KRONIKA PROJEKTU Zámecká jízdárna v Lednici multifunkční centrum

KRONIKA KRON A PROJEKTU PROJEKT Zámecká jízdárna v Lednici ednici – multifunkční centr centrum

KRONIKA PROJEKTU Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum Obsah 4

Úvodní slovo

6

Historie objektu

7

Adresáti kroniky projektu Majetkoprávní vztahy k objektům

11

Základní údaje o příjemci dotace

13

Partneři projektu Spolupracující subjekty

14

Průběh prací

20

Programová část Rizika a jejich eliminace Propagace a publicita projektu

22

Rozpočet a harmonogram projektu

30

Zámek ořů

38

Schéma rozložení prostor

Vážené dámy, vážení pánové, během krátké doby se podařilo dokončit jeden ze zásadních projektů financovaných z prostředků Evropské unie – „Zámecká jízdárna Lednice – multifunkční centrum“. Obnovou objektu zapsaného na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO se nejen do života vrátila unikátní památka, ale také se zde nastavil standard způsobu čerpání evropských dotací na obnovu a rekonstrukci památek. A to standard velmi vysoký, který absolutně ctí principy transparentnosti a efektivity. Děkuji celému realizačnímu týmu projektu – zástupcům Ministerstva kultury ČR, Národního památkového ústavu, dalších státních institucí, Jihomoravského kraje a obce Lednice za mimořádné nasazení a spolupráci. Věřím, že nové multifunkční centrum do Lednicko-valtického areálu přitáhne pozornost dalších turistů – nyní nabízí své prostory i pro vzdělávací a kulturní aktivity. V tomto projektu tak nešlo jenom o to, opravit unikátní památku, ale ještě více podpořit cestovní ruch a s ním související ekonomický vývoj regionu. Těší mne, že se Zámecká jízdárna v Lednici po mnoha letech dočkala skutečného znovuoživení a podařilo se tak skutečně využít potenciál našeho kulturního dědictví. JUDr. Michal Hašek hejtman Jihomoravského kraje

4

pochopila o jak v ýjimečný a jedinečný projekt jde. A právě proto, že dokázali této věci věnovat i něco navíc, se vše mohlo posunout ke zdárnému konci. Cesta, kterou jsme nastoupili, nebyla nikterak jednoduchá. Nastaly i nejrůznější komplikace a nečekané problémy. Více než roční čekání na podpis v ýpůjčky objektu bylo nejen ponižující, ale znamenalo také velkou časovou ztrátu, která zásadním způsobem narušila v té době neměnitelný harmonogram. Tato skutečnost ohrozila celý projekt, do kterého mnoho lidí vložilo hodně úsilí. Doba působení tehdejšího zastupujícího ředitele NPÚ ve funkci, tak pro nás byla více než dlouhá. Výsledek našeho snažení však jistě stojí zato. Jsem přesvědčen, že jsme pro vzorovou obnovu památky a její další smysluplné v yužití udělali maximum. Měl jsem možnost pracovat na projektu s řadou v ynikajících lidí, kteří chtěli a uměli pomoci i v různých nelehkých situacích. Situacích, které jistě projekty tohoto rozsahu přirozeně přinášejí. O některých z nich se dočtete v této kronice. Zdaleka ne všichni jsou však uvedeni. Tak alespoň touto formou: „Mé velké poděkování všem, kteří pomohli, anebo alespoň chtěli pomoci“.

Snaha zachránit chátrající zámeckou jízdárnu v Lednici a najít pro ni nové v yužití byla pro naše městečko dlouhodobě jedním z nejv ýznamnějších a nejpotřebnějších cílů. Bylo tomu tak v uplynulých dvaceti letech, kdy jsem se na této snaze coby starosta od roku 1994 mohl přímo podílet, ale rovněž po řadu desetiletí dříve. Možnosti i podmínky pro realizaci tohoto záměru se samozřejmě průběžně měnily, a přestože i naši předchůdci v y víjeli velkou snahu, nezbylo než v yčkávat na vhodnou příležitost. S nástupem nov ých dotačních titulů v 90. letech se otevřely zcela nové možnosti. Ačkoliv zdaleka nedosahovaly rozsahu alokovaného později do integrovaného operačního programu, představovaly velké povzbuzení naší snahy alespoň zahájit postupnou obnovu umožňující důstojné v yužívání jízdáren. Obrovská finanční náročnost spojená se záměrem oprav y tohoto rozsáhlého historického komplexu však nebyla zdaleka jedinou překážkou realizace. Omezenost myšlení některých úředníků, rozhodujících o osudu této památky, se ukazovala jako téměř nepřekonatelná věc. Jakékoliv novodobé v yužití se jevilo pro mnohé z nich jako zcela nepředstavitelné. Snaha pouze konzervovat a neumožnit hledání nov ých alternativ pro další existenci těchto památek byla naprosto dominantní. Po více než deset let trvající marné snaze započít s opravou alespoň největšího ze čtyř sálů a umožnit jeho kulturní v yužití, zněly první informace o připravovaném programu vzorové obnov y památek se záměrem jejich „vrácení do života“ téměř neuvěřitelně. Ucházet se o účast v tomto programu se tak vpravdě pro nás stalo historickou v ýzvou a bylo by zcela neodpustitelné, kdybychom pro tuto věc neudělali maximum. Velmi rychle tak vzniklo sdružení, jehož základ tvořily dva samosprávné subjekty – kraj a obec, později rozšířené o naše dvě univerzity a centrálu cestovního ruchu. Jako nenahraditelná se ukázala především práce krajských úředníků, kteří si dokázali poradit s přípravou projektu vzorové obnov y barokních jízdáren s plánovaným v yužitím ve formě vzdělávacího a kulturního centra i v době, kdy se parametry celého programu teprve utvářely. Řada dalších lidí, kteří se podíleli na následujících etapách příprav y, projektování a realizace,

RNDr. Libor Kabát starosta obce Lednice, předseda představenstva Multifunkčního centra zámek Lednice

5

Nádvoří Jízdáren – dobová pohlednice z přelomu 19. a 20. století

Historie objektu

Nádvoří Jízdáren – dobová pohlednice z r. 1949

Portikus, klenutý na placky, je nesen sloupy, dvě vnitřní dvojice a jednotlivé sloupy po stranách, podložené pilastry, tvoří pohledovou kulisu průčelí jižního křídla. Kulisu ukončuje balustrová atika (původně osázená figurami, dnes již neexistujícími). V trojlodním portiku jsou symetricky proti sobě umístěny portály do prostor (hlavních prostor) jižního křídla, po jejichž stranách jsou niky, v jižních nikách jsou situovány fontánky, zatím co severní jsou prázdné. Dvorní portály tvoří půlkruhově vykrojený průjezd, jemuž jsou představeny dvojice sloupů podložené pilastry. Štíty portálů, spočívající na průběžné korunní římse křídel, mají výrazné boční pilastry ve tvaru kvádrů, mezi nimiž se nachází převýšená, lomená římsová stříška. Po stranách štítů jsou volutová křídla, přecházející do postamentů soch (vždy dvojice – na západní branou Herakles a Hebé, Apolon a Artemis; nad jižní Poseidon a Afrodité, Zeus a Héra; nad východní Evropa a Asie, Afrika a Amerika), na rovných úsecích stříšky (nad pilastry) jsou dvojice váz s motivem koňské hlavy. Kvádrové pilastry nesou reliéfy lichtenštejnských erbů, v ploše štítů jsou plastické kruhové rámy. Na rozdíl od ostatních fasád vnějšku i nádvorní strany, východní fasáda východního křídla, západní fasáda západního křídla a severní fasády krátkých křídel (napojených na východní a západní křídla) mají malovanou iluzivní architekturu. Objekt Jízdáren byl před zahájením obnovy v havarijním stavu i v důsledku nedostatečných investic v minulosti a také různého způsobu využití jednotlivých částí v průběhu uplynulých 50 let, kdy sloužil jako stáje pro dobytek, sklady, garáže, části pak jako studentská kolej a menza Vysoké školy zemědělské. Historická a památková hodnota objektu je nevyčíslitelná. Zámecké jízdárny a konírny jsou součástí Národní kulturní památky Zámek Lednice, prohlášené nařízením vlády č. 336/2002 Sb. ze dne 19. června 2002 a památkové zóny prohlášené 10. září 1992 vyhláškou MK ČR č. 484/1992 Sb. o prohlášení Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě za památkovou zónu, která byla dne 7. prosince 1996 zapsaná pod identifikačním číslem C 763 na Seznam světového dědictví UNESCO v podkategorii kulturních krajin.

Objekty pro chov a ustájení koní byly nezbytnou součástí hospodářského zázemí obydlí člověka. K jejich pozdvižení na úroveň reprezentativních staveb vládnoucích rodů dochází již v období renesance. V Lednici se koncem 17. století stal součástí zámeckého areálu monumentální „zámek hřebců“. Představy knížete Karla Eusebia z Liechtensteina byly přenesené do projektu, který na východní straně zámku začal realizovat Johann Bernard Fischer z Erlachu na přelomu let 1687/1688. Původně byly konírny navrženy na půdorysu čtyřúhelníku na ose starých koníren. V letech 1690/1691 povolal kníže Johann Adam z Liechtensteina italského projektanta Domenica Martinelliho, který dotvořil prostory koníren v duchu dobového vkusu. K realizaci čtvrtého křídla nedošlo, teprve koncem 18. století byla dostavěna dvě menší křídla navazující na západní a východní křídlo objektu, která objekt prostorově uzavřela. Komplex jízdáren je nejstarší původní dochovanou částí zámeckého areálu v Lednici. Budovy koníren (jízdáren) se nacházejí na západním okraji areálu, napojeny jsou v místě bývalého „loveckého dvora“. Jde o tříkřídlou dispozici, rozšířenou na severní straně, jež není uzavřená, o dvě krátká křídla. Takto vzniká přibližně čtvercové nádvoří, přístupné třemi branami – monumentální tříosou branou – portikem v jižním křídle a dvěma analogickými, protilehlými jednoosými branami v křídle západním a východním, jež jsou akcentovány vysokými štíty. Fasáda je členěna vysokým pilastrovým řádem, který je proveden plasticky na všech křídlech ve vnitřním nádvoří a na vnější straně jižního křídla, zatímco vnější strany ostatních křídel mají zmíněné architektonické členění provedeno iluzivní malbou. Objekt kryje nízká sedlová střecha osázena střešními vikýři s trojúhelným štítem. Západní křídlo, jeho severní úsek, spočívá na předstupující terase. Hlavním křídlem je křídlo jižní, jehož střed je zvýrazněn trojosým, mírně předstupujícím portikem, dále je flankováno výrazněji předsunutými trojosými rizality se vstupy. Stavbu obíhá nízká trnož, ukončena je korunní římsou. Ve vpadlých plochách mezi pilastry jsou okna přízemí a polopatra s plastickými šambránami (v případě oken přízemí) s trojúhelným frontonem.

6

Adresáti kroniky projektu

Výchozí stav před zahájením realizace projektu

Hlavními adresáty kroniky projektu „Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum“ mohou být: • majitelé, nájemci a investoři národních kulturních památek Těmto adresátům může kronika projektu pomoci s celým průběhem realizace podobných projektů. Je zapotřebí nepodcenit vlastní zahájení (přípravu) obdobného projektu. Jedná se o získání podpory pro projekt, zajištění partnerské spolupráce s obdobnými zařízeními (institucemi) a v neposlední řadě samotná administrativa celého projektu. • představitelé samospráv, na jejichž území se národní kulturní památka nachází Představitelům samospráv může tato kronika projektu přinést inspiraci pro realizaci takto náročné obnovy národní kulturní památky. Zapojení samosprávy do tohoto projektu bylo velmi žádoucí a proto se samospráva stala zakládajícím členem Sdružení, které je nositelem projektu. V tomto případě se zakládajícím členem stal také Jihomoravský kraj. • pracovníci Národního památkového ústavu Zástupci Národního památkového ústavu zde mohou nalézt zajímavé informace týkající se zejména realizační fáze projektu. Nositel projektu, zhotovitel stavebních prací, ale také dodavatelé zařízení interiérů a realizace expozice museli respektovat podmínky týkající se obnovy národní kulturní památky. Pro úspěšnou realizaci projektu je nezbytná součinnost s pracovníky Národního památkového ústavu a to zejména při schvalování plánovaných a poté prováděných stavebních úpravách. • odborná veřejnost Jedná se o cílovou skupinu osob, která je zaměřená na programovou činnost tvořící náplň využití obnovené národní kulturní památky. Tito lidé budou mít možnost prostřednictvím stálých expozic, vzdělávacích přednášek a konferencí, krátkodobých výstav a ostatních kulturních aktivit seznámit se s historií národní kulturní památky Zámecká jízdárna.

Barokní část lednického zámku tvořila hospodářské zázemí komplexu a byla využívána pouze část prostor bývalých koníren – v období letní turistické sezóny byla možnost navštívit dočasné komerční výstavy (jednalo se o expozice Akvárium Malawi a Tajemná Indonésie). Většina prostor objektu ale nebyla v podstatě využívána, některé místnosti v přízemí sloužily jako příležitostné sklady materiálu, místnosti nad konírnami (bývalé pokoje studentských kolejí a jídelna Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně) byly prázdné nebo byly příležitostně využívány pro ubytování pracovníků firem realizujících opravy zámku, ve východním křídle byl umístěn byt pro zaměstnance NPÚ a technické zázemí ČOV. Technický stav předmětných objektů byl různý, větší část se ale nacházela ve velmi špatném technickém stavu.

Majetkoprávní vztahy k objektům

Popis širších vztahů

Vlastníkem parcel a budov klíčových pro realizaci projektu je český stát s právem hospodaření Národního památkového ústavu. Ostatní parcely jsou v majetku veřejných institucí (ČR/NPÚ/Pozemkový fond ČR, Jihomoravský kraj/Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje nebo Obce Lednice.

Soulad projektu s principy péče o kulturní dědictví Koordinací zásadních projektů a záměrů na území Lednicko-valtického areálu se věnovala zvláštní pracovní skupina. Jednalo se o Meziresortní pracovní skupinu k problematice udržitelného rozvoje území Lednicko-valtického areálu ustavenou ministrem životního prostředí na základě Usnesení vlády ČR č. 769 ze dne 17. srpna 2004. Členy této skupiny byly zástupci ministerstev (MŽP, MK,MMR, MZe, MO, MF) a dalších institucí (Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Národní památkový ústav, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Městský úřad Břeclav, Mikroregion LVA, Lesy ČR – Lesní závod Židlochovice, Český svaz ochránců přírody, Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s.). Plánovaná rekonstrukce barokních jízdáren byla pravidelně jedním z klíčových bodů jednání skupiny a skupina přijala na svém zasedání 28. 11. 2007 jednomyslné usnesení, ve kterém podpořila rekonstrukci barokních jízdáren v Lednici (usnesení 2007/20).

Ilustrace výchozího stavu objektu

2010 – expozice Malawi v prostorách konírny

7

Záměr obnovy barokních jízdáren je uveden v Management plánu Lednicko-valtického areálu, strategickém dokumentu ochrany a rozvoje památky UNESCO. Tento záměr je v dokumentu uveden mezi prioritními aktivitami (priorita 1) v souvislosti s vytvořením vzdělávacího centra kulturní krajiny na modelovém příkladu komponované kulturní krajiny LVA. Soulad projektu se záměry regionu (Jihomoravský kraj) Projekt byl v souladu se záměry a zájmy Jihomoravského kraje, což dokládá přímé členství Jihomoravského kraje v právnické osobě žadatele/nositele projektu (Multifunkční centrum zámek Lednice, zájmové sdružení právnických osob). Revitalizace a využívání památek na území Jihomoravského kraje je obsažena ve strategických dokumentech kraje – Program rozvoje Jihomoravského kraje. Soulad projektu se záměry regionu (Lednicko-valtického areálu) Historie a zejména proměny kulturní krajiny LVA jsou cenným zdrojem poučení a informací pro současnost, kdy je nutné nalézat soulad mezi potřebou chránit památkové a přírodní hodnoty a přitom vytvářet vhodné podmínky pro jejich šetrné využívání a pro udržitelný rozvoj území. Velkou výhodou pro Lednicko-valtický areál je, že je současně součástí území Biosférické rezervace Dolní Morava, zařazené do sítě mezinárodně nejcennějších území světa garantované UNESCO (v rámci programu Člověk a biosféra – Man and Biosphere „MaB“). Lednicko-valtický areál se tak stal součástí širšího území, které je jednou z modelových oblastí zaměřených na vyvážený vztah mezi ochranou hodnot a udržitelným rozvojem území. V rámci Lednicko-valtického areálu, jehož klíčovými prvky jsou zámky v Lednici a ve Valticích, nebyly k dispozici prostory, kde by bylo možné získávat ucelené informace o vzniku a vývoji této výjimečné komponované krajiny a o jejím ovlivňování současnými aktivitami v území. Vzhledem k tomu, že charakter památky je dán především přeměněnou krajinou a v ní umístěnými památkovými objekty, je třeba vnímat tuto památku jako celek se všemi souvislostmi a vazbami (nejen z pohledu historie, ale také z pohledu současného využívání). Vybudování vzdělávacího centra s výukovými expozicemi bude příležitostí přiblížit a vysvětlit mimořádné hodnoty a přispět tím k naplňování poslání obou institutů UNESCO.

Snímek hlavního výkresu územního plánu Pramen: Mapový portál územního plánování JMK – http://jmk.giportal.cz/JMK/main.asp?map_id=3

Soulad s rozvojem funkcí, subjektů, občanských a municipálních aktivit Ze strany Obce Lednice byl dlouhodobě prezentován velký zájem o možnost využití areálu barokních koníren, protože obec neměla k dispozici vhodné prostory pro organizování setkání většího počtu osob (koncerty, divadelní ochotnická představení) a měla potenciál využívat také menší jednací sály nebo prezentační místnosti pro práci neziskových volnočasových organizací v obci (taneční, hudební a divadelní seskupení, setkávání zájmových skupin a kroužků). Revitalizace komplexu jízdáren byla proto ze strany Obce Lednice velmi vítanou aktivitou, která umožní využití i pro výše zmíněné potřeby obce.

