Kulturní události m síce íjna

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006

ąÍJEN

Kulturní události møsíce Ćíjna HankĎv dĎm - Sugar Blue – George Kayband - harmonikový mág. - „Hvøzdný prach hitparád“ - hudební skupina Travellers – výchovný koncert. - Ježibaby a ženichové – pohádka o vdavkuchtivých êarodøjkách, divadlo MALÉhRY. - Co v detektivce nebylo – hra v pĆedplatném. - Dnes vás baví holohlaví - schow. Møstské muzeum - ąemesla našich pĆedkĎ – aneb cechy na Královédvorsku. - Vlastivødné êtení a Møstská kronika živø (redaktor Vl. êtení Jan Schwarz, kronikáĆ Pavel Janoušek). - „Vøc není vøc“ – pohádka pro døti i dospølé. Knihovna Slavoj - Kolem svøta aneb Cestování (nejen) za zvíĆaty 2 – Papua Nová Quinea. - Z Mexico City až do Patagonie. - Co skrývají domácí knihovny – výstava od 9. Ćíjna. Domov sv. Josefa - Žireê - Výstava v kapli Domova pĆi kostele sv. Anny portréty umølcĎ od akademického malíĆe Vladimíra Flégra ze Dvora Králové nad Labem. SemináĆ chovatelĎ slonĎ V uplynulém møsíci záĆí se konal tento semináĆ pro chovatele východní Evropy. Jeho úkolem bylo zapojit do Ćízeného chovu co nejvíce ZOO a rozšíĆit tak praktické i teoretické znalosti úêastníkĎ. UspoĆádání bylo v rámci aktivit EAZA (Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií). Lektory byli: Harald Schwammer – Akademie pro management slonĎ, Martin van Wees – asistent koordinátora EEP asijských slonĎ ZOO Rotterdam a dále êeští odborníci Zbynøk Šíša - zoolog ZOO Praha, Zdenøk Bárta – zoolog ZOO DvĎr Králové, a veterináĆ ZOO našeho møsta dr. Váhala a dr. Roman Vodiêka z Prahy. SemináĆi bylo pĆítomno padesát dva úêastníkĎ z dvaceti ZOO a deseti státĎ. Nejvzdálenøjší úêastník byl z Kazachstánu, dále tu byli z polského Plocku, arménského Jerevanu, ruského Permu, maóarských ZOO BudapešČ, Veszprém a Nyíregyháza. Škola bruslení zahájila Oddíl ledního hokeje místní tølovýchovné jednoty ve spolupráci z oddílem krasobruslení zahájil prvého Ćíjna další roêník školy bruslení. Dle pana Ladislava Huška bude celý kurs probíhat dvakrát týdnø (obvykle sobota, nedøle) a potrvá až do února pĆíštího roku. Diakonii je patnáct let 15. Ćíjna dovršilo Královédvorské stĆedisko Diakonie éeskobratrské církve evangelické patnácti let své êinnosti. V prĎbøhu tøch let prošlo službami Diakonie, dle sdølení jejího Ćeditele ZdeĀka Hojného, na 930 obêanĎ. Od roku 1991 poskytuje Diakonie službu ve møstø a také v Ćadø obcí Královédvorska. Od roku 1993 je v provozu Domov Diakonie, který byl v roce 2003 rozšíĆen o novou êást, urêenou pro pro seniory s Alzheimrovou chorobou, nebo jiným typem demence. Nejmladší službou je od roku 2003 také denní centrum pro seniory. To vše vyžaduje mnoho finanêních prostĆedkĎ, které jsou zajišČovány z nøkolika zdrojĎ Ministerstva práce a sociálních vøcí, Královéhradeckého kraje, Møsta DvĎr Králové a dále to jsou dary obêanĎ, firem a nadací. Antonín Frieda: Co bylo dĆívøjší SKDK Kronika dává opøt prostor panu Friedovi, aby si zavzpomínal na léta bývalého divizního klubu SKDK. Z jeho rozsáhlých vzpomínek je vloženo do Kroniky to, co sám pokládá za dokreslující: Co byla tehdejší divize? 313

ąÍJEN


„Tato soutøž pĆedstavovala souêasnou Národní ligu a vítøz jednotlivých divizí postupoval po kvalifikaêním turnaji do celostátní ligy, tedy do nejvyšší republikové soutøže. Souêasné generaci je tĆeba pĆipomenout, že se tehdy hrála útoêná kopaná s cílem dávat góly, nikoliv nedostat.” Co bylo vlastnø hlavním pĆedpokladem? „Obrovská základna vynikajících fotbalistĎ, která se nedá se souêasností vĎbec srovnat. Nejlepší kopaná se hrála na SKDK, starém škvárovém hĆišti na Hrubých lukách. Dále to bylo hĆištø SK Weiss, SK Sochor a SK AmatéĆi. Abych vysvøtlil položenou otázku, musím pĆiblížit tehdejší atmosféru. Na všech hĆištích se hrálo každý den. Celou Ćadu utkání a pĆeborĎ , mimo soutøž, hrály další jedenáctky – êíšnická, šoférská a další. Velmi populární byly pĆebory dvorských škol za velké úêasti divákĎ. Hrálo se na škvárových hĆištích. SK Weiss a SK Sochor, tedy firemní jedenáctky, byly úêastníky tehdejší I. A. tĆídy, SK AmatéĆi hráli I.B tĆídu. Nejlepší hráêi tøchto klubĎ obvykle pĆestoupili do divizního SKDK a Ćada z nich se stala oporami prvního mužstva.” Møsto žilo kopanou a mølo jistø své velké pĆíznivce. „Møsto opravdu žilo kopanou. V hotelu Tins se u stolu sportovcĎ scházeli nejen obøtaví funkcionáĆi, ale i fandové a mecenáši, kteĆí do stĆedy diskutovali o nedølním utkání a další dny posuzovali ambice v pĆíštím divizním utkání. Nejpopulárnøjší a nejobøtavøjšími funkcionáĆi, kteĆí vønovali kopané své veškeré úsilí, byl správce popisného úĆadu obce pan OldĆich Jarolímek, pan Josef Holiê a Antonín Frieda, obchodník s látkami, který vønoval kopané snad êtyĆicet rokĎ svého života. PohĆíchu byla jeho záslužná êinnost v dobø „zlatého vøku dvorské kopané“ ocenøna Ćadou uznání až krátce pĆed jeho úmrtím. Rozlouêili se s ním nejen fotbalisté, ale celá Ćada sportovních pĆátel. Mezi obøtavé funkcionáĆe patĆil nástupce pana správce Jarolímka, zesnulý pan Vladimír Malý. Ten by byl mohl napsat pamøti o zásluhách a štødrosti jmenovaných i dalších. Na Ćadu z nich jistø nevzpomenu a prosím proto o prominutí.” Co pokládáte za „zlatý vøk“? „Dalo by se Ćíci, že období od tĆicátých let prvé Republiky êeskoslovenské až do konce prvé svøtové války, kdy DvĎr probojoval do divize êeského venkova. V roce 1935 obsadili naši fotbalisté vynikající tĆetí místo, v roce 1936 vyhrál SK Hradec Králové a naši byli opøt tĆetí s nejlepším skóre 41:15. 1937 – zvítøzil SK Pardubice, dvoráci byli pátí – skóre 70: 43, 1938 – zvítøzil AFK Pardubice, dvoráci êtvrtí (tento rok byl poznamenán politickými událostmi a žádný klub nesehrál stanovených 9 západĎ). Teprve soutøžní roêník 1938 – 39 byl regulérní a zvítøzil opøt AFK Pardubice a DvĎr byl êtvrtý. Rok 1940 sedmé místo, rok 1941 jsme byli druzí s nejlepším skóre 78:52 za vítøzným Polabanem Nymburk. V následných letech 1942 tĆetí místo, 1943 tĆetí místo, 1944 osmé místo, soutøžní roêník 1944 – 1945 nebyl pro váleêné události zahájen. Nastalo to, êemu se žádné mužstvo nevyhne, opory mužstva zestárly a rozlouêily se s fotbalovou kariérou. Zlatý vøk skonêil. Fotbal to jsou pĆedevším hráêi. „Divizní DvĎr møl v dobø své nejvøtší slávy vynikající útok. Co hráê, to pojem. Od pravé strany Stejskal, Mitiska, Švestka, Rulc a Sedlický. Tento populární útok nastĆílel v soutøži dokonce více branek než samotný vítøz divize. František Stejskal byl snad nejúspøšnøjším hráêem v historii zdejší kopané. Møl ideální fotbalovou postavu a byl tvrdým, rychlým, technicky obounohým hráêem s tvrdou stĆelou. Ovládal prostor hĆištø a pĆipomínal pohybem vynikajícího G. Müllera z NSR. Stopoval jsem mu, na škvárovém hĆišti, bøh v kopaêkách na 100 metrĎ a on to dokázal za 11,3 sekundy. Rozumøl si s Pepíkem Mitiskou na pravé spojce, obávaným stĆelcem, který si dokázal pĆipravit stĆeleckou šanci, kterou obvykle tvrdou stĆelou promønil. Jako hotový hráê pĆestoupil do SKDK z jedenáctky SK Weiss. Pepík Švestka, bývalý hráê Sparty, který pĆestoupil, když Sparta získala vynikajícího Belgiêana Branieho, pĆipomínal svým pojetím Boroviêku z Dukly, nastoupil po vynikajícím prof. Brdiêkovi a Motákovi. Na levé spojce exceloval ligový hráê Karel Rulc, bratr úspøšného internacionála. Klopenou levaêkou, pĆevážnø nízko umístønou stĆelou, pĆipomínal legendárního Puêe. Na levém kĆídle mu sekundoval elegantní, rychlý ligový hráê Karel Sedlický s møkkými a pĆesnými centry. Slabší pravou nohu nahrazoval rychlými úniky po kĆídle a tvrdou stĆelou levaêkou. 314


ąÍJEN

O tento útok se zajímali „lanaĆi“ ligových klubĎ a pĎsobili tím dvorským funkcionáĆĎm nemalé starosti. Na levém kĆídle hrával i vynikající hráê s pĆímým tahem na branku Vilda Kalný, na pravém pak Ludøk VaĀura, rušový hráê s vynikající stĆelbou z bøhu, dále Josef Petr, za okupace nejrychlejší éech. Velmi populárním „rušovým“ hráêem na spojce byl Pepík Hubený, pozdøji se v útoku uplatnili hráêi Zemek a Šíma na kĆídle. Vynikající postavou byl všestrannø nadaný, fotbalovø myslící Mirek Vítek. Byl rychlým, obounohým a inteligentním hráêem. Svá nejproduktivnøjší léta zaznamenal pozdøji v Baníku Døêín, kde byl po nøkolik rokĎ mozkem mužstva. Jeho hrou tehdy padala i stoupala výkonnost Døêína, kde si stále ještø pĆipomínají jeho stĆelecké parkety. Záložní Ćada tehdy tvoĆila hru a jejím úkolem byla podpora útoku. StĆední bøhavý záložník byl hlavou mužstva, krajní záložníci, pokud to ovšem stihli, bøhali se soupeĆovými kĆídly, obránci hráli poziênø územní obranu. Velkou postavou v centrhalvu byl Václav Tecl, který pĆišel z Košic, myslitel, vynikající technik, tvĎrce hry, hlaviêkáĆ a obounohý fotbalista. Dokázal hlavou, pĆípadnø ramenem zahrát „malou domĎ“ do náruêe brankáĆe i z êáry pokutového území a z kabiny hlaviêkoval míê až do stĆedu hĆištø. Trestné kopy provádøl pravou i levou nohou. Pozdøji byl Tecl na jednu sezónu postoupen do divizní Úpice, která se jeho zásluhou udržela v divizi. Václava Tecla tehdy nahradil budoucí populární trenér reprezentace Václav Ježek, rovnøž jako bøhavý centrhalv, ale Tecl byl nedostižný. Na jeho postu hrál i pracovitý dølník hĆištø, témøĆ neslyšící Pepík Pozler, jehož pĆihrávky „placírkou“ byly populární. VystĆídal ho tvrdý Jan Krch, který pozdøji pĆestoupil do divizního éerveného Kostelce, kde hrál s vynikajícím stĆelcem, kĆídelním útoêníkem Fajfrem. Na krajním halvu se vystĆídalo více hráêĎ. K nejpopulárnøjším patĆil JiĆík Holub, pravdøpodobnø i nejtechniêtøjší hokejista v historii Dvora a Áda Wimr, vytrvalecký typ, který s úspøchem bøhal stĆední tratø. O jeho synovi jsem se již zmínil v pĆedchozím møsíci Kroniky. Mezi nejobávanøjší obránce, kteĆí však po celou dobu nejvyšší produktivity slavného útoku nehráli, patĆili bezesporu František David z SK Weiss a Jarka Kraus z SK Sochor. Jejich postavy budily respekt i u divákĎ a pĆi mistrovských utkáních v Hradci bylo pĆi jejich herní úêasti utkání pokládáno za pĆedem ztracené. Oba vynikali pĆesnými dalekonosnými odkopy vedenými obvykle na kĆídla a svojí tvrdostí. Jarka Kraus byl i velmi rychlý a výborný hlaviêkáĆ. S kopanou však pĆedêasnø skonêil pro zranøní. Obránci hráli tehdy vyslovenø územní poziêní obranu, drobnøjší práci obstarávali bøhaví záložníci. Mezi úspøšné obránce patĆili i Karel Ruprich, Buchar, tvrdý Holubec a Gresso. Na postech populárních brankáĆĎ hráli Jan Kotík, Ota Langr, nejdéle „Pišta“ Buvala a elegantní, moderním stylem chytající brankaĆ Standa Bølovský, o kterého jevily zájem i ligové kluby. Každý z nich møl své pĆednosti, velké trestné území ovládal nejlépe Standa Bølovský, kterému se nejlépe chytalo za nejpopulárnøjší obranou dvojicí David – Kraus. Jaký fotbal mohli tehdy diváci sledovat? „Kopaná byla tehdy divácky mnohem pĆitažlivøjší, útoêná hra pĆinášela více gólĎ a trestné území nebylo pĆehuštøné. Pokud se nestaêili s kĆídly soupeĆe vracet krajní halvové, uplatnily se pĆesné, êechrané centry našich vynikajících kĆídel. SmøĆovaly obvykle na adresáta a padaly nádherné góly. Nehrálo se tak tvrdø jako je tomu dnes, uplatnili se více rychlí hráêi s delší kliêkou a následnou stĆelbou. TĆítisícové návštøvy nebyly neobvyklé a s tím související nenapodobitelná atmosféra hledištø. A jací byli tehdejší soupeĆi? „Nejvážnøjším soupeĆem DvorákĎ byl SK Polaban Nymburk s Pajkrtem a éápem, dále hornické Kopisty a Explozie Semtín s výborným brankaĆem hodným jména Výborný, také Mladoboleslavský SK s populárním Šukem a Aston Villa Mladá Boleslav s vynikajícími útoêníky Kalêíkem a KĆišČálem. Dále to byly kluby SK Náchod, SK éeské Budøjovice, SK HoĆovice, SK Rakovník, PetĆín PlzeĀ, SK Hradec Králové, SK Rokycany, SK Pardubice a Olympia PlzeĀ. K dalším mužstvĎm, která se probojovala do divize, patĆila AFK Pardubice, Slávia Karlovy Vary, SK éervený Kostelec a SK TĆebechovice. Jaké byly tehdejší tréninky? 315

