Kultura jako faktor volného času

Radim Bačuvčík: Kultura jako faktor volného času © VeRBuM, 2011

Kultura jako faktor volného času Nákupní chování na trzích vybraných volnočasových aktivit 2010

Radim Bačuvčík

Radim Bačuvčík – VeRBuM, 2011

4

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Bačuvčík, Radim Kultura jako faktor volného času : nákupní chování na trzích vybraných volnočasových aktivit 2010 / Radim Bačuvčík. – 1. vyd. – Zlín : VeRBuM, 2011. – 116 s. ISBN 978-80-87500-11-8 316.7 * 79 * 316.72/.75-027.22 * (437.3) - kultura – Česko - volný čas – Česko - kulturní život – Česko - monografie 316.7 – Sociologie kultury. Kulturní život [1]

Recenzovali:

doc. Ing. Mária Tajtáková, PhD. doc. Ing. Vratislav Kozák, Ph.D.

Tuto monografii doporučila k publikaci Vědecká redakce nakladatelství VeRBuM © Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D., 2011 © Radim Bačuvčík – VeRBuM, 2011 ISBN 978-80-87500-11-8

Vznik této publikace byl podpořen v rámci Interní grantové agentury Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně www.fmk.utb.cz

Radim Bačuvčík: Kultura jako faktor volného času

5

Obsah Úvod....................................................................................................................... 7 Metodologická poznámka.................................................................................... 8 1 Kultura, společnost a volný čas........................................................................ 9 2 Výzkum způsobů trávení volného času obyvatel České republiky ............ 14 2.1 Cíl výzkumu ............................................................................................... 14 2.2 Metoda realizace výzkumu a jeho vyhodnocení ........................................ 14 2.3 Složení základního a výběrového souboru podle pohlaví.......................... 15 2.4 Složení základního a výběrového souboru podle věku .............................. 15 2.5 Složení základního a výběrového souboru podle vzdělání ........................ 16 2.6 Zastoupení respondentů v jednotlivých demografických segmentech....... 18 2.7 Složení výběrového souboru podle ekonomické aktivity .......................... 18 2.8 Složení výběrového souboru podle hudebního vzdělání............................ 19 2.9 Složení výběrového souboru podle velikosti sídla..................................... 19 2.10 Složení výběrového souboru podle krajů ................................................. 20 2.11 Způsob vyhodnocení výzkumu ................................................................ 20 3 Způsoby trávení volného času........................................................................ 21 3.1 Čas strávený prací nebo studiem ................................................................ 21 3.2 Domácí práce.............................................................................................. 25 3.3 Ruční práce................................................................................................. 27 3.4 Poslech rozhlasu ......................................................................................... 29 3.5 Sledování televize....................................................................................... 31 3.6 Domácí sledování filmů ............................................................................. 33 3.7 Čtení denního tisku a časopisů ................................................................... 35 3.8 Čtení knih ................................................................................................... 37 3.9 Poslech nahrávek vážné hudby .................................................................. 40 3.10 Poslech nahrávek populární hudby .......................................................... 42 3.11 Práce s počítačem ..................................................................................... 44 3.12 Rodinné a společenské hry....................................................................... 46 3.13 Individuální hry ........................................................................................ 48 3.14 Nakupování .............................................................................................. 51 3.15 Aktivní sport............................................................................................. 53 3.16 Pasivní sport ............................................................................................. 55 3.17 Návštěva kulturních akcí .......................................................................... 57 3.18 Návštěva restaurací a klubů...................................................................... 60 3.19 Porovnání jednotlivých aktivit ................................................................. 62 3.20 Významnost jednotlivých segmentačních kritérií .................................... 63

6

4 Čas strávený jednotlivými aktivitami ........................................................... 65 4.1 Čas strávený domácími pracemi ................................................................ 65 4.2 Čas strávený ručními pracemi .................................................................... 67 4.3 Čas strávený poslechem rozhlasu............................................................... 69 4.4 Čas strávený sledováním televize a filmů .................................................. 71 4.5 Čas strávený čtením tisku a knih................................................................ 73 4.6 Čas strávený poslechem hudby .................................................................. 75 4.7 Čas strávený u počítače .............................................................................. 77 4.8 Čas strávený hraním společenských her..................................................... 79 4.9 Čas strávený hraním individuálních her..................................................... 81 5 Specifika chování jednotlivých segmentů ..................................................... 83 5.1 Rozdíly v odpovědích podle pohlaví.......................................................... 83 5.2 Rozdíly v odpovědích podle věku .............................................................. 83 5.3 Rozdíly v odpovědích podle obecného a hudebního vzdělání ................... 86 5.4 Rozdíly v odpovědích podle ekonomické aktivity a zaměstnání ............... 88 5.5 Rozdíly v odpovědích podle velikosti sídla ............................................... 93 5.6 Rozdíly v odpovědích podle rodinného stavu ............................................ 94 6 Vztahy mezi jednotlivými aktivitami ............................................................ 98 Závěr.................................................................................................................. 107 Summary........................................................................................................... 109 Seznam zkratek ................................................................................................ 110 Dotazník ............................................................................................................ 111 Bibliografický záznam ..................................................................................... 114


7

Úvod Tato monografie se zabývá konzumací kulturních produktů jakožto jednou z možností, jak lidé tráví svůj volný čas. Pozornost je tentokrát zaměřena na aktivity kulturní povahy, které člověk vykonává spíše o samotě, především doma, případně ale také v rámci své pracovní či studijní aktivity, cestování a podobně. Aktivitami, které se v této knize staly hlavním předmětem analýzy, jsou cílený poslech nahrávek vážné a populární hudby, čtení knih, denního tisku a časopisů, poslech rozhlasu, sledování televize a filmů na nosičích. Jak je zřejmé, jedná se o kulturní statky, které často mnohem více než s uměním souvisí se zábavou, relaxací, zpříjemněním, ale často až spíše „zabíjením“ volného času či odfiltrováním negativních vlivů okolí. Cílem bylo v tomto případě zjistit, jak se tyto způsoby trávení volného času doplňují s dalšími „domácími“ aktivitami spíše mimo-kulturní povahy, jako jsou domácí a ruční práce (úklid domácnosti nebo všelijaké hobby či koníčky), trávení času u počítače nebo různými společenskými a individuálními hrami (jako je luštění křížovek, v současné době populárního sudoku apod.), a s aktivitami, které člověk koná mimo svůj domov, jako je nakupování, aktivní a pasivní sport (návštěva sportovních akcí), návštěva restaurací a klubů a návštěva kulturních akcí. Dalším cílem bylo zjistit, jak tyto aktivity souvisí s objemem času, který člověk věnuje své práci nebo studiu. Výčet aktivit v předchozím odstavci odpovídá také otázkám, které byly součástí průzkumu trávení volného času provedeného v letech 2009 a 2010, z nějž je čerpána část dat využitých v této knize. Na první pohled je zřejmé, že tento výčet neobsahuje veškeré možnosti trávení volného času; naopak, jde spíše o schematizující pohled, který lidské chování zasazuje do určitých kategorií. Takový postup je samozřejmě vždy problematický, ale zároveň také jediný možný: v žádné studii podobného druhu není možné postihnout veškeré aktivity, které člověk ve svém volném čase vykonává, na druhou stranu, pokud hledáme souvislosti mezi tím, jakým aktivitám se typicky určité skupiny populace věnují, podobným zjednodušením se neubráníme. Monografie „Kultura jako faktor volného času“ je dalším výstupem odborného zájmu autora o marketing, respektive sociologii kultury. Navazuje na jeho knihy „Kultura a my“ (2009), v níž byl hlavní zájem soustředěn na nákupní chování na trzích kulturních produktů (návštěva kulturních akcí, nákup knih a nosičů s hudbou a filmy), a „Jak posloucháme hudbu?“ (2010), která byla zaměřena na motivace při výběru preferované hudby a typické způsoby jejího poslechu.

