KROPÁČOVA VRUTICE ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ (K. Ú. KROPÁČOVA VRUTICE, STŘÍŽOVICE, KRPY, SUŠNO A KOJOVICE) KA * KA

KROPÁČOVA VRUTICE ÚZEMNÍ PLÁN (K. Ú. KROPÁČOVA VRUTICE, STŘÍŽOVICE, KRPY, SUŠNO A KOJOVICE)

ODŮVODNĚNÍ

© KA * KA

KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

ÚZEMNÍ PLÁN KROPÁČOVA VRUTICE SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI VYDAL:

ZASTUPITELSTVO OBCE KROPÁČOVA VRUTICE OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA POŘIZOVATELE:

DATUM NABYTÍ ÚČINNOSTI:

ING. JITKA VÍTKOVÁ referent úřadu územního plánování MAGISTRÁT MĚSTA MLADÁ BOLESLAV ODBOR STAVEBNÍ A ROZVOJE MĚSTA

PODPIS:

.... .... 2013 RAZÍTKO

KROPÁČOVA VRUTICE ÚZEMNÍ PLÁN (K. Ú. KROPÁČOVA VRUTICE, KRPY, STŘÍŽOVICE, SUŠNO A KOJOVICE)

ODŮVODNĚNÍ

Ing. František Kačírek hlavní projektant

Ing. Ondřej Kalivoda odpovědný projektant 2013

Seznam zpracovatelů jednotlivých problematik: Koordinace prací, koncepce rozvoje obce

Koncepce uspořádání krajiny, územní systém ekologické stability, životní prostředí

Ing. Ondřej Kalivoda Ing. František Kačírek

Mgr. Ing. Jan Majer

Urbanistická koncepce

Ing. Ondřej Kalivoda Ing. František Kačírek

Obyvatelstvo a bytový fond

RNDr. František Matyáš Ing. Ondřej Kalivoda

Výroba

Ing. Ondřej Kalivoda

Občanská vybavenost

Ing. Ondřej Kalivoda

Technická infrastruktura Doprava Vodní hospodářství Energetika

Ing. Josef Hajský Ing. Zdeněk Vokoun Václav Broukal

Zemědělský půdní fond

RNDr. Zdeněk Tomáš

Technické zpracování

Blanka Protivová

Externí spolupráce, digitalizace, grafická dokumentace

DINATO v. o. s. Lysá nad Labem RNDr. Zdeněk Tomáš Mgr. Jitka Tomášová Ing. Ignat Dinov

Úvod

..............................................................................................................................................1

1

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ......................1

2

Vyhodnocení splnění požadavků zadání ...................................................................................2

3

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území .............4 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce .....................................................................4 Urbanistická struktura a koncepce rozvoje obce ................................................................. 10 Přehled rozvojových ploch v sídle ....................................................................................... 20 Limity využití území ............................................................................................................. 24 Dopravní řešení ................................................................................................................... 25 Vodní hospodářství .............................................................................................................. 33 Energetika a spoje ............................................................................................................... 40 Životní prostředí ................................................................................................................... 45 Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................... 52

4

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (§ 53 odst., 5 písm. b) Stavebního zákona) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území .......................................................................................................................................... 67

5

Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ..................................................................................................... 67 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7

6

Základní údaje ..................................................................................................................... 67 Souhrnné vyhodnocení ........................................................................................................ 69 Zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek ....... 71 Souhrnné přehledné tabulky odnětí ZPF ............................................................................. 73 Zdůvodnění rozsahu záboru zemědělského půdního fondu ............................................... 81 Údaje o chráněných ložiskových územích nacházejících se na území obce ...................... 83 Odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa.................................................................. 83

Výsledek přezkoumání návrhu územního plánu pořizovatelem podle § 53, odst. 4 Stavebního zákona .................................................................................................................... 83 6.1 Postup při pořízení územního plánu .................................................................................... 83 6.2 Výsledek přezkoumání souladu návrhu územního plánu Kropáčova Vrutice s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ................ 86 6.3 Výsledek přezkoumání souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území .................................................................... 97 6.4 Výsledek přezkoumání souladu územního plánu Kropáčova Vrutice s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ............................................................... 98 6.5 Výsledek přezkoumání souladu územního plánu Kropáčova Vrutice požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů ................................................................................................................ 98 6.6 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním jejich potřeby ............................................................................... 101 6.7 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území .......................................................... 101 6.8 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ....................................................... 102

7

Návrh na rozhodnutí o námitce ............................................................................................. 103

Poučení

......................................................................................................................................... 104

Seznam zkratek c.v. – celková výměra

PRSK – plán rozvoje Středočeského kraje

č.j. – číslo jednací

PRVK SK – plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje

CD – cenzová domácnost ČHMÚ - český hydrometeorologický ústav ČOV – čistírna odpadních vod ČSN – česká technická norma Energetika VN – vedení vysokého napětí NN – vedení nízkého napětí

PÚR – politika územního rozvoje ČR SK – středočeský kraj ÚAP – územně analytické podklady ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚSES

–

územní systém stability

ekologické

ev. č. – evidenční číslo

LBC – lokální biocentrum

HKS – hodnotný krajinný segment

LBK – lokální biokoridor

CHOPAV

- chráněná oblast přirozené akumulace vod

k. ú. – katastrální území

RBC – regionální biocentrum NRBK – nadregionální biokoridor

KES – kostra ekologické stability

Územní plán – územní plán Kropáčova Vrutice

KÚSK – Krajský úřad Středočeského kraje

VKP – významný krajinný prvek

KN – katastr nemovitostí

VTL - vysokotlaký

MŽP – ministerstvo životního prostředí

ZÚR – zásady územního rozvoje

ORP – obec s rozšířenou působností

Stavební zákon - zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu

OP – ochranné pásmo OŽP – ochrana životního prostředí parc. č. – parcelní číslo

Zadání

–

zadání územního Kropáčova Vrutice

plánu

Úvod Obec Kropáčova Vrutice leží přibližně 25 km jihozápadně od Mladé Boleslavi ve Středočeském Kraji. Mladá Boleslav je současně obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Správní území obce je tvořeno 5 katastrálními územími s pěti sídly, z nichž jedno leží v izolované poloze. K 1. 1. 2012 žilo v obci 887 lidí. Celková výměra obce je 2 408 ha, nadmořská výška se pohybuje okolo 225 m n. m. Územní plán Kropáčova Vrutice se pořizuje na základě zadání územního plánu (dále jen Zadání) schváleného zastupitelstvem obce dne 30. 5. 2012. Zpracováním územně plánovací dokumentace byl pověřen Ka*Ka projektový ateliér Tuřice Ing. Františka Kačírka. Pořizovatelem územního plánu Kropáčova Vrutice je Magistrát města Mladá Boleslav. Určeným zastupitelem je starosta obce Miroslav Hrázký. Řešeným územím je celé správní území obce Kropáčova Vrutice, které se skládá z pěti katastrálních území, a to k. ú. Kropáčova Vrutice, Střížovice, Krpy, Sušno a Kojovice. V průběhu zpracování bylo změněno katastrální Kropáčova Vrutice ve své jižní části a k. ú. Krpy při východní části jeho severní hranice. Tyto úpravy územní plán Kropáčova Vrutice do svého řešení zahrnul.

1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Při zpracování územního plánu Kropáčova Vrutice (dále jen Územní plán) bylo dbáno na řešení širších územních vztahů, zejména vztahů s okolními obcemi a nadmístních souvislostí z hlediska technických sítí i pohybu obyvatelstva. Plně respektovány byly požadavky nadřazené územně plánovací dokumentace. Východiskem pro zpracování Územního plánu byly i územně plánovací podklady, konkrétně územně analytické podklady vydané krajem a obcí s rozšířenou působností. Tyto dokumenty byly doplněny dalšími nezbytnými podklady, jako jsou Plán rozvoje vodovodu a kanalizací Středočeského kraje (PRVK SK) a Plán rozvoje kraje. Použité územně plánovací podklady byly doplněny na základě provedených doplňujících průzkumů a rozborů. Koncepce rozvoje obce Kropáčova Vrutice je z hlediska širších vztahů založena na výhodné poloze při silnici I/16, která obci zprostředkovává spojení se dvěma regionálně nejvýznamnějšími sídly – s Mladou Boleslaví a Mělníkem. Kropáčova Vrutice přitom leží zhruba na polovině trasy mezi těmito sídly. Současně je vzdálena přibližně 50 km od centra Prahy, přičemž většina trasy je vedena po rychlostní komunikaci R10. Tato poloha dává obci dobré výchozí předpoklady pro rozvoj sídelní funkce i rozvoj funkcí výrobních. Z hlediska prvků vyšší vybavenosti je obec odkázána na blízká sídla regionálního významu. Nejblíže leží město Benátky nad Jizerou, dalším spádovým městem je již zmiňovaná Mladá Boleslav, dobře dostupná po silnici I. třídy. Koordinace nadmístních vazeb se zpravidla týká zejména sítí dopravní a technické infrastruktury. V rámci Územního plánu jsou zapracovány návrhy, týkající se těchto infrastrukturních staveb, jedná se však výhradně o návrhy lokálního charakteru bez nadmístních přesahů. Výjimku tvoří pouze vymezení plochy pro úpravu směrových

1

parametrů oblouku silnice I/16 na katastrálním území Sušna. Tento záměr je v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Ostatní nadmístní vazby jednotlivých prvků dopravní a technické infrastruktury Územní plán stabilizuje. Nadmístní vazby je nutné respektovat také při vymezení prvků ÚSES. Zde Územní plán respektoval požadavky nadřazené územně plánovací dokumentace a vycházel z požadavků generelu ÚSES. Jednotlivé prvky lokální, regionálního a nadregionálního ÚSES, navrženého v těchto dokumentech, byly v rámci řešení upřesněny v měřítku územního plánu. Dílčí změny ve vedení biokoridorů a lokalizaci biocenter proběhly v centrální části správního území obce, zejména v kontaktu se zastavěným územím, a na širší vztahy tak nemají přímý vliv.

2 Vyhodnocení splnění požadavků zadání Zadání bylo po řádném projednání schváleno zastupitelstvem obce dne 30. 5. 2012 usnesením č. 5/2012. Na základě tohoto Zadání byl následně vypracován předkládaný Územní plán. Územní plán formuloval dlouhodobou koncepci územního rozvoje obce. Důraz byl v souladu s požadavky Programu rozvoje Středočeského kraje kladen zejména na ekologickou, ekonomickou a sociální stabilitu území, včetně vytvoření podmínek pro příchod mladých rodin do obce. Na území obce byly vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití (funkční plochy). Každá z funkčních ploch má specifikovány regulativy, které usměrňují využití území tak, aby podpořily rozvoj obce a zároveň zabránily negativním důsledkům tohoto rozvoje. V souladu se Zadáním Územní plán dále rozvíjí sídelní funkci s maximální snahou zachovat a dále rozvíjet urbanistické a architektonické hodnoty jednotlivých sídel. Stávající plochy veřejných prostranství jsou stabilizovány, navrhovány jsou i nové plochy především veřejné zeleně, zejména v návaznosti na navrhovanou výstavbu. Rozvojové plochy bydlení jsou lokalizovány i s ohledem na vhodné zapojení do struktury sídel a jejich propojení s centrálními částmi, zapojení do volné krajiny a kompozici. Plochy bydlení byly přednostně navrhovány v rámci zastavěného území obce, respektive zejména v návaznosti na zastavěné území pěti sídel obce. Vzhledem ke kompaktnosti výstavby, návrhům původního územního plánu obce, které musely být zohledněny, a požadavkům na budoucí rozvoj obce Kropáčova Vrutice však byly návrhové plochy vymezeny i mimo zastavěné území. V rámci zastavěného území se kromě rozvojových ploch připouští nová obytná výstavba i na stávajících plochách bydlení a smíšených obytných plochách. V území byly vymezeny stávající i návrhové plochy určené pro rekreaci obyvatel. Ve všech případech se jedná o rekreaci nepobytovou. Pobytovou rekreaci je možné realizovat v rámci přípustného využití některých ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch). V rámci vymezení rozvojových ploch a podmínek pro jejich využití byly stanoveny podmínky prostorového uspořádání, které chrání hodnoty krajinného rázu. Územní plán v souladu se Zadáním prověřil jednotlivé návrhové plochy z původního územního plánu obce. Plochy bydlení a smíšeného bydlení byly z návrhu vypuštěny pouze výjimečně ve zvláště odůvodněných případech. Ostatní plochy byly vyhodnoceny z hlediska 2

nové koncepce uspořádání území a na základě tohoto vyhodnocení buď převzaty, upraveny nebo vypuštěny z návrhu. Zadání uplatnilo několik konkrétních požadavků k jednotlivým sídlům. Tyto požadavky byly akceptovány a v rámci Územního plánu zohledněny. Odůvodnění jejich zapracování do Územního plánu je součástí následujících kapitol. Pokud nebylo možné požadavkům Zadání vyhovět, je tato skutečnost odůvodněna v následujících podkapitolách. A. Kropáčova Vrutice Veškeré požadavky, formulované v kapitole c) Zadání pro území k. ú. Kropáčova Vrutice, byly do Územního plánu zapracovány. Oproti původnímu územnímu plánu obce byla do rozvojových ploch pro bydlení zahrnuta pouze část vymezené plochy na západním okraji sídla (plocha 1A). Zbytek plochy byl zařazen do zemědělských ploch – travních porostů. Důvodem vyřazení byly špatné zakládací podmínky a nedostatečné parametry přístupové komunikace. B. Střížovice Veškeré požadavky, formulované v kapitole c) Zadání pro území k. ú. Střížovice, byly do Územního plánu zapracovány. C. Krpy Vzhledem k vymezenému záplavovému území Q100 není možné umístit rozvojové plochy bydlení na jižním okraji k. ú. Krpy v návaznosti na sídlo Střížovice. Funkční využití plochy tak do budoucna zůstane nezměněné. Ostatní požadavky, formulované v kapitole c) Zadání pro území k. ú. Krpy, byly do Územního plánu zapracovány. Oproti původnímu územnímu plánu obce nebyla do rozvojových ploch pro bydlení zahrnuta plocha v jihozápadní části sídla Krpy, v blízkosti navrhované čistírny odpadních vod. Plocha byla vymezena v odloučené poloze, bez kontaktu se zastavěným územím. Problematická byla i z hlediska okalových vod. D. Sušno Veškeré požadavky, formulované v kapitole c) Zadání pro území k. ú. Sušno, byly do Územního plánu zapracovány. E. Kojovice Veškeré požadavky, formulované v kapitole c) Zadání pro území k. ú. Kojovice, byly do Územního plánu zapracovány.

Splněny byly i požadavky z ostatních částí Zadání. Na základě podané námitky a v souladu se záměrem budoucího využití plochy výroby ve Střížovicích bylo v Územním plánu na rozdíl od Zadání upuštěno od přeměny části výrobního areálu na plochy bydlení. Současně byla část areálu navržena pro využití TO. Dále vzhledem ke specifickým podmínkám v daném území, kdy je navrhovaná výstavba od trati zcela odcloněna stávající výstavbou, byla oproti požadavkům kapitoly e.1) část plochy 3B umístěna v ochranném pásmu železnice. Všechny další požadavky, formulované ve schváleném Zadání, Územní plán zahrnul do řešení, které je popsáno v následujících kapitolách odůvodnění. 3

3 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce Hodnocení sociálně ekonomické struktury obyvatelstva řešeného území vychází především z výsledků dvou sčítání lidu, domů a bytů, která byla provedena 3. března 1991 a 1. března 2001. Tyto informace jsou doplněny o dílčí údaje z dalších let, podle toho, jak byly dostupné. V době zpracování Územního plánu dosud nebyly k dispozici údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2011. Pro celkový obraz vývoje obce jsou použita i data z historických sčítání počínaje rokem 1869. 3.1.1

Demografické ukazatele

Historicky první písemné zmínky o sídlech Kropáčovy Vrutice pocházejí ze 14 století, respektive ze století 16. (Kojovice). Jedná se tedy o sídlo staré sídelní struktury, které je v krajině a soustavě sídel dlouhodobě etablováno. Pro zachycení dlouhodobých vývojových tendencí obce byly při posuzování využity údaje ze sčítání lidu od roku 1869. Na základě historického vývoje a současných tendencí byl následně odhadnut možný budoucí vývoj. Z časové řady je zřetelné, že obec Kropáčova Vrutice jako celek co do počtu obyvatel oscilovala až do druhé světové války okolo 2 000 stálých obyvatel. Vzhledem k tomu, že v některých sídlech obce mělo před válkou značené početní zastoupení německé obyvatelstvo, projevil se po válce výrazný úbytek počtu trvale bydlících. Postupný úbytek pak pokračoval i v průběhu do devadesátých let, kdy v obci žilo 724 obyvatel (k roku 1991). Pokles počtu obyvatel v tomto období byl sice významný, vzhledem k relativně silnému výrobnímu zázemí obce však nebyl tak dramatických, jako v některých jiných sídlech okresu. Po roce 1991 se se změnou politického, ekonomického a sociálního klimatu tento trend změnil. Mezi lety 1991 a 2012 přibylo v obci 163 trvale bydlících (tj. nárůst 23% oproti stavu z roku 1991). Obec tak v současnosti zaznamenává progresivní nárůst počtu obyvatel, čemuž bylo třeba přizpůsobit i nabídku rozvojových ploch pro bydlení a další funkce.

Vývoj počtu obyvatel v období 1869 – 2010 z toho Obec celkem 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950

1 676 2 004 1 896 1 993 2 083 2 101 1 924 1 382

Kropáčova Vrutice

Kojovice

Krpy

Střížovice

Sušno

605 761 631 701 641 764 603 434

173 145 154 141 182 149 150 105

473 640 639 632 700 643 589 429

170 209 186 167 187 189 253 232

255 249 286 352 373 356 329 182

Okres Mladá Boleslav celkem

Podíl obce Kropáčova Vrutice na okresním úhrnu (%)

90 208 98 338 101 990 107 171 115 983 115 767 120 755 99 791

1,86 2,04 1,86 1,86 1,80 1,81 1,59 1,38

4

z toho Obec celkem 1961 1970 1980 1991 2001 2005 2010

1 285 1 072 863 724 739 802 877

Kropáčova Vrutice

Kojovice

Krpy

Střížovice

Sušno

410 335 279 242 277 -

96 91 79 54 49 -

382 315 221 150 144 -

217 187 153 153 162 -

180 144 131 125 107 -

Okres Mladá Boleslav celkem

Podíl obce Kropáčova Vrutice na okresním úhrnu (%)

105 893 105 299 112 978 110 664 113 241 115 379 122 816

1,21 1,02 0,76 0,65 0,65 0,70 0,71

V druhé tabulce jsou uvedeny údaje za jednotlivé komponenty vývoje obyvatel, přirozenou měnu a stěhování. Celkové přírůstky obyvatel v posledních třech pětiletých obdobích jsou způsobeny výhradně migračním ziskem. Přirozenou měnou počet obyvatel stagnuje, počet narozených jen velmi mírně převyšuje počet zemřelých.

Migrace obyvatelstva v období 1991 - 2010 Přirozená měna

Přírůstek (úbytek) celkem

Stěhování

Období narození

zemřelí

saldo

přistěhovalí

vystěhovalí

saldo

abs.

na 1 000 obyv.

1991 – 1995 1996 – 2000 2001 – 2005 2006 – 2010

37 39 44 59

49 48 47 46

-12 -9 -3 13

105 146 208 173

102 91 163 111

-3 55 65 62

-9 46 62 75

-0,82 12,82 16,00 17,76

Celkem 1991 – 2010

179

190

-11

632

467

185

174

11,49

Z těchto dat vyplývá, že současná demografická situace obce vyžaduje umožnit přísun nových obyvatel, zejména mladých lidí, do obce. Pro Územní plán z toho vyplývá potřeba vymezit rozvojové plochy, které uspokojí požadavky případných zájemců o bydlení v obci, a to ve všech jejích sídlech. V opačném případě hrozí při veskrze negativním saldu přirozené měny vylidňování zvláště dvou menších sídel, zvláště s přihlédnutím ke stáří a kvalitě bytového fondu. Věková skladba obyvatelstva je v obci jako celku poměrně příznivá. Index vitality (poměr dětské složky obyvatelstva a obyvatelstva v postproduktivním věku) je s výjimkou Kojovic, podstatně příznivější než v celostátním úhrnu. Nejpříznivější věková skladba obyvatelstva byla v r. 2001 v Kropáčově Vrutici, a to především v důsledku nízkého zastoupení obyvatelstva staršího než 65 let. Zároveň je zde vysoký podíl dětské složky obyvatelstva. V ostatních částech obce, tj. v Krpech, Střížovicích a Sušnu, nejsou ve věkovém složení obyvatelstva příliš velké rozdíly. Z hlediska zastoupení mužů a žen se ukazuje určitý nepoměr jen v Kojovicích, kde bylo více než 55 % žen.

5

Základní charakteristiky skladby obyvatelstva 2001 Počet obyvatel Část obce - obec - ČR

z toho ženy celkem

abs.

v%

Podíl obyvatel narozených v místě trvalého bydliště v %

Podíl obyvatel jiné než české národnosti v%

Podíl obyvatel s náboženským vyznáním v %

Kropáčova Vrutice Kojovice Krpy Střížovice Sušno

277

136

49,1

41,5

7,9

18,8

49 144 162 107

27 76 79 52

55,1 52,8 48,8 48,6

38,8 36,8 38,3 46,7

4,1 4,9 5,6 4,7

20,4 20,1 21,6 22,4

Obec celkem

739

370

50,1

40,5

6,1

20,3

Průměr ČR

x

x

51,3

52,5

5,8

32,1

Tato relativně příznivá věková skladba může mít do budoucna pozitivní vliv na rozvoj obce v případě, že mladí lidé v obci zůstanou a založí rodiny. Pro tento vývoj se Územní plán snaží vytvořit příznivé územní podmínky nejen rozvojem ploch bydlení, ale i veřejné infrastruktury, včetně hřišť, anebo například mateřské školky, sběrného dvora atp. Vzdělanostní úroveň obyvatelstva je nižší než v průměru ČR a je zhruba srovnatelná s úrovní vzdělanosti v jiných venkovských obcích. Vyšší vzdělanostní úroveň má pouze obyvatelstvo Střížovic. Vzhledem k blízkosti významných měst se však dá předpokládat, že s příchodem nových obyvatel se začne vzdělanostní skladba v obci zlepšovat. Přicházet pravděpodobně budou lidé dojíždějící za prací ve větších městech, kde je do značné míry podporována znalostní ekonomika. Současně se dá předpokládat nárůst živnostenských aktivit v oblasti služeb a informačních technologií.

Věková a vzdělanostní skladba obyvatelstva 2001 Část obce - obec - ČR

Podíl základních věkových skupin (v %)

Vzdělanostní úroveň obyvatelstva (% z obyvatel nad 25 let)

0 – 14 %

15 – 64 %

65 + %

index vitality 0-14 . 100 65+

SŠ

VŠ

22,4

67,9

9,7

230,9

14,4

1,4

10,2 20,1 15,4 17,8

63,3 62,5 69,1 66,4

26,5 17,4 15,4 15,9

38,5 115,5 100,0 111,9

13,6 14,8 23,4 18,2

2,3 2,6 4,4 0,0

Obec celkem

18,9

66,6

14,5

130,8

17,0

2,2

Průměr ČR

16,2

70,0

13,8

85,4

28,4

8,9


Ekonomická aktivita obyvatelstva je v celé obci výrazně nižší proti průměru ČR. Svým způsobem odráží věkovou skladbu obyvatelstva, zejména podíl obyvatel v produktivním věku, takže je nižší v Krpech a Kojovicích. Právě v této oblasti by mohl přísun obyvatelstva do obce výrazně vylepšit statistiku a i výhled do budoucna. Předpokládá se vznik nových živností i podniků. Pro ty sice Územní plán zpravidla nevymezuje samostatně plochy, 6

nechává však do značné míry možnost realizovat drobné podnikání v rámci ostatních funkčních ploch. Současně je v obci několik stávajících, avšak nevyužívaných ploch výroby a občanské vybavenosti, které by s nárůstem počtu obyvatel mohly dojít k revitalizaci.

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 2001 Ekonomicky aktivní

Skladba ekonomicky aktivních v %

celkem

tj. % z podílu obyvatel

podíl vyjíždějících za prací v EA v %

zemědělství a lesnictví (I.)

průmysl a stavebnictví (II.)

občanská vybavenost, služby, ostatní (III.)


124 22 50 85 54

44,8 44,9 34,7 52,5 50,5

85,7 73,7 61,2 66,3 78,8

16,9 9,1 4,0 17,6 27,8

38,7 22,7 38,0 31,8 44,4

44,4 68,2 58,0 50,6 27,8

Obec celkem

335

45,3

74,8

16,4

36,7

46,9

Průměr ČR

x

51,4

39,3

4,4

37,7

57,9

Část obce - obec - ČR

V odvětvové skladbě ekonomicky aktivního obyvatelstva převládala v r. 2001 odvětví terciární sféry a poměrně výrazně se ještě uplatňovalo zemědělství. Dalším vývojem po roce 2001 se ovšem mohla skladba ekonomicky aktivního obyvatelstva měnit v důsledku celkové tercializace ekonomiky. Současně v obci v posledních letech dochází k rozvoji zpracovatelského a výrobního průmyslu, který Územní plán podporuje, respektive vzhledem k současné územní extenzivitě je územně stabilizuje jeho plochy. Vyjížďka za prací je ve všech pěti sídelních relativně velmi vysoká. V obci jako celku vyjíždí za prací 74,8 % ekonomicky aktivních osob, v průměru ČR to bylo 39,3 %. Relativně nejvíce obyvatel za prací vyjíždí z Kropáčovy Vrutice a Sušna. V žádné z částí obce není vyjížďka za prací nižší než 60 %. Dá se předpokládat, že do budoucna se podíl vyjíždějících ještě částečně zvýší, dopravní kapacity silnic, podpořené železnicí, však takový nárůst bez problémů zvládnou. 3.1.2

Domovní a bytový fond

V obci Kropáčova Vrutice jako celku bylo v r. 2001 352 domů, z nich bylo 218 domů, tj. 61,9 %, trvale obydlených. Relativně nejvíce neobydlených domů je v Krpech (50,0 %) a v Kojovicích (40,6 %). Trvale neobydlené domy složí hlavně účelům rekreace. V obci je celkem 270 trvale obydlených bytů, z nich je 80,4 % v rodinných domech. Vícebytové domy jsou v obci zastoupeny velmi málo, pouze v Kropáčově Vrutici statistiky uvádějí 7 bytových domů, 2 takové domy jsou ve Střížovicích. V Kojovicích, Sušně a Krpech nejsou zastoupeny vůbec. Domovní a bytový fond je poměrně kvalitní, téměř dvě třetiny bytů jsou I. kategorie.

7

Domovní fond 2001 Část obce - obec - ČR

Počet domů


Druhy domů trvale obydlené domy celkem

tj. %

rodinné domy

bytové domy

90 32 118 71 41

64 19 59 46 30

71,1 59,4 50,0 64,8 73,2

80 32 118 67 39

7 2 1

Obec celkem

352

218

61,9

336

10

Průměr ČR

x

x

82,8

x

x

celkem

Bytový fond v obci je velmi starý, 60 % bytů bylo postaveno před r. 1945 a průměrné stáří bytů je 61,0 roků. Tyto ukazatele jsou podstatně horší, než je celookresní průměr, kde je do r. 1945 postaveno jen 26,6 % bytů a průměrné stáří bytů je 38,9 roků. Novější bytový fond je pouze ve Střížovicích (46,6 % bytů postavených do r. 1945). V obci se projevuje malý rozsah bytové výstavby, zejména výstavba od osmdesátých let. Bytová výstavba po r. 1945 byla v jednotlivých částech obce dosti diferencovaná, poněkud rozsáhlejší výstavba byla realizována jen ve Střížovicích a Kropáčově Vrutici.

Stáří bytů 2011 Byty postavené v období Část obce - obec - ČR

do r. 1920 a nezjištěn o

192 0194 5

1946 -1970

34

25

14

9 29 9 11

4 12 18 11

Obec celkem

92

Průměr ČR

x


Podíl bytů postave ných do r. 1945

Průměrné stáří bytů (počet let)

1971 1980

1981 1991

19912001

15

5

3

61,5

62,6

2 9 8 9

2 4 7 3

1 3 14 -

1 5 2 1

68,4 66,1 46,6 62,9

68,7 67,3 47,8 63,3

70

42

31

23

12

12

60,0

61,0

x

x

x

x

x

x

26,6

38,9

2001 -2011

Dle tabulkového přehledu vzniklo v obci za posledních 20 let 24 nových bytů. Ve skutečnosti je přírůstek bytů vyšší o 23 bytových jednotek, vzniklých v domě s pečovatelskou službou. Tyto byty nejsou do statistiky zahrnuty, neboť nebyly kolaudovány samostatně jako byty. Jak již bylo uvedeno, není skladba bytového fondu příznivá. Obdobně je méně příznivá i většina kvalitativních ukazatelů úrovně bydlení. Byty jsou sice poněkud větší, než je průměr celého okresu, ale rozdíly nejsou tak výrazné jak tomu u venkovských obcí bývá. Na úrovni celého okresu je rovněž počet obyvatel připadajících na jednu obytnou místnost, z hlediska tohoto ukazatele jsou mírně přelidněné byty v Kropáčově Vrutici a Sušně, příznivější úroveň bydlení je v Kojovicích.

8

Bytový fond a úroveň bydlení 2001 Trvale obydlené byty

Kvalitativní úroveň bydlení

celkem

z toho v rodinných domech

neobydlené byty sloužící k rekreaci

podíl bytů I. kat.

počet obyv. na 1 byt

počet obyvatel na 1 obyt. místnost

96

60

20

65,6

2,9

1,1

19 62 58 35

19 62 45 31

9 45 21 9

57,9 61,3 72,4 60,0

2,6 2,3 2,8 3,1

0,8 0,9 0,9 1,1

Obec celkem

270

217

104

64,8

2,7

1,0

Průměr ČR

x

x

x

88,5

2,7

1,0

Část obce - obec - ČR Kropáčova Vrutice Kojovice Krpy Střížovice Sušno

2

počet 2 m na 1 byt

počet m na 1 obyvatele

53,1

18,4

62,4 52,0 56,4 63,3

24,2 22,4 20,2 20,7

55,5

20,3

49,1

18,4

Vzhledem k nepříznivým statistikám kvality bydlení je třeba při návrhu rozvojových ploch počítat s relativně vysokým odpadem bytů. Vzhledem k současným standardům pak často není možno opětovně využít původní parcelu a je tak třeba dimenzovat rozvojové plochy ne jen na přírůstek obyvatelstva, ale i pro pouhé udržení současného stavu je ve všech sídlech nutné vymezit určitý počet stavebních ploch. Na rozdíl od méně příznivých ukazatelů kvalitativní úrovně bydlení je kvantitativní úroveň bydlení poměrně příznivá. Zatímco v průměru za celý okres je podíl cenzových domácností bez vlastního bytu (soužití domácností) 10,4 %, v Kropáčově Vrutici je to jen 9,1 %, což je hodnota na venkovskou obec dobrá. V Kojovicích, Krpech a Střížovicích se úroveň soužití již blíží soužití chtěnému, naproti tomu velmi vysoká hodnota soužití cenzových domácností je v Sušně. Zhoršení úrovně soužití mezi r. 1980 a 1991 bylo způsobeno nejen malým rozsahem bytové výstavby, ale i výrazným snížením průměrné velikosti cenzové domácnosti, V následujícím období 1991 – 2001se průměrná velikost domácnosti zvětšila a tak i při malé výstavbě došlo k zlepšení soužití domácností. Vývoj průměrné velikosti cenzové domácnosti je zejména v období 1991 – 2001 netypický a je pak obtížné prognózovat jeho další vývoj Z následujících údajů je patrný průběh vývoje cenzových domácností v období od r. 1961 do r. 2001: 1961

2,78

1991

2,35

1970

2,60

2001

2,49

1980

2,44

Se stárnutím obyvatelstva narůstá i podíl domácností jednotlivců, na venkově většinou starších osob spojený s problémy jejich bydlení a samostatným životem. V Kropáčově Vrutici je podíl těchto domácností sice nižší než v průměru ČR, v Krpech a Kojovicích je však podíl těchto domácností velmi vysoký. Přibývá především starších osob, které žijí v bytech buď samostatně, nebo s jinými domácnostmi, nejčastěji dětmi, nebo jinými příbuznými. To přináší problémy se zajištěním jejich bydlení. V obci je možno tento problém naštěstí řešit v domě s pečovatelskou službou.

9

Obdobně bude problémem to, že v průběhu dalších let bude docházet k postupnému štěpení domácností, a tím bude narůstat počet bytů potřebných pro jejich bydlení. Kromě toho musí být počítáno i s tím, že i při stagnaci, či úbytku počtu obyvatel bude muset být v obci realizována určitá bytová výstavba, která by kryla odpad bytů, jak již bylo zmíněno výše. Nutné je také kompenzovat výhledový přírůstek domácností, daný snižováním průměrné velikosti cenzové domácnosti v důsledku stárnutí obyvatelstva.

