Kutná Hora pro vozíčkáře

Kutná Hora pro vozíčkáře

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Kutná Hora pro vozíčkáře Bakalářská práce

Autor: Aneta Nádvorníková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2014

Zadání BP

Copyright © 2014 Aneta Nádvorníková

Abstrakt Nádvorníková, Aneta: Kutná Hora pro vozíčkáře. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014 Historická města jsou většinou pro vozíčkáře a osoby se sníženou pohyblivostí celkem obtížným terénem. Proto jsem se rozhodla pomoci také těmto turistům při rozhodování, zda mohou Kutnou Horu bez obav navštívit. Cílem bakalářské práce je vytipovat a zdokumentovat takovou trasu, která osobám s elektrickým, ale i manuálním vozíkem, maximálně usnadní pohyb po stříbrném městě.

Abstract Nádvorníková, Aneta: Kutná Hora for wheelchair users. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisior: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2014. Historic towns have difficult terrain for wheelchair users and persons with reduced mobility. That is the reason why I have decided to help to tourist with this kind of infliction to make decision, if they are able to visit Kutna Hora without the fear. The aim of of my bachelor’s thesis is to identify and document a route which will facilitate travel in this silver city for people with electrical or also a manual wheelchair.

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc za trpělivost a rady během zpracování bakalářské práce. Mé poděkování patří i paní Dagmar Vencovské za milou a ochotnou spolupráci během realizace praktické části bakalářské práce. V neposlední řadě bych ráda poděkovala destinačnímu managementu Průvodcovské služby v Kutné Hoře za pomoc při realizaci bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne …………………………

...................................................... Aneta Nádvorníková

Předmluva Bakalářská práce Kutná Hora pro vozíčkáře se snaží seznámit čtenáře s problematikou účasti osob se zdravotním postižením na cestovním ruchu. Navštívit zajímavá města a místa není pro některé z nás vůbec jednoduché. Kutná Hora je vysněným cílem mnohých turistů. Ne však každý má možnost podívat se do tohoto historického města. Existuje mnoho překážek a úskalí, které jim brání v cestování. A právě toto mě motivovalo k vytvoření trasy, která by mohla pomoci těm, kteří musí denně překonávat bariéry. Nejen osoby na vozíčku, ale i ostatní osoby se zdravotním postižením jsou dnes aktuálním tématem a budou i v budoucnu. Myslím si, že je důležité snažit se jim pomoci a co nejvíce jim usnadnit život, aby mohli vykonávat stejné činnosti, jako lidé bez postižení. Jedním z cílů bakalářské práce je vzniklou trasu detailně vyfotografovat, aby tak každý mohl zvážit své síly, možnosti a svobodně se rozhodnout, zda Kutnou Horu navštívit. V trase budou zanesena i bezbariérová parkoviště, kde je několik míst vyhrazeno výhradně pro vozíčkáře.

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 5 Abstract ............................................................................................................................. 5 Předmluva ......................................................................................................................... 8 Úvod................................................................................................................................ 11 1. Teoretická část ............................................................................................................ 12 1. 1. Vymezení základních pojmů .............................................................................. 12 1. 2. Kategorizace tělesného postižení ........................................................................ 13 1. 2. 1. První kategorie ............................................................................................ 13 1. 2. 2. Druhá kategorie........................................................................................... 13 1. 2. 3. Třetí kategorie ............................................................................................. 14 1. 2. 4. Čtvrtá skupina ............................................................................................. 14 1. 3. Sociální cestovní ruch ......................................................................................... 15 1. 3. 1. Cestovní ruch pro všechny.......................................................................... 15 1. 4. Specifika pro handicapované klienty služeb CR ................................................ 17 1. 4. 1. Hlavní principy v komunikaci s tělesně postiženými klienty ..................... 17 1. 4. 2. (Bez) bariérovost prostředí, týkající se služeb v cestovním ruchu ............. 18 1. 4. 3. Parkoviště a odstavné plochy ...................................................................... 20 1. 5. Parametry vozíků pro osoby s omezenou schopností pohybu ............................ 21 1. 6. Zapůjčení invalidních vozíčků od pojišťoven..................................................... 23 1. 6. 1. Výběr elektrického vozíku .......................................................................... 24 1. 6. 2. Financování invalidních vozíků .................................................................. 24 1. 7. Organizace pro osoby se zdravotním postižením v ČR ...................................... 27 1. 7. 1. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany ........................................... 27 1. 7. 2. Národní rada osob se zdravotním postižením v ČR ................................... 28 1. 8. O Kutné Hoře ...................................................................................................... 28 1. 8. 1. Nejznámější památky Kutné Hory .............................................................. 29

1. 9. Organizace podporující cestovní ruch v Kutné Hoře.......................................... 29 2. Praktická část .............................................................................................................. 32 2. 1. Parametry vozíku, se kterým projedeme trasu .................................................... 32 2. 2. Možnosti dopravy do Kutné Hory ...................................................................... 34 2. 2. 1. Vlakem ........................................................................................................ 34 2. 2. 2. Autobusem .................................................................................................. 35 2. 2. 3. Vlastní dopravou ......................................................................................... 36 2. 3. Bezbariérové hotely, penziony ........................................................................... 38 2. 4. Památky přístupné vozíčkářům ........................................................................... 39 2. 5. Popis trasy ........................................................................................................... 40 2. 6. Harmonogram trasy ............................................................................................ 42 2. 7. Okruh číslo 1 ...................................................................................................... 43 2. 8. Okruh číslo 2 ....................................................................................................... 49 2. 9. Mapa trasy........................................................................................................... 52 2. 10. Překážky na trase .............................................................................................. 53 Závěr ............................................................................................................................... 56 Seznam použité literatury: .............................................................................................. 57 Seznam použitých internetových zdrojů: ........................................................................ 58 Seznam obrázků: ............................................................................................................. 59 Seznam tabulek: .............................................................................................................. 60 Seznam příloh: ................................................................................................................ 60

Úvod Téma bakalářské práce je Kutná Hora pro vozíčkáře. Jak už sám název napovídá, mým cílem je zpracovat pro vozíčkáře takovou trasu, která se jim bude snažit nabídnout co nejvíce z historie a kultury Kutné Hory, ale zároveň pro ně bude co nejbezpečnější. Mnoho vozíčkářů je nuceno jezdit po silnicích, kde jsou často ohrožováni osobními i nákladními vozidly. Proto se pokusím, aby co největší část trasy byla sjízdná po chodnících. Některé chodníky jsou však moc úzké, některé mají špatný sklon a pak je tu také

problém

s počasím.

Kutná

Hora

je

město

historické

a většina města je vydlážděna kostkami. V letním období stačí jen lehký déšť a kostky se stávají kluzkými, což pro vozíčkáře znamená nebezpečí. Osoba, která je zdravá, nepřemýšlí nad tím, co musí denně řešit vozíčkář, který se vypravil na projížďku nebo jen na nákup. I já jsem ještě před nedávnem nad tímto neuvažovala. Nyní se však dívám kolem sebe jinak a obdivuji tyto osoby. Myslím si, že si zaslouží náš respekt a že bychom jim měli pomoci a co nejvíce jim usnadnit život. Dotahovat projekty do konce. Přemýšlet nad tím, jestli jsme v našem „bezbariérovém“ podniku skutečně udělali vše správně a zda na cestě k ideálnímu místu pro osoby na vozíku není ještě nějaká překážka, která by jim mohla znemožnit přístup či pobyt. Pevně doufám, že výsledek bakalářské práce bude přínosný pro využití v cestovním ruchu. Spolupráce s destinačním managementem v Kutné Hoře mi umožní, aby práce byla prezentována na jejich internetových stránkách a tudíž přístupná všem, kteří o ní budou mít zájem a kterým by mohla pomoci.

11

1. Teoretická část 1. 1. Vymezení základních pojmů Zdravotně postižený Zdravotním postižením se dle Zákona 108/2006 Sb. rozumí tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. (Zákon č. 108/2006 Sb., §3 písm. g) Handicap Handicapem rozumíme různá tělesná postižení, kdy dochází k většímu či menšímu omezení hybnosti, dále poruchy či naprostá ztráta zraku a poruchy či naprostá ztráta sluchu. Časté jsou i různé kombinace těchto druhů postižení (Filipiová, 1998, s. 8). V této bakalářské práci budeme mít handicapem na mysli větší či menší omezení hybnosti a předpokládáme, že se osoby pohybuji buď na elektrickém, nebo pak mechanickém vozíku. Bariéra Bariéry v našem okolí jsou dvojí. Fyzické a psychické. Fyzickými bariérami jsou reálná omezení v prostředí, ve kterém žijeme, ve kterém se každý den pohybujeme. Komplikují nebo zcela znemožňují pohyb osob s postižením v dané oblasti (Filipiová, 1998, s. 8). Bariéry jsou všude kolem nás. Nepřístupná hromadná doprava, obrubníky u chodníků, stačí pouhý jediný schůdek před objektem. Psychické bariéry jsou jak na straně handicapovaných, tak na straně osob zdravých, které s nimi komunikují a jednají. Mezinárodní symbol přístupnosti Dle vyhlášky č. 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace je mezinárodní symbol přístupnosti čtverec modré barvy, na němž je vyobrazena bílou čarou stylizovaná postava sedící na vozíku pro invalidy a hledící vpravo. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm x 100 mm. 12

Obrázek 1: Mezinárodní symbol přístupnosti Zdroj: [10]

1. 2. Kategorizace tělesného postižení Strategie profesionálního přístupu ke znevýhodněným klientům s tělesným postižením je založena na přesném chápání jejich speciálních potřeb. Na počátku úvah o potřebách tělesně postižených klientů je třeba mít na paměti, že tito klienti zdaleka netvoří, jak už bylo řečeno, stejnorodou skupinu osob.[1] Tělesná postižení jsou různá, a tudíž zde vznikají různé nároky na přístupnost města a jeho vybavenost.

Provést kategorizaci není vůbec jednoduché vzhledem

k obrovskému množství druhů nemocí, úrazů a jejich následků. Navíc u každé postižené osoby rozhoduje o míře její závislosti na pomoci druhé osoby i její fyzická konstituce, vzrůst a mnoho dalších vlivů.

1. 2. 1. První kategorie První kategorie: lidé s lehčím tělesným postižením. Pohybují se většinou pomocí hole nebo francouzské hole (berle) nebo jde o starší osoby. Problémem jsou pro ně vysoké schodišťové stupně, těžko se jim nastupuje do dopravních prostředků, nebezpečný je kluzký terén.

1. 2. 2. Druhá kategorie Druhá kategorie: osoby, které se pohybují pomocí francouzských holí a nezřídka i pomocí různých protetických a ortopedických pomůcek, které jim umožňují i stoj a ve větší či menší míře i chůzi. Těmito pomůckami jsou například různé opěrné fixační dlahy. Tyto osoby mají potíže s chůzí jako takovou. Jsou schopny ujít pouze omezenou 13

vzdálenost a chůze je značně vyčerpává. Dopravní prostředky jsou pro ně zcela nepřístupné, velkým nebezpečím je kluzký terén. (Filipiová, 1998. s. 12)

1. 2. 3. Třetí kategorie Třetí kategorie: Do této kategorie se řadí vozíčkáři. Mezi vozíčkáři však existují podstatné rozdíly. Jsou vozíčkáři, kteří potřebují vozík jen pro pohyb venku, protože nejsou schopni delší dobu stát nebo chodit. Často jsou to osoby s amputací dolní končetiny, mohou to být i starší lidé, kterým pohyb znesnadňuje jejich věk. Mezi tyto vozíčkáře často patří také lidé uvedení v druhé kategorii. Navíc je třeba si uvědomit, že ani pohyb na vozíku není nijak lehký a vyžaduje značnou sílu v pažích. Ne každý postižný má ze zákona na elektrický vozík nárok a zakoupit si jej z vlastních zdrojů je leckdy z finančních důvodů nemožné. Cena tohoto vozíku někdy značně převyšuje částku sto tisíc korun.

