Kupujte zeleně! Příručka pro zadávání zelených veřejných zakázek 2. vydání Evropská komise
1
Důležité upozornění Tato příručka je orientačním dokumentem útvarů Komise a nelze ji v žádném případě považovat za závaznou pro tento orgán. Je třeba rovněž uvést, že obsah příručky podléhá vývoji právních předpisů EU, včetně revize směrnic o zadávání veřejných zakázek a judikatury Soudního dvora. Příručka představuje stav platný v červnu 2011. Europe Direct je služba, která vám pomůže nalézt odpovědi na otázky týkající se Evropské unie Bezplatná telefonní linka (*): 00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům s předvolbou 00 800 nebo tyto hovory zpoplatňují. Mnoho dalších informací o Evropské unii je k dispozici na internetu (http://europa.eu). Katalogizační údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011 ISBN: 978-92-79-19930-1 doi: 10.2779/74936 © Evropská unie, 2011 Aktuální informace pro 2. vydání příručky byly sestaveny na základě smlouvy č.07.0307/2010/579463/SER/Cl uzavřené mezi Evropskou komisí a ICLEI – Local Governments for Sustainability. Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Fotografie na obálce: The Flying Dutchman/istockphoto.com, dobrinov/istockphoto.com, Stephan Köhler (ICLEI)
2
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 5 Zadávání zelených zakázek: základní zásady......................................................................................... 11 Kapitola 1 – Uplatňování GPP................................................................................................................ 12 1.1
Politika GPP .......................................................................................................................... 12
1.2
Stanovení priorit a cílů pro GPP ........................................................................................... 13
1.3
Vzdělávání a pokyny............................................................................................................. 15
1.4
Zdroje kritérií GPP ................................................................................................................ 16
1.5
Monitorování a přezkum GPP .............................................................................................. 19
1.6
Vytváření sítí ........................................................................................................................ 20
Kapitola 2 – Zadávací řízení ................................................................................................................... 21 2.1. Úvod ........................................................................................................................................... 21 2.2. Základní zásady zadávání veřejných zakázek ............................................................................. 21 2.3. Výběr řízení................................................................................................................................. 22 2.4 Provedení průzkumu trhu ........................................................................................................... 24 2.5 Odůvodnění GPP ......................................................................................................................... 25 2.6 Zakázka nebo rámcová dohoda? ................................................................................................. 27 Kapitola 3 – Stanovení požadavků zakázky ........................................................................................... 29 3.1. Stanovení předmětu zakázky ..................................................................................................... 29 3.2. Environmentální technické specifikace ...................................................................................... 32 3.3 Specifikace materiálu a výrobních metod ................................................................................... 35 3.4 Používání variant ......................................................................................................................... 37 3.5 Používání ekoznaček a kritérií GPP.............................................................................................. 38 3.6 Ověřování shody.......................................................................................................................... 39 Kapitola 4 – Výběr dodavatelů, poskytovatelů služeb a zhotovitelů .................................................... 41 4.1. Úvod ........................................................................................................................................... 41 3
4.2. Kritéria pro vyloučení ................................................................................................................. 41 4.3. Kritéria pro výběr........................................................................................................................ 42 Kapitola 5 – Vyhodnocení nabídek........................................................................................................ 47 5.1. Obecná pravidla pro zadání zakázky .......................................................................................... 47 5.2 Uplatňování environmentálních kritérií pro zadání zakázky ....................................................... 50 5.3 Stanovení nákladů životního cyklu .............................................................................................. 53 Kapitola 6 – Podmínky plnění zakázky................................................................................................... 57 6.1. Pravidla upravující podmínky plnění zakázky............................................................................. 57 6.2. Podmínky plnění zakázky u dodávek zboží................................................................................. 58 6.3. Podmínky plnění zakázky na poskytování prací nebo služeb ..................................................... 59 6.4 Sledování dodržování smlouvy .................................................................................................... 60 Kapitola 7 – Hlavní odvětví GPP ............................................................................................................ 61 7.1
Budovy ................................................................................................................................. 61
7.2
Potraviny a stravovací služby ............................................................................................... 62
7.3
Elektrická energie................................................................................................................. 63
7.4
Dřevo.................................................................................................................................... 64
Příloha A – Příslušné právní předpisy a politiky .................................................................................... 66
4
Úvod Zadávání zelených veřejných zakázek (GPP, Green Public Procurement) je ve sdělení Evropské komise s názvem Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí definováno jako „proces, jehož prostřednictvím se orgány veřejné správy snaží pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak“1. GPP je dobrovolný nástroj, což znamená, že se jednotlivé členské státy a orgány veřejné správy mohou rozhodnout, v jakém rozsahu jej zavedou. GPP lze uplatnit u zakázek s vyšší i nižší hodnotou, než je prahová hodnota stanovená pro použití směrnic EU o zadávání veřejných zakázek2. Tato příručka má orgánům veřejné správy pomoci GPP úspěšně naplánovat a provést. Z praktického hlediska objasňuje možnosti, které nabízí právo Evropské unie, a zkoumá jednoduché a účinné přístupy k zeleným zakázkám. Z praktických důvodů je struktura příručky určena logikou a průběhem zadávacího řízení. V příručce je také uvedena řada skutečných příkladů toho, jak orgány veřejné správy v celé EU nakupují zeleně3. Tato příručka byla vypracována pro orgány veřejné správy, mnoho myšlenek a přístupů je však stejně tak důležitých i pro kupující z řad podniků. Měla by pomoci také dodavatelům a poskytovatelům služeb – zejména menším podnikům (SME) – lépe porozumět environmentálním požadavkům, které se stále častěji objevují ve veřejných nabídkových řízeních. Mnoho orgánů veřejné správy v Evropě uplatňuje v praxi nejen GPP, nýbrž i SPP (zadávání udržitelných veřejných zakázek), které při rozhodování o nákupech zahrnuje environmentální a sociální kritéria. Tato příručka se zabývá především environmentálními aspekty nabídkového řízení. Evropská komise zveřejnila průvodce „sociálním nakupováním“, který se zabývá tím, jak do zadávacího řízení zahrnout i sociální aspekty4. Proč nakupovat zeleně? Orgány veřejné správy patří v Evropě k nejvýznamnějším spotřebitelům – každý rok vydávají zhruba 2 biliony EUR (což je částka odpovídající 19 % HDP Evropské unie). Využijí-li svou kupní sílu tak, že se budou rozhodovat pro výrobky, služby a práce s nižším dopadem na životní prostředí, mohou významně přispět k cílům udržitelnosti na místní, regionální, státní a mezinárodní úrovni.
Příklady zelených zakázek: •
energeticky účinné počítače
•
kancelářský nábytek vyrobený ze dřeva pocházejícího z udržitelně obhospodařovaných lesů
1
KOM(2008) 400, s. 4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES. 3 Důležité upozornění: Ačkoli byly informace v příručce pečlivě ověřeny, Evropská komise nepřijímá žádnou odpovědnost, pokud jde o konkrétní případy uvedené v příručce nebo na souvisejících internetových stránkách. 4 http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=6457&langId=en. 2
5
•
nízkoenergetické budovy
•
recyklovaný papír
•
úklidové služby využívající čisticí prostředky, které jsou šetrné k životnímu prostředí
•
elektrická, hybridní nebo nízkoemisní vozidla
•
elektřina z obnovitelných zdrojů energie
GPP může být významnou hnací silou inovací na trhu a poskytovat průmyslu opravdové pobídky k rozvoji ekologických výrobků a služeb, zejména v odvětvích, v nichž na zadavatele z veřejného sektoru připadá velký podíl na trhu (např. ve stavebnictví, zdravotnictví nebo veřejné dopravě). GPP může rovněž orgánům veřejné správy zajistit finanční úspory, zejména vezmou-li se v úvahu náklady zakázky během celého životního cyklu, nejen pouze kupní cena. Nakupování výrobků s nízkou spotřebou energie nebo výrobků šetřících vodu může například pomoci významně snížit účty za veřejné služby. Omezení nebezpečných látek v nakupovaných výrobcích může snížit náklady na likvidaci. Orgány, které uplatňují GPP, budou lépe připraveny na řešení nových environmentálních problémů, jakož i dosažení politických a závazných cílů týkajících se snižování emisí CO2 a energetické účinnosti a jiných politik v oblasti životního prostředí.
Začátek rámečku Výhody GPP • Město Vídeň díky svému programu ekologických nákupů5 v období od roku 2004 do roku 2007 ušetřilo 44,4 milionu EUR a více než 100 000 tun emisí CO2. •
Tři miliony tun CO2 by byly ušetřeny jen v Nizozemsku, kdyby všechny nizozemské orgány veřejné správy uplatňovaly vnitrostátní kritéria pro zadávání udržitelných veřejných zakázek, která zahrnují i environmentální kritéria. Spotřeba energie ve veřejném sektoru by se snížila o 10 %6.
• Pokud by byl při všech nákupech IT v Evropě sledován příklad magistrátu v Kodani a švédské správní rozvojové agentury, snížila by se spotřeba energie přibližně o 30 terawatthodin – což odpovídá přibližně čtyřem jaderným reaktorům7. • Ve Spojeném království by mohla být ušetřena částka ve výši 40,7 milionu GBP (47,2 milionu EUR), pokud by všechny ústřední orgány a výkonné agentury uplatňovaly
5
Klimaschutzprogramm „ÖkoKauf Wien“ spart CO2 und Geld (město Vídeň, 2008), k dispozici na adrese: www.wien.gv.at/rk/msg/2008/0326/011.html. 6 De impact van het programma duurzaam inkopen anno 2011, s. 4 (Nizozemské ministerstvo pro infrastrukturu a životní prostředí, 2011). 7 Green procurement makes a difference: Prime examples from the Nordic countries, s. 5 (Severská rada, 2009), k dispozici na adrese http://www.norden.org/da/publikationer/publikationer/2009-740. Použitá kritéria se týkají spotřeby energie, hluku, recyklace a nebezpečných látek.
6
navrhované normy Government Buying Standards (kritéria GPP), a to podle analýzy nákladů a přínosů, která možné dopady vyčíslila v penězích8. • Emise CO2 by se snížily o 15 milionů tun ročně, kdyby celá EU přijala stejná environmentální kritéria pro osvětlovací zařízení a kancelářské vybavení jako finské město Turku a snížila spotřebu elektrické energie o 50 %9. Konec rámečku
Právní rámec Právní rámec pro zadávání veřejných zakázek je vymezen ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) a směrnicemi EU o zadávání veřejných zakázek10, jak byly vyloženy Evropským soudním dvorem. Z mezinárodního hlediska je EU vázána podmínkami Dohody Světové obchodní organizace o vládních zakázkách. Výše zmíněný rámec stanoví řadu pravidel a zásad, které je nutno při zadávání veřejných zakázek dodržovat. V tomto rámci lze cíle v oblasti ochrany životního prostředí uplatňovat různými způsoby, jak je objasněno v této příručce. Odvětvové právní předpisy Rovněž zvláštní odvětvové právní předpisy EU stanoví určité závazné povinnosti při pořizování konkrétních výrobků a služeb, například prostřednictvím minimálních norem energetické účinnosti, které je nutno uplatňovat. Závazné povinnosti nyní platí v těchto odvětvích: •
kancelářské informační technologie – produkty IT pořízené ústředními orgány státní správy musí splňovat nejnovější minimální požadavky na energetickou účinnost, které jsou stanoveny v nařízení o programu EU Energy Star (nařízení č. 106/2008 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky)11;
•
silniční vozidla – všichni zadavatelé musí v rámci zadávacího řízení vzít v úvahu energetické a environmentální dopady provozu vozidel. Je stanovena společná metodika pro výpočet provozních nákladů během doby životnosti (směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel); a
8
11 let, nejlepší odhad čisté současné hodnoty podle Revised Government Buying Standards for Furniture: Impact Assessment, s. 23 (Ministerstvo pro životní prostředí, potraviny a rozvoj venkova, 2010), k dispozici na adrese: http://sd.defra.gov.uk/documents/20100607furniture-ia.pdf Úspory by vyplývaly z větší možnosti oprav, přepracování a recyklace materiálů a z většího opětovného použití nábytku, a to kromě jiných výhod, jako je snižování emisí skleníkových plynů a odpadů. 9 Green procurement makes a difference: Prime examples from the Nordic countries (Severská rada, 2009), s. 5. 10 Směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES (dále jen „směrnice o zadávání veřejných zakázek“). 11 To se vztahuje na zakázky na dodávky, jejichž hodnota překračuje prahovou hodnotu pro použití směrnic o zadávání veřejných zakázek.
7
•
budovy – nejpozději od roku 2013 se musí u všech nových budov a projektů týkajících se větší renovace stávajících budov uplatňovat minimální požadavky na energetickou náročnost12. Od 1. ledna 2019 musí být všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci „budovami s téměř nulovou spotřebou energie“ (směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (přepracování)).
Některé členské státy mají mimoto zvláštní pravidla, která stanoví závazné normy GPP pro konkrétní odvětví nebo druhy zakázek. Ačkoli posouzení těchto právních předpisů nespadá do rámce této příručky, měli by zadavatelé zajistit dodržování platných vnitrostátních požadavků. GPP v politice EU GPP bylo schváleno v řadě politik a strategií EU, což je odrazem jeho uznávaného potenciálu k podpoře udržitelnějšího využívání přírodních zdrojů, zavedení změn chování pro udržitelnou spotřebu a výrobu a podněcování inovací. Evropa 2020, strategie EU pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění13, vyzdvihuje GPP jako jedno z opatření při dosahování tohoto růstu. V roce 2008 přijala Evropská komise sdělení o GPP14, které jako součást akčního plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu15 zavedlo řadu opatření, jejichž cílem je podpořit uplatňování GPP v celé EU. Hlavní znaky jsou uvedeny v následujícím rámečku. Podrobný seznam politik, strategií a právních předpisů EU týkajících se GPP je uveden v příloze. Začátek rámečku Zdroje GPP na úrovni EU16 •
Kritéria EU pro GPP
Ve snaze pomoci zadavatelům při určování a pořizování zelenějších výrobků, služeb a prací byla pro 18 skupin výrobků a služeb vypracována environmentální kritéria pro zadávání veřejných zakázek, která lze přímo vložit do zadávací dokumentace17. Tato kritéria EU pro GPP jsou pravidelně přezkoumávána a aktualizována s cílem zohlednit nejnovější vědecké údaje o výrobcích, nové technologie, vývoj na trzích a změny právních předpisů. •
Asistenční služba
12
„Větší renovace“ je definována jako renovace budovy, přičemž renovace probíhá u více než 25 % plochy obvodového pláště budovy, nebo renovace budovy, přičemž celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy nebo technických systémů budovy jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy bez hodnoty pozemku, na němž budova stojí (viz čl. 2 bod 10 směrnice). Na základě společné metodiky musí členské státy stanovit do roku 2013 minimální požadavky na energetickou účinnost vztahující se na různé druhy budov a prvky budov. 13 KOM(2010) 2020 Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. 14 KOM(2008) 400 Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí. 15 KOM(2008) 397 Sdělení o akčním plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku. 16 Viz internetové stránky EU týkající se GPP: http://ec.europa.eu/environment/gpp/index_en.htm. 17 Kritéria EU pro GPP jsou postupně překládána do všech úředních jazyků EU.
8
Evropská komise zřídila asistenční službu pro šíření informací o GPP a poskytování odpovědí na dotazy zúčastněných stran. Kontaktní údaje jsou k dispozici na internetových stránkách věnovaných GPP na adrese http://ec.europa.eu/environment/gpp/helpdesk.htm •
Monitorování
Evropská komise zadala řadu studií, jejichž cílem je sledovat uplatňování GPP na všech úrovních státní správy. V roce 2009 byla zveřejněna nejnovější studie, která se zabývala uplatňováním GPP v sedmi zemích – Dánsko, Finsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Spojené království. Výsledky jsou k dispozici na internetových stránkách GPP na adrese: http://ec.europa.eu/environment/gpp/studies_en.htm. Další monitorovací studie bude provedena v roce 2011. •
Informace
Hlavním zdrojem informací o praktických a politických aspektech uplatňování GPP jsou internetové stránky o GPP . Tyto stránky obsahují odkazy na širokou škálu zdrojů týkajících se otázek životního prostředí a rovněž informace o GPP na místní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni. To zahrnuje informační službu (News-Alert), která obsahuje nejnovější zprávy a události týkající se GPP, seznam odpovědí na často kladené otázky (FAQ), příklady GPP ze života, studie, vzdělávací materiály a tuto příručku. Všechny tyto informace lze stáhnout z internetových stránek: http://ec.europa.eu/environment/gpp Konec rámečku
Vnitrostátní a místní opatření Na vnitrostátní úrovni nyní většina členských států EU zveřejnila národní akční plány, které uvádějí různé akce a podpůrná opatření pro zadávání zelených veřejných zakázek (nebo zadávání udržitelných veřejných zakázek)18. Většina stanovila cíle pro GPP, a to buď s ohledem na veškeré veřejné zakázky, nebo pro jednotlivé skupiny výrobků nebo služeb. Řada zemí a regionů vypracovala pro celou škálu skupin výrobků a služeb soubory kritérií GPP nebo SPP. V mnoha případech jsou tato kritéria podobná kritériím EU pro GPP s úpravami, které zohledňují konkrétní situaci nebo priority orgánů, které je vypracovaly. Většina souborů kritérií vychází z údajů z analýzy životního cyklu, pokud jsou k dispozici, spolu s ekoznačkami a důkazy, na nichž jsou tyto značky založeny19. Odkazy na mnohé z těchto souborů kritérií a průvodních pokynů jsou uvedeny na internetových stránkách EU o GPP. Rovněž jednotliví zadavatelé na místní, regionální a celostátní úrovni přijali postupy pro zadávání zelených veřejných zakázek a zadávání udržitelných veřejných zakázek. V některých případech jejich opatření inspirovala národní akční plány nebo byla převzata jako příklady v ostatních členských státech. Mnoho těchto příkladů je uvedeno v této příručce a v celé EU je průběžně zaváděno více
18
http://ec.europa.eu/environment/gpp/action_plan_en.htm. Viz Evans, Ewing, Mouat a Nuttall, Assessment and Comparison of National Green and Sustainable Public Procurement Criteria and Underlying Schemes (2010), k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/environment/gpp/studies_en.htm 19
9
osvědčených postupů. Sbírku těchto příkladů lze nalézt na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/environment/gpp/case_en.htm
10
Zadávání zelených zakázek: základní zásady Tato příručka objasňuje, jak nakupovat zeleně, přičemž se zabývá všemi fázemi zadávacího řízení. Níže jsou popsány základní kroky s odkazem na příslušný oddíl příručky, v němž jsou uvedeny podrobnější informace. •
Seznamte se s oblastí působnosti a možnými výhodami GPP a rovněž se zdroji, které jsou k dispozici (Úvod).
•
Rozhodněte se závazně uplatňovat tento postup a přijetím politiky GPP s jednoznačnými definicemi a cíli, které odpovídají vaší organizaci, si zajistěte politickou podporu(kapitola 1).
•
Po prostudování stávajících kritérií GPP, ekoznaček a jiných zdrojů stanovte priority pro skupiny výrobků a služeb, jimiž se budete zabývat (kapitola 1).
•
Rozvíjejte činnosti v oblasti informování, vzdělávání, vytváření sítí a monitorování, abyste zajistili dosažení svých cílů (kapitola 1).
•
Zvažte, jak environmentální požadavky ovlivní zadávací řízení na vybrané výrobky a služby a jak je zavedete v souladu s právními povinnostmi (kapitola 2).
•
Získejte přehled o výrobcích a službách, které jsou dostupné na trhu, na základě informací získaných od dodavatelů a odůvodněte GPP stanovením nákladů životního cyklu (kapitola 2).
•
Pro nabídkové řízení stanovte předmět a technické specifikace zakázek způsobem, který zohledňuje dopady na životní prostředí během celého životního cyklu výrobků, služeb nebo prací, které nakupujete (kapitola 3).
•
V případě potřeby použijte kritéria pro výběr, která jsou založena na odborné způsobilosti z hlediska ochrany životního prostředí nebo na opatřeních v oblasti environmentálního řízení, a vylučte uchazeče, kteří se dopustili vážného porušení environmentálních požadavků (kapitola 4).
•
Stanovte kritéria pro zadání zakázky, která uchazeče podněcují k zajištění ještě vyšších úrovní environmentálního profilu, než jste stanovili, a uplatňujte tato kritéria transparentním způsobem. Při porovnávání nabídek vyhodnoťte náklady životního cyklu (kapitola 5).
•
Stanovte podmínky plnění zakázky, které zdůrazňují environmentální závazky přijaté dodavateli nebo poskytovateli služeb a zajišťují odpovídající nápravná opatření v případě jejich nedodržení. Zajistěte, aby byl zaveden systém sledování těchto závazků (kapitola 6).