Cenzové domácnosti 2001 Cenzové domácnosti bez vlastního bytu

Cenzové domácnosti (CD)

Část obce - obec - ČR

průměrný počet členů CD

CD jednotlivců

celkem

abs.

v % CD


106 20 66 62 43

2,61 2,45 2,18 2,61 2,49

26 6 24 11 11

Obec celkem

297

2,49

Průměr ČR

x

2,40

celkem

v % CD

24,5 30,0 36,4 17,7 25,6

10 1 4 4 8

10,4 5,0 6,1 6,4 18,6

78

26,3

27

9,1

x

29,9

x

10,4

3.2 Urbanistická struktura a koncepce rozvoje obce 3.2.1

Urbanistická struktura obce

Územní plán při stanovení koncepce vychází ze současného stavu urbanistického řešení sídel a jejich historického vývoje. S ohledem na zachování charakteru místní zástavby navrhuje řešení pro přiměřený budoucí rozvoj obce. Obec Kropáčova Vrutice je tvořena pěti samostatnými sídli, z nichž každé má vlastní katastrální území. Katastrální území Kojovic přitom územně nesousedí s ostatními sídly, je v odloučené poloze. Jednotlivá sídla se utvářela samostatně a vzájemně se značně odlišují. Osou obce je Košátecký potok, respektive jeho údolní niva. Údolím vede silnice třetí třídy č. 27219, která slouží jako páteřní komunikace. Z ní potom odbočují komunikace obsluhující jednotlivá sídla a jejich části. Výstavba v celé obci má převážně venkovský charakter, výjimku tvoří pouze několik staveb vilového charakteru (např. vila v zemědělském areálu v Krpech, vila v areálu výroby pod Kropáčovou Vruticí atd.) a staveb občanské vybavenosti (např. škola v Kropáčově Vrutici, Nádraží ve Střížovicích). Většina staveb má štítovou orientaci vůči veřejnému prostranství, převládají jedno a dvoupodlažní objekty se sedlovou, případně polovalbovou střechou. A. Kropáčova Vrutice Sídlo Kropáčova Vrutice je situováno v jižním svahu údolí Košáteckého potoka. Urbanistická struktura sídla se této situaci přizpůsobila. Výstavba je v podstatě vedena nad sebou v několika řadách, které zhruba kopírují vrstevnice. Jednotlivé řady jsou tvořeny vždy obslužnou komunikací, která zpřístupňuje zpravidla pouze objekty přiléhající k ní ze severu. 10

Jednotlivé komunikace v zastavěném území jsou pak napojeny na silnici III/2741, která překonává výškový rozdíl mezi horní a spodní částí sídla v relativně širokém oblouku. Vzhledem k tomuto rozložení výstavby, které vznikalo historicky, nedošlo k vyvinutí funkčního centrálního prostranství. Ve spodní část přechází sídlo do údolní nivy pásem nezastavěných zahrad, výstavba pokračuje pouze podél komunikace, která překonává to Košáteckého potoka a napojuje se na páteřní komunikaci III/27219. V nivě Košáteckého potoka, zejména na jeho pravobřežní straně západně pod sídlem, se vyvinuly plochy průmyslové výroby. Další rozsáhlá plocha výroby leží východně od sídla při oblouku silnice III/27219. Výstavba obecně má převážně smíšený obytný ráz venkovského charakteru, v severní části však již převládají stavby s charakterem čistého venkovského bydlení. V horní části sídla při hlavní silnici vznikly dvě stavby s charakterem malých bytových domů, ve střední části pak také zástavba řadových domů s minimálním zázemím zahrad či dvorů. Na levém břehu Košáteckého potoka se v posledních letech vyvinuly plochy se sportovně rekreačním charakterem. Plocha je doplněna občanskou vybaveností v podobě pohostinství a obecního dvora s hasičskou zbrojnicí. Dále na východ přechází sportovní plochy do ploch orné půdy, západním směrem se nachází drobnější lesní pozemky, plochy přírodního charakteru a zemědělské plochy (orná půda a travní porosty). Převážně obytný charakter výstavby v Kropáčově Vrutici je doplněn jednak zmiňovanými stavbami výrobních objektů, jednak několika prvky občanské vybavenosti. Například budova školy však již v současnosti slouží pro bytové účely. Relativně odtrženě od ostatní bytové výstavby, západně pravobřežní výrobní plochy, leží další enkláva plochy bydlení. Ta vznikla při páteřní komunikaci III/27219, respektive při komunikaci, která je s touto silnicí paralelní a na obou koncích do ní ústí. Severně těchto ploch pak v posledních letech vznikla nová výstavba, situovaná na navážce inertního odpadu. Samostatně vymezené zastavěné území v katastru sídla Kropáčova Vrutice představuje pouze místní vodojem a na něj navazující zemědělská plocha se stodolou a manipulační plochou. Plochy bydlení se v samostatných polohách nevyskytují. Historické jádro obce tvoří nejnižší řada výstavby na úpatí svahu, která však důsledně respektuje nezastavitelný charakter údolní nivy. Pozdější tendence výstavby znamenaly zastavování hůře přístupného svahu nad původním sídlem. Centrální prostranství se nevyvinulo. Impulzem pro rozvoj zástavby byl zejména vznik ploch průmyslové výroby v údolní nivě potoka východně od tehdejší zástavby. B. Střížovice Sídlo Střížovice se původně vyvinulo jako drobná víska s návsí protáhlého obdélného tvaru, tvořená malými zemědělskými usedlostmi. Další rozvoj pokračoval jižním a východním směrem. Jižní část je v současné době od původní výstavby odříznuta železnicí. Významnější rozvoj přinesl růst průmyslové výroby v sousední Kropáčově Vrutici a zbudování železniční tratě s nádražím. Rozvoj se soustředil se zejména podél silnice III/2741, která tak v současné době tvoří osu sídla. Ve své východní části je v délce zhruba 400 metrů obestavěna pouze z jižní strany, severní stranu tvoří zemědělsky využívaná niva Košáteckého potoka. Výstavba je v tomto 11

prostoru ve svahu, je značně rozptýlená s převážně vilovým charakterem a rozsáhlým zázemím zahrad. Ve střední části sídla je silnice v délce zhruba 400 metrů obestavěna oboustranně organizovanou zástavbou venkovských domů se zázemím zahrad. Výstavba je zde oproti východní části výrazně zhuštěna a má relativně kompaktní charakter venkovského typu. Pouze dvě stavby při komunikaci vedoucí jižně k železnici byly vystavěny dva bytové domy se zázemím upravené parkové zeleně. Jižně těchto staveb leží vlakové nádraží, kolem něhož se soustředila další výstavba, včetně vybudování výrobního zázemí nádraží (sklady, nakládací rampy). V současné době se v části objektů v této lokalitě soustředily prvky místní veřejné občanské vybavenosti. Výstavba probíhala jako jednostranné obestavění komunikace. Prostor mezi oběma řadami výstavby je převážně nezastavěný. Západní část silnice III/2741 v délce 500 metrů je obestavěna především jednostranně, nejprve severně, poté jižně. Zde má výstavba charakter drobných zemědělských usedlostí s relativně volnou kompozicí. Zvláštní útvar v sídle tvoří chatová osada vybíhající východně ze sídla po relativně příkrém svahu. Chaty různého stáří, stylu i technického stavu jsou vystavěny podél přístupové komunikace s charakterem polní cesty. Svah má převážně charakter přírodní zeleně, mezi jednotlivými pozemky nejsou vystavěny ploty. Součástí katastru Střížovic je i jedno odloučené zastavěné území. Je tvořeno dvěma stavbami pro bydlení na severovýchodním okraji území. Přístupné jsou po komunikaci z katastru Kropáčovy Vrutice. Stavby mají vilový charakter. C. Krpy Krpy vytvářejí relativně kompaktní sídelní útvar, převážně situovaný na relativně příkrém pravobřežním svahu údolí Košáteckého potoka. Výstavba je přizpůsobena komplikované geomorfologické situaci, protkána je vzájemně propojenou sítí komunikací, která ústí na silnici III/27219. Silnice III/27219 tvoří základní komunikační osu území. Ta prochází i návesním prostranstvím o okolí památkově chráněného kostela stětí sv. Jana Křtitele. Veřejné prostranství proto v současnosti plní spíš dopravní funkce, nežli funkce shromažďovací. Plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně jsou však roztroušeny i v dalších částech sídla, zejména na křížení jednotlivých komunikací, případně o obtížně zastavitelných polohách svahu. Styl kompaktní, zahuštěné výstavby je pro Krpy typický. Od roku 1842, kdy proběhlo mapování stabilního katastru, se sídlo územně rozrostlo pouze v malém rozsahu. Docházelo především k zahušťování zástavby v hranicích sídla. Proto je v současné době zastavěné území obce využito téměř beze zbytku a nenechává prostor dalšímu růstu bez územní expanze. Ta se v minulosti v omezené projevila míře pouze na východním a západním okraji sídla, kde na východ pokračovala výstavba podél přístupové silnice, na západ se pak rozprostřela dále po svahu, případně nad jeho hranu. Výrazným útvarem v katastru Krpů je rozsáhlí areál zemědělské výroby, ležící pod jedním z terénních zlomů kolmých na osu Košáteckého potoka. Areál je využíván především pro živočišnou výrobu, jeho rozloha tvoří přibližně 5 ha. Objekty umístěné v areálu mají architektonický výraz i územní uspořádání odpovídající zemědělské výstavbě druhé poloviny 20. století. Součástí areálu je i původní vilový dům, který do současnosti slouží pro bydlení. 12

Severně nad areálem jsou umístěny dva objekty pro bydlení. Nacházejí ve zmiňovaném terénním zlomu kolmém na údolí Košáteckého potoka. K tomuto samostatnému zastavěnému území vede komunikace, která se posléze dělí do dvou větví, z nichž každá vede k jedné nemovitosti. Objekty jsou pouze obtížně přístupné. D. Sušno Sušno je klasickým zemědělským sídlem. Utvořilo se podél silnice III/27216, která územím prochází dvěma protisměrnými oblouky, tvořícími tvar písmene S, a překonává relativně mírné převýšení. Výstavba je vázána především přímo na páteřní silnici, podél ostatních komunikací vznikala jen výjimečně. Převážně však výstavba pokračovala v obestavování páteřní silnice. Přesto až do současnosti zůstalo několik ploch v rámci sídla nezastavěných. Oproti stavu z roku 1842 se sídlo nijak dramaticky územně nerozrostlo. Původní výstavba relativně bohatých zemědělských statků v současné době z části chátrá, částečně je již opravována a využívána pro nové účely. V sídle vznikl v minulé obě poměrně rozsáhlý, ačkoliv značně extenzivní areál zemědělské výroby. Ten zahrnoval i dva objekty živočišné výroby na severním okraji sídla. Oba tyto objekty jsou již prázdné, zbytek areálu se dnes využívá pro rostlinnou výrobu. Samostatná zastavěná území na katastru obce tvoří bažantnice a její technické zázemí. Ty leží severně sídla pří silnici III/27216, která pokračuje dále k severu a napojuje se ještě na katastrálním území Sušna na silnici I/16. E. Kojovice Kojovice jsou typickým venkovským sídlem s relativně velkorysým návesním prostranství. Leží na mírně svažitém levobřežním svahu údolí Košáteckého potoka. Převážná část sídla je situována v rovinatém terénu pod svahem, pouze nepatrně vyvýšeným nad zamokřenými plochami nivy Košáteckého potoka. Převaha výstavby v sídle má tradiční venkovský charakter, domy jsou jednopodlažní se sedlovými střechami, převážně štítově orientované vůči veřejnému prostranství. Historickým jádrem sídla je rozlehlé návesní prostranství, obestavěné dříve bohatými zemědělskými usedlosti. Usedlosti dnes fungují převážně pro venkovské bydlení. Náves se prakticky v původním rozsahu zachovala až do současnosti nezastavěná, přibyla pouze vážnice a objektu občanské vybavenosti (obchodu). Další výstavba v sídle pokračovala podél páteřní komunikace, kterou tvoří silnice III/24427, a to východním i západním směrem. Východním směrem od sídla leží při silnici dvě samostatná zastavěná území. Jedná se o objekty bydlení v zázemí zahrad. Plochy jsou situovány v těsné blízkosti lesa. Zastavěné území, představované bývalým drážním objektem, leží také severně od železnice. Toto zastavěné území má v současnosti rekreační charakter, výstavba objektu pro bydlení není vzhledem k blízkosti železnice vhodné. V osamocené poloze leží také zastavěné území západně od Kojovic, tvořené jedním objektem bydlení. V Kojovicích, na severovýchodním okraji sídla, vznikla plocha výroby se zemědělským charakterem. Původní zemědělská usedlost, s průčelím ve spodní části návsi, byla rozšířena v druhé polovině 20. století o několik objektů živočišné výroby. Tyto objekty v současné době chátrají, využity nejsou. 13

Kromě centrální návsi vzniklo v sídle ještě menší veřejné prostranství v prostotu mezi severní částí zástavby a železniční tratí, respektive vlakovou zastávkou. Další veřejná prostranství se neutvořila. 3.2.2

Koncepce rozvoje sídla

Koncepce rozvoje sídla vychází ze stávajícího rozložení funkčních ploch, z geomorfologie terénu, z urbanistických zásad i ze skutečných potřeb a požadavků místních občanů. Dbáno je především na to, aby se sídla dále rozvíjela jako kompaktní, dobře fungující územní celky s převážně obytnou funkcí. Výskyt monofunkčních ploch je však minimalizován, V souladu s venkovským charakterem výstavby v sídlech, který koncepce rozvoje zachovává, je umožňováno různé využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Z rozvojových ploch převažují plochy smíšené obytné – venkovské a plochy bydlení – venkovského. V rámci přípustného využití těchto ploch je možné umisťovat i vybrané prvky veřejné infrastruktury. Pro vyváženost rozvoje sídel a vytvoření optimálního životního prostředí v nich jsou k návrhovým plochám bydlení zpravidla doplňkově navrhovány i plochy veřejných prostranství, veřejné zeleně, nebo i plochy zeleně ochranné a izolační. V nezbytných případech jsou jednotlivé návrhové plochy doplněny návrhem páteřních komunikací, které zajišťují zpřístupnění těchto ploch. Rozvojové plochy se vymezují především mimo zastavěné území, neboť charakter stávající výstavby neumožňuje umístění podstatnějších ploch v rámci zastavěných území. Přitom však není vyloučeno umisťování nových objektů na plochách, které jsou pro daný účel v Územním plánu určeny jako stavové. Podmínkou je dodržení obecně závazných předpisů. Předpokládaná kapacita rozvojových ploch, stanovených v Územním plánu, je lehce naddimenzována oproti výhledovému nárůstu počtu obyvatel. Tato skutečnost je dána několika faktory. Zejména je třeba brát v potaz, že Územní plán, jak jej chápe současná legislativa, nemá omezenou dobu platnosti. Rozvojové plochy je tak nutné navrhovat v dlouhodobém výhledu, nikoliv na základě krátkodobých a střednědobých prognóz. Dalším faktorem je nemožnost regulovat v rámci Územního plánu intenzitu využití rozvojových ploch. Může tak dojít k situaci, kdy je plocha plně využita, ačkoliv počet umístěných objektů je výrazně menší, než jaký Územní plán předpokládal. Potencionálním stavebníkům musí být také dána možnost výběru z širší nabídky stavebních míst. Zejména z těchto důvodů se Územní plán snaží vytvořit širší nabídku zastavitelných ploch, aby neomezil obec v žádoucím rozvoji. Ze stejného důvodu by měla být nabídka zastavitelných ploch aktualizována a doplňována prostřednictvím dílčích změn Územního plánu, a to ještě před vyčerpáním všech dostupných ploch. V opačném případě hrozí nebezpečí omezení přirozeného rozvoje sídla, potažmo jeho vylidňování. V jednotlivých sídlech se kromě ploch, popisovaných v následujících odstavcích, vyskytují také lokality pro rozvoj technické a dopravní infrastruktury. Ty jsou popsány samostatně v další části tohoto odůvodnění V následujících odstavcích je popsána koncepce rozvoje jednotlivých sídel obce. A. Kropáčova Vrutice Rozvoj bydlení sídla Kropáčova Vrutice se vzhledem ke geomorfologickému uspořádání a uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch) soustředí zejména na severní okraj sídla. Rozvoj je založen především na návrzích ploch venkovského 14

bydlení (BV), doplňkově pak ploch smíšeného venkovského bydlení. Navrhovaná výstavba je kompaktní, těsně přiléhající k současnému zastavěnému území. Svým rozsahem (přibližně 41 nových bytů) odpovídá předpokládanému nárůstu počtu obyvatel ve střednědobém horizontu, jak byl kvantifikován v kapitole 9.1.2, a nemá tak nadmístní povahu. Jižní okraj sídla leží převážně v záplavovém území a je z velké části tvořen výrobními plochami, potažmo plochami rekreace. Koncepce rozvoje sídla předpokládá posílení tohoto stavu, především rozvoj sportovních a tělovýchovných zařízení a ploch občanské vybavenosti. Soustředěním těchto ploch na jednom místě se vytvoří vybavenostní centrum, dobře přístupné ze všech sídel obce. Rozvoj ploch bydlení zde vzhledem k popsaným skutečnostem není vhodný. Pro budoucí rozvoj ploch bydlení – venkovských (BV) byly Územním plánem vymezeny lokality 2A na západní straně severního okraje sídla, 3A na severní straně, ploch 4A západně plochy 4A a plocha 5A na východní straně severního okraje sídla. V tomto prostoru je možné na základě případné změny Územního plánu pokračovat v rozvoji ploch bydlení, aniž by tím byla narušena koncepce rozvoje sídla. Při realizaci výstavby na lokalitách 2A a 3A musí být respektováno ochranné pásmo vedení vysokého napětí. Současně realizace výstavby na severním okraji předpokládá změny v dopravní a technické infrastruktuře v dotčeném prostoru. Konkrétní podoba změn je popsána v příslušných kapitolách odůvodnění. Rozvojové plochy bydlení – venkovské (BV) jsou doplněny dvěma menšími rozvojovými lokalitami ploch smíšených obytných - venkovských (SV). Jedná se o lokalitu 1A na západním okraji sídla a lokalitu 6A na jeho východním okraji. Ta leží v sousedství výrobního areálu lehkého průmyslu (VL), od nějž je odstíněna stávající budovou a navrhovanou zelení. Plocha 6A je na východním okraji doplněna plochou soukromé zeleně v prostoru podél lesa. Realizace výstavby na částech lokality 6A si vyžádá omezení ochranného pásma lesa na maximálně 25 metrů. Vzhledem k morfologii terénu a stavu porostů by to však nemělo mít negativní vliv na bezpečnost staveb. U lokality 1A musí být při umisťování staveb brán zřetel na vedení vysokého napětí a jeho ochranné pásmo. Plochy bydlení a smíšené obytné jsou doplněny zelení. Ochranná a izolační zeleň je chrání proti negativním vlivům sousedních rozsáhlých zemědělských ploch (NZo), veřejná zeleň zajišťuje vsak vody ze zpevněných komunikací a současně tvoří plochy pro shromažďování a relaxaci obyvatel. Plocha veřejné zeleně 9A (ZV) má současně i charakter ochranné zeleně, která bude minimalizovat případné negativní vlivy sousedního výrobního areálu a průběžné komunikace na novou výstavbu. Kromě ploch bydlení byla v sídle vymezena i plocha občanské vybavenosti - veřejné infrastruktury (OV). Nachází se na jižním okraji katastru sídla, částečně zasahuje i do katastrálního území Střížovic. Označena je jako 8A. Předpokládá se její využití pro potřeby mateřské školy. Součástí návrhu je i návrh parkoviště pro krátkodobé stání s přístupem do areálu. Vymezení plochy má vazbu na trend nárůstu počtu obyvatel přirozeným přírůstkem, ale i migrací mladých rodin do obce. Sloužit bude zejména obyvatelům obce, nadmístní význam nemá. Její umístění je voleno zejména s ohledem na dobrou dostupnost ze všech sídel obce a také s ohledem na blízkost hřišť a dalších hracích ploch, které jsou v tomto prostoru obce koncentrovány. Současně bude plocha dobře napojitelná na stávající i připravované sítě technické infrastruktury. Plocha pro umístění mateřské školy byla po společném jednání, které se konalo 30. 11. 2012, na základě požadavku obce Kropáčova Vrutice rozšířena. Původní plocha ve svém rozsahu nebyla pro konkrétní projekt dostatečně 15

rozsáhlá, zejména s ohledem na různá omezení ve využití dané plochy a s přihlédnutím na její účel. Vymezení rozsáhlejší návrhové plochy původně bránily záměry na využívání okolních ploch. Na základě prokázání potřeby větší plochy pro realizaci projektu se však Zastupitelstvo obce rozhodlo souhlasit s využitím části některých okolních ploch. Toto rozšíření je pro daný účel velmi vhodné, umožní lepší uspořádání území. Z hlediska Územního plánu je rozšíření jednoznačně žádoucí. Poslední větší návrhovou plochou je lokalita 7A, určená pro nakládání s odpady (TO). Předpokládá se její využití pro sběrný dvůr, provozovaný obcí. Pozemky, na nichž je plocha lokalizována, jsou ve vlastnictví obce. Leží v blízkosti páteřní silnice vedoucí dále na Krpy. Umístěna je v prostoru údolní nivy, kde převládají výrobní funkce. Její dostupnost je vzhledem k poloze u páteřní komunikace velmi dobrá, což je podmínkou pro takové využití plochy. Současně leží v bezprostřední blízkosti trafostanice. Ostatní lokality mají většinou povahu veřejných prostranství či jiné zeleně. Rozsáhlejší lokalitou je plocha 12A v údolní nivě Košáteckého potoka. Tato plocha je určena pro výstavbu vodní nádrže, případně jiné vodohospodářské účely, s převážně rekreační funkcí. Je zařazena do ploch smíšených nezastavěného území, určených pro nepobytovou rekreaci a vodohospodářské účely (NSrv). Lokalizace plochy vychází z topografie terénu a snahy vytvořit v údolní nivě, kterou není možné využít pro účely bydlení, rekreační oblast pro potřeby obyvatel obce. Realizace případné vodní plochy a zařízení s ní souvisejících musí být provedena s ohledem na polohu v záplavovém území Q100, potažmo v aktivní zóně záplavového území. Rekreační využití bude mít výhradně nepobytový charakter. S tím souvisí i využití plochy 13A, která je navrhována jako plocha pro tělovýchovná a sportovní zařízení (OS). Zde se předpokládá realizace hřišť malých sportů, například tenisové či volejbalové kurty. Pro potřeby hřiště, které je situováno v údolní nivě v bezprostředním sousedství další občanské vybavenosti, je navrženo parkoviště, přístupné z páteřní komunikace. Návrhová plocha zapadá do koncepce, která určuje údolní nivu jako prostor pro rekreaci obyvatel a výrobu. Další rozvojové plochy v sídle a jeho bezprostřední blízkosti slouží pro zeleň, převážně ochranného a izolačního charakteru a veřejnou zeleň. Ta je navrhována zejména v návaznosti na novou výstavbu s ohledem na začlenění do stávající struktury sídla a vznik společných prostor v nových sídelních okrscích. B. Střížovice Rozvoj sídla Střížovice vychází především ze stávajícího rozmístění ploch s rozdílným způsobem využití. Vzhledem k historickému vývoji vznikly uvnitř sídla rozsáhlé prostory, které mají v současnosti charakter velkých proluk, ať již uvnitř sídla či na jeho okraji. Územní plán tak zejména zahušťuje a aronduje výstavbu stávajícího sídla. Současně však propojuje návrhem výstavby územně odtržené zastavěné území se sídlem. Zahuštění a zacelení obrysů je především věcí lokality 1B až 4B a dále lokality 12B. Propojení samostatného zastavěného území se sídlem zajišťuje plocha 6B. Plocha 5B rozšiřuje zastavěné území východním směrem, a to v relativně omezeném rozsahu. Všechny zmiňované lokality mají povahu ploch bydlení venkovského (1B, 6B) nebo ploch smíšených obytných – venkovských (2B, 3B, 4B, 5B, 12B). Plocha 1B je na severní straně omezena záplavovým územím, stejně jako většina stávajícího zastavěného území sídla. Další rozvoj severním směrem je tak možný pouze ve výjimečných případech. Jižním směrem je sídlo limitováno zejména tělesem železnice a jeho ochranným pásmem. Další rozvojové plochy 16

jsou tak umístěny uvnitř sídla (2B, 3B), nebo na jeho východním okraji (4B, 5B, 6B, 12B). Lokalita 4B je z urbanistického hlediska jednoznačně vhodná pro bytovou výstavbu. Leží v bezprostřední blízkosti funkčního centra obce a představuje relativně malý zábor zemědělského půdního fondu. Problematické je však sousedství s objektem železničního skladu, v němž se připouští pouze skladovací činnosti. Ty by svým charakterem neměly působit konflikty s navrhovanou výstavbou. Přesto je vhodné novou výstavbu chránit před případnými negativními vlivy skladovacích ploch, zejména před hlukem. Předpokládá se, že dojde k výstavbě ohradní zdi, která oba prostory oddělí jak pohledově, tak hlukově. Další rozvoj sídla je potencionálně možný zejména východním směrem, především v návaznosti na lokalitu 6B. Západní okraj sídla je pro další rozvoj geomorfologicky méně vhodný, z urbanistického hlediska je pak poměrně vzdálený funkčnímu centru sídla. Další rozsáhlejší plochou změny je lokalita 7B. V současnosti má charakter rozptýlené zeleně. Vzhledem k poloze, kdy je pozemek vklíněný do zastavěného území, je vhodné jeho přiřazení k zastavěnému území. Vzhledem k omezené přístupnosti a požadavkům majitele je lokalita navržena jako soukromá zeleň (ZS), na níž se připouští zřizování zahradních staveb, včetně drobných vodních ploch. Lokalita 13B je umístěna v krajině a představuje plochu pro rekultivaci staré pískovny. Územní plán předpokládá její zavezení a následné osazení mimolesní zelení. Další plochy již převážně představují lokality pro rozvoj veřejné či ochranné a izolační zeleně v návaznosti na navrhované plochy výstavby, nebo plochy dopravní a technické infrastruktury, které jsou popsány v samostatné kapitole tohoto odůvodnění. Ostatní plochy zůstávají stabilizované, včetně plochy výroby a skladování. Výjimku tvoří část plochy skladování VK, umístěné při železniční trati na východním okraji sídla. Ta je sice ve většině rozsahu také stabilizována, její menší část je však určena pro plochy nakládání s odpady (27B TO). Předpokládá se zde zřízení sběrny druhotných surovin a jejich skladování, včetně dočasného skladování některých nebezpečných odpadů při splnění podmínek stanovených v textové části Územního plánu a v obecně platných předpisech. Skladování odpadů nesmí mít negativní vliv na okolní obytné prostředí. K účelu skladování pak může být využit i zbytek plochy VK. Záměr je postaven na konkrétním požadavku vlastníka a provozovatele areálu, z hlediska uspořádání obce se nejeví jako problematický. V dané poloze mají výrobní plochy historický základ, nadto plocha leží v ochranném pásmu železnice a její přestavba by tak byla komplikovaná s ohledem na limity využití území. Sběrna druhotných surovin svým provozem nebude zásadním způsobem narušovat obytné prostředí v obci, provoz nákladní dopravy byl s areálem spojen i v minulosti a zásadnější konflikty nevznikaly. Aby došlo k omezení vlivu areálu na novou výstavbu v jeho sousedství, je vyžadováno odclonění areálu. To může proběhnout například formou výstavby ohradní zdi nebo vysazením rychle rostoucího pásu ochranné a izolační zeleně. C. Krpy V sídle Krpy je koncepce rozvoje postavena na posilování sídelní funkce, a to formou smíšených ploch bydlení – venkovských (SV). Rozvojové ploch (lokality 1C, 3C, 4C a 5C) jsou rozmístěny po obvodu sídla, převážně na jeho východním okraji. Zde vyplňuje lokalita 5C proluku mezi sídlem a menším zastavěným územím na východě. Lokality 3C a 4C pak postupují východním směrem podél silnice do Kropáčovy Vrutice. Tvoří tak plochy pro oboustranné obestavění silnice III/27219. Tento přístup je výhodný zejména z hlediska napojení nové výstavby na sítě technické a dopravní infrastruktury. Současně tyto dvě 17

lokality uzavírají severní obrys východní části sídla. Další rozrůstání sídla východním směrem není vzhledem k přítomnosti rozsáhlého, aktivního areálu zemědělské výroby žádoucí. Jižní část sídla je omezována údolní nivou a vyhlášeným záplavovým územím. Územní plán zde lokalizuje dvě rozvojové plochy – lokalitu 1C a 2C. Obě lokality se vyhýbají stanovenému záplavovému území a bezprostředně navazují na stávající výstavbu v této části sídla. Kapacitně se jedná o drobné rozvojové plochy, které budou mít čistě lokální význam. Lokalita 1C je určena pro smíšené plochy obytné – venkovské (SV), které převládají v celém sídle. Lokalita 2C byla na základě stanoviska odboru životního prostředí Magistrátu města Mladá Boleslav určena pro individuální rekreaci, a to vzhledem k poloze v blízkosti drobného vodního toku, jehož niva je významným krajinným prvkem. Západní část sídla má relativně uzavřený charakter. Přesto je možné umístit zde rozvojové plochy, zejména při severním okraji. Územní plán však v současné době lokalizoval dostatek rozvojových ploch na lokalitách, které se z urbanistického hlediska jeví výhodnější. Do budoucna je přesto možno počítat i s rozvojem v této části sídla. Samostatným okreskem je areál zemědělské výroby, který je stabilizován a s jeho dalším územním rozvojem se nepočítá. Stejně tak nejsou navrhovány nové rozvojové plochy v návaznosti na zastavěné území severně nad tímto areálem. Výstavba v této části obce by byla problematická jak z hlediska napojení na dopravní a technické sítě, tak z hlediska urbanistického. Jedná se o výstavbu v odloučené, těžko přístupné oblasti. Rozvoj se tak připouští pouze v rámci stabilizovaných venkovských smíšených obytných ploch (SV) Lokalita 6C, ležící v údolní nivě potoka jihozápadně pod sídlem, je určena pro čistírnu odpadních vod. Její umístění vychází z polohy v jednom z nejnižších míst ze všech sídel, které se mají na předmětnou čistírnu napojit. Současně se jedná o polohu blízko vodoteče, která může sloužit jako recipient. Na kanalizaci včetně čistírny odpadních vod je již zpracován projekt. Plošně významnější je dále lokalita 9C. Ta představuje plochu veřejné zeleně. Její umístění a budoucí využití má návaznost na provozovaný domov s pečovatelskou službou. Do budoucna by měla plocha sloužit jako rekreační, relaxační a shromažďovací prostranství zejména pro obyvatel domova, ale i pro ostatní místní obyvatele. D. Sušno Koncepce rozvoje sídla Sušno se zakládá, stejně jako v případě ostatních sídel obce, zejména na rozvoji bydlení a funkcí s bydlením souvisejících. Stávající plochy jsou stabilizované, rozvoj se soustředí na bezprostřední okolí sídla, potažmo na stavební proluky. Stávající i navrhovaná výstavba má podobu ploch smíšených obytných - venkovských (SV). Tento způsob využití umožňuje i umisťování prvků občanské vybavenosti veřejného i komerčního charakteru, včetně objektů drobné a řemeslné či zemědělské výroby. V Sušně jsou k zástavbě navrženy dvě lokality. Lokalita 1D využívá menší stavební proluku s kapacitou jednoho domu. Vzhledem k poloze v bezprostředním sousedství novější výstavby není problém s jejím napojením na stávající sítě. Plocha leží na západním okraji zastavěného území, při polní cestě do Kropáčovy Vrutice. Druhá lokalita, označená 2D a 3D, leží na východním okraji sídla a skrz stavební proluku zasahuje až k drobnému návesnímu prostranství, které je možné považovat za těžiště sídla a tedy prostranství centrální. Z urbanistického hlediska se jedná o ideální řešení, 18

neboť dochází k arondaci sídla s napojením na stávající centrum a bezproblémovým přístupem ke stávajícím sítím. Vzhledem k situaci s povodňovými vodami, kdy souhra rozvodnění místního potoka s přívalovými dešti může vést k ohrožení lokality záplavou, je vhodné chránit rozvojovou lokalitu protipovodňovými opatřeními. Jejich návrh je popsán v příslušné kapitole tohoto odůvodnění. Bude-li v budoucnu nutné vymezit další rozvojové plochy, je třeba brát zřetel na ochranu před povodňovými vodami. Rozvoj je teoreticky možný ve všech směrech s výjimkou jižního. Tam by výstavba neměla překročit linii potoka. Ostatní plochy zůstávají stabilizovány, nepočítá se ani s územním rozvojem zemědělského areálu. Pouze v návaznosti na rozvojové plochy jsou vymezeny menší plochy veřejných prostranství a ochranné a izolační zeleně. E. Kojovice Stejně jako v ostatních sídlech obce, rozvoj Kojovic je založen zejména na plochách bydlení, a to jednak smíšeného venkovského (BV), a jednak bydlení v rodinných domech – venkovského (BV). Rozvoj sídla Kojovice musí zejména respektovat dominantní postavení návesního prostranství. V rámci koncepce rozvoje je zastavování tohoto prostranství nepřípustné. Volné ploch k zastavění v rámci zastavitelného území vzhledem ke kompaktnosti výstavby a měřítku územního plánu nelze vymezit, umisťování nových staveb na stabilizovaných plochách se však nevylučuje. Územně je rozvoj sídla omezen především ze severu, a to tělesem železnice. V ostatních směrech je rozvoj možný a Územní plán s ním počítá. Těžiště rozvojových ploch leží východně sídla při silnici do Košátek, potažmo Střížovic. Rozvojové plochy, konkrétně lokality 4E, 5E a 6E, oboustranně obestupují tuto silnici a spojují sídlo s dalšími zastavěnými územími. Odloučena tak na východní straně zůstává pouze stará hájovna, jejímuž připojení do souvislého pásu zástavby překáží ochranné pásmo lesa a vedení vysokého napětí. Odloučená je také plocha rodinné rekreace (RI), která jako jediné zastavěné území v Kojovicích leží severně železniční dráhy. Souvislý pás výstavby, který představují lokality 4E, 5E a 6E je rozdělen pouze pásem veřejné zeleně, jejíž funkce je mimo jiné vodohospodářská. Má za úkol odvádět splachové vody z výše položených jižních ploch směrem k nivě, ležící severně od silnice. Jižním směrem jsou umístěny lokality 2E a 3E. Lokalita 2E navazuje na protáhlý tvar jižního výběžku. Vzhledem k současnému uspořádání sídla jde o plochu vhodnou, avšak maximálně pro jeden obytný objekt. Další potenciální rozšiřování této plochy změnami Územního plánu není z krajinářského ani urbanistického pohledu žádoucí. Západním směrem rozvíjí Územní plán sídlo pouze lokalitou 1E, která má relativně omezený územní rozsah. Je přímo napojená na stávající zastavěné území a snadno napojitelná na stávající sítě. Další potencionální rozvoj západním směrem podél silnice není vyloučen, pokud ho případná změna Územního plánu shledá opodstatněným. V současné době se vymezené rozvojové plochy jeví jako dostatečné. Plochy smíšeného bydlení jsou doplněny plochami zeleně. Rozvoj ostatních funkcí sídla je přípustný zejména v rámci stabilizovaných a navrhovaných ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch).

19

3.3 Přehled rozvojových ploch v sídle Označení lokality

Využití

Lokalizace plochy

Výměra v ha

Poznámka

Předpokládaný počet rodinných domů na lokalitě

A. KROPÁČOVA VRUTICE Plochy bydlení a plochy smíšené obytné 1A

SV

při západním okraji sídla

0,22

respektovat OP VN

1

2A

BV

při severozápadním okraji sídla

1,70

respektovat OP VN

12

3A

BV

při severním okraji sídla

1,35

respektovat OP VN

12

4A

BV

v severní části sídla

0,84

5A

BV

při severovýchodním okraji sídla

0,40

respektovat OP VN

4

6A

SV

při východním okraj sídla

0,50

výjimka z OP lesa

4

8

Plochy technické infrastruktury 7A

TO

při silnici III/27219, západně rozsáhlé výrobní plochy

0,27

Plochy občanské vybavenosti 8A

OV

na jižním okraji k. ú. s přesahem do k. ú. Střížovice

0,37

respektovat OP silnice

13A

OS

v nivě Košáteckého potoka, západně od fotbalového hřiště

0,97

respektovat záplavové území

Plochy veřejných prostranství 9A

ZV

západně lokality 6A

0,11

10A

ZV

mezi lokalitami 2A a 4A

0,15

17A

ZV

podél navrhované komunikace 16A ne severním okraji sídla

0,27

18A

ZV

západní okraj lokality 5A

0,04

22A

ZV

západní okraj lokality 6A

0,06

Plochy zeleně 11A

ZS

východně lokality 6A

0,20

14A

ZO

severně a východně lokality 5A

0,08

15A

ZO

severně lokality 3A

0,26

Plochy smíšené nezastavěného území 12A

NSrv

v nivě Košáteckého potoka, východně od fotbalového hřiště

4,81


Plochy dopravních staveb 16A

DSm

severní okra sídla mezi lokalitami 2A, 3A a 4A

0,41

19A

DSm

sever lokality 8A

0,01

20A

DSm

severovýchod lokality 13A

0,09

21A

DSm


0,04

liniová zeleň v otevřené krajině

1,91

Plochy přírodní 50A - 54A

NP

B. STŘÍŽOVICE Plochy bydlení a plochy smíšené obytné 1B

BV

při severním okraji sídla

0,96

respektovat OP silnice i navrhované silnice

10

2B

SV

v centrální části sídla

1,57

respektovat ochranné pásmo železnice

10

3B

SV

v sídle jižně vlakového nádraží

0,19

vyjednat výjimku z OP železnice

2

4B

SV

při jihovýchodním okraji sídla

0,69

respektovat OP silnice a železnice

6

20

Označení lokality

Využití

Lokalizace plochy

Výměra v ha

Poznámka


5B

SV

při východním okraji sídla

0,29

respektovat OP silnice, vybudovat ochrannou hrázku

2

6B

BV

při severovýchodním okraji k. ú.

2,31

respektovat OP silnice, vybudovat odvodňovací příkop

12

12B

SV

při východní okraji sídla

0,56

respektovat OP elektřiny, vybudovat ochrannou hrázku

2

část budovy uvnitř areálu VK

0,04

Pří výstavbě v OP respektovat stanovisko správce trati.

