Krize vyvrcholila ruskou anexí Krymu

Zdeněk Velíšek Ukrajina (a nejen ona) mezi Ruskem a Západem Evropské horizonty, strana 3

Oldřich Vlasák, Sergej Kozlík a Katarína Neveďalová

o postupu Evropy v řešení ukrajinské krize Co na to europoslanci, strana 4

Václav Hampl

„České sklony k sebemrskačství nejsou na místě“ rozhovor s bývalým rektorem Univerzity Karlovy, strany 6 a 7

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 

KOMENTÁŘ

číslo 3 / 2014 

ročník 11 

cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Krize vyvrcholila ruskou anexí Krymu

Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Hlavní aktivitou, která v  současné době umožňuje čerpání evropských dotací, je Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Hlavním správcem tohoto programu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nyní je zřejmé, že Česká republika nevyužije celou původně plánovanou výši této dotace. Bohužel tento stav způsobilo několik momentů, které předem nebylo možné předpokládat a které celý operační program negativně ovlivnily. Především již v samotném začátku došlo ke zpoždění. Uvedený operační program byl pro programovém období 2007-2013 schválen Evropskou komisí až v  září 2008, čímž došlo k pozdnímu zahájení vyhlašování jednotlivých výzev pro předkládání návrhů projektů. S tím souviselo i následné zpoždění vydávání Rozhodnutí o poskytnutí dotace a tím došlo k  pomalému zahájení čerpání finančních prostředků. Dalším negativním a velmi významným dopadem bylo dlouhé schvalování tzv. velkých projektů ze strany Evropské komise. Doba schvalování velkých projektů se pohybovala v intervalu od 8  do 17  měsíců. Tímto zpožděním byla dotace pěti velkým projektům přidělena až v roce 2011, a jednomu projektu až v  lednu 2012. Je na místě uvést, že tyto velké projekty tvoří 32 % celkové alokace na celý operační program a propad v  rámci čerpání finančních prostředků z  důvodu zpožděného schválení je tedy zásadní. Velkým zásahem pro čerpání finančních prostředků v projektech operačního programu byla od 1. ledna 2012  změna podmínek pro zadávání veřejných zakázek (novela zákona č.  137/2006  Sb., o veřejných zakázkách). Novela zavedla některé nové postupy pro výběr dodavatelů, např.  povinnost zrušit výběrové řízení, pokud se do řízení přihlásí pouze jeden dodavatel. (pokračování na straně 3)

Krize na Ukrajině změnila mapu světa. Poloostrov Krym obsadili neoznačení maskovaní ozbrojenci, kteří začali zdejší ukrajinské vojáky vyhánět z kasáren. Na poloostrově proběhlo netransparentní referendum, v němž se voliči rozhodli pro připojení k Ruské federaci. Anexi pak potvrdil i přes protesty západního světa ruský prezident Putin, když podepsal smlouvu o připojení Krymu k Rusku. Tématu se věnuje komentátor Zdeněk Velíšek ve svých horizontech na straně 3. foto: REUTERS/Vasily Fedosenko

Univerzity o čerpání: složité a nepřehledné Vzdělání a na ní navázaná věda byly vždy významnou agendou, které se Evropská unie již dlouho věnuje nejen finančně (skrze nejrůznější dotační programy), ale i vlastními projekty zaměřenými kromě podpory středního a vysokého školství i na podporu vědy a výzkumu. Vstup do EU znamená výzvy na tomto poli i pro členské státy. Evropská unie například chce, aby členské země začaly nejpozději do roku 2020 investovat do výzkumu a vývoje tři procenta svého HDP. Plány osmadvacítky na poli vědy jsou poměrně odvážné. Do roku 2020 se má díky podpoře vědy vytvořit 3,7  milionu nových pracovních míst a přispěje to k  nárůstu ročního HDP Unie o skoro 800 mi-

liard eur. Jenže vysněná čísla jsou jedna věc, realita pak věc druhá. V současnosti totiž členské státy investují do výzkumu a vývoje v průměru kolem dvou procent HDP (v roce 2011  vydala celá EU na vědu