11
•
Určete zvláštní přístupy GPP k nabídkovým řízením v odvětvích s vysokými dopady, jako jsou budovy, potraviny a stravovací služby, elektrická energie a dřevo (kapitola 7).
Kapitola 1 – Uplatňování GPP Uplatňování GPP bude v prvé řadě vyžadovat určité plánování: určení prostoru pro GPP ve vaší organizaci, stanovení priorit a cílů pro vaše činnosti, zajištění odpovídajícího vzdělávání pro zaměstnance a sledování provádění. Všechny tyto prvky mohou být součástí politiky GPP. Pokyny uvedené v této kapitole jsou použitelné na jakýkoli jednotlivý orgán veřejné správy, který chce uplatňovat GPP.
1.1
Politika GPP
Řada orgánů veřejné správy v Evropě přijala koncepci zavedení politiky GPP nebo začlenění závazků týkajících se uplatňování GPP v rámci jiných politik. GPP vyžaduje účinnou spolupráci mezi různými odděleními a zaměstnanci v rámci organizace. Za důležitý faktor při stanovování úspěšnosti uplatňování GPP se obvykle považuje podpora na vysoké úrovni. Aby byla tato politika co nejúčinnější, měla by: •
stanovit jasné cíle, prioritní odvětví a časové rámce (viz oddíl 1.2),
•
uvádět rozsah dotčených nákupních činností (vztahují se například na celý orgán, nebo pouze na některá oddělení? Jaké skupiny výrobků a služeb jsou zahrnuty?),
•
uvádět celkovou odpovědnost za provádění politiky a
•
obsahovat mechanismus pro náležité sledování provádění (viz oddíl 1.5).
Politika GPP by měla být sladěna s ostatními existujícími politikami a strategiemi a být vypracována po konzultaci s hlavními zúčastněnými stranami, jako jsou interní uživatelé, dodavatelé a vedení. Jakmile je politika zavedena, je nutno vytvořit určitou formu operativního prováděcího plánu, který stanoví konkrétní úkoly, povinnosti a časový plán. O politice a prováděcím plánu je pak třeba široce informovat, zejména zaměstnance, kterých se to nejvíce týká. Začátek rámečku Přijetí závazku GPP na Kypru V roce 2008 vypracovala obec Strovolos, druhá největší obec na Kypru, vlastní akční plán pro GPP a příručku. Prvním krokem bylo vyškolit obecní úředníky, jak uplatňovat GPP a plnit stanovené cíle. O změnách technických podmínek zakázek byli dopisem informováni rovněž externí poradci města pro zadávací dokumentaci a hodnocení. K příkladům zakázek, jež byly na základě plánu zatím realizovány, patří pořízení pilotního systému ke snížení intenzity osvětlení v městském parku a rozhodnutí úřadu primátora snížit spotřebu papíru zasíláním pozvánek na akce elektronickou poštou. 12
Konec rámečku 1.1.1 Zřízení pracovní skupiny V mnoha orgánech je odpovědnost za nákup v rámci správy rozptýlená mezi různými úřady. Zřízení pracovní skupiny složené ze zástupců jednotlivých oddělení může pomoci zajistit angažovanost organizace jako celku a naplnění všech potřeb při vypracování politiky GPP, stanovení priorit a cílů a posouzení potřeb v oblasti vzdělávání. Pravděpodobně bude třeba zapojit úředníky odpovědné za finance, ochranu životního prostředí a zadávání veřejných zakázek a rovněž některá specializovaná oddělení, jako je výstavba, energetika nebo IT.
1.2
Stanovení priorit a cílů pro GPP
Zavedení GPP do postupů pro zadávání veřejných zakázek bude obvykle vyžadovat přístup založený na postupných krocích. Jedním z možných přístupů je vybrat malou škálu skupin výrobků a služeb, na něž se pozornost zaměří nejdříve. Pilotní činnosti v rámci konkrétních oddělení, která projevila největší ochotu k účasti, mohou pomoci prokázat úspěšné uplatňování a dosáhnout širšího přijetí. 1.2.1 Jak stanovit priority Při určování, která odvětví výrobků, služeb a prací upřednostnit, je nutno mít nejprve na paměti tři hlavní faktory20: •
dopad na životní prostředí – vyberte produkty (např. vozidla ve vozovém parku) nebo služby (např. úklidové služby), které mají během svého životního cyklu největší dopad na životní prostředí;
•
rozpočtový význam – zaměřte své úsilí na oblasti s významnými výdaji v rámci orgánu;
•
možnost ovlivnit trh – zaměřte se na oblasti, v nichž existuje největší možnost ovlivnit trh. Vodítkem může být velikost nebo zviditelnění zakázky či význam, který dodavatelé přikládají získání zákazníků z veřejného sektoru.
Při konečném výběru odvětví by měla být zvážena rovněž řada dalších faktorů: •
Politické priority. Existují nějaké místní priority v oblasti ochrany životního prostředí, jako je kvalita ovzduší ve městech, spotřeba energie/vody nebo nakládání s odpady, přizpůsobení se změně klimatu, k nimž byste se mohli připojit?
•
Dostupnost environmentálně vhodných alternativ na trhu. Analýza trhu může být užitečná při určování, zda jsou na trhu dostupné vhodné alternativy, které zajišťují nižší dopad na životní prostředí.
•
Nákladové aspekty. Jsou zelenější alternativy pravděpodobně nákladově neutrální, nebo ovlivní váš rozpočet? Posouzení „nákladů“ by mělo vzít v úvahu veškeré náklady během
20
Tyto faktory brala Evropská komise a většina členských států v potaz při výběru skupin výrobků a služeb pro vypracování kritérií GPP.
13
celého životního cyklu: kupní cenu, náklady spojené s užíváním (např. spotřeba energie a vody, údržba) a náklady na likvidaci (viz oddíl 5.3). •
Dostupnost kritérií. Pro mnoho skupin výrobků a služeb byla vypracována kritéria pro zelené nakupování, která lze přímo vložit do zadávací dokumentace, aniž by byl zapotřebí zdlouhavý výzkum charakteristik vlivu na životní prostředí a analýza trhu. Kritéria EU pro GPP zahrnují 18 skupin výrobků a služeb a jsou dostupná v základní i podrobné verzi (viz oddíl 1.4.1). V mnoha zemích EU jsou k dispozici rovněž celostátní nebo regionální kritéria.
•
Zviditelnění. Nakolik budou vaše činnosti v oblasti GPP viditelné pro veřejnost, trh, ostatní zadavatele a vaše vlastní zaměstnance? Uvědomí si, že vynakládáte úsilí na zlepšení kvality ochrany životního prostředí? Viditelné změny, jako je druh vozidel, které orgán používá, nebo přechod na ekologické potraviny v jídelně, mohou pomoci při zvyšování povědomí o vaší politice GPP a zlepšování obrazu vaší organizace.
•
Praktické aspekty. Existují důležité smlouvy, které mají být obnoveny, nebo jsou u určitých skupin výrobků/služeb zavedeny dlouhodobé smlouvy? Jaký čas a finanční prostředky jsou k dispozici pro realizaci? Existují určité skupiny výrobků/služeb, pro něž jsou již k dispozici určité odborné znalosti v oblasti životního prostředí?
1.2.2 Stanovení cílů v oblasti GPP Zásadní význam pro posuzování pokroku a sdělování vašich záměrů v rámci organizace a široké veřejnosti mají jasné cíle. Cíle mohou zahrnovat: • celkové cíle v oblasti zadávání zakázek – například do roku 2015 by 75 % zakázek (podle hodnoty a podle počtu nabídkových řízení) mělo zahrnovat kritéria GPP. Na celostátní, regionální a místní úrovni se mohou cíle lišit; • cíle týkající se konkrétních výrobků/služeb – například do roku 2013 by mělo být 50 % jídel servírovaných ve školních jídelnách ekologického původu a do roku 2015 by měly veškeré úklidové služby používat výrobky, které splňují environmentální normy ekoznačky EU – a • operativní cíle – například všichni zaměstnanci podílející se na zadávání zakázek budou do roku 2012 vyškoleni v problematice GPP a pro všechny zaměstnance budou na intranetu orgánu k dispozici pokyny k GPP. Při zvažování cílů v oblasti zadávání zakázek je důležité mít jasnou pracovní definici toho, co se považuje za zelenou zakázku. U mnoha cílů stanovených členskými státy na vnitrostátní úrovni se za zelená považují nabídková řízení, která zahrnují vnitrostátní kritéria nebo kritéria EU pro GPP. Začátek rámečku Vlámská vláda usiluje o zadávání udržitelných veřejných zakázek
14
Vlámská vláda v Belgii si stanovila za cíl, že do roku 2020 budou veškeré její veřejné nákupy splňovat stanovená kritéria pro zadávání udržitelných veřejných zakázek. Kroky k dosažení tohoto cíle budou stanoveny v řadě akčních plánů vztahujících se na období 2009–2011, 2012–2014, 2015–2017 a 2018–2020. Každý akční plán bude obsahovat pokyny, kritéria a mechanismy monitorování s cílem zajistit, že všechny vládní orgány budou schopny tento cíl splnit. Konec rámečku
1.3
Vzdělávání a pokyny
Pro úspěšné uplatňování GPP musí mít zaměstnanci odpovídající praktické dovednosti, znalosti a přístup k informacím. Může být například zapotřebí odborné přípravy a pokynů týkajících se otázek: •
jak do nabídkových řízení začlenit environmentální aspekty (viz kapitoly 2–7),
•
kde získat pomoc při vypracovávání environmentálních kritérií (viz oddíl 1.4 a kapitola 3),
•
jak posuzovat a ověřovat tvrzení uchazečů o ochraně životního prostředí (viz oddíly 3.6 a 5.2) a
•
jak v rámci nabídkového řízení vyhodnotit náklady životního cyklu (viz oddíl 5.3).
Tato příručka poskytuje úvod do této problematiky a uvádí zdroje dalších informací a pokynů, pokud jsou k dispozici. Nenahrazuje však důkladnou odbornou přípravu týkající se GPP. Některé země a regiony EU mají vzdělávací programy pro GPP – buď jako samostatné vzdělávací moduly, nebo programy začleněné do obecnějšího vzdělávání v oblasti zadávání veřejných zakázek.
Začátek rámečku Rozvoj kapacit v severovýchodní Anglii Program North East Improvement and Efficiency Partnership ve Spojeném království poskytuje v celém severovýchodním regionu integrovanou řadu vzdělávacích kurzů týkajících se zadávání udržitelných veřejných zakázek pro zadavatele, ostatní příslušné úředníky (včetně vedoucích pracovníků) a volené politiky v místních orgánech. Hlavním kurzem je nový třídenní vzdělávací modul Spojeného království týkající se zadávání udržitelných veřejných zakázek, který byl v této oblasti otestován a od té doby ho absolvovalo více než sto regionálních zaměstnanců. Mimoto se pořádají související polodenní kurzy pro volené členy a kurz odborné přípravy školitelů a specializovanější kurzy týkající se zadávání veřejných zakázek na dřevo a dřevařské výrobky, používání nákladů životního cyklu a uhlíkové stopy. Konec rámečku
15
Některé orgány veřejné správy vypracovaly rovněž pokyny k uplatňování GPP v rámci činností orgánu v oblasti zadávání zakázek. Tyto pokyny mohou zahrnovat například zvláštní kritéria GPP, která by se měla uplatňovat u určitých skupin výrobků a služeb. Na vnitrostátní úrovni jsou příručky a nástroje často k dispozici na internetových stránkách věnovaných GPP a v některých případech existuje vnitrostátní asistenční služba pro GPP. Evropská komise vypracovala v roce 2008 pokyny, které zahrnovaly moduly pro přípravu akčního plánu v oblasti GPP, právní rámec pro GPP a jeho uplatňování v praxi. V roce 2010 zřídila Komise rovněž asistenční službu a vypracovala materiál pro vzdělávání zadavatelů z veřejného sektoru ohledně uplatňování GPP.
Začátek rámečku Rumunsko školí zadavatele veřejných zakázek s ohledem na GPP V roce 2009 iniciovalo ministerstvo životního prostředí a lesního hospodářství v Rumunsku vzdělávací program zaměřený na GPP. Cílem vzdělávání bylo zvýšit informovanost o přínosech GPP pro životní prostředí, vyškolit jednotlivce v rámci ústřední státní správy, kteří mohou působit jako školitelé pro ostatní orgány, a šířit nástroje, metody a osvědčené postupy v oblasti GPP. Výsledkem vzdělávacího programu je zpráva o začlenění environmentálních kritérií do zadávací dokumentace, síť zadavatelů z veřejného sektoru v rámci ústřední státní správy, která se zaměřuje na GPP, příručka pro školitele GPP a 49 osob, které mohou působit jako školitelé. Konec rámečku
1.4
Zdroje kritérií GPP
Výraz „kritéria GPP“ zahrnuje nejen kritéria pro výběr a kritéria pro zadání zakázky, nýbrž rovněž specifikace a podmínky plnění zakázky, které mohou pomoci ekologizovat vaši zakázku. Určení zdrojů kritérií GPP je důležitým krokem při uplatňování GPP. 1.4.1 Kritéria EU pro GPP Jak bylo uvedeno v úvodu, EU vypracovala pro řadu skupin výrobků a služeb kritéria GPP, která jsou pravidelně revidována a aktualizována. Kritéria mají být přímo vložena do zadávací dokumentace a zahrnují informace o metodách ověřování. Tato kritéria se postupně překládají do všech úředních jazyků EU. V současnosti jsou kritéria vypracována pro tyto skupiny výrobků a služeb21: • • • •
kopírovací a grafický papír, čisticí prostředky a úklidové služby, kancelářské informační technologie, stavebnictví,
21
V roce 2011 budou zveřejněna další kritéria pro vnitřní osvětlení a hedvábný papír. Kritéria pro výrobky využívající vodu, zobrazovací zařízení, systémy vytápění, administrativní budovy a zdravotnické elektrické přístroje jsou ve fázi rozvoje a jejich přijetí se předpokládá v roce 2012.
16
• • • • • • • • • • • • • •
dopravu, nábytek, elektrickou energii, potraviny a stravovací služby, textil, zahradnické potřeby a služby, okna, prosklené dveře a střešní okna, tepelnou izolaci, tvrdé podlahové krytiny, obkladové desky, kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, výstavbu silnic a dopravní značení, veřejné osvětlení a dopravní signalizaci a mobilní telefony.
Kritéria GPP jsou založena na údajích z empirické základny, na stávajících kritériích ekoznaček a na informacích získaných od zúčastněných stran z průmyslu, občanské společnosti a členských států. Empirická základna používá dostupné vědecké informace a údaje, zaujímá přístup založený na životním cyklu a zapojuje zúčastněné strany, které se scházejí za účelem projednání záležitostí a dosažení shody. Kritéria EU pro GPP zahrnují pro každé dotčené odvětví dvě „úrovně“: •
základní kritéria jsou kritéria, která jsou vhodná pro použití jakýmkoli zadavatelem z jakéhokoli členského státu a zabývají se hlavními dopady na životní prostředí. Jsou určena k tomu, aby mohla být použita a nevyžadovala téměř žádná další ověřování ani navýšení nákladů;
•
komplexní kritéria jsou určena pro zadavatele, kteří chtějí nakoupit nejlepší ekologické výrobky, jež jsou dostupné na trhu. Tato kritéria mohou vyžadovat dodatečné ověřování nebo mírné navýšení nákladů v porovnání s ostatními výrobky se stejnou funkcí.
Všechna kritéria EU pro GPP spolu s technickými podkladovými zprávami objasňujícími hlavní dopady na životní prostředí, které byly vzaty v úvahu při jejich vypracování, je možno stáhnout z internetových stránek o GPP (http://ec.europa.eu/environment/gpp). Pomoc při výkladu a uplatňování těchto kritérií lze získat u asistenční služby pro GPP. 1.4.2 Další zdroje kritérií Kromě kritérií EU pro GPP vypracovala řada mezinárodních, vnitrostátních a regionálních orgánů soubory kritérií, které se vztahují na širokou škálu skupin výrobků a služeb. Postupy pro přijímání těchto kritérií se liší, ačkoli mnohé z nich jsou podobné systému EU pro GPP. Odkazy na některé hlavní soubory kritérií jsou k dispozici na internetových stránkách EU o GPP. 1.4.3 Ekoznačky Ekoznačky stanoví environmentální požadavky, které musí výrobky nebo služby splňovat, aby mohly být opatřeny touto značkou. Zahrnují certifikaci výrobku třetí osobou (tj. nikoli samotnými výrobci nebo poskytovateli služeb). Ekoznačky lze při zadávání zakázek použít řadou způsobů, není však přípustné vyžadovat výrobky nebo služby s konkrétní ekoznačkou. 17
Konkrétní používání ekoznaček při vypracovávání specifikací22, ověřování shody se specifikacemi23 a udělování bodů za environmentální charakteristiky24 je projednáno v příslušných oddílech příručky. Níže jsou uvedeny různé druhy existujících ekoznaček: Značky pro více odvětví s více kritérii – Jedná se o nejběžnější druh ekoznačky a rovněž nejčastěji používaný druh v rámci GPP. Značky s více kritérii jsou založeny na vědeckých poznatcích o dopadech výrobku nebo služby na životní prostředí během celého životního cyklu, od těžby surovin přes výrobu a distribuci po fázi užívání a konečné odstranění. Používají řadu kritérií vyhovění/nevyhovění, která stanoví normu pro dotyčnou značku. Pro každou dotčenou skupinu výrobků nebo služeb jsou stanoveny různé soubory kritérií. K příkladům značky tohoto druhu patří ekoznačka EU (květina) 25, Nordic Swan26 a Blue Angel27. Začátek rámečku Ekoznačka EU Ekoznačka EU byla zavedena v roce 1992 s cílem motivovat podniky, aby uváděly na trh výrobky a služby, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Výrobky a služby, kterým byla udělena ekoznačka, jsou označeny logem květiny, což spotřebitelům – včetně zadavatelů z veřejného a soukromého sektoru – umožňuje snadno je identifikovat. V současnosti se ekoznačka EU vztahuje na 28 výrobků a služeb včetně papíru, textilu, čisticích prostředků, maziv, přístrojů, výrobků pro domácnost a zahradnických potřeb a ubytovacích služeb pro turisty. Průběžně jsou přidávány další skupiny výrobků a služeb. Konec rámečku 1.4.4 Další značky Značky sledující jeden aspekt – Tyto značky jsou založeny na jednom či více kritériích vyhovění/nevyhovění spojených s konkrétní vlastností, například energetickou účinností. Pokud výrobek splňuje tato kritéria, může být opatřen značkou. Příkladem značky tohoto druhu je označení EU pro bioprodukty nebo značka Energy Star pro kancelářské přístroje. Odvětvové značky – K odvětvovým značkám patří systémy certifikace lesů provozované organizacemi jako FSC (Forest Stewardship Council)28 nebo PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification)29. Značky pro výrobky zařazené do tříd – Tyto značky namísto používání kritérií vyhovění/nevyhovění zařazují výrobky nebo služby do různých tříd podle jejich environmentálního profilu s ohledem na dotyčný aspekt. Je to například energetický štítek EU, který zařazuje výrobky spojené se spotřebou
22
(Oddíl 3.5). (Oddíl 3.6). 24 (Oddíl 5.2.3). 25 Další informace viz http://ec.europa.eu/environment/ecolabel. 26 Další informace viz http://www.svanen.se/en. 27 Další informace viz http://www.blauer-engel.de/en. 28 Další informace viz http://www.fsc.org. 29 Další informace viz http://www.pefc.org. 23
18
energie do tříd podle jejich energetické účinnosti s označením A+++ pro energeticky nejúčinnější výrobky a označením G pro energeticky nejméně účinné výrobky30. Kritéria, na nichž jsou založeny jednotlivé výše zmíněné ekoznačky, jsou veřejně dostupná.
