Kronika obce Svonice Od roku 1923 Tato pamětní kniha čítá 200 listů Svonicích 10.ledna 1923. Razítko: nahoře v oblouku: OBECNÍ ÚŘAD následuje znak lva v kulatém razítku dole v oblouku: SVONICE Petr Brych člen ob. výboru
Rezek starosta
Úvod.
Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 9. ledna 1923 byl jsem já františek1 Rezek, rolník a tohoto času již devátý rok obecní starosta, ustanoven prvním kronikářem zdejší obce Svonické. Funkce této ujal jsem se dne 10. ledna 1923. Nejsem zdejším rodákem, jsem 45 roků stár, narozen v Předslavicích, okres Volyně. Do zdejší obce jsem se přiženil na hospodářství Brychů č. 3 roku 1909. Na hospodářství onom říkalo se u Brýchů a také příjmění bylo až dosud zachováno – teprve mnou změněno. Původní jméno po hospodářství udrželo dosud u Nováků č. 5, který dosud má příjmení, jak se na hospodářství říká. Ostatní sousedé – jinak se říká po hospodářství a také příjmění jiné mají. Obec zdejší má nynější dobou 37 čísel a na 190 obyvatelů. Jest zde 14 sedláků od 25 strychů2 do 120; ostatní jsou domkáři a chalupníci. Bývali zde, jak známo, hospodářství větší. Rozděleny byly na polovičku, což (jest) stalo se, před třetím a čtvrtým kolenem. Rozděleny byly tyto hospodářství na třetinu a napůl následovně: Černých č.7 se Zahradským č. 28, Skopců č 16 se Franclů č 35. Tyto byly rozděleny pozdější dobou tak, že i právo starousedlých, které do roku 1919 se užívalo, měli napůl. Rozděleny byly dříve již Seberů č 1. z Antoňů č 21. Brychů č 3 z Dušků č 2. Tyto byly již z dávnějších časů neboť práva starousedlých měli celé. Zmiňuji se zde o právech starousedlých, tedy musím toto objasnit. Toto bylo zavedeno od dávných hystorických časů. Právo starousedlým patří 14 čísel, to jest číslo 1, 2, 3, 5, 6, 7, 12, 13, 14, 15, 16, 21, 28, 35. Tato čísla měla právo na pozemky, lesy i pastviny kterými dle vůle hospodařili. Jistou část lesa obhospodařovali každý při svém čísle (3 strychy) dle svojí libovůle. Ostatní však se obhospodařovalo společně. Společně lesy osazovali a též i káceli. Nařezali dříví nadělali hromady a pak losy tahali o ten či onen díl. Též i pole se dělili losami každých 6 let. Zato měli na sebe povinosti: platit častečně daně, (připlácet) veškeré cesty zdarma zpravovali, též 1 2
V celém dokumentu je zachován původní text a gramatika Plošná míra 28,8 arů. V jiných dokumentech též nazývána korec.
přikrývat a opravovat společně budovy to jsou pastuška, kovárna (č 9 a 10). Tyto budovy byly též vystavěny těmito starousedlími. Rolu 1884 byla jimi postavěna kaple na návsi a stará zvonička zbořena. Chudobinec vystaven r. 1906 též starousedlími. Dálší čísla v obci, zvaní novousedlí, skládají se z chalupníků a domkářů. Tyto do obce ničehož neplatili ani nepřispěli ničím; proto také mimo pasení, což jim dovoleno bylo, žádné nároky neměli. Po válečné době mnoho se změnilo zákonem za dne 19. července 1919. a byly tyto práva starousedlých zrušeny (odejmuty) a přiděleny byly obci. Od toho času nesmějí starousedlí míti nárok na užívání tohoto majetku. Stalo se tak na sněmu z důvodu že sněm skládal se zvětšiny sociálních demokratů, tj. zdělného továrního lidu i znovousedlých na venkově půjdou-li společně do voleb že se právo starousedlých zruší. V mnohých obcí bylo mnoho nepříjemností o tyto práva. Staroudlý jezdili a káceli lesy novousedlí dle zákona zabraňovali (ačkoliv sami na trakařích odváželi používajíce mínění že jest svoboda). V naší obci však klidně věc tato vyšla ačkoliv starousedlí dosti bolně upouštěli svoje práva hystorická, chtějíce vyjíti s malími ve schodě aby se v politické straně netříštili a obci jeden druhým nehašteřili zdoměnkou že jeden druhého jako soused s vypomocí práce ajv. potřebuje. V některých obcí bylo dobře hospodařeno i u nás neboť obec byla bez dluhu aniž by se jaké přirážky obecní vybírali. Tyto se ještě podnes u nás nevybírají, v jiných obcí již se vybírají a to dosti veliké. V obci zdejší hospodaří se skoro podle doby minulé. V obcích kde zvítězili novousedlí (sociální demokraté) přidělávajíce stále dluhy, jednak stát požaduje velké daně nynější dobou novousedlí žádajíce na obci velké požadavky které dnešní dobou jsou nemožné aby obec nesla náklady. Vrátím se ještě k památce starousedlých kterou sluší zde zaznamenati. V čele starousedlích řídil vždy v obci starosta a výbor. U konce každého roku byla zvaná pořádnost to jest, předložení a schválení účtů za celý rok. Zavolal starosta výbor a všechny položky příjmu a vydání se prošli a konečně schválili. Po ukončení těchto účtů
svolali večer všechny starousedlé, slouhu kováře a serbusa obecního též, zde pak přikročeno k hostině u starosty. Obyčejně koupeny husy na hostinu, kovář dal půlku piva slouha čtvrtku a byly též při hostině. Nastalo dělení husí, každý dostal po půlce husi pojedli, popili a pak sobě hodili karty často drželo se až do rána. Přitom i často došlo k hádce a říkali starší že musí tak býti aby za celý rok jeden proti druhému co má sobě domluvili. Druhého dne byly opět kamarádi jakož by se bylo ničehož nestalo. Za mého působení toto bylo jeden rok, nato přišla válka z r. 1914 sousedé museli rukovat do války a tím tato hostina přestala (podle z. ze dne 19./Vll 1919) O této válce jak zhora se zmiňuji bude zde záhodno pojednáti. Válka vypukla roku 1914, nařízena mobilizace 27. července 1914 narukovali všickni mladší do 39 roků. Rád nešel nikdo neboť jsme byly jako čechové od Rakušanů utiskováni a ujařmováni našim jazykem českým. Však muselo se, doufalo se, že vojna dlouho nepotrvá. Však zmýlili jsme se válka trvala do roku 1918. Ve městech byly brzy nouze o živobytí, aby se tomu předešlo stát rekviroval obilí na zemědělcích a vydával těm kdož neměli své vlastní živobytí chlebenky (lístky) a měli dle váhy určeno na lístek 1 kg mouky pro osobu na týden později na 14 dnů. Nastal tím hlad, tu obraceli se lidé z města na venek žadajíce koupit obilí, a jiné hospod. produkty. Zemědělci nemohli však vyhovět neboť museli obilí odevzdati státu. Po vesnicích chodili komisaři a vojáci vysíláni od hejtmanství rekvirovali všeckno obilí i brambory. Každému nechali pouze na živobytí, které bylo též vyměřeno na lístky. U mnohých žádáno tolik obilí že ani neklidili ono množství. Když nemohli odevzdat přišli vojáci prohlédali celé stavení na půdách i v místnostech též i kolem stavení hledali i v zemi a kolem obce. Z obavy aby zůstalo na živobytí schovali zemědělci sobě kam jen mohli často i do země zakopali. Když se jim pak toto našlo odebrali jim ony zásoby bez náhrady a museli k tomu platit pokutu a na mnoho případů byly ještě hodně vězněny. Stalo se u mnoho rolníků že museli též i na lístky kupovati neboť chodili stále rekvisice kolikrát do roka žadajíce obilí po obci. Stalo se roku 1917 když nebylo pro vojsko již živobytí před novou sklizní aby odevzdali všeckny své zásobi. Když jsem šel co starosta obce žalovat hejtmanství aby upustilo od požadavků že sousedé v obci namůžou dodati všeckno obilí které pro svoje živobytí mají
ponecháno jinak bude příští sklizeň nesklizena oni musí rolníci čeleď propustit, osopil se komisař namne a vyhrožoval že za toto jednání půjdu na vojnu. Poněvadž byl jsem si vědom že nejednají správně opřel jsem se a zděloval jsem že půjdu třebas na vojnu ale svoje sousedy jsem povinen hájit neboť byl jsem důvěrou jejich volen a proto se musím jich zastati. Když pak v nejbližší době do obce přišli rekvisicí jednali pak mírněji, ačkoliv musel každý něco od svého živobytí odevzdati. Bylo nám v obci tou dobou též zakázáno do mlýna vozit obilí pro vlastní spotřebu i cukr nám byl zadržen který se pouze na lístky prodával dokud nedodáme požadované množství. Do mlýna se jezdilo v noci a to ve strachu aby četníci napotkali. Potkal-li četník neměl povolení ku mletí a neb vezl větší množství nežli měl určené sebral to majetníku a nedostal zato náhradu žádnou ještě musel platit pokutu a nebo byl uvězněn. Mnozí však shovávali mimo vlastní spotřebu a tak pod rukou prodávali za větší ceny a neb měnili za nejnutnější potřeby domácí jež nebylo k dostání. Ačkoliv stát určil ceny (ovšem nízké 100kg žita nebo pšenice za 30 – 40K.) mnoho se lichvařilo tak, že nesvědomití sedláci nejvíce překupníci a mlynáři tržili velké ceny ovšem pod rukou že nesměli veřejně. V naší obci mnoho nepsetivých??3 nebylo ačkoliv byly částečně také. Nejvíce záměnou za kuřivo, cukr, petrolej, ocet, látky ajn. které ani neuvádím. Též dobytek byl rekvírován tak že nebyly místem nežli krávy a málo telat neboť jakmile dosáhlo váhy 140kg živ.již se muselo odevzdat za nízkou cenu. Pozůstalím doma jak viděti nebylo dobře zvláště manželkám na hospodářstvích jejichž manželé byly ve válce. Lida bylo málo,tak že muselo se zdělávati hospodářství 10 – 16 letým hochem neb starým dědouškem a později se zajatci válčících států. Pole musela býti obdělávána a na mnoze scházelo potahu neboť i koně byly odváděna pro stát. Mnoho bylo smutku v obci většina rolníků r. 1914 padlo do zajetí, většinou ruského.