ąÍJEN


Po švihadlech a rozbøhání se hrálo pĆevážnø na dvø branky. Zaêaly dvø vybrané jedenáctky a celá Ćada hráêĎ z rezervy êekala na uplatnøní, tedy až budou trenérem vyzváni ke hĆe. I tréninky byly divácky pĆitažlivé, výbor posuzoval výkony jednotlivých hráêĎ a urêoval pĆíští sestavu. VždyČ i v rezervø a dorostu nebyli ledajací hráêi, technický Láóa Mitiska, Mirek Holub, otec populární tenistky a bratr Jirky Holuba, který nás neêekanø opustil a celá Ćada dalších. O hráêe tehdy nebyla nouze. FunkcionáĆi SKDK pilnø navštøvovali i mistrovská utkání dalších dvorských klubĎ a vyhledávali perspektivní kráêe. Ti pĆestupovali obvykle do SKDK. Z nejpopulárnøjších byl nezapomenutelný Ota KovaĆík, též vynikající hokejista, všestranný „Zapík“ Flégl, neúnavný Franta Kotík, Zemek, Hlavsa a rychlonohý dlouhán Šíma. Dalšími vynikajícími hráêi byli Brentner, Cerman, Ešner a Groh z SK AmatéĆi, z SK Sochor známý fanda Dukly Petráê a vynikající fotbalista „Pilát“ Andrle. Dále to byli ještø Lang a Zítko. Z výborných hráêĎ nelze vynechat všestranného sportovce Jirku Kryse, vícenásobného vítøze branného republikového závodu a vynikajícího hokejistu, inteligentního Jirku Haka, populárního bojovníka Langpaula zvaného „Briketka“ , technického halva Hlavatého, stĆedního záložníka ZdeĀka Friedu, který pozdøji hrál velmi úspøšnø za druholigový Baník Døêín a Ústí nad Labem, elegantního Junka a Jardu Šubrta z SK AmatéĆi. Ti, na které jsem si nevzpomnøl, aČ mi prominou. Nemnohým jsou známé i „perliêky.“ „František Stejskal byl i nenapodobitelným „šprýmaĆem.“ Vzpomínám si na divizní zápas na hĆišti rozbahnøném po prĎtrži mraêen. Pravá strana hĆištø byla pod vodou a Franta postĆíkal pĆidupnutím protihráêe tak, že ztratil pĆehled o herní situaci. Ten se oboĆil na našeho hráêe nevybíravým zpĎsobem a Stejskal jej z bezprostĆední blízkosti zasáhl svým êelem do obliêeje, což rozhodêí nezaregistroval a neuvøĆitelnou stížnost protihráêe nevzal na vødomí.“ „Hrálo se utkání, domnívám se éeského poháru, proti Bohemians Praha, za veliké úêasti divákĎ. PrĎbøh zápasu byl vyrovnaný a za brankou soupeĆe se pohyboval ve funkci poĆadatele pan Stoêes. Prožíval utkání i jako skalní fanda a po stĆele našeho útoêníka, která smøĆovala podél tyêe, pohotovø a pĆesnø skóroval. Reakce obrany Bohemians, kde hráli „doktoĆi“ Ludvík, Angr a Kloubek, byla velmi pohotová. BrankáĆ Ludvík uplatnil pravý spodní hák na bradu a knockautoval pana Stoêese, který skonêil za lajnou. Nastala nepopsatelná mela, celá Ćada pĆímých úderĎ postihla i další funkcionáĆe, kteĆí se snažili rozehnat rozvášnøné fandy.“ „Další insultace pĆi jiném zápase se dopustil nahluchlý stĆední záložník Pepík Pozler. Po odpískání, které nezaslechl, dribloval nezadržitelnø s míêem k soupeĆovø brance. Protihráê jej nevybíravým zpĎsobem zastavil, ale v zápøtí jej zasáhla Pepíkova povøstná kamenická pravaêka.“ „Na stadionu bylo rušno po celý týden. FunkcionáĆi i fandové vylepšovali okolí hĆištø a neodmítli ani pozvání na „srnêí hody“ v klubovnø oddílu. Všichni si velmi pochutnali a ocenili kuchaĆské umøní správce hĆištø. Hostinu si pochvalovali i pĆíští den u stolu sportovcĎ v hotelu Tins. Nadšení je ovšem pĆešlo, když se ozvalo významné zaštøkání.“ „Bøhem utkání se prodávaly v kiosku rĎzné lahĎdky a za 1,- Kês výborné párky s hoĆêicí. Za tisíc kusĎ obalĎ populárních „Sisinek“, známých bonbonĎ, vønoval výrobce doruêiteli obalĎ fotbalový míê, který byl touhou všech klukĎ. Zachtølo se mi rovnøž míêe, ale nemøl jsem peníze na divizní utkání, po kterém se obaly sbíraly. PĆelezl jsem plot od tenisového hĆištø a fingoval jsem pĆíchod z míst u plotu, kde se obêas vykonávala nutná potĆeba. Nejmenovaný funkcionáĆ mne za ucho odvedl k pokladnø, kde prodával vstupenky mĎj otec se správcem popisného úĆadu panem Jarolímkem. Dostal jsem pohlavek s pokáráním a otec za mne zaplatil vstup.“ „Utkání se zúêastĀovala i celá Ćada neplatících divákĎ, penøz nebylo nazbyt. Obvykle sledovali zápasy ze stromĎ u Labe a zakopnutý míê byl jejich koĆistí. Svou „solidaritu“ s klubem êasto dokazovali pronásledováním neobjektivního rozhodêího, obvykle po prohraném zápase.“ „Mezi populární diváky patĆil mohutný šofér pan Hubiê, který budil respekt pĆi rĎzných šarvátkách fandĎ. Výbor jej prozĆetelnø jmenoval poĆadatelem.“ 316


ąÍJEN

„Existovali i fandové, vêetnø mého otce, kteĆí o poloêase odcházeli, jelikož by nervovø neunesli porážku domácích. Na tribunø sedával pravidelnø pan Svoboda se svým mohutným psem, boxerem, který bøhem utkání vypil nøkolik pĎllitrĎ piva.“ „Pan Josef Horáêek, známý šofér, jehož místo bylo za brankou u tenisové klubovny, pĆerazil o rozhodêího, kteĆí to, jak vidíte, nemøli jednoduché, masivní deštník. PĆedvídaví funkcionáĆi jej pozdøji, pĆi jeho pĆíchodu na stadion vyzvali, aby si pro všechny pĆípady deštník uschoval v pokladnø.“ „Pamatuji se na rivalské utkání SKDK divize proti SK Weiss. Hosté møli v mužstvu vynikající hráêe Haka, Sládeêka, Frýzla a další. První poloêas úspøšnø vzdorovali. Ve druhém poloêase „zazdili“ obranu a dĆívøjší hráê SK Weiss – David, zdržoval hru a odkopával míêe vytrvale daleko za plot na Hrubá luka. Jeho taktika obstála, výsledek utkání byl nerozhodný a David pĆestoupil do SKDK.“ „Nemohu nevzpomenout na finále éeského poháru v Kostelci nad Orlicí. TĆi tisícovky divákĎ, ligový rozhodêí Roškota, nervózní atmosféra a nechutné scény na hĆišti. Vynikající, ale velmi tvrdý záložník Kostelce Jiskra, insultoval našeho Karla Sedlického. Jeden z našich nejslušnøjších hráêĎ se odhodlal k podobnému zákroku a byl vylouêen. Zkušený Jiskra však zabodoval a nastala tøžko popsatelná mela. PĆi odchodu do kabin nedošlo k insultaci našich hráêĎ jen díky obráncĎm Davidovi a Krausovi, kteĆí tvrdými direkty likvidovali rozvášnøné fandy Kostelce. PĆítomný Antonín Frieda, tehdy jednatel SKDK, sebøhl s tribuny a snažil se zabránit dalšímu klání. Dostal své, ale i rozdal. Když na fotbalové schĎzi pĆedával krásný pohár, který mimochodem upustil a zakoupil nový, nezapĆel v sobø obchodníka látkami a prohlásil historickou vøtu: „Pánové, pøknø prosím, v tom Kostelci to vám byla mela, utrhl jsem tam nøkolik rukávĎ, to víte, samá konfekce.“ Slovo na závør. „Všichni uvedení sportovci byli amatéry, kteĆí svĎj sport pøstovali pĆevážnø až po zamøstnání. Všechen volný êas vønovali i tréninku. Jen nøkteĆí z nich dosáhli výraznøjších úspøchĎ ve svém povolání a mnozí z nich bilancovali svoji úspøšnou êinnost s pocitem kĆivdy, pĆi porovnání s podmínkami souêasných sportovcĎ, kteĆí inkasují za každý start a sport se stal jejich zamøstnáním. Domnívám se, že tyto pocity bývalých významných sportovcĎ a to nejen Královédvorska, jsou oprávnøné. Studie EIRO a Eurostatu o „práci“ PĆevzato v tisku: „PrĎzkum Ćíká, že éeši pracují málo a neefektivnø, i když podle Eurostatu tráví v práci nejvíce hodin. Pracují spolu s Italy, Slovinci a Francouzi nejhĎĆ v Evropø. Týdnø odpracují podle studie EIRO pouze 37,3 hodiny. Na pracovní dobu se totiž EIRO podívalo nikoliv jako na souêet minut, ale zajímala ho skuteêná odvedená práce. PrĎmørný éech využije pobyt v zamøstnání k práci jen zhruba ze sedmdesáti procent. Ostatní êas vønuje svým osobním aktivitám, zábavø êi kouĆení. PrĎmørný éech tak svému zamøstnavateli vynese pouze polovinu toho, co mu pĆináší zamøstnanec v Nømecku, Rakousku êi Francii. V západních zemích EU je stále bøžnøjší pøtatĆicetihodinový pracovní týden a výraznø se rozšiĆuje práce na êásteêný úvazek. V éesku je vývoj opaêný. Základní dĎvod, proê trávíme v práci více êasu, je právø nízká produktivita. Abychom stihli totéž, co jiní, potĆebujeme delší dobu. Ještø jedna pĆíêina nutí éechy pracovat dlouho: nižší mzdy. PĆesêasy si lidé pĆilepšují k jinak nízkým platĎm.“ Co k tomu Ćíkají souêasní zamøstnanci? - Jsem textilák, dølal bych rád, ale nemohu. PoĆád nøco není, na nøco se êeká. - Rád bych vidøl jak se pracuje v kanceláĆích, my dølníci si nehty v práci malovat nemĎžeme. - Jsem živnostník a mohu potvrdit, že tak jak nyní, jsem nepracoval ani v dĆívøjším komunálu. Musím se poĆádnø obracet, ale mám se dobĆe.

317

ąÍJEN


- Na nás úĆednících se vidí všechno špatné. Máme êas na kafíêka, v práci se nepĆetrhneme, sedíme si v teplíêku. Když však jdu do práce a vidím, jak se na opravø ulice dva dívají, jak tĆetí dølá, tak se nedivím, že všechno tak dlouho trvá. - PánĎm nahoĆe by se docela líbilo, kdyby ta „produktivita“ narostla, ale plat zĎstal stejný. Proê se tedy uplatníme v zahraniêí? Ne všichni, jen ti, co s sebou dovedou hodit. Ale za ty Eura se jinak žije i dølá. - Ukažte mø v našem møstø dølníka, který by nedostal êtyĆi møsíce svoji výplatu. To je jenom v Tibø a radosti to jistø nepĆidá. Také jsem se s tím ve svých padesáti letech setkala poprvé. Nebylo to ani za „totáêe.“ - Kdybych si nepĆivydølal jinak, tak bych rodinu neuživil. V továrnø práci ani korunu nedostanu a tak sbírám u silnice padaná jablka a musí mø pomoci i døti. - Zajímá nøkoho, jak žije dølník? V novinách je o nøm napsáno, jen když skoêí z okna jako sebevrah. Mø je jedno, jestli jsem dølal za socialismu a nebo dølám v kapitalismu. Ale chci mít alespoĀ jistotu, že mám svoji práci. V nouzi ani v pĆepychu jsem za socializmu nežil, ale taky jsem nezažil tuhle nejistotu a nejsem sám. - Jsme tĆi sourozenci, dva se mají dobĆe, jeden pracuje na úĆadø, druhý u soukromníka, co mu to „klape.“ Já jsem nejstarší a „bráchovi“ jsem trochu pomohl, když studoval. Jinak to nešlo a já toho nelituji. Teó jsem na tom hĎĆ a „brácha“ na úĆadø mi sem-tam taky „helfne.“ Ale ještø jsem se od nøj nedozvødøl, „kolik bere.“ Sestra na tom není dobĆe a tak žije z podpory a spolu se starými rodiêi a z jejich dĎchodĎ nøjak vyžije. - KronikáĆ? Klidnø tam napište, že se mám dobĆe, jenom poĆád zápasím s êasem, to je jediné co mø nøjak chybí. Soukromník se musí poĆádnø obracet, ale nenaĆíkám. Ale hodin odpracuji jako maku, jako nikdy pĆedtím. TĆídøní odpadĎ Møsto pĆipravuje oddølený sbør a tĆídøní bioodpadu. Ten bude realizován nejprve jako pilotní projekt ve vybraných êástech møsta a teprve po vyhodnocení se bude uvažovat o jeho rozšíĆení do dalších míst møsta. Paní Eva Šírková z odboru životního prostĆedí se k tomu vyjádĆila takto: „Aby se povedlo najít systém, který bude vyhovovat obêanĎm, bude v pĆíštím møsíci probíhat dotazníkové šetĆení zamøĆené na separaci odpadĎ z domácností a nakládání s bioodpadem. Pokud obêany navštíví pracovník provádøjící šetĆení, prosíme o peêlivé vyplnøní dotazníku.“ ŠafaĆíkova ulice v rekonstrukci Ještø na samém konci záĆí se hloubilo v dolení êásti ŠafaĆíkovy ulice. Na snímku je patrné, jak je uloženo silné plynové potrubí.

Výkop hloubí stroj, kam nedosáhne, musí pĆijít lopata.

318

S tømito bludnými balvany se mĎžeme setkat na mnoha místech našeho møsta. Stalo se tak pĆi stavbø stadionu a základĎ bytovek v éeské Podharti, balvany váží nøkolik set kilogramĎ a i technika se s nimi musí pracnø potýkat.


ąÍJEN

Policista navštívil seniory Zasvøcený výklad v Domovø dĎchodcĎ pĆednesl mluvêí Policie éR Mgr. Radek Schovánek, který pĆítomným seniorĎm vysvøtlil, jaká možná nebezpeêí jim hrozí, jak jim pĆedcházet a pĆípadnø i bránit. Následoval asi pĎlhodinový film o nejêastøjších pĆípadech kriminality na starších obêanech. Radnice podpoĆí Angeles Dance Group éástku dvaceti pøti tisíc korun obdrží tato taneêní skupina na úhradu nákladĎ pĆi soutøžích. Skupina totiž zamíĆí na evropský a potom i na svøtový šampionát. Tato skupina patĆí mezi nejlepší u nás v éeské republice a v loĀském roce se jí podaĆilo, v silné konkurenci, získat evropský titul a svøtové stĆíbro. Nemocnice – kuchyĀ a nový kus cesty Venkovní práce se chýlí ke konci, nyní nastává práce uvnitĆ pĆestavované kuchynø. Termín pĆedání se blíží a je tĆeba vše v termínu dokonêit.

Severní êást budovy nemocniêní kuchynø je stále v rukou stavbaĆĎ.

Tato cesta, vedoucí vzhĎru podél nemocniêního plotu, se stále ještø nazývá „BukoviĀák.“ Kdysi, pĆed stavbou nemocnice, zde byla vybudována „sáĀkaĆská dráha“, vedoucí po pravé stranø dolĎ. Nyní se její êásti dostalo asfaltového povrchu, až po druhou, hoĆení a léta nepoužívanou bránu.

Šatny „zimáku“ zastĆešeny Na snímku je vidøt, že stavba šaten se dokonêuje a po zastĆešení se doêká oddechu. V pĆíštím roce by mølo dojít k další etapø výstavby.

Stavba zakryla opørnou zeó a zmønila zcela pohled nahoru na Valovou uliêku. 319


ąÍJEN

Svøtlušky a skauti êinní Tentokrát došlo k výpravø do neznáma, která zaêala vymyšlením pokĆiku, poté došlo na úkoly, kde museli prokázat dovednost a znalost. Došlo ke složení trpasliêí básniêky, kus cesty putovat se zavázanýma oêima, pĆebrodit potok, sjet na lanovce k trpasliêímu domeêku. Ocenøní se úêastníkĎm dostalo od permoníkĎ v podobø diplomĎ a nevadilo ani nepĆíznivé poêasí. „Než vypustíme vodu z chladiêe“ Se sezónou se rozlouêil Veteran Car Club tradiênø tím, že pøtasedmdesát motocyklĎ a historických aut vyjelo na sedmdesáti kilometrovou traČ do Kuksu, Velichovek a dál, kde posádky musely plnit celou Ćadu zadaných úkolĎ. Letos poprvé byl start na parkovišti zoologické zahrady. Startu se mohly zúêastnit jen stroje, které byly vyrobeny do roku 1975. Také jezdci se objevili ve stylových oblecích, motocyklisté se dlouhými šály a dámy v otevĆených kabrioletech s širokými klobouky. Nejlepším jezdcem se stal Jaroslav Suchý z Chlumce nad Cidlinou na motocyklu BSA 500 z roku Ani se nechce vøĆit, že tento „fešácký“ Mercedes je již veteránem.

1930. Nejstarší stroj na poĆádané akci byl automobil Praga z roku 1927. Tomuto roêníku se dostalo pojmenování „SAFARI veteran rallye“, protože se startovalo na parkovišti ZOO.

„Voda z chladiêe“ je také vítaným rodinným výletem.

Na veterány je nøkdy radost pohledøt. 320


ąÍJEN

Nahlédnutí do bezejmenné uliêky Takto vypadá uliêka spojující ulici Palackého s ulicí Havlíêkovou.

Pohled do uliêky od východu k západu. Stále ještø je Ćada míst, kde se snoubí staré s novým. A nyní pohled opaêný, od západu k východu.