1.5 Monitorování a přezkum GPP Posuzování pokroku dosaženého při plnění cílů vyžaduje zavedení účinného monitorovacího systému. Výsledkem by měly být záznamy o tom, která nabídková řízení a/nebo zadané zakázky zahrnovaly kritéria GPP. V ideálním případě by monitorovací systém, který zavedete, měl obsahovat rovněž informace o dopadu přijatých rozhodnutí o nákupu na životní prostředí. Několik členských států EU zavedlo nebo zavádí na vnitrostátní úrovni programy pro sledování uplatňování GPP, které mohou stanovit zvláštní postupy, jež je třeba dodržovat při získávání informací. Kromě sledování pokroku z kvantitativního hlediska se doporučuje pravidelný kvalitativní přezkum činností v oblasti GPP se zaměřením na existující překážky, nápravná opatření a další potřebná zlepšení společně s posouzením budoucích cílů. Začátek rámečku Sledování výdajů na ekologické výrobky v Londýně Organizace London Fire Brigade (LFB) zavedla komplexní systém pro sledování výdajů na ekologické výrobky v rámci organizace. Elektronický systém správy objednávek v organizaci shromažďuje informace o množství objednávaných výrobků, které jsou považovány za ekologické. Větší zakázky, které neprocházejí systémem správy objednávek, jsou sledovány zvlášť. K určení a zařazení výrobků jako ekologických používá organizace LFB především kritéria EU pro GPP, normy platné pro státní správu Spojeného království Government Buying Standards a další kritéria používaná pro ekoznačky. Výdaje na ekologické výrobky se posuzují na základě celkových výdajů a vedení organizace je čtvrtletně předkládána zpráva, která uvádí cíle, jichž má být dosaženo. Výdaje na ekologické výrobky vzrostly z 215 000 GBP (250 000 EUR) v roce 2006/07 na 5 158 000 GBP (6 020 000 EUR) v roce 2010/11. Konec rámečku
Začátek rámečku Slovensko měří pokrok při dosahování cílů v oblasti GPP Ministerstvo životního prostředí a Slovenská agentura životního prostředí odpovídají společně za sledování pokroku na základě národního akčního plánu pro GPP. Za tímto účelem byl vyhotoven dotazník a výsledky jsou každý rok vyhodnocovány. Dotazník shromažďuje informace od slovenských zadavatelů týkající se: • celkového počtu zadaných zakázek a jejich hodnoty,
30
Další informace viz http://ec.europa.eu/energy/efficiency/labelling/energy_labelling_en.htm.
19
• počtu zelených zakázek a jejich hodnoty, přičemž „zelené“ zakázky jsou definovány v souladu s hlavními kritérii EU pro GPP, a • zvláštních použitých environmentálních požadavků (např. kritérií ekoznačky, systémů environmentálního řízení, energetického štítku EU). V roce 2010 patřily k nejčastějším požadavkům požadavky týkající se nakládání s odpady, recyklovaných materiálů, nižší spotřeby energie, snížení hluku a nižších úrovní nebezpečných látek. Konec rámečku
1.6 Vytváření sítí Mnoho problémů, které se vyskytují při uplatňování GPP, je společných pro všechny orgány veřejné správy a zapojení do vytváření sítí a spolupráce s ostatními orgány může přinést značné výhody. Například sdílení informací o environmentálních kritériích používaných v nabídkových řízeních nebo o dostupnosti ekologických výrobků na trhu může ušetřit čas a vynaložené úsilí. Na vnitrostátní nebo regionální úrovni vznikla řada sítí zaměřených na zadávání zelených veřejných zakázek a zadávání udržitelných veřejných zakázek. Síť PIANOo (www.pianoo.nl) v Nizozemsku například umožňuje zadavatelům vyměňovat si odborné znalosti stejně jako regionální síť pro francouzský Velký západ (Le Grand Ouest) (www.reseaugrandouest.fr). Na evropské úrovni usiluje kampaň Procura+ o přeshraniční sdílení zkušeností s GPP a podporuje jednotlivé účastníky při uplatňování GPP na místní úrovni (www.procuraplus.org). Další informace o sítích pro GPP/SPP na vnitrostátní a mezinárodní úrovni jsou k dispozici na internetových stránkách o GPP.
20
Kapitola 2 – Zadávací řízení Shrnutí •
Zadavatelé veřejných zakázek mají povinnost dosáhnout co nejlepšího poměru kvality a ceny a dodržovat v zadávacím řízení zásady spravedlnosti. Dosažení co nejlepšího poměru kvality a ceny může zahrnovat environmentální aspekty. Spravedlivé jednání znamená zajistit rovné příležitosti a zaručit transparentnost.
•
Zásadní význam má přípravná fáze. Má-li se dosáhnout cílů v oblasti ochrany životního prostředí, je třeba před vyhlášením nabídkového řízení provést důkladnou analýzu a plánování.
•
Dostatečně včasné informování trhu o vašich záměrech umožní dodavatelům připravit se. Zapojení trhu umožňuje zadavatelům dovědět se o dostupných alternativních řešeních.
•
Stanovení nákladů životního cyklu, společné zadávání zakázek, rámcové smlouvy nebo smlouvy o energetické náročnosti mohou například pomoci prokázat úspory nákladů, jichž je dosaženo prostřednictvím GPP, nebo nižší investiční překážky.
2.1. Úvod Má-li GPP fungovat, je nezbytné vědět, jak co nejlépe využít postupy pro zadávání veřejných zakázek. Není-li politika GPP pečlivě prováděna, může ztroskotat na praktických problémech, jako je otázka, jaké řízení použít, která kritéria uplatnit a jak náležitě posoudit a ověřit environmentální tvrzení.
2.2. Základní zásady zadávání veřejných zakázek Zadání veřejné zakázky je v podstatě záležitostí sladění nabídky a poptávky s cílem zajistit výrobky, služby a práce, za jejichž poskytování odpovídá veřejný sektor. Platí dvě zásady: •
dosažení co nejlepšího poměru kvality a ceny;
•
spravedlivé jednání.
Dosažení co nejlepšího poměru kvality a ceny Zadavatelé mají povinnost získat za peníze daňových poplatníků u všeho, co pořizují, co nejlepší hodnotu. Dosažení co nejlepšího poměru kvality a ceny nutně neznamená, že se musí přijmout nejlevnější nabídka. Znamená to, že je třeba nalézt řešení, které odpovídá stanoveným požadavkům (včetně environmentálních), a to nákladově nejefektivnějším způsobem. Kritérium týkající se dosažení co nejlepšího poměru kvality a ceny posuzuje nejen náklady na výrobky a služby, nýbrž bere 21
v úvahu rovněž faktory, jako je kvalita, účinnost, účelnost a vhodnost pro daný účel. Jedním z těchto faktorů může být i ochrana životního prostředí, a ta proto může při zadávání zakázky figurovat mezi ostatními faktory jako rovnocenný aspekt.
Spravedlivé jednání Spravedlivé jednání znamená dodržování zásad vnitřního trhu, které jsou základem směrnic o zadávání veřejných zakázek a vnitrostátních právních předpisů, jež z těchto směrnic vycházejí. K nejdůležitějším zásadám patří: •
zákaz diskriminace – zadavatelé musí zajistit rovný přístup k zakázce hospodářským subjektům ze všech zemí EU a ze zemí se stejnými právy31;
•
rovné zacházení – se srovnatelnými situacemi nelze zacházet odlišně a s rozdílnými situacemi nelze zacházet stejně, není-li takovéto zacházení objektivně odůvodněné. Pro všechny uchazeče musí například platit stejné lhůty a musí jim být poskytnuty stejné informace; nabídky s rozdílnými cenami by však měly při posuzování nákladů obdržet různé ohodnocení;
•
transparentnost – možnost podávat nabídky musí být v dostatečném rozsahu zveřejněna, aby byla zajištěna hospodářská soutěž. Rovněž rozhodování o zadání zakázky musí být transparentní, aby se vyloučilo riziko zvýhodnění nebo libovůle na straně zadavatele. Zadavatelé mají povinnost informovat neúspěšné uchazeče o důvodech odmítnutí jejich nabídky32;
•
proporcionalita – znamená, že by opatření přijatá v rámci zadávání zakázky měla být úměrná sledovaným cílům a neměla by přesahovat rámec toho, co je nezbytné k jejich dosažení.
2.3. Výběr řízení V každém zadávacím řízení hraje zásadní úlohu přípravná fáze. Při výběru řízení byste měli uvážit, v jakých fázích budete moci uplatnit environmentální kritéria nebo aspekty. Například: o
V otevřeném řízení může nabídku předložit kterýkoli hospodářský subjekt. Všichni uchazeči, kteří splňují podmínky vyhovění/nevyhovění, jež jste stanovili, budou způsobilí k tomu, aby byly jejich nabídky posouzeny. Budete mít tudíž přístup k maximálnímu výběru možných řešení, která jsou šetrná k životnímu prostředí – nebudete však moci rozhodnout o tom, který hospodářský subjekt vyzvete k podání nabídky například na základě jeho odborné způsobilosti z hlediska ochrany životního prostředí. Výhoda tohoto řízení spočívá v kratší době, která je zapotřebí pro jeho uskutečnění.
o
V rámci omezeného řízení můžete v první fázi posoudit odbornou způsobilost z hlediska ochrany životního prostředí a rovněž omezit počet hospodářských subjektů, které vyzvete k předložení nabídky. K podání nabídky musí být vyzváno nejméně pět hospodářských
31
Tato povinnost se vztahuje i na hospodářské subjekty ze zemí, které jsou vázány Dohodou WTO o vládních zakázkách. Seznam těchto zemí je k dispozici na adrese http://www.wto.org/english/tratop_e/gproc_e/memobs_e.htm http://www.wto.org/english/tratop_e/gproc_e/memobs_e.htm. 32 Ustanovení čl. 41 odst. 2 směrnice 2004/18/ES.
22
subjektů, pokud existuje dostatečný počet vhodných zájemců33. Tento vícefázový postup vám může pomoci určit ve vašich specifikacích, kritériích pro zadání zakázky a podmínkách plnění zakázky vhodnou požadovanou úroveň environmentálního profilu. Kvůli omezenému počtu soutěžitelů však můžete přijít o nabídky s vysokým environmentálním profilem. o
Vyjednávací řízení a soutěžní dialog mohou orgány veřejné správy použít pouze ve zvláštních případech34. Tyto postupy mohou v rámci GPP nabízet určité výhody, protože zavádějí prvky flexibility, které nejsou v otevřeném a omezeném řízení dostupné. Tato řízení umožňují zejména lépe pochopit a kontrolovat dopad environmentálních požadavků na náklady. Obě řízení však vyžadují určitou úroveň dovedností a zkušeností při jednání s dodavateli, má-li být dosaženo co nejlepších výsledků. Soutěžní dialog lze využít u obzvláště složitých zakázek (kdy zadavatel není například objektivně schopen stanovit technické prostředky, které mohou uspokojit jeho potřeby). To vybraným účastníkům umožňuje navrhnout řešení, jež lze poté upřesnit v následných fázích vedoucích k výběru hospodářsky nejvýhodnější nabídky35.
Začátek rámečku Sociální bydlení – splnění normy pro pasivní domy ve Finsku VASO je nezisková společnost, která pořizuje sociální bydlení jménem řady obcí v jihozápadním Finsku. V roce 2010 zahájila soutěžní dialog za účelem zadání výstavby 37 bytů v Naantali podle normy pro pasivní domy. Dialog umožnil s vybranými soutěžiteli postupně projednat řadu environmentálních a uživatelských požadavků. Konec rámečku Každé z těchto řízení nabízí několik fází, v nichž lze uplatnit environmentální aspekty: •
předmět zakázky a technické specifikace,
•
kritéria pro výběr (tj. kritéria pro vyloučení, kritéria týkající se finanční a odborné způsobilosti),
•
kritéria pro zadání zakázky a
•
podmínky plnění zakázky.
Zbývající část této příručky věnuje každé fázi jednu kapitolu, v rámci každého oddílu se zabývá způsoby zohlednění ochrany životního prostředí a předkládá praktické příklady a doporučení.
33
Ustanovení čl. 44 odst. 3 směrnice 2004/18/ES. Pokud jde o podmínky, za nichž lze tato řízení použít, viz články 21, 29, 30 a 31 směrnice 2004/18/ES. Zadavatelé ve smyslu směrnice 2004/17/ES mohou tato řízení používat obecně. 35 Viz článek 29 směrnice 2004/18/ES. Další pokyny a informace ohledně soutěžního dialogu jsou uvedeny ve vysvětlivce, kterou vypracovala Evropská komise: http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/explan-notes/classic-dir-dialogue_en.pdf. 34
23
2.4 Provedení průzkumu trhu Při rozhodování o tom, které řízení použít a jak v rámci výše uvedených oddílů co nejlépe uplatnit environmentální kritéria, je užitečné mít určité znalosti o trhu – například o dostupnosti, nákladech a možných praktických důsledcích zelenějších alternativ. Jednoduchý internetový průzkum trhu může poskytnout určité základní informace36. K získání podrobnější představy o trhu můžete před vyhlášením nabídkového řízení rovněž zahájit dialog s potenciálními dodavateli. To může být obzvláště užitečné, pokud chcete uplatnit ambiciózní environmentální požadavky nebo zvažujete inovativní řešení, která jsou na trhu poměrně nová. Směrnice o zadávání veřejných zakázek výslovně povolují „technický dialog“ s dodavateli, umožňující získat informace, které mohou být použity při přípravě zadávací dokumentace37. Tento proces musí být transparentní a nediskriminační. Výsledky dialogu (tj. konečná zadávací dokumentace) nesmí poskytovat zúčastněným dodavatelům neoprávněnou výhodu. Začátek rámečku Dialog s dodavateli nábytku v Baskicku V říjnu 2006 zahájil IHOBE (baskický úřad pro ochranu životního prostředí) otevřený dialog se skupinou dodavatelů nábytků s cílem získat pomoc při vypracování environmentálních kritérií a připravit trh na budoucí nabídkové řízení. IHOBE nyní pořádá pro dodavatele pravidelné semináře, na nichž jsou představena environmentální kritéria, která budou použita v nadcházejících nabídkových řízeních, a tato kritéria jsou projednána s dodavateli, kteří projeví zájem. Konec rámečku Doporučuje se informovat trh dostatečně včas o nabídkových řízeních, která budou zahrnovat environmentální kritéria. To dodavatelům poskytne dostatek času, aby se mohli na vaše požadavky připravit. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je zveřejnění předběžných informací. Můžete také uvážit zveřejnění informací na svých internetových stránkách nebo uspořádání informačního dne pro dodavatele, kteří projeví zájem. Začátek rámečku Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi – pořizování inovací Jestliže na trhu neexistuje řešení, které vyhovuje vašim požadavkům, můžete rovněž uvážit, že přímo pořídíte služby v oblasti výzkumu a vývoje, které vám pomohou určit nejvhodnější řešení. Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi představuje přístup, který mohou zadavatelé zvolit při zadávání služeb v oblasti výzkumu a vývoje za předpokladu, že jsou
36
Soudní dvůr v rozsudku ve věci Stadt Halle uvedl, že „jednání, která představují pouhý předběžný průzkum trhu nebo která jsou čistě přípravná a jsou součástí vnitřní úvahy zadavatele za účelem zadávání veřejné zakázky“, nepodléhají soudnímu přezkumu. 37 8. bod odůvodnění směrnice 2004/18/ES.
24
splněny podmínky stanovené v čl. 16 písm. f) směrnice 2004/18/ES38. Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi vám umožňuje postupně určit nejlepší potenciální řešení vyžádáním si studií proveditelnosti, návrhů a prototypů od řady společností. Zadání vlastního vyvinutého řešení se poté musí uskutečnit na základě řádných postupů pro zadávání veřejných zakázek. Konec rámečku
2.5 Odůvodnění GPP Při GPP lze využít řadu nástrojů pro zadávání zakázek, které se uznávají jako nástroje, jež přispívají k finanční účinnosti, a mohou proto pomoci odůvodnit použití vyšších environmentálních norem. K těmto přístupům patří: •
Stanovení nákladů životního cyklu (LCC) – Rozhodnutí o zadání zakázky jsou dosud často přijímána na základě kupní ceny. U mnoha výrobků a prací však mohou být velmi významné rovněž náklady, které vznikají při používání a likvidaci – jako je spotřeba energie, údržba, odstranění nebezpečného materiálu. Zohlednění nákladů životního cyklu při zadávání zakázek má jednoznačný ekonomický smysl. Jelikož kupní cenu, náklady na energii a údržbu mohou v rámci jednoho orgánu hradit různá oddělení, bude stanovení nákladů životního cyklu v rámci zadávacího řízení pravděpodobně vyžadovat spolupráci v rámci orgánu. Další informace o nákladech životního cyklu jsou uvedeny v kapitole 5 a na internetových stránkách EU o GPP (http://ec.europa.eu/environment/gpp/lcc.htm).
Začátek rámečku Zabránění zelené propagandě (tzv. greenwashing) Rostoucí počet společností se na trhu prezentuje jako ekologické nebo udržitelné společnosti, přičemž ne vždy to je doloženo důkazy. Dodavatelé mohou například udávat nadsazenou úroveň energetické účinnosti nebo se v tvrzení o své ekologičnosti zaměřovat na relativně méně důležité dopady na životní prostředí. Z tohoto důvodu je důležité: • obeznámit se před vyhlášením nabídkového řízení s dopady zamýšleného nákupu na životní prostředí, • založit technické specifikace na posouzení vlivů na životní prostředí během celého životního cyklu výrobku (např. podle ekoznačky) a • vyžadovat od dodavatele náležitý důkaz o udávaném environmentálním profilu (viz oddíl 3.6). Konec rámečku
38
Pokud jde o více informací o zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi , viz sdělení KOM(2007) 799 Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: podpora inovace za účelem zajištění udržitelné vysoké kvality veřejných služeb v Evropě.
25
•
Společné zadávání zakázek – Společné zadávání zakázek znamená spojení činností skupiny orgánů veřejné správy v oblasti zadávání zakázek za účelem dosažení úspor prostřednictvím hromadných nákupů, nižších správních nákladů a spojení znalostí v oblasti ochrany životního prostředí, technických znalostí a znalostí trhu. Tento druh zadávání zakázek může být ve vztahu ke GPP obzvláště užitečný tehdy, pokud dovednosti v oblasti životního prostředí a znalosti trhu s ekologickými výrobky a službami mohou být omezené. Společné zadávání zakázek mohou zavést například ústřední nákupní subjekty na regionální nebo vnitrostátní úrovni při zadávání zakázek jménem orgánů veřejné správy.
Začátek rámečku Nizozemské obce společně zadávají úklidové služby V roce 2009 se osm obcí v nizozemském regionu Gooi en Vechtstreek rozhodlo spojit síly při obnově smluv týkajících se úklidu obecních budov. Environmentální kritéria použitá v nabídkovém řízení zahrnovala maximální úrovně určitých chemických látek v čisticích prostředcích, omezenou tvorbu odpadů a používání technologie mikrovlákna ve stanovených aspektech programu úklidu. Konec rámečku
Začátek rámečku Centrální zadávání zelených zakázek v Maďarsku Maďarské generální ředitelství pro veřejné zakázky a dodávky odpovídá za uzavírání smluv, které využívá přibližně 1 000 orgánů veřejné správy v celé zemi. V letech 2010–2011 se uskutečnilo 12 řízení, která zahrnovala environmentální kritéria, s celkovou hodnotou zakázek ve výši 90 miliard HUF (338,6 milionu EUR). Použitá kritéria se týkají například maximální spotřeby energie u osobních počítačů a dodržení kritérií, na nichž jsou založeny systémy ekologické certifikace pro výrobky z papíru (např. FSC, ECF, ekoznačky). Konec rámečku
•
Smlouvy o energetické náročnosti – Smlouva o energetické náročnosti je smluvní ujednání mezi vlastníkem nebo nájemcem budovy (včetně orgánů veřejné správy) a poskytovatelem energetických služeb o zlepšení energetické náročnosti budovy. Investiční náklady obvykle hradí poskytovatel energetických služeb nebo třetí strana, například banka, takže od orgánu veřejné správy se nevyžadují žádné výdaje. Poskytovatel energetických služeb vybírá určitý poplatek, obvykle spojený se zaručenými úsporami energie. Po uplynutí stanovené doby platnosti smlouvy se úspory vyplývající ze zlepšení energetické náročnosti budovy vrátí orgánu veřejné správy. Smlouvy o energetické náročnosti se často uzavírají pro skupiny budov, aby byly tyto smlouvy přitažlivější pro potenciální investory.
