ROMSKÁ KULTURA JAKO ZDROJ NÁMĚTŮ VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

ROMSKÁ KULTURA JAKO ZDROJ NÁMĚTŮ VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ

Vypracovala: Mgr. Tereza Vojtíšková Vedoucí práce: Mgr. Karel Řepa, Ph.D České Budějovice 2016

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 16. 5. 2016

Tereza Vojtíšková

2

Anotace

Tato závěrečná práce se zabývá romskou kulturou. Je snahou nalézt náměty pro výtvarný cyklus, jenž by nenásilnou formou přiblížil, seznámil s kulturou této etnické menšiny. Teoretická část obsahuje jednotlivé oblasti romské kultury - historie, literatura, hudba, tanec, výtvarné umění, užité umění, tradice, ve kterých je možné hledat inspiraci pro vytvoření projektového celku. Zároveň popisuje metodu, umožňující hlubší vhled do tématu, která bude uplatněna v části praktické. Praktická část je věnována jednotlivým námětům, jejich uchopení, zvolenou výtvarnou technikou, postupem a jejich ověření v praxi na 1. stupni ZŠ. Cílem je otevření cesty k vlastnímu názoru na tuto komunitu dětí majoritní většiny a zároveň romským dětem dát pocit sounáležitosti, vzoru a cesty. Na vytvoření výtvarného cyklu se podíleli žáci 3., 4., 5. tříd ZŠ Větřní. Představu o lekcích nám pomohou dotvořit ukázky prací.

Klíčová slova: Romská menšina, romská kultura, výtvarný projekt a řada, námět

Abstract

The thesis deals with Roma culture. I made an effort to find ideas for creative cycle which would peacefully approach and introduce culture of this ethnic minority. The theoretical part contains individual areas of Roma culture – history, literature, music, dance, art, applied art, traditions in which you can find inspiration to create the whole project. Also it describes a method to allow a deeper insight into the topic which will be applied in the practical part. The practical part is devoted to different topics, their interpretation, selected art technology, process and their verification in practice at primary school. The aim is to open a way to their own opinion on this community of children of the majority group and at the same time to give to Roma children sense of belonging, model and way. Pupils of the 3rd., 4th.and 5th.forms of Primary School in Větřní participated in formation of the creative cycle. Idea of the lessons can be achieved by samples of pupils´ work.

Key words: Roma minority, Roma culture, art project and series, topic

3

Obsah 1. ÚVOD .......................................................................................................................................... 6 2. TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 7 2. 1. VYMEZENÍ POJMŮ KULTURA, ROM, ETNIKUM .................................................................... 7 2. 2. HISTORIE ROMŮ ................................................................................................................... 9 2. 3. ROMSKÉ TRADICE ............................................................................................................... 11 2. 3. 1. ŽIVOT, VÍRA ................................................................................................................ 11 2. 3. 2. ROMSKÝ JAZYK ........................................................................................................... 12 2. 3. 3. ROMSKÁ VLAJKA ........................................................................................................ 12 2. 3. 4. KULTURNÍ CENTRA A MÉDIA ...................................................................................... 13 2. 4. VÝTVARNÉ UMĚNÍ .............................................................................................................. 14 2. 5. UŽITÉ UMĚNÍ ...................................................................................................................... 17 2. 6. TRADIČNÍ ŘEMESLA ............................................................................................................ 18 2. 7. HUDBA................................................................................................................................ 19 2. 7. 1. Romská hudba v historii ............................................................................................. 19 2. 7. 2. Osobnosti romské hudby současnosti ....................................................................... 20 2. 8. Literatura ............................................................................................................................ 21 2. 9. Divadlo ............................................................................................................................... 23 3. PRAKTICKÁ ČÁST- VÝTVARNÝ PROJEKT- ROMSKÁ KULTURA ................................................... 25 3. 1. PROJEKTOVÁ VÝCHOVA ..................................................................................................... 26 3. 2. ROZDĚLENÍ PROJEKTŮ podle Věry Roeselové .................................................................... 27 3. 3. NÁVRHY NA JEDNOTLIVÉ LEKCE ......................................................................................... 30 3. 3. 1. Indie - pravlast Romů ................................................................................................. 30 3. 3. 2. Sebereme svých pár švestek a jedeme či jdeme........................................................ 31 3. 3. 3. Tady velím já – patriarchát aneb otec na vrcholu pyramidy...................................... 32 3. 3. 4. Naše mama Roma ...................................................................................................... 33 3. 3. 5. Duch, který se zmocnil jídla........................................................................................ 35 3. 3. 6. Maruňa ....................................................................................................................... 37 3. 3. 7. Marunin šátek ............................................................................................................ 39 3. 3. 8. Na cikánské svatbě hrají............................................................................................. 41

4

3. 3. 10. Začarované housle ................................................................................................... 43 3. 3. 10. Toč se, toč ................................................................................................................ 45 ......3. 3. 11. Co se píše ve tvé dlani-osud ve tvých rukou. ........................................................... 47 3. 3. 12. Skvrna-Co nám může sdělit? .................................................................................... 49 3. 3. 13. Vykládací karty a jejich symbolika............................................................................ 51 3. 3. 14. U nás před ubytovnou.............................................................................................. 53 3. 3. 15. Útrapy romského národa-holokaust ........................................................................ 55 ......3. 3. 16. Dzurkova drť- Ze života ............................................................................................ 57 3. 3. 17. Pišot.......................................................................................................................... 59 4. ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 60 PŘÍLOHY........................................................................................................................................ 63

5

1. ÚVOD V České republice žije několik menšin, asi největší zastoupení má menšina romských obyvatel, žijící zde dlouhá léta. Už v minulosti se pokusila vrchnost různými způsoby vyrovnat s problémy vyskytující se v souvislosti s tímto etnikem. V naší demokratické společnosti je také romská otázka neustále řešena z hlediska sociálního postavení, uplatnění na trhu práce, školní docházky, rasismu, diskriminace, potlačení patologických projevů jako krádeže, devastace obydlí, prostituce. O zvolení tohoto tématu rozhodla skutečnost, že místo mého dosavadního života i mého působení je obec Větřní, známá svým složením obyvatelstva. Romové jsou součástí našeho "světa", žijeme ve stejné lokalitě, chodíme do stejné školy, jezdíme společným autobusem. Ve škole se dozvídáme o kulturách antických, egyptské, romská, ačkoliv je naší součástí, je povětšinou vynechávána. Cílem této práce je uchopit romskou kulturu jako soubor podnětů pro činnosti ve výtvarné výchově, vytvoření návrhů na jednotlivé lekce výtvarného projektu a jejich prostřednictvím budovat v dětech na 1. stupni toleranci, respekt, pocit sounáležitosti s druhými, vytvoření vzoru, možnosti, nahlédnutí pod kůži a vytvoření si vlastního úsudku, otevřenosti.

6

2. TEORETICKÁ ČÁST 2. 1. VYMEZENÍ POJMŮ KULTURA, ROM, ETNIKUM Před zahájením samotného hledání námětů, je třeba si vymezit a ujasnit z jakých oblastí budu čerpat. Pojem kultura (pochází z latinského slova "colo, cultus", které znamená v překladu pěstovat) je nositelem různých významů, závisející na vědním oboru, ve kterém je právě užíván a neexistuje pro něj jedna závazná definice.1 Podle J.G.Herdera je kultura zdrojem mravní velikosti národa, který se projevuje ve všech zvycích, přesvědčeních a obřadech.2V této práci bude operováno s tímto pojmem, chápaným jako komplex jevů, který zahrnuje oblast víry, jazyka, morálky, výroby, práva, umění, zvyků, obřadů, atd. Krátce řečeno duchovních a materiálních hodnot vytvářených daným etnikem v celé jeho historii.3 Samotné téma práce obsahuje slovo Rom. Romské etnikum, romská skupina nebo romská menšina jsou výrazy označující etnickou skupinu (řecky ethos - kmen, národ) se společným původem, historií, rasovým typem, jazykem, materiálními a duchovními hodnotami, mentalitou a tradicemi.4 V případě romského etnika nelze mluvit o zcela stejnorodé skupině, i zde najdeme určité odlišení. V Čechách je možné se setkat se skupinou maďarští Romové, němečtí Sinti, čeští Romové a specifickou skupinou u nás tvoří olašští Romové, což je skupina silně svázaná svými tradicemi. I přes jednotlivé odlišnosti je spojí znaky jako původ historický, jazykový, kulturní. Pojem Rom je mezinárodně uznán teprve nedávno, ačkoliv tento výraz mezi tímto Úvod do sociální a kulturní antropologie: Antropologická teorie kultury [online]., Tomáš Hirt, Ph.D. [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http//www.antrpologie.org/site/default/files/files/studijní materiály 1

2

Tamtéž Úvod do sociální a kulturní antropologie: Antropologická teorie kultury [online],

Tomáš Hirt, Ph.D. [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http//www.antrpologie.org/site/default/files/files/studijní materiály 3

Úvod do antropologie [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http//www.is muni.cz/el/1431/

Interkulturní psychologie: Etnikum a etnicita [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory 4

7

etnikem nový není. Toto pojmenování je oficiálně mezinárodně přijato od roku 1971, kdy se nedaleko Londýna uskutečnil kongres Světové romské unie - International Romani Union, kde toto hnutí dostalo mezinárodní a politicky-společenský rozměr. Bylo zde ujednáno, že toto etnikum bude používat společné označení Rom, byla též přijata romská vlajka, romština, hymna (Dželem, dželem, dromeca). Slovo Rom má patrně svůj původ ve slově Dom, které pochází z hindštinny a bylo označením příslušníků indických kast s podobným sociálním označením.5 Rom, v překladu do češtiny Muž, je autonymní označení, s nímž se sama skupina identifikuje.6 Jsou ale skupiny, které tento výraz nepřijali a ponechávají si zvláštní označení např. Sintiové (Německo) Dřívější běžné označení tohoto etnika Cikáni je apelativní, byly tak označováni majoritní skupinou, ale sami ho přijali pouze částečně a dnes ho vnímají spíše pejorativně, jako hanlivé označení. Původem názvu Cikán (v Česku), Gypsy (Anglie) je podle Davidové v 9. století v Byzancii, kde nachází pro skupinu tzv nedotknutelných označení Atsinganoi. Anthinnganos byla istanbulská sekta zabývající se magií a věštbami, kdy zřejmě došlo ke ztotožnění obou skupin. Také pojmenování této skupiny Gitano (ve Španělsku), Gitan (ve Francii) bylo vytvořeno na základě mylné domněnky o egyptském původu zkomolením slova: Egyptian.

5

HORVÁTOVÁ, Jana. Historické osudy Romů od jejich odchodu z Indie do 19. st.. O ROMA, Brno. SVAN, Moravské zemské muzeum a Muzeum romské kultury, 1999 6 HÜBSCHMANOVÁ, Milena. Šaj pes dovekeras. Olomouc, Univerzita Palackého, 2002

8

2. 2. HISTORIE ROMŮ V České republice tvoří zhruba 5 procent obyvatelstva národností menšiny, jež se více či méně od majority liší, barvou pleti, jazykem, tradicemi a historií. Největší pozornost upoutává v současné době etnikum romské. Ačkoliv žije ve střední Evropě již několik stovek let, víme o něm doposud velmi málo.7 Historie tohoto národa není plně dokumentována, mezi Romy se vše předávalo ústně a ne písemnou formou. Jejich původ z Indie (Baro than - velké místo) dokazují především lingvistické výzkumy. Odtud migrují v několika vlnách mezi 8. - 11. století, kdy důvod není zcela znám (snad nedostatek odbytiště, sucho nebo vymanění z indického kastovního rozdělení) směrem do západní Evropy. Putovali Evropou různými směry ve skupinách pod vedením svého vůdce, označovaným jako vajda. Přestože Romové žijí v naší republice dlouho, prvním historicky spolehlivým dokumentem o pobytu v Čechách byla listina Zikmunda Lucemburského z roku 1432. Tento lid byl zpočátku přijímán většinou pozitivně, měšťané i venkované jim poskytovali pomoc, věřili totiž legendě o egyptském původu a sedmiletém putování za trest. Kouzlo legendy a pocit sounáležitosti se postupně vytrácel pod neustálými požadavky o materiální pomoc. Po roce 1427 Romy pařížský arcibiskup exkomunikoval z církve, poukazovali na neslučitelné chování Cikánů s chováním poutníků činicích pokání. Tím se začali vztahy ochlazovat. Následovalo pronásledování, vyhnanství, mučení. Za vlády Leopolda I. roku 1697 byli dokonce prohlášeni za psance8. Následkem toho mohl romské muže kdokoliv při pronásledování beztrestně zastřelit jako ptáky (odtud označení vogelfrey) nebo škodnou zvěř a po zadržení je čekal trest smrti, zatímco ženy a děti byly potrestány uříznutím uší a vyhnáním za hranice země. Později se trest smrti vztáhl i na ženy.9 Období vlády Marie Terezie a Josefa II. (1740 - 1790) znamenalo pro Romy možnost získat povolení k pobytu, výměnou za četná omezení. Tento pokus o asimilaci, o násilné usazení Romů spočíval v zákazech některých tradičních povolání, v převýchově a vyučení romských dětí, používání romštiny, ve změně oblékání a navštěvování bohoslužeb. Dalším nepříznivým osudem pro tento lid byl romský holocaust, kdy v roce 1933 se dostali v Německu k moci Nacisté, kdy za nežádoucí považovali nejen Židy, též 7 8 9

ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu. Portál, 1998 MIKLUŠÁKOVÁ, Marta. FRASER, Angus. Cikáni. In, Fraser. 1998 NEČAS, Ctibor. Rómové v České republice včera a dnes. Palackého Univerzita. Ostrava, 2002

9

postihla hrůza války Romy. V roce 1940 vznikly na území protektorátu Čechy a Morava 2 kárné tábory, jedním byl tábor u obce Lety, druhý pak v Hodoníně u Kunštátu. Od roku 1942 byly vypraveny transporty s Romy do Osvětimi, o rok později 1943 do Osvětimi II- Březinky. Hrozivým momentem se stalo datum3. srpna 1944. Během jedné noci zemřelo v plynových komorách 2 987 žen, dětí a mužů, čímž v táboře nezbyl jediný Cikán.10 Podle dochované dokumentace přežilo cca 600 lidí, 7000 lidí se již domů nevrátilo. Umírali následkem vyhladovění, přepracováním, zastřelením, nemocí, lékařských pokusů nebo plynem. V padesátých letech opět nastaly vlny migrací Romů do Čech a rokem 1958 se uzákonil zákaz kočovného způsobu života, provázený zákazem užívání romštiny a omezováním všech romských aktivit. Cílem bylo úplné splynutí této minority s majoritou. V roce 1968 dostali Romové v Československu šanci podílet se na řešení problémů s nimi spjatých, vznikla první romská organizace SCR.11 V roce 1973 byla organizace pod nátlakem zrušena, byla však východiskem pro činnosti nových organizací po roce 1989. Po tomto roce, se objevuje spousta spolků, organizací, atd. Někdy bývá tento jev označován jako renesance romské kultury. Myslím, že dnešní problém Romů v České republice označován jako rasismus je zakořeněn již v minulosti a bude těžké či nemožné jej odstranit. Jejich odlišná kultura může být inspirací, ale i zajímavým vhledem do jejich života, historie.

10

KALEJA, Martin, KNEIP, Jan. Mluvme o Romech. Ostravská univerzita, Ostrava, 2009 , KALEJA, Martin, KNEIP, Jan. Mluvme o Romech. Ostravská univerzita, Ostrava, 2009

11

10

2. 3. ROMSKÉ TRADICE 2. 3. 1. ŽIVOT, VÍRA O Romech je známá důležitost rodiny. Silné vazby mezi jednotlivými příslušníky jsou nejen v úzkém kruhu rodiny, ale i vzdálenějších příbuzných jako strýc z druhého kolene. Často také žijí pospolu, v tísni se mohou na sebe obrátit, jsou pohostinní. U olašských Romů jsou tyto vazby ještě silnější. Romové jako jedno etnikum není jednotná, ani co se týká náboženství. Víru v boha přejímali od majoritní vrstvy obyvatel, kde se usídlili, proto mezi Romy najdeme katolíky, protestanty, někteří dokonce islám. Obecně se Romové uchylují k víře v boha (Del) a protipólem je ďábel (Beng), silná byla také víra v různé duchy, kterých se báli. Ze strachu z duchů vyplývají některé z tradic tohoto národa. Příkladem je vyhazování nedojedeného, nečerstvého jídla, kterého se zmocnil duch "mulo". Výraznými událostmi, oslavy jsou svatba, křest a pohřeb. Při těchto obřadech se setkává celá rodina. Dnes vlivem sociální ekonomiky se svatby často vypouštějí a žijí spolu jen tak "na hromádce. Křest nového přírůstku je pro rodinu významnou událostí, spojenou s velkými oslavami. Úloha ženy je postarat se o rodinu, plodit děti, vařit, postarat se o domácnost. Neplodnost byla okolím vnímána jako trest a muž ji mohl opustit. Žena své těhotenství oznamuje nejprve ženám v rodině, teprve po té muži. V tomto období se chrání od všeho zlého, co by se mohlo přenést na plod. Obklopuje se pěknými, pozitivními vjemy. Romské dítě odmala vyrůstá v širším kruhu rodiny, kde přijímá pravidla skupinového chování, etické normy, získává zde své "romipen". Romipen je vlastnost získaná v rodině, vzniká ztotožněním s její hodnotovou orientací, je to vlastnost, která se v určitou dobu projeví. Žena byla ceněna podle své plodnosti, výchova dětí je nejen na matce, ale i na sourozencích, kdy ti starší se starají o každý nový přírůstek. Žena nabývala úcty nejen počtem odrozených a vychovaných dětí, ale také věkem. Muž je hlavou rodiny, také v tomto platí, že s přibývajícím věkem stoupá jeho úcta v rodině, slovo muže má velkou váhu, rodina jej musí respektovat. (U olašské skupiny se setkáme s pojmem olašský král, což je vůdce celého klanu.) Obřadem, který je dodržován i v dnešní době je pohřeb. Při této příležitosti se i dnes sjíždí celá rodina. Období mezi zesnutím a pohřebením provází tzv. "vartování". Zpravidla jsou to tři dny, dříve zesnulý ležel v místnosti obklopen čtyřmi svíčkami, 11

v současnosti je nahrazen fotografií a rodina čeká ve vedlejší místnosti. I v tomto případě se můžeme setkat se strachem z duchů. Aby se nevracel duch zemřelého, rodina se zbavila jeho oblečení spálením. Oblíbené osobní předměty jako fajfka, hudební nástroj se vhazovali k zemřelému v den pohřbu. Tato tradice přežívá, k zemřelému se vhazují cigarety, čokoláda. V minulosti na romský pohřeb přicházeli v červené a bílé barvě oblečení, v barvách spjatých se symbolem ochrany a čistoty, v současnosti je tato tradice nahrazená přejatou od majoritní skupiny barvou černou. Smutek drží půl roku, kdy se nosí černá páska na ruce.12

2. 3. 2. ROMSKÝ JAZYK Romský jazyk nazýváme romština, byla oficiálně přijata na kongresu v Londýně. Není plně jednotná, jednotlivé dialekty se liší, jazyk je ovlivňován asimilací, přizpůsobením Romů většinové společnosti, ve které žijí, přebírají nová slova. Dnes se již setkáváme s tím, že mladá generace Romů, již romsky nemluví, ačkoliv znají slova písně, nemusí znát její obsah. Romský jazyk se stal před lety předmětem bádání, jemuž vděčíme za odhalení původu této skupiny. Byla to právě lingvistika, která odhalila a potvrdila příbuznost romského jazyka s hinduištinou, tedy i indický původ.

2. 3. 3. ROMSKÁ VLAJKA Romská vlajka vznikla z popudu Generální unie rumunských Romů v roce 1933, oficiálně však byla přijata až na 1. Mezinárodním kongresu v Londýně v roce 1971. Vlajka se skládá z dvou horizontálních pruhů, horní je modrý, symbolizuje letní blankytnou oblohu. Spodní tvoří pás zelený, který připomíná pouť po zelené trávě, život na zemi. V jejím středu se nachází prastará symbolika ve tvaru kola, obsažená též na vlajce indické. Tento symbol (čakra) odkazuje na indický původ tohoto národa, na základní

12

Romská rodina [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http//www.romove.radio.cz

12

filozofické myšlenky," podle níž má vše svou příčinu a svůj následek."13 Musím se přiznat, ve mně tento znak vzbudil spíš dojem kola, v domnění, že jde o vyjádření kočovného života. Z řad českých Romů vznikla myšlenka své vlastní vlajky a tohoto úkolu se chopil slovenský umělec Tomáš Rafa, který uveřejnil svých sedm návrhů na Česko - romskou vlajku. Vznikly různé variace vycházející z původní české vlajky, do které včleňuje prvky vlajky romské (čakru, nahrazení jednoho pruhu). Své výsledné práce vystavil v Galerii Artwal, Galerii Národní technické knihovny a nábřeží Kapitána Jaroše v Praze.

2. 3. 4. KULTURNÍ CENTRA A MÉDIA S kulturou tohoto etnika se můžeme setkat nejen prostřednictvím knih, přímé konfrontace s ním, ale velkou zásluhu na šíření povědomí mají média. Také tato komunita se dnes může pyšnit svým radiem, internetovými stránkami (romea.cz) a časopisem Romano Džaniben. Od roku 1991 funguje Muzeum romské kultury v Brně, návštěvníci se zde seznamují prostřednictvím dochovaných exponátů, sbírek užitého umění a výtvarného umění o životě Romů, podílí se také na vydání knih, katalogů spjatých s touto menšinou. Festival Khamoro, největší a nejuznávanější romský festival, se koná v České republice od roku 1999, tento nápad se stvořil v hlavách manželů ze Sarajeva Heleny a Demila Silajdzice, byl následně přijat s nadšením. Hlavní myšlenkou je představení romské kultury široké veřejnosti se vším, co světu přináší (nejen hudební produkci, ale i divadelní spolky, tanec, doprovodné výstavy, apod.).14

13

FRÝDRÝŠKOVÁ, Helena, Romano voďori [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z:

http//www.romanovoďori.cz 14

Tamtéž

13

2. 4. VÝTVARNÉ UMĚNÍ Kořeny romského výtvarnictví sahají do dlouhé minulosti, v touze zkrášlovat prostředí, ve kterém žili, zkrášlovat předměty, oblečení, atd., a v řemeslné tvorbě. Na počátku 90. let se objevuje velké množství amatérských autorů, lidí bez výtvarného vzdělání. Velkým překvapením byl zájem veřejnosti o výstavu " amatérských" děl 13 vybraných autorů uskutečněnou Muzeem romské kultury. Tito výtvarníci čerpali náměty z lidových tradic, svého života, současného postavení a možností. Právě nedostatek finančních prostředků přispěl k netradičním a originálním výtvarným technikám. K takovým výtvarníkům patří Dušan Oláh (narozen 1960), který pomocí teček propisovací tužkou na papír vytváří dojem grafických listů. Aladár Kurej (1926 2001) dotváří své malby vystřiženými fotografiemi reálných postav. Do mosazných dělostřeleckých nábojnic ryje Andrej Pešta. Je také tvůrcem soch z vršků láhví od piva. Daniel Kováč (narozen 1952) nahrazuje dřevo dostupnějším materiálem - siporexem (stavební kvádr). Ján Berky (narozen 1951) pracuje s olejovými pastely, s levnými lepidly ve spojení drtě skleněných vánočních ozdob, čímž docílil ve svých obrazech zajímavého třpytu.15 Za nejznámější osobností z okruhu nevyškolených výtvarníků je Rudolf Dzurko (narozen 1941 na Slovensku). Ve Skalici se poprvé setkává se sklem jako s materiálem. Od roku 1984 žije trvale v Praze a rozvíjí svou tvorbu tzv. " skleněných obrázků". Za použití barevné skleněné drtě lepené na skleněný podklad zhotovuje obrazy na motivy svých vzpomínek na rozvětvenou rodinu ve Skalici, či symbolické reakce na okolní svět. Dochovalo se také několik plastik z pískovce a ze dřeva. Erika Manuš vlastním jménem PhDr. Miroslava Preussová, neromka zabývající se a píšící o romské menšině a o jejich kultuře. O Dzurkovi, se kterým soužila, mluví jako o člověku, který je silně zakotvený v tradicích a paměti etnické menšinové komunity, současně ji přerůstá svým osobitým způsobem.16 Mezi první profesionální romské výtvarníky, absolventy škol umělecky zaměřených jsou například Viola Petrášová ( 1962 - 1995), Alexandr Bahó (narozen 1947), Božena Přikrylová (narozena 1978), David Zeman (narozen 1973). Ve sbírkách Muzea romské kultury se shledáme také s obrazy nové generace, ke kterým patří dvě univerzitně vzdělané výtvarnice Ladislava Gádžová (narozena 1981) a Věra Kotlárová (narozena 15 16

KALEJA, Martin, KNEIP, Jan (eds). Mluvme o Romech. Ostravská univerzita, MSD, v Brně, 2009 MANUŠ, Erika. Katalog Rudolfa Dzurka. Muzeum romské kultury, Brno 2001