8

Metodologická poznámka Data výzkumné povahy, která jsou v této studii využita, byla z větší části získána v rámci výzkumu způsobů trávení volného času, který byl proveden v letech 2009 a 2010. Jeho podrobný metodologický popis je uveden v kapitole 2. Tato data byla v jednotlivých kapitolách konfrontována s výsledky dalších výzkumů autora, zejména výzkumu nákupního chování na trzích kulturních produktů (Bačuvčík, 2009) a výzkumu vztahu obyvatel České republiky k hudbě (Bačuvčík, 2010), případně s dalšími údaji prezentovanými v odborné literatuře uvedené v soupisu zdrojů na konci této monografie.


9

1 Kultura, společnost a volný čas Kultura a společnost jsou dvě věci, které spolu úzce souvisejí. Kultura kultivuje společnost, nebo naopak, podle toho, jak je společnost kultivovaná, tak vypadá i její kulturní život. Hovoříme zde o kultuře v širokém slova smyslu, která je definována jako to, co „povznáší člověka ze stavu zvířecího“ a zahrnuje tedy prakticky vše, čím se člověk či lidstvo za dobu své existence dokázal odlišit od přírody. Jiné je samozřejmě postavení kultury v užším slova smyslu, tedy kulturních institucí a produktů. Obecně řečeno, společenská role kulturních institucí se odvíjí od toho, jakým způsobem reflektují a zároveň spoluutvářejí danou kulturní identitu (hodnoty, které společnost vyznává, témata, která ji zajímají, nebo tabu, o kterých nemluví) prostřednictvím formy a obsahu děl, která tvoří nebo prezentují. Jejich role je tedy determinována společenským prostředím, které ovšem není statické a v průběhu času se poměrně významně proměňuje (lze předpokládat, že v souvislosti se současnými globálními společenskými a technologickými změnami se bude měnit ještě rychleji, než kdykoliv předtím; Colbert, 2001: 4). Z historického hlediska se proměňuje zájem o jednotlivé druhy kulturní a umělecké tvorby. Jejich společenské preference se přelévají v prostředí všech ostatních volnočasových pobídek a sociologové i teoretici umění vedou spory, zda konjunktura zájmu o umění jako takové je již za námi, nebo jestli je zájem o ně stabilní a mění se spíše složení publika a projevy jeho zájmu o umění či kulturu. Tyto proměny lze dobře pozorovat například ve světě vážné hudby, o němž se experti neshodnou, zda v současné době zažívá krizi, či nikoliv. Scheff Bernstein ve své knize Arts Marketing Insights shrnuje názory několika osobností činných v oboru, které se shodují, že vážná hudba stojí na okraji zájmu konzumentů kultury, publikum stárne, neboť je zanedbáváno kulturní vzdělávání na školách, repertoár orchestrů stagnuje, neboť není obohacován o nová díla a je tudíž velmi předvídatelný, což činí vážnou hudbu nekonkurenceschopnou ve srovnání s jinými druhy kulturních produkcí. Pokud se tato krize dnes ještě výrazněji neprojevuje, může být problémem za několik (desítek) let, když již ovšem bude nemožné získat nové publikum. Proti těmto názorům staví Scheff Bernstein pohledy jiné, podle nějž zažívá vážná hudba zlaté období, neboť je dostupná jako nikdy předtím, její nahrávky se kupují a dokonce i stahují z internetu; ani ukazatele návštěvnosti nenaznačují žádný dramatický propad, byť mnohé koncertní instituce čelí problémům s prodejem abonmá (Scheff Bernstein, 2007: 6). Podobné rozpory můžeme vidět také v pohledech na svět populární hudby. Například Adorno již v šedesátých letech soudil, že „masová produkce hudby a dalších kulturních produktů vyústí v homogenizaci umění. To povede k pasivní konzumaci umění, které již nebude mít žádný hlubší význam. Umění by mělo komunikovat nové myšlenky, ale tímto způsobem dojde spíše k neustálému opakování myšlenek, které vůbec lze komunikovat.“ (Adorno, 1998, in Kolb, 2005: 32) Vývoj hudebního průmyslu

10

v posledních desetiletích však možná spíše naznačuje, že i v prostředí populární hudby vždy vznikne nové avantgardní hnutí, které se staví do opozice vůči převládající masové produkci a které se pokouší o komunikaci nových myšlenek, nebo alespoň nových pohledů na svět. Je nicméně pravda, že z každé takové avantgardy se po určité době stane masová záležitost (jak se to stalo rock´n´rolu, metalu, punku, hip-hopu nebo technu) a její prostředky se rozpustí v prostředí středního proudu, který na druhou stranu určitým způsobem obohatí. „Nové myšlenky“ jsou v zárodečné fázi avantgardního hnutí vyhrazeny jen úzké skupině lidí a ve chvíli, kdy se rozmělní hudba, rozmělní se i ony, což konvenuje s obecným vývojem umění (v úzkém slova smyslu), které také v minulosti často komunikovalo své myšlenky spíše jen úzké skupině osob s určitým společenským statutem a až sekundárně se rozšířilo do širšího povědomí. Pokud se podíváme na vývoj společenského postavení kulturních produkcí ve druhé polovině 20. století, období po druhé světové válce přineslo obrovský zájem o ně. Tato oblast společenského života byla vládami jednotlivých zemí poměrně masivně podporována, a to jak v Evropě (včetně našich zemí), tak i ve Spojených státech, tedy dá se říci bez ohledu na formu politického zřízení. V období po druhé světové válce vznikla také u nás celá řada symfonických orchestrů a divadel, které se setkávaly s obrovským zájmem veřejnost (např. produkce zlínské filharmonie sledovalo pravidelně zcela zaplněné Velké kino, v té době mající kapacitu více než 2 000 míst, což je dnes nemyslitelné). V našich podmínkách byl navíc masový dosah těchto produkcí podporován tehdy znárodňovanými nebo již znárodněnými podniky, v jejichž provozních prostorách se mnohé z produkcí také konaly (Bačuvčík, 2006, 2011). Podobná situace byla také v západní Evropě nebo v Severní Americe. Počet amerických orchestrů se v celém poválečném období zvýšil z padesáti na více než tisíc, podobně se rozšířil počet divadel, operních a tanečních společností. Od poloviny padesátých do poloviny osmdesátých let se zmnohonásobila podpora z nadačních i komerčních zdrojů (v USA z 15 na 500 mil. USD; Kotler, Scheff, 1997: 5,6). Soudě podle zahraničních zdrojů, západní kulturní instituce nijak významně neohrozila technologická revoluce v podobě vynálezu a rozšíření televize jako hlavního prostředku domácí rodinné zábavy (v našich podmínkách naopak postupné pronikání televize do domácností spolu s rozmachem dobových estrád bývá pokládáno za hlavní důvod snižujícího se zájmu o koncerty symfonické hudby, který začal být pozorovatelný již v průběhu padesátých let). Po celé období šedesátých až osmdesátých let rostlo ve Spojených státech publikum, což je připisováno některým významným sociálním změnám, například růstu celkového objemu volného času, ale také lepší nabídce v podobě většího počtu představení nabízených větším počtem různorodých kulturních či uměleckých institucí ve větších sálech, které umožnily na jedné straně držet v rozumné výši cenu vstupného, na druhé straně představovaly pro organizace samotné větší podnikatelské riziko v podobě vysokých fixních nákladů (Kotler, Scheff, 1997: 24).