26
Začátek rámečku Společné uzavírání smluv o energetické náročnosti ve Štýrsku Skupina místních orgánů ve Štýrsku v Rakousku určila v roce 2001 celkem 21 budov, u nichž by bylo možné snížit spotřebu energie a které měly být předmětem společné smlouvy o energetické náročnosti. Za účelem nabídkového řízení byly budovy rozděleny do dvou celků. Úspory energie, jichž dosahuje vybraný poskytovatel služeb, jsou v rozmezí od 15 % do 44 % při 12leté době platnosti smlouvy. Společný postup vyřešil problém vyplývající ze skutečnosti, že smlouvy o energetické náročnosti jsou u menších budov s nízkými náklady na energii pro poskytovatele energetických služeb méně přitažlivé a vyžadují velké úsilí ze strany obce samé. Konec rámečku
2.6 Zakázka nebo rámcová dohoda? Jedním ze způsobů, jak zvýšit účinnost nabídkového řízení při současném uplatňování GPP, je uzavírání rámcových dohod. Rámcová dohoda může být uzavřena s jedním či více hospodářskými subjekty a umožňuje zadat více zakázek, aniž by bylo nutné opakovat celé zadávací řízení39. Začátek rámečku Francouzská rámcová dohoda o ekologičtějším vybavení IT V roce 2008 uzavřela městská obec Dunkerque na severu Francie rámcovou dohodu o pořízení stolních počítačů, laptopů, pracovních stanic a monitorů. Rámcová dohoda byla uzavřena na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Kritéria vztahující se na jednotlivé zakázky se týkala energetické účinnosti, ekodesignu (s cílem omezit na minimum dopady na konci doby životnosti a usnadnit recyklaci), omezení nebezpečných látek a odstraňování odpadních zařízení. Rámcovou dohodu lze využít rovněž při modernizaci stávajícího vybavení ke zlepšení výkonu. Konec rámečku Začátek rámečku Rámcové dohody šetří zdroje v Portugalsku Portugalská národní agentura pro veřejné zakázky (ANCP) uzavřela a využívá národní rámcové dohody pro celou škálu výrobků a služeb, včetně dodávek papíru a kancelářských potřeb, vozových parků, výstavby a úklidových služeb. V současnosti zahrnuje environmentální kritéria osm z těchto rámcových dohod, na něž připadá více než 50 % zakázek ANCP udělených v roce 2010 (podle počtu zadaných zakázek i jejich hodnoty). Spojení požadavků na celostátní úrovni vedlo k značným úsporám nákladů (v roce 2010 podle odhadu 168 milionů EUR) a umožnilo rovněž zavést ambiciózní environmentální kritéria. Rámcová dohoda, která byla v roce 2011 uzavřena na dodávky papíru a kancelářských potřeb, například udělovala body podle procentního podílu recyklovaných vláken obsažených ve 39
Článek 32 směrnice 2004/18/ES a článek 14 směrnice 2004/17/ES.
27
výrobcích a procentního podílu vláken získaných z udržitelně obhospodařovaných lesů. Rámcová dohoda byla uzavřena s třiceti společnostmi a její hodnota činí přibližně 30 milionů EUR ročně. Konec rámečku
28
Kapitola 3 – Stanovení požadavků zakázky Shrnutí •
Při stanovení předmětu zakázky má zadavatel značnou volnost při rozhodování o tom, co chce pořídit. Díky tomu existuje dostatečně velký prostor pro to, aby byly zohledněny i environmentální aspekty, ovšem za předpokladu, že tím nebude narušen trh, tj. omezením nebo zamezením přístupu na trh.
•
Důkladná analýza potřeb za účasti příslušných zúčastněných stran vám pomůže stanovit prostor pro ekologizaci zakázky a rovněž zabránit zbytečným nákupům.
•
V konkrétních případech lze specifikovat úrovně environmentálního profilu a konkrétní materiály a výrobní metody.
•
Je-li uchazečům povoleno podat varianty, může to pomoci při hledání hospodářsky nejvýhodnější nabídky, která zajišťuje rovněž vysoký environmentální profil.
•
Cenné zdroje informací při vypracovávání specifikací představují technické normy, ekoznačky a kritéria EU a vnitrostátní kritéria pro GPP, jež lze přímo vložit do zadávací dokumentace. Není však přípustné vyžadovat, aby byli uchazeči registrováni pod určitou ekoznačkou.
3.1. Stanovení předmětu zakázky „Předmětem“ zakázky je to, jaký výrobek, službu nebo práci chcete obstarat. Výsledkem tohoto procesu stanovování bývá obvykle popis výrobku, služby nebo práce, může mít ovšem také podobu definice založené na funkci nebo výkonu (viz oddíl 3.2.3). 3.1.1. Právo volby V zásadě můžete předmět zakázky stanovit způsobem, který vyhovuje vašim potřebám. Právní předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek se nezabývají ani tak tím, co zadavatel kupuje, jako tím, jak to kupuje. Z tohoto důvodu neukládají směrnice o zadávání veřejných zakázek žádná omezení, pokud jde o předmět zakázky jako takový. Volnost při vymezování zakázky není ovšem neomezená. V některých případech se při zadávání veřejné zakázky mohou volbou určitého konkrétního výrobku, služby nebo práce narušit rovné podmínky pro společnosti z celé EU. Proto musí existovat určité pojistky. Tyto pojistky spočívají v prvé řadě ve skutečnosti, že se ustanovení Smlouvy, která se týkají zákazu diskriminace, volného pohybu služeb a volného pohybu zboží, vztahují na všechny případy, a tudíž i
29
na zadávání veřejných zakázek pod prahovými hodnotami stanovenými ve směrnicích nebo na určité aspekty zakázek, které nejsou ve směrnicích výslovně zahrnuty40. V praxi to znamená, že musíte zajistit, aby vaše vymezení zakázky neomezilo přístup k nabídkovému řízení ze strany jiných hospodářských subjektů v EU nebo hospodářských subjektů ze zemí se stejnými právy41. Druhou pojistkou je to, že podle pravidel pro zadávání veřejných zakázek nesmí být technické specifikace stanoveny diskriminačním způsobem. Další pokyny k tomu, jak lze tuto povinnost splnit při používání environmentálních specifikací, jsou uvedeny v oddíle 3.2. 3.1.2. Posouzení vašich skutečných potřeb Zásadním krokem před zahájením zadávacího řízení je posouzení vašich skutečných potřeb na základě možných dopadů zakázky na životní prostředí. Náležité konzultace s interními nebo konečnými uživateli mohou ukázat, že lze snadno použít nižší objemy či alternativy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. V některých případech může být nejlepším řešením nekoupit vůbec nic. Dosažení shody ohledně rozsahu potřeb může zadavatelům pomoci přijmout v pozdějších fázích zadávacího řízení rozhodnutí, která jsou šetrná k životnímu prostředí. Zavedení bezpapírového (tj. elektronického) fakturačního systému bude například mnohem snazší, pokud to bylo v organizaci široce schváleno a byly provedeny potřebné administrativní úpravy. Obdobně předchozí dohoda ohledně přijatelné vnitřní teploty v budově stanoví parametry pro zavedení vyšších energetických norem v zakázce týkající se modernizace nebo správy budov. Jelikož se posouzení potřeb obvykle provádí před zahájením zadávacího řízení, nemusíte mít k dispozici všechny potřebné informace pro posouzení dopadu zakázky na životní prostředí. K získání přehledu o dopadu na životní prostředí během celé doby životnosti konkrétního výrobku nebo služby je často vhodné prostudovat v počáteční fázi příslušná kritéria GPP (viz oddíl 3.5). U jiných zakázek pomůže určit možná řešení k omezení dopadů pořizovaných výrobků nebo služeb na životní prostředí na co nejnižší úroveň analýza trhu provedená před zadáním zakázky. Tato řešení lze poté porovnat se zjištěnými potřebami. 3.1.3 Určení hlavních dopadů na životní prostředí Každá jednotlivá zakázka bude mít odlišný soubor potenciálních dopadů na životní prostředí, které je nutno uvážit. Zakázky na dodávky, služby a stavební práce budou obvykle vyžadovat mírně odlišné úvahy: •
Zakázky na dodávky:
40
Pokud jde o další informace o platných pravidlech a zásadách, viz Interpretační sdělení Komise o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek (2006/C 179/02). 41 Například hospodářské subjekty ze zemí, které jsou vázány Dohodou WTO o vládních zakázkách. Seznam těchto zemí je k dispozici na internetu na adrese http://www.wto.org/english/tratop_e/gproc_e/memobs_e.htm http://www.wto.org/english/tratop_e/gproc_e/memobs_e.htm.
30
o o o o o o •
dopady materiálu použitého při výrobě výrobku a dopad výrobních postupů na životní prostředí, používání surovin z obnovitelných zdrojů při výrobě výrobku, spotřeba energie a vody při používání výrobku, trvanlivost/životnost výrobku, možnosti recyklace / opětovného využití výrobku na konci doby životnosti a balení a přeprava výrobku.
Zakázky na služby: o odborné znalosti a kvalifikace zaměstnanců pro realizaci zakázky způsobem šetrným k životnímu prostředí, o výrobky/materiály používané při poskytování služby, o zavedené postupy řízení k omezení dopadu služby na životní prostředí na minimum a o spotřebovaná energie a voda a vytvořený odpad při poskytování služby. •
Zakázky na stavební práce: o kromě všech výše uvedených aspektů mohou mít zakázky na stavební práce značné dopady na životní prostředí například s ohledem na využívání půdy nebo plánování dopravy, o u některých projektů bude nutné provést oficiální posouzení vlivů na životní prostředí a výsledky by měly být zohledněny při zadávání zakázky, a o pokud jde o další konkrétní pokyny k zakázkám na stavební práce, viz kapitola 7. Začátek rámečku Posouzení solárního potenciálu v Polsku Częstochowa leží v jedné z nejslunnějších oblastí Polska s průměrným ročním úhrnem slunečního záření 1 025 kWh/m². K uspokojení potřeb místní nemocnice bylo vyhlášeno zadávací řízení na instalaci solárních panelů a ekonomizérů (jednotek, které využívají sluneční energii k ohřevu vody). Průměrné roční úspory nákladů na energii, jichž nemocnice dosáhla od instalace systému, činí 254 000 PLN (63 500 EUR). Konec rámečku
3.1.4 Výběr zeleného názvu zakázky Zelený název zakázky umožní uchazečům rychle zjistit, co se požaduje, a vysílá zprávu, že významnou součástí zakázky bude environmentální profil výrobku nebo služby. Začátek rámečku Zelený název v Brémách v Německu V roce 2010 vyhlásila společnost ve vlastnictví státu v Brémách nabídkové řízení s názvem „Rámcová dohoda o kancelářském vybavení šetrném k životnímu prostředí“. Kritéria nabídkového řízení zahrnovala uplatňování opatření v oblasti environmentálního řízení a 31
splnění kritérií ekoznačky, jako jsou například kritéria stanovená v nařízení o programu Energy Star a kritéria značky Blue Angel. K rámcové dohodě mají přístup všechny úřady a agentury města Brémy. Zelený název od počátku signalizoval environmentální priority města. Konec rámečku Použití zeleného názvu vysílá zprávu nejen potenciálním dodavatelům, ale i místní komunitě a ostatním zadavatelům. Jakmile jste posoudili své skutečné potřeby a případně provedli potřebnou analýzu trhu a zvolili vhodný název pro svou zakázku, můžete vypracovat specifikaci svých požadavků.
3.2. Environmentální technické specifikace 3.2.1. Technické specifikace Jakmile jste stanovili předmět zakázky, je nutno jej vyjádřit pomocí měřitelných technických specifikací, které jsou obsaženy v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. Je to, jako když se z náčrtu udělá výkres. Technické specifikace mají dvě funkce. •
Popisují zakázku pro trh, takže se společnosti mohou rozhodnout, zda je pro ně zajímavá, či nikoli. Tím technické specifikace pomáhají určit úroveň hospodářské soutěže.
•
Představují měřitelné požadavky, na jejichž základě lze vyhodnotit nabídky. Jsou to minimální kritéria shody. Nebudou-li specifikace jasné a správné, povedou nevyhnutelně k nevhodným nabídkám. Nabídky, které technickým specifikacím nevyhovují, je nutno odmítnout.
Technické specifikace musí být spojeny s vlastnostmi pořizované práce, dodávky nebo služby, a nikoli s obecnými schopnostmi nebo kvalitami hospodářského subjektu42. Je rovněž velmi důležité, aby byly jasné, aby jim všechny hospodářské subjekty rozuměly stejně a abyste při posuzování nabídek mohli ověřit jejich dodržení (viz oddíl 3.6). Povinnost týkající se transparentnosti znamená, že technické specifikace budou jednoznačně uvedeny v zadávací dokumentaci samé43. Technické specifikace mohou být stanoveny odkazem na evropské, mezinárodní nebo vnitrostátní normy a/nebo z hlediska výkonu nebo funkce44. Mohou rovněž odkazovat na vhodné specifikace vymezené ekoznačkami45. Směrnice o zadávání veřejných zakázek vám umožňují vypracovat technické specifikace s ohledem na úrovně environmentálního profilu materiálu, výrobku, dodávky nebo služby46. Můžete například požadovat, aby počítač nespotřebovával více energie, než je určité 42
Příloha VI směrnice 2004/18/ES a příloha XXI směrnice 2004/17/ES. Viz rovněž rozsudek ve věci, Emm. G. Lianakis AG v. Dimos Alexandroupolis, C-532/06, body 25–32. 43 Viz rozsudek ve věci Komise v. Francie, C-225/98, body 81–83, v němž se konstatovalo, že technické specifikace definované pouze odkazem na klasifikace ve francouzských právních předpisech jsou nepřímo diskriminační. 44 Článek 23 směrnice 2004/18/ES a článek 34 směrnice 2004/17/ES. 45 29. bod odůvodnění směrnice 2004/18/ES a 42. bod odůvodnění směrnice 2004/17/ES. 46 Příloha VI směrnice 2004/18/ES a příloha XXI směrnice 2004/17/ES.
32
množství za hodinu, nebo aby emise znečišťujících látek z vozidla nebyly vyšší než určité množství. Pro daný výrobek, službu nebo práci můžete rovněž specifikovat výrobní postupy nebo metody – tato možnost je projednána v oddíle 3.3. Začátek rámečku Estonské ministerstvo používá environmentální specifikace u úklidových služeb V roce 2010 vyhlásilo estonské ministerstvo životního prostředí nabídkové řízení týkající se úklidových služeb. Jeho technické specifikace zahrnovaly tyto požadavky: • • • •
Úklidové služby musí být poskytovány podle normy ISO 14001 nebo rovnocenné normy. Všechny plastové pytle musí být biologicky rozložitelné. Odpad se musí třídit (obaly, ekologický odpad atd.). Toaletní papír a ručníky musí být vyrobeny z recyklovaného papíru.
U předchozí zakázky, v níž byly použity stejné technické specifikace, bylo dosaženo téměř 10% snížení nákladů na službu. Konec rámečku 3.2.2. Environmentální technické normy Normy hrají důležitou úlohu při ovlivňování návrhu výrobků a postupů a mnoho norem obsahuje environmentální charakteristiky, jako je spotřeba energie a postupy nakládání s odpady. Ve vaší specifikaci mohou být přímo zahrnuty odkazy na environmentální technické normy, což vám pomůže stanovit jednoznačně předmět zakázky. Směrnice o zadávání veřejných zakázek odkazují na evropské nebo vnitrostátní normy jako jeden ze způsobů, jak stanovit specifikace47. Použije-li se odkaz na normu, musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“48. To znamená, že zadavatelé musí uvážit nabídky založené na rovnocenných opatřeních (rovnocenných normách nebo rovnocenných řešeních, jež nejsou certifikována podle konkrétní normy). K prokázání rovnocennosti by měli mít uchazeči možnost použít jakoukoli formu důkazů (např. technickou dokumentaci výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu)49. Technické normy mohou mít celou řadu forem, od úplných evropských norem (EN) přes evropská technická schválení, společné technické specifikace, mezinárodní normy a jiné technické referenční systémy zavedené evropskými normalizačními orgány po vnitrostátní normy, národní technická schválení a vnitrostátní technické specifikace. Normy jsou při zadávání veřejných zakázek užitečné, protože jsou jasné, nediskriminační a obvykle byly vypracovány v rámci postupu, který zahrnuje širokou škálu zúčastněných stran, včetně vnitrostátních orgánů, ekologických organizací, sdružení spotřebitelů a průmyslu. To zajišťuje širokou přijatelnost technických řešení podle norem, které byly schváleny tímto způsobem. 47
Ustanovení čl. 23 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/18/ES a čl. 34 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/17/ES. Článek 23 směrnice 2004/18/ES a článek 34 směrnice 2004/17/ES. 49 Ustanovení čl. 23 odst. 4 směrnice 2004/18; čl. 34 odst. 4 směrnice 2004/17; viz rovněž rozsudek ve věci 45/87 Komise v. Irsko. 48
33
Na evropské úrovni normy vypracovávají evropské normalizační orgány: Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec)50 a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI)51. Tyto orgány aktivně prosazují začleňování environmentálních hledisek do norem. CEN například vypracoval „soubor nástrojů“, který používají technické výbory odpovědné za normy, známý jako environmentální rámec. Strategický poradní orgán pro životní prostředí má celkovou odpovědnost za zajištění koordinace otázek životního prostředí, včetně odkazů na evropskou politiku v oblasti životního prostředí52. Evropská komise se zavázala k „ekologizaci“ technických norem. Přijala sdělení o začlenění environmentálních aspektů do evropské normalizace53. 3.2.3 Specifikace založené na výkonu nebo funkci Směrnice o zadávání veřejných zakázek zadavatelům výslovně umožňují rozhodnout se mezi specifikacemi založenými na technických normách nebo na požadavcích na výkon nebo funkci54. Specifikace založené na výkonu/funkci popisují požadovaný výsledek a předpokládané výstupy (např. z hlediska kvality, množství a spolehlivosti), včetně způsobu jejich měření. Nepředepisují uchazečům vstupy ani pracovní metody. Uchazeč může navrhnout nejvhodnější řešení. Přístup založený na výkonu obvykle poskytuje větší prostor pro tvořivost trhu a v některých případech podnítí trh k rozvoji inovativních technických řešení. Začátek rámečku Energetická účinnost v maltských školách přináší výsledky V Pembroke na Maltě požadoval vnitrostátní subjekt pro oblast školství (Foundation for Tomorrow’s Schools – FTS), aby nová školní budova byla energeticky soběstačná díky využívání výroby energie z obnovitelných zdrojů na místě. Uchazeči mohli k dosažení tohoto cíle předložit různá řešení. Ve specifikaci byly obsaženy také určité minimální požadavky, týkající se například energetické a vodohospodářské účinnosti. Během fáze zadávání byly dodatečné body uděleny za ještě lepší provedení. Autor vítězné nabídky instaloval solární panely a větrné turbíny, které vyrobily za prvních deset měsíců trvání smlouvy celkem 35 000 kWh. Konec rámečku Začátek rámečku Specifikace konečného výsledku, nikoli způsobu jeho dosažení Pokud chcete v kancelářích v budově udržovat určitou teplotu, můžete to učinit tak, že stanovíte velmi podrobné specifikace systému vytápění. Nebo můžete uvést, že kanceláře musí mít stálou teplotu 20 °C a nechat na dodavatelích, aby přišli s různými alternativami.
50
Více informací je k dispozici na adrese http://www.cenelec.org. Více informací je k dispozici na adrese http://www.etsi.org. 52 Více informací je k dispozici na adrese http://www.cen.eu/sh/sabe. 53 KOM(2004) 130 o začlenění environmentálních aspektů do evropské normalizace. 54 Článek 23 směrnice 2004/18/ES a článek 34 směrnice 2004/17/ES. 51
34
Dodavatelé se mohou poté rozhodnout pro inovativní systémy vytápění a větrání, které snižují závislost na fosilních palivech. Konec rámečku Při stanovování specifikací založených na výkonu byste měli pečlivě uvážit, jak budete nabídky posuzovat a srovnávat spravedlivým a transparentním způsobem. Můžete uchazeče požádat, aby uvedli, jak bude dosaženo požadovaného výsledku a splněna požadovaná úroveň kvality, která je stanovena v závazné dokumentaci. Ve výše uvedeném příkladě byste mohli uchazeče požádat, aby popsali, jak budou udržovat požadovanou pokojovou teplotu, a poskytli technické údaje, které potvrzují proveditelnost navrhovaných metod. Je rovněž důležité uvážit, jak přesné podmínky nabídky začleníte do smluvních ustanovení. Další pokyny k tomuto tématu jsou uvedeny v kapitole 6.
