FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY IV. volební období
157 Z á s a d y
z á k o n a ,
kterým se mění a doplňuje § 92 a 105 zákoníku práce
Zásada č. 1: Nepřetržitý odpočinek v týdnu jednou za dva týdny Zmocnit vlády Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, aby po projednáni s příslušným odborovým orgánem stanovily, v kterých případech a za jakých podmínek může být pracovníkům, jejichž pracovní doba je rozvržena odchylně podle § 85 odst. l zákoníku práce, poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu jednou za dva týdny. (Právní úpravu provést doplněním § 92 odst. 3 zákoníku práce). Platná právní úprava pracovní doby určuje v úst. § 92 odst. l zákoníku práce, že pracovník musí mít jednou týdně nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 32 hodiny. Podle § 92 odst. 3 zákoníku práce mohou vlády ČSSR, ČSR a SSR po projednání s příslušným odborovým orgánem stanovit, že nepřetržitý odpočinek v týdnu může být ve výjimečných případech zkrácen, a kdy může být tento nepřetržitý odpočinek poskytován jednou za dva týdny. Poskytování tohoto odpočinku jednou za dva týdny se týká pracovníků zemědělství, pracovníků v pracovních činnostech, u nichž se v průběhu kalendářního roku projevuje rozdílná potřeba práce a prací sezónních nebo kampaňových. Doba takto stanoveného nepřetržitého odpočinku v týdnu, kterou upravuje § 11 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce, nařízení vlády ČSR č. 159/1976 Sb. a nařízení vlády SSR č. 139/1976 Sb., může mít menší rozsah, než je doba nepřetržitého odpočinku
- 2-
stanoveného podle § 92 odst. 1 zákoníku práce v součtu za dva týdny. Délka je zkrácena až na 32 hodiny jednou za dva týdny. Práce ve stavební výrobě na vybraných stavbách, montážích a opravách, které nejsou prováděny rovnoměrně v období celého roku, je třeba posuzovat Jako odchylné rozvržení pracovní doby podle § 85 odst. 1 zákoníku práce. Navrhuje se proto vytvořit odpovídající zmocnění a za tím účelem doplnit § 92 odst. 3 zákoníku práce. Toto zmocnění umožní vládám ČSSR, ČSR a SSR po projednání s příslušným odborovým orgánem stanovit, v kterých případech a za jakých podmínek lze pracovníkům s pracovní dobou rozvrženou odchylně poskytovat nepřetržitý odpočinek v týdnu jednou za dva týdny. Tím bude umožněn pracovní režim s 10 pracovními dny a 4 dny souvislého pracovního volna.
Zásada č. 2:
Zvláštní dodatková dovolená
Zmocnit vládu Československé socialistické republiky po dohodě s Ústřední radou odborů stanovit, za jakých podmínek a v jaké délce mají nárok na zvláštní dodatkovou dovolenou pracovníci organizací stavební výroby pracující na stavbách při zvlášť ztížených pracovních podmínkách a v odloučení od rodin. (Právní úpravu provést doplněním § 105 odst. 3 zákoníku práce). Ustanovení § 105 odst. 1 zákoníku práce upravuje nárok na dodatkovou dovolenou pracovníků pracujících pod zemí při těžně nerostů nebo při ražení tunelů a štol a podle znění odst. 2 téhož paragrafu se zmocňuje vláda ČSSR v dohodě a ÚRO ke stanovení podmínek a délky vzniku nároku na dodatkovou dovolenou pouze u pracovníků konajících práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé. Zákonem č. 72/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje § 105 zákoníku práce, byla zmocněna vláda ČSSR po dohodě s ÚRO stanovit, za jakých podmínek a v jaké délce mají
- 3-
nárok na zvláštní dodatkovou dovolenou pracovnici se stálým pracovištěm pod zemí při těžbě nerostů, pokud odpracuji směny stanovené těžebním plánem na sobotu a za jakých podmínek mohou čerpat tuto dovolenou až do konce příštího kalendářního roku. Rovněž dovolenou pracovníků organizací stavební výroby ministerstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR, kteří pracují na stavbách, se navrhuje upravit jako zvláštní dodatkovou dovolenou, Jejíž rozsah a podmínky stanoví nařízení vlády ČSSR.