1. 2. 4. Čtvrtá skupina Zvláštní skupinou se specifickými potřebami jsou osoby pohybující se na elektrickém vozíku. Většinou jde o osoby, které mají postižené i ruce. Tito lidé mají vzhledem k druhu vozíku zvýšené nároky na prostor. Velmi nebezpečné jsou pro ně terénní nerovnosti, protože hrozí převrácení vozíku. Zvláště na tuto skupinu lidí se při projektování zcela zapomíná. Pro vozíčkáře na elektrickém vozíku může být bariérou schůdek vyšší než dva centimetry. Úzké vstupní dveře. Prahy. Neexistence dostatečně velkého výtahu či vhodného sociálního zařízení v objektu. Dokonce i špatné bezbariérové řešení se stává bariérou. (Filipiová, 1998, s. 13) Rozsah a dlouhodobost podstatného omezení v životních aktivitách nevyhnutelně vede u těchto klientů ke ztrátě sociálních kontaktů a běžných příležitostí k cestování a turistice. Vyžadují obvykle osobní asistenci a pomoc v každodenních situacích, nejsou zcela soběstační (při jídle, osobní hygieně, při použití toalety aj.) Volný čas je u nich omezen z důvodu nutnosti absolvovat pravidelné léčebné, rehabilitační a terapeutické procedury, často i nutnosti dodržovat režimová opatření, předcházet náhlým příhodám (epileptickým či jiným záchvatům). [1] 14

1. 3. Sociální cestovní ruch Sociální cestovní ruch vychází z obecného práva na cestování, podle něhož má každý občan, bez ohledu na své bydliště, sociální postavení či finanční situaci, právo na volný čas a svobodný způsob jeho využití. To znamená umožnit cestování co největšímu počtu lidí, zejména různým znevýhodněným skupinám, a zároveň tak obohatit jejich znalosti, podpořit jejich začlenění do společnosti a celkový osobní rozvoj. Sociální cestovní ruch může také výrazně přispět k poznávání cizích kultur a toleranci mezi národy a společenskými vrstvami. Mezi hlavní cílové skupiny sociálního cestovního ruchu se řadí děti a mládež, rodiny s dětmi, jednotlivci s nízkými příjmy, handicapované osoby a jiné osoby sociálně vyloučené. Základním principem sociálního cestovního ruchu je solidarita, na které se podílejí orgány státní správy, charitativní a odborové organizace, podnikatelské subjekty a sdružení podniků cestovního ruchu. Poskytují finanční podporu na cestování, snaží se o větší dostupnost destinací a služeb cestovního ruchu a zajišťují výstavbu potřebné infrastruktury. [2]

1. 3. 1. Cestovní ruch pro všechny Koncept cestovního ruchu pro všechny vznikl ve Velké Británii, kde byla v roce 1989 prezentována zpráva pod tímto názvem. Byla vypracována za účelem oslovení subjektů průmyslu cestovního ruchu, aby je povzbudila k vytvoření kvalitní nabídky, která bude brát v úvahu potřeby potenciálních klientů včetně těch se speciálními potřebami v souvislosti s jejich stavem. Konkurenceschopnost destinace cestovního ruchu je přímo provázána s produkty, které nabízí. Účastník cestovního ruchu si zvolí jako cíl své cesty tu destinaci, která více uspokojuje jeho požadavky, potřeby, očekávání, naplňuje jeho sny a je v souladu s jeho rozpočtem. V případě, že se jedná o člověka s určitým handicapem (fyzickým, psychickým, vyplývajícím z jeho věku nebo z příslušnosti k sociální vrstvě), k uvedeným potřebám a požadavkům přistupují ještě další očekávání, která souvisejí s možností mít požitek z účasti na cestovním ruchu a užít si volný čas k plné spokojenosti. (Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE 2008, s. 25)

15

Právo na účast na cestovním ruchu je zakotveno v Globálním kodexu cestovního ruchu vydaném Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) v roce 1999 a schváleném OSN v roce 2001. V Článku 7 Právo na účast na cestovním ruchu se v dokumentu uvádí, že možnost přímého osobního přístupu k objevování a udržování zdrojů planety představuje právo, jež je v rovné míře dostupné všem obyvatelům světa. (Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE 2008, s. 26)

V Českej republike je účinný zákon č. 198/2009 Sb. o rovnakom zaobchádzaní a právnych prostriedkoch ochrany pred diskrimináciou a o zmene niektorých zákonov, tzv. antidiskriminačný zákon. Okrem iného vymedzuje aj právo prístupu k službám a ich poskytovaniu. Prístupom k dopravným prostriedkom a cestovaniu sa zaoberá zákon č. 377/2009 Sb., ktorým sa mení a novelizuje zákon č. 266/2004 Sb. o dráhach, v znení neskorších predpisov. Okrem toho za účelom implementácie Koncepcie štátnej politiky cestovného ruchu Českej republiky zostavilo Ministerstvo pro místní rozvoj tzv. Národný program podpory cestovného ruchu na roky 2010 až 2013. Tento program realizuje v jednotlivých rokoch podprogram „Cestování dostupné všem“. Podprogram je zameraný na rekonštrukciu príp. budovanie odpočívadiel, informačných centier a hygienického zázemia pre zdravotne postihnutých návštevníkov v cestovnom ruchu, sprístupnenie atraktivít nadregionálneho a regionálneho významu pre túto cieľovú skupinu, zavedenie, zlepšenie alebo vytvorenie navigačných a informačných systémov pre sluchovo a zrakovo postihnuté osoby (Sborník KCR, 2013, s. 118) Údaje vyplývající z evropského průzkumu Johna Gilla, prováděného na sklonku minulého století (1999) a zaměřeného na zlepšování podmínek pohybu osob s handicapy v Evropě, uvádějí přehled kategorií znevýhodněných osob, pro které je potřeba vytvořit specifickou nabídku služeb i v cestovním ruchu: Na 800 milionů evropské populace připadají následující počty osob s handicapy: Osoby na vozíku pro invalidy

3 mil.

Osoby neschopné chůze bez cizí pomoci

45 mil.

Osoby, které nemohou užívat prsty

1 mil.

Osoby neschopné užívat jednu ruku

1 mil.

Osoby s malou fyzickou silou

22 mil. 16

Osoby se sníženou koordinací pohybů

11 mil.

Osoby s postižením řeči

2 mil. [1]

(Dle Ryšavé J., 2012, s. 18) je v České republice přibližně 300 000 osob s poruchami pohybového ústrojí.

1. 4. Specifika pro handicapované klienty služeb CR 1. 4. 1. Hlavní principy v komunikaci s tělesně postiženými klienty Způsob, jakým jednáme s klienty s tělesným postižením, vytváří pro ně i pro ostatní účastníky rozhovoru představu, jak je vnímáme. Často z toho sami tělesně postižení o sobě vyvozují představu. Je tedy velmi důležité znát přiměřené způsoby, které lze užívat při postojově neutrální komunikaci s jedincem s tímto znevýhodněním, ať už se tento jedinec pohybuje na vozíku nebo bez něj. Lze je vyjádřit několika závaznými pravidly při komunikaci s tělesně postiženými: Při osobním jednání s tělesně postiženými klienty i při hovoru o nich bez jejich přítomnosti bychom neměli užívat „zobecňující nálepky“. Užívejme proto označení „klient“, „host“, či jmenovitého označení včetně titulů namísto „vozíčkář“ nebo „postižený“ či dokonce „invalida“. V rozhovoru o klientovi anebo při jeho hodnocení se zaměřujeme na hodnocení schopnosti, nikoliv neschopnosti či omezení klienta. Nepoužívejme citově zabarvená hodnotící vyjádření typu „ nešťastný“, „politováníhodný“, „chudák“, „chudinka“, neboť zdaleka nemusí vyjadřovat skutečný stav daného klienta. Nevěnujme nadměrnou pozornost životnímu příběhu klienta a okolnostem vzniku jeho postižení, i kdyby nás do nich osobně zasvětil, nenechávejme se jím dojímat (prožitými peripetiemi v osobním životě, prožitými nepříjemnými zážitky z absolvované léčby, příběhy o nevyléčitelných chorobách aj). Zaměřme se na smysl našeho fungování v rámci služeb a na standardní postupy v jejich poskytování a v komunikaci s klientem citlivě a současně asertivně odmítejme veškerá témata spojená se vzpomínkami na minulost a s popisem postižení. 17

Nekomentujme projevy klienta a jeho zapojení do různých aktivit jako výsledek nadlidského úsilí. Nedávejme jej v tomto smyslu za vzor ostatním klientům. Heroizace výkonů postižených osob vytváří u okolí představu, že pouze výjimečný jedinec s daným typem postižení je sto jich dosáhnout. Vystupujme v roli poskytovatele služby nikoliv lékaře a ošetřovatele či osobního asistenta a nejednejme s postiženým člověkem jako s nemocným. Opakem stavu jedince „ s postižením“ je stav „bez postižení“, opakem „postiženého“ jedince není tedy člověk „zdravý“, ale také ne „normální“. Handicap není synonymem postižení, je to termín, který odpovídá českému pojmu „znevýhodnění“. Handicap je do velké míry determinován společensky. Pro klienta na vozíku nejsou v budově handicapem chybějící nohy, ale existující schody. Jeho handicap je v tomto případě eliminován zajištěním vhodného výtahu. [3]

1. 4. 2. (Bez) bariérovost prostředí, týkající se služeb v cestovním ruchu Nejsou to pouze psychické bariéry, které blokují kvalitu služeb poskytovaných v cestovním ruchu tělesně postiženým klientům. Mohou to být bariéry architektonické, které znesnadňují pohyb osob s tělesným postižením v prostorách hotelových objektů, nádražních halách a na nástupištích, v informačních centrech a incomingových agenturách, po dopravních trasách. [3] V krajine neexistuje z hľadiska bezbariérovosti objektov cestovného ruchu záväzná legislatíva. Oficiálna jednotná klasifikácia v nadväznosti na vyhlášku č. 398/2009 Sb. o všeobecných technických požiadavkách zabezpečujúcich bezbariérové využívanie stavieb má len odporúčací charakter. Pozitívne však je, že niektoré orgány a organizácie napr. Ministerstvo pro místní rozvoj, Národní památkový ústav, niektoré mestá, národné parky, či prevádzkovatelia zariadení cestovného ruchu si uvedomujú význam tejto cieľovej skupiny a postupne vznikajú informačné brožúry o bezbariérových trasách, kultúrno-historických, čiprírodných pamiatkach apod.

Orientácia na cestovný ruch

zdravotne postihnutých osôb má nepochybne pozitívny dopad na rozvoj regiónu, ktorý sa prejavuje tak v raste príjmov z cestovného ruchu, ako aj v tvorbe nových pracovných miest. (Sborník KCR, 2009, s. 126) 18

Základní podmínky přístupnosti vnitřního i vnějšího prostředí pro osoby s omezenou schopností samostatného pohybu a orientace. Komunikace, schodiště, rampy, chodníky, Povrh chodníků, ramp a schodišť musí být rovný a upravený tak, aby zabraňoval uklouznutí. Chodník V našem ideálním městě má rovný povrch, je široký nejméně 1500 mm, podélný sklon je maximálně 8,33% a příčný maximálně 2%. Pokud je podélný sklon větší, musíme tuto část komunikace řešit jako rampu. (Filipiová, 1998, s. 16) Jednou z prvních bariér, se kterou se setká tělesně postižený při své cestě po městě, pokud se dostane z domu, je obrubník na přechodu. Často vídáme zcela nevhodné nebo dokonce zdraví či život ohrožující řešení nájezdu na chodník tím způsobem, že je obrubník uložen šikmo. Vznikne tak nájezd se sklonem 45 stupňů, který je pro vozíčkáře nepřekonatelný. Z přechodu pro chodce má být nájezd na chodník s maximálním spádem 12,5 %. Pokud je nájezd dlouhý, je vhodné mezi chodníkem a vozovkou umístit rovnou plochu o rozměrech 1500 x 1500 mm. Vozíčkáři to umožní bezpečně se rozhlédnout na rovině a nemůže dojít ke sklouznutí do vozovky. Když prší, má vozíčkář mokré ruce a tedy i obruče, jimiž ovládá vozík, který je v kopci zcela neovladatelný. Vozíčkář na elektrickém vozíku je vystaven riziku smyku. Výškový rozdíl mezi nájezdem a vozovkou může být maximálně 20 mm. (Filipiová, 1998, s. 17) Schodiště a rampy Schodiště a rampy je třeba opatřit po obou stranách madly ve výšce 900 mm. Tato madla musí první a poslední schodišťový stupeň nebo začátek a konec rampy přesahovat minimálně o 150 mm, a to s ohledem na těžce chodící osoby o dvou francouzských holích, které se na začátku schodiště či rampy potřebují chytit madla a přendat obě berle do jedné ruky. (Filipiová, 1998, s. 18)

19

Komunikace Průchozí šířky komunikací se navrhují v závislosti na předepsaných rozměrech pro jednotlivé druhy objektů. Jsou odvozeny od prostorových nároků daného počtu osob pohybujících se po komunikaci.( Šnajdarová, 2007, s. 23)

Obrázek 2: Průchozí šířky komunikací a průchod zúženým otvorem (v mm) (Šnajdarová, 2007, s. 24)

1. 4. 3. Parkoviště a odstavné plochy Osobní automobil může být pro osobu na vozíku nenahraditelným druhem dopravy. Cestování vlakem nebo městskou hromadnou dopravou může být mnohdy velmi komplikované. Šířka stání pro vozidla zdravotně postižených osob na parkovištích, odstavných plochách a v garážích musí být nejméně 3500 mm a smí mít sklon nejvýše v poměru 1:20 (5,0%). V případech podélného stání (při chodníku) musí být délka stání nejméně 7000 mm.