Bývalý hostinec „Krakonošova vyhlídka“ O podchycení v Kronice møsta se zasloužil Ing. Karel Raich spolu s panem Leošem Pryšingerem. Bývalý hostinec byl v provozu do konce druhé svøtové války v pĆedmøstí Dvora – Sylvárovø. Tato lokalita byla v dobø Protektorátu již v „Sudetech.“ Dle pamøtníka p. Pryšingera: „Bývalá Pánkova hospoda sloužila této êásti dnešního møsta, a byla za prvé republiky, v dobø nedølních procházek êasto navštøvována. Stala se oblíbenou pro ty, kdo se chtøli buó jen podívat na vzdálené Krkonoše s naším møstem v popĆedí a nebo krátkou zastávkou na cestø do vzdálenøjšího Betléma. Hospoda byla také vyhledávána místními hasiêi. V dobø Protektorátu již návštøvnost éechĎ nebyla možná.“ V dnes již obytném domø ê.p. 2512 majitelky p. Jarmily VoĀkové hostinec není, ale dosud se na chodbø dochoval obraz z roku 1925, malovaný panem Ježkem. V lomenici roubeného stavení je dochovaný, ale již neêitelný nápis o jeho postavení.

Obraz z chodby s vyobrazením Snøžky. 321

Jak je na panoramatickém snímku vidøt, výhled od bývalé Pánkovy hospody byl skuteênø skvølý.

322

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006 ąÍJEN


ąÍJEN

Rozhovor s panem Leošem Pryšingerem KronikáĆ møsta navštívil pana Pryšingera, který je ĆezbáĆem ze záliby - samoukem, aby mu pĆi vzájemné besedø položil nøkolik otázek: • Jste ĆezbáĆem ze záliby – samoukem a Vaše ruce jistø nezahálejí. „Právø pracuji na svatém Antonínovi, který kdysi zdobil poustevnu blízko Betléma. Celá práce je provádøna podle dokumentace, fotografií a podle originálu jediné dĆevøné sochy, která se z Betléma dochovala Nic se nenechá uspøchat, lipové dĆevo stále ještø pracuje. Zadní êást sochy z vichĆicí polámané lípy u „Malého kostelíêka.“ • Kronika se prací „betlémáĆĎ, tedy i Vaší, nøkolikrát zaobírala. Byli jste to pĆece vy, kdo s mnoha iniciativami zaêali. ąekl bych, že jste vlastnø celé následné akce sami vyprovokovali a nyní se Pan Leoš Pryšinger u svého dosud nedo- dostáváte do stínu jiných. konêeného díla – svatého Antonína.

„Byli jsme to my „betlémáĆi“, kteĆí v samých zaêátcích, s pĆedsedou Karlem Richterou, rozdmychávali jiskĆiêky ohnø k záchranø „Betléma“ a dali základ Ćadø aktivit v Kuksu. PatĆí k nim od roku 1999 výstavy na Ćadø míst našeho møsta, ve Staré radnici, muzeu, zoologické zahradø. Od roku 2000 to bylo „Obsazení Kuksu“, kdy jsme amatérsky zaêínali a snažili se získat každého, kdo jen pĆiloží ruku k dílu. Devátého Ćíjna 2000 došlo k pĆipomenutí svatby M. Brauna v JaromøĆi, která se konala pĆesnø pĆed tĆemi sty lety. Dne 14.7.2001 jsme vydali k tĆístému výroêí založení poustevny sv. Františka pamøtní medaili. Tato poustevna byla základním kamenem nejcennøjšího barokního díla – Braunova Betléma a pozdøji se také stala spojovacím êlánkem mezi Kuksem a Betlémem. 27.7.2002 se pĆi akci „Obsazení Kuksu“ slavnostnø otevĆela nauêná stezka Kuks – Betlém.“ To, že se, myslím naším pĆiêinøním, dostali ke spolupráci skuteêní umølci, je pro spoleênou vøc jen dobré.“ • Pokládáte tuto spolupráci s nøkolika umølci a profesionály za užitek, ale máte k ní jistø mnohdy i své výhrady. „Ano, ne vždycky se dovedeme shodnout s nøkterými, Ćekl bych vlivnými osobnostmi. Møli jsme a stále ještø máme výhrady k zamýšlené „KĆížové cestø“, a to v mnoha smørech. Jedná se dokonce i o umístøní, které je zcela v rozporu s historicky doloženými skuteênostmi.” • Jestli tomu dobĆe rozumím, tak by ta církví, nøkterými vlivnými památkáĆi, umølci a dokonce i státními orgány navržená trasa i výtvarné ztvárnøní bylo schváleno bez hlubšího poznání skuteênosti. „Ne všemi, jsou odborníci, kteĆí naši historickou pravdu pochopili a podporují. Nøkdy je lepší si skuteênosti ovøĆovat. Jedná se pĆece o kus veliké historie a ta by nemøla být zkreslována. PĆi posledním jednání, kde jsme byli s Karlem Richterou pĆítomni, jsme dokonce museli obhajovat historická poznání, získaná panem Janem Pipkem, který pĆítomné kapacity musel pĆesvødêovat na základø svých nových badatelských výzkumĎ. Nemusím jistø zdĎrazĀovat, že je to práce záslužná a svým rozsahem pĆesáhla vše, co bylo dosud „památkáĆĎm“ i jiným autoritám známo a mølo by to vnést do jednání i realizace jistø jiné, pravdivøjší pohledy.“ • Nemohu se zbavit dojmu, že jste poĆád jenom zanícenými nadšenci, kteĆí se musí navíc ještø prosazovat to své proti tøm vlivnøjším profesionálĎm z oblasti historie a i dalších oblastí. Neztrpêuje Vás to a neodrazuje od práce? „Radost to rozhodnø nepĆináší, spíš rozpaky nad tím, jak daleko mĎže zastínit nekvalifikované rozhodování skuteênou, poctivou práci. Ale odradit nás to nemĎže, my si za svojí pravdou stojíme.“ • Chtøl byste k tomu ještø nøco Kronice møsta dodat? 323

ąÍJEN


„V roce 2002 jsme pozvali do Kuksu profesionální umølce s úmyslem, aby se zamýšlená KĆížová cesta zdaĆila a dostala na profesionální úroveĀ. To lze doložit z dokumentu: „Závøry a doporuêení z odborné dílny, konané v Kuksu a Betlémø dne 15.10.2003. Zde se vyslovenø uvádí pod bodem 3., že veškeré zásahy, zmøny, úpravy, obnova, údržba, restaurování atd. musí být podloženy detailním studiem pramenĎ písemných i ikonografických. Musí se opírat o jištøní a vyhodnocení archeologických výzkumĎ, rozbory porostĎ, zjištøní prĎzkumĎ pĆírodovødeckých, vêetnø prĎzkumu hydrogeologického.“ Dále je zde pod bodem ê. 11. uvedeno: Péêe o tento významný areál pĆesahuje pĎsobnost resortu kultury, a je proto tĆeba navrhnout okruhy problémĎ, které budou pĆedloženy Ministerstvu kultury éeské republiky jako podklad pro jednání s dalšími resorty. Spolupracovat je však tĆeba i s dalšími subjekty, pĆedevším s Krajským úĆadem, obcemi, obêanskými sdruženími a výzkumnými ústavy a vysokými školami, napĆíklad s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví PrĎhonice. Následuje dopis adresovaný: Ing. Pavel Bradík, hejtman Královéhradeckého kraje ze dne 3. prosince 2005. V nøm vyslovují Ing. JiĆí Babovák, Klub êeských turistĎ a Karel Richtera, Královédvorští betlémáĆi svĎj doplĀující názor k tomu, že: „kĆížová cesta nebyla nikdy v úplnosti realizována a že byla pouze zamýšlena.“ „Jak jsme byli informováni, navrhuje SURPMO a.s. trasu ze Stanovic k žireêskému viaduktu. Domníváme se, že tento návrh není nejlepší, vidíme na nøm tyto závady: 1. Místo zaêátku kĆížové cesty ve Stanovicích není z historického hlediska správný, vidíme problém s parkováním a návratem na parkovištø po projití kĆížové cesty. Sochy na trase by byli schovány za železniêním náspem. Trasa z poêátku vede do kopce, ale v druhé klesá. Její ukonêení není navrhováno na místø pĎvodní Kalvárie. 2. Souêasná znaêená trasa již vede kolem kaple sv. Odila, tvoĆí okruh, který prochází pĆes parkovištø nad Betlémem. Další záchytné parkovištø by bylo možno vybudovat u žireêského hĆbitova. „Jako obêanská sdružení, pĎsobící na Královédvorsku a již historicky se zajímající o osud Braunova Betléma a další drobné památky bychom byli rádi, abychom byli vždy pĆizváni k jednáním, která se týkají našich zájmĎ a êinností.“ Dne 10.5.2006 je zaslán dopis éeského sdružení pĆátel betlémĎ, regionální poboêka Královédvorští betlémáĆi adresovaný, Møstské radø Møstského úĆadu Dvora Králové nad Labem ve vøci „Trasa pĆipravovaného projektu „KĆížová cesta.“ Vážení pĆátelé, pĆes veškeré naše snažení o pĆizvání k pĆipomínkovému Ćízení k projektu KĆížová cesta a svolání schĎzky pĆímo v uvedené lokalitø. Od 19.1.2005 doposud nedošlo k žádnému jednání. Naše sdružení usiluje již od roku 1999 o obnovu zaniklé KĆížové cesty ze Žirêe na její pĎvodní Kalvárii. Navrhovaná trasa vede dvøma smøry, po pĎvodní trase, okolo sousoší sv. Floriána, anebo okolo kaple sv. Odila. Jsou vždy ukonêeny na pĎvodní Kalvárii. PĆipravovaný projekt KĆížové cesty Krajským úĆadem mezi obcí Stanovice a žireêským hĆbitovem je projektován v ochranném území Národní kulturní památky BraunĎv Betlém. Navíc se nám jeví jako velice nevhodný, protože neodpovídá historickým skuteênostem. Vznikla by zde nová cesta, která by necitlivø kĆížila pĎvodní KĆížovou cestu, jenž je v zájmu rehabilitace Národního památkového úĆadu.

OdĎvodnøní: 1. PĎvodní trasu KĆížové cesty podporuje i Národní památkový úĆad Praha v dopise ze dne 21.7.2004 (zn. 5800/2004) jako odpovøó ak. malíĆi Danu Václavíkovi k projektu nové pĆístupové cesty k Braunovu Betlému (dopis doložen jako pĆíloha) 2. Proto navrhujeme krajským a královédvorským zastupitelĎm, aby tuto problematiku znovu odbornø posoudili a pozvali k jednání i místní spolky, sdružení a obyvatele. 3. Náš návrh: Královédvorští betlémáĆi jako místní obêané, kteĆí zde žijí, podávají tento návrh jako podnøt ke zvážení:

324


ąÍJEN

Jestliže krajští zastupitelé navrhli podpoĆit turistiku okolo Braunova Betléma i finanênø a zbudovat zde novodobou KĆížovou cestu mezi obcemi Stanovicemi a Žireê, navrhujeme, že by se tento projekt mohl zmønit k jiné turistické trase u Dvora Králové. 4. Královédvorští betlémáĆi podávají tento návrh: PĎvodní KĆížovou cestu na Kalvárii obnovit v pĎvodní trase i s hruškovou alejí, která byla v polovinø 70. let vykácena a cesta zorána. Na vødomí: Krajský úĆad Hradec Králové. Na toto navazuje další dokument s názvem: Návrh úpravy lokalizace novø navrhovaného souboru umøleckých objektĎ Kalvarie 20. století. V úvodním textu se praví: „Na základø jednání se zástupcem památkové péêe MøÚ Dvora Králové a poznatkĎ získaných v rámci Ćešení mezinárodního projektu a nástrojĎ pro záchranu národnø cenných kulturních krajin na pĆíkladu svøtového kulturního dødictví UNESCO – kulturnø historická analýza oblasti Kuks a Betlém „Vývoj koncepcí v rámci pĎvodního nadaêního panství Choustníkovo Hradištø“ si dovoluji doporuêit úpravu lokalizace navrhovaného souboru moderních umøleckých døl do prostoru spojnice DvĎr Králové - Borek – Žireê, na úsek dlouhý cca 2 km, a to z následujících dĎvodĎ:

1. VytvoĆení symbolické brány do kraje Matyáše Brauna. 2. Obnovení témøĆ zaniklého historického prvku (do souêasné doby jsou zachovány pouze dvø kaple) symbolicky navazujícího na krajinnou kompozici nadaêního panství Choustníkovo Hradištø. 3. Optická vazba na Hospital i Betlém. 4. VytvoĆení komponovaného prostoru, který bude využitelný nejen pro návštøvníky smøĆující do a z Kuksu a Betléma, ale i pro obyvatele Žirêe a Dvora Králové. 5. Kultivace celého prostoru a zejména jeho západní êásti. 6. Konfrontace s navrhovanou moderní úêelovou výstavbou v západní êásti DvĎr Králové – Borek (viz ÚP Dvora Králové) lze považovat za tvĎrêí výzvu a mohl by tak vzniknout velmi unikátní areál spojující moderní umølecká díla s prĎmyslovou architekturou postupnø pĆecházející do zemødølské krajiny a navazující na historické kompoziêní prvky bývalého nadaêního panství Choustníkova Hradištø. 7. PĆimøĆenø frekventovaná spojnice Kuksu a Dvora Králové, trasa cyklistické stezky. Souêasnø navrhovanou variantu vidím jako problematickou zejména z následujících dĎvodĎ: (jedná se o nový, pozmønøný návrh). 1. Další narušení pĎvodní kompozice území a konflikt s jeho principy. 2. Akcentace cizorodého prvku železnice, který by møl být v budoucnu spíše zjemnøn než zdĎraznøn. 3. MøĆítko neodpovídající tvorbø M. Brauna. 4. Ponøkud konfrontaêní lokalizace ve vztahu k Braunovu Betlému a snahou o zápis na seznam svøtového dødictví UNESCO. 5. Pokud by šlo u umístøní souboru v pĎvodnø navrhované lokalitø, nemøl by v žádném pĆípadø zasahovat za železniêní traČ severním smørem (Stanovice, sv. Odilo) a narušit pĎvodní osu zaniklé historické kalvárie ze Žirêe. 6. V prostoru zájmového území mĎžeme nalézt i Ćadu dalších lokalit, kde by umístøní takového díla bylo jednoznaênø pĆínosem nebo pĆíspøvkem k obnovení pĎvodních historických vazeb v území. Tolik dopisem ze dne 7.6.2006 - Ing. David Jech z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví – oddølení historické kulturní krajiny.

Bohužel došlo k tomu, že v roce 2005 vznikl projekt nový, který zcela odporuje pĎvodnímu a neodpovídá historickým skuteênostem, a zcela pomíjí provedený badatelský prĎzkum. 325


ąÍJEN

Je to jako všude. Nøkdo to dølá ze záliby, amatérsky, nevyvaruje se chyb, ale stále se snaží nalézat kus té pravdy. Nikdy za tím však nevidíme snahu se nøkde a nebo nøkomu ukázat a nebo nechat za sebou jakýsi pomník za každou cenu.“ Laskavostí pana Jana Pipka doplníme kroniku ještø o jím dokumentovanou kĆížovou cestu, tak jak jím byla vybádána a pĆedložena. „Kalvárie – kĆížová cesta. 0. Rezidence SJ v Žirêi 1. Vyslání (BĎh se rozhodl spasit lidstvo = souêinnost Trojice, BĎh vysílá syna, Ježíš Kristus pĆijímá rozhodnutí, božskou vĎli = tzv. Kaple nejsvøtøjší Trojice). Datace – 1726. Roku 1825 shoĆel Ježíš Kristus a dva andølé. Autorem Boha Otce je nejspíš JiĆík Pacák. 2. Louêení s uêedníky 3. Olivetská hora 4. Zajetí Panem Pryšingerem restaurovaný „Žebrák“ je 5. Biêování 6. Korunování trním v obliêeji nápadnø podobný svému tvĎrci. 7. Nesení kĆíže 8. PĆibíjení na kĆíž 9. UkĆižování = kaple nalezení svatého kĆíže (skupina ukĆižování, tj. UkĆižovaný, P. Marie, sv. Jan Evangelista). Zakoupena v dubnu 1783 do kostela sv. Jana KĆtitele v Markoušovicích. Autorem je nejspíš JiĆík Pacák. „Podzviêinsko“ ukonêilo sezónu Tradiêní hvøzdicovou cyklojízdou, ze šesti míst regionu, byla ukonêena turistická sezóna sdružení „Podzviêinska.“ NøkteĆí cyklisté i pøší turisté dorazili neorganizovanø. Nejvíce radosti møly døti, které si mohly zahrát nøkolik her, a soutøžit v pouštøní drakĎ, hvøzd a všeho, co létá. Na ukonêení sezóny se rozeznøl ze Zviêinské kapliêky zvon. Tentokrát celému programu pĆálo poêasí, byl mírný vítr a dokonce i sluníêko.

Nejen turisté, ale i návštøvníci s automobily byli s celou akcí spokojeni.

Z kapliêky se tradiênø zahajuje a také ukonêuje turistická sezóna. 326


Døti se svými rodiêi pouští desítky dráêkĎ všech tvarĎ.

ąÍJEN

I takto se nechá dosáhnout vrcholu Zviêiny.

