KUPNÍ SMLOUVA PODLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU S MEZINÁRODNÍM PRVKEM

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA Provozně ekonomická fakulta

KUPNÍ SMLOUVA PODLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU S MEZINÁRODNÍM PRVKEM

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jiří Tuza Vypracovala: Alice Pospíchalová Brno, květen, 2009

PEF MZLU v Brně

Kupní smlouva podle obchodního zákoníku

Poděkování

Úvodem bakalářské práce bych ráda poděkovala svému vedoucímu Mgr. Jiřímu Tuzovi za pomoc při výběru tématu, za cenné rady a důležité připomínky, které mně poskytl při konzultacích.

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 20.května 2009

……………………………………………… Alice Pospíchalová

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na řešení problematiky uzavírání kupních smluv s mezinárodním prvkem dle obchodního zákoníku ČR. Teoretická část práce definuje nejdůležitější ustanovení obchodních závazkových vztahů a následně kupní smlouvy. V praktické části je proveden podrobný rozbor jednotlivých článků připraveného návrhu kupní smlouvy se zahraničním smluvním partnerem, a to jak z pohledu kupujícího, tak i prodávajícího.

Klíčová slova: Obchodní zákoník Kupní smlouva Smluvní strany Smluvní cena Předmět plnění Smluvní pokuta

Abstract The Bachelor thesis deals with purchase contracts with international elements in compliance with Czech commercial code and how to solve problems connected with concluding such contracts. The part dealing with theory defines the most important regulations of business commitments and, consequently, purchase contract. The part describing a practical example presents a detailed analysis of the individual articles in a future purchase contract with a foreign contractor from the point of view of both the purchaser and the vendor.

Key Words: Czech commercial code Purchase contract Contracting parties Purchase contract price Subject of purchase Conventional fine

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Obsah 1.

Úvod ........................................................................................................6

2. 2.1 2.2

Cíl práce a metodika................................................................................7 Cíl práce ...................................................................................................7 Metodika..................................................................................................7

3. 3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.6.1 3.2.6.2 3.2.6.3 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.2.1 3.3.2.2 3.3.2.3 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7 3.3.8

Teoretická část práce.............................................................................. 8 Podmínky pro užití obchodního zákoníku pro mezinárodní obchod.... 8 Obchodní závazkové vztahy ................................................................... 8 Vymezení pojmu obchodních závazkových vztahů.................................9 Charakteristika (vymezení) mezinárodního prvku.................................9 Zajištění závazku ...................................................................................10 Změna obchodního závazku.................................................................. 11 Zánik obchodních závazků .................................................................... 12 Odpovědnost za porušení smluvních povinností.................................. 13 Prodlení dlužníka a věřitele .................................................................. 13 Náhrada škody....................................................................................... 13 Odpovědnost za vady ............................................................................ 14 Kupní smlouva....................................................................................... 14 Vymezení pojmu kupní smlouvy, její právní úprava a vznik................ 14 Podstatné části smlouvy........................................................................ 16 Předmět plnění ...................................................................................... 17 Závazek prodávajícího dodat a převést vlastnické právo ..................... 17 Závazek kupujícího zaplatit kupní cenu................................................18 Povinnosti prodávajícího ...................................................................... 19 Povinnosti kupujícího ........................................................................... 21 Přechod nebezpečí škody na zboží a nabytí vlastnického práva.......... 22 Vady plnění........................................................................................... 22 Ostatní ujednání kupní smlouvy v mezinárodním obchodu ............... 24 Uchování zboží ......................................................................................25

4. 4.1 4.2

Praktická část práce...............................................................................25 Úvod ......................................................................................................25 Rozbor přípravy návrhu smlouvy ........................................................ 28

5.

Závěr ......................................................................................................43

6.

Použité zkratky ..................................................................................... 44

7.

Seznam použité literatury .....................................................................45

8.

Přílohy ...................................................................................................45

strana z 45

PEF MZLU v Brně

1.


Úvod

Vzhledem k politickým, hospodářským a ideologickým změnám probíhajícím koncem 80. a především začátkem 90. let minulého století požadoval i právní systém tehdejší Československé republiky značné změny. Soukromé právo, do kterého spadá i právo obchodní, bylo v té době značně roztříštěné. Upravoval je občanský zákoník č. 40/1964 Sb., pro okruh ekonomických vztahů platil hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb. a pro zahraničí současně zákoník mezinárodního obchodu č. 10/1963 Sb. Z dnešního pohledu může zaujmout, že v zákoně byla na základě tehdejší ideologie různě odstupňována intenzita ochrany vlastnictví podle forem. Závazkové vztahy, mezi které patří i kupní smlouva, byly tedy upraveny třemi kodifikacemi. Tento stav měla napravit reforma soukromého práva, která proběhla v roce 1991, s účinností od 1.1.1992. V oblasti obchodního práva došlo, možná poněkud urychleně, ke vzniku obchodního zákoníku, jako zvláštního předpisu podřízeného obecným ustanovením zákoníku občanského. Tento zákoník obsahuje mimo jiné ve třetí části úpravu obchodních závazkových vztahů a v jejich rámci i kupní smlouvu, jako vzájemný závazek kupujícího a prodávajícího, kterým se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc a kupující je vázán povinností zaplatit kupní cenu. Kupní smlouva (emptio venditio), i když v poněkud jiné podobě, byla známa již římskému právu, ze kterého vychází dnešní právo kontinentální. Jednalo se o vzájemně podmíněný právní vztah umožňující směnu věci za peníze uskutečňovaný reálným předáním předmětu a peněz „z ruky do ruky“. Základ byl stejný jako v dnešní době, předmět mohl být určen individuálně nebo druhově a kupující za něj zaplatil tzv. určitou, pravdivou a spravedlivou cenu. Později vznikla, pro případy, kdy prodávající věc ještě nevlastní, ale musí ji teprve získat, dodávková smlouva. I dnes by kupní smlouva mohla být sestavena jednoduše nebo dokonce dohodnuta jen ústně. Tento způsob uzavření smlouvy by však byl vhodný jen pro případ, kdy vše proběhne bez komplikací, to znamená, že prodávající dodá zboží v řádné kvalitě a včas a kupující zaplatí v dohodnutém termínu a v plné výši. V tomto ideálním případě vlastně písemná forma kupní smlouvy není nutná. Z praxe je ale známo, že smlouva je nejpotřebnější v okamžiku, kdy nastanou komplikace. Pak je zkoumána velmi podrobně a je nejdůležitějším dokumentem jak pro jednání o řešení vzniklých problémů, tak pro případný soudní spor. Z tohoto důvodu by měla být zpracována v písemné formě a zkušeným odborníkem. Kupní smlouvy s mezinárodním prvkem se toto doporučení týká ještě intenzivněji, protože zde může hrát roli jazyková bariéra i odlišné obchodní a právní zvyklosti v zahraničí.

strana z 45

PEF MZLU v Brně

2.


Cíl práce a metodika

2.1 Cíl práce Cílem této práce je popsat kupní smlouvu s mezinárodním prvkem, provést její rozbor a upozornit na rizika a chyby, kterých se mohou dopustit obě smluvní strany při jejím uzavírání dle českého obchodního zákoníku. Vzhledem k frekvenci uzavírání těchto typů smluv a rozmanitosti nakupovaného zboží je dovednost dobře uzavřít kupní smlouvu stále potřebnější. Nepokrytá rizika a jiné nedostatky mohou způsobit jedné či druhé smluvní straně rozsáhlé škody s dalekosáhlými následky vedoucími v krajním případě až k úpadku firmy. Cílem praktické části je pak vytvořit návrh skutečné kupní smlouvy z prostředí petrochemického průmyslu s poukázáním na vazbu jednotlivých článků na teoretické poznatky z prostudované literatury a s upozorněním na některá smluvní rizika, a to jak pro prodávajícího, tak pro kupujícího. Při dodržování všech doporučení by se neměl čtenář této práce dopustit při uzavírání kupní smlouvy zásadní chyby, která by mu mohla způsobit při prodeji či nákupu neočekávané škody. I když nakupované zboží ve vytvořené smlouvě je z rezortu strojírenské výroby, obecné principy, jako je limitace škod či zajištění peněz nebo dodání (plnění) řádně a včas, platí obecně pro nákup jakéhokoli zboží. Samozřejmě jiná specifika bude mít kupní smlouva na dodávku rychle se kazících potravin, ocelového potrubí nebo složitého kompresoru dodávaného dle mezinárodních standardů (např. API standards).

2.2 Metodika Pro zpracování této bakalářské práce zvolím metodu vícenásobné analýzy a syntézy. Tyto dvě metody, tvořící společný metodologický celek, mně umožní v teoretické části práce nejprve analyzovat, pomocí prostudované literatury, všechny problémy spojené s přípravou návrhu smlouvy, a poté sjednocením teoretických poznatků, v jejich vzájemné provázanosti, se zaměřím na zpracování části praktické. Metoda syntézy je pro přípravu návrhu každé smlouvy velmi důležitá, protože zajistí vzájemnou logickou návaznost jednotlivých kapitol smlouvy. Jako jednoduchý příklad lze uvést vzájemný vztah rozsahu dodávky a ceny nebo přesný a jednoznačný popis požadovaných procesních parametrů dodávky a smluvní pokuty za jejich nedosažení. Jak jsem již výše uvedla, práce je ve svém základním členění rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Pro zpracování teoretické části nejdříve setřídím a nastuduji doporučenou literaturu uvedenou v seznamu použité literatury. Využiji k tomu převážně literaturu z knihovny Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Dalším zdrojem teoretických informací jsou pro mne internetové stránky, např. „BusinessInfo.cz“ a „Businesscenter.cz“.

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Ke zpracování praktické části práce využiji především svých dlouholetých zkušeností z práce v obchodním oddělení mezinárodní společnosti a rovněž tak nastudovaných nových teoretických poznatků. V praktické části rovněž upozorním na některé negativní zkušenosti ze spolupráce se zahraničním partnerem. V závěru práce provedu sumarizaci nejdůležitějších aspektů, které je nutné odpovědně posuzovat při uzavírání kupních smluv, a pokusím se zhodnotit, jak se mně podařilo splnit zadání práce.

3.

Teoretická část práce

3.1 Podmínky pro užití obchodního zákoníku pro mezinárodní obchod Mezinárodní obchod má pro rozvoj každého státu a jeho ekonomiky mimořádný význam. Právní vztahy vznikající v této oblasti jsou podstatně složitější než obchodní styk uvnitř jednoho státu. Mezi prameny, kterými se toto právo v zemích EU řídí, patří mezinárodní smlouvy, předpisy Evropských společenství a vnitrostátní právní normy. Toto pořadí odpovídá i právní důležitosti těchto dokumentů a plyne z něj, že kupní smlouva upravená dle vnitrostátní normy, mezi které spadá i obchodní zákoník, nesmí obsahovat ujednání odporující uveřejněné mezinárodní smlouvě závazné pro Českou republiku. Vzhledem k tomu, že mezinárodní právo je značně komplikované a nepřehledné jsou vytvářeny organizace pro jeho unifikaci, tzn. pro vytvoření jednotného textu práva mezinárodního obchodu. Tyto normy jsou následně používány jako přímé bez užití kolizních norem. Mezi unifikované normy ratifikované Českou republikou patří Vídeňská úmluva OSN o mezinárodní koupi zboží ze dne 11.4.1980. Užití této Úmluvy je stanoveno pro kupní smlouvy uzavírané mezi stranami, které mají místo podnikání v různých státech a tyto státy jsou současně smluvními stranami úmluvy. Jestliže se strany podnikající ve státech úmluvy dohodnou na regulaci smlouvy dle obchodního zákoníku, musí být dle čl. 6 Vídeňské úmluvy, tato úmluva vyloučena. Dále je nutno zvolit české právo za právo rozhodné. Pokud alespoň jedna ze stran podniká ve státě, který nepodepsal Vídeňskou úmluvu, nemusí se smluvní strany dokumentem řídit.

3.2 Obchodní závazkové vztahy V našem právním řádu spadá kupní smlouva mezi obchodní závazkové vztahy. V následujících kapitolách uvádím stručný popis této problematiky.

strana z 45

PEF MZLU v Brně

3.2.1


Vymezení pojmu obchodních závazkových vztahů

Obchodní závazkové vztahy se v našem právním řádu řídí jak občanským zákoníkem, který obsahuje jejich obecnou úpravu, tak i obchodním zákoníkem, děleným na čtyři části. První část se zabývá podnikáním zahraničních osob, obchodním rejstříkem, účetnictvím podnikatelů a hospodářskou soutěží. Druhá část pojednává o jednotlivých obchodních společnostech a družstvu. Obchodních závazkových vztahů se týká třetí část Kodexu, kde jsou uvedena obecná ustanovení, zvláštní ustanovení pro jednotlivé typy smluv a zvláštní ustanovení o závazkových vztazích v mezinárodním obchodu. Poslední část tvoří ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Mezi obchodní závazkové vztahy upravené obchodním zákoníkem patří obchody stanovené v § 261 a 262 ObchZ. V § 261, odst. 1 jsou definovány jako vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. V tomto případě musí podnikatelé být na obou stranách závazkového vztahu. 1 Dle odst. 2 téhož paragrafu se obchodním zákoníkem řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. Dále v odst. 3 jsou taxativně vyjmenovány další vztahy řídící se obchodním zákoníkem, mezi nimiž je i vztah plynoucí z bankovní záruky, o němž bude pojednáno dále. V souladu se zásadami smluvní volnosti může být režim obchodního zákoníku na závazek aplikován též dle § 262 ObchZ, tj. na základě písemné dohody smluvních stran. Zvláštní úpravu pro obchodní závazkové vztahy v mezinárodním obchodě obsahuje hlava třetí. Tyto předpisy pouze doplňují a upravují ostatní ustanovení týkající se závazkových vztahů pro realizaci mezinárodního obchodu. Týkají se obchodních závazkových vztahů, na jejichž vzniku se podílí alespoň jeden účastník, který má sídlo nebo místo podnikání, případně bydliště na území jiného státu než ostatní účastníci, jestliže se tyto vztahy řídí českým právním řádem. Tato bakalářská práce se bude nadále zabývat vztahy mezi dvěma podnikatelskými subjekty.

3.2.2

Charakteristika (vymezení) mezinárodního prvku

Mezinárodní prvek odděluje mezinárodní obchodní závazkový vztah od tuzemského. V obchodním zákoníku jeho úpravu najdeme, jak již bylo řečeno, v části třetí, hlava třetí, díly I-III. Aplikace této úpravy má přednost před obecnou. Jedná se však jen o vyjádření určitých zvláštností v mezinárodním právu, nikoli o popření základních zásad. Můžeme jej vymezit jako součást právního vztahu mající vztah k cizině.

1

viz blíže Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, kap. XII

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Lze rozlišit čtyři varianty této vazby: • Povaha subjektů. Dle obchodního zákoníku je za zahraniční považována každá osoba se sídlem mimo Českou republiku, přičemž u fyzických osob nerozhoduje jejich národnost, ale bydliště. • Právně relevantní skutečnost, která nastala nebo má nastat v zahraničí, např. plnění má probíhat v cizině • Předmět cizího právního vztahu. Předmět je umístěn nebo jinak vázán v zahraničí • Případ, kdy tuzemský zahraničnímu právu

právní

vztah

váže

na

vztah

podléhající

U smluv se zahraničním prvkem jsou všeobecně více užívány různé obchodní zvyklosti v mezinárodním obchodě. Dle § 264 a 730 ObchZ je k nim přihlíženo, nejsou-li v rozporu se zákonem nebo smlouvou. Pokud se však tyto stanou součástí smlouvy, mají přednost před dispozitivními ustanoveními obchodního zákoníku.