Soulad projektu s územně plánovací dokumentací Projekt byl v souladu s územním plánem Obce Lednice, ve kterém jsou rekonstruované objekty specifikovány jako objekty pro kulturní a rekreační využití v rámci funkčního využití v kategorii „smíšené“.

Východní křídlo – pohled a řez z nádvoří

8

Popis vazeb na jiné projekty a záměry

Valticích Národní vinařské centrum (NVC) za pomoci prostředků Evropské unie (programu Phare CBC) a Ministerstva zemědělství ČR. Vybudování tohoto vzdělávacího a prezentačního zařízení bylo součástí projektu Jižní Morava – rozvoj vinařství (CZ 98050101). Realizace projektu, jehož nositelem byla nezisková organizace (ČSOP ADONIS Mikulov) a zejména dosavadní úspěšné fungování NVC dokládá, že při obnově památek národního významu lze s úspěchem využívat spolupráce různých subjektů (neziskových organizací, odborných institucí, státu) a že lze do památkově chráněných prostor přinést zajímavá témata a přispět tak k zatraktivnění objektu a k jejich víceúčelovému využívání. Národní vinařské centrum je zaměřeno na propagaci a podporu našich vín a vinařství a to nejen prostřednictvím národní prestižní soutěže a degustační expozice Salonu vín ČR, ale také vydáváním odborné literatury, pořádáním školení a seminářů a také obecnou propagací moravských a českých vín v úzké spolupráci s Vinařským fondem České republiky. Programová nabídka v připravovaných prostorách multifunkčního centra v Lednici bude přispívat nejen k prezentaci vinohradnictví a vinařství jako pro region tradičního odvětví, ale zejména k jeho vazbám a vlivům na charakter krajiny Lednicko-valtického areálu a na ekologicky šetrné hospodaření (s vazbou na hodnoty území biosférické rezervace).

Předložený projekt měl díky svému charakteru vazbu na řadu dosavadních i plánovaných záměrů a aktivit. Přímo v rámci objektů lednického zámku se jedná o akce zaměřené na obnovu památkové podstaty budov, ve vazbě na širší okolí lze jmenovat několik dalších realizovaných nebo připravovaných projektů. Akce zaměřené na obnovu památkové podstaty: Z podkladů Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně, vyplývalo, že v rámci komplexu budov jízdáren byly realizovány následující akce: • Oprava stropů a střech (2003; 1,8 mil Kč) • Oprava krovů a střech (2004; 2,1 mil Kč; 2007; 2,3 mil Kč) • Připojení sálu na stávající kanalizaci (2005; 0,3 mil Kč) Jedná se o výčet akcí zaměřených přímo na předmětné objekty, nejsou zde zahrnuty veškeré akce tohoto charakteru prováděné na Státním zámku Lednice. Projekty a akce související s programovým zaměřením projektu: Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži – projekt předkládaný NPÚ ÚOP Kroměříž do IOP je zaměřen na vytvoření národního metodického centra pro oblast zahradní kultury jako součásti kulturního dědictví. Hlavním ideovým cílem projektu je rehabilitace tématu zahradní kultury a vztahu člověka k přírodě obecně. Cestou k naplnění cíle projektu je zřízení odborného a vzdělávacího centra a vzorová obnova a následná péče o Květnou a Podzámeckou zahradu v Kroměříži.

Souvislost s Multifunkčním centrem má i projekt Akademická zahrada Zahradnické fakulty v Lednici. Akademická zahrada představuje vícefunkční prostor, který má primárně sloužit pro prezentaci a propagaci nových technologií, materiálů a sortimentů uplatnitelných v rozvoji veřejného prostoru (technologií zakládání a péče o veřejnou zeleň). Koncepce je především zaměřena směrem k partnerům Zahradnické fakulty a ostatním uživatelům výstupů aplikovaného výzkumu (obce Jihomoravského kraje – samospráva i státní správa, odborná i laická veřejnost). Založení Akademické zahrady je součástí systémové strategie Zahradnické fakulty, jejímž záměrem je vybudovat v této části Jihomoravského kraje velmi silné a respektované centrum vědy a vysokoškolského vzdělávání. V linii této strategie je i Multifunkční centrum zámek Lednice.

Projekt má následující části: Metodické centrum – soustředění odborníků na téma zahradní architektury. Bude se podílet na vytváření odborné metodiky pro obnovu a péči o historické zahrady a parky v České republice. Současně bude sloužit jako odborný garant a poradce v oblasti obnovy a péče o historické zahrady a parky. Odborné centrum – bude zajišťovat studium zámeckých historických sbírek a správu odborné knihovny. Vytvoří stálou expozici o kroměřížských zámeckých zahradách. Bude pořádat krátkodobé výstavy věnující se tématu zahradní kultury. Vydávat katalogy a publikace. Pořádat konference a besedy. Vzdělávací centrum – centrum celoživotního učení bude zajišťovat a rozšiřovat všeobecné i vysoce odborné povědomí o tématu zahradní kultury. Bude orientováno na nejširší odbornou i laickou veřejnost. Centrum správy a údržby – bude s výše popsanými centry Projektu (Metodické centrum, Odborné centrum, Vzdělávací centrum) zajišťovat postupnou vzorovou obnovu a následnou péči Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Vazba na kroměřížský projekt je velmi úzká z důvodu vzájemné synergie metodického centra obnovy v Kroměříži a možnostmi vzdělávacího centra v Lednici. V této linii spolupráce byla koncipována i smlouva o vzájemné spolupráci. Jižní Morava – rozvoj vinařství. V letech 1998–2000 vzniklo v prostorách přízemí a sklepení Státního zámku ve

Varianty projektu Nulová varianta – ponechání objektu ve stávajícím stavu – nebyla přijatelná, protože některé části objektů byly ve stavebně nevyhovujícím stavu (např. část stropů v jižním křídle jízdáren). Dosavadní využívání části jízdáren dlouhodobou expozicí vodních nádrží akvária Malawi bylo problematické z pohledu nedostatečného technického řešení klimatizace – bylo nutné vyřešit odvádění vlhkosti mimo objekt. Celek jízdáren má díky své lokalizaci vysoký potenciál využití pro vzdělávací, informační a prezentační aktivity. Situování do centra komponované krajiny v těsné návaznosti na unikátní zámecký park vytváří vhodné předpoklady pro efektivní využívání komplexu ze strany cílových skupin po provedení potřebných rekonstrukčních a revitalizačních prací. Příprava záměru multifunkčního centra s posláním vzdělávacího a prezentačního zázemí LVA jako památky UNESCO probíhala již několik let a byly do ní zapojeny všechny klíčové zainteresované subjekty (odborné organizace, instituce 9

na místní, regionální i národní úrovni, potenciální partneři projektu atd.). Výsledkem těchto přípravných diskusí a prací, během kterých byly posuzovány různé varianty řešení, bylo zpracování předloženého návrhu optimální varianty využití komplexu budov. Vzhledem k vysoké finanční náročnosti rekonstrukce a zvláštní památkové ochraně objektu a z toho plynoucích limitů možného způsobu využití nebylo pravděpodobné financování projektu (rekonstrukce objektů) ze strany soukromého sektoru. Integrovaný operační program proto představoval prakticky jediný zdroj finančních prostředků pro provedení náročných rekonstrukčních prací. Finanční prostředky státního rozpočtu doposud nestačily pokrývat stávající potřebu prosté údržby komplexu a postupně zde narůstal investiční dluh (na tuto skutečnost upozorňoval mimo jiné i Management plán LVA). Variantní řešení provozu komplexu bylo limitované stavebním a technickým stavem budov. Stávající stav proto umožňoval pouze omezené využívání např. pro výstavy, které vyžadovaly velký a pouze zastřešený a uzamykatelný prostor bez dalších nároků nebo pro skladování materiálu nebo uschování techniky. Provozování budov se špatnými tepelně-technickými vlastnostmi je velmi nákladné, a proto byl jejich stávající provoz soustředěn především do teplejších měsíců. Výsledný návrh řešení byl tak zaměřený na vytvoření chybějící součásti informační, vzdělávací a prezentační infrastruktury, na zachování a obnovy památkových hodnot předmětných objektů a na vytvoření dostatečných předpokladů pro dlouhodobou udržitelnost záměru z hlediska zajištění provozu. Z těchto důvodů nebyla rozpracována žádná další variantní řešení na rekonstrukci.

multifunkčního centra je posilování odpovědného vztahu člověka k udržitelnému využívání zdrojů a ochraně přírodních a kulturních hodnot – základní myšlenky Světové sítě biosférických rezervací UNESCO (LVA je součástí BR Dolní Morava). Oprava komplexu jízdáren vytvořila také vhodné podmínky pro podporu společenských aktivit a spolkové činnosti v rámci obce, což má pozitivní dopad na posilování kladného a odpovědného vztahu místních obyvatel k této památce a celé památkové zóně LVA. Cílem projektu bylo také vytvoření sítě spolupracujících institucí v tématice zahradní kultury prostřednictvím spolupráce s projekty IOP v Kroměříži a Veltrusech realizovaných Národním památkovým ústavem. Soulad s cíli programu, prioritní osy a oblasti podpory: Hlavním cílem IOP v oblasti intervence v rámci 5.1 bylo zvýšit využití potenciálu kulturního dědictví a kulturních služeb. Projekt obnovy barokních jízdáren byl nasměrován právě na revitalizaci historicky cenných prostor, které neměly využití odpovídající svému významu a potenciálu. Jízdárny a konírny jsou součástí Národní kulturní památky Zámek Lednice, prohlášené nařízením vlády č. 336/2002 Sb., jsou také součástí památkové zóny prohlášené 10. Září 1992 vyhláškou MK ČR č. 484/1992 Sb., o prohlášení Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě za památkovou zónu a dne 7. 12. 21996 zapsané pod identifikačním číslem C 763 na Seznam světového dědictví UNESCO. Projekt obnovy jízdáren je v souladu s věcnou oblastí 5.1.b, která je zaměřena na realizaci vzorových projektů na obnovu a využití konkrétních nemovitých památek, jejich souborů a souvisejících památkově chráněných území k podpoře sociálního a ekonomického růstu. Realizace projektu obnovila památkovou podstatu historicky nejstarší a nejcennější části lednického zámku a doplnila infrastrukturu služeb areálu o poskytování vzdělávacích a veřejných kulturních služeb (poskytování informací o památce LVA, prezentace znalostí o vývoji této kulturní krajiny, výměna zkušeností apod.). Navrhované spektrum služeb vytvořilo atraktivní a vzájemně se doplňující soubor, který bude oslovovat laickou i odbornou část veřejnosti. Tento modelový příklad může být uplatněn v dalších památkách, které mají obdobné prostorové možnosti a vysoký historicko – společenský potenciál.

Projekt a jeho cíle Projekt „Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum“ řeší obnovu národní kulturní památky barokních jízdáren zámku Lednice, které je revitalizována na multifunkční centrum se zaměřením na vzdělávání a poskytování informací o komponované kulturní krajině a jako kulturní centrum pro obec a mikroregion. Vznikly tak podmínky pro aktivity školícího a vzdělávacího centra komponované krajiny zaměřené na krajinné profese, jsou připraveny tematicky zaměřené výukové expozice (Lednicko-valtický areál, hospodaření v krajině, expozice pro děti a mládež, UNESCO – světové dědictví, biosférické rezervace). Objekt barokních jízdáren byl ve zchátralém stavu, což nereflektovalo pozici mezinárodně cenné památky. Výsledek realizace projektu budou využívat účastníci seminářů a vzdělávacích programů s vazbou na činnost Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Prostory budou využívány pro kulturní akce realizované členy nositele dotace či spolupracujícími subjekty. Nadále bude pokračovat spolupráce s projekty IOP realizované Národním památkovým ústavem v Kroměříži a Veltrusech. Hlavním cílem projektu byla vzorová obnova barokních jízdáren Státního zámku Lednice a jejich využití pro vzdělávací a veřejné kulturní služby. Vedlejším cílem projektu bylo přispět k prezentaci památky zařazené na Seznam světového dědictví UNESCO a zprostředkovat duchovní a odborné hodnoty této krajinné památky. Dopadem vzdělávacích aktivit

Jízdárna – původní stav

10

Základní údaje o příjemci dotace Subjekt Multifunkční centrum zámek Lednice, zájmové sdružení právnických osob byl založen Zakladatelskou smlouvou ze dne 21. 11. 2007 dle ustanovení § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů za účelem realizace projektu IOP – číslo projektu CZ.1.06/ 5.1.00/01.06095. Subjekt nemá vlastní hospodářskou činnost. Subjekt: Multifunkční centrum zámek Lednice, zájmové sdružení právnických osob Sídlo: Žerotínovo náměstí 3/5 Právní forma: Zájmové sdružení právnických osob IČO : 75122979 DIČ: CZ75122979 Statutární zástupce: RNDr. Libor Kabát – předseda představenstva Internetové stránky: www.mczl.cz

Duben 2010 - rozhodnuti o poskytnuti dotace

Účelem sdružení Multifunkční centrum zámek Lednice, zájmové sdružení právnických osob je: a) příprava, podání a realizace projektu „Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum“ spočívajícího v opravě/rekonstrukci pozemku p. č. 2 v k.ú. Lednice na Moravě a části budovy s číslem popisným 2 na pozemku p. č. 2, zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. Lednice na Moravě, a to jižního a východního křídla dle situačního plánku, který je přílohou č. 2 smlouvy, k podpoře sociálního a ekonomického růstu vytvářením nových kulturních a dalších služeb, financovaného z Integrovaného operačního programu (IOP); b) sjednání a uzavření nájemní smlouvy s Českou republikou – Ministerstvem kultury, na jejímž základě se sdružení po dobu delší jak 8 let stane nájemcem pozemku a části budovy specifikovaných v článku III písm. a) této smlouvy; c) výkon práv užívání a požívání užitků pozemku a části budovy specifikovaných v článku III písm. a) této smlouvy, po dobu trvání nájmu pozemku a části budovy specifikovaných v článku III písm. a) této smlouvy, pro činnost kulturně-vzdělávacího multifunkčního centra.

Archeologický průzkum na nádvoří jízdáren v roce 2012

Laserové zaměření v prostoru konírny

11

Řídící struktura projektu Řídícím orgánem subjektu Multifunkční centrum zámek Lednice, zájmové sdružení právnických osob, je dle zakladatelské smlouvy statutární orgán. Statutárním orgánem sdružení je představenstvo, které řídí činnost sdružení. Představenstvo zastupuje a jménem sdružení jedná a podepisuje předseda nebo místopředseda představenstva.

Složení projektového týmu k 31. 12. 2014: Jana Valášková asistentka Ing. Hermína Danielová finanční manažer Mgr. Miroslav Soja technický koordinátor PhDr. Eva Řezáčová manažer programové části

Složení členů představenstva k 31. 12. 2014: Předseda: RNDr. Libor Kabát (Obec Lednice) Místopředseda: JUDr. František Šujan (Jihomoravský kraj) Členové: Jan Koráb (Jihomoravský kraj) Ing. Ivo Minařík (Jihomoravský kraj) Jaroslav Martinek (Obec Lednice) doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D. (Masarykova univerzita) doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně) Mgr. Zuzana Vojtová (Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava).

Další realizátoři projektu: Ing. Milan Venclík předseda představenstva 2007 – 2011 Ing. Ivo Minařík člen představenstva 2007 – dosud Ing. Miloš Pydych tajemník 2007 – 2011 RNDr. Libor Kabát místopředseda představenstva 2007 – 2011 předseda představenstva 2011 – dosud Ing. Jan Novák finanční manažer 2010 – 2014 Ing. Jarmila Kubešová vedoucí projektový manažer 2011 – 2014 Ing. Eva Horsáková koordinátor programové části 2011 – 2013 Ing. Zdeněk Karas koordinátor stavební části 2011 – 2013

Kontrolním orgánem je Dozorčí rada. Složení členů dozorčí rady k 31. 12. 2014: Předseda: Bohumila Beranová (Jihomoravský kraj) Místopředseda: Ing. Zlatuše Máčelová (Obec Lednice) Členové: Ing. Jana Foukalová (Masarykova univerzita) Doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně) Ing. Lukáš Bačík (Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava). Složení projektového týmu Základním úkolem projektového týmu je zajištění přípravy a následně realizace projektu, který byl na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 31. 3. 2010 podpořen dotací z OP IOP, číslo projektu CZ.1.06/5.1.00/01.06095, s názvem „Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum“, které vydalo Ministerstvo kultury ČR jako řídící orgán Integrovaného operačního programu oblasti intervence 5.1 „Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví“ v aktivitě 5.1b. Pro realizaci projektu byl na základě výběrového řízení vybrán projektový tým. Projektový tým koncipuje jednotlivé dílčí kroky realizace v souladu s navrženým harmonogramem realizace projektu. Dílčí kroky realizace projektu jsou vedeny vždy s důrazem na hospodárnost, legislativní a odbornou správnost jednotlivých plnění, a to tak, aby byly vedeny v souladu s Rozhodnutím o poskytnutí dotace.

Pracovní návštěva generální ředitelky NPÚ – Ing. Arch. Naděždy Goryczkové – 25. 8. 2011

12

Členové sdružení Multifunkční centrum zámek Lednice Zakládajícími členy sdružení podle Zakladatelské smlouvy ze dne 21. 11. 2007 a Dodatku č. 1 k Zakladatelské smlouvě podepsaného dne 3. 7. 2008 jsou:

Partneři projektu Partnery projektu podle uzavřené Smlouvy o partnerství a vzájemné spolupráci za účelem realizace projektu jsou:

Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno

Vysoké učení technické Brno Antonínská 548/1 601 90 Brno

Biosférická rezervace Dolní Morava, o. p. s Zámecké náměstí 69 691 44 Lednice na Moravě

Obec Lednice Zámecké nám. 70 691 44 Lednice na Moravě

Spolupracující subjekty:

Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1/1665 613 00 Brno

Národní památkový ústav Valdštejnské nám. 3 118 01 Praha 1

Masarykova univerzita Žerotínovo nám. 617/9 601 77 Brno

Národní centrum zahradní kultury Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště v Kroměříži Sněmovní nám. 1 767 01 Kroměříž

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava Radnická 2 602 00 Brno

Schola naturalis /dříve Terra didactica/ Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště Středních Čech v Praze Sabinova 373/5, 130 Praha 3

13

Průběh prací

Pro zajištění všech plánovaných funkcí objektu, nastavení provozu a návrhu programu Multifunkčního centra byla od začátku realizace projektu nutná součinnost s projektantem (Arch.Design, s.r.o. Brno) a zástupci dotčeného odborného pracoviště památkové péče v Praze. Od ledna 2011 až do odevzdání jednotlivých stupňů projektové dokumentace se zapracovanými připomínkami se uskutečňovaly pravidelné týdenní kontrolní dny, svolávané zpracovatelem, za účasti objednatele.