3.3 Specifikace materiálu a výrobních metod To, z čeho je výrobek vyroben, jak je vyroben nebo jak bude poskytována služba či jak budou provedeny práce, může představovat důležitou součást jejich dopadu na životní prostředí. Podle směrnic o zadávání veřejných zakázek je při stanovení technických specifikací výslovně možné vzít v úvahu materiály a výrobní metody55. Protože by se však všechny technické specifikace měly vztahovat na předmět zakázky, můžete zahrnout pouze ty požadavky, které souvisí s výrobou daného výrobku a přispívají k jeho vlastnostem, aniž by byly nutně viditelné. Stejně jako u všech kritérií musí zadavatel zajistit, aby byly při specifikaci materiálů nebo výrobních metod dodrženy zásady Smlouvy týkající se zákazu diskriminace, rovného zacházení, transparentnosti a proporcionality. 3.3.1. Specifikace materiálů Jako zadavatel máte právo trvat na tom, aby výrobek, který kupujete, byl zhotoven z určitého materiálu nebo aby obsahoval určitý procentní podíl recyklovaného nebo opětovně využitého obsahu. Můžete rovněž upřesnit, že žádný z obsažených materiálů nebo chemických látek nesmí poškozovat životní prostředí nebo zdraví. To se nejčastěji provádí odkazem na právní předpisy, které omezují nebezpečné látky, například na směrnici o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních56 nebo nařízení REACH57. K typickým příkladům GPP patří omezení určitých nebezpečných látek v čisticích prostředcích a textilních výrobcích nebo vyžadování určitého procentního podílu recyklovaného obsahu v kopírovacím papíru. Aby bylo zajištěno, že je dodržena zásada Smlouvy týkající se zákazu diskriminace, měla by být tato omezení založena na objektivním posouzení rizik. Užitečným zdrojem jsou ekoznačky a kritéria GPP,
55
Příloha VI směrnice 2004/18/ES a příloha XXI směrnice 2004/17/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. 57 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. 56
35
protože jsou založeny na vědeckých údajích a posouzení materiálů a látek obsažených v dotyčných výrobcích a službách během celého životního cyklu. Začátek rámečku Nákup 100% recyklovaného papíru v Bulharsku Bulharské ministerstvo životního prostředí a vodního hospodářství se při objednávání papíru pro svůj úřad rozhodlo požadovat 100% recyklované vlákno. Analýza trhu provedená před zadáním zakázky ukázala, že tento přechod na papír, který bude šetrnější k životnímu prostředí, lze provést bez navýšení ceny. Na základě úspěchu zakázky zadané ministerstvem uzavřel také bulharský ústřední nákupní subjekt rámcovou dohodu na dodávku 100% recyklovaného papíru pro řadu orgánů veřejné správy. Konec rámečku Začátek rámečku Maďarské město si zvolilo méně škodlivé chemické látky Maďarské město Miškolc usiluje u řady svých požadavků o pořízení zelenějších alternativ. Při zimní údržbě silnic přešlo například město z používání chloridu sodného na octan vápenatohořečnatý (CMA), méně žíravou látku, která nezvyšuje množství sodíku v pitné vodě. K regulaci populací komárů se upřednostňují látky, které zabraňují rozmnožování komárů, před chemickými látkami, jež hmyz likvidují. Tyto požadavky jsou zahrnuty v technických specifikacích obsažených v zadávací dokumentaci města. Konec rámečku
3.3.2. Výrobní postupy a metody Směrnice o zadávání veřejných zakázek vám umožňují zahrnout do technických specifikací pro zakázky na dodávky, služby a stavební práce požadavky týkající se výrobních postupů a metod. Můžete uvést pouze požadavky, které souvisí s výrobou výrobku nebo přispívají k jeho vlastnostem, aniž by byly nutně viditelné. Můžete například upřesnit, že by elektřina měla být vyráběna z obnovitelných zdrojů nebo že by potraviny měly být vyrobeny ekologickými metodami, protože tyto výrobní metody jsou obecně dostupné pro hospodářské subjekty z celé EU. Není však přípustné trvat na výrobním postupu, který je chráněn či je jinak přístupný pouze jednomu dodavateli nebo dodavatelům v jedné zemi či regionu. Zvláštní význam má zásada proporcionality – jak můžete zajistit, aby požadavky, které stanovíte s ohledem na výrobní postupy, skutečně přispívaly k cílům v oblasti ochrany životního prostředí, které chcete prosazovat? K vhodným specifikacím týkajícím se výrobních postupů a metod vám pomůže dospět pečlivá analýza životního cyklu pořizovaných výrobků, služeb nebo prací. Posouzení životního cyklu (LCA) umožní provést analýzu dopadů výrobků na životní prostředí během celého životního cyklu. Zahrnuje tudíž těžbu a úpravu surovin, zpracování a ostatní fáze výroby a užívání a odstranění výrobku. Posouzení životního cyklu u jednotlivé zakázky znamená značné 36
dodatečné úsilí. Kritéria, na nichž jsou založeny ekoznačky, obvykle vycházejí z posouzení životního cyklu pro dotčené skupiny výrobků a služeb a mohou pomoci určit použitelná kritéria pro výrobní postupy a metody. Kritéria EU pro GPP zohledňují tato zjištění a pro některé skupiny výrobků a služeb, včetně elektřiny, potravin a nábytku, stanoví příslušné výrobní metody. Začátek rámečku Evropská komise stanoví vysokou laťku pro dodavatele nábytku Evropská komise začleňuje do zakázek na dodávky nábytku (pro kanceláře, prostory společného stravování, zasedací místnosti a zařízení péče o děti) řadu environmentálních požadavků, které se zabývají celým životním cyklem. Dodavatelé se musí zavázat k dodržování kritérií udržitelnosti v každé fázi doby životnosti dotyčného nábytku: původ použitého dřeva, neexistence těžkých kovů, odstranění výrobního odpadu, který se nevyužívá opětovně na místě, snížení emisí těkavých organických sloučenin a formaldehydu, systémy balení, optimalizace s ohledem na přetížení během přepravy a skladování a používání integrované silniční a železniční dopravy. Ke každému kusu kancelářského nábytku musí být připojen informační list s údaji o údržbě a odstranění na konci doby životnosti. Konec rámečku
3.4 Používání variant Varianty jsou prostředkem k zajištění větší flexibility ve vašich specifikacích, která může vést k navržení řešení, jež je šetrnější k životnímu prostředí. Přístup založený na variantách znamená, že uchazečům umožníte předložit alternativní řešení, které splňuje určité minimální stanovené požadavky, nemusí však zcela odpovídat specifikaci. Nabídky s variantami i nabídky bez variant jsou poté posouzeny na základě stejných kritérií pro zadání zakázky s cílem určit hospodářsky nejvýhodnější nabídku. To může představovat užitečný přístup například v případě, nejste-li si jisti ohledně dopadu alternativního výrobku nebo služby na náklady nebo ohledně toho, zda zavedení vyšších izolačních norem v zakázce na stavební práce nezpozdí datum dokončení. Uchazečům můžete rovněž dovolit, aby předložili více než jednu nabídku – standardní a variantní řešení. Abyste v postupu pro zadávání veřejné zakázky mohli přijmout varianty, musíte58: • • •
•
58
v oznámení o zakázce uvést, zda jsou povoleny varianty, uvést minimální požadavky, jež musí varianty splňovat, určit případné zvláštní požadavky na předkládání variant v rámci nabídek (například požadavek na zvláštní obálku s označením varianty nebo sdělení, že je možno variantu předložit pouze společně s nabídkou, která neobsahuje varianty) a udělit zakázku na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky.
Článek 24 směrnice 2004/18/ES a článek 36 směrnice 36/17/ES.
37
3.5 Používání ekoznaček a kritérií GPP Kritéria EU pro GPP mají být vložena přímo do zadávací dokumentace a obsahují informace o způsobech ověření. Tato kritéria jsou pravidelně aktualizována a postupně překládána do všech úředních jazyků EU. Jak je uvedeno v oddíle 1.4, ekoznačky a kritéria EU a vnitrostátní kritéria pro GPP jsou při vypracovávání požadavků nabídkového řízení užitečnými zdroji informací. Ekoznačky lze použít v rámci technických specifikací dvěma různými způsoby59: •
jako pomůcku při vypracovávání technických specifikací s cílem stanovit vlastnosti nakupovaných výrobků nebo služeb a
•
k ověření shody s těmito požadavky uznáním značky jako jednoho ze způsobů prokázání shody s technickými specifikacemi.
3.5.1 Podmínky pro používání ekoznaček Aby bylo možno použít v technických specifikacích ekoznačky, musí být splněny určité podmínky: •
Musí být vhodné ke stanovení vlastností výrobku nebo služby. To znamená, že lze použít pouze specifikace ekoznaček, které souvisí s předmětem zakázky. Pokud ekoznačky obsahují kritéria, jež se týkají celkového způsobu řízení podniku, který vyrábí výrobek nebo poskytuje službu, nejsou tato kritéria obvykle způsobilá jako technické specifikace.
•
Požadavky na ekoznačku musí být založeny na vědeckých údajích.
•
Požadavky musí být přijaty pomocí participativního přístupu60 a být přístupné všem zúčastněným stranám.
Od uchazečů nemůžete požadovat, aby byli zaregistrováni v určitém systému udělování ekoznaček, a vždy musíte uznat rovnocenné důkazy pro ověření shody s vašimi požadavky (např. technickou dokumentaci výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu). Začátek rámečku Dánské město usiluje o ekoznačky Město Kolding v Dánsku zahrnuje se značným úspěchem kritéria ekoznačky EU spolu s ostatními ekoznačkami do veškerých zadávacích řízení týkajících se výrobků, na něž se tyto značky vztahují. Použitelná kritéria ekoznaček jsou přímo vložena do technických specifikací a/nebo kritérií pro zadání zakázky. Uvádí se, že kopie licence pro používání ekoznačky se pokládá za úplné ověření splnění stanovených kritérií, bude však přijímána rovněž alternativní dokumentace. Nedávná nabídková řízení, při nichž byla použita kritéria ekoznaček, se týkala úklidových prostředků, kopírovacího papíru, služebních oděvů, 59
O případném použití ekoznaček při posuzování kritérií pro zadání zakázky pojednává kapitola 5. V čl. 23 odst. 6 směrnice 2004/18/ES je stanoveno, že možnost účastnit se řízení, jímž jsou ekoznačky přijímány, by měly mít všechny dotčené subjekty, jako jsou orgány státní správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři a organizace na ochranu životního prostředí. 60
38
prádelních služeb (pro použitý prací prostředek), tiskařských služeb (pro použitý papír), hedvábného papíru a správy vozového parku (pro použitá maziva). Konec rámečku Začátek rámečku GPP v České republice zahrnuje výrobky s ekoznačkou Rozhodnutí české vlády z roku 2010 potvrdilo pokyn pro ministerstva, aby do nabídkových řízení zahrnovala environmentální kritéria. Stejný postup byl doporučen ostatním orgánům státní správy. Za shromažďování příslušných údajů odpovídá ministerstvo životního prostředí. Pro nákup produktů v oblasti IT a nábytku s nižšími dopady na životní prostředí byla vypracována zvláštní metodika. Nejnovější údaje prokazují, že ministerstva vynakládají na výrobky s ekoznačkou každoročně přibližně 20 milionů EUR, přičemž největší podíl nákupů výrobků s ekoznačkou připadá na kotle, vybavení IT a papír a kancelářské potřeby. Konec rámečku
3.6 Ověřování shody Bez ohledu na to, zda při vypracovávání specifikací používáte technické normy, ekoznačky, kritéria EU nebo vnitrostátní kritéria pro GPP, je třeba zvláštní pozornost věnovat způsobu ověřování tvrzení uchazečů o shodě. V zadávací dokumentaci byste měli předem stanovit druhy důkazů o shodě, které mohou uchazeči předložit. To se často provádí uvedením orientačního seznamu se sdělením, že budou přijímány rovněž jiné rovnocenné formy důkazů. Environmentální požadavky jsou často složité a posouzení shody může v některých případech vyžadovat odborné znalosti. U mnoha environmentálních specifikací však existují způsoby ověření shody, které nevyžadují účast odborníků. Například: •
Kritéria EU a jiná kritéria pro GPP odkazují na závazné právní předpisy v oblasti životního prostředí, které musí dodržovat všechny hospodářské subjekty v EU, jako je směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních nebo nařízení REACH a nařízení o klasifikaci, označování a balení. Uchazeči budou mít obvykle k dispozici důkazy o shodě s těmito právními předpisy nebo příslušnými vnitrostátními prováděcími předpisy, jelikož se jedná o základní podmínku pro podnikání v EU.
•
Při použití kritérií, na nichž je založena určitá ekoznačka, lze výrobky nebo služby s touto ekoznačkou považovat za vyhovující. Prokazovat shodu mohou rovněž výsledky zkoušek, technická dokumentace nebo prohlášení výrobce, dodavatele či poskytovatele služeb.
•
Užitečným způsobem posouzení shody s environmentálními technickými specifikacemi mohou být environmentální prohlášení o výrobku. Tato prohlášení poskytují informace o dopadech výrobku nebo služby na životní prostředí během celého životního cyklu. Pro 39
environmentální prohlášení o výrobku existuje norma ISO61. Lze uvést odkaz na tuto normu a na rovnocenné normy. •
Při uplatňování environmentálních technických norem můžete využít postupy posuzování shody, které jsou zavedeny pro příslušnou normu, a to uznáním osvědčení jako jedné z forem důkazů, že je výrobek vyhovující. Různé normy předepisují různé druhy certifikačních systémů, které by měly být uvedeny na internetových stránkách normalizačního orgánu.
Ověřováním v rámci kritérií pro zadání zakázky se podrobněji zabývá kapitola 5 na základě příslušné judikatury Evropského soudního dvora.
61
ISO/TR 14025 Environmentální značky a prohlášení – Environmentální prohlášení typu III – Zásady a postupy.
40
Kapitola 4 – Výběr dodavatelů, poskytovatelů služeb a zhotovitelů Shrnutí •
Ze soutěže je možné vyloučit společnosti, které porušují právní předpisy týkající se ochrany životního prostředí, pokud to podle vnitrostátních právních předpisů představuje profesní pochybení.
•
V rámci kritérií týkajících se odborné způsobilosti poskytují minulé zkušenosti společnosti a odborné kvalifikace jejich zaměstnanců vhodnou příležitost pro zařazení hledisek ochrany životního prostředí.
•
Aby bylo možné ověřit, zda mohou společnosti uplatňovat opatření v oblasti environmentálního řízení, která jsou stanovena v zakázce, mohou od nich zadavatelé požadovat, aby prokázaly svou odbornou způsobilost k uplatňování těchto opatření.
•
Jako (nevýhradní) důkaz o této odborné způsobilosti mohou sloužit systémy environmentálního řízení, jako je například EMAS. Stanovení požadavků týkajících se dodržování konkrétního systému environmentálního řízení není přípustné.
4.1. Úvod Kritéria pro výběr se zaměřují na schopnost hospodářského subjektu provést zakázku, o kterou se uchází. Při posuzování schopnosti realizovat zakázku mohou zadavatelé vzít v úvahu zvláštní zkušenosti a kompetence spojené s environmentálními hledisky, které jsou důležité pro předmět zakázky. Mohou rovněž vyloučit hospodářské subjekty, které v některých případech porušují právní předpisy týkající se ochrany životního prostředí, a pouze v případě zakázek na služby a stavební práce výslovně vyžadovat, aby byly hospodářské subjekty při plnění zakázky schopny uplatňovat opatření v oblasti environmentálního řízení.
4.2. Kritéria pro vyloučení Kritéria pro vyloučení se zabývají situací, v níž se může hospodářský subjekt nacházet a jež obvykle způsobí, že s ním zadavatel nevstoupí do žádných obchodních vztahů62. Případy, kdy zadavatel může hospodářský subjekt ze zadávacího řízení vyloučit, jsou v plném rozsahu uvedeny ve směrnicích o zadávání veřejných zakázek. V některých obzvláště závažných trestních věcech je vyloučení povinné63.
62
Pokud například hospodářský subjekt: • je v úpadku nebo v likvidaci, • dopustil se vážného profesního pochybení nebo • neplatí daně nebo příspěvky na sociální zabezpečení.
41
K zohlednění jednání hospodářských subjektů, které poškozuje životní prostředí, je možné v kritériích pro vyloučení využít dvou ustanovení: • •
uznání vinným ze spáchání trestného činu spojeného s podnikáním pravomocným rozsudkem64 nebo prokázání vážného profesního pochybení65.
Nedodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí může podle vnitrostátního práva představovat profesní pochybení, které umožňuje, aby byla dotyčná společnost vyloučena. Tento důvod pro vyloučení však nemohou zadavatelé použít v případě, že žádný vnitrostátní předpis nestaví konkrétní porušení na roveň s profesním pochybením. Při uplatňování těchto důvodů pro vyloučení musí orgán veřejné správy mimoto vzít v úvahu zásadu proporcionality a za tímto účelem uvážit veškeré příslušné okolnosti a případná opatření, která hospodářský subjekt přijal k nápravě situace, jež nepříznivě ovlivňuje jeho způsobilost (např. před jakou dobou k profesnímu pochybení došlo, zda jsou odpovědné osoby dosud ve společnosti atd.). Mnoho zadavatelů vyžaduje, aby zájemci nebo uchazeči podepsali prohlášení, aby bylo zajištěno, že se na ně nevztahuje žádný z důvodů pro vyloučení. Začátek rámečku Vyloučení uchazečů za opakované porušování právních předpisů týkajících se ochrany životního prostředí Na základě směrnic o zadávání veřejných zakázek může být například společnost zabývající se likvidací odpadu, která opakovaně porušila předpisy o ochraně životního prostředí, což mělo za následek uložení řady správních pokut, vyloučena z důvodu vážného profesního pochybení. To se použije v případě, je-li porušení předpisů o ochraně životního prostředí uvedeno ve vnitrostátních právních předpisech jako profesní pochybení. Konec rámečku
4.3. Kritéria pro výběr 4.3.1. Odborná způsobilost z hlediska ochrany životního prostředí Směrnice o zadávání veřejných zakázek obsahují úplný seznam důkazů, které může zadavatel požadovat k ověření odborné způsobilosti společností provést zakázku66.
63
Pokud byl podnik nebo jeden z jeho zástupců odsouzen pravomocným rozsudkem za účast na zločinném spolčení, korupci, podvod nebo praní peněz (článek 54 směrnice 2004/17/ES a článek 45 směrnice 2004/18/ES). 64 Čl. 45 odst. 2 písm. c) směrnice 2004/18/ES a čl. 53 odst. 3 směrnice 2004/17/ES. 65 Čl. 45 odst. 2 písm. d) směrnice 2004/18/ES a čl. 54 odst. 4 směrnice 2004/17/ES. 66 Článek 48 směrnice 2004/18/ES. Články 53 a 54 směrnice 2004/17/ES vyžadují, aby se výběr nabídek uskutečnil v souladu s „objektivními pravidly a kritérii, která jsou k dispozici hospodářským subjektům, které mají zájem“.
42
Odborná způsobilost z hlediska ochrany životního prostředí může zahrnovat schopnost omezit na minimum tvorbu odpadů, zamezit rozlití/úniku znečišťujících látek, snížit spotřebu paliva nebo minimalizovat narušení přírodních stanovišť. Z praktického hlediska se to týká otázek typu: •
Má společnost předchozí zkušenosti s realizací zelených zakázek?
•
Zaměstnává společnost, případně má možnost využívat pracovníky, kteří mají požadované vzdělání a odbornou kvalifikaci a zkušenosti, aby dokázali vyřešit environmentální aspekty zakázky?
•
Vlastní společnost, nebo má možnost používat technické vybavení potřebné k ochraně životního prostředí?
•
Má společnost k dispozici prostředky potřebné k zajištění kvality environmentálních aspektů zakázky (např. přístup k příslušným technickým útvarům a opatřením)?
V rámci kritérií týkajících se odborné způsobilosti je užitečným nástrojem pro zahrnutí environmentálních kritérií historie realizovaných zakázek. Toto kritérium můžete využít k tomu, abyste si vyžádali informace o minulých zkušenostech společností s realizací zakázek s podobnými environmentálními požadavky. Přitom byste měli zajistit, abyste jednoznačně stanovili, jaký druh informací se považuje za relevantní a jaké důkazy bude třeba předložit. Začátek rámečku Projektování a výstavba ekologické budovy Chce-li zadavatel zajistit, aby byla nová veřejná budova postavena v souladu s vysokými standardy, pokud jde o environmentální profil, je vhodné požádat architekty, kteří se ucházejí o zakázku, aby prokázali předchozí zkušenosti s projektováním podobných budov. Může se jednat například o referenci od dřívějšího zákazníka z veřejného nebo soukromého sektoru. Stejně tak v případě, že je třeba vybudovat obecní zařízení v ekologicky citlivé oblasti, může zadavatel požadovat doklad o tom, že společnost má předchozí zkušenosti s řízením stavebních projektů za těchto podmínek. Konec rámečku V jiných případech je možné se environmentálními aspekty zabývat při ověřování vzdělání a odborných kvalifikací zaměstnanců odpovědných za plnění zakázky. Tyto kvality jsou obzvláště důležité u zakázek, u nichž je cílů v oblasti ochrany životního prostředí možné dosáhnout pouze patřičným vyškolením zaměstnanců. Začátek rámečku Zajištění odborné způsobilosti pracovníků odstraňujících azbest V mnoha budovách v celé Evropě lze dosud nalézt azbestovou izolaci. Při provádění údržby v těchto budovách je důležité, aby azbest bezpečně odstranili kvalifikovaní zhotovitelé. Za účelem prokázání způsobilosti provozují některé členské státy systémy licencí pro zhotovitele, kteří se na tuto práci specializují. Požadavek v kritériích pro výběr, aby 43
zhotovitelé měli kvalifikaci pro tuto práci doloženou licencí, kterou vydal příslušný orgán, nebo rovnocenným dokladem, je důležitý pro omezení rizik pro zdraví, bezpečnost a životní prostředí, která jsou spojena s touto prací, na minimum. Konec rámečku Pouze u zakázek na služby a stavební práce vám směrnice o zadávání veřejných zakázek umožňují, abyste ve fázi výběru vyžadovali opatření v oblasti environmentálního řízení, která bude společnost moci použít při plnění zakázky67. Toto je omezeno na „vhodné případy“, takže pokud opatření v oblasti environmentálního řízení nejsou pro dotyčnou zakázku důležitá, nemůžete požadovat, aby společnost prokázala, že je schopna je používat. Dotaz na schopnost společnosti uplatňovat opatření k úspoře energie v zakázce na stavební práce lze například považovat za požadavek spojený s předmětem zakázky. Jedním ze způsobů prokázání schopnosti používat tato opatření je certifikace na základě systému environmentálního řízení68. 4.3.2. Systémy environmentálního řízení Každá organizace (veřejná nebo soukromá), která chce zlepšit svůj celkový environmentální profil, se může rozhodnout, že zavede systém environmentálního řízení. Systémy environmentálního řízení jsou organizační nástroje, jejichž cílem je zlepšit celkový environmentální profil organizace, která se zavazuje k jejich přijetí. Tyto systémy umožňují organizacím získat jasnou představu o tom, jaký dopad má jejich činnost na životní prostředí, a pomáhá jim zaměřit se na ty vlivy, které jsou významné, a náležitě je zvládat tak, aby se neustále zlepšoval jejich environmentální profil. K důležitým oblastem, v nichž je prostor pro zlepšení, může patřit využívání přírodních zdrojů, jako je voda a energie; vzdělávání zaměstnanců; používání výrobních metod, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a nakupování ekologičtějších kancelářských potřeb. Organizace, která uplatňuje systém environmentálního řízení, může požádat o certifikaci podle jednoho ze dvou hlavních systémů environmentálního řízení, které se v EU používají: „systému environmentálního řízení a auditu“ (EMAS)69 nebo evropské/mezinárodní normy pro systémy environmentálního řízení (EN/ISO 14001). Systém EMAS používají především organizace se sídlem v EU nebo v Evropském hospodářském prostoru, ačkoli jej mohou využívat rovněž organizace a místa nacházející se jinde. Norma ISO je otevřená organizacím po celém světě. V Evropě má certifikaci podle normy ISO 140001 přibližně 89 000 organizací a na základě systému EMAS je certifikováno přibližně 4 500 organizací a 7 500 míst. Certifikace podle systému EMAS zahrnuje požadavky normy EN/ISO 14001 a obsahuje dodatečné prvky, které souvisí s přezkumem a auditem, účastí zaměstnanců, soustavným zlepšováním environmentálního profilu a komunikací s veřejností a zaměstnanci.