Zásada č. 3: Účinnost Zákon, kterým se mění a doplňuje § 92 a 105 zákoníku práce nabude účinnosti dnem vyhlášení.
Základní principy prováděcích předpisů a) Pracovníkům, kteří pracují na vybraných stavbách, montážích a opravách a jejichž pracovní doba je rozvržena odchylně, může vedoucí organizace stanovit na základě směrnic ústředního orgánu (§85 odst. l zákoníku práce) pracovní dobu tak, že nepřetržitý odpočinek v týdnu se poskytuje jednou za dva týdny v rozsahu nejméně 64 hodiny. Není-li z naléhavých provozních důvodů možné poskytnout těmto pracovníkům nepřetržitý odpočinek v trvání 64 hodiny za dva týdny, může vedoucí organizace rozvrhnout výjimečně pracovní dobu tak, že doba tohoto odpočinku bude nejméně 48 hodin. (Právní úpravu provést doplněním nařízeni vlády Československé socialistické republiky č. 54/1975 Sb., kterým se
- kprovádí zákoník práce, nařízení vlády České socialistické republiky č. 159/1976 Sb. a nařízení vlády Slovenské socialistické republiky 6. 139/1976 Sb., o výjimečném zkráceni nepřetržitého odpočinku v týdnu). Rozvrženi pracovní doby provede vedoucí organizace podle směrnic vydaných ústředním orgánem v dohodě s příslušným odborovým orgánem. Odměňováni za práci o sobotách a nedělích se řídí příslušnými mzdovými předpisy. Délku nepřetržitého odpočinku v týdnu se navrhuje stanovit nejméně na 64 hodiny, tedy na tolik hodin, kolik činí doba nepřetržitého odpočinku podle ust. § 92 odst. l zákoníku práce v součtu za dva týdny, to znamená nezkráceně. Rozvržení pracovní doby podle § 85 odst. l zákoníku práce, které provede vedoucí organizace na základě směrnic vydaných ústředním orgánem, a poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu v rozsahu nejméně 64 hodiny, se bude týkat pracovníků, kteří pracují na vybraných stavbách určených příslušnými ústředními orgány a pracovníků, kteří pracují na montážích a opravách. Navrhuje se rovněž umožnit, aby z naléhavých provozních důvodů mohl být nepřetržitý odpočinek v týdnu výjimečně zkrácen nejméně na 48 hodin. Rozsah zkráceni vyplývá z § 92 odst. 3 písm. a) zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení může být nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrácen až na 24 hodiny. Za dva týdny může toto zkrácení činit 48 hodin.
b) Nařízením vlády Československé socialistické republiky stanovit, že zvláštní dodatková dovolená bude náležet výlučně pracovníkům organizací stavební výroby ministerstva stavebnictví České socialistické republiky a ministerstva stavebnictví Slovenské socialistické republiky, kteří pracují na stavbách při zvlašť ztížených pracovních podmínkách a v odloučení od rodin.
- 5-
(Právní úpravu provést samostatným nařízením vlády Československé socialistické republiky o zvláštní dodatkové dovolené některých, pracovníků organizaci stavební výroby). Zvláštní dodatkovou dovolenou se navrhuje poskytovat Jen pracovníkům organizaci stavební výroby ministerstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR, kteří pracují při zvlášť ztížených podmínkách a při odloučeni od rodin. Na pracovníky organizaci stavební výroby, které řidl Jiné ústřední orgány, se navrhovaná právní úprava vztahovat nebude.