320  miliard dolarů), což znamená v  posledních pěti letech stagnaci, která má ke třem procentům stále velmi daleko. Na druhou stranu i přes tuhý byrokratický motor EU se spolupráce a kvalita využívání zdrojů na podporu vědy pomalu zlepšuje. EU realizuje své záměry v této oblasti přes tzv. rámcové programy. Tím osmým, který začíná platit od letošního roku, je tzv. Horizont 2020. Program s rozpočtem přes 70 miliard eur se zaměřuje na podporu aplikovaného i základního výzkumu a pomáhat chce i s inova-

cemi v malých a středních firmách. Pilíře programu jsou tři a zaměřují se na kvalitní vědu a výzkumnou infrastrukturu, na vědecké poznání a pokroky související s průmyslem a na společenské přesahy vědy – do životního prostředí, dopravy či energetiky. „Horizont 2020  je zásadní pro budoucnost výzkumu a inovací v Evropě. Přispěje k růstu, zaměstnanosti a zlepšení kvality života. Program je navržený tak, aby bylo skutečně možné dosáhnout jasných výsledků.

Publicistika, strana 4

Fico nebo Kiska

Slováci poslední březnovou sobotu vyberou definitivně svého nového prezidenta. Z  prvního kola voleb vyšla vítězně dvojice, kterou tvoří současný slovenský premiér Robert Fico a podnikatel Andrej Kiska. Ten na vysoce favorizovaného Fica ztratil v prvním kole pouhá čtyři procenta hlasů a politologové to hodnotili jako nízkou podporu nynějšího předsedy slovenské vlády. Bratislavský redaktor Evropských novin Ivan Belko se těsně před druhým kolem prezidentských voleb podíval na diskuze kolem víry obou kandidátů. Premiér Fico totiž operuje s nebezpečím, které by pro zemi mohla znamenat údajná scientologická víra jeho protikandidáta. Naproti tomu stojí otázka Ficova křesťanství, jím deklarovaného, ovšem zároveň v  někdejší přihlášce do strany zapřeného…

Publicistika, strany 18 a 19

Čína a Francie

(pokračování na straně 3)

Univerzity ťahajú vedu dopredu Slovenská veda je dlhodobo finančne podvyživená. Spomedzi krajín Únie dostáva jeden z najmenších podielov z hrubého domáceho produktu. Aj napriek tomu dokáže robiť krajine dobré meno. Štát investuje do vedy čoraz viac peňazí. Zvyšuje sa aj podiel HDP na financovaní výskumu a  vývoja. Do roku 2007 každoročne klesal až na úroveň 0,46 %. Odvtedy však nepretržite stúpa. O päť rokov neskôr už bol podiel takmer dvojnásobný (0,84 %), rovnako aj objem prostriedkov investovaných do výskumu a vývoja – takmer 600 miliónov eur. Aj napriek stúpajúcim číslam investujeme do vedy podpriemerne. Podľa zistení Národného kontrolného úradu (NKÚ) sa v dotovaní vedy radíme na chvost. Menší podiel HDP dalo na vedu v roku 2011 spomedzi krajín Únie už len Bulharsko, Cyprus a Rumunsko. Priemer Únie je tesne pod dvoma percentami, sta-

novený ideál by mal byť na úrovni troch percent. Ten spĺňajú len vyspelé krajiny EÚ, najmä tie na severe – Švédsko a Fínsko. NEDOSTATKY V EUROČERPANÍ Slovenskí vedci však nie sú odkázaní len na príspevky od štátu alebo od súkromných spoločností. K dispozícii majú aj nemalé prostriedky z Bruselu. V uplynulom programovom období v rozmedzí rokov 2007-2013  sa prostredníctvom Operačného programu Výskum a vývoj preinvestovalo takmer 600 miliónov eur. Táto suma predstavuje polovicu z celkovej aloká-

cie 1,2  miliardy. Aj napriek tomu, že spomínané programové obdobie už skončilo, nepoužité peniaze ešte nutne prepadnúť nemusia. Slovensko má výnimku z čerpania, eurofondy zazmluvnené do decembra uplynulého roka smú subjekty vyčerpať do konca roka 2015. Ministerstvu školstva sa však podarilo zazmluvniť viac peňazí, ako má z Únie k dispozícii, a to až o sto miliónov viac. Pre Evropské noviny to potvrdila Monika Baníková, manažérka pre informovanie a publicitu Odboru pre OP Výskum a vývoj. Podľa jej slov získa v najbližších siedmich rokoch Slovensko o miliardu eur viac v rámci OP Výskum a inovácie. Čiastku 2,2  miliardy si rozdelia medzi seba ministerstvo školstva a hospodárstva. Prvý rezort bude slúžiť ako riadiaci orgán, druhý ako sprostredkovateľský.