3
Takto označen nesrozumitelný či vynechaný text.
Během války padli z obce Josef Novák rolník čís.5 který se v 15.roce oženil, v doměnce že vojákem nebyl za půl roku uznán schopným a musel na vojnu a roku 1916 padnul. Dále Jan Doležal a Frant, Pořádek č 18 Korbel Zadovka?? tyto byly svobodní. Jen málo, který do zajetí přišel aby psali domů poněvadž byla velká vzdálenost. Co bylo radosti když některého přišel lístek že jest na živu. Dříve nežli ze zajetí se vrátil frant. Brych ( u franclů č 35) vyhořeli roku 1918 10/9 kdy polovice zásob obilí byla doma. V té době byla veliká nesnáz se stavbou nebylo materiálu ani řemeslníků. Utrpení obyvatelstva bylo velké a zármutku mnoho a jen naděje že bude lépe že národu našemu nadejde okamžik svobody usnadňoval snášeti válečné bídy a strasti. Naděje ta se splnila utrpení národa který trpěl ve válce bylo vykoupeno svobodou. Ve válce národ český nebyl nečiným neboť pracoval na poli národním a ve válce pro své osvobození. Ve světové válce němci pracovali k tomu aby porobily a podmanili národ slovenský a aby získali nadvládu celé Evropi i Asie. Rakousko Uhersko vypovědělo bezdůvodně Srbsku válku. Rakousku připojilo se Německo a tu Francie a Anglie a Rusko viděly, že zbrojení Německa znamená zbrojení proti státům těmto samotným. Tímto vyvinula se světová válka a přistoupily potom k válečným státům na straně Rakouska – Uherska Německo, Turecko a Bulharsko; na straně druhé totiž Srbska, Francie, Anglie, Rusko přistoupily později Itálie, Rumunsko Japonsko, Portugalsko, a konečně Amerika. Všeckny tyto státy jasně viděly, že vítězství Německa by znamenalo porobu Slovanstva. Že cílem války Německa a Rakouska bylo porobení Slovanstva a vůbec Čechů, to vycítil národ Český hned na začátku války a viděl Český národ, když již musel bojovat že nesmí býti a zůstati na straně Rakouska ani Německa, nýbrž na straně druhé. Pracovalo se ve všech směrech, a to všeckny vrstvy národa českého. Vojáci Češi, kteří sloužili proti své vůli v Rakouském vojsku na frontě, zahazovali zbraně, které jim dalo Rakousko do ruky, a v celých vojenských oddílech po sto a tisících přecházeli na stranu druhou, na stranu spojenců, kteří stáli proti Německu a Rakousku. Spisovatelé a žurnalisté pérem a tiskem povzbuzovali národ a ukazovali národu, kde se jedná o jeho býti a nebýti. Vrstvy zemědělské vidouce, že svými výrobky má býti zásobena armáda
Rakouská a Německá, zdržovali pokud bylo možno dodávky pro armádu. Hlavní práce pro osvobození národa konala se za hranicemi; vůdcem zahraničního hnutí osvobozujícího byl nynější pan prezident republiky profesor T. Masarik snímž současně pracovali hlavně nynější ministr zahraničních věcí Dr. Beneš a slovák Dr Štefanik který dosáhnul hodnosti jenerálské ve francouzské armádě. Osvobozující hnutí za hranicemi záleželo vtom že bylo nutno státy spojenecké (Rusko, Francie, Anglie, Itálie a Amerika) přesvědčiti otom že jest třeba rozbíti Rakousko – Uhersko a osvoboditi národy všeckny ujařmené Rakouskem a Německem a tím postaviti hradbu proti snahám Německa směřující dobýti jižní i východní Evropu. Dále bylo nutno u těchto států zakročiti aby dovolili vstupovati do svých vojsk těm Čechům, kteří jako zajatci z vojsk Rakouského dostali se na jejich území. To se také podařilo; spojenecké státy za cíl a program vedení války ze své strany přijali rozbíti Rakouska – Uherska a osvoboditi národů zpodanství Rakouska Uherska. Spojené státy také svolili aby zajatci češi vstupovali do armád spojeneckých a tak utvořili se, po boku spojeneckých armád v Rusku ve Francii a Itálii samostatné vojenské oddíli které národ nazval Legiemi. Zdejší obci sloužil v legii na Ruské frontě Josef Kašpar z čís.13. Když takto národ Český měl svoje vojsko byl uznán vládami spojeneckými za národ vede válku svému osvobození proti Rakousku a Maďarsku a také skutečně když skončila válka zástupci českého národa na mírovém kongresu zaujímali místo jako národ který sám také válku vedl. Válka skončila v listopadu v roce 1918 a to vítězně pro státy spojenecké i též pro národ Český. Po 300 letech od doby bytvi na bílé hoře národ český opět jest osvobozen, má svůj samostatný stát má svoji vládu. Dne 28.října 1918 národ Český v Praze prohlásil samostatný stát československý – prohlásil republiku a ujal se vlády sám v hranicích země České, Moravské, Slezké a severního Uherska(slovenska). Česká samostatnost.
Prohlášení samostatnosti přijato bylo nepopsatelným jásotem, který se nedá spérem vystihnouti a to nejenom v Praze, ale i na venkově. Lidé radostí plakali, objímali se bez rozdílu stavu a zaměstnání,cítili všickni stejnou radost. První presidentem republiky byl zvolen vůdce zahraničního hnutí profesor T. Masaryk, předsedou vlády ustanoven, Dr, Kramář, na mírovém sjezdu zastupoval stát československý. Dr Beneš, jest ministr zahraničních věcí a Dr Kramář jest jako předseda vlády. Národní shromáždění vydávalo nové zákony. Snahou vlády bylo aby noví český stát naše Republika byla vzorem pořádku jiným státům což bylo tím více nutno ježto i spojenci hleděli nedůvěřivě na noví stát. Nastali tu pro noví stát těžké otázky které bylo třeba řešiti. Bylo třeba osamostatnění od měny rakouské bylo třeba postarati se o invalidy, vdovy a sirotky po vojínech padlích a bylo třeba řešiti otázku nezaměstnanosti též opatření potravin ježto zde bylo po válce vše téměř rakouskem vybrakováno a vyloupeno. Řešení těchto otázek vyžadovalo velkých finančních prostředků, a tu stát musel tyto peněžní prostředky hledat u svých poplatníků – proto následovali velké daně. Byly okolkovány staré Rakouské peníze, a polovice nichž byla každému zadržena, byla předepsána dávka z majetku a přírůstku na majetku, byla zavedena zkrátka celá řada nových daní. Tydy zatížení poplatnictva bylo veliké ale bylo aspoň dobrou jednou stránkou že československá měna českost. koruna měla dobrou hodnotu za hranicemi a také stát československý používá důvěry za hranicemi. Kdežto okolní státy nevedli tuto politiku prozíravou finanční; prostředky finanční tiskem stále nových a nových peněz což vedlo drahotě jakou nemožno sobě ani představiti. Ta ku příkladu: německo tiskem papírových peněz znehodnotilo svojí měnu peněz tak, že za jednu korunu československou platí se dnes 124 miliard to jest 1 : 124 000 000 000 německých marek ačkoliv jedna německá marka měla větší hodnotu před úpadkem nežli jedna koruna čes. Daňová břemena, která jsou uvalena na poplatnictvo, byla národní shromážděním usnesena téměř všemi politickými stranami, což jest důkazem, že celý národ měl zájem na tom, aby zanecháno bylo čestné dědictví pro příští pokolení.
Velkým úkolem bylo státu řešení otázky šlechty a jejího majetku; šlechta byla téměř celá německá a za války stavěla se po bok Rakouska proti osvobozovacímu hnutí českého. Šlechta také měla v držení většinou české půdy, a to hlavně od doby války 30leté, kdy půda česká pobrána byla českým pánům a odevzdána do rukou šlechty německé. Národ vypořádal se šlechtou tím způsobem , že národní shromáždění odstranilo veškeré tituly a že půdu velkostatkářskou této šlechty zabralo a rozhodlo, aby půda ta přidělila se za náhradu přiměřenou malým lidem. Tím vzal stát na sebe velký úkol této otázky řešení pozemkové reformy, kteréžto řešení jest tím těžší, že v jiných státech podobného řešení není. Zdejší obci též přidělena půda občanům malých hospodářství do 3ha od velkostatku Malá Blanice; přiděleno ku čís.p. 17, 23, 26, 31, 32, 34, 36 a 37. Vládu vedou lidé z lidu ze všech vrstev národa volené. Úkolem pokolení nynějšího i příštích se staví na základě toho, co nyní bylo vybudováno, by bylo zdárně pokračováno ku blahu vlasti i národa a ku blahu všech vrstev národních. Příští pokolení mejž na zřeteli, aby neopakovala se smutná hystorye Bílé Hory – porážka na Bílé Hoře a tím ztráta české samostatnosti která byla přivoděna hlavně nesvorností národa nedostatkem národního uvědomění vedoucích činitelů. Jen láska k národu a svornost všech vrstev národa dovede zachovati samostatnost národa a státu. Svornost národa není možna bez svornosti všech vrstev národních, zejména obcí a v jednotlivých rodinách; dobrá rodina a dobrá obec jest základem státu a národa. Proto jest toužebným přáním, aby naše malá obec svojí svorností a prací byla vždycky tím jedním pevným kamenkem, na kterém národ stojí. Úkolem všech občanů obce jest pracovati k tomuto cíli; rolník který řádně obdělává své pole, čeledín, který řádně obstarává práce jemu svěřené, hospodyně, která vykonává své domácí práce, každý tímto pracuje pro sebe, pro stát i národ. Nechť, svornost a vzájemná důvěra mezi všemi sousedy obce panuje na vždycky.