11

Situace se na západ od našich hranic začala měnit v osmdesátých letech. Ta přinesla domácnostem masové rozšíření videorekordérů a záznam hudby v digitální kvalitě. Změnil se životní styl velké části obyvatelstva, neboť firmy začaly v souvislosti s novými poměry na trzích charakterizovanými obrovskou konkurencí a diskontinuitami v hospodářském vývoji vyžadovat mnohem větší angažovanost pracovníků v jejich zaměstnáních, což v podstatě znamenalo prodloužení doby strávené v práci (včetně dopravy) a menší objem disponibilního volného času. Nové možnosti kulturní samodramaturgie (zmíněné videorekordéry a CD nahrávky) tomuto trendu v podstatě vyšly vstříc, což však zároveň znamenalo velké ohrožení pro kulturní instituce nabízející volnočasové aktivity. V jejich prospěch nehrála ani zmenšující se úroveň kulturního vzdělávání na základních a středních školách ve většině západních zemí. Všechny tyto faktory přinesly obrovské problémy, jimž musela velká část kulturních organizací, z nichž mnohé v minulých desetiletích získaly nová sídla či rekonstruovaly své sály pro potřeby většího publika, čelit (Kotler, Scheff, 1997: 513, Kerrigan, Frazer, Özbilgin, 2004). V souvislosti s tím, jak se snížil objem volného času (podle průzkumu deklarovalo mezi lety 1973 a 1987 37 % Američanů snížení volného času z 26,2 hodin na 16,6 hodin týdně; Kotler, Scheff, 1997: 9), proměnilo se na západ od našich hranic také nákupní chování spotřebitelů na trzích kulturních produktů. V šedesátých až osmdesátých letech zaznamenal velký rozmach prodej celoročního předplatného divadel nebo koncertních institucí, avšak zároveň s tím, jak zaměstnaní lidé dokázali stále méně odhadovat svůj pracovní program, zájem o ně postupně upadal a naopak se začal zvyšovat zájem o jednotlivé vstupenky, případně o kratší než celoroční abonentní řady. K jisté krizi mnoha kulturních organizací přispěla také větší náročnost představení (a také publika), která si z důvodu větší atraktivity vynutila stálé angažmá hvězdných umělců, což značně zvýšilo jejich fixní náklady (podle Kotlera a Scheff se mezi lety 1977 a 1987 zvýšily tržby ze vstupného o 50 %, ale zaměstnanost se zvýšila v neziskových divadlech o 161 % a v orchestrech a operních souborech 83 %; Kotler, Scheff, 1997: 10). Růst ceny vstupného byl neúměrný obvyklé inflaci nebo růstu mezd ve veřejné a podnikatelské sféře, a to i přesto, že v západní Evropě a v Americe platí publikum kulturních institucí i v dnešní době průměrně 39 % nákladů na jim poskytované služby (Kotler, Scheff, 1997: 11). Proměnu nákupního chování rodin dokumentují i další průzkumy. Colbert uvádí, že mezi lety 1964 a 1984 se procento rodin, které v průzkumech udaly, že navštívily sportovní akci, snížilo z 35,5 % na 28,4 %, naopak návštěvnost kulturních akcí (stage productions) se zvýšila z 26,0 % na 43,1 % (Colbert, 2001: 63). Na druhou stranu však prokazatelně existují společenské změny či trendy, které návštěvě kulturních akcí a volnočasovým aktivitám rodin obecně nepřejí oproti minulým desetiletím lidé jsou více stresovaní, pracují déle, bydlí dále od své práce a dlouho dojíždějí, proto mají méně času a energie na volnočasové aktivity, jejichž konzumace je po všech stránkách náročnější, než např. sledování televize (Kolb, 2005: 1, 91). Pokud mají volný čas, věnují jej svým dětem, což na

12

druhou stranu znamená, že kulturní akce nemohou navštěvovat partneři společně, ale pouze jeden z nich, neboť druhý vozí děti do sportovních či uměleckých kroužků (případně má každý z nich „na starost“ jedno dítě). V devadesátých letech navíc mnohé světové soubory přišly o část podpory od komerčních firem, které postupně začaly měnit své donátorské priority. Zatímco dříve chápaly podporu spíše filantropicky, v poslední době ji berou čistě obchodně či marketingově, což znamená, že více přemýšlejí nad vlastními výnosy (v podobě zájmu publika kulturních akcí o jejich produkt nebo dlouhodobého budování image), které jim podpora kultury a umění přinese, což mimo jiné znamená, že podpory se dočkají produkce, které osloví větší část veřejnosti. Také podpora z veřejných zdrojů začala ve stejné době směřovat více na konkrétní inovativní projekty, než na běžný provoz, na což mnohé kulturní organizace nebyly zvyklé a bylo pro ně obtížné se novým podmínkám přizpůsobit (Kotler, Scheff, 1997: 7,8). V důsledku toho řada kulturních institucí, především divadel a orchestrů, v západní Evropě (např. ve Velké Británii) i ve Spojených státech amerických zbankrotovala. Ve druhé polovině devadesátých let se mnohé organizace dokázaly z podobných problémů vymanit, mimo jiné i proto, že se jim podařilo zavést do svého řízení některé marketingové principy. Šlo zejména o rozšíření produktového portfolia o produkty, které v zájmu širší divácké či posluchačské přístupnosti poněkud nabouraly tradiční představu o umělecké produkci. Kotler a Scheff v této souvislosti zmiňují například sérii Jeans & Beer uváděnou Sacramento Symphony, na jejíž koncerty si lidé mohli nosit i občerstvení, což podle autorů nakonec kupodivu nerušilo, protože se všichni posluchači beztak soustředili na hudbu (Kotler, Scheff, 1997: 514). Takové přístupy ovšem nutně vyvolávají diskuzi o hranici mezi „vznešeností“ umění a „vulgaritou“ zábavy, která je tímto způsobem narušována. To může působit problémy při komunikaci s tradičním publikem, které takové změny často vnímá velmi emotivně (Kotler, Scheff, 1997: 13). Nelze nezmínit také to, že marketingové řešení nemůže být nikdy definitivní: pokud kulturní organizace najde marketingový přístup, který jí přinese úspěch, je v podstatě jisté, že jej její konkurence brzy napodobí a ona o svou konkurenční výhodu přijde. Je tedy otázkou, zda hledání nové konkurenční výhody bude napříště již vždy znamenat odklon od „vznešenosti“ k „vulgaritě“, nebo třeba právě naopak. Při úvahách o společenském postavení kultury a umění nemůžeme opomenout také pohled z národnostního, respektive národně kulturního hlediska. V dnešních západních demokraciích žije poměrně značná část obyvatelstva, které je asijského nebo afrického původu. V literatuře zabývající se marketingem kultury se toto téma již poměrně seriózně reflektuje, neboť národnostní menšiny se jeví jako zajímavá cílová skupina, která západními kulturními produkty ještě nebyla příliš oslovena. Je tedy otázka, jestli pro tyto menšiny připravovat nějaké speciální umělecké produkty, nebo jestli jim alespoň přizpůsobit marketingovou komunikaci produktů stávajících, podobně jako se tomu děje u jiných, spotřebních produktů. Například v USA je běžné, že se u některých produktů