20

Obrázek 3:Vyhrazená místa pro parkování vozů zdravotně postižených osob (v mm) (Skopec, 2002, s. 61)

Vyhrazená místa se musí označit mezinárodním symbolem přístupnosti. Doporučuje se i vodorovné označení. K těmto vyhrazeným stáním musí být zajištěn bezbariérový přístup z komunikace pro pěší, případně z vnitřních komunikací, a vyznačen v informačním systému. (Skopec, 2002, s. 61) Při nastupování do vozu potřebuje vozíčkář zcela rozevřít dveře vozu. Proto je nutné respektovat šíři vyhrazených parkovacích míst pro osoby s handicapem a dodržet vzdálenost mezi vozidly označenými mezinárodním symbolem přístupnosti jeden metr. (Filipiová, 1998, s. 22)

1. 5. Parametry vozíků pro osoby s omezenou schopností pohybu Mechanický nebo elektrický vozík je pro mnohé osoby s omezenou schopností pohybu jedinou možností, jak vyjít ven. Vozíky se navrhují podle: ČSN EN 12183 (84 1021) Ručně poháněné invalidní vozíky- požadavky a zkušební metody ČSN EN 12184 (84 1022) Elektricky poháněné invalidní vozíky, skútry a jejich nabíječe- požadavky a zkušební metody (Šnajdarová, 2007, s. 29) 21

Parametry elektrického vozíku budeme probírat v praktické části, jelikož navrhovaná trasa bude projeta na elektrickém vozíku.

Obrázek 4: Mechanický invalidní vozík

Obrázek 5: Elektrický invalidní vozík

Zdroj: Šnajdarová, 2007, s. 30


Obrázek 6: Rozměry mechanicky poháněného vozíku (v mm)

Obrázek 7: Rozměry mechanicky poháněného vozíku (v mm)



22

Tabulka 1: Základní parametry mechanických vozíků Šířka sedu

380-500 mm

Hloubka sedu

400-450 mm

Výška sedu od země

450-5200 mm

Výška opěrky zad

360-510 mm

Výška područek

180-280 mm

Délka podnožky

320-510 mm

Celková výška vozíku

800-1050 mm

Celková šířka vozíku

570-700 mm

Celková délka vozíku

1000-1200 mm

Nosnost

100-140 kg

Hmotnost

7-25 kg


1. 6. Zapůjčení invalidních vozíčků od pojišťoven V legislativě je tento problém upraven § 15, odst. 11, ve spojení s přílohou č. 3, oddílu C, zák. č. 48 1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění v platném znění, z kterého je zřejmé, kolik zdravotních prostředků a za jaké časové období mohou pojišťovny hradit z veřejného zdravotního pojištění a zapůjčit klientovi. [3] Aby mohl občan uplatnit požadavek u své zdravotní pojišťovny, musí mu vozík předepsat lékař s odborností pro rehabilitaci, ortopedii, neurologii nebo vnitřní lékařství (internista). Přidělení schvaluje revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny. Vzhledem k závažnosti a ceně těchto pomůcek vydává souhlas odborná komise. Každá pojišťovna vlastní "Formulář k přidělení elektrického vozíku". Řádně vyplněný je podkladem k projednání v odborné komisi. Podmínkou přidělení elektrického vozíku je zachovaná schopnost pojištěnce bezpečně elektrický vozík ovládat při splnění následujících kritérií: a.) Postižení obou dolních končetin, znemožňující pojištěnci samostatný pohyb v kombinaci s postižením horních končetin. b.) Postižení obou dolních končetin při kombinaci se závažným chronickým onemocněním, které nedovoluje zvýšit fyzickou zátěž, tzn. ovládat mechanický vozík. 23

c.) Somatická a mentální schopnost pojištěnce musí odpovídat ustanovení zákona č. 12/97 Sb. o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích. Vozíčkář je považován za chodce. [4] Osoba na elektrickém invalidním vozíku je považována za chodce dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, může využít chodník (pokud šířka vozíku nepřesahuje 600 mm) nebo jet po pravé straně krajnice. Vozík nemusí mít žádné zvláštní označení či výbavu. [5] Výsledek z jednání oznámí komise příslušné pojišťovně, ta pak pojištěnci a v kladném případě ošetřující lékař předepíše poukaz, na jehož základě příslušná firma zrealizuje dodávku. Na tomto místě je nutné podotknout, že schválení v komisi podléhají i nutné doplňky k vozíku, což se mnohdy opomíjí při vyplnění žádosti. Přidělený elektrický vozík zůstává majetkem zdravotní pojišťovny, proto pojištěnec podepisuje při předání "Smlouvu o výpůjčce". Z toho vyplývají některé povinnosti, např. vozíčkář nemůže zasahovat do konstrukce vozíku, provádět montáž doplňků, osvětlení apod. [4]

1. 6. 1. Výběr elektrického vozíku Poukázku na vozík předepíše váš lékař. Definitivní rozhodnutí o vydání pak získáme od revizního lékaře. V případě elektrických vozíků bývají často přizpůsobovány individuálně potřebám uživatele, takže je dobré pečlivě vybírat distributora, který v tomhle vyjde vstříc. Také je důležité zkontrolovat možnosti servisu pro případ poruchy. Ve většině případů máte nárok na dva vozíky, jeden do interiérů a druhý na ven. Nákup většinou funguje tak, že se za vámi vypraví technik firmy a vy si můžete vozík vyzkoušet v prostředí, kde ho budete používat. [6]

1. 6. 2. Financování invalidních vozíků V listopadu loňského roku prošel poslaneckou sněmovnou návrh zákona, který zásadním způsobem mění podmínky, za kterých máte nárok na elektrický vozík hrazený pojišťovnou.

24

Jednak se zásadně prodlouží lhůta, po které můžete žádat o nový elektrický vozík. Ta je v současné době 5 let. Podle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění se tato doba prodlužuje o dva roky, tedy na 7 let. Pokud bude i po uplynutí této doby vaše pomůcka v pořádku, může vám revizní lékař nárok na nový zamítnout. U elektrických vozíků do interiérů také nastává drobná změna. V současné době proplácí pojišťovna 100% ceny vozíku až do částky 120 000 Kč. Dle nové legislativní úpravy se částka o pět tisíc sníží. Co zůstává beze změny, je limitní částka pro vozíky do exteriéru. Ty proplácí pojišťovna do ceny 136 tisíc korun. [6] Tabulka 2:Seznam zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních služeb Položka Skupina

Název druhu zdravotnického prostředku

Omezení

Limitace výše úhrady

76

7

Vozík mechanický- základní

Max. 1 ks za 5 let, po předepsání REH, ORT, NEU, INT a po schválení revizním lékařem

100%; max 9 000 Kč za 1 ks; A

77

7

Vozík mechanickýodlehčený


100% ; max 19 000 Kč za 1 ks; A

78

7

Vozík mechanický- aktivní


100%; max 21 000 Kč za 1 ks; A

79

7

Vozík mechanický- dětský

Max. 1 ks za 5 let, po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem

100%; max 21 000 Kč za 1 ks; A

80

7

Vozík mechanický- speciální s ohledem na míru a závažnost zdravotního postižení

Max. 1 ks za 5 let, po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem

100%; max 55 000 Kč za 1 ks; A

81

7

Vozík mechanickýpříslušenství


100%; A

82

7

Rukavice kožené pro

Max. 2 páry za rok

100%; max.

25

vozíčkáře (k mechanickému vozíku)

300 Kč za 2 páry; A

83

/

Vozík s elektrickým pohonem- pro provoz obvykle v exteriéru

Max. 1 ks za 7 let, po předepsání REH, ORT, NEU, INT a po schválení revizním lékařem S5

100%; max. 136 000 Kč za 1 ks; A

84

/

Vozík s elektrickým pohonem- standardní pro lehký provoz obvykle v interiéru

Max. 1 ks za 7 let, po předepsání REH, ORT, NEU, INT a po schválení revizním lékařem S5

100%; max. 115 000 Kč za 1 ks; A

85

7

Vozík elektrickýpříslušenství


100%; A

86

7

Opravy vozíku elektrického, mechanického a zdravotního kočárku

Po schválení revizním lékařem

90%

Zdroj: [3]

Vysvětlivky: REH rehabilitační a fyzikální medicína ORT ortopedie NEU neurologie, dětská neurologie INT vnitřní lékařství

Symboly úhradových limitů A - Úhrada ve výši ceny pro konečného spotřebitele zdravotnického prostředku v provedení nejméně ekonomicky náročném v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení (dále jen „ekonomicky nejméně náročná varianta“); cenu ekonomicky nejméně náročné varianty zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu. B - Úhrada ve výši ceny ekonomicky nejméně náročné varianty celého systému složeného ze zdravotnických prostředků skupiny č. 3 tohoto oddílu. [3]

26

1. 7. Organizace pro osoby se zdravotním postižením v ČR 1. 7. 1. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany je stálým koordinačním, iniciativním a poradním orgánem vlády České republiky pro problematiku podpory zdravotně postižených občanů. Byl zřízen usnesením vlády ČR ze dne 8. 5. 1991 č. 151. Jeho cílem je pomáhat při vytváření rovnoprávných příležitostí pro zdravotně postižené občany ve všech oblastech života společnosti. Prostřednictvím svých zástupců ve Výboru se na jeho činnosti podílejí sami občané se zdravotním postižením. Vládní výbor spolupracoval na přípravě Národního plánu pomoci zdravotně postiženým občanům (NPP), Národního plánu opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení (NPO), které vláda schválila v letech 1992 a 1993, a Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením (NPVP), přijatého v roce 1998, který je každoročně aktualizován. V roce 2004 přijala vláda ČR Střednědobou koncepci státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením, z jejíchž cílů a úkolů vychází Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 - 2009 přijatý v roce 2005. Aktuálně platný Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010-2014 schválený usnesením vlády České republiky ze dne 29. března 2010 č. 253 obsahově i strukturou vychází z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. [7] Česká republika se v posledních dvou desetiletích zařadila mezi státy, které si uvědomují zvýšenou odpovědnost za odstraňování bariér bránících občanům se zdravotním postižením v plnohodnotné účasti a zapojení se do společnosti. Systematicky usilovala o postupné řešení jednotlivých dílčích oblastí, které se bezprostředně zdravotně postižených dotýkají, s cílem zlepšit podmínky i kvalitu jejich života. Za tímto účelem byly v uplynulém období postupně vypracovány, vládou schváleny a realizovány již čtyři Národní plány, které formulovaly politiku státu ve vztahu ke zdravotně postiženým občanům, a byla v nich pro jednotlivá ministerstva stanovena konkrétní opatření, která byla pro dané období vytipována jako důležitá a prioritní. [7] 27