3.2.3

Zajištění závazku

Pro úspěšný průběh obchodního případu a zvýšení jistoty věřitelů je, obzvláště v současném období hospodářské krize, velmi důležitá těž znalost použití zajišťovacích právních prostředků. Plní nejen zajišťovací funkci, ale v případě, že dlužník nesplní svoji povinnost, také funkci uhrazovací. I zde je obecnou úpravou občanský zákoník, který některé formy zajištění závazku upravuje výhradně, např. zástavní právo. Některé jsou řešeny občanským zákoníkem obecně a jen některá zvláštní ustanovení jsou řešena v obchodním zákoníku, např. smluvní pokuta. V plném rozsahu řeší obchodní zákoník ručení, bankovní záruku a uznání závazku. Smluvní pokuta. Sjednává se ve smlouvě pro případ porušení povinností některé ze smluvních stran. Obecně je řešena v občanském zákoníku. Není nijak vázána na vznik škody některé ze stran. Z odchylek řešených v obchodním zákoníku je nejpodstatnější kogentní ustanovení § 301 ObchZ o možnosti regulace nepřiměřené výše této pokuty soudem. Jedná se o tzv. moderační právo soudu. Pro praktické užití, při přípravě kupní smlouvy, je velmi důležité si uvědomit, že uplatněním smluvní pokuty ztrácí strana, které je pokuta placena, nárok na náhradu škody a to i v případě, že by škoda byla vyšší. Ve smlouvě lze však dojednat, že pokuta bude placena vedle náhrady škody. Ručení řeší § 303 - 312 ObchZ, z nichž § 303, 304, 306 odst.2 a 3, § 308 a 312 mají kogentní povahu. Jedná se o písemné prohlášení ručitele, že věřitele uspokojí, jestliže dlužník nesplní určitý závazek.2 Tento závazek musí být jasně určen, může se jednat i o budoucí závazek, jehož vznik je podmíněn. Ručitel může zajišťovat kromě peněžitého i jiný druh závazku. Ručení není časově omezeno, avšak omezit jej lze.

2

viz blíže Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, kap. XII

strana z 45

PEF MZLU v Brně


V praxi je často používaným nástrojem zajištění závazků při plnění velkých zakázek. Objevuje se např. v podobě tzv.“Parent Company Guarantee“, jako záruka mateřské společnosti za závazky společností dceřiných. Zvyšuje důvěryhodnost společnosti ucházející se o projekt většího rozsahu nebo technické či technologické náročnosti, než doposud realizovala. Bankovní záruka je upravena v § 313 – 322 ObchZ, z nichž má kogentní povahu § 313 a 322. V podstatě se jedná o variantu ručení. Ručitelem je vždy banka zavazující se v záruční listině, že uspokojí věřitele (beneficienta) do výše určité peněžní částky, pokud dlužník nesplní svůj závazek nebo budou splněny jiné podmínky uvedené v záruční listině. Banka může ručit jak za peněžité, tak nepeněžité pohledávky. Doba ručení i částka jsou uvedeny v záruční listině. Banka plní na písemnou výzvu věřitele a bylo-li v listině uvedeno, po předání dohodnutých dokumentů. Následně pak vymáhá zaplacenou sumu po dlužníkovi. Bankovní záruka může být vystavena jako odvolatelná nebo neodvolatelná. Uznání závazku je písemným jednostranným právním úkonem dlužníka. Usnadňuje vymáhání pohledávky a postavení věřitele u soudu. Dle § 323 ObchZ lze považovat závazek za uznaný i na základě provedení faktického úkonu, např. placení úroků či částečné plnění.

3.2.4 Změna obchodního závazku Tato problematika obsahuje nejen změnu obsahu závazku, ale také změnu subjektů. Změna obsahu závazku nejčastěji vzniká dohodou stran. V praxi je řešena dodatkem ke smlouvě. Upozornila bych pouze na to, že z dohody musí jasně vyplývat, že dosavadní závazek nebo jeho část zaniká a je nahrazen novým. Ne tak často používaná, ale o to důležitější může být v určitých situacích změna subjektu závazku. Převzetí dluhu (§ 531 a 532 ObčZ) je uskutečněno na základě písemné smlouvy mezi dlužníkem a subjektem, který přejímá dluh. Jde tedy o změnu v osobě dlužníka. K její účinnosti je nutný souhlas věřitele. Tuto dohodu lze uskutečnit ve zvláštních případech i bez souhlasu dlužníka formou písemné smlouvy s věřitelem. Takovou smlouvou se potom osoba, která přejímá dluh, stává dlužníkem vedle dlužníka původního a věřitel může požadovat plnění na kterémkoli z dlužníků. Přestože převzetí dluhu není uskutečňováno formou kupní smlouvy, která je předmětem této práce, může být její součástí nebo může být vznik kupní smlouvy touto dohodou přímo podmíněn. Jedná se o případy, kdy se dodavatel mající mimořádné postavení na trhu, tzn., že například vlastní zvláštní zařízení pro výrobu, je jediným výrobcem na trhu nebo jen nabízí výhodnou cenu, dostane do platební neschopnosti a ztratí následkem toho důvěru svých subdodavatelů. Po zvážení všech rizik a při dobré znalosti podmínek v podniku prodávajícího je možné i s touto společností uzavřít kupní smlouvu. Nedůvěru jeho subdodavatelů je pak možno řešit právě pomocí převzetí dluhu. Platby za materiál jsou subdodavatelům placeny přímo od „konečného“ kupujícího, na kterého musí být i pak převedeno vlastnické právo k materiálu. Takový obchod je uskutečnitelný pouze při zvýšené kontrole a je nutné počítat se zvýšenými náklady na průběh tohoto obchodního případu.

strana z 45

PEF MZLU v Brně

3.2.5


Zánik obchodních závazků

Obchodní závazek může zaniknout splněním nebo započtením pohledávky. V ostatních případech se potom jedná o zánik závazku nesplněného, ke kterému může dojít několika způsoby: •

odstoupením od smlouvy

•

dodatečnou nemožností plnění

•

odstupným

•

zmařením účelu smlouvy

Pro zánik závazku splněním musí být dle § 324 ObchZ závazek splněn: •

věřiteli

•

včas

•

řádně

Bližší rozbor tohoto způsobu zániku závazku bude uveden v rámci pojednání o prodlení dlužníka. Dalším způsobem zániku závazku je odstoupení od smlouvy, které lze uskutečnit po dohodě obou stran nebo jednostranně. Jestliže zamýšlí strana jednostranně odstoupit od smlouvy, musí být toto její právo zakotveno ve smlouvě nebo v zákoníku. Tohoto práva lze využít pouze při podstatném porušení smlouvy, které je definováno následně: „Porušení smlouvy je podstatné, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností za nichž byla uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinnosti při takovém porušení smlouvy“. 3 V ostatních případech je porušení smlouvy považováno za nepodstatné, při němž musí být porušující straně poskytnuta dodatečná lhůta pro nápravu. Pak teprve může postižená strana odstoupit od smlouvy. Tímto zanikají veškerá práva a povinnosti obou stran ze smlouvy. Výjimku tvoří ustanovení § 351 ObchZ. Zvláštní úpravou odstoupení od smlouvy je pak odstoupení v důsledku zmaření jejího účelu. Toto je upraveno v § 356 a 357 ObchZ. Povinnost náhrady škody zde nese odstupující strana. Závazek může zaniknout i formou tzv. odstupného. Tato možnost zániku obchodního závazku je upravena kogentním ustanovením § 355 ObchZ. Jedná se o peněžitou částku, jejíž zaplacení opravňuje smluvní stranu odstoupit od smlouvy. Předem musí být ve smlouvě stanovena výše odstupného. Splněním závazku, kteroukoli ze stran, možnost využití tohoto práva zaniká. Ostatní způsoby zániku závazku se buď netýkají kupní smlouvy, nebo je z důvodu rozsahu této práce pominu.

3

Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy, ČÁST I, hlava VI

strana z 45

PEF MZLU v Brně


3.2.6 Odpovědnost za porušení smluvních povinností 3.2.6.1 Prodlení dlužníka a věřitele Prodlením dlužníka, upraveném v § 365 až 369a ObchZ, se rozumí, že dlužník nesplní závazek řádně a včas, tzn.: •

neposkytne plnění ve smluvené nebo zákonem stanovené lhůtě

•

v místě plnění

•

bez vad

Prodlení dlužníka naproti tomu nenastává, jestliže nemůže splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. V případě prodlení dlužníka má věřitel nárok požadovat smluvní pokutu nebo náhradu vzniklé škody. Jestliže byla dohodnuta smluvní pokuta vedle náhrady škody, pak obojí. U peněžitého závazku je věřitel oprávněn požadovat úroky z prodlení dle § 369 a 369a ObchZ, které jsou v mezinárodním obchodě placeny ve stejné měně jako závazek. Dlužník je povinen platit úrok z prodlení z nezaplacené částky ve výši, jak dohodnuto ve smlouvě. Někteří autoři zastávají názor, že lze namísto nebo vedle úroků z prodlení sjednat i smluvní pokutu. V jiných publikacích je doporučeno sjednávat úrok u prodlení týkajícího se peněžitého plnění a smluvní pokutu pro ostatní porušení smlouvy. Jestliže dohoda o výši úroků není určena ve smlouvě, je dána občanským právem. Smluvená výše úroků nesmí být zneužívající vůči věřiteli. Na náhradu škody způsobené prodlením se splněním peněžitého závazku, má věřitel nárok pouze tehdy, pokud není kryta úroky z prodlení. Věřitel se dostává do prodlení, jestliže nepřevezme nabídnuté plnění nebo neposkytne spolupůsobení. Nároky dlužníka plynoucí z tohoto plnění jsou obdobné jako nároky věřitele uvedené v předcházejícím odstavci.

3.2.6.2 Náhrada škody Tento nástroj slouží k vyrovnání majetkové újmy vzniklé zanedbáním povinnosti zaviněnou stranou plynoucí ze zákona nebo ze závazkového vztahu. Podobných prostředků je v zákoně více a budou zmíněny později. V rámci náhrady škody je placena jak skutečná škoda (škoda na věci, omezení nebo ztráta majetkového práva, náklady vynaložené druhou stranou a nemožnost využít majetkového práva), tak i ušlý zisk. Pro účely stanovení ušlého zisku dle § 381 ObchZ se u závazků uzavřených se zahraničním subjektem vychází z výše zpravidla dosahovaného zisku ve státě, kde má sídlo oprávněná osoba. K uznání nároku musí poškozený prokázat příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti ze závazkového vztahu a vzniklou škodou. Strana, která škodu způsobila, může doložit, že škoda byla způsobena za okolností vylučujících odpovědnost. Těmito okolnostmi je myšlena překážka bránící ve splnění povinnosti. Pro náhradu škody platí oznamovací povinnost strany, která porušuje svou povinnost a povinnost odvracet škodu pro stranu, které škoda hrozí.

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Práva na náhradu škody se dle obchodního zákoníku nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Spory ve výkladu práva se však vedou v otázce omezení tohoto nároku. Problém vychází z kogentního ustanovení § 386 ObchZ a dispozitivního znění § 379 ObchZ, v jejichž výkladech dochází k odchylkám při rozhodnutí, zda je či není možné dohodnout ve smlouvě omezení škody. Striktní výklad § 386 ObchZ považuje jakékoli omezení rozsahu náhrady škody oproti rozsahu stanovenému za částečné vzdání se nároku, a proto za neplatné. Druhý výklad se opírá o kontext tohoto ustanovení s ustanovením § 379 ObchZ. Z toho, že rozsah náhrady škody patří k ustanovením dispozitivním, se dovozuje, že není vyloučena dohoda omezující v určité míře rozsah škody, která případně vznikne. 4 Náhrada škody dle těchto ustanovení ovšem nesmí být vyloučena úplně, omezena na minimální výši a současně musí odpovídat zásadám poctivého obchodního styku. V mezinárodním obchodu je omezení náhrady škody možné. Lze konstatovat, že celková tendence směřuje k umožnění omezování výše náhrad škod ve smlouvách.

3.2.6.3 Odpovědnost za vady Dalším způsobem vyrovnání majetkové újmy je odpovědnost za vady. Ve vztahu s ostatními prostředky pro náhradu majetkové újmy je v obchodním zákoníku uvedeno, že uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním odpovědnosti za vady, nesmí být nárokováno z jiného právního důvodu. Podrobnější výklad bude podán v rámci článku o vadách zboží.

3.3 Kupní smlouva 3.3.1

Vymezení pojmu kupní smlouvy, její právní úprava a vznik

Kupní smlouva je jedním z nejfrekventovanějších typů smluv. Dle § 409 ObchZ je definována jako závazek prodávajícího dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo podle druhu a převést na něj vlastnické právo k této věci a kupující se naproti tomu zavazuje zaplatit kupní cenu. Zbožím ve smyslu tohoto paragrafu může být i průvodní dokumentace ke zboží, která je podmínkou jeho uvedení na trh. Podle § 410 ObchZ lze kupní smlouvu vymezit, vedle pozitivního vymezení též negativně, což vyjadřuje její vztah ke smlouvě o dílo.5 Z uvedené literatury vyplývá, že smlouvu o dílo je nutné použít vždy v případě, kdy předmět plnění obsahuje montáž dodávaného zařízení. Naproti tomu kupní smlouvu lze použít na dodávku zboží včetně jeho instalace, která zahrnuje např. usazení stroje na základ nebo jeho napojení na zdroj. Pro praktické využití je zde podstatné především to, že se smluvní strany mohou ve sporných případech dohodnout, zda se konkrétní smlouva bude řídit režimem kupní smlouvy nebo režimem smlouvy o dílo. 4 5

viz blíže Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy, ČÁST I, hlava VIII, § 2 viz blíže Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy, ČÁST I, hlava IX, § 1

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Dle údajů uvedených na začátku této práce se tedy kupní smlouva uzavíraná dle českého obchodního zákoníku řídí právními normami v tomto pořadí: •

Lze řešit odkazem na obchodní podmínky, Mezinárodními smlouvami závaznými pro Českou republiku

•

Předpisy Evropského společenství

•

Kogentními ustanoveními obchodního zákoníku

•

Kupní smlouvou, součástí které mohou být vykládací pravidla, obchodní podmínky nebo obchodní zvyklosti