V průběhu přípravné fáze projektu probíhaly zejména přípravné projektové práce, které vyústily ve zpracování projektové dokumentace pro územní řízení. Velmi významnou a přínosnou aktivitou bylo vytvoření širokého partnerství veřejnoprávních subjektů, které mají zájem na revitalizaci komplexu barokních jízdáren – spolupráce subjektů v rámci tohoto partnerství nakonec vyústila v založení společného sdružení právnických osob (nositele projektu). V rámci několikaměsíčních příprav byly diskutovány možné způsoby fungování revitalizovaného areálu a programové zaměření poskytovaných služeb multifunkčního centra, stejně jako otázky týkající se udržitelnosti výsledků projektu a zajištění provozu. Do formování obsahu záměru se zapojili nejen členové sdružení, ale významnou měrou přispěly také další subjekty. Nedílnou součástí příprav byly konzultace se zástupci památkové ochrany (NPÚ), jejichž stanoviska a vyjádření měla výrazný vliv na výslednou podobu záměru. Po vyjasnění představ o obsahu projektu a o budoucím fungování obnovených jízdáren byla na základě veřejné soutěže zpracována dokumentace žádosti IOP. Vůdčím členem sdružení je Jihomoravský kraj, který financoval přípravné práce a zapojením svých odborníků umožnil připravit záměr k podání žádosti. V rámci přípravné fáze bylo dosaženo vydání územního rozhodnutí, které umožňuje pokračovat v další přípravě. Stavební pozemky jsou z hlediska vlastnických vztahů výpůjčkou svěřeny žadateli k realizaci projektu.

V březnu 2011 bylo vyhotoveno Závazné stanovisko Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odboru kultury a památkové péče ke stavební obnově objektu jižního a východního křídla zámeckých jízdáren v Lednici na multifunkční centrum dle předložené projektové dokumentace ke stavebnímu povolení „Zámecká jízdárna – multifunkční centrum“ v měřítku 1:100 a doplněné souhrnné technické zprávě s doporučeními a připomínkami do dalšího stupně realizace projektu. V období první poloviny 2011 byly na kontrolních dnech projednány tyto okruhy: • Provedení kolaudace opravené části krovů jižního a východního křídla objektu. • Vydané územní rozhodnutí je na „změnu využití území“ a nejsou uvedeny parcely, na kterých se nacházejí přípojky sítí. Po dohodě se SÚ v Břeclavi je třeba řešit přípojky plynu a kanalizace formou ohlášení. • Zpracovatel projektové dokumentace upozornil objednatele na případné další náklady, které vyplývají z výsledků průzkumů a požadavků NPÚ ÚP Praha. • Možnost propojení dvou podlaží jízdáren přes schodiště zaústěné v sousedním zámku. • Nutnost geometrického zaměření a vypracování projektové dokumentace na obnovu krovu nad východním křídlem objektu, v jižním křídle je potřebné doplnit střešní vikýře, které nebyly při předchozí úpravě instalovány. • Návrh na svolání jednání se zástupci NPÚ ÚOP Brno za účelem řešení problému historických kanalizačních štol pod objektem, projednání umístění kompresoru ČOV v prostorech severního rizalitu, propojení dvou podlaží jízdárny přes prostory zámku, navýšení příkonu elektrického proudu, v případě potřeby bude potřebné iniciovat dodatek k výpůjční smlouvě.

Zahájení prací na projektu Dne 1. února 2011 byli přijati na pozici koordinátora stavební části projektu a na pozici koordinátora programové části projektu noví pracovníci. K 1. březnu 2011 nastoupil nový vedoucí projektový manažer. Finanční manažer projektu byl přijat již od 1. července 2010. Práce na projektu byly zahájeny vyhledáním a nastudováním všech potřebných dokumentů a materiálů (Projektová žádost, Studie proveditelnosti projektu do IOP, smlouvy, monitorovací zprávy za předchozí etapy realizace projektu, dokumenty z webu IOP/MK ČR /Vracíme památky do života, dokumentace pro územní řízení s vyjádřením dotčených orgánů, apod.) Do konce roku 2010 byly provedeny tyto odborné průzkumy objektu: Inženýrsko-geologický průzkum – březen 1993 Posouzení dřevěné konstrukce z hlediska biotického napadení – rok 2000 Geometrické zaměření skutečného provedení vodovodu, splaškové a dešťové kanalizace – rok 2005 Zjišťovací stratigrafický průzkum – říjen 2008 Stavebně – historický průzkum – 2008

Souběžně s kontrolními dny probíhala podle potřeb dílčí jednání za účasti zástupců objednatele, projektanta a zástupců odboru památkové péče nad rozpracovanou projektovou dokumentací a účast na konzultacích projektanta se zástupci NPÚ ÚOP Praha (Ing. arch. Zdeněk Chudárek, PhDr. Martin Pácal) – garantem projektu. Dne 21. 3. 2011 byla uzavřena Veřejnoprávní smlouva o povolení stavby s vyznačením právní moci, kterou vydal Městský úřad Břeclav, odbor stavební, která podle § 116, odst. 1 Stavebního zákona nahrazuje pravomocné stavební povolení. Tímto byla naplněna podmínka předložit pravomocné Stavební povolení nebo Veřejnoprávní smlouvu do 12 měsíců od vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace (31. 3. 2010) pro udržení dotace IOP na projektu.

Stupně projektové dokumentace Dokumentace k územnímu řízení – březen 2009 Dne 31. 12. 2010 byla podepsána Smlouva v rámci VŘ006 „Výběr zhotovitele projektové dokumentace pro stavební povolení“ se společností Arch.Design, s.r.o. Brno. 14

Při zpracování projektové dokumentace došlo k rozporu zadavatele se zhotovitelem projektové dokumentace o vymezení rozsahu provedení díla (tj. zpracování projektové dokumentace pro výběr zhotovitele) zejména v těchto bodech: • Historické kanalizační štoly • Konstrukce střechy a vikýřů.

dle předložené projektové dokumentace ke stavebnímu povolení „Zámecká jízdárna – multifunkční centrum“ s doporučeními a připomínkami do dalšího stupně realizace projektu. V souladu s uzavřenou Smlouvou o výpůjčce mezi Národním památkovým ústavem Praha a Sdružením, ze dne 11. 8. 2009, včetně Dodatku č. 1 a č. 2, Národní památkový ústav předal Sdružení objekt Jízdáren za účelem realizace projektu na základě Předávacího protokolu ze dne 19. 10. 2011. Na základě požadavku Sdružení byla se společností Arch.Design, s.r.o. uzavřena Smlouva o doplnění projektové dokumentace o doplnění a náhradu LED svítidel a doplnění vnitřních a venkovních kamerových systémů objektu Jízdáren. Po odsouhlasení zprostředkujícího subjektu Ministerstva kultury ČR byly tyto změny do projektové dokumentace zapracovány a potvrzeny odborným garantem NPÚ Praha.

Na základě jednání na úrovni statutárních zástupců Sdružení a společnosti Arch.Design, s.r.o. byly uvedené sporné body zapracovány do dokumentace pro výběr zhotovitele v rámci platné Smlouvy o dílo. Na základě požadavku Sdružení byl dodavatelem projektové dokumentace zadán a společností Řehák-SPELEO proveden průzkum funkčnosti historických kanalizačních štol pod objektem jízdáren. Výsledky tohoto průzkumu jsou shrnuty v předběžné nálezové zprávě. Z této předběžné zprávy je zřejmé, že kanalizační štoly jsou v kritickém havarijním stavu, který je důsledkem dlouhodobé absence údržby společně s novodobými negativními zásahy. Zpráva byla vyhotovena k 30. 6. 2011. Celkově lze říci, že podzemní systém odvodňovacích a odvětrávacích štol je ve velmi kritickém a havarijním stavu. Destrukce a dlouhodobá absence údržby spolu s novodobými negativními zásahy do historických štol zamezují odtoku vody z prostoru Jízdáren. Ta se pak hromadí v celém horizontu a dosahuje k povrchu sedimentu ve štolách. Vlivem vysoké vlhkosti a působení klimatických vlivů (predevším mrazové destrukce v zimním období) dochází k degradaci podzemního systému, ale také nadzemních částí konstrukcí objektu. Průzkumy odhalily výrazný vzestup výšky horizontu hladin jižním směrem k vlastnímu zámku. Tento stav je dán částečně přirozeným spádem terénu ve zmíněné ose od zámku k jízdárnám. Varovná je však strmost, tedy velký rozdíl zjištěných hladin na poměrně krátkém úseku způsobený enormní dotací horizontu vodou a zvyšováním tlaku na propustnost prostředí. Následně dochází ke zvyšování rozdílu jednotlivých úrovní (zamokřování) a ke zvýšení rychlosti proudění a postupnému vyplavování pelitického materiálu z podloží, což vede k sedání a statickým poruchám. Stavební obnova historických kanalizačních štol (SO 02) je nezbytným předpokladem pro stavební obnovu objektu zámecké jízdárny (SO 01). Správná funkce kanalizace pod objektem je prvním a nejdůležitějším opatřením pro snížení hladiny podzemní vody a odstranění nadměrné vlhkosti stavebních konstrukcí objektu jízdáren.

S přihlédnutím k vyjádření odborného garanta NPÚ Praha bylo v prosinci 2011 vyhotoveno Závazné stanovisko Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odboru kultury a památkové péče ke stavební obnově objektu jižního a východního křídla zámeckých jízdáren v Lednici ve věci změny projektové dokumentace odsouhlasené ve stavebním řízení, spočívající v doplnění dokumentace o vnitřní a venkovní kamerový systém a záměny a doplnění klasických svítidel za svítidla v LED technologii v zámeckých jízdárnách, které jsou součástí zámku Lednice s doporučeními a připomínkami do dalšího stupně realizace projektu. Na základě doplněné projektové dokumentace pro výběr zhotovitele stavebních prací byly připraveny zadávací podmínky pro výběrové řízení na výběr zhotovitele stavebních prací projektu, které byly schváleny zprostředkujícím subjektem Ministerstvem kultury ČR. Dne 5. 12. 2011 bylo na stránkách Informačního Systému o Veřejných Zakázkách, Ministerstva pro místní rozvoj ČR www.isvzus.cz zveřejněné oznámení o vyhlášení otevřeného zadávacího řízení nadlimitní veřejné zakázky na výběr dodavatele stavebních prací na zakázku „Stavba zámecké jízdárny v Lednici – multifunkční centrum“ s předpokladem ukončení této veřejné zakázky v průběhu 2. čtvrtletí 2012. Souběžně s přípravou projektové dokumentace stavby probíhá i příprava programové části projektu v návaznosti na připravovaný záměr koncepcí expozic. Byl zpracován, připomínkován a odsouhlasen materiál „MCZL – záměr budoucího využití objektu koníren státního zámku Lednice“. Materiál byl zaslán k připomínkování ŘO MK ČR. V roce 2011 probíhaly přípravy k vyhlášení veřejné zakázky na zpracování Studie interiérů a koncepce expozic. Sdružením zpracované Zadání pro vypracování expozic kulturní krajiny (Ideový záměr). Podrobná specifikace struktury Studie interiérů a koncepce expozic byly připomínkované členy Sdružení a partnery projektu. Byla zahájena jednání o partnerské spolupráci s Biosférickou rezervací Dolní Morava, o. p. s. a VÚT Brno, Fakultou architektury a s členy Sdružení Masarykovou univerzitou a Mendelovou univerzitou v Brně. Cílem jednání bylo navrhnout možnosti vzájemné spolupráce při realizaci a v době udržitelnosti projektu. Vzhledem k změnám v harmonogramu projektu bylo vyhlášení veřejné

Bylo provedeno doplňující geodetické zaměření krovů pro zpracování nové projektové dokumentace na střechu východního a jižního křídla, jako jeden z podkladů pro zpracování dalšího stupně projektové dokumentace objektu Zámeckých jízdáren. Geodetické zaměření provedl Ing. Libor Vokřínek v červnu 2011. K 30. 6. 2011 společnost Arch.Design, s.r.o. předala Sdružení zpracovanou projektovou dokumentaci pro výběr zhotovitele stavebních prací. V srpnu 2011 bylo vyhotoveno Závazné stanovisko Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odboru kultury a památkové péče ke stavební obnově objektu jižního a východního křídla zámeckých jízdáren v Lednici na multifunkční centrum 15

zakázky na zpracování Studie interiérů a koncepce expozic posunuto na začátek roku 2012.

zhotovitele stavebních prací došlo na základě pravidelných konzultací objednatele se zástupci památkové péče a projektanta k některým změnám v původně navrhovaném technickém řešení stavby. Z tohoto důvodu se zpracovaná dokumentace pro výběr zhotovitele stavebních prací odlišuje od schválené dokumentace pro stavební povolení. K možnostem vyřešení této disproporce proběhly závěrem roku 2011 předběžné konzultace objednatele s pracovníky stavebního úřadu Břeclav, kde byl ze strany stavebního úřadu vznesen požadavek řešit rozdíly v obou stupních projektové dokumentace formou žádosti o Změnu stavby před dokončením. Dne 2. 12. 2011 bylo vyhlášeno otevřené nadlimitní výběrové řízení na Výběr zhotovitele stavebních prací s termínem podání nabídek do 30. 1. 2012. V rámci doplňování dodatečných informací k zadávací dokumentaci byla prodloužena lhůta pro podání nabídek do 5. 3. 2012. Dne 12. 12. 2011 byla uzavřena Smlouva o dílo se společností Arch.Design, s.r.o. o změně a doplnění projektové dokumentace pro výběrové řízení na Výběr zhotovitele stavebních prací o LED technologii osvětlení a kamerový systém, na kterou bylo vydáno Závazné stanovisko OKPP KÚ JMK ze dne 20. 12. 2011. Na základě zhotovení loga Sdružení bylo v prosinci 2011 prostřednictvím Advokátní kanceláře Fiala, Tejkal a partneři s.r.o. Brno požádáno o přihlášení ochranné známky Společenství. Ke dni 15. 12. 2011 bylo vypracováno Advokátní kanceláří Fiala, Tejkal a partneři s.r.o. Odborné právní stanovisko – stanovisko k předložené právní dokumentaci a ke stanovám Multifunkčního centra zámek Lednice, zájmového sdružení právnických osob, jejich závaznosti stran výkonu úplatné a bezúplatné spolupráce ze strany členů a partnerů tohoto sdružení, a to včetně možnosti zapojení členů a partnerů sdružení do veřejných zakázek vyhlašovaných sdružením.

Na základě požadavku projektantů bylo doplněno geodetické zaměření skutečného stavu Zámecké jízdárny v Lednici podle uzavřené Smlouvy o geodetickém zaměření skutečného stavu projektu ze dne 16. 11. 2010. V rámci výběrového řízení na Výběr zhotovitele projektové dokumentace pro stavební povolení byla předána projektantem dokumentace ke stavebnímu povolení včetně potřebných provedených průzkumů a fotodokumentace, potvrzená Stavebním úřadem Břeclav včetně Veřejnoprávní smlouvy k povolení stavby ze dne 21. 3. 2011 a s vyznačením právní moci dne 22. 3. 2011. Sdružení dne 23. 3. 2011 předalo ZS MK kompletní dokumentaci včetně Veřejnoprávní smlouvy a tím splnilo podmínku podle Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace, což ZS MK potvrdilo dne 28. 3. 2011 Dne 1. 4. 2011 byla uzavřena Smlouva o geodetickém zaměření skutečného stavu krovů nad východním a jižním křídlem na objektu zámecké jízdárny s panem Ing. Liborem Vokřínkem – INGEO. Plnění Smlouvy bylo řádně a včas předáno. Dále bylo předáno plnění podle Smlouvy o dílo na vytvoření komplexní projektové dokumentace projektu uzavřené se společností Arch.Design, s.r.o. Brno ze dne 31. 12. 2010. Jednalo se o Návrh zadávací projektové dokumentace stavby k připomínkám, Vypracování Studie interiérů. K 30. 6. 2011 byla předána projektová dokumentace pro výběr zhotovitele stavby, požádáno o připomínky NPÚ. Dne 29. 4. 2011 byla uzavřena Podnájemní smlouva mezi obcí Lednice a Sdružením na podnájem kanceláře vedoucího projektového manažera, sestávající ze tří místností určených pro zabezpečení všech činností projektového týmu v rámci realizace projektu. V červenci 2011 bylo dokončeno výběrové řízení na Výkon zadavatelských činností pro výběr zhotovitele stavebních prací a k 15. 7. 2011 byla uzavřena Smlouva o přípravě zadávacích podmínek pro výběr zhotovitele prací s MT Legal, s.r.o.. V srpnu 2011 bylo na základě uzavřené Smlouvy o dílo s panem Emilem Jirmanem zhotoveno logo a grafický manuál loga projektu „Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum“. V září 2011 bylo ukončeno výběrové řízení na Dodávku IT zařízení a k 15. 9. 2011 byla uzavřena Smlouva o dodávce výpočetní techniky se společností AutoCont CZ, a.s., předmětem plnění Smlouvy o dodávce výpočetní techniky byla dodávka výpočetní techniky pro kancelář vedoucího projektového manažera projektu. V září 2011 bylo zahájeno výběrové řízení na výběr dodavatele služby Výkon koordinátora BOZP se lhůtou pro podání nabídek do 3. 10. 2011. Sdružení neobdrželo žádnou nabídku, a proto bylo výběrové řízení zrušeno. Sdružení vyhlásilo toto výběrové řízení znovu dne 30. 11. 2011 s termínem pro podání nabídek do 13. 12. 2011. Výběrové řízení bude dokončeno v 1. čtvrtletí roku 2012. V říjnu 2011 bylo vyhlášeno otevřené podlimitní výběrové řízení na výběr dodavatele služby Výkon TDI s termínem pro podání nabídek do 22. 11. 2011. Výběrové řízení bylo dokončeno v 1. čtvrtletí roku 2012. V rámci zpracování projektové dokumentace pro výběr

Dne 8. 3. 2012 bylo ukončeno výběrové řízení 008 „Výkon koordinátora BOZP“. Smlouva o výkonu činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi byla uzavřena se společností INFRAM, a.s. se sídlem v Praze. Na základě této smlouvy byl vypracován Plán BOZP. Dne 3. 5. 2012 bylo ukončeno výběrové řízení 012 „Výběr zhotovitele stavebních prací“. Smlouva o dílo byla uzavřena s „Účastníci sdružení pro výstavbu jízdárny Lednice“ , jehož vedoucím účastníkem je společnost IMOS Brno, a.s., účastníkem sdružení I společnost OHL ŽS, a.s. a účastníkem sdružení II společnost UNISTAV a.s.. Na základě uzavřené Smlouvy o dílo bylo zhotoviteli stavebních prací dne 15. 5. 2012 předáno staveniště na základě Zápisu o předání a převzetí staveniště. V červnu 2012 byla ze strany projektantů společnosti Arch.Design, s.r.o. předána kompletní zadávací projektová dokumentace stavby.