1. 7. 2. Národní rada osob se zdravotním postižením v ČR NRZP ČR je občanským sdružením s celostátní působností, které zastupuje zájmy osob se zdravotním postižením při jednáních se státními a veřejnými institucemi. Úlohou NRZP ČR je přispívat k integraci osob se zdravotním postižením do společnosti a důsledně obhajovat lidská práva těchto lidí. Tuto svoji úlohu plní připomínkováním legislativních norem a realizací projektů, které přispívají k začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti ve všech sférách činnosti. Národní rada je hlavním poradním orgánem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany a dále je členem čtyř mezinárodních organizací obhajujících zájmy osob se zdravotním postižením. Jedná se o tyto organizace: European Disability Forum, Rehabilitation International, FIMITIC a Disabled Peoples’ International. NRZP ČR byla založena v roce 2000 a v současné době má 117 členských organizací, které sdružují přibližně 300 tisíc osob se zdravotním postižením nebo jejich zástupců. [8]

1. 8. O Kutné Hoře Kutná Hora je město plné historických památek, v historii proslavené dolováním stříbra. Zařazení do seznamu World Heritage UNESCO bylo schváleno na podzim roku 1995. Starobylá metropole dolování a zpracování stříbra byla v době své největší slávy velikostí i významem druhým městem v Čechách. Bohatství a významu města v historii odpovídá také množství dochovaných architektonických památek. Královské město Kutná Hora vzniklo koncem 13. století při bohatých nalezištích stříbrných rud. Roku 1300 zde nechal král Václav II. vybudovat ústřední mincovnu Království českého. Kutná Hora se stala oblíbeným místem pobytu českých králů, především Václava IV., Zikmunda, Vladislava II. Jagellonského, a dějištěm významných událostí (vydání Dekretu Kutnohorského Václavem IV., volba Vladislava Jagellonského českým králem). Postupně došlo k ústupu z tohoto výsostného postavení, k útlumu těžby, hospodářské stagnaci. Paradoxně dnes však tomuto období vděčíme za to, že Kutná Hora zůstala kompaktním

neporušeným

celkem

architektury

a

umění

minulých

věků.

(Středočeský kraj, 2011, s. 68) 28

1. 8. 1. Nejznámější památky Kutné Hory Jednomu z nejkrásnějších českých měst vévodí na návrší umístěný chrám sv. Barbory, cenná vrcholně gotická stavba. Nenápadná, avšak velmi hodnotná, je blízká kaple Božího těla. Vydáme-li se od ní k centru města, míjíme rozsáhlou Jezuitskou kolej, která vznikla v 17. století na místě gotických domů podle projektu D. Orsiho. Na přilehlé terase stojí třináct sousoší světců. Níže položený Hrádek, dnes sídlo Českého muzea stříbra p. o., sloužil jako strážní tvrz a později jej obývali královští úředníci. K reprezentativním církevním památkám se řadí kostel sv. Jakuba, vystavěný po roce 1336, jenž se může pochlubit cennými obrazy z období renesance a baroka. Někdejší královská rezidence a mincovna Vlašský dvůr zahrnuje také zajímavou kapli z r. 1386, pozornost si zaslouží i renesanční Konšelská deska, jejíž kopie se nacházejí v sídlech OSN. Palackého náměstí nám přichystá překvapení v podobě zachovalých měšťanských domů- Sankturinovského domu a řady dalších. Na Rejskově náměstí, kam se dostaneme cestou kolem Morového sloupu z r. 1713, stojí výrazná pozdně gotická Kamenná kašna, kterou měšťané používali před několika staletími jako vodojem. Jeden z nejzachovalejších gotických domů v Čechách zvaný Kamenný stojí poblíž Václavského náměstí. Klášter řádu sv. Voršily vznikl podle plánu K. I. Dienzenhofera. Dnes zde sídlí církevní gymnázium. V západní části Kutné Hory se dochovala i malá část opevnění. Nádhernou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a pozoruhodnou Kostnici spatříme v části Sedlec. (Langerová, 2005, s. 24)

1. 9. Organizace podporující cestovní ruch v Kutné Hoře Průvodcovská služba Kutná Hora s. r. o. o Zajišťuje prohlídky Vlašského dvora (správa, obnova a rozvoj expozic v kooperaci a za finanční podpory Města Kutná Hora). o Zajišťuje průvodcovskou službu v rámci města (okružní prohlídky – rozšiřování těchto služeb). 29

o Spolupracuje se subjekty působícími v oblasti CR (destinační agentury, destinační managementy v turistických oblastech). o Destinační management (dále DM) vykonává funkci regionální filmové kanceláře o Zajišťuje koordinaci aktivit Fondu cestovního ruchu Města Kutná Hora (Fond cestovního ruchu byl zřízen na podporu a rozvoj cestovního ruchu ve městě) o Zajišťuje všechny aktivity v rámci udržitelnosti projektů podpořených v rámci výzev č. 18 a 57 ROP*) – s podporou Informačního centra, ve smyslu uzavřených dodatků k partnerským smlouvám (projekty „Propagace cestovního ruchu v turistické destinaci Kutná Hora a okolí“, „Řízení nabídky cestovního ruchu v turistické destinaci Kutná Hora a okolí“, Destinace Kutná Hora a okolí- jeden den nestačí“) o Zajišťuje činnost destinačního managementu v době udržitelnosti projektu Řízení nabídky cestovního ruchu v turistické destinaci Kutná Hora a okolí (informace jsem získala z interních dokumentů Průvodcovské služby Kutná Hora s. r. o). Oddělení kultury a cestovního ruchu o Spravuje rozpočet kapitoly 2040 zahrnující informační služby (provoz informačních center), reklamní a propagační činnost, nákup a prodej. Všechny tyto činnosti realizuje se všemi právy a povinnostmi vyplývajícími ze zákona 312/2001 o finanční kontrole ve veřejné správě, v souladu s vnitřními předpisy a normami Městského úřadu Kutná Hora o Poskytuje turistický servis návštěvníkům města (přístup na internet, kopírování, úschovna zavazadel, prodej turist. tiskovin a suvenýrů, zprostředkování ubytování, prohlídek města, prodej vstupenek, jízdenek o Zajišťuje provoz informačních center: v Sankturinovském domě (včetně provozu Alchymistické dílny) a na hlavním vlakovém nádraží (ČD) o Zajišťuje propagaci města Kutná Hora v součinnosti s Průvodcovskou službou Kutná Hora (dále PSKH) sestavuje roční plány propagace města: mediaplán, plán prezentace na veletrzích CR, ediční plán propagačních materiálů (tyto plány koordinuje s dalšími subjekty CR). o Spravuje turistický portál/web města Kutná Hora. Zajišťuje a aktualizuje informační systém města. o Spolupracuje se subjekty a institucemi CR (okolní obce, partnerská města, okolní destinace CR, Česká inspirace, ČDU) – v součinnosti s PSKH 30

o Koordinuje zpracování koncepčních materiálů v oblasti CR – ve spolupráci s komisí CR a PSKH o Spolupracuje s veřejnými institucemi působícími v oblasti CR: na úrovni rozhodování o určitých projektech atd. (průběžná komunikace s agenturou CzechTourism a jejími zahraničními partnery bude zajištěna DM) o Stanovuje a dohlíží nad realizací grantů v oblasti CR (dotační titul MKH), cíleně vyhledává další grantové možnosti (ve spolupráci s PS KH) o Zajišťuje administrativní podporu komise CR, kontroluje realizaci úkolů zadaných komisí CR (přímá realizace či delegace úkolů na další subjekty) o Zajišťuje statistické údaje o CR v Kutné Hoře (delegovaně přes IC, rozvoj sběru dat, možnosti monitoringu počtu přenocování, řešení možnosti „počtu turistů“ v určitých lokalitách města (informace jsem získala z interních dokumentů Průvodcovské služby Kutná Hora s. r. o). Kutnohorsko.cz o. p. s. Ve sdružení Kutnohorsko.cz se sdružují občané, kteří mají zájem o rozvoj Kutnohorska, jeho propagaci, zvýšení turistické atraktivity a rozvoj kultury v regionu. Hlavním formou dosahování cílů sdružení je poskytování obecně prospěšných činností v oblastech propagace regionu Kutnohorska a ochrany životního prostředí zejména: o

praktická činnost členů ve spolupráci s orgány samosprávy i státní správy při propagaci a rozvoji regionu

o

kooperace s jinými sdruženími majícími za svůj hlavní cíl rozvoj kultury a turistického ruchu

o

poskytování servisních služeb, pomoci a poradenství;

o

soustřeďování a poskytování informací (uvnitř sdružení i vně);

o

poradenství při poskytování dotací

o

osvětová činnost.

o

organizování občanských kampaní v souladu s cíli sdružení;

o

praktická činnost členů ve spolupráci s orgány ochrany životního prostředí;

o

účast při jednáních a řízeních s volenými i správními orgány; (Stanovy Kutnohorsko.cz o. p. s., 2009)

31

2. Praktická část 2. 1. Parametry vozíku, se kterým projedeme trasu Paní Dagmar Vencovská má v současné době elektrický vozík, který má zapůjčený od Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jedná se o typ STORM 3. Je plně hrazen zdravotní pojišťovnou. Elektrický invalidní vozík STORM 3 se již přestal vyrábět, a tak bude postupně vyřazován z provozu. Nyní ho nahradí elektrický vozík typu: STORM 4. Rozdíl mezi těmito dvěma vozíky je zejména v jejich hmotnosti. Zatímco starší verze má hmotnost 130 kg, novější verze již má 174 kg. Parametry obou vozíků jsou vhodné i pro interiér, čímž splňuje vysoké požadavky na konfiguraci, přizpůsobení a funkčnost. Tento vozík vystihují jeho excelentní jízdní vlastnosti, moderní design a snadná údržba. Jednou z předností vozíku je ve standardu osvětlení a ovládací joystick. [11]

Obrázek 8: Elektrický invalidní vozík STORM 4

Obrázek 9:Elektrický invalidní vozík STORM 3

Zdroj: [11]

Zdroj: [12]

Tyto vozíky mají také poměrně vysokou hmotnost. Když se k tomu připočte hmotnost jejich majitele, tak jsou zdvižné elektrické rampy se svou nosností často nedostačující. Jsou vyhovující pro vozíky mechanické, s elektrickými už je ale problém. Tento problém budeme řešit u jedné z památek Kutné Hory. Dle slov paní Vencovské je k otočení vozíku vhodný kruh o průměru 1400 mm. Následující obrázek ukazuje ideální manipulační plochu vozíku při otáčení o 90-180 stupňů a také o 360 stupňů. 32

Obrázek 10: Manipulační plocha pro otočení osoby na vozíku (v mm) Zdroj: Šnajdarová, 2007, s. 22

Během cesty na naší trase jsme měly také problém s šikmostí chodníků. Šířka byla téměř všude dostačující. Paní Vencovská je se svým vozíkem schopná projet místo, které je alespoň 800 mm široké, ale tato šířka se může stát nebezpečnou a to zejména v případě, kdy se nejedná o rovný povrch. Pokud je místo, které chceme projet, alespoň 900 mm široké, pak už je průjezd vcelku pohodlný. Problémům, se kterými jsme se na trase setkali, budeme věnovat jednu z následujících kapitol. Tabulka 3: Technická data vozíku STORM 3 Délka

1100 mm

Šířka

630 mm

Hmotnost včetně baterií

130 kg

Nosnost

150 kg

Akumulátory 2x gelové

12V 60Ah

Rychlost

10 km/h

Dojezd cca

35 km

Stoupavost

20%

Poloměr otáčení

830 mm

Výška sedla

440- 740 mm

Šířka sedla

530 mm

Hloubka sedáku

410- 510 mm Zdroj: [12]