•

Dispozitivními ustanoveními obchodního zákoníku

•

Ustanoveními občanského zákoníku

•

Obchodními zvyklostmi, nejsou-li součástí smlouvy

•

Zásadami obchodního zákoníku

Některá obecná ustanovení smluvního vztahu lze řešit odkazem na obchodní podmínky, které musí být ke smlouvě přiloženy a stávají se její součástí. Pokud smlouva řeší určitou otázku odchylně, je upřednostněno znění smlouvy. Právní úpravu kupní smlouvy najdeme v § 409 – 470 ObchZ, z nichž převážná většina má povahu dispozitivní. Tato ustanovení lze zásadně měnit, popř. úplně jejich působnost ve smlouvě vyloučit. V případě vyloučení některé části musí být dohoda uvedena výslovně nebo jinak dostatečně určitě. Kogentní jsou pouze základní ustanovení uvedená v § 409 a dále § 444, 458 a 459 ObchZ. Smlouva vzniká dohodou o celém jejím obsahu. Výjimky, které nejsou v praxi uzavírání kupních smluv příliš časté, jsou popsány v § 275 ObchZ. Kupní smlouva nemusí být podle obchodního zákoníku uzavřena v písemné formě. Totéž platí i pro její změny. Existují však zvláštní předpisy, které písemnou formu stanoví. V mezinárodním obchodě je však uzavírání kupní smlouvy písemnou formou více než obvyklé. V mé dosavadní praxi vedoucího obchodního referenta jsem se zatím s ústní formou kupní smlouvy nesetkala. Naopak jsem v mnoha případech musela velmi podrobně studovat smlouvy, kde došlo při realizaci dodávek zboží po několika měsících od jejich uzavření k pochybnostem, např. při řešení reklamací. Podmínky úpravy kupní smlouvy dle obchodního zákoníku První podmínkou pro úpravu mezinárodní kupní smlouvy českým obchodním zákoníkem je dohoda smluvních stran na režimu obchodního zákoníku a uvedení této skutečnosti ve smlouvě. Jestliže se smlouva řídí pouze českým právním řádem, pak je použita Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. I u této úmluvy mohou strany změnit či vyloučit kterákoli ustanovení s výjimkou čl. 12. Shoda, či podobnost některých článků obchodního zákoníku a úmluvy může usnadnit obchodní jednání. Dále je nutno, aby předmětem plnění byla úplatná dodávka movité věci. Je-li předmětem smlouvy věc nemovitá, použijí se v obchodních závazkových vztazích

strana z 45

PEF MZLU v Brně


ustanovení o kupní smlouvě dle občanského zákoníku a ustanovení obchodního zákoníku (§ 261, odst. 6 ObchZ). Z občanskoprávní kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj dohodnutou cenu, která musí být sjednána v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Posledním předpokladem pro obchodněprávní úpravu kupní smlouvy je splnění podmínek uvedených v § 261, odst. 1 a 2 a § 262 ObchZ. Musí se tedy jednat o závazkový vztah mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti nebo v přímé souvislosti, dále o právní vztah mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. Pokud by nebyla splněna tato podmínka, nejednalo by se o vztah podřízený režimu obchodního zákoníku. Lze též dojednat použití obchodněprávní smlouvy podle § 262 ObchZ, tedy o možnost dohody obou smluvních stran na skutečnosti, že se uzavíraná kupní smlouva bude řídit obchodním zákoníkem. Jestliže by však tato dohoda zhoršila postavení účastníka, který není podnikatelem, je neplatná. Uzavírání smluv Proces uzavírání kupní smlouvy, jako projevu vůle obou stran, sestává z návrhu smlouvy a jeho přijetí adresátem v akceptační lhůtě. V případě, že smlouva není přijata v plném rozsahu a adresát vznese připomínky, tyto jsou považovány za návrh nový. Doba pro přijetí návrhu je ve smlouvě buď stanovena, nebo je to lhůta tomuto úkonu přiměřená. Jestliže pominu ústní formu návrhu smlouvy, k jeho zániku dochází odmítnutím návrhu v akceptační lhůtě nebo marným uplynutím lhůty pro přijetí. Smluvní strany Podle obchodního zákoníku je třeba, aby smlouva obsahovala kromě podstatných částí i přesnou identifikaci smluvních stran. Je nutné, aby smluvní strany byly určeny jednoznačně, bez možnosti záměny. V případě pochybnosti o autentičnosti některé ze smluvních stran, se smlouva stává neplatnou. Obchodní zákoník rovněž trvá na uvedení údajů o sídle firmy, zápise v obchodním rejstříku a IČO. Veškeré tyto údaje platí až do oznámení změny v obchodním rejstříku.6

3.3.2

Podstatné části smlouvy

Kupní smlouva, jako smluvní typ dle části III., hlavy II obchodního zákoníku, je charakterizována následujícími znaky uvedenými v jeho § 409 ObchZ:

6

•

stanovení předmětu plnění

•

sjednání závazku prodávajícího dodat předmět koupě

•

sjednání závazku prodávajícího převést vlastnictví ke zboží na kupujícího

•

sjednání závazku kupujícího zaplatit kupní cenu

viz blíže Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, kap. IX

strana z 45

PEF MZLU v Brně

•


určení kupní ceny s výjimkou dohody stran o zaplacení ceny obvyklé

Tyto podstatné části musí smlouva bezpodmínečně obsahovat, jinak nemůže být uznána za smlouvu kupní dle obchodního zákoníku. Výjimku tvoří případy, kdy ze smlouvy vyplývá vůle stran, uzavřít výslovně smlouvu kupní.

3.3.2.1 Předmět plnění Předmětem plnění může být dle obchodního zákoníku pouze věc movitá, definovaná negativně jako hmotný předmět, který není nemovitostí. Nezahrnuje však pouze vlastní zboží, nýbrž většinou také doklady nutné k jeho převzetí a užívání (§ 417 ObchZ), případně dohodnuté příslušenství, jako náhradní díly apod. Zboží lze ve smlouvě specifikovat buď individuálně, nebo druhově. V případě generického určení, postačí určení druhu a množství. Jakost a provedení není nutno ve smlouvě uvádět. Pod pojmem jakost se rozumí vlastnosti důležité pro užívání zboží. Provedení zboží zahrnuje jeho vnější podobu. Pro tyto vlastnosti bývá určující smlouva. Pokud ve smlouvě nejsou uvedeny, lze je specifikovat s ohledem na jeho sjednaný účel (dle § 420, odst. 2 ObchZ). Jestliže není ve smlouvě uveden ani ten, řídí se jakost a provedení účelem obvyklým. Je možno sjednat také jen způsob jejich dodatečného určení. Toto určení však musí být provedeno dohodou, nikoli jednostranně. Avšak z hlediska rizika, kterému se kupující tímto vystavuje, bych doporučila obojí smluvně dohodnout. Naproti tomu individuálně určené zboží je věcí jedinečnou a musí být odlišeno od jiných věcí téhož druhu, např. výrobním číslem. Z tohoto důvodu nelze individuálně určit doposud nevyrobené zboží.

3.3.2.2 Závazek prodávajícího dodat a převést vlastnické právo Prodávající je dle § 411 ObchZ povinen kupujícímu dodat zboží, předat doklady a umožnit nabytí vlastnického práva. Pojem dodat zboží vyjadřuje umožnění kupujícímu nakládat se zbožím v určeném místě. Zda této možnosti využije, není po právní stránce relevantní. Navzdory tomu, že závazek umožnit kupujícímu nabytí vlastnického práva je podstatnou částí kupní smlouvy a měl by být ve smlouvě jasně vyjádřen nebo musí ze smlouvy alespoň vyplývat, bývá tento závazek ve smlouvách opomíjen. Potom však není splněn předpoklad pro vznik smlouvy kupní, ledaže by toto bylo ve smlouvě přímo uvedeno jako vůle stran. Pro praktické využití ve smlouvě je důležité, že okamžik dodání a převodu vlastnického práva nemusejí být shodné. Kupující nabývá vlastnické právo okamžikem sjednaným ve smlouvě. Pokud tento okamžik není sjednán a dodávka nezahrnuje přepravu, pak je to předáním zboží. V ostatních případech, kdy dodávka zahrnuje i přepravu zboží, v okamžiku získání práva nakládat se zbožím. Pokud je sjednán dřívější přechod vlastnického práva, než je uvedeno v obchodním zákoníku, musí být toto zboží určeno jednotlivě nebo musí být označeno a odděleno od zboží stejného druhu. Pozdější přechod není nijak omezen. Tuto dohodu je nutné uzavřít písemně.

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Jak je uvedeno výše, k dodávce zboží patří i dodávka dokladů, která se dělí na: •

Doklady nutné k převzetí zboží a volnému nakládání s ním, k proclení (skladištní list, dodací list), které musí prodávající předat v místě placení, jestliže dochází k placení v místě předání nebo v místě podnikání kupujícího a to v takové době, aby kupující mohl se zbožím volně nakládat, bez odkladu je převzít nebo proclít.

•

Doklady nutné k užívání zboží (montážní návod a návod na používání, včetně upozornění na případná bezpečnostní rizika spojená s užíváním zboží, technická dokumentace).

•

Ostatní v kupní smlouvě stanovené doklady (seznamy náhradních dílů pro uvedení do provozu, víceletý provoz nebo seznamy opraven). Předání těchto dokladů se uskutečňuje v místě a době uvedené ve smlouvě. Pokud tento údaj není ve smlouvě uveden, předávají se současně se zbožím.

3.3.2.3 Závazek kupujícího zaplatit kupní cenu Ve smlouvě musí být jasně uveden závazek kupujícího zaplatit kupní cenu, která je určena buď v konkrétní výši, nebo je stanoven alespoň způsob jejího dodatečného určení. K tomuto účelu se nejčastěji užívá nákladový nebo katalogový způsob tvorby ceny, případně způsob dohody o podmínkách dodávek. Prvním způsobem se cena stanoví pomocí nákladů zvýšených o marži, pomocí katalogového způsobu je cena určena ceníkem a snížena o případnou slevu. Poslední způsob určení ceny se opírá o rámcovou smlouvu, která byla již dříve uzavřena. Výjimku tvoří pouze případ, kdy z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran smlouvu uzavřít i bez určení kupní ceny. Kupní cena sjednaná mezi tuzemskými subjekty se potom řídí § 448 ObchZ a pro mezinárodní obchod je toto ujednání doplněno § 734 ObchZ. Kupní cena je potom určena jako cena obvyklá, tzn. cena, za kterou je zboží obvykle prodáváno na mezinárodním trhu v době uzavření kupní smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Vychází se přitom např. z cen nejvýznamnějších dodavatelů nebo z burzovních kotací. Téměř všechny kupní ceny jsou dnes stanoveny na základě dohody smluvních stran, jako ceny smluvní. V mezinárodním obchodě je cena vč. případných pokut a škod kupujícím hrazena v měně, v níž byla sjednána. Pokud právní předpisy státu, ve kterém má dlužník svoje sídlo neumožňují platit v této měně, je dlužník povinen nahradit škodu, která věřiteli vznikla. Kurzová ztráta nemůže být důvodem ke změně měny. Jestliže je cena v kupní smlouvě uvedena v určité měně a kupující platí na základě této smlouvy nebo nadřazené mezinárodní smlouvy v měně jiné, je pro převod rozhodující střední kurz platný v době poskytnutí peněžitého plnění v místě stanoveném ve smlouvě, jinak v místě, kde má věřitel své sídlo. Je vhodné sjednat ve smlouvě konkrétní banku, jejímž kurzovním lístkem se bude přepočet měn řídit.

strana z 45

PEF MZLU v Brně

3.3.3


Povinnosti prodávajícího

Tento odstavec blíže určuje základní závazek prodávajícího dodat zboží řádně a včas. Pojem „řádně“ zahrnuje, jak již bylo uvedeno, plnění bez vad a do určeného místa. Z pojmu „včas“ je zřejmé, že se jedná o plnění v dohodnuté nebo zákonem stanovené lhůtě. Další povinností prodávajícího je umožnit kupujícímu nabýt vlastnická práva. Dodání zboží Obchodní zákoník řeší tři způsoby dodání zboží. 1.

Předáním zboží kupujícímu

Tento způsob dodání lze použít v případě, pokud je místo dodání smluvně dohodnuto. Může být též dojednáno, že toto místo sdělí kupující prodávajícímu dodatečně. 2.

Předáním zboží prvnímu dopravci k přepravě kupujícímu

Pokud smlouva zahrnuje pouze odeslání zboží prodávajícím, plní prodávající dodávku předáním zboží prvnímu dopravci. Pro umožnění převzetí zboží a uplatnění případných sankcí poskytne prodávající kupujícímu příslušná vyhotovení přepravních dokladů a potřebné plné moci. Rovněž musí prodávající zboží zjevně a dostatečně označit nebo musí kupujícímu oznámit odeslání zboží a odeslané zboží v oznámení blíže určit. Pokud se tak nestane je dodávka splněna až předáním zboží dopravcem kupujícímu a v okamžiku předání, přechází na kupujícího též nebezpečí škody na zboží. Smluvně lze místo předání určit nejen přesnou adresou či odkazem na provozovnu, ale i odkazem na dopravce nebo doložku INCOTERMS, která však musí být opět doplněna o místo určení. Tyto vykládací podmínky neřeší pouze místo předání zboží a průvodních dokumentů, ale také přechod rizik ztráty či poškození zboží, platby za dopravu, clo a další práva a povinnosti jak kupujícího, tak i prodávajícího. Pro mezinárodní obchodní styk bych pro určení místa předání a převzetí zboží doporučovala použití doložek INCOTERMS. Jestliže jsou tato vykládací pravidla uvedena ve smlouvě, mají přednost před dispozitivními ustanoveními zákona. Správně popsat všechny potřebné náležitosti této problematiky je poměrně složité.7 3.

Umožněním kupujícímu nakládat se zbožím

Tento třetí způsob dodání zboží přichází v úvahu pouze za předpokladu, že smlouva neobsahuje dohodu o povinnosti prodávajícího odeslat zboží nebo dodat zboží v určitém místě. Prodávající splní svoji povinnost umožněním kupujícímu se zbožím nakládat v místě, kde se v době uzavření smlouvy nachází, v místě jeho výroby nebo v sídle prodávajícího.

7

odkazuji na Oficiální portál pro podnikání a export, www.Business.Info.cz

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Množství zboží Množství dodávaného zboží je nejčastěji určeno ve smlouvě. Není-li ve smlouvě určeno přesné množství zboží nebo vyplývá-li z povahy dodávaného materiálu, že je určeno pouze přibližně, stanoví toto množství prodávající. Smluvně však může být toto právo přiřčeno i kupujícímu. Tolerance bývá řešena smluvně. Není-li tomu tak, stanoví odchylku §421, odst. 1 a 2 ObchZ, dle kterých nesmí činit více než +/- 5 % dohodnutého množství. Cena se v tomto případě stanovuje dle skutečně dodaného množství. Přebytečné zboží může kupující odmítnout, pokud tak neučiní, je povinen je zaplatit. Za velmi důležité doporučuji v opodstatněných případech dohodnout a ve smlouvě zakotvit jiné tolerance na množství.8 Další odchylkou od smlouvou určeného množství zboží je částečná dodávka. Částečné plnění je možné, pokud neodporuje povaze závazku nebo hospodářskému účelu dodávky, je-li prodávajícímu znám. Při částečné dodávce ovšem musí souhlasit skutečně dodané množství s dodacími listy nebo jinými podobnými dokumenty. Pokud neodpovídají, jedná se o vadné plnění, které je řešeno v následujícím článku. Jakost zboží V případě, že nejsou údaje o jakosti ve smlouvě uvedeny, dodá prodávající zboží v jakosti a provedení odpovídajícímu účelu uvedenému ve smlouvě. Není-li ani tento uveden, pak dodá zboží pro účel obvyklý. Přestože obchodní zákoník umožňuje uzavřít kupní smlouvu bez ustanovení o jakosti a provedení, doporučila bych ustanovit obojí. Předejde se tím mnoha nepříjemným situacím, jako jsou reklamace či vracení dodávek. Obal zboží Při balení zboží jsou především zohledňovány požadavky smlouvy. Zde se jedná především o zvláštní požadavky zákazníka, jako je např. zámořské balení. Jestliže smlouva mlčí, potom jsou brány v úvahu obchodní zvyklosti. Neexistují-li ani tyto, je prodávající povinen zabalit zboží způsobem potřebným k jeho uchování a ochraně. U vratných obalů lze dále ve smlouvě dohodnout lhůtu jejich vracení, případně poplatky pro případ jejího nedodržení ze strany kupujícího, dále pak způsob řešení poškození obalů nebo jejich ztráty. Doba plnění Dle obchodního zákoníku není doba plnění podstatnou částí smlouvy. Smlouva tedy bude platná i bez tohoto údaje. Čas dodání může být ve smlouvě stanoven buď určitým dnem (v některých případech i hodinou) nebo lhůtou, která je buď určena počátkem a koncem nebo pouze konečným datem. Potom lhůta začíná běžet od uzavření smlouvy, případně od splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy pro kupujícího. Takovou povinností kupujícího může být např. schválení výrobní dokumentace připravené prodávajícím nebo také zaplacením dohodnuté

8

blíže viz kap. 4 - Praktická část

strana z 45

PEF MZLU v Brně


zálohy, kterou prodávající chce použít na nákup základního materiálu potřebného k výrobě zboží. Jestliže doba plnění není jasně stanovena, dodává prodávající dle § 416 ObchZ ve lhůtě přiměřené povaze zboží a místu plnění. Předčasné plnění není u kupní smlouvy akceptovatelné. V praxi se ve smlouvách často vyskytují nepřesné výrazy pro určení dodací lhůty („ihned“, počátkem měsíce apod.) Některé z těchto pojmů jsou blíže specifikovány v § 415 ObchZ. Obchodní zákoník řeší i tzv. fixní závazky (§ 349, odst. 3 ObchZ). Jedná se o závazky, z jejichž znění vyplývá, že věřitel nemá zájem na opožděném plnění. Počátkem prodlení takový závazek zaniká.