16

Každá změna či odchylka od původního rozpočtu stavebních prací kalkulovaného dle projektové dokumentace a uvedeného v Smlouvě o dílo (dále jen SOD) musí být řešena formou změnového listu (dále jen ZL). Ve ZL jsou mimo jiné uvedeny hodnoty a změny jednotlivých dílčích plnění ve finančním ohodnocení. Kladné hodnoty, tedy přírůstky finančních plnění za provedené úkony, které nebyly součástí původního rozpočtu jsou vícenáklady. Položky záporné, tedy snížení ceny za úkony, které nebudou provedeny oproti původnímu rozpočtu dle SOD, jsou méně náklady. Výsledný finanční efekt každého ZL je dán jako rozdílový rozpočet, tedy rozdíl absolutních hodnot vícenákladů a méně nákladů. Každý ZL tak mění výši finančního plnění za celou zakázku. V materiálu je dále upřesněn způsob započtení vícenákladů a odpočtu méně nákladů. V rámci harmonogramu plánovaných aktivit projektu bylo plánováno ve 2. čtvrtletí 2012 uskutečnit otevřené nadlimitní výběrové řízení 015 Výběr dodavatele expozic a 016 Výběr dodavatele zařizovacích předmětů interiérů. Z důvodu lhůt a termínů průběhu VŘ a plánovaného termínu dodávky VZ a naplnění smluvních podmínek bylo navrženo spojit obě VŘ do jednoho otevřeného nadlimitní VŘ s pořadovým číslem v benefitu VŘ 021. Z důvodu posunutí termínu realizace VZ Studie interiérů a koncepce expozic byla tato výběrová řízení zahájena počátkem roku 2013 s předpokládaným ukončením v červnu 2013. S ohledem na přípravu expozic byly zaslány také dopisy na instituce, které vlastní práva k nakládání s díly, kterých reprodukce bychom podle Návrhu zpracovatele koncepce expozic rádi umístili v expozicích.

Ve čtvrtek 14. června 2012 od 13. 00 hod. se uskutečnil slavnostní poklep základního kamene stavebních prací projektu „Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum“. Slavnostní událost, která symbolicky potvrdila zahájení stavebních prací, proběhla na nádvoří Jízdáren Zámku Lednice za přítomnosti hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška, starosty obce Lednice Libora Kabáta, spolupracujících subjektů, zástupců státní správy a dalších hostů. Dne 16. 7. 2012 proběhla první informační schůzka s vítěznou firmou na dodávku VZ Studie interiérů a koncepce expozic Zahradní a krajinářská architektura Ing. Zdeněk Sendler. Dne 31. 7. 2012 bylo ukončeno výběrové řízení 007 „Výběr dodavatele služby „Technický dozor investora“. Mandátní smlouva na výkon služby Technický dozor investora byla uzavřena se společností INFRAM, a.s.. V srpnu 2012 byla ze strany projektantů společnosti Arch.Design, s.r.o. předána projektová dokumentace pro Změnu stavby před dokončením na základě Smlouvy o dílo ze dne 29. 3. 2012. Kdy předmětem Smlouvy bylo vypracování projektové dokumentace pro změnu stavby před jejím dokončením.

Po vysušení a vyhodnocení stávající špalíkové dlažby, která byla obnažena ve V3 bylo konstatováno, že špalíky nejsou využitelné pro obnovu podlah. Na návrh NPÚ projevil investor zájem zachovat co nejvíc zachovaných artefaktů a nálezů z objektu Jízdáren a prezentovat je na původním místě, proto bylo navrženo vytvořit exponát vyskládaný ze zachovalých špalíků, které budou prezentovány v expozicích. Návrh exponátu a nacenění dodal pan Urbánek, který zajistil vysoušení a vyhodnocení špalíků.

Zhotovitel expozic navrhl změny v dispozičním řešení v 2NP, které by pro budoucí využití přinesly novou přidanou hodnotu. Navržené změny spočívaly ve vybourání dvou dalších příček a vytvoření podmínek pro vznik prostor pro krátkodobé výstavy. Tento prostor byl původně navržen v 1NP v části Koníren 1, vzhledem k stávající a předpokládané vysoké vlhkosti prostor bylo navrženo upravení a využití k těmto účelům 2 NP. Na základě jednání komise NPÚ bylo doporučeno zachovat maximum podlah v obou konírnách, kterých rozsah a zachování byly vyhodnoceny jako výjimečné v rámci ČR a střední Evropy. Dále zazněl požadavek na provádění minimálních zásahů do nalezené historické podlahy (požadavek se týká zejména zachování prohlubní v cihelné podlaze, ponechání porušených cihel apod jako prezentaci skutečného nalezeného stavu (konzervace a prezentace dochovalého stavu). S ohledem na budoucí využití NPÚ akceptuje lokální opravy v nezbytném rozsahu. Navrženy byly dvě varianty (zachovat nález anebo překrýt stávající stav novým povrchem – rekonstrukcí), za použití speciálních kultur bakterie pro proces biodegradace kontaminace starými motorovými oleji v podloží (týká se starší podlahy v menší konírně). Po jednáních byl odsouhlasen postup biodegradace, realizovaný ve spolupráci s VŠCHT formou dekontaminace podlah V3 pomocí mikroorganismů.

Stav 4 váz, původně umístěných nad průjezdy jižním a východním křídlem vzhledem k poškození již nebyl vhodný k vrácení na své původní místo, bylo doporučeno zástupci NPÚ vázy restaurovat a prezentovat je v rámci nabídky MCZL. O vyjádření k restaurování a nacenění nezbytných prací byla požádána paní Levínská, která restaurovala zbývající vázy a všechny sochy stejně tak kamenné prvky objektu MCZL. Zároveň byly řešeny technické předpoklady pro umístění váz v interiéru, které vyvolaly některé menší úpravy v rámci dodávky stavebních prací. Při jednáních s MK ČR bylo doporučeno rozdělit VZ na dodávky expozic a interiérů na několik samostatných částí. Z důvodu nedostatečné specifikace požadavků na předmět plnění bylo doporučeno vyjmout ze základní části plnění veřejné zakázky (scénické stavby, grafika, hardware zvukové a obrazové náplně) část modely, pořízení snímků do expozic a část zvukové a obrazové náplně, software. Tento krok byl ze strany MK ČR zdůvodněn také příklady obdobných situací z poslední doby, kdy větší zadání obdobných dodávek expo17

zic byly zrušeny z důvodu nedostatečného počtu uchazečů o VZ. Na základě konzultace s odborníky nebylo doporučeno rozdělit obdobným způsobem plnění VZ na dodávky interiérů, které MK ČR také doporučovalo.

Ke dni 31. 8. 2013 byly na základě podepsaného Protokolu o předání a převzetí díla mezi Multifunkčním centrem zámek Lednice, zájmové sdružení právnických osob a „Účastníci sdružení pro výstavbu jízdárny Lednice“, jehož vedoucím účastníkem je společnost IMOS Brno, a.s., účastníkem sdružení I společnost OHL ŽS, a.s. a účastníkem sdružení II společnost UNISTAV a.s. ukončeny stavební práce v rámci realizace projektu „Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum“.

V roce 2013 intenzivně probíhaly stavební práce na zámeckých jízdárnách. Během stavebních prací v roce 2013 se uskutečnilo 32 Kontrolních dnů stavby, na kterých se průběžně řešili postupy stavebních prací a dodržování harmonogramu stavebních prací. Současně se v roce 2013 uskutečnilo 7 Statutárních kontrolních dnů, kde se hodnotil průběh stavebních prací na statutární úrovni. Dne 26. 8. 2013 vydal Městský úřad Břeclav, odbor stavebního řádu a obecního živnostenského úřadu Kolaudační souhlas s užíváním stavby. K tomu, aby byl vydán Kolaudační souhlas byla vydána souhlasná stanoviska dotčených orgánů – Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče.

Dne 4. 9. 2013 vydal Národní památkový ústav v Praze, generální ředitelství vyjádření k provedené realizaci a splnění požadavků závazných stanovisek a požadavků památkové péče z kontrolních dnů na stavbě „Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum“.

V následující tabulce je uveden seznam všech závazných stanovisek vydaných Krajským úřadem Jihomoravského kraje – odbor kultury a památkové péče do konce roku 2013. Tato Závazná stanoviska byla postupně vydávána v průběhu realizace stavebních prací. Tabulka č.4

Tabulka vydaných závazných stanovisek k 31. 12. 2013

Pořadové číslo

Číslo jednací

Závazné stanovisko ve věci:

Nabytí PM

1.

JMK 157085/2008

záměru konverze barokních zámeckých koníren v Lednici na multifunkční centrum

21. 1. 2008

2.

JMK 63535/2008

záměru – zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci koníren

10. 7. 2008

3.

JMK 20547/2011

stavební obnovy objektu jižního a východního křídla zámeckých jízdáren v Lednici na multifunkční centrum dle předložené projektové dokumentace ke stavebnímu povolení

11. 3. 2011

4.

JMK 92168/2011

stavební obnovy objektu jižního a východního křídla zámeckých jízdáren v Lednici na multifunkční centrum dle předložené tendrové dokumentace

2. 8. 2011

5.

JMK 167413/2011

změny projektové dokumentace odsouhlasené ve stavebním řízení, spočívající v doplnění dokumentace o vnitřní a venkovní kamerový systém a záměny a doplnění klasických svítidel za svítidla v LED technologii

6.

JMK 85396/2012

realizační projektové dokumemtace – stavební obnova objektů F1 a F2a – statické řešení

7.

JMK 76366/2012

záměru restaurování sochařské výzdoby a kamenných prvků architektury

22. 8. 2012

8.

JMK 97109/2012

sanace vlhkého zdiva v zámeckých jízdárnách

24. 9. 2012

9.

JMK 101263/2012

obnovy dřevěné špalíkové podlahy ve východním křídle jízdárny V3

24. 9. 2012

10.

JMK 104207/2012

úpravy vyústěná kanalizační štoly u východního křídla jízdáren dle předložené dokumentace

15. 10. 2012

22. 12. 2011

9. 8. 2012

11.

JMK 111869/2012

úpravy štoly v místě vývěru pod západním křídlem jízdáren

30. 10. 2012

12.

JMK 111870/2012

sanace komínů na střeše jízdáren

30. 10. 2012

13.

JMK 111864/2012

provedení vnitroareálových rozvodů vody, kanalizace a plynu pro objekt jízdáren

14. 11. 2012

záměru restaurování vrat a oken včetně kovových prvků

21. 11. 2012

14. JMK 117692/2012

18

15. JMK 128036/2012

podchycení kamenného obkladu

16. JMK 130712/2012

opravy a částečné rekonstrukce omítek fasádních plášťů

4. 12. 2012 14. 12. 2012

17. JMK 135803/2012

úpravy trafostanice a technologie stravovacího zařízení

14. 12. 2012

18. JMK 128040/2012

provedení vnitřních rozvodů vytápění, VZT, ZTI, MaR, plynoinstalace a slaboproudu

14. 12. 2012

19. JMK 134422/2012

restaurování sochařské výzdoby

14. 12. 2012

20. JMK 135807/2012

záměru úpravy podlahy v konírně V3

14. 12. 2012

21. JMK 140698/2012

sanace komínů (komín č. 5, 6, 7, 8, 12, 13, 14 a 15) na střeše jízdáren

14. 12. 2012

22. JMK 133170/2012

souhlas s dočasným přemístěním 12 ks soch, 8 ks nepoškozených váz, 4 ks poškozených váz, 2 ks laviček, 6 ks patníků a 10 ks vikýřů

14. 12. 2012

23. JMK 133168/2012

souhlas s dočasným přemístěním 13 ks okenních výplní a 8 ks dřevěných vrat

14. 12. 2012

24. JMK 134454/2012

obnovy vnitřních omítek

25. JMK 6864/2013

provedení venkovního osvětlení, vedení silnoproudu, komunikace a zpevněné plochy

18. 1. 2013

8. 1. 2013

26. JMK 7881/2013

obnovy jízdáren podle dokumentace pro provedení stavby

20. 2. 2013

27. JMK 7912/2013

obnovy iluzivní malby západní, východní a severní strany fasád

20. 2. 2013

28. JMK 7885/2013

obnovy objektu jízdárny – kamenná ostění, mramorové žlaby a obklad v konírně, architektonické a uměleckořemeslné prvky z kamene

1. 3. 2013

29. JMK 7919/2013

restaurování omítkových vrstev v interiéru zámeckých koníren

1. 3. 2013

30. JMK 11015/2013

restaurování interiérových dveří

8. 3. 2013

31. JMK 16286/2013

studie interiérů a koncepce expozic

8. 3. 2013

32. JMK 11013/2013

provádění prací na obnově jízdáren dle dokumentace pro provedení stavby – revize PD

12. 3. 2013

33. JMK 16250/2013

výroby nových oken, nových dveří, prosklené stěny jízdáren

12. 3. 2013

34. JMK 25020/2013

odstranění náletových dřevin

11. 4. 2013

35. JMK 22024/2013

povrchová úprava zámečnických výrobků

11. 4. 2013

36. JMK 27201/2013

restaurování schodišť, zábradlí, brány a dalších dřevěných prvků

26. 4. 2013

37. JMK 22022/2013

obnova dřevěných konstrukcí podhledů sálů a místností v části J1 a J3

7. 5. 2013

38.

JMK 35580/2013

obnova iluzivní malby západní, východní a severní strany fasád

7. 5. 2013

39

JMK 25022/2013

provádění prací na obnově jízdáren dle dokumentace pro provedení stavby – revize únor 2013

14. 5. 2013

40.

JMK 38605/2013

provádění prací na obnově jízdáren dle dokumentace pro provedení stavby – revize březen 2013

14. 5. 2013

41.

JMK 46754/20133

provádění prací na obnově jízdáren dle dokumentace pro provedení stavby – revize duben 2013

4. 6. 2013

42.

JMK 58063/2013

provádění prací na obnově jízdáren dle dokumentace pro provedení stavby – revize květen 2013

4. 6. 2013

43.

JMK 57820/2013

barevného řešení sochařské výzdoby na atice J a V křídla

2. 7. 2013

44.

JMK 76676/2013

provedení okapového chodníčku u východní strany fasády

16. 7. 2013

45.

JMK 71389/2013

restaurování kamenných sloupů v V3

16. 7. 2013

46.

JMK 70405/2013

provádění prací na obnově jízdáren dle dokumentace pro provedení stavby – revize červen 2013

23. 7. 2013

47.

JMK 70407/2013

ke kolaudačnímu souhlasu

48.

JMK 83083/2013

restaurování váz určených k instalaci v interiéru zámeckých jízdáren

13. 8. 2013

49.

JMK 109885/2013

ukotvení pamětní desky na fasádě zámeckých jízdáren a na dlažbě u vstupu do kočárovny

4. 10. 2013

50.

JMK 126076/2013

přemístění 38 ks dřevěných dveřních křídel

5. 8. 2013

19

14. 11. 2013

Programová část Návrh programové části projektu je zaměřen na využití prostor koníren ke vzdělávacím a veřejným kulturním službám. Vedlejším cílem projektu je přispět k prezentaci památky Lednicko-valtického areálu zařazené na Seznam světového dědictví UNESCO a napomoci tak k lepší informovanosti o hodnotách a významu památky a tím k zlepšení péče o krajinu a zachování všech jejich hodnot pro budoucí generace. Neméně významným cílem je přispět k posílení kladného a odpovědného vztahu obyvatel ke kulturní krajině Lednicko-valtického areálu prostřednictvím posílení kulturních a společenských aktivit v rámci obce a širšího území.

Rizika a jejich eliminace Rizikem projektu v počáteční fázi byly především neurčitosti v rozpočtu, který vycházel z dosaženého stupně dokumentace k okamžiku podání žádosti. Hlavním nástrojem eliminace tohoto rizika byla zkušenost a erudice projektanta s realizací staveb v historických objektech a znalost požadavků a speciálních technologických postupů, které se projevily v dalším rozpracování projektu. Odůvodňovala se tímto vyšší hladina rozpočtovaných nákladů. která byla později specifikována v dalších stupních projektové dokumentace. Dalším rizikem, které je nutné při opravě památkových objektů mít na zřeteli, je riziko mimořádných událostí (archeologické nebo jiné cenné nálezy), které si mohou vyžádat změnu harmonogramu stavebních prací nebo budou mít dodatečné nároky na finanční prostředky. Pro minimalizaci tohoto rizika byly prováděny podrobnější průzkumy, které zmapovaly situaci a na základě kterých byly vytvořeny nejvhodnější postupy prací a jejich harmonogram. Významným rizikem projektů s vyšším počtem veřejných zakázek, které na sebe bezprostředně navazují je rovněž možná narůstající délka trvání jednotlivých výběrových řízení a dodržování všech zákonných lhůt, kdy dochází k problémům s koordinací činností. Uvedené lze eliminovat výhradně precizní přípravou zadávacích podmínek.