14

1980 v Českém Krumlově). K Věře Kotlárové dnes Chovancové mám osobní vztah, nejen že prožila dětství ve stejné obci Větřní jako já, studovala stejnou střední školu jako já, ale pochází ze stejné ulice. K malování se dostala již v dětství vlivem jejího strýce, který ač nevyškolen věnoval své volné chvíle malbě. Pamatuji si, už na SUPŠ sv. Anežky, kde se naše cesty opět setkaly, byla výrazným malířským talentem. Nejen talentem, ale i neobyčejnou pracovní kázní dosáhla univerzitního vzdělání. Dnes předává své zkušenosti a um budoucí generaci umělců na střední škole, kde sama též naslouchala radám dnes svých kolegů Evy Výborné a Michala Vavrečky. Od menších formátů, studií rukou, náboženské tématiky, přechází k monumentálním formátům obrazů, jež jsou dle autorky "o vnitřních hnutích, o radosti, starostech a strachu. Je to život a vlastně pokračování pouti, je to pořád na cestě, je to jeden velký příběh."17 Jako fascinující vypravěčka se, podle recenze Pavla Onračka, projevila již v období studia FaVU VUT v ateliéru kresby a multimédií Václava Stratila."V jejích obrazech a monumentálních kresbách se z řeči symbolů stal vír představ. "18 Díla Věry Chovancové jsou typické svou barevností, kromě vypravěčství (příbězích inspirovaných svým životem), se vyskytuje v její tvorbě volný malířský projev prstovou technologií opět na velkých formátech. Vyprávěním o obraze Zlato z nebe, autorka popisuje přístup k práci na svých dílech, kdy nepracuje jen na jednom obraze, nechává jim čas, z mnohdy abstraktních fleků se vylupují konkrétní objekty. Inspiraci čerpá z okolí, z víry a hledání boha. Tibor Červeňák, je dalším talentovaným umělcem, jenž profesně přesáhl hranice České republiky, uskutečnil výstavu dokonce v New Yorku. Narodil se v roce 1977 v Kronově, ale od roku 1989 vyrůstal v Hranicích na Moravě. Od akvarelů se vyhraňuje k tvorbě pastózních figurálních stylizací, připomínající jednoduché symboly. S jeho jménem bývá spojována i tvorba skleněných vitráží. Míla Doležalová nepatří svým původem k romskému etniku, Její dětství prodchnuté chudobou rodiny, soužití s Romy ovlivnilo její tvorbu, ve které se promítají její zážitky s touto menšinou. Zvyky, kočování a svatby se staly inspirací a námětem maleb, které mohou svým vzezřením připomínat Goginovy malby z pobytu na Tahity. Ještě bych ráda zmínila již zesnulou malířku Ceiju Stojku (1933-2013), rakouská 17

Věra Kotlárová [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http//www. eskira.cz./vera-kotlarova

18

ONDRAČKO, Pavel, časopis Atelier č. 6,5, 2007,[online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z:

http//www. eskira.cz./vera-kotlarova

15

olašská Romka), která na sebe upoutala pozornost vydáním knihy "Žijeme ve skrytu", v níž odhaluje téma romského holokaustu, jehož byla přímým svědkem. Od roku 1989 vešla ve známost jako malířka. Její malířská tvorba zahrnuje tři témata: zážitky z koncentračních táborů, život její rodiny a květinová pole.19 K výtvarné produkci neodmyslitelně patří také odvětví fotografie, kdy zde převažuje především typ dokumentární. Příkladem jsou autorky Jana Tržilová s cyklem fotografií lidí příslušného etnika vydaných pod názvem Aspiration.20 Další cennou fotografkou v tomto směru je Eva Davidová (česká etnografka, zabývající dlouhodobě romskou společností). Tyto fotografie postrádají snahu o uměleckost, aranžovanost. Jsou dokumentem, objektivní zprávou vypovídající o skutečném romském životě v osadách, kde s nimi částečně žila. Fotografie každodenního života Romů z let 1956-1995 byly vydány v roce 2004 v souhrnné knize.21

19

Ceija Stojka [online]. [cit. 2016-05-15]. Dostupné z:

http://gallery8org/en/news/2/4/ceija-stojka 20

TRŽILOVÁ, Jana, Aspration, Video Pacific Communication Limited, New Zealand, Mladá fronta, ČR, 2004 21 DAVIDOVÁ, Eva, Fotografie každodenního života Romů, Torst, 2004

16

2. 5. UŽITÉ UMĚNÍ Odkazem romské kultury jsou sbírky v Muzeu romské kultury v Brně. Nalezneme zde spoustu předmětů užitkových tohoto etnika. Jsou zde uloženy nástroje, které při své práci využívali, například obuv, šátky, klobouky, haleny, šaty, koberečky, výšivky, nástěnné obrázky, šperky. Z užitého umění je cítit jejich vztah s přírodou a čerpání z ní, s velmi častým motivem květin, který zdobí v různých podobách vše, čím se obklopovalo. Typická je pro ně zdobnost, pestrost, barevnost (obzvlášť oblíbená je červená barva - užívali jí i na závěsy, snad jako ochranu před zlými duchy). Jejich cit pro dekor sálá i z jejich obydlí, bývá zvykem zkrášlovat i zdi různými stylizovanými přírodními motivy (motýli, květiny, atd.). Doklady jsou dochované vozy kočovníků, které sloužily i jako obydlí, obzvláštní estetický význam se přikládá vozům z Polska a Velké Británie, které jsou doplněny o bohatou dřevořezbu. Žena měla na starosti zajištění tepla domova, udržovat čistotu, pořádek, byla také hlavním interiérovým tvůrcem, včetně výmalby stěn. I zde se setkáváme s barevností, kdy podkladem je jedna barva (žlutá, oranžová, červená tyrkysová), zvolený motiv nanesen v jiné barvě štětcem, rukou, přes šablonu, válečkem, podle toho co měli k dispozici.22

22

KALEJA, Martin, KNEIP, Jan (eds). Mluvme o Romech. Ostravská univerzita, MSD, v Brně, 2009

17

2. 6. TRADIČNÍ ŘEMESLA Romové vzhledem ke svému indickému původu patřili do kast vykonávajících určité profese. Romové byly především známí zpracováním kovů - kovářství (mohli tak zpracovávat staré železo, které našli nebo dostali zdarma), kotlářství, kovotepectví, výroba nádob, lití zvonů i zvonů pastýřských, výroba nožů, brusičství, cínařství, drátenictví a vyhotovení šperků. Významným dokladem jejich umění zpracovávat kov jsou dochované obřadní poháry ze stříbra. Bývaly pokryty reliéfy nebo rytými motivy výjevů z romského života. Živili se též ošetřováním koní, handlováním s koňmi, hudbou, cvičením hadů a medvědů, zpracováním hlíny (hrnčířství, cihlářství), kůží, košíkářstvím, ženy zastávaly pomocné práce v domácnostech a věštění budoucnosti nejčastěji z karet a z ruky.23

23

KALEJA, Martin, KNEIP, Jan (eds). Mluvme o Romech. Ostravská univerzita, MSD, v Brně, 2009

18

2. 7. HUDBA Romové během svého kočování prošli mnoho zemí, proto v různých kulturách nalézáme romské hudební prvky, stejně jako romská hudba je obohacená o prvky folklórní hudby jiných zemí. Součástí každodenního života Romů je romská hudba, tradiční staré písně nebo jejich moderní současné pojetí. Hudba je nejsilnější a nejznámější stránkou romské kultury. Romskou hudbu provozují od profesionálů po úplné amatéry, písně se přenáší verbálně, nepoužívají zpravidla notové ani textové záznamy, nebývají zpravidla klasicky vzdělání, řídí se citem a sluchem. Muzikant přebírá základní model písně, jež více či méně na místě dotváří. Hudební projev je ovlivněn osobností interpreta, jeho tvořivostí, fantazií, schopnosti improvizace a dovedností, z toho plyne značná škála úrovní romské hudby. Romská hudba je většinou písňového charakteru, odráží se v ní způsob života, tradiční mravní a etické normy, hudba je charakteristická, typické jsou příznaky jako horkokrevnost, prudkost, emoční vznětlivost, čiší z ní vášeň, svéráznost, je živelná a nenucená. V jejich táhlých písních, určených k poslechu Rómové vyzpívávají svůj žal, tužby a přání. V rychlých písních, které bývají doprovázeny tancem, je hlavním prvkem strhující rytmus, jež se často v průběhu písni zrychluje - viz čardáše. Tématem bývá Romský život, láska, touha, žal. V překladech písní často zaznívají krátkodobé pocity, prchavé okamžiky jako výkřiky v neuspořádaném sledu. Jejím cílem je působit na nitro posluchače, probudit v něm emoce, vzít ho za srdce a píseň spolu procítit. Romská hudba zaujala nejednoho z neromských významných hudebníků. V historii to byli například Rachmaninov s operou Aleko (1893), Johanes Brahms s cyklem Osm cikánských písní a u nás Antonín Dvořák se svou sbírkou písní Cigánské melodie.

2. 7. 1. Romská hudba v historii Mezi významné historické osobnosti tradiční romské hudby patří byl János Bihári (1764 - 1827), Panna Cinková (1711 - 1772), Papusza, Jean - Baptiste Reinhardt (Django) (1910 - 1953), Jožka Kubík (1907 - 1978), Desider Ferto (1921 - 1996) byl maďarským Romem žijícím na Slovensku, jež v sobě snoubí nejen hudební umění - hru na cimbál,

19

ale i složku výtvarnou, byl řezbářem zobrazujícím do dřeva romské hudebníky např. cimbálovou kapelu, basisty24

2. 7. 2. Osobnosti romské hudby současnosti Věra Bílá, mezinárodně známá se svou skupinou Kale, vstoupila do povědomí vydáním alba Rom pop (tento výraz je užíván pro modernizovanou romskou hudbu, oblíbenou u mladší generace). Antonín Gondolán, jeho talent objevil Gustav Brom, stal se tak členem jeho orchestru a na jeho popud zahájil studium konzervatoře v Brně. S orchestrem Ladislava Steidla doprovázel Karla Gotta. Vystupovali v Semaforu, v divadle Apolo. S divadlem Apolo vycestovali v roce 1967 do USA na osmiměsíční turné. Dnes působí jako organizátor koncertů. Ida Kelarová, známá je též její sestra Iva Bittová (herečka, zpěvačka, houslistka). Pro mladší generaci je zástupcem moderního, současného pojetí romské hudby skupina Gypsy.cz. Nejen mladou generaci oslovuje jejich pojetí romské hudby propojené s moderními styly hipp - hopu, breaku a funku. Dalšími interprety současné romské tvorby v Čechách jsou Bitumen beat, Rosen Band, Imperia, Gejza Horvát písničkář, Laczo Deczi- jazzový trumpetista původem Slovák, dnes žijící v New Yorku, Mário Bihári- zpěvák a akordeonista, působící se skupinou Koa, která doprovázela Zuzanu Navarovou. Romský původ je přikládán též české zpěvačce Lucii Bílé. Hudební talent dokazují též četné úspěchy talentovaných zpěváky z televizních soutěží např. Česko Slovenská SuperStar, kde na sebe upoutala pozornost jako první Martina Balogová a další řadě Vlastimil Horváth, Monika Bagárová, Jan Bendik, Dalibor a Daniela Slepčíkovi, Veronika Danišová.

24

Romská hudba [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z:

http//www.romove.radio.cz/cz/clanek/18526

20

2. 8. Literatura Ačkoliv písemné odkazy v historii Romům vlastní nebyly, dnes je tomu jinak. Literatura má dnes zastoupení i v Romské kultuře. Počínaje romskými slovníky, články, povídky, básně, pohádky, romány. Milena Hübschmannová mluví o tzv. "průniku zániku a vzniku"25, kdy má namysli zánik ústní lidové slovesnosti, zároveň však zrození autorské písemné tvorby. Literární romská tvorba vychází z romských tradic, najdeme zde vyprávění z romských osad, o naplnění školní docházky, náboženskou tématiku, o lásce, útlaku, životě v dětských domovech, pohádky a pověsti, ve kterých se objevují klasické motivy jako čerti, duchové zemřelých, kořenářky, čarodějnice. Najdeme mezi nimi ale také poměřování sil mezi chytrým Romem a hloupým gádžem. Jednou z nejvýznamnějších osobností je Elena Lacková (1921). Je první romskou studentkou na Karlově Univerzitě v Praze. V románu Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, autorka vypráví o svém životě v osadě, román je psán v romštině, o překlad se zasloužila romistka Milena Hübschmannová. Autorkou je také první romské divadelní hry u nás s názvem Žužilka, pohádkové sbírky Romane paramica. Další spisovatelkou je Tera Fabiánová (1930 v Žiharci ). Publikovala několik povídek a pohádku Tulák, překladatelkou z romštiny byla opět M. Hübschmannová. Margita Reiznerová (1945) je autorkou povídek a pohádek v romštině. V překladu do češtiny byla vydána pohádka Kaĺi.V roce 2001 byly podle její předlohy natočeny romské pohádky formou Večerníčku pro nejmenší. Jednotlivé díly jsou na motivy lidových romských pověstí, tvoří je 6 dílů: Příběhy nekonečných cest, Královské zrcadlo, Legenda o Černé Sáře, Baltazarův pes, Balada o kouzelných houslích a Dvanáct měsíců. Milena Hübschmanová má zásluhu nejen na překladech z romštiny, ale stala se také sběratelkou pohádek, které vydala pod názvem Romské pohádky. Gejza Demeter v knize Romské pohádky vzdává hold svému dědečkovi, jeho vyprávění pohádek. Snaží se žánr ústní lidové slovesnosti převést do psané formy. Tématikou dětských domovů se zabývá Ilona Ferková ve své knize Čhorde čhave (Ukradené děti). Za osobní přínos v problematice Romů a jeho postavení v ČR byla oceněna vyznamenáním tehdejším presidentem Václavem Havlem. Romskou náboženskou poezii zastupuje Vlado Oláh. Je spoluautorem překladu výňatků z bible, které jsou vydány s názvem O Del vakerel ke peskere čhave (Bůh mluví 25

HÜBSCHMANNOVÁ, Milena,[online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http//www.romea.cz