c) Pracovníky pracujícími za zvlášť ztížených pracovních podmínek se rozumí pracovníci pracující za nepříznivých vlivů, stavební technologie a pracovních postupů, za nepříznivých klimatických podmínek, s vysokou fyzickou a neuropsychickou námahou a při zvýšeném ohrožení pracovními úrazy. Pracovníky, kteří pracují odloučené od rodin se rozumí pracovníci, kteří Jsou odloučeni od místa trvalého pobytu a mají nárok na náhrady za toto odloučení podle § 22 a 23 vyhlášky č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách. Dny pracovního klidu (§91 odst. l zákoníku práce) nepřerušují dobu odloučenosti od rodiny. Vzhledem ke specifickému charakteru zvláštní dodatkové dovolené musí být současně splněny obě podmínky, to je práce ve zvlášť ztížených pracovních podmínkách a odloučenost od rodiny.
d) Nárok na zvláštní dodatkovou dovolenou v délce jednoho kalendářního týdne vzniká pracovníku, který za shora uvedených podmínek pracuje celý kalendářní rok.
- 6-
Pro účely této zvláštní dodatkové dovolené se jako výkon práce posuzuje pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které organizace odpovídá, překážky v práci, pokud nepřesahují 30 pracovních dnů v kalendářním roce a doba čerpání dovolené na zotavenou. Nárok na zvláštní dodatkovou dovolenou v délce jednoho kalendářního týdne vznikne pouze pracovníkům, kteří pracují za uvedených podmínek celý kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že poskytování zvláštní dodatkové dovolené je zvýhodněním pracovníka, bude příslušet jen za skutečný výkon práce. Proto pro účely vzniku nároku na zvláštní dodatkovou dovolenou se jako výkon práce nebudou posuzovat doby uvedené v § 64 odst. 1 a 2 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., s výjimkou doby pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které organizace odpovídá, překážek v práci, pokud nepřesahují 30 pracovních dnů v roce a doby čerpáni dovolené na zotavenou.
e) Pracovníku, který pracuje za shora uvedených podmínek jen část kalendářního roku, přísluší za každých 25 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina zvláštní dodatkové dovolené, a to i když nesplnil podmínky vzniku nároku na dovolenou (§ 100 zákoníku práce). Stejně se postupuje u pracovníka, který pracuje za těchto podmínek celý kalendářní rok, pokud překážky v práci u něj přesáhnou 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Pro účely odpracování 25 dnů se Jako výkon práce posuzuje pouze pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které organizace odpovídá a doba čerpání dovolené na zotavenou. Ve vládním nařízení budou stanoveny podmínky a délka nároku na poměrnou část
- 7-
zvláštní dodatkové dovolené pracovníků, kteří pracují při zvlášť ztížených pracovních podmínkách a v odloučení od rodin, kterým však nárok na týden zvláštní dodatkové dovolené nevznikl. Rovněž poměrná část zvláštní dodatkové dovolené bude příslušet jen za skutečný výkon práce. Pro účely vzniku nároku na tuto poměrnou část zvláštní dodatkové dovolené se jako výkon práce bude posuzovat pouze pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které organizace odpovídá a doba čerpání dovolené na zotavenou. Vzhledem k tomu, že nárok na poměrnou část zvláštní dodatkové dovolené vzniká za každých 25 dnů, překážky v práci se pro účely poměrné Části této zvláštní dodatkové dovolené jako výkon práce neposuzují.
f) Do počtu odpracovaných dnů se pro účely této zvláštní dodatkové dovolené zahrnují dny, kdy pracovník vykonával práci za shora uvedených podmínek převážnou část směny. Vzhledem k účelu poskytování zvláštní dodatkové dovolené, která je zvýhodněním pracovníků, je nutné dny, kdy pracovník sice za uvedených podmínek pracoval, avšak neodpracoval převážnou část směny, vyloučit z počtu odpracovaných dnů pro účely této zvláštní dodatkové dovolené.
g) Zvláštní dodatková dovolená přísluší pracovníku při splnění uvedených podmínek, i když má nárok na dodatkovou dovolenou podle § 105 odst. 2 zákoníku práce. V případě, že pracovníci stavební výroby ministerstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR budou kromě shora uvedených prací vykonávat ještě práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákoníku práce, vznikne
- 8-
Jim nárok jak na dodatkovou dovolenou, tak i na zvláštní dodatkovou dovolenou.