Programovou náplň Multifunkčního centra zámek Lednice budou tvořit: 1. Vzdělávací programy a aktivity pro všechny stupně vzdělávání, lektorské programy, tematické vzdělávací aktivity a programy v návaznosti na odborné a zájmové činnosti v krajině se zaměřením na vznik a vývoj kulturní krajiny, identifikaci a ochranu jejich hodnot a usměrňování vývoje krajiny. 2. Expozice a výstavy V obnovených prostorách multifunkčního centra jsou plánovány tyto expozice: • Stálá výuková expozice o komponované krajině (na příkladu Lednicko-valtického areálu) • Stálá výuková expozice o hospodaření v krajině (na příkladu Lednicko-valtického areálu) • Vzdělávací expozice o historii a opravě jízdáren v Lednici • Prezentační a výuková expozice o poslání a aktivitách mezinárodních programů v managementu území Biosférické rezervace Dolní Morava a biosférických rezervací ve světě • Výuková expozice o Biosférické rezervaci Dolní Morava • Výuková expozice o památkách světového dědictví UNESCO, se zaměřením na kulturní krajiny • Krátkodobé tematické výstavy.

Propagace a publicita projektu

3. Informační centrum Multifunkčního centra zámek Lednice poskytne informace o aktuální programové nabídce centra, o průběhu, realizaci a výstupech projektu IOP, o historii koníren státního zámku Lednice.

V realizační fázi projektu se propagace a publicita pohybovala v několika úrovních: • Komunikační strategie Během realizace projektu byla vypracována Komunikační strategie projektu, která se bude průběžně aktualizovat na základě zkušeností v provozní fázi projektu. Komunikační strategie obsahuje 3 základní kapitoly, ve kterých je popsán stav současné situace a možnosti dalšího řešení v oblasti propagace. • Povinná publicita Povinná publicita projektu, která byla způsobilým výdajem, byla rozdělena do několika fází: – Výroba a instalace Velkoplošného reklamního panelu v místě a v době realizace projektu

4. Informační centrum Lednicko-valtického areálu, zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO prostřednictvím Site Managera (koordinátora) statku světového kulturního dědictví bude poskytovat odborné informace o kulturní krajině Lednicko-valtického areálu s cílem zlepšit a zachovat hodnoty statku a cílevědomou činností lépe koordinovat péči o území. 5. V objektu dostanou prostor aktivity spolků a organizací obce Lednice a širšího území zaměřené na zlepšení kladného a odpovědného vztahu obyvatel a krajiny.

Na objektu barokních jízdáren byl po celou dobu realizace vyvěšen velkoplošný reklamní panel, který splňoval podmínky dle Příručky pro žadatele a příjemce pro oblast intervence 5.1.: Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. • Výroba a instalace vysvětlujících tabulek

6. Doplňkovou činností plánovanou v objektu budou kulturní a společenské aktivity obyvatel obce Lednice a širšího území.

20

• Publicita ve vztahu k propagaci programové nabídky V průběhu realizační fáze projektu byly vytvořeny a spuštěny do provozu webové stránky projektu www.mczl.cz, které průběžně informují o aktuálním dění v rámci realizace projektu a nadále budou sloužit i pro fázi udržitelnosti.

Vysvětlující tabulky jsou určeny jako pamětní desky pro obecnou, dlouhodobější informovanost o podpoře projektu z Integrovaného operačního programu. Pamětní desky byly vyrobeny z broušeného nerezu a nahradily velkoplošné panely po ukončení stavebních prací.

• Příprava a realizace závěrečné konference Obsahem závěrečné konference bude zejména rekapitulace a shrnutí zkušeností z celého průběhu realizace projektu pro jiné zájemce a podobné aktivity. • Zpracování povinné metodiky projektu V době realizace projektu byl celý průběh zaznamenáván v měsíčních metodických zprávách o průběhu obnovy národní kulturní památky. Tyto zprávy měli za cíl průběžně dokumentovat realizaci projektu po celou dobu realizační fáze projektu. Na základě podkladů, které dokumentují vývoj celé realizace projektu je zpracována a vydána povinná kronika projektu. Pohled na původní stav z roku 2011 a konečný stav památkové obnovy zámeckých jízdáren – jižní křídlo

21

Rozpočet a harmonogram projektu Projekt byl v důsledku dvou prodloužení realizován ve 22 etapách dne 31. 01. 2015. Původní hodnota projektu 496.989.300,75 Kč byla snížena na celkovou částku 461.891.471 Kč, z toho neinvestiční výdaje 15.455.122 Kč, viz níže uvedená tabulka. Byla vykázána celková úspora 35 097 829 Kč. Tato úspora je tvořena především úsporou 1 200 000 Kč na inženýrskou činnost, 7 628 892 Kč na projektovou dokumentaci, 1 516 482 Kč na poradenství, expertní, konzultační a jiné služby, 39 475 411 Kč na stavební část, 6 000 000 na nákup mobiliáře, 295 988 Kč na cestovné, 30 042 Kč na nákup materiálu.

Rekonsrukce půdních krovů

Původní a restaurované sochy na střeše jízdárny

Archeoprůzkum a výstavba podzemních prostor – suterénu – v kočárovně

22

Přehled čerpání rozpočtu projektu Kód

Název nákladu

Schválený rozpočet (v Kč)

01 01.01 01.02 01.03 01.03.01 01.03.02 01.03.03 02 02.01 03 03.01 03.02 03.03 03.04 04 04.01 04.02 04.03 04.04 04.05 04.06 04.07 04.08 04.09 04.10 05 05.01 05.02 05.03

05.04 05.05 05.06 05.07 05.08 06 06.01 06.02 07 08 09 10

11

Osobní výdaje (pracovní smlouvy) 6 365 000,00 Mzdové náklady – hrubá mzda 3 975 000,00 Odvody soc. a zdrav. pojištění zaměstnavatele 1 390 000,00 Jiné pracovní smlouvy 1 000 000,00 Dohody o pracovní činnosti 1 000 000,00 Dohody o provedení práce 0,00 Autorské honoráře 0,00 Cestovné 380 000,17 Cestovné (dle zákona č. 262/2006 Sb.) 380 000,17 Nákupy materiálu 678 300,24 Nákup materiálu (spotřební, pomocný) 202 300,22 Nákup nezbytného vybavení kanceláří, učeben, odborných pracovišť 0,00 Nákup DHM 476 000,02 Ostatní (specifikujte) 0,00 Nákupy služeb (obch. smlouvy, faktury, paragony) 6 176 100,34 Přepravné (převoz materiálu, sbírkového inventáře, rozměrných částí expozic) 0,00 Pronájmy 0,00 Služby související s provozem kanceláře (telefony, energie aj. režie) 261 800,34 Studie, publikace (tvorba, tisk, kopírování) 0,00 Náklady na povinnou závěrečnou konferenci 654 500,00 Náklady na publicitu (informační tabule, pamětní desky) 797 300,00 Náklady na výběrová řízení 0,00 Náklady na poradenství, expertní, konzultační a jiné služby 4 462 500,00 Právní služby 0,00 Ostatní výše nespecifikované služby (specifikujte) 0,00 Investiční náklady 483 389 900,00 Zabezpečení výstavby (inženýrská činnost) 5 831 000,00 Nákup pozemků, nemovitostí 0,00 Projektová dokumentace (proj. dokumentace stavby, dokumentace pro podání žádosti, EIA, studie proveditelnosti) 25 416 020,00 Stavební části stavby 423 939 880,00 Technologická zařízení (nákup technol. zařízení, strojů a zařízení vč. montáže – nová i použ. zařízení) 9 639 000,00 Nákup nehmotného majetku (patenty, knot-how, licence) 0,00 Nákup mobiliáře 18 564 000,00 Ostatní výše nespecifikované investiční náklady 0,00 Jiné náklady 0,00 Ostatní (nelze využít předchozích řádků – specifikujte) 0,00 DPH, kdy není nárok na odpočet na vstupu 0,00 Křížové financování 0,00 Předpokládané příjmy projektu získané během doby jeho realizace 0,00 Uznatelné výdaje celkem 496 989 300,75 Neuznatelné výdaje celkem (např. bytová výstavba, sankce, nákup osobních vozů, vybavení ubytovacích kapacit, DPH u plátců, výdaje na opravy) 0,00 Celkové náklady projektu 496 989 300,75

23

Upravený rozpočet CELKEM (v Kč)

Upravený rozpočet Z TOHO NEINVESTIČNÍ (v Kč)

12 396 544,00 8 483 500,00 3 150 844,00 762 200,00 762 200,00 0,00 0,00 84 012,00 84 012,00 648 258,00 172 242,00

12 396 544,00 8 483 500,00 3 150 844,00 762 200,00 762 200,00 0,00 0,00 84 012,00 84 012,00 275 906,00 172 242,00

372 352,00 103 664,00 0,00 6 362 060,00

0,00 103 664,00 0,00 2 698 660,00

0,00 450 082,00

0,00 450 082,00

628 960,00 150 000,00 150 000,00 187 000,00 1 000 000,00

628 960,00 150 000,00 150 000,00 187 000,00 0,00

2 946 018,00 850 000,00 0,00 442 400 597,00 4 631 000,00 0,00

767 218,00 365 400,00 0,00 0,00 0,00 0,00

17 787 128,00 384 464 469,00

0,00 0,00

22 939 000,00

0,00

15 000,00 12 564 000,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 461 891 471,00

0,00 15 455 122,00

0,00 461 891 471,00

0,00 15 455 122,00

Harmonogram projektu Aktivita

2011 7

Kašna v průjezdu jižního křídla – původní stav a současný stav po restaurování

činnost manažerů projektu – osobní náklady VZ 09 telekomunikační služby služby pro provoz kanceláře výkon zadavatelských činností cestovné nákup materiálu nákup DHM náklady na poradenství, expertní a konzult.sl. realizace dokumentace metodiky vzor. projekt příprava a realizace konference k projektu zhotovení prezentačních materiálů k výsledkům projektu zhotovení pamětní desky VZ 13 výběr zhotovitele studie interiérů a koncepce expozic příprava studie interiérů a koncepce expozic VZ 10 pojišťovna plnění pojistné VZ 07 výkon TDI výkon TDI VZ 08 výkon BOZP výkon BOZP DSP (archeolog. průzkum) DSP (inženýrská činnost) DSP (autorský dozor) VZ 12 výběr dodavatele stavebních prací Stavba – zahájení stav. prací + příprava staveniště Stavba – stavební práce – východní křídlo Stavba – stavební práce – jižní křídlo Stavba – opatření proti vodě – suterén Stavba – opatření proti vodě – přízemí Stavba – střecha, krov Stavba – přípojky Stavba – VZT Stavba – chlazení Stavba – TZB – kotelna Stavba – technologie sálu, akustika, podium Stavba – gastrotechnologie VZ26 – dodávka zařízení interiéru + expozice, VZ27 – Scénická technika VZ28 – Dodávka IT techniky VZ31 – Orientační a informační systém VZ33 – Scénická technika – osvětlení VZ34 – Právní poradenství VZ37 – Multimedia II VZ38 – Výroba trojrozměrných plasdtových modelů terénu II kolaudační řízení VZ 18 znalecký posudek břemen zhotovení znaleckého posudku břemen VZ ICT kancelář ICT kancelář účetní SW 24

8

9

10

11

12

2013

2012 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

7

2014 8

9

25

10

11

12

1

2

3

4

5

6

7

2015 8

9

10

11

12

1

Výběrové řízení projektu Název VŘ

Datum zahájení VŘ

Datum ukončení VŘ

Druh VŘ

Stav VŘ

Firma

Zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí k projektu – Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum

11. 2. 2008

28. 2. 2008

VZMR

ukončeno

ARCHITEKTI D.R.N.H., s.r.o.

Zpracování stratigrafického průzkumu povrchových úprav interiéru a exteriéru objektu zámeckých jízdáren v Lednici

1. 9. 2008

18. 9. 2008

VZMR

ukončeno

Mgr. Zoja Matulíková

Zpracování žádosti k projektu „Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum“ předkládaného do 1. kontinuální výzvy IOP pro období 2007–2013, prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje, oblast intervence 5.1b Národní podpora využití potenciálu

23. 1. 2009

18. 2. 2009

VZMR

ukončeno

Regionální rozvojová agentura jižní Moravy

3. 6. 2010

23. 6. 2010

VZMR

ukončeno

BRNOINVEST, spol. s r.o.

Výběr dodavatele IT zařízení

27. 6. 2011

15. 9. 2011

VZMR

ukončeno

AutoCont, a.s.

Výběr zhotovitele projektové dokumentace pro stavební povolení

17. 8. 2010

31. 12. 2010

otevřené Nadlimitní

ukončeno

Arch.Design, s.r.o.

otevřené Podlimitní

ukončeno

INFRAM, a.s.

8. 3. 2012

VZMR

ukončeno

INFRAM, a.s.

11. 7. 2011

11. 8. 2011

VZMR

nenaplněno

–

1. 7. 2011

30. 9. 2011

otevřené Podlimitní

zrušeno

–

VZMR

ukončeno

MT LEGAL s.r.o.

otevřené Nadlimitní

ukončeno

„Účastníci sdružení pro výstavbu jízdárny Lednice“, jehož vedoucím účastníkem je společnost IMOS Brno, a.s., účastníkem sdružení I společnost OHL ŽS, a.s. a účastníkem sdružení II společnost UNISTAV a.s.

zjednodušené Podlimitní

ukončeno

Ing. Zdeněk Sendler

VZMR

ukončeno

Fial, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

otevřené Nadlimitní

zrušeno

–

otevřené Nadlimitní

zrušeno

–

Výkon zadavatelských činností – Zámecké jízdárny v Lednici – multifunkční centrum

Výběr dodavatele služby „Technický dozor investora“

28. 3. 2012

Výběr dodavatele služby „Výkon koordinátora BOZP“ 30. 11. 2011 Výběr dodavatele telekomunikačních služeb provozu kanceláře manažera projektu Výběr pojišťovny pro pojištění objektu

Výkon zadavatelských činností – Zámecké jízdárny v Lednici – multifunkční centrum – zhotovitel stavebních prací Výběr zhotovitele stavebních prací

Výběr zhotovitele studie interiérů a koncepce expozic

31. 7. 2012

2. 6. 2011

15. 7. 2011

2. 12. 2011

3. 5. 2012

29. 3 .2012

31. 7. 2012

Výkon zadavatelských činností – Zámecké jízdárny v Lednici – multifunční centrum – zhotovitel expozic a zařizovacích předmětů interiérů

1. 8. 2012

22. 11. 2012

Výběr dodavatele expozic

1. 1. 2013

30. 4. 2013

Výběr dodavatele zařizovacích předmětů interiérů

Výběr dodavatele opatření publicity

1. 1. 2013

30. 4. 2013

20. 12. 2009

30. 3. 2010

VZMR

nenaplněno

–

Znalecký posudek břemen

1. 6. 2013

31. 7. 2013

VZMR

zrušeno

–

Viz VŘ 019 – jedná se o duplicitní zápis, který nelze odstranit

1. 6. 2013

31. 7. 2013

VZMR

nenaplněno

–

Geodetické zaměření skutečného stavu zámecké jízdárny

21. 9. 2010

16. 11. 2010

VZMR

ukončeno

Ing. Libor Vokřínek

Výkon zadavatelských činností – výběr dodavatele „Výkon TDI“

9. 3. 2012

22. 3. 2012

VZMR

ukončeno

Fial, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

24. 6. 2013

4. 12. 2013

otevřené Nadlimitní

zrušeno

–

Realizace zařízení interiérů a realizace expozice

26

Právní poradenství při realizaci projektu

27. 3. 2013

3. 6. 2013

VZMR

ukončeno

Fial, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

Zhotovení fotografií pro expozice

17. 9. 2013

15. 10. 2013

VZMR

ukončeno

David Židlický

Zhotovení interaktivních multimediálních děl pro expozice

28. 3. 2014

–

zjednodušené Podlimitní

ukončeno

–

Zhotovení multimediálních děl – filmy

28. 3. 2014

29. 7. 2014

část

ukončeno

Petr Točín

Zhotovení multimediálních děl – audionahrávky hudby a ruchů

28. 3. 2014

12. 5. 2014

část

zrušeno

–

Zhotovení multimediálních děl – audionahrávky průvodce

28. 3. 2014

23. 6. 2014

část

zrušeno

–

Zhotovení multimediálních děl – animace

28. 3. 2014

11. 8. 2014

část

ukončeno

ER Media Libor Erlebach

Software encyklopedie s informacemi o BR

28. 3. 2014

12. 5. 2014

část

zrušeno

–

Zástupce zadavatele – zhotovitel interiérů a expozic Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum

20. 12. 2013

4. 2. 2014

VZMR

ukončeno

–

Zástupce zadavatele – zhotovitel interiérů a expozic Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum

20. 12. 2013

4. 2. 2014

VZMR

ukončeno

Fial, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

14. 2. 2014

29. 5. 2014

otevřené Nadlimitní

ukončeno

A.M.O.S.Design (expozice)

otevřené Nadlimitní

ukončeno

ADI interier(interier)

zjednodušené Podlimitní

ukončeno

–

Výběr dodavatele expozic

Výběr dodavatele zařizovacích předmětů interiérů

Scénická technika

14. 2. 2014

22. 5. 2014

10. 6. 2014

19. 8. 2014

Dodávka mobilního podia pro multifunkční sál

22. 5. 2014

19. 8. 2014

část

ukončeno

Milan Vidlička AM interier

Ozvučení multifunkčního sálu

22. 5. 2014

19. 8. 2014

část

ukončeno

Milan Vidlička AM interier

Scénické osvětlení multifunkčního sálu

22. 5. 2014

17. 6. 2014

část

zrušeno

–

Dodávka IT techniky

10. 9. 2014

27. 10. 2014

VZMR

ukončeno

AutoCont, a.s.

Odbavovací a pokladní systém

25. 4. 2014

7. 5. 2014

VZMR

zrušeno

–

Audioprůvodce expozicí

22. 5. 2014

10. 7. 2014

VZMR

ukončeno

Promotion and Education s.r.o.

