Kurz průvodce VHT 2012 2. blok – Vysoké Tatry (Zelené pleso) – pohyb v zimním terénu Lana – dynamická x statická ( k lezení vždy dynamická !) – jednoduchá x dvojitá Uzly – – –
manipulační x kotvicí kotvicí – neprokluzují, pevně drží, při lezení se s nimi nehýbe (např. osmička, loďák) osmička, lodní, poloviční lodní (viz obr.), vůdcák (vůdcovský uzel) = krejčík (tj. normální uzel), autíčka (rybářská spojka, dvojitá ryb. spojka), prusík (symetrický, asymetrický)
Navázání na prsní a sedací úvazek: a) alpský způsob: plochá smyčka + lano (ne kulatá smyčka – má mnohem menší nosnost než plochá)
b) "oběšenec" – uvážeme klasicky osmičku na sedáku a lano protáhneme prsním úvazkem (nepraktické)
Plánování zimní túry: – zimní túra – případné chyby při plánování se násobí (nízké teploty, špatná orientace, počasí, krátký den ...) – při plánování vzít v úvahu "dopravní prostředek": sněžnice, skialpy, běžky, pěšky (+ mačky) 1) příprava doma + kontrola meteorolog. Podmínek – dobře časově naplánovat (odjezd, příjezd (itinerář) 2) znát kondici skupiny – raději nechat rezervu ("bičovat mrtvé koně"), zkontrolovat vybavení skupiny
1
3) před túrou seznámit účastníky s itinerářem, naposled zkorigovat cíle - vysvětlit účastníkům kritická místa, úniková místa - zkontrolovat, že opravdu pochopili (ujasnit) - časový plán (únikové varianty pokud se nestíhá!) - v zimě – čas je velmi důležitý parametr - rychleji nastupuje únava – vlivem chladu - v Tatrách: - mít zjištěno, kde jsou stanoviště horské služby, znát tel. čísla letecké záchran. služby atd. - Horská služba (Min. vnitra) – nemají lékaře → 2 jiné firmy x vrtulník 112 (Poprad nebo Polsko) – Letecká záchranka, platí se z normál. pojištění → volat radši Leteckou: rychlejší a levnější 4) domluvit komuničkační cesty – vysílačky, mobily, nechat zprávu na styčných místech – ideálně 2 průvodci – jeden udává směr vepředu, druhý vzadu – "smeták" – sbírá lidi – ale pozor, mohou se ztrácet i lidi uprostřed štrůdlu Lavina podle rozsahu • splaz – menší, zpravidla nezasype člověka, ale může strhnout • menší lavina – zastaví se zpravidla ještě na svahu - může čl. celého zasypat nebo zabít • střední l. - schopna zničit os. auto, menší skupinu stromů nebo malou budovu • velká l. - celá plocha svahu - sklon menší než 30 °, ničí rozsáhlé zalesněné plochy, budovy V lavině: – snažit se dostat se z hlavního proudu – u batohu odepnout bederák, nemít nandané hůlky – když se to řítí > všechno odhodit – batohy a jiná poutka (fungují jako kotvy a stahují nás do laviny) – v lavině sbalit do klubíčka a dýchat - zakrýt si oči a pusu – existují i airbagy do batohu Tvar a struktura laviny: – pásmo odtrhu, transportu, nánosu – vířivá x
– –
tekoucí
po prvních 15 min umírá 8% lidí – mechanické zranění v Tatrách umírá 60% - 80% na prvotní zranění (→ suť, skalnaté prahy) Tah
Tah prasklina (pnutí) vypouklý svah norského typu
2
TAH
SMYK
2 vrstvy sněhu kloužou po sobě
TLAK