Plochy rekreace 27B

TO

Plochy veřejných prostranství 8B

ZV

severně lokality 4B

0,06

14B

ZV

západně lokality 1B

0,11

17B

ZV

jihovýchodní okraj sídla

0,03

23B

ZV

jižní část sídla

0,51

25B

ZV

jižně lokality 12B

0,09

7B

ZS

při severovýchodním okraji sídla

0,91

9B

ZO

severně lokality 1B

0,19

10B

ZO

jihovýchodně lokality 5B

0,04

11B

ZO

jižně lokality 6B

0,15

20B

ZO

jihovýchodní okraj lokality 6B

0,03


Plochy zeleně

Plochy dopravních staveb 15B

DSs

severní obchvat sídla

0,55


16B

DSm

jižně plochy 2B

0,08


18B

DSm


0,02

19B

DSm

jižně lokality 6B

0,32

21B

DSs

zastavovací pruh severně lokality 2B

0,01

22B

DSs

zastavovací pruh na západním okraji sídla

0,01

24B

DSm

východní část sídla

0,18

26B

DSm

přístup k ploše 4B

0,02


Plochy přírodní 13B

NP

jihovýchodní okraj katastrálního území

0,37

50B - 56B

NP


1,42

C. KRPY Plochy bydlení a plochy smíšené obytné 1C

SV

při jihozápadním okraji sídla

0,40

3C

SV

severní okraj sídla

0,24

3 vyjednat výjimku z OP lesa

3

21

Označení lokality

Využití

Lokalizace plochy

Výměra v ha

Poznámka


4C

SV

severovýchodním okraj sídla

0,69


6

5C

SV


1,00


6

Plochy rekreace 2C

údolí mlýnského náhonu

RI

0,07


Plochy technické infrastruktury 6C

TI

jihozápadně pod sídlem

0,29

Plochy veřejných prostranství 7C

ZV


0,09

8C

ZV

východně lokality 5C

0,39

9C

ZV

severozápadní okraj sídla

0,31

18C

ZV

jižně od lokality 1C

0,06

Plochy zeleně 10C

ZS

severně lokality 3C

0,03

11C

ZO

severně lokality 4C

0,09

12C

ZO

západně rozsáhlého areálu VZ na východě katastrálního území

0,22

Plochy dopravních staveb 13C

DSm

severozápadně lokality 6C

0,12

14C

DSm

jižně lokality 1C

0,11

15C

DSm

u lokality 5C

0,27

16C

DSs

zastávkový pruh východně od kostela

0,01

17C

DSs

úprava oblouku na západním okraji sídla

0,45


6,50

Plochy přírodní 50C - 64C

NP

D. SUŠNO Plochy bydlení a plochy smíšené obytné 1D

SV

západní okraj sídla

0,26

1

2D

SV

východní okraj sídla

0,64

3

3D

SV

východní okraj sídla

0,31

3

Plochy veřejných prostranství 4D

ZV

západně lokality 2D

0,11

ZO

východně lokalit 2D a 3D

0,11

Plochy zeleně 5D

Plochy dopravních staveb 6D

DSm

přístup k lokalitám 2D a 3D

0,21

7D

DSm

parkoviště u hřbitova jižně sídla

0,01

8D

DSs

zastávkový pruh na jižním okraji sídla

0,01


6,39


NP

22

E. KOJOVICE Plochy bydlení a plochy smíšené obytné 1E

SV

při západním okraji sídla

0,38

respektovat OP silnice a železnice, vybudovat odvodňovací příkop

2

2E

SV

jižní výběžek sídla

0,43

vybudovat odvodňovací příkop

2

3E

SV

jižní okraj sídla

0,92

vybudovat odvodňovací příkop

7

4E

BV

východně od sídla

0,65

respektovat ochranné pásmo silnice

4

5E

BV


0,85


8

6E

BV


0,35


2

Plochy veřejných prostranství 7E

ZV

v prostoru váhy na návsi

0,03

8E

ZV

východní okraj sídla u lokality 4E

0,36

18E

ZV

mezi východní a západní částí plochy 4E

0,04

19E

ZV

mezi plochami 5E a 6E

0,05

9E

ZO

při severním okraji sídla u železnice

0,36

10E

ZO

při západní hraně lokality 1E

0,03

11E

ZO

při západním okraji lokality 2E

0,07

12E

ZO

při jižní a východní hraně lokality 3E

0,11

13E

ZO

při severní hraně lokality 4E

0,09

14E

ZO

při jižní hraně lokality 5E

0,11

15E

ZO

při jihovýchodní hraně lokality 6E

0,06

Plochy zeleně

Plochy vodní a vodohospodářské 20E

VV

Vodní zdroj severně lokality 5E

0,04

Plochy dopravních staveb 16E

DSs

zastávkový pruh na návsi

0,01

17E

DSm

vstupní komunikace do plochy 3E

0,01


1,72


NP

23

3.4 Limity využití území Za limity využití území se v souladu s níže uvedenými zákony považuje ochrana daných nebo získaných vlastností řešeného území, jejíž územní průmět zasahuje do administrativního území obce. Jako vstupní limity využití území je třeba v řešeném území respektovat: 1) V souladu se zákonem ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: 

významné krajinné prvky ze zákona.

2) V souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů: 

ochranná pásma vodovodních řadů: o ochranné pásmo vodovodních řadů a kanalizačních stok je dáno světlostí do průměru 500 mm včetně a je 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu od kraje profilu; o ochranné pásmo vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm je 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu;



vodohospodářsky významná území, jmenovitě ochranná pásma vodních zdrojů 1. a 2. stupně;



chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod;



šířka pozemku při drobném vodním toku, stanovená k nezbytnému užívání pro správce vodních toků při výkonu správy toku, činí 6 m od břehové čáry;



šířka pozemku při významném vodním toku, stanovená k nezbytnému užívání pro správce vodních toků při výkonu správy toku, činí 8 m od břehové čáry.

3) V souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) chráněné ložiskové území a ložisko nerostných surovin; 4) V souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích, veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa a ochranné pásmo lesa 50 m, pokud nebude dohodnuta s dotčeným orgánem výjimka. 5) V souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ochranná pásma pozemních komunikací (§ 30), vymezená mimo zastavěné území svislými plochami do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnic II. a III. třídy, resp. ve vzdálenost 50 metrů od osy přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy. 6) V souladu se zákonem 266/1994 Sb., o drahách, ochranné pásmo regionální a celostátní železnice v šíři 60 metrů od osy krajní koleje. 7) V souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. (resp. č. 222/1994 Sb. u ochranných pásem stanovených dle tohoto právního předpisu), o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích jsou stanovena ochranná pásma: 

ve vzdálenosti 7 m od vedení 22 kV bez izolace, a to po obou stranách vedení od krajního vodiče;

24



u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m (resp. 20 m) od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech do výšky 20 m;



u radiokomunikačních přenašečů v poloměru 30 m;



u komunikačního vedení v rozmezí 1,5 m po stranách krajního vedení

8) V souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o památkové péči jsou vstupními limity využití území kulturní památky zapsané v seznamu kulturních památek České republiky a to: 

kostel stětí sv. Jana Křtitele, Krpy (č. rejstříku 23636 / 2-3604);



venkovský dům č. p. 22, Sušno (č. rejstříku 104206).

9) V souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících předpisů: 

ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení v šíři 1,5 m po stranách krajního vedení;



ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení v rozsahu stanoveném stavebním úřadem;



ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje v rozsahu stanoveném stavebním úřadem.

10) V souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví (§ 17, odst. 2) ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m omezující provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.

Za výstupní limity Územního plánu jsou považovány: 11) V souladu se zákonem ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: 

vymezené skladebné části lokálního a regionálního ÚSES, biocentra a biokoridory.

3.5 Dopravní řešení Stanovená koncepce rozvoje dopravní infrastruktury, formulovaná v Územním plánu, vychází z požadavků daných v Zadání. Řešení je založeno na podrobném průzkumu současného stavu a je koordinováno v rámci celkové koncepce rozvoje obce. Pro účely stanovení koncepce dopravy bylo nutné vytvořit širší škálu ploch s rozdílným způsobem využití, než jaká je stanovena vyhláškou 501/2006 Sb. v platném znění. Dopravní stavby silniční, jak je definuje zmíněná vyhláška, byly pro potřeby urbanistické koncepce obce Kropáčova Vrutice rozděleny na plochy silnic (DSs), plochy komunikací v zastavěném území (DSm), které zahrnují místní komunikace a částečně i komunikace účelové, plochy komunikací mimo zastavěné území (DSu), které zahrnují především účelové komunikace, a výjimečně i plochy pěších komunikací (DSp). Toto členění je účelné vzhledem k velikosti sídla a relativní důležitosti jednotlivých propojení. Pro jednotlivé definované plochy byly vymezeny zvláštní podmínky využití. Díky tomuto

25

podrobnějšímu vymezení je možné zachovat a zlepšit fungování území z hlediska jeho využitelnosti a zajistit kvalitní urbanistické řešení zejména ve smyslu návaznosti a provázanosti jednotlivých částí sídel. Součástí řešení je vymezení dopravních ploch jako ploch stávajících a navrhovaných. Pokud v případě stávajících komunikací vyvstane potřeba dílčí úpravy některé z komunikací, je možné ji provést i v rámci přípustného využití ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Navrhované komunikace pak představují žádoucí směry propojení a jejich přesné vedení může být upřesněno konkrétním realizačním projektem. Musí však být dodržen původní v odůvodnění Územního plánu formulovaný požadavek na zpřístupnění ploch a požadované prostupy. Součástí návrhů bytových ploch je v některých případech i vymezení páteřních komunikací, respektive veřejných prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek k rodinnému domu. To je vymezeno minimálně v šíři 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Samotná komunikace však nemusí vyplňovat celé toto veřejné prostranství, může být doplněna například plochami veřejné zeleně. Veškeré nové komunikace a prováděné úpravy Územní plán předpokládá v souladu s příslušnými normami, tj. zejména s požadavky normy ČSN 736101 pro části komunikací mimo zastavěné (silnice) a ČSN 736110 pro prostor v zastavěném území obce (místní komunikace). 3.5.1

Silniční síť

Zpracovatel Územního plánu neobdržel od dotčených orgánů mapový podklad, v němž by byla ochranná pásma vymezena, musel tedy postupovat dle znění zákona č. 13/1997 Sb. Ten definuje souvisle zastavěné území, v němž se ochranné pásmo neuplatňuje. Silnice I/16 prochází severní částí katastrálního území Sušna, se zastavěným územím obce není v žádném kontaktu. Přístupná je o několika silnicích III. třídy. Na této komunikaci vymezily ZÚR koridor pro úpravu vedení směrového oblouku, který částečně zasahuje na území obce. Územní plán tento koridor převzal a upřesnil podle místních podmínek. Koridor je vymezený jako veřejně prospěšná stavba, jak požaduje nadřazená územně plánovací dokumentace. Řešeného území se výraznějším způsobem nedotkne, uplatňuje se pouze v otevřené krajině převážně zemědělského charakteru. Územní střet zaznamenává s prvky ÚSES, zejména s RBC 1019. Před realizací dopravního koridoru, který přetíná regionální biocentrum i lokální koridor, bude nutné zpracovat studii, která zajistí minimální negativní dopad předmětného dopravního koridoru na dva prvky územního systému ekologicky stability (RBC 1019, LBK 202). Silnice III/27219 tvoří osovou komunikaci pro celou obec, když prochází sídly Krpy, Kropáčova Vrutice a Sušno. Při vstupu do sídla Krpy je na silnici III/27219 navržena úprava oblouku, a to odsunutím severně, včetně posunutí stávající autobusové točny. Tím se silnice oddálí od vodovodního zásobníku a zlepší se výhledové parametry při vjezdu do sídla. Navazující části silnice v prostoru domu s pečovatelskou službou a dále až po kostel je vhodné upravit tak, aby se zlepšily směrové poměry oblouku a případně byla možnost zřízení zastavovacího pruhu pro směr vyjetí z obce. Tyto úpravy je možno realizovat v rámci přípustného využití ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch) na základě aktuálního stavu v území a konkrétního projektu. Dle možností zástavby je vhodné realizovat 26

trasu silnice v celém průtahu sídlem v kategorii PMK 10,0 a alespoň s jednostranným chodníkem. Ze silnice III/27919 jsou nově zpřístupněny rozvojové plochy na lokalitách 3C a 4C. Navázána na ni je i navrhovaná komunikace, obsluhující plochu 5C. Pokračování silnice dále východně od Krpů by bylo vhodné upravit výhledově do stejné kategorie tj. PMK 10,0. Silnice přechází dále do katastru Kropáčova Vrutice, kde by bylo vhodné realizovat směrovou úpravu v prostoru před bývalou továrnou ZETOR, která by upravila nevyhovující směrové poměry při přechodu Košáteckého potoka. Na tuto úpravu by bylo vhodné navázat směrovou úpravou silnice, spočívající v odsunu trasy od potoka jižním směrem tak, aby bylo možno realizovat kategorii PMK 10,0 s oboustrannými chodníky a zastavovací pruh pro autobusovou dopravu pro směr Krpy, ale i pro směr Sušno v prostoru napojení silnice III/2741 do prostoru obce. Tyto úpravy Územní plán nevymezuje, neboť jejich realizace ve výhledu vzhledem k podmínkám v území není pravděpodobná. Jsou proto formulována pouze v odůvodnění Územního plánu a mají formu doporučení. Silnice III/27219 pokračuje dále na východ. V úseku mezi Kropáčovou Vruticí a Sušnem by bylo vhodné ji upravit na kategorii S 7,5 s menšími směrovými úpravami oblouků, a tím zvýšení bezpečnosti dopravy. Bylo by vhodné, vzhledem k propojení obou sídel také vybudovat v souběhu, ale odděleně od vozovky, samostatný pás pro pěší či pro cyklisty a pro ty tento úsek zapojit do sítě cyklistických stezek, které by mohly od Sušna vést na Benátky nad Jizerou. Tyto úpravy Územní plán přednáší pouze formou doporučení, neboť se jedná o záměry, jejichž realizace není prioritní. Případná realizace se pak může uskutečnit v rámci přípustného využití okolních ploch s rozdílnými způsobem využití, nebo bude realizována až po případné změně Územního plánu. Silnice III/27219 končí na napojení silnice III/27216, která přichází od Hřivna, prochází Sušnem a je ukončena na silnici I/16. V průtahu obcí by byla vhodná směrová úprava oblouku (zvětšení poloměru), a to jak v jižní části obce, tak na západě. Průtah sídlem je žádoucí upravit na kategorii PMK 10,0, mimo sídlo pak na S 7,5. Silnice III/2741 přichází od Horního Slivna do Střížovic, úrovňově kříží železniční trať a je pak v sídle napojena na silnici III/27220. Toto napojení je velmi ostré (šikmé). Územní plán proto navrhuje změnu řešení, spočívající v dobudování části komunikace, která plynule napojí silnice III/2741 a III/27220. Silnice III/2741 končí napojením na silnici III/27219 v prostoru sportovního areálu a hostince. Toto napojení nemá dostatečné rozhledové vzdálenosti, vadí budova hostince. Odklonění trasy východním směrem však brání stávající oplocená plocha fotbalového hřiště. V případě, že by se tato situace v budoucnu změnila, je takové odklonění s cílem zlepšení rozhledových poměrů žádoucí. Silnice III/2741 pak pokračuje v odsunuté poloze cca 150 m východně zpět od III/27219 do prostoru sídla Kropáčova Vrutice, kde se cca po 100 m odklání od severního směru do polohy na východ obloukem o malém poloměru. Stávající podmínky v území nepřipouštějí náležitou úpravu. Pokud by se tyto podmínky změnily, je žádoucí takovou úpravu provést v rámci přípustného využití funkčních ploch nebo po změně Územního plánu. Následně musí silnice III/2741 překonat značné stoupání ve směrovém oblouku. Případné vedení v nové trase by bylo velmi finančně náročné a momentálně vzhledem ke stávající zástavbě prakticky nerealizovatelné. Na silnici III/2741 se napojují rozvojové plochy ve Střížovicích i Kropáčově Vrutici. V lokalitě 4B bude část objektů na silnici napojena jednotlivě. Jedná se o malý rozsah 27

výstavby, který nebude mít významný negativní vliv na provoz. Na silnici je dále napojena lokalita 6B a 12B, a to prostřednictvím navrhovaných komunikací. V případě plochy 6B je komunikace navržena zejména s ohledem na minimalizaci negativních vlivů nové zástavby na dopravu. V návaznosti na plochu 6B je navržena plocha 8A v k. ú. Kropáčova Vrutice, určená pro občanskou vybavenost (mateřskou školku). Ta bude napojena ze stávající komunikace, která odbočuje ze silnice III/2741 východním směrem. Prostřednictvím navrhované komunikace bude na tento průtah sídlem Kropáčova Vrutice napojena i lokalita 6A. Lokalita 5A se napojuje přes stávající komunikaci, lokality 2A, 3A a 4A přes komunikaci navrhovanou. Silnice III/27220 krátkým úsekem přichází od Dolního Slivna, ke křížení se silnicí III/2741. Zde je navržena výše popsaná úprava nepřehledného křížení. Po krátké peaži se silnicí III/2741 se silnice III/27220 otáčí k jihu a po cca 100 m směřuje na západ. Vede přednádražním prostorem, kde je nutno provést úpravu směrovou i příčnou. Tato úprava bude provedena na základě konkrétního projektu v rámci přípustného využití ostatních ploch. Dále probíhá silnice podél železniční trati na západ až po silnici III/24428, do které je napojena s možností pokračovat pouze dále na západ. Opačné napojení není možno pro malé prostorové možnosti. Úprava tohoto napojení by si vyžádala výrazný zásah do pozemku dráhy, a proto není součástí návrhu Územního plánu. Na silnici III/27220 budou napojeny objekty z části lokalit 3B a 4B. Jedná se však pouze o jednotlivé objekty, jejich rozsah bude minimální (celkem cca 3 objekty). Silnice III/24428 vychází ze silnice III/2741 a v současné době tvoří osu zástavby v sídle. Ve východní části území sídla, kde prochází novou zástavbou, je silnice provedena v kategorii PMK 10,0 s chodníky. V dalším pokračování na západ přechází do staré zástavby, a tím také do neodpovídajícího příčného uspořádání. Proto Územní plán navrhl vybudování přeložky silnice v délce cca 400 metrů. Ta bude odpovídat požadavkům normy. Její vybudování odstraní jednak nedostatky v uspořádání vozovky a zvýší tak bezpečnost silničního provozu, jednak sníží zatížení stávající zástavby automobilovou dopravou. Původní trasa silnice zůstane zachována jako komunikace v zastavěném území. V prostoru sídla odbočuje z této silnice větev označená III/24428A, která tvoří dopravní propojení silnic III/27219 a III/24428. Tato trasa by měla být upravena do potřebného profilu S 7,5. Na silnici III/24428 se napojí návrhová výstavba v lokality 1B a částečně i lokality 2B. Vzhledem k nízké intenzitě provozu a faktu, že se již v současné době jedná o páteřní komunikaci uvnitř sídla, nebude tato skutečnost znamenat významný negativní zásah do dopravní situace ve Střížovicích. Silnice III/24427 probíhá obcí Kojovice se závažnými směrovými a příčnými závadami. Provoz na této komunikaci nedosahuje výrazné intenzity a prostorové podmínky, zejména stávající zástavba, vlastnické vztahy atp., neumožňují nápravu nedostatků. Obchvat sídla by byl vzhledem k relativně malé zátěži neúměrně nákladný a technicky komplikovaný. Proto Územní plán upouští od vymezení konkrétních ploch pro nápravu směrových problémů. Dílčí úpravy, které současná situace nebo změna této situace umožní, budou prováděny v rámci přípustného využití dotčených ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch).

28

Na tuto silnici se napojuje většina rozvojových ploch v sídle, a to zpravidla přímo, bez prostřednictví další komunikace. Jedná se o plochy 1E, 4E, 5E a 6E. Připojení jednotlivých objektů na silnici nebude vzhledem k nízké intenzitě provozu působit dopravní komplikace. 3.5.2

Železniční doprava

Území obce, konkrétně katastry Střížovic a Kojovic, protíná železniční trať č. 070 Praha – Mladá Boleslav – Turnov. V obou zmíněných katastrech jsou zastávky, respektive vlakové nádraží. Stávající plochy železnice zůstávají Územním plánem zachovány, neboť z územního hlediska plně vyhovují. Případná modernizace trati bude probíhat na stávajících plochách. Problematické je pouze křížení se silnicí III/2741 v nádraží Kropáčova Vrutice ve Střížovicích. Toto křížení by do budoucna mělo být upraveno, nevyžádá si však významné územní změny. 3.5.3

Komunikace v zastavěném území

Komunikace v zastavěném území představují ve své převážné většině místní komunikace podle zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Částečně mohou zahrnovat také ostatní kategorie pozemních komunikací. K této terminologii bylo přistoupeno na základě vyjádření dotčeného orgánu (Krajský úřad Středočeského kraje, odbor dopravy, pí Lacková), který rozporoval vymezení místních komunikací v samostatné kategorii podle pasportu místních komunikací. Pasport místních komunikací má pouze evidenční funkci. Zanesení komunikace do tohoto pasportu nezavdává samo o sobě statut místní komunikace, musí mu předcházet správní řízení, jak potvrdil Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 10. října 2003, č. j. 7 Co 1440/2003-59. Přestože Nejvyšší správní soud rozhodl (sp. zn. 2 Cdon 444/97), že “je pro zjištění, zda určitá pozemní komunikace je či není místní komunikací, rozhodující, zda je jako taková zařazena příslušnou obcí v její evidenci“, rozhodl se zpracovatel Územního plánu vzhledem k nejasnostem vyhovět požadavku dotčeného orgánu a zvolil jiný způsob členění komunikací, neboť není v jeho možnostech prověřit skutečný stav věci (doložit výsledky správního řízení). Komunikace v zastavěném území jsou samostatně vymezovány, pokud jsou z hlediska fungování obce a napojení skupin objektů významné. Případná úprava stávajících komunikací může probíhat i na ostatních plochách s rozdílným způsobem využití, stejně tak mohou být vymezeny v rámci přípustného využití i nové komunikace v zastavěném území. Stávající stav komunikací v zastavěném území Územní plán stabilizuje, neboť jejich využívání z územního hlediska nevyvolává zásadní střety v území. Řešení majetkoprávních vztahů, které v některých místech způsobují komplikace, není v kompetenci Územního plánu. Vymezení stávajících komunikací v zastavěném území často neodpovídá současným normám pro místní a účelové komunikace, jimiž by měly být. Jejich úprava však zpravidla vzhledem k prostorovým podmínkám v území není možná. V opačném případě tato úprava proběhne v rámci přípustného využití okolních ploch s rozdílným způsobem využití. Navrhované komunikace v zastavěném území leží zpravidla mimo fakticky zastavěné území, avšak jsou součástí zastavitelných ploch, u nichž je předpoklad, že se zastavěným územím stanou. Navrhované komunikace tvoří osová propojení rozvojových ploch bydlení. Představují důležité prvky pro urbanistické členění území a zajišťují funkce území a propojení nové výstavby s výstavbou původní. Jejich vymezení představuje žádoucí směry propojení, přesné vedení však může upravit podrobnější dokumentace. Některé zvláště 29

významné úseky jsou vyznačeny jako veřejně prospěšné stavby. Realizovány musí být v souladu s platnými normami (aktuálně ČSN 736110) a v souladu s požadavky vyhlášky 501/2006 Sb. v platném znění.

A. Kropáčova Vrutice Lokality 1A a 5A pro bydlení a lokalita 7A pro technickou infrastrukturu jsou zpřístupněny po stávajících komunikacích. Lokality 2A, 3A a 4A jsou zpřístupněny navrhovanou páteřní komunikací. Ta ústí ze silnice III/2741 v severním prostoru sídla a směřuje západně. Zakončena je kruhovým obratištěm. Komunikace vede v trase původní cesty, jejíž parametry však nejsou vzhledem k rozsahu plánované výstavby dostačující. Lokalita 6A je zpřístupněna krátkou návrhovou komunikací z oblouku silnice III/2741 ve střední části sídla. Je vedena pouze k rozvojové ploše. Její další vedení závisí zejména na způsobu parcelace plochy. Lokalita 8A leží bezprostředně při komunikaci III/2741 na severní jižní straně katastrálního území. Předpokládané využití této plochy je pro mateřskou školku. Proto je zpřístupnění plochy navrženo z odbočující stávající komunikace, nikoliv přímo ze silnice. Současně je navrženo menší parkovací stání. Parkoviště je navrženo i v souvislosti s lokalitou 13a, určenou pro sport. Odstavná plocha bude sloužit zejména návštěvníků sportoviště, ale současně i návštěvníkům místního pohostinství. Přístup na parkoviště je ze silnice III/27219. B. Střížovice Většina rozvojových ploch bydlení (1B, 2B, 3B, 4B, 5B) je alespoň částečně zpřístupněna ze stávajících komunikací. Vzhledem k jejich rozsahu a intenzitě provozu na stávajících komunikacích nebude tato skutečnost působit dopravní problémy. Nově navrženou komunikací je zpřístupněna lokalita 6B, 12B a částečně také lokalita 2B a 4B. Páteřní komunikace pro plochu 6B je vedena ze silnice III/2741 jižním směrem za rozvojovou plochu, kde se stáčí k východu podél jižní hranice rozvojové plochy. Komunikace je zakončena obratištěm. Zpřístupnění jednotlivých objektů lokality 6B ze silnice je nevhodné jednak z hlediska terénních podmínek, jednak z hlediska dopravního. Umístění páteřní komunikace jižně od plochy dává do budoucna možnost realizovat další výstavbu, pokud to případná změna Územního plánu umožní. Lokalita 12B je zpřístupněna komunikací, která vede v trase bývalé vlečky a dále podél jižní hrany plochy. Na západní straně ústí na silnici III/2741, na východní straně je zakončena obratištěm. Mezi komunikací a rozvojovou plochou bude umístěna protipovodňová hrázka, případně může být pro tento účel využito samo těleso silnice nebo jiné technické řešení. K lokalitě 4B vede návrh krátké komunikace v zastavěném území, sloužící prakticky pouze pro jednu parcelu. Ostatní parcely budou obslouženy ze stávajících komunikací. K lokalitě 2B je navrhována komunikace z jihu. Jedná se pouze o prodloužení stávající komunikace a její zakončení obratištěm. Většina ploch bude obsloužena ze stávajících komunikací. 30

C. Krpy V sídle Krpy jsou ze stávajících komunikací přístupné plochy 2C, 3C a 4C, částečně i 5C. Pro plochy 1C, 5C a 6C bylo nezbytné navrhnout nové komunikace. Plochy 1C a 6C jsou zpřístupněné z komunikace na jihozápadním okraji sídla, obě jsou zakončeny obratištěm. Lokalita 5C je zpřístupněna navrhovanou místní průjezdnou komunikací ve tvaru písmene U, zaústěnou na obou koncích do silnice III/27219. Západní větev je vedena po stávající komunikaci, jejíž parametry by však bylo pro účel nové výstavby zlepšit. Tato páteřní průjezdná komunikace je doplněna apendixem, jdoucím jižním směrem, zakončeným obratištěm. Ten zajišťuje obsluhu jižní části navrhované plochy. D Sušno Lokalita 1D v sídle Sušno je zpřístupněna ze silnice III/27216. Lokality 2D a 3D zpřístupňuje nově navrhovaná komunikace ve tvaru písmene T, na dvou koncích zakončená obratištěm. Navrhovaná komunikace ústí na silnici III/27216. E. Kojovice Všechny rozvojové plochy v Kojovicích jsou zpřístupněny ze stávajících komunikací. Jediným návrhem je krátká komunikace v zastavěném území, propojující lokalitu 3E se stávající komunikací v zastavěném území. Dopravní řešení v rámci rozvojové plochy bude závislé na způsobu parcelace plochy. Lokality 1E, 4E, 5E, a 6E jsou přímo napojeny na silnici III/24427. Vzhledem k nízké intenzitě provozu tato skutečnost nezpůsobí vážnější dopravní nedostatky. 3.5.4

Komunikace mimo zastavěné území

Mezi komunikace mimo zastavěné území se řadí především účelové komunikace, zejména polní a lesní cesty, ale například i pěší komunikace mimo zastavěné území. Veškeré stávající cesty jsou Územním plánem stabilizovány. Zakresleny jako stavové jsou i některé cesty, které existují katastrálně, v terénu se však neprojevují. V takovém případě se počítá s jejich obnovou, neboť se jedná o cesty důležité pro prostupnost krajiny. Veškeré cesty jsou znázorněny v grafické příloze v měřítku 1 : 5 000. Jsou převážně neupravené, nezpevněné a úzké. Cesty by měly být upraveny na kategorii PMK 5,0 s vozovkou o šíři 3 m jako jednopruhové s budováním výhyben tak, aby viditelnost byla od jedné výhybny k druhé. Situování ovlivní hlavně konfigurace terénu. Z územního hlediska se tento návrh neprojeví, jedná se tedy pouze o doporučení. Návrh účelových komunikací se v Územním plánu neuplatňuje v žádném z katastrálních území. V případě potřeby je možné realizovat nové účelové komunikace na ostatních plochách s rozdílným způsobem využití, pokud to jejich přípustné či podmíněně přípustné využití dovolí. V rámci stanoviska Magistrátu města Mladá Boleslav, odboru životního prostředí, vyjádřila pí. Schubertová požadavek na realizaci nových komunikací mimo zastavěné území s nezpevněným povrchem. Z hlediska Územního plánu však nelze tento požadavek uplatnit, Územní plán řeší pouze prostorové uspořádání řešeného území.

31

3.5.5

Doprava v klidu

Stávající parkovací plochy Územní plán zachovává. U obytné stávající i budoucí zástavby se předpokládá řešení dopravy v klidu zajištěním garáží nebo volných stání na vlastním pozemku. U nových ploch bydlení pak by měly být ponechány prostory pro stání návštěv, a to v rámci přípustného využití příslušné funkční plochy (BV, SV). Územní plán navrhuje zřízení tří nových parkovišť. První z nich leží u lokality 8A. Sloužit by mělo pro krátkodobé stání (vykládka, nakládka) návštěvníků objektu občanské vybavenosti. Druhá parkovací plocha se navrhuje u lokality 13A. Drobná parkovací plocha je navrhována i v sousedství hřbitova v Sušně. Všechny tyto plochy jsou vymezeny, aby zajišťovaly přiměřenou dopravní obslužnost přilehlých funkčních ploch. 3.5.6

Hromadná doprava

Pro autobusovou dopravu je třeba zajistit potřebné plochy pro zastavovací pruh v zastávkách autobusů. Územní plán je vymezuje ve všech sídlech s výjimkou Kropáčovy Vrutice. Plochy jsou vymezeny jako rozšíření stávajících silnic III. třídy. Převážně jednostranné jsou objekty čekáren, odpovídající zastavovací pruh prakticky neexistuje nikde. 3.5.7

Pěší a cyklistické stezky

Pěší a cyklistické stezky se samostatně nevymezují. Z hlediska ploch s rozdílným způsobem využití jsou zařazeny zpravidla mezi komunikace v zastavěném území, případně komunikace mimo zastavěné území. Až na malou část nejsou pro pěší zřízeny chodníky podél silnic a komunikací v zastavěném území. Jejich doplnění je žádoucí, podrobnost a měřítko územního plánu však neumožňuje jejich samostatné vymezení. Chodníky proto budou realizovány jakou součást ploch dopravní infrastruktury, ale případně i jako součást ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Dále Územní plán stabilizuje některé komunikace pro pěší ve volné krajině, resp. zejména v krajině mezi sídly Kropáčova Vrutice a Střížovice, a to v kategorii komunikace mimo zastavěné území. Územím obce je vedena stezka č. 8146 od Horního Slivna přes Střížovice a Kropáčovu Vrutici na Mělnické Vtelno. Je vedena v trase silnice III/2741. Územní plán navrhuje odbočku z této cyklotrasy po polní cestě vedoucí ze severního prostoru Kropáčovy Vrutice na Sušno. Žádoucí je i další propojení na Hřivno po III/27216, kudy jde trasa č. 8145 na Chotětov a Dolní Slivno a pak prodloužit dále přes Sedlec na Benátky nad Jizerou s návazností na č. 241 tj. na Horky nad Jizerou nebo Kochánky, Sobětuchy a Tuřice., které si však vyžádá koordinaci nad rámce Územního plánu. Dále Územní plán navrhuje odbočku ze stávající cyklotrasy po silnici III/27219 směrem na Krpy. V Krpech se navrhovaná cyklostezka stáčí k jihu k lokalitě 6C a pokračuje dále po polních cestách. Na jižním okraji, na styku s katastrem obce Košátky, se napojuje na stávající cyklostezku č. 8162. Současně je navrhovaná cyklostezka zokruhovaná, měla by tak sloužit především obyvatelům obce.

32

3.6 Vodní hospodářství 3.6.1

Povrchové a podzemní vody a vodohospodářská ochrana území

Vodohospodářským orgánem bylo stanoveno záplavové území Košáteckého potoka od jeho ústí do Labe až po říční kilometr 20,0, tj. až k profilu nacházejícího se cca 500 m východně od okraje sídla Kropáčovy Vrutice. Byly stanoveny záplavové čáry pětileté, dvacetileté a stoleté povodně a území aktivní zóny stoleté vody. V této aktivní zóně je vyloučena jakákoliv výstavba, kromě účelových vodohospodářských staveb a nutných staveb technické infrastruktury. Aktivní zónou je území kde se soustřeďuje odtok povodně co do rychlosti a hloubky vody. Stanovení záplavových čar je zpracováno modelově na počítači a tomu odpovídá i věrohodnost výsledku. V rámci zpracování předkládaného Územního plánu byla vyprojektována záplavová čára stoleté povodně (Q100) pro sídlo Sušno, kam již nesahá oficiálně vymezená zátopová oblast. Vznikla na základě propočtů, informací starousedlíků sídla a terénního průzkumu. Jde o nezávaznou orientační záplavovou čáru možné povodně. Poměrně velký rozsah vyznačeného potenciálního záplavového území je dán skutečností, že se na možné velké vodě nepodílí jen záplava z Košáteckého potoka, ale i odtoky z přívalových dešťů ze dvou povodí směřujících k sídlu od severozápadu (od Mělnického Vtelna). Prvním směřujícím k východnímu okraji sídla je povodí o rozloze 8,979 km2, které může způsobit povodňový odtok cca 20 m3/s i vyšší. Povodí ohrožující sídlo na jeho západním okraji má rozlohu cca 1,9 km2 a může přivést do sídla dalších cca 8 m3/s i více povodňové vody. Průtok v Košáteckém potoce lze hydrologickou analogií odhadnout v profilu Sušno na cca 30 m3/s, takže při souhře nepříznivých okolností (stoletá povodeň v Košáteckém potoce a přívalové deště v prostoru Mělnického Vtelna s následnými bleskovými povodněmi) mohou Sušno ohrožovat povodňové vody v množství i vyšším než 60 m3/s a navíc přicházející ze tří různých stran. Jakkoliv se může zdát některým občanům Sušna zakreslená zátopová čára nepravděpodobná, nelze možné, i když víceméně teoretické propočty podcenit. Na ostatním území obce je situace s odvedením přívalových srážkových vod mnohem méně dramatická. Pouze ve dvou případech je nutno věnovat pozornost místní protivodní ochraně. Prvním případem je inundační oblast Střížovického potoka, který má nad hranicí sídla Střížovice povodí 9,33 km2 a v dolní trati jeho průtok Q100 může dosáhnout cca 20 m3/s i výše. Aktivní zóna povodně bude dle konfigurace terénu 10 – 20 m široká. Stávající i nové stavby v dosahu možné povodně je nutno přiměřeně chránit, avšak ne způsobem, který by odporoval zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách, tj. ochrannými stavbami se nesmí bránit v odtoku povodně. Druhým případem výraznějších možných potíží je odvedení srážkového povodňového odtoku z údolí východně Kojovic. Povodí údolí má plochu cca 2,4 km2 a může způsobit přívalový odtok ve výši min. 6 m3/s. Ve výpočtu odtoku je výrazně zakomponována existence lesa na cca třech čtvrtinách plochy povodí. Výpočtový průtok nutno před výstavbou na rozvojových plochách pro bytovou výstavbu 4E, 5E a 6E provést lokalitou výstavby koridorem se zpevněným korytem o šíři cca 10 m. V místě křížení koridoru se silnicí bude nutno vhodně snížit niveletu silnice, nebo křížení provést s kapacitními propustky. Na ostatních lokalitách sídel obce Územní plán navrhuje k ochraně rozvojových ploch a případně i dalších míst intravilánu sídel vybudovat regulační a meliorační stavby

33

na odstranění nebo snížení nepříznivých účinků přívalových srážkových odtoků. Jedná se o realizaci melioračních průlehů s případnou jejich nejen vsakovací, ale i odvodňovací funkcí, výstavbu regulačních příkopů odvádějících srážkové vody mimo chráněnou plochu či lokalitu a protivodní (protipovodňové) hrázky a hráze. V území se jako opatření k zadržení vody v krajině slouží také několik stávajících vodních ploch, převážně sloužících jako rybníky. Veškeré tyto plochy jsou Územním plánem stabilizovány, neboť jejich působení v krajině je veskrze pozitivní, nejen ve smyslu vodohospodářském, ale například i rekreačním. Problematické bylo pouze vymezení plochy jihovýchodně pod sídlem Kropáčova Vrutice. Na parcele č. 181, k. ú. Kropáčova Vrutice, se nachází vodní plocha. Tato vodní plocha však částečně zasahuje i na parcelu 176/2, která je dle aktuální katastrální mapy pozemkem určeným k plnění funkce lesa. Jako taková je chráněna zákonem 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění. Vzhledem k této skutečnosti Územní plán vymezil vodní plochu pouze na parcele č. 181, celou parcelu č. 176/2 vymezil jako plochu lesa. V rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou však vodní plochy na plochách lesa připuštěny. O změně druhu pozemků rozhodne příslušný orgán státní správy lesů. Nejvýznamnější stavby k ochraně před škodícími vodami jsou uvedeny v grafické části. Mezi největší a též nejvýznamnější stavby patří zejména následující: 

Regulační a ochranářské stavby v sídle Sušno (problematika uvedena výše). Jedná se minimálně o tři protivodní hrázky (cca 470 m), meliorační průleh s regulací směru povrchového odtoku a jeden kapacitní propustek umožňující odtok vod z prostoru, který se může stát i bezodtokovou lagunou.