21

ke svým dětem). Básně publikoval v básnických sbírkách Khamori luluďi (Slunečnice) a Le khameskere čhave (Děti slunce). Stál u založení sdružení Matice romská.26

26

Romská literatura [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z:

http//www.romove.radio.cz/cz/clanek/19359

22

2. 9. Divadlo Také v tomto odvětví se uplatnilo jejich nadání, jezdili s kočovnými divadly, s loutkovým nebo syntetickým (spojení tance, hudby, mluveného slova), předváděli různá čísla se zvířaty, akrobatické kousky. Romové bývají spojovány s rodinou loutkáře Matěje Kopeckého nebo známé cirkusové rodiny Berouskových. V období první republiky vytvořili několik menších cirkusů a dodnes je možné je shlédnout v některých světových cirkusech jako akrobaty, v podobě krotitelů atd.27 V České republice ještě romské profesionální divadlo není, ale při různých příležitostech, jako je například festival KHAMORO, s projekty romských divadel ze sousedních zemí. V roce 2001 se zde představil soubor Roma Theatre Pralipe, založeným v Makedonii, ale v současné době fungující v Německém Mülheimu. Také slovenské divadlo Romathan zde sklidilo úspěch, v repertoáru mají i mimo jiné hry Eleny Lackové (první romskou spisovatelkou, zakladatelkou kočovného ochotnického divadla) Cigánský tábor, Hrbatý Maren. Také Rusové se mohou pochlubit profesionálním romským divadlem Romen. Romská tématika u nás na divadelních " prknech, co znamenají svět," převládá v podobě projektů. V divadle Bez zábradlí se odehrával příběh lásky krásné cikánky a krále zlodějů, s názvem Cikáni jdou do nebe. Pražské divadlo AHA uvedlo v divadle Gong hru Jablka mládí, pohádku Mileny Hübshmannové z knihy Romské pohádky. V Ústí nad Labem se hrála pohádka Františka Demetera O zlatém Sidorovi, která vypráví o historii romského národa. Jistě bychom našli další. Závěrem jen zmínku o brněnském divadle Líšeň, jež vzniklo v roce 1998. Tento spolek dlouhodobě spolupracuje s romskými hudebníky a herci. V současné době má v nabídce pohádku Paramisa (Chytrý hloupý Rom). Romům bývá vytýkáno jejich nekulturní chování, na straně druhé je to právě romská kultura, o kterou má většinové obyvatelstvo zájem. Říká se, že Romové mají v krvi rytmus, a proto jsou tak skvělí hudebníci a tanečníci. Nikoho také nepřekvapí, pokud Rom krásně maluje, vyřezává ze dřeva či modeluje z hlíny, protože umělecké Romské divadlo[online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http//www.romove.radio.cz/cz/clanek/19656 27

23

zaměření Romů koresponduje s romantickými představami gádžů o romské temperamentnosti a barvité obrazotvornosti. Romská kultura, která je dokladem velké vnitřní síly a energie Romů, může být spojovacím můstkem mezi Romy a ne-Romy.28

Romské divadlo[online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http//www.romove.radio.cz/cz/clanek/19656 28

24

3. PRAKTICKÁ ČÁST- VÝTVARNÝ PROJEKT- ROMSKÁ KULTURA Ve výtvarné výchově, by nemělo jít o pouhé nacvičení kresby a seznámení s novými výtvarnými technikami, snahou tohoto předmětu je také vychovávat. Prostřednictvím námětů se můžou děti zamýšlet nad různými problémy, setkávat se s novými informacemi, hledat odpovědi, komunikovat, řešit, atd. V tom vidím velký potenciál výtvarné výchovy. Prostřednictvím námětu můžeme v dětech rozvíjet sociální učení, respektu k druhým, seznamovat snovými informacemi, dávat podněty k přemýšlení, rozvíjet citlivost. Cílem této praktické části bude vytvoření výtvarného projektu, návrhů jednotlivých hodin, v němž nahlédneme s dětmi do romské kultury. Pozitiva projektové metody jsou jednoznačně v komplexnosti, návaznosti, podněcování fantazie, nazírání na problémy z různých stran, hlubší poznatky o světě, možnost individualizace ve výuce, děti se učí kooperaci, vnitřní kázni, toleranci k druhým, diskutování, tvoření, utváření postojů, komunikovat, obhajovat svůj názor, unést případnou kritiku, mají prostor pro vnesení do projektu své myšlenky, mohou do něj zasahovat vlastními nápady, řešení problémů nejen výtvarných v logické postoupnosti. Samozřejmě se přirozeným způsobem seznamují s výtvarnými prostředky a technikami. Romská kultura, život Romů může být nekonečným zdrojem námětů k tvorbě. Inspiraci můžeme hledat v historii, původu, migraci, ve vzhledu, v muzice, v tradicích. Je toho skutečně nevyčerpatelně. Pro kratší časový interval jsem realizovala projekt v několika třídách souběžně, jednalo se o 3. - 5. Každé třídě jsem se snažila přizpůsobit jednotlivý úkol přiměřeně věku. Zahájením byl brainstorming, kdy mě zajímalo, kolik toho dětí o Romech ví, nebo si myslí. Ovlivněni médii a rodiči si o Romech nemysleli nic moc dobrého. Převládali pojmy jako krádeže, nepořádek, hluk, romské děti zůstávali v pozadí a vůbec se nesnažily oponovat ani obhajovat. Z tohoto podnětu je projekt v podobě představení dětem této komunity hlavně v pozitivních příkladech. Nejedná se o obhajobu Romů, jen v dětech probudit cit pro rozeznání dobrého a špatného, uvědomění, že nelze lidi strkat do jednoho pytle,

25

odsuzovat člověka pro jeho původ, barvu pleti a nebrat tyto jevy jako rozhodující a všeobecně platné. Romským dětem mohu tak nabídnou něco svého, známého, vzor pocit sounáležitost a možnost představit ostatním svoji kulturu.

3. 1. PROJEKTOVÁ VÝCHOVA Projektová výchova je směrem soudobým, v dnešní době zažívá renesanci. Snahou pedagogů o hlubší vhled, o pochopení problému, souvislostí, vcítění se, snaha něco prožít, odstranit tak izolovanost a roztříštěnost jednotlivých výtvarných činností vedoucí k povrchním vědomostem, memorování pojmů. Tato metoda je tvořena cykly, které spojuje jeden motiv Je to organizovaná forma učení, prostředkem ve výuce, kde pedagog pouze činnost vede, nabádá. Žák zde má prostor se projevit, tak se stává spolutvůrcem projektu. Výsledkem je realizace projektu, který umožňuje více pohledů na problém, nabízí více cest k řešení a tím mnohostranné vnímání světa. Žáci si při této metodě nejen utvářejí poznatky o problému, zdokonalují se v oblasti dovedností, ale uplatňují též logické myšlení při hledání cesty řešení, etické a morální postoje, svobodu projevu, samostatnost, odpovědnost, sebehodnocení. Ve výtvarné výchově se též preferuje přístup řazení úkolů za sebou s tematickou návazností před střídáním úloh bez souvislostí, ačkoliv pro děti se mnohdy tento postup zdá pestřejší, čekají, co nového to bude asi tentokrát, ale nenutí je nad tím přemýšlet. Ukazuje jen první plán pohledu a ne co je za ním. Projektová výchova ve výtvarném umění má podle Věry Roeselové několik Základním rozdělením je na výtvarnou řadu a výtvarný projekt.30

forem.29

29 30

ROESELOVÁ,Věra. Řady a projekty ve výtvarné výchově. Sarah, 1997, str. 30 Tamtéž, str. 28 -30

26

3. 2. ROZDĚLENÍ PROJEKTŮ podle Věry Roeselové31 Výtvarné řady

Jsou podstatně kratší, jednodušší a srozumitelnější než projekt. Jednotlivé dílčí úlohy se řetězí do jednoduchého celku. Rozvíjí se a pracuje se v několika lekcích na jednom nosném tématu, kde jednotlivé kroky spolu logicky souvisí. Učitel vede žáky dle svého promyšleného konceptu řešení problému, na něm závisí způsob řešení stěžejního tématu. Podle přístupu k námětu nebo výtvarnému problému (technice), rozlišujeme výtvarné řady: výtvarný cyklus, metodickou řadu, tematickou řadu a srovnávací řadu.

Výtvarný cyklus Zde je východiskem jedno hlavní téma, výsledkem je několik prací v příbuzenském vztahu k hlavnímu tématu, několik variant. Nenajdeme zde linii kroků, jež se rozvíjí a gradují k závěrečné práci, ale soubor těchto prací poukazuje na možnosti postupů a přístupů k námětu, k jeho variabilitě. Žáci tak mají možnost porovnat a uvědomit si různé způsoby řešení daného problému.

Metodická řada Jde o lineárně vedenou řadu s jedním námětem, kde krok za krokem dochází proměně, která postupně graduje, až vyústí k řešení problému, k hlavní myšlence. Studováním skutečnosti, jejích vlastností, proměn, vnímáním podnětů všemi smysly a jeho záznamy žák směřuje k výsledné práci. Metodická řada směřuje k zvládnutí, osvojení náročné výtvarné techniky. Vyvrcholením těchto řad bývá stylizace, provedení v náročnějším materiálu, kde vzniká artefakt, návrh designu. Žáci si osvojují systematický a logický postup uvažování, objevují technické možnosti výtvarných vyjadřovacích prostředků a dovednosti k zvládnutí obtížnějšímu

31

ROESELOVÁ,Věra, Řady a projekty ve výtvarné výchově, Sarah,1997, str. 30-32

27

technickému provedení ve výtvarné činnosti.32

Tematická řada Zde se uplatňuje námět jako spojovatel, může jít i o širší tematický celek. Námět je prozkoumáván do hloubky, v různých podobách a souvislostech, různými technikami. Námětem či tématem vhodným k vytvoření řady je mnoho, např. Hlava rodiny, Den strávený ve škole, apod. Nosným tématem se rovněž může stát výtvarný vyjadřovací prostředek jako Pohyb, Stíny, apod. Na závěr děti své představy, poznatky, zážitky, postoje a názory konfrontují mezi sebou ve skupince navzájem. V průběhu činnosti se kromě výtvarných dovedností, estetické složky se uplatňuje též sociální učení, vůle, mravní, etické vlastnosti, schopnost vyslechnout, pochopit, vcítit se, vystupovat slušně33

Srovnávací řady Tato metoda je náročnější než předešlé, přínos má hlavně pro pedagoga, který sleduje přístupy k řešení výtvarného problému v různých skupinách ( děvčata - chlapci, věkové rozlišování) nebo u jednotlivce v různých etapách vývoje.

Tematicko - metodická řada Vznikla propojením tematické a metodické složky. Projektové metody lze třídit podle účelu - konstruktivní (ztvárnění skutečnosti), problémové (řešení určitého problému), hodnotící (estetická zkušenost), drilové (získání dovedností). Podle navrhovatele může být projekt spontánní, uměle připravený, mezityp. Podle místa konání je projekt školní, domácí nebo se oba typy prolínají. Podle času je dělíme na krátkodobé či dlouhodobé. Podle počtu řešitelů jsou projekty individuální a kolektivní. Kolektivní se mohou 32

HAZUKOVÁ, Helena. Nová pojetí výtvarné výchovy [online]. Dr. Josef Raabe s.r.o [cit.

2016-05-14]. Dostupné z: http//clanky.rvp. cz 33

Tamtéž

28

členit na skupinové, třídní, celoškolní.34

34

HAZUKOVÁ, Helena.. Nová pojetí výtvarné výchovy [online]. Dr. Josef Raabe s.r.o [cit.

2016-05-14]. Dostupné z: http//clanky.rvp. cz

29

3. 3. NÁVRHY NA JEDNOTLIVÉ LEKCE 3. 3. 1. Indie - pravlast Romů Námět směřuje k povědomí, odkud toto etnikum je. Věková skupina: 5. třída Cíl hodiny: výtvarná technika koláže -rozvoj výtvarné a vizuální schopnosti a dovednosti, manuální dovednosti, rozvoj estetického cítění, kompetence k řešení problémů, tvořivosti, občanské a sociální schopnosti Motivace: Povídání o původu Romského etnika, proč asi odešlo ze své země, v čem vidí podobnost, co si ze své země uchovali. Jakým způsobem můžeme ztvárnit pravlast? Organizace: práce ve dvojicích Postup: Seznámení s technikou koláže, co to je? Ukázky J. Koláře. Rozdělení si materiálu - novin, barevnách papírů, časopisů National Geographic, staré vyřazené atlasy, hledání použitelného motivu pro dané téma. Následné rozvržení na formát, lepení a podle potřeb dokreslení. Hodnocení: Průběžné individuální hodnocení v hodině. K uzavření tohoto úkolu vypovídali žáci, jak se jim pracovalo, co bylo těžké, jak se jim podařilo vystihnout myšlenku. Diskuse nad zajímavými postřehy dětí. Někteří přistupovali k úkolu velice zodpovědně, radili se mezi sebou, se mnou. Mezi nimi vznikly zajímavé výjevy figur, alegorická postava symbolizující pradávnou zem, objevil se též slon jako posvátné zvíře. Další práce byly shlukem lepení výstřižků s prvky připomínající Indii, jiné orientální země, bez určitého záměru. Za tímto neúspěchem podle samotných dvojic byla chyba v komunikaci, každý tvořil (lepil) něco jiného, nepochopení zadání, atd. Ze své pozice učitelky, jež pravidelně obcházela jednotlivé skupinky se snahou pomoci tápajícím, spíš soudím, že je námět příliš neoslovil nebo se zdál složitý. Snad jsem neměla tak volné zpracování, což by nevedlo k takovým rozdílným přístupům.