Rok 1923 Potom, co bylo řečeno zprvu jako úvod této knihy která začala roku 1923, jest potřeba uvést následující život obce z tohoto roku 1923. Domek č 25 náležející hospodářství Brychů čís.3 byl zbořen 2. května z důvodu bezpečnosti protože byl celý dřevěný slamou krytý a starý. Vystavěn do konce července na témž místě samém nový. Budiž podotknuto , že domek před válkou (1914) stál přibližně 3 000K kdežto roku 1923 stál na 35 000K. 16. září konala se volba nového obecního zastupitelstva. Starostou zvolen Frant. Pelech č. 15. Dosavadní starosta Frant. Rezek č. 3 vykonával funkci starosty přes 9 roků ač byla jemu opět funkce nabízena nechtěl ji více přijmout. 6. list. v noci stala se krádež ve více číslech u Nováků čís. 5 vykradli ve sklepě šesti čeledínům všeckny šaty tak, že zůstalo jim pouze co měli na sobě. Bláhovům č 37 ukradeny 2 prasata které zabili, pod chalupou samotnou a odnesli. Též menší krádeže učinili v čís. 16 vzali pytle cepy ve stodole v čís. 13 sekeru a řemen na stroje navštivili většinou sousedů všade zadem stodolou se vloupali. Počasí roku tohoto bylo až do června velmi drsné jaké nebylo paměti. Od července, počínaje udělalo se teplo až do podzimku jenom že následovalo pak sucho velké tak, že úroda byla špatná. 30 pros. Průměrné ceny obilí a dobytka jsou následující: za 100 kg. Žito 130K pšenice 170K, ječmen 130K, oves 120K. brambory 50K. Hovězí dobytek platí na řezníka za 1kg. živé váhy 5 – 7K. dobytek chovný platí za 1kg váhy živé 7K – 10K. Průměrná cena koně prostředního as 4 000K. Tímto rokem končí též pasení ovcí kteréž konal pastýř obecní tím způsobem že ráno zatroubil na roh a nebo plechovou troubu. Na toto zatroubení vyhnali sousedé ovce a kozy na náves; slouha tyto sehnal a pásl tyto po drahách i na pozemcích bez škody. Pasení toto nyní přestalo proto, že dosavadní slouha jmenován byl v obecním zastupitelstvu co obecní noční hlídač (ponocný) stalo se tak z důvodu aby se čelilo častým krádežím v obci. Nyní ponocný Karel Matoušek hlídá od 10h. večer do 4h. ráno. Každou hodinu noční troubí na roh.
1924 2.února Zemská správa politická opravila a nařídila, aby obec zdejší jmenovala se Svojnice místo Svonice která až dosud se tak jmenovala. 30. dubna Jelikož byly špatné obytné místnosti při kovárně, vystavěla obec zdejší mezi kovárnou a pastuškou, kde dosud stála zahrádka obecní místnosti kováři pokoj – kuchyň a spíž. Tato stavba stála obce 20 000Kč, mimo práce potažní, kterou dělali občané sami zdarma. Dosud obec obecních přirážek neměla, teprve na úhradu dluhu na stavbu tuto, přirážky byly obecní předepsány (50%). 30.list. Rok letošní byl povětšině chladný, z počátku léta častější vláhy a větry; tím obilí přílišně všeckno leželo. Slámy bylo dosti, ale zrna málo. Průměrná cena obilí jest tohoto r. v listopadu za pšenici Kč. 205, žito Kč. 200, ječmen Kč. 230, oves Kč. 140, brambory Kč. 40. hovězí dobytek K 6 – 9 vepřový ž v. 7 – 8 za 1kg. 1925 15.list. konány volby do poslanecké sněmovny a do senátu. Byla touto dobou veliká roztříštěnost politických stran. Zdejší obci též; bylo zdejšími voliči voleno 10 politických stran které následují: hlasů hlasů č 22 Republikánská strana 71 posl.sněm 57 senát č 26 lidová strana 16 -„16 -„č 5 socialní demokraté 5 -„4 -„č 21 Národní sociálové 4 -„4 -„č 3 Agrární korzetívní,Práškovi?? 2 -„2 -„č 15 komunisté 2 -„1 -„č 20 českoslov. národní demokrat. 1 -„0 -„č 17 nacionál social partaj (německá) 1 -„1 -„č 9 social dem Arbaiterpart.(němec.) 1 -„0 -„č 24 Bund der Landervirt (německá) 0 -„2 -„Součet vysledku voleb ve státě byl postupně:
Nejsilnější stranou byla strana Republikánská pak přišli na druhé místo komunisté Strana lidová na místě třetím, pak národní demokraté atd. celkem bylo stran politických 30. Toto nesjednocení nemá ve státě valného účinku dnešní dobou. 28. pros. Rok letošní, byl velice chladným a provázen velkými průtrži mračen a tím v mnoha místech státu byly katastrofální povodně. Obec zdejší byla postižena krupobitím 12. srpna. Postiženy byly pšenice částečně a ovsi všeckny jelikož byla obilí tato ještě neposekané. Úroda tohoto roku byla prostřední. Nejvíce se urodilo zelí, nemělo téměř ceny a proto bylo ponejvíce skrmeno. Jelikož nastala tuhá zima, již začátkem listopadu, jest ještě dnes viděti o vánocích zelí na poli; ovšem zmrzlé bezcené. Průměrná cena za obilí koncem tohoto roku jest: Pšenice 180Kč, žito 130Kč, oves 130Kč, ječmen 150Kč, brambory 40Kč. dobytek: chovný hovězí 1kg. 4 – 5Kč. na žír (k porážce) 5 – 6Kč ž.v. vepři 10 – 12Kč nž. v. Koně jsou velmi laciné a stále cena jejich klesá. Poslední dobou místo koní v průmyslu a povoznictví užívá se motorových vozidel, čímž koně nemají odbytu. To jest doma i za hranicemi, kde byly koně Netolický světoznámé zvlášť v Rakousku a Bavorsku. 1926 1.června. Chalupa č.p. 17 náležející Tomáši Korbelovi, kteráž se v chatrném stavu nalézala byla během jara častečně novou taškovou krytinou přikryta a chlév přistavěn. Jelikož tato nalézá se v prostřed návsí, byla mezi sousedy nevůle přístavbou této. 2. listopadu. Letošní rok byl zpočátku velmi mokrý tak, že od začátku května do polovice července byly ustavičně deště. Následkem toho byly louky i pole zaplaveny a sena dělali se do žní tak, že posekali se a usušili louky a hned se šlo sekati žito. Obilí bylo v nížinách dříve zralé nežli na kopci; bylo mokrem zpukřelé, bylo též mnoho polehlé tak, že slámi bylo dosti ale zrna málo a slabé. Bramborů bylo rovněž málo, neboť nebylo možno jich v době zrůstu obdělávati. V rovinách byly vůbec vyhynuty. Cena bramborů střední za 100kg. jest 80 – 100Kč. Obilí jest na 100kg 50 – 60Kč. dražší oproti roku loňskému.
1927 1. března Stálími dešti loňského roku zmohli se u dobytka hovězího motolice jaterní, skoro u všech sousedů. Několik kusů v obci zašlo touto nemocí. Konečně – státem udělena částečná podpora na léky objednané z Německa čelilo se nemoci této s dobrým výsledkem. 6.července Domek č 27 náležející Petru Študlaru který byl do základu dřevěný a doškami krytý, byl zbořen a na místě tom, vystavěn domek noví. 1. září, rok běžný jest velmi suchý, jaře byly na mnoze vyhořelé, ozim na zrno uspokojivá. Bramborů bylo ale dosti. Cena žita, jest vyší o proti pšenici, která stojí: za 100kg pšenice 215Kč, žito 220Kč. brambory , nejvýše 30Kč za 100kg. 16. října, konány obecní volby v republice, starostou zvolen 6. list. Jan Beránek rolník č 14. jednohlasně. 12.prosince Jako dosavadní kronikář této knihy Frant. Rezek přesídlil jsem do obce Strunkovic; předávám proto tuto pamětní knihu obci, aby se vedení kroniky obce zdejší ujal jiný soused. Přejí mnoho zdaru práci budoucí.
1928 Rok tento jest rokem jubilejním tak že všade konaly oslavy desetiletého trvání našeho státu, fšemi místními korporacemi, organýsacemi a spolky. Tyto oslavi měli průběh velice zdařilý a dustojný. 1. května opravil Josef Doležal majitel hospodárství čp. 12. svoji chalupu čp. 19 která byla dosud došky krytá.
1. června Jan Brych čp. 28. přistavil průjezd a kůlnu. 24. června hodil blesk do lípi ve stromoví pod kaplí, proti statku čp. 2. Rok tento byl cekem suchy, takže jaro bylo suché a studené, léto suché a horké, podzim mírný a suchý zima mírná. Poslední den v roce napadlo 40. cm. Vysoká vrstva sněhu. Průměrná cena obylí. Pšenice 180Kč. žito 155Kč. ječmen 170Kč oves 160Kč. brambory 35Kč. za sto kg. 1929 1. ledna začal padat sníh který padal několik dní, napadlo sněhu přes 50. cm. vysoká vrstva načež se dostavili třeskuté mrazi přes 40°C. které trvali až do konce března. Třeskuté mrazi měli zhoubný účinek na ovocné stromy, hlavně ořechy šmahem zmrzli. Třešně též pomrzli asi na 30% Hrušky švestky jabloně též pomrzli asi 25%. Sníh ležel na polích až do první štvrti dubna, a zhoubně působyl na ozim hlavně žita mnoho vyležel. 4. července po páté hodině odpolední dostavila se knám od severo západu bouře a věternou smrští, která vspůsobyla ohromné škody. Obylí v poli šmahem povalené a prudkým líjavcem zatřepané do země, stromy v sadech, i v lesích mnoho přelámáno dosti mohutných vpuli, též pamětné duby vyvráceny i skořenem neb přelomeny vpůli jako sirka. Na střechách krytina utrpěla též ohromné skazi, hřebenáče a tašky lítali ze střechy dolu tak jako déšť. 27. Října konány volby do poslanecké senátu. Zdejšími voliči voleno 6 politických stran Číslo kadydátky Poslanecká Č.15. ato Republikánská strana 68 Č.14. Lidová strana 18 Č.10. Český soc. demokrate 6 Č.8 Národní socíáliste 1 „ 1 Komůnysté 1 „ 19 Němečtí socialní demokrate 1
sněmovny a do Senát. 60 18 6 1 -
Rok běžný byl celkem suchý. Jaro krásné a suché. Léto suché. Podzim krásný a příliš suchý že na některých pozemcích nebylo možno ani zaorat. Zima mírna a bez sněhu aš do konce roku Ceny obylí koncem Prosince následující za 1.q. Pšenice 175Kč. za 1.q. Žita 100Kč. za 1.q. Ječmena 120Kč. za 1.q. Ovsa 100Kč. za 1.q. Brambor 20Kč.