Meliorační průleh na severním okraji Kropáčovy Vrutice nad rozvojovými plochami 2A, 3A a 5A. Jeho navrhovaná délka je cca 600 m a mimo vsakovací funkci by měl zajistit i odvod nevsáklých vod do míst s menší hustotou zástavby, s možností svodu vod potrubím nebo povrchovými skluzy. Plocha odvodňovaného mírně sklonitého povodí nad melioračními průlehy je cca 20 ha a normově produkuje cca 0,6 m3/s při 20 minutové srážce. Tato normová hodnota je však spíše na spodní hranici skutečně možného odtoku a skutečný mimořádný odtok může být několikanásobně vyšší.



Odvodňovací příkop, v délce 350 m, jižně plochy 6B ve Střížovicích by měl odvést dvěma směry srážkové vody z přilehlého spádového území o rozloze cca 7 ha. Normově vypočtený odtok je 0,3 m3/s.



Protivodní hrázka kombinovaná s odvodňovacím příkopem a melioračním průlehem v délce 300 m by měly ochránit před přívalovou povrchovou vodou (viz text výše) rozvojové plochy bytové výstavby 4E, 5E a 6E.



Dva odvodňovací příkopy v celkové délce cca 250 m by měly nasměrovat povrchové vody mimo rozvojové plochy 2E a 3E a částečně i odklonit část dešťových vod mimo centrum sídla. Spádová oblast pro odtok povrchových vod k centrální části sídla reprezentuje poměrně velkou rozlohu cca 27 ha, navíc převážně značně svažitých pozemků. Odtok z těchto ploch normově činí 1,2 m3/s.

Ostatní, v grafické části uvedené ochranné stavby proti škodícím vodám, jsou menšího rozsahu i významu.

34

3.6.2

Zásobování pitnou vodou

Převážná část území obce leží v CHOPAV Severočeská křída, kde se uplatňují vyšší ochranářská hlediska na aktivity a způsoby hospodaření v území. V oblasti vodního hospodářství se to týká zejména způsobu nakládání s odpadními vodami. Na území obce je vyhlášeno několik ochranných pásem kolem místních zdrojů pitné vody. Ochranné pásmo bude nutno vyhlásit i u vodního zdroje v Kojovicích, ať již u stávajícího zdroje, který Územní plán navrhuje pro využití k zásobování vodou, nebo jiného, který by byl používán pro vodovodní zásobení sídla. V údolí Košáteckého potoka je řada objektů pozorovací sítě vodních zdrojů. Všechny objekty mají stanovené ochranné pásmo o poloměru 100 m. Objekty vodních zdrojů mají vesměs velkou vydatnost. V problematice vodních zdrojů pro zásobení pitnou vodou je charakteristická jejich snadná dostupnost a vyhovující vydatnost a kvalita. Tyto skutečnosti spolu se stoupající cenou vody z veřejných vodovodů a postupný pokles spotřeby vody svým způsobem determinují další směry rozvoje vodovodního zásobování. Požadavky na další rozšiřování vodovodů, či požadavky na zvyšování dodávky vody u jednotlivých odběratelů jsou minimální. Územní plán se soustředil na posouzení kvality současného stavu vodovodního zásobování z hlediska uspokojení výhledových požadavků z hlediska bilance vodních zdrojů a potřeb, stupně zabezpečenosti dodávky vody v běžných a mimořádných podmínkách (požadavky na odběr požární vody, poruchové provozní stavy, tlakové poměry v rozvodné síti apod.). Bilance zdrojů a potřeb pitné vody k r. 2030

Na základě vyhodnocení současného stavu a výhledových trendů lze konstatovat, že nároky na odběr vody z veřejných vodovodů, při běžných požadavcích, v uplynulém období klesaly a nelze předpokládat obrat v tomto vývoji. Tuto skutečnost reflektovala i nová Vyhláška č. 120/2011 Sb., kde došlo k výraznému snížení směrných čísel potřeb pitné vody. Na příklad u odběratele vody s „teplou vodou na kohoutku“ v rodinném domu ze 136 l/os/den na cca 96 l/os/den. Na základě výše uvedených skutečností by nově zpracovaná bilance pouze dokladovala, že oproti stávající (Územní plán z r. 2003) dojde k výraznému poklesu nároků na odběr vody a stávající zdroje bilanci pokryjí s velkou rezervou. Předkládaná, níže uvedená bilance byla proto zpracována jako maximalistická z hlediska nároků na odběry vody, aby i případný mimořádnější nárůst požadavků na odběr vody byl konfrontován s možnostmi jeho krytí. Nároky na odběry vody v maximalistické variantě reprezentují tyto vstupy: 

Počítá se se 100 % připojením obyvatel na vodovodní veřejnou síť, včetně sídla Střížovice. Toto nebude zcela jistě realizováno, kromě mimořádné situace znehodnocení studňového zásobování jako celku. Naopak lze počítat s dalším rozšiřováním studňového zásobování jako jediného, nebo doplňkového zdroje vody.



Převzat je rozsah dodávek vody pro občanskou vybavenost, zemědělství, firmy atd. podle výčtu Územního plánu z roku 2003. Tento výčet je podle současných znalostí vyšší než předpokládaný vývoj. Navíc do tohoto seznamu budoucích odběratelů byly 35

přiřazeny dodávky vody pro zalévání zahrad a odběr vody pro plnění bazénů. Je logické, že všechny tyto potenciální odběry byly suponovány podle představy projektanta jako možná i když málo pravděpodobná situace ve výhledu. Jako celek byly tyto odběry zařazeny do položky „ostatní odběry“. 

V rekapitulaci bilance byla připočtena položka ztrát vody v rozvodné síti ve výši 20%, která se běžně v bilancích neeviduje.

Kropáčova Vrutice 480 trvale bydlících osob x 96 l/os/den 60 přechodně ubytovaných osob x 96 l/os/den

46080 l/den 5760 l/den

Ostatní odběry

25000 l/den

Celkem

76840 l/den

Max. denní Qd 76840l/d x 1,5 = 114600 l/d = 1,33 l/s Max. hodinové Qh 1,33 l/s x 1,8 = 2,39 l/s = 8,6 m3/hod Střížovice 230 trvale bydlících osob x 96 l/os/den 60 přechodně ubytovaných osob x 96 l/os/den

22080 l/den 5760 l/den

Ostatní odběry

14000 l/den

Celkem

41840 l/den

Max. denní Qd 41840l/d x 1.5 = 62760 l/d = 0,73 l/s Max. hodinové Qh 0,73 l/s x 1,8 = 1,31 l/s = 4,7 m3/hod Krpy 140 trvale bydlících osob x 96 l/os/den

13440 l/den

130 přechodně ubytovaných osob x 96 l/os/den

12480 l/den

Ostatní odběry

22000 l/den

Celkem

47920 l/den

Max. denní Qd 41840l/d x 1.5 = 62760 l/d = 0,73 l/s Max. hodinové Qh 0,83 l/s x 1,8 = 1,49 l/s = 5,4 m3/hod Sušno 70 trvale bydlících osob x 96 l/os/den

6720 l/den


2400 l/den

Ostatní odběry

9000 l/den

Celkem

18120 l/den

Max. denní Qd 18120 l/den x 1,5 = 27180 l/den = 0,31 l/s Max. hodinové Qh 0,31l/s x 1,8 = 0,56 l/s = 2,0 m3/hod

36

Kojovice 30 trvale bydlících osob x 96 l/os/den

2880 l/den


2400 l/den

Ostatní odběry

4000 l/den

Celkem

9280 l/den

Max. denní Qd 9280 l/d x 1,5 = 13920 l/d = 0,16 l/s Max. hodinové Qh 0,16 l/s x 1,8 =0,29 l/s = 3,2 m3/hod

Svodná bilance Kropáčova Vrutice + Sušno Max. denní Qd 1,33 l/s + 0,31 l/s = 1,64 l/s

Vodní zdroj 4,5 l/s (Kropáčova Vrutice)

Kropáčova Vrutice + Sušno + Střížovice Max. denní Qd 1,33 l/s+0,31 l/s+ 0,73 l/s = 2,37 l/s

Vodní zdroj 4,5 l/s

Kropáčova Vrutice + Sušno + Střížovice + Krpy Max. denní Qd 1,31 l/s+031 l/s+0,73 l/s+0,83 l/s = 3,20 l/s

Vodní zdroj 4,5 l/s (Kropáčova Vrutice); 5,6 l/s (Krpy)

S bilančním započítáním ztrát vody v zásobovací síti ve výši suponovaných 20% se zvýší celkové nároky na zdroje 3,20 l/s x 1,20 na 3,84 l/s. Z výše uvedeného vyplývá, že i v maximalisticky bilančně nastavených odběrech je bilance odběru a zdrojů vysoce aktivní a že je možné volit jakoukoliv alternativu zásobovacího systému s propojením či bez propojení vodovodu Krpů a Kropáčovy Vrutice. Propojení by přineslo vyšší zabezpečenost dodávky vody, neboť oba vodní zdroje jsou schopny v případě výpadku jednoho hradit samostatně odběry v celé vodovodní skupině. Dalším přínosem je propojení vodojemů (viz dále). Snížením bilančních nároků na odběr vody se mění i pohled na naléhavost rozšíření objemu stávajícího vodojemu v Kropáčově Vrutici (dnes 100 m3). Potřebná kubatura vodojemu, při trvalém jeho doplňování a proměnných odběrech během dne dle používaného schématu, kromě zásoby požární vody (48 m3), činí 14,81 % denního maxima odběrů vody tj. 41 m3 vody v případě krytí zásob pro celou vodovodní skupinu ve výhledu. Pro krytí zásoby jen pro Kropáčovu Vrutici a Sušno potřebná kubatura činí jen 21 m3, spolu s odběrem požární vody ve výši 48 m3 celkově (21+48) kubaturu 69 m3. Nutná kubatura vodojemu při jeho doplňování po 12 hodin denně, v období nižších tarifů elektrické energie a pří stejném schématu odběrů vody ve spotřebišti během dne se zvyšuje na hodnotu cca 46% maximálního denního odběru. V případě zásobování Kropáčovy Vrutice a Sušna se jedná o 65 m3, tj. (114 m3+27 m3) x 46%. Spolu s 48 m3 požární vody se zvýší nárok na kubaturu na 113 m3, tj. hodnotu o 13% vyšší než je současný objem vodojemu. Při propojení s vodovodem Krpů by byl problém vyřešen, neboť objem místního vodojemu 150 m3 má velkou rezervu v akumulaci, a to i při zásobování 100% obyvatel Střížovic. Tato rezerva při dočerpávání vodojemu 12 hodin denně reprezentuje, bez 37

zápočtu 48 m3 požární vody, volnou reservu 89 m3. Je zřejmé, že je výhodné preferovat propojení vodovodů Krpů a Kropáčovy Vrutice, a to nejen z hlediska spolupráce vodojemů. 3.6.3

Zachycování a čištění odpadních vod

Vzhledem k zdrojové oblasti kvalitních podzemních vod v území, vysokému podílu studňového zásobování, velikosti a vzdálenosti sídel a jejich výškovému rozložení je problematika zachycování a čištění odpadních vod v problematice rozvoje území jednou z nejkomplikovanějších. Jak návrhy Územního plánu z r. 2003, tak i Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje z r. 2004 uvádějí, i když s rozdílným stupněm závaznosti, záměr vybudovat pro sídla Kropáčova Vrutice, Krpy a Střížovice splaškovou kanalizační síť zaústěnou do centrální čistírny lokalizované v Krpech. Sídla Sušno a Kojovice byly navrženy k ponechání současného způsobu zachycování odpadních vod v jímkách, s jejich následným vyvážením, ve výhledu na centrální čistírnu v Krpech. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (PRVK SK) pouze uvádí, že v Kropáčově Vrutici společně s místními částmi Střížovice a Krpy je obcí uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. Společná čistírna odpadních vod bude umístěna v Krpech. Odpadní vody budou na čistírnu přivádět kanalizační sběrače, kombinované s kanalizačními výtlaky. Pro sídla Kojovice a Sušno předmětný Plán uvádí tuto textaci: “Vzhledem k tomu, že se místní část nachází v CHOPAV Severočeská křída a s ohledem na velikost místní části není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit po roce 2015 rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Kropáčova Vrutice umístěné v Krpech.“ Ke znění PRVK SK má předkládaný Územní plán připomínky (viz níže). Z iniciativy obce Kropáčova Vrutice byla v únoru 2009 dokončena studie zabývající se návrhem možných způsobů řešení odvádění a čištění splaškových vod ze sídel správního území obce Kropáčova Vrutice s ohledem na optimalizaci nákladů výstavby, ekonomičnost provozu a její vlastní realizovatelnost. Bylo zpracováno pět variant řešení: pro sídla Kropáčova Vrutice, Krpy, Střížovice a Sušno. U sídla Kojovice se předpokládalo ponechání současného systému likvidace odpadních vod. 

Varianta č.1 – Dvě samostatné čistírny odpadních vod (ČOV) v Kropáčově Vrutici a Krpech. Do první budou zaústěny tlakovým přivaděčem i splaškové vody ze Sušna, obdobně do druhé ČOV splaškové vody i ze Střížovic



Varianta č.2 – Alternativa varianty č.1, kdy splaškové vody Sušna se čistí přímo v malé ČOV v místě. Odpadá dlouhý tlakový přivaděč na ČOV Kropáčovy Vrutice.



Varianta č.3 – Jediná ČOV v sídle Krpy pro čtyři již uváděná sídla.

38



Varianta č.4 – Jediná ČOV v sídle Krpy pro tři sídla (bez Sušna). V Sušně by se splaškové vody nadále shromažďovaly v jímkách s následným odvozem jejich obsahu.



Varianta č.5 - Nepředpokládá se výstavba splaškové kanalizace s následnou čistírnou v žádném sídle

Ze studie vyplynula velmi vysoká finanční náročnost na výstavbu splaškové kanalizace s následnou ČOV. Jednotlivé varianty č. 1 až 4 se nákladově příliš nelišily (rozmezí 102 -121 mil. Kč investičně a 364 - 474 tis. Kč/rok provozně). Nejlevněji se prezentovala varianta č. 4, která však není zcela porovnatelná s ostatními (Sušno mimo). Finančně nejvýhodněji vychází varianta č. 5 – ponechat všechna sídla na systému vyvážených jímek. Provozní náklady na vyvážení, při uvažování nákladů 5 829 Kč za jednoho ekvivalentního obyvatele za rok, se vyrovnají s investičními a provozními náklady u variant č. 1 až 4 v inflexních bodech až po 14 – 16 letech. Je logické, že toto srovnání ve Studii je provedeno z finančního hlediska, avšak problematika je mnohem složitější, neboť nutno zohledňovat i další hlediska jako např. vodohospodářská, ekologická a podobně. Zejména vodohospodářské hledisko je v daném území velmi významné. Území údolí Košáteckého potoka je velmi cenné jako potenciální zdroj kvalitní pitné vody nadmístního – oblastního významu. Je žádoucí, aby tyto zdroje byly dostatečně chráněny, a toho nelze dosáhnout současným způsobem, to je zachycením splaškových vod v jímkách a jejich proklamovaným odvozem na určené místo k likvidaci. Např. jen cca 20% zachycených splaškových vod z Kropáčovy Vrutice je odváženo na čistírnu odpadních vod Mělnické Vtelno (údaj z r. 2003). Nejde zde o problém místního rozhodovacího procesu, neboť současný stav může většině obyvatel vyhovovat. Navíc ekonomickou výhodnost prokázala i výše uvedená studie, která jako ekonomicky nejvýhodnější vyhodnotila variantu č. 5 (zachování současného stavu). Varianta je ve skutečnosti ještě více ekonomická, neboť se ne vždy jímky vyvážejí, takže provozní náklady na jednoho obyvatele za rok jsou zcela jistě nižší než uváděných 5829 Kč na obyv. a rok. Neekonomické škody však mohou být značné a druhotně se promítnou i zpět do ekonomiky v území Rozhodovací proces nemůže začínat a také jako dnes končit na místní úrovni. Nelze předpokládat či požadovat na obci, aby rozhodla o investici v řádu sto milionu korun v zájmu ochrany vodních zdrojů oblastního významu. Nadřízené orgány by měly zaujmout jasné stanovisko. O tom, že toto jasné stanovisko neexistuje, svědčí i text schváleného PRVK SK z r. 2004, který je každoročně aktualizován, kde se uvádí text „V obci je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizační sítě a čistírny odpadních vod“. Jde o jeden z mála případů tohoto plánu, kde se konkrétně neuvádí, zda výstavbu realizovat či nikoliv. Pokud se výstavba v PRVK SK nenavrhuje, vždy se toto rozhodnutí zdůvodňuje. Vzhledem k vysokým nákladům na pořízení gravitační kanalizace a neudržitelnosti stávajícího stavu, se obec rozhodla vypracovat studii na kanalizaci tlakovou. Z možných variant byla vybrána varianta společné čistírny odpadních vod pro všechna sídla s výjimkou Kojovic. Sídla budou propojena tlakovou kanalizací. Její realizace je z ekonomického hlediska reálnější a obec tak přistoupila ke zpracování projektu, na jehož základě zažádá o dotaci. Z hlediska koncepce Územního plánu je varianta tlakové kanalizace žádoucí, neboť odstraňuje ekologická a vodohospodářská rizika v území a zvyšuje civilizační hodnoty, a tím i 39

atraktivitu obce. Současně bude nutné změnit schválený PRVK SK. Změnu musí iniciovat obec, a to ve dvou formulacích či směrech: První je změna textu o realizaci splaškové kanalizace s čistírnou odpadních vod pro sídla Kropáčova Vrutice, Krpy a Střížovice z formulace „obec uvažuje“ na formulaci „Plán navrhuje“. Druhá je změna koncepce způsobu zachycování a likvidace splaškových vod v Sušně. Vzhledem ke stávajícímu stavu likvidace splašků v citlivém území kvalitních podzemních vod nadmístního významu není možno ponechat současný neuspokojivý stav. Proto je třeba do koncepce zahrnout i napojení sídla Sušno na společnou kanalizaci. Vzhledem k posouzení ekonomické relevantnosti a ekonomickým možnostem obce s přihlédnutí k zásadám udržitelného rozvoje byla koncepce nakládání s odpadními vodami založeny na vybudování tlakové splaškové kanalizace. Tato koncepce je tak v souladu s platnou normou ČSN 75 6101, bodem 5.4.1.3, který uvádí, že tlaková splašková kanalizace se navrhuje v případech, když není možné hospodárně nebo z jiných důvodů řešit odvedení splaškových vod gravitačně. Toto bylo v rámci řešení koncepce prokázáno.

3.7 Energetika a spoje Na katastru obce se nenachází žádný silový rozvodný systém v kategorii velmi vysoké napětí. Dle nadřazené územně plánovací dokumentace není takové vedení v obci ani do budoucna plánováno. Okrajem katastru Sušna byla v dřívější dokumentaci navržena trasa vysokotlakého plynovodu DN 300. Současně platné ZÚR s ní však již nepočítají a proto není do Územního plánu zapracována. Přesto v rámci odůvodnění v následujících odstavcích uvádíme koncepci pro obec Kropáčova Vrutice pro případ, že by byl projekt oživen. V obci Chotětov bylo uvažováno s osazením regulační stanice s převodem vysokotlakého na střednětlaký plynovod. Z této regulační stanice středotlakého rozvodu by byla možnost napojení obcí v ekonomickém dosahu. Návrh v úrovni středotlakého rozvodu by byl rozložen do dvou etap: I. etapa - napojení na regulační stanici v Chotětově, včetně přivaděče do Kropáčovy Vrutice, Krpů, Střížovic a Sušna II. etapa – napojení Hřivna, Horního a Dolního Slivna. 3.7.1

Elektrická energie

Při realizaci rozvoje obcí je nutno důsledně plně respektovat zákonem stanovená ochranná pásma. Veškeré technické záležitosti v úrovni napěťové hladiny VN 22 kV a NN 0,4 kV, stejně jako rozšíření sítí a jejich časové návaznosti jsou v plné rozhodovací kompetenci majitele rozvodné soustavy, tj. ČEZ, a.s., závod Mladá Boleslav. V místech s různou problematikou ochranného pásma volného vrchního vedení je možno po projednání s majitelem sítě snížit ochranné pásmo u vedení 22 kV využitím izolovaných vodičů. Je však nutno vědět, že veškeré požadavky na přeložky vedení a jiné zásahy do elektrické sítě a zařízení je nutno projednat s ČEZ a.s., závodem Mladá Boleslav. Montáž provede provozovatel na náklady toho, kdo o přeložku vedení, případně úpravy zařízení vyvolal (viz zákon č. 458/2000 Sb. § 47 odst. 1., 2., 3). 40

U napěťové hladiny 0,4 kV je u nové výstavby nutno dbát na zemní kabelové připojení. Stejná snaha plné zemní kabelizace musí být vyvinuta i při řešení stávajícího rozvodného systému původní zástavby. Cílem tohoto návrhu je úplná likvidace volného vrchního vedení. A. Kropáčova Vrutice Sídlo je zásobeno vedením vysokého napětí (VN) 22 kV, stejně jako celé správní území obce. Jedná se o jediný systém dálkových přivaděčů energie. Přívodní vedení VN je v provedení volného vrchního vedení neseného na betonových sloupech typu pařát. Vedení probíhá ve směru od východu k západu až po Krpy, kde je zakončeno. V lomových částech jsou vsazeny ocelové příhradové sloupy. V současné době je v Kropáčově Vrutici osazeno pět trafostanic. Skutečný podíl instalovaného výkonu v trafostanicích na jedno stávající odběrové místo rodinného domu je cca 6,1 kVA. Stávající stav je z územního hlediska vyhovující a Územní plán jej stabilizuje a doplňuje o některé dílčí návrhy. Návrh rozvoje obce uvažuje s částečnou úpravou rozvodného systému VN. Jedná se o snesení a úplné zrušení volného vrchního vedení na rozhraní rozvojových lokalit 2A a 3A, 4A. Výstavbu nové trafostanice na odbočce ze stávající přípojky pro zděnou trafostanici ev. č. MB 5183. Přípojka pro nově navrženou trafostanici bude připojena vrchním izolovaným vedením v délce cca 15 m v místě přípojky navrženého vedení k trvalému snesení. Dále je navržena k trvalému snesení dvousloupová trafostanice ev. č. MB 5183. Náhradou bude nová jednosloupová trafostanice ve vzdálenosti cca 45 m od jmenované trafostanice. Napojení VN je navrženo vrchní izolovanou odbočkou z přípojky pro příhradovou trafostanici Izostav. Tato přípojka částečně omezuje (určuje rozsah) rozvojové lokality 5A. Rozvojové plochy výstavby rodinných domů BV 2A, 3A, 4A a 5A budou zásobeny z nových, výše popsaných, trafostanic. Rozvojová plocha BV 1A a SV 6A budou zásobeny s ohledem na malý odběr ze stávající sítě nízkého napětí (NN). Bilance nárůstu potřeby elektrické energie pro rozvojové plochy zástavby Kropáčova Vrutice: Lokalita 1A 2A 3A 4A 5A 6A celkem

Předpokládaný počet rodinných domů

Potřeba příkonu v kVA

1 12 12 8 4 4

8 96 96 64 32 32

41

328

Alternativní zdroje

Na střešní konstrukci závodu IZOSTAV je umístěna elektrovoltaická elektrárna. Vzhledem k omezení podpory těchto zdrojů se nepředpokládá žádný další výrazný rozvoj. V lokalitách nové výstavby je doporučeno využívání některých ze systému tepelných čerpadel. 41

B. Střížovice Sídlo je zásobeno ze dvou trafostanic – zděné kapličkové ev. č. MB 5210 a příhradové trafostanice společné pro bývalou pilu a občanskou potřebu ve východním okraji obce. S ohledem na skutečnost, že návrh uvažuje s nárůstem o dalších cca 352 kVA, je v severním okraji sídla navržena nová trafostanice pro rozvojové plochy 1B, 2B a 3B. Pro rozvojovou plochu 6b je navržena další trafostanice v severovýchodním okraji obce odbočkou cca 300m k silnici III/2741, severně západního okraje ploch 6B. Územní plán současně navrhuje přeložku vedení vysokého napětí v úseku nad rozvojovými plochami 7B a 12B. Přeložka je navržena, aby bylo umožněno plné využití těchto návrhových plochy i okolních ploch stavových. Vedena je v souběhu se silnicemi III. třídy, konkrétně se silnicí III/2741 a III/27220. Zajištění této přeložky je plně v kompetenci provozovatele přenosové soustavy. Z hlediska nákladů na přeložku bude postupováno podle platných právních předpisů. Bilance potřeby nárůstu energie: Lokalita 1B 2B 3B 4B 5B 6B 12B celkem



10 10 2 6 2 12 2

80 80 16 48 16 96 16

44

352

C. Krpy V sídle jsou osazeny 3 trafostanice venkovní a jedna zděná. Jejich rozmístění je pro rozvoj obce ideální. Zde nevzniká žádný důvod pro výstavbu nových trafostanic ani vedení. Veškeré nové rozvojové plochy budou zásobeny ze stávajících trafostanic MB 4853, MB 5372 a MB 5854. Pouze u trafostanice MB 5372 je s ohledem na požadovaný nový nárůst odběru nominálního výkonu o 96 kVA předpoklad pro výměnu stroje. Bilance nárůstu potřeby elektrické energie: Lokalita



1C 3C 4C 5C

3 3 6 6

24 24 48 48

18

144

celkem

D. Sušno Sídlo je zásobováno ze tří příhradových trafostanic MB 5950, MB 5951 a MB 5952. Rozvojová lokalita 1D je v těsné blízkosti příhradové trafostanice (MB 5951). Vzhledem 42

k minimálnímu nároku bude tento pokryt v rámci rezervy trafostanice. Rozvojové lokality 2D a 3D jsou též v těsné blízkosti příhradové trafostanice (MB 5952). Pokud by navýšení odběru znamenalo nutnost navýšit výkon stávající trafostanice, je možné dosáhnout toho pouhou výměnou stroje. Územní plán tak nenavrhuje v sídle Sušno žádné nové prvky elektrizační soustavy.

Bilance nárůstu potřeby elektrické energie: Lokalita



1D 2D 3D

1 3 3

8 24 24

7

56

celkem

E. Kojovice Sídlo je zásobeno z jedné venkovní ocelové příhradové trafostanice, ev. č. MB 6321. Cílový stav rozvoje je uvažován v hodnotě cca 25 rodinných domů. Tuto spotřebu je možno pokrýt výměnou stroje v uvedené trafostanici na výkon cca 400 kVA. S ohledem na rozložení spotřeby a zvýšení spolehlivosti zásobování elektrickou energií Územní plán přesto navrhuje ve východním okraji obce pro vrchní venkovní izolované vedení 22 kV, včetně plochy pro umístění trafostanice. Bilance nárůstu potřeby elektrické energie: Rozvojová plocha č.

Počet rodinných domů


1E 2E 3E 4E 5E 6E

2 2 7 4 8 2

16 16 56 32 64 16

25

200

celkem

3.7.2

Veřejné osvětlení

V celé obci Kropáčova Vrutice je systém plně kabelizován, osvětlení je osazeno na jednoúčelových sloupech. Obdobným postupem budou řešeny navržené lokality rodinných domů. Stejně jako ostatní sítě, bude veřejné osvětlení umisťována především na plochách veřejných prostranství, na veřejných prostranstvích (PV, ZV) u ploch dopravní infrastruktury (DSs, DSm) a případně i na plochách bydlení (BV) či smíšených obytných (SV). Obdobně jako pro ostatní rozvody je nutno v nových lokalitách důrazně uplatňovat zemní kabelizaci a postupně pokračovat i u stávající zástavby. Pro řešení úspor veřejného osvětlení lze doporučit počítačové řízení provozu a obnovu vybavení s využitím osvětlovacích jednotek s použitím LED, zónování, stmívání, pohybová čidla, instalace solárních zdrojů přímo jako součásti osvětlovacího tělesa případně i bezdrátových řešení ovládacích stupňů, apod. Tyto moderní metody veřejného osvětlení 43

mají jednak brzkou návratnost a trvale sníží provozní náklady rozpočtu obcí. Při současné progresi ceny elektrické energie se nejedná o zanedbatelné hodnoty. 3.7.3

Vytápění

Současný stav vytápění je závislý na bázi tuhých paliv, převážně na hnědém uhlí. Tuto skutečnost je zapotřebí minimalizovat s cílem postupného vymístění. U výstavby nových rodinných domů je bezpodmínečně nutné úplné tepelné oplášťování povrchu budov s přechodem na úsporné zdroje energií. (Tepelná čerpadla, kotle splňující přísná emisní pravidla a ekonomický provoz) Se zřízením centrální výtopny ani rozvodem teplovodů Územní plán vzhledem k velikosti obce a jejímu prostorovému rozmístění nepočítá. Pokud nedojde k plynofikaci obce je v současné době jednou z mála možností především snížení potřeby tepla a to zejména izolováním pláště budov. Další cestou, případně následným pokračováním je instalace některého ze systémů tepelných čerpadel. Dnes je již oproti minulým létům i finančně dostupný stále širšímu okruhu obyvatel. Nezanedbatelné jsou i solární systémy přímého ohřevu vody zejména v letním období. Dalším možným zdrojem zejména v kombinaci s tepelným čerpadlem jsou elektrovoltaické články, které však mohou být umístěny pouze na střechách nebo stěnách budov. Další z možností je též výstavba ve standardu pasivních domů. 3.7.4

Spoje

Sídlem Kropáčova Vrutice prochází v souběhu s komunikací III. třídy 2741 dvojitý zemní telekomunikační kabel. Jeho trasa prochází prozápadním okraji rozvojové plochy 5A. Při realizaci zástavby 5A, bude nutno plně respektovat ochranná pásma. Sídlem Střížovice procházejí dva dálkové telefonní kabely nadmístního významu, dále osový tel. zemní kabel s přechody na systém závěsných pobočkových venkovních kabelů. V sídle Krpy je osazen osový telefonní metalický kabel, s vývody na vrchní závěsné pobočkové přípojky. V Sušně je uložen osový zemní kabel s přechody na vrchní systém závěsných pobočkových přípojek. Vzhledem k malému rozsahu je možno rozvojové lokality napojit na stávající místní síť. V Kojovicích je uložen osový metalický telefonní kabel s přechodem na pobočkové přípojky pomocí vrchních závěsných kabelů. Ve výhledu by měl být celý systém důsledně kabelizován Pokud bude nadále v rozvojových lokalitách zájem o pevné telefonní linky, je podmínkou důsledný zemní kabelový systém. Obcí dále procházejí dva navzájem se křížící radioreléové paprsky. Jejich umístění neovlivňuje zájmy rozvoje obce

44

U veškerých zákonem daných slaboproudých zařízení a rozvodů je nutno plně respektovat jejich ochranná pásma. V tomto případě zejména dálkový optický a metalický kabel nadmístního významu, který řešeným územím v souběhu prochází. Cílem je uložit veškeré rozvodné, propojovací sdělovací a jiná podobná vedení převést do úplného zemního uložení např. závěsné kabely tel. poboček, vedení místního rozhlasu apod. Dále radioreléové trasy, u kterých není možné určit jednotně ochranné pásmo, protože toto je závislé na vzdálenosti od zdroje, na členitosti terénu a dalších faktorech. Vyzařovací křivka nemá jednotný pravidelný tvar. Ochranné pásmo sdělí každý majitel radioreléové trasy vždy pouze pro jedno přesně dané místo.

3.8 Životní prostředí Kvalita životního prostředí v jednotlivých sídlech obce Kropáčova Vrutice je poměrně vysoká, ovlivňovaná většinou jen faktory lokálního charakteru. Nejsou zde žádné průmyslové zdroje znečištění ovzduší či jiných negativních dopadů na životní prostředí, automobilová doprava nevykazuje vysokou intenzitu a železniční doprava, s výjimkou krátkého úseku ve Střížovicích a v Kojovicích, je vedena mimo zastavěná území obce. Největším negativním vlivem jsou zápachy ze živočišné výroby z areálu lokalizovaného mezi Krpy a Kropáčovou Vruticí, ze zemědělské výroby v Sušně a z provozu na jihovýchodním okraji k. ú. Kropáčovy Vrutice. Nepříznivé vlivy na životní prostředí lze shrnout do následujících okruhů: 

místní znečištění ovzduší způsobované lokálními topeništi spalujícími nekvalitní, zejména fosilní paliva;



znečištění ovzduší způsobované výfukových plynů, prašnost);



zápachy z objektů živočišné výroby (skot, prasata);



hluk z automobilové dopravy v okolí silnic a železnice;



biologické znečištění ovzduší vázané na výskyt alergenních rostlin;



radioaktivní ohrožení vázané na výskyt radonu v horninách;



erozní ohrožení orných půd větrnou a vodní erozí.

3.8.1

průjezdní

automobilovou

dopravou

(imise

Znečištění ovzduší

Nejzávažnějšími zdroji znečištění ovzduší jsou domácí topeniště, v podstatně menší míře pak tranzitní automobilová doprava po silnicích III. třídy a železnice. Znečištění ovzduší je způsobováno především nedokonalým spalováním tuhých fosilních paliv a dalších substancí v domácích topeništích (90 % uhlí, 5 % dřevo, 3 % elektřina, 1 % plyn a 1 % tepelná čerpadla). Nedokonalé spalování pevných paliv může způsobovat za nepříznivých rozptylových podmínek (bezvětří, teplotní inverze, mlhy) vznikajících především v chladné části roku místní znečišťování ovzduší, které se často projevuje jako zadýmování přízemních vrstev. Krátkodobé hodnoty znečištění se mohou blížit imisním limitům, což by bylo třeba prokázat měřením. Ohrožené jsou obtížněji větratelné údolní části sídel, jmenovitě Kropáčovy Vrutice, části Střížovic a Kojovic.