30

3. 3. 2. Sebereme svých pár švestek a jedeme či jdeme Zde jsem se zaměřila, na vcítění se lidí s kočovným způsobem. Jaké předměty cestovali s nimi. Věková skupina: 4. třída Úkol: kresba tužkou předmětů, důležitých pro život romských kočovníků na cestách Cíl hodiny: rozvoj vizuálně-výtvarných schopností, výtvarné dovednosti, představivosti, rozvoj psychických a sociálních schopností jako empatie, rozumové schopnosti při posuzování praktičnosti, důležitosti předmětů Motivace: Diskuze nad hodnotami dnes, co je pro nás důležité dnes, co dříve? Co by sis vzal sebou ty? Prohlídnutí katalogu Romského muzea. Organizace: individuální Postup: Po úvodní diskuzi, proč kočovali, co mohli považovat za cenné a nepostradatelné (15 minut), se děti uchýlily do samostatné práce (60 minut). Na papír velikosti A3 si nejprve rozvrhly 6 předmětů, které se vejdou do uzlíčku, poté se věnovaly detailům. Hodnocení: Hodnocení probíhalo v průběhu práce individuálně, upozornění na vzájemné proporční vztahy mezi jednotlivými předměty. Na závěr při společném vystavení výsledných obrázků porovnávaly děti mezi sebou obsah svých prací. Závěrečné otázky: Kdo volil jaké předměty, opakují se některé? Můžeme z toho vyvodit nějaký závěr? Z této úlohy jsem měla příjemný pocit. Všichni pracovali se zaujetím, konfrontovali své myšlenky mezi sebou. Zjistili, že není snadné se v dnešní době vcítit se do kočovné společnosti z dob minulých, bez technických vymožeností. Co člověk potřeboval k přežití. Ze zobrazených předmětů u chlapců převládali věci praktické peníze, nůž, nádoba na vodu. Zatímco u děvčat nechyběl hřeben, šaty a pomůcky ke koním.

31

3. 3. 3. Tady velím já – patriarchát aneb otec na vrcholu pyramidy Námětem tohoto úkolu, je znázornění postavení muže a ženy v rodině. V romské rodině je vůdcem muž, který rozhoduje a rodina ho v jeho rozhodnutí následuje. Věková skupina: 5. třída Technika: kresba černým fixem Cíl: rozvoj vizuálně výtvarných schopností, dovedností, estetického cítění, kompetence k řešení problémů, tvůrčí přístup, využití, použití symboliky pro jednotlivé postavení či pohlaví rozvoj osobnostních kompetencí-vcítění, vnímání odlišností mezi pohlavně odlišnými jedinci, občanské kompetence- rodinné vztahy, sociální- odlišná kultura- jiná tradice Motivace: Co to je patriarchát, význam? Jak je tomu dnes? Kdo velí u vás doma? Proč má u vás hlavní slovo maminka (tatínek)? Co je to symbol? Jaký symbol známe pro muže a jaký pro ženu? Kde se s nimi můžeme setkat? Pomůcky: čtvrtka A4, černý fix Organizace: Úvodní společná diskuse (15 minut), po které následuje samostatná tvorba (50 minut) Hodnocení: Individuální hodnocení v průběhu činnosti. Na závěr, se žáci hodnotí navzájem, vyzdvihnou pro ně zajímavé originální přístupy, vtipné zobrazení, výtvarně pečlivě nebo čistě zpracované, srozumitelnost obsahu. Touto hodinou jsem byla překvapená, kolik nápadů, přístupů žáci použili. Samotní tvůrci měli z výsledků radost, víceméně si navzájem i při hodnocení své nápady chválili. Vznikali zobrazení pomocí ryb (malá rybka, velká rybka, žralok), domy, dámského a pánského prádla, vesmírnými planetami, sítě, matematických symbolů, atd.

32

3. 3. 4. Naše mama Roma Námětem je zde úloha ženy, její role matky. Úkol: malba romské ženy jako matky více dětí než je tradiční pro většinovou společnost, inspirace obrazy Madon Věková skupina: 5. třída Technika: malba temperou Cíl: vzdělávací cíle: rozvoj vizuálně- výtvarných schopností, rozvoj výtvarných dovedností, seznámení s obrazy Madon s dítětem významných osobností sv. umění (Parmigianino, Oto Mueller- Cikánská Madona, Giotto- Madona na trůně, RafaelSixtinská Madona), setkání s pojmem proporce lid. těla, rozvoj barevného a estetického cítění. -výchovné cíle: sociální rozvoj-rodina, role ženy jako matky rozdíly mezi jednotlivými kulturami-ve výchově dětí, - občanské kompetence: seznámení s jinou kulturou, s tradicí, s rodinnými vztahy v kultuře, která je menšinovou skupinou naší společné země. Motivace: Romské přísloví: " Žena je jako strom, který každý rok rodí jablka."Jaké postavení ženy v romské komunitě? Čím je to způsobené? Co znamená výraz " zachování rodu"nebo naopak "vymření rodu"? Hodinu provází příběh Agnesy Horvátové z knihy Otcův duch o věrnosti ženy, o slibu daným o svatebním obřadu s názvem Živý, nebo mrtví. Ukázky zpodobení Madon různých malířů (Giotto, Rafael) Organizace: Po úvodní společné diskusi (15min) následuje samostatná práce (65min), závěr (10 min) Materiál: čtvrtka A3, tempery, štětec Postup: Na formát si světlým odstínem rozvrhnou děti figury, matku s miminkem a sourozenci, tak aby vyplnily prostor. Zaplňování plochy barvami, barevnost je ponechána na individuálním cítění. Hodnocení: Hodnocení probíhá v průběhu hodiny, zvláštní pozornost dána při prvotním rozvržení postav, zaměření na využití prostoru, proporce postav, poté dostanou žáci

33

volnost v barevném zpracování, pracovali samostatně. Závěr se konal nad společnou výstavkou rozložených prací, diskuse nad barevností, snaha vysvětlení autora o zvolené barevnosti. Zpočátku byl u žáků cítit ostych nebo strach ze zvládnutí úkolu, zvlášť při pohledu na ukázky se zvedla vlna řečí " to nezvládnu, je to moc těžké". Po zahájení samostatné činnosti se zabrali do práce a na strach zapomněli. Byla jsem si vědoma nelehkého úkolu, kdy bude třeba zachytit nejen postavu matky, ale ještě chovající malé dítě v náruči, čekala jsem, jakým způsobem k tomu žáci přistoupí. Největším problémem byla ruka držící mimino, téměř všichni se tomu vyhnuli. Výsledkem této činnosti byly převážně obrázky zářivých barev, které byly užity jako poznávací prvek (typický) pro romské etnikum. Dva žáci volili barevnost tlumenou. Postřeh žáků při závěrečném hodnocení poukázal na rozdíly, na barevnost, podobnost, stupeň schopnosti zobrazení postavy, na emoce vycházející z barevnosti, ale i z tváří ztvárněných na obrázcích. Zajímavé bylo, že objevili snad v každé práci jednu z kvalit i možnost jiného řešení.

34

3. 3. 5. Duch, který se zmocnil jídla Tento námět je použit z tradic, který je využit k seznámení s technikou využívající romský výtvarník Dušan Oláh. Úkol: Zobrazení vlastní představy, jak by mohl vypadat duch, který se zmocňuje nedojedené potravy. Technikou vytečkováním černým fixem. Věková skupina: 4. třída Cíl: vzdělávací: rozvoj kreativity, představivosti, vizuálně-výtvarné schopnosti, výtvarné dovednosti, estetický, seznámení s výtvarnou osobností, výchovné: technika vyžadující pečlivost, trpělivost, soustředění, komunikace, formulace, občanské: sociální učení, seznámení s tradicí, s úspěšnou osobností Dušana Oláha z romské společnosti Motivace: O Romech je známé, že nedojídají zbytky. Zbylé jídlo vyhazují. Víte proč? Není to plýtvání, pouhá rozmařilost? Nebo to snad je pověrou? Jak vznikla? Proč duch ovládá jídlo? Co s ním asi udělá? Znáte nějaké jiné duchy, například z pohádek, z televizních pořadů, filmů? Existují nebo je to výmysl. Organizace: Po společné diskuzi, seznámení s úkolem, ukázkou tečkované tvorby (15 min), samostatná činnost (60 min) Pomůcky: papír A4, černý fix (tenčí), tužka Postup: Na papír si lehce načrtnou děti svou představu o duchovi i s jídlem, pro možnost opravy a rozvrhnutí formátu. Po té provádí techniku tečkování, nejprve hlavní obrysy, po té stíny či plochy. Upozornění na uvolnění zápěstí, tím předejdeme bolesti ruky. Hodnocení: V průběhu hodiny pozorování, upozorňování na techniku jak tečkovat. Závěrečná diskuze (15 min) nad výslednými pracemi, možnost se vyjádřit k druhým, objasnit. Seznámení s osobností Dušana Oláha. Proč využíval této techniky? V čem je její výhoda? Tento námět v dětech vzbudil zájem, tématika duchů je pro tento věk přitažlivá. Pro tuto skupinu dětí aktuální, neboť zde propukla "mánie" hledání duchů v okolí pomocí aplikace v chytrém telefonu. S nadšením se pustily do práce, každý měl jasnou představu, jak by měl takový duch vypadat. Nadšení začalo u některých upadat až při tečkování. Zde se uplatnila a projevila vytrvalost, pečlivost, trpělivost. Na závěr byly děti 35

odměněny svými výslednými výtvory, podle reakcí dětí, soudím, že měla tato lekce úspěch. Rozdíly výtvarných dovedností byly sice mezi jednotlivými pracemi znatelné, v propracování detailů, ve znalosti stínování. Přesto, i ty slabší, byli překvapeni a spokojeni s výsledkem, jenž způsobil efekt této techniky.

36

3. 3. 6. Maruňa Motivem: báseň Vlada Oláha Maruňa-přeloženo do češtiny Milenou Hübschmanovou Věková skupina: 4. ročník Úkol: Vytvoření ilustrace k tomuto příběhu, kresba tuší, kolorování anilinkami Cíl: vzdělávacím cílem: získání výtvarné dovednosti, kresba perem a tuší, vizuálně-výtvarné dovednosti, barevné cítění, pojem, ilustrace, představivost, popis události v kresbě, porozumění textu, literatura, výchovný: sociální dovednosti, vztahy mezi ženou a mužem, ženou a dítětem, láska až za hrob, empatie, pochopení, diskutovat, převyprávět občanské: seznámení s kulturou romské menšiny, s literaturou Motivace: příběh Maruňa-přečtení v českém překladu, diskuse na toto téma. O co v příběhu šlo? Proč Maruňa zemřela, proč nechtěla žít dál? Co to malé děťátko? Kdo se o něj postará? Nepotřebuje maminku? Co je to ilustrace? Co by měla ilustrace obsahovat? Organizace: Předčtení textu, diskuse nad obsahem, seznámení s pojmem ilustrace ilustrátor(25 min), následná samostatná činnost (50 min), společné hodnocení (15min) Pomůcky: čtvrtka A4, tuš, pero, anilinky, štětec Ukázky: Maruňa-text, ukázka knihy-ilustrace Postup: Po úvodní motivační části, upozornění na rozčlenění formátu čtvrtky, využití celé plochy, kresba tuší na motivy příběhu, bez možnosti předkreslení tužkou. Upozornění na práci s tuší, na četné případy vylití, nenechávat perko vložené do nádobky. Kresba v linkách bez stínování. Následná kolorace vodovými barvami-anilinkami, upozornění na jedovatost těchto barev. Hodnocení: Probíhá v průběhu práce individuálně, upozornění na využití formátu, čistota projevu, čitelnost obrázku, jeho obsah. Při závěrečném hodnocení vybírají žáci, ty obrázky, kde bylo zachyceno to podstatné, emotivnost obrázku, čitelnost. Tato lekce probíhala v poklidu, jen příčinou zdržení v úvodní a motivační části zapříčinilo, rozdělení této činnosti ještě do další výuky. Po přečtení příběhu se rozpoutala diskuze mezi několika dětmi, které neměly pochopení nad smrtí Maruni.