3.3.4 Povinnosti kupujícího Kupující má dvě základní povinnosti: 1.

Převzít dodávané zboží

Základní povinností kupujícího je převzetí zboží. Tímto aktem přechází dle obchodního zákoníku na kupujícího též nebezpečí škody na věci a odpovědnost za vady. Kupující nemá povinnost převzít zboží v případě předčasné dodávky, nebo pokud bylo dodáno po zániku smlouvy. Další smluvně dohodnutou povinností kupujícího může např. být poskytnutí spolupůsobení směřující ke splnění povinností prodávajícího. Pod tento pojem lze zahrnout předání věcí potřebných k výrobě, stanovení místa určení, schválení výrobní dokumentace nebo sdělení podrobností o provedení zboží. Mezi další nezanedbatelné povinnosti kupujícího patří také prohlédnout zboží co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na zboží. Opožděné nebo nekvalitně provedené prohlédnutí zboží může mít za následek problematické uplatňování nároků z vad zboží. 2.

Zaplatit kupní cenu

Stanovení kupní ceny bylo již částečně popsáno v podstatných částech smlouvy. Na tomto místě bych jen uvedla, že k ustanovení o ceně lze doplnit tzv. cenovou nebo měnovou doložku. V cenové doložce je zohledněn nárůst či pokles výrobních nákladů vzhledem k ceně uvedené ve smlouvě. V doložce jsou stanoveny rozhodující vstupy výroby dodávaného zboží. Na základě cen těchto vstupů a jejich procentuálního podílu na ceně konečného výrobku je pak zvýšena popř. snížena jednotková cena. Tento prostředek ke stanovení ceny může snižovat riziko jak pro kupujícího, tak i prodávajícího. Častěji je však požadován dodavatelem. Doložka by měla též obsahovat ujednání o době rozhodné pro stanovení cen. Pokud tento čas není stanoven, vychází se z doby uzavření kupní smlouvy a smluvního termínu dodávky. Na případné prodlení prodávajícího není brán zřetel. Práva plynoucí z doložky musí být oprávněnou stranou uplatněna, jinak zanikají. Změnu ceny plynoucí z doložky lze limitovat. Pokud je ve smlouvě se zahraničním partnerem dohodnuta měnová doložka, znamená to, že cena je stanovena při určitém kurzu měny, ve kterém má být peněžitý závazek uhrazen (zajišťovaná měna). V případě, že v době placení

strana z 45

PEF MZLU v Brně


dojde k jeho změně, je dlužník povinen zaplatit takovou částku, aby částka v zajišťující měně zůstala nezměněna. Toto opatření je upraveno v § 744 ObchZ. Úprava v obchodním zákoníku má především výkladovou povahu. Na rozdíl od cenové doložky je měnová uplatňována automaticky. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, jsou pro měnovou doložku rozhodné střední devizové kurzy platné ve státu sídla dlužníka. Okamžik, kdy má kupující povinnost zaplatit kupní cenu je většinou ujednán smluvně. Může být dohodnuta úplná nebo částečná platba předem, platba při dodání nebo poskytnutí obchodního úvěru. Stejně tak je možno zvolit zálohy, jednorázovou platbu nebo splátky. Obchodní zákoník (§ 450, odst. 1) stanovuje povinnost zaplacení ceny na okamžik, kdy prodávající umožní kupujícímu nakládat se zbožím. Pokud má prodávající ve svých povinnostech odeslání zboží, může jeho předání nebo vydání dokladů vázat na zaplacení. Naproti tomu, dle § 450, odst. 3 ObchZ, odběratel nemusí kupní cenu zaplatit, jestliže nemá možnost si zboží prohlédnout. V případě, že je zaplacení kupní ceny zajištěno, musí kupující předat před sjednanou dobou dodávky dokumenty dokládající zajištění.

3.3.5

Přechod nebezpečí škody na zboží a nabytí vlastnického práva

Dle obchodního zákoníku je nutné odlišovat přechod nebezpečí škody na věci a nabytí vlastnického práva. Přechod nebezpečí škody na věci z prodávajícího na kupujícího nastává nezávisle na nabytí vlastnického práva kupujícím. Pojmem škoda na zboží se rozumí ztráta, zničení či poškození věci. Okamžik přechodu nebezpečí škody na zboží je možno určit smlouvou. Nestane-li se tak, potom se tato skutečnost řídí obchodním zákoníkem, dle kterého přechází obecně nebezpečí škody na zboží jeho převzetím. Lze ustanovit i dřívější přechod nebezpečí škody, avšak pouze v případě, že je zboží určeno jednotlivě nebo že je druhově určené zboží označeno a odděleno od jiného zboží stejného druhu. Možnost pozdějšího přechodu nebezpečí škody není omezena.

3.3.6 Vady plnění Vady zboží lze rozdělit na faktické a právní. Vady faktické O faktické vady se jedná v případě, že prodávající nedodržel sjednanou: •

Kvalitu, kde jde především o vady jakosti a provedení zboží

•

Kvantitu, kde jde o odchylku od požadovaného množství. Zboží však nemá vadu, jestliže z dokladů vyplývá, že bylo dodáno menší množství. Prodávající může zbývající část dodat do konce dodací lhůty.

•

Způsob balení

strana z 45

PEF MZLU v Brně

•


Rozsah a provedení dokladů. Pokud se jedná o doklady, bez kterých nelze se zbožím nakládat, zboží není považováno za dodané. V ostatních případech je zboží bráno jako vadné.

Obecně prodávající odpovídá za vady, které má zboží při přechodu nebezpečí škody na kupujícího i za vady, které vznikly porušením jeho povinností. Kupující musí prohlédnout zboží co nejdříve po přechodu nebezpečí škody. Případné vady musí dle § 428, odst. 2 ObchZ oznámit prodávajícímu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou let po dodávce. Odpovědnost prodávajícího za vady zboží je omezena § 423 ObchZ. Užívá se v případech, kdy byly pro jeho zhotovení použity věci kupujícího a prodávající nemohl odhalit jejich nevhodnost, nebo jestliže ji zjistil a kupující trval na jejich použití. Jestliže zboží vykazuje vady, musí o nich kupující prodávajícího informovat řádně a včas. Následně kupujícímu vzniká právo na uplatnění nároků z vad zboží, které lze rozdělit na nároky plynoucí z podstatného nebo nepodstatného porušení smlouvy. Při podstatném porušení smlouvy si kupující může zvolit způsob nápravy, přičemž krajním řešením je odstoupení od smlouvy. Tato volba musí být sdělena prodávajícímu již při oznámení vady nebo bezodkladně po něm. Při nepodstatném porušení smlouvy má kupující k volbě tři možnosti, a to dodání chybějícího zboží, odstranění vad, a nebo slevu z kupní ceny. Jestliže kupující požaduje odstranění vad, nemůže před uplynutím lhůty k tomuto úkonu přiměřené uplatnit jiné nároky z vad zboží s výjimkou nároku na náhradu škody a smluvní pokuty, kterých se nároky z vad zboží nedotýkají. Kupující však nemá nárok na náhradu ušlého zisku. V případě, že prodávající vady zboží ve stanovené lhůtě neodstraní, může kupující uplatnit nárok na slevu (dle § 439 ObchZ) nebo od smlouvy odstoupit, pokud na tento úmysl v přiměřené lhůtě předem upozornil. Jestliže se tak nestane, je prodávající povinen chybějící zboží dodat nebo odstranit vady. Je-li jako náhrada za vadné zboží zvolena sleva, musí odpovídat rozdílu ceny vadného a bezchybného zboží. V okamžiku zjištění vady je kupující oprávněn pozastavit část platby odpovídající slevě. Tento postup je v praxi velmi častý. Pro uzavírání smluv je důležitý poznatek, že uplatněním nároků z vad zboží není nikterak dotčen nárok na náhradu škody, ani na smluvní pokutu. Záruka za jakost Záruka za jakost je písemným závazkem prodávajícího, že si jím dodané zboží zachová po určitou dobu smluvené vlastnosti a že bude způsobilé ke smluvenému účelu. Řešení záručních reklamací je v realitě obchodu jednou z nejsložitějších činností obchodníka od uzavření smlouvy. Prokazování vad, zvláště skrytých, je často velmi problematické a je tomu ze strany kupujícího potřeba věnovat patřičnou pozornost. Kupující musí zajistit dostatek průkazných materiálů, aby přesvědčil prodávajícího, že dodané zboží nevykazuje dostatečnou jakost dohodnutou ve smlouvě v důsledku jeho vady a ne v důsledku jeho používání v rozporu s návodem na provoz.

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Vady právní Zboží má právní vady tehdy, jestliže je dodávané zboží zatíženo právem třetí osoby. Právo třetí osoby může mít následující povahu: •

Třetí osoba je vlastníkem prodávaného zboží

•

Věcného práva třetí osoby k dodávanému zboží

•

Dodávané zboží je zatíženo průmyslovým nebo jiným duševním vlastnictvím třetí osoby

Právní vady zboží řeší § 433 ObchZ. V praxi jsem se však ještě nesetkala s tím, že by dodané zboží bylo zatíženo právní vadou.

3.3.7

Ostatní ujednání kupní smlouvy v mezinárodním obchodu

Zvláštní ustanovení pro závazkové vztahy v mezinárodním obchodu obsahují jednak obecná ustanovení a jednak zvláštní ustanovení.9 Mezi obecná ustanovení patří mimo jiné povolení k vývozu, průvozu a dovozu. V současném světě rozvinutého mezinárodního obchodu jsou na jedné straně patrné snahy o liberalizaci obchodu a odstraňování obchodních bariér, ať již ekonomického charakteru v podobě cel a daní, nebo charakteru administrativního či technického. Na druhé straně se však každý stát snaží chránit především sám sebe, svoje hospodářství, bezpečnost, zdraví občanů, ale také suverenitu, jedinečnost, tradici a konečně prosadit i svoji politiku. Proto je v mezinárodním obchodě často nutné obstarat určitá povolení pro dovoz a vývoz zboží. Tento problém je řešen v § 731 ObchZ na první pohled velmi prakticky a to tak, že dlužník obstará vývozní povolení a věřitel povolení, která jsou nutná pro přijetí plnění ve stanoveném místě plnění. Jestliže však jedna ze stran nezíská potřebná povolení je povinna platit protistraně náhradu škody. Při sjednávání těchto podmínek je vhodné si dohodnout odkládací nebo rozvazovací podmínku pro případ opožděného získání nebo nezískání povolení. Pro spravedlivé vyvážení smlouvy je však nutno dojednat, že o povolení musí být zažádáno řádně a včas. Neudělení povolení je možno též pokládat za vyšší moc. I toto však musí být výslovně dojednáno ve smlouvě, aby byla vyloučena účinnost § 736 ObchZ. Jako zvláštní ujednání obchodní zákoník upravuje

9

•

Zákaz dalšího vývozu

•

Ujednání o omezení prodeje

•

Měnovou doložku

•

Smlouvu o výhradním prodeji

•

Smlouvu o vázaných obchodech

viz blíže Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty, kap. 16

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Zákaz dalšího vývozu zboží řeší § 739 ObchZ. Tato dohoda musí být vždy písemná a plyne z ní odpovědnost kupujícího za vývoz koupeného zboží i v případě, že tak učiní kdokoli jiný. Dle navazujícího § 740 ObchZ musí být schopen prodávajícímu kdykoli prokázat, že zboží je stále v zemi nebo že bylo spotřebováno. V případě nedodržení této povinnosti je kupující povinen uhradit prodávajícímu škodu způsobenou porušením tohoto závazku. Dále je možné zavázat prodávajícího, že nebude své zboží vyvážet určitému okruhu zákazníků nebo do určitého státu. Není-li účelem tohoto ujednání plnění povinností stanovených mezinárodní smlouvou nebo prevence porušení patentových či průmyslových práv, bude mít dle § 743 ObchZ pouze dvouletou platnost. Dalším zvláštním ujednáním týkajícím se kupní smlouvy je smlouva o výhradním prodeji. Prodávající se touto úmluvou zavazuje, že zboží určené ve smlouvě nebude dodávat jiné osobě než odběrateli.

3.3.8 Uchování zboží Řádné uchování zboží spočívá v provedení takových opatření prodávajícího nebo kupujícího směřujících k ochraně zboží před jeho poškozením, ztrátou nebo znehodnocením pro případ, kdy druhá smluvní strana porušila svoje smluvní povinnosti. V obchodním zákoníku jsou popsány následující případy: •

Povinnost prodávajícího, jestliže je kupující v prodlení s převzetím zboží nebo zaplacením kupní ceny

•

Povinnost kupujícího jestliže zboží již převzal nebo bylo již dopraveno do místa určení, ale zamýšlí jej odmítnout

Podrobnosti o uchování zboží jsou upraveny v § 462 až 468 ObchZ.

4.

Praktická část práce

4.1 Úvod Praktickou část své práce bych ráda uvedla myšlenkou, že každá smlouva je dohodou a současně kompromisem smluvních stran. Přestože mnozí manažeři zastávají názor, že dobrý obchodník uzavírá smlouvy jednostranně výhodné, dlouholeté zkušenosti s touto prací vypovídají, že je oboustranně prospěšné, odchází-li smluvní strany od jednacího stolu s vědomím, že uzavřely dobrý obchod. Každý podnikatel by se měl soustředit nejen na současný zisk, ale též na budoucí spolupráci s osvědčenými partnery. K dobré spolupráci je ovšem potřebná vůle obou stran. Jestliže pracujeme s prověřenými partnery, nejsou nutná ani tak velká zajištění peněz, i když tím nenabádám ke snížení obezřetnosti. U mezinárodních smluv to platí o to více, že možnosti kontroly nebo rozeznání nových spolehlivých partnerů jsou omezené. I dobrý partner se může ve světě obchodu dostat do nesnází, takže i zde samozřejmě platí heslo „důvěřuj, ale prověřuj“. Touto úvahou nechci odrazovat od navazování kontaktů s novými