45

V zastavěném území v rovinatých částech sídel Krpy a Sušno jsou dobré rozptylové podmínky a přízemní znečištění je zde minimální. Přízemní znečištění ovzduší zvyšují výfukové plyny z automobilové dopravy a prašnost (víření usazených částic různého původu – prach z polí, zbytky zimních posypů apod.). Konkrétní údaje však nejsou k dispozici. V rámci řešeného území ani v jeho nejbližším okolí se měření imisí neprovádí. Výsledky měření z poměrně vzdálených stanic (např. Mladá Boleslav) vykazují hodnoty zhruba ve 2/3 ročních průměrných standardů u hlavních škodlivin a nepodávají obraz o imisním zatížení v rámci obce. Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, se vymezují oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Ve Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší byly vymezeny oblasti (zóny) se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010 (Věstník Ministerstva životního prostředí č. 2/2012). Obec leží v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v územní působnosti Městského úřadu (Stavebního úřadu) Mladá Boleslav, kde byly překročeny hodnoty imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10 (d IL, 24 hodinový imisní limit) na 84,7 % území. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a arsen na území Městského úřadu bylo na 13,9 % jeho území. Místní znečištění ovzduší zápachy je způsobováno chovem skotu ve třech areálech živočišné výroby (Sušno – 50 ks skot, 100 ks prasata, Krpy – 150 ks prasnice, 400 ks prasata, 600 ks selata, 200 ks skot). Objekt chovu prasat na hranici k. ú. Kropáčova Vrutice a Dolního Slivna (400 kusů) je v současné době již zahrnut do území obce. Díky blízkosti zastavěných území postihují zápachy celá přilehlá sídla a za určitých klimatických situací se mohou šířit i na větší vzdálenosti. V řešeném území obce se dále uplatňuje biologické znečištění ovzduší způsobené alergenními látkami biologického původu tvořící tzv. aeroplankton. Největšími producenty alergenů jsou především různé druhy plevelů, ruderálů a dřevin. Z hlediska hromadného výskytu alergenních rostlin jsou v řešeném území nejzávažnější neudržované plochy, např. v areálech živočišné výroby, na bývalých skládkách odpadů, podél silnic a polních cest a další roztroušené v rámci katastrálního území. Údržba těchto ploch, likvidace alergenních a dalších plevelných rostlin je povinností majitelů, případně uživatelů jednotlivých pozemků. Stávající zastavěné plochy byly dříve realizovány bez přihlédnutí k negativním vlivům imisí z domácích topenišť, z výroby, z dopravy. Byly ve většině sídel obce převážně situovány do údolních poloh, které jsou charakterizovány tvorbou jezer chladného vzduchu, zhoršeným provětráváním, hromaděním přízemního znečištění, s možností překročení limitních imisních hodnot. Stávající plochy Územní plán stabilizuje, neboť jejich přemístění je v dlouhodobém horizontu z technických a ekonomických důvodů nereálné, ať již by šlo o přemístění zdrojů znečištění, nebo obytných ploch znečištěním trpících. Pro snížení negativních vlivů Územní plán navrhuje zpravidla alespoň pásy ochranné a izolační zeleně kolem areálů a další krajinnou zeleň. Aby se předešlo uvedeným nepříznivým situacím, byly všechny nové rozvojové plochy pro bydlení lokalizovány na svahové polohy, kde jsou předpoklady lepšího odlivu 46

přízemního imisního zatížení po svazích, a tím minimalizování jeho nepříznivého působení. Totéž platí i pro nepříznivé vlivy zápachů ze živočišné výroby a tak pro emise z dopravy. Doporučená opatření pro snížení znečištění ovzduší: 

neumisťovat na území obce rozvojové plochy s využitím předpokládajícím zvýšené zátěže životního prostředí,



zakázat obecní vyhláškou spalování určitých druhů substancí v malých zdrojích (komunální odpad, plasty apod.) a spalování rostlinných materiálů v otevřených ohništích,



prověřit možnosti provádění kontroly domácích topenišť v případě podezření ze spalování neekologických hořlavých látek (plasty apod.),



z důvodů snížení prašnosti zlepšovat technický stav vozovek komunikací v zastavěném území a provádět jejich důsledné čištění po zimním období, příp. sezónních zemědělských pracích, vybudovat pevné krajnice, chodníky, vysazovat pásy zeleně,



v úsecích po obou stranách průjezdní silnice, kde to dovolí prostorové poměry, realizovat protihluková, protiimisní a bezpečnostní opatření, a to alespoň pomocí výsadeb keřových pásů,



z důvodů snížení emisí podporovat ekologické způsoby vytápění a další ekologická řešení výstavby obytných domů (výstavba s nízkou potřebou energie, např. nízkoenergetických či pasivních), dále např. tepelná čerpadla, solární systémy, biomasa, dřevo, pelety apod.,



iniciovat finanční podpory pro domácnosti na investice k rekonstrukcím nebo k obnově malých stacionárních zdrojů, ke změně palivové základny za ekologicky vhodnější energetické zdroje,



důsledně likvidovat zdroje biologického znečištění ovzduší, tj. především zaplevelené travinobylinné porosty s masivním výskytem alergenních rostlin na neudržovaných plochách (povinnost vlastníků a uživatelů pozemků), 3.8.2

Hospodaření s odpady

Hospodaření s odpady je v současné době řešeno v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce Kropáčova Vrutice č. 4/2006. Shromažďování komunálního odpadu se provádí u jednotlivých subjektů do popelnic o obsahu 120 l, kterými jsou vybavena všechna sídla (Kropáčova Vrutice – 135 kusů, Kojovice – 41 kusů, Krpy – 115 kusů, Střížovice – 98 kusů, Sušno – 56 kusů). Svoz je prováděn oprávněnou firmou 1 x týdně po celý rok. Kromě toho jsou trvale umístěny nádoby 1100 l v Krpech (3 kusy) a ve Střížovicích (1 kus). Nebezpečný odpad je shromažďován po vyhlášení 2 x za rok a odvážen stejnou odbornou firmou. Železný šrot a další kovy jsou sbírány každoročně dvakrát po vyhlášení. Sběrný dvůr není v obci umístěn. Územní plán navrhuje na východním okraji sídla Kropáčova Vrutice plochu, která do budoucna může sloužit pro potřeby sběrného dvora. Tím by došlo ke zlepšení podmínek pro nakládání s odpady v obci a ve svém důsledku by tak mělo dojít ke zmenšení tlaku na životní prostředí. Na území obce, k. ú. Střížovice, se nachází menší vytěžená pískovna. Územní plán navrhuje její rekultivaci na přírodní zeleň. Pro tento účel je třeba provést dorovnání terénu, k čemuž bude využit nekontaminovaný inertní odpad (výkopové zeminy, stavební odpad 47

apod.). Po zarovnání povrchu lokality do úrovně okolního terénu bude navezena vrstva zeminy a bude provedena biologická rekultivace, zatravnění a osázení keři a stromy. Fyzické osoby jsou povinny třídit komunální odpady na jednotlivé složky (druhotné suroviny – papír, plasty, sklo, tetrapaky) a ty ukládat do speciálních kontejnerů odvážených odbornou firmou. V jednotlivých sídlech obce jsou v současné době následující počty speciálních kontejnerů: 

Kropáčova Vrutice – 5x plasty, 2x papír, 2x sklo, 2x tetrapaky



Sušno – 3x plasty, 1x papír, 1x sklo, 1x tetrapaky



Střížovice – 3x plasty, 1x papír, 1x sklo, 1x tetrapaky



Krpy – 3x plasty, 2x papír, 1x sklo, 1x tetrapaky



Kojovice – 2x plasty, 1x papír, 1x sklo, 1x tetrapaky.

Samostatné plochy pro kontejnery na třídění a komunální odpad se nevymezují. Kontejnery jsou umístěny zpravidla na plochách veřejných prostranství. Kromě uvedených substancí je povinnost třídit železo, objemný odpad a nebezpečný odpad. Ty podléhají způsobům odstraňování uvedeným v citované obecně závazné vyhlášce. Doporučená opatření: 

likvidovat drobné „divoké“ skládky na náklady majitelů nebo uživatelů pozemků,



neukládat stavební a demoliční odpady na skládku, využívat je jako náhrady za primární inertní suroviny při stavební činnosti, ve výrobě stavebních hmot, při provádění terénních úprav a rekultivací,



nepoužívat na rekultivace devastovaných ploch a provádění terénních úprav netříděné a neupravené stavební a demoliční odpady, využívat výhradně neznečištěné výkopové zeminy, rekultivační výrobky s certifikáty nebo upravené stavební a demoliční odpady,



zabránit vzniku nepovoleného odkládání komunálních a jiných odpadů ve volné krajině. Nakládání s odpadními vodami je řešeno v samostatné kapitole. 3.8.3

Hluk

Působení hluku na životní prostředí je v obci vázáno na liniové zdroje, kterými jsou v řešeném území automobilová doprava na silnicích I. a III. třídy a doprava železniční. Silniční doprava nedosahuje vyšších intenzit, a proto není ani hlukové zatížení nijak výrazné a nemělo by v okolí silnice dosahovat nadstandardních hodnot. Výjimkou je doprava na silnici I/16, která však prochází daleko mimo zastavěné území. U železniční dopravy je zvýšené hlukové zatížení na kontaktu s bydlením v Kojovicích a Střížovicích, v ostatních částech je železniční doprava vedena mimo hlavní zastavěná území sídel. Pro hodnocení hlukového zatížení nejsou k dispozici žádné konkrétní údaje. Vymezení samostatných ploch pro opatření proti hluku ve stávajících ohrožených oblastech není možné vzhledem k uspořádání území. Územní plán tak pouze doporučuje, tam kde to prostorové poměry umožní, realizovat v rámci dopravních ploch a ploch veřejných 48

prostranství protihluková opatření, a to alespoň pomocí výsadeb keřových pásů. Protihluková opatření (živé ploty atp.) se doporučuje realizovat i vlastníkům ohrožených nemovitostí na vlastních pozemcích. U návrhových ploch Územní plán respektuje ochranná pásma železnice i silnice, případně plochy doplňuje o pás ochranné a izolační zeleně. 3.8.4

Erozní ohrožení

Zastoupení rozlehlých, většinou nijak nechráněných ploch orné půdy v rozsáhlé části katastrálních území, druhové složení jejich vegetace, způsoby hospodaření, absence krajinné zeleně, působení klimatických faktorů atd., jsou předpokladem pro potenciální ohrožení a aktuální postižení vodní a větrnou erozí. Náchylnost půdy k vodní erozi se projevuje již u malých sklonů svahů od 2 – 3 °C, tedy prakticky na všech plochách orné půdy v rámci obce i v jejím okolí. Větrnou erozí jsou ohroženy především půdy vysychavé, lehké, hlinité, hlinitopísčité, které v území převažují. Nepříznivý je přímý kontakt orné půdy se stávající a navrhovanou obytnou zástavbou, která je ovlivňována větrem transportovanými půdními a dalšími přimísenými částicemi (různé druhy agrochemikálií), dále i splachy způsobenými vodní erozí. Ochrana stávající a navrhované zástavby proti těmto negativním účinkům je navrhována jako izolační stromová a keřová zeleň charakteru pásů a větrolamů, v přímé návaznosti na stávající a navrhovanou krajinnou, půdoochrannou a doprovodnou zeleň volné krajiny. Vodní erozí a splachy z polí jsou nejvíce ohroženy příkřejší svahy navazující na zastavěná území na několika místech na území obce: 

Kropáčova Vrutice – svahy severně od sídla, v místní části Nad špejcharem, pod kótou 251,7 m n. m. a v místní části Pod Žákovcem,



Kropáčova Vrutice – svahy jižně od sídla pod kótou 249,3 m n. m.,



Sušno – svahy severozápadně od sídla,



Střížovice – svahy jižně od železniční tratě v místní části V lukách, U krátkého a Na cikánce,



Kojovice – svahy pod kótou 258,2 m n. m., místní část Na velkém kuse a v Kolibinci.

Pro uvedené plochy by měly být zpracování projekty protierozních opatření, jejichž následná realizace by měla důsledky splachů z polí minimalizovat. Tato problematika je částečně řešena v kapitole Vodní hospodářství. Snížení rizika erozního ohrožení je možné realizací komplexních pozemkových úprav, dále návazností na tvorbu lokálních ÚSES, výsadbami krajinné půdoochranné zeleně (větrolamy, doprovody komunikací, meze), zaváděním vhodných agrotechnických postupů a prováděním dalších revitalizačních opatření. 3.8.5

Radioaktivní ohrožení

Radioaktivní ohrožení je závažným faktorem ovlivňujícím hodnoty životního prostředí. Nejzávažnější ozáření způsobuje radioaktivní plyn radon, resp. jeho rozpadové dceřiné produkty Kategorie radonového indexu geologického podloží, uvedené v mapě 1:50 000, vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření

49

radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR). Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se v určitém typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Obvyklým jevem je, že přibližně 20 % až 30 % měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Určení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. Převážná většina území obce a celá zastavěná území jednotlivých sídel a jejich širší okolí leží na rozhraní nízké a přechodné kategorie radonového rizika tvořené nehomogenními kvartérními sedimenty (viz přiložený mapový výřez). Měření radonu by mělo být provedeno a vyhodnoceno ve všech lokalitách navrhovaných pro bytovou výstavbu, sport, rekreaci apod., a to v následných řízeních. Tento požadavek je v souladu s příslušnou legislativou (zákon 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření – atomový zákon, vyhláška 184/1997 Sb. o požadavcích na zajištění radiační ochrany, ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, 1996). Z hlediska vymezení ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch) v obci není nezbytné zohledňovat radioaktivní ohrožení. K tomuto faktoru musí být přihlíženo při povolování jednotlivých realizací na plochách pro bytovou výstavbu, občanskou vybavenost, sport, rekreaci apod.

50

MAPA RADONOVÉHO INDEXU GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ v obci Kropáčova Vrutice a jejím okolí (Česká geologická služba, Praha)

51

3.8.6

Nerostné suroviny

Většina řešeného území leží na ploše netěženého ložiska černého uhlí, chráněného jednak vyhlášeným chráněným ložiskovým územím 07530000 Bezno (Mělnická pánev), jednak vyhlášeným ložiskem nerostných surovin 211043 Mělnická pánev. Záměry, umisťované na území obce Kropáčova Vrutice však nejsou takového charakteru, aby významným způsobem ztěžovaly budoucí využití ložiska výhradního nerostu. Na samotný návrh tak nemá přítomnost nerostných surovin v území výrazný vliv. 3.8.7

Celkové shrnutí

Životní prostředí obce je dosud poměrně kvalitní, i když je částečně ovlivňováno lokálními problémy. Z tohoto důvodu Územní plán zachovává do budoucna současné využití většiny pozemků. Pro zlepšení kvality životního prostředí jsou navrhovány zejména plochy ochranné a izolační zeleně (ZO) a zeleně přírodní (NP - včetně zeleně doprovodné, mezové atp.). Současně jsou vymezeny a vzájemně koordinovány jednotlivé prvky ÚSES. Mezi nejvýznamnější negativní faktory patří lokální znečištění ovzduší domácími topeništi, zápachy ze živočišné výroby a ohrožení vodní erozí. Opatření proti negativním účinkům vodní eroze jsou v podrobnosti Územního plánu zpracovány v kapitole Vodní hospodářství. Realizace dalších opatření je žádoucí na základě konkrétních projektů. Protierozní účinky bude mít i vymezená navrhovaná krajinná zeleň. Šíření zápachů ze živočišné výroby Územní plán částečně předchází vymezováním ochranné a izolační zeleně. Nezbytné je však do budoucna využívání moderních technologií pro chov hospodářských zvířat, které do značné míry předcházejí vzniku a šíření zápachů. Většina lokálních problémů, kromě průjezdní automobilové a železniční dopravy, dálkových přenosů imisí, radioaktivního ohrožení, je možné řešit opatřeními organizačního charakteru při spolupráci místních orgánů a nadřízených orgánů s místními obyvateli a dalšími zainteresovanými subjekty. Doporučená řešení jsou převážně charakteru organizačního opatření a jsou uvedena v příslušných kapitolách Odůvodnění. Jde především o možnosti řešení změny topných médií, čištění odpadních vod, o výsadby polyfunkční zeleně, údržbu komunikací, sběr odpadů a druhotných surovin atd. Na řešení problémů v ochraně a tvorbě životního prostředí jsou k dispozici centrálně podporované programy se státními příspěvky, vycházející z platné legislativy

3.9 Ochrana přírody a krajiny 3.9.1

Hlavní krajinné struktury

Využití území, stanovené Územním plánem, je dáno zastoupením krajinných struktur. Jejich prostorové uspořádání charakterizuje fyziognomii krajiny a základní ekologické vztahy. Hlavní krajinné struktury jsou v katastru nemovitostí (KN) vedené jako úhrnné hodnoty druhů pozemků. V celém území obce má největší zastoupení ekologicky labilní orná půda, která zabírá celkem přes 71 % z celkové výměry obce, což představuje vysoké procento zornění, a to 94,5 %. Druhé nejvyšší zastoupení mají relativně ekologicky stabilní lesní porosty, přesto je jejich podíl jen 17,5 % z celkové výměry obce. Velmi nízké je zastoupení dalších ekopozitivních krajinných struktur – 2,6 % tvoří trvalé travní porosty, zahrady zabírají jen 1,2 % a vodní plochy pouze 0,7 %. 52

Zastavěné plochy zabírají 1,4 % z celkové výměry obce a ostatní plochy 5,6 % a zahrnují, železnici, silnice a ostatní komunikace, neplodnou půdu, manipulační a jiné plochy, hřbitov, zeleň, sport a rekreaci, dobývací prostory (podrobné údaje u každého k. ú.). Rozložení dvou hlavních krajinných struktur, tj. orné půdy a lesních porostů, vytváří na území obce tři oblasti: 

rozsáhlou zvlněnou plošinu s absolutní převahou orné půdy v celé severní části obce, místy rozčleněnou úzkými údolními zářezy, a dále v celé západní části k. ú. Kojovice,



poměrně širokou více méně výrazně ohraničenou údolní nivu Košáteckého potoka,



lesní komplex na jihovýchodě k. ú. Kojovice, menší celky na severovýchodě k. ú. Sušno a na jihozápadě k. ú. Krpy.

Na celkových hodnotách krajiny a krajinného rázu a v kvalitě životního prostředí jednotlivých sídel se negativně uplatňuje přítomnost ekologicky labilní orné půdy s nízkým zastoupením krajinné zeleně. Většina území obce je v rámci ZÚR zahrnuta do relativně vyvážené krajiny. Na základě detailního hodnocení konkrétních údajů o využití jednotlivých katastrálních území obce jde o krajinu dlouhodobě intenzivně využívanou s nízkou ekologickou stabilitou a s řadou negativních důsledků (výrazně antropogenizovanou), vyžadující energomateriálové vstupy, obnovu a revitalizaci. Územní plán stabilizuje využití převážné části funkčních ploch a stanovuje pro ně podrobné podmínky využití. Pro zvýšení ekologické stability jsou v krajině vymezeny plochy a koridory ÚSES, dále návrhy ploch a liniové zeleně s funkcí protierozní, doprovodnou, krajinotvornou, ekologickou. V údolní nivě Košáteckého potoka navrhuje rozsáhlá smíšená plocha nezastavěného území s funkcí vodohospodářskou a rekreační. Počítá se zde s vybudováním vodní nádrže pro rekreační účely. Jedná se tak rozsáhlou, ekologicky stabilní plochu.

53

Úhrnné hodnoty druhů pozemků v katastrálních územích obce Kropáčova Vrutice v ha a v % (dle KN, 2011) Kropáčova Vrutice

Krpy

ha

%

ha

%

ha

%

ha

%

ha

%

ha

%

orná půda

250,88

74,1

602,60

83,2

573,52

79,3

110,32

68,8

174,02

37,7

1711,34

71,1

zahrady

7,53

2,2

6,47

0,9

2,62

0,4

10,63

6,6

2,32

0,5

29,57

1,2

ovocné sady

0,20

0,1

5,34

0,7

0,00

0,0

1,46

0,9

0,00

0,0

7,00

0,3

travní porosty

10,83

3,2

16,84

2,3

13,24

1,8

3,78

2,4

17,46

3,8

62,15

2,6

lesní pozemky

26,37

7,8

47,72

6,6

97,31

13,5

8,13

5,1

240,95

52,2

420,48

17,5

vodní plochy

2,91

0,9

2,50

0,3

5,83

0,8

1,13

0,7

4,10

0,9

16,47

0,7

zastavěné plochy

9,32

2,8

10,00

1,4

5,99

0,8

5,13

3,2

3,72

0,8

34,16

1,4

ostatní plochy

30,17

8,9

33,13

4,6

24,86

3,4

19,67

12,3

19,03

4,1

126,86

5,2

celkem

338,21

100

724,60

100

723,37

100

160,25

100

461,60

100

2408,03

100

využití území

Sušno

Střížovice

Kojovice

obec celkem

54

Zastoupení ostatních ploch v katastrálních územích obce: 

Kropáčova Vrutice: dráha – 0,22 ha, silnice a ostatní komunikace – 11,57 ha, zeleň – 1,01 ha, sport a rekreace – 1,69 ha, manipulační plocha – 7,78 ha, jiná plocha – 5,91 ha, neplodná půda – 2,0 ha.



Střížovice: dráha – 6,25 ha, silnice a ostatní komunikace – 7,06 ha, zeleň – 0,07 ha, sport a rekreace – 0,07 ha, manipulační plocha – 3,20 ha, dobývací prostor – 0,66 ha, jiná plocha – 0,24 ha, neplodná půda – 2,12 ha.



Krpy: dráha – 0,34 ha, silnice a ostatní komunikace – 16,08 ha, hřbitov – 0,30 ha, sport a rekreace – 1,51 ha, manipulační plocha – 3,21 ha, dobývací prostor – 2,46 ha, jiná plocha – 0,23 ha, neplodná půda – 8,99 ha.



Sušno: silnice a ostatní komunikace – 16,08 ha, zeleň – 0,1 ha, sport a rekreace – 0,4 ha, hřbitov – 0,14 ha, manipulační plocha – 1,82 ha, dobývací prostor – 0,36 ha, jiná plocha – 1,78 ha, neplodná půda – 4,20 ha.



Kojovice: dráha – 4,49 ha, silnice a ostatní komunikace – 8,42 ha, manipulační plochy – 0,85 ha, dobývací prostor – 2,37 ha, neplodná půda – 2,89 ha

Koeficient ekologické stability, základní krajinné typy a krajinný ráz Z číselných údajů úhrnných hodnot druhů pozemků (dle KN) je odvozen orientační ukazatel relativních rozdílů podmínek ekologické stability krajiny, tzv. koeficient ekologické stability (KES). Vychází z výpočtů vzájemných poměrů mezi trvalými, relativně stabilními ekosystémy (louky, pastviny, lesní pozemky, vodní plochy, zahrady) a ekosystémy labilními (orná půda, ovocné sady, zastavěné plochy).

Zastoupení ekologicky pozitivních a ekologicky negativních ploch a koeficient ekologické stability v k. ú. obce Kropáčova Vrutice v ha a v % katastrální území

výměra ha

eko +

% z c.v.

eko -

% z c.v.

KES

Kropáčova Vrutice

338,21

47,60

14,1

260,40

77,0

0,19

Střížovice

160,26

23,67

14,8

116,91

72,9

0,20

Krpy

724,59

73,53

10,1

610,44

84,2

0,12

Sušno

723,37

119,00

16,5

579,51

80,1

0,21

Kojovice

461,60

264,83

57,4

177,74

38,5

1,49

∑obec

2408,03

528,63

22,6

1745,00

70,5

0,44

Jednotlivá katastrální území obce, s výjimkou k. ú. Kojovice, mají velmi nízké hodnoty KES a tedy i krajinného rázu, podle nichž jsou zařazena do kategorie antropogenizované krajiny. Tato krajina je charakterizována vysokým využitím území, narušením krajiny, přírodních struktur a ekologických vztahů a nízkými hodnotami krajinného rázu vyžadující rekonstrukci a obnovu. Katastr Kojovic je dle KES zařazen do harmonické krajiny, a to díky přítomností velkého lesního celku, který zabírá více jak 50 % rozlohy katastrálního území. Zbývající část k. ú. má, z hlediska přítomnosti ekopozitivních prvků, stejně nízké hodnoty KES jako ostatní k. ú. obce.

55

Z nízkých hodnot KES vyplývají i nízké hodnoty krajinného rázu většiny řešeného území. Hodnota krajinného rázu stoupá zejména s nárůstem přírodních, kulturních a historických prvků v daném místě či oblasti. Krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu (zákon č.114/1992 Sb., § 12). Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Pro zvýšení hodnot krajinného rázu jsou v Územním plánu vymezeny především skladebné části lokálního a regionálního ÚSES, tj. biocentra a biokoridory. Dále je navrhován a vymezen soubor návrhů zeleně, který posiluje funkci ÚSES a který zahrnuje škálu ploch a linií krajinné zeleně, plnící současně více funkcí – ekologickou, estetickou, biologickou, půdoochrannou, hygienickou. 3.9.2

Krajinná zeleň, včetně lesních porostů

Krajinná zeleň, jako významný krajinotvorný a ekologický faktor, je na většině území obce zastoupena v omezeném rozsahu, což je důsledkem dlouhodobého zemědělského využívání. Rozsáhlé, skoro nepřekročitelné plochy orné půdy prakticky vylučují ekologickou komunikaci. Jsou oživeny jen několika malými enklávami krajinné zeleně a většinou přestárlými a mezernatými stromořadími podél silnic, které však mají jen velmi omezenou krajinářskou a ekologickou hodnotu a funkci. Návrhy krajinné zeleně, s pozitivním vlivem na krajinné prostředí, jsou vázány na vymezené skladebné části ÚSES, na stávající krajinnou zeleň a lesní porosty i na zeleň jednotlivých zastavěných území. Vedle návrhů stromové a keřové zeleně charakteru interakčních prvků, ploch a linií (remízků, mezových porostů, doprovodů silnic a polních cest, vodních toků, půdoochranných pásů apod.) jsou pro stabilizaci krajinné zeleně vymezeny hodnotné krajinné segmenty s návrhy na registraci jako VKP a také významné stromy s návrhem na ochranu v kategorii památný strom. Části ploch orné půdy, přecházející do příkrých svahů roklí, dolů a údolí Košáteckého potoka, jsou většinou porostlé užšími či širšími pásy lesů, místy jsou rozčleněny vrstevnicovými mezemi. Tato krajinná zeleň vytváří alespoň částečnou krajinnou kulisu a místy oživuje její ráz, proto ji Územní plán stabilizuje. Pouze v bezprostředním kontaktu se sídlem místy navrhuje změnu využití ploch. Největší lesní celek je jihozápadně od Kojovic na protáhlém širokém hřbetu mezi 250 až 277 m n. m s místními názvy U pece, Na zlatě a Košátecký les. Druhý rozlehlejší lesní celek je severovýchodně od Sušna a pokrývá svahy Hluboké rokle a navazující místní rozvodnicový hřbet. Třetí větší celek je západně od Krpů na svazích suchého údolí a částečně na místní rozvodnici s místním názvem Krpsko. Zbývající lesní porosty tvoří menší či větší enklávy roztroušené po celém území obce na svažitých pozemcích, v terénních zářezech, podél polních cest. Vzhledem k tomu, že se jedná o hlavní ekologicky stabilizující prvky v krajině, nepřipouští Územní plán žádné podstatné zábory. V rámci přípustného a podmíněně přípustného využití může docházet pouze k záboru pro dopravní a technickou infrastrukturu. 56

Takový zábor však nesmí znamenat významný negativní zásah do hlavního využití a do fungování ekosystému. Současnou zeleň volné krajiny tvoří z funkčního a prostorového hlediska následující skupiny: 

lesní celky,



svahové lesní porosty,



doprovodná zeleň podél silnic a cest,



břehové porosty a doprovodná zeleň vodních toků a ploch,



ostatní krajinná zeleň,



zeleň zastavěného území.

Tyto plochy Územní plán samostatně vymezuje a zahrnuje do ploch s rozdílným způsobem využití jako plochy lesní (NL), plochy ochranné a izolační zeleně (ZO), plochy přírodní, představující zejména zeleň vysokou mimolesní (NP), plochy veřejných prostranství (PV, ZV) a plochy zeleně (ZS, ZP). Druhové složení lesních porostů tvoří poměrně pestrá mozaika, jednak kulturních porostů, jednak přírodě blízkých až přírodních zbytků dubohabřin. Lesní porosty mají na velmi příkrých svazích a výrazně ohraničených údolních hranách jednoznačně půdoochranný protierozní charakter. Místy, především v přírodě blízkých porostech, je vyvinut poměrně bohatý keřový a bylinný podrost. Lesní okraje a plochy podél lesních cest jsou často zapleveleny. Kulturní lesní porosty, většinou borové doubravy se zastoupením dalších dřevin (smrk, akát, dub, bříza, modřín, habr aj.), vytvářejí přirozené biokoridory, zvyšují biodiverzitu celkově fádní zemědělské krajiny a mají i další mimoprodukční funkce. Celkově zabírají lesy v obci přes 420 ha, což je 17,5 % její celkové rozlohy. Vymezeny jsou v souladu s aktuální katastrální mapou. Územní plán nepočítá s jejich dalším rozšiřováním, stávající plochy však stabilizuje. O případné změně druhu pozemků v odůvodněných případech rozhodne příslušný orgán státní správy lesů. Odůvodněným případem je zejména situace, kdy aktuální katastrální stav neodpovídá skutečnosti a stávající využití tvoří převážně přípustné využití ploch NL, tedy hlavní využití neodpovídá skutečnosti. Převažující doprovodnou zelení podél silnic a cest jsou stromořadí, ve kterých jsou převážně přestárlé a prořídlé a většinou neudržované ovocné dřeviny. Největší závadou je jejich značná ruderalizace a zaplevelení. Silniční stromořadí působí v polní krajině vzhledově vcelku pozitivně, díky velkému stáří a chybějící údržbě mají však většinou velmi nízké ekologické a krajinářské hodnoty. Minimální je jejich hospodářský význam, a to vzhledem k chybějícímu ošetřování a ke kvalitě plodů ovlivňovaných dopravními imisemi. Navíc jsou plody při svém opadu určitým rizikem z hlediska bezpečnosti dopravy. Doporučena je postupná likvidace starých ovocných stromořadí a jejich náhrada autochtonními dřevinami. Břehové porosty a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je nejvíce vyvinuta v údolní nivě Košáteckého potoka, kde je tvořena porosty přírodě blízkého lužního charakteru. Tato zeleň je považována za územně stabilizovanou.

57

Ostatní krajinná zeleň je velmi plošně omezená na menších lokality roztroušené ve volné krajině a pokrývající většinou svažité části území, zářezy polních cest a silnic, meze apod. Jde rovněž o stabilizované plochy a linie. Zeleň zastavěného území veřejného charakteru je zastoupena několika parkově upravenými a udržovanými plochami.: 

malá parková úprava v Kropáčově Vrutici,



parková úprava s dětským hřištěm v Sušně,



parková úprava na návsi v Kojovicích,



parková úprava s dětským hřištěm a vodní plochou v Kojovicích,



malá parková úprava v Krpech.

Tyto plochy Územní plán zachovává. Několik nových ploch veřejné zeleně je vymezeno především v návaznosti na nově navrhovanou výstavbu. V sídlech je několik hodnotných solitérních stromů, které by mohly být po podrobném vyhodnocení navrženy k ochraně v kategorii památný strom (lípy, jírovec, jasan). V Územním plánu, resp. jeho koordinačním výkresu, jsou vyznačeny jako významné stromy (VS). Zeleň soukromých zahrad tvoří především ovocné dřeviny běžného sortimentu, výjimečně okrasné stromy a keře. Uvnitř zastavěného území je poměrně bohatě zastoupena, na jeho okrajích místy odděluje bydlení od polních kultur. Většina ploch zahrad v sídle je zahrnuta pod plochy bydlení, potažmo plochy smíšené obytné, a není tak vymezena samostatně. Samostatně vymezeny jsou pouze významné plochy zahrad, v nichž Územní plán za stávajícího stavu nepřipouští výstavbu bytů. Zahrady zahrnuté do smíšených ploch pro bydlení a ploch pro bydlení zastavěny být mohou při dodržení obecných požadavků na výstavbu, stanovených platnou legislativou. Nové zahrady Územní plán samostatně vymezuje na plochách 11A a 7B v návaznosti na novou výstavbu, na ploše 9E pak v návaznosti výstavbu na stávající. Plocha 11A má současně za účel zajistit dostatečný odstup nové výstavby od hranice lesa (minimálně 25 metrů). 3.9.3

Ochrana přírody a krajiny

Ochrana přírody a krajiny je zpracována v souladu se zákonem č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, navazujících vyhlášek a dalších podkladů. a) Zvláštní ochrana přírody

V rámci území obce Kropáčova Vrutice není vyhlášeno ani navrhováno žádné maloplošné zvláště chráněné území, obec neleží v žádné z chráněných krajinných oblastí a není ani součástí lokalit soustavy Natura 2000. b) Obecná ochrana přírody

Z kategorií obecné ochrany přírody a krajiny jsou v obci zastoupeny pouze v zákoně taxativně uvedené významné krajinné prvky (VKP) a skladebné části územního systému ekologické stability (ÚSES). Obec není součástí žádného přírodního parku. Významné krajinné prvky (VKP) VKP jsou definovány jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými 58

prvky taxativně vyjmenovanými v zákoně, vyskytujícími se v řešeném katastrálním území jsou lesy, údolní nivy a rybníky. VKP mohou být i jiné části krajiny, které by mohly být zaregistrované orgány ochrany přírody, z nichž jsou v území zastoupeny skalní výchozy (slínovce, pískovce) a suchomilné travinobylinné porosty. Podle § 4 odst. 2 citovaného zákona jsou VKP chráněny před poškozováním a ničením. Jejich využití je možné jedině tak, aby nebyla narušena jejich stabilizační funkce. K jakýmkoli zásahům je třeba závazné stanovisko orgánů ochrany přírody. Navrhování registrace významných krajinných prvků není podle platné legislativy v možnostech Územního plánu. Hodnotné, přírodě blízké lokality, které mají parametry VKP, Územní plán vymezuje jako tzv. hodnotné krajinné segmenty (HKS). Vymezení těchto prvků proběhlo v souladu se zpracovaným Okresním generelem územního systému ekologické stability. Jejich registrace jako VKP je plně v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody ORP Mladá Boleslav.

Hodnotné krajinné segmenty (číslování dle Okresního generelu ÚSES Mladá Boleslav) č.

název

k. ú.

charakteristika

86

Pod Žákovcem

Krpy

plocha – 2,01 ha, výslunné svahy s klimaxovými společenstvy teplomilné doubravy a teplomilnými křovinami, na holých výchozech slínovců a pískovců, přirozená bezlesí, travinaté stepi, větší zastoupení dřevin (většinou křoviny, ojediněle na svazích stromy), zoologická lokalita

87

Musalova stráň

Kropáčova Vrutice

plocha – 5 ha, travnaté a křovinaté svahy, staré ovocné dřeviny, součást LBC č. 294, teplomilná travinobylinná společenstva, botanická lokalita

89

Hájek

Kropáčova Vrutice

plocha – 2,6 ha, slatinné ložisko a louka o rozloze cca 10 ha (slatina je ve větší ploše tzv. pohřbena), v JV cípu lokality Vrutický pramen, ze kterého odtéká voda do Košáteckého potoka, v jeho nivě jsou zastoupena společenstva potočního luhu, unikátní slatinná lokalita, součást LBC č. 296

90

V rybníčkách

Sušno

plocha – 1,5 ha, travinobylinná teplomilná stepní společenstva na mezích, botanická lokalita

92

U čihadla

Sušno

plocha – 2 ha, travinnobylinná teplomilná stepní společenstva se zastoupením dřevin, botanická lokalita

102

Za mlýnskou strouhou u Košáteckého potoka

Kojovice, Košátky, Byšice

celková plocha – 35 ha, poměrně široká, plochá niva Košáteckého potoka s příznivým vodním režimem, bývalé slatiniště Mlýnská strouha (vytěženo), současné porosty silně podmáčené s vysokou hladinou podzemní vody, porosty dlouhodobě nesečeny, zvýšená druhová diverzita rostlin, zoologická a botanická lokalita

Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny je definován v zákoně č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Ochrana ÚSES, tvořících jeho základ, je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků, jeho vytváření je veřejným zájmem, na němž se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Jde především o následující požadavky:

59



ochrana ekostabilizační funkce stávajících skladebných částí (umisťování staveb, úprava vodních toků a nádrží, pozemkové úpravy, těžba nerostů, změny kultur pozemků),



ochrana územní rezervy pro navrhované skladebné části,



vyloučení změn využití území snižujících ekologickou stabilitu.