h) Pokud nařízení vlády Československé socialistické republiky nestanoví jinak, platí o této zvláštní dodatkové dovolené ustanoveni o dovolené na zotavenou. Právní úpravou zvláštní dodatkové dovolené pro pracovníky organizaci stavební výroby ministerstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR, kteří pracuji na stavbách při zvlášť ztížených pracovních podmínkách a v odloučení od rodin, se navrhuje provést zmocnění, které se navrhuje stanovit v § 105 odst. 3 zákoníku práce. Ustanovení § 105 je zařazeno ve třetím oddílu hlavy třetí zákoníku práce pod nadpisem dovolená na zotavenou. Z uvedeného tedy vyplývá, že i na navrhovanou. zvláštní dodatkovou dovolenou se budou vztahovat ustanovení o dovolené na zotavenou, pokud nařízení vlády ČSSR o zvláštní dodatkové dovolené některých pracovníků organizací stavební výroby, nestanoví jinak. Např. nástup zvláštní dodatkové dovolené určuje organizace podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem závodního výboru; rovněž bude možné aktem řízení zabezpečit, aby zvláštní dodatková dovolená byla čerpána v období s nižší potřebou práce, l pro tuto zvláštní dodatkovou dovolenou platí, že za ni nelze náhradu mzdy poskytnout; musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.
i) Zvláštní dodatková dovolená se poprvé poskytne za rok 1985. S ohledem na dobu potřebnou k přípravě a vydání příslušných právních předpisů,
- 9-
Je odůvodněné v nařízeni vlády ČSSR určit dobu, odkdy začne plynout pracovníkům, kteří pracuji za stanovených podmínek, doba potřebná pro vznik nároku na zvláštní dodatkovou dovolenou. Plnění podmínek pro poskytováni zvláštní dodatkové dovolené se posuzuje od 1. ledna 1985.
V Praze dne 31. ledna 1985
Předseda vlády ČSSR
Ministr práce a sociálních věcí ČSSR
Politickoekonomický rozbor k zásadám zákona, kterým se mění a doplňuje § 92 a 105 zákoníku práce
V letech 1979 - 1983 poklesl v dodavatelských stavebních organizacích počet pracovníků z 562 tis. na 550 tis., tj. o 12 tis.; z toho v resortech ministerstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR z 342 tis,, na 333 tis. pracovníků, tj. o 9 tis. pracovníků. Tento úbytek by byl ještě pronikavější, kdyby v posledních letech, zejména v ČSR, nebyli ve větší míře pro stavebnictví získáni zahraniční pracovníci. Závažnost tohoto problému se soustřeďuje především v poklesu počtu dělníků na stavebních pracích vybraných profesí, zejména jde o zedníky, tesaře, betonáře, železáře a pomocné stavební dělníky. Nepříznivý vývoj počtu pracovníků ve stavební výrobě ovlivňují - mimo jiné - odchody mladých vyučených stavebních dělníků po získání základní odborné kvalifikace. Hlavními příčinami odchodů jsou velmi ztížené pracovní podmínky na stavbách v organizacích stavební výroby ministerstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR, jako je náročnost na fyzickou námahu, vystavení povětrnostním vlivům apod. Tyto faktory jsou zvýrazněny rostoucím přesunem stavebních kapacit na vzdálené stavby a do oblastí soustředěné výstavby a s tím spojeným dlouhodobým odloučením pracovníků od jejich rodin. Negativní vývoj pracovních sil se stal vážným omezujícím činitelem stavební výroby. Situací v resortech ministerstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR se v říjnu 1984 zabývalo předsednictvo ÚV KSČ a předsednictvo vlády ČSSR. Předsednictvo vlády ČSSR uložilo usnesením ze dne 25. října 1984 č. 203 k opatřením k zabezpečení stabilizace pracovníků v organizacích stavební výroby ministerstev stavebnictví ČSR a SSR, předložit návrh právní úpravy na dodatkovou
- 2-
dovolenou v rozsahu jednoho kalendářního týdne pro pracovníky stavebních organizací pracujících při zvlášť ztížených pracovních podmínkách a při odloučení od rodin a umožnit na vybraných stavbách diferenciaci délky pracovní směny v jednotlivých dnech ve vazbě na dopravní možnosti a desetidenní cyklus pracovních směn se čtyřmi dny souvislého pracovního volna.