1930 1. ledna Obecní zástupitelstvo se usneslo za vesti elektrycký proud do obce Svojnice. 2.únor usneseno fšema občany upraviti obecní pastviny 15.březen započato spracemi na pastvinách, které se provaděli obecně. 1. května Václav Dubovský čp. 1. rozboural obytnou budovu, dosud dřevěnou a došky pokrytou, pak ze základů celou novou postavil. 2.června ve 3. hodiny odpoledne, vznesla se nad naší obcí bouře, která trvala 15. minut. Kroupi padali na sucho ve velikosti holubího vejce a znicili jednu třetinu katastru úplně. Nejvíce rozbita úroda na pozemcích, háje, pod háje, luhy, zasilnicí, a lasičkovi. 4. září se ve Svojnicích po prvé svítilo a mlátilo elektryckým proudem. Elektrysace se prováděla obecně a rozvodná síť po obci a transformátor stáli obec 81 275Kč. 60hal. 2.prosince provedeno sčítání lidu obec naše měla 173. obyvatel 37. domů, 40 bytových stran. Rok běžný byl spíše suchý. Jaro krásne, Léto suché, Podzim příznivý. Zima mírná. Ceny obylí koncem roku
následující. za 1.q. Pšenice 130Kč. za 1.q. za 1.q. Žita 80Kč. za 1.q. Ječmena 115Kč. za 1.q. Ovsa 84Kč. za 1.q. Brambor 18Kč.
Rok 1931 Zprávy povšechné. Rok 1931 byl vyvrcholením světové krise hospodářské, která v plné síle postihla i naši republiku. Ochranářská politika jednotlivých států a vysoká cla na cizozemské výrobky měly za následek, že i naše republika, která je státem vysoce průmyslovým, nemohla umístiti své průmyslové výrobky na cizozemských odbytištích. V důsledku toho mnohé průmyslové podniky omezily, anebo úplně zastavily svoji činnost. I ruch stavební, který byl v předchozích letech velmi čilý, byl touto krisí velmi omezen. Krise tato měla za následek velkou nezaměstnanost u průmyslového a stavebního dělnictva, takže stát musel se sterati asi o půl milionu nezaměstnaných dělníků vyplácením podpor. Tyto podpory značně zatížily státní rozpočet a měly za následek zvýšení četných přímých i nepřímých daní. I stav zemědělský byl v r. 1931. postižen velkou krisí. Světová nadprodukce zemědělských plodin měla za následek veliký pokles cen zemědělských produktů i v našem státě. Ku konci roku 1931 prodávaly se zemědělské výrobky za tyto ceny: 1.q. žita za Kč 130,1.q. pšenice za „ 150,1.q. ječmene za „ 120,1.q. ovsa za „ 100,1.q. brambor za „ 20,Ještě pokles cen postihl zemědělce v produkci živočišné. Byly nesčetné případy, že starší krávy se prodávaly za Kč 200,- 300,- Hovězí dobytek na maso se prodával za 2 – 4Kč za 1kg živé váhy, vepřový dobytek za 8 – 10Kč za 1kg mrtvé váhy. I ceny dobytka koňského značně poklesly, zejména u hříbat, která se prodávala průměrně za Kč 1 000,-
Zprávy obecní: Dne 28. března 1931 obecní zastupitelstvo jmenovalo lesním hospodářem Ing. Matasa, státního lesního správce ve Vitějovicích. Dne 26.dubna 1931 pronajal honební výbor z volné ruky právo honitby na pozemcích katastru obce Svojnic Josefu Doležalovi, rolníku ve Svojnicích č.12. za roční nájem Kč 800,- a sice na dobu od 25.dubna 1931 do 25. dubna 1937. Dne 8. června 1931 usneslo se obecní zastupitelstvo přistoupiti za člena Povltavského elektrárenského svazu v Čes. Budějovicích s kmenovým podílem Kč 27 000,Obecní rozpočet na rok 1931, schválený ve schůzi obec. zastupitelstva dne 7. listopadu 1930: Potřeba Kč 12 294,Úhrada „ 8 627,-----------------------------Schodek Kč 3 667,- uhražen bude 130% přirážkou ke všem daním pro rok 1931 v obci předepsaným. V r. 1931 konaly se ve většině obcí naší republiky volby do obecních zastupitelstev. V naší obci volby odpadly, poněvadž k nim byla podána jenom jedna kandidátní listina a sice republikánské strany zemědělského a malorol. lidu. Zvoleni byli tedy do obec. zastupitelstva všichni kandidáti na této kandidátní listině uvedení a sice: Jan Beránek č.14. Václav Brych č.16. Václav Dubovský č.1. Antonín Šandera č.7. Tomáš Hazuka č.24. František Pelech č.15. Tomáš Korbel č.17. Vojtěch Novák č.5. Ferdinand Brych č.32
Při volbě starosty, náměstka a radního, konané dne 6. listopadu 1931, zvoleni byli: Starostou Antonín Šandera č.7., náměstkem starosty dosavadní starosta Jan Beránek č. 14. a radním František Pelech č.15. Do obecní finanční komise byl zvolen: Předsedou: František Pelech č.15. Členy: Petr Študlar, Jan Brych a Václav Dubovský. Vr. 1931 pokračováno bylo v úpravě pěti obecních pastvin, které zaujímají celkem asi 9ha půdy. Dvě se nacházejí „na hůrce“, jedna „za Bohatých chalupou“ a dvě „pod vrchem“. Pastviny byly částečně zorány a uvlečeny, kámen s nich odstraněn, pohnojeny vápnem a jinými umělými hnojivy, osety travinovým semenem, ohraženy ostnatým drátem a zřízeny v nich napaječky pro dobytek. Práce na úpravě těchto pastvin zúčastnili se i se svými potahy všichni hospodáři a chalupníci po celé jaro a podzim a vykonávali je úplně zdarma. Zemědělská rada věnovala na úpravu těchto pastvin subvenci v obnosu 25 000,V r. 1931 provedena byla též kanalisace obce, s níž částečně započato bylo již před lety. Všechna voda a močůvka tekoucí po návsi a z jednotlivých stavení byla cementovými rourami svedena do jímky v dolní části obce se nacházející a odtud rourami částečně jest odváděna na trávníky „na zahradce“ k případnému jejich zavodňování, částečně jest svedena do potoka. Práce s kanalisací spojené byly konány od hospodářů i chalupníků zdarma. Celkový náklad na kanalisaci obnáší Kč (dále neuvedeno??) V projektu vysázeti všechnu neplodnou půdu „pod vrchem“ bylo pokračováno i v r. 1931. Vysázeno bylo celkem 10 tisíc lesních sazenic. které zakoupeny byly od Národní jednoty pošumavské ve Strunkovicích za Kč 5,- za 1 tisíc. Všechny práce s vysazováním spojené byly vykonány zdarma. Zprávy rodinné. V roce 1931 zemřel Jan Šandera, výměnkář v č.7., ve věku 87.let. Odveden a službu vojenskou v r. 1931 nastoupil Antonín Šandera, rol. syn č.7. Změny držebností:
Antonín Bláha, chalupník ve Svojnicích č.37., koupil od Jana Šrámka, který přesídlil do Prachatic, chalupu ve Svojnicích č.31. i s pozemky ve výměře asi 10 strychů za Kč 58 000,-. Nákladnější opravu svých obytných i hospodářských budov provedl Frant. Pelech, rolník č.21. Zprávy povětrnostní. Rok 1931 byl i v ohledu povětrnostním pro zemědělce kritickým. Jaro bylo studené a suché, rovněž léto bylo velice suché. Nepršelo od jarního zasetí až do počátku srpna. Následkem velkého sucha bylo obilí řídké a krátké, předčasně uzrálé, rovněž píce byla velice krátká a řídká. Následkem velkého nedostatku píce a steliva museli četní zemědělci seno a slámu kupovati a tím velice cena jejich stoupla. Prodávala se sláma až za Kč 55,- a seno až za Kč 70,- za 1.q. Dne 8.srpna nastalo období několik týdnů trvajících deštů, které měly za následek, že ovsy, které právě byly požaté, stálým obracením většinou vypadaly a vzrostly, sláma zčernala a shnila, takže nebyla téměř k potřebě. Podzim byl dosti teplý, zima mírná.
Rok 1932 Zprávy všeobecné. Domnívali jsme se že všeobecná hospodářská krise v roce 1931 vyvrcholila a že v roce 1932 nastane již zlepšení, ale byli jsme na velikém omylu. Neje že krise, v roce 1932 se nezmírnila, ale ještě více vzrostla. Následkem vysokých ochranných cel všech států nebylo možno naše průmyslové výrobky umístit na zahraničních trzích, domácí konsum na to nestačil, a tak další průmyslové podniky omezily, anebo úplně zastavily výrobu a propustily dělnictvo, takže koncem roku 1932 měli jsme téměř 1 milion nezaměstnaných, o které se pak musel starat stát vyplácením podpor. Jest pochopitelno, že tyto podpory v mnohých případech braly i osoby nepotřebné anebo práce se štítící. Zmenšeným příjmem na daních a vyplácením těchto podpor byly finanční prostředky státu krajně vyčerpány a ve státním rozpočtu se pak objevil mnoha milionový schodek, na jehož úhradu bylo nutno přísně omeziti všecky výdaje státu a zejména citelně snížit platy veřejných
zaměstnanců. V naší obci, která jest obcí výhradně zemědělskou, nezaměstnaných nebylo. Ještě ve větší míře dolehla v roce 1932 krise na zemědělství. Světová nadvýroba zemědělských produktů měla za následek další veliký pokles cen zemědělských výrobků i v našem státě. Ku konci roku 1932 prodávaly se zemědělské výrobky za tyto ceny: žito1q za Kč 50, pšenice za Kč 130, ječmen za Kč 70, oves za Kč 50, brambory za Kč 15. Některé druhy obilí, jako např. žito a ječmen nebylo možno ani prodati. Vláda sice zřídila na udržení cen zemědělských plodin tzv. obilní syndikát, který však dalšímu poklesu cen obilí zabrániti nedovedl. Rovněž i v produkci živočišné stihl zemědělce v roce 1932 další pokles cen dobytka, který nedovedl zastaviti ani tzv. živočišný syndikát za tím účelem vládou zřízený. Jenom ceny vepřového dobytka se téměř udržely na dosavadní výši. V důsledku tohoto katastrofálního poklesu cen zemědělských výrobků mnoho zemědělců se zadlužilo a mnohým byl majetek v soudní dražbě prodán, neboť příjem za zemědělské výrobky naprosto nestačil na zaplacení vysokých daní a poplatků, na služné čeledi, na běžnou režii v domácnosti a na nákup různých průmyslových výrobků v zemědělství nutně potřebných, neboť tyto vůbec nezlevnily, anebo jen nepatrně. Mnohé průmyslové podniky, nežli by zlevnily ceny svých výrobků, raději zastavily provoz a propustily zaměstnance, o které se pak musel starat stát.