strana z 45

PEF MZLU v Brně


firmami, bez kterého by se podnik dlouho neudržel na trhu. Jen chci připomenout dnes často opomíjenou podnikatelskou etiku a upozornit na svou zkušenost, že dnes potřebuje dodavatel mě a zítra já jeho. Přirozeně to platí i opačně. Ke zpracování praktické části mé práce využiji zkušeností z práce v obchodním oddělení mezinárodní dodavatelsko - inženýrské firmy, která je zaměřena na projektování a výstavbu velkých investičních celků formou „na klíč“. Součástí realizace těchto staveb je vedle činnosti „Engineeringu“ také „Procurement“, který ve své komplexnosti zajišťuje dodávky zboží a jejich montáž na staveništi. Součástí „Procurementu“ je jednak Purchasing (čili nákup zboží) a jednak „Expediting & Inspection“ (což je sledování průběhu plnění smluvních podmínek, a to jak z pohledu kvality tak i logistiky). Nákup dodávek pro stavby je realizován celým procesem nákupu, počínaje přípravou komplexních poptávek, zajištěním nabídek a jejich vyhodnocením, přípravou, projednáním a uzavřením kupní smlouvy. Pro nákup zboží je nutné předem připravit vedle standardů kupních smluv pro klíčové skupiny dodávek i všeobecné obchodní podmínky pro nákup. Tyto všeobecné obchodní podmínky jsou vždy dílem právního oddělení společnosti a veškeré komentáře nabízejících doporučuji konzultovat s jejich autorem. Tam, kde se nepodaří při smluvním vyjednávání uplatnit tyto všeobecné podmínky v celé jejich celistvosti, je nutné v součinnosti s právním oddělením dohodnout s prodávajícím vzájemně přijatelné odchylky, které se pak stanou vedle všeobecných podmínek nákupu přílohou konkrétní kupní smlouvy. Důležitým faktorem, který se musí zohlednit při smluvním vyjednávání o připomínkách nabízejících, jsou podmínky dané kontraktem se zákazníkem. V mnoha případech jsou závazky kupujícího plynoucí z kontraktu se zákazníkem neopomenutelné, a pokud nabízející není schopen je naplnit, je nutné hledat jiného dodavatele, s technicky vyhovující nabídkou i za cenu, že jeho zařízení je dražší. Pro provedení rozboru možných rizik, chyb a omylů při uzavírání kupní smlouvy jsem si vybrala přípravu kupní smlouvu na dodávku dvojice kompresorů. Oba stroje patří ke klíčovým zařízením jednotky Hydrokraku jak z pohledu dosažení procesních parametrů garantovaných v kontraktu se zákazníkem, tak i z pohledu, že leží na kritické cestě dodržení plánovaného termínu pro dosažení mechanické kompletace celé stavby Hydrokraku. Oba tyto faktory jen ještě více podtrhují nutnost pečlivé přípravy kupní smlouvy s vybraným nabízejícím a určení správné taktiky pro vyjednávání o všech, pro obě smluvní strany, důležitých smluvních podmínkách. Při všech jednáních s nabízejícím je vhodné občas připomenout, že jeho nabídka se pohybuje v konkurenčním prostředí několika dalších technicky akceptovatelných nabídek. Praxí je jednoznačně prokázáno, že chování nabízejícího se výrazně změní, když se dozví, že je jednáno o smlouvě pouze s ním. Na tuto skutečnost musí být nákupčím upozorněni všichni účastníci vyjednávání, zvláště pak technici kupujícího, kteří význam určité taktiky při jednání často podceňují. Tento faktor jakési změny přístupu nabízejícího ke kupujícímu je i předmětem konečného hodnocení dodavatele zboží po realizaci stavby. Předmět dodávky Předmětem dodávky v připravené smlouvě je sestava turbokompresoru na cirkulační plyn, který je poháněn středotlakou parní turbínou s příslušenstvím

strana z 45

PEF MZLU v Brně


a třech pístových kompresorů s vysokonapěťovými elektromotory s příslušenstvím. Pro ilustraci uvádím orientační váhu dodávky, která činí cca 60 000 kg a bude dopravena na staveniště na osmi velkých nákladních autech. Výrobní lhůta od podepsání smlouvy do dodávky na stavbu se obvykle pohybuje kolem 14 měsíců (ve smlouvě jsou řešeny dílčí dodávky). Smlouva o uzavření budoucí smlouvy Smlouva o uzavření smlouvy budoucí (Letter of Intent) 10 má jak pro kupujícího, tak i pro prodávajícího praktický význam v tom, že obě smluvní strany si v této smlouvě (uzavřené v písemné formě) předem dohodnou základní ustanovení, která později použijí v konkrétní smlouvě. Mezi základní ustanovení, která je nutné zakotvit v této smlouvě, patří především rozsah dodávky, cena, platební a základní obchodní podmínky (nejméně záruční podmínky, smluvní pokuty a dodací termín). Tato smlouva o smlouvě budoucí se uzavírá z důvodů zajištění výrobních kapacit u prodávajícího a zakotvení dodacího termínu pro kupujícího v době, kdy nejsou ještě připraveny všechny smluvní dokumenty, a to převážně z důvodů na straně kupujícího. Smlouva o smlouvě budoucí musí rovněž obsahovat dohodu, kterou se jedna (nebo obě) smluvní strany zavazují uzavřít, na výzvu učiněnou oprávněnou stranou (opět jedna nebo obě), ve stanovené lhůtě, konkrétní smlouvu. Pro kupujícího, jako jednu ze stran oprávněných, je výhodnější, aby zavázanou stranou byl pouze prodávající. Naopak pro prodávajícího je vhodnější, aby jak oprávněnou, tak i zavázanou stranou byly oba smluvní partneři. Pokud se kupujícímu podaří ve smlouvě o smlouvě budoucí dohodnout, že zavázanou stranou je pouze prodávající, dosáhne tím lepší vyjednávací pozici pro konečné smluvní vyjednávání o smluvních podmínkách nezakotvených ve smlouvě o smlouvě budoucí. Tzn., nemůže být nucen prodávajícím k uzavření smlouvy za v detailech nevýhodných obchodních podmínek. Samozřejmě to platí ve všech aspektech i naopak. V souvislosti s vyjednáváním o podmínkách smlouvy o uzavření budoucí smlouvy nutno upozornit na skutečnost, že někdy méně znamená více, tzn., že tato smlouva by neměla obsahovat takové údaje, které nejsou v době jejího uzavírání zcela jasné. Nepřesné údaje zakotvené v takové smlouvě, se jen obtížně daří změnit při vyjednávání o konkrétní smlouvě. Z toho plynoucí výhoda či nevýhoda může být na obou smluvních stranách. I když v mé dosavadní praxi jsem smlouvu o smlouvě budoucí často nepoužívala, v bakalářské práci je smlouva o uzavření budoucí smlouvy použita. V návrhu kupní smlouvy, který je současně výzvou k uzavření budoucí smlouvy, jsou na ni v některých článcích učiněny odvolávky (např. v čl. 7.3, 7.4, 7.5 a některých dalších, zvláště týkajících se smluvních termínů). Pokud zavázaná strana neuzavře na řádnou a včasnou výzvu oprávněné strany budoucí smlouvu, může oprávněná strana dle vlastní volby, buď požadovat určení obsahu smlouvy soudem, nebo požadovat náhradu škody.11 Během mé dosavadní praxe jsem však došla k závěru, že pokud povinná strana ze smlouvy o uzavření budoucí smlouvy její uzavření z jakéhokoliv důvodu 10 11

viz blíže Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy, ČÁST I, hlava III, §4 blíže k této problematice viz Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy, ČÁST I, hlava III, § 4

strana z 45

PEF MZLU v Brně


odmítá, je nutné pro zajištění dodávky pro investiční celek hledat okamžitě jiného dodavatele. Náhrada škody, která by se obtížně prokazovala, a nebo zdlouhavé soudní řízení, není dle mého názoru optimálním řešením této situace. Pro firmu je výhodnější snažit se klíčovou dodávku zajistit i za cenu vyšších nákladů. Poznámka: Ve vytvořeném návrhu kupní smlouvy jsem pro lepší prezentaci platebních podmínek použila smyšlené ceny, které jen odhadem demonstrují skutečné ceny.

4.2 Rozbor přípravy návrhu smlouvy Rozbor přípravy smlouvy je proveden po jednotlivých článcích, hlavně pak z pohledu rizik pro kupujícího. V některých případech, kde uvedená kupní smlouva nepostihuje rizika nákupu jiného zboží potřebného pro realizaci stavby, je v práci poukázáno i na tato případná rizika. Mezi ně např. patří dodávka řádného množství v případě kupní smlouvy na dodávku kabelů nebo potrubí nebo jasně stanovené procedury pro vracení vratných obalů. Jelikož práce pojednává o kupní smlouvě se zahraničním prvkem, je v ní také poukázáno na možná rizika při řešení celní problematiky a vykazování INTRASTATU.

Čl. 1 Smluvní strany (Parties to the Purchase Contract) Pečlivé uvedení smluvních stran je nezbytný předpoklad řádného uzavření smlouvy a současně je neopomenutelným požadavkem pro případné řešení sporů u soudu. Pokud soud zjistí, že identita smluvní strany neodpovídá identitě strany domáhající se svých práv, pak nemůže být ani zahájeno soudní řízení. V případě, že je uzavírána kupní smlouva s nabízejícím, který není ověřen zkušenostmi z dřívějších vzájemných obchodů nebo nepožívá v oboru všeobecné důvěry, je vhodné požádat některou renomovanou auditorskou firmu, např. Dan & Bradstreet, spol. s r.o. (dále jen dnb) se sídlem v Praze o poskytnutí Obecné obchodní informace o této firmě. Kontakt na dnb je možný přes internet na adrese: www.dnbczech.cz nebo na e-mail: [email protected]. Ze zkušenosti však vím, že ani tato zpráva není zcela vypovídající o aktuálním stavu firmy nabízejícího a v mnoha případech používá auditor obecné fráze typu: „S firmou lze obchodovat se zvýšenou obezřetností“. Při přetrvávající pochybnosti o uvažovaném dodavateli je vhodné si zajistit další reference, např. dotazem do ostatních sesterských firem o uskutečněných obchodech s tímto nabízejícím. Smluvní strany musí být ve smlouvě uvedeny tak, jak jsou zapsány v obchodním rejstříku, vč. osoby oprávněné k podpisu smlouvy a identifikačního čísla organizace (IČO). Název firmy je nutné uvádět přesně tak, jak je zapsána v rejstříku vč. velkých písmen nebo diakritiky. Mezi další údaje o smluvní straně patří daňové registrační číslo (DIČ) a bankovní spojení, včetně čísla účtu.

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Čl. 2 Prodej a nákup zboží (Sale and purchase of the goods) Tento článek vychází z kogentního ustanovené v § 409 ObchZ, kde kupující deklaruje svou vůli zboží dle kupní smlouvy převzít a zaplatit za něj dohodnutou kupní cenu a prodávající zboží dodat a převést na kupujícího vlastnická práva ke zboží. Obecně lze upozornit na skutečnost, že v důsledku všeobecné platební nekázni se prodávající chce v mnoha případech jistit podmínkou, že přechod vlastnických práv nastane až po úplném zaplacení kupní ceny.

Čl. 3 Předmět plnění (Scope of Purchased goods) Detailní určení předmětu plnění patří z praktického hlediska k nejdůležitějším částem smlouvy. Ve smlouvě se dá obecně rozdělit na technickou a obchodní část. Technická část Technická specifikace dodávky je pro svůj značný rozsah popsána v samostatné Příloze č. 3 kupní smlouvy. Specifikace musí podrobně popisovat všechny technické požadavky na zboží vč. požadavků na dokumentaci a certifikaci. Tuto specifikaci, která se v mnoha případech odvolává na různé mezinárodní standardy a normy je nezbytně nutné před uzavřením smluvního vztahu s prodávajícím dopodrobna projednat. Zkušenosti ukazují, že u složitých dodávek není tak jednoduché dosáhnout při smluvním technickém vyjednávání shody ve všech detailech technického řešení a že tedy zboží objednané dle kupní smlouvy je kompromisem požadavků kupujícího a technických možností prodávajícího a jeho případných subdodavatelů. Znovu zdůrazňuji nutnost takového technického vyjasnění před uzavřením smlouvy. Jakékoliv technické detaily, nedořešené mezi smluvními stranami před uzavřením smlouvy, dávají prodávajícímu a případně i kupujícímu možnost uplatňovat na druhé smluvní straně dodatečné, jen obtížně kontrolovatelné požadavky, jako např. zvýšení ceny, prodloužení dodacího termínu nebo i změny technických parametrů dodávky. Tímto by se plnění smlouvy dostalo do patové situace a musím upozornit na možnost zdlouhavého řešení tohoto „smluvního nedostatku“, kde prodávající, vědom si faktu, že byl již pro danou dodávku vybrán a kupující nemá již z časového důvodu možnost hledat případně nového dodavatele, využívá svého postavení a klade si neúměrné požadavky, jak finanční tak i technické nebo termínové. Obchodní část Obchodní část předmětu plnění je zaměřena na všechny ostatní netechnické náležitosti smluvního vztahu, mezi něž patří zejména dohoda o podmínkách dopravy, balení zboží, o dodávce obchodní a technické dokumentace vč. požadované certifikace oprávněnou osobou (Notified Body), dohoda o podmínkách účasti šéfmontéra prodávajícího na stavbě, apod. Doprava Dohoda o způsobu dopravy zboží je často při vyjednávání o smlouvě opomíjena jako méně důležitá záležitost, která de facto nastane až jako závěrečná

strana z 45

PEF MZLU v Brně


činnost prodávajícího při plnění smluvních podmínek. Prodávající ji téměř výhradně zajišťuje smlouvou s vybranou spediční organizací, a proto nemá při smluvním vyjednávání dostatek podkladů a znalostí o možnostech dopravců. Tyto aspekty mohou pak vést k tomu, že podmínky dopravy nejsou ve smlouvě jednoznačně stanoveny. K jasné specifikaci podmínek dopravy navrhuji použití dodacích podmínek „INCOTERMS 2000“, které vydala Mezinárodní obchodní komora (ICC) v Paříži, a které patří nesporně k nejvíce uznávaným a používaným dodacím podmínkám na celém světě. Současné znění vstoupilo v platnost ke dni 1.1.2000. Jednoznačně doporučuji všem dovozcům používat dodací podmínku DDU místo učení. Naopak prodávající, ve snaze se vyhnout odpovědnosti za zboží při jeho dopravě, nabízejí dodací podmínku CPT nebo CIP ujednané místo určení. Zásadní rozdíl v těchto podmínkách DDU versus CPT nebo CIP je nezanedbatelná skutečnost, že u podmínky DDU plní prodávající až dodáním do místa určení dle potřeb kupujícího, zatímco u podmínek CPT nebo CIP plní již dodáním prvnímu dopravci, což znamená, že kupující nese nebezpečí ztráty a poškození zboží, jakož i jakékoliv dodatečné náklady vzniklé po dodání zboží do péče prvního dopravce. Jelikož při dodací podmínce DDU není prodávající povinen zboží na přepravu pojistit, doporučuji dohodnout ve smlouvě povinnost prodávajícího sjednat na dobu dopravy s dopravcem pojistnou smlouvu na hodnotu minimálně 110% ceny zásilky, což je úroveň tzv. minimálního krytí dle INCOTERMS. V případě rizikové dopravy však tato výše pojištění nemusí stačit a lze proto doporučit požadovat sjednání připojištění do výše 130 až 140% ceny dodávky. K smluvnímu ujednání o dopravě je nutné řádně prostudovat všechny dodací doložky dle podmínek INCOTERMS 2000, včetně úvodních komentářů uvedených v příslušné použité literatuře a v případě kombinované dopravy, např. námořní (říční) a silniční využít konzultace spediční organizace, jako jsou DHL, TNT, DSV Road, Čechofracht, apod. Např. při použití doložky „FOB“ – Free On Board doporučuji ve smlouvě dohodnout další detaily, jako je odpovědnost za uložení a ukotvení zboží na palubě, označované “FOB stowed“, nebo „FOB stowed and trimmed“ pro nakládku např. sypkých materiálů. S dopravou v mezinárodním obchodě rovněž úzce souvisí splnění podmínek Celního zákona pro pohyb zboží uvnitř Evropské unie a pro jeho vývoz do třetích zemí, kde je nutné požadovat od dodavatele z EU dodání certifikátu EUR1. Tento certifikát, vydávaný v České republice Hospodářskou komorou v závislosti na zemi původu zboží, umožní v mnoha zemích dovozu mimo EU využít preferenčního cla, které je většinou nulové. Zde lze rovněž odkázat na oficiální portál pro podnikání a export, který se zabývá celní problematikou. Pro přepravu kompresorů navrhuji v návrhu smlouvy silniční kamionovou dopravu, jejíž výhoda spočívá v rychlosti, v dodávce „dům – dům“, možné úspoře obalu a ve skutečnosti, že se jedná o dopravu doprovázenou, což jsou hlavní její výhody na úkor dopravy železniční. Mezinárodní silniční doprava je prováděna na podkladě Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě, známé pod zkratkou CMR. Vztahuje se na mezinárodní silniční dopravu, pokud místo převzetí a místo dodání jsou v různých státech, z nichž alespoň jeden je signatářem Úmluvy. Na rozdíl od