Orientační a informační systém

10. 11. 2014

19. 12. 2014

VZMR

ukončeno

S&K PUBLIC spol. s r.o.

Odbavovací a pokladní systém

23. 5. 2014

3. 7. 2014

VZMR

ukončeno

COMINFO a.s.

Scénická technika – osvětlení

11. 7. 2014

14. 11. 2014

zjednodušené Podlimitní

ukončeno

Dancefloor s.r.o.

Právní poradenství při realizaci projektu

20. 6. 2014

1. 8. 2014

VZMR

ukončeno

Fial, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

Zástupce zadavatele při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu

27. 6. 2014

10. 7. 2014

VZMR

zrušeno

–

5. 8. 2014

25. 8. 2014

VZMR

zrušeno

–

18. 8. 2014

25. 11. 2014

zjednodušené Podlimitní

ukončeno

–

zjednodušené Podlimitní

zrušeno

–

zjednodušené Podlimitní

ukončeno

Mgr. Miloš Vrána – Studio Digital

zjednodušené Podlimitní

ukončeno

IS4U, s.r.o.

VZMR

ukončeno

Jan Morávek

Výroba trojrozměrných plastových lisovaných modelů terénu Zhotovení multimediálních děl pro expozice v rámci realizace projektu s názvem Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum

Audionahrávky hudby a ruchů

Nahrávky pro audioprůvodce a překlady

Vytvoření multimediální aplikace

Výroba trojrozměrných plastových modelů terénu II

18. 8. 2014

18. 8. 2014

18. 8. 2014

2. 9. 2014

–

25. 11. 2014

10. 11. 2014

30. 10. 2014

27

Původní cihlová a dřevěná podlaha v konírně

Malá konírna - obnovené původní podlahy

Ukončení stavebních prací v srpnu 2013

28

Iluzivní malby na fasádě

Jeden z nádherných pohledů na východní křídlo jízdárny

Jižní průjezd

Součástí expozice je i model jízdáren

Součást expozice

29

časné budovy fary na rohu křižovatky cest z Valtic na Podivín a z Břeclavi tak, že její průčelí směrem k zámku probíhalo asi v místě dnešní ohradní zdi parku, jak ukazuje následující obrázek, kde jde o červeně zvýrazněný objekt: Situaci potvrzuje i nejstarší mapa Lednice z roku 1645, kde je objekt zachycen v levé dolní části. Svoboda2 uvádí, že středověká tvrz nemohla splnit požadavky, kladené na soudobé sídlo a navíc na ní mohl žít některý z lichtenštejnských manů. Proto, když se sem v roce 1538 nastěhovala vrchnost, muselo předtím dojít ke stavbě nového sídla, Svoboda uvádí, že šlo o zámek. Dále uvádí, že přestavba probíhala za Hartmanna II., protože podle urbáře byl zámek roku 1578 ve stavbě. Wurm se domnívá, že k úpravám mohlo dojít již k roku 1542, kdy se Jan VI. podruhé oženil.

Zámek ořů Zdeněk Novák Nedílnou součástí života aristokrata byli koně. Knížata z Lichtenštejna patřili k uznávaným znalcům. Gundackar z Lichtenštejna (* 30. ledna 1580 na zámku Lednice; † 5. srpna 1658 a na zámku Wilfersdorf) vydal v roce 1625 knihu o koňských uzdách. Kniha má 33 kapitol a dokládá hlubokou znalost tohoto oboru. Jeho starší bratr, Karel I., kníže z Lichtenštejna (* 1569 pravděpodobně ve Valticích; † 12. února 1627 v Praze) po sobě sice nezanechal žádné dílo věnované koním, nicméně jeho role je nepřehlédnutelná. V roce 1592 si vzal za ženu Annu, dceru Jana Šembery Černohorského z Boskovic, díky ní převzal část ohromného pozemkového majetku Boskoviců, mimo jiné panství Úsov. Součástí dědictví byli nepochybně i koně. V roce 1608 se Karel stal prvním knížetem v rodě, následně stanovil valtický hrad a zámek rezidencí vládnoucího knížete a lednické sídlo letní rezidencí. V Lednici v té době stálo sídlo, které je připomínáno už v 16. století. Jan VI. z Lichtenštejna (1500–1552), hofmistr římského, českého a uherského krále Ferdinanda I.1, si Lednici zvolil za své trvalé sídlo, kromě tradiční lichtenštejnské titulatury (z Lichtenštejna a na Mikulově) se začal psát „na Lednici“. Patrně on vybudoval v Lednici tehdy módní renesanční sídlo, neboť se v roce 1552 nechal pohřbít v kostele, který rovněž vybudoval a jehož pozůstatky nedávno odhalil archeologický průzkum. Wurm se domnívá, že to byl právě Jan VI., kdo vybudoval renesanční sídlo se zahradou, vychází přitom ze skutečnosti, že do té doby se v Lednici uváděl pouze dvůr, někdy dvůr s věží. Naproti tomu zejména česká literatura soudí, že v Lednici mělo stát středověké sídlo, tvrz, chránící křížení cest a brod přes řeku Dyji. Máme za to, že tato tvrz nebo budova na jejím místě vydržela, byla postupně adaptována a sloužila jako sídlo obce až do roku 1884, kdy byla zbourána. Stála vedle sou-

Obr. č. 2 Moravský zemský archiv, F 18 Hlavní registratura Ditrichštejnů v Mikulově, mapa č. 6, výřez

V každém případě už v 16. století vzniklo v Lednici krystalizační jádro, kolem kterého byla komponována zahradní díla. Ohnisko soudobé osy zámek-minaret tak bylo založeno už v 16. století a zahradní kompozice s touto osou pracovaly až do vytvoření její současné podoby. Plán z roku 1647 zachycuje nejstarší známou situaci Lednice. Zobrazení kombinuje zachycení zámku, oranžerie a konírny v půdorysu se zachycením tvrze, dvora, mlýnů a domů v jakési perspektivě. Z toho by se dalo usuzovat, že stavby zachycené v perspektivě jsou stavby existující, zatímco stavby

Obr. č. 1 Výřez z plánu zámku Lednice a okolí z 15. prosince 1845, Národní památkový ústav, Státní zámek lednice

1 2

30

jenž se 4 roky po smrti Jana VI. stal římským císařem) SVOBODA, Miroslav: Lednice lenním statkem moravských markrabat a českých králů, in KORDIOVSKÝ Emil a kol.: Městečko Lednice, Lednice 2004, s. 185

v půdoryse jsou stavby navrhované. Potom bychom museli rozšíření připsat Karlu Eusebiovi z Lichtenštejna. Kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna (* 11. dubna 1611 pravděpodobně na zámku Lednice; † 5. dubna 1684 na zámku Kostelec nad Černými Lesy) procestoval kulturní Evropu a studoval architekturu a zahradní umění, všímal si i vybavení voluptoárů a organizace krajiny. Řadu získaných podnětů uskutečnil na svých panstvích, zejména v Lednici a Valticích, zbytek vložil do Traktátu o architektuře (Werk von der Architektur nebo Instruction über die Gebäude). Je to jeden z mála stavebníků, který po sobě zanechal své vize a představy. Z hlediska vnímání krásy krajiny a její tvorby, tvorby zahrad a voluptoáru je jeho myšlenkový potenciál srovnatelný s jeho současníkem, Andrém le Nôtre, který tvořil zahrady a krajinu francouzských králů a knížat. Nebyl přitom však svobodným tvůrcem, musel respektovat instrukce Ludvíka XIV. Kníže Karel Eusebius je prvním z řady středoevropských aristokratů – architektů, kteří sami vytvářeli novou podobu zahradního a krajinného prostoru (dalšími jsou Hermann kníže z Pückler-Muskau 1785–1871, Ernst hrabě Silva-Taroucca 1860–1936). Liší se od nich jen tím, že dosud není tak známý a uznávaný. Snad i obnova Zámku ořů3 přispěje k jeho většímu uznání. Karel Eusebius žil v době, kdy pomyslné vladařské žezlo na poli vkusu od dosud panující Itálie přebírá Francie. Projevuje se to v řadě oblastí, nejvýrazněji však v krajině a v zahradách. Italské zahrady, zakládané ve střední Evropě patrně od konce 15. století (Visegrád, Tovačov) do konce 18. století (zahrada Kolovratského paláce v Praze na Malé Straně) začínají v polovině 17. století v příhodných terénních podmínkách nahrazovat zahrady francouzské. Italská zahrada mohla ležet ve vztahu k zámku libovolně a mít svou vlastní kompozici. Nebyla vyžadována osová provázanost této kompozice s architekturou zámku, natož s okolní krajinou. To je dodnes patrné na zámku Kratochvíle u Netolic, kde je na fasádě budovy iluzivně namalována věžice mimo geometrickou osu navazující zahrady. Někdy se v zahradách budovaly zvláštní stavby, na něž navazovaly osové partery, které předznamenávaly budoucí osovou kázeň francouzské zahrady (Belveder v Královské zahradě v Praze, i když Zpívající fontána neleží na ose vstupních dveří, Rondel v zahradě zámku Jindřichův Hradec, letohrádek Belarie v zahradě zámku Český Krumlov, Salla terena ve Valdštejnské zahradě v Praze). Italská zahrada je zdobena broderiemi, fontánami a sochami, broderie však nemusí být symetrické podle hlavní osy. V soukromé části zahrady (giardino segreto) se odehrává jiný program než v části reprezentační. V tomto kontextu je zajímavá situace v Bučovicích, které nechal vybudovat děd knížete Karla Eusebia. V půdorysu se areál zámku, předzámčí a zahrad jeví jako osově symetrické dílo. Potenciální hlavní osa vnímaná z půdorysu areálu, totiž osa vstupní brány do zámku končí velkolepou kašnou a nenavazuje na osu zahrady. Přestože kníže Karel Eusebius považoval Bučovice za „naprostou ostudu“, mohla organizace areálu spolu s jeho zkušeností z některých francouzských sídel a přirozeně se znalostí literatury přispět k jeho úvahám o správné organizaci areálu šlechtického sídla.

3

Francouzská zahrada le Nôtreova typu však tvořila se zámkem jednotný osově svázaný celek. „Nekonečná“ osa procházela předzámčím, zámkem, zahradou, oborou a dále do krajiny. Až na přelomu 19. a 20. století byly nekonečné osy přerušeny zasklením vstupů do přízemních prostorů (u nás zámky Slavkov, Dobříš, Trója a další). Francouzská zahrada završila proces proměny proporce plochy, které zaujímala zahrada ve vztahu k ploše, již zaujímalo obydlí, kdy ve středověku byla jen jeho doplňkem. Ve francouzské kompozici zabírá zahrada ohromné prostory a sídlo je jakýmsi šperkem ležícím v jejím těžišti, od nějž je organizován celý prostor zahrady, a navazující krajiny, do níž jsou orientovány vyhlídky (vision claire). Nekonečná osa volně prochází areálem zahrady, otevřeným přízemím sídla (často využívaného jako salla terena). Partery jsou zachovány, ale mají protáhlý tvar, přísně symetrický podle hlavní osy. Technologický pokrok vylepšil efekty fontán šířených ve specializované literatuře. Giardino segreto se stalo východiskem pro princip bosketu, který umožnil vkládat do přísné kompozice „veřejného“ prostoru nečekané vybavení pro sport, odpočinek nebo pobavení. Zájem o optické zákonitosti vyvolal manipulaci s prostorem zahrady (perspective rallentie). Zájem o cizokrajné rostliny přinesl stavby oranžerií.

Obr. č. 3 Model areálu zámku a zahrady ve druhé polovině 17. století

V této pozoruhodné době žil a tvořil kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna a vytvořil v Lednici ideální obraz francouzské zahrady ve stejné době či dokonce dříve, než byl její předobraz vytvořen v areálu Vaux-le-Vicomte ve Francii (1658–1661) a popsal jej v traktátu pod názvem Instruction wegen die Gebäude, tradičně překládaným jako Kniha o architektuře. Kniha je určitou parafrází dobové hospodářské literatury (Hausvaterliteratur). Za první knihu tohoto druhu v novodobých dějinách Evropy můžeme považovat shora uvedenou knihu o zemědělství Petra z Krescensis. Protože kníže ovládal němčinu, latinu, francouzštinu a italštinu, byly mu dostupné různé verze této knihy. Jeho vlastní dílo se nezabývá tématem hospodaření v celé šíři, soustředí se na téma zakládání sídel, stavbu kostelů a zámků, zakládání zahrad (včetně zimních), bažantnic a obor. Sám se však realizace „nekonečné“ osy nedožil. V Lednici jí bránil kostel, ten osu uvolnil až při přestavbě zámku v 18. století (patrné na modelu). Ve Valticích byla osa uvolněna až ubouráním středověkého hradu.

Název použil SEDLMAYR, Hans: Johann Bernard Fischer von Erlach, Wien 1976, podle něj LORENZ, Helmut: Fischer von Erlachs „Scloss der Rosse“ in Eigrub, in Joseph Wenzel von Liechtenstein, Fürst und Diplomat im Europa des 18. Jahrhunderts, Aussstellungkatalog von Reinhold Baumstark, Vaduz1990

31

kašnu v nádvoří bučovického zámku, v zimě 1632–1633 opravil starou kašnu v Lednici a zhotovil šest nových. Vedle toho pracoval na nejméně patnácti kamenných kašnách, které navrhl Tencalla. Dále byl pověřen stavbou dvou kašen 17 stop vysokých (asi 5, 4 m) a bazénu 42 stop širokého (13,2 m) a 30 stop dlouhého (9,5 m). Roku 1643 byl Giovanni Francesco Alfonso Grotti pověřen reorganizací vodního systému v zahradě. Stavitelé Ondřej a jeho syn Jan Křtitel Ernové z Brna následně vystavěli vodárenskou věž vysokou asi 22 m, do níž čerpaly pumpy poháněné mlýnskými koly vodu z řeky Dyje. Tak byl získán dostatečný tlak pro zásobování vodotrysků v zahradě. Zmíněný plán dokládá vodárnu potřebnou pro zásobování zahrad vodou nad jezem na místě, dodnes tomuto účelu určeném (Maurská vodárna, Wingelmüller, asi 1846). Současně tím vznikl vodní rozdíl, který mohl vytvořit kaskády ve vodní zahradě, rovněž podrobně popisované v díle Werk von der Architektur. Kníže založil také první oranžerie. Jak uvádí, musí stát blízko obytných místností paláce, aby byly snadno k dosažení. Pomeranče, „Citroni, Limoni“ a podobné, olivy a marhaníky (granátová jablka) mají být vysázeny v zemi, nikoli v nádobách, v poněkud hustším trojsponu. Mezi nimi má být i plnokvětý marhaník, který sice neplodí, ale má nejkrásnější květy, „so gar angenehm und schen zu sehen ist“. Zámek má podobu čtyřkřídlé budovy, v jejím jižním křídle se nacházel kostel. Asymetricky na zámek je orientován severní čestný dvůr, jasně jsou patrné kulisové zdi, které jej vymezují, s průchody do vedlejších prostor, na východ do ozdobné zahrady, na západ do prostoru, který je graficky pojednán jako záhony v kuchyňské zahradě. Terén zahrady pak klesá amfiteátrem k první terase s kašnou. Patrná je i chodba do grotty. První terasa se za kašnou pravoúhle členěnými čtverci ztrojnásobí do šířky a dalším úhlopříčně členěným čtvercem vybíhá k řece Dyji. Vedle jsou symetricky položeny další dva amfiteátry a na ně navazující pravoúhle členěné čtverce druhé terasy. Na ni sestupují rampy z úhlopříčně členěného čtverce první terasy. Rampami klesá i druhá terasa na nejnižší terasu u řeky, na níž je patrný půdorys stavby, letohrádku postaveného před rokem 1638. Celá zahrada je uzavřená zdí, prolomenou v rozích otvory. Východní je vstupem do vodní zahrady, západní byl patrně jen zamřížovaným oknem s vyhlídkou – příčná nekonečná osa. Ze západní strany je zahrada chráněna jednokřídlou konírnou. Na východ navazuje půdorys ve tvaru kosočtverce tvořeného vodními kanály – vodní zahrada. Mimořádně pozoruhodným útvarem je čtyřřadá alej, která prochází v ose sever-jih areálem zámku a zahrady. Zatímco na jih míří na Valtice, na sever směřuje do volné krajiny, patrně přes oboru doloženou už za knížete Karla I. Plán tak vyhlíží, jakoby někdo postupoval podle Crescenziho návodu. Před východním průčelím zámku, jižně od oranžérie postavené údajně podle vzoru arcibiskupských oranžérií v Salcburku (1655), se nacházela velice ozdobná zahrada uzavřená na zbývajících stranách zdí („hortus conclusus“). Byl to jeden veliký záhon na půdorysu obdélníka a čtvrtkruhovitě vykrojenými rohy, lemovaný plůtkem a vyplněný složitým ornamentem inspirovaným motivem akantové rozviliny. Šlo o zimostrázové („Puxpaum“) plůtky v pískové ploše, doplněné květinami a vegetací v nádobách (ranžírunk). Podélná osa obdélníku prochází východní věží zámku. Pro pohled z ní byl patrně komponován tento obrovský záhon jako úchvatný koberec.