13

spojených se statutem (např. Coca-Cola apod.) připravují rozdílné propagační kampaně zaměřené na většinovou mladou populaci (tzv. WASP – White AngloSaxon Protestants), na hispánskou mládež a na afroamerickou mládež, neboť každá z nich v souvislosti s těmito produkty vnímá jiné hodnoty či benefity a upřednostňuje jiný typ komunikace. Specifické problémy může zažít tak navýsost evropské (euroamerické) umění, jakým je vážná hudba. Tu etnické menšiny většinou považují za záležitost bílých – hudebníků i posluchačů (Hewitt, 2003 in Kolb, 2005: 17). O tom, že může jít spíše o mýtus, může svědčit poměrně významný podíl hudebníků především asijského původu, kteří ve špičkových světových orchestrech prokazatelně hrají. Máme zde koneckonců příklad Japonska, do jehož prostředí pronikla evropská a americká vážná hudba již v první polovině 20. století nejen prostřednictvím západních koncertních a operních souborů, které tam dodnes často zajíždějí, ale také prostřednictvím souborů domácích, jejichž největší rozmach nastal v období před a po skončení druhé světové války a které jsou podobně jako jejich posluchači dominantně orientovány na hudební produkci západní provenience (Kurabayashi, Matsuda, 1988). Přijatelnost hudební produkce západního typu může souviset s kulturními dimenzemi jednotlivých národů, které se mohou značně lišit a mohou se více či méně v některých aspektech přibližovat kulturním dimenzím obyvatel Evropy a Severní Ameriky (Světlík, 2003). Všechny naznačené proměny a problémy mají několik důsledků pro to, jakým způsobem lidé konzumují kulturní produkty. Vzhledem k tomu, že mají obecně méně času, který tráví spíše prací, která je vyčerpává, hledají nabídky, které nebudou tak intelektuálně náročné a přinesou jim spíše prvek zábavy než umění. Nabídka kulturních produktů je pouze jednou z mnoha, které o zaplnění jejich volného času usilují: jsou zde také nabídky sportovních a nákupních center, samotné kulturní produkty se dále diverzifikují. Na druhou stranu, přibývá také hodnotných kulturních produktů, které byly dříve nedostupné, a to zejména díky pomyslnému stírání vzdáleností mezi jednotlivými kontinenty a národy (např. nabídka přenosů operních představení z Metropolitní opery v českých kinech, ale i transport lidové kultury napříč světadíly). Dá se říci, že alespoň v našich podmínkách si náplň svého volného času najde jak tradiční příznivce umění (byť zejména v menších městech může být nabídka „vážné“ kultury omezená), tak i konzument kulturních produktů, který hledá spíše společenské vyžití, stejně jako člověk, který chce kulturní produkty (ať již „seriózní“, nebo „zábavné“) konzumovat spíše doma o samotě. Nabídka – byť často s problémy – tedy existuje, otázkou, kterou se zabývá tato kniha ve svých dalších kapitolách, je chování strany poptávkové.

14

2 Výzkum způsobů trávení volného času obyvatel České republiky 2.1 Cíl výzkumu Výzkum si kladl za cíl najít souvislosti mezi jednotlivými způsoby trávení volného času. Cílem bylo zjistit, kolik času tráví určité segmenty volnočasovými aktivitami, kterých se výzkum týkal, a zda je možno ukázat souvislosti v preferencích těchto aktivit. Byly zde sledovány především volnočasové aktivity kulturní povahy, a to primárně takové, které člověk konzumuje v soukromí (četba knih a časopisů, poslech rozhlasu a hudebních nahrávek, sledování televize a filmů), ale i takové, které mají povahu veřejných akcí (zde souhrnně jako „kulturní akce“; detailnějším pohledem na tuto problematiku se zabývají jiné výzkumy autora tohoto textu, viz např. Bačuvčík, 2008, Bačuvčík, 2009, Bačuvčík, 2010, Bačuvčík, 2011). Výčet volnočasových aktivit byl doplněn o další aktivity vykonávané v soukromí (např. domácí a ruční práce, hraní společenských her apod.) i veřejně (nakupování, sport, návštěvy podniků apod.) s tím, že hlavním cílem bylo zjistit, jakou roli mezi nimi hrají aktivity související s kulturou. 2.2 Metoda realizace výzkumu a jeho vyhodnocení Pro realizaci kvantitativního výzkumu byla zvolena metoda dotazování s využitím standardizovaného dotazníku (dotazník viz na konci této studie). Dotazování proběhlo od října 2009 do dubna 2010. Tazateli byli studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (obor marketingová komunikace v prezenční i kombinované formě), kteří šířili standardizované dotazníky především v okruhu svých známých nebo příbuzných, kteří vyplňovali dotazník sami bez nutné účasti tazatele. Dotazníky byly v zásadě šířeny dvěma způsoby – v tištěné podobě a v on-line verzi na serveru www.vyplnto.cz (zde byl dotazník neveřejný a byla u něj nastavena ochrana emailem, tzn. každému respondentovi přišel na zadaný e-mail odkaz a dotazník se započetl až po jeho potvrzení). Pro doplnění jinak neoslovených respondentů byl dále využit on-line veřejný dotazník (identický s neveřejnou verzí) opět na serveru www.vyplnto.cz (ve všech případech se tedy jedná o nahodilý výběr vzorku respondentů). Celkem se podařilo získat 6 495 kompletně vyplněných dotazníků (4 236 v tištěné podobě, 1804 v elektronické verzi, 455 z on-line průzkumu; dotazník byl šířen také na Slovensku, pro zpracování této studie nebyla data od slovenských respondentů využita). Protože v souboru bylo zastoupeno výrazně více respondentů z moravských krajů, byl dále metodou náhodného výběru vytřízen vzorek 5 575 respondentů, v němž jsou vyváženě zastoupeni respondenti z jednotlivých oblastí České republiky. Ve vzorku jsou v dostatečné míře zastoupeni respondenti z jednotlivých demografických skupin vymezených


15

parametry pohlaví, věku a vzdělání a také obyvatelé sídel různé velikosti a jednotlivých krajů. Protože vzorek neodpovídá procentuálním zastoupením jednotlivých demografických skupin profilu obyvatelstva České republiky, byla jednotlivým skupinám vymezeným podle pohlaví, věku a vzdělání přiřazena procentuální váha podle toho, jakou část obyvatelstva České republiky (základního souboru) tvoří, a dále byl každému respondentu ve výběrovém souboru (vzorku) přiřazen unikátní index podle zmiňované váhy jeho skupiny a celkového počtu respondentů v této skupině tak, aby vážené složení vzorku bylo reprezentativní vzhledem ke složení obyvatelstva České republiky podle těchto tří demografických kritérií (konkrétní hodnoty jednotlivých vah a indexů viz dále). Takto vážený vzorek byl využit pro vyhodnocení všech otázek podle jednotlivých demografických a behaviorálních segmentačních skupin. Shromážděná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Excel (včetně použitých statistických ukazatelů). 2.3 Složení základního a výběrového souboru podle pohlaví Muži Ženy Počet

ZS 4 435 627 4 536 936 8 972 563

% ZS 49,4% 50,6% 100,0%

VS 2 355 3 220 5 575

% VS 42,2% 57,8% 100,0%

Tabulka 1 – Složení základního a výběrového souboru podle pohlaví

V Tabulce 1 je v jednotlivých sloupcích počet osob obou pohlaví v základním souboru (ZS; obyvatelé České republiky ve věku 12 – 80 let) a ve výběrovém souboru (vzorku respondentů, VS) a jejich procentuální podíl. Údaje o počtu obyvatel v základním souboru jsou vztaženy k datu 31. 12. 2009 a byly převzaty ze stránek Českého statistického úřadu (www.czso.cz). 2.4 Složení základního a výběrového souboru podle věku 12 – 15 15 – 19 20 – 24 25 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 60 – 69 70 – 80 Počet

ZS 278 943 615 991 700 740 758 921 1 773 468 1 380 799 1 462 441 1 258 477 742 783 8 972 563

% ZS 3,1% 6,9% 7,8% 8,5% 19,8% 15,4% 16,3% 14,0% 8,3% 100,0%

VS 347 481 678 678 923 781 684 523 480 5 575

% VS 6,2% 8,6% 12,2% 12,2% 16,6% 14,0% 12,3% 9,4% 8,6% 100,0%

Tabulka 2 – Složení základního a výběrového souboru podle věku

V Tabulce 2 jsou v jednotlivých sloupcích počty osob v jednotlivých věkových skupinách v základním souboru (ZS) a ve výběrovém souboru (VS) a jejich