37

Přece byla matkou, tak měla žít s dítětem a starat se o něj. Ačkoliv jsem v přípravě měla rozvrženou práci časově jinak, ponechala jsem dětem čas v debatě. Skutečnost, že je příběh zasáhl a měly potřebu o tom komunikovat, chápu jako pozitivum. Hodnocení hodiny proběhlo individuálně v rozpracovanosti, někteří se svým zobrazením nebyli spokojeni, začínali tedy znovu. Rozpracované obrázky jsme si rozložili v další hodině, jako vstup do tématiky. Děti komentovaly vlastní obrázky, co se jim povedlo, co ještě přikreslí apod. V tuto chvíli měly možnost shlédnout pojetí tohoto úkolu svých spolužáků, posoudit vlastní sebehodnocením, jak si zatím poradil on sám. Následně, práce dokončovaly. Tentokrát byl ponechán větší prostor na závěrečné hodnocení. Kdy žáci vybírali obrázky, které podle nich nesou poselství textu. Je o neštěstí, o lásce nebo pomoci rodiny? Sami si všimli odlišných pojetí, někdo kreslil nešťastnou Maruňu, někdo miminko v kolébce s Maruňou a s dědou a pro některé byla podstata příběhu v lásce mezi mužem a ženou. Nastala složitá otázka, které zobrazení je správné? Děti, zde obhajovaly svůj přístup, svého pojetí. Zdálo se, že někteří začaly pochybovat o vlastním vyjádření. Závěrem bylo třeba podotknout, že každý z nich má ve svém provedení pravdu. Tento závěr měl pro ně možná největší přínos. Pochopení druhého, jiného pohledu a jiného názoru.

38

3. 3. 7. Marunin šátek Zde je téma inspirované užitým uměním-romským oděvem. Úkol: Návrh květinového vzoru na šátek pro Maruňu Věková skupina: 4. třída Cíl: vzdělávací: získání výtvarné dovednosti, seznámení s výtvarnou technikou, pojem užité umění, rozvoj výtvarně-vizuální schopnosti, estetika, dekorativnost, fantazie, tvořivost, výchovný: pracovní návyky, vcítění se do tématu, schopnost hodnotit, komunikace občanský: seznámení s prvky užitého umění jiné kultury a jeho pochopení Motivace: Návrh šátku pro Maruňu. Jak vypadaly šátky romských žen? Jaké motivy se vyskytovaly na tkaninách? Ukázky fotografií z katalogu Romského muzea v Brně. Co mají společného? Proč převládají květinové a rostlinné motivy? Jak by asi vypadal šátek smutné Maruňi? Organizace: Po úvodní diskusi, prohlédnutí ukázek (10minut), následná samostatná činnost na svém návrhu (70 minut), společný závěr (10 minut) Pomůcky: voskovky, tuž, jehly na vyškrabání motivu, čtvrtka A6 Postup: Po společném úvodu, vytvoření barevného podkladu voskovkami, nanesenými silným tlakem pro vytvoření silné vrstvy. Následně žáci povrch natřou černou tuší. Čas potřebný k vyschnutí věnují náčrtům motivů na papír. Po zaschnutí mohou vyškrabávat zvolený motiv. Nutné je si motiv promyslet, v této technice není snadné chyby opravit. Hodnocení: Průběžná konzultace s jednotlivými žáky, kontrola při přípravě podkladu, pomoc při volbě motivu, návrhu, na závěr výstava prací vedle sebe. Žáci hodnotí jednotlivé práce s hlediska využití formátu, čitelnosti a čistoty motivu, originality. S průběhem této vyučovací jednotky jsem byla spokojená, děti pracovaly zodpovědně, rozčlenění hodiny na různé činnosti bylo zpestřením (oživením). Tím, že tuto techniku neznaly, je udržovalo v napětí z očekávání, co vznikne. Musela jsem přípravu podkladu popohánět, obzvlášť děvčata věnovala přípravě barevného podkladu velký význam. V návrzích květinového motivu měli žáci tendence kreslit obvyklý a známý znak pro květinu, posléze ale popustili fantazii a vznikaly tvary květin

39

netradičních, exotických, vyskytla se dokonce inspirace květinou masožravou. S touto technikou je spojen moment překvapení. Efekt, vzniklý proškrábnutím černé vrstvy, kde výsledkem je jemná barevná kresba, si získává u dětí oblibu. I jednoduchá kresba tímto provedením může vypadat působivě zajímavě, takže i ti méně nadaní žáci byli odměněni, což bylo znatelné i při hodnocení ostatních.

40

3. 3. 8. Na cikánské svatbě hrají Motivem pro naší další činnost byla romská hudba, zaměřili jsme sena jednotlivé nástroje. Úkol: Hromadná kompozice muzikantů, různá skladby nástrojů v kapele technikou monotypu. Věková skupina: 4. třída Cíl: vzdělávací: vizuálně-výtvarné schopnosti, rozvoj výtvarné dovednosti, seznámení s výtvarnou technikou monotypu, proporce lidské figury, představivosti, různé řešení problémů výchovný: kooperace mezi sebou, komunikace, variabilnost řešení občanský: seznámení s romskou kulturou-hudbou, typické znaky, tolerance, vyslechnutí Organizace: společný úvod-poslech tradiční romské hudby (10 minut), samostatná kresba jednotlivých nástrojů (30 minut), soutisk na společné archy papírů-skupinová práce (40minut), společný závěr nad vyhotovenými listy (10 minut) Motivace: Poslech romské hudby (stažené CD donesené romskou dívkou-neznámého interpreta) Jaké nástroje slyšíš? Odpovědi-zapsány na papírky. Které nástroje bychom mohli ještě použít? Opět zápis na lístečky. Podle vylosování nástroje kresba muzikanta. Pomůcky: CD s romskými nahrávkami, papíry A5, plastové popisovací destičky, grafický váleček, tiskařská barva, tužka, papíry A3, fotografie hudebních nástrojů Postup: Po společném úvodu, poslechu, zápisu hudebních nástrojů následuje losování, tím je určen muzikant, kterého dotyčný zobrazuje (kterým je). Losováním se zamezí zvolení jednoho nástroje více žáků. Po vybrání všech lístečků, se lístečky vrací do hry a pokračuje zbytek, který ještě tu šanci neměl. Kresba tužkou je prováděna na papír A5, žáci kreslí samotnou postavu hudebníka s nástrojem, s možností se podívat na fotografii hudebního nástroje. Po té přenášejí své kresby pomocí naválené destičky tiskařskou barvou na papíry velikosti A3. Ke komu by ses přidal? Postupným přidáváním dalších postav vzniká skupina různých muzikantů. Hodnocení: Průběžné hodnocení jednotlivců, při kresbě, při tisku, dodržení techniky, kompozice. Na závěr bodování obrázku skupiny muzikantů, kterou bych si pozval na svatbu. Obdržení lístečků, podle přiložení k obrázku, který se mi nejvíce líbí. Diskuze,

41

proč asi vyhrála zrovna tato kompozice. Hodina sice probíhala v dobré náladě, podle naplánovaných činností, ale nepodařilo se mi dodržet časový plán. Postupným zdržováním u jednotlivých etap, jsem na závěr třídu zhodnotila v rychlosti, předmětem hodnocení byl přístup jednotlivců, vyhodnocení společné nejúspěšnější kompozice proběhlo, po týdnu. Výhodou časového posunu bylo hodnocení s časovým odstupem, kdy je pohled na obrázek trochu jiný než hned po uskutečnění. Hudba, kterou zajistila žákyně romského původu, provázela nakonec celé naše tvoření. Losování žáci hodnotili jako pozitivní, ačkoliv v průběhu to tak nevypadalo. Někteří nebyli na počátku se svým losem spokojeni. Zajímavá chvíle proběhla při soutisku. Někteří se tlačili do popředí, chtěli být součástí každé skupiny, jiní se netlačili nikam a čekali na popud. Jedna skupinka děvčat, měla potřebu být vedle sebe i prostřednictvím svých přenesených figur.

42

3. 3. 10. Začarované housle Opět je využit podnět ze strany romské hudby-výraznými osobnostmi-houslisty. Současně je zde využito romské pohádky, jež často obsahuje motiv houslí. Úkol: kresba hudebního nástroje podle skutečného modelu-přenesení kresby do polystyrenové destičky, tisk z výšky Věková skupina: 4. třída Cíl: vzdělávací: vizuálně-výtvarné techniky, výtvarné dovednosti, seznámení s technikou tisku, kresba podle modelu (skutečnosti) pojem-tvar, linie, hudební nástroj-housle, romská literatura-pohádky výchovný: působení pohádek, etika, vnímavost, soustředění, smysl pro detail občanský: seznamování s romskou kulturou-hudba, lidová slovesnost, psaná literatura-pohádky Organizace: Zahájení- úvod- pokyny (10 minut), samostatná činnost (70 minut), závěr (10 minut) Motivace: Jak vypadají housle? Jaké tvary nebo z kolika dílů jsou tvořeny? V čem může být jejich kouzlo? Co mohou způsobit? Znáte nějakou pohádku, kde by hra na housle měla velký význam? Jak je možné na housle hrát? Smyčcem, brnkání, klepání, čistě, falešně, skřípavě, atd. Pomůcky: text pohádky s tématem houslí, housle, papír A4, tužka, polystyrenová destička menšího formátu, černý papír A4, tempery-bílá, hnědá, červená, žlutá, široký štětec Postup: Zahájením činnosti-hra na housle, krátká písnička, následné motivačně představit dnešní úkol, zahájení kresby podle modelu houslí, bez stínování, možnost výběru jen části, která je pro žáka zajímavá. Po zhotovení předlohy se kresba přiloží na destičku a pomocí propichování papírů, přenášíme linky z papíru na destičku. Destička bude naší matricí. Destička je záměrně menší, žáci musí vybrat tu nejzajímavější část obrázku a tu přenášet. Dále ještě zobrazují kouzelnou energii, která jde z houslí, to již rovnou do destičky. Tuto činnost provází četba učitele romské pohádky Čardášová princezna od Evy Danišové. S hotovou matricí přistupují žáci k tisku, který spočívá v natření destičky libovolně zvolenými a namíchanými odstíny barev a následný obtisk na černý papír. 43

Pozor si v této technice musí dávat na množství nanesené barvy, aby nezanesly do vrypů barvu a na umístění destičky do formátu černého papíru na střed, aby vznikly stejnoměrné okraje. Hodnocení: Hodnocení probíhá v průběhu hodiny a na závěr při společném pohledu na všechny práce. Tento výstup se podařil, překvapení pro děti byl výstup "učitelky s houslemi", rozebíraly to ještě dlouho, kresba se, myslím, všem zdařila nad moje očekávání, vytvoření matrice též proběhlo bez problémů, jen některé jsem musela upozornit na pečlivost při přenosu kresby do destičky. Mou hru po té snad překonalo kouzlo tisku, každý s napjetím očekával, jak ty jeho housle dopadnou. Některým se napoprvé tisk nezdařil a podařil se tedy napodruhé. Při hodnocení jsme se všichni pochválili za pěkné výsledky, kterým předcházel poctivý přístup a klidná atmosféra. Dokonce zde z řad žáků vznikla myšlenka, že si ke svým houslím vymyslí pohádku svou. Na další výuku někteří přinesli svou pohádku a ostatním ji představili. Tato lekce byla i pro mne odměnou. Jediné, co mě mrzí, chtěla jsem děti odměnit formou zhlédnutí večerníčkové romské pohádky "Balady pro zakleté housle", ze které vycházel tento námět, leč se mi nepodařil zajistit.

44

3. 3. 10. Toč se, toč Toč se, toč, je téma inspirované hudbou, tancem a oděvem tohoto etnika. Inspirací pro mě byl vizuální vjem při zhlédnutí ukázky tance romského souboru. Úkol: Volná kompozice zvlněné zdobené látky, kombinovanou technikou-pastelky, tempery Věková skupina: 5. třída Cíl: vzdělávací: vizuálně-výtvarné schopnosti, výtvarné dovednosti, rozvoj představivosti, barevného cítění, vyváženost celku, kombinace barev, kombinace technik, zachycení vjemů pocitů výchovný: seznámení s hudbou romského etnika, tancem, spolupráce, komunikace občanský: tolerance, pochopení, vhled do kultury romské menšiny Organizace: Po společném úvodu (10 minut), práce ve dvojicích (60 minut), závěrečná diskuze (20 minut). Motivace: Zhlédnutí romského tance, romská hudba, vizuální a sluchový vjem Pomůcky: Čtvrtka A3, tužka, pastelky, tempery, CD s nahrávkou Postup: Po seznámení z činností, zhlédnutí tance, sledování sukní při tanci, pohybu látky, přistoupí žáci k práci. Hodinu provází poslech taneční romské hudby. Ve dvojicích se domlouvají, jakým způsobem budou plnit úkol, jak si rozčlení formát a rozdělí práci. Nejprve si tužkou rozdělí plochu, načrtnou tvary - linie sukní. Pokračují vyplňováním ploch (sukní, vln) pastelkami, u toho se zamýšlí nad celkovou vyvážeností. Poslední činností je práce s temperou. Hodnocení: Z povzdálí sledování činnosti, domluvy. Na závěr společná diskuze nad výsledným provedením. Vzájemné hodnocení. Hodnocení ve dvojicích, kdy se musí domluvit na volbě nejvíce a nejméně poutavého obrázku, zdůvodnění výběru a případné rady, písemně na lístečky. Po přečtení možnost obhajoby. Původně mým záměrem bylo živé vystoupení romských děvčat, ale bohužel se několikrát nedostavily, nebo si nevzaly šaty a jiné výmluvy, tak naší inspirací bylo video, které jsem našla na "you tube", což mne mrzelo. Živé představení umocní přece jen hlubší zážitek. Byla to možnost, jak se předvést v tom, co umí, v dobrém světle. My se

45

nevzdali a úkol jsme zvládli. Jen by mne zajímalo, zda by byl výsledek jiný. Spolupráce probíhala v klidné atmosféře, dvojice pracovaly bez dohadů. Překvapilo mne, že chlapci nic nenamítali, ačkoliv tanec je většinou doménou děvčat, obzvlášť sukně. S hodnocením to bylo složitější. Tento způsob hodnocení jsem vyzkoušela poprvé, tak jsem čekala, jak to dopadne. Jelikož se všichni snažili, obávala jsem se, že některá dvojice schytá příliš velkou kritiku. Nestalo se tak, snad hrály roli sympatie a přátelství, takže míra kritiky byla vyvážená mezi jednotlivými dvojicemi. Měla jsem pocit, že obhajování dvojic bylo mnohem živější, nečinilo jim to takové problémy se projevit a argumentovat.