Při úvahách o knížecích sídlech preferuje Karel Eusebius „zdravé povětří“ a možnost honiteb, zemědělství jej příliš nezajímá. Podrobně popisuje strukturu knížecího sídla, včetně zahrad, bažantnic a organizace krajiny. Zemědělství a lesnictví ale přirozeně nezanedbával. Pusté písky na Valticku začal zalesňovat a do panské ekonomie zaváděl nové technologie, např. chov bource morušového. Rozvíjel rovněž chov koní. Na těch mu obzvláště záleželo. Přes všechny přírodní překážky (v letech 1613 a 1625 jsou např. doloženy nálety sarančat) a třicetiletou válku se mu podařilo inovovat hospodářství, které bylo vzorem pro ostatní a jeho sláva se šířila i v dobové literatuře. V knize Georgica Curiosa, vrcholném díle hospodářsky zaměřené literatury 17. století, chválí v úvodu jeho autor, Wolf Helmhard von Hohberg, lichtenštejnské hospodaření i jeho odraz ve výkaznictví. Někteří autoři považují za první projev změny v organizaci prostoru směrem k budoucím zásadám francouzské zahrady prodloužení symetrického ornamentu polokruhem rozděleným cestou v opozici proti fasádě Lucemburského paláce. V Lednici je toto prodloužení (dokonce dvojí, patrně díky svažitému terénu) zaznamenáno na výše uvedeném plánu v roce 1647. Dokládá tak propojení knížete Karla Eusebia s francouzskými elitami. Nekonečná osa, kolem níž organizovali Le Nôtre a Le Vau prostor ve Vaux-le-Vicomte, a která byla považovaná za jeden ze základních znaků revolučního chápání prostoru, však v té době publikována ve Francii nebyla a nebyla podle dostupných zdrojů ještě ani ve Vaux-le-Vicomte vybudována. Nezbývá tedy, než považovat za inspirační zdroj prastarou publikaci Pietra Crescenzi. Ta v knize osmé popisuje zahrady, které mají být položeny na sever od sídla a mají v nich být stromořadí vysázená ve směru sever-jih nikoli napříč východ-západ, aby bylo možno pozorovat zvířata procházející se v oboře. Obora je zmiňována již v instrukci Karla I. Ve svém díle Werk von der Architektur popisuje Karel Eusebius ideální situaci voluptoáru, která téměř odpovídá uvedenému plánu, a to včetně podrobného popisu zahrady, oranžerie, vodních kanálů, grott, voliér a dráhy pro míčovou hru pall-mall, kterou nazývá Pallemaiglie-Spiel. Popisuje rovněž hvězdu v oboře a její účel. Dále zmiňuje krajinné úpravy ve Slezsku, kde mají být vybudovány vznešené paláce, navzájem propojené přímými a širokými „Stradoni“, tedy cestami osázenými stromy, a to smrky, které jsou celý rok zelené a rostou zpříma. Smrky má vůbec ve velké oblibě, doporučuje sázet je i kolem vodních kanálů a stříhat do špalírů, nebo do alejí v oboře. Jsou podle něj totiž krásnější než jedle, protože mají hustší větve. Krajinné úpravy měly zasáhnout i panství Valtice, kde měla být na vrchu Rajstně („Perg der Reischen“) postavena rezidence (místo na kterém stojí valtický zámek, je totiž malé a úzké), protože je tam zdravý vzduch, hodně místa a krásné vyhlídky na všechny 4 strany. Rezidence měla ležet v ose založené lednické aleje („Eusgrueber Weg“). Naopak v Lednici má „Palatium“ získat nové místo tak aby „Stradon“ z Valtic vedl ke vjezdu do zámku. Nová hráz rybníka (Hlohoveckého) nesmí „Stradon“ poškodit, naopak. Zahradní pavilon u řeky má být zbourán, protože zničil všechen „Prospect“, který dává zahradě obzvláštní milost. Jak uvádí kníže Karel Eusebius, duší zahrady je voda, a proto „sollen unsere Garten reichlich, das ist ibermessig“ vybaveny a okrášleny kašnami. Dvorní kameník Peter Materna, který pro Karlova strýce Maximiliána zhotovil velkolepou Bakchovu 32

Jižně od této zahrady běžela tzv. Dlouhá ulice (její zbytek dnes nese název Slovácká), vzniklá patrně v polovině 13. století po doplnění vsi novými osadníky. Ta oddělovala komplex sídla od další zahrady, která sloužila jako zahrada kuchyňská. Zmiňovaný plán ji zachycuje v rozčlenění také na sedm větších čtverců, dále jednoduše křížově dělených na dvacet osm čtvercových tabulí (od 18. století byla kuchyňská zahrada členěna osmi hvězdicově upraveným cestami lemovanými špalíry z ovocných stromů). Dále jižněji, za cestou na Břeclav, zachycuje plán čtvercový útvar, vyplněný patrně trávníkem. Na mapě panství Lednice z roku 1723 a mapě prvního vojenského mapování (1764) je tato struktura potvrzena a zdá se, že jde o útvar lemovaný dvěma řadami stromů, v jehož středu se nachází stavba. Plány 1789 a 1799 potvrzují obvodové aleje a ukazují že byla vytvořena diagonální cesta sloužící jako odbočka z aleje od Valtic, dodnes používaná. J. F. Hertodt, osobní lékař císařů Leopolda I., Josefa I. a Karla VI. v knize Tartaro mastix moraviae (1699) popisuje pravidelně členěnou zahradu se sochami, kašnami, umělými jeskyněmi a řadou cizokrajných dřevin. Císař Leopold I. s císařovnou navštívil Lednici 17. července 1672 a ocenil oboru. Prohlásil o ní, že je nejkrásnější „in Deutschland“. Protože na plánu z roku 1647 není patrná tzv. Hvězda, zdá se, že ji kníže Karel Eusebius založil později. V Knize o architektuře ji však popisuje. Popisuje ji jako infrastrukturu k lovu, patrně k parforsním honům francouzského typu. Vodní zahradu si Karel Eusebius přeje mít jako vedlejší zahradu, nikoli jako součást zahrady s květinovým parterem, mají v ní být vodní kanály, čím delší a širší, tím krásnější, lemované stromy a špalíry, aby poskytovaly stín. Uprostřed na velkém ostrově má být velký, do výšky stříkající „Bollor“. Na ostrov se přichází po přímé cestě mezi dvěma kanály. Na kanálech musí být plno labutí, tureckých, indiánských a jiných vzácných vodních ptáků. Za ostrovem pokračuje cesta mezi kanály a špalíry dál do krajiny, kde se nachází krásná velká louka, která potěší oko dalekou vyhlídkou. Za špalíry musí zůstat kus lesa plný slavíků, „das angenehmeste Sach der Weldt“. Dál pak pokračuje smrková alej k oboře. Tyto zásady ovlivňovaly po staletí tvůrce Lednicko-valtického areálu. Přestože na sebe braly formy aktuálních módních stylů (anglická zahrada, zahradní krajinářství, krajinářské zahradnictví, italizující zahrada), cíl byl stále stejný. Krédo knížete Karla Eusebia: „Naše stavby musí být odteď ozdobeny architekturou.“ bylo rozšířeno na celou krajinu. V Lednicko-valtickém areálu se tak harmonicky potkává ekonomika s estetikou. Tento příběh se snaží přiblížit expozice Krajinou zahrad. Jak je uvedeno výše, zahradu uzavírala ze západní strany konírna. Zdá se, že to byla trojlodní stavba, rozdělená na 13 úseků symetricky podél střední chodby. To by znamenalo 26 stání. Protože dvě stání měla být podle knížete určena k manipulaci, pojala by taková konírna 24 koní. Tento model byl převzat do stavby nového komplexu, kterou zahájil syn Karla Eusebia, kníže Hans Adam I., v roce 1687, podle projektu Johannna Bernarda Fischera. V roce 1688 byla zbourána stará konírna4. Stavba se protáhla na 20 let a vlastně byla ukončena až přestavbou na konci 18. století (Karl Rudziňski). O stavbě se pojednává na jiném místě této kroniky. Zatímco ve Valticích je rozloha půdorysu koníren menší než vlastní plocha zámku,

ale pocitově jsou mimořádně významné, neboť rámují vjezd do zámku, v Lednici je situace jiná. Jak je patrné z obrázku č. 1, plocha, kterou zaujímá zámek, je velmi malá ve srovnání s ohromnou rozlohou komplexu koníren a jízdáren a hospodářského dvora. Lednické sídlo tak až do radikálních úprav ve druhé polovině 19. století udržovalo tradici vily za městem, jejíž základní funkcí bylo hospodářství a volnočasové aktivity. Podle jistých náznaků se zdá, že kníže Karel Eusebius zamýšlel obdobný příjezd do zámku jako ve Valticích, totiž od západu, rámovaný z jedné strany budovou dvora, z druhé strany komplexem koníren a jízdáren. Nicméně situace nakonec více respektuje předlohu na panství Úsov, kde nechal kníže Karel Eusebius postavit první konírnu. Tu osově svázala s budovou zámku až Hardtmuthova přestavba zámku Nové Zámky na počátku 19. století. Při příjezdu do letní rezidence od Valtic se architektura Zámku ořů vůbec neuplatňuje a mohla tak, stejně jako její náplň – skvostní kočároví koně, sloužit jako moment překvapení. Koně však nakonec odešli, rozsah koníren byl redukován Rudziňského přestavbou západního křídla komplexu na byty. Ve 2. polovině 20. století sloužila jižní velká konírna ve východním křídle jako sklad (jednou Drogerie Břeclav, jindy Fruta Lednice), podobně sloužila i zimní jízdárna, i když v ní se čas od času činily pokusy o jiné využití. Severní malá konírna sloužila jako garáž zemědělské techniky, která udržovala zámecký park, kočárovna byla využita jako tělocvična pro studenty zahradnických oborů, prostory nad ní sloužily jako menza a koleje. V 80. letech 20. století vznikl záměr rozšířit expozice Národního zemědělského muzea ze zámku i do těchto prostorů. Po roce 1993 sloužila jižní konírna jako atraktivní expozice Akvárium Malawi. V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Díky tomu se podařilo zastavit chátrání jedinečného zámeckého areálu a postupně byl rekonstruován skleník, zámek, akvadukt, konsolidován zámecký park. Jen Zámek ořů se „jen“ jakžtakž udržoval, byla opravena střecha, ale chyběl nápad, jak jej propojit s provozem zámku. Když se díky Věře Jourové, tehdejší náměstkyni ministra pro místní rozvoj, podařilo prosadit mezi vládní priority čerpacího období na léta 2007–2013 památkovou péči, netušili jsme, že z toho nakonec vznikne Integrovaný operační program. V rámci něj se podařilo Aleši Grofovi vyjednat mimořádný podíl, a sice 8 mld Kč na přímou podporu kulturního dědictví, a dalších 11 mld Kč na budování destinací cestovního ruchu v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, přičemž bylo domluveno, že ony destinace – kulturní památky – bude určovat Ministerstvo kultury (potažmo Národní památkový ústav). Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič však 12. září 2012 rozhodl o převodu té druhé částky do regionálních operačních programů a památky tak přišly o spoustu peněz.

33

Při upřesňování priorit programu se mi podařilo prosadit následující: • vytváření a zefektivňování národních metodických center pro vybrané oblasti kulturního dědictví, • realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR, • zdokonalování infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou.

– dalším vzděláváním absolventů učňovských, středních odborných škol, vysokých škol – organizováním specializovaných konferencí, seminářů a to i mezinárodních – osvětou a poskytováním informací pro tvorbu produktů cestovního ruchu – odbornými a populárně naučnými publikacemi, tvorbou populárně naučných pořadů. • Další odborná centra: Centrum dalšího vzdělávání v péči o památky techniky v Ostravě, Centrum dalšího vzdělávání ochrany kulturní krajiny v Lednici, Centrum dalšího vzdělávání v péči o památky lidového stavitelství na Veselém kopci, Centrum dalšího vzdělávání v obnově a údržbě památek architektury v Plasích, Centrum prezentace a propagace v Brně, Centrum dalšího vzdělávání v péči o památky malířství v Praze, Centrum dalšího vzdělávání v péči o památky moderní architektury v Brně, Centrum dalšího vzdělávání v péči o památky sochařství v Praze, Centrum dalšího vzdělávání v péči o památky atd. atd., Centrum internetové televize v... Specifické postavení bude mít Centrum dalšího vzdělávání restaurování uměleckých děl a uměleckořemeslných prací v Litomyšli, které bude po vzoru rakouského pracoviště v Arsenalu ve Vídni nebo bavorského pracoviště v Mnichově poskytovat výjimečné podmínky pro restaurování kulturních památek pronájmem speciálních zařízení za dohledu odborníků NPÚ a umožní tak modernizovat systém výkonu povolání restaurátor. • Ústřední pracoviště zajišťuje koordinaci odborných činností a jejich inspekci, výzkumu a vývoje, vnější vztahy, zahraniční spolupráci, tvorbu koncepčních materiálů, dohlíží na správu svěřeného památkového fondu. Na úseku odborných činností se v ústavu klade důraz na vertikální řízení nejvyšším konzervátorem, podobně je řízena ekonomika ústavu ekonomickým ředitelem, inspekční činnosti a vnější vztahy generálním ředitelem, naopak v oblasti správy památkového objektu stanoví nejvyšší kastelán limity činností kastelánů a jejich územních koordinátorů a pak dohlíží, jak kasteláni limity plní a kreativně dotváří. Územní kastelán pracuje spíše jako koordinátor potřeb a požadavků jednotlivých kastelánů, přičemž území, které koordinuje, vychází spíše z počtu objektů a jejich náročnosti, než z území krajů (např. pro Moravu by postačovali maximálně dva územní kasteláni). Územní kastelán není další přidanou funkcí, je to kastelán objektu, kterého ostatní respektují např. ve struktuře Památky 2000.“ Následně jsem 5. února 2007 s generálním ředitelem projednal úkoly, mezi nimiž byla obsažena i metodická centra, avšak nic se bohužel nestalo a díky změně ve vedení památkové péče na Ministerstvu kultury nebylo plnění stanovených úkolů vyžadováno. Ústavu tím ujel vlak... Jedině díky náhodnému kontaktu s ředitelem územního pracoviště v Kroměříži Janem Slezákem začalo toto pracoviště zpracovávat projektovou žádost na vybudování metodického centra zaměřeného na péči o památky zahradního umění. Když padla zodpovědnost za přípravu čerpání dotací z Integrovaného operačního programu 5.1 na Ministerstvu kultury na energickou Janu Vohralíkovou, téměř zoufale hledala projekty k čerpání vyjednaných prostředků. Protože se v památkové péči dostatečně neorientuje, logicky nevnímala význam metodických center a Národní památkový ústav jí v tom vůbec nevyšel vstříc. Proto upřednostnila cíl „realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovi-

To, že národní metodická centra jsou na prvním místě, není náhodou. Realizace tohoto cíle měla probíhat zejména v Národním památkovém ústavu, který neměl a dosud nemá infrastrukturu pro řádnou přípravu metodik a jejich aplikaci (laboratoře, zkušebny, restaurátorské ateliéry, klimatizované depozitáře, školicí zařízení). Pokud by metodická centra vznikla v nevyužitých částech národních kulturních památek ve správě ústavu (např. konírna v Zákupech, konírny a jízdárny ve Valticích, zámek Valeč či Stekník atd. atd.), 1) byla by předmětná část památky zachráněna získáním nové užitečné funkce a více by se provázaly obě hlavní odborné činnosti ústavu, 2) získala by funkci vycházející z ústavní konstrukce státní památkové péče (vlastník kulturní památky má právo na bezplatné odborné služby), tím by byl vyřešen tíživý problém udržitelnosti realizovaného projektu, 3) díky činnosti metodického centra by byly zachráněny možná stovky dalších památek. Tomu se říká přidaná hodnota. Bohužel se nepodařilo přesvědčit generálního ředitele ústavu Pavla Jerie, aby podniknul přípravné kroky. Sice jsem mu počátkem roku 2007 poslal inspirační e-mail s vizí ústavu, která obsahovala i představu metodických center: • „Ústav se člení na územní pracoviště a odborná centra a správy památkových objektů. Územní pracoviště respektují krajské členění území České republiky, odborná centra respektují příhodné podmínky pro rozvoj specializace péče o tu kterou součást památkového fondu či nakládání s ní. Odborné centrum je zpravidla součástí pracoviště územního, přičemž jedno územní pracoviště může zajišťovat činnost vícera odborných center. Příklad: • Centrum dalšího vzdělávání v obnově a údržbě historických zahrad v Kroměříži • Územní pracoviště v Kroměříži zajišťuje činnost odborného centra zaměřeného na historické zahrady a činnosti spojené s jejich uchováním jak v rovině odborně metodické, tak v rovině praktické, např.: – průzkum, dokumentace, katalogizace zahradních prvků, metodické pokyny, vzorová odborná vyjádření, projektování, tvorba údržbových plánů, vědecká a publikační činnost – zakládání parterů a jejich údržba, stříhání tvarovaných plotů a figur, navrhování a výsadba kobercových záhonů, prosvětlování průhledů, otevírání „oken“, aranžování květin v historických interiérech, péče o oranžérie a skleníky – shromažďování historických odrůd rostlin, udržování sortimentu a rozmnožování, prodej výpěstků. • Odborné centrum poskytuje specializované služby – uvnitř ústavu (metodické vedení všech územních pracovišť publikací metodických materiálů, školením a pořádáním odborných dílen) 34

tého památkového fondu ČR“ a do něj nakonec „natlačila“ i ústav. Aby situaci zjednodušila, navrhla v rámci indikativního seznamu vysoké částky na jednu památku (až půl miliardy Kč). To, že Pavel Jerie nepochopil šanci, kterou ústav pro „své“ ohromné a nevyužité památky měl, nakonec vyplývá i z článku v Lidových novinách. To že byl „nucen tunelovat památky“4, rozuměj pronajímat nevyužité části památek ve správě ústavu jiným subjektům, vyplynulo pouze z toho, že ústav nezasypal Ministerstvo kultury projektovými žádostmi. Všechno zlé je k něčemu dobré. Iniciativa Jany Vohralíkové stimulovala aktivity různých subjektů, od Kláštera premonstrátů Teplá po zájmové sdružení právnických osob Multifunkční centrum zámek Lednice. V roce 2009 jsem byl ministrem kultury Václavem Riedlbauchem „vrácen“ k Integrovanému operačnímu programu a připadl mi úkol vyhlásit konečně výzvy, posoudit projektové žádosti a připravit rozhodnutí. Bez pomoci týmu šikovných lidí, v čele s Josefem Beránkem, by se to těžko podařilo. Rozhodnutí o dotaci na záchranu Zámku ořů podepsal ministr kultury v den svých narozenin – 1. dubna 2010 v Lednici. V roce 2010 jsem byl „odešen“ z Ministerstva kultury a získal jsem místo ředitele Národního zemědělského muzea, toho muzea, které do roku 2002 díky mně ztratilo prostory na zámku v Lednici. Proto jsem v roce 2012 uvítal nabídku architektů Radko Květa a Zdenka Sendlera, abych se s nimi podílel na tvorbě expozice v obnovovaném Zámku ořů.