33

Tabulka 4: Technická data vozíku STORM 4 Šířka sedačky

380 – 530 mm

Hloubka sedačky

380 - 530 mm

Výška zad

500 mm

Výška vozíku

1060 mm

Nastavení polohovaní Váha vozíkuzad

-5° - 35°

Výška sedu

400 - 480 mm

Délka podnožky

290 - 470 mm

Úhlové nastavení podnožky Šířka vozíku

0° - 25°

Délka vozíku

1100 mm

Nosnost

150 kg

Baterie

70 Ah

Poloměr otáčení

1110 mm (870 mm bez podnožek)

Výška překážky

60 / 100 mm

Stoupavost

8 / 14 %

Výkon

300 W

Rychlost

6 / 10 km

Dojezd

36 km

174 kg

630 mm

Zdroj: [11]

2. 2. Možnosti dopravy do Kutné Hory 2. 2. 1. Vlakem Do Kutné Hory je možné přijet autobusem, vlakem nebo osobní dopravou. V našem případě cesta vlakem není vhodná. Vlakové nádraží v Kutné Hoře je celkem vzdálené od centra města a navíc není bezbariérové. Jak uvádějí stránky Českých drah: Přístupnost stanice - b0 Přístup do budovy stanice (včetně přístřešku před povětrnostními vlivy) není bezbariérový. Přístupnost nástupiště - n0 Bezbariérový přístup není na žádné nástupiště. [13] 34

Pokud osoba na vozíku přijede vlakem, pak bude asi nejsnazší vystoupit na vlakovém nádraží v Kolíně, jelikož ani na jednom ze dvou kutnohorských nástupišť nemůže vozíčkář vystoupit. Kolínské nádraží je bezbariérové. Můžeme se o tom přesvědčit i na internetových stránkách Českých drah a. s., kde nalezneme podrobné informace o tom, co kolínské nádraží umožňuje vozíčkářům. Například: Přístupnost stanice - b1. Přístup do budovy stanice je bezbariérový včetně bezbariérově přístupné označené pokladní přepážky. Přístupnost nástupiště - n1. Bezbariérový přístup na všechna nástupiště. [13] Pokud vozíčkář vystoupí v Kolíně, pak se nabízí možnost přepravy z Kolína do Kutné Hory za pomoci Občanského sdružení DIGNO. Občanské sdružení DIGNO (důstojnost) poskytuje služby v oblasti sociální péče od roku 2001. Organizačně je sdružení zapojeno do celostátní sítě pomoci zdravotně postiženým "Poradna pro život se zdravotním postižením", kterou organizuje Liga za práva vozíčkářů a je členem Asociace poskytovatelů osobní asistence. [14] V současné době vlastní osobní automobil pro přepravu osob na vozíku. Tímto vozem Vás mohou převézt na požadované místo nejen z kolínského nádraží do Kutné Hory. Samozřejmě jsou ochotni uskutečnit i zpáteční cestu. Bohužel osobní automobil má pouze jedno místo a zajišťuje ještě jiné služby pro osoby na vozíku. Například: odvoz k lékaři, odvoz na úřad a podobně. Proto je nutné sjednat převoz předem. Převoz za pomoci Občanského sdružen DINGO je podle mého názoru nejlepší volbou. Mají zkušenosti s přepravou osob na vozíku. Pokud z nějakého důvodu nebude možná spolupráce s tímto sdružením, nabízí se možnost včasného zavolání dopravní společnosti ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY a.s., která zajišťuje autobusovou přepravu (viz další kapitola).

2. 2. 2. Autobusem Co se autobusové dopravy týče, přeprava v Kutné Hoře a okolí spadá pod již zmíněnou společnost

ARRIVA

VÝCHODNÍ

ČECHY

a.s.

Tato

společnost

disponuje

i bezbariérovými autobusy. Některé příměstské autobusy bezbariérové jsou. Jedná se o autobusy z Regionálního operačního programu, ale zatím je to ještě stále 35

menšina. Do bezbariérového autobusu může nastoupit osoba jak s mechanickým, tak i s elektrickým vozíkem, protože je zde umístěna rampa. V jízdních řádech jsou poznámky, dle kterých poznáme, zda je spoj přístupný vozíčkářům. Tuto informaci nalezneme i na internetovém jízdním řádu IDOS. Pokud nelze využít jiný spoj, ale poznámka o bezbariérovosti u něj chybí, pak existuje možnost včasného zavolání na dispečink ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY a. s. v Čáslavi. Dopraní společnost ARRIVA je schopna poslat na konkrétní spoj bezbariérový autobus. Většina městské hromadné dopravy v Kutné Hoře na lince MHD1 je bezbariérová, bohužel tyto informace zatím nejsou zaneseny v jízdních řádech. Tudíž se na to nelze spoléhat. Tyto informace jsem získala od pana Mgr. Lukáše Kopřivy, který pracuje na odboru dopravy Středočeského kraje.

2. 2. 3. Vlastní dopravou Pokud máte možnost vlastní dopravy a skutečně se rozhodnete Kutnou Horu navštívit, je zde několik parkovišť, která lze označit za bezbariérová a nabízí několik míst pro osoby na vozíku. Pokud chce znevýhodněná osoba navštívit Kutnou Horu a poznat její krásy, je pro ní nejsnazší zaparkovat auto v blízkosti přístupné památky nebo přímo v centru Kutné Hory. Parkování v samotném centru města je mnohdy složité. Je zde několik parkovišť, ale ne každé nabízí místo označené mezinárodním symbolem přístupnosti. Proto bude nejjednodušší mít povědomí o tom, kde jsou parkoviště s vyhrazenými místy pro vozíčkáře. Na některých městských parkovištích se za parkování platí. Většinou se jedná o pracovní dny a to v době od 8:00 – 17:00. Na placených parkovištích se cena za parkování pohybuje přibližně okolo 10 korun za hodinu. Pouze na parkovišti u kapličky ve Štefánikově ulici (mezi dvěma kruhovými objezdy) se platí částka 20 korun za den.

36

Parkoviště, která mají místa vyhrazená pro vozíčkáře a zároveň jsou v blízkosti naší trasy: náměstí Národního odboje Na náměstí Národního odboje je vyhrazeno jedno parkovací místo pro osoby s handicapem. Za parkování se zde neplatí. Nachází se přímo před budovou soudu. Tato parkovací místo není pro nás příliš vhodné. Svojí šířkou se nijak neliší od ostatních parkovacích míst, pouze je označeno mezinárodním symbolem přístupnosti. Smíškova ulice (před Jezuitskou kolejí, GASK) Toto parkoviště nabízí celkem dvě parkovací místa pro vozíčkáře. Za parkovací místa se neplatí. Tyto místa jsou označena mezinárodním symbolem přístupnosti a navíc jsou dostatečně široká. Tudíž je mohou využít. Jsou umístěna u zadního vchodu do galerie. Tento vchod musíme využít, pokud chceme galerii navštívit. Husova ulice (před knihovnou) Další místo k zaparkování vozidla pro vozíčkáře je na Rejskově náměstí před vstupem do městské knihovny v Kutné Hoře. Jedná se pouze o jedno parkovací místo. Zde za parkování nemusíme platit. Václavské náměstí Na Václavském náměstí se za parkování platí. K platícím automatům se bez problémů dostaneme. Jsou zde celkem dvě místa s mezinárodním symbolem přístupnosti. Oproti ostatním parkovacím místům jsou také viditelně širší. Anenské náměstí Na Anenském náměstí nalezneme pouze jedno parkovací místo pro vozíčkáře. Zde platit nemusíme. U kapličky ve Štefánikově ulici Toto parkoviště je taktéž placené. Cena je ovšem uspokojivá. Platí se zde dvacet korun za celodenní parkování. Na parkovišti jsou vyhrazena celkem dvě místa pro vozíčkáře. Šířka parkovacích míst vyhovuje. Navíc toto parkoviště ještě není tolik využívané občany Kutné Hory. Proto zde téměř vždy nalezneme místo. 37

2. 3. Bezbariérové hotely, penziony Vzniklá trasa pro vozíčkáře bude zakreslena v mapě. Chtěla bych zde také znázornit ty hotely a penziony, které nabízí bezbariérové ubytování. Myslím si, že je důležité, aby návštěvník věděl, na které ubytovací zařízení se může během svého pobytu obrátit. Destinační management v Kutné Hoře před několika lety zpracoval souhrn, aby zjistil, které hotely a penziony v Kutné Hoře mají bezbariérový přístup a rovněž tak i pokoje. Během psaní mé bakalářské práce jsem se chtěla ujistit, zda jsou tyto informace stále aktuální. Napsala jsem tedy do několika nejznámějších hotelů a penzionů v Kutné Hoře. Jednalo se o čtyři penziony: Kutna, Centrum, Kutná Hora, Penzion a restaurace Barbora. Dále pak do deseti místních hotelů: U Růže, Kréta, Varhanář, U Kata, Zlatá Stoupa, U Vlašského dvora, Mědínek, Hrnčíř, U Zvonu, Opat. Výsledek mého dotazování byl nečekaný. Ze čtrnácti zmíněných ubytovacích zařízení jsem dostala odpověď od 8 z nich. Z osmi odpovědí pouze jeden penzion nabízí zcela bezbariérové ubytování. Několik málo hotelů, které měly v minulosti ve své nabídce zahrnuté i bezbariérové pokoje, je už bohužel zrušily. Do svých dotazů jsem dávala důraz i na osoby na elektrickém vozíku, tudíž opravdu žádné překážky při vstupu, upravená koupelna a podobně. U zbylých hotelů a penzionů, od kterých nepřišla žádná odpověď, jsem si prohlédla jejich internetové stránky. Zjistila jsem, že bezbariérové ubytování na svých stránkách nenabízejí, tudíž se dá předpokládat, že ho nemají. Co se možnosti stravování týče, v některých zde zmíněných hotelech jsou i restaurace, do kterých by se osoba na mechanickém vozíku mohla dostat, ale osoba na elektrickém vozíku už pak ne. Vzhledem k jeho hmotnosti a faktu, že mu i menší bariéra (práh, schod) znemožní vstup do objektu. Toalety také nemají samostatnou místnost s rozměry vyhovujícími vozíčkářům. Proto je nelze označit za bezbariérové. Jediným ubytovacím zařízením, které nabízí pokoj pro handicapované je Penzion a restaurace Barbora. Z celkového počtu deseti pokojů je zde 1 pokoj bezbariérový s upravenou koupelnou a vlastním parkovacím místem. Pokoje jsou zde dvoulůžkové a nabízejí i možnost přistýlky. Stejně tak je zde toaleta pro invalidy v restauraci a bezbariérový přístup jak do restaurace, tak do penzionu. 38

Penzion je umístěn v ulici Kremnická, která vede kolem chrámu sv. Barbory. Proto bude u penzionu počáteční místo naší trasy. Ostatní penziony a hotely v Kutné Hoře nejsou zcela bezbariérové. Není upravený vstup, koupelna, toaleta a jiné věci. Osoby s mechanickým vozíkem by se do některých z nich dostaly. Problémem zůstává, že je nutná asistence a člověk tak není samostatný. Osoba s elektrickým vozíkem pak nemá možnost přístupu téměř žádný, jelikož manipulace s vozíkem vzhledem k jeho hmotnosti je takřka nemožná. Pokud tedy máte vozík mechanický a budete mít s sebou další osobu, která vám přes překážky pomůže, nabízí se ještě možnost ubytování v penzionu Kutna. Ostatní hotely a penziony svou nabídku neustále aktualizují, tudíž je dobré sledovat jejich webové stránky.