46

3. 3. 11. Co se píše ve tvé dlani-osud ve tvých rukou. Námětem je tradiční romské řemeslo, opředené tajemnem-věštění. Téma: věštění z ruky Věková skupina: 3. třída Úkol: Kresba ruky-vnitřní část se zachycením jednotlivých čar, popsání vlastního osudu Cíl: vzdělávací: vizuálně - výtvarné schopnosti, výtvarné dovednosti - kresba, pozorování detailu, poznání vlastního těla, rozvoj fantazie, představivosti, získání představy o tradičním romském řemesle výchovné: vnímání, sebepoznání, komunikační občanské: mezikulturní vztahy, povědomí o romské skupině lidí, žijící mezi námi Motivace: Jak vypadá naše dlaň? Proč tam máme čáry-vrásky? Mohou opravdu něco znamenat? Představ si, že jsi věštec/věštkyně, co by sis nejraději předpověděl. Říká se přeci držet svůj osud v rukách. V čem spočívá jedinečnost čar? Slyšel jsi někdy o daktyloskopii? Organizace: Po úvodní diskuzi (10 min), samostatná činnost kresba a popisky (30 minut), závěrečná prezentace dobrovolníků (5 minut) Pomůcky: Papír A4, tužka, možnost nahlédnout do archu staženého z internetu se základními čarami a jejich označením. Postup: Po úvodní motivační části následuje samostatná činnost-kresba podle skutečnosti. Žáci kreslí část svého těla-ruky, zkoumají čáry, které mají každý jedinečné, a snaží se je zaznamenat na papír. Představují si, co by mohly znamenat nebo co si přejí, aby znamenali. Na závěr mohou jednotlivci představit svou vysněnou budoucnost. Hodnocení: V průběhu hodiny, při kresbě, popud k práci, pozoruj detail, pečlivě ho zkoumej. Na závěr možnost vystoupení jednotlivce a seznámení ostatních se svým počinem a jeho osudem. Děti možnost klást doplňující otázky. Kresba ruky v této třídě byl pro děti možná tvrdým oříškem, je pravda, že tato třída byla vychovávaná vybarvováním namnožených kopií, polotovarů. Od září bojujeme s vlastním projevem, na který nejsou děti zvyklé. Kresba ruky činila dětem potíže, někteří dokonce trochu podváděly obkreslováním. Ani kresba čar je příliš

47

nenadchla, snažily se to mít rychle za sebou. Největší úspěch z této činnosti bylo vymýšlení si vlastní budoucnosti, zde mne překvapila úroveň psaných poznámek, počet chyb i grafomotorika. Obsah byl různý, chlapci měli více tendence vnést do toho trochu legrace, zatímco dívky braly toto téma vážněji. Připouštím, že kresba ruky není úkol jednoduchý, včetně čar ještě složitější, doposud nevím, zda jsem zvolila dobře. Kresebnou částí nadchnutí žáci nebyli, na druhou stranu se i přesto s kresbou poprali, každý svým způsobem, nikdo to nevzdal a to je také důležité, i pro jejich další osudy. Ačkoliv tento cíl jsem uveden neměla, myslím, že v životě je vytrvalost a snaha překonat překážku, důležitou schopností. Ačkoliv tato vyučovací jednotka nepřinesla výstavní "hezké" obrázky, nepovažuji tuto hodinu jako nezdařilou.

48

3. 3. 12. Skvrna-Co nám může sdělit? Opět je námětem věštění, tentokrát ze skvrny, připomínka věštby z kávové sedliny, čaje. Úkol: Využití náhody-technika dekalku, co mi to připomíná? Věková skupina: 3. třída Časová dotace: 1 vyučovací jednotka Cíl: vzdělávací: vizuálně-výtvarné schopnosti, vnímání míchání barev, rozvoj představivosti, práce s náhodou, druhy věštění výchovný: rozvoj kreativity, vnímání, pozorování, komunikace Motivace: Ukázka-Co vám připomíná moje skvrna? Mohla by mít v mém životě význam? Znamená to, že si zamažu dnes šaty na obědě nebo má tvar jablka? Co může jablko znamenat pro život? Nebude to náhodou jablko otrávené? Vznikly nějaké jiné odstíny? Organizace: Úvodní motivace (10 minut), samostatná činnost (30 minut), závěr (5minut) Pomůcky: čtvrtka A4, tempery Postup: Po úvodní motivační činnosti, přistupují děti k vlastní samostatné činnosti. Rozdělí si papír přeložením na půl. Na jednu polovinu nenesou přímo z tuby libovolně barvy-libovolně, přeloží druhou půlkou a začarují pohlazením po povrchu čtvrtky. Nastává mírné napjetí, okamžik překvapení. Můžou zkusit tento pokus znovu. Výsledné obrazce se pokusí rozluštit, co připomínají, mohou něco vypovídat? Mohou jimi otáčet a nahlížet z různých stran. Hodnocení: V průběhu činnosti je hodnocení zaměřeno na postup a přístup k činnosti, na závěr výstavka skvrn. Zhodnocení techniky, připomínky dětí ke skvrnám ostatních (jiné představy o významu skvrn). Jaké nové odstíny vznikaly na vašich obrázcích? Technika dekalku bývá mezi dětmi oblíbená, stírají se zde rozdíly mezi dovednostmi jednotlivých žáků. Neexistuje zde nepovedený obrázek. Každý obrázek je originál. Rozvíjí fantazii, představivost. Práce s barvou úspěch sklidila, tápání, možná i ostych vznikl u druhé části hodiny, kdy měly použít představivost. Zkusili jsme tedy

49

společně hledat významy, představy z jednotlivých skvrn. Opět můj plán byl pozměněn. Nevýhoda v této společné činnosti spočívá v tom, že někteří se nenamáhají, jsou pasivními přihlížeči, čekají, až někdo něco vysloví. V případě, že si děti neví rady a nic je nenapadá nebo se ostýchají, může pomoci společná práce.

50

3. 3. 13. Vykládací karty a jejich symbolika Původním záměrem bylo hledání symboliky v obrázcích ptáků, stromů, mraků, apod. Symbolika, která se objevuje na vykládacích věšteckých kartách. Po předešlé lekci jsem se rozhodla pracovat ještě jednou s náhodou. Úkol: Návrh na vykládací karty, rozfoukáním inkoustu, dokreslení perem dle vlastní představy, možnost vybarvení fixem Věková skupina: 3. třída Cíl: vzdělávací: vizuálně-výtvarné schopnosti, výtvarné dovednosti, rozvoj představivosti, zdokonalení techniky kresby, seznámení s vykládacími kartami, s historickým řemeslem, přeživším dodnes, s použitím symbolů výchovný: rozvoj představivosti, hledání cesty, kreativity, tradiční romské řemeslo-empatie, vcítění se do postavení, občanský: seznámení s tradičním řemeslem romského etnika Organizace: Po společném úvodu (5 minut), samostatná práce (35 minut), hodnocení (5minut) Pomůcky: papír A5, inkoust, pero, fixy, brčko, ukázky vykládacích karet Postup: Po společném úvodu, ukázce, přechází žáci k samostatné práci. Nanesenou kapku inkoustu na střed, rozfoukají pomocí brčka po papíře. Ve výsledném tvaru hledají, něco známého, konkrétního, co jim jejich skvrna připomíná. Mají za úkol ji dotvořit do tvaru úplného, nejprve dokreslují perem, po té použijí barevné fixy. Součástí obrázku je popisek s pojmenováním vzniklého obrázku s možností významu pro život. Hodnocení: Hodnocení probíhá v průběhu z hlediska dodržování postupu, pracovní morálky. Na závěr shrneme nad výslednými pracemi, co se komu zjevilo. Čím je způsobena různorodost? Hodina probíhala v pozitivním duchu, sešli jsme se v menším počtu než obvykle. Děti rozuměly pokynu, se zájmem pracovaly a luštily, co v sobě ukrývá jejich "rozfoukanec". Vzájemně si je ukazovaly, dokreslovaly a popisovaly. V této hodině děti zapojily více svou představivost, nevím, čím to bylo způsobeno. Jestli z minulé hodiny pochopily, co mají dělat nebo jsem je minule dostatečně nemotivovala? Nebo byly

51

v předchozí hodině unavené? Tentokrát s fantazií problémy neměly. Jejich vidiny byly podmíněné jejich zájmy, což mi připadá logické, že často vidíme, co vidět chceme. Náročnější pro ně bylo najít, vymyslet, možný význam jejich zobrazení. Ti, kteří to zvládli sami, si to zapsali. Zbytek jsme dotvořili společnými silami při závěrečném hodnocení. S dětmi jsme se usnesly, že obrázek vzniká na základě náhody a jeho význam jsme určily samy. Hodinu jsem zakončila otázkou, kdo určil významy obrázků jednotlivých vykládacích karet?

52

3. 3. 14. U nás před ubytovnou Námět je inspirován životem Romů, jejich scházením. Věková skupina: 5. třída Úkol: Zachycení odpoledního života v naší obci před ubytovnou malbou špachtlemi. Kdy je důležité zachycení dojmu pomocí tahů, skvrn. Motivace: Navození situace pomocí otázek, vyvolání představy, pocitu, když jdu ze školy okolo ubytovny. Co se tam děje, dělo nebo může dít? Bojím se? Bavím se? Jaký pocit mám, když jdu okolo? Kdo tam bývá? Jak to tam vypadá? Poslech romské hudby. Cíle: vzdělávací: vizuálně-výtvarné schopnosti, výtvarné dovednosti, barevná kompozice, působení barev, estetika, setkání s hudbou, seznámení s výtvarnou technikou, malba současné výtvarnice výchovný: rozvoj estetického cítění, vnímání okolí, představa, odlišnost v kulturách, v působení stejného vjemu na ostatní, empatie, občanský: odlišnosti kultur Organizace: Po společném úvodu (10minut), individuální práce (60 minut), úklid (10 minut), společné zhodnocení (10 minut) Pomůcky: Romská hudba, čtvrtka A3, špachtle, tempery, ukázky maleb Věry Kotlárové Postup: Po vyslechnutí otázek, názorná ukázka práce se špachtlí, samostatná práce. Nanášení barev pomocí špachtle, volba jednoduššího znaku pro postavu, barevná kompozice. Působení barev teplých a studených, barvy k sobě kontrastní. Jaké barvy užiju, jaký pocit znázorňuji. Hodnocení: Hodnocení probíhá opět v průběhu z hlediska pracovní morálky, postupu. Dohlížení a pomoc s technikou. Na závěr se pokouší jednotlivci z práce svého spolužáka rozpoznávat dojem, který se snažil zachytit, ohodnotit použitou barevnou kompozici. Hodiny s touto třídou jsou z mé pozice náročnější než ostatní třídy. Třída je utvořena 30 žáky. To znamená větší ruch, při vzájemné konzultaci, náročnější pro individuální rozpravu, dohled, ukázku techniky, tak, aby vnímali a viděli všichni. Vždy mám lehce obavy, tentokrát se mé obavy potvrdily. Ukázku práce se špachtlí, která si vyžadovala zjednodušení zobrazení figur, někteří nepochytili, jak jsem v průběhu práce zjistila. Snažila jsem se to napravit. Výsledky nebyly úplně podle mého očekávání.

53

Myslím, že to ale bylo spíš rozdílnou představou mou a představou dětskou. Ve všech obrázcích byl zachycen chaos. Což mne překvapilo, dokonce i romské děti zachytily situaci chaoticky (podle mě), čekala jsem rozdílné pojetí, když se jednalo o domácí prostředí. Ačkoli má představa byla jiná, kultivovanějšího projevu, obrázky dětí jsou živé, takové syrové. Děti byly většinou se svou prací spokojené. Někteří jedinci ale tvrdě zastávali potřebu vykreslovat postavu, jak jsou zvyklí. To nebylo za použití špachtlí s plochou možné. Jejich pocit z dobře vykonané se tak nedostavil. Což se projevilo též při hodnocení. Rozdílnost obrázků byla zejména v barevnosti, všude byl zachycen chaos, někde veselými barvami, někde převládaly tmavé postavy. Dotázaní si vybrali obrázek spolužáka a pokusil se obrázek přečíst (pocit, co se tam asi děje, jaká situace se tam právě mohla odehrávat), po té jsme se dozvěděli od autora pravdu. Pro velký počet žáků není umožněno všem dětem se vyjádřit, je tedy nutné je prostřídávat.