- do 3. stupně lav. nebezpečí – malé množství samovolných lavin tj. my jsme spouštěcí element → působíme na svah - Sklon svahu – 30°- 45° (červená, černá sjezdovka) – je-li sklon vyšší, obvykle se tam sníh ani neudrží a samovolně padá Sněhová vrstva – sněh. pokrývka nevzniká najednou – vrstvy se různě ukládají – např. transport sněhu větrem – problemat. úseky převěj (např. za kamenem) – hrozí utrhnutím – sníh mění svou strukturu vlivem povětr. podmínek (mění se teploty, tlak, struktura) • sublimace vody ze sněh. krystalků → ze sněhu se ztrácí voda, sněh. vločka se mění → smrskne se → krystaly (jak cukr krystal) – tato vrstva může být kluzné ložisko (dutinková jinovatka) – vrchní vrstva lehce roztaje, zmrzne na led, napadne nový sníh – může sklouznout • firn – přeměna sněhu několikrát za sezonu – těžký, dlouhodobé střídání teplot – z hlediska lavin – soudržný, bezpečnější (u nás jarní lyžování) – velké jarní laviny – odloupne se od svahu (tráva, hlína, kamení) → velká ničivá síla – jižní svahy – méně stabilní – během dne velké rozdíly teplot → tj. do 11h z již. svahu pryč Příprava doma/na chatě: – zjistit historii, co se ve sněhu dělo – zjistit si lavin. nebezpečí v dané oblasti: např. sníh konzervuje – izolant – expozice svahů → rozhodovací strategie: STOP or GO, 3X3 Munter, Redukční metoda (typy dotazníků) + subj. faktory – kondice jedinců, jižní svahy ... atd. – ale i tak to není 100% – tabulková metoda – spočítávají se body Nivo test (Francie, Robert Bolognesi) Stupně lavin. nebezpečí 1) malé, nestabilita z 5% - minimální ohrožení 2) mírné – nestabilní z 10% - obvyklá situace, vcelku dobře zpevněná, riziko při zvýšeném zatížení 3) značné 20%, - největší nebezpečí, páč každý si řekne, že je to ještě dobrý 4) velké, 40% - pravděpodobnost laviny již při nepatrném dodatečném zatížení > nevycházet! 5) velmi velké – krajně nestabilní !!!
3
každé pohoří má 1 stupeň lavin. nebezpečí, tzn. že to není přesné – velmi obecné 1 stupeň pro celé Tatry! - rozdíly v jednotlivých dolinách: sever. x již. svahy v rámci jedné doliny – při 4. stupni se v Tatrách vyklízejí hor. chaty – evakuace (Rakousko – vesnička Galtür smetená lavinou – lavina se nechovala podle předpokládaných schémat) –
Posouzení stability v terénu: – odlišné tvrdosti vrstev – odkopeme si sníh, zkoumáme tvrdost – rozdíl mezi 2 vrstvami víc než 2 stupně (včetně) = hrozí lavina PĚST, 4 PRSTY, 1 PRST, HROT HOLE, NŮŽ Testy stability: 1) Klouzavý blok – pro skialpinisty, velmi pracný, obrovský kvádr
2m, nebo výška postavy
2m 2) Norská sonda – lichoběžník, menší masa sněhu, kterou odkopáváme - čelní vrstva cca 3 lopatky, seříznout, 4 lop. délka, zadní strana lichoběžníku 1-2 lop. - lopatkou pak zabereme a zkusíme blok odtrhnout 1-2 lopaty - zatížení nezbytné k sesunutí: 1. do 10 kg – vysoké riziko 4 lopaty 2. do 20 kg 3. přes 20 kg
3 lopaty
3) Klapací test - vyřízneme sloupec (úzký kvádr, základna čtverec podle velikosti lopatky) - položím lopatku a poklepávám (nejprve zápěstím, potom loktem, pak celou paží)
4