2. 4. Památky přístupné vozíčkářům V Kutné Hoře, ač to není nijak velké město, se nachází mnoho historických památek, které jsou navštěvovány turisty z nejrůznějších koutů světa. Po konzultaci s destinačním managementem, osobních zkušenostech a osobním dotazování jsem zjistila, že památky přístupné vozíčkářům jsou: Chrám sv. Barbory Unikátní pozdně gotický chrám sv. Barbory představuje jednu z perel evropské architektury a je poslední katedrální stavbou v českých zemích. (Langerová, 2005, s. 27) Jezuitská kolej Významnou památkou období baroka je rozsáhlá Jezuitská kolej, stavená podle plánů Domenica Orsiho v letech 1667- 1750. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 kolej sloužila vojsku. (Podrazil, 2002) V prostorách Jezuitské koleje můžeme nyní nalézt Galerii Středočeského kraje, což je krajská instituce zaměřená na výtvarné umění 20. a 21. století. Byla založena v roce 1963. V letech 1990-2009 existovala pod názvem České muzeum výtvarných umění, Galerií Středočeského kraje se stala v květnu 2009. (Středočeský kraj, 2011, s. 10) 39

Hřbitovní kostel Všech Svatých s kostnicí Uprosřed sedleckého hřbitova se tyčí dvoupodlažní gotický hřbitovní kostel Všech svatých. V barokním období byl upraven Janem Blažejem Santinim Aichelem. Dolní

podlaží

hřbitovního

kostela

slouží

jako

světově

proslulá

kostnice.

(Podrazil, 2002) Tato památka je na svých stránkách uváděna jako bezbariérová. Po rozhovoru s osobou, která má příbuzného na mechanickém vozíku, vím, že je poměrně složité osobu na vozíku dovnitř do Kostnice dopravit. Myslím si, že u osoby na elektrickém vozíku je to pak ještě komplikovanější. Vstup na hřbitov komplikuje schod vysoký přibližně pět centimetrů, který se nachází u vstupní brány. Nehledě na to, že u vstupu do Kostnice je rampa s nosností 225 kg, kterou je nutné využít pro přesunutí do dolních prostor, kde je vystaveno vše podstatné. Jak již víme z kapitoly o technických parametrech vozíku, elektrickým vozík může dosahovat váhy přes 130 kg. Konkrétně vozík, se kterým budeme trasu projíždět, má hmotnost přesně 130 kg. Nová verze našeho vozíku už má hmotnost dokonce 174 kg. Navštívit tuto „bezbariérovou“ památku není nemožné, ale pro někoho to může být dost obtížné. Proto je dobré si detailně prostudovat přiložené fotografie.

2. 5. Popis trasy Trasu jsem pojmenovala „Za památkami Kutné Hory na kolečkách“. Trasa bude obsahovat dva okruhy. První nás provede po centru historického města. Trasa bude začínat v ulici Kremnická, kde se nachází penzion Barbora, který nám nabízí bezbariérové ubytování. Pokud v Kutné Hoře nebudeme ubytováni, můžeme samozřejmě začít na kterémkoliv místě. Nejpohodlnější by pro nás bylo, abychom na trasu mohli vyjet z některého parkoviště, které je přímo u okruhu a zároveň má vyhrazená místa pro vozíčkáře. Proto je důležité sledovat vzniklou mapu. Během okruhu číslo 1 navštívíme dvě památky, které jsou přístupné vozíčkářům. Do mapy jsou zaneseny i památky, do kterých vozíčkáři nemají možnost přístupu, ale terén umožňuje se na ně alespoň podívat. V Kutné Hoře je mnoho památek, ale k některým je

40

velmi problematický přístup, tudíž mi přišlo zbytečné zdolávat tyto překážky a raději jsem je do trasy nezahrnula. Přístupné památky (dle předešlé kapitoly) jsou: chrám sv. Barbory, Jezuitská kolej (GASK) a Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí. První dvě zmíněné památky navštívíme v rámci prvního okruhu. Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí jsem zahrnula do okruhu číslo dvě. Okruh číslo dvě představuje trasu z centra města, tedy z Palackého náměstí, k již zmíněné „Kostnici“ v Sedlci. Sedlec je část Kutné Hory, vzdálená přibližně dva a půl kilometru. Trasu jsem rozdělila na dvě části z jednoho prostého důvodu. V Sedlci se nachází kromě Kostnice i katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Z předešlé kapitoly již víme, že katedrála nemá bezbariérový přístup. Kostnice, ač je oficiálně bezbariérová, má přístup obtížný. Ne každý vozíčkář se dovnitř dostane. Podle mého názoru a dle zkušenosti vozíčkářů se dovnitř dostane osoba na vozíku mechanickém, která má doprovod. Dá se tedy říci, že okruh číslo dva je jen doplněním okruhu číslo jedna. Přemístění se z centra města až ke Kostnici je náročnější, proto je velmi důležité zvážit, zda trasu číslo dva absolvovat. Po plánované opravě, která by měla začít v červenci roku 2014, by se měly podmínky vstupu do objektu výrazně zlepšit. Obě trasy jsem detailně nafotografovala, ulici po ulici, se zaměřením na chodníky, nájezdy a průjezdy. Vzniklé fotografie jsou přílohou této bakalářské práce. Každý si tak bude moci trasu před cestou detailně prostudovat a rozhodne se, zda je opravdu v jeho silách. Fotografie budou rovněž přístupné na stránkách destinačního managementu v Kutné Hoře.

41

2. 6. Harmonogram trasy Tabulka 5: Harmonogram trasy Od

Do

Čas odchodu

Čas příchodu

Délka úseku (m)

Čas úseku (min)

Poznámky

Penzion Barbora

Náměstí Národního odboje

9:30

9:34

450

3,5

Náměstí Národního odboje

Chrám sv. Barbory

9:35

9:39

450

3,5

Cca 60 min na prohlídku Barbory a okolí

Chrám sv. Barbory

GASK

10:45

10:46

50

1

Cca 60 min na prohlídku výstavy

GASK

Kamenná kašna

12:00

12:05

500

5

Cca 10 min na fotografie

Kamenná kašna

Morový sloup

12:15

12:17

250

2


Morový sloup

Kamenný dům

12:30

12:32

150

2


Kamenný dům

Kostel sv. Jakuba

12:42

12:44

280

2


Kostel sv. Jakuba

Palacké náměstí

12:54

12:55

100

1


Palacké náměstí

Vlašský dvůr

13:25

13:27

270

2


Vlašský dvůr

Palacké náměstí

13:57

13:59

270

2

Palacké náměstí

Kostnice

14:00

14:20

2 300

20

Zdroj: vlastní zpracování, 2014

Během propočtů časů jsem počítala s rychlostí vozíku 8 km/h (na doporučení paní Dagmar Vencovské). Okruh číslo jedna je dlouhý bezmála 2 800 m, okruh číslo dva (modrou barvou) 2300 m.

42

2. 7. Okruh číslo 1 Okruh číslo 1 začneme v ulici Kremnická, kde se nachází již zmíněný bezbariérový penzion Barbora. Před penzionem odbočíme doprava. Zhruba po padesáti metrech bude po pravé straně brána. Pokud bude otevřená, můžeme jí projet a dostaneme se tak do zahrad GASKu. V zahradách se můžeme porozhlédnout a také zde můžeme pořídit fotografie chrámu sv. Barbory. V zahradách se můžeme pohybovat Obrázek 11: Ulice Kremnická (vchod do zahrad GASKu), zdroj: vlastní zpracování, 2014

v rámci možností bez problému. Lze tudy projít do galerie, abychom navštívili některou z právě nabízených výstav. Mezi zahradami a vstupem do GASKu jsem nenašla žádné

překážky. Pouze jeden sjezd je poněkud prudší (obr. č. 12). Pokud se nám bude zdát sjezd příliš prudký nebo pokud bude brána do zahrad GASKu uzavřená, budeme pokračovat podél brány pořád rovně.

V této

části

ulice

Kremnická nejsou žádné sjezdy a nájezdy, tudíž tuto část trasy

Obrázek 12: Zahrady GASKu (prudší sjezd), zdroj: vlastní zpracování, 2014

projedeme bez problémů. Na křižovatce ulic Kremnická Obrázek 13: ulice Kremnická (vjezd do ulice Husova), zdroj: vlastní zpracování, 2014

a Husova odbočíme doprava. Tím vjedeme do ulice Husova. Hned

na

prvním

přechodu

(obr. č. 14) budeme nuceni sjet

na silnici. V tomto úseku je velice šikmý chodník, vozíček sjížděl dolů. Problém také dělaly kamínky ze zimního posypu. Proto je bezpečnější přejet několik metrů po silnici (podél Zájezdního hostince). Po zhruba 50 metrech zabočíme doprava. Tím se dostaneme do ulice, která nás

Obrázek 14: přechod v Husově ulici, zdroj: vlastní zpracování, 2014

dovede až na náměstí Národního odboje. V této ulici můžeme využít pravý chodník, jelikož je vyhovující. Chodník vyústí před budovou soudu. Zde je také jedno z bezbariérových parkovišť, které můžeme využít.

43

Z náměstí budeme pokračovat ulicí Smíškova. Ze Smíškovy ulice lze projít do zadní části a zahrad Galerie Středočeského Kraje (po pravé straně). Galerie nabízí dvě parkovací místa s mezinárodním symbolem přístupnosti. Na souběhu ulic Smíškova a Barborská odbočíme vpravo. Ocitneme se na cestě před Jezuitskou kolejí, která vede až k chrámu sv. Barbory. Před průčelím Jezuitské koleje lemuje cestu ke chrámu sv. Barbory alej barokních sousoší. Dvanáct soch jezuitského sochaře Františka Bauguta vzniklo v letech 1703- 1716.

Obrázek 15: Začátek Smíškovy ulice, zdroj: vlastní zpracování, 2013

(Podrazil, 2002) Po pravé straně cesty je vstup do GASKu, který je bezbariérový, tudíž můžeme tento objekt navštívit. Před návštěvou galerie je dobré podívat se na jejich internetové stránky www.gask.cz , kde jsou pravidelně aktualizované informace o právě probíhajících výstavách. Středočeská galerie nabízí stálou expozici a pak také dává možnost poznat umění známých i méně známých umělců. Kromě shlédnutí umění se můžete v GASKu i občerstvit. Obrázek 16: ulice Barborská (Před GASKem a chrámem sv. Barbory), zdroj: vlastní zpracování, 2013

V druhém

patře

je

umístěna

nekuřácká

kavárna

s bezbariérovým přístupem, která kromě více nez 22 míst uvnitř nabízí i příjemné posezení na terase.

Po prohlídce galerie se již vydáme k jedné ze dvou katedrál Kutné Hory, a sice k chrámu sv. Barbory. Chrám sv. Barbory je možné navštívit kterýkoliv den v roce, vyjma 24. 12. Liší se pouze otevírací doba v sezoně a mimo sezonu. Informace o vstupném a otevíracích hodinách nalezneme na stránkách městského informačního portálu www.kutnahora.cz nebo pak na stránkách římskokatolické farnosti www.khfarnost.cz, kde budou, dle mého názoru, informace aktuálnější. Před vstupem do chrámu, v bezprostřední blízkosti, se nachází kaple Božího těla. Kaple Božího těla vznikla po polovině 14. století. (Podrazil, 2002) Tato památka je zpřístupněna veřejnosti, my se ale do vnitřních prostor bohužel nedostaneme. 44

Za poměrně krátký úsek trasy jsme již zhlédli dvě ze tří přístupných památek, ale jelikož Kutná Hora skrývá ještě mnohé krásy, budeme v jejím poznávání i nadále pokračovat. Nyní se vrátíme zpět podél Jezuitské koleje a barokních sousoší, zabočíme doleva opět do ulice Smíškova a dojdeme až na náměstí Národního odboje. Nepůjdeme však po straně, na které je parkoviště a budova soudu, ale po straně opačné. Po této straně je problematický chodník, místy je dost úzký a má špatný sklon. V mapě je tento úsek trasy označen jako „sjízdný s obtížemi.“ Obrázek 17: nám. Národního odboje (pravá strana), zdroj: vlastní zpracování, 2013

Na tomto úseku jsme s naším elektrickým vozíkem museli sjet na silnici. Na konci náměstí Národního odboje nebudeme

nikam uhýbat a budeme pokračovat rovně na Rejskovo náměstí, kde se nachází další kutnohorská památka, pozdně gotická Kamenná kašna. Dílo kameníka, sochaře a architekta Matěje Rejska z let 1493-1495. (Podrazil, 2002) Kamenná kašna je uprostřed Rejskova náměstí. Rejskovým náměstím lze projet dvěma způsoby.