Zprávy obecní. Obecní zastupitelstvo delegovalo do okresního osvětového výboru Antonína Šanderu, starostu obce. Týž byl též pověřen obecním zastupitelstvem zastupováním obce ve školním výboru lidové školy hospodářské ve Vitějovicích. Obecní rozpočet na rok 1932, schválený ve schůzi obec. zastupitelstva dne 5. ledna 1932: Potřeba Kč 10 561,Úhrada „ 6 226,-----------------------------Schodek Kč 4 335,- bude uhražen 150% přirážkou ke všem daním pro rok 1932 v obci předepsaným. V roce 1932 započato bylo s pasením jalového dobytka na obecních pastvinách a sice prozatím jen na obou pastvinách, ne hůrce, ježto ostatní tři pastviny nebyly ještě řádně upraveny a oploceny. Celkem se páslo asi měsíc, tj. od polovice července do polovice srpna. Paseno 50 až 60 kusů jalového dobytka. Otava na
všech pastvinách byla ve veřejné dražbě prodána a pak dílem spasena, dílem posečena. Ve vysazování neplodné půdy „pod vrchem“ lesními sazenicemi bylo pokračováno i v roce 1932. Vysázeno bylo asi 15 tisíc sazenic, které byly zakoupeny od Národní jednoty pošumavské ve Strunkovicích á Kč 5 za tisíc. Veškeré práce s vysazováním těchto kultur spojené byly vykonány od místních hospodářů zdarma. „Na drahách“ byl v roce 1932 zřízen malý rybníček k napájení husí. V roce 1932 vyskytla se v obci pohlavní nákaza hovězího dobytka. Nakaženo bylo asi 50 kusů. Všechen nakažený dobytek s dobrým výsledkem léčil Dr Tomáš Mottl, zvěrolékař ze Strunkovic. Zprávy rodinné. V roce 1932 zemřely: Marie Turková, výměnkářka v čísle 5. ve stáří asi 70 roků, Marie Krejsová, výměnkářka v čísle 15. ve stáří asi 78. roků a Marie Pírková, nájemnice v čísle 31. ve stáří asi 66 roků.
Změny držebností. Opravu své chalupy v roce (Zde chybí text??) tím, že pořídil nový krov a taškovou krytinu. Pronajali: František Pelech, rolník č.15. asi 50 strychů polí a František Rezek, rolník č.3., již podruhé asi 35 strychů polí většinou místním rolníkům a chalupníkům. Učinili tak proto, že zemědělství jest dnes podnikem nerentabilním a poněvadž, jsouce bezdětní, nemusejí se starat o rodinu. Zprávy povětrnostní. Jaro v roce 1932 bylo suché a studené. Následkem velké neúrody v rocr 1931 a následkem suché a studené první polovice roku 1932, byla na jaře veliká nouze o stelivo a píci. Seno a sláma se dovážely z cizozemska za drahé peníze neboť se platilo za slámu až Kč 55 a za seno až Kč 70. Mnozí hospodáři zaplatili za seno a slámu veliké obnosy. Začátkem června nastalo však deštivé a teplé počasí, které mělo blahodárný vliv na vzrůst obilí a píce. Na svátek Božího Těla přišla bouře s krupobitím, které však uškodilo jenom hlavaticím, které musely být znovu vysázeny. Jiných škod krupobití nenadělalo. V důsledku tohoto příznivého počasí červnového byla velká úroda všeho druhu obilí. Rovněž sena, otavy a jetele byl nadbytek. Brambor bylo dosti, zelí taková úroda, že ani nebylo možno je prodati a proto bylo doma
zkruhováno. Prodávalo se 1.q. za Kč 8 – 15. Úroda ovoce všeho druhu byla opravdu rekordní, takže, zejména jablka, byla téměř bezcenná a prodávala se nejvýše za Kč 1 za 1 kg. Podzim byl teplý, zima, zejména před svátky vánočními, byla velice sychravá a mlhavá, takže nastalo epidemické rozšíření chřipky. O vánocích téměř v každé rodině třeba i několik členů leželo nemocno chřipkou. Na štěstí průběh této nemoce byl mírný, bez větších komplikací, takže nikde nenastalo úmrtí.
Rok 1933 Zprávy obecní. Obecní rozpočet na rok 1933 schválaný obecním zastupitelstvem dne 5. listopadu 1932: Potřeba Kč 11 743 Úhrada 7 593 Schodek Kč 4 150 bude uhražen 145% přirážkou ke všem daním v obci pro rok 1933 předepsanýn. Do místní školní rady ve Vitějovicích delegován za obec Svojnice Vojtěch Novák rolník ve Svojnicích č.5. Letošního roku bylo upuštěno od pasení jalového dobytka na obecních pastvinách,píce z nich byla ve veřejné dražbě prodána, ježto obec nutně potřebovala peněz na amortisaci dluhu za elektrisaci. Ve vysazování neplodné půdy pod vrchem bylo pokračováno i v roce 1933. Vysázeno bylo asi 10 tisíc lesních sazenic. Zprávy rodinné V roce 1933 zemřel na vyměnku ve Strunkovicích v dosti stísněných poměrech Václav Brych, bývalý rolník ve Svojnicích čp.2. (Dušek) ve věku asi 61 roků, dlouho letý chovatel státních hřebců a známá osobnost v celém širokém kraji. Zprávy povětrnostní Jaro v roce 1933 bylo celkem chladné a suché o senoseči bylo velmi chladno za slabých drobných přeháněk, tak že senoseč trvala aš do konce července. Začátkem srpna byla veliká vedra a proto všechno obilí na jednou uzrálo. Stále se jenom želo a teprve potom, když bylo všechno obilí pokoseno se sváželo. Koncem srpna bylo po žních. Obilí bylo sice dosti ale cena jeho byla nepatrná. Po celý měsíc
září bylo teplo a sucho, tak že otava se pohodlně sklidila. Bylo jí však málo následkem pozdní senoseče a velikého sucha, které trvalo až do konce roku. Ovoce obzvláště jablek byl nedostatek. Zelí, a zejména brambor byla velká úroda. V roce 1933 byla zaplava myší která natropila na jetelích a na ozimech velikých škod.
Rok 1934. Zprávy všeobecné Vláda republiky Československé ve snaze zachrániti do dluhů se řítící zemědělstvo ustanovila v roce 1934 tak zvanou „Obilní společnost“ (obilní monopol) která jediná byla pověřena nákupem a prodejem obilí za předem pevně stanovené ceny. Prodávalo se žito za Kč. 117. pšenice za Kč. 158. ječmen za Kč. 118. oves za Kč.105. Tyto pevné vyšší ceny obilí byly stanoveny v nejvyšší čas, neboť zemědělství až dosud bylo nerentabilní a upadalo do zkázy. Rovněž takzvaným moratoriem na zemědělské dluhy, zachránila naše vláda tisíce zemědělských podniků před soudní dražbou. Zprávy obecní Obecní rozpočet schválený obecním zastupitelstvem dne 1. listopadu 1933: pro rok 1934. Potřeba Kč. 11 679 Úhrada „ 7 820 Schodek Kč. 3 859 Na úhradu tohoto schodku předepsány budou přirážky ve výši 133% ke všem daním v obci pro 1934 předepsaným. Chovem dvou plemenných býků byl pověřen na 2 roky a sice od 1. května 1934 do 1 května 1936. Vojtěch Novák rolník ve Svojnicích čp.5. za náhradu Kč. 15. za každý připuštěný kus. Ježto proti provádění obecní kanalisace podal odvolání k zemskému úřadu František Rezek rolník ve Svojnicích čp. 3. nařídil okresní úřad v Prachaticích, nové vodoprávní projednání a předložení nového kanalisačního plánu. Proto nemohla býti obecní kanalisace ani v roce 1934 definitivně ukončena. Oprava obecních cest, na lánech a Prachatická byla i v roce 1934 vykonána obvyklým způsobem, totiž hospodáři se svou čeládkou a svými potahy jí provedli zdarma. Seno i otava na obecních pastvinách, byly prodány ve veřejné dražbě a
strženého obnosu bylo užito na zakoupení vápna a založení kompostů ku hnojení obecních pastvin. Zprávy rodinné V roce 1934 zemřeli: Kateřina Hřebečková manželka Jana Hřebečka hostinského ve Svojnicích čp.8 ve stáří 66 roků a Matěj Pech výměnkář ve Svojnicích čp. 13 ve stáří 64 roků. Oženil se Bohumil Valenta syn obecního kováře s Marií Beránkovou rol. dcerou za Svojnic čp. 14 a Jan Tůma ze Svojnic čp. 6. a Tomáš Brych ze Svojnic čp.35. kteří si vzali za manželky dvě sestry a to Růženu a Anežku Jiranovou z Vitějovic. Zprávy povětrnostní: Rok 1934 byl abnormálně suchý vykazující nejmenší počet srážek za poslední desetiletí. Přesto úroda na zrno byla dobrá ale slami bylo málo sena též málo otavi téměř žádné. Jaro bylo teplé a suché, poslední déšť byl dne 6. května kdy se přihnala první bouře a překazila slavnosti stavění máje, kterou pořádalo sdružení republikánského dorostu ve Svojnicích. Pak pršelo až ku konci června. Žně začaly počátkem července a skončeny byly již začátkem srpna. V srpnu přišlo několik vydatných dešťů, které velice prospěli zelí a bramborům, tak že zelí a brambor byla pěkná úroda. Zelí se prodávalo za 16 až 20Kč. brambory za 20 až 25Kč. I ovoce byla slušná úroda. Podzim byl suchý a teplý, zima byla abnormálně teplá a beze sněhu, tak že dobytek se pásl až do konce roku.