Z čísiel vyplýva, že krajina nie je dostatočne efektívna pri čerpaní európskych financií na podporu vedy. Spomínaný Národný kontrolný úrad sa zameral na preverenie financovania vedecko-výskumnej činností zo zahraničných zdrojov na vybraných vysokých školách. Zistenia úradu sú kritické. Pri výskumnom programe EURATOM je koeficient návratnosti nízky. „Z každého zaplateného eura, ktoré odíde z rozpočtu SR do rozpočtu EÚ sa späť vráti iba 18 centov,“ uvádza NKÚ vo svojej správe. Kontrolóri označili krajinu za „čistého prispievateľa do rozpočtu EÚ“. Úrad upozorňuje, že v programovom období 2014-2020  nahradí EURATOM program Horizont 2020. Ten by mal mať rozpočet o 30 miliárd vyšší oproti predchodcovi, čiže približne 80 miliárd eur. (pokračovanie na strane 2)

Mikroskop s velkým rozlišením si v  březnu vzala ke své práci naše pařížská kolegyně Ilona Mádrová, která se rozhodla prozkoumat a popsat vzájemné vztahy Francie a Číny. Jejich oficiální historie se začala psát v šedesátých letech a dnes je Francie pro Číňany zajímavá nejenom jako turistický cíl, místo vzdělání, ale také jako významný obchodní partner.

INZERCE

     

2

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 3 / 2014

Univerzity ťahajú vedu dopredu (pokračovanie zo strany 1)

Zväčšenie objemu financií automaticky znamená aj povinnosť pre Slovensko zvýšiť svoj príspevok. VEDECKÉ PARKY Prijatím dokumentu Horizont 2020 sa krajiny Únie zaviazali investovať nemalé finančné prostriedky na vedu, zamestnanosť a hospodársky rast. Vďaka výskumu a inováciám by sa Európa mala do šiestich rokov stať konkurencieschopnejšou voči iným veľkým ekonomikám. Chce vytvoriť vhodné technologické i finančné podmienky pre rozvoj vedy, aby na kontinente našli priestor a uplatnenie najtalentovanejší vedci z celého sveta. Plánuje sa aj inovácia priemyslu a zvýšenie životnej úrovne občanov.

Aby Slovensko mohlo aktívne napĺňať tieto ciele, je nutné investovať peniaze do modernizácie vedeckovýskumnej infraštruktúry. Dve bratislavské univerzity už začali stavať nové špecializované vedecké parky, ktoré majú byť poprednými zariadeniami európskeho významu. Jednou z nich je Slovenská technická univerzita (STU). Tá je dlhodobým lídrom medzi vysokými školami na Slovensku, jej fakulty sa pravidelne objavujú na popredných priečkach rebríčkov kvality štúdia. Univerzita chce prepojiť vysokoškolské vzdelávanie s výskumom a podnikaním. Cieľom je ponúknuť študentom možnosť samostatne podnikať, zároveň by sa výskum a vývoj nových technológií zameriaval na potreby trhu.

V Mlynskej doline, kde sídlia dve informatické fakulty STU, prebieha rekonštrukcia budov, ktoré majú byť už o rok špičkovými vedeckotechnologickými centrami. Práve prebieha verejná súťaž na prístrojové vybavenie objektov. Univerzita by sa tu chcela zamerať na vývoj cloudových systémov, ktoré zažívajú veľký boom a ponúkajú priestor na ďalší vývoj. Okrem nich by sa mali v Mlynskej doline vyvíjať a zdokonaľovať technológie v oblasti IT, elektroniky, robotiky, automatizácie či energetiky. Škola by chcela vytvoriť areál, kde by neboli len laboratória, ale sídlili by tam aj firmy podnikajúce s týmito technológiami. Druhé vedecké centrum má stáť uprostred mesta, v  priestoroch budov patriacich ďalším fakultám

STU. Výskum sa tu má špecializovať na biotechnológie, chémiu, potravinárstvo a stavebníctvo. Novú budovu stavia univerzita v  Trnave, kde sídli jej Materiálovotechnologická fakulta. Slovakion – budúce centrum materiálového výskumu, má ambíciu sa stať špičkovým európskym pracoviskom, ktoré vytvorí pozície pre dvadsať odborníkov. Tí majú pracovať na výskume plazmových a iónových technológií, automatizácii a informatizácii priemyselných procesov. „Počítame s vytvorením desiatok nových pracovných miest priamo na škole, s udržaním mladých a s rozvojom výskumných kapacít na škole,“ uviedol rektor STU Robert Redhammer v univerzitnom časopise prínosy vedeckých centier na zamestnanosť.