Kolotoêe zmønily své stanovištø Dokonêením stavby na novém Hankovø námøstí se uzavĆelo pro kolotoêe jejich místo ve stĆedu møsta. Náhradní, daleko menší „plácek“, se našel v samé blízkosti ŠindeláĆské vøže, tedy na místø, kde je dosud prostor pro trhovce.

I ve stísnøném prostoru si poĆadatelé atrakcí našli místo pro kolotoê, stĆelnici a houpaêky.

Starosta møsta Ing. JiĆí Rain hodnotí „Krkonošský deník“ pĆinesl hodnocení tĆí starostĎ møst našeho regionu, mezi oslovenými byl i starosta Ing. JiĆí Rain. Všem starostĎm se dostalo pøti otázek a Ing. Rain odpovídal takto: • Otázka 1. Je dostatek bytĎ ve møstø? Co jste udølal pro to, aby se lidé do møsta støhovali? „Je tady poêet bytĎ odpovídající velikosti møsta i souêasné ekonomické situaci. V roce 2003 bylo dokonêeno 40 malometrážních bytĎ v domovø s peêovatelskou službou ve Strži. Letos møsto prodalo investorovi dlouho nevyužívané pozemky bývalých uhelných skladĎ pro výstavbu bytových domĎ. Postupnø zde vyrostou tĆi bytové domy s minimálnø šedesáti byty. Jsou pĆipraveny další lokality pro stavbu bytových rodinných domĎ.“ • Otázka 2. Mají obyvatelé vašeho møsta práci? SpoluvytváĆí møsto pracovní pĆíležitosti – tĆeba úlevami investorĎm? „Nezamøstnanost se letos pohybuje nad hranicí devíti procent. Pro potenciální investory má møsto pĆipraveny dvø prĎmyslové zóny (Zboží, Sylvárov), které jsou nabízeny ve spolupráci s agenturou Czechinvest. Forma investiêních nabídek závisí na nabídce investora, poêet pracovních míst je jedno z rozhodujících kriterií. V následujících dvou letech získá ve møstø novou práci minimálnø 400 lidí (hypermarket Tesco a Kaufland, rozšíĆení výroby ve firmø Karsit a investor na velké prĎmyslové zónø).

327

ąÍJEN


• Otázka 3. Mají møstské êtvrti dostatek dostupných mateĆských a základních škol? „Stávající kapacity školských zaĆízení v našem møstø jsou dostaêující.“ • Otázka 4. Které stavby nejvíce pĆispøly k rozvoji møsta? Co jste uêinili proto, aby se møstu vyhnula kamionová doprava? „Nejvøtší investicí v uplynulém období byla rekonstrukce hlavního tahu møstem, ulic 17. listopadu a LegionáĆské, na kterých byly zbudovány dva nové kruhové objezdy. V územním plánu je zapracován obchvat møsta a pĆivadøê k chystané dálnici D 11. V møstské nemocnici byly zrekonstruovány vestibuly a vstupní vrátnice, v souêasné dobø probíhá rozsáhlá obnova stravovacího zaĆízení. Zrekonstruována byla ZŠ PodharČ. Bylo opraveno patnáct komunikací. • Otázka 5. Co jste udølali pro vytlaêení kriminality z problémových êástí møsta? „Kriminalita nepatĆí k zásadním problémĎm našeho møsta. V rámci podpory prevence kriminality jsme vypracovali analýzu celkové bezpeênostní situace ve møstø a nøkolik samostatných projektĎ. Nainstalován byl møstský kamerový dohlížecí systém. Hlídková êinnost Møstské policie pokrývá všechny êásti møsta, pravidelnø jsou provádøny preventivní besedy na školách. V souêinnosti s jinými orgány jsou provádøny akce zamøĆené na potírání obecné kriminality.“ Canisterapeutické zkoušky Sešlo se na nich jedenáct psĎ z Východních éech. KomisaĆkami bylo posuzováno, jak psi reagují na neêekané situace, se kterými se mohou setkat v sociálních a zdravotnických ústavech. Nemølo by dojít k polekání psa od êlovøka na invalidním vozíku, hlasitý kĆik a dokonce i rvaêka. Pes musí za všech okolností poslouchat svého pána, nesmí být agresivní, ale také ne bázlivý. Dráty oddøluji státy Tisk zveĆejnil rozhodnutí Spojených státĎ o zadrátování hranice s Mexikem. U nás pĆed lety dølily „dráty“ dvø politická uskupení a bylo to právø USA kritizováno nejvíce. Mexiko však nemá odlišné politické uskupení, jedná se pouze o nevítanou imigraci chudých mexiêanĎ za prací do Spojených státĎ. Nyní se toho samého „drátování“ dopouštøjí Ameriêané a cítí se ukĆivdøni Mexiêané. Americký prezident George Busch podepsal na samém konci Ćíjna zákon o vybudování 1.126 kilometrĎ dlouhého ohrazení, které bude na jižní êásti ASA - Kalifornice, Arizony, Nového Mexika a Texasu. Vzájemná hranice mezi obøma zemømi møĆí 3.200 kilometrĎ. Svøtová královna krásy je z Opoêna Jmenuje se TaČána KuchaĆová, narodila se na Slovensku v Trnavø a je jí osmnáct let. Vláda nedostala dĎvøru Povolební vláda Obêanské demokratické strany (ODS), vedená Miroslavem Topolánkem, ve Snømovnø neprošla. Topolánek je tak prvním premiérem, který nezískal dĎvøru. Demisi hodlá podat za týden, bude však úĆadovat až do doby, než prezident jmenuje nový kabinet. Václav Klaus však už ze zahraniêí vzkázal, že nového premiéra jmenuje až po senátních a komunálních volbách, tedy koncem Ćíjna. TopolánkĎv tým podpoĆilo 96 ze 195 pĆítomných poslancĎ, proti bylo 99 komunistĎ a sociálních demokratĎ. Ze sálu odešli také tĆi lidovci – Miroslav Kalousek, Ladislav Šustr a Libor Ambrozek. V pĆípadø Topolánkovy vlády bylo jasné, že s plným mandátem pobude v úĆadu møsíc. To ji pĆesto nebránilo ve výmønø tĆí desítek námøstkĎ, ale také šéfa civilní rozvødky a Národního bezpeênostního úĆadu. Z ÚĆadu vlády odešlo z pøti set zamøstnancĎ asi jen patnáct, vøtšinou ze sekce premiéra a tiskového odboru. Pokud však Topolánkova vláda vydrží do vánoêních svátkĎ, všichni noví úĆedníci dostanou odstupné, což znamená êástku ve výši pøti platĎ. PĆednáška Cesta za zvíĆaty Tu uspoĆádala knihovna Slavoj spolu se zoologickou zahradou. Tentokrát byla pĆednáška vønována Nové Guinei – Papui a pĆednášku vedl známý entomolof Milan Janda, který na Papui po dva roky studoval ekologii a biodiversitu. Posluchaêi se dozvødøli mnoho o životø domorodcĎ a zvíĆat v pralesech. 328


ąÍJEN

Volby již za nøkolik dní PĆíprava a konání voleb má svá pevná pravidla. Ta urêují, kdy pĆesnø se mají uêinit pĆíslušné úkoly a lhĎty. Z harmonogramu napĆíklad vyplývá, že pĆíští týden budou politickým stranám vyêlenøny plakátovací plochy, na kterých se mohou prezentovat. Naopak tĆi dny pĆed hlasováním se už nesmí zveĆejĀovat pĆedvolební prĎzkumy. V den voleb pak nesmøjí politici agitovat v objektech, kde jsou volební místnosti, ani v jejich okolí. Novø u nás mohou volit i êlenové Evropské unie. DĎchodci starší sedmdesáti let neplatí jízdné S tímto rozhodnutím pĆišla rada Møstského úĆadu zaêátkem Ćíjna. DĆíve bylo jízdné pro místní obêany bez poplatku, ale s rostoucími náklady došlo ke zrušení této služby. „Bez placení je možné využít linky na vlakové nádraží, do zoologické zahrady, Møstské nemocnice, Žirêe a Lipnice“, uvedl vedoucí odboru dopravy Ivan Lístek. K tomuto jistø pĆíjemnému opatĆení se nebudou vydávat žádné zvláštní doklady, postaêí obêanský prĎkaz. Toto nové opatĆení si vyžádá do konce letošního roku náklady pĆibližnø êtyĆiceti tisíc korun, kterými pĆispøje MøÚ. Je ještø otázkou, zda tuto smlouvu prodlouží i novø zvolené vedení møsta. Od listopadu má dojít k zavedení êipového systému karet. 13. Svatohubertské slavnosti v Kuksu ąád svatého Huberta, Hospitál Kuks, Obecní úĆad Kuks, Klub pĆátel ąádu svatého Huberta a mezinárodní sdružení myslivcĎ pĆíhraniêí se na této slavnosti spoleênø podílejí. Na programu bylo: - vystoupení souboru „Bambini di Praga“, - III. roêník národní soutøže juniorĎ ve vábení jelenĎ, - ukázky Ćemesel, šermíĆská vystoupení, dobové koncerty, - stĆelba na laserové stĆelnici, - podveêerní svatohubertská zpívaná a troubená mše svatá, kterou bude celebrovat Mons. Dominik Duka OP, biskup královéhradecký, - pochodĀový prĎvod zakonêený slavnostní svøtelnou a ohĀostrojovou mozartovskou kompozicí s živým vystoupením souboru Bambini di Praga. Dále tu byla skupina historického šermu „BrakýĆi“ a trutnovský Klub vojenské historie. V zahradø Hospitálu byla pĆipravena soutøž pro døti a mládež s tématikou ochrany pĆírody a lednictví „Stezka lesního moudra.“ V podveêer se uskuteênila poprvé „Svatohubertská zábava“, kde vystoupila rocková skupina z Pardubic „Ready Kirken“ a polská skupina Vena Valley. Mimo rámec Kuksu se ještø uskuteênil odborný semináĆ, který se konal na chatø u ŽacléĆe. Barakuda Po letní pĆestávce, kdy døní na této scénø utichlo se opøt otevĆely dveĆe, když se již hodnø mluvilo o tom, že Barakuda konêí. Radka Radová, která klub poslední rok provozovala sdølila: „První koncert bude a pĆijede „Sto zvíĆat“ a budeme v provozu urêitø do konce roku.“ Hlavním problémem Barakudy je vysoká finanêní nároênost a i když møsto na êinnost pĆispølo êástkou padesáti tisíc korun, potíže jsou. Do konce roku by se na této scénø møla objevit punková „Znouzectnost“, nebo country festival „Malinkej.“ Drahota brambor Nejen letošní nízká úroda brambor, nižší témøĆ o tĆetinu, ale také to, že jich bylo zemødølci sázeno z dĎvodu nízké farmáĆské ceny zhruba o pøtinu ménø, zapĆíêinilo nedostatek a zvýšení ceny. V obchodech se ceny pohybují i pĆes êtrnáct korun za kilogram. Brambory z Polska, které byly v loĀském roce na trhu, byly nekvalitní. ąada lidí si povšimla, že nyní stojí brambory v nøkterých velkoprodejnách více než banány!

329

ąÍJEN


Nobelovy ceny Nobelovu cenu za chemii dostal americký vødec Roger Kornberg za objev, jak buĀky kopírují genetické informace. Jako první popsal zpĎsob, kterým geny Ćídí rĎst tkání. Jeho práce mĎže pomoci pĆi léêení rakoviny. Nobelovu cenu za lékaĆství a fyziologii obdrželi dva Ameriêané – Andrew Fire a Craig Mello. Oba byli ocenøni za výzkum v oblasti genetiky, který by mohl vést k novým léêbám Ćada nemocí, vêetnø rakoviny. Nestandardní odmøny? V novinách se objevily êlánky, které jsou v tomto znøní: „Nestandardní odmøny møla údajnø obdržet bývalá tajemnice Møstského úĆadu. Ta opustila svĎj post na jaĆe letošního roku. NøkteĆí zastupitelé pĆípad zveĆejnili na posledním zasedání. Od souêasného tajemníka se dozvødøli pouze, že šlo skuteênø o penøžní êástku, která není bøžná. PovøĆili proto finanêní komisi, aby se pĆípadem zabývala a zjistila, zda skuteênø k pĆidølení nezvykle velkých odmøn došlo. „PĆípadem se budeme zabývat v nejbližších dnech“, uvedl pĆedseda finanêní komise Petr Mrázek. Nemohl ale potvrdit, zda bude závøreêná zpráva zveĆejnøna, protože se jedná o nakládání s citlivými osobnímu údaji. Krkonošský deník (bm) Zlatý padák pro vyvolené Takový je název êlánku „Krkonošského deníku“ ze 16. Ćíjna. Astronomické odmøny, které rozdølovala bývalá tajemnice královédvorské radnice, vzbuzují otázky i nad jejím pĎsobením v Ústí na Orlicí. Tam jako tajemnice pracovala rok a pĎl. PĆi odchodu z úĆadu ve DvoĆe Králové dostalo asi dvacet úĆedníkĎ od Simony Motlové tĆí až sedminásobek platu. Ona sama si v posledním pĎl roce nadølila pĎl milionu korun. PodezĆení potvrdil finanêní výbor zastupitelstva. Motlová se hájí, že musela propustit nadbyteêné zamøstnance. NøkteĆí z nich ale její štødrost zpochybĀují. Vysoké odmøny prý dostávala jen nevelká skupinka oblíbencĎ Motlové. „Dølala na radnici normální êistky. Obklopila se pár vyvolenými pracovníky, se kterými se v kanceláĆi stále smála a jedla. Zatímco ti, co u ní nebyli v kurzu, se pĆed ní klepali strachy“, Ćekla bývalá úĆednice královédvorské radnice. „Na podatelnø jeden z oblíbencĎ Motlové pozdržel doruêení její výpovødi. Díky tomu nemohlo vedení vêas reagovat a tajemnice získala vyšší odstupné“, Ćekl další zdroj z radnice. Starosta JiĆí Rain tvrdí, že vysoké odstupné møsto nenaĆídilo. „Nebyl to náš systém“, Ćekl. Jenže opozice kontruje, že radnice nemøla systém odmøĀování zamøstnancĎ vĎbec žádný. „A nikdo to neĆešil“, dodal Petr Mrázek, zastupitel a pĆedseda finanêní komise. ÚĆad za poslední êtyĆi roky opustilo osmatĆicet lidí. Výjimeêné odmøny získala polovina z nich. Není jasné, zda je šance získat alespoĀ êást z vyplacených odmøn zpøt. Za poslední tĆi roky se jednalo o více než dva a pĎl milionu korun. V Ústí byla podle tvrzení místostarosty Luboše Bäuchela situace jiná. „U nás se tajemnice Motlová musela na všechno ptát rady møsta. A nevím o tom, že by praxe zlatých padákĎ s vødomím rady existovala. Pokud se nejednalo napĆíklad o odstupné ve výši dvou møsíêních platĎ pro jejího pĆedchĎdce, což však nepovažuji za zlatý padák.“ Zlé jazyky však tvrdí, že ani v Ústí nebylo všechno v poĆádku. „Nøco tam bylo, prý dávala êerná volna zamøstnancĎm“, prohlásil bývalý êlen kontrolní komise.“ Podle Bäuchela odešla Motlová z úĆadu po dohodø se starostou JiĆím éepelkou. Ten však sedí v parlamentø a už dva dny nezvedá telefony. (Krkonošský deník 16. Ĝíjna 2006)

Tolik z Deníku, Ćada obêanĎ se však domnívá, že by musela pochybit celá Ćada pracovníkĎ úĆadu, vêetnø finanêní komise, starostĎv útvar nevyjímaje. Rovnøž pĆedpokládají, že vøc by se møla Ćešit právnø a teprve potom ukázat viníka nebo dokonce viníky. Obêané se také pozastavují nad výší padákĎ a to nejen v této souvislosti, ale obecnø. Pokládají za nemorální to, že zatímco jsou jinde zlaté padáky, tak se dølníkĎm z textilek nedostane Ćádné výplaty po nøkolik møsícĎ.