strana z 45

PEF MZLU v Brně


vnitrostátní přepravy, Úmluva CMR nepřipouští smluvní volnost při sjednávání podmínek přepravní smlouvy. Z pohledu připraveného návrhu kupní smlouvy má výše uvedený text pouze informativní povahu. V návrhu smlouvy je použita dodací podmínka DDU, což znamená, že odpovědnost za dopravu zboží až do místa určení je na straně prodávajícího. Balení Prodávající, pokud není dohodnuto jinak, je povinen zabalit zboží tak, aby si uchovalo své vlastnosti po dobu použité dopravy. Toto odpovídá i ustanovení čl. 35 Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, kde se uvádí, že balení se musí hodit pro zvláštní účel, o kterém byl prodávající uvědomen v době uzavření smlouvy. Zde je nutné věnovat pozornost i balení pro námořní dopravu, kde jsou normami stanoveny přesné podmínky pro balení, tj. těsnost obalů nebo přípustná vlhkost v obalu před jeho uzavřením. Odborná firma specializovaná na balení v Brně, např. „První obalová“ se sídlem v prostorách bývalé Královopolské strojírny, je schopna na vyžádání a samozřejmě i oproti úhradě, vydat na provedené zabalení zboží certifikát jakosti, ve kterém může dle požadavku objednatele deklarovat např. relativní vlhkost vzduchu před uzavřením obalu (zatavením PVC folie) nebo těsnost obalu. Takovéto požadavky jsou obyčejně kladeny na zboží, které má být dopravováno námořní dopravou, a kde by mořský vzduch, se zvýšenou koncentrací solí, mohl poškodit přepravované zboží. S balením rovněž souvisí otázka kontroly zboží před uzavřením obalu. V zahraničně obchodních transakcích se setkáváme se třemi typy kontrol, z nichž kontroly státní správy (veterinární, fytopatologické, apod.) se na naše zboží nevztahují. Hlavní kontrolu provádí prodávající, který tak zajišťuje řádné plnění dodávky a týká se např. kontroly jakosti, množství a v případě dodávky kompresorů též provedení funkčních testů. Ve smlouvě doporučuji vždy dohodnout i právo kupujícího na provedení vlastní kontroly před odesláním zboží v rozsahu inspekčního plánu. S otázkou balení je spojena i dohoda o druhu obalu, tzn., zda je obal vratný či nevratný. Pro zahraniční obchod doporučuji dohodnout obal nevratný, protože zpětný dovoz vratného obalu by byl v mnoha případech cenově nákladnější než použití obalu nevratného. Použití vratného obalu lze doporučit snad jen v případě speciálních obalů, které se dají několikanásobně znovu použít. Mohou to být např. ocelové bubny pro dodávky elektrických nebo jiných zvláštních kabelů nebo speciální výrobně nákladné transportní podložky pro dodávky velkých aparátů. Zde je pak nutné smluvně dohodnout podmínky vracení těchto obalů, tj. povinnosti kupujícího i prodávajícího, včetně důsledků porušení plnění těchto povinností. S vracením obalů je spojena náročná administrativa, jak technická, tak i finanční a je tedy nutné před uzavřením smlouvy posoudit, co je pro obě strany ekonomicky výhodnější. Šéfmontáž prodávajícího na stavbě Doporučuji již v době přípravy kupní smlouvy, tedy již při vyhodnocování nabídek od případných dodavatelů, kalkulovat do cenového hodnocení nabídek i náklady pozdějšího prodávajícího na poskytnutí šéfmontáže při instalaci jeho

strana z 45

PEF MZLU v Brně


dodávky na stavbě. Dohodnuté jednotkové hodinové nebo denní sazby musí být přílohou kupní smlouvy, i když provedení šéfmontáže je ve smlouvě uvedeno jako „OPTION“ a objednávalo by se později dodatkem k již uzavřené kupní smlouvě dle rozhodnutí kupujícího. Z přílohy musí být jednoznačně patrné, co jednotkové ceny obsahují a co a v jaké výši by mohl prodávající fakturovat nad rámec těchto sazeb. Největší problémy při schvalování faktur za supervizi bývají např. počty odpracovaných hodin, počty ujetých kilometrů, nebo oprávněnost prodávajícího zatížit tyto faktury procentní režijní přirážkou, což bývá obvykle ve výši 10 až 15 %. Tímto se zabrání neúměrnému zvýšení sazeb prodávajícího v době, kdy se dostane do výhradní pozice nepostradatelného poskytovatele zmíněné služby. Rovněž doporučuji dohodnout již ve smlouvě závaznou lhůtu potřebnou k mobilizaci prodávajícího k provedení šéfmontáže. Součástí smluvní dohody musí být i závazek prodávajícího, že jeho šéfmontér vystaví a podepíše protokol, kde bude deklarováno, že montáž prováděná třetí stranou byla provedena ve shodě s pokyny pro montáž vydanými prodávajícím. V ojedinělých případech se stává, že nabízející již při smluvním vyjednávání deklaruje svého šéfmontéra jako konzultanta, který zodpoví všechny dotazy techniků montážní firmy, ale jen v případě, že budou takové dotazy vzneseny. Takovýto „šéfmontér – konzultant“ není pak smluvně zavázán podepsat protokol o řádném provedení montáže. Pro vedoucího stavby je pak jedinou oporou při diskuzi o odpovědnosti prodávajícího za svého šéfmontéra na stavbě, přesně specifikovaný rozsah jeho povinností dle kupní smlouvy. Náhradní díly Ve smlouvě je nezbytně nutné jasně specifikovat druh a množství náhradních dílů a jejich termín dodání. Obvykle se se zařízením pro větší investiční celek nakupují současně s dodávkou zařízení i náhradní díly pro montáž a uvedení do provozu. Náhradní díly pro následný dvouletý provoz se nakupují obvykle později, a prodávající poskytuje po ukončení konstrukčního návrhu zařízení pouze jejich seznam ke zvážení kupujícího, zda si tyto náhradní díly doporučené výrobcem nakoupí. Podrobněji o náhradních dílech je pojednáno dále v samostatné kapitole „Náhradní díly“. „OPTIONS“ „OPTIONS“ doporučuji v kupní smlouvě používat v případě, kdy se kupující v době uzavírání kupní smlouvy nemůže objektivně rozhodnout, zda některou konkrétní část zařízení nabízenou prodávajícím bude pro svoji stavbu od prodávajícího nakupovat nebo najde jiné technické či obchodní řešení. Každá „OPTION“ musí obsahovat nejméně popis dodávky, kupní cenu a lhůtu pro akceptaci kupujícím. Po uplynutí lhůty akceptace je závazek prodávajícího promlčen či musí být sjednána nová lhůta, která však může platit již za jiných podmínek, např. cenových nebo termínových. Uvedením „OPTIONS“ v kupní smlouvě si kupující zaváže prodávajícího, že prodávající potvrdí dodatek ke kupní smlouvě, připravený kupujícím, na dodávku zboží specifikované v OPTIONS za podmínek uvedených v kupní smlouvě. Množství Množství zboží je řešeno dispozitivním ustanovením § 420 a 421 ObchZ, kde je uvedena povolená odchylka +/- 5%. Toto ustanovení je nutné vyloučit např. pro

strana z 45

PEF MZLU v Brně


dodávky velmi drahých vysokonapěťových kabelů dodávaných v jednom kuse bez možnosti napojování. V tomto případě je minusová odchylka pro kupujícího z technických důvodů nepřijatelná a velká plusová odchylka (větší než 3%) by zbytečně prodražila stavbu. V tomto případě je nutné ve smlouvě dohodnout odchylné tolerance, než které stanoví obchodní zákoník. Ze zkušenosti lze uvést, že je možné dohodnout toleranci – 0 % a max. + 3 % z celkové smluvní délky. Nákup kabelů má i svá další specifika, jako např. smluvní stanovení „řezacích plánů“, kde se pak tolerance vztahují na tyto dílčí délky.

Čl. 4 Právní pořadí dokumentů (Legal Ranking of Documents) Právní pořadí smluvních dokumentů musí vždy nadřadit právní váhu speciálního nad obecným, tzn., že ujednání kupní smlouvy musí být nadřazeno nad všeobecné obchodní podmínky nákupu a ostatní přílohy smlouvy. Rovněž je potřeba z pohledu kupujícího dát vyšší právní důležitost příloze č. 3, kde jsou detailně specifikovány technické podmínky dodávaného zboží nad technickou nabídku prodávajícího, pokud je ke smlouvě přiložena. Řada nabízejících požaduje uzavřít kupní smlouvu dle jejich technické nabídky, což je z pohledu kupujícího jen těžko přijatelné. Zásadně musí platit pravidlo, že technická specifikace zboží může být uvedena pouze v jednom dokumentu, nejlépe, z pohledu kupujícího, připraveném kupujícím. Tímto se značně zjednoduší pro kupujícího přenesení technického zadání z kontraktu se zákazníkem do dodavatelských smluv. Pokud nabízející trvá na uvedení jeho nabídky jako přílohy smlouvy, a není jiná dohoda možná, pak by měla být jeho nabídka na nejnižším stupni právního pořadí smluvních dokumentů.

Čl. 5 Kupní cena (Purchase Contract Price) I když není dohoda o ceně podstatnou náležitostí smlouvy, její stanovení jako ceny pevné pro smluvní rozsah dodávky velmi doporučuji. Z mé praxe vyplývá, že každý dodavatel, po získání zakázky, změní svůj vstřícný přístup z doby nabídkového řízení a po uzavření smlouvy se z něj stane „obchodník“, který se snaží z každé „smluvní volnosti“ vyzískat maximum ve svůj prospěch. Dohodě o smluvní ceně musí vždy předcházet obchodní vyjednávání s nejméně třemi technicky akceptovatelnými nabízejícími. Forma takového vyjednávání je obyčejně stanovena firemními pravidly, která jsou součástí celkového systému práce společnosti. V případě, je-li firma nositelem certifikátu jakosti dle normy ČSN EN ISO 9001:2oo1, podléhá takový firemní systém pravidelné re-certifikaci jednou za 3 roky. Jako jednu z nejefektivnějších metod pro získání nejlepší možné ceny z pohledu kupujícího, je použití internetové aukce. Princip aukce spočívá v tom, že všichni oslovení nabízející se připojí současně na server kupujícího, kde jim administrátor aukce předá určitá oprávnění tak, aby každý z nich viděl poslední nabídkovou cenu, od pro ostatní nabízející utajeného konkurenta, a mohl, během určité, předem stanovené doby, podat svoji vlastní nejlepší cenu. Tuto nově nejnižší cenu opět uvidí všichni ostatní nabízející. Tímto jednoduchým způsobem získá kupující přehled o nejlepších cenách od jednotlivých nabízejících. Pro aukci

strana z 45

PEF MZLU v Brně


platí předem stanovené pravidlo, známé pro všechny účastníky aukce, že kupující není povinen uzavřít smlouvy s nabízejícím, který nabídl nejlepší cenu. Celková smluvní cena by měla být ve smlouvě uvedena jako součet, pokud možno, maximálního množství dílčích cen. Toto pravidlo umožní, v případě rušení nebo změn některých dílčích dodávek, lepší a hlavně jednodušší dohodu smluvních stran o cenových úpravách v již uzavřené smlouvě. Uvedení dílčích cen v kupní smlouvě rovněž dovolí lépe pracovat s platebními podmínkami, např. nezahrnovat cenu za dopravu nebo pevnou cenu za šéfmontáž prodávajícího, prováděnou i několik týdnů po dodávce, do zálohových plateb a rovněž možnost oprávněných plateb dle dílčích dodacích milníků.

Čl. 6 Cenové podmínky (Price Conditions) Snahou každého kupujícího by mělo být dosáhnout dohody o pevné ceně, i když v některých zvláštních podmínkách to nemusí být stoprocentně výhodné. Pevná smluvní cena však umožní lépe sledovat celkové náklady na projektu, kde je třeba i více jak sto dodavatelských smluv uzavřených na různé dodávky s dodavateli z celého světa. V některých těchto smlouvách by bylo možné zvažovat použití cenových nebo měnových doložek. Např. pro elektrické kabely by bylo vhodné dohodnout cenovou doložku, která by uváděla, že výše kupní ceny má být dodatečně upravena s přihlédnutím ke změnám cen hlavních surovin (tj. především mědi) potřebných k výrobě zboží. Kritéria, podle nichž bude změna ceny provedena, se musí dohodnout v cenové doložce, kde je mimo jiné také třeba dohodnout rozhodnou dobu pro posuzování cenových změn. Zpravidla je to doba uzavření smlouvy a doba, kdy měl prodávající zboží dodat. Cenová doložka může být dohodnuta jak ve prospěch kupujícího, tak i prodávajícího. Další možností jak vhodně zajistit případnou změnu ceny je použití měnové doložky pro dodávky ze zemí mimo eurozónu na pokrytí měnových rizik. Použití těchto doložek však vyvolá další nepřímé náklady spojené se sledováním vývoje cen „hlavních surovin“ nebo pohybu kursů měn. Pro informaci zde uvádím, že členy Evropské měnové Unie (EMU) je 16 členských zemí EU, což je asi 328,5 miliónů osob. Jako poslední se připojilo dne 1.1.2009 Slovensko. Ve vytvořeném návrhu smlouvy jsem ani cenovou, ani měnovou doložku nenavrhla. Cenové podmínky musí rovněž jasně stanovit, co smluvní cena obsahuje a co v ní obsaženo není a co bude např. oceněno na základě dohodnutých jednotkových cen. Ujednání o jednotkových cenách je velmi důležité pro dodávky zboží, které je na trhu k dispozici jen v určitých délkách (např. potrubí ve výrobních délkách) nebo jehož množství se může po dohodě smluvních stran ještě v průběhu plnění smlouvy měnit. Ve smlouvě se musí dohodnout pravidla pro případné snížení/zvýšení počtu kusů dodávaného zboží. Např. počty standardně vyráběných manometrů, teploměrů nebo drobných ventilů apod. mohou být bez storno nákladů, naopak pro speciální regulační ventily vyráběné podle specifických smluvních technických podmínek bude nutné dohodnout přesné storno podmínky, jak cenové tak i termínové. Někteří dodavatelé požadují, po zadání výroby objednaného zboží do svých výrobních systémů, neúměrně velké storno náklady. Z tohoto důvodu je nutné o tomto jednat již při smluvním vyjednávání a ve smlouvě tyto procentní částky v návaznosti na termín storna

strana z 45

PEF MZLU v Brně


přesně zakotvit. Kupující musí pro minimalizaci svých storno nákladů případné rušení dodávek u prodávajícího včas uplatnit.

Čl. 7 Platební podmínky (Payment Terms) Dohoda o platebních podmínkách je vedle dohody o ceně jednou z hlavních činností obchodníka při přípravě a uzavírání kupní smlouvy. Kupující má zájem zaplatit co nejpozději, prodávající však v řadě obchodních případů požaduje platby předem, a to buď jako zálohové platby na nákup základního materiálu na výrobu zboží nebo jako platbu před odesláním zboží v případě, že má pochybnosti o důvěryhodnosti kupujícího, že zaplatí dle kupní smlouvy. Při vyjednávací výhodě na straně kupujícího lze dohodnout zálohové platby do výše 30 až 40% na nákup materiálu a zbytek smluvní ceny platit až po dodávce za dodací podmínky dle dodací doložky DDU staveniště Hydrokraku. Na zálohové platby, které jsou bez dílčího plnění, musí kupující požadovat od prodávajícího vydání bankovní garance pro případ, kdyby prodávající nebyl schopen z jakéhokoliv důvodu dostát smluvním závazkům. Tato bankovní garance by měla být vystavena věrohodnou bankou s platností minimálně 1 měsíc po smluvním termínu dodání a měla by být bezpodmínečná a neodvolatelná.12 Text bankovní garance by měl vždy posoudit finanční odborník. V připraveném návrhu kupní smlouvy navrhuji, vzhledem ke značné výši kupní ceny, že na první zálohu poskytnutou kupujícím prodávajícímu ve výši 10% kupní ceny vystaví prodávající garanci mateřské společnosti (Parent Company Guarantee) a současně kupující vystaví rovněž garanci své mateřské společnosti ve výši 100 % kupní ceny. Tato garance vystavená kupujícím zajišťuje prodávajícímu, že jedinečné kompresory budou kupujícím odebrány a zaplaceny. Platnost těchto záruk mateřských společností navrhuji o 30 dnů delší, než je smluvní termín dodávek zboží. Akceptace garancí mateřských společností je výhodnou dohodou smluvních stran, protože šetří náklady spojené s vystavením a udržováním bankovních garancí. Nezanedbatelnou podmínkou vzájemné akceptace záruk mateřských společností je jejich věrohodnost na světovém trhu, o čemž v případě dvou amerických společností, které jsou v této fiktivní kupní smlouvě předpokládány jako smluvní strany, není pochyb. Ostatní platby kupujícího jsou již v návrhu kupní smlouvy zajištěny dílčím plněním prodávajícího, které je kupující schopen prostřednictvím vlastních nástrojů kontrolovat, a proto není nutné tyto platby podmiňovat vystavováním dalších zajišťovacích nástrojů, a to jak záruk mateřských společností, tak bankovních záruk. Pro zajištění dodržení technických parametrů sjednaných ve smlouvě doporučuji ve smlouvách dohodnout použití Výkonové bankovní garance (“Performance Bank Guarantee“) pro jejíž vystavení a akceptaci kupujícím platí stejná pravidla jako u bankovní garance za poskytnutí zálohové platby. Její platnost však musí být minimálně o 1 měsíc delší než dohodnutá záruční lhůta.