Tá sa podľa neho pozitívne prejaví nielen na škole, ale aj v podnikoch. Výskum nových technológií by mal zároveň vytvoriť nové pracovné odvetvia, ktoré zatiaľ na Slovensku nie sú. Všetky tri centrá chce univerzita otvoriť v priebehu budúceho roka. Science City, ako sa projekt volá, by malo pomôcť nielen vedcom, ale aj škole zvýšiť svoju prestíž v očiach odbornej i laickej verejnosti, a to nielen na Slovensku. Zariadenie laboratórií by malo byť jedno z najmodernejších v Európe. BUDÚCNOSŤ VEDY Aj keď podmienky pre výskumníkov a inovátorov na Slovensku nie sú dokonalé, krajina poma-

ly napreduje. Okrem Slovenskej technickej univerzity svoje vedecké parky stavia aj Univerzita Komenského – v Bratislave sa budú venovať výskumu biotechnológií, molekulárnej a environmentálnej medicíny, v Martine zas biomedicíne. Slovenská akadémia vied už prevádzkuje svoje dva vedecké parky a ďalší buduje. Redhammer verí, že z investície do výskumu a vývoja bude prosperovať celé Slovensko. „Vďaka špičkovému vybaveniu v kombinácii s ľuďmi, ktorí sú už dnes špičkovými vedcami, pritiahneme k vede, k technike a k informatike viac mladých ľudí a pozitívny výsledok pre ekonomiku krajiny sa dostaví.“ Ivan Belko

KOMENTÁŘE Slovensko sa snaží v čo najväčšej miere využívať možnosť čerpania eurofondov nielen v  oblasti vzdelávania, ale aj výskumu a  vývoja. Práve túto oblasť považujem za jednu z  kľúčových pre zvýšenie konkurencieschopnosti našej ekonomiky, pre tvorbu nových pracovných miest a  skvalitnenie vzdelávacieho procesu na vysokých školách. V rokoch 2007-2013 sme v rámci Operačného programu Výskum a vývoj alokovali 1,21  miliardy eur. Projekty financované z eurofondov nám pomohli pri budovaní základnej verejnej infraštruktúry a  znižovaní dlhodobého modernizačného dlhu. Za významné považujem taktiež zvýšenie potenciálu Slovenska pre vstup do medzinárodných projektov výskumu a  vývoja. Okrem toho sa systémom zdola nahor začal proces nevyhnutnej identifikácie silných tematických smerov slovenskej vedy a techniky, o ktoré má záujem hlavne priemysel. Som veľmi rád, že identifikovanie priorít a spájanie vedeckých tímov umožnili univerzitám a Slovenskej akadémii vied začať proces budovania vedeckých parkov a výskumných centier národného významu s dôrazom na prínos pre celú spoločnosť. Pravdaže, v celom  tomto procese sa objavili aj slabé stránky, za ktoré považujem najmä nedostatočné prepojenie projektov na štátne politiky výskumu, ako aj nízku mieru synergie s

aktivitami Európskeho výskumného priestoru. Žiadatelia o nenávratný finančný príspevok sa museli popasovať s neúmerným administratívnym zaťažením a citeľnou bariérou bol pre nich aj zákaz využívania infraštruktúry obstaranej v rámci jedného projektu v ostatných výskumných aktivitách. Nedostatočne nastavené pravidlá štátnej pomoci zase neumožňovali využiť infraštruktúru budovanú z  verejných zdrojov pre potreby priemyslu a praxe. Výzvou pre Slovensko je aj pre nastávajúce obdobie vytvorenie podmienok na zapájanie podnikateľskej sféry do vlastného výskumu a získavanie financií zo súkromných zdrojov. V  novom programovom období sa chceme sústrediť na malé množstvo priorít s cieľom maximalizovať vynaložené prostriedky pre prínos k rastu, konkurencieschopnosti, zamestnanosti a zvýšeniu konvergencie. Kľúčovým nástrojom vo vzťahu k európskym štrukturálnym a investičným fondom je pripravovaný Operačný program Výskum a inovácie. Pri napĺňaní tohto zámeru budeme vychádzať zo Stratégie výskumu a inovácií pre inteligentnú špecializáciu SR. Jej cieľom je vytvorenie takého efektívneho rámca podpory výskumu a  vývoja na Slovensku, ktorý bude orientovaný na výsledky. Jednou z našich priorít je taktiež zapojenie Slovenska do rámcových programov EÚ v oblasti