16

procentuální podíl. Údaje o počtu obyvatel jsou vztaženy k datu 31. 12. 2009 a byly převzaty ze stránek Českého statistického úřadu (www.czso.cz). 2.5 Složení základního a výběrového souboru podle vzdělání V Tabulce 3 jsou v jednotlivých sloupcích procentuální podíl osob s jednotlivými stupni vzdělání v základním souboru (% ZS), počet osob s jednotlivými stupni vzdělání ve výběrovém souboru (VS) a jejich procentuální podíl. Protože Český statistický úřad neposkytuje data o vzdělanostním profilu obyvatelstva, která by byla aktuální a zcela kompatibilní se stratifikací použitou v tomto průzkumu (poslední kompletní zveřejněné údaje pocházejí ze Sčítání lidu v roce 2001), bylo při konstrukci těchto údajů využito také výběrového šetření pracovních sil realizovaného v roce 2008 a údajů o počtu aktuálně studujících na daných typech škol zveřejněných taktéž na stránkách Českého statistického úřadu. ZŠ OU SŠ VO VŠ Počet

% ZS 12,8% 36,0% 32,6% 4,5% 14,2% 100,0%

VS 453 864 2267 231 1760 5 575

% VS 8,1 15,5 40,7 4,1 31,6 100,0%

Tabulka 3 – Složení základního a výběrového souboru podle vzdělání

Na základě porovnání těchto údajů (včetně dynamiky změn) byl vytvořen model vzdělanostního profilu v jednotlivých věkových kategoriích (Tabulka 4), který počítá, narozdíl od dat zveřejněných Českým statistickým úřadem, nikoliv pouze s nejvyšším dosaženým vzděláním, ale také stupněm aktuálně realizovaného vzdělávání (takto byla otázka na vzdělání postavena v dotazníku). Tento model byl využit především při výpočtu vah a indexů jednotlivých demografických skupin a respondentů ve výběrovém souboru (viz kapitolu 2.6). Vzhledem k tomu, že údaje týkající se základního souboru jsou hypotetické, nejsou v Tabulkách 3 a 4 uváděny absolutní, ale pouze procentuální údaje. Muži ZŠ OU SŠ VO VŠ Ženy ZŠ OU SŠ VO VŠ

12-15 90,0% 5,0% 5,0% 0,0% 0,0% 12-15 90,0% 5,0% 5,0% 0,0% 0,0%

15-19 15,0% 35,0% 50,0% 0,0% 0,0% 15-19 15,0% 25,0% 60,0% 0,0% 0,0%

20-24 5,0% 35,0% 37,0% 5,0% 18,0% 20-24 5,0% 27,0% 45,0% 5,0% 18,0%

25-29 5,0% 36,0% 34,0% 5,0% 20,0% 25-29 5,0% 30,0% 40,0% 5,0% 20,0%

30-39 5,0% 38,0% 32,0% 5,0% 20,0% 30-39 5,0% 32,0% 38,0% 5,0% 20,0%

40-49 5,0% 42,0% 30,0% 5,0% 18,0% 40-49 5,0% 35,0% 37,0% 5,0% 18,0%

50-59 8,0% 46,0% 26,0% 5,0% 15,0% 50-59 13,0% 35,0% 35,0% 5,0% 12,0%

Tabulka 4 – Model vzdělanostního profilu základního souboru

60-69 10,0% 49,0% 23,0% 5,0% 13,0% 60-69 22,0% 35,0% 30,0% 5,0% 8,0%

70-80 17,0% 45,0% 21,0% 5,0% 12,0% 70-80 36,0% 35,0% 18,0% 5,0% 6,0%


17

V dalších kapitolách, kde budou srovnávány výsledky odpovědí respondentů podle vzdělání, budou uvažováni pouze respondenti starší 20 let. Toto omezení je uplatněno pouze u vyhodnocení podle vzdělání, do nějž bylo takto zahrnuto 106 osob se základním vzděláním, 802 vyučených, 1 848 osob se středoškolským, 231 osob s vyšším odborným a 1 760 osob s vysokoškolským vzděláním. Tuto skutečnost je třeba brát v úvahu při srovnávání jednotlivých vzdělanostních skupin s celkovými výsledky, do nichž jsou vždy zahrnuti všichni respondenti. M/12-15/ZŠ M/12-15/OU M/12-15/SŠ M/15-19/ZŠ M/15-19/OU M/15-19/SŠ M/20-24/ZŠ M/20-24/OU M/20-24/SŠ M/20-24/VO M/20-24/VŠ M/25-29/ZŠ M/25-29/OU M/25-29/SŠ M/25-29/VO M/25-29/VŠ M/30-39/ZŠ M/30-39/OU M/30-39/SŠ M/30-39/VO M/30-39/VŠ M/40-49/ZŠ M/40-49/OU M/40-49/SŠ M/40-49/VO M/40-49/VŠ M/50-59/ZŠ M/50-59/OU M/50-59/SŠ M/50-59/VO M/50-59/VŠ M/60-69/ZŠ M/60-69/OU M/60-69/SŠ M/60-69/VO M/60-69/VŠ M/70-80/ZŠ M/70-80/OU M/70-80/SŠ M/70-80/VO M/70-80/VŠ

Váha/ZS 1,43604% 0,07978% 0,07978% 0,52812% 1,23228% 1,76039% 0,20130% 1,40909% 1,48961% 0,20130% 0,72468% 0,21914% 1,57782% 1,49017% 0,21914% 0,87657% 0,50813% 3,86179% 3,25204% 0,50813% 2,03252% 0,39331% 3,30380% 2,35986% 0,39331% 1,41591% 0,64235% 3,69354% 2,08765% 0,40147% 1,20442% 0,65138% 3,19175% 1,49817% 0,32569% 0,84679% 0,56750% 1,50221% 0,70103% 0,16691% 0,40059%

VS 145 3 16 19 35 124 2 25 74 12 115 1 31 104 22 133 7 56 146 28 184 3 60 124 11 132 2 94 87 15 111 7 74 80 8 72 9 73 67 6 38

Index/VS 0,0001024 0,0001024 0,0000499 0,0002780 0,0003521 0,0001420 0,0005964 0,0005964 0,0002013 0,0001677 0,0000630 0,0005616 0,0005616 0,0001433 0,0000996 0,0000659 0,0007259 0,0006896 0,0002227 0,0001815 0,0001105 0,0005868 0,0005868 0,0001903 0,0003576 0,0001073 0,0004517 0,0004517 0,0002400 0,0002676 0,0001085 0,0009305 0,0004313 0,0001873 0,0004071 0,0001176 0,0006306 0,0002058 0,0001046 0,0002782 0,0001054

Ž/12-15/ZŠ Ž/12-15/OU Ž/12-15/SŠ Ž/15-19/ZŠ Ž/15-19/OU Ž/15-19/SŠ Ž/20-24/ZŠ Ž/20-24/OU Ž/20-24/SŠ Ž/20-24/VO Ž/20-24/VŠ Ž/25-29/ZŠ Ž/25-29/OU Ž/25-29/SŠ Ž/25-29/VO Ž/25-29/VŠ Ž/30-39/ZŠ Ž/30-39/OU Ž/30-39/SŠ Ž/30-39/VO Ž/30-39/VŠ Ž/40-49/ZŠ Ž/40-49/OU Ž/40-49/SŠ Ž/40-49/VO Ž/40-49/VŠ Ž/50-59/ZŠ Ž/50-59/OU Ž/50-59/SŠ Ž/50-59/VO Ž/50-59/VŠ Ž/60-69/ZŠ Ž/60-69/OU Ž/60-69/SŠ Ž/60-69/VO Ž/60-69/VŠ Ž/70-80/ZŠ Ž/70-80/OU Ž/70-80/SŠ Ž/70-80/VO Ž/70-80/VŠ