330


ąÍJEN

Safari letos návštøvníkĎm skonêilo Skonêila projížóka po safari a velké výbøhy pro kopytníky se uzavĆely. Tím prakticky skonêila hlavní sezóna. Ta nepatĆila k nejvyšším. „ZapĆíêinilo to poêasí, když byla v êervenci velká vedra a lidé šli radøji k vodø než do ZOO“, vysvøtlil zástupce Ćeditelky Miroslav Špráchal. Úspøšné byly møsíce êerven a záĆí, kdy v êervnu pĆibylo školních výletĎ, dokonce i z Polska. Už nyní zaênou pracovníci zahrady odchytávat kopytníky a ptáky ve výbøzích a pĆemísČovat je do zimovišČ. PĆesto má ZOO stále co nabídnout. Bude to týden duchĎ, chystá se Vánoêní ZOO a jsou to kĆtiny zvíĆat. „Asi nejpopulárnøjší bude kĆest samiêky levharta, kterou se nám podaĆilo zachránit pĆi komplikovaném porodu císaĆským Ćezem, a tato holêiêka vážila jen 620 gramĎ“, prozradil Miroslav Špráchal. Hledá se vhodné místo pro skate park PĆíznivci moderních sportĎ, pĆedevším skateboardu, by se møli doêkat vlastního hĆištø. Jak sdølil pan Dušan Kubica z kanceláĆe starosty: „Zatím se hledá vhodná lokalita. PrkýnkáĆi møli možnost jezdit na plochách parkovišČ u marketĎ nebo silnicích. Je však také nutný aktivní zájem a spolupráce s budoucími uživateli sportovištø. Je zde také možnost využít dotaêní prostĆedky møsta. Uvažovalo se o možnosti využití ploch vedle Barakudy a nebo v Žirêi.“ Problém s êistírnou odpadních vod Zamýšlená stavba má totiž stát na pozemku, kde podle smlouvy schválené zastupitelstvem stojí stáje pro konø a zázemí jezdeckého klubu. K tomu uvedl Martin Antonín: „Tøchto pozemkĎ se stavba nemøla vĎbec dotknout.“ PĆed pøti lety se rozhodl Martin Antonín pozemek na výstavu êistírny odpadních vod pronajmout. Podepsal s møstem smlouvu, ta byla v prosinci loĀského roku obnovena a schválena zastupitelstvem. „Ve smlouvø jsem se vzdal možnosti zúêastnit se pĆipomínkových Ćízení, chtøl jsem tak výstavbu urychlit. PĆed møsícem bylo zahájeno územní Ćízení. Pouze náhodou jsem se dozvødøl, že møsto zásadnø porušilo podmínky, na kterých jsme se domluvili. Projekt stavby poêítá se zbouráním stájí, seníkĎ a kĎlen na území našeho jezdeckého klubu. Tady nejde pouze o moje osobní zájmy, ale také o zásah do života dalších obêanĎ møsta. Navíc projekt kromø výstavby objektu êistírny poêítá s vybudováním rozsáhlého objektu pro Vodovody a Kanalizace. Ani to v dohodø s møstem nebylo. Starosta se mi sice omluvil, ale nemohu to brát jen jako administrativní chybu. Zastupitelstvo schválilo smlouvu ve znøní, které jsem pĆedložil. Došlo tedy k porušení usnesení nejvyššího orgánu møsta. Nad tím by se møl nøkdo zamyslet. Moji právníci už smlouvu na pozemky vypovídají.“ Rodák Ladislav Lubina hráêem i trenérem Do funkce hrajícího trenéra druholigových hokejistĎ HC Chrudim byl jmenován náš rodák Ladislav Lubina, dosavadní asistent klubu. Sám k tomu poznamenal: „Rozhodnø to není jednoduché a v žádném pĆípadø bych to nechtøl dølat celou sezónu. Jsou to dvø vøci, které se nedají dølat soubøžnø. ąídit trénink a ještø trénovat není ideální, a vĎbec už ne hrát zápas a mít k nømu nøjaké pĆipomínky.“ Za Lubinova vedení klubu se hra Chrudimských zvedla, tým zaêal vítøzit. Severní Korea má atomovou zbraĀ Jaderné testy Korejské lidovø demokratické republiky se daly podle odborníkĎ už delší dobu oêekávat. V êervnu institut pro vødu a mezinárodní bezpeênost varoval, že Severní Korea vlastní materiál na êtyĆi až tĆináct jaderných bomb. O møsíc pozdøji vyzkoušel Pchjongjang mezikontinentální raketu Tepodong – 2. Ta by v pĆípadø úspøchu mohla zasáhnout i Aljašku, Havaj a nebo nøkteré êásti amerického západního pobĆeží. StĆela se ale zĆítila po startu do moĆe a proto se pozornost svøta a zejména spojených státĎ snažil režim Kim éong-ila upoutat jinak. Minulý týden oznámil zámør provést jadernou zkoušku a dne 9. Ćíjna se to povedlo. Na svøtø vlastní jadernou zbraĀ tyto státy - s poêtem pĆedpokládaných jaderných hlavic: USA – 1030, Rusko - 715, Francie – 210, Británie – 45, éína – 45, Pákistán – 6, Indie – 6, KLDR - 1. Írán a Izrael jsou podezĆelé a nebo dokonce vlastní tuto zbraĀ. Také náš nømecký soused je hostitelem amerických jaderních zbraní. 331

ąÍJEN


Dalajlama v Praze na Forum 2000 Již po šesté pĆijel do Prahy dalajláma, tentokrát na desátý roêník konference Forum 2000. Tibetský duchovní vĎdce pĆijel do Prahy poprvé v únoru 1990 na pozvání tehdejšího prezidenta Václava Havla. Po skonêení tĆídenní konference bude mít dalajláma pĆednášku v hale Sparty na Letné.

Vakcína proti vzteklinø Celkem 190.000 dávek této vakcíny se snáší z letadla do našich lesĎ na Hradecku. Rozhoz by møl být ukonêen do poloviny tohoto møsíce. Látka je obalená smøsí rybí mouêky a tuku a je proto silnø cítit rybinou. Odborníci doporuêují, aby se jí lidé nedotýkali, mohla by snadno vyvolat stĆevní potíže. Vzteklina se naposledy objevila v roce v dubnu 2002, kdy veterináĆi odhalili tĆi onemocnølé lišky. Plakáty, poutaêe i dárkové pĆedmøty k volbám Nejvíce se objevují na kĆižovatkách ulic transparenty Obêanské demokratické strany a také drobné propagaêní pĆedmøty (zapalovaê, letáky, brožurky) spolu s masivním výlepem jejich plakátĎ. Také ostatní strany se snaží, i když znatelnø míĀ. Ale êeská veĆejnost je už tømi vleklými politickými tahanicemi kolem vlády unavená, otrávená a vše smøĆuje jako vždy k lhostejnosti. Nemocnice je automobilĎm uzavĆena Je to ještø poĆád zpĎsobeno rekonstrukcí kuchynø. Sanitky a služební vozidla vjíždí do nemocnice horní bránou. Parkovat se nechá na pokraji lesíku pĆed nemocnicí, pod nemocniêní zahradou a dokonce i na lesní cestø nad tímto zdravotnickým zaĆízením. Jak sdølil správce nemocnice p. Tomáš Machek: „Parkovištø v areálu budou znovu otevĆena, až skonêí práce na stravovacím zaĆízení.“ Také návštøvníci a pacienti se musí pohybovat po nemocnici opatrnø s ohledem na probíhající práce. Potraviny, kšeft a obêan Opøt se ve sdølovacích prostĆedcích objevují informace o závadných potravinách v marketech. Nyní se v tisku (K.D. 11.10. – dpa, res) objevila zpráva pod titulkem: „BavoĆi u êeských hranic kšeftují s nepoživatelnými potravinami“ a „Zbytky z jatek prodali v masovém vývaru.“ Zbytky møly pĎvodnø skonêit ve spalovnø, ale firmy z nich vyrábøly masové vývary, tedy potraviny pro bøžnou spotĆebu. Ke zpracování docházelo asi padesát kilometrĎ od našich hranic a není tedy vylouêeno, že zboží firmy Degendorfer Frost pĆekroêilo hranice éeska. Existuje zneužívání sociálních dávek? Stávající ministr práce Petr Neêas (ODS) pokládá éeský sociální systém za pĆíliš štødrý. Dle jeho názoru žijí desetitisíce lidí ze státních podpor, nehledají práci, nebo nechtøjí zmønit kvalifikaci. Ve své novináĆské stati uvádí, že je na jedné stranø 460 tisíc nezamøstnaných, ale pĆitom je zde 90 tisíc volných pracovních míst. Autogramiáda kronikáĆe Dne 12.10. se konala v knihkupectví „U Veselých“ autogramiáda knihy Zmizelé éechy – DvĎr Králové nad Labem autora Pavla Janouška. Autogramiádø byla pĆítomna i paní Ing. Anna Horáêková, Ćeditelka nakladatelství „PASEKA.“ Vzhledem k tomu, že autor již pĆedem podepsal celou Ćadu knih 332


ąÍJEN

mimo rámec vlastní autogramiády, došlo k podepsání asi sedmdesáti knih z devíti stovek prodaných z knihkupectví u Veselých. Vlastní autogramiáda byla manželi Veselými vzornø pĆipravena, autor knihy jim podøkoval a rovnøž døkuje v Kronice møsta. Autor knihy a kronikáĆ Pavel Janoušek k tomu uvedl: „TémøĆ dvø stovky êernobílých fotografií má za cíl probudit u obêanĎ zájem o zdejší historii, dát starší generaci námøt ke vzpomínkám a mladé povzbudit k vlastivødné práci.“ Paní Ćeditelka Ing. Anna Horáêková s kronikáĆem a panem Rückerem pĆi autogramiádø.

Malá vnuêka pĆišla požádat o podepsání knihy pro svého dødeêka – pana Machka.

Také majitel knihkupectví pan Veselý požádal o podepsání knihy.

Paní Veselá vytvoĆila pĆíjemné prostĆedí autogramiády.

333

ąÍJEN


Cukr, stát a zemødølci „Nedokázali se za nás postavit, vládnou tady markety. Cukrovka byla pro nás jedinou jistotou, vĎbec teó nevíme, co budeme místo ní pøstovat. Asi obiloviny, ale to zpĎsobí další kolaps. Trh totiž není nafukovací. Po staletích, kdy republika byla jednoznaêným exportérem cukrovky, se teó staneme dovozovou zemí. A je omyl myslet si, že ji budeme nakupovat za svøtové ceny. Každý pĆekupník si na ni dá svou marži. Až sem vede politika Bruselu.“ Pokud nedojde k dohodø, tak to bude znamenat nutnost dovážet roênø do éeska 28 tisíc tun cukru. (Krkonošský deník 13. Ĝíjna 2006)

TIBA – soudní vyrovnání VøĆitelé zadlužené textilky Tiba odmítli soudní vyrovnání navrhované firmou. Tiba má pĆes tisíc vøĆitelĎ, ti po ní požadují témøĆ 600 milionĎ korun. Ve vyrovnání nabízí úhradu pohledávek ve výši 30 % do êerva 2008. Dlužné mzdy zamøstnancĎm a nároky takzvaných oddølených vøĆitelĎ by møla uspokojit v plné výši. Další vývoj nyní záleží na rozhodnutí pražského vrchního soudu, ke kterému se proti povolení vyrovnání odvolali dva vøĆitelé textilky. Do verdiktu vrchního soudu hradecký soud nemĎže uêinit žádné zásadní rozhodnutí. Generální Ćeditel Tiby Pavel Nedvídek dĆíve odhadl, že Tiba by ve vyrovnání møla uhradit kolem 400 milionĎ korun. Peníze chce podnik získat pĆedevším z prodeje nepotĆebného majetku, napĆíklad uzavĆených závodĎ v Berounø a éeské Skalici. Nejvøtším vøĆitelem je skupina éEZ, které Tiba dluží 100 milionĎ korun. PĆes osm set souêasných a bývalých zamøstnancĎ požaduje na nevyplacených mzdách asi êtyĆicet milionĎ korun. Tiba jenom od roku 2005 propustila pĆes polovinu z pĎvodních asi 1.200 zamøstnancĎ a uzavĆela jednu tiskárnu a jednu tkalcovnu. Nyní v pĆádelnø ve Smidarech, tkalcovnø v Mostku a tiskárnø ve DvoĆe Králové zamøstnává asi 540 lidí. Loni Tiba prohloubila ztrátu na 225 milionĎ korun z pĆedloĀských 153 milionĎ korun. O nové ubytovnø v bývalé „textilce“ StĆední odborná škola zrekonstruovala êást svých prostor nad cviênou kuchyní. Vznikla tu klasická turistická ubytovna. Kromø pokoje s více lĎžky jsou tu i místnosti pro rodiny. Jak vysvøtlil Ćeditel školy Petr Vojtøch: „Zájem jsme zaznamenali od první chvíle, kdy se zaĆízení otevĆelo. Využít ho mohou jak zájemci, kterým staêí nenároêné ubytování, tak tĆeba školní kolektivy. Výhodou je umístøní nedaleko zoologické zahrady i centra møsta. Navíc je možné si po dohodø zajistit stravování ze školní kuchynø. Náklady na opravu nebyly vysoké, dosáhly Ćádovø desítek tisíc korun a už se nám vložené prostĆedky vrátily. Zájem mají nejen êeští turisté, ale møli jsme tu i Poláky.“ InvestoĆi z Holandska? O prĎmyslovou zónu na polích smørem ke Zboží projevily zájem dvø holandské spoleênosti. Jedná se o pozemek o rozmøru dvanácti hektarĎ. Nyní se møsto rozhodlo prodat prĎmyslovou zónu spoleênosti Grond z Náchoda. Zastupuje ji Anton Boekhouten, který je jednatelem spoleênosti Protivítr. Ta od radnice již získala lukrativní pozemek bývalých uhelných skladĎ, kde má v úmyslu postavit nájemní domy. V krátkém êase firma získala dva investory. Jak sdølil starosta møsta Ing. Rain: „Na získání dalších zájemcĎ o pozemky má Grond ještø pĎl roku. O tom, co bude na prĎmyslové zónø stát, rozhodnou zastupitelé. Møsto tak bude mít možnost ovlivnit, co tu vznikne. SamozĆejmø bychom však nechtøli nic, co by zatøžovalo životní prostĆedí.“ Kdo kandiduje v našem møstø Strana zelených je v našem møstø poprvé. Nabídli voliêĎm, že za každou jim vønovanou plnou kandidátku vhozenou do volební urny, vysadí ve møstø jeden nový strom. Lídr Strany zelených Václav UhlíĆ slíbil: „Pokud bude stromĎ málo, tak je vysadíme pĆímo ve møstø, pokud získáme hlasy na celý les, tak o nøj rozšíĆíme souêasnou rozlohu tøch møstských.“ 334


ąÍJEN

Sdružení nezávislých kandidátĎ „Dvoráci“ letos nekandiduje, jeho êlenové se objevují na kandidátkách Šance møstu a SNK Evropských demokratĎ. SNK Evropští demokraté mají svého lídra v osobø souêasného starosty Ing. JiĆího Raina, který by se nebránil opøtnému starostování a uvedl: „V pĆíštím volebním období se chceme zamøĆit pĆedevším na zvýšení zamøstnanosti, vybudování nové êistiêky odpadních vod.“ Sociální demokraté se svým lídrem Lubošem Nømeêkem preferují podporu místních podnikatelĎ, zvyšování zamøstnanosti, a ústy svého lídra chtøjí: „také prosadit modernizaci døtských hĆišČ a postupné vylepšování základních škol.“ Obêanští demokraté, vedení lídrem Danielem Lukešem, majitelem závodu Carla, chtøjí pĆejít z opozice do vedení møsta. V prohlášení lídra je toto: „Jsem pĆesvødêen, že jsme schopni vést møsto lépe než jeho souêasní nejvyšší pĆedstavitelé. Chceme navázat na nedokonêené akce z pĆedchozího volebního období, které nejsou dokonêeny (koupalištø, zázemí zimního stadionu a pokraêovat v rekonstrukci silniêního prĎtahu møstøm).“ Šance møstu mají svého lídra v Ing. Petru Mrázkovi. Ten uvedl: „Chceme volby vyhrát. Budeme usilovat o místa v radø i o post starosty. Naší hlavní proiritou je spokojený obêan a hlavní nástroj, jak toho chceme dosáhnout, vidíme v oblasti financí, bez zadlužování” Komunisté - jejich lídrem je Zdenøk Hladík, který pĆichází s Ćadou programĎ, které se v konkrétních podobách kryjí s tømi z ostatních stran. Lidovci: mají svého lídra Josefa Langfelnera a nadále odpírají jakoukoliv koalici s komunisty. Koncert døtských souborĎ Volnoêasové centrum StĆelka uspoĆádalo koncert sdružených døtských sborĎ z lužickosrbských farností v okolí Budyšína (Bautzen). Zaznøly zde duchovní i jiné písnø v mateĆské Ćeêi Lužických SrbĎ. KampaĀ „ZachraĀte nosorožce“ ukonêena Tato roêní kampaĀ byla zakonêena v Madridu. VavĆíny si odnesla zdejší ZOO, která získala po Praze nejvíce penøz na financování záchranných projektĎ. Vzdølávací projekt Rhinoland, který pĆipravili královédvorští zoologové, byl vyhodnocen jako nejlepší mezi zahradami, které chovají nosorožce. Neslyšící herci ve „špejcharu“ PĆedstavení „Vøc není vøc“, které bylo pohádkou pro døti i dospølé, bylo netradiêní. Vystoupilo divadlo neslyšících z Brna, vøtšina úêinkujících byli absolventi Janáêkovy akademie muzických umøní se sluchovými potížemi. PĆedstavení pĆipravil Domov sv. Josefa ze Žirêe. Trojice hereêek Daniela PoĆízková, Petra VaĀurová a Monika Kurincová k tomu sdølily: „Neslyšící døti a nejen ony, potĆebují veškerou podporu k pochopení obsahu a významu pojmĎ. Právø názornost a vlastní zkušenost z vidøného a prožitého jim v tom mohou pomoci.“ Pomocí pohybové improvizace se pĆítomní dostali do svøta, kdy došlo k rannímu vstávání, výletu na lodi, záchrany tonoucího êi sportovnímu klání a prostou døtskou hrou. Døti se mohly nauêit nøkolik slov znakovou Ćeêí a pĆítomných padesát døtí bylo pĆevážnø pĆedškolního vøku a pĆišly se svými rodiêi. Redaktor a kronikáĆ ve „Špejcharu“ Dne 12.10.2006 se uskuteênila „Beseda“ redaktora Jana Schwarze a kronikáĆe Pavla Janouška. Pan Jan Schwarz vysvøtlil samotné poêátky vzniku Vlastivødného êtení a zaĆadil do programu dokumentární film o prvých „letech“ aviatika Kašpara v našem møstø. KronikáĆ Janoušek ve svém vyprávøní vysvøtlil, jak je kronika vedena, co obsahuje a jaký rozsah je našemu møstu vønován. Návštøvníci si mohli prohlédnout vystavené kroniky z minulých let, mezi 335