1. Nepřetržitý odpočinek v týdnu jednou za dva týdny Poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu jednou za dva týdny se navrhuje upravit pracovníkům, kteří pracují na vybraných stavbách, montážích a opravách a jejichž pracovní doba je rozvržena odchylně podle ustanovení § 85 odst. 1 zákoníku práce. Platná právní úprava pracovní doby, určuje, že pracovník musí mít jednou týdně nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 32 hodiny. Vlády ČSSR, ČSR a SSR po projednání s příslušným odborovým orgánem mohou stanovit, že nepřetržitý odpočinek v týdnu může být ve výjimečných případech zkrácen, a kdy může být poskytován jednou za dva týdny. Poskytování tohoto odpočinku jednou za dva týdny se týká pracovníků zemědělství, pracovníků, u nichž se v průběhu kalendářního roku projevuje rozdílná potřeba práce a prací sezónních a kampaňových. Zmocnění vlád se nevztahuje na práce, jejichž pracovní doba je rozvržena odchylně podle § 85 odst. 1 zákoníku práce. Doba stanoveného nepřetržitého odpočinku v týdnu, kterou upravuje § 11 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce, nařízení vlády ČSR č. 159/1976 Sb. a nařízení vlády SSR č. 139/1976 Sb., o výjimečném zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu,
- 3-
může mít menší rozsah, než je doba nepřetržitého odpočinku stanoveného zákoníkem práce v součtu za dva týdny. Délka je zkrácena až na 32 hodiny jednou za dva týdny. U pracovníků, kteří pracují na vybraných stavbách, montážích a opravách, jejichž pracovní doba je rozvržena odchylně (§85 odst. l zákoníku práce), bude nepřetržitý odpočinek v týdnu poskytnut jednou za dva týdny v délce 64 hodiny. Navrhuje se proto vytvořit v zákoníku práce zmocnění, které by požadovanou právní úpravu umožnilo. Takové zmocnění by vládám ČSSR, ČSR a SSR po projednáni s příslušným odborovým orgánem umožnilo stanovit, v kterých případech a za jakých podmínek lze pracovníkům s odchylně rozvrženou pracovní dobou poskytnout nepřetržitý odpočinek v týdnu jednou za dva týdny. Bude tak unožněn pracovní režim s 10 pracovními dny a 4 dny souvislého pracovního volna. Rozvržení pracovní doby provede vedoucí organizace podle směrnic vydaných ústředním orgánem v dohodě s příslušným odborovým orgánem. Délku nepřetržitého odpočinku v týdnu se navrhuje stanovit nejméně na 64 hodiny, tedy na tolik hodin, kolik činí doba nepřetržitého odpočinku podle § 92 odst. l zákoníku práce v součtu za dva týdny, to znamená nezkráceně. Navrhuje se rovněž umožnit, aby z naléhavých provozních důvodů mohl být nepřetržitý odpočinek v týdnu výjimečně zkrácen nejméně na 48 hodin. Zákonné zmocněni k poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu jednou za dva týdny se navrhuje provést nařízeními vlád ČSSR, ČSR a SSR pro pracovníky, kteří pracují na vybraných stavbách, montážích a opravách. Umožněni poskytovat nepřetržitý odpočinek v týdnu jednou za dva týdny, jímž se sleduje zajistit vícesměnný
-4provoz a vyšší využití pracovní doby na stavbách, si nevyžádá nároky na státní rozpočet ani na pracovní síly.