Rok 1935 Zprávy všeobecné. Vroce 1935 konal se v Praze velkolepý celostátní sjezd katolíků, jehož hlavních slavností ve dnech 29. a 30. června zúčastnilo se přes půl milionu katolíků z celé republiky. Jako legát svaté Stolice byl přítomen sjezdu pařížský kardinál Verdier, který byl oficielně uvítán zástupci vlády a který svým milým a vlídným vystupováním získal si velkých sympatií celé katolické veřejnosti. Dne 14. prosince 1935 o 12. hodině polední před zástupci vlády Č.S.R. vzdal se pro stáří presidentského úřadu náš první president T.G. Masaryk. Jeho zásluhy o náš stát a lásku vlády a lidu dokazují pocty a
vděčnost, kterou odstouplý president jest všemi zahrnován. Ke jménu prvního presidenta zákonem ustanoven jest přívlastek „Osvoboditel“. Do smrti jeho ponechán mu presidentský plat a sídlo na zámku v Lánech. I hradní stráž mu ponechána jako čestná stráž. Celý národ mu vroucně přeje, aby ještě dlouhá léta ve zdraví se těšil z výsledků svého plodného života. Dne 18. prosince 1935 členy poslanecké sněmovny a senátu manifestační většinou 340 hlasy ze 440 odevzdaných hlasů byl zvolen presidentem republiky její spolubudovatel, dosavadní ministr zahraničí, Dr. Edvard Beneš, jejž odstupující president Osvoboditel za svého nástupce doporučil. Srdečně jej pozdravujeme v nejvyšším úřadě republiky a radujeme se, že slavné dědictví na presidentském stolci přejímá po presidentu Osvoboditeli jeho žák a věrný spolupracovník v díle osvobození a vybudování našeho státu a jeden z nejpřednějších státníků svobodné Evropy. Novému presidentu přejeme z plna srdce pevné zdraví a plný zdar v nejvyšším úřadě republiky v zájmu blaha našeho státu a mírového poslání v celé Evropě. Zprávy obecní. Obecní zastupitelstvo schválilo ve schůzi dne 16. listopadu 1934 následující rozpočet na rok 1935: Potřeba Kč 11 065,Úhrada „ 9 670,Schodek Kč 1 395,Na úhradu tohoto schodku předepsány budou přirážky ve výši 50% ke všem daním v obci pro rok 1935 předepsaným a přirážkám podléhajícím. Obecní zastupitelstvo prodalo v roce 1935 část obecních pozemků ke stavebním účelům následujícím uchazečům: Antonínu Šanderovi č.7. 3 ary pod obecním chudobincem z parcely č. 604. Františku Vlasákovi č. 23. – 63m2 pod jeho obytným stavením z parcely č. 626/1. Tomáši Korbelovi č.17. – 11m2 před jeho obytným stavením z parcely č.626/1. – a to za cenu Kč 5,- za 1m2. Obecní zastupitelstvo povolilo dorostu republikánské strany zasazení „Švehlovy lípy“ před kapličkou a oplocení tohoto místa drátěným plotem. Na obecní pastvině za hůrkou postaveno bylo dřevěné přístřeší, kam by se uchýlil pasoucí se dobytek v čase nepohody a velkého vedra.
Zprávy rodinné. V roce 1935 zemřeli: dne 23. ledna zemřela Vlasta Hřebečková, dcera Josefa Hřebečka, hostinského z č. 8. ve stáří 2 roků. Dne 25. dubna zemřel Antonín Bláha (Bosák), chalupník a sklenář č. 31. ve věku 67. roků. Dne 21. července zemřela Barbora Brychová (Zahradská), manželka Petra Brycha, výměnkáře z č. 28. ve stáří 73 let. Zprávy povětrnostní. V roce 1935 panovalo kritické sucho, jaké už nebylo přes 60 let. Na jaře bylo jen několik slabých dešťů, pak nepršelo celé léto a až na zimu zase trochu zapršelo. Obilí následkem sucha bylo krátké a řídké a o píci byla všude veliká nouze. Obilní společnost stanovila pro rok 1935 následující ceny obilí: Na pšenici Kč 156,50,- na žito Kč 115,50,- na ječmen Kč 115,- a na oves Kč 102,- za 1q. Dobytek byl velmi laciný následkem kritického nedostatku píce.
Rok 1936. Zprávy všeobecné. V roce 1936 nastalo po letech největší hospodářské tísně částečné zlepšení. Počet nezaměstnaných klesal v jednotlivých obdobích rychleji, než v letech předcházejících. Vývoz ale byl stále ohrožován valutovými poklesy v jiných státech. Proto také byla v roce 1936 naše koruna opět o 16% devalvována, kterýžto nutný zákrok měl za následek mírné zdražení zejména výrobků průmyslových, přičemž cena produktů zemědělských zůstala nezvýšena. Na oživení průmyslu měly také vliv zvýšené náklady na zbrojení a opevnění státu. Zprávy obecní. Obecní zastupitelstvo schválilo ve schůzi dne 28. listopadu 1935 následující rozpočet na rok 1936: Potřeba Kč 9 486,Úhrada „ 8 330,Schodek Kč 1 156,Na úhradu tohoto schodku předepsány byly přirážky ve výši 40% ke všem daním v obci pro rok 1936 předepsaným a přirážkám podléhajícím. Vojtěch Novák, rolník č. 5. postavil si v sadu za stodolou kůlnu na slámu a píci. Také František Vlasák, chalupník č. 23. postavil si vedle svého obytného stavení sklep a kůlnu. Dne 3. ledna 1936 koupili Josef a Anna
Doležalovi č. 12. od manželů Petra a Boženy Sosnových z Vitějovic č. 107. les ve výměře 101/2 korce za 20 000,Zprávy rodinné. Dne 11.února 1936 zemřela Albína Dubovská, manželka Václava Dubovského č. 1. (u Seberů) ve stáří 36. roků. Zprávy různé. Rok 1936 byl značně vlhký, zejména jaro se vyznačovalo stálými dešťovými přeháňkami, které měly za následek, že obilí předčasně polehlo a mnohé ani neodkvetlo. Píce sice byl nadprůměrný dostatek, ale obilí byl velký nedostatek, neboť s polí se sklízela na půl shnilá sláma, v níž bylo trochu zadního obilí. Pro zemědělce měl tento nedostatek obilí kritické následky, neboť mnozí se zadlužili, aby dostáli svým platebním povinnostem. Obilní společnost stanovila pro rok 1936 na obilí tyto ceny: pšenice Kč 150,- žito Kč 112,- ječmen Kč 120,- a oves Kč 98,- za 1q. Ceny dobytka následkem velkého dostatku píce a slámy sice stouply, ale tento zisk ani z daleka nevyvážil ztráty, které utrpěli zemědělci katastrofální neúrodou obilí.
Rok 1937. Zprávy všeobecné. Smutná a bolestivá zpráva rozrušila a zarmoutila v úterý 14. září 1937 celou naši vlast: První president republiky československé, president Osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk zemřel toho dne o 3. hod. 20. min. v noci na zámku lánském, když naplnil svého život 87 let, 6 měsíců a 7 dní. Zpráva o jeho skonu vyvolala velikou účast doma i v cizině. Tělesné pozůstatky presidentovy byly vystaveny zprvu v Lánech a pak na pražském hradě, kam až do dne pohřbu proudily nepřetržitě řady obecenstva. Pohřeb byl projevem nevšední úcty statisíců účastníků, kteří přispěchali z blízka i z dáli, aby mrtvému presidentu vzdali zaslouženou čest a projevili mu svou lásku a vděčnost doprovodem na poslední cestě. Pohřben byl za hlubokého smutku celého národa dne 23. září 1937 na lánském hřbitově vedle své choti paní Charlotty Masarykové. Hrob jeho stal se brzy cílem tisíců poutníků, kteří přicházejí z blízka i z dáli, aby se poklonili jeho památce a aby mu projevili svoji lásku a vděčnost. Jeho zásluh o náš stát, jeho prací a
ušlechtilých snah vděčně bude vzpomínati celý národ tak, že jeho památka věky přetrvá. V naší obci v den pohřbu presidenta Osvoboditele velmi četní občané se smutkem v srdcích po celý den poslouchali u přijímačů průběh pohřbu, který byl vysílán rozhlasem. Na budově obecního úřadu po celou dobu smutku vlál smuteční prapor. Četní zdejší občané v hojném počtu účastnili se smutečních slavností ve větších sousedních obcích. Hospodářské zlepšení, které se částečně projevilo již v roce 1936 pokračovalo i v roce 1937 a pronikalo téměř do všech výrobních oborů. Příznivý rozvoj našeho vývozu, rapidní pokles nezaměstnanosti, živý stavební ruch, veliké aktivum ruchu cestovního, rekordní výsledky báňské a hutní výroby, přibývání nových živností a stoupající výnos daňový jsou dobrými ukazateli naší hospodářské konjunktury a opravňují k nadějím, že hospodářská krise let minulých jest již překonána. Zprávy obecní. Honební výbor pronajal z volné ruky právo honitby na pozemcích katastru obce Svojnic dosavadnímu nájemci honitby Josefu Doležalovi , rolníku ve Svojnicích č. 12. za roční nájem Kč 800,- na dobu od 1. ledna 1937 do 31. prosince 1942. Obecní zastupitelstvo schválilo ve schůzi dne 2. prosince 1936 následující obecní rozpočet na rok 1937: Potřeba Kč 9 760,Úhrada „ 7 473,Schodek Kč 2 287,Na úhradu tohoto schodku předepsány budou přirážky ve výši 80% ke všem daním v obci pro rok 1937 předepsaným a přirážkám podléhajícím. Ježto na základě přípisu okresního úřadu v Prachaticích byla zvýšena položka ve vydáních na civilní protileteckou obranu (C.P.O.) z Kč 1 000,- na Kč 4 000,- bylo nutno zvýšiti obecní přirážky z 80% na 185%. (Zde nelze přečíst text dopisovaný tužkou) každoročně odváděti pro kostel ve Vitějovicích t. zv. letník (t.j. máslo do věčné lampy) a přispívati částkou 33Kč 92h na sekání dříví pro tamní kněze. Obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 17. května 1937 se usneslo na vždy se vykoupiti z této povinnosti tím, že obec jednou pro vždy zaplatí 25 násobek obnosu na obec připadajícího. Obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 13. září 1937 jmenovalo pokladníkem Tomáše Hazuku, chalupníka č.24 (Horejšák).