Váha/ZS 1,36192% 0,07566% 0,07566% 0,50167% 0,83612% 2,00669% 0,18919% 1,02164% 1,70273% 0,18919% 0,68109% 0,20377% 1,22262% 1,63016% 0,20377% 0,81508% 0,48014% 3,07291% 3,64908% 0,48014% 1,92057% 0,37615% 2,63303% 2,78349% 0,37615% 1,35413% 1,07505% 2,89436% 2,89436% 0,41348% 0,99235% 1,65265% 2,62922% 2,25362% 0,37560% 0,60097% 1,77845% 1,72905% 0,88922% 0,24701% 0,29641%

VS 160 2 21 23 22 258 1 13 134 20 282 1 24 119 30 213 2 51 220 34 195 2 57 254 15 123 8 46 213 19 89 25 77 130 7 43 36 121 96 4 30

Index/VS 0,0000887 0,0000887 0,0000360 0,0002181 0,0003801 0,0000778 0,0008649 0,0008649 0,0001271 0,0000946 0,0000242 0,0005706 0,0005706 0,0001370 0,0000679 0,0000383 0,0006704 0,0006704 0,0001659 0,0001412 0,0000985 0,0005100 0,0005100 0,0001096 0,0002508 0,0001101 0,0013438 0,0006292 0,0001359 0,0002176 0,0001115 0,0006611 0,0003415 0,0001734 0,0005366 0,0001398 0,0004940 0,0001429 0,0000926 0,0001598 0,0001598

Tabulka 5 – Zastoupení respondentů v jednotlivých demografických segmentech

18

2.6 Zastoupení respondentů v jednotlivých demografických segmentech V Tabulce 5 jsou uvedeny údaje týkající se respondentů v jednotlivých segmentech dle pohlaví (M/Ž), věku (12-15 a další) a vzdělání (ZŠ a další). V jednotlivých sloupcích je postupně uvedena váha, která odpovídá procentuálnímu zastoupení dané skupiny v základním souboru (Váha/ZS; výpočet vychází z údajů prezentovaných v předchozích kapitolách), počet respondentů ve výběrovém souboru (VS) a index, který byl přiřazen každému respondentu ve výběrovém souboru podle váhy jeho demografické skupiny a počtu respondentů ve výběrovém souboru (Index/VS; jedná se tedy o podíl ukazatelů Váha/ZS a VS z této tabulky). Unikátní index byl vypočítám pouze pro skupiny, které měly alespoň 5 členů; v opačném případě byl vypočítán společný index pro danou a jí nejbližší skupinu (pak je index ve dvou řádcích pod sebou stejný). V celkových výsledcích jsou odpovědi jednotlivých respondentů započítány podle těchto indexů tak, aby výsledky byly reprezentativní vzhledem k základnímu souboru v parametrech pohlaví, věku a vzdělání. 2.7 Složení výběrového souboru podle ekonomické aktivity Student ZŠ Student učiliště Student SŠ Student VOŠ Student VŠ – Bc. stupeň Student VŠ – Ing./Mgr. Zaměstnanec Podnikatel Nezaměstnaný V domácnosti Na mateřské V penzi Počet

VS 312 44 397 31 296 190 2517 559 154 77 150 848 5 575

% VS 3,3% 1,7% 4,1% 0,4% 1,8% 0,8% 48,7% 10,3% 4,6% 2,1% 2,6% 19,8% 100,0%

M 151 26 128 11 95 50 1102 376 60 14 3 339 2 355

%M 3,6% 2,0% 3,7% 0,4% 1,8% 0,7% 51,0% 15,7% 3,6% 0,6% 0,2% 16,8% 100,0%

Ž 161 18 269 20 201 140 1415 183 94 63 147 509 3 220

%Ž 3,0% 1,3% 4,5% 0,4% 1,8% 0,9% 46,4% 4,9% 5,6% 3,5% 4,9% 22,7% 100,0%

Tabulka 6 – Složení výběrového souboru podle ekonomické aktivity

V Tabulce 6 jsou v jednotlivých řádcích počty a procentuální podíly respondentů, kteří jsou studenti, zaměstnanci, podnikatelé, nezaměstnaní, v domácnosti, na mateřské a rodičovské dovolené nebo v penzi. V jednotlivých sloupcích jsou postupně uvedeny údaje týkající se celého výběrového souboru (VS) a jeho mužské (M) a ženské části (Ž). Reprezentativnost výběrového vzorku vůči základnímu souboru v tomto parametru nebyla sledována, proto zde nejsou prezentovány údaje týkající se základního souboru. Zde prezentované procentuální podíly jsou již výsledkem přepočtu za základě výše uvedených indexů.


19

2.8 Složení výběrového souboru podle hudebního vzdělání V Tabulce 7 jsou v jednotlivých řádcích počty a procentuální podíly respondentů, kteří nemají žádné hudební vzdělání (respektive mají pouze obecné vzdělání na úrovni hudební výchovy na základních a středních školách), specializované vzdělání ze základních uměleckých škol (případně adekvátní soukromé) a profesní hudební vzdělání na úrovni konzervatoří, akademií, pedagogických fakult či kateder hudební vědy. V jednotlivých sloupcích jsou postupně uvedeny údaje týkající se celého výběrového souboru (VS) a jeho mužské (M) a ženské části (Ž). Bez hud. vzděl. ZUŠ/LŠU/Soukr. Profesní Počet

VS 4275 1208 92 5 575

% VS 83,3% 15,4% 1,3% 100,0%

M 1938 384 33 2 355

%M 86,2% 12,7% 1,0% 100,0%

Ž 2337 824 59 3 220

%Ž 80,4% 18,1% 1,6% 100,0%

Tabulka 7 – Složení vzorku respondentů podle hudebního vzdělání

Reprezentativnost vzorku vůči základnímu souboru v tomto parametru nebyla sledována, proto zde nejsou údaje týkající se základního souboru uvedeny, nicméně získané údaje potvrzují výsledky jiných průzkumů (např. průzkumu české hudebnosti realizovaného v roce 2001 Mikulášem Bekem, viz Bek, 2003, nebo jiných vlastních výzkumů), podle kterých má specializované hudební vzdělání na úrovni základních uměleckých škol zhruba patnáct procent české populace (v tabulce prezentované procentuální podíly jsou výsledkem přepočtu za základě výše uvedených indexů). 2.9 Složení výběrového souboru podle velikosti sídla < 2 tis. 2 – 10 tis. 10 – 50 tis. > 50 tis. Praha Brno Ostrava Počet

ZS 2 776 345 2 168 976 2 207 181 1 427 880 1 249 026 371 399 306 006 10 506 813

% ZS 26,4% 20,6% 21,0% 13,6% 11,9% 3,5% 2,9% 100,0%

VS 724 1149 1072 1519 548 281 282 5 575

% VS 14,6% 23,0% 20,4% 25,3% 7,8% 4,2% 4,7% 100,0%

Tabulka 8 – Složení vzorku respondentů podle velikosti sídla

V Tabulce 8 jsou v jednotlivých řádcích uvedeny počty a procentuální podíly respondentů, kteří žijí v sídlech jednotlivých velikostních skupin. V jednotlivých sloupcích jsou údaje týkající se základního souboru (ZS; tyto údaje se netýkají osob ve věku 12 – 80, ale celé populace) a výběrového souboru (VS; procentuální údaje jsou výsledkem přepočtu dle výše zmíněných indexů). Obyvatelé sídel různé velikosti jsou rovnoměrně zastoupeni v jednotlivých demografických skupinách vymezených podle pohlaví, věku a vzdělání.