Výbava člověka v lavin. terénu: svatá trojice: 1) lavin. vyhledávač, 2) lavin. sonda, 3) lopatka – RECCO – odrazová destička zašitá v oblečení → skenerem se projede lavina → najde se člověk – v ČR nemají, na Slovensku asi 1 4) lékárnička – část na akut. zranění (zlomeniny, krvácení) část na stabilizaci (izofolie, ohřív. pytlíky), cestovní medicína (na oči, zažívací potíže, rýma, atd.) - vybavení zjistit na stránkách ČHS 5) bivakovací vak – žďárák (zvedne komfort. teplotu o 4 stupně 6) alpský set – 4x karabina, 2x 1,5m, 1x3m, 1x5m prusík → k sestavení nouzového transportu 7) 30 m 9mm lano 8) nůž, čelovka, rezervní prádlo, oblečení LVS – digitální, analogový Zasypaný v lavině – FÁZE PŘEŽITÍ: nejdůležitějších je prvních 15 min – přežije 92% lidí → najít, zabezpečit dýchání! - poskytnout tzv. kamarádskou pomoc – najít a vykopat (horská služba v tu chvíli ještě není k dispozici), práce s přístroji a sondou – –
–
20-30 min – smrt na podchlazení FÁZE DUŠENÍ – po 20 min – jiné chování → nezbortit přeživšímu vzduchovou kapsu → jemné dohledávání sondou - určit lídra a organizovaně vyhledávat - nezdupat zbytečně laviniště - v případě větš. počtu příp. zachránců – zavolat hor. službu, pokud je málo lidí → všechny síli napnout k hledání zasypaných - pozitivní sondu nikdy nevytahovat! - ke zraněnému se prokopávat z boku! ne přímo shora (kapsa!) - další minuty – bezvědomí – raději ho nechat v záhrabu a moc nehýbat → šok a smrt ze záchrany - studená krev na periferii by se dostala do teplejšího jádra - teplé zábaly do podpaží a do rozkroku - LVS by měl zachytit signál na 20 m – vždy jděte za nejsilnějším signálem postup při jednom zachránci a více zachráncích při pátrání v laviništi:
10m 20m
20m
10 m
5
20m
10m
Telefonát záchranářům: 1) představit se, sdělit tel. číslo, ze kterého volám/na kterém mně zastihnou 2) kdo je postižený, kolik jich je 3) místo nehody 4) kdy se nehoda stala 5) jak je čl. postižený 6) ... – nejlepší je nechat operátory vést hovor – ví na co se ptát, nezahlcovat zbytečnými informacemi Taktika pohybu v lavin. terénu – – – –
co nejméně zatěžovat svah např. při přechodu žlabu, který by mohl ujet → přecházet jednotlivě, skupina počká na kraji upravit si výstroj – rozepnout batohy, uvolnit hůlky pozorovat každého člověka, aby čl. případně věděl, kde byl a kam ho mohla lavina odnést
Podchlazení – příznaky: třes – tělo se snaží zahřát, později nastává únava, apatie, špatná koordinace pohybů a artikulace (podobně jako u opilosti) – v žádném případě nepodávat alkohol! (rozšiřuje cévy, čímž dochází k ještě většímu úbytku tepla) – silně podchlazeného zahřívat pomalu, v chladné místnosti - nepřenášet hned ke kamnům, teplé zábaly, nemnout končeniny – studená krev z končetin by se dostala do teplejšího jádra (tj. hrudník) a mohlo by dojít k šoku! Hiblerův zábal - když improvizujeme, můžeme použít naši moč, ponožky a pytlíky: horké balíčky přikládáme na hruď a na místa, kde na povrch vystupují tepny (krk, podpaží, třísla). – polévání vodou – cca 40°- neopařit! Výšková nemoc AHN (akutní horská nemoc) – problémy spojené s výškou začínají kolem 3000 m.n.m. – směrem k pólům stačí menší nadmoř. výška – naopak směrem k rovníku je pohoda i ve vyš. nadmoř. výškách – dýchací potíže, časem otok plic (vylučuje se voda – zalykání se), malé okysličení mozku (→ otok mozku, příšerné bolesti hlavy, apatie) – předcházet AHN – dobrá aklimatizace aklimatizace = schopnost organismu nereagovat přehnaně - aklimatizaci nelze natrénovat, - nejsou nato léky, kortikoidy mohou stlačit příznaky - nejlepší pomoc je slézt dolů do nižší nadmoř. výšky – anopyrin 100 tablety – ibuprofen ne! - tlumí příznaky, nepoznáš je!
6