František Pelech, rolník č.21.(Antoň) byl nucen letos odprodati od své živnosti některé pozemky, které od něho koupili zdejší usedlíci a to: Václav Brych č.16 (Skopec) koupil 3 korce pole pod vrchem za Kč 7 000,-. Antonín Šandera č.5. (Černý) koupil 39 arů pole za silnicí (u klínku) za Kč 5 000. Ferdinand Brych č.32 (z hurku) koupil 34 ary pole v lukách za Kč 4 000. Petr Študlar č. 26. (Královák) kopil 3 korce pole na pláni za Kč 7 000. František Vlasák č. 23. koupil půl korce pole za silnicí a u své stodoly za Kč 2 500,- František Pelech č.15. (Jiráň) koupil 1 korec pole v luhách za Kč 4 500,- Tomáš Brych č.35. (Francl) koupil 2 korce pole u kapličky za Kč 9 500,- 1 korec louky na lánech za Kč 6 000. Louka tato stala se předmětem soudního sporu mezi novým majitelem Tomášem Brychem č. 35 a Václavem Dubovským č. 1. (Sebera), který uplatňoval na novém majiteli právo volné cesty přes tuto louku a právo dojíždění na tuto louku při orání svého sousedního pole. Spor byl urovnán tak, že Tomáš Brych ponechal Václavu Dubovskému právo volné cesty přes svou louku. Letošního roku konečně došlo ve Svojnicích k založení hasičského sboru. Dne 18. listopadu 1937 sešli se v hojném počtu v hostinci u Doležalů všichni místní občané, kteří měli zájem na založení sboru a jednomyslně bylo usneseno hasičský sbor založiti a hned zvoleni následující funkcionáři sboru: Starostou sboru zvolen Petr Študlar (Královák), velitelem Josef Doležal (Sosna), podvelitelem Jan Brych (zahradský), jednatelem Ludvík Beránek (u Pořádků), pokladníkem František Pech (Kašpar), velitelem samarit. odboru Ludvík Berának, vzdělavatelem František Vlasák, chemickým referentem Václav Dubovský (Sebera), zbrojmistr Tomáš Hazuka (Horejšák), trubačem Josef Šandera. Za činné členy se přihlásili všichni mladší hospodáři a svobodní synové, za připívající členy se přihlásili všichni starší hospodáři. Usneseno, aby každý držitel zemědělské půdy složil z 1 ha svých pozemků Kč 5 jako mimořádný příspěvek pro nově založený sbor. Veškeré práce spojení s pořízením hačičské zbrojnice provedeny budou společně a zdarma všemi hospodáři a obec poskytne zdarma stavební místo, jakož i kámen a dříví z obecního lesa. Práce spojené s kompostováním obecních pastvin provedeny byly společně všemi hospodáři zdarma. V prosinci t.r. zřízena nová telefonní linka ze Strunkovic do Vitějovic.
Zprávy rodinné. Dne 12. dubna zemřel Petr Brych, výměnkář č. 28. (Zahradský) ve stáří 77 roků. Dne 18. prosince zemřela Marie Studená č. 11. (Dudovka) ve stáří 45 roků. Dne 12. ledna oženil se znovu vdovec Václav Dubovský č.1. (Sebera). Dne 3. června provdala se Anna Brychtová č.2 (u Dušků) do Netolic. V roce 1937 byl odveden a službu vojenskou nastoupil Jan Beránek, rol. syn a zahradník z č. 14. Jako délesloužící poddůstojník opět službu vojenskou nastoupil Josef Brych z č. 32. Různé zprávy. Letošní rok byl hodně suchý. Záhy z jara sice trochu pršelo a proto sklizeň sena a senového jetele byla průměrná. V pozdějším jaru a po celé léto téměř nic nepršelo, takže otavy a otavové jetele nebyly téměř žádné. Obilí ve vyšších polohách bylo velmi málo a v nižších, vlhkých polohách bylo kratší a prořídlé. Obilní společnost stanovila pro rok 1937 na obilí následující ceny: Pšenice Kč 156,- žito Kč 125,50,ječmen Kč 120,- a oves Kč 105,-. Na podzim trochu zapršelo, takže hospodáři mohli pole ku podzimní setbě připraviti, zima byla mírná a beze sněhu. Letošního roku měli mnozí hospodáři nedostatek vody ve svých studnách a museli vodu pro dobytek dovážeti z potoka. Také obecní studna na návsi měla velký nedostatek vody a proto odběr vody z ní byl omezen pouze na ráno, poledne a večer. Čerpání vody v jinou dobu denní nebylo dovoleno. Poněvadž vody na všecky se nedostalo, docházelo někdy u studny na návsi k nepříjemným výstupům. Zelí se urodilo dosti a prodávalo se průměrně za Kč 20 za 1q. Též úroda bramborů byla značná a prodávaly se za Kč 10 – 20 za 1q. Úroda třešní a hrušek byla dobrá, jablek velmi dobrá, jenom švestek bylo málo. Ceny dobytka proti loňskému roku značně poklesly pro nedostatek píce. Letošního roku náš kraj byl postižen ohromným množstvím hrabošů, jakého není v obci pamětníka. V polích téměř za každým krokem bylo viděti přebíhající hraboše, kteří natropili velké škody. Zelí bylo stiženo záplavou housenek běláska zelného. Na některé hlávce bylo napočítáno 10 i více housenek.
Rok 1938.
Zprávy všeobecné. Rok 1938, kdy jsme měli oslavovati 20 leté trvání republiky, stal se ve skutečnosti rokem jejího zhroucení. Tři a půl milionu obyvatel německé národnosti na základě práva o sebeurčení národů dožadovalo se nejprve autonomie a pak připojení k říši německé. Československo nechtělo jejich nároky uznati a proto 24. září vyhlásilo všeobecnou mobilisaci do 40 let. Z naší obce nastoupilo vojenskou službu asi 6 záložníků. Ludvík Beránek právě v den mobilisace měl míti svatbu. Poněvadž nastoupil vojenskou službu, svatba se nekonala, až po jeho návratu z vojny. Též všecky evidenční koně musely býti odevzdány. V obci byl pak nedostatek potahů a práce zemědělské vázly. K válce však nedošlo, poněvadž konference čtyř velmocí 30. září v Mnichově konaná rozhodla, aby Československo postoupilo Německu všecky krajiny obydlené Němci, t. zv. Sudety. Na základě pozdějšího rozhodnutí ve Vídni postoupilo Československo Maďarsku jižní Slovensko a Karpatskou Ukrajinu a Polsku Těšínsko. Dosavadní president republiky Beneš odstoupil a zvolen byl presidentem Emil Hácha, dosavadní president nejvyššího správního soudu. Většina Čechů ze Sudet se odstěhovala na území neobsazené, kde nastala veliká nouze o byty. Z obsazených Prachatic do naší obce k dočasnému pobytu se přistěhoval zdejší rodák Dominik Doležal, katecheta českých škol v Prachaticích a Marie Puchingerová, porod. asistentka z Prachatic s celou rodinou. Zprávy obecní. Obecní zastupitelstvo schválilo na rok 1938 tento rozpočet: Potřeba K 9 471 Úhrada K 6 775 Schodek K 2 696 Na úhradu tohoto schodku předepsány budou obecní přerážky ve výši 95%. V roce 1938 konaly se všeobecné volby do obcí. V naší obci volby odpadly, ježto byla podána jenom kandidátní listina republikánské strany. Starostou zvolen František Pech, rolník č.15 (Kašpar), jeho náměstkem František Pelech, rolník č. 15. (Jiráň) a radním Vojtěch Novák. Do Zastupitelstva byli zvoleni: Tomáš Korbel, František Vlasák, Ludvík Beránek, Petr Študlar, Tomáš Hazuka a Jan Tůma. Dne 13. února 1938 pořádal zdejší hasičský sbor u Hřebečků svůj první ples, kterého se zůčastnily početné delegace všech okolních sborů, hlavně ze Strunkovic. Ples byl tak četně navštíven, že nebylo možno tančit. Proto domácí přenechali tanec hostům a sami si uspořádali druhého dne věneček, aby též užili tance. V roce 1938 dobudována proti
obecní kovárně hasičská zbrojnice, která jest ozdobou obce. Všeobecné stavební práce vykonali hospodáři zdarma a obec bezplatně poskytla stavební místo, písek, kámen a dříví. Dne 24. července dodala firma Smékal ve Slatiňanech zdejšímu hasičskému sboru motorovou stříkačku za 30 000K. Svěcení stříkačky se konalo 4. září o dožínkách za veliké účasti domácího a přespolního obecenstva a delegací všech okolních sborů. Svěcení vykonal P. František Petržílek, farář ve Vitějovicích a kmotrou byla Marie Rezková, manželka rolníka za Svojnic. Odpoledne na (pastirně) u chudobince byla národní slavnost, která však byla rušena deštěm a zimou. Slavnost byla zakončena věnečkem u Hřebečků. V roce 1938 postavil si novou stodolu Tomáš Brych č.35 (Francl), ježto stará byla malá a nevyhovovala. Tomáš Korbel č. 17. provedl nástavbu obytného domu o patro. Vojtěch Novák byl nucen pro trvalou chorobu pronajmout větší část svých pozemků a sice 40 strychů polí a 3 strychy louky. Pole za 1q pšenice za strych a louku za 11/2q pšenice za strych. Pozemky od něho najali většinou zdejší rolníci. Zprávy rodinné. V roce 1938 se oženil Ludvík Beránek s Annou Broučkovou z Chluman a převzal od rodičů hospodářství u Pořádků. Zemřely: Anežka Jazyková, výměnkářka u Horejšáků ve věku 77. roků a Františka Tůmová, výměnkářka u Bohatých v 69 letech. Různé zprávy. V úterý 25. ledna 1938 krátce po 7. hodině večer na celé severní obloze viditelná velká polární záře, která trvala skoro do 2. hodin v noci. Mnoho obyvatel naší obce pozorovalo tento neobvyklý úkaz a z počátku se domnívali, že na severu Čech zuří obrovský požár. Poslední polární záře takové síly jako byla tato, byla v roce 1831. Mnozí lidé z tohoto neobyčejného zjevu předpovídali válku a různé pohromy. V roce 1938 řádila na celém území republiky kulhavka a slintavka hovězího a vepřového dobytka. Ani naše obec nabyla jí ušetřena. První případ kulhavky a slintavky vyskytl se 8. listopadu u Rezků a v krátké době byl jí zamořen téměř všechen dobytek větších hospodářů, ačkoli byla včas učiněna všechna možná preventivní opatření. Nemoc byla včas rozpoznána, hojně dobytek bylo proti ní očkován a pečlivě léčen. Na štěstí probíhala mírně, takže není znám žádný případ uhynutí dobytka. Nákaza trvala v naší obci asi 3. měsíce, ale její následky bylo znáti na dobytku velmi dlouho.