ąÍJEN


kterými byly kroniky Söllnerova, Jakoubkova, Schönova a dalších møstských kronikáĆĎ. PĆítomní si mohli vyslechnout slova kronikáĆe Pavla Janouška:

„Vážení návštøvníci, spolupracovníci a pĆátelé. Jsem velice rád, že jsme se tu spoleênø setkali a mohu Vám všem nøco o Kronice møsta a hlavnø kronikaĆení povødøt. Jsem rád, že tu spolu s námi je redaktor Vlastivødného êtení, pan Jan Schwarz, protože právø on se nepĆímo zasloužil o to, že jsem se kronikaĆení upsal. A co tomu pĆedcházelo? Je to už pár rokĎ zpátky, co jsem oslovil pana Schwarze, zda by se nenašlo ve Vlastivødném êtení místo pro mĎj êlánek o spoleênosti Cvrndorf, která sídlila v mém rodišti - éeské Podharti. Bylo mi tehdy díky ochotø pana redaktora Schwarze vyhovøno a pojednání o této záslužné podharČské spoleênosti se stalo pĆílohou Vlastivødného êtení. Musím Ćíci, že mne to potøšilo, povzbudilo, a hlavnø sblížilo s panem Schwarzem. Odtud pramení naše vzájemná spolupráce, která trvá dodnes. První vlastivødné êlánky, které jsem do tohoto prestižního êasopisu napsal, se pochopitelnø nemohly dotýkat niêeho jiného než éeské Podhartø. Vy, kdo mø znáte, jistø o mém podharČském patriotismu víte a já se tím netajím. Následovaly êlánky o našem Hartském potoku, lépe Ćeêeno Kacbachu, i ponøkud vzdálenøjší ozdravovnø „Døtský ráj“ nad Tešnovskou pĆehradou. Proê právø o té ozdravovnø? Byla tehdy doba „zbøsilé“ privatizace a nad ozdravovnou se tehdy schylovaly mraky. Rostlo nebezpeêí, že zanikne, tak jako zanikly nøkteré další v rámci naší republiky. To bylo to, co mø vyburcovalo k tomuto êlánku o historii této stavby. Chtøl jsem alespoĀ zrníêkem pĆispøt k tomu, aby tato stavba, postavená našimi pĆedky, sloužila dál našim døtem. ZdĎrazĀuji, jen zrníêkem, a to zase díky pochopení pana Schwarze. Podobná situace byla i s Oêní školou. Pokládal jsem za svoji povinnost upozornit êláneêkem na to, že tu kdysi žil a pracoval vynikající pan primáĆ Drahanský, který léêil stovky døtí se šilhavostí a tupozrakostí, z celé tehdejší éeskoslovenské republiky. élánek møl ukázat osobnost pana primáĆe Drahanského a upozornit na potĆebnost Oêní školy, tohoto v té pĆekotné dobø tak opomíjeného, zdravotnického zaĆízení. ZdĎrazĀuji, že jsem si možnosti nøco napsat do Vlastivødného êtení cenil a vážil, právø tak jako celé další spolupráce. Ale teó již k mému vlastnímu kronikaĆení. Byl vypsán konkurs na uprázdnøné místo kronikáĆe møsta a já jsem se šel poradit s panem Schwarzem, zda bych se o to møl ucházet. Dostalo se mø od nøho „požehnání“ a tak jsem to zkusil. Výbørovému Ćízení byl tehdy pĆítomen pan starosta Viktor Švub a tajemník Dr. Kadlêík. Za nøkolik dní došlo vyrozumøní o možnosti spolupráce a pro mne to byl zase zaêátek nøêeho nového. Dnes mohu odpovødnø Ćíci, že jsem si tehdy vĎbec nedovedl pĆedstavit ten rozsah práce, který si na sebe navalím. Nemøl jsem také na co navázat, mĎj pĆedchĎdce – kronikáĆ - byl tehdy zaĆazen pod Møstské muzeum a jeho tehdejší Ćeditelka se zĆejmø spokojila s tím, co bylo na nøkolika málo listech napsáno. Další potíž byla v tom, že jsem kroniku nemohl psát vlastnoruênø. MĎj rukopis, jak mø bylo již na prĎmyslovce profesorem, doktorem Lauermanem Ćíkáno, je sice úhledný, ale tøžko êitelný. Dodnes mø zní v uších doktorova slova: „Janoušku, Vy mø to musíte pĆeêíst.“ A konêilo to slovy: „Sloh jedna a pravopis dáme za tĆi – souhlasíte?.“ Pokaždé jsem rád souhlasil. Takže psát Kroniku rukou nešlo. Krátce jsem zkusil psací stroj po tátovi. Nikdy jsem však neudølal tolik chyb a pĆeklepĎ, tolikrát negumoval jako v samých zaêátcích kronikaĆení. Selhalo tedy i psaní na psacím stroji. Poslední možností, kterou jsem si sám zvolil, byl poêítaê. Møstský úĆad prodával vyĆazené veterány a tak jsem si ho koupil. Moc se mø to zamlouvalo, ale až do doby, kdy jsem s ním zaêal pracovat. Z potĆebného pĆítele, který mø møl pomáhat, byl rázem ten nejvøtší mizera, jakého jsem kdy znal. Nikdy bych nevøĆil, co tøch nøkolik kláves dokáže udølat zlomyslností. Ještø, že jsem møl dobrého spolupracovníka z Ćad informatikĎ Møstského úĆadu, pana Karla BĆízu, který toho prevíta dovedl zkrotit a mø pouêit. Dodnes na poêítaêi pracuji, slouží mi jako dobrý a chytrý psací stroj.

336


ąÍJEN

Nesmím také zapomenout na to, že na zvládnutí mého poêítaêe se podíleli i naši dva vnuci, kteĆí byli mladí, ale znalostí s poêítaêem møli víc než jejich sedmdesátiletý døda. Poêítaê však má nespornø Ćadu výhod. Když se mi podaĆilo, to co jsem do nøj vložil, pĆedat pánĎm informatikĎm, tak k tomu byli schopni pĆidat fotografie a co je nejpodstatnøjší, to také uložit a všelijak pĆizpĎsobit. Vidøl jsem celou Ćadu kronik, také trutnovskou, na které pracuje dlouhá léta pan Prof. Just se svým pomocníkem. Je skuteênø skvølá, obsažná, ale mému pojetí pĆece jenom vzdálená. Nejenom tím, že je psaná rukou, ale pĆedevším tím, že k tomu, co je psáno, jsou doprovodné fotografie jinde. Usmyslil jsem si, že to udølám jinak, všechno pøknø pohromadø, zvlášČ když to poêítaê umožĀuje. Až vezmete takto psané kroniky do ruky, tak se o tom mĎžete pĆesvødêit. Je to však velmi nároêné pro mé dobré pĆátele, informatiky Møstského úĆadu, ale êtenáĆ má vedle textu obrázek, který vše názornø doplní. Tolik k té technické stránce. A páni informatici Jäger, BĆíza, Záruba a Dušek se ještø zasazují o to, že se o døní v našem møstø i jinde, mĎže dovødøt každý vlastník internetu. Když mám mluvit o obsahu kroniky, tak bych møl nejprve podøkovat zde pĆítomnému Ćediteli Státního okresního archivu v Trutnovø panu Romanu Reilovi. Byl mø prvním rádcem a dovedu to ocenit. Dnes už je mi také jasné, jak mylné jsem møl v samých zaêátcích pĆedstavy o kronikaĆení. PĆednø jsem v nøkolika pĆedešlých kronikách vidøl, jak jejich autoĆi kopírují døní našeho møsta z pohledu radnice. KronikáĆ dostal od møsta to, co prošlo útrobami úĆadu a vørnø to zapsal. Nebylo žádného problému, co dostal, to napsal, pĆipsalo se k tomu pár oslav daného roku a bylo vystaráno. V této praxi jsem však nemínil pokraêovat. Když psát kroniku, tak kroniku všech obyvatel møsta, tedy ne jenom z pohledu úĆadu. Také vám všem musím po pravdø Ćíci, že jsem se už pĆed kronikaĆením setkal s tím, že kronika je jen a jen møsta – myšleno Møstského úĆadu. Tedy, aČ to kronikáĆ napíše a kronika zĎstane pøknø uložena, právø tak jako ty letité a pĆedešlé. Jsem rád, že už tehdy se mi podaĆilo toto myšlení zbourat. Znovu bych chtøl podøkovat panu Ćediteli Romanu Reilovi z trutnovského archivu, který mne pochopil, pomohl a dnes máme kopie kronik minulých let dostupné v knihovnø i muzeu. PĆispølo to a jistø ještø pĆispøje k tomu, že se zájemci o drobnou historii našeho regionu s ní mohou seznámit ve svém møstø. Snad právø proto se zaêíná Ćada našich obêanĎ o historii zajímat a stávají se z nich spolupracovníci kroniky. Když má být kronika obsažná a dávat pokud možno ucelený obrázek o tom, co se kolem døje, tak musí být kronikáĆ v neustálém pohybu. To, êeho se mu nedostane na vlastním Møstském úĆadø, musí dohnat z novin, plakátĎ, ale nejvíc od svých spoluobêanĎ. Spolupracovníci, to je nejvøtší kapitál kronikáĆe. Kdyby vás pĆátelé a spolupracovníci nebylo, tak by byla kronika chudá jako kostelní myš, byl by to pouhý výêet událostí a êetlo by se to asi nøjak jako jízdní Ćád. To vy jste mø, milí spolupracovníci a pĆátelé pomohli k tomu, aby se kronika nechala také êíst a byla srozumitelná. Mnohokrát staêila malá informace, aby se stala majetkem kroniky. Já tomu Ćíkám, že kronikáĆ musí chytit jako ta motorka - na první šlápnutí. ąada z vás se o tom jistø pĆesvødêila. Bývalý pan tajemník Dr. Kadlêík to nazval posedlostí, jeho následovnice Dr. Motlová zarytým patriotismem, oba asi møli pravdu a pomohli, jak umøli. Pan Dr. Kadlêík vøcností a vstĆícností, bývalá tajemnice Dr. Motlová tím, že se vzácná Geislerova sbírka i kroniky dostaly do poêítaêové podoby. Vám všem døkuji za fotografie, staré dokumenty i vlídné êi kritické slovo. Mnohým z vás se dostalo podøkování v Novinách radnice, nøkterým nøjaká ta fotografie, a vøtšinø jen to prosté slĎvko døkuji. Ještø jedna vøc je zásadní. VøĆte, že bych nikdy nedølal kroniku, kdyby ji møl nøkdo pĆizpĎsobovat ke svému obrazu. Tedy – nikdy to známé: „éí chleba jídáš, toho píseĀ zpívej.“ Jsou pĆece vøci, které se dotýkají nás všech. Jednoho z nás zlobí kulturní programy televize, druhého politické haštøĆení, vøtšinu zlobí to, když se nøco zdražuje. Každý máme svĎj názor a i ten je mnohdy potĆeba uvést do kroniky. Jiný názor má podnikatel, kterému se daĆí, jiný dølník textilky Zálabí nebo Vorlecha, který nedostane po nøkolik møsícĎ výplatu. Bylo by nesprávné to v kronice zamlêet. Diktafon to nøkolikrát zachytil a kronikáĆ to v noci pĆepsal do kroniky. VøĆte, že to však vždycky bylo a dosud je, jako bruslení na tenkém ledø. Když se nøkomu znelíbilo to, co kronikáĆ vyslovil a nebo dokonce napsal, následnø upadal v nemilost. Kdo by se pozornø zaêetl do starých kronik, tak mø dá zapravdu. Osobnø jsem rád, že se mi to za pĆedchozí, zdĎrazĀuji pĆedchozí, roky psaní kroniky nestalo. 337

ąÍJEN


PĆesto mohu za svoji osobu Ćíci, že i dnes se najdou na nøkterých místech ti, kteĆí by tam podle mne nemuseli být. PĆesvødêili se o tom i „betlémáĆi“, kteĆí tvrdø hájí svoji historickou pravdu kolem Kuksu a Betléma a setkal jsem se s tím sám, když mi bylo vytknuto, že jsem sám o sobø vydal knihu, a pĆedstavte si, nedal o tom pĆedem vødøt. Tedy o knížce, která nestála møsto ani korunu, která møsto zviditelĀuje po celé republice, udølala mnoha lidem radost a do které je vložena i práce vás souêasných obêanĎ. To jsem však malinko odboêil, ale pokládám to, z hlediska pravdy, za poctivé a správné. „Ještø zbývá uvést to, co je obsahem mnou napsaných kronik. Jistø vám pĆi prohlížení neunikne to, že tam jsou uvedeny malé døti ve školkách, školáci, dlouholetí pracovníci zoologické zahrady, dĎchodci i obêané, kteĆí se dožili sta let. Je tu dáno slovo nezamøstnanému i úspøšnému podnikateli, jsou zaznamenány události od Zviêiny po Kuks, na dokreslení krátce zveĆejnøno politické døní a co pokládám za hlavní – nechybí tu obêan, êlovøk, na kterého nøkteré pĆedchozí kroniky jaksi pozapomnøly. Další souêástí kroniky je sedm albumĎ s fotografiemi starého Dvora, které si tu máte možnost prohlédnout, právø tak jako dva ze tĆí fotoalbumĎ, najdete tu nøco o vzdálené i blízké minulosti Podhartø, Cvrndorfu, a dokonce i podharČské pohádky s obrázky døtí z podharČské školy. Naše møsto má a mølo dobré obêany, kteĆí žili skromným, pracovitým životem. Za všechny alespoĀ zesnulý Dr. Ing. Ludøk Dobroruka a nedávno zesnulý Prof. Josef Žídek. Také oni patĆí nesmazatelnø do Kroniky møsta. Pokud se jedná o organizace a spolky, tak kronika nabízí dosud nepublikovanou „Obranu národa“, vzpomínky na Junkersku, Najmanku, dĆívøjší i dnešní Královédvorský okruh, život dĆívøjší Židovské obce, historii hasiêského sboru, úspøchy našich dĆívøjších sportovcĎ i dĎstojnou souêasnou reprezentaci plachtaĆky Jany VepĆekové. Není toho tedy málo, ale není to zdaleka všechno, co se musí vtøsnat na tĆísetstránkovou kroniku jednoho roku. Osobnø jsem velmi rád, že se právø prostĆednictvím kroniky a kronikáĆe, dostalo ocenøní Ćadø vynikajících osobností. PatĆí k nim paní Prof. Dr. Helena Rašková, Prof. Dr. Karel Martinek, letitý chovatel a kaktusáĆ Zdenøk Franc, ĆezbáĆ Leoš Pryšinger, manželé Mervartovi, Mgr. JiĆí Beneš, zesnulý Rudolf Fiala a Otto Holeêek. Kronika uvedla na svých stránkách také životní cestu zemĆelého rodáka z blízké Doubravice, vødce a senátora státu New York, Dr. Rudolfa Šturma, dále kameramana svøtového jména Karl Freunda, zaznamenala také úsmøvné a bohaté pamøti Otty Holeêka, i posledního majitele pivovaru Gastona Klazara a pana továrníka Allana. Jistø jste poznali, že to už není náplĀ souêasné kroniky, která má za úkol zaznamenávat stávající døní, ale ono to kronikáĆi opravdu nøjak nedá. Jak se jistø sami pĆesvødêíte, kronikaĆení je odpovødná práce, kterou budou hodnotit jiní, jak se Ćíká pozdøji narození. Jistø se vám také doslechlo, že se mám k tomu, abych kronikaĆení zanechal. Jsou to mé rodinné, ale i osobní dĎvody,

PĆítomní byli s prĎbøhem celé besedy nad Vlastivødným êtením a kronikami spokojeni. 338


ąÍJEN

náhradu stále hledám. Ptal jsem se nøkolika obêanĎ, ale neuspøl jsem. A moc bych si pĆál, aby v kronikaĆení nøkdo pokraêoval s láskou a zanícením pro dobrou vøc. S vámi všemi se louêím nerad, ale vy budete jistø dál pokraêovat v zapoêaté spolupráci a to mne už pĆedem tøší. Proto mi dovolte, abych vám všem podøkoval a popĆál hodnø zdravíêka a pohody. Døkuji vám pĆátelé.“ Redaktorovi Vlastivødného êtení panu Janu Schwarzovi a kronikáĆi bylo podøkováno místostarostkou Mgr. Editou VaĀkovu a obøma pĆedány kvøtiny. Na snímku paní místostarostka Mgr. Edita VaĀková a Ćeditel archivu v Trutnovø, pan Bc. Roman Reil.