12

viz blíže Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy, ČÁST I, hlava IV, §6

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Obecně je nutno upozornit, že sjednávání platebních podmínek má významný vliv na „Cash out“ u kupujícího a „Cash in“ u prodávajícího. V obou případech musí obchodník úzce spolupracovat s oddělením kontroly nákladů, aby platební závazky kupujícího nepřesáhly ve svém celku „Cash in„ sjednané v kontraktu se zákazníkem. K zajištění plateb lze použít i jiné nástroje než jsou bankovní garance nebo garance mateřských společností. Mezi ně patří např. neodvolatelný dokumentární akreditiv, který na jedné straně prodávajícímu zajistí, že dostane zaplaceno za realizovanou dodávku, pokud splní všechny podmínky předepsaná akreditivem a na druhé straně zaručí kupujícímu, že výplata bude provedena až v okamžiku splnění podmínek předepsaných akreditivem, tj. až po odeslání zboží a předložení požadovaných dokumentů. Nutno však upozornit, že sice zapojení bankovních nástrojů do zajištění plnění smluvních závazků zvyšuje jejich jistotu, ale na druhé straně rovněž zvyšuje smluvní cenu o bankovní poplatky na straně prodávajícího nebo zatěžuje náklady projektu na straně kupujícího. Z těchto důvodů je vždy nutné zvážit míru rizika neplnění smluvních podmínek oproti dodatečně vynaloženým nákladům. Za dobu mé téměř dvacetileté praxe jsme „stahovali“ z banky peníze z výkonové bankovní garance pouze jednou, kdy dodavatel neplnil své povinnosti z reklamačních závazků. Mezi dohody o platebních podmínkách patří rovněž dohoda o lhůtě splatnosti faktur. Před patnácti lety, kdy cena peněz byla podstatně vyšší než nyní (úrok z úvěru byl kolem 20% p.a.), mělo smysl usilovně jednat z obou smluvních stran o lhůtě splatnosti faktur. V dnešní době, kdy se úrok z úvěru v rámci dohodnutých úvěrových limitů s bankou pohybuje v ČR kolem 5 až 7 %, musí kupující dohodnout pouze takovou lhůtu splatnosti, která mu umožní interní schválení faktury. Do smlouvy nutno dále uvést podmínku, že faktury budou zaplaceny, jen pokud budou doloženy odpovídajícími dokumenty dohodnutými ve smlouvě. Mezi tyto dokumenty patří např. bankovní garance nebo záruka mateřské společnosti při zálohových platbách nebo potvrzený dodací list ze stavby a výkonová bankovní garance pro případ konečné platby. Lhůta splatnosti musí být pro kupujícího dostatečně dlouhá, aby byl schopen ve všech odpovídajících útvarech společnosti zkontrolovat oprávněnost jejího proplacení. Naopak prodávající požaduje vždy zaplatit co nejdříve po řádném splnění svých smluvních závazků. Dle zkušeností je přijatelnou lhůtou splatnosti pro oba smluvní partnery třicetidenní lhůta, kterou jsem také navrhla ve vytvořeném vzoru smlouvy. Dle finančních pravidel se má zato, že platba je zaplacena až po jejím připsání na účet prodávajícího. Některé společnosti mají však svůj finanční systém nastaven tak, že považují za provedení platby den odeslání příkazu své bance k poukázání platby věřiteli. Pro zamezení problému při placení kupní ceny doporučuji i tento detail vzájemně ve smlouvě dohodnout. V případě, že je konečná platba obyčejně ve výši 5 až 10 % smluvní ceny podmíněna např. splněním garančního testu celé stavby, na což prodávající po svém řádném splnění smluvních závazků nemá žádný vliv, je nutné ve smlouvě dohodnout předpokládaný termín tohoto testu a také podmínku, za které bude konečná platba uhrazena v případě, že se kupujícímu nepodaří, ne z viny prodávajícího, úspěšný garanční test jednotky provést.

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Z pohledu prodávajícího je v dnešní finančně značně rizikové době vhodné požadovat po kupujícím záruku, že splní svou základní smluvní povinnost, tj. zaplatit smluvní cenu dle podmínek smlouvy. V době dnešní celosvětové ekonomické krize se od počátku tohoto roku množí požadavky kupujících, aby při dodatečném vyjednávání s prodávajícím dosáhly posunutí termínů splatnosti až na 180 dnů. Mnoho kupujících, převážně v postavení investorů, kdy investice plánovali za zcela jiných ekonomických podmínek (v našem případě především cena ropy), se dostává do tíživé situace s dostatkem investičních prostředků. Ve snaze dokončit rozestavěné projekty hledají jakékoliv možnosti, jak své negativní „cash flow“ vylepšit a udržet tím projekt v realizaci. Právě pro takové krizové případy lze vhodné zajištění povinností kupujícího jen doporučit.

Čl. 8 Dodací termín (Delivery Date) I když dodací termín nepatří k podstatným náležitostem smlouvy, je pro obě smluvní strany jedním z nejdůležitějších ustanovení kupní smlouvy. Kupující podle dohodnutého dodacího termínu plánuje svůj detailní harmonogram postupu výstavby a pro prodávajícího je koncovým bodem jeho harmonogramu výroby. Prodávající se zavazuje dodat zboží ve lhůtě, která teoreticky začíná dnem uzavření kupní smlouvy a končí dnem uvedeným ve smlouvě. Kupující však musí, pro zajištění dodávek dle harmonogramu stavby, omezit termínové plnění např. ustanovením: „Ne však dříve než 1 týden před koncem této lhůty.“ V připravované kupní smlouvě je uvažováno s řadou dílčích plnění, která mohou být zapříčiněna objektivní neschopností prodávajícího zajistit řádné plnění v jednom termínu a současně potřebou kupujícího zajistit alespoň dílčí montáž rozhodujících zařízení v daném prostoru staveniště kompresorovny. Při vyjednávání o smlouvě se musí vzít v úvahu všechna úskalí dílčích dodávek pro kupujícího (např. nemožnost odzkoušení kompletu kompresorů s elektromotory v montážní zkušebně u prodávajícího) a oproti tomu možnost uzavření střechy kompresorovny po dodávce kompresorů a montáži připojovacího potrubí. V této kapitole je nezbytné uvést i všechny ostatní dodací termíny, a to jak pro dodavatelskou dokumentaci, tak i např. pro nabídky náhradních dílů pro dvouletý provoz a hlášení o plnění harmonogramu výroby prodávajícím.

Čl. 9 Smluvní pokuty (Conventional fines) Smluvní pokuta, jejíž právní úprava je obsažena v občanském zákoníku a doplněna některými dílčími ustanoveními obchodního zákoníku slouží převážně k peněžnímu zajištění obchodního závazkového vztahu. Má jak sankční, tak i odškodňovací funkci. Obecně lze říci, že každé termínové plnění nebo plnění měřitelných výkonových parametrů by mělo být zajištěno smluvní pokutou. Mohu konstatovat, že kontrola průběhu plnění dílčích smluvních povinností, pokud jsou pod smluvní pokutou, je při jednání s prodávajícím mnohem jednodušší. Ke zvýšení aktivity prodávajícího, při jeho meškání s dílčím plněním, stačí v mnoha

strana z 45

PEF MZLU v Brně


případech pouze připomenout výši případné smluvní pokuty, kterou by v konkrétním okamžiku bylo možno vyúčtovat. V připravované smlouvě je použita smluvní pokuta za prodlení s plněním dodávky zboží (čl. 9.1) a za nedosažení garantovaných spotřeb energií při provozu kompresorů (čl. 9.2). Pod pojmem zboží je zde nutné chápat i dodávku dodavatelské dokumentace, a to jak potřebné pro dokončení projektových prací, tak i konečné dodavatelské dokumentace nutné k předání stavby Hydrokraku zákazníkovi. Způsob stanovení smluvní pokuty musí být ve smlouvě jednoznačně určen, aby při její aplikaci nemohlo dojít k rozdílnému výpočtu na straně prodávajícího a kupujícího. Její výše by měla smluvní strany dostatečně motivovat ke splnění smluvních závazků řádně a včas. Samostatnou kapitolou v článku Smluvní pokuty je ustanovení článku 9.4, které jistí závazek prodávajícího, že dodané zboží dosáhne bez jakékoliv úlevy dohodnutých technologických parametrů, jejichž snížení byť pod smluvní pokutou, by bylo příčinou nedosažení garantovaných parametrů při zkušebním testu celé jednotky Hydrokraku. Zde je mezinárodními technickými normami API (American Petroleum Institute) stanovena nulová záporná tolerance. Je tedy po dodavateli požadováno, aby bezpodmínečně dosáhl, opravou nebo náhradou nedostatečné dodávky, požadovaných garantovaných parametrů. V anglických smlouvách se používá výraz “make good“, což prakticky znamená, že dodavatel bude muset, aby dostál svých smluvních závazků, opravovat vadnou dodávku tak dlouho, dokud dodané zboží nesplní beze zbytku garantované parametry. Není zřejmě nutné připomínat, že vyjednávání o takovéto bezpodmínečné smluvní podmínce musí být ukončeno již během nabídkového řízení, tj. v době plného konkurenčního prostředí ostatních nabízejících. Např. po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí by se tato, pro kupujícího zásadní podmínka, již s velkou pravděpodobností vyjednat nepodařila. Při přípravě kupních smluv také doporučuji smluvně dohodnout, že případné smluvní pokuty lze započíst oproti jakékoliv platbě – viz čl. 9.6. Tato dohoda umožní kupujícímu lépe a hlavně jednodušeji inkasovat fakturované smluvní pokuty.

Čl. 10 Místo určení a odesílací dispozice (Place of Destination and Instruction for dispatch) Předmětem připravované smlouvy jsou dodávky velkých zařízení dodávaných přímo na staveniště, které je v jiném státě než projekční kanceláře kupujícího. Z tohoto důvodu je místo dodávky zboží rozděleno na dodávku zařízení přímo na staveniště a dodávku dodavatelské dokumentace do místa sídla kupujícího, kde má svá inženýrská střediska. Pro oba případy je nutné uvést přesné adresy místa určení včetně kontaktních adres a telefonického spojení. Z praxe mohu doporučit, aby čas příjezdu kamionu na stavbu byl ve smlouvě dohodnut na dobu, která se kryje s pracovní dobou na staveništi. Tím se zamezí možným reklamacím za vícenáklady dopravce, který se může domáhat vyložení zboží ihned po svém příjezdu na staveniště, např. i ve večerních hodinách nebo o víkendu. Při dodací podmínce DDU, která je v návrhu smlouvy použita, zajišťuje

strana z 45

PEF MZLU v Brně


vykládku kupující. Potřebné mechanizmy jsou však na stavbě k dispozici pouze během pracovní doby. Nezbytnou součástí odesílací dispozice musí být informace kupujícího, jak požaduje provést proclení dodávek v zemi určení. Doporučuji uzavřít smlouvu s místní agenturou, která poskytuje služby celního deklaranta a prodávajícího ve smlouvě zavázat k využití této společnosti k provedení všech činností potřebných k uvolnění dodávky zboží do volného oběhu v zemi určení. I zde je nutné připojit kontaktní údaje na vybraného celního deklaranta.

Čl. 11 Záruka (Guarantee) Délka záruční lhůty Záruční podmínky uvedené v kupních smlouvách na jednotlivé dodávky pro stavbu jednotky Hydrokraku musí vycházet především z kontraktu mezi kupujícím a jeho konečným zákazníkem. Pokud by se kupujícímu během smluvního vyjednávání pro nákup některého zboží pro stavbu nepodařilo požadované garance dohodnout, musí kupující takovouto odchylku nejdříve projednat se zákazníkem. Teoreticky může samozřejmě nastat situace, kdy zákazník odchylku od již smluvně dohodnutých podmínek neodsouhlasí, a kupující nenajde na trhu takového dodavatele, který by byl schopen takové garance poskytnout. Z praxe však mohu konstatovat, že takováto teoretická situace se nám ještě nestala. Vždy jsme našli s některým z nabízejících takové řešení, které bylo i ve shodě s kontraktem se zákazníkem. Garance na dodávku strojů a zařízení se z praktického pohledu dělí na garance mechanické a procesní. V kupních smlouvách se obvykle uvádí záruční lhůta v měsících, a to většinou od najetí jednotky Hydrokraku na požadované smluvní parametry. Jelikož však prodávající, jako dodavatel jednoho z mnoha dílčích zařízení pro celou stavbu, nemá na termín úspěšného zkušebního testu přímý vliv, je nutné v kupních smlouvách dohodnout i lhůtu pro trvání záruky od data jeho dodávky. Pro výpočet konce záruční lhůty se pak uplatní taková záruční lhůta, která uplyne dříve. Ve smlouvách je také vhodné z pohledu kupujícího zakotvit dohodu, že prodávající poskytne na opravené či vyměněné vadné díly novou záruční lhůtu. Pro prodávajícího však bude velmi důležité toto teoreticky opakované „řetězení“ nových záruk časově omezit, např. dobou ode dne své dodávky do místa určení (viz čl. 11.1.3 návrhu smlouvy). S prodávajícím poskytnutou garancí úzce souvisí otázka reklamací ze strany kupujícího při porušení garantovaných podmínek. Kupující je povinen uplatnit reklamaci vady zboží co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci, tj. prakticky po převzetí dodávky zástupcem kupujícího v místě určení. Zde však platí pravidlo, které rozlišuje vady zjevné a vady skryté. Zjevné vady, které mohl kupující při povinné prohlídce zjistit, je povinen oznámit prodávajícímu neprodleně po této prohlídce. Skryté vady, které kupující ani při důkladné prohlídce zjistit nemohl, je povinen oznámit prodávajícímu bez prodlení potom, co tyto vady zjistil. Limitní lhůta je doba do ukončení dohodnuté záruční doby.