20

2.10 Složení výběrového souboru podle krajů Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský Počet

ZS 1 249 026 1 247 533 637 643 571 863 307 636 836 198 439 027 554 402 516 329 514 992 1 151 708 642 041 1 247 373 591 042 10 506 813

% ZS 11,9% 11,7% 6,1% 5,5% 3,0% 8,0% 4,2% 5,3% 4,9% 4,9% 11,0% 6,1% 12,0% 5,7% 100,0%

VS 822 400 80 117 130 46 135 170 218 371 890 527 833 836 5 575

% VS 11,1% 6,4% 1,1% 2,5% 2,8% 0,7% 2,3% 3,0% 4,1% 7,1% 14,7% 10,5% 16,2% 17,5% 100,0%

Tabulka 9 – Složení vzorku respondentů podle krajů

V Tabulce 9 jsou v jednotlivých řádcích uvedeny počty a procentuální podíly respondentů, kteří žijí v jednotlivých krajích. V jednotlivých sloupcích jsou údaje týkající se celého základního souboru (ZS; tyto údaje se týkají celé populace) a výběrového souboru (VS; procentuální údaje jsou výsledkem přepočtu dle výše zmíněných indexů). V jednotlivých demografických segmentačních skupinách vymezených podle pohlaví, věku a vzdělání jsou rovnoměrně zastoupeni obyvatelé jednotlivých krajů, s tím, že oproti základnímu souboru je zde poněkud více především obyvatel moravských krajů a Prahy. 2.11 Způsob vyhodnocení výzkumu V následujících kapitolách jsou shrnuty výsledky I. i II. stupně třídění. Jako základní segmentační kritéria pro II. stupeň třídění bylo použito pohlaví, věk, vzdělání, ekonomická aktivita, zaměstnání, hudební vzdělání, velikost sídla, rodinný stav a behaviorální kritéria času stráveného prací či studiem (otázka č. 1) a častého trávení volného času způsobem vymezeným jednotlivými otázkami v dotazníku (viz dále). V následujícím textu nebude u procentuálních údajů uváděn znak procenta (%), tento znak je uváděn v záhlaví tabulek u označení jednotlivých segmentačních kritérií. Procentuální údaje jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Součet procentuálních hodnot v jednotlivých sloupcích označujících daný segment je vždy 100,0% (tzn. nejsou zde žádní respondenti, kteří by na některé otázky neodpověděli), v posledním řádku tabulek je celkový počet respondentů v daném segmentu. Jiné než procentuální číselné údaje (absolutní hodnoty) jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa; tam, kde je použit ukazatel χ2, je použit procentuální zápis se třemi desetinnými místy a znakem procenta (netýká se posledních řádků jednotlivých tabulek označených „Test χ2“, kde je použit taktéž zápis s jedním desetinným místem bez znaku procenta).


21

3 Způsoby trávení volného času V této kapitole budou vyhodnoceny jednotlivé způsoby trávení času, jimž byl věnován výzkum, podle základních demografických a sociografických kritérií. Na tomto místě jde především o základní přehled, hlavnímu tématu této monografie, jímž je hledání souvislostí mezi jednotlivými druhy aktivit a jejich vztahu ke konzumaci kulturních produktů, budou věnovány pozdější kapitoly. 3.1 Čas strávený prací nebo studiem První otázka v dotazníku se týkala zaneprázdněnosti respondenta pracovními nebo studijními povinnostmi a zněla: „Kolik hodin denně průměrně strávíte v zaměstnání (ve škole) a prací doma? (práce doma a příprava v rámci zaměstnání nebo školy, nikoliv domácí práce; včetně cesty)“. Respondentům byly nabídnuty varianty uvedené v levém sloupci tabulek (počet hodin). (%) C 0 19,1 -3 hodiny 4,2 3-5 hodin 5,5 5-8 hodin 21,1 8-11 hodin 39,2 11-14 hodin 8,6 14+ hodin 2,2 Počet 5575 Test χ2 Index

Pohl. (%) Věk (%) M Ž 12 15 20 25 30 40 14,1 24,1 1,7 1,9 8,6 8,6 7,7 6,7 3,7 4,8 1,8 2,4 3,6 2,4 2,4 1,7 4,6 6,3 8,1 5,2 8,3 2,4 3,4 2,3 21,6 20,6 74,0 51,9 28,7 15,3 15,6 19,8 42,9 35,7 13,0 32,9 40,0 55,8 52,5 53,9 10,6 6,7 0,9 4,6 8,5 10,7 15,8 13,0 2,5 2,0 0,6 1,1 2,4 4,8 2,6 2,6 2355 3220 347 481 678 678 923 781 88,1 89,2 0,0 0,0 12,1 0,3 0,2 0,4 1,21 0,80 0,14 0,52 1,00 1,42 1,70 1,44

50 8,3 4,5 4,9 23,6 49,2 8,3 1,2 684 15,0 0,88

60 70 52,5 75,5 9,1 9,5 10,9 7,8 10,2 3,6 13,8 1,4 1,2 0,8 2,3 1,4 523 480 0,0 0,0 0,32 0,20

Tabulka 10 – Čas strávený prací podle pohlaví a věku (%) C 0 19,1 -3 hodiny 4,2 3-5 hodin 5,5 5-8 hodin 21,1 8-11 hodin 39,2 11-14 hodin 8,6 14+ hodin 2,2 Počet 5575 Test χ2 Index

ZŠ 51,5 10,3 8,1 8,7 13,5 3,6 4,4 106 0,0 0,73

Vzdělání (%) OU SŠ VO 25,3 15,6 16,2 4,5 3,9 2,4 4,3 6,0 5,2 17,3 17,7 20,4 37,2 46,7 42,5 8,8 8,9 10,0 2,5 1,2 3,3 802 1848 231 79,7 78,8 89,4 1,05 0,94 1,23

VŠ 7,7 3,4 5,6 17,3 49,8 13,2 3,0 1760 4,2 1,49

<2 21,7 3,8 7,4 18,8 35,6 10,0 2,7 724 91,9 1,16

<10 23,0 4,3 4,2 20,8 37,1 8,5 2,1 1149 97,7 0,98

Velikost sídla (%) <50 >50 PR 18,9 17,1 10,2 4,2 4,7 1,5 5,5 5,7 5,4 22,9 20,7 26,4 39,1 41,4 45,2 6,3 8,8 9,9 3,1 1,6 1,3 1072 1519 548 97,9 99,7 18,9 0,87 0,97 1,04

BR 14,6 7,2 4,8 16,0 40,9 15,3 1,1 281 11,0 1,52

OS 22,5 4,9 4,7 19,8 39,0 6,0 3,1 282 92,1 0,84

Tabulka 11 – Čas strávený prací podle vzdělání a velikosti sídla

V záhlaví tabulek je napřed uvedeno dané segmentační kritérium (Pohlaví, Věk a další), v dalším řádku pak jednotlivé segmenty vymezené na jeho základě. Ve třetím řádku od konce pak počet respondentů v daném segmentu (Počet), dále

22

výsledek testu nezávislosti1 (Test χ2) pro jednotlivé segmenty a nakonec index častých konzumentů (dále případně „index“).2 V prvním (levém) sloupci tabulek jsou vždy uvedeny nabízené varianty odpovědí, následují výsledky celého výběrového souboru (C) a poté výsledky jednotlivých segmentů. Tento způsob znázornění a vyhodnocení je použit také v dalších kapitolách. Jak vidno v tabulkách, čas strávený prací či studiem se u obou pohlaví liší, zejména v podílu těch, kteří tak tráví velmi dlouhý nebo naopak velmi krátký čas; ze statistického hlediska zde nicméně významný rozdíl není (test χ2 udává pro parametr pohlaví pravděpodobnost chybného stanovení shody na hladině 58,765% významnosti).3 Lze si nicméně všimnout, že mezi muži je více těch, kteří tráví prací či studiem 11 a více hodin, zatímco mezi ženami je více těch, které nepracují vůbec. Významné jsou rozdíly v odpovědích jednotlivých věkových skupin (test χ2 na hladině 0,000% významnosti), což je samozřejmě především způsobeno rozdíly v odpovědích osob starších 60 let, které častěji nepracují vůbec, a také mladých lidí do 20 let, z nichž většina tráví studiem či prací méně než 8 hodin. Soudě podle hodnoty indexu, největší podíl osob trávících prací 11 a více hodin je mezi osobami ve věkové skupině 30 – 39 let, případně 25 – 49 let.