ZOO ocenøna Evropská asociace ZOO ocenila jako vĎbec nejlepší v Evropø projekt zahrady Rhinoland, zamøĆený na stĆední školy. O ocenøní se ucházelo na devadesát zoologických zahrad. A jak uvedla autorka projektu RNDr. Kristina Tomášová: „Zahrada pĆi tom spolupracovala se StĆední školou kamenosochaĆskou z HoĆic a hradeckou Floristickou školou.“ „Labský voĆíšek“ Již druhý roêník této soutøže poĆádá Základní kynologická organizace ê. 138. V rámci této akce se uskuteênila také módní pĆehlídka psích obleêkĎ, dále soutøž Fortissimi Cup a nejlépe pĆedvedený odøv pro pejsky. V rámci Clever Cup bylo také pĆedvedení netradiêních úkolĎ (pĆekážková traČ, aport buĆtíkĎ a tahání pneumatiky). Je to poslední závod voĆíškĎ, ale také psĎ s prĎkazem pĎvodu. Hypermarkety již zahájily Vánoce Se zajímavým názorem na tuto pĆedêasnou akci smøĆující k VánocĎm pĆišel katolický knøz Rudolf ąepka v Ústí nad Labem, který se doslova vyjádĆil: „Vidøl jsem to právø v Kauflandu a Ćíkal jsem si, jaké z nás dølají blbce. Já to považuji za velký zásah do tradice, který ji v podstatø likviduje. DĆíve byla stĆíbrná a zlatá nedøle v adventu výjimka, kdy møly obchody a tržnice otevĆeno. Teó máme v obchodech vánoêní blázinec od poloviny Ćíjna a nedølní nákup je možný dvaapadesátkrát do roka. Likvidujeme tradici, zmizelo tajemství. Pomni, abys den sváteêní svøtil, platí dodnes a není to bezhĆíšné a proto jsem o tom mluvil z kazatelny již dvakrát.“ Magdalena Hanzlíêková – atletika Ve vícebojaĆském klání atletĎ Královéhradeckého kraje získala v kategorii mladších žákyĀ zlatou medaili a titul pĆebornice kraje. Tato mladá sokolka dosáhla výkonu 2243 bodĎ (60 m pĆ. 12,02 s, hod 46,93 m, 60 m 9,11 s, dálka 420 cm, 800 m -2: 44, 03). OtĆesná fakta o týraných døtech Z údajĎ Ministerstva práce a sociálních vøcí, zveĆejnøných v tisku vyplývá, že se za posledních deset let v éeské republice zvýšil poêet tølesnø týraných døtí êtyĆikrát a psychicky týraných dokonce dvanáctkrát. Do této kategorie patĆí tølesné, psychické, ale i sexuální násilí. Ohrožených døtí je bohužel víc i kvĎli êastøjšímu rozpadu rodin. Konflikty rodiêĎ na døti dopadají silnø a naše republika patĆí mezi státy s nejvøtším poêtem týraných døtí. Královna vønných møst je z JaromøĆe Tak jako každý rok, došlo k volbø královny vønných møst. Tentokrát je jí studentka jaromøĆského gymnázia Lada Štajglová.

339

ąÍJEN


Møstské hradby Na jednom z posledních rozhodnutí souêasné møstské rady byla na poĆadu otázka, co s møstskými hradbami. Jejich zbytky jsou totiž v soukromých rukou. Dle zprávy z tisku by møli møstští úĆedníci rozhodnout o možnosti, jak tyto památky odkoupit. Jedná se o êást hradeb u ŠindeláĆské vøže, další jsou u kostela, kde je souêástí lapidárium a nejdelší jsou ve Valové uliêce. Dále se uvádí, že êást hradeb majitelé opravili, vøtšina hradeb však chátrá. (Krkonošský deník – bm)

Kronika již v nøkterých svých pasážích upozorĀovala na kritický stav hradeb písmem i fotografiemi. ZvlášČ velmi citlivá je otázka hradeb ve Valové uliêce. Za minulého režimu zde byla uskuteênøna, sice skromná, ale pĆece jenom klidová zóna, která dávala potĆebný prostor starším osobám a maminkám s døtmi. PĆechodem na tržní hospodaĆení, po „Nøžné revoluci“, se místní podnikatelé a vlastníci, s tichým „požehnáním“ i mlêenlivým souhlasem, vrhli na Valovou uliêku. éást hradeb byla sice „opravena“, ale velmi necitlivø, kdy hradby byly omítnuty, osazeny kovanými vraty i zásobovacími vchody do jejich provozoven a parkovou úpravu prostranství pĆed nimi vystĆídala jakási trpøná vozovka. K tomu je tĆeba dodat, že staĆí „vlastivødní pracovníci“ ze sedmdesátých let by se museli „v hrobø obracet“, kdyby vidøli tu lhostejnost, s jakou se nakládá s historickou památkou. Ti se zasazovali, navrhovali a tvrdø hájili citlivý pĆístup k památkám a jistø by neváhali zvednout svĎj hlas i nyní. Zvedne však dnes nøkdo hlas v této závažné otázce? Jedná se pĆece o historické a kulturní dødictví, na které má nøkdo z møstských „údĎ“ dohlížet, ochraĀovat jej a udržovat. ZvlášČ, když je vhodnø upraveno blízké prostranství pĆed Hankovým domem na Hankovø námøstí. Ještø stále není pozdø k nápravø, která by však musela být zásadová v majetkových otázkách a nemøla by se ubírat cestou, která je právø navrhována møstskou radou. Jsou møsta, kde se hradby udržují a jsou jistou ozdobou, která má pĆipomínat historii, které si váží. Návrh rady møsta by se stal jistø další, asi poslední ránou, zasazenou této historické památce. Výpadek elektrického proudu zabíjel Celá tĆetina Východních éech se ponoĆila dne 18.10. do tmy. Bez elektrického proudu se pĆed devatenáctou hodinou veêerní ocitlo i naše møsto a dodávku se podaĆilo obnovit až po pĎldruhé hodinø. Nøkolikeré naskakování el. proudu a další výpadek do tmy zapĆíêinil to, že v ZOO zahynula tĆi mláóata žiraf Rotschildových. K tomu uvedla Ćeditelka ZOO RNDr. Dana Holeêková: „Zabily se nám tĆi žirafy. Výpadkem a následným zapnutím proudu se zvíĆata v pavilonu polekala lamp, splašila se, a po pádu na zem utrpøla smrtelná zranøní. Chovatelé již tragickou událost nahlásili energetikĎm, pĆípad také vyšetĆuje policie.“ Nealkoholické pivo V éeské republice se vyrobí a vypije v letošním roce asi 350 tisíc hektolitrĎ nealkoholického piva a to je o 150 tisíc hektolitrĎ více než loni. Do pøti let by to mølo být 750 tisíc hektolitrĎ. Jako pĆíêina se uvádí zdravý životní styl nový silniêní zákon, ale pĆispívá k tomu také to, že toto pivo je osvobozeno od spotĆební danø, která êiní u desetistupĀového piva 1,20 koruny za každý pĎllitr. Nyní êiní nealkoholická piva asi jedno až dvø procenta výroby, a odhaduje se, že do pøti let to bude až pøt procent. PivaĆi však tomuto moku neholdují a radøji se pití zdržují s odĎvodnøním, že to je „nápoj“, ale ne „PIVO.“ Zpøvaêka Hana Hegerová – 75. let Celá desetiletí se nesnažila o Zlaté slavíky, ani o poêet desek a pĆesto docházela a stále dochází obliby. Hana Hegerová u nás v éechách zdomácnøla, ale narodila se 20.10.1931 na Slovensku s pĎvodním jménem Carmen Farkašová. Komunální volby 20. a 21. 10. 2006 Ve 14,00 hodin se otevĆely volební místnosti po celé naší republice. Nøkde ještø ani nezaêaly a už tu jsou noví zastupitelé. DĎvod je prostý, nøkteré vesnice totiž mají jedinou kandidátku. Ke zvolení tak staêí, aby hlasovali navržení politici sami pro sebe. Mezi vesnicemi, kde je výsledek znám dopĆedu 340


ąÍJEN

jsou KocbeĆe, Choustníkovo Hradištø, Nemojov a Kohoutov. V Bílých Poliêanech mají sice víc kandidátek, ale každá kandidátka má po jednom êlenovi, takže se všichni kandidáti stanou êleny obecního zastupitelstva. DĎvodem, proê se nedaĆí sestavit víc kandidátek, je nezájem se angažovat ve veĆejných funkcích a místní politice. K zajímavé situaci by mohlo dojít pouze v pĆípadø, kdyby k volbám nepĆišel vĎbec nikdo, tedy ani jeden volební lístek. Obec by nemøla vybrané obecní zastupitelstvo. V takovém pĆípadø by zĎstal ve funkci, s omezeným mandátem dosavadní starosta a vykonával by ji do doby, než bude v nových volbách zvoleno nové zastupitelstvo. Jinak jsou tĆi možnosti toho, co mĎže voliê ve volební místnosti udølat, pokud chce, aby volební lístek byl platný: - buó kĆížkem oznaêit jednu politickou stranu jako celek, - nebo oznaêit individuálnø tolik kandidátĎ z rĎzných stran kolik se obsazuje mandátĎ, v pĆípadø Dvora Králové nad Labem to je 21, - tĆetí možností je kombinace obou výše uvedených zpĎsobĎ, tedy oznaêení jak strany jako celku, tak i jednotlivých kandidátĎ napĆíê rĎznými stranami. V našem møstø je sedmnáct volebních okrskĎ a také tolik pĆenosných uren. Jak sdølil vedoucí odboru vnitĆních vøcí Jan éerník: „Kromø kanceláĆských potĆeb, ubrusĎ, které se nakupují pĆed každými volbami, jsme poĆídili letos pøt nových zástøn. Použijeme je v okrajových êástech møsta, napĆíklad ve Verdeku, Žirêi a Zboží. Poprvé se letos volí v družstvu DĆevotvar v Heydukovø ulici.“ Volební komise v okrsku Žireê møla pĆenosnou urnu, která byla použita v Domovø svatého Josefa, když dva z obyvatelĎ požádali o umožnøní pĆidølení trvalého bydlištø. Volební úêast ve DvoĆe Králové nad Labem êinila v tøchto komunálních volbách 43,58 %.

Abecední seznam zastupitelů města Dvůr Králové nad Labem Příjmení, jméno

Věk

Navrh. strana

Polit. přísl.

Hlasy abs.

v%

Antonín Martin Bartoš Ivan, Bc.

39 42

SZ ODS

BEZPP ODS

775 1 476

6.96 4.77

Bém Jan

50

ODS

ODS

1 723

5.57

Čermáková Zuzana

50

VPM

BEZPP

1 560

5.90

Černá Ivana, Mgr.

51

SNK ED

BEZPP

1 101

6.89

Hladík Zdeněk

52

KSČM

KSČM

587

6.87

Hroneš Petr, MUDr. Chaloupka Roman, Mgr.

47 45

ODS SNK ED

ODS BEZPP

1 992 1 035

6.44 6.47

Kastner Miloš

49

VPM

BEZPP

1 554

5.88

Kraus Pavel

54

VPM

BEZPP

1 754

6.64

Lubina Ladislav, Ing. Lukeš Daniel Mrázek Petr, Ing.

64 53 37

ČSSD ODS VPM

ČSSD ODS BEZPP

1 164 1 611 1 698

6.95 5.20 6.42

Rain Jiří, Ing.

43

SNK ED

BEZPP

1 011

6.32

Rapáč Jaroslav, MVDr.

56

ČSSD

BEZPP

1 156

6.90

Rýznar Zdeněk, MUDr.

46

ODS

ODS

1 604

5.18

Sacher Michal, Ing. Sedláček Dušan, Ing.

38 32

VPM SZ

BEZPP SZ

1 533 816

5.80 7.33

Štěpánek Oldřich, Ing.

37

ODS

ODS

1 579

5.10

Vaňková Edita, Mgr.

47

ČSSD

BEZPP

1 155

6.89

Vojtěch Petr, Mgr.

39

ODS

ODS

1 790

5.78

POČET ZÍSKANÝCH MANDÁTŮ V ZASTUPITELSTVU MĚSTA ODS 7 VPM 5 ČSSD 3 SNK-ED 3 SZ 2 KSČM 1 KSýM SZ ODS ýSSD

SNK-ED VPM

Volební účast ve Dvoře Králové činila 43,58%

Zastupitelstvo města Zveme Vás na ustavující zasedání Zastupitelstva města Dvůr Králové nad Labem dne 2. listopadu 2006 od 15 hodin v sále Hankova domu.

341

ąÍJEN


V našem møstø zcela propadla ve volbách lidová strana (KDÚ –éSL), která nemá jediného zastupitele. Obêany zajímá, kdo bude starostou møsta Dvora Králové nad Labem. O tom v souêasnosti jedná ODS s Volbou pro møsto. Obø strany mají pochopitelnø o post starosty zájem. Ing. Petr Mrázek se vyjádĆi v Deníku takto: „Máme zájem funkci obsadit, ale je to otázka jednání.“ Sám nepovažuje problém za tak zásadní, aby se mohl znamenat konec jednání a uvedl dále: „Na spoustø vøcí jsme se už dokázali domluvit.“ Obø tyto strany, ODS a Volba pro møsto, pĆedstavily již pĆed volbami své kandidáty na starostu møsta. Vítøzná ODS ho Masivní upoutávky na plakátech nábĆeží. má v osobø podnikatele Daniela Lukeše, Volba pro møsto v Ing. Petru Mrázkovi, který je realitním makléĆem a pĎsobil již v minulém zastupitelstvu.

Komise v budovø bývalé StĆední prĎmyslové školy textilní.

élenové volební komise v budovø bývalém OSP.

Vznikne Sportovní centrum mládeže StĆední odborná škola pĆipravila toto centrum, aby bylo umožnøno sportovnø talentovaným žákĎm se v tomto smøru vyžít. V rámci našeho kraje nic podobného není. ąeditel školy Mgr. Petr Vojtøch se k tomu vyjádĆil takto: „Celá Ćada talentovaných žákĎ musí sport omezit a nebo s ním dokonce skonêit. To mĎže naše sportovní centrum odvrátit. Zajistí vzdølávání, stravování, ubytování a intenzivní sportovní pĆípravu.“ Tohoto projektu se mĎže zúêastnit také Gymnázium a vzhledem k tradicím a zázemí bude škola spolupracovat s pøti sportovními svazy.

342


ąÍJEN

„Pro chlapce to bude kopaná, lední hokej, házená, florbal a atletika. Pro dívky je to volejbal, florbal, kopaná a atletika.“ Svoji êinnost zahájí centrum od ledna pĆíštího roku zásluhou jmenovaného Ćeditele školy. Komunistický svaz mládeže konêí Podle Ministerstva vnitra má Komunistický svaz mládeže skonêit. Po êtyĆech letech sahá Ministerstvo ke krajnímu kroku. V roce 2002 rozpustili Republikánskou mládež, teó se obrátili proti mladým komunistĎm. Jejich program je totiž v rozporu s ústavou, protože hlásá vyvlastnøní soukromých výrobních prostĆedkĎ. Mladí komunisté se chtøjí bránit u soudu. Mají podporu KSéM, která s nimi sídlí na stejné adrese a poskytne jim právní pomoc. (Krkonošský deník – kj)

Pivo zdražilo a zdraží PlzeĀský Prazdroj zdražoval už letos v únoru. Tehdy zvedl o šedesát haléĆĎ cenu pĎllitru sudové desítky Gambrinus a éerného Velkopopovického kozla. Od listopadu letošního roku bude pĎllitr sudového Pilsner Urguellu dražší o korun êtyĆicet, dvanáctka Gambrinus a a Radegast ležák o korunu. Sudová desítka Gambrinus podraží opøt o šedesát haléĆĎ, stejnø jako Radegast. (Krkonošský deník – dr)

Pokraêuje stavba šaten u „zimáku“ Na sklonku Ćíjna se fotoaparát podíval na stavbu z Valové uliêky dolĎ. PĆes pletivo je dobĆe vidøt êást staveništø.

Tento pohled na staveništø je ze stĆechy Hankova domu a nabízí pohled na kostel – dominantu møsta.