2. Zvláštní dodatková dovolená Dodatková dovolená náleží podle zákoníku práce, nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb. a vyhlášky č. 75/1967 Sb., o dodatkové dovolené pracovníků, kteří konají práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné, a o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u některých nemocí z povoláni, pracovníkům, kteří pracují pod zemí při těžbě nerostů nebo při raženi tunelů a štol a pracovníkům konajícím práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé. Zákonem č. 72/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje § 105 zákoníku práce, byla zavedena zvláštní dodatková dovolená pracovníků se stálým pracovištěm pod zemi při těžbě nerostů, pokud odpracují směny stanovené těžebním plánem na sobotu. Vzhledem k tomu, že pracovní podmínky pracovníků organizací stavební výroby ministerstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR, kteří pracují na stavbách při zvlášť ztížených podmínkách a při odloučení od rodin, jsou jiné, než u prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých podle § 105 odst. 2 zákoníku práce, navrhuje se i tuto dovolenou upravit jako zvláštní dodatkovou dovolenou. S ohledem na nepříznivý vliv stavební technologie a pracovních postupů, rozdílné klimatické podmínky, vysokou fyzickou a neuropsychickou námahu a zvýšené ohrožení pracovními úrazy, se navrhuje vytvořit v zákoníku práce pro vládu ČSSR zmocnění, aby v dohodě s Ústřední radou odborů stanovila podmínky a délku nároku na zvláštní dodatkovou dovolenou uvedené skupiny pracovníků. Návrhem na zvláštní dodatkovou dovolenou pracovníkům organizací stavební výroby ministerstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR, kteří pracují na stavbách,
- 5-
se sleduje upevnit stabilizaci dělníků a provozních, techniků, zabezpečit zvýšení stavu pracovníků v resortech stavebnictví a zvýšit efektivnost stavební výroby, na zajištění potřebných přesunů pracovníků na rozhodující stavby a do míst soustředěné výstavby a na zkracování lhůt výstavby. Zmocnění k právní úpravě zvláštní dodatkové dovolené pracovníků uvedených organizací stavební, výroby, kteří pracují na stavbách za stanovených podmínek, se navrhuje upravit v § 105 zákoníku práce. Zmocnění pro vládu ČSSR se navrhuje provést tak, aby v případě potřeby bylo možné za stejných podmínek upravit poskytování zvláštní dodatkové dovolené i pracovníkům stavebních organizací dalších resortů, kteří pracují na stavbách. V souladu s opatřeními projednanými předsednictvem vlády ČSSR se navrhuje poskytovat zvláštní dodatkovou dovolenou výlučně pracovníkům z resortů ministerstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR. Poskytování zvláštní dodatkové dovolené se bude týkat přibližně 48 tis. pracovníků resortu ministerstva stavebnictví ČSR a 35 tis. pracovníků v resortu ministerstva stavebnictví SSR. Celkově jde o 83 tis. pracovníků. Použitelný roční fond pracovní doby se navrhovaným opatřením sníží přibližně o 0, 95 %• Dopad do mzdových prostředků a nákladů organizací, který vznikne rozdílem mezi poskytováním náhrady mzdy za dobu čerpání zvláštní dodatkové dovolené a mzdou, kterou by pracovník obdržel, kdyby pracoval, bude minimální. Organizace jej pokryjí v rámci stanoveného limitu mzdových prostředků. Dopad tohoto snížení fondu pracovní doby na produktivitu práce bude vyvážen vyšším přínosem zvýšeného tempa růstu produktivity a efektivnosti práce, které přinese realizace celého komplexu opatření k zabezpečení stabilizace pracovníků v organizacích stavební výroby
- 6-
ministerstev stavebnictví ČSR a SSR.
X
X
X
Právní úprava, pokud jde o zmocnění pro poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu jednou za dva týdny (§92 zákoníku práce) a o zvláštní dodatkovou dovolenou některých pracovníků organizací stavební výroby, náleží, vzhledem k čl. 22 písm. a) a čl. 37 odst. l písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, do působnosti federace. Právní úprava poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu jednou za dva týdny v resortech ministerstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR patří do působnosti republik. V resortech řízených federálními ústředními orgány patří do působnosti federace.