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Z praxe pracovníků stavby vyplývá, že je často problematické prodávajícímu prokázat, že tuto skrytou vadu mělo zboží již v době přechodu nebezpečí škody na zboží, tj. v době převzetí zboží skladníkem kupujícího v místě určení. Z praktických důvodů lze doporučit jednak prohlédnout zboží co nejdříve a jednak pořídit fotodokumentaci vadného či poškozeného zboží. Pro následné vyjednávání o skryté vadě zboží je také vhodné uvádět na dodací list dopravce, že zboží bylo převzato kupujícím nerozbalené, v uzavřeném obalu. Opožděné oznámení kupujícího o vadě zboží, vede k oslabení soudní vymahatelnosti práva kupujícího z vadného plnění. Při oznámení vady zboží musí kupující vždy uvést, zda byla tímto porušena smlouva podstatným či nepodstatným způsobem, jelikož možné nároky kupujícího jsou odlišné při porušení smlouvy podstatným nebo nepodstatným způsobem. Pokud to není jasně stanoveno ve smlouvě, musí podstatné porušení smlouvy prokazovat kupující. V pochybnostech se má za to, že porušení není podstatné. Prodávající je povinen, po obdržení oznámení kupujícího, že dodané zboží má vady, provést taková opatření, aby vadnou dodávku opravil nebo nahradil v co nejkratší lhůtě. Pokud opravě nebo výměně vadné dodávky brání překážky na straně kupujícího, např. možnost výměny vadné dodávky až při odstávce celé jednotky Hydrokraku, musí být termín opravy vadné dodávky smluvními stranami vzájemně dohodnut. Výkonová záruka Požadavky na procesní garance musí být jednoznačně specifikovány v technické specifikaci – Příloha smlouvy č. 3 návrhu smlouvy. Z technickoobchodního hlediska je nutné tyto požadované garance rozdělit dle důsledků pro celou stavbu na: • záruky, jejichž nedodržení neohrozí významným způsobem výkon jednotky Hydrokraku • záruky, jejichž nedodržení by znemožnilo dosáhnout rozhodujících parametrů při zkušebním testu celé realizované stavby jednotky Hydrokraku. První skupinu záručních požadavků lze řešit smluvní pokutou (viz. čl. 9.2), druhou pak jen a pouze výhradním závazkem prodávajícího na bezpodmínečné dodržení požadovaných parametrů (viz čl. 9.4). Ve smlouvě nebo jejích přílohách musí být jednoznačně řešeno, jakým způsobem a za jakých provozních podmínek se budou požadované záruční parametry měřit.

Čl. 12 Zpoždění dodávky (Delay of Delivery) Pro realizaci celého díla ve shodě s harmonogramem stavby je nutné si smluvně zajistit povinnost prodávaného o poskytnutí informace v případě, že je ohrožen termín plnění dodávky. Současně doporučuji, aby si kupující vyhradil právo poskytnout prodávajícímu v takovém případě svoji součinnost, ovšem na náklady prodávajícího.

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Čl. 13 Náhradní díly (Spare Parts) Zajištění náhradních dílů (dále jen ND), jak pro montáž a uvedení do provozu, tak i pro následný dvouletý provoz, se v mnoha případech při zajišťování nového investičního celku věnuje zpočátku malá pozornost. V připravované smlouvě je tato problematika řešena v součinnosti s technickou specifikací, kde jsou specifikovány požadavky na nákup ND pro montáž a uvedení do provozu. Ve smlouvě je pak řešena otázka dodávek ND pro dvouletý provoz. Zde je obyčejně zavázán prodávající podat ve stanovené lhůtě, požadovaném formátu a dle daných obchodních podmínek svoji nabídku těchto ND. Kupující si ve smlouvě vyhradí právo, že z této nabídky pak, např. dodatkem ke kupní smlouvě, nakoupí ND dle vlastního výběru. Mezi zadané obchodní podmínky musí mimo jiné patřit minimálně dodržení pevné ceny nabízených ND po dobu požadované platnosti nabídky, apod.

Čl. 14 Výroba a Inspekce & Logistika (Manufacturing and Inspection & Expediting) Na přípravě tohoto článku kupní smlouvy musí s obchodníkem spolupracovat při smluvním vyjednávání i pracovník z oddělení expedice a logistiky. Pro sledování procesu výroby je nutné do smlouvy uvést plánované místo výroby zboží a prodávajícího smluvně zavázat, aby po podpisu smlouvy místo výroby upřesnil. Taková informace je zvláště důležitá u dodavatelů s mezinárodně rozvětvenou výrobní strukturou, kde uzavřené zakázky jsou vedením mezinárodní společnosti umísťované do jednotlivých výrobních závodů dle jejich aktuálního vytížení. Místo výroby a tím i zemi původu zboží je nutné také sledovat z pohledu celního zákona. Při dodávkách zboží z Evropské unie do třetích zemí (např. z Německa, Česka nebo Itálie do Chorvatska) doporučuji zavázat prodávajícího povinností dodat se zbožím i EUR 1 certifikát, který umožní při proclení dodávky v Chorvatsku do volného oběhu získat tzv. preferenční clo, které je většinou nulové. Dále je nutné upozornit na nákup zboží ze zemí, z kterých je dovoz určitého zboží zatížen při dovozu do EU velkým celním poplatkem. Toto clo, chránící země EU např. před dovozem potrubního materiálu z Jižní Koreje, je potřeba zohlednit již ve výběrovém řízení jeho připočtením k nabízené ceně. Další neméně důležitou záležitostí je využití různých celních režimů s ekonomickým účinkem, jako např. režim aktivního zušlechťovacího styku při přepracování zboží v jiné zemi EU a dopravovaného v EU pod celním dohledem a následně vyvezeného do třetí země. Řešení detailů celní problematiky však není předmětem této práce, avšak k mezinárodnímu obchodu bezesporu patří stejně tak, jako např. dokonalá znalost dodacích podmínek INCOTERMS 2000. Do článku Expedice a logistika je potřeba také zakotvit povinnost prodávajícího k vypracování detailního harmonogramu výroby, který se pak stane hlavním pracovním nástrojem při průběžné kontrole postupu výroby. Kupujícímu je pak umožněno, porovnáním plánovaného postupu výroby a měsíčních hlášení o skutečném progresu výroby, sledovat a vyhodnocovat výkonnost prodávajícího a v případě potřeby činit nezbytné kroky k nápravě.

strana z 45

PEF MZLU v Brně


Pro zajištění potřebné kontroly zboží ještě před jeho odesláním na stavbu je nutno prodávajícího zavázat, aby minimálně 5 dnů předem vyzval kupujícího k provedení inspekce zboží dle inspekčního plánu. Do smlouvy je také vhodné uvést, že provedením takové inspekce zboží před jeho odesláním za podmínky DDU místo určení se prodávající nezbavuje své odpovědnosti a záručních závazků. Samostatnou kapitolu by si zasloužil rozbor podmínek pro dodávky do postsovětských republik. Zde je nutné zajistit např. jen k dovozu zboží přes hranice GOST R certifikát, který lze získat za určitých podmínek od státních orgánů v zemi příjemce. Další obdobné certifikáty jsou potřebné pro uvedení zboží do provozu, kde je zvláště velký důraz kladen na tak zvané vybrané výrobky. Pro zajišťování těchto certifikátů doporučuji zajistit specializovanou firmy s patřičnými zkušenostmi v této oblasti.

Čl. 15 Potvrzení smlouvy (Purchase Contract confirmation) I když by se mohlo zdát samozřejmostí, že kupující a prodávající připojují na znamení souhlasu s celým obsahem smlouvy své podpisy, někteří dodavatelé mají z různých důvodů tendence posílat vlastní potvrzení smlouvy, tzv. „Order acknowledgement“. Smluvní návrh podepsaný kupujícím buď vůbec nepodepíší, a nebo jeho podpis váží ještě ke svému potvrzení, kde většinou na rubové stránce mají uvedeny vlastní všeobecné podmínky prodeje. V těchto případech je velmi důležité dbát na to, aby byl vzájemně podepsán jeden smluvní dokument a to ve lhůtě vázanosti návrhu smlouvy. Pokud navrhovatel obdrží akceptovaný návrh smlouvy po dané lhůtě, musí vyjádřit souhlas s tímto přijetím, a to buď ústně, nebo odesláním zprávy, že s pozdním přijetím návrhu souhlasí. Zde je nutné také připomenout, že smlouva vznikne jen tehdy, došlo-li k dohodě o celém jejím obsahu. V případě, že prodávající, který obdržel podepsanou smlouvu od kupujícího, k ní má nějaké výhrady, které ke smlouvě připojí, stává se takto upravená smlouva novým smluvním návrhem pro druhou smluvní stranu. V případě obchodně i technicky jednoduchých změnách, lze tyto uvést ručně přímo do smlouvy a opatřit je parafou zástupců obou smluvních stran. Jedná-li se však o zásadní změnu, např. změnu ceny, lhůty dodání nebo některé z platebních podmínek, je vhodnější toto zakotvit v protinávrzích smlouvy, které mají povahu nového smluvního návrhu, ať prodávajícího nebo kupujícího.

Čl. 16 Odstoupení od smlouvy (Termination) Ve složitých případech, kdy by se v případě odstoupení od smlouvy ze strany kupujícího, ať z jakéhokoliv důvodu, obtížně prokazovaly naběhlé náklady, je pro obě smluvní strany výhodné smluvně dohodnout výši odstupného např. procentní částkou ze smluvní ceny. Toto smluvní ustanovení má i podporu v § 355 ObchZ, který má kogentní povahu. Právo odstoupit od smlouvy může být oboustranné nebo i jednostranné. Odstoupení od smlouvy může nastat kdykoliv ve lhůtě od podpisu smlouvy do termínu dodání zboží. Ve většině případů se tímto smluvním

strana z 45

PEF MZLU v Brně


ujednáním jistí prodávající, že pokud by kupující odstoupil od smlouvy, nahradí mu dohodnuté odstupné, které by mu uhradilo naběhlé výrobní náklady.

Čl. 17 Ostatní ujednání (Others provisions) Mezi nejvýznamnější body tohoto článku patří dohoda o právu, kterým se budou řídit ostatní vztahy vyplývající z této smlouvy. Návrh smlouvy je připraven dle obchodního zákoníku České republiky. V případě, že se nepodaří dohodnout, že se ostatní vztahy budou řídit obchodním zákazníkem, měl by kupující, jako předkladatel smlouvy, navrhnout použití Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží nebo případně právo třetí strany. V tom případě by se návrh kupní smlouvy musel přepracovat. Při vyjednávání o použitém právu je vždy vhodné přizvat k jednání pracovníka právního útvaru společnosti. K ostatním ujednáním může také patřit dohoda o použitém jazyku, a to jak pro korespondenci, tak i pro dodavatelskou dokumentaci, z níž část (zejména provozní pokyny) musí být v jazyce konečného uživatele.

Čl. 18 Protiplnění kupujícího (Purchaser’s Cooperation) Ve smlouvě musí být rovněž dohodnuty povinnosti kupujícího, které jsou podmínkou pro splnění závazků ze strany prodávajícího. Ze zkušenosti musím připomenout, že je nutné důsledně kontrolovat plnění těchto povinností, neboť v případě prodlení ze strany kupujícího má i prodávající právo na své prodlení s dodávkou. Jelikož dodací lhůta je pro prodávajícího často nesrovnatelně delší než lhůta pro protiplnění kupujícího, doporučuji s prodávajícím vyjednat podmínku, že prodlení kupujícího při plnění svých povinností ve lhůtě maximálně do 14 dnů nebude mít vliv na splnění dodací podmínky za strany prodávajícího.

Čl. 19 Kontaktní osoby (Contact Persons) Uvedení správných kontaktních adres oprávněných osob jak na straně kupujícího, tak i prodávajícího umožní jednodušší a rychlejší komunikaci zodpovědných osob, které se na přípravě smlouvy nepodíleli, ale mají však za úkol, zabezpečit její naplnění a to jak v termínu, tak i v kvalitě.

Čl. 20 Závěrečná ustanovení (Final Provisions) V tomto článku jsou upraveny formální náležitosti podpisu smlouvy oprávněnými zástupci smluvních stran.

5.

Závěr

Záměrem této práce bylo připravit vzor návrhu kupní smlouvy s mezinárodním prvkem dle českého obchodního zákoníku, který by se dal použít jako výchozí vzorový standard pro přípravu nákupů dodávek zboží pro investiční celek ze zahraničí. Kupní smlouva, jako jedna z forem smluvních vztahů, je nejpoužívanějším smluvním typem jak mezi podnikateli, tak i nepodnikateli. Její

strana z 45

PEF MZLU v Brně


správné přípravě je nutné věnovat patřičnou pozornost. Při přípravě jednotlivých kupních smluv pro dílčí dodávky velkých investičních celků doporučuji vždy vycházet z připraveného standardu a pro nákup každého specifického zařízení si provést analýzu jeho rizik v postavení celého projektu. Vedle rizik specifických pro každý typ zboží, tvoří v mezinárodním obchodě další riziko neznámý zahraniční partner, jehož webové stránky mohou být skvěle připraveny, ale ve skutečnosti se může jednat o malou, v mnoha případech nespolehlivou firmu. Zde je nutno odkázat na internetovou dostupnost obecných informací, např. zda je firma nositelem certifikátu jakosti dle ISO 9001:2001 nebo technických certifikátů vyžadovaných pro návrh, výrobu a zkoušky dodávaného zboží dle mezinárodních standardů, např. ASME. Z prostudované literatury a mně známých skutečných případů soudního řešení jsem zjistila, že neodborně uzavřená kupní smlouva může vést až k bankrotu firmy. V praktické části jsem záměrně vybrala jedno z nejsložitějších zařízení, které se může v investiční výstavbě vyskytnout. Zde jsem v provedeném rozboru poukázala na všechna možná, mně doposud z praxe známá, rizika uzavírání takové smlouvy. Závěrem doporučuji všem pracovníkům obchodních útvarů, nepodcenit při přípravě smlouvy žádnou, byť sebemenší maličkost, ze které by se mohl v případě problémů vygenerovat velký problém. I když může být kupní smlouva dle obchodního zákoníku uzavírána i ústně, písemnou formu v mezinárodním obchodě jednoznačně všem doporučuji. Pokud si není obchodní manažer jistý v některých otázkách uzavírání kupní smlouvy, měl by tyto oblasti smlouvy vždy diskutovat s odborným útvarem firmy, případně externím specialistou. Dle mého názoru zpracování bakalářské práce splňuje požadavky jejího zadání. Podařilo se dosáhnout stanoveného cíle, tj. vytvoření vzorového návrhu kupní smlouvy. Návrh je připraven z pohledu smluvních stran jako vyvážený, ctí zásadu dobrých partnerských vztahů a poctivého obchodního styku. Práce, vzhledem ke svému rozsahu, nepostihuje plně problematiku celních předpisů aplikovaných v EU a třetích zemích. Rovněž problematika použití dodacích doložek INCOTERMS 2000 není v práci rozebrána vyčerpávajícím způsobem. Při přípravě reálné kupní smlouvy, za obchodně složitých podmínek, doporučuji tuto problematiku ještě detailněji prostudovat.

6.

Použité zkratky

ObchZ

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění

ObčZ

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění

INCOTERMS INternational COmmercial TERMS ASME

American Society of Mechanical Engineers

API

American Petroleum Institut

strana z 45

PEF MZLU v Brně

7.


Seznam použité literatury

1

Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurz obchodního práva, Obchodní závazky. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, 2003

2

Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 2., přepracované a doplněné vydání, Praha: C.H.Beck, 2006,656 s.

3

Rozehnalová, N., Právo mezinárodního obchodu, Masarykova univerzita, Brno, 2004

4

Pelikánová I. a kol., Obchodní právo, II. díl, 2., přepracované vydání, Codex Bohemia, 1998

5

Kučera, Z., Pauknerová, M., Růžička, K. a kol. Právo mezinárodního obchodu. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008

6

Marek K., Smluvní obchodní právo, Kontrakty, 3., aktualizované a rozšířené vydání, Masarykova univerzita, Brno 2007

7

Ondřej J. Mezinárodní právo veřejné, soukromé a obchodní, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2004

8

Padrnos, J., Pospíšilová, A., Úvod do obchodního práva, Brno: Key Publishing s.r.o., 2007

9

Plíva, S., Obchodní závazkové vztahy. Praha: ASPI, a.s., 2006,

10

ICC České republiky, INCOTERMS 2000

11

Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa,M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12.vydání. Praha:C.H. Beck, 2009, 1397 s.

8. Přílohy Příloha č.1

návrh kupní smlouvy

strana z 45

KUPNÍ SMLOUVA PODLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU S MEZINÁRODNÍM PRVKEM

Recommend Documents