Zdraží také cigarety Møsíc prosinec bude znamenat další zdražení cigaret, které bude êinit až šest korun na krabiêku. Tiskem prošla zpráva, že prosinec bude pouze zastávkou na cestø zvyšování ceny. Od prosince budou tedy tyto ceny: Start 43 korun, Petra 50, Viceroy 42, Red White 42, Moon 36, Sparta 52, L –M 55, Clea 44, Next 44 a Mars 47 korun. Teplárna pĆechází na biomasu Už v møsíci záĆí se zkoušelo v Teplárnø spalování biomasy spolu s uhlím. Každý den se spotĆebovalo, spolu s uhlím, sto tun biomasy, kterou tvoĆí rostlinné peletky (zbytky po sklizni obilovin a vhodných rostlin, piliny a dĆevøné štøpky). Jak sdølil Ćeditel elektrárny v PoĆíêí Jaroslav Kužel, pod kterou teplárna patĆí: „Výhodou jsou nejen nižší emise, ale také témøĆ nulový odpad. Zkoušky se vyhodnocují, bude tĆeba upravit i technické zázemí, investuje se do odvøtrání skladĎ. K plnému spalování by mølo dojít v pĆíštím roce.“

343

ąÍJEN


Møsto møní svoji tváĆ Nøkde dojte ke zmønám zásadního rázu, jinde se zmøní tváĆ domu. Vše ale pĆispívá, nebo pĆispøje, k lepšímu vzhledu møsta.

Podkrovní nástavba, nová okna a fasáda domu v ulici Milady Horákové.

Prostor bývalých „Uhelných skladĎ“, fotografovaný z okna knihovny, se pĆipravuje na novou zástavbu.

Kronika oslovuje umølce møsta a okolí KronikáĆ se obrátil na obêany møsta s touto žádostí o spolupráci, zveĆejnønou v Novinách radnice a formou osobních dopisĎ:

Vážená paní, pane, srdeênø Vás zdravím a oslovuji Vás jako kronikáĆ møsta. Rozhodl jsem se, že s Vaší pomocí a pomocí dalších „kumštýĆĎ“ našeho regionu obohatím Kroniku møsta. Jedná se mi o oddølení jednotlivých møsícĎ kapitol Kroniky roku 2006. Byl bych rád, kdyby jste mohli Kronice vønovat, nebo zapĎjêit to, co pokládáte sami za vhodné, a êím byste se mohli „pochlubit.“ Vámi pĆedaná díla grafiky, kresby, nebo fotografie budou vložena do Kroniky ve formátu A4, v digitální podobø. Informatici MøÚ jsou schopní Vaše práce ofotografovat a nebo naskenovat. Vámi pĆedaná díla mohou být Kronice vønována nebo zapĎjêena. K pĆedání si zvolte, zda je chcete pĆedat pĆímo kronikáĆi v Podharti a nebo na podatelnø Møstského úĆadu. Prosil bych Vás o udání adresy, abych mohl zapĎjêené vrátit. Kronika se bude koncem roku uzavírat, není tedy už mnoho êasu a proto Vás prosím, pospøšte si. Budu Vám osobnø velmi vdøêen a Kronika roku 2006 se stane jistým svødec344


ąÍJEN

tvím Vaší dovednosti a umu. Svojí tvĎrêí prací se mohou zúêastnit i Ti z našich obêanĎ, které jsem neoslovil. PĆedem Vám døkuji za pochopení. PĆeji Vám hodnø zdraví, pohody a tvĎrêích sil Pavel Janoušek - kronikáĜ, 28.10. 2006.

Osloveni jste: TáĀa Ruprichová, Dana Horáková, Eva Mervartová, Holan JiĆí, Moravec Ivan, Tauchman Ludøk, Lubomír DvoĆák – Zviêina, Kalenský František, JiĆí Heger, Jaroslav Šévl a Malý Aleš. Není mi známa adresa dalších z Vás: Renata Greiner a Vladimír Flégr, pokud jste s nimi ve styku, sdølte jim to, døkuji. Zlatá tužka po dvanácté Tato tradiêní literární soutøž byla opøt vyhlášena Domem Døtí a mládeže Jedniêka. Zúêastnit se mohou mladí do vøku dvaceti let. Témata jsou tĆi, básniêka, pĆíbøh a vyprávøní na téma „I to se nechá zažít v pĆírodø.“ Poslední z témat nemusí být zamøĆeno na ekologii. V loĀském roce se soutøže zúêastnilo 250 autorĎ z celé republiky a osvødêilo se zavedení nové vøkové kategorie od šestnácti do dvaceti let. AutoĆi mohou posílat své práce do konce roku. Povolební koaliêní jednání skonêilo V nejbližších dnech bude podepsáno koneêné znøní koaliêní smlouvy. Starostou se má stát Daniel Lukeš, zastupovat ho budou Ing. Petr Mrázek a Jan Bém. V radø møsta zasednou tĆi kandidáti ODS, tĆi za Volbu pro møsto a jeden zelený. K tomu uvedl pĆedseda místní organizace ODS MUDr. Zdenøk Rýznar: „Hlavní prioritou bude hospodaĆení møsta. Od toho se budou odvíjet další plány. Ty budou souêástí programového prohlášení, které chceme pĆedstavit na prvním zasedání zastupitelstva.“ Ing. Mrázek k tomu dodal,: že už v minulosti jsme møli podobné názory na problémy møsta.“ Koalice poêítá s nabídkou spolupráce i dalším stranám. „Nechceme rozdølit zastupitelstvo na dva tábory. Budeme pro své plány hledat podporu napĆíê spektrem“, dodal Ing. Mrázek. „Jednání hodláme více zprĎhlednit, neuzavírat se pĆi Ćešení problémĎ pĆed veĆejností“, vysvøtlil MUDr. Rýznar. Zástupci všech tĆí stran se dohodli na tom, že neexistuje žádná „êerná listina“ a nechtøjí nikoho vyhazovat. DĎležité budou výsledky práce jednotlivých úĆedníkĎ. Prvním z úkolĎ, který nové vedení êeká, je pĆíprava rozpoêtu. „Chceme ho pĆipravit a schválit ještø letos. Nemølo by se jednat o provizorium, ale o pevný rozpoêet“, zdĎraznil Ing. Petr Mrázek. Zelení slíbili, že za každý hlas vysadí jeden strom. „Jedná se o více než pøt set kusĎ. Po dohodø êást vysázíme na území møsta, další rozšíĆí obecní les. Pracovat budeme na jaĆe.“ Zástupci „stĆedopravé“ koalice se také vyslovili k jednání s éSSD. „Dospøli jsme k názoru, že voliêi svou vøtšinovou podporou naší koalice dali najevo, že chtøjí zmønu. Proto jsme jednání se sociální demokracií ukonêili“, vysvøtlil MUDr. Rýznar, který dále uvedl: „V následujícím období nebude práce jistø procházka rĎžovou zahradou. éeká nás Ćešení spousty zásadních problémĎ. Mezi první patĆí problematika êištøní odpadních vod, dále stabilizace financí, nastavení pravidel správného hospodaĆení a z toho vyplývající zabezpeêení dalšího rozvoje našeho møsta. Jsme si vødomi, že jedinø dobrá komunikace mezi zastupiteli nejen v rámci koalice, ale i s opozicí, povede k dobrým výsledkĎm, které uspokojí valnou vøtšinu voliêĎ. Proto je tĆeba co nejrychleji zapomenout na osobní spory, snažit se o potlaêení chyb a vyzvednutí pĆedností každého zastupitele, aby byl celkový efekt co nejlepší. Naší hlavní povinností je Vám pĆedkládat prĎbøžné výsledky své práce a doufám, že budou mít u Vás kladnou odezvu....“ Programové prohlášení koaliêních stran: 1. Budeme prosazovat stanovení a dodržování dlouhodobých priorit rozvoje našeho møsta. PĆipravíme stále neexistující Závazný strategický plán rozvoje møsta Dvora Králové nad Labem a pĆedložíme jej k diskusi obêanĎm. 345

ąÍJEN


2. Provedeme inventarizaci veškerého majetku møsta, vyêíslíme zadluženost møsta a nalezneme pĆíêiny, které se budeme snažit neprodlenø odstranit. 3. VyĆešíme problematiku êištøní odpadních vod výstavbou nové êistítny, nebo odkupem stávající êistírny. 4. Dokonêíme rozestavøné investiêní akce, a to zejména dostavbu šaten na zimním stadionu a dokonêení vodovodu a kanalizace do Lipnice. Dále provedeme pĆestavbu druhého bazénu Tyršova koupalištø a budeme pokraêovat v rekonstrukci ulic, chodníkĎ a zastávek MHD. Dále budeme investovat do majetku møsta a Ćádnø s ním hospodaĆit. 5. PodpoĆíme projekt ekologizace soustavy centrálního zásobování teplem møsta Dvora Králové n. L. s využitím obnovitelných zdrojĎ. V oblasti životního prostĆedí se zamøĆíme zejména na zeleĀ, odpadové hospodáĆství a využití alternativních zdrojĎ energie. 6. Budeme dĎslednø dbát ekologických hledisek pĆi plánování a realizaci investiêních akcí zejména s ohledem na zachování a rozšíĆení møstské zelenø. 7. Souêástí zdravého životního stylu ve møstø je tølovýchova a sport. Budeme podporovat nejenom sport špiêkový a nákladový, ale i sportovní aktivity nabízející široké uplatnøní pro každého a zamøĆíme se pĆedevším na podporu sportovních êinností døtí a mládeže. 8. Vzhledem k tomu, že kvalitní zdravotní péêe a její dostupnost musí být samozĆejmostí pro každého obêana, bude vedení našeho møsta usilovat o její neustálé zkvalitĀování. 9. Naším cílem je snižování nezamøstnanosti v našem møstø, a to všeobecnou podporou malých a stĆedních podnikatelĎ a živnostníkĎ. 10. Budeme podporovat êinnost místních kulturních organizací a spolkĎ, a tím se podílet na kvalitním kulturním a spoleêenském životø našeho møsta. 11. Reorganizací MHD (Møstská hromadná doprava) s využitím stávající infrastruktury chceme dosáhnout zlepšení dopravní obslužnosti møsta. Na naplĀování tohoto programového prohlášení chceme pracovat se všemi politickými stranami našeho zastupitelstva a byli bychom rádi, kdyby se politikaĆení v našem møstø objevilo nejdĆíve 3 møsíce pĆed volbami roku 2010. Byli jsme všichni zvoleni proto, abychom našemu møstu sloužili a Ćádnø v nøm hospodaĆili, a aby naši spoluobêané našli ve møstø to, co oêekávají – dobré pracovní pĆíležitosti, možnost kulturního a sportovního vyžití a fungující veĆejnou správu. 120. let sochy Svobody Od slavnostního odhalení sochy „Svoboda osvøtlující svøt“ (pĎvodní název) uplynulo již 120 let. 46 metrĎ vysoká „dáma“ s paprskovitou êelenkou a pochodní si udržela pozici zĆejmø nejznámøjšího symbolu USA. Monumentální mødøná socha byla darem francouzských obêanĎ, který vyjadĆoval pĆátelství navázané obøma zemømi v dobø americké revoluce. Autorem sochy Svobody byl francouzský sochaĆ Frederic Auguste Bartholdy a socha je jím dokonce patentována. TĆebihošČ - zahrádkáĆi Své nejlepší výpøstky ovoce a zeleniny pĆedstavuje již tradiênø zahrádkáĆská organizace v TĆebihošti. Ke shlédnutí jsou zde i ruêní práce, obrazy a kvøtiny. Výstavu vytvoĆili zdejší obêané a také chalupáĆi.

Na výstavu svých tatínkĎ a dødeêkĎ se pĆišli podívat i døti z blízkého Dehtova. 346


ąÍJEN

Hezký byl i betlém ze zdobeného perníku.

PĆed výstavní budovou restaurace U lípy byl k vidøní i „vyfešákovaný“ traktor Zetor z bývalého Jednotného zemødølského družstva.

Sázky ve Sportce narostly Sázkové kanceláĆe jsou plné lidí, kteĆí se pokoušejí o rekordní jackpot ve výši 139,9 milionĎ korun. Zatím nejvyšší výhru 112,9 milionĎ korun si odnesl jeden šČastlivec pĆed tĆemi roky. ZOO – kĆtiny a helloweenské dýnø Na poslední Ćíjnový víkend pĆipravila ZOO kĆtiny nosorožêího mládøte. Kmotrem byl zpøvák skupiny Rangers Jan Vanêura.Ten vybral jméno Etosha, podle národního parku v africké Namibii. Probíhá také týden duchĎ. Ten byl ve zdejší zahradø organizován pĆed pøti lety a nyní je i v dalších ZOO naší republiky. ZemĆela paní Zdena Vágnerová Dne 24. Ćíjna ukonêila svoji plodnou životní pouČ ve vøku 78 let manželka Ing. Josefa Vágnera, zakladatele zdejší ZOO, Zdena Vágnerová. Zúêastnila se nøkolika cest svého manžela po Africe, spolupracovala na knihách a publikacích svého manžela jako spoluautorka. V ZOO byla ošetĆovatelkou cizokrajné zvøĆe a také jako pracovnice propagace.

347

ąÍJEN


PodharČská drakiáda Dvø stovky obêanĎ pĆišlo na První podharČskou drakiádu na místním stadionu, aby vidøli na êtyĆicet drakĎ. Sedmnáct povøtroĀĎ si odneslo ceny v nøkolika kategoriích. Kategorie møly názvy: nejnebezpeênøjší tatínek s drakem, nejvøtší držkopád, nejkrásnøjší draêice a nejmenší i nejlépe létající drak. Drakiádu pĆipravilo nøkolik sportovních nadšencĎ. Slavnostní ukonêení Všesokolského sletu Konalo se v pražském Tyršovø domø, kde došlo také k promítání sletových dnĎ. Slavnostní veêer byl také pĆipomínkou sokolských hrdinĎ prvního, druhého i tĆetího odboje. Na jejich památku byl odhalen památník, který tvoĆí kámen z lomu koncentraêního tábora Mauthausem, který je darem Svazu bojovníkĎ za svobodu. V našem regionu se rozlouêení bude konat dne 21. listopadu v Úpici. Drobné zajímavosti møsíce Ćíjna - Møstská knihovna Slavoj umožnila používat jedenáct internetĎ zdarma. - Další zdražení elektĆiny pro domácnosti se má pohybovat dle sdølení Eegetického regulaêního úĆadu (ERÚ) ve výši osmi procent. DĎvodem je zvednutí poplatkĎ za distribuci, pĆenos, systémové služby êi podporu obnovitelných zdrojĎ. Tyto poplatky tvoĆí necelou polovinu koneêné ceny elektĆiny. - Na tradiêní pochod Safari – Zviêina, poĆádaný KéT, se sjeli turisté z celé republiky. Úêastníci møli možnost také plnit dlouhodobou soutøž „Za kamennými kĆíži“, tedy za smírêími kĆíži. - ZOO poĆádala „Den zvíĆat“ a spoluorganizátorem se stala Asociace døtských domovĎ. - Cviêný požární poplach byl uskuteênøn v ZŠ Schulzovy sady a dotýkal se êtyĆ set školákĎ. - Møsta si stýskají na málo dotací z Evropské unie. Problémem je pĆedevším složitá administrativa pĆi snaze dosáhnout na evropské peníze. - Mladí sokolové uspøli v celostátní sletové výtvarné soutøži. První místo v kategorii do desíti let obsadila Eva Špatenková, druhý byl Nikolas Erben. Mezi soutøžícími nad patnáct let získala další zlato KateĆina Karešová. - Barakuda po letní pĆestávce hostila ska-skupinu Sto zvíĆat. Hudba a texty nadchnuly všechny pĆítomné. - DDM Jedniêka uskuteênil charitní sbírku odøvĎ, hraêek, kuchyĀského vybavení êisticích prostĆedkĎ, spacích pytlĎ, dek a plen. - V Domovø sv. Josefa se konala výstava královédvorského malíĆe Vladimíra Flégra. - Východoêeská plynárenská uskuteênila dvoudenní zkoušku se zapáchající látkou v plynu. DĎvodem je zjistit netøsnosti v rozvodech a zaĆízeních. - Týden duchĎ se uskuteênil ZOO. NávštøvníkĎm byla dána možnost si vyzdobit halloweenskou dýni a prohlédnout si nøkteré expozice pĆi svøtle svíêek a elektrických lampiêek. - Radnice by møla zaplatit témøĆ dvø stø tisíc korun svému propuštønému zamøstnanci Vratislavu Davidovi, jako dĎsledek jeho okamžitého propuštøní z letošního dubna. - Barakuda hostila tĆi zajímavé soubory. Z HoĆic to byla VHS Prádelna, z Nové Paky to bylo DTTD a tĆetím pražská skupina Zkouška sirén. - Dne 22.10.2006 zemĆela sestra Rudolfa Antonína Dvorského – paní Manová.

348

Kulturní události m síce íjna

Recommend Documents