KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ
Modul A
ZÁKLADY PRÁVA
© Národní institut pro další vzdělávání, 2013
Kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení
A. Základy práva
IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných Obsah 1. Základní právní předpisy 2. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 3. Vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných
1. Základní právní předpisy Základní právní předpisy pro oblast vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, dětí, žáků a studentů nadaných: · · ·
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších novel Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných, ve znění pozdějších novel Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších novel
2. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Děti, žáci a studenti (dále jen „žáci“) se speciálními vzdělávacími potřebami jsou podle školského zákona: a) žáci se zdravotním postižením, b) žáci se zdravotním znevýhodněním, c) žáci se sociálním znevýhodněním. Zdravotní postižení definuje školský zákon jako mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotní znevýhodnění definuje školský zákon jako zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociální znevýhodnění definuje školský zákon jako: -
rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy,
-
nařízení ústavní výchovy nebo uložení ochranné výchovy,
-
postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.
Speciální vzdělávací potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení. Tímto školským poradenským zařízením je pedagogicko-psychologická poradna a speciálně poradenské centrum. Jejich činnost upravuje vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských
25
Kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení
A. Základy práva
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Školská poradenská zařízení zajišťují pro žáky a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání žáků a přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, zdravotnickými zařízeními, popřípadě s dalšími orgány a institucemi. Speciální vzdělávací potřeby žáků, jak bylo uvedeno výše, zjišťují školská poradenská zařízení, a to výhradně. Jejich odborné zjištění není možné nahradit např. posudkem klinického psychologa. A to i z toho důvodu, že školské poradenské zařízení zároveň doporučuje i vhodnou formu a postupy vzdělávání žáka, které odpovídají jeho vzdělávacím potřebám. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy ve výjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením prodloužit, nejvýše však o dva školní roky. Žáci se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Žákům, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím znakové řeči. Žákům, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo na vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma. Žákům, kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím náhradních způsobů dorozumívání. Podle § 27 školského zákona žákům středních škol, kteří plní povinnou školní docházku, a žákům se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve středních školách, jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty. Tyto učebnice a učební texty jsou žáci povinni vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Ředitel střední školy zřizuje fond učebnic a učebních textů, a to nejméně pro 10 % žáků střední školy; tyto učebnice a učební texty jsou bezplatně zapůjčovány žákům se sociálním znevýhodněním a žákům sociálně potřebným. Žákům přípravných tříd základních škol, prvního ročníku základního vzdělávání, žákům základního vzdělávání podle § 46 odst. 3 školského zákona a žákům se zdravotním postižením, kteří jsou žáky základní školy, jsou bezplatně poskytovány základní školní potřeby - podle § 6 odst. 1 vyhlášky 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, se žákům se zdravotním postižením druhých a vyšších ročníků bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok (na žáky prvních ročníků základní školy a přípravných tříd základní školy se vztahuje úprava věty prvé ustanovení vyhlášky). Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě v rámci školy pro žáky se zdravotním postižením jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy (dále jen „třída“). Samostatně lze zřídit školu nebo třídu pouze pro žáky se zdravotním postižením, nikoliv pro žáky se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Školský zákon nestanoví, zda zřídit třídu pro žáky se zdravotním postižením je v kompetenci zřizovatele či ředitele školy. Pokud však tuto kompetenci má mít ředitel školy, je vhodné, aby tak rozhodl se souhlasem, či alespoň po projednání se zřizovatelem školy. Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li vzděláváni jinak.