Hlavní cíle ÚSES jsou jednak uchování a zabezpečení nerušeného rozvoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho prostorového rozmístění jako dlouhodobého ekologicky stabilizujícího zdroje a rezervy, jednak vytvoření optimálního prostorového základu ekologicky stabilnějších ploch v krajině k zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní méně stabilní části. ÚSES je základní nástroj ochrany přírody, určený k zajištění nezbytných minimálních prostorových podmínek pro uchování a obnovení biodiverzity a ekologické stability krajiny. Segmenty ÚSES lze využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizační funkce. Mezi tyto zásahy patří zejména: 

umisťování staveb,



úprava vodních toků a nádrží,



pozemkové úpravy, těžba nerostů,



změny kultur pozemků.

Konkrétní podmínky ochrany a využití stanoví příslušný orgán ochrany přírody, pro činnost je nutné jeho závazné stanovisko. Územní plán vymezuje prvky územního systému ekologické stability na základě okresního generelu ÚSES (lokální ÚSES) a nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR – regionální a nadregionální ÚSES) a takto stanovené prvky ÚSES upravuje v měřítku územního plánu. Důvodem úprav je účelnější uspořádání území a zajištění reálné možnosti zřízení prvků ÚSES a jejich následné funkčnosti. Vymezením v Územním plánu se ÚSES stává závazným. Je vymezován jako veřejně prospěšné opatření. Konkrétní návrhy korekcí jsou popsány níže. Nadregionální a regionální ÚSES Řešeným územím, východní částí k. ú. Kojovice, prochází úsek osy nadregionálního biokoridoru NRBK K 68/T (NRBK 21). Osa má vymezenou ochrannou (nárazníkovou) zónu, která zabírá území do vzdálenosti cca 2000 m po obou stranách. V ochranné zóně leží celé k. ú. Kojovic a západní část k. ú. Krpy. Vymezení nadregionálního koridoru i jeho ochranné zóny v Územním plánu odpovídá požadavkům stanoveným v ZÚR. Průběh biokoridoru nebylo až na detaily nutné oproti nadřazené dokumentaci dále upřesňovat. V ochranné zóně by měl být uplatňován tzv. koridorový efekt vztažený výhradně na ochranu ekopozitivních segmentů krajiny (skladebné části ÚSES, zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, další hodnotné lokality, plochy s vyšším stupněm ekologické stability), které jsou chápány jako součást NRBK. V praktickém provedení to znamená, že v ochranné zóně je realizován zvýšený zájem příslušných orgánů ochrany přírody o vyjmenované segmenty uplatňovaný v rámci platné legislativy. Neznamená to však, že jsou jejím vymezením a ochranou dotčeny další funkce v území. Na území obce bylo nutné, především z prostorových důvodů, upřesnit v rámci podrobnosti územního plánu vedení některých úseků regionálního biokoridoru č. 1223, který 60

prochází údolní nivou Košáteckého potoka. Převážně se jednalo o úpravu parametrů v rámci navržené trasy, případně nevýznamnou změnu trasy vedení RBK. V prostoru jižně od zástavby Kropáčovy Vrutice však musela být trasa RBK změněna podstatněji. Od kontaktu silnice III/27219 s Košáteckým potokem u rybníků na jihovýchodním okraji sídla byla odkloněna přes LBC 296. Z biocentra vystupuje na jihozápadě, kde pokračuje v trase náhonu západním směrem, překračuje zatáčku silnice do Střížovic, prochází dále po obou stranách náhonu a u jeho ústí do Košáteckého potoka se napojuje na původní trasu, lemující tok Košáteckého potoka. Odklon od navrhované trasy byl nutný, neboť vedení původní trasy podél potoka a silnice a v bezprostředním kontaktu s bydlením, výrobou, sportovní a občanskou vybaveností, je v celém cca 600 m dlouhém úseku zcela nefunkční. Zajistit funkčnost v tomto úseku je z uvedených důvodů technicky nemožné. Proto byla jeho trasa upravena a tím zajištěn bezkonfliktní průběh a funkce. Menší úpravy proběhly také na kontaktu RBK s dalšími lokálními biocentry. Ty však neznamenaly významný zásah do vymezené osy RBK. Současně došlo zejména na východě území u Sušna k parametrovým úpravám koridoru. Jeho šíře na plodné zemědělské půdě v tomto prostoru byla vymezena i v řádu stovek metrů. Vzhledem potřebě zachovávat ornou půdu i nákladnosti na založení takového prvku ÚSES byly parametry upraveny v souladu s metodikou a požadavky okresního generelu ÚSES. Lokální ÚSES Vymezení lokálního ÚSES v Územním plánu vychází ze zpracovaného okresního generelu Mladá Boleslav a z ÚAP ORP. Lokální ÚSES navazuje ÚSES sousedních obcí a na nadřazenou dokumentaci regionální a nadregionální. Některá z LBC jsou vložena do trasy RBK 1223 (LBC 293, 294, 296, 298, 299, 300, 301). V rámci zpracování Územního plánu bylo v několika případech vymezení skladebných částí upřesněno na základě konkrétních podmínek v území. Jde o následující skladebné části: 

LBC 292 – vložené do RBK 1223 na jižním okraji Krpů. Původní vymezení zahrnovalo plochu travnatého hřiště, což by ovlivňovalo jeho funkčnost. Proto bylo posunuto dále od levého břehu Košáteckého potoka a kopíruje částečně posunuté vymezení RBK v údolní nivě. Upřesněno bylo také v jižní a západní části, zejména ve vazbě na zastavěné území. Jeho výměra je 3,20 ha.



LBC 294 (jižní část v trase RBK 1223 je beze změny). Původně zahrnuta enkláva zastavěného území, což je v konfliktu s funkcí LBC. Proto byla hranice posunuta na východní linii zastavěného území a LBC bylo zmenšeno o cca 0,9 ha. Vzhledem k původní velikosti LBC 12,75 ha jejím zmenšením o 1,05 ha (11,70 ha) nedošlo k ovlivnění funkce biocentra, ani ke zmenšení plochy hodnotného krajinného segmentu č. 87.



LBC 300 – vložené do RBK 1223 východně od Sušna. Částečná změna jeho vymezení vyplývá z blízkosti navrhovaných ploch pro bydlení, z vedení trasy VN a z velkého záboru orné půdy. Biocentrum je posunuto jižním a jihozápadním směrem a kromě údolní nivy zahrnuje většinu břehových porostů Košáteckého potoka a přítoku a dále malou vodní plochu (mokřad) u silnice do Hřivna. Velikost centra je 3,95 ha.

61



LBC 329 – poloha tohoto biocentra byla upravena podle stávajícího stavu ekologicky stabilních ploch s přihlédnutím ke způsobu využití. Oproti generelu ÚSES se tak biocentrum posunulo západněji a leží převážně na ostatní, neplodné půdě.



LBK 242 navazující na LBC 294 vychází ze severozápadního, nově vymezeného, okraje LBC, obchází z jihozápadní strany zastavěnou enklávu a přechází a dále pokračuje svojí původní trasou.



LBK 244 úprava vedení trasy na svazích a údolím Střížovického potoka. Plocha vymezená v generelu ÚSES zahrnovala stávající chatovou osadu. Vzhledem k přítomnosti zástavby a částečně i plotů se jedná o kolizní funkce. Proto Územní plán vymezil trasu koridoru severně tohoto pásu, na orné půdě v minimální požadované šíři. Tudy vede v úseku od lesního porostu až po návrhovou plochu 7B, která je v současné době již oplocena a jejíž majitel v námitce vyjádřil nesouhlas s vedením trasy po jeho pozemku. Koridor se tak v tomto místě stáčí jižně do trasy vymezené v původním územním plánu obce. Vzhledem k tomu, že z jihu je omezen zmiňovanou chatovou osadou, částečně oplocenou, překonává při návratu do původní trasy hrdlo v šíři zhruba 4,5 metru. Jedná se o zúžení v jednom místě, pak koridor pokračuje v šíři minimálně 9,5 metru mezi plochami 7B a 12B a dále skrz sídlo Střížovice kde překonává silnici III. třídy. Zúžení koridoru respektuje stávající stav v území. Za zastavěným územím se koridor opět rozšiřuje, a to kompenzačně až na 20 metrů šíře a pokračuje v původní trase do lokálního biocentra.

Interakční prvky (IP) Ekologicky stabilní plochy v krajině, které nejsou zahrnuty do koridorů a center ÚSES, zpravidla fungují jako interakční prvky, které doplňují územní systém ekologické stability. Jsou považovány za součást lokálního ÚSES. Jedná se o ekologicky hodnotné krajinné prvky (doprovody komunikací, remízky, meze, mokřady, solitérní stromy a skupiny apod.), vymezené zpravidla jako plochy přírodní (NP) a zahrnují i liniová společenstva (doprovody komunikací, vodních toků, vodních ploch apod.). V lokálním ÚSES zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou v Územním plánu vymezeny jako existující a navrhované plochy a linie krajinné zeleně. Samostatně jako interakční prvky označovány nejsou.

62

Vymezená lokální biocentra a biokoridory v obci Kropáčova Vrutice Vysvětlivky: LBC – lokální biocentrum, LBK – lokální biokoridor; číslování v rámci Okresního generelu ÚSES Mladá Boleslav č.

název

katastrální území

výměra ha na k. ú.

biologická funkčnost

současný stav

cílový stav

239

LBK Babí rokle↔Krpy

Krpy, Vysoká Libeň

0,28

nefunkční

vymezený, založit, orná půda, keřové a travní porosty

skupiny dřevin, keřové a travní porosty

240

LBK Jezdina

Krpy

5,18

částečně funkční

vymezený, založit, orná půda, mez s dřevinami

skupiny dřevin, keřové a travní porosty

241

LBK Krpy

Krpy

1,46


vymezený, suchomilná lada s dřevinami

kombinované společenstvo – stepní, luční, liniové

242

LBK K Chloumku

Krpy

6,72

funkční

vymezený, travinnobylinná lada s dřevinami, zanedbané sady s mezofilním trávníkem, lesní porost


243

LBK V lukách

Krpy, Střížovice

1,80


vymezený, dřevinný doprovod cesty, travní porost, orná půda


244

LBK Za Klokočem

Střížovice

2,34


vymezený, teplomilná stráň, dřevinná lada, lesní porost


246

LBK Ke Vtelnu

Sušno, Mělnické Vtelno

2,72


vymezený, suché údolí, lesní porost

lesní porost

247

LBK Nad skálou ↔ U topolu

Sušno

4,88


vymezený, suché údolí, lesní porost, vodní tok, břehové porosty, orná půda

lesní porost, vodní tok, břehové a luční porosty

248

LBK Ke Košátkům

Sušno, Hřivno, Dolní Slivno

1,29

nefunkční,

vymezit, založit, orná půda, lada, travní porosty s keři, lesní porost

kombinované společenstvo – luční, liniové, keřové

276

LBK Pařezy

Kojovice, Čečelice

0,45


vymezený, lesní porost

lesní porost

277

LBK V neckách

Střížovice, Košátky, Horní Slivno

0,82


vymezit, založit, lesní porost, orná půda

kombinované společenstvo lesní, liniové a luční

278

LBK Košátecký les

Kojovice

9,23

funkční


lesní porost

279

LBK Na dolách

Kropáčova Vrutice, Dolní Slivno

0,66



lesní porost

289

LBC Krpsko

Krpy, Košátky

3,44

funkční

vymezené, lesní porost

lesní porost

290

LBC Pod Kamínkovými

Krpy

0,31

nefunkční

vymezené, založit, mez a polní cesta s keři

kombinovaná, lesní, luční, keřová skupiny dřevin, keřové a travní porosty

63



současný stav

cílový stav

LBC K červeným hruškám Krpy

9,71


vymezené, založit, teplomilná stráň, sad, orná půda

kombinovaná, stepní, liniová, skupiny dřevin, keřové a travní porosty

292

LBC Pod vsí

Krpy

3,20


vymezené, údolní niva, vodní tok, kombinovaná, lesní, liniová, luční, břehové porosty, mokřady, orná údolní niva, vodní tok, břehové půda porosty, mokřady,

293

LBC Žlunov

Střížovice

6,20

funkční

vymezené, lesní porost, louka, sad

294

LBC Musalova stráň

Krpy, Kropáčova Vrutice, Střížovice

11,70

funkční

vymezené, údolní niva, vodní tok, kombinovaná společenstva, luh, břehové porosty, údolní svahy, údolní niva, vodní tok, břehové travnatá lada porosty, údolní svahy, travnatá stepní lada

296

LBC Hájek

Kropáčova Vrutice, Dolní Slivno

12,22

funkční

vymezené, slatinné ložisko, Vrutický pramen, lužní společenstvo, travinobylinné porosty, rybníky

lesní lužní společenstvo, travinobylinné porosty, rybníky

297

LBC Nad skálou

Sušno

2,35


vymezené, suché údolí, lesní porost

lesní porost

298

LBC Zábrodí

Sušno

3,90

nefunkční

vymezit, založit, orná půda, vodní vodní tok, břehové porosty, luční tok, břehové porosty společenstvo

299

LBC Sušno

Sušno

4,55

nefunkční


300

LBC U topolu

Sušno

3,95

nefunkční


301

LBC Na źlabě

Sušno, Hřivno

0,77


vymezené, založit, suché koryto potoka, břehové porosty, svahová lada, orná půda

břehové porosty, svahová lada, kombinovaná, lesní, luční, keřová

330

LBC Košátky

Kojovice, Košátky

1,30

funkční

vymezený, plochá niva potoka, bývalé slatiniště, silně podmáčené porosty s vysokou hladinou podzemní vody,

niva potoka, mokřad, lužní lesní porost

333

LBC Kolibinec

Kojovice

7,70



lesní porost

334

LBC U sekané paseky

Kojovice, Sudovo Hlavno

9,64

funkční


lesní porost

č.

název

291


lesní a luční společenstvo

64

Vymezené skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES v obci Kropáčova Vrutice Vysvětlivky: RBC – regionální biocentrum, RBK – regionální biokoridor; NRBK – nadregionální biokoridor, dle ÚTP NR a R ÚSES a ZÚR Středočeského kraje; v závorce – průběžné číslování v rámci Okresního generelu ÚSES Mladá Boleslav č.

název




K 68 (21)

NRBK Řepínský důl Žehuňská obora

Kojovice, Košátky, Krpy, Sudovo Hlavno

27,98

funkční

vymezený, lesní porosty, údolní niva, vodní tok,

lesní porosty, údolní niva, vodní tok

1128 (17)

RBK Košátky - hranice okresu

Kojovice, Košátky, Byšice

8,71


vymezený, založit, údolní niva, vodní tok, nivní louky, lužní porosty, mokřady, orná půda

údolní niva, vodní tok, nivní louky, lužní porosty, mokřady

1223 (16)

RBK Doubka - Košátky

Sušno, Krpy, Kropáčova Vrutice, Hřivno,

19,47 (bez vložených LBC)


vymezený, údolní niva, vodní tok, travní a lesní a břehové porosty, pole

údolní niva, vodní tok, travní a lesní a břehové porosty

1019 (19)

RBC Doubka

Sušno, Nemyslovice, Bezno, Chotětov

8,54


vymezené, údolní niva, vodní tok, travní a lesní a břehové porosty, pole


1020 (20)

RBC Košátky

Krpy, Košátky

3,83


vymezené, údolní niva, vodní tok, travní a lesní a břehové porosty, pole


současný stav

cílový stav

65

Významné stromy V katastrálním území obce nejsou vyhlášeny žádné památné stromy dle § 46 zák. č. 114/1992 Sb. V rámci zpracování Územního plánu bylo evidováno několik významnějších vzrostlých dřevin, vhodných k ochraně v uvedené kategorii. Předpokladem pro vyhlášení je podrobnější průzkum a vyhodnocení příslušným orgánem ochrany přírody.

Významné stromy dřevina

obvod cm

návrh OP m

lokalizace

lípa srdčitá

350

11

Krpy, u kostela

lípa srdčitá

280

9

Krpy, v centru sídla u křížku

lípa srdčitá

350

11

Krpy, u kapličky

lípa srdčitá

4 x 200

6

Sušno, 4 dřeviny v centru sídla

lípa srdčitá

235

8

Sušno, u pomníčku

lípa srdčitá

265 + 240

8

Krpy, 2 dřeviny u hřbitova

jírovec maďal

352

11

Kropáčova Vrutice, u parčíku

jasan ztepilý

350

11

Kropáčova Vrutice, u rybníka

K zabezpečení ochrany památných stromů se vymezuje základní ochranné pásmo, které je tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Kromě návrhů, které obsahuje Územní plán, je pro zlepšení stavu přírody a krajiny v obci Kropáčova Vrutice možno doporučit následující opatření organizačního charakteru: 

iniciovat u místně příslušného orgánu ochrany přírody návrhy na registraci hodnotných krajinných segmentů do kategorie významných krajinných prvků,



iniciovat u místně příslušného orgánu ochrany přírody výběr hodnotných dřevin a následně vyhlášení památných stromů,



důsledně chránit VKP uvedené v zákoně č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů,



segmenty ÚSES využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizační funkce,



nepřipustit znehodnocování nebo likvidaci rozptýlené krajinné zeleně, především z důvodů protierozní ochrany, kvality ovzduší a ochrany krajinného rázu,



pro výsadby zeleně ve volné krajině používat výhradně autochtonní dřeviny odpovídající místním přírodním podmínkám,



pro výsadby stromořadí podél silnic s vyšší intenzitou automobilové dopravy používat pouze zapěstované alejové stromy s výškou koruny minimálně 2 m a nevysazovat keře; jde o preventivní opatření z hlediska úhynu přeletujících ptáků a migrace drobné zvěře, ukrývající se v keřových porostech; pro výsadby podél silnic nepoužívat ovocné dřeviny,



výsadby podél polních cest, půdoochranné výsadby (meze) apod. z části realizovat pomocí ovocných dřevin (stromů i keřů),

66



dřeviny cizího původu je možné použít jedině pro výsadby okrasného parkového charakteru uvnitř zastavěného a zastavitelného území,



výsadby ve volné krajině vytvářet ze skupin keřů, vyšších a nižších stromů, s výslednou vertikální a horizontální členitostí a polopropustností; tyto porosty mj. zvyšují hodnoty krajinného rázu,



půdoochranné výsadby (doprovody podél polních cest, mezové porosty) by měly mít účinnou šířku od 3 až do 15 m, což by mělo být určeno v jednotlivých projektech výsadby na podkladě místních podmínek (tvary reliéfu, půdní složení, okolní krajinná zeleň apod.),



při realizaci parkových úprav využít stávající vzrostlou zeleň, doplněnou okrasnými dřevinami, mobiliářem a drobnými architektonickými prvky,



všechny návrhy výsadeb krajinné a sídelní zeleně, jmenovitě půdoochranných, hygienických, estetických, parkových úprav a rekonstrukcí, realizovat na základě odborných prováděcích projektů.

4 Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (§ 53 odst., 5 písm. b) Stavebního zákona) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Z koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 19. 4. 2012 č.j. 057369/2012/KUSK nevyplynul požadavek na posouzení Územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA). V řešeném území se nenachází žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Výsledky provedených doplňujících průzkumů a rozborů řešeného území a definované požadavky na rozvoj jsou takového rázu, že nezakládají potřebu samostatného posouzení vlivů Územního plánu na životní prostředí. Vzájemné postavení výrobních areálů a navrhované výstavby nezavdává vzhledem ke specifickým podmínkám v obci příčinu pro střet obou funkcí. Současně ani žádná z navrhovaných ploch neznamená umístění takového zařízení, jehož parametry by podléhaly posouzení stavby z hlediska vlivu na životní prostředí.

5 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1 Základní údaje 5.1.1

Základní údaje vyplývající z požadavků přílohy č. 3 k vyhlášce č.13/1994 Sb., o vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacího podkladu na zemědělský půdní fond se zpracovává dle Přílohy č. 3 k vyhlášce č.13/1994 Sb. Tato vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 29. prosince 1993 upravuje některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního

67

fondu dané zákonem č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ze dne 30. června 1992. Zákon 334 v části III. § 4 - bod a) ukládá, aby při výstavbě nebo jiné činnosti, při které dochází k odnětí zemědělského půdního fondu (dále ZPF), bylo použito především nezemědělské půdy, popř. půdy nezastavěné, event. bylo využito nedostatečně využívaných pozemků v současně zastavěném území obce. Pokud dochází k odnětí ZPF, je nutno co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací. Dále v bodě b) § 4 ukládá zákon odnímat jen nejnutnější plochu ZPF, a konečně v bodě c) požaduje co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF, zejména u směrových a liniových staveb. V části IV. v § 5, ukládá zákon č.334/92 Sb., aby při územně plánovací činnosti bylo provedeno zdůvodnění navrženého řešení s cílem prokázat, že předložené řešení je z hlediska ochrany ZPF nejvhodnější. Tato ustanovení zákona dále upřesňuje § 3 vyhlášky č.13/1994 Sb., z 29. prosince 1993 a již zmíněná Příloha č. 3 k této vyhlášce. V následujícím textu a v přiložených tabulkách, jakož i v grafické části této dokumentace je proto důsledně postupováno dle této "Přílohy", a to tak, že jsou přímo citovány požadavky obsažené v bodě 2 uvedené přílohy, a to konkrétně dle jednotlivých podbodů 2.1 až 2.7, jejichž text je v další části zprávy uváděn sytým písmem v úvodu každého řešení příslušné problematiky. Pro vyhodnocení odnětí ZPF byl vypracován Metodický pokyn MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 k hodnocení odnímané půdy ze zemědělského půdního fondu podle výše zmíněného zákona. Pro účely ochrany ZPF byly tímto pokynem zavedeny Třídy ochrany zemědělského půdního fondu, zařazující jednotlivé BPEJ do 5 tříd. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do 3. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do 4. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do 5. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností a většinou jsou pro zemědělskou výrobu postradatelné. Jde

68

většinou půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. 5.1.2

Metodika a postup vyhodnocení

Každá plocha byla zařazena do jedné z následujících skupin: stavby dopravní, plochy pro bytovou výstavbu, plochy pro občanskou vybavenost, plochy pro rekreaci a sport, komerční plochy a vodní plochy. Jednotlivé plochy jsou zakresleny v mapové dokumentaci, v měřítku 1 : 5 000, kde jsou zároveň vyznačeny ukazatele kvality ZPF dle BPEJ pro jednotlivé plochy s přiřazeným identifikačním číslem, podle něhož je možno je najít v tabulkové části. Hodnocení každé lokality bylo provedeno celkovým záborem, záborem zemědělské půdy dle BPEJ a jim odpovídající třídy ochrany.ZPF.

5.2 Souhrnné vyhodnocení 5.2.1

Údaje o celkovém rozsahu navrhovaných ploch a ploch vyžadujících zábor zemědělského půdního fondu podle účelu využití a údaje o druhu (kultuře) dotčené půdy

Požadavky řešení návrhu Územního plánu na trvalé odnětí ZPF (bez územních rezerv a navrhovaného koridoru silnice I/16) jsou obsaženy v souhrnné tabulce v kapitole 4. Celkem jsou na správním území obce Kropáčova Vrutice navrženy rozvojové plochy o celkové rozloze 35,04 ha při celkové rozloze obce 2 408 ha. Z tohoto rozsahu je 7,26 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě. Navrhované záměry Územního plánu si vyžádají zábor 27,77 ha zemědělského půdního fondu (8,79 ha v Kropáčově Vrutici, 9,03 ha ve Střížovicích, 4,49 ha v Krpech, 1,30 ha v Sušně a 4,16 ha v Kojovicích), z toho 3,64 ha v zastavěném území a 24,13 ha mimo zastavěné území. Z celkového rozsahu záboru ZPF připadá 19,50 ha (70,2 %) na ornou půdu, 6,10 ha (22,0 %) na trvalé travní porosty a 2,17 ha (7,8 %) na zahrady. Z celkového rozsahu záboru ZPF v Kropáčově Vrutici připadá 4,81 ha (54,7 %) na trvalé travní porosty, 2,12 ha (24,1 %) na ornou půdu a 1,86 ha (21,2 %) na zahrady. Z celkového rozsahu záboru ZPF ve Střížovicích připadá 8,75 ha (96,9 %) na ornou půdu, 0,19 ha (2,1 %) na zahrady a 0,09 ha (1,0 %) na trvalé travní porosty. Z celkového rozsahu záboru ZPF v Krpech připadá 3,57 ha (79,5 %) na ornou půdu, 0,83 ha (18,5 %) na trvalé travní porosty a 0,09 ha (2,0 %) na zahrady. Z celkového rozsahu záboru ZPF v Sušně připadá 1,26 ha (96,9 %) na ornou půdu, 0,03 ha (2,3 %) na zahrady a 0,01 ha (0,8 %) na trvalé travní porosty. Z celkového rozsahu záboru ZPF v Kojovicích připadá 3,80 ha (91,3 %) na ornou půdu a 0,36 ha (8,7 %) na trvalé travní porosty. Rekapitulace odnětí podle účelu je patrná z následující tabulky.

69

Zábor zemědělského půdního fondu v ha

Plochy bydlení Plochy smíšené obytné Plochy rekreační Plochy dopravní infrastruktury Plochy technické infrastruktury Veřejná zeleň Zeleň ochranná a izolační Plochy rekreační a vodohospodářské Zeleň soukromá a vyhrazená Plochy smíšené nezastavěného území Celkem

5.2.2

Kropáčova Vrutice

Střížovice Krpy

Sušno

Kojovice

Celkem

3,55 0,02 0,08 0,33 4,81

3,27 3,27 0,88 0,29 0,41 -

2,27 0,07 0,62 0,29 0,74 0,34 -

0,88 0,21 0,10 0,11 -

1,84 1,37 0,45 0,47 -

8,66 8,02 1,73 0,29 1,66 1,66 4,81

-

0,91 -

-

-

0,03

0,91 0,03

8,79

9,03

4,49

1,30

4,16

27,77

Údaje o skutečných investicích vložených do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahové zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení

Na území obce byly provedeny rozsáhlé meliorace na ploše o výměře téměř 130 ha. Z rozvojových záměrů Územního plánu zasahují tyto investice do půdy do plochy 12A/NSrv v Kropáčově Vrutici, do ploch 1B/BV, 15B/DSs, 14B/ZV a 9B/ZO ve Střížovicích, do ploch 5C/SV, 13C/DSm, 14C/DSm, 15C/DSm, 6C/TI, 8C/ZV a 18C/ZV v Krpech a do ploch 2D/SV, 3D/SV, 6D/DSm, 4D/ZV a 5D/ZO v Sušně. Celková rozloha záboru ZPF v plochách dotčených investicemi do půdy činí 7,83 ha. Jejich funkce je v současné době značně omezená. V případě dotčení funkčních meliorací musí být zajištěna jejich další funkce například přeložením. 5.2.3

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení

V Kropáčově Vrutici nedojde plánovanou výstavbou k narušení žádných objektů zemědělské prvovýroby. V obci se nacházejí v současné době areály zemědělské prvovýroby západně a severovýchodně od Kropáčovy Vrutice a na severním a severovýchodním okraji Sušna, jejich rozsahy však nejsou Územním plánem omezovány, a to ani z hlediska plochy, ani z hlediska výrobního zaměření. 5.2.4

Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatření k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení

Pro obec Kropáčova Vrutice nebyly dosud zpracovány pozemkové úpravy podle zákona 139/2002 Sb. Následně zpracovávané pozemkové úpravy musí koncepčně odpovídat požadavkům Územního plánu. Vzhledem k vyšší podrobnosti a nutnosti vyjednat vlastnické vztahy se však předpokládá, že pozemkové úpravy tuto koncepci upřesní a dále rozvinou.

70

Územní systém ekologické stability je uveden v kapitole „Ochrana přírody a krajiny“ a je vyznačen ve Výkrese koncepce uspořádání krajiny, dopravní a technické infrastruktury v měřítku 1 : 5 000. Změna funkčního využití území však v souladu s platnou metodikou není bilancována v tomto vyhodnocení. 5.2.5

Znázornění průběhu hranic katastrálních území a správního území obce

Hranice obce i jednotlivých katastrálních území, která tvoří správní obvod obce, jsou vyznačeny ve všech výkresech s výjimkou výřezů z koordinačního výkresu, a to v nejaktuálnější podobě (tj. po dvou změnách z roku 2012). V Územním plánu jsou v grafické dokumentaci znázorněny hranice ploch stavebních obvodů navržených k odnětí v rámci katastrálních území správního území obce. 5.2.6

Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce

V rámci grafické dokumentace Územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je vyznačena poloha zastavěného území jednotlivých částí obce a zastavitelné plochy.

5.3

Zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek

Na správním území obce Kropáčova Vrutice se nachází celkem 18 BPEJ, dotčených plánovanou výstavbou (včetně územních rezerv). Tyto BPEJ jsou vyjádřeny prostřednictvím 5 čísel. Prvá číslice pětimístného kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, tj. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Druhá a třetí číslice určuje příslušnost dané půdy k některé ze 78 hlavních půdních jednotek v České republice. Čtvrtá číslice stanovuje kombinaci svažitosti a expozice ke světovým stranám a pátá číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu. Z celkového kódu BPEJ se dá podle zvláštních tabulek odvodit produkční potenciál hlavních zemědělských plodin a rovněž ekonomický efekt obdělávání příslušných půd. Taktéž lze podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12. 6. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, podle zákona ČNR č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, odvodit i Třídu ochrany. Obec Kropáčova Vrutice leží na rozhraní klimatických regionů č. 2 (teplý, mírně suchý, s průměrnou roční teplotou 8-9 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek 500600 mm) a č. 3 (teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou 7, resp. 8-9 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek 550-650, resp. 700 mm). V rámci těchto klimatických regionů se zde vyvinulo 12 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší. HPJ 13 Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období. HPJ 17 Luvizemě arenické i slabě oglejené, na lehkých, propustných substrátech, výsušné, závislé na srážkách nebo závlaze.

71

HPJ 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené. HPJ 25 Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, výjimečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou. HPJ 31 Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. HPJ 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. HPJ 55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné. HPJ 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. HPJ 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. HPJ 59 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu.

72

5.4 Souhrnné přehledné tabulky odnětí ZPF Přehled ploch navržených k odnětí ZPF (dle Přílohy č. 5 k vyhlášce č.13/1994 Sb.) Označení plochy

Celkový Z toho rozsah ploch zábor ZPF v ha v ha

Druh pozemku (kultura)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

KROPÁČOVA VRUTICE PLOCHY BYDLENÍ 2A/BV

1,70

0,96

zahrada

0,95 ha 3.31.14 0,01 ha 3.10.00

V. I.

0,96

-

-

3A/BV

1,35

1,35

orná půda

3.10.00

I.

-

1,35

-

4A/BV

0,84

0,84

zahrada

0,45 ha 3.31.14 0,36 ha 3.31.11 0,03 ha 3.10.00

V. IV. I.

0,84

-

-

5A/BV

0,40

0,40

orná půda

3.10.10

II.

-

0,40

-

Plochy bydlení celkem

4,29

3,55

1,80

1,75

-

-

-

-

0,02

-

-

0,02

-

-

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ 1A/SV

0,22

-

ostatní plocha

6A/SV

0,50

-

ostatní plocha

Plochy smíšené obytné celkem

0,72

-

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA 8A/OV

0,37

-

ostatní plocha

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ 13A/OS

0,97

-

ostatní plocha

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 16A/DSm

0,41

0,02

zahrada

19A/DSm

0,01

-

ostatní plocha

20A/DSm

0,09

-

ostatní plocha

21A/DSm

0,04

-

ostatní plocha

Plochy dopravní infrastruktury celkem

0,55

0,02

0,01 ha 3.10.10 0,01 ha 3.31.14

II. V.

73

Označení plochy




Třída ochrany




3.31.14

V.

0,04

-

-

3.10.10

II.

-

0,04

-

0,04

0,04

-

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY 7A/TO

0,27

ostatní plocha

-

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – VEŘEJNÁ ZELEŇ 9A/ZV

0,11

-

ostatní plocha

10A/ZV

0,15

0,04

zahrada

17A/ZV

0,27

-

ostatní plocha

18A/ZV

0,04

0,04

orná půda

22A/ZV

0,06

-

ostatní plocha

Veřejná zeleň celkem

0,63

0,08

PLOCHY ZELENĚ – ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ 11A/ZS

0,20

ostatní plocha, 0,01 ha – odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa

-

PLOCHY ZELENĚ – ZELEŇ OCHRANNÁ A IZOLAČNÍ 14A/ZO

0,08

0,08

orná půda

3.10.10

II.

-

0,08

-

15A/ZO

0,26

0,25

orná půda

3.10.00

I.

-

0,25

-

Zeleň ochranná a izolační celkem

0,34

0,33

-

0,33

-

ZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM 806

3,98

1,86

2,12

-

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – REKREAČNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ 12A/NSrv

4,81

trvalý travní porost

4,81

3.56.00

I.

-

4,81

4,43

NEZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM 4,81

4,81

-

4,81

4,43

KROPÁČOVA VRUTICE CELKEM 12,87

8,79

1,86

6,93

4,43

STŘÍŽOVICE PLOCHY BYDLENÍ 1B/BV

0,96

0,96

orná půda

0,78 ha 3.37.55 0,14 ha 3.19.11 0,04 ha 3.59.00

V. III. III.

-

0,96

0,89

74



6B/BV

2,31

2,31

orná půda


3,27

3,27

Označení plochy


Třída ochrany




2,21 ha 3.31.54 0,10 ha 3.19.11

V. III.

-

2,31

-

-

3,27

0,89

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ 2B/SV

1,57

1,55

orná půda

3.19.11

III.

1,55

-

-

3B/SV

0,19

0,19

orná půda

0,15 ha 3.19.11 0,03 ha 3.10.10 0,01 ha 3.37.55

III. II. V.

0,19

-

-

4B/SV

0,69

0,69

0,53 ha orná půda 0,16 ha zahrada

3.10.10

II.

-

0,69

-

5B/SV

0,29

0,29

orná půda

3.55.00

IV.

-

0,29

-

12B/SV

0,56

0,55

orná půda

0,51 ha 3.55.00 0,04 ha 3.37.55

IV. V.

-

0,55

-


3,30

3,27

1,74

1,53

-

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 15B/DSs

0,55

0,43

0,34 ha orná půda 0,06 ha trvalý travní porost 0,03 ha zahrada

16B/DSm

0,08

-

ostatní plocha

18B/DSm

0,02

0,02

19B/DSm

0,32

0,32

21B/DSs

0,01

-

ostatní plocha

22B/DSs

0,01

-

ostatní plocha

24B/DSm

0,18

0,09

26B/DSm

0,02

0,02


1,19

0,88

0,21 ha 3.59.00 0,17 ha 3.37.55 0,05 ha 3.19.11

III. V. III.

0,02

0,41

0,27

orná půda

3.10.10

II.

-

0,02

-

orná půda

0,19 ha 3.31.54 0,13 ha 3.19.11

V. III.

-

0,32

-

orná půda

3.55.00

IV.

-

0,09

-

orná půda

3.10.10

II.

-

0,02

-

0,02

0,86

0,27

-

0,06

-

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – VEŘEJNÁ ZELEŇ 8B/ZV

0,06

0,06

orná půda

3.10.10

II.

75



14B/ZV

0,11

0,11

17B/ZV

0,03

23B/ZV

0,51

25B/ZV Veřejná zeleň celkem

Označení plochy


Třída ochrany




orná půda

0,07 ha 3.19.11 0,04 ha 3.37.55

III. V.

-

0,11

0,08

0,03

orná půda

3.10.10

II.

-

0,03

-

-

ostatní plocha

0,09

0,09

orná půda

3.55.00

IV.