54

3. 3. 15. Útrapy romského národa-holokaust Zde je vybrán okamžik z historie romského národa Úkol: Kresba z představy nepříznivé hrůzné skutečnosti, zajetí a smrt Romů v koncentračních táborech Věková skupina: 5. třída Motivace: Ukázka maleb Rakouské romské výtvarnice a spisovatelky Cejky Stoijky. Četba textu-ukázka v knize - výpověď Romky, která přežila koncentrační tábory. Cíle: vzdělávací: vizuálně-výtvarní schopnosti, výtvarné dovednosti-kresba z představivosti výtvarné vyjadřování, kompozice postavy a architektury, vzájemné proporční vztahy, historie, vnímání výtvarného vyjádření hrůzy, ohrožení, strachu, setkání se současným výtvarným uměním Romů výchovné: empatie, pochopení, vztah k lidem, ke svobodě, k demokracii, úcta, poznání jedné z útrap romského národa-bezpráví Organizace: Po úvodní diskusi, četbě (20 minut), následuje samostatná práce (60 minut), závěr (10 minut). Pomůcky: čtvrtkaA3, přírodní úhel, případně barevná křída, ukázka z knihy Mluvme o Romech ze str. 33, obrázek díla Ceijky Stojky Postup: V úvodní části seznámení s tématem, přečtení ukázky, následná diskuze na téma holokaustu. Co ti lidé asi prožívali? Dokážeš si to představit? Samostatná práce na toto téma. Žáci používají k vyjádření postav a architektury. Snaží se vyjádřit míru utrpení, kterou lidé museli snášet v koncentračních táborech. Na závěr prohlédnutí různých situací, různých pojetí mezi sebou a mezi nimi a osobností, která si to prožila. Hodnocení: individuální v průběhu hodiny V této hodině se podařilo zajistit klid, děti naslouchaly výpovědi Romky, její zážitky a mlčky se ponořily do tématu, nikdo se nesmál. Myslím, že byla vhodně zvolena jako vkročení do tématu touto četbou a ne popisováním historických faktů, formou přednášky. O pronásledování Židů slyšela většina (působením medií), ale fakt, že takto stíháni byli i Romové? Nevěděl nikdo. Samostatnou práci jsem zvolila záměrně, každý se mohl vyjádřit sám za sebe, nerušily se navzájem domluvami. Kresbu přírodním uhlem

55

mohli doplnit prašnou křídou, pro umocnění nálady, zvýraznění jednotlivých částí. Někteří si vystačili s odstíny šedi a černé, jež jim poskytl právě přírodní uhel. S výslednými pracemi jsem byla spokojená, opět se tu vyskytly podobné verze. Hodnocení prací jsem nechala na každém z nich, vytvořili jsme půlkruh. Každý měl možnost porovnat své zpracování s ostatními sám v sobě. To vše mlčky.

56

3. 3. 16. Dzurkova drť- Ze života Závěrečnou úlohou, měla být inspirace Rudolfem Dzurkem, jedním z nejznámějších Romských malířů, žijícím v Čechách. Dlouho jsem přemýšlela jak nahradit pro děti techniku, která je pro něj tak typická. Abych neohrozila jejich zdraví. Prvním nápadem byly nastrouhané voskovky, ačkoliv nesplňují mou představu ani efekt, ale je to vzhledem k počtu žáků a našim podmínkám asi nejpřijatelnějším. Věková skupina: 5. třída Úkol: Použití drtě nastrouhaných voskovek na téma Ze života Romů Motivace: Ukázky děl Rudolfa Dzurka. Jak vznikla jeho originální technika? Jeho výpověď o své tvorbě (použitím slov z katalogu vydaným k retrospektivní výstavě v Muzeu romské kultury), prohlídka jeho děl. Cíl: vzdělávací: vizuálně-výtvarné cítění, výtvarné dovednosti, výtvarnou technikou, barevná kompozice, vlastní řešení tématu-řešení úkolu, možnosti dané výtvarné techniky, seznámení s výtvarnými díly současného romského umění, s romskou kulturou výchovný: empatie, vlastní představa, schopnost řešení problému, vlastní motiv, vztah k romské kultuře, postoje k druhým, vzor Organizace: Společný úvod (15 minut)-četba, ukázky, samostatná činnost (60 minut), závěr (15 minut) Pomůcky: čtvrtka A4, tužka, lepidlo Herkules, nastrouhané voskovky, katalog z výstavy Rudolfa Dzurka Postup: Po zahájení samostatné činnosti si žáci navrhnou jimi zvolený motiv z romské kultury, který je nutné oprostit od detailů. Technika si vyžaduje v dětském provedení jednoduché tvary, tak aby bylo možné je posypem ztvárnit. Dále pokračují na zhotovené kresbě, obtahují linie tužky lepidlem a vysypávají voskovou drtí zvoleného motivu, pokračují plochami, až je celý arch zaplněn. Ukončení práce uzavírá diskuze nad svým pojetím úkolu. Např. Proč jsem volil zobrazení kola? Naše parafráze na Dzurkovu techniku mne zcela neuspokojila, výsledný efekt není založen na průsvitnosti a lesku. Stále nenapadá, čím bych nahradila sklo. Žáci se v této hodině pokoušeli o jednoduché tvary se vztahem k romskému životu. Z vlastní zkušenosti vím, že není někdy snadné vybrat si pro sebe to pravé. Někteří s volbou motivu měli problém. Naráželi jsme na nerozhodnost, kdy se rozhodovali, jestli to či 57

ono. Dalším problém nastal při samotné kresbě, oproštění od miniaturních obrázků a detailů se v některých případech zdálo nemožné. Samostatná technika sypání se nesetkala s problémy a výsledné práce odměnily své autory působivým vzhledem způsobeným drtí různých odstínů voskovek. Na závěr vznikla přehlídka míčů, hudebních nástrojů, tváří, kol, atd. Snad každý žák z této hodiny odešel spokojen se svým dílem.

58

3. 3. 17. Pišot Se čtvrtou třídou jsme téma romská kultura zakončili posvátným obřadem v kuchyňce u jídelního stolu. Vaření se stalo závěrečnou akcí. Traduje se, že láska prochází žaludkem, tedy to můžeme chápat, jako dobré vztahy prochází žaludkem. Pro udržení pozitivní nálady mezi Romy a neromy jsme si uvařili pod taktovkou dvou romských dívek tradiční romské jídlo-pišot. Tato hodina nás naplnila asi nejvíce.

59

4. ZÁVĚR V této práci jsem se pokoušela vytvořit projektový celek, vycházející ze společného tématu Romská kultura. Přesvědčila jsem se prostřednictvím teoretického zpracování o tom, jak je široké, umožňuje více možností, jak ho uchopit. Myslím, že jsem našla dostatek námětů pro jednotlivé kroky, ale zdaleka jsem nevyčerpala veškeré nabízející se možnosti. Cesta tímto tématem byla ovlivněna částečně samotnými žáky. Pod jejich vlivem jsme se věnovali déle například věštkyním, vznikly také pohádky o houslích. Projektová metoda umožňuje hlubší vhled do tématu, pomáhá utvářet postoje, umožňuje přemýšlet a nazírat na věci z různých stran. Do jaké hloubky zasáhl děti tento projekt, nedokážu říci, bude to individuální. Skutečnost, že nikdo nebyl proti, nezaznamenala jsem žádné negativní postoje vůči námětům, žádné poznámky, bych viděla jako pozitivum. Všichni byli ochotni se na práci podílet, mluvit a to, vnímám, jako dobré znamení. Tento výtvarný celek je průřezem romskou kulturou, začíná od jeho původu, tradic, literaturu, hudbu, řemeslem, historickými událostmi, po soudobé výtvarné umění. Byly zvoleny různé techniky, přizpůsobené konkrétnímu tématu. Klasické techniky jako kresba, malba, ale i grafické jako papírotisk, rytí nebo technika se sypanými voskovkami. Výsledné práce jsme vystavili na chodbách naší školy, aby ostatní i žáci, podílející se, měli možnost posoudit jednotlivá témata, práce, provedení, atd. Předpoklad, že romské děti budou o kultuře, ze které pochází mít bohaté znalosti a zkušenosti, že to budou oni, kteří nás budou provádět, se nepotvrdil, až na oblast hudby. Ačkoliv ani, zde nebyly jejich znalosti komplexní, jména interpretů a význam slov písně jsme se od nich nedozvěděli. Bylo to pro mne smutné překvapení, ale i pochopení počáteční situace, kdy zůstaly v ústraní a svou komunitu neobhájily. Projekt trval cca 3 měsíce v rámci výtvarné výchovy ale i pracovních činností. Společně jsme kreslili, malovali, vařili, tkali, vyšívali, četli, pozorovali, poslouchali a diskutovali. Praktická část obsahuje výběr činností. Byl ukončen v momentě, kdy jsem zaznamenala, že chybí jisté nadšení z práce. Určitě se ale k tématu romské kultury ve výtvarné výchově vrátím. Prostřednictvím výtvarné činnosti se děti seznamují s kulturou menšinové skupiny, s kulturou svých spolužáků, svých sousedů a svých spoluobčanů. Romské děti se též dovídají o své kultuře, možnostech, úspěšných osobností. Ukázalo se, jak málo o Romech víme a jak málo o sobě vědí oni samotní.

60

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

DANIELOVÁ, Helena. Sbírka Muzea romské kultury 1991-2006. Brno, 2007 DAVIDOVÁ, Eva. Fotografie každodenního života Romů, Torst, 2004 HLAVÁČKOVÁ, Iva, HOUDEK, Lukáš, PATOČKOVÁ, Radka. Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Kher, Praha, 2012 HORVÁTOVÁ, Jana. Historické osudy Romů od jejich odchodu z Indie do 19. st.. O ROMA, Brno. SVAN, Moravské zemské muzeum a Muzeum romské kultury, 1999 HOSMAN, Zdeněk. Didaktický skicář. Jihočeská univerzita, České Budějovice, 2007 HOUDEK, Lukáš, PATOČKOVÁ, Radka. Rozummění, Literatura Romů ve výuce (nejen) romských žáků. Kher, Praha, 2013 HÜBSCHMANOVÁ, Milena. Šaj pes dovekeras. Olomouc, Univerzita Palackého, 2002 KALEJA, Martin, KNEIP, Jan. Mluvme o Romech. Ostravská univerzita, Brno. 2009 MANUŠ, Erika. Katalog Rudolfa Dzurka. Muzeum romské kultury, Brno 2001 MIKLUŠÁKOVÁ, Marta. FRASER, Angus. Cikáni. In, Fraser. 1998 NEČAS, Ctibor. Rómové v České republice včera a dnes. Palackého Univerzita. Ostrava, 2002 OLÁH, Vlado. Děti slunce, Matice romská, Praha, 2003 ROESELOVÁ,Věra. Námět ve výtvarné výchově. Sarah 2000 ROESELOVÁ,Věra. Řady a projekty ve výtvarné výchově. Sarah, 1997 ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu. Portál, 1998 TRŽILOVÁ, Jana. Aspration. Video Pacific Communication Limited, New Zealand, Mladá fronta, ČR, 2004

61

Internetové zdroje: HAZUKOVÁ, Helena. Nová pojetí výtvarné výchovy [online]. Dr. Josef Raabe s.r.o [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://clanky .rvp. cz Úvod do sociální a kulturní antropologie: Antropologická teorie kultury [online]., Tomáš Hirt, Ph.D. [cit. 2016-05-09]. Dostupnéz:http://www.antrpologie.org/site/default/files/files/studijní materiály Romská rodina [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.romove.radio.cz Úvod do antropologie [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http//www.is muni.cz/el/1431/ FRÝDRÝŠKOVÁ, Helena, Romano voďori [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.romanovoďori.cz Věra Kotlárová [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www. eskira.cz./vera-kotlarova ONDRAČKO, Pavel, časopis Atelier č. 6,5, 2007,[online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www. eskira.cz./vera-kotlarova Ceija Stojka [online]. [cit. 2016-05-15]. Dostupné z:http://gallery8org/en/news/2/4/ceija-stojka Romská literatura [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.romove.radio.cz/cz/clanek/19359 Romské divadlo[online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http//www.romove.radio.cz/cz/clanek/19656 Interkulturní psychologie: Etnikum a etnicita [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory HÜBSCHMANNOVÁ, Milena,[online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http//www.romea.cz

62

PŘÍLOHY 4. 1. Indie - pravlast Romů

.

63

4. 2. Sebereme svých pár švestek a jedeme, či jdeme

64

4. 3. Tady velím já- patriarchát

65

4. 4. Naše mama Roma- Madona s dítětem

66

4. 5. Duch, který se zmocnil jídla

67

4. 6. Povídání o Maruně

68

4. 7.Marunin šátek

69

4. 8. Na cikánské svatbě hrají

70

4. 9. Začarované housle

71

4. 10. Toč setoč- sukně

72

4. 11. Co se píše ve tvé dlani

73

4. 12. Skvrna- dekalk

74

4. 13. Vykládací karty- rozfoukaný inkoust

75

4. 14. U nás před ubytovnou

76

4. 15. Útrapy romského národa- holokaust

77

4. 16. Dzurkova drť

78

79

4. 17. Pišot

80