67
Čl. 48 odst. 2 písm. f) směrnice 2004/18/ES a čl. 52 odst. 3 směrnice 2004/17/ES. Článek 50 směrnice 2004/18/ES a čl. 52 odst. 3 směrnice 2004/17/ES – musí se přijímat rovněž jiné důkazy o rovnocenných opatřeních v oblasti environmentálního řízení. 69 Nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS). 68
44
4.3.3. Systémy environmentálního řízení a odborná způsobilost Směrnice o zadávání veřejných zakázek výslovně uznávají, že opatření v oblasti environmentálního řízení mohou sloužit jako důkaz, kterým společnosti ve vhodných případech prokazují svou odbornou způsobilost u zakázek na služby a zakázek na stavební práce70. Vhodnými případy jsou případy, u nichž povaha prací a/nebo služeb odůvodňuje uplatňování opatření nebo systémů environmentálního řízení při realizaci veřejné zakázky. Tato opatření jsou samozřejmě přímo spojená s plněním zakázky. Není povoleno požadovat dodržení kritérií pro výběr, která nesouvisí s plněním zakázky. K prokázání schopnosti společnosti používat opatření v oblasti environmentálního řízení lze použít certifikáty EMAS. Je třeba uznat systémy podle normy EN/ISO 14 001 nebo jiné systémy, které vyhovují příslušným mezinárodním nebo evropským normám pro certifikaci a environmentální řízení. Společnosti mohou i bez certifikace prokázat, že uplatňují rovnocenná opatření v oblasti environmentálního řízení. Důležitá je podstata opatření, která se budou používat, a měli byste posoudit důkazy předložené za tímto účelem. To znamená, že zadavatelé nemohou od společností nikdy vyžadovat registraci v systému EMAS nebo ISO ani splnění požadavků registrace (v plném rozsahu). Používání systému environmentálního řízení není omezeno na prokázání odborné způsobilosti k uplatňování opatření v oblasti environmentálního řízení. Pokud zadavatel stanoví jiná environmentální kritéria pro výběr, jak je uvedeno v odddílu 4.3.1 (například požadavky týkající se technického vybavení nebo vyškolení zaměstnanců), může systém environmentálního řízení, pokud obsahuje příslušné informace o konkrétních požadavcích, sloužit jako důkaz o způsobilosti. Opět je důležité posoudit skutečné prvky odborné způsobilosti, na něž se tyto systémy vztahují a které jsou důležité pro předmět zakázky, a nikoli pouze existenci certifikace třetí osobou71. Při stanovování požadavků na opatření v oblasti environmentálního řízení, která se mají používat, je třeba mít na paměti zásadu proporcionality – v případě zakázky s malou hodnotou a malými dopady nemusí být takovéto požadavky vhodné. Začátek rámečku Litevská správa silnic požaduje způsobilost z hlediska ochrany životního prostředí Při zadávání zakázek v oblasti výstavby silnic a dálnic požaduje litevská správa silnic důkaz o schopnosti uplatňovat opatření v oblasti environmentálního řízení. Toto se posuzuje v rámci kritérií týkajících se odborné způsobilosti a přijímají se certifikáty EMAS, ISO 14001 nebo jiná rovnocenná osvědčení či důkazy. Konec rámečku
70
Podle čl. 48 odst. 2 písm. f) směrnice 2004/18/ES může zadavatel použít jako kritérium pro výběr „pro veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby a pouze ve vhodných případech přehled o opatřeních v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která budou moci hospodářské subjekty použít při plnění zakázky“. Článek 50 směrnice 2004/18/ES a čl. 52 odst. 3 směrnice 2004/17/ES odkazuje na normy environmentálního řízení, jako je EMAS. 71 Ve věci Evropaїki Dynamiki v. Evropská agentura pro životní prostředí, T-331/06, (bod 76) Tribunál konstatoval, že existence ověření třetí osobou může být základem pro udělení více bodů při posuzování kvality systému environmentálního řízení dané společnosti. Této otázce se blíže věnuje kapitola 5.
45
46
Kapitola 5 – Vyhodnocení nabídek Shrnutí • Environmentální kritéria pro zadání zakázky lze použít, pokud: o se týkají předmětu zakázky, o neposkytují zadavateli neomezenou svobodu volby, o jsou výslovně uvedena v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci společně se svou váhou a případnými použitelnými dílčími kritérii, o nepředstavují kritéria pro výběr (např. zkušenosti nebo celková způsobilost) a o vyhovují základním zásadám práva EU. •
•
Ve fázi zadávání můžete udělit body jako ocenění lepšího environmentálního profilu, než je minimální požadavek stanovený ve specifikacích. S ohledem na váhu, kterou můžete přidělit environmentálním kritériím, není stanoveno žádné maximum. Použitím přístupu založeného na „nákladech životního cyklu“ lze zjistit skutečné náklady zakázky. Zvážení nákladů spojených se spotřebou energie a vody, nákladů na údržbu a likvidaci při hodnocení může ukázat, že zelenější alternativa je rovněž levnější alternativou během celého životního cyklu.
5.1. Obecná pravidla pro zadání zakázky 5.1.1. Kritéria pro zadání zakázky Ve fázi zadávání posuzuje zadavatel kvalitu nabídek a porovnává náklady. Při hodnocení kvality nabídek používáte k rozhodnutí, která nabídka je nejlepší, předem stanovená a zveřejněná kritéria pro zadání zakázky. Podle směrnic o zadávání veřejných zakázek máte dvě možnosti: buď nabídky porovnáte pouze na základě nejnižší ceny, nebo se můžete rozhodnout, že zakázku zadáte „hospodářsky nejvýhodnější“ nabídce, což znamená, že kromě ceny budou vzata v úvahu i další kritéria pro zadání zakázky. K dodatečným kritériím pro zadání zakázky na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky mohou patřit environmentální kritéria. Neúplný seznam příkladů uvedený ve směrnicích zadavatelům umožňuje posoudit kvalitu, cenu, technickou úroveň, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční servis a technickou pomoc, datum dodání, dodací lhůtu a lhůtu pro dokončení.
47
Není nutné, aby každé jednotlivé kritérium pro zadání zakázky poskytovalo zadavateli hospodářskou výhodu 72. Na hodnotu nabídky z hlediska zadavatele mohou mít vliv i faktory, jež nejsou čistě ekonomické, včetně celé řady environmentálních faktorů. Jelikož nejlepší nabídka bude obvykle stanovena na základě řady různých dílčích kritérií, můžete k jejich porovnání a určení jejich váhy použít řadu metod. K těmto metodám patří maticové porovnání, přiřazení relativních vah nebo systémy bonusů a malusů. Je na každém zadavateli, aby určil, která kritéria pro zadání zakázky se použijí, i váhy, které se jim přidělují. Některá hlavní pravidla týkající se kritérií pro zadání zakázky byla rozvinuta v judikatuře: 1. Kritéria pro zadání zakázky musí mít souvislost s předmětem zakázky Ačkoli zadavatel může předmět zakázky vymezit libovolně a v souladu s tím vybrat kritéria pro zadání zakázky, není přípustné uplatňovat kritéria pro zadání, která souvisí s aspekty, jež se netýkají předmětu nabídkového řízení. Začátek rámečku Existence či neexistence souvislosti V rozsudku Evropského soudního dvora ve věci týkající se nákupu autobusů (Concordia Bus) Soudní dvůr rozhodl, že kritéria pro zadání zakázky, jež se týkají množství emisí oxidu dusíku a úrovně hlučnosti autobusů, které se mají používat v městské dopravě, musí být považována za související s předmětem zakázky73. V rozsudku ve věci týkající se nákupu elektřiny bylo rozhodnuto, že kritérium pro zadání zakázky týkající se množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, které přesahuje předpokládanou spotřebu zadavatele, je nepřípustné, jelikož nesouviselo s předmětem zakázky74. Konec rámečku 2. Kritéria pro zadání zakázky nesmí poskytovat neomezenou svobodu volby Kritéria pro zadání zakázky nesmí nikdy poskytovat zadavatelům neomezenou svobodu volby75. To znamená, že musí představovat objektivní základ pro rozlišování mezi nabídkami a musí být přiměřeně konkrétní. Slovy Soudního dvora, kritéria pro zadání zakázky musí být zformulována tak, aby „všem přiměřeně informovaným uchazečům, kteří postupují s běžnou řádnou péčí“, umožnila vykládat je stejným způsobem76. Začátek rámečku 72
Viz věc Concordia Bus Finland Oy Ab v. Helsingin kaupunki, C-513/99, bod 55 (věc Concordia Bus). Rozsudek Soudního dvora ve věci Concordia Bus, C-513/99, bod 65. 74 Rozsudek Soudního dvora ve věci EVN AG & Wienstrom GmbH v. Rakousko, C-448/01. Je však třeba uvést, že Soudní dvůr současně uznal možnost, aby se kritérium pro zadání zakázky týkalo množství elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů energie (v rámci elektřiny skutečně dodávané zadavateli). 75 Viz věc 31/87 Gebroeders Beentjes BV v. Nizozemský stát, bod 26; věc C-513/99 Concordia Bus, bod 69. 76 Věc SIAC Construction Ltd v. County Council of the County of Mayo, C-19/2000, bod 42. 73
48
Konkrétnost a měřitelnost kritérií pro zadání zakázky ve věci Concordia Bus Ve věci Concordia Bus město Helsinky před vyhodnocením nabídek stanovilo a zveřejnilo systém pro přidělení dodatečných bodů za určité úrovně hlučnosti a množství emisí oxidu dusíku77. Tento systém pokládal Soudní dvůr za přiměřeně konkrétní a objektivní. Konec rámečku Dalším prvkem požadavku na objektivitu u kritérií pro zadání zakázky je ověřitelnost. Pokud se kritéria pro zadání zakázky týkají faktorů, které zadavatel nemůže ověřit, bude obtížné prokázat, že byla uplatněna objektivně. Začátek rámečku Ověřitelnost kritérií pro zadání zakázky ve věci EVN Wienstrom Ve věci EVN Wienstrom78 uplatnil zadavatel kritérium pro zadání zakázky, které se týkalo výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by od uchazečů vyžadoval důkaz o zdroji dodávek. Soudní dvůr konstatoval, že tak byly porušeny zásady rovného zacházení a transparentnosti, jelikož zadavatel neměl v úmyslu ani nebyl schopen ověřit, nakolik dodavatelé splňují toto kritérium pro zadání zakázky. Konec rámečku 3. Kritéria pro zadání zakázky musí být předem veřejně oznámena Směrnice o zadávání veřejných zakázek vyžadují, aby kritéria pro zadání zakázky byla uvedena buď v oznámení o zakázce, nebo v zadávací dokumentaci. Judikatura pomohla stanovit úroveň podrobnosti, která se vyžaduje při zveřejňování kritérií pro zadání zakázky. V oznámení nebo v dokumentaci musíte uvést: o zda bude zakázka zadána na základě pouze nejnižší ceny, nebo hospodářsky nejvýhodnější nabídky, o jaká kritéria a dílčí kritéria použijete (v případě hospodářsky nejvýhodnější nabídky)79 a o váhu, kterou každému kritériu přidělíte při hodnocení80. Jestliže zadavatel může prokázat, že stanovení poměrné váhy není možné, mohou být kritéria pro zadání zakázky uvedena v sestupném pořadí podle důležitosti81. 4. Kritérii pro zadání zakázky nesmí být kritéria pro výběr
77
V tomto případě byly dodatečné body přiděleny mimo jiné za používání autobusů, jejichž emise oxidu dusíku jsou nižší než 4 g/kWh (+2,5 bodu/autobus) nebo nižší než 2 g/kWh (+3,5 bodu/autobus) a úroveň hlučnosti nižší než 77 dB (+1 bod/autobus). 78 Věc EVN AG & Wienstrom GmbH v. Rakousko, C-448/01. 79 Věc Lianakis a další v. Dimos Alexandroupolis a další, C-532/06, bod 38. 80 Věc Lianakis a další v. Dimos Alexandroupolis a další, C-532/06, bod 38. V rozsudku ve věci C-331/04 ATI EAC a další v. ACTV Venezia Spa ESD potvrdil, že není nutné přidělit předem specifickou váhu dílčím kritériím určitého kritéria pro zadání. 81 Čl. 53 odst. 2 směrnice 2004/18/ES; čl. 55 odst. 2 směrnice 2004/17/ES.
49
Kritéria pro zadání zakázky nesmí zkoumat záležitosti, jež je vhodnější posoudit ve fázi výběru nebo které již byly vyhodnoceny ve fázi výběru. To vylučuje kritéria pro výběr, která jsou spojena například s předchozími zkušenostmi uchazečů nebo jejich odbornou a finanční způsobilostí82. 5. Kritéria pro zadání zakázky musí respektovat právo Společenství Kritéria pro zadání musí být v souladu se všemi základními zásadami práva Společenství. Soudní dvůr výslovně zmínil význam zásady týkající se zákazu diskriminace, která je základem ostatních ustanovení, jako je volný pohyb služeb a svoboda usazování.
Začátek rámečku Rozdíl mezi konkrétním vymezením a diskriminací ve věci Concordia Bus Otázka diskriminace byla výslovně vznesena ve věci Concordia Bus. Jednou z námitek společnosti Concordia Bus bylo to, že kritéria, která stanovilo město Helsinky, byla diskriminační, jelikož jedinou společností s autobusy poháněnými plynem, která mohla v rámci tohoto kritéria získat plný počet bodů, byla vlastní autobusová společnost města, HKL. Soudní dvůr rozhodl, že skutečnost, že plného počtu bodů v rámci jednoho kritéria pro zadání zakázky, které stanovil zadavatel, dosáhla pouze jediná společnost, sama o sobě neznamená, že je toto kritérium diskriminační. Při rozhodování o tom, zda je kritérium pro zadání zakázky diskriminační, je nutno vzít v úvahu všechny skutečnosti daného případu83. Konec rámečku
5.2 Uplatňování environmentálních kritérií pro zadání zakázky Právní rámec poskytuje značný prostor pro použití environmentálních kritérií pro zadání zakázky a využít lze celou škálu různých metod a přístupů: 5.2.1 Specifikace nebo kritéria pro zadání zakázky? Při posuzování, zda by určitá environmentální charakteristika měla představovat minimální požadavek (specifikace), nebo výhodu (kritéria pro zadání zakázky), je nutno vzít v úvahu řadu aspektů. Uplatňování environmentálních kritérií pro zadání zakázky může mít smysl například tehdy, nejste-li si jisti náklady a/nebo tržní dostupností výrobků, prací nebo služeb, jež splňují určité cíle v oblasti ochrany životního prostředí. Zahrnutím těchto faktorů do kritérií pro zadání zakázky je můžete posoudit na základě jiných faktorů včetně nákladů. V technických specifikacích můžete stanovit minimální úroveň výkonu a poté ve fázi zadávání přidělit dodatečné body za ještě lepší výkon. Tento přístup používá úspěšně řada zadavatelů s cílem zachovat určitou flexibilitu při uplatňování GPP.
82
Věc Lianakis a další v. Dimos Alexandroupolis a další, C-532/06, body 25–32. Jednou ze skutečností v tomto případě bylo to, že žalobci byla zadána jiná položka, v jejímž rámci byl použit stejný požadavek na autobusy poháněné plynem. 83
50
Začátek rámečku Ekologické produkty v oblasti IT v Mnichově Nabídkové řízení týkající se produktů v oblasti IT v roce 2010 v Mnichově zahrnovalo řadu environmentálních kritérií souvisejících s energetickou náročností, použitím škodlivých látek a emisemi hluku na základě ekoznačky Blue Angel a Energy Star. Některá kritéria byla zařazena jako minimální specifikace, přičemž ve fázi zadávání byly za lepší výkon přiděleny dodatečné body. Celkový počet bodů přidělených za environmentální profil a kvalitu byl vydělen cenou za účelem stanovení konečného bodového hodnocení k určení nejlepšího poměru kvality a ceny. Zakázka byla rovněž rozdělena na několik položek, aby měly malé a střední podniky větší šanci získat části zakázky. Konec rámečku 5.2.2 Přístupy založené na stanovení poměrné váhy Přidělení určité váhy každému kritériu pro zadání zakázky stanoví, jaký vliv bude mít na konečné hodnocení. Váha přidělená environmentálním kritériím pro zadání zakázky může odrážet rozsah, v jakém jsou environmentální aspekty zohledněny již ve specifikacích. Pokud jsou ve specifikacích obsaženy významné environmentální požadavky, může jim být při hodnocení přidělena nižší váha a naopak. Není stanovena žádná maximální váha, kterou lze přidělit environmentálním kritériím84. V zájmu stanovení vhodné poměrné váhy byste měli uvážit: o jak důležité jsou cíle v oblasti ochrany životního prostředí pro zakázku v poměru k ostatním aspektům, jako jsou náklady a celková kvalita; o nakolik se lze těmito aspekty nejlépe zabývat v rámci kritérií pro zadání zakázky, a to navíc či místo specifikací, kritérií pro výběr a podmínek plnění zakázky; o kolik bodů ve fázi zadávání si můžete „dovolit“ přidělit – to bude záviset na dotyčném výrobku/službě a na tržních podmínkách. Pokud například u určitého výrobku neexistují velké rozdíly v ceně, vliv na životní prostředí se však značně liší, má smysl přidělit více bodů při posuzování environmentálních charakteristik.
Začátek rámečku Ekologické a zdraví neškodné úklidové služby v Toskánsku V rámci nabídkového řízení na úklidové služby vyhodnotila Agentura pro ochranu životního prostředí v Toskánsku (ARPAT) předložené nabídky na základě hospodářsky a ekologicky nejvýhodnější nabídky. Za cenu bylo přiděleno 40 bodů a za kvalitu 60 bodů. Kritéria týkající 84
V rozsudku ve věci EVN Wienstrom (C-448/01) bylo uvedeno, že přidělení 45 % z celkového počtu dostupných bodů kritériu týkajícímu se výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo přijatelné, pokud byla dodržena ostatní pravidla týkající se kritérií pro zadání zakázky.