1

Výsledek vznikl porovnáním výsledků daného segmentu s výsledky celého výběrového souboru; jedná se o procentuální údaj zaokrouhlený na jedno desetinné místo; čím vyšší je tato hodnota, tím se výsledky daného segmentu více podobají celkovým výsledkům, naopak nízká hodnota značí vysokou nezávislost (rozdílnost) výsledků daného segmentu. Za statisticky významné se zpravidla považují rozdíly na hladině nižší než 5 %, respektive 1 %. Lze si povšimnout, že největší shody zpravidla dosahují segmenty s nejvyšším počtem prvků, které díky tomu nejvíce ovlivňují celkové výsledky, toto pravidlo nicméně neplatí vždy. Tento test zjednodušeně řečeno ukazuje, které segmenty se chovají vzhledem k celé populaci spíše průměrně a které rozdílně, nenaznačuje ovšem, zda jde o rozdíl v „kladném“ či „záporném“ smyslu, což je informace naznačená konkrétními číselnými údaji v tabulkách a hodnotou indexu podílu konzumentů (viz další poznámka). 2 Index častých konzumentů v tomto případě značí podíl respondentů, kteří označili dvě „nejvyšší“ možnosti (konkrétně v tabulkách v této kapitole je to čas strávený prací 11-14 hodin a více než 14 hodin) v daném segmentu a v celém výběrovém souboru. Hodnota indexu 1,00 značí průměrné chování (tedy stejný podíl takto odpovídajících respondentů v daném segmentu i v celém základním souboru), hodnota vyšší než 1 naznačuje vyšší podíl takto odpovídajících v daném segmentu a naopak. Tento způsob výpočtu indexu častých konzumentů je použit u všech otázek – vždy jde tedy o dvě „nejvyšší“ (nejčastější konzumace, nejvyšší čas takto strávený) varianty odpovědí (u některých otázek bylo jako zde nabízeno 7 variant odpovědí, u některých pouze 5, viz dále). 3 Test χ2 je zde v textu – narozdíl od údajů prezentovaných v tabulkách – vypočítán pro celé segmentační kritérium srovnáním výsledků všech segmentů vymezených dle daného kritéria s celkovými výsledky; vysoká hodnota blížící se 100% hladině značí, že dané segmentační kritérium není jako celek významné, protože výsledky jednotlivých skupin se neliší (což lze konfrontovat s výsledky v tabulkách), nízká hodnota blížící se 0% hladině naopak ukazuje na významné segmentační kritérium vykazující velké rozdíly ve výsledcích jednotlivých segmentů. Tento způsob vyhodnocení bude použit v celém textu.


23

Významné rozdíly lze zaznamenat v souvislosti se vzděláním respondentů (test χ2 na hladině 0,000% významnosti), přičemž v podstatě platí, že čím vyšší stupeň vzdělání, tím větší část respondentů tráví prací nadprůměrný čas (je třeba připomenout, že pro vyhodnocení podle vzdělání byly uvažovány pouze osoby starší 20 let). Podobnou závislost lze sledovat také v souvislosti s hudebním vzděláním, byť rozdíly nejsou statisticky významné (test χ2 na hladině 51,270% významnosti). (%) Hud. vzděl. (%) C Obe Spe Pro 0 19,1 20,1 14,1 12,6 -3 hodiny 4,2 4,3 3,8 3,4 3-5 hodin 5,5 5,5 5,0 5,5 5-8 hodin 21,1 20,4 24,2 26,7 8-11 hodin 39,2 38,8 41,7 37,5 11-14 hodin 8,6 8,4 9,7 8,9 14+ hodin 2,2 2,3 1,6 5,5 Počet 5575 4275 1208 92 Test χ2 100,0 88,3 18,9 Index 0,99 1,04 1,33

StZ 0,9 2,9 7,2 76,2 11,4 0,9 0,6 312 0,0 0,13

StS 0,2 3,1 4,5 53,2 31,9 6,1 0,9 441 0,0 0,65

Ekonomická aktivita (%) StV Za Po Nz Do 1,5 0,7 0,3 50,6 48,8 5,1 0,8 1,9 10,6 13,0 18,1 2,5 4,0 7,7 19,5 37,1 21,8 18,6 10,9 8,9 31,0 60,3 50,8 15,7 8,9 5,8 11,4 20,5 2,7 0,0 1,4 2,3 4,0 1,9 0,8 517 2517 559 154 77 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,67 1,27 2,26 0,43 0,07

Ma 48,8 14,4 9,5 8,9 11,1 2,9 4,5 150 0,0 0,68

Pe 71,0 10,6 9,0 5,0 1,6 1,1 1,7 848 0,0 0,26

Tabulka 12 – Čas strávený prací podle hudebního vzdělání a ekonomické aktivity (%) C 0 19,1 -3 hodiny 4,2 3-5 hodin 5,5 5-8 hodin 21,1 8-11 hodin 39,2 11-14 hodin 8,6 14+ hodin 2,2 Počet 5575 Test χ2 Index

PN 11,6 3,8 5,1 14,9 47,0 13,6 4,0 577 9,9 1,62

PB 5,1 1,6 1,6 18,5 58,5 12,4 2,4 560 0,0 1,36

20-39 SN 6,9 7,2 0,0 17,0 52,8 14,6 1,4 52 0,0 1,48

SB 6,8 1,3 3,3 14,2 55,6 15,3 3,4 357 0,0 1,73

Rodinný stav (%) 40-59 R PN PB SN 8,3 7,2 6,5 0,0 0,8 3,3 2,6 6,9 1,9 1,6 4,5 1,0 24,5 17,1 25,8 15,4 48,8 55,1 50,6 65,1 12,9 12,5 8,5 11,5 2,8 3,1 1,6 0,0 348 429 702 64 1,2 0,3 3,3 0,0 1,45 1,44 0,93 1,06

SB 10,3 1,1 4,7 20,3 46,4 15,2 2,0 179 4,5 1,59

PB 56,9 10,4 8,6 8,3 11,5 1,3 3,0 542 0,0 0,39

60-80 SB 63,2 9,6 12,0 7,3 5,9 0,9 1,2 294 0,0 0,19

Tabulka 13 – Čas strávený prací podle rodinného stavu (%) Zaměstnání (%) C Man Adm Ure Uci SpS SpT 0 19,1 1,0 0,2 1,1 0,0 0,0 2,1 -3 hodiny 4,2 0,8 1,1 0,5 1,0 1,6 0,9 3-5 hodin 5,5 1,7 1,7 1,2 2,4 2,9 2,6 5-8 hodin 21,1 7,8 14,2 11,4 36,1 21,6 14,8 8-11 hodin 39,2 57,7 70,8 75,3 54,8 58,1 63,0 11-14 hodin 8,6 25,3 11,2 10,5 4,9 13,4 14,1 14+ hodin 2,2 5,8 0,7 0,0 0,8 2,3 2,6 Počet 5575 261 357 148 100 186 158 Test χ2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Index 2,86 1,10 0,97 0,53 1,45 1,54

Tabulka 14 – Čas strávený prací podle zaměstnání

MaP 0,6 2,6 0,9 26,3 51,6 12,1 5,8 134 0,0 1,66

Slu 0,7 1,1 3,1 27,2 60,4 5,4 2,2 138 0,0 0,70

UTK 0,7 0,7 4,7 19,6 48,3 19,3 6,6 136 0,0 2,40

60-69 (%) EA Pe 0,9 68,4 2,3 10,8 12,8 10,4 25,6 5,8 51,7 2,0 3,4 0,5 3,3 2,1 159 349 0,0 0,0 0,62 0,25

D 76,4 5,5 7,8 9,5 0,8 0,0 0,0 86 0,0 0,00

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

Kultura jako faktor volného času

Recommend Documents