V lednu a únoru bylo málo sněhu a dosti teplo. V březnu 23. a 25. byly první bouře. Stromy kvetly už v březnu. Duben byl chladný se sněhovými přeháňkami. Ku konci dubna byly až 10o stupňové mrazy, které zničily všechen květ, takže ovoce bylo velmi málo. Květen, červen a červenec byly spíše chladné a vlhké. Proto žně se opozdily a začaly až 25. července. Ku konci července až do polovice srpna byla až 300 parna doprovázená stálými bouřemi z horka. Od polovice srpna až do 5. září bylo chladno a stále pršelo a proto obilí , které ještě bylo na poli, vzrostlo, zejména ovsy. Žně skončeny až v září. V říjnu a listopadu bylo pěkné a teplé počasí. Podzimní setí bylo požděno pro předcházející deště a pro nedostatek potahů a trvalo až do polovice listopadu. V prosinci byla teplota normální, teprve ku konci měsíce napadl sníh a nastaly mrazy. V roce 1938 bylo sena, jetelů a otav dosti, úroda obilí byla jen prostřední. Brambor bylo málo, zelí dosti. Ceny zeměděl. plodin: Žito 139K, pšenice 164K, ječmen 125 – 130K, oves 115K, brambory 30K, zelí 25 – 30K.
Rok 1939. Zprávy všeobecné. V březnu 1939 Slováci odtrhli se od Československa a prohlásili se za samostatný stát. Tu viděl náš president dr. Hácha, že již nelze udržeti náš stát a proto se souhlasem vlády odjel do Berlína, kde s Vůdcem a říšským kancléřem Adolfem Hitlerem sjednal 15. března připojení Čech a Moravy k Říši Německé a zřízení protektorátu Čechy a Morava. Dne 1. září vypukla válka mezi Polskem a Německem. K Polsku se připojila Francie a Anglie. Mnozí lidé na základě zkušeností ze světové války počali hromadně skupovávati předměty denní potřeby, aby se zásobili. Aby bylo zabráněno hromadnému skupování denních potřeb, zavedeny byly zavedeny odběrní lístky na potraviny a textilie. Zprávy obecní. Zastupitelstvo schválilo na rok 1939 následující rozpočet: Potřeba 11 893K, úhrada 7 378K. Schodek 4 515K. Na úhradu tohoto schodku předepsány budou obecní přirážky ve výši 160%. Tomáš Brych č. 35 (Francl) postavil si ve dvoře nový sklep. František Pech č. 13. (Kašpar) postavil si nové obytné místnosti místo dosavadních
dřevěných. Tomáši Korbelovi prodáno 8m2 obecní cesty při jeho domě na stavbu stáje a sice 1m2 za 5K. Obecním lesním hospodářem ustanoven Antonín Fučík, lesní adjunkt v Čížové za roční odměnu 120K. „ Na prachatské“ podél obecní cesty vysázeno bylo asi 50 třešňových stromků. Do obecního zastupitelstva za zemřelého Ludvíka Beránka nastoupil Václav Dubovský (Sebera). Zprávy rodinné. V roce 1938 zemřeli: Kateřina Soukupová (Jouzice) vdova v chudobinci ve věku 82 roků. Byla nejstarší občankou v obci. Rosálie Zahorková, vdova po bývalém Jiráňů podruhovi ve věku 77 roků. Alžběta Dolejšová výměnkářka u Sosnů ve věku 70 let. Byla po 42 roky majitelkou hostinské koncese u Sosnů. Jejím úmrtím tato koncese zanikla, takže v obci zůstává jen Hřebečkův hostinec. Ludvík Beránek ve věku 35 let. Byl ¾ roku ženat a hospodářem na svém rodném statku u Pořádků. Byl to inteligentní a velice obětavý člověk a řádný hospodář. Každý starosta měl v něm pravou ruku. Vše co bylo podniknuto ku povznesení obce a ku prospěchu občanstva bylo podniknuto na jeho popud a za jeho účinné pomoci. Jeho předčasné smrti upřímně želela celá obec, což dokázala velikou účastí při jeho pohřbu. Jeho manželka po jeho smrti se odstěhovala ke svým rodičům do Chluman a hospodářství po něm převzal nejmladší jeho bratr Jan. Různé zprávy. Rok 1939 byl velmi mokrý. Zejména v červnu stále pršelo a v celých krajích vznikly velké povodně, při kterých i lidé přišli o život. Louky pod strání před senosečí byly úplně zaplaveny, takže seno na nich bylo méně cenné. V červenci byly časté bouře s krupobitím a průtržemi mračen, úroda v mnohých krajích byla úplně zničena. Naše obec Bohu díky byla těchto živelních pohrom ušetřena. Žně počaly ku konci července a poněvadž v srpnu počasí bylo dosti teplé a suché, pokračovaly žně rychle a ku konci srpna byly dokončeny. Úroda byla jen prostřední, obilí málo sypalo. Píce však bylo dosti. Celý podzim byl velice vlhký a proto nebylo možno na některých polích ani zasíti. Zima byla též vlhká, až 7. prosince napadlo asi půl metru sněhu, který zůstal již ležeti. Ke konci prosince nastaly mrazy přes 200, které trvaly až do konce roku.
Rok 1940. Zprávy obecní. Obecní zastupitelstvo schválilo 18. prosince 1939 následující rozpočet na rok 1940: Potřeba 11 665K, úhrada 9 940K, schodek 1 725K. Na úhradu tohoto schodku předepsány obecní přirážky ve výši 65%. Za dozorce nad opravami obecních cest ustanoveni Josef Doležal a Tomáš Hazuka. Za hospodáře nad obecními lesy zvoleni Josef Doležal, Tomáš Hazuka a Tomáš Korbel. Zprávy rodinné. V r. 1940 nastala změna majitelů na živnosti Rezků (Brychů) č. 3. Dosavadní majitelé František a Marie Rezkovi, jsouce bezdětní, předali živnost své neteři Růženě Kudrnové za Strunkovic, jejíž matka jest sestrou dosavadní spolumajitelky a odstěhovali se na výměnek do Strunkovic. Růžena Kudrnová se provdala za Josefa Koubu, rol. syna z Koječína a ujali se spolu hospodaření na živnosti č.3. František Študlar, rol. syn ze Svojnic (u Králováků) vzal si za manželku Marii Soukupovou z Hracholusk. Babička nevěsty jim předala chalupu ve Svojnicích č. 31. (u Bosáků). Obě zmíněné svatby se konaly v jeden den v místní kapli. Jan Pech, rol. syn za Svojnic č. 13. (u Kašparů) se oženil s Alžbětou Tůmovou ze Svojnic č.6. (u Bohatých). Každý z novomanželů zůstává prozatím doma u své rodiny. Zemřela Marie Nováková, Výměnkářka ze živnosti č. 5. ve věku 80 let. Různé zprávy. Rok 1940 byl pro zemědělství katastrofálním. Dne 7. prosince 1939 napadlo velké množství sněhu, který zůstal ležeti až do dubna 1940. Žito pod sněhem úplně vyhynulo a bylo většinou zaoráno. Na polích kde bylo ponecháno, rostla jenom tráva, ze které o žních byla žitná stébla vybírána. Hospodáři, kteří mívají v normálních letech 500 až 600 panáků žita, sklidili jich sotva 50 a proto muselo být žito k setí a pro domácí spotřebu kupováno neb vyměňováno. I sklizeň pšenice byla slabá. Jaro bylo deštivé a studené, pozdě se selo a proto úroda jařin byla podnormální. Žně počaly až 5. srpna, po strunkovické pouti, a poněvadž srpen byl dosti příznivý, skončeny byly už začátkem září. Píce byl
dostatek, rovněž zelí a brambor, ale brambory následkem deštivého počasí velmi hnily. Mrazy , které trvaly ještě v březnu, měly za následek vyhynutí velkého množství ovocných stromů. Třešňová alej „pod hájem“ téměř celá pomrzla a byla vykácena. Ovoce nebylo žádné, ježto stromy pro zimu vůbec nekvetly. I ve všech lesích spoustami sněhu byly způsobeny velké polomy a tím i velká škoda. Též mnoho zvěře, zejména koroptví, pomrzlo a proto odstřel koroptví po celý rok byl zakázán.
Zde končí původní text z kopie originálu kroniky, který zatím nebyl nalezen. Zřejmě o jeho posledním místu výskytu ví p. Valenta Bohumil č.p.10 (bývalá kovárna).