26
Kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení
A. Základy práva
Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy může ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení. Ve třídě, kde jsou vzděláváni žáci se sociálním znevýhodněním, není vyjádření školského poradenského zařízení pro zřízení funkce asistenta pedagoga třeba. Je však třeba si uvědomit, že pro potvrzení skutečnosti, že se jedná o žáka se sociálním znevýhodněním, vyjádření školského poradenského zařízení třeba je. Asistent pedagoga je v souladu s § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších novel pedagogickým pracovníkem, musí splňovat předpoklady pro výkon funkce pedagogického pracovníka, rozsah jeho přímé pedagogické činnosti je dán nařízením vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímě vyučovací, přímé výchovné, přímé pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v rozsahu 20 až 40 hodin týdně. Asistent pedagoga zejména pomáhá žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomáhá pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomáhá při komunikaci se žáky, při spolupráci se zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází. Náležitosti žádosti o souhlas se zřízením funkce asistenta upravuje § 7 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadaných dětí, žáků a studentů. V případě zřízení jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy v rámci školy a ke zřízení funkce pedagogického asistenta je v případě škol zřizovaným ministerstvem či registrovanými církvemi nebo náboženským společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nezbytný souhlas ministerstva, v případech škol zřizovaných ostatními zřizovateli souhlas krajského úřadu. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření, která jsou odlišná nebo jsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním žáků stejného věku v běžných školách (= školy, které nejsou samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením). Podpůrnými opatřeními jsou speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě nebo jiná úprava vzdělávání. Právní úprava nejvíce pozornosti věnuje žákům se zdravotním postižením. Vzdělávání těchto žáků je zajišťováno: -
formou individuální integrace;
-
formou skupinové integrace - skupinová integrace je vzdělávání ve třídě zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole (např. třída pro nevidomé žáky zřízená v běžné základní škole) nebo ve škole samostatně zřízené pro žáky s jiným druhem postižení (např. třída pro nevidomé žáky zřízená v základní škole samostatně zřízené pro žáky s tělesným postižením);
-
ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením;
-
kombinací výše uvedených forem.
Žáci se zdravotním postižením se mají přednostně vzdělávat formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jejich potřebám a možnostem a podmínkám a možnostem školy. Výše uvedené znamená, že ne každý žák s každým zdravotním postižením může být vzděláván v každé škole. Pokud škola nemá možnost respektovat vzdělávací potřeby konkrétního žáka, vzdělávat ho nemůže - porušila by jeho právo na vzdělání i právo na vzdělávání, které odpovídá jeho vzdělávacím potřebám.
27
Kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení
A. Základy práva
V případě potřeby, zejména žákům individuálně integrovaným, je možné povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Stejně tak podle § 50 odst. 3 školského zákona žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky. Individuální studijní plán upravuje § 18 školského zákona. Individuální studijní plán je oprávněn povolit ředitel školy podle § 165 odst. 2 písm. a) školského zákona a podle § 183 odst. 1 školského zákona se na jeho rozhodování vztahuje správní řád. Individuální studijní plán se povoluje na základě žádosti žáka, resp. jeho zákonných zástupců, k jeho povolení je třeba písemné doporučení školského poradenského zařízení a jeho náležitosti upravené § 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb. jsou: a) údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi včetně zdůvodnění; b) údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, včetně případného prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek nebo absolutoria; c) vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem a její rozsah; u žáka střední školy se sluchovým postižením a studenta vyšší odborné školy se sluchovým postižením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických služeb a jejich rozsah, případně další úprava organizace vzdělávání; d) seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů nezbytných pro výuku žáka nebo pro konání příslušných zkoušek; e) jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka; f) návrh případného snížení počtu žáků ve třídě běžné školy, kde se žák vzdělává; g) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu; h) závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření. Další ustanovení školského zákona, která upravují vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:
-
§ 34 odst. 6 školského zákona - O přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost;
-
§ 46 odst. 3 školského zákona - Základní vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem;
-
§ 48a – přidáním tohoto nového § od března 2009 může ředitel základní školy zřizovat speciální třídy přípravného stupně základní školy speciální, které poskytují přípravu na vzdělávání v tomto typu školy (nutný souhlas KU nebo MŠMT podle zřizovatele školy);
-
§ 49 odst. 2 školského zákona - Ředitel základní školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením 28
Kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení
A. Základy práva
nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat;
-
§ 55 odst. 2 školského zákona - Žákovi základní školy se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků vzdělávajících se podle § 16 odst. 8 věty druhé a § 48 pak se souhlasem zřizovatele do 26 roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s příslušným úřadem práce;
-
§ 67 odst. 2 školského zákona - Ředitel střední školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.