-

0,09

-

0,80

0,29

-

0,29

0,08

PLOCHY ZELENĚ – ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ 7B/ZS

0,91

0,91

orná půda

0,75 ha 3.19.11 0,16 ha 3.37.55

III. V.

-

0,91

-

PLOCHY ZELENĚ – ZELEŇ OCHRANNÁ A IZOLAČNÍ 9B/ZO

0,19

0,19

0,16 ha orná půda 0,03 ha trvalý travní porost

0,12 ha 3.59.00 0,07 ha 3.37.55

III. V.

-

0,19

0,16

10B/ZO

0,04

0,04

orná půda

3.55.00

IV.

-

0,04

-

11B/ZO

0,15

0,15

orná půda

0,09 ha 3.19.11 0,06 ha 3.31.54

III. V.

-

0,15

-

20B/ZO

0,03

0,03

orná půda

0,02 ha 3.31.51 0,01 ha 3.31.54

V. V.

-

0,03

-


0,41

0,41

-

0,41

0,16

ZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM 9,88

9,03

1,76

7,27

1,40

-

-

-

PLOCHY PŘÍRODNÍ 13B/NP

0,37

ostatní plocha

-


-

STŘÍŽOVICE CELKEM 10,25

9,03

1,76

7,27

1,40

76

KRPY PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ 1C/SV

0,40

0,35

orná půda

0,24 ha bez BPEJ 0,09 ha 3.25.01 0,02 ha 3.17.10

.

-

0,35

-

III. IV.

3C/SV

0,24

0,24

orná půda

3.13.00

III.

-

0,24

-

4C/SV

0,69

0,68

orná půda

0,67 ha 3.13.00 0,01 ha 3.10.00

III. I.

-

0,68

-

5C/SV

1,00

1,00


0,91 ha 3.56.00 0,07 ha 3.13.00 0,02 ha 3.59.00

I. III. III.

-

1,00

0,27


2,33

2,27

-

2,27

0,27

0,07

0,07

0,03 ha trvalý travní porost 0,02 ha zahrada 0,02 ha orná půda

0,02 ha 3.59.00 0,05 ha 3.25.01

III. III.

-

0,07

-

PLOCHY REKREACE 2C/RI

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 13C/DSm

0,12

0,09


0,06 ha 3.58.00 0,02 ha 3.55.00 0,01 ha 3.17.10

II. IV. IV.

-

0,09

0,08

14C/DSm

0,11

0,08

orná půda

bez BPEJ

.

-

0,08

0,02

15C/DSm

0,27

0,19


0,12 ha 3.56.00 0,07 ha 3.13.00

I. III.

0,02

0,17

0,13

16C/DSm

0,01

-

ostatní plocha

17C/DSs

0,45

0,26


3.13.00

III.

-

0,26

-


0,96

0,62

0,02

0,60

0,23

-

0,29

0,29

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY 6C/TI

0,29

0,29


3.58.00

II.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – VEŘEJNÁ ZELEŇ

77

7C/ZV

0,09

-

ostatní plocha

8C/ZV

0,39

0,39

orná půda

3.56.00

I.

-

0,39

0,28

9C/ZV

0,31

0,31

orná půda

3.13.00

III.

-

0,31

-

18C/ZV

0,06

0,04

orná půda

bez BPEJ

.

-

0,04

0,01


0,85

0,74

-

0,74

0,29

PLOCHY ZELENĚ – ZELEŇ OCHRANNÁ A IZOLAČNÍ 10C/ZO

0,03

0,03

orná půda

3.13.00

III.

-

0,03

-

11C/ZO

0,09

0,09

orná půda

3.13.00

III.

-

0,09

-

12C/ZO

0,22

0,22

orná půda

0,20 ha 3.10.00 0,02 ha 3.56.00

I. I.

-

0,22

-


0,34

0,34

-

0,34

-


4,33

0,02

4,31

1,08

KRPY CELKEM 4,98

4,49

0,02

4,47

1,08

SUŠNO PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ 1D/SV

0,26

0,26

orná půda

0,25 ha 3.10.00 0,01 ha 3.10.10

I. II.

-

0,26

-

2D/SV

0,64

0,31


3.56.00

I.

-

0,31

0,29

3D/SV

0,31

0,31

orná půda

3.56.00

I.

-

0,31

0,23


1,21

0,88

-

0,88

0,52

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 6D/DSm

0,21

0,20

orná půda

3.56.00

I.

-

0,20

0,20

7D/DSm

0,01

0,01


3.17.10

IV.

-

0,01

-

8D/DSm

0,01

-

ostatní plocha


0,23

0,21

-

0,21

0,20

-

0,10

0,09

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – VEŘEJNÁ ZELEŇ 4D/ZV

0,11

0,10

orná půda

3.56.00

I.

78

PLOCHY ZELENĚ – ZELEŇ OCHRANNÁ A IZOLAČNÍ 5D/ZO

0,11

orná půda

0,11

3.56.00

I.

-

0,11

0,11


1,30

-

1,30

0,92

SUŠNO CELKEM 1,66

1,30

-

1,30

0,92

KOJOVICE PLOCHY BYDLENÍ 4E/BV

0,65

0,65

orná půda

2.19.11

III.

-

0,65

-

5E/BV

0,85

0,84

orná půda

2.19.11

III.

-

0,84

-

6E/BV

0,35

0,35

orná půda

2.19.11

III.

-

0,35

-


1,85

1,84

-

1,84

-

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ 1E/SV

0,38

0,38

orná půda

2.19.41

IV.

-

0,38

-

2E/SV

0,43

0,13

orná půda

0,12 ha 2.19.41 0,01 ha 2.19.14

IV. IV.

-

0,13

-

3E/SV

0,92

0,86

orná půda

2.19.11

III.

-

0,86

-


1,73

1,37

-

1,37

-

-

-

-

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 16E/DSs

0,01

-

ostatní plocha

17E/DSm

0,01

-

ostatní plocha


0,02

-

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – VEŘEJNÁ ZELEŇ 7E/ZV

0,03

-

ostatní plocha

8E/ZV

0,36

0,36


0,35 ha 2.19.11 0,01 ha 3.59.00

III. III.

-

0,36

-

18E/ZV

0,04

0,04

orná půda

2.19.11

III.

-

0,04

-

19E/ZV

0,05

0,05

orná půda

2.19.11

III.

-

0,05

-


0,48

0,45

-

0,45

-

PLOCHY ZELENĚ – ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ 9E/ZS

0,36

-

ostatní plocha

79

PLOCHY ZELENĚ – ZELEŇ OCHRANNÁ A IZOLAČNÍ 10E/ZO

0,03

0,03

orná půda

2.19.41

IV.

-

0,03

-

11E/ZO

0,07

0,07

orná půda

0,06 ha 2.19.41 0,01 ha 2.19.14

IV. IV.

-

0,07

-

12E/ZO

0,11

0,11

orná půda

2.19.11

III.

-

0,11

-

13E/ZO

0,09

0,09

orná půda

2.19.11

III.

-

0,09

-

14E/ZO

0,11

0,11

orná půda

2.19.11

III.

-

0,11

-

15E/ZO

0,06

0,06

orná půda

2.19.11

III.

-

0,06

-


0,47

0,47

-

0,47

-


4,13

-

4,13

-

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ 20E/VV

0,04

orná půda

0,03

2.19.11

III.

-

0,03

-


0,03

-

0,03

-

KOJOVICE CELKEM 4,95

4,16

-

4,16

-

3,64

23,97

7,83

OBEC KROPÁČOVA VRUTICE CELKEM 34,85

27,61

Pozn.: Označení ploch dopravní infrastruktury: 15B/DSs – přeložka silnice III/24428; 17C/DSs – přeložka silnice III/27219; 16A/DSm, 21A/DSm, 16B/DSm, 18B/DSm, 19B/DSm, 24B/DSm, 26B/DSm, 13C/DSm, 14C/DSm, 15C/DSm, 6D/DSm, 17E/DSm – místní komunikace; 19A/DSm, 20A/DSm, 7D/DSm – parkoviště; 21B/DSs, 22B/DSs, 16C/DSs, 8D/DSs, 16E/DSs – zastávkový pruh.

80

Zábor ZPF podle způsobu využití ploch Zábor ZPF v ha Využití plochy

v zastavěném území

mimo zastavěné území

celkem

Plochy bydlení Plochy smíšené obytné Plochy rekreace Plochy dopravní infrastruktury Plochy technické infrastruktury Veřejná zeleň Zeleň ochranná a izolační Plochy smíšené nezastavěného území Zeleň soukromá a vyhrazená Plochy vodní a vodohospodářské Celkem

1,80 1,74 0,06 0,04 3,64

6,86 6,05 0,07 1,67 0,29 1,62 1,66 4,81 0,91 0,03 23,97

8,66 7,79 0,07 1,73 0,29 1,66 1,66 4,81 0,91 0,03 27,61

Zábor ZPF podle kultury ploch Kultura Orná půda Trvalé travní porosty Zahrady Celkem

Zábor ZPF v ha v zastavěném území 1,74 0,04 1,86 3,64


celkem

17,76 5,96 0,25 23,97

19,50 6,00 2,11 27,61

Zábor ZPF podle třídy ochrany Zábor ZPF v ha Třída ochrany

v zastavěném území


celkem

I. II. III. IV. V. Celkem

0,04 0,04 1,72 0,36 1,48 3,64

9,34 1,70 7,15 1,69 3,73 23,61

9,38 1,74 8,87 2,05 5,21 27,25

Orná půda bez evidované BPEJ Celkem zábor

0 3,64

0,36 23,97

0,36 27,61

5.5 Zdůvodnění rozsahu záboru zemědělského půdního fondu Územní plán byl řešen s cílem minimalizovat nutné zábory zemědělské půdy a současně umožnit přiměřený rozvoj všech sídel obce. Návrh rozvojových ploch byl tak zaměřen zejména do prostoru zastavěného území obce. V plném rozsahu se jedná o plochy 4A, 6A, 2B, 3B a 1D. Veškeré další plochy do zastavěného území zasahují částečně, nebo k němu alespoň bezprostředně přiléhají. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů ani k vytváření enkláv, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů. Nedochází tak k vytváření

81

těžko obdělávatelných ploch mezi stávajícím zastavěným územím a nově navrhovanými plochami výstavby. Přibližně 60 % předpokládaného záboru zemědělského půdního fondu připadá na plochy bydlení a plochy smíšené obytné, které většinou zarovnávají urbanistické půdorysy jednotlivých sídel, případně propojují odloučené obytné soubory se stávajícím sídlem rozvojem výstavby podél stávajících přístupových komunikace (lokality 6B, 4E, 5E, 6E). Cca 40 % záboru připadá na půdy I. a II. třídy ochrany, podstatnou část tohoto rozsahu (43,3 %) však tvoří zábor trvalých travních porostů pro nezastavitelnou rekreační/vodohospodářskou plochu 12A/NSrv. Zdaleka nejvyšší relativní podíl ZPF zabíraného v I. třídě ochrany vykazuje Sušno, kde se nepodařilo rozvojové plochy umístit mimo půdy v I. třídě ochrany. Tato skutečnost vyplývá z faktu, že v okolí sídla se prakticky mimo I. a II. třídu ochrany půdy nevyskytují. V úzkém pásu k sídlu zabíhají také půdy III. třetí třídy, které však vzhledem k vodohospodářským charakteristikám území nebylo možné využít. Stanovené rozvojové plochy využívají zejména stavebních proluk a logicky navazují na stávající zástavbu. V Kropáčově Vrutici je navrhována bytová výstavba na plochách s I. a II. třídou ochran v lokalitách 3A a 5A. Lokalita 3A je k zástavbě dlouhodobě připravena, parcelace zde byla provedena již podle map pozemkového katastru. Plocha byla zahrnuta v původním Územním plánu a je již částečně zainvestována. V podobné rozsahu a formátu sídlo nenabízí žádné další potencionálně vhodné plochy pro výstavbu. Plocha je doplněna lokalitou 5A na půdách II. třídy ochrany. Také její umístění si vyžádala urbanistická situace sídla. Údolní polohy jsou v zátopové oblasti, kromě toho jsou v údolní nivě také kvalitní půdy (I. třída ochrany). Svahové polohy jsou již plně využity a umisťování rozsáhlejších ploch je tak obtížné. Výjimku tvoří lokalita 6A. Zábor kvalitních půd pro plochy nestavebního charakteru představují lokality 12A a 13A v údolí Košáteckého potoka. Při využití těchto ploch nedojde k trvalému znehodnocení půdy. Lokalita 12A bude mít rekreační nepobytový charakter (převážně nezpevněné plochy) s vodní nádrží v přiměřeném rozsahu, lokalita 13A je určena pro hřiště malých sportů. Ani jeden tento záměr neznamená závažné a trvalé poškození produkčních schopností půd v této lokalitě. V Krpech je většina výstavby vymezena na plochách s nižším stupněm ochrany. Na půdách I. třídy leží pouze lokalita 5A, která zaplňuje stavební proluku mezi stávajícím sídlem a mírně odloučenou enklávou stávající zástavby. Plocha leží na samém okraji vysoce bonitních půd. Vzhledem k jejímu charakteru, rozloze a poloze mezi zastavěnými územími nedojde jejím záborem k podstatnému omezení produkčního charakteru území. Naopak územní rozvoj Kojovic na zájmy ochrany zemědělského půdního fondu prakticky nenaráží (III. - IV. třída). Proto zde bylo umístěno relativně k velikosti sídla značné množství rozvojových ploch. Podobně je na tom i sídlo Střížovice, kde se kvalitních půd (II. třída ochrany) dotýká pouze lokalita 4B, která má minimální rozsah a je umístěna na značně fragmentované ploše - členitá hranice zastavěného území a blízká silnice dělá z lokality místo málo vhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Vzhledem k celkovému rozsahu kvalitních orných půd na území obce nepředstavují návrhy, formulované v Územním plánu, zásadní zábor.

82

5.6 Údaje o chráněných ložiskových územích nacházejících se na území obce Téměř celé správní území obce Kropáčova Vrutice (kromě jižní části k. ú. Kojovice) pokrývá rozsáhlé chráněné ložiskové území ložiska černého uhlí Bezno (Mělnická pánev) č. 07530000. Územní plán nenavrhuje žádné plochy, které by svým využití bránily potencionálnímu budoucímu využití ložiska.

5.7 Odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa Navrhovaným řešením Územního plánu nedochází k odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa.

6 Výsledek přezkoumání návrhu územního plánu pořizovatelem podle § 53, odst. 4 Stavebního zákona 6.1 Postup při pořízení územního plánu Zastupitelstvo obce Kropáčova Vrutice usnesením č. 2/11 ze dne 23. 2. 2011 rozhodlo z vlastního podnětu o pořízení nového Územního plánu a současně stanovilo p. Miroslava Hrázkého, starostu obce, určeným členem zastupitelstva, který bude spolupracovat s pořizovatelem na pořízení Územního plánu. Obec dopisem ze dne 2. 3. 2011 evidovaným pod č. 31237/2011 požádala v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Stavební zákon) Magistrát města Mladá Boleslav jako úřad územního plánování o pořízení Územního plánu. Magistrát města jako pořizovatel ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písmeno a) Stavebního zákona s využitím pořízených územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Mladá Boleslav a platné územně plánovací dokumentace zpracoval ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva návrh zadání územního plánu Kropáčova Vrutice (dále jen Zadání) a oznámil jeho veřejné projednání v souladu s ust. § 47 odst. 2 Stavebního zákona. Současně zajistil vystavení návrhu Zadání k veřejnému nahlédnutí ve dnech 28. 3. 2012 – 30. 4. 2012. Dotčené orgány, obec Kropáčova Vrutice a sousední obce byly vyrozuměny jednotlivě. Pořizovatel spolu s určeným členem zastupitelstva obce Kropáčova Vrutice vyhodnotil průběh veřejného projednání a v požadovaném rozsahu upravil výsledné znění Zadání, které zastupitelstvo obce Kropáčova Vrutice schválilo na svém jednání dne 30. 5. 20129 usn.č. 5/2012. Schválené Zadání bylo dopisem ze dne 5. 6. 2012 předáno projektantovi ke zpracování návrhu Územního plánu. Po předání zpracovaného návrhu Územního plánu pořizovatel oznámil místo a dobu společného jednání o návrhu Územního plánu jednotlivě dotčeným orgánům, obci Kropáčova Vrutice a sousedním obcím dle § 50 Stavebního zákona a současně dotčené orgány vyzval k uplatnění stanovisek a obec Kropáčova Vrutice a sousední obce k uplatnění připomínek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Společné jednání s odborným výkladem projektantů se uskutečnilo dne 30. 11. 2012 od 9.00 hodin v zasedací místnosti Magistrátu města Mladá Boleslav. Třiceti denní lhůta byla stanovena od 30. 11. 2012 do 31. 12. 2012. V této lhůtě bylo možné nahlížet do návrhu Územního plánu u pořizovatele a na obecním úřadě 83

obce Kropáčova Vrutice. Návrh Územního plánu byl v této lhůtě k nahlédnutí i v elektronické podobě na webových stránkách Magistrátu města Mladá Boleslav a obce Kropáčova Vrutice. Návrh Územního plánu byl v souladu s novelou Stavebního zákona vystaven k veřejnému nahlédnutí ve lhůtě od 20. 2. 2013 – 5. 4. 2013. Ke společnému jednání byly uplatněny připomínky. Pořizovatel po jejich vyhodnocení zajistil úpravu návrhu Územního plánu před veřejným projednáním v tomto rozsahu: 

Změna funkčního využití parcely 1268/4 v k. ú. Krpy z funkční plochy lesní NL - na funkční plochu zeleň přírodního charakteru ZP.



Bylo vyhověno připomínce týkající se rozšíření plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury OV pro výstavbu mateřské školky na pozemku parc. č. 72 v k. ú. Kropáčova Vrutice.



Na základě připomínky týkající se neexistence části vodního toku Košáteckého potoka - bývalého mlýnského náhonu na území RBK 1223 Košátky-Doubka v k. ú. Střížovice byl zákres části vodního toku z grafické části návrhu Územního plánu vypuštěn.



Současně bylo upřesněno umístění rybníka (parc. č. 114/2 v k. ú. Střížovice), neboť se v tomto místě nenachází a pozemek byl zařazen do ploch s funkčním využitím plochy přírodní NP. Rybník byl v souladu se skutečností zakreslen na parc. č. 1251.



Na základě připomínky byla v Kropáčově Vrutici na pozemku parc. č. 212 doplněna plocha pro stávající účelovou komunikaci DSu.



Bylo vyhověno připomínce, týkající se doplnění zákresu účelové komunikace DSu na pozemku parc.č. 861 v k. ú. Sušno, kde se nachází asfaltová komunikace vybudovaná již v roce 2007 v rámci jednoduchých pozemkových úprav části k. ú. Sušno.



Bylo vyhověno připomínce týkající se prodloužení místní komunikace DSm v k. ú. Sušno až k domu čp. 52 (parc. č. 850). Současně bylo zrušeno další prodloužení této komunikace přes pozemky parc. č. 16/3 a 40/1.



Pořizovatel obdržel připomínku, ve které vlastník stavebních parcel číslo 144, 145, 162, 166 a pozemků parc. č. 889/8, 890/1 a 890/2 požaduje zachování regulativu dosud platného územního plánu obce Kropáčova Vrutice funkční plochy „Drobná výroba – V“ na těchto pozemcích. Připomínce bylo vyhověno částečně. Stavební parcely č., 145, 162, 166 a pozemky parc. č. 890/1 a 890/2 byly zařazeny do ploch s funkčním využitím skladování VK, pozemek parc. č. 144 byl zařazen do plochy s funkčním využitím plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady TO a pozemek parc. č. 889/8 do ploch veřejných prostranství PV.



Byla řešena připomínka týkající se pozemku parc. č. 962/8, kde vlastník pozemku, který byl v návrhu rozdělen do ploch veřejných prostranství a ploch přírodních, požadoval obě části situovat do zastavěného území s funkčním využitím plochy smíšené obytné venkovské SV. Připomínce bylo vyhověno částečně. Západní část pozemku 962/8 byla zařazena do ploch smíšených obytných venkovských SV a východní část byla ponechána jako plocha přírodní mimo zastavitelné území, neboť se jedná o stráň se vzrostlou vegetací oddělující místní komunikaci od zemědělských ploch, kterou není možné zahrnout do zastavěného území.



Další připomínka se týkala zákresu větve V1 vodovodu, vycházející z komunikace III/2741. Ten byl veden po okraji komunikace pozemku parc. č. 979/1 a postupně

84

přecházel do pozemku 962/8. Připomínka byla vyřešena tím, že větev vodovodu byla v zákresu umístěna mimo pozemek 962/8 a je vedena okrajem pozemku 979/1. 

Připomínka týkající se vedení lokálního biokoridoru LBK 244 (lokalita 7B), který zasahuje na pozemky 922/7, 964/2 a 962/3, nebyla akceptována z důvodu snahy o dodržení požadovaných parametrů (šíře) biokoridoru. Vlastník pozemků navrhoval zúžení biokoridoru tak, aby na předmětné pozemky nezasahoval.



Připomínce týkající se doplnění textu v části Odůvodnění o návrh ke zrušení a kabelizaci vedení VN nad lokalitami 7B, 12 B atd. bylo vyhověno a textová část byla doplněna v Odůvodnění kap. 3.7.1 Elektrická energie.



Připomínce k chybnému označení třídy ochrany zemědělské půdy VI místo V. tř. ochrany bylo vyhověno opravou v legendě Výkresu odnětí ZPF.

Pořizovatel spolu s určeným členem zastupitelstva a ve spolupráci s projektantem vyhodnotil výsledek společného jednání a v požadovaném rozsahu zajistil úpravu návrhu Územního plánu. Následně v souladu s ust. § 51 Stavebního zákona požádal pořizovatel dopisem ze dne 21. 5. 2013 KÚSK odbor regionálního rozvoje jako nadřízený orgán územního plánování pro obce o posouzení návrhu Územního plánu. Souhlasné stanovisko tohoto orgánu bylo vydáno dne 5. 6. 2013 pod č.j. 082471/2013/KUSK. Pořizovatel v řízení o návrhu Územního plánu dle § 52 Stavebního zákona, jež oznámil veřejnou vyhláškou a dotčené orgány, obec Kropáčova Vrutice a sousedící obce uvědomil jednotlivě, zajistil vystavení upraveného a dohodnutého návrhu ve dnech od 17. 7. 2013 – 22. 8. 2013 v hlavní budově Magistrátu města Mladá Boleslav a na obecním úřadě Kropáčovy Vrutice, a to i v elektronické podobě a na úředních deskách. Veřejné projednání s odborným výkladem projektantů Ing. Františka Kačírka a Ing. Ondřeje Kalivody se uskutečnilo dne 15. 8. 2013 od 15.30 hodin v Kropáčově Vrutici. Po seznámení veřejnosti s postupem při pořizování Územního plánu a poučení účastníků veřejného projednání o právech a povinnostech při uplatnění připomínek a námitek dotčených osob, poskytli projektanti odborný výklad k návrhu funkčního využití správního území obce Kropáčova Vrutice. V průběhu lhůty veřejného projednání nebyly uplatněny žádné připomínky, byla uplatněna námitka dotčené osoby – vlastníka pozemků parc. č. 922/7, 964/2 a 962/3 v k. ú. Střížovice, který nesouhlasil se situováním lokálního biokoridoru LBK 244. Vlastník požadoval, aby lokální biokoridor byl situován v souladu s dosud platným územním plánem obce Kropáčova Vrutice nebo aby jeho hranice byla upravena tak, aby nezasahoval ani zčásti na pozemky parc. č. 922/7, 964/2 a 962/3. Po uplynutí lhůty veřejného projednání pořizovatel ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva obce Kropáčova Vrutice vyhodnotil výsledek veřejného projednání návrhu Územního plánu, zpracoval návrh na rozhodnutí o námitce a vyzval dotčené orgány k vyjádření se k uplatněné námitce i k návrhu na rozhodnutí o námitce. Z uplatněných vyjádření a stanovisek dotčených orgánů nevyplynuly žádné požadavky ve vztahu k námitce ani k návrhu na rozhodnutí o námitce. Pořizovatel v požadovaném rozsahu přezkoumal soulad návrhu Územního plánu ve smyslu ustanovení § 53 odst. 4 a doplnil odůvodnění Územního plánu ve smyslu ustanovení § 53 odst. 5 Stavebního zákona, aby jej mohl předložit zastupitelstvu obce Kropáčova Vrutice k vydání v souladu s ustanovením § 54 odst. 1 Stavebního zákona.

85

6.2 Výsledek přezkoumání souladu návrhu územního plánu Kropáčova Vrutice s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 6.2.1

Politika územního rozvoje ČR

Vláda ČR schválila dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929 Politiku územního rozvoje České republiky (dále jen PÚR), která definuje rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti, koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a především republikové priority. V rámci priorit jsou formulovány požadavky na území krajů a obcí, které jsou rozpracovány v rámci územně plánovací dokumentace. Uplatňováním republikových priorit v oblasti územního plánování se sleduje cíl zajistit udržitelný rozvoj území republiky, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Na území obce Kropáčova Vrutice PÚR nedefinovala žádné rozvojové oblasti ani osy, specifické oblasti, koridory ani plochy dopravní a technické infrastruktury. V rámci PÚR bylo stanoveno 19 republikových priorit (priorita 14 – 32), z nichž však pouze některé je možné aplikovat v rámci zpracování Územního plánu. Zbylé priority jsou určeny zejména pro rozpracování v rámci zásad územního rozvoje nebo se vztahují ke zvláštním oblastem, které se v Kropáčově Vrutici nevyskytují. Ostatní priority byly do textu zapracovány. V následujícím textu jsou priority vypsány (kurzívou) a je popsáno, jakým způsobem byly v řešení Územního plánu zohledněny. (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (Viz také UAEU, část III.6 čl. 25, 27; viz také čl. 19 PÚR ČR 2006) Priorita (14) je uplatňována ochranou ve veřejném zájmu a rozvíjením přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Územním plánem je sledován cíl komplexní ochrany hodnot území koordinovaný s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje území. Všechny tři pilíře jsou podporovány vymezením konkrétních stabilizovaných nebo návrhových ploch v území. Ochrana veřejného zájmu je dále mimo jiné zajištěna respektováním stanovisek dotčených orgánů. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry

86

segregace nebo snížení její úrovně. (Viz také Lipská charta, bod II.; viz také čl. 29 PÚR ČR 2006) Priorita (15) je vzhledem k velikosti a charakteru obce pro řešení bezpředmětná, vznik segregovaných lokalit v území nehrozí. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli (viz také čl. 20 PÚR ČR 2006) a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Priorita (16) je naplňována stanovenou koncepcí rozvoje. Při její formulaci bylo postupováno s ohledem na všechny posuzované aspekty v území, a to jak objektivní (stav území), tak subjektivní (potřeby uživatelů území). (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. (Viz také čl. 21 PÚR ČR 2006) Prioritu (17) nebylo v rámci Územního plánu možno zohlednit, neboť se nejedná o hospodářsky slabý region. V obci je vymezeno dostatečné množství ploch pro výrobu a skladování i ploch občanské vybavenosti. Pro posílení hospodářské stability je nadto připuštěna drobná výroba a služby i v některých ostatních plochách s rozdílným způsobem využití. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. (Viz také UAEU, část III.2 čl. 16, 17; viz také čl. 18 PÚR ČR 2006) Priorita (18) je aplikovatelná na úrovni Zásad územního rozvoje. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. (Viz také čl. 22 PÚR ČR 2006) Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Priorita (19) byla aplikována různorodým určením využití stávajících výrobních ploch a relativně širokým vymezením způsobů jejich využití s přihlédnutím k možnostem území a důrazem na zachování kvalitního životního a obytného prostředí v obci. Rozvojové plochy jsou ve značném rozsahu vymezovány v rámci zastavěného území. Jedná se zejména o plochy 2A, 4A, 6A, 8A, 2B, 3B a 2D, nebo jejich části. V nezastavěném území jsou plochy vymezovány citlivě k potřebám využití okolní krajiny, tj. zejména s ohledem na eliminaci vzniku těžko obhospodařovatelných segmentů krajiny. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S 87

ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (Viz také Evropská úmluva o krajině) Priorita (20) byla řešena v souladu s řešením priority (19). Nadto byly na obvodu zastavitelných ploch vymezeny plochy ochranné a izolační zeleně. V krajině pak byly vymezeny plochy liniové zeleně, zejména podél cest. Vymezen byl také územní systém ekologické stability. Řešení nemá významný negativní dopad na zvláště hodnotné segmenty krajiny, jako jsou lokality NATURA 2000 nebo zvláště chráněná území. (21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. (Viz také Lipská charta, část II.; viz také čl. 23 PÚR ČR 2006) Priorita (21) je zaměřena na velká města, území Kropáčovy Vrutice se tedy netýká. Přesto Územní plán v měřítku příslušném dané velikostní kategorii obce akceptuje tuto prioritu a vymezuje zelené pásy (viz priorita (20)) a plochy vhodné pro rekreaci v blízkosti sídel obce (zejména rozsáhlé plochy 12A a 13A). (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). (Viz také čl. 24 PÚR ČR 2006) Priorita (22) je aplikovatelná zejména na krajské úrovni. Přesto Územní plán v rámci svých možností vymezuje návrhy podporující možnosti turistického ruchu. Vymezena je například trasa pro nové cyklostezky na území obce. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (Viz také čl. 25 PÚR ČR 2006) Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení.

88

Prioritu (23) Územní plán v rámci svých možností respektuje. Vymezen je koridor pro zlepšení dopravní situace na důležité kapacitní silnici I/16. Vymezeny jsou i koridory pro zlepšení provozu na silnicích III. tříd. Pro zlepšení prostupnosti krajiny jsou vymezeny návrhy cest. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Priorita (24) je plně respektována v rámci koncepce rozvoje dopravní infrastruktury. Vymezené rozvojové plochy nevyvolají potřebu zásadního přehodnocení systému veřejné hromadné dopravy. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. (Viz také UAEU, část III. 5 čl. 23, 24; viz také čl. 27 PÚR ČR 2006) V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Priorita (25) se týká zejména území sídla Sušno, kde byla Územním plánem navržena opatření pro snížení rizik z přívalových vod. Těmto rizikům Územní plán předchází zejména umístěním rozvojových ploch, případně vymezením ochranných opatření. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. (Viz také čl. 27 PÚR ČR 2006) Priorita (26) je naplněna. Do vyhlášeného záplavového území nejsou Územním plánem situovány zastavitelné plochy. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. (Viz také UAEU, část III. 1 čl. 14, 15) Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou

89

posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. (Viz také UAEU, část III. 3 čl. 18, 19) Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. (Viz také UAEU, část III. 4 čl. 20, 22) Priorita (27) je v rámci možností Územního plánu naplněna. Dané řešení uspořádání území zlepšuje stav dopravní infrastruktury (vymezení koridorů pro úpravu vedení silnic atp.) a využívá efektivním způsobem sítě technické infrastruktury. Toho je dosaženo zejména důrazem na přiměřenou hustotu zástavby a vhodné rozmístění rozvojových ploch v blízkosti stávajících sítí, případně uvnitř zastavěného území. Preferováno je oboustranné obestavění komunikací s maximální možností využití všech sítí. (28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. (Viz také Lipská charta, bod I. 1) Priorita (28) byla naplněna spoluprací s obecním zastupitelstvem, které sbíralo podněty od občanů. Těmi se zpracovatel detailně zabýval a bylo-li to vhodné, zahrnul je do výsledného řešení. Rozvojové plochy byly navrženy s ohledem na dlouhodobý rozvoj obce a účelné využití infrastruktury. (29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. (Viz také Lipská charta, bod I.; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006) Prioritu (29) je nutné řešit v rámci zpracování zásad územního rozvoje, případně v územních plánech větších sídelních center. V rámci Územního plánu nemá uplatnění. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. (Viz také Lipská charta, bod I. 2) Priorita (30) je řešena v rámci koncepce technické infrastruktury, v podkapitole 4.2.2 Vodní hospodářství. Územní plán stanovuje koncepci nakládání s odpadními vodami i koncepci zásobování pitnou vodou. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. (Viz také Lipská charta, bod I. 2)

90

Priorita (31) je zohledněna v rámci podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, kde je umožněna drobná nerušící výroba. Ta zahrnuje i využití zdrojů obnovitelné energie. Vymezení samostatných ploch výroby energie nebylo účelné. (32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. (Viz také Lipská charta, bod I.; viz také čl. 29 PÚR ČR 2006) Z výše uvedeného vyplývá, že požadavky Politiky územního rozvoje byly rozpracovány a upřesněny v Územním plánu a lez konstatovat, že Územní plán byl zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje. 6.2.2

Územně plánovací dokumentace vydaná krajem

Zásady územního rozvoje jsou nástrojem územního plánování pořizovaným Krajským úřadem příslušného kraje. Jedná se o strategický dokument, který vychází z Politiky územního rozvoje ČR (PÚR). Jeho úkolem je zpřesnit cíle, oblasti a koridory vymezené v PÚR a stanovit konkrétní cíle pro rozvoj území kraje. Pro Územní plán jsou ZÚR závazné. Územní plán přebírá a upřesňuje jednotlivé prvky vymezené v ZÚR a konkretizuje podobu obecně formulovaných cílů krajského dokumentu. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR) vydalo Zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 4-20/2011/ZK dne 19. 12. 2011. ZÚR požadují vytvářet pomocí nástrojů územního plánování podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje (priorita 01). Požadavek na zajištění příznivého přírodního prostředí je zohledněn zejména v koncepci uspořádání krajiny, ale i v ostatních částech Územního plánu. Vymezeny jsou prvky ÚSES, zajišťující základní kostru ekologické stability. Doplněny jsou o návrhy plochy přírodních, reprezentujících v krajině zejména doprovodnou liniovou zeleň a další plochy vzrostlé nelesní zeleně. Stabilní hospodářský rozvoj je zajištěn zejména vymezením stabilizovaných ploch výroby. Návrhové plochy výroby se v Územním plánu nevymezují vzhledem k dostatečným rezervám v rámci stávajících ploch. Dále je umožněn rozvoj drobných živností na některých plochách s rozdílným způsobem využití v rámci přípustného, případně podmíněně přípustného využití. Pro rozvoj sociální soudržnosti obyvatel byly vymezeny nové prvky občanské vybavenosti s charakterem veřejné infrastruktury (mateřská školka) či ploch tělovýchovných a sportovních zařízení. Současně byla věnována zvýšená pozornost tvorbě nových veřejných prostranství s hlavním cílem umožnit setkávání a shromažďování obyvatel. K obdobnému účelu s důrazem na rekreační charakter byla vymezena návrhová plocha NSrv (rekreační a vodohospodářská), sloužící ke každodenní nepobytové rekreaci. Z obecných cílů, které ZÚR stanovily, se správního území obce Kropáčova Vrutice dotýkají zejména úkoly stanovené v bodě 1.06 tohoto dokumentu. V tomto bodě je především požadováno: 

rozvíjet polycentricitu; V tomto směru má Územní plán omezené možnosti. 91



zachovat a obnovovat rozmanitost kulturní krajiny a posílit její stabilitu;

Stabilita a rozmanitost kulturní krajiny je zajištěna v rámci požadavků na zvýšení hodnot přírodní krajiny. Kulturní složka je posilována jednak vymezením plochy výše zmíněné NSrv, jednak stanovením regulativů jednotlivých ploch s rozdílný způsobem využití. 

chránit pozitivní znaky krajinného rázu;

Pozitivní znaky krajinného rázu jsou chráněny zejména stabilizací převážné části ploch nezastavěného území. Vymezením ÚSES jsou pak dále posilovány. Negativní zásahy do krajinného rázu Územní plán nepůsobí. Rozvoj sídelní funkce a ostatních funkcí, které mohou narušit krajinný ráz, se soustředí do sousedství sídel a vzhledem ke geomorfologii a povaze navrhovaných ploch se zásadním způsobem v krajinném rázu projevovat nebude. 

zachovat a citlivě doplnit výraz sídel s cílem nenarušovat cenné urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny;

Vymezením jednotlivých rozvojových ploch na vhodných místech byl tento požadavek naplněn. 

upřesnit a zapracovat do ÚPD cílové charakteristiky krajiny;

V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou definovány charakteristiky, jichž má krajina dosáhnout, a to zejména formou výčtu přípustných a nepřípustných činností v krajině. Cílové charakteristiky jsou také patrné z rozmístění jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití a jejich regulativů. 

vytvořit podmínky pro šetrné využívání přírodních zdrojů.