1. Kočárovna Vstup do výstavních prostor přes kočárovnu. V kočárovně navrhujeme základní nezbytnosti každých výstavních prostor tzn.: – Shromaždiště návštěvníků – Šatny, sociální zázemí – Prodej vstupenek – Prodejní místo (knihy, upomínkové předměty) na srovnatelné světové úrovni – Informace o architektuře „Zámku hřebců“ a způsobu jeho obnovy (doporučujeme umožnit návštěvníkům nahlédnout do prostoru autentického krovu) – Základní informační film, video o krajině (všeobecně, historie) – Základní informace o lokalitě (model) – Zóna volně přístupná – Zóna placená – Bezbariérový přístup ke všem expozicím a příslušným zásadním prostorám. Tento prostor bude sloužit jako zázemí pro víceúčelový sál (např. způsob organizace pohybu nevěřících návštěvníků světových katedrál během bohoslužby), proto bude většina vybavení flexibilní. 2. Konírny Vlastní expozice LVA s časovou vývojovou linkou doplněnou o interaktivní prvky pro děti i dospělé, ozřejmující vývoj krajiny z nejrůznějších aspektů – krajinářství, architektura, historie rodu, zajímavosti… – Dvourozměrné, trojrozměrné exponáty – Audiovizuální prvky – Respekt k historickému prostoru

Takhle to začalo (31. 7. 2012)

„Koncepce expozic v Multifunkčním centru v zámeckých jízdárnách v Lednici – teze Vracíme památky do života – komplex koníren a jízdáren přestal asi 100 let po svém dokončení plnit původní funkci, západní křídlo bylo přestavěno na byty, půda východního křídla byla adaptována na ubytování (Kapucínka). Degenerace původní funkce pokračovala ve dvacátém století a vyvrcholila tím, že malá konírna sloužila jako skladiště Drogerie Břeclav, velká konírna jako skladiště Fruty Lednice, kočárovna byla tělocvičnou a zimní jízdárna skladištěm techniky. Částečné oživení nastalo v 90. letech minulého století, kdy byla ve velké konírně instalována výstava akvarijních ryb, později byly instalovány výstavy i v malé konírně.

3. Druhé nadzemní podlaží – dočasné výstavy, kulturně – společenské prostory a vzdělávací centrum o kulturní krajině. Přestože valná většina prostor není předmětem naší smlouvy, považujeme za nezbytně nutné najít synergické řešení, protože máme obavu, že stávající návrh (místnosti vybavené stoly a sedacím nábytkem) nenaplňuje cíle programu IOP 5.1. a ohrožuje ekonomickou udržitelnost projektu. Proto navrhujeme využít prostor nad velkou konírnou ke krátkodobým výstavám, odborně zaměřené expozici o kulturní krajině České republiky, ekologických aspektech kulturní krajiny, aktivitách BRDM.“

IOP 5.1 umožňuje vrátit unikátní komplex jízdáren a koníren do života soudobé společnosti s novými funkcemi s vyšší přidanou hodnotou.

Cíle • prezentace hodnot nejkrásnější kulturní krajiny na světě – Lednicko-valtického areálu – v kontextu světové a domácí zahradní a krajinářské tvorby • prezentace hodnot unikátní architektury „Zámku hřebců“ – komplexu zámeckých koníren a jízdáren, obnovených vzorovým způsobem • zpřístupnění komplexu zámeckých koníren a jízdáren (popř. zámku) pro všechny skupiny obyvatel na soudobé světové úrovni.

4 Šéfa památkářů prý nutili tunelovat, http://www.lidovky.cz/sefa-pamatkaru-pry-nutili-tunelovat-dvj-/zpravy-domov.aspx?c=A081130_204601_ln_domov_nev

35

Velmi záhy byl vytvořen koncept, který se s malými úpravami nakonec realizoval:

nevěstu Josefa II. – Isabellu Parmskou, na obrazovkách záběry z přehlídek kladrubských koní (patrně se nejvíce blíží typu lednických kočárových koní, španělské jezdecké školy – lipicáni), atd. v kontrastu s tím fotografie Ferarri a záběry z jízdy, aby návštěvníci pochopili, co kůň mohl v minulosti znamenat (přítmí, nasvětlené exponáty, zářící obrazovky, ruchy, pachy) – koně jako způsob reprezentace – připomenutí turnajů, závodů... – koně jako pracovní prostředek – informace o chovu koní používaných v zemědělství a dopravě, srovnání s voly, muly, mezky, osly – lichtenštejnské hospodářství charakteristika prostředí před příchodem Lichtenštejnů paleolit – lovci mamutů, neolit – první zemědělci přicházejí na území dnešní republiky právě tudy, doba bronzová, doba železná, doba římská, Velkomoravská říše – hradiště Nejdek a Pohansko – ekologická havárie – poušť – země ležící ladem – odtud Ladnica – Lednice, (rekultivace knížetem Karlem Eusebiem) středověk – hrady Podivín, Břeclav, Nejdek, Mikulov, Valtice, založení rybníků rodokmen s vyznačenými členy rodu, důležitými pro dějiny areálu ústup z Moravy a návrat na Moravu – foto náhrobní desky Jana VI. a foto erbu Hartmana z Lichtenštejna v Rytířském sále Nové radnice v Brně – odtud význam Lednice v dějinách rodu mapa Moravy, Čech a Dolního Rakouska s vyznačenými panstvími, tabulka výnosů, vazby na areál (např. dovoz jedlí a smrků z Rudy na Moravě) (přirozené světlo, přisvětlené exponáty, mapy, modely pravěkých polí, římského tábora na Mušově, velkomoravských hradišť, středověkých hradů, rytířské brnění).

„Koncepce expozic v Multifunkčním centru v zámeckých jízdárnách v Lednici ZAHRADA EVROPY / LEDNICKÝ EDEN námět na prezentaci Lednicko-valtického areálu (LVA) první návrh k 14. 8. 2012 Vracíme památky do života – komplex koníren a jízdáren přestal asi 100 let po svém dokončení plnit původní funkci, západní křídlo bylo přestavěno na byty, půda východního křídla byla adaptována na ubytování (Kapucínka). Degenerace původní funkce pokračovala ve dvacátém století a vyvrcholila tím, že malá konírna sloužila jako skladiště Drogerie Břeclav, velká konírna jako skladiště Fruty Lednice, kočárovna byla tělocvičnou a zimní jízdárna skladištěm techniky. Částečné oživení nastalo v 90. letech minulého století, kdy byla ve velké konírně instalována výstava akvarijních ryb, později byly instalovány výstavy i v malé konírně. IOP 5.1 umožňuje vrátit unikátní komplex jízdáren a koníren do života soudobé společnosti s novými funkcemi s vyšší přidanou hodnotou.

Cíle • prezentace hodnot nejkrásnější kulturní krajiny na světě – Lednicko-valtického areálu – v kontextu světové a domácí zahradní a krajinářské tvorby • prezentace hodnot unikátní architektury „Zámku hřebců“ – komplexu zámeckých koníren a jízdáren, obnovených vzorovým způsobem

Velká konírna – druhá část začátek – expozice á la Vaux-le-Vicomte – slepý model areálu a na něj promítány dějiny jeho kompozice a její zásady do roku 1805 dále časové vrstvy jednotlivých etap vývoje lednické zahrady a okolní krajiny – zahrada pravidelná – italská a francouzská portrét iniciátora, fotokopie dokumentů (knih, plánů, obrazů), fotografie srovnatelných děl zahradního umění, fotografie typických rostlin, hudba barokní a klasicistní (Vejvanovský, Händel, Mysliveček, Vivaldi,Mozart, Haydn) mapa Evropy s vyznačenými cestami princů a knížat mapa Evropy s vyznačenými zdroji introdukce (pomerančovníky, réva, ovocné stromy) ruchy – zpěv slavíků a kanárů u voliery, lesní rohy – signály parforsního lovu u obory.

• zpřístupnění komplexu zámeckých koníren a jízdáren (popř. zámku) pro všechny skupiny obyvatel na soudobé světové úrovni Kočárovna – iluze zlatého kočáru knížete Václava z Lichtenštejna – fotografie čtyř stran nalepené na kvádr splývající se stěnami sálu, skrývající malé kino se smyčkou s několika verzemi pohádkových záběrů LVA (jaro, léto, podzim, zima) – expozice dokládající výjimečnost unikátní architektury lednického Zámku hřebců (srovnání s konírnami a jízdárnami jiných zámků a paláců) – expozice o funkci komplexu – stáje, jízdárny, kočárovna, seníky, oves, voda, hnůj... – expozice o obnově Zámku hřebců (přirozené světlo, standardní prostředí).

Malá konírna začátek – expozice á la Vaux-le-Vicomte – slepý model areálu a na něj promítány dějiny jeho kompozice a její zásady od roku 1805 – dále časové vrstvy jednotlivých etap vývoje lednické zahrady a okolní krajiny – zahrada malebná – zahrada anglická, krajinářská a sbírková portrét iniciátora, fotokopie dokumentů (knih, plánů, obrazů), fotografie srovnatelných děl zahradního umění, fotografie typických rostlin – hudba romantická (Schubert, Wagner, Dvořák, Smetana) dřevěné kolečko s nákladem hlíny, aby si mohli návštěvníci

Velká konírna – vstupní část – expozice o chovu koní – ve stání pro koně vypreparované exempláře hřebců podle dochované dokumentace, dokládající unikátnost lednického chovu koní, repliky koňských slavnostních postrojů, repliky historických uzd, kniha knížete Maximiliána z Lichtenštejna o koňské uzdě – fotokopie, fotokopie obrazu s průvodem, kde kníže Václav z Lichtenštejna veze 36

představit, jak bylo těžké vykopat rybník a založit park model lešení minaretu – vedle něj Brueghelův obraz Babylonské věže mapa světa s vyznačenou trasou expedice do Severní Ameriky ruchy – cinkání zvonků čínského pavilonu, zpěv ptáků, střelba (lov), vítr.

výrobě modelů. Jarmila Kubešová, která rovněž neměla žádné zkušenosti s budováním expozic, ale byla náročná a nakonec nadšená pro to, aby se vše podařilo. Těm všem a mnoha dalším patří dík za energii, kterou do tvorby expozice vložili. Největší dík však patří Liboru Kabátovi. Nebýt jeho nadhledu, vůle a urputnosti by možná byly některé překážky nepřekonatelné. Oporu neposkytly ani řídící orgán a zprostředkující subjekt programu IOP. Jejich názor na veřejné zakázky, který nakonec zvítězil, totiž to, že se expozice nesoutěžila jako jediná zakázka, ale jako zakázky tři: scénické stavby, hardware a software, může provozovateli v budoucnu způsobit řadu problémů. Snad se to nestane.

... expozice končí výhledem do malebného parku (nutno koordinovat se správou zámku, aby bylo okolí hezky upraveno) mapa Evropy s důsledky Lednické introdukce mapa republiky (+ Slovensko + svět???) s realizacemi absolventů lednických škol a fotografiemi těch, které lidé znají, ale netuší, že mají něco s Lednici společného Mendeleum ochrana přírody – návaznost na expozici BRDM poválečná záchrana areálu památková ochrana – srovnání s památkovými zónami v ČR zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO – srovnání s jinými kulturními krajinami kategorie i podle typologie UNESCO návrh na téma 1. výstavy v prostoru dočasných výstav ve 2.NP:

Lednicko-valtický areál je světový unikát. Vznikl v době, která se nebude opakovat. V době, která přerozdělovala důchod způsobem zcela jiným, než jsme dnes zvyklí. Návštěvníci zámku, skleníku, parku a minaretu jsou oslněni krásou a pohádkovou atmosférou areálu tohoto sídla. Unikají jim však souvislosti. Podle mé dlouholeté průvodcovské zkušenosti úžas návštěvníků přerůstá v ohromení, když jsou seznámeni s vazbami Lednice k Valticím a jejich ekonomickým zázemím na Moravě, v Čechách a v Rakousku, s ohromujícím dílem generací, které v krajině pracovaly po 700 let, s genialitou architektů, zahradníků i stavebníků, prostě se vším tím, co dohromady tvoří Lednicko-valtický areál. Přirozeně nemohu všechny zájemce provádět osobně. Proto jsem uvítal možnost participovat na vytvoření expozice Krajinou zahrad. Expozice, která nechce konkurovat návštěvě zámku, skleníku a parku, ale expozice, která pozve návštěvníky dál do hlubin času a do prostoru unikátní krajiny. Expozice, která návštěvníkům doloží, že i mezi kulturními krajinami, zapsanými do Seznamu světového dědictví UNESCO je areál výjimečný tím, že z každé další komponované kulturní krajiny něco obsahuje. Snad si jí potom budou vážit ještě více. Expozici tvoří 3 informační roviny. • První je určena široké veřejnosti, tedy lidem, kteří navštěvují areál zámku v Lednici proto, aby se setkali s krásou a s pohádkou. Ty by měl oslovit Zlatý kočár knížete Josefa Václava z Lichtenštejna, repliky knížecích korun, čabrak, řádu Zlatého rouna, modely koní a zahrad, animace a filmy. • Druhá informační rovina je určena těm, které zajímá téma kulturní krajiny, její kompozice a ochrany. Pro ně jsou určeny informace na panelech a obrazovkách a expozici biosférické rezervace. Je škoda, že se nepodařilo realizovat námět propojit expozici s terénem prostřednictvím aplikací pracujících s QR kódem a GPS. To snad přibude v budoucnosti. • Třetí informační rovina by měla oslovit odborníky. Pro ně jsou důležité repliky archívních dokumentů, odkazy na literaturu a hlavně badatelna v patře, která, až bude v provozu, by měla zpřístupnit co největší sumu informací o dějinách kulturní krajiny, zahradní architektury, umění, aplikované zahradnické botaniky a dalších souvisejících oborů.

Realizace probíhala s většími či menšími obtížemi, při zpětném pohledu působí až komicky některé debaty se zástupci Národního památkového ústavu. Kupříkladu návrh akvária s rybami, jež byly chovány ve středověkých rybnících, které by expozici v pravém smyslu slova oživilo a učinilo přitažlivější pro děti, realizováno být nemohlo, údajně kvůli tomu, že by zvýšilo vlhkost vzduch v objektu. Národní památkový ústav je však třeba pochválit za to, že zvládnul obnovu západního křídla komplexu a díky tomu se celý zámek ořů vyloupnul v celé své kráse, jak jej naposledy spatřil patrně kníže Jan II. z Lichtenštejna, když nařídil památkovou obnovu celého Lednicko-valtického areálu.

Snad první informační rovina zaujme natolik, že se lidé rádi ponoří do informací hlubších a nakonec se stanou poučenými odborníky, vážícími si odkazu našich předků.

Mezi největší rizika realizace patřila fluktuace některých zúčastněných. Mimořádně pracovitou a úpornou Evu Horsákovou, která však neměla žádné zkušenosti s tvorbou obdobných expozic, vystřídal Marek Vařeka, odborník, který si věřil natolik, že řadu věcí nekonzultoval, což se vymstilo např. při

Nejen Lednicko-valtický areál, ale veškerá krajina, v níž žijeme, si to zaslouží. 37

Schéma rozložení prostor Informační centrum, vstup do expozic Expozice Multifunkční sál Vzdělávací centrum Site manager LVA Management centra

Projekt Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum je zaměřen v první řadě na vzorovou obnovu památky a její nové využití. Multifunkční centrum nabízí své prostory pro vzdělávací a kulturní aktivity s důrazem na kulturní krajinu s využitím modelového příkladu komponované krajiny LVA.

Zámek ořů Jedny z nejkrásnějších a nejrozsáhlejších jízdáren světa. Podobu jim vtiskl věhlasný architekt Johan Bernard Fischer z Erlachu, avšak prosluly také jako domov plemene koní tzv. lednických strakáčů. Ti způsobili senzaci na francouzském dvoře, když byli zapřaženi za kočár při svatbě krále Ludvíka XIV. s Marií Teresou. 38

39

Zimní jízdárna

Kočárovna

Jízdárna poskytovala v zimním období výběh proslulým lednickým strakáčům.

Nejslavnějším zde umístěným kočárem byl zřejmě ten, kterým přijížděl 23. prosince 1738 kníže Josef Václav z Lichtenštejna do Versailles jako velvyslanec císaře Karla VI. Příjezdu velvyslance přihlížel král Ludvík XV., královna Marie Lesczyńská a celý dvůr. Kočár zazářil i v průvodu, který vezl do Vídně nevěstu Josefa II. – Isabellu Parmskou.

483 m2

Multifunkční sál – je největší místností, která 304 m2

dříve sloužila jako jízdárna. Prostor je vhodný zejména k pořádání vzdělávacích akcí pro větší publikum či kulturně-společenské akce.

Informační sál dříve sloužil jako kočárovna. Nyní sál funguje jako informační centrum pro návštěvníky expozic a vzdělávacích prostor. Dále může být využíván pro menší kulturní a společenské akce.

40

Zbrojnice lovných zbraní

Kapucínky

Vedle speciálních parforsních honů (z franc. par force de chiens – silou psů, kdy se zvěř štvala smečkou psů) probíhaly v Lednici i četné lovy zvěře. K uskladnění a zabezpečení zbraní sloužila patrně tato místnost v nadzemním patře jízdáren.

Lidové pojmenování místností pro ubytování personálu jízdáren, služebnictva či například psovodů. Pokojíky byly menší a strohým vybavením připomínaly spíše mnišské cely.

47 m2

140 m2

43 m2

Přednáškový sál je situován v druhém nadzemním podlaží a dříve sloužil jako sklad sena, později jako administrativní prostor pro zámecké služebnictvo a patrně jako zbrojnice lovných zbraní. Nyní je ideální pro využití jako vzdělávací či jednací místnost.

Učebny velké – dvě velké učebny jsou situovány v druhém nadzemním patře a sloužily dříve jako pokoje pro služebnictvo. Učebny jsou ideální pro pořádání přednášek, seminářů či výukových dílen.

41

KRONIKA PROJEKTU Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum Vydalo Multifunkční centrum zámek Lednice – zájmové sdružení právnických osob Foto: archiv MCZL Grafická úprava, sazba, montáž: Emil Jirman Tisk: Lelka, Dolní Bojanovice Náklad: 200 ks 2015