Obrázek 18: Rejskovo náměstí s Kamennou kašnou, zdroj: vlastní zpracování, 2013

První způsob je kolem lékárny, druhý pak kolem městské knihovny. My si vybereme stranu podél knihovny, tudíž se z našeho pohledu budeme držet levé strany obrázku (viz obrázek č. 14). Tato varianta je pro nás zcela jistě pohodlnější. V mapě je vše zaneseno jasněji. Přibližně deset metrů pod knihovnou je přechod pro chodce s nízkými nájezdy na obou stranách. V této části trasy se nacházíme v Husově ulici. Právě na tomto přechodu Obrázek 19: Husova ulice (po levé straně knihovna), zdroj: vlastní zpracování, 2013

budeme nuceni sjet na silnici. Nemůžeme pokračovat ani po jednom ze dvou chodníků. Pokud bychom zůstali na

levé straně ulice (pod knihovnou), dostali bychom se přímo před kostel sv. Jana Nepomuckého, ale bohužel bychom podél něj neprojeli. Důvodem je velice úzký

45

chodník. Kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky v letech 1734-1752. (Podrazil, 2002) Tento kostel můžeme obdivovat také pouhým pohledem zvnějšku. Na chodník na pravé straně ulice bychom sice najeli, ale bohužel neexistuje sjezd. Tím pádem ani tuto možnost nemůžeme zahrnout do naší trasy (obr. č. 20) Na souběhu ulic Lierova a Husova můžeme opět najet na pravou stranu chodníku. Budeme pokračovat Husovou ulicí pořád rovně dolů. Obrázek 20:Husova ulice (bez sjezdu), zdroj: vlastní zpracování, 2013

Zastavíme se až před podloubím. Zde si můžeme všimnout

řady

domů

s barokní

fasádou.

Před podloubím odbočíme vlevo a dostaneme se tak přímo před Morový sloup, který se nachází v Šultysově ulici. 17 metrů vysoký morový sloup Panny Marie, byl vytvořen v letech

1713-1715

jezuitským

sochařem

Františkem

Baugutem. (Podrazil, 2002) Šultysova ulice je poměrně široká a nejsou zde žádné chodníky. Automobily sem téměř nezajíždějí. Jedná se pouze o pár výjimek v souvislosti s obchody, které zde nalezneme. Proto je průjezd ulicí bezpečný i bez chodníků. Na konci Šultysovy ulice zatočíme doleva.

Obrázek 21: Morový sloup, zdroj: vlastní zpracování, 2013

Dostaneme se tak na Václavské náměstí. Na Václavském náměstí je jedno z bezbariérových parkovišť Kutné Hory. Po zabočení pojedeme zhruba padesát metrů. Nyní budeme stát před Kamenným domem. Byl postaven v letech 1487-1515 V 19. století se Kamenný dům stal sídlem kutnohorské radnice, Obrázek 22: Kamenný dům, zdroj: [15]

nyní je součástí Českého muzea stříbra p. o. (Podrazil, 2002)

46

Po zhlédnutí Kamenného domu se vydáme na zpět tou samou cestou, kterou jsme přišli. Půjdeme Šultysovou ulicí, kolem Morového sloupu a dostaneme se tak opět k podloubí. Projdeme podloubím a odbočíme druhou ulicí doprava. Ulice se nazývá Jakubská a dovede nás přímo ke kostelu sv. Jakuba. Výškovou

dominantu

Kutné

Hory

tvoří

severní,

86 metrů vysoká věž gotického chrámu sv. Jakuba, postaveného po roce 1336. (Podrazil, 2002) Po prohlédnutí si kostela sv. Jakuba se vrátíme Jakubskou ulicí k podloubí, odbočíme vpravo a budeme pokračovat až nakonec. U východu z podloubí se nám již naskytne pohled na Palackého náměstí. Palackému náměstí v centru historického jádra Kutné Hory vévodí trojice domů s pozdně barokními

Obrázek 23: ulice Jakubská s kostelem sv. Jakuba, zdroj: vlastní zpracování, 2013

mansardovými střechami. Nejvýznamější z nich je dům vlevo, zvaný Sankturinovský.(Podrazil, 2002) V Sankturinovském

domě

sídlí

Destinační

management Kutná Hora a také Infromační centrum Města Kutná Hora. Na Palackého náměstí se také koná mnoho kulturních akcí. Například: Obrázek 24: Palacké náměstí, zdroj: vlastní zpracování, 2013

rozsvícení

vánočního

stromu,

Svatováclavské

slavnosti a v neposlední řadě zde má své zázemí

závod veteránských automobilů INT VETERAN RALLYE KUTNÁ HORA. Uprostřed náměstí je silnice pro automobily, která se zhruba v polovině dělí ještě na silnici odbočující doleva. Ulice nese název Kollárova. Za projetí se už v dnešních dnech platí. Proto zde doprava není nijak výrazná. Zbytek náměstí zůstává pro pěší. Jsou zde celkem tři přechody pro chodce. Naštěstí jsou všechny pro nás sjízdné. Po pravé straně Palackého náměstí (po výjezdu z podloubí) projedeme podél tamních Obrázek 25: ulice 28. října, zdroj: vlastní zpracování, 2013 obchodů (hračkářství, knihkupectví, restaurace, lékárna) a dojedeme tak k ulici 28. října, která nás zavede na Havlíčkovo náměstí.

47

Ulice 28. října je sice velmi malá, ale trochu problematická. První část ulice je bez chodníků a auta zde neparkují. Zhruba v polovině ulice začíná vyvýšený chodník. Na ten my bohužel najet nemůžeme, jelikož nemá sjezd. Musíme jet tedy zhruba 20 metrů po silnici. Musíme však Obrázek 26: Havlíčkovo náměstí, zdroj: vlastní zpracování, 2013

dávat pozor, protože zde již auta parkují. Přijedeme tak na Havlíčkovo náměstí, kde je

i vstup do další památky, na kterou se můžeme podívat jen z jejího nádvoří. Jedná se o Vlašský dvůr. Náměstí před Vlašským dvorem je ozdobeno pomníkem českého spisovatele a novináře Karla Havlíčka Borovského. V době vlády krále Václava II., roku 1300, získal dvůr funkci mincovny českého království.(Podrazil, 2002) Jak jsem již zmínila, krásy Vlašského dvora je možné vidět pouze z nádvoří,

jelikož

tento

historický objekt

přístupný pro vozíčkáře kvůli množství schodů.

není

Obrázek 27: Libušina ulice, zdroj: vlastní zpracování, 2013

Vrátíme se zpět kolem pomníku Karla Havlíčka Borovského, ulicí 28. října a vyjdeme opět na Palackého náměstí. Zde končí okruh číslo 1. Jen několik desítek metrů od konce prvního okruhu se nachází bezbariérová toaleta. Nalezneme ji v ulici Libušina. Ve spodní části náměstí je park U Tří pávu. Hned za vchodem do parku je odbočka doleva. Právě zde začíná zmíněná Libušina ulice a odtud je to k toaletě už jen pár metrů.

48

2. 8. Okruh číslo 2 Jak jsem již zmiňovala v předchozí části, okruh číslo dva

pouze doplňuje okruh číslo jedna. Na konci okruhu číslo dva se nachází Hřbitovní kostel Všech svatých s Kostnicí. Pokud se rozhodnete tuto trasu zdolat, zde je návrh, jak se dostat co možná nejbezpečněji do jedné z částí Kutné Hory - Sedlce. Výchozím místem je buď již zmiňované Palackého náměstí, nebo pokud se rozhodneme navštívit nejprve Kostnici, tak pak bude Palackého náměstí cílovým Obrázek 28: ulice Vladislavova, zdroj: vlastní zpracování, 2013

místem. Já popíši trasu z centra směrem do Sedlce. Na okruh číslo dva vyrazíme ulicí Vladislavova. Ta se nachází hned vedle Sankturinovského domu. Vladislavova ulice je

až k Anenskému náměstí bez chodníků. Nemusíme tedy přemýšlet, kde sjet a kde opět najet. Pozor si musíme dávat na automobily, které touto ulicí mohou projíždět, i když se nejedná o nijak velký provoz. Na automobily si musíme dávat pozor i na Anenském náměstí. Zde už je provoz o poznání hustší. Přes Anenské náměstí musíme projet rovně. Dostaneme se tak do ulice Sedlecká. Touto ulicí pojedeme, protože zde nikde nejsou chodníky, tudíž

Obrázek 29: Anenské náměstí, zdroj: vlastní zpracování, 2014

nemusíme řešit sjezdy a nájezdy. Povrch v ulici je již několikrát opravovaný, ale s opatrností jsme zde projeli bez problému. Zhruba po

sto

metrech

odbočíme

vlevo

do

ulice

Mezibranská. Délka ulice je přibližně sto metrů a neměla by se zde vyskytnout žádná překážka. Na konci Mezibranské ulice odbočíme vpravo a tím vjedeme do Štefánikovy ulice, kde se nachází jedno z bezbariérových Obrázek 30: Přechod ve Štefánikově ulici, zdroj: vlastní zpracování, 2014

parkovišť.

V bezprostřední

blízkosti parkoviště využijeme přechod pro chodce a dále budeme pokračovat vpravo.

49

Cesta nás zavede ke kruhovému objezdu. Nebudeme nikam uhýbat, pojedeme stále po chodníku. Tím se dostaneme do Benešovy ulice. V Benešově ulici se budeme držet na levém chodníku. Změnit směr budeme muset na souběhu ulic Benešova a Školní. Přejedeme zde po přechodu na druhou stranu (viz obrázek č. 28). Nyní už budeme pokračovat po pravé

Obrázek 31: Benešova ulice, zdroj: vlastní zpracování 2014

straně Benešovy ulice. Na všech sjezdech a nájezdech jsme s naším elektrickým vozíkem projeli, tudíž by měl tuto část trasy projet každý. Dojedeme až na křižovatku ulic Benešova a Sběrná, kde opět přejedeme po přechodu (obr. č. 29). Pokud bychom zůstali na stejné straně, byly by sjezdy Obrázek 32: Přechod v ulici Benešova, zdroj: vlastní zpracování 2013

a nájezdy komplikované, proto raději zvolíme tuto variantu.

Po

přejezdu na druhou stranu neodbočíme hned vpravo, ale pojedeme přibližně dvacet metrů rovně a až poté odbočíme vpravo. Tím pádem pak pojedeme po chodníku, který je před bytovými domy. Projedeme podél panelových domů a budeme pokračovat rovně, nebudeme najíždět na chodník, který je u hlavní silnice. Tato cesta je vhodnější, zde

není

protože

Obrázek 33: Přechod u křižovatky Benešova a Sběrná, zdroj: vlastní zpracování 2014

tolik

překážek a dá se projet bezpečněji. Tímto způsobem se dostaneme až k Herně Mamut, kde odbočíme vpravo na Masarykovu ulici. Budeme pokračovat rovně až ke kruhovému objezdu. Před kruhovým Obrázek 34: Přechod u kruhového objezdu v Masarykově ulici, zdroj: vlastní zpracování 2013

objezdem odbočíme vlevo a přejedeme na nejbližším přechodu na druhou stranu silnice (obr. č. 30). Budeme pokračovat rovně a dojedeme na další

50

kruhový objezd, na kterém zabočíme vpravo. Nyní již budeme v ulici Čechova, která nás zavede přímo před Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí.

51

2. 9. Mapa trasy

52

2. 10. Překážky na trase „Překážky očima vozíčkářů“ Překážek, které jsou níže vypsány, si chodící člověk ani nevšimne. Ovšem pro vozíčkáře představuji bariéry, které jim znepříjemňují život. Měli bychom tomu věnovat pozornost a dbát na to, aby při průjezdu městem mohli používat chodníky a ne nebezpečné silnice. Kutná Hora má na některých úsecích pro vozíčkáře velice dobré podmínky. Místy se ale vyskytují překážky, kvůli kterým musí volit jiné cesty a zůstanou jim tak na Kutnou Horu špatné vzpomínky. Pokud by se s těmito překážkami dalo něco udělat, usnadnilo by to život jednak místním vozíčkářům, ale nalákalo by to i turisty s handicapem a matky s kočárky. Snažila jsem se najít takovou trasu, abychom nemuseli využívat silnic vůbec, nebo minimálně. Překážky jsou v mapě zanesené jako úseky sjízdné s obtížemi: 1.