Hlavními přírodními zdroji na území obce jsou zemědělská půda a pozemky určené k plnění funkce lesa. Ty jsou v převážné míře stabilizovány. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou vymezeny v souladu s aktuální katastrální mapou. O případné změně druhu pozemků rozhodne příslušný orgán státní správy lesů. Plochy zemědělské půdy jsou rozčleněny plochami zeleně, které mají pozitivní vliv na produktivitu půdy a omezují jak větrnou, tak vodní erozi. Plochy těžby nerostů se v obci nevyskytují, Území plán je nevymezuje ani v návrhu. Obdobně nejsou vymezovány plochy pro využití obnovitelných zdrojů energie. Ty budou umisťovány v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. V bodě 1.07 ZÚR je pak uveden požadavek na vytváření podmínek pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností. Toho má být dosaženo, ve vztahu ke Kropáčově Vrutici, zejména následujícími kroky: 

všestranně rozvíjet sídla s důrazem na veřejná prostranství a plochy zeleně;



intenzivně využívat zastavěné území obce;



všestranně posilovat rekreační potenciál obce;



rozvíjet veřejnou infrastrukturu.

Tyto podmínky Územní plán naplňuje. Vymezuje nové plochy zeleně a veřejných prostranství a navrhuje zastavitelné plochy tak, aby umožnili vznik kompaktního a intenzivně využívaného zastavěného území s minimálními nároky na novou technickou infrastrukturu. Územní plán úkoly stanovené v ZÚR respektuje a v jednotlivých částech koncepce rozvoje území obce specifikuje konkrétní způsoby, kterými bude plnění těchto cílů zajištěno. Zároveň vychází z dalších skutečností, které z krajského dokumentu vyplývají.

92

S výjimkou Kojovic je celé území obce zahrnuto mezi krajiny relativně vyvážené. Z této skutečnosti vyplývají pro Územní plán následující skutečnosti, formulované v textové části ZÚR: (218) ZÚR vymezují krajinu relativně vyváženou v územích odpovídajícím těmto charakteristikám: a) relativně pestrá skladba zastoupených druhů pozemků; b) nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. (219) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch; b) změny využití území nesmí narušit relativně vyváženou krajinu nebo zabránit dosažení vyváženého stavu. Katastrální území sídla Kojovice je zahrnuto mezi krajiny zvýšených hodnot kulturních a přírodních. Z této skutečnosti vyplývají pro Územní plán následující skutečnosti, formulované v textové části ZÚR: (220)

ZÚR vymezují charakteristikám:

krajinu

zvýšených

hodnot

v

územích

odpovídajícím

těmto

a) větší výskyt lokalit vyšší přírodní nebo kulturní hodnoty; jejich rozsah přesahuje běžný průměr, ale není důvodem zájmu ochrany přírody a krajiny; b) její ochranu umožňuje v řadě případů vymezení přírodních parků. (221) ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachování stávajících přírodních a kulturních hodnot; b) neohrozit důvody ochrany přírodních a krajinářských hodnot. Územní plán zahrnul skutečnosti, vyplývající z těchto požadavků, do koncepce uspořádání krajiny. ZÚR dále na území obce identifikovaly tři vrty českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a ochranná pásma vodních zdrojů 1. a 2. stupně, CHOPAV na celém území obce s výjimkou Kojovic a okrajově na území Krpů také radioreléový paprsek. Žádný z těchto prvků není řešením Územního plánu dotčen. Vymezeny jsou prvky ÚSES regionální a nadregionální povahy, konkrétně nadregionální biokoridor NK 68 – „Řepínský důl - Žehuňská obora“ (k. ú. Kojovice a k. ú. Krpy), regionální biokoridory RK 1128 „Libice – Košátky“ (k. ú. Kojovice) a RK 1223 „Košátky – Doubka“ (k. ú. Kropáčova Vrutice, k. ú. Krpy, k. ú. Střížovice, k. ú. Sušno). Okrajově je území dotčeno také regionálními biocentry RC 1020 „ Košátky“ (k. ú. Krpy) a RC 1019 „Doubka“ (k. ú. Sušno). Územní plán tyto prvky respektuje a dále upřesňuje jejich vymezení v měřítku územního plánu. Pokud to podmínky v území umožnily, byly alespoň dodrženy minimální požadované parametry. Ve zvlášť odůvodněných případech bylo nutné přistoupit k vymezení částí některých prvků v menších než požadovaných rozměrech. Přírodní i kulturní hodnoty v obci zůstávají zachovány, neboť návrhy jsou lokalizovány převážně na okrajích zastavěného území, kde tyto hodnoty neohrožují. Naopak Územní plán předpokládá rozvoj přírodních i kulturních hodnot (např. rozvojová plocha NSrv), spolu s rozvojem hodnot civilizačních. 93

Koncepce Územního plánu reaguje v jednotlivých kapitolách i na ostatní kapitoly a požadavky ZÚR, které jsou pro Územní plán relevantní, a je tak se ZÚR plně v souladu. 6.2.3

Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

Plán rozvoje Středočeského kraje

Z Programu rozvoje Středočeského kraje (PRSK) pro řešení Územního plánu v obecné rovině vyplynulo několik skutečností, které byly zapracovány do řešení Územního plánu. PRSK vyžaduje zejména podporu a rozvoj ekonomických činností na venkově. Z tohoto pohledu je obec Kropáčova Vrutice mezi ostatními venkovskými obcemi nadprůměrná, když na jejím území působí několik podniků s rozsáhlou výrobou. Výroba se orientuje zejména na sekundární odvětví hospodářství. Areály výrobních podniků jsou z části využity poměrně extenzivně, Územní plán proto plochy výroby územně stabilizuje a umožňuje je jich další rozvoj v rámci stávajících areálů. Několik ploch a staveb, vymezených v Územním plánu pro lehký průmysl a pro zemědělskou výrobu, v současné době nemá využití a je tak možné využít je i pro expanzi stávajících subjektů. Další, drobné ekonomické aktivity mohou být rozvíjeny jako přípustné i v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití (zejm. BV, SV). Do budoucna však není rozšiřování výrobních ploch vyloučeno, v případě potřeby by tak byl zpracována změna Územního plánu. Program rozvoje dále formuluje požadavek na obnovu ekologické stability, jejíž kostra je vymezena prostřednictvím územního systému ekologické stability (ÚSES). Ekologicky stabilní prvky v území Územní plán stabilizuje a nadto vymezuje v koncepci uspořádání krajiny některé prvky, které povedou k posílení ekologické stability. Vymezeny jsou také hodnotné krajinné segmenty, u nichž je předpoklad budoucí ochrany jakožto významného krajinného prvku. Požadováno je zlepšování dopravní obsluhy území a jeho technické infrastruktury. Obec Kropáčova Vrutice je protkána vyhovující sítí silnic III. třídy, která je napojena zejména na nedalekou silnici I/16. Současně je ve dvou sídlech obce přístupná kolejová doprava Vzhledem k relativně dobré dopravní obsluze obce tak není třeba vymezovat plochy, které by posilovaly dopravní obslouženost území. Navrhována je pouze úprava silnice I/16 v místě, kde okrajově zasahuje na území obce. Územní plán však řeší především prostupnost krajiny na území obce. Pro nové zastavitelné plochy byly v případě potřeby vymezeny páteřní komunikace splňující legislativní požadavky vyhlášky č. 501/2006 Sb., a to jako veřejně prospěšné stavby. Plán rozvoje vodovodu a kanalizací

Plán rozvoje vodovodu a kanalizací Středočeského kraje (PRVK SK) byl zpracován a schválen v roce 2004 a je každoročně aktualizován. Obce Kropáčova Vrutice se žádná z aktualizací nedotkla, platí tedy dokument z roku 2004. PRVK SK se zabývá jednotlivými sídly. V oblasti zásobování pitnou vodou předpokládá zachování stavu v sídlech Kropáčova Vrutice, Sušno, Krpy (obecní vodovod) a v sídle Střížovice (domovní studny). V případě Střížovic připouští propojení na vodovod Krpy. V Kojovicích předpokládá PRVK SK vybudování obecního vodovodu s novým zdrojem vody. Územní plán tyto požadavky respektuje a zapracovává do své koncepce. Nakládání s odpadními vodami je v současné době ve všech sídlech řešeno obdobně jímáním do nepropustných jímek. PRVK SK obsahuje návrh na vybudování společné

94

gravitační kanalizace pro sídla Kropáčova Vrutice, Krpy a Střížovice se společnou čistírnou odpadních vod (ČOV) v Krpech s vpouštěním vyčištěných odpadních vod do košáteckého potoka. Vzhledem k investičním nákladům a možnosti odkanalizovat spolu se zmíněnými sídly i Sušno přistoupilo obecní zastupitelstvo v současné době ke zpracování projektu, který se od stávajícího znění PRVK SK částečně odlišuje. Projekt předpokládá vybudování tlakové kanalizace společné pro všechna sídla s výjimkou územně odloučených Kojovic, přičemž společná ČOV zůstává v souladu s PRVK SK umístěna v Krpech. Územní plán převzal do své koncepce záměr obce, neboť se jeví investičně i provozně výhodný. Současně svou podstatou není v rozporu se záměry, formulovanými v PRVK SK. Územně analytické podklady Středočeského kraje

Územně analytické podklady Středočeského kraje (ÚAP SK) byly schváleny dne 10. 9. 2008 zastupitelstvem Středočeského kraje. Aktualizovány byly k 11. 11. 2011. V obci ukládají dále sledovat záměr na vybudování vysokotlakého (VTL) plynovodu, označovaného PO1, vedoucího z Mělnického Vtelna do Brodců s odbočkou na Chotětov. V grafické části koridor plynovodu není vyznačen a další dokumenty již tento záměr také přestaly sledovat. V grafické části jsou zaneseny některé limity (ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma vrtů a pramenů ČHMÚ, nadmístní územní systém ekologické stability, radioreléový paprsek, výhradní bilancované ložisko, chráněná oblast přirozené akumulace vod a ochranná zóna nadregionálního biokoridoru). Tyto vyjádřené limity jsou v Územním plánu zaneseny a zpřesněny v podrobnosti měřítka 1 : 5 000. Zakresleny jsou také staré ekologické zátěže evidované v ÚAP, pokud byly v území identifikovány. Ty ze zátěží, které již byly sanovány a v území se již nenacházejí, byly z koordinačního výkresu vypuštěny. Na území obce Kropáčova Vrutice tak zbyla jediná stará ekologická zátěž. Ta je v rámci řešení navržena ke změně využití ve prospěch zeleně přírodní (NP) jako rozvojová plocha 13B. Grafika ÚAP SK zachycuje také hodnoty na území obce. Jsou jimi lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích a území s unikátními a význačnými krajinnými typy. Veškeré lesy na nepříznivých stanovištích Územní plán územně stabilizuje. Z hlediska krajinných typů nepředstavují záměry, formulované v Územním plánu, významný vliv. V grafice jsou dále specifikovány problémy, mezi které ÚAP SK řadí vymezené zátopové území Q100, hranice ochranného pásma nadregionálního biokoridoru (NRBK) a prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). Koordinace řešení využívání území s těmito prvky je v rámci koncepce Územního plánu detailně řešena. Samostatný výkres záměrů ÚAP SK identifikoval na území obce záměry na zbudování VTL plynovodu a na změny v průtahu silnice I/16 v nezastavěné části katastrálního území Sušna. Záměr na úpravu silnice byl převzat do ZÚR a je v Územním plánu respektován. Od záměru na výstavbu VTL plynovodu bylo upuštěno. Z toho důvodu nebyla zahrnuta do ZÚR a nereflektuje ji ani Územní plán. Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností

Územně analytické podklady pro území obce s rozšířenou působností (ÚAP ORP) byly zpracovány (aktualizovány) v roce 2010 v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů. 95

ÚAP ORP, pořízené Magistrátem města Mladá Boleslav pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav, slouží jako základní informační zdroj o limitech a možnostech funkčního využití území. Podklady jsou následně doplněny, aktualizovány a upřesněny při prováděných průzkumech a rozborech řešeného území projektantem a úřadem územního plánování. Z územně analytických podkladů, předaných projektantovi pořizovatelem, vyplynuly pro správní území obce Kropáčova Vrutice tyto požadavky: Hodnoty, problémy a záměry v území Územně analytické podklady konkrétní silné stránky neidentifikují. Za hodnotu se v rámci obce dá považovat migračně významné území, které zasahuje na území Kojovic a Krpů. Všechna sídla zároveň alespoň částečně spadají do chráněného ložiskového území a leží na ložisku nerostných surovin. Územně analytické podklady v krajině vymezují také územní systém ekologické stability, který je z části územně i biologicky funkční. Územní plán hodnoty identifikované v obci na základě územně analytických podkladů a doplňkových průzkumů a rozborů stabilizuje a dále rozvíjí, zejména v oblasti ekologické stability. Mezi problémy v území ÚAP ORP zařadily zejména nevhodnou strategii nakládání s odpadními vodami, respektive absenci kanalizace a čistírny odpadních vod alespoň pro tři větší sídla – Kropáčovu Vrutici, Krpy a Střížovice. Tato skutečnost má negativní dopady zejména s přihlédnutím k lokalizaci obce v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Koncepce Územního plánu počítá se zřízením tlakové kanalizace s čistírnou odpadních vod situovanou v Krpech. Přečištěné odpadní vody se budou vypouštět do košáteckého potoka. Takto budou odkanalizována všechna sídla s výjimkou územně odloučených Kojovic. V Kojovicích vzhledem k jejich velikosti a poloze budou nadále využívány domovní nepropustné jímky. V rámci ÚAP ORP byly identifikovány záměry nadmístního a lokálního významu. Z nadmístních záměrů se jedná především o úpravu silnice I/16 na území Sušna a neidentifikované úpravy (elektrifikace) železniční tratě v Kojovicích a Střížovicích. Elektrifikace tratě nemá územní průmět, její řešení bude lokalizováno na stávající drážní plochy. Pro úpravu silnice I/16 je na území sídla Sušno vymezena územní rezerva. Na katastrálním území Sušno je lokalizován také záměr na umístění VTL plynovodu. Tento záměr již není sledován a není tedy zahrnut ani do řešení Územního plánu. Lokální záměry specifikuje zejména platný územní plán obce, který byl podkladem pro zpracování nového Územního plánu. Prověřením jednotlivých ploch a jejich výhodnosti z hlediska nové koncepce rozvoje území obce došlo k přehodnocení některých záměrů. Území, na nichž byly záměry situovány, byla zařazena do ploch s rozdílným způsobem využití, které lépe odpovídají současné koncepci rozvoje území obce Kropáčova Vrutice. Limity využití území Limity využití území obce, specifikované v ÚAP ORP, byly převzaty do odůvodnění Územního plánu (kapitola 3.4) a byly zohledněny v rámci řešení. V převážné většině jsou tyto limity respektovány. Pokud bylo z hlediska nové koncepce nutné do některých částečně zasáhnout, je tento zásah odůvodněn v následujícím textu a jsou stanoveny podmínky, které zabrání funkčním střetům v území, případně byla s příslušným dotčeným orgánem dohodnuta výjimka z tohoto limitu.

96

Tyto limity byly dále doplněny na základě doplňkových průzkumů a rozborů. Pokud ÚAP ORP specifikovaly jako limitující i skutečnosti, které nelze z hlediska Územního plánu považovat za limity, nebyly tyto skutečnosti zahrnuty do kapitoly 7.4 Odůvodnění.

6.3 Výsledek přezkoumání souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán vymezil v území zastavitelné plochy s definovanými podmínkami využití. Pro zajištění udržitelného rozvoje území bylo při zpracování Územního plánu postupováno se snahou podpořit všechny tři pilíře udržitelného rozvoje, tedy pilíř ekologický, ekonomický i sociální. Vyhodnocení přístupu Územního plánu k těmto třem pilířů a jejich posilování je součástí kapitoly 6.2.2. Úkoly územního plánování Územní plán naplňuje beze zbytku. Především stanovuje koncepci rozvoje území, přičemž vychází ze stávajícího stavu území, jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Ty jsou podrobně popsány v rámci odůvodnění Územního plánu a slouží jako východisko pro řešení Územního plánu. Na základě současného stavu, potenciálu rozvoje obce, požadavků obce a jejích občanů a stanovisek dotčených orgánů Územní plán posoudil potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. Výsledkem zmíněného posouzení, které je v rámci jednotlivých kapitol součástí odůvodnění Územního plánu, je předkládané řešení Územního plánu. V rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití Územní plán stanovil urbanistické, požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb. Stanovil tak podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. V plné míře byly uplatněny poznatky z oborů urbanismus, architektura, územní plánování a památková péče, jakož i z dalších oborů, a to vzhledem k multidisciplinární povaze oboru územní plánování. Stanoveny byly podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Architektonické a estetické hodnoty území budou součástí případné podrobnější územně plánovací dokumentace, územního a stavebního řízení. K etapizaci Územní plán nepřikročil, neboť nebyla z hlediska koncepce rozvoje území nutná. Součástí Územního plánu je i samostatná příloha civilní ochrany. Ta vytváří podmínky pro zajištění civilní ochrany. Její součást jsou podmínky pro odstraňování následků katastrof. Řešení Územního plánu současně uspořádání ploch v území předchází jejich vzniku. Jedná se zejména u umístěné rozvojových ploch mimo záplavová území, případně návrhy na vybudování opatření proti přívalovým dešťovým vodám. Podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn jsou dány zejména snahou zajistit heterogenní využití ploch v území, což dává lepší možnost odolávat negativním změnám v hospodářském vývoji.

97

Územní plán klade důraz na zajištění kompaktnosti výstavby v sídle a intenzivní využití jednotlivých ploch. Z toho důvodu je umožněno umisťovat nové stavby na stabilizovaných plochách a zahušťovat tak stávající výstavbu. Tím jsou vytvořeny podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Na území obce Kropáčova Vrutice se nevyskytují plochy ani objekty, které by vyžadovaly asanační či rekultivační zásahy do území. Rekonstrukční zásahy jsou v rámci podmínek využití jednotlivých ploch umožněny a jsou plně v kompetenci majitelů. Územní plán je zpracován v souladu s veškerou platnou legislativou a jejími požadavky. Ze strany dotčených orgánů, hájících požadavky vyplývající z těchto předpisu, nebylo shledáno jejich porušení. Územní plán nevymezuje vzhledem k charakteru území plochy pro využívání přírodních zdrojů. Při formulaci koncepce uspořádání krajiny byly využity poznatky z oborů ekologie.

6.4 Výsledek přezkoumání souladu územního plánu Kropáčova Vrutice s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Pořizování Územního plánu bylo zahájeno za účinnosti současně platného stavebního zákona s využitím příslušných ustanovení jeho prováděcích předpisů, zejména vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, vyhl. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. Územní plán řeší v souladu se zákonem celé správní území obce, tedy všech pět katastrálních území. Každá plocha ve správním území obce byla definována jako jedna z ploch s rozdílným způsobem využití, pro niž jsou formulovány konkrétní požadavky na využití. Při vymezování těchto ploch byl brán v potaz současný stav území. Ten byl doplněn návrhy, které uspořádání území řeší v souladu s výsledným žádoucím uspořádáním. Návrhové plochy jsou vymezeny zejména tak, aby řešily a předcházely střetům v území. Za účelem dosažení obecně prospěšného souladu byl při zpracování Územního plánu sledován společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Jeho zhodnocení je součástí odůvodnění Územního plánu.

6.5 Výsledek přezkoumání souladu územního plánu Kropáčova Vrutice požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů Územní plán je plně v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů definovaných ve stavebním zákoně. Tato skutečnost vyplývá mimo jiné ze stanovisek dotčených orgánů, které neshledaly zásadní rozpor dokumentace se zájmy, které hájí. 6.5.1

Požadavky uplatněné k návrhu zadání územního plánu Kropáčova Vrutice v průběhu veřejného projednání

K předloženému návrhu Zadání obdržel pořizovatel stanoviska a požadavky dotčených orgánů a institucí chránících veřejné zájmy v území.

98

Ve stanovisku odboru životního prostředí KÚSK bylo požadováno zahrnout do ÚPD v další fázi pořizování Územního plánu prvek regionálního územního systému ekologické stability – regionální biokoridor Košátky – Doubka. Výsledek přezkumu:

Do textové i grafické části návrhu Územního plánu byl požadavek KÚSK/OŽP zapracován (kapitola 5.1 textové části Územního plánu, respektive výkres č. 3). Ostatní požadavky dotčených orgánů a institucí hájících veřejné zájmy v území byly zapracovány do jednotlivých kapitol výsledného znění zadání. 6.5.2

Požadavky uplatněné k návrhu zadání územního plánu Kropáčova Vrutice v průběhu společného jednání

Magistrát města Mladá Boleslav – OŽP z hlediska zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny předložil požadavky týkající se lokality 2C (SV) v k. ú. Krpy, která je součástí VKP – údolní niva a územních systémů ekologické stability (LBC a RBK). Dále požadoval zachovat volný pás bez zástavby o šíři alespoň 5 m od břehové hrany vodního toku v lokalitě 5C (SV). V lokalitách 12A (NSrv) a 13A (OS) podmínil jakékoli zásahy do této lokality získáním závazného stanoviska orgánu ochrany přírody, které bude specifikovat případné podmínky ochrany přírody. Dále požadoval zahrnout do návrhu ÚP podmínky týkající se použití povrchů účelových komunikací při jejich výstavbě a rekonstrukci. Ke společnému jednání obdržel pořizovatel připomínky obce Kropáčova Vrutice a veřejnosti. Připomínky a jejich řešení je uvedeno podrobně v kap. 6.1 Postup při pořízení Územního plánu tohoto Odůvodnění. Výsledek přezkumu: Návrh Územního plánu byl upraven ve smyslu výše uvedených požadavků: Lokalita 2C v k. ú. Krpy byla převedena z kategorie ploch obytných smíšených venkovských SV do ploch staveb pro rodinnou rekreaci RI a dále Územní plán podmínil využití některých pozemků umožněním přístupu k toku. V tomto smyslu byly upraveny regulativy konkrétních ploch. U plochy 5C k této úpravě nedošlo, neboť bylo zjištěno, že s vodním tokem nesousedí. Byla doplněna podmínka pro využití ploch 12A a 13A ve smyslu budoucí účasti úřadu na schvalování využití těchto ploch. Územní plán tuto podmínku zahrnul. Požadavek na stanovení typu povrchu účelových komunikací překračoval možnosti Územního plánu. Krajský úřad středočeského kraje, odbor dopravy, rozporoval použitou terminologii. Ta byla na základě dohody změněna v souladu s požadavky orgánu. Situace je podrobněji popsána v příslušné kapitole Odůvodnění (kap. 3.5.3). Připomínky, které obdržel pořizovatel ke společnému jednání, byly ve spolupráci s určeným zastupitelem obce Kropáčova Vrutice a projektantem ÚPD vyhodnoceny a zapracovány do textové a grafické části návrhu. Připomínka týkající se situování lokálního biokoridoru LBK 244 na pozemcích 922/7, 964/2 a 962/3 nebyla akceptována z důvodu dodržení minimálních parametrů šířky biokoridorů v rámci ÚSES.

99

6.5.3

Požadavky uplatněné k návrhu územního plánu Kropáčova Vrutice v průběhu veřejného projednání

V průběhu lhůty veřejného projednání obdržel pořizovatel stanoviska, vyjádření a požadavky dotčených orgánů a organizací chránících veřejné zájmy v území, z nichž následující museli být vypořádány: 

Požadavek čj. ŽP -336 -31475/2013 ze dne 11. 7. 2013 Magistrátu města Mladá Boleslav, OŽP z hlediska zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, kde orgán ochrany lesů upozorňuje na to, že návrh ÚP nevychází z reálného popisu stavu věci u pozemku parc. č. 176/2 resp. Vodní plochy parc. č. 181 v k. ú. Kropáčova Vrutice. A dále není vynesena vzdálenost OP 50 od kraje lesa… zde prosím o Váš popis, těžko říct co tím „básník“ Kašík chtěl říci. Výsledek přezkumu:

Požadavek byl po konzultaci s orgánem ochrany lesů zapracován do Územního plánu do Odůvodnění kap. 3.9.2 Krajinná zeleň včetně lesních porostů. 

VaK Mladá Boleslav nesouhlasil s technickým řešením tlakové kanalizace v území. Výsledek přezkumu:

Vzhledem k posouzení ekonomické relevantnosti a ekonomickým možnostem obce, s přihlédnutí k zásadám udržitelného rozvoje byla koncepce nakládání s odpadními vodami založeny na vybudování tlakové splaškové kanalizace. Tato koncepce je tak v souladu s platnou normou ČSN 75 6101, bodem 5.4.1.3, který uvádí, že tlaková splašková kanalizace se navrhuje v případech, když není možné hospodárně nebo z jiných důvodů řešit odvedení splaškových vod gravitačně. Toto bylo v rámci řešení koncepce prokázáno. 

České dráhy ve svém vyjádření k veřejnému projednání návrhu ÚP uvedly podmínky, za kterých lze souhlasit s návrhem ÚP: - k dotčení obvodu dráhy a ochranného pásma dráhy u lokalit 2B, 3B, 4B, 15B, 16B, 22B, 23B a 27B je nutné kladné vyjádření vlastníka nebo správce a provozovatele dráhy, kterými je v obou případech Správa železniční dopravní cesty. ČD musí být přizvány ke všem předmětným jednáním a řízením. Výsledek přezkumu:

Požadavky Českých drah byly zapracovány do návrhu ÚP v Odůvodnění kap. 3.3 Přehled rozvojových ploch v sídle. 

K veřejnému projednání návrhu ÚP byla přijata námitka vlastníka pozemků 922/7, 964/2 a 962/3, který požadoval situovat lokální biokoridor mimo tyto pozemky. Námitka byla řešena ve spolupráci s určeným zastupitelem obce, pořizovatelem, projektantem a orgánem ochrany přírody a bylo konstatováno, že námitce lze vyhovět tím, že biokoridor lze situovat mimo výše zmiňované pozemky v soukromém vlastnictví. Výsledek přezkumu:

Trasování lokálního biokoridoru LBK 244 bylo upraveno tak, že vede severně od chatové osady v úseku od lesního porostu až po návrhovou plochu 7B, která je v současné době již oplocena. Koridor se v tomto místě stáčí jižně do trasy vymezené v původním ÚP obce. Z jihu je omezen chatovou osadou, částečně oplocenou, a proto při návratu do 100

původní trasy překonává hrdlo v šíři zhruba 4,5 m. Jedná se o zúžení v jednom místě, pak koridor pokračuje v šíři minimálně 9,5 m mezi plochami 7B a 12B a dále prochází Střížovicemi, kde překonává silnici III. třídy. Zúžení biokoridoru respektuje stávající stav v území a za zastavěným územím se opět kompenzačně rozšiřuje až na 20 m šíře a pokračuje v původní trase do lokálního biocentra.

6.6 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním jejich potřeby Územní plán neobsahuje záměry, které by svým rozsahem měly charakter nadmístního významu. Předpokládá se pouze napojení navrhované cyklostezky na cyklostezku stávající. Návrh je však v celém rozsahu veden po území obce Kropáčova Vrutice. Veškerý další rozvoj se odehrává výhradně na správním území obce.

6.7 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území Na území obce se nachází 5 základních sídelních jednotek, které tvoří rozsáhlá zastavěná území. Dílčí zastavěná území se nacházejí i ve volné krajině. Celkem bylo tak vymezeno 24 samostatných zastavěných území (5 v Kropáčově Vrutici, 2 ve Střížovicích, 4 v Krpech, 6 v Sušně a 7 v Kojovicích). A. Kropáčova Vrutice Zastavěné území sídla Kropáčova Vrutice se vyvíjelo plynule na relativně příkrém svahu úbočí Košáteckého potoka. Většina svahu, zahrnutá do zastavěného území, je intenzivně využívaná. Možnost výstavby rodinných domů se jeví pouze na severním okraji sídla, kde ji Územní plán navrhuje. V dalších polohách je sídlo tvořeno rozsáhlými výrobními areály. Hustota jejich zastavění poskytuje určité rezervy, proto Územní plán nevymezuje v sídle žádné nové plochy výroby. Předpokládá se rozvoj v rámci stávajících stabilizovaných ploch. Nevyužívaná část jednoho z areálů je Územním plánem nově určena pro bytovou výstavbu, místní komunikaci a veřejné prostranství. Nezastavěnými plochami v zastavěném území jsou v současné době převážně veřejné komunikace a veřejná prostranství. Ta je nutné zachovat pro řádné fungování sídla. Nezastavěné zůstávají také rozsáhlejší plochy zeleně zastavěného území v údolní nivě. Ty jsou ohroženy povodněmi, proto není možné navrhnout zde další výstavbu. Na stávajících stabilizovaných plochách pro bytovou a jinou výstavbu je umožněn rozvoj (intenzifikace využití), pokud bude vyhověno obecně platným právním předpisům a regulativům stanoveným tímto Územním plánem. B. Střížovice V zastavěném území sídla Střížovice vznikly v průběhu historického vývoje výrazné stavební proluky. Územní plán tyto plochy využívá pro své návrhy. Plochy v rámci zastavěného území však nestačí pokrýt celkovou potřebu rozvoje, jak je vyčíslena v kapitole 9.2. Proto bylo nutné navrhnout využití parcel i mimo zastavěné území. Na stávajících stabilizovaných plochách pro bytovou a jinou výstavbu je umožněn rozvoj (intenzifikace využití), pokud bude vyhověno obecně platným právním předpisům a regulativům stanoveným tímto Územním plánem.

101

C. Krpy Sídlo Krpy se historicky plynule rozvíjelo a vzhledem k morfologickým podmínkám a kvalitě okolních půd se zde vytvořila velmi kompaktní zástavba v relativně příkrém svahu. Zvyšování intenzity zastavění je v tomto případě vyloučené, neboť by došlo k přetěžování stávající infrastruktury. Územní plán proto nevymezil žádné zastavitelné plochy do zastavěného území. Na stávajících stabilizovaných plochách pro bytovou a jinou výstavbu je umožněn rozvoj pouze tam, kde to umožní požadavky prováděcích předpisů Stavebního zákona a ostatní legislativa, a to pouze v případě, že bude možné vzhledem k rozsahu záměru vyloučit výrazný negativní dopad na stávající infrastrukturu. D. Sušno Historický vývoj vedl k intenzivnímu zastavění sídla Sušno. Volné, nezastavěné plochy v zastavěném území vznikly prakticky pouze v místech, kde výstavba není vhodná, tedy zejména na podmáčených lokalitách. Návrh Územního plánu lokalizuje do zastavěného území menší rozvojové plochy, které využívají především stará zbořeniště. Ty však nestačí pokrýt potřebu výstavby v sídle, proto jsou v rámci Územního plánu vymezeny i zastavitelné plochy mimo zastavěné území. Na stávajících stabilizovaných plochách pro bytovou a jinou výstavbu je umožněn rozvoj (intenzifikace využití), pokud bude vyhověno obecně platným právním předpisům a regulativům stanoveným tímto Územním plánem. E. Kojovice Kojovice jsou tradičním venkovským sídlem s charakteristickou rozlehlou návsí. Ta je v rámci koncepce rozvoje zachována. Zachovány jsou i rozlehlé zahrady, v nichž je umožněn rozvoj (intenzifikace využití) pouze pokud bude vyhověno obecně platným právním předpisům a regulativům stanoveným tímto Územním plánem. Žádné stavební proluky v sídle nevznikly, v rámci zpracování Územního plánu tak muselo být přistoupeno k vymezení zastavitelných ploch mimo zastavěné území obce.

6.8 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Pro návrh Územního plánu byla vypracována variantní prognóza nárůstu počtu obyvatel a potřeby nových bytů do roku 2030 a to ve 3 variantách. Územní plán počítal se střední variantou nárůstu obyvatelstva, která ve dvou fázích očekává nárůst potřeby nových bytů o 85 do roku 2030. Toto je výchozí číslo, které však z objektivních důvodů musí být překročeno. Prognózou stanovenou hranici by měl Územní plán do určité míry překročit. Je třeba zejména brát v potaz, že se Územní plán zpracovává na dobu neurčitou, jeho platnost není rokem 2030 omezena. Proto i návrhy musí mít rezervu pro další léta. Dále i při možnosti stanovit rozmezí velikosti parcel není zajištěno, že některé nebudou využity pouze jako zahrady. Dalším důvodem pro lehké naddimenzování je i poskytnutí možnosti výběru. Na tyto skutečnosti by měl být brán zřetel i do budoucna – obec by měla dbát o to, aby nabídka zastavitelných ploch byla dostatečná. Pokud bude mít obec i v budoucnu zájem o navyšování počtu obyvatel, nemělo by dojít k situaci, kdy jsou všechny nebo převážná část zastavitelných ploch zastavěny. V obci musí být stále dostatečná nabídka volných ploch, aby 102

případní zájemci nebyli nuceni upustit od záměru nastěhovat se do obce proto, že v obci neobjeví vhodnou parcelu. Současně, jak i minulý vývoj naznačuje (viz prognózy územního plánu z roku 2003), může dojít k neočekávanému skokovému nárůstu počtu obyvatel, který demografické modely nedovedou predikovat. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel a nárůstu potřeby bytů 2012 - 2030 2012-2020 Bytová výstavba abs. v % bytů 2012 Odpad bytového fondu v % bytů 2012

40 14,7 10 3,7

2020 Počet obyvatel Počet cenzových domácností Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 CD Počet osob na 1 byt Podíl CD bez vlastního bytu (v%)

900 360 302 2,50 2,98 16,1

2021-2030 Bytová výstavba abs. v % bytů 2021 Odpad bytového fondu v % bytů 2021

45 14,4 10 3,2

2030 Počet obyvatel Počet cenzových domácností Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 CD Počet osob na 1 byt Podíl CD bez vlastního bytu (v%)

950 36 5 337 2, 60 2,82 7,7

Podrobnější vyhodnocení výstavby ve všech pěti sídlech, včetně odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v jednotlivých sídlech je součástí komplexního zdůvodnění přijatého řešení v kapitole 7 tohoto odůvodnění.

7 Návrh na rozhodnutí o námitce Zastupitelstvo obce Kropáčova Vrutice vyhovuje námitce podané k veřejnému projednávání návrhu Územního plánu. Odůvodnění rozhodnutí: Trasování lokálního biokoridoru LBK 244 lze upravit tak, že vede severně od chatové osady v úseku od lesního porostu až po návrhovou plochu 7B, která je v současné době již oplocena. Koridor se v tomto místě stáčí jižně do trasy vymezené v původním ÚP obce. Z jihu je omezen chatovou osadou, částečně oplocenou, a proto při návratu do původní trasy překonává hrdlo v šíři zhruba 4,5 m. Jedná se o zúžení v jednom místě, pak koridor pokračuje v šíři minimálně 9,5 m mezi plochami 7B a 12B a dále prochází Střížovicemi, kde překonává silnici III. třídy. Zúžení biokoridoru respektuje stávající stav v území a za zastavěným územím se opět kompenzačně rozšiřuje až na 20 m šíře a pokračuje v původní trase do lokálního biocentra. Toto řešení bylo dohodnuto s orgánem ochrany a krajiny (Magistrát města Mladá Boleslav/OŽP) – viz vyjádření Ž – 336 - 52966/2012 ze dne 25. 9. 2013.

103

Poučení Proti územnímu plánu Kropáčova Vrutice vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád)

……………………………. Miroslav Hrázký starosta

Vyvěšeno dne: .... .... 2013

Sejmuto dne: .... .... 2013

…………………………. Vladimír Vorel místostarosta

Nabytí účinnosti: .... .... 2013 104

KROPÁČOVA VRUTICE ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ (K. Ú. KROPÁČOVA VRUTICE, STŘÍŽOVICE, KRPY, SUŠNO A KOJOVICE) KA * KA

Recommend Documents