51
se kvality zahrnovala používání „zelených“ metod úklidu, omezené množství obalů, environmentální profil výrobků (podíl výrobků vyhovujících značení ISO typu I nebo rovnocennému značení) a kvalitu vzdělávacích programů v oblasti ochrany přírody. Konec rámečku 5.2.3 Používání ekoznaček Jako pomůcka při vypracovávání a posuzování kritérií pro zadání zakázky mohou být využita rovněž environmentální kritéria, na nichž jsou založeny ekoznačky a která odkazují na ekologické charakteristiky výrobku, práce nebo služby. Ekoznačky mají obvykle vysoký počet environmentálních požadavků, které musí výrobek nebo služba splňovat. Jedním přístupem je použití určitých kritérií ekoznačky jako minimálních požadavků ve specifikacích a poté ve fázi hodnocení udělení dodatečných bodů výrobkům nebo službám, které splňují více příslušných kritérií obsažených v ekoznačkách. Stejně jako při použití kritérií ekoznačky ke stanovení specifikací nemůžete ve fázi zadávání trvat na konkrétní certifikaci nebo značce, nýbrž musíte uvážit případné jiné důkazy o splnění příslušných kritérií. 5.2.4 Používání systémů environmentálního řízení V některých případech může při posuzování kritérií pro zadání zakázky sloužit jako důkaz rovněž systém environmentálního řízení. Ve fázi zadávání hodnotíte, jak bude zakázka plněna, proto může být důležitá nabídka týkající se provedení určitých opatření v souladu se systémem environmentálního řízení. Je však důležité zajistit, abyste neopakovali posouzení, které již bylo provedeno ve fázi výběru.
Začátek rámečku Hodnocení environmentálních závazků V nabídkovém řízení na poradenské služby v oblasti IT přidělila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve fázi zadávání 10 % bodů při posuzování politik v oblasti životního prostředí, které budou uchazeči uplatňovat při realizaci zakázky. Agentura udělila v rámci tohoto kritéria vyšší počet bodů společnosti se systémem environmentálního řízení, který byl certifikován třetí osobou, než společnostem, které takovýto systém neměly. Po vznesení námitky Tribunál rozhodl, že EEA mohla takto rozhodnout, jelikož každou nabídku posoudila podle její podstaty85. Je důležité podotknout, že na EEA se směrnice o zadávání veřejných zakázek nevztahují. Stojí však za zmínku, že Tribunál schválil kvalitativní přístup k posuzování environmentálních kritérií pro zadání zakázky. Konec rámečku 85
Tribunál uvedl, že EEA provedla „... srovnání nabídek a vyhodnotila, zda jsou politiky v oblasti životního prostředí, které uchazeči předložili, skutečné, a shledala, že pouze jeden z nich již takovouto politiku zavedl, zatímco ostatní uvedli pouze dobré úmysly v tomto ohledu“ (věc Evropaїki Dynamiki v. Evropská agentura pro životní prostředí, T-331/06, bod 76).
52
5.3 Stanovení nákladů životního cyklu V nabídkovém řízení jsou ve fázi zadávání zakázky náklady obvykle jedním z nejvlivnějších faktorů. Jak však náklady stanovit? Když kupujete výrobek, službu nebo práci, vždy za to platíte určitou cenu. Kupní cena je však v celém řetězci od pořízení přes vlastnění až po likvidaci pouze jedním z nákladových prvků. Stanovení „nákladů životního cyklu“ znamená uvážení veškerých nákladů, které vzniknou během doby životnosti výrobku, práce nebo služby, jimiž jsou: •
kupní cena a veškeré související náklady (dodávka, instalace, uvedení do provozu atd.),
•
provozní náklady včetně energie, náhradních součástí a údržby a
•
náklady na konci doby životnosti, jako je vyřazení z provozu nebo likvidace.
Stanovení nákladů životního cyklu může za určitých podmínek zahrnovat rovněž náklady na vnější aspekty (jako jsou emise skleníkových plynů), jak je uvedeno v oddíle 5.3.2. Začátek rámečku Slovinské ministerstvo posuzuje náklady na provoz vozidel Slovinské ministerstvo veřejné správy zařazuje kritéria GPP při pořizování vozidel jménem orgánů veřejné správy. Přístup, který byl použit v roce 2009 a 2010, byl založen na stanovení maximální prahové hodnoty pro průměrné emise CO2 u šesti kategorií vozidel. V roce 2011 ministerstvo přešlo na zavedení komplexnějšího modelu provozních nákladů během celé doby životnosti a posuzovalo emise CO2, NOx a částic a rovněž průměrnou spotřebu paliva na km. Tento přístup je v souladu se směrnicí o čistých vozidlech (2009/33/ES). Konec rámečku 5.3.1. Stanovení nákladů životního cyklu a environmentální aspekty Stanovení nákladů životního cyklu má smysl bez ohledu na cíle orgánu veřejné správy v oblasti ochrany životního prostředí. Uplatňování přístupu založeného na nákladech životního cyklu bere v úvahu náklady na používání zdrojů, údržbu a likvidaci, které nejsou v kupní ceně zohledněny. To často vede k všeobecně prospěšné situaci , kdy je zelenější výrobek, práce nebo služba rovněž celkově levnější. Hlavní potenciál úspor během životního cyklu výrobku, práce nebo služby je uveden níže. Úspory spotřeby vody a energie Náklady na spotřebu energie a vody během doby používání často tvoří významnou část nákladů životního cyklu výrobku, práce nebo služby a významnou část dopadů na životní prostředí během celého životního cyklu. Snižování jejich spotřeby má jednoznačně smysl z finančního hlediska i z hlediska ochrany životního prostředí. Začátek rámečku Řecké město šetří náklady na energii 53
Město Amaroussion v Řecku před vyhlášením nabídkového řízení přezkoumalo možné úspory vyplývající z výměny zařízení veřejného osvětlení. Zjistilo, že nahrazení starých vysokotlakých rtuťových výbojek halogenidovými výbojkami povede k úsporám ve výši přibližně 40 % ročně, pokud jde o spotřebu elektřiny. Byla vypracována technická specifikace a bylo zakoupeno a instalováno 2 500 stožárů veřejného osvětlení s novou technologií. I s přihlédnutím k vyšší kupní ceně byly úspory nákladů během doby životnosti u každé lampy vypočítány na 315 EUR, přičemž úspory emisí CO2 během doby životnosti činí přibližně 2,9 tuny. Konec rámečku Úspory nákladů na údržbu a výměnu V některých případech bude nejzelenější alternativou alternativa s nejdelší dobou do potřebné výměny a nejnižším množstvím údržbářských prací, které je nutno provést. Používání mleté granulované vysokopecní strusky v betonu například prodlužuje životnost staveb a současně omezuje množství solného výkvětu, jenž vyžaduje údržbu. To může v porovnání s jinými druhy betonu snížit celkové náklady životního cyklu. Úspory nákladů na likvidaci Na náklady na likvidaci se při pořizování výrobku nebo při vypisování nabídkového řízení na stavební projekt snadno zapomíná. Jednou se však budou muset náklady na likvidaci zaplatit, i když někdy je to věcí daleké budoucnosti. Nevezmou-li se tyto náklady v potaz při koupi, může se někdy koupě, která se původně jevila jako velmi výhodná, nakonec značně prodražit. Náklady na likvidaci mohou sahat od nákladů na fyzické odstranění po zaplacení bezpečné likvidace. Likvidace často podléhá velmi přísným předpisům, například předpisům zavedeným podle směrnice o OEEZ86. Začátek rámečku Jak uváženě naplánovat fázi likvidace: příklad ze stavebnictví Jednou z oblastí, kde vzniká velké množství odpadu, je stavebnictví. K demolicím starých objektů patří nejenom odvoz velkého množství suti, ale také likvidace nebezpečného materiálu, jakým je například azbest. Proto můžete při vypisování nabídkového řízení od uchazečů požadovat, aby uvedli, kolik odpadu podle odhadu během demolice vyprodukují a co bude stát jeho odvoz. V některých případech, například při výstavbě silnic, by také mělo být možné vypočítat zisk plynoucí z využití recyklovaných materiálů, jako je například použitý asfalt nebo stavební materiál ze zbouraných objektů. Konec rámečku 5.3.2 Posouzení nákladů na vnější environmentální aspekty Kromě finančních nákladů hrazených přímo zadavatelem můžete za určitých okolností vzít v úvahu rovněž vnější environmentální aspekty – náklady pro společnost vyplývající z určitých dopadů na životní prostředí, jako je změna klimatu nebo acidifikace. Na stanovení nákladů životního cyklu, které berou v úvahu vnější environmentální aspekty, se někdy odkazuje jako na „stanovení nákladů na celkovou životnost“ (WLC). 86
Směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních.
54
Aby bylo možno v zadávacím řízení použít externí náklady, musí splňovat požadavky vztahující se na výše uvedená kritéria pro zadání zakázky (zejména požadavek týkající se souvislosti s předmětem zakázky) a musí být uvedeny v peněžním vyjádření. Tyto náklady lze poté vyhodnotit spolu s ostatními náklady s cílem určit nejlevnější nabídku. Jeden příklad, jak to učinit, je uveden ve směrnici o čistých vozidlech (2009/33/ES). Začátek rámečku Vnější aspekty při stanovování nákladů životního cyklu – směrnice o čistých vozidlech Směrnice o čistých vozidlech ukládá zadavatelům povinnost zohlednit při nákupu silničních vozidel energetické a environmentální dopady – buď ve specifikacích, nebo v kritériích pro zadání zakázky. Směrnice stanoví metodiku pro vyjádření těchto dopadů v penězích za účelem posouzení provozních nákladů vzniklých v průběhu životnosti vozidla. Tento model přiděluje peněžní hodnotu několika druhům emisí – oxidu uhličitému (CO2), oxidu dusíku (NOx), uhlovodíkům jiným než methan (NMHC) a částicím87. K emisím během doby životnosti každého vozidla, které je předmětem nabídkového řízení, lze poté přiřadit určité náklady, jež by se měly připočítat k ostatním přímým nákladům, jako je kupní cena, náklady na pohonné hmoty a údržba. Konec rámečku Pokud v rámci stanovování nákladů životního cyklu posuzujete vnější aspekty, nemůžete stejné prvky hodnotit jinde v kritériích pro zadání zakázky. 5.3.3 Používání nákladů životního cyklu Rostoucí počet orgánů veřejné správy v Evropě používá při hodnocení nabídek náklady životního cyklu k určení nejnižších nákladů a byla vyvinuta řada nástrojů s různou složitostí a rozsahem (viz rámeček). Při řádném uplatňování nákladů životního cyklu je nutno uvážit některé aspekty: •
Životnost – Na náklady bude mít velký dopad četnost, s jakou je nutno výrobek nahrazovat, zejména v delším období. Levný výrobek, který je nutno často nahrazovat, může v dlouhodobém horizontu stát mnohem více než dražší výrobek, který vydrží mnoho let. To je nutno vzít v úvahu při určování období, pro něž chcete provést srovnání nákladů životního cyklu.
•
Diskontní sazba – Náklady v budoucnu „nestojí“ stejně jako náklady vzniklé v současnosti, jelikož se předpokládá, že kapitál přinese postupem času určité úroky88. Tento faktor je třeba zohlednit při srovnávání nákladů životního cyklu. Za tímto účelem se na budoucí náklady uplatňuje diskontní sazba, což je zpravidla úroková sazba platná ve vaší zemi. Tím je u všech
87
Zadavatelé se mohou rovněž rozhodnout, že u jednotlivých emisí znečišťujících látek uplatní vyšší náklady, pokud tyto náklady nepřekročí dvojnásobek příslušné hodnoty uvedené ve směrnici (článek 6 směrnice 2009/33/ES). 88 100 EUR investovaných dnes s 5% úrokovou sazbou bude mít po roce hodnotu ve výši 105 EUR. Proto částka ve výši 105 EUR, která se vynaloží za rok, má v současnosti „hodnotu“ pouze 100 EUR.
55
nákladů stanovena čistá současná hodnota, která umožňuje přímé srovnání všech současných i budoucích nákladů. •
Dostupnost a spolehlivost údajů – Posouzení nákladů životního cyklu nevyhnutelně zahrnuje prvek nepředvídatelnosti, pokud jde o náklady vzniklé v budoucnu (například náklady na údržbu, spotřebu energie, skutečnou životnost výrobku). Proto je důležité vyžádat si od společností, které se ucházejí o zakázku, podrobné podpůrné informace pro odhady nákladů. V některých případech, kdy má dodavatel budoucí náklady pod kontrolou (např. odpovídá za údržbu nebo likvidaci), můžete do smluvních podmínek zahrnout maximální budoucí ceny, což vašim výpočtům nákladů životního cyklu dodá větší jistotu. Začátek rámečku Nástroje pro stanovování nákladů životního cyklu Toto je orientační seznam nástrojů, které jsou k dispozici pro výpočet nákladů životního cyklu: •
kalkulačka Evropské komise pro výpočet nákladů životního cyklu při pořizování vozidel http://www.cleanvehicle.eu
•
společná metoda Evropské komise pro stanovování nákladů životního cyklu ve stavebnictví: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/construction/files/compet/life_cycle_costing /final_report_en.pdf
•
nástroj pro posuzování nákladů životního cyklu i emisí CO2 při zadávání veřejných zakázek, který byl vyvinut v rámci projektu SMART-SPP: http://www.smart-spp.eu
•
nástroj pro stanovování nákladů životního cyklu, který vypracovala organizace Swedish Environmental Management Council (SEMCo): http://www.msr.se/en/green_procurement/LCC/
•
nástroj pro stanovování nákladů životního cyklu, který byl vyvinut v rámci projektu BUY SMART: http://www.buy-smart.info
Konec rámečku
56
Kapitola 6 – Podmínky plnění zakázky Shrnutí •
Ustanovení smlouvy je možno použít tak, aby ve fázi plnění zakázky zahrnovala environmentální aspekty.
•
Zadavatel může specifikovat, že zboží má být dodáno nebo že služby mají být poskytovány či práce provedeny způsobem, který omezuje dopady na životní prostředí na minimum, a environmentální profil může být na základě smlouvy spojen s pokutami nebo bonusy. S cílem odrazovat od porušování environmentálních závazků mohou zadavatelé stanovit ve smlouvě přiměřené sankce.
•
Dodržování smluvních ustanovení by mělo být během doby realizace zakázky pečlivě sledováno, přičemž je ve smlouvě jednoznačně uvedena odpovědnost za dodržování a podávání zpráv.
•
Podmínky plnění zakázky nelze použít k zavedení environmentálních požadavků, které představují podstatnou změnu zakázky, jež byla předmětem nabídkového řízení – tj. požadavků, které by změnily výsledek soutěže.
Podmínky plnění zakázky se používají k upřesnění způsobu realizace zakázky. Uznává se, že do podmínek plnění zakázky lze zahrnout environmentální a sociální aspekty, pokud jsou zveřejněny v oznámení o zakázce nebo ve specifikacích a jsou v souladu s právem Společenství89.
6.1. Pravidla upravující podmínky plnění zakázky
89 90
•
Podmínky plnění zakázky nesmí představovat skryté technické specifikace, kritéria pro výběr ani kritéria pro zadání zakázky. Jinými slovy, od hospodářských subjektů nelze požadovat, aby prokázaly shodu se smluvními ustanoveními během zadávacího řízení. Dodržování smluvních ustanovení je třeba sledovat až při plnění zakázky.
•
Smluvní ustanovení však mohou zahrnovat zvláštní závazky, které byly přijaty v rámci zadávacího řízení (např. vymáhání dodržení úrovní environmentálního profilu, které byly uvedeny v nabídce).
•
Smluvní ustanovení musí být jednoznačně uvedena ve výzvě k předkládání nabídek, aby bylo zajištěno, že si společnosti jsou vědomy veškerých povinností stanovených ve smlouvě a že toto mohou zohlednit v ceně nabídky90. Zadavatel může stanovit, že hospodářské subjekty budou vyloučeny z další účasti, pokud nesouhlasí se smluvními ustanoveními.
Článek 26 směrnice 2004/18/ES a článek 38 směrnice 2004/17/ES. Věc P Komise v. CAS Succhi di Frutta, C-496/99, body 115–121.
57
•
Smluvní ustanovení se musí vztahovat na realizaci zakázky. To znamená, že se musí týkat úkolů, které jsou zapotřebí pro výrobu a dodání zakoupených výrobků, služeb nebo prací.
•
Smluvní ustanovení nemohou mít za následek diskriminaci ve prospěch zhotovitelů z určitého členského státu.
6.2. Podmínky plnění zakázky u dodávek zboží U zakázek na dodávky je hlavní příležitostí k použití ustanovení o ochraně životního prostředí často upřesnění způsobu dodání zboží. K jednoduchým způsobům, jak zvýšit šetrnost zakázky k životnímu prostředí, patří například: •
požadavek, aby byl výrobek dodán v odpovídajícím množství. To často znamená hromadnou dodávku, protože to je z hlediska vlivu dopravy na životní prostředí v přepočtu na jednotku zboží efektivnější než častější dodávky menšího množství. Dalším způsobem, jak dosáhnout téhož výsledku, je upřesnění maximálního počtu dodávek týdně nebo měsíčně;
•
požadavek, aby bylo zboží dodáváno mimo dobu dopravní špičky, aby se tak minimalizoval podíl dodávek na přetížení dopravy;
•
požadavek, aby dodavatel odebíral zpět (a recykloval nebo znovu používal) všechny obaly dodané s výrobkem (to má dvojí výhodu spočívající v tom, že se obaly před opětovným využitím nebo recyklací soustředí na jednom místě, a dodavatel je motivován k tomu, aby omezil zbytečné balení); a
•
požadavek, aby dodavatel poskytoval pravidelné informace o emisích CO2 vznikajících při dodávce výrobku a údaje o opatřeních přijatých k snížení těchto emisí v průběhu plnění zakázky. To se nevztahuje na smlouvy o jednorázových dodávkách.
Začátek rámečku Balení nábytku v Irsku podle zásad udržitelnosti Office of Public Works (OPW) v Irsku uzavřel mezi rokem 2007 a 2010 více než 200 smluv na dodávky kancelářského nábytku v hodnotě 10 milionů EUR ročně. Smluvní ustanovení vyžadují, aby zhotovitelé používali na místě osvědčené postupy v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o snižování množství odpadu, způsoby využití odpadu, omezení balení na minimum, používání recyklovatelného balícího materiálu, kontrolu emisí do životního prostředí a efektivní využívání materiálu a dopravy. Jeden dodavatel začal například dodávat zboží zabalené v látkovém potahu místo plastových obalů. Používání takovéhoto recyklovatelného materiálu je nyní u dodavatelů pro oddělení nábytku běžnou praxí. Další společnost nyní rozřezává tvrdé odpadní dřevo a používá ho ve svém systému vytápění. Konec rámečku
58
Jestliže jste do specifikací zahrnuli konkrétní materiály nebo výrobní postupy či metody, mohou nyní tvořit u zakázek na dodávky součást smluvních ustanovení. Zakázky na dodávky často zahrnují některé prvky služeb nebo prací (např. umístění, instalace nebo údržba), které umožňují stanovit níže uvedené podmínky plnění zakázky.
6.3. Podmínky plnění zakázky na poskytování prací nebo služeb K příkladům možných podmínek plnění zakázky u zakázek na stavební práce nebo služby patří: •
•
Způsob poskytování služby nebo provádění práce: o
uplatňování zvláštních opatření v oblasti environmentálního řízení, případně podle systému certifikovaného třetí osobou, jako je EMAS nebo ISO 14001,
o
minimalizace odpadu spojeného se zakázkou, například stanovení konkrétních cílů nebo maximálního množství, jež je spojeno s ustanoveními o pokutách nebo bonusech,
o
efektivní využívání zdrojů jako elektřina nebo voda na místě,
o
používání dávkovačů, aby bylo zajištěno použití odpovídajícího množství čisticích prostředků atd.
Školení zaměstnanců zhotovitele: o
•
zaměstnanci jsou vyškoleni ohledně dopadů jejich práce na životní prostředí a politiky instituce, v jejichž budovách budou pracovat, v oblasti životního prostředí.
Doprava výrobků a nářadí na místo: o dodávka výrobků na místo v koncentrované formě a rozředění až na místě, o využívání opakovaně použitelných nádob nebo obalů při dopravě výrobků a o snižování emisí CO2 nebo jiných skleníkových plynů souvisejících s dopravou.
•
Likvidace použitých výrobků nebo obalů: •
zhotovitel výrobky nebo obaly odveze k opětovnému využití, recyklaci nebo náležité likvidaci.