Ulice Husova (po nájezdu z Kremnické ulice, podél Zájezdního hostince)  velice šikmý chodník, vozíčky sjíždějí dolů. Kolečka vozíku se smekala po

kamíncích ze zimního posypu (obr. č. 31) 2.

Ulice Husova (pod Rejskovým náměstím)  V Husově ulici pod knihovnou není možné využít ani jeden z chodníků. Před

kostelem sv. Jana Nepomuckého je úzký chodník, proto zde není možné projet. Druhý by byl vyhovující, ale není z něj sjezd a na opačné straně vozovky ani nájezd (obr. č. 32).

53

Obrázek 35: Husova ulice, zdroj: vlastní zpracování 2013

3.

Obrázek 36: Husova ulice, (pod kostelem sv. Jana Nepomuckého, zdroj: vlastní zpracování 2013

náměstí Národního odboje (chodník na pravé straně, směrem od chrámu sv. Barbory, naproti budově soudu)  úzký a šikmý chodník, velmi špatně průjezdný i přes dobře umístěné

a provedené sjezdy (obr. č. 34)

Obrázek 37: náměstí Národního odboje, zdroj: vlastní zpracování 2013

4.

Obrázek 38: chodník naproti budově soudu, zdroj: vlastní zpracování 2013

Hřbitovní kostel Všech Svatých s kostnicí (v Sedlci, okruh č. 2)  u vstupu na hřbitov je malý schod, který je však v případě elektrického

vozíku problémem (obr. č. 35). Je zde umístěná nájezdní rampa pro vozíčkáře

54

(obr. č. 36), nicméně krátký úsek, který musí zdolat, než se dostanou k samotnému vchodu do Kostnice, je ve špatném stavu (obr. č. 37). Plošina, které doveze vozíčkáře dovnitř Kostnice má nosnost 225 kg, takže ne každá osoba s elektrickým vozíkem má možnost dostat se dolů. V případě rekonstrukce Kostnice, by bylo vhodné zvážit zakoupení plošiny s vyšší nosností, vyřešení problému s malým schodem před vstupem a v neposlední řadě oprava prostoru kolem budovy, aby se každý vozíčkář mohl dostat sám i bez cizí pomoci ke vstupu.

Obrázek 39: Vstupní brána do Kostnice, zdroj: vlastní zpracování 2013

Obrázek 40: nájezdní rampa do Kostnice, zdroj: vlastní zpracování 2013

Obrázek 41: cesta ke vstupu do Kostnice, zdroj: vlastní zpracování 2013

55

Závěr Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a zakreslit do mapy co nejbezpečnější trasu pro vozíčkáře. Vzniklá mapa bude dostupná na internetových stránkách Průvodcovské služby Kutná Hora s. r. o. Jak již bylo v práci zmíněno, trasu pro vozíčkáře jsem rozdělila na dva okruhy. První vede po historickém centru Kutné Hory. Druhý okruh doplňuje okruh číslo jedna a propojuje historické centrum města se Hřbitovním kostelem Všech svatých s kostnicí v Sedlci. Okruh číslo jedna je znázorněn červenou barvou, okruh číslo dva pak barvou modrou. Kromě pamětihodností jsou v mapě vyznačena i parkoviště pro osoby s postižením, hotel, kde je možné se ubytovat a také bezbariérové toalety. Jedná se o objekty v blízkosti vzniklé trasy. Abych měla jistotu, že bude trasa vozíčkářům skutečně užitečná, projela jsem ji s paní Dagmar Vencovskou, která má zapůjčený elektrický invalidní vozík typu STORM 3. Po projetí trasy jsme zjistily, že je v trase několik problematických úseků. Ty jsou v mapě zaneseny jako „úseky sjízdné s obtížemi“- přerušovaná čára. Pokud by měl někdo pochybnosti a chtěl se o sjízdnosti trasy přesvědčit, oba okruhy jsem detailně nafotografovala a budou také uveřejněny na stránkách Průvodcovské služby Kutná Hora s. r. o. (budou přílohou této bakalářské práce).

56

Seznam použité literatury: FILIPIOVÁ, Daniela; Život bez bariér. 1. vyd. Praha: Grada publishing, 1998. ISBN: 80-7169-233-6 KOLEKTIV VŠE; Cestovní ruch pro všechny. Praha: MMR ČR, 2008. ISBN 978-807399-407-05 LANGEROVÁ, Blanka; Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: ACR Alfa s. r. o. Agentura propagace České republiky, 2005. ISBN: 80-86408-13-2 PECOLD, L.; TKÁČ V., Světové dědictví UNESCO- střední Evropa, 1. vyd. Opava a Frýdek Místek: nakladatelství OPTYS- noviny, s. r. o., 1997. ISBN: 80-901249-8-4 PODRAZIL, Jiří; Kutná Hora. 1. vyd. Praha: nakladatelství Baset, 2002. ISBN: 80-86223-64RYŠAVÁ, J.; Handicap není překážka. Jihlava, 2012 SBORNÍK KCR; Cestovní ruch - destinace - regionální rozvoj, Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013: ISBN 978-80-87035-70-2

SKOPEC, Jan; Bezbariérové řešení staveb. 1. vyd. Praha: nakladatelství ARCH, 2002. ISBN 80-86165-44-2 STANOVY KUTNOHORSKO.CZ, o. p. s.; Přípravný výbor 2009 STŘEDOČESKÝ KRAJ; 1. vyd. Praha: tiskárna SWL, 2011. ISBN: 978-80-904864-0-9 ŠNAJDAROVÁ, Helena; Bezbariérové stavby. Brno: ERA group spol. s r. o., 2007. ISBN: 978-80-7366-084-0

57

Seznam použitých internetových zdrojů: [1] CzechTourism: Specifika pro handicapované klienty služeb cestovního ruchu. [online]. 2006 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/0455_/specifika-pro-handicapovane-klientysluzeb-cestovniho-ruchu

[2] BERÁNEK, Jaromír. Hotel&spa management: Sociálníí cestovní ruch [online]. 2012 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://hotel-spa.ihned.cz/c1-54607020-socialni-cestovni-ruch

[3]Zákony pro lidi: Předpis č. 48/1997 Sb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů [online]. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-48#cast5

2014

[cit.

Dostupné

2014-03-31].

z:

[4] Sdružení zdravotně postižených přátel a jejich občanů: Podmínky pro přidělení elektrického invalidního vozíku [online]. 2013 http://www.braillnet.cz/szpoajp/vozik.html

[cit.

2014-03-31].

Dostupné

Liga vozíčkářů: Praktické informace [online]. 2009 [cit. 2014-03-31]. http://ligavozick.skynet.cz/ip/prakticke_informace.php?oblast=9000088#odst3

Dostupné

[5]

Imobilita: Elektrické vozíky [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné http://www.imobilita.cz/kompenzacni-pomucky/invalidni-voziky/elektricke-voziky/

[6]

z: z: z:

[7] Vláda České republiky: Vládní výbor pro zdravotně postižené občany [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/uvod-vvzpo-17734/

[8] Národní rada osob se zdravotním postižením ČR: Základní informace [online]. 2010 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/o-nas/zakladni-informace.html

[9] Městský úřad Kutná Hora: Fond cestovního ruchu [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.mu.kutnahora.cz/index.php?sec=497 [10]Mezinárodní

symbol přístupnosti [online]. http://frantisekfux.wz.cz/?o=bezbar/symb.htm

2013

[cit.

2014-04-02].

Dostupné

z:

[11]Elektrické vozíky: Elektrický invalidní vozík STORM 4 [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.sivak.cz/elektricky-vozik-storm-4-166

[12]Elektrické vozíky: Elektrický vozík STORM 3 [online]. 2011 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.lpnvoziky.cz/elektricke-voziky/elektricky-vozik-storm-3-110.html

[13]České dráhy, a. s.: Přístupnost stanic [online]. 2013 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/sluzby-na-nadrazi/pristupnost-stanic/-3726/

[14]Občanské sdružení DIGNO: Individuální doprava [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.digno.cz/index.htm [15] Kutná Hora: Kamenný dům v Kutné Hoře [online]. 2006 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.kutna-hora.wz.cz/kamenny-dum.htm

58

Seznam obrázků: Obrázek 1: Mezinárodní symbol přístupnosti ................................................................ 13 Obrázek 2: Průchozí šířky komunikací a průchod zúženým otvorem (v mm) ............... 20 Obrázek 3: Vyhrazená místa pro parkování vozů zdravotně postižených osob (v mm) 21 Obrázek 4: Mechanický invalidní vozík ........................................................................ 22 Obrázek 5: Elektrický invalidní vozík ........................................................................... 22 Obrázek 6: Rozměry mechanicky poháněného vozíku (v mm) ...................................... 22 Obrázek 7: Rozměry mechanicky poháněného vozíku (v mm) ...................................... 22 Obrázek 8: Elektrický inalidní vozík STORM 4 ............................................................ 32 Obrázek 9: Elektrický invalidní vozík STORM 3 .......................................................... 32 Obrázek 10: Manipulační plocha pro otočení osoby na vozíku (v mm) ........................ 33 Obrázek 11: Ulice Kremnická (vchod do zahrad GASKu) ............................................ 43 Obrázek 12: Zahrady GASKu (prudší sjezd) .................................................................. 43 Obrázek 13: Ulice Kremnická (vjezd do ulice Husova) ................................................. 43 Obrázek 14: Přechod v Husově ulici ............................................................................. 43 Obrázek 15: Začátek Smíškovy ulice ............................................................................ 44 Obrázek 16: Ulice Barborská (Před GASKem a chrámem sv. Barbory) ........................ 44 Obrázek 17: Nám. Národního odboje (pravá strana) ...................................................... 45 Obrázek 18: Rejskovo náměstí s Kamennou kašnou ..................................................... 45 Obrázek 19: Husova ulice (po levé straně knihovna) ..................................................... 45 Obrázek 20: Husova ulice (bez sjezdu) .......................................................................... 46 Obrázek 21: Morový sloup ............................................................................................ 46 Obrázek 22: Kamenný dům ........................................................................................... 46 Obrázek 23: Ulice Jakubská s kostelem sv. Jakuba ....................................................... 47 Obrázek 24: Palacké náměstí ......................................................................................... 47 Obrázek 25: Ulice 28. října ............................................................................................ 47 Obrázek 26: Havlíčkovo náměstí ................................................................................... 48 Obrázek 27: Libušina ulice ............................................................................................ 48 Obrázek 28: Ulice Vladislavova .................................................................................... 49 Obrázek 29: Anenské náměstí ....................................................................................... 49 Obrázek 30: Přechod ve Štefánikově ulici ..................................................................... 49 Obrázek 31:Benešova ulice ........................................................................................... 50 59

Obrázek 32: Přechod v ulici Benešova .......................................................................... 50 Obrázek 33: Přechod u křižovatky ulic Benešova a Sběrná .......................................... 50 Obrázek 34: Přechod u kruhového objezdu v Masarykově ulici ................................... 50 Obrázek 35:Husova ulice ............................................................................................... 54 Obrázek 36: Husova ulice (pod kostelem sv. Jana Nepomuckého) ................................ 54 Obrázek 37: náměstí Národního odboje ........................................................................ 54 Obrázek 38: chodník naproti budově soudu .................................................................. 54 Obrázek 39: Vstupní brána do Kostnice ........................................................................ 55 Obrázek 40: nájezdní rampa do Kostnice ...................................................................... 55 Obrázek 41: cesta ke vstupu do Kostnice ...................................................................... 55

Seznam tabulek: Tabulka 1: Základní parametry mechanických vozíků ................................................... 23 Tabulka 2:Seznam zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních služeb ............................................................... 25 Tabulka 3: Technická data vozíku STORM 3 ................................................................ 33 Tabulka 4: Technická data vozíku STORM 4 ................................................................ 34 Tabulka 5: Harmonogram trasy ...................................................................................... 42

Seznam příloh: CD s detailními fotografiemi trasy

60

Kutná Hora pro vozíčkáře

Recommend Documents