Koncem května 2011 byla novelizována vyhl. č. 73/2011 Sb. (novelou č. 147/2011 Sb.), která přinesla řadu významných novinek. Důraz je kladen především na to, aby děti bez lehkého mentálního postižení nebyly zařazovány do škol zřizovaných pro žáky s tímto postižením. Nově se objevuje ustanovení o podpoře žáků se sociálním znevýhodněním a zdravotním znevýhodněním s důrazem na úspěšnost jejich vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu. Aby nedocházelo k záměnám, vyhláška nově definuje, kdo je žák se sociálním znevýhodněním, u něhož se mohou použít vyrovnávací opatření. Vedle pojmu podpůrná opatření se tak zavádí nový pojem vyrovnávací opatření. Dále upozorňuje na to, že žáci bez zdravotního postižení se nevzdělávají podle vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením. Přijetí žáka se sociálním znevýhodněním do školy pro žáky se zdravotním postižením je proto možné pouze výjimečně a na dobu nejvýše 5 měsíců. Mělo by se jednat o žáka, který dlouhodobě selhává při vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu i při využití vyrovnávacích opatření. Takový žák nadále zůstává žákem své kmenové školy. Významně se zkracuje délka diagnostického pobytu žáka ve škole zřízené pro žáky se zdravotním postižením a to z 6 na 3 měsíce. V době tohoto pobytu žák zůstává žákem kmenové školy, což usnadňuje jeho případný návrat. Novela dále rozšiřuje činnosti pedagogického asistenta žáka s těžkým zdravotním postižením o pomoc při samoobsluze a samostatném pohybu při vyučování i akcích s ním souvisejících. Významnou novinkou pak je tzv. „informovaný souhlas“. Ten představuje minimální rozsah informací, které musí rodiče nebo zletilý žák dostat před jeho podpisem. Souhlas vyjádřený podpisem je podmínkou pro vzdělávání ve škole pro žáky se zdravotním postižením. Znění informovaného souhlasu je přílohou nové vyhlášky (strukturovaný obsah).
3. Vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných Na rozdíl od žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školský zákon nadané děti, žáky a studenty (dále jen „žáci) nedefinuje.
29
Kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení
A. Základy práva
Školy a školská zařízení vytvářejí podmínky pro rozvoj nadání žáků. K rozvoji nadání žáků lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Třídám se sportovním zaměřením nebo žákům vykonávajícím sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání. Nově lze nadaného žáka přijmout k základnímu vzdělávání před dovršením věku 6 let za předpokladu jednoho nebo dvou odborných doporučení (v závislosti na datu narození - § 36 odst. 3). Mimořádně nadaného žáka lze přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku, a to na jeho žádost, resp. na žádost jeho zákonného zástupce. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení (vyjadřuje se i ke vzdělávacím potřebám žáka s mimořádným nadáním) a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost. O žádosti rozhoduje podle § 165 odst. 2 písm. a) školského zákona ředitel školy a podle § 183 odst. 1 školského zákona se na jeho rozhodování vztahuje správní řád. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. Podrobnosti o konání těchto zkoušek stanoví § 14 vyhlášky č. 73/2005 Sb. Dále je možné nadanému žáku povolit vzdělávání podle individuální vzdělávacího plánu. Na rozhodování o povolení individuálního vzdělávacího plánu platí uvedené výše (viz. Individuální vzdělávací plán pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) a jeho náležitosti stanovené § 13 vyhlášky č. 73/2005 Sb. jsou: a) závěry psychologických vyšetření, která blíže popisují oblast, typ a rozsah nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného žáka, případně vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost; b) údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické nebo psychologické péče mimořádně nadanému žákovi; c) vzdělávací model pro mimořádně nadaného žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek; d) seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů; e) určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadaného žáka; f) personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka; g) určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením; h) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu.
30