Začátek rámečku Environmentální profil ve smluvních ustanoveních v Toskánsku Zakázka na úklidové služby, kterou zadala Agentura pro ochranu životního prostředí v Toskánsku (ARPAT), obsahovala ustanovení, které vyžadovalo, aby úspěšný smluvní dodavatel zavedl pro poskytovanou službu neformální systém environmentálního řízení. 59
Smluvní dodavatel musel provést tyto tři kroky: 1. provést prvotní environmentální přezkum služby; 2. zahájit environmentální programu; 3. zajistit, aby byla přijata opatření ke sledování programu. Smluvní dodavatel musel poskytovat údaje o množství použitých výrobků (pololetně), aby bylo zajištěno, že se každý rok množství použitých výrobků o určité procento sníží, aniž by se současně zhoršila kvalita služby, a to prováděním pravidelných kontrol kvality. Požadovalo se rovněž vyškolení zaměstnanců ohledně udržitelných metod úklidu. Konec rámečku
6.4 Sledování dodržování smlouvy Smluvní ustanovení o ochraně životního prostředí jsou účinná pouze tehdy, je-li náležitě sledováno dodržování těchto ustanovení. Ke sledování dodržování smlouvy lze využít různé způsoby: • od dodavatele je možné požadovat předložení důkazů o dodržování smlouvy, • zadavatel může provádět namátkové kontroly a • sledováním dodržování smlouvy lze pověřit třetí osobu. Smlouva by měla obsahovat náležité pokuty za nedodržení nebo bonusy za řádné plnění. Začátek rámečku Sledování snižování emisí CO2 v Lotyšsku Lotyšské ministerstvo životního prostředí zadává v rámci finančního nástroje pro změnu klimatu každoročně zakázky v hodnotě přibližně 50 milionů EUR týkající se udržitelných stavebních projektů. Finanční prostředky jsou přidělovány na základě soutěže a žadatelé si mohou z kontrolního seznamu vybrat určitá kritéria GPP, aby ve fázi hodnocení projektových žádostí získali dodatečné body. Tato kritéria se pak pro příjemce stávají právně závaznými jako podmínka pro poskytnutí financování. Všechny projekty financované v rámci tohoto nástroje mají stanoveno období monitorování v délce pěti let od dokončení projektu – pokud monitorování projektu v prvním a druhém roce ukáže nedodržení snížení emisí CO2 uvedeného v projektové žádosti a ve smlouvě, předloží příjemce plán k nápravě situace a provede jej z vlastních prostředků. Jestliže nedodržování výsledků projektu přetrvává, považují se prostředky vyplacené na projekt z finančního nástroje za nezpůsobilé a jsou získány zpět. Konec rámečku
60
Kapitola 7 – Hlavní odvětví GPP Tento oddíl objasňuje, jak můžete GPP uplatnit ve čtyřech důležitých kategoriích veřejných zakázek, kterými jsou budovy, potraviny a stravovací služby, elektrická energie a dřevo. Tato odvětví byla vybrána podle kritérií uvedených v kapitole 1 – podle jejich dopadů na životní prostředí, rozpočtového významu, možnosti ovlivnit trh a rovněž dostupnosti zelenějších alternativ. Uvedené přístupy jsou založeny na kritériích EU pro GPP91.
7.1
Budovy
Vzhledem k environmentálnímu, hospodářskému a sociálnímu významu tohoto odvětví se mnoho orgánů veřejné správy zavázalo přejít k udržitelnějším stavbám. Nejdůležitější dopady na životní prostředí souvisí s využíváním staveb, a zejména spotřebou energie. Dalšími důležitými faktory, které je třeba vzít v úvahu, je materiál použitý při výstavbě, kvalita vzduchu v budově, spotřeba vody, dopad na dopravu nebo využití půdy a tvorba odpadů během stavebních prací. Budovy jsou velmi složité systémy sestávající z mnoha součástí, jež všechny ovlivňují celkový výkon stavby. Přístupy založené na GPP se obvykle snaží zabývat se jak celkovým dopadem budovy, tak i environmentálními charakteristikami jednotlivých součástí. K získání integrovaného pohledu může být velmi užitečné použití speciálního nástroje pro posuzování vlivů na životní prostředí92. 7.1.1 Přístup založený na GPP • Zahrňte výběrová kritéria pro architekty a techniky založená na zkušenostech s projektováním udržitelných staveb a kritéria pro zhotovitele založená na uplatňování vhodných opatření v oblasti environmentálního řízení. • V každé fázi zadávacího řízení stanovte minimální normy energetické náročnosti93 pro konečnou stavbu. Ve fázi zadávání zakázek na projekt uvažte přidělení dodatečných bodů za výkon překračující požadované minimum. • Prostudujte normy jako například TC/CEN 350 (Udržitelná výstavba) a 351 (Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek)94 s cílem určit, zda by ve vaší specifikaci mělo být zahrnuto dodržení těchto nebo rovnocenných norem. • Upřednostňujte projekty, které začleňují systémy energie z obnovitelných zdrojů. 91
http://ec.europa.eu/environment/gpp/gpp_criteria_en.htm. K příkladům těchto nástrojů patří LEED, BREEAM a klima:aktiv. Další informace o používání nástrojů pro posuzování vlivů na životní prostředí při zadávání zakázek týkajících se renovace budov jsou k dispozici na adrese www.sci-network.eu. 93 Jak bylo zmíněno v úvodu, směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (přepracování) stanoví od roku 2013 pro všechny projekty týkající se nových budov a větší renovace jako závazné určité minimální normy energetické náročnosti. 94 , Pokud jde o další informace o vypracování a používání těchto norem, viz www.cen.eu. 92
61
• Omezte používání nebezpečných látek ve stavebních materiálech. • Podporujte používání dřeva pocházejícího z udržitelných zdrojů a jiných přírodních materiálů, recyklovaných a opětovně využitých materiálů a recyklovatelnost materiálů na konci doby životnosti. • Přikládejte význam kvalitě vnitřního vzduchu, pohodě obyvatel a náležitému větrání. • Požadujte použití zařízení šetřících vodu a podporujte opětovné použití užitkové a dešťové vody. • Vložte smluvní ustanovení týkající se nakládání s odpady a hospodaření se zdroji a přepravy stavebního materiálu. • Uložte zhotovitelům ve smlouvě odpovědnost za sledování energetické náročnosti po dobu několika let od dokončení výstavby a za zaškolení uživatelů budovy s ohledem na udržitelné využívání energie. Začátek rámečku Nová nemocnice ve Vídni splňující kritéria udržitelnosti Výstavba nové nemocnice v severní části Vídně bude provedena podle Charty trvalé udržitelnosti, která se uplatňuje v každé fázi zadávacího řízení a výstavby, a po dokončení bude sledována energetická náročnost. Charta stanoví ambiciózní podmínky, včetně podmínek týkajících se celkové spotřeby energie, ochrany životního prostředí na místě, kvality vnitřního vzduchu, přístupnosti, flexibilního použití, využívání energie z obnovitelných zdrojů a odpadu a hluku během výstavby. Konec rámečku
7.2
Potraviny a stravovací služby
Podle studie, která byla provedena pro Evropskou komisi, odpovídá odvětví potravin a nápojů v Evropě za přibližně 20 až 30 % nejzávažnějších dopadů na životní prostředí95. Nejdůležitější dopady na životní prostředí v tomto odvětví souvisí s používáním škodlivých chemických látek při produkci a výrobě potravin a při přepravě potravin. Mnoho orgánů veřejné správy se snaží zvýšit podíl ekologických potravin servírovaných ve školních jídelnách a kantýnách v úřadech, jakož i snížit podíl masných výrobků s vysokým dopadem na životní prostředí. K důležitým aspektům patří rovněž využívání mořských zdrojů a obalových odpadů nedodržující zásady udržitelnosti.
95
Společné výzkumné středisko Evropské komise, Environmental Impact of Products (EIPRO), 2006, s. 15. Tato studie zkoumala vliv různých tržních odvětví ve vztahu k těmto dopadům na životní prostředí: degradace neživých složek, acidifikace, ekotoxicita a globální oteplování, eutrofizace, toxicita pro člověka, poškozování ozonové vrstvy a fotochemická oxidace.
62
7.2.1 Přístup založený na GPP •
Stanovte minimální procentní podíl potravin, které musí být vyrobeny ekologicky96. Ve fázi zadávání udělte dodatečné body za procentní podíly překračující tento minimální požadavek.
•
Stanovte minimální procentní podíly a/nebo udělte body za používání sezónního ovoce a zeleniny a mořských produktů získaných udržitelným způsobem.
•
Zahrňte smluvní ustanovení o minimalizaci odpadů pocházejících z obalů potravin.
•
Použijte výběrová kritéria pro zařízení společného stravování založená na uplatňování náležitých opatření v oblasti environmentálního řízení, jako je vzdělávání zaměstnanců.
Začátek rámečku Potraviny poskytované v Malmö podle zásad udržitelnosti Cílem Malmö je servírovat do roku 2020 ve všech provozovnách veřejného stravování 100 % ekologických potravin. Pilotní zakázka pro školu Djupadal stanovila řadu požadavků, například zařazení ekologických výrobků do sortimentu výrobků, požadavek, aby rybí produkty vyhovovaly kritériím Rady pro správu moří (Marine Stewardship Council) (nebo rovnocenným kritériím), a aby se dodávky uskutečňovaly jednou týdně, a to vozidly, která splňují kritéria pro udržitelnost městské dopravy. Do konce pilotního projektu bylo 97 % potravin servírovaných v jídelně ekologického původu. Dopad na rozpočet byl omezen na minimum přechodem od masných výrobků na sezónní zeleninu. Konec rámečku
7.3
Elektrická energie
Výroba elektrické energie z fosilních paliv je celosvětově jedním z hlavních zdrojů emisí skleníkových plynů. Mnoho evropských orgánů veřejné správy nyní nakupuje elektřinu z obnovitelných zdrojů energie. Definice je uvedena ve směrnici 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato směrnice ukládá členským státům rovněž povinnost vydávat osvědčení o záruce původu pro zelenou energii, pokud je dodavatelé elektřiny vyžadují. Cílem je zajistit, aby se zelená elektřina neprodávala dvakrát, jelikož ji nelze fyzicky odlišit od ostatní elektrické energie. To je důležitým faktorem při zajištění věrohodnosti dodávek zelené elektřiny. 7.3.1 Přístup založený na GPP •
Požadujte, aby byla elektrická energie (nebo část elektrické energie) vyrobena z obnovitelných zdrojů. Požadujte osvědčení o záruce původu.
96
Aby bylo možno uvést v EU potravinářský výrobek na trh jako ekologický, musí splňovat určité požadavky a být certifikován schváleným kontrolním orgánem. Tyto požadavky jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů.
63
•
Uvažte zařazení kritéria pro zadání zakázky, které se týká doplňkových činností k úspoře energie, jež nabízí dodavatel elektřiny, jako j například energetický audit stávajících modelů spotřeby.
•
Vyhodnocujte účinnost výroby elektrické energie tím, že si od dodavatelů vyžádáte informace a do zakázky zahrnete faktory týkající se minimální účinnosti.
Začátek rámečku Nákup elektrické energie z obnovitelných zdrojů v regionu Rivierenland V roce 2009 se deset obcí v nizozemském regionu Rivierenland rozhodlo spojit síly při obnovování smluv o dodávkách elektrické energie. Byly vypracovány rámcové smlouvy, které obcím umožňovaly, aby si vybraly mezi elektřinou z fosilních paliv a elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Doposud se všichni zadavatelé rozhodli pro zelenou elektřinu, což při spotřebě 12,5 GWh ročně představuje úsporu emisí CO2 ve výši zhruba 5 500 tun a odpovídá ročním emisím 600 občanů EU. Konec rámečku
7.4
Dřevo
Mnoho veřejných zakázek zahrnuje pořizování dřeva a dřevařských výrobků, například stavebního dřeva, nábytku nebo podlah. V EU bylo uznáno, že pojmy „udržitelné“ a „legální“ dřevo mají klíčový význam, a toto vedlo k přijetí řady legislativních a dobrovolných opatření k regulaci možnosti zpětného vysledování dřeva. Nařízení EU o dřevu, které bylo přijato v roce 201097, stanoví požadavek, aby veškeré dřevo a dřevařské výrobky uváděné na trh EU pocházely z legálních zdrojů a aby hospodářské subjekty zajistily možnost zpětného vysledování a důkaz o splnění požadavků v celém dodavatelském řetězci. Podle akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v lesnictví (FLEGT) se se zeměmi produkujícími dřevo zavádějí dobrovolné dvoustranné dohody o partnerství, které prostřednictvím licencí umožňují ověřit zákonnost vývozu do EU98. Dřevo a dřevařské výrobky, které splňují požadavky režimu licencí FLEGT, se pro účely nařízení o dřevu považují za vytěžené zákonným způsobem. Obecně se uznává, že udržitelné lesní hospodářství znamená hospodaření, které má mimo jiné zajistit zachování biologické rozmanitosti, produktivity a vitality. Mnozí poukazují také na zvláštní sociální aspekty související s lesním hospodářstvím, jako je respektování práv skupin domorodých obyvatel obhospodařovat lesy a zaručení základních práv lesních dělníků. Existují certifikační systémy jako FSC (Forestry Stewardship Council) nebo PEFC (Programme for the endorsement of forest certification schemes), které lze využít k prokázání shody s některými či se všemi těmito kritérii.
97
Nařízení (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. 98 Více informací o FLEGT viz http://ec.europa.eu/environment/forests/flegt.htm.
64
7.4.1 Přístup založený na GPP •
Požadujte, aby veškeré dřevařské výrobky pocházely z legálních a udržitelně spravovaných zdrojů. K důkazům o splnění požadavků může patřit ověření třetí osobou prostřednictvím certifikačních systémů jako FSC nebo PEFC či režimů licencí jako FLEGT. Musí se přijímat rovněž alternativní důkazy.
•
Vložte smluvní ustanovení, která vyžadují, aby dodavatel respektoval práva lesních dělníků a skupin domorodých obyvatel, které odpovídají za hospodaření v lesích (viz příklad ze Spojeného království níže).
Začátek rámečku Pořizování dřeva z udržitelných zdrojů ve Spojeném království99 Politika vlády Spojeného království v oblasti pořizování dřeva vyžaduje, aby všechny ústřední orgány státní správy nakupovaly pouze dřevo a výrobky ze dřeva, jež pocházejí z legálních a udržitelných zdrojů nebo ze zdrojů, jimž byla udělena licence FLEGT, či z rovnocenných zdrojů. K dodržování tohoto požadavku je vyzývána i místní samospráva. Od dubna 2010 se tato politika mimoto rozšířila o požadavek týkající se vložení smluvních ustanovení, jež se zabývají zvláštními sociálními otázkami. Veškeré výrobky musí pocházet ze zdroje, u něhož lesní hospodářství plně zohledňuje tyto zásady: •
určení, zdokumentování a respektování zákonných, zvykových a tradičních práv týkajících se držby a využití lesa,
•
mechanismy k řešení stížnosti a sporů, včetně stížností a sporů v souvislosti s právy týkajícími se držby a využití, způsoby lesního hospodářství a pracovními podmínkami a
•
zaručení základních pracovních práv a bezpečnosti a ochrany zdraví lesních dělníků.
Konec rámečku Začátek rámečku Francouzské město stanoví vysoké normy pro nákupy dřeva Francouzské město Cognac se v roce 2005 rozhodlo uplatňovat při nákupech dřeva kritéria udržitelnosti. To bylo reakcí na obavu ohledně používání vzácných a ohrožených druhů dřeva při výrobě venkovního nábytku. Do posledních nabídkových řízení byly zahrnuty požadavky týkající se osvědčení původu, dodržování mezinárodních dohod a používání činidel a lepidel, aniž by to mělo nepříznivý dopad na náklady. Kritéria se vztahovala na stavební dřevo, obklady stěn a výplně dveří. Nyní se zavádějí kritéria pro papír a tiskoviny. Konec rámečku
99
Další informace viz http://www.cpet.org.uk/uk-government-timber-procurement-policy.
65
Příloha A – Příslušné právní předpisy a politiky Směrnice a politiky EU Právní předpis / politika Směrnice 2004/18/ES o zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby Směrnice 2004/17/ES o postupech při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb Nařízení (ES) č. 1177/2009, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání veřejných zakázek Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí KOM(2008) 400
Pracovní dokument útvarů Komise připojený ke sdělení KOM(2008) 400 SEK(2008) 2126
Význam Směrnice o zadávání veřejných zakázek ve veřejném sektoru Směrnice o zadávání zakázek na veřejné služby
Stanoví prahové hodnoty v peněžním vyjádření pro použití směrnic EU o zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce.
Poskytuje vodítko ohledně snižování dopadů na životní prostředí způsobených spotřebou veřejného sektoru a využívání GPP k podněcování inovací v oblasti ekologických technologií, výrobků a služeb. Poskytuje užitečné pokyny pro orgány veřejné správy, pokud jde o stanovení a ověřování environmentálních kritérií, nástroje podporující GPP a příklady pro řadu skupin výrobků. Poskytuje rovněž právní a operační pokyny.
Akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku KOM(2008) 397
Stanoví strategický rámec pro činnosti ES na podporu GPP a rovněž opatření, včetně aktualizací směrnice o ekodesignu, nařízení o ekoznačce EU, nařízení o EMAS a směrnice o energetických štítcích.
Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: podpora inovace za účelem zajištění udržitelné vysoké kvality veřejných služeb v Evropě KOM(2007) 799 Interpretační sdělení o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek 2006/C 179/2
Zavádí novou metodiku pro zadávání služeb v oblasti výzkumu a vývoje.
Podává výklad zásad Smlouvy a ostatních právních předpisů vztahujících se na zakázky nedosahující prahových hodnot, koncese atd.
66
Odvětvové požadavky a ostatní příslušná nařízení Právní předpis / politika Směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel Nařízení (ES) č. 106/2008 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov
Směrnice2010/30/EU o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie
Nařízení (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU Směrnice 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracování) Nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) Nařízení (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky Směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) Směrnice 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních Nařízení (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) Směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů Směrnice 2008/98/ES o odpadech
Význam Směrnice o čistých vozidlech stanoví závazné požadavky GPP pro nákupy vozidel. Nařízení o programu Energy Star stanoví závazné požadavky GPP pro nákup kancelářských přístrojů. Směrnice o energetické náročnosti budov stanoví ukazatele a prahové hodnoty pro energeticky účinné stavby, včetně budoucího závazného požadavku týkajícího se budov s téměř nulovou spotřebou energie. Směrnice o energetických štítcích zavádí nové třídy energetické účinnosti. Orgány zejména vybízí k tomu, aby nakupovaly pouze výrobky vyšších tříd. Při provedení směrnice do vnitrostátního práva mohou členské státy stanovit minimální normy, které budou zadavatelé vyžadovat při zadávání veřejných zakázek. Ekoznačka EU a kritéria EU pro GPP jsou v možném rozsahu harmonizovány. Směrnice o ekodesignu stanoví hlavní rámec ES pro rozvoj environmentálních kritérií vztahujících se na výrobky spojené se spotřebou energie. Nařízení o EMAS ukazuje, jak lze EMAS zohlednit při zadávání veřejných zakázek.
Nařízení o dřevu stanoví rámec zajišťující, aby dřevo, které je dostupné na trhu EU, pocházelo z legálních zdrojů. Směrnice vyžaduje oddělený sběr, zpracování a opětovné použití odpadních elektrických a elektronických zařízení a stanoví příslušné požadavky na návrh výrobku. Veřejný sektor musí zajistit, aby byly nebezpečné látky určené ve směrnici odstraněny z veřejných budov a aby nebyly obsaženy v pořizovaných elektrických a elektronických zařízeních. Od výrobců se vyžaduje, aby registrovali údaje o vlastnostech svých chemických látek a bezpečnostní informace v centrální databázi. Stanoví závazné vnitrostátní cíle pro podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, pravidla týkající se záruky původu a kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny. Vymezuje základní pojmy a definice týkající se nakládání 67
(rámcová směrnice o odpadech)
s odpady a stanoví zásady nakládání s odpady, jako je zásada „znečišťovatel platí“ a „hierarchie způsobů nakládání s odpady“.
Začátek rámečku Internetové stránky EU o GPP Příručka je k dispozici na internetových stránkách Evropské komise o GPP (http://ec.europa.eu/environment/gpp), které obsahují rovněž: •
další informace o právních a politických souvislostech GPP,
•
úplné soubory kritérií EU pro GPP a podkladové zprávy a rovněž informace o postupu stanovování kritérií,
•
informace o národních akčních plánech pro GPP, které přijaly jednotlivé členské státy,
•
podrobnější příklady GPP od zadavatelů z celé Evropy,
•
odkazy na studie, projekty, sítě a organizace, které jsou důležité pro GPP,
•
seznam často kladených otázek (FAQ) a rejstřík klíčových pojmů a
•
informační službu s nejnovějšími zprávami o GPP z celé Evropy a informacemi o nadcházejících událostech.
Konec rámečku
Začátek rámečku Ekoznačky a GPP Ekoznačka poskytuje informace o ekologických vlastnostech výrobku nebo služby opatřené touto značkou. Tyto informace obvykle zohledňují posouzení celého životního cyklu výrobku nebo služby. Jako takové jsou cennými nástroji při uplatňování GPP a prosazování udržitelné výroby a spotřeby. V EU a ostatních jurisdikcích byl vyvinut velký počet ekoznaček. Kritéria, na nichž jsou tyto značky založeny, lze běžně nalézt na internetových stránkách subjektu, který za ekoznačku odpovídá. Seznam hlavních ekoznaček používaných v EU a odkazy na příslušné internetové stránky jsou k dispozici na internetových stránkách EU o GPP. Konec rámečku 68