výskumu a vývoja a ďalších európskych programov a iniciatív. V tejto oblasti máme ešte veľké rezervy, preto v nastávajúcom období považujem za kľúčové zvýšenie účasti slovenských organizácií v novom rámcovom programe EÚ pre výskum a inovácie Horizont 2020. V tejto súvislosti sme už podnikli opatrenia na cielenú podporu účasti Slovenska v Horizonte 2020 a otvorili sme novú Styčnú kanceláriu SR pre výskum a vývoj v Bruseli, ktorá od začiatku tohto roka už poskytuje praktické služby slovenským vedcom. Podporiť ich chceme aj prostredníctvom pripravovaného programu Agentúry na podporu výskumu a vývoja na refundáciu nákladov na prípravu projektov v rámci Horizontu 2020. Verím, že Slovensku sa podarí efektívnejšie využiť možnosti nového programovacieho obdobia a naplniť výzvy, ktoré stoja pred slovenskou vedou a výskumom.

Štefan Chudoba, štátny tajomník Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky

Problém špatného „čerpaře“ evropských dotací je bohužel nálepka, kterou Česká republika v posledních letech získala. Koneckonců ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová to v únoru řekla jasně: „Čerpáme nejhůře ze všech států EU.“ Kde hledat příčinu neúspěchu? V  prvé řadě chybou bylo, že si správci dotací, zejména pak na ministerstvu školství, nastavili už v roce 2006 oblasti, na které chtějí poskytovat prostředky, velice rozsáhle a s přílišnými ambicemi. Jejich velikášství se ostatně záhy začalo ukazovat. V dotací určených na vědu a vzdělání  se obecně přecenila schopnost vytvářet životaschopné a kvalitní projekty. Jenže namísto toho, aby zodpovědní manažeři pohotově zareagovali a otočili včas kormidlem, najeli na mělčinu. Měli začít urychleně přesouvat prostředky do oblastí, kde se naopak čerpat dařilo a daří. Vznikla nám tu časová tíseň, kterou se už nepodaří v dotačním období dohnat. Noční můra z EU pronásledovala i ministra školství Josefa Dobeše a ten ji nedokázal zahnat kvůli personáliím. Jak taky stabilizovat sekce operačních programů EU, když se na postu ředitele jen za Dobešova působení vystřídalo pět manažerů? Chybou bylo také, že se úředníci z MŠMT soustředili na „podružné“ milionové projekty a naproti tomu ty miliardové nedostatečně kontrolovali. V neposlední řadě nese vinu na ztrátách

špatný kontrolní mechanismus, ten způsobil sankce, z nichž o mnohých ještě nevíme. Vím, že čas tlačí, ale velmi bych se přimlouval za to, aby se vytvořil program na volnočasové mimoškolní aktivity a aby se také daly čerpat finance na základní plavecký výcvik, který je aplikován v rámci tělesné výchovy na ZŠ. Děti prostě potřebují pohyb. Ministra Chládka čeká nelehký úkol a on sám to moc dobře ví. Je potřeba napnout všechny síly, protože se tu jedná o investici do našich dětí, o investici do celé České republiky.

Augustin Karel Andrle Sylor, místopředseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR

Na päť kruhov nemáme Medzinárodný olympijský výbor na budúci rok rozhodne o mieste konania XXIV. zimných olympijských hier v roku 2022. Slovensko spoločne s Poľskom podalo oficiálnu prihlášku. V lete zistíme, či sa staneme jedným z troch favoritov na usporiadanie. O hostiteľské práva na zimné olympijské hry sme sa uchádzali u MOV, aby nám prisúdil Hry v  rokoch 2002  a  2006. Svet sa vtedy zliezol v americkom Salt Lake City a talianskom Turíne. Táto krajina si môže iba spokojne vydýchnuť, že páni v Laussane sa rozhodli nechať Poprad a Tatry na pokoji. No mocipáni tejto krajiny vycítili novú príležitosť. Hry by chceli organizovať spoločne s  Poľskom. Naša časť olympiády by mala podľa plánov stáť okolo 170 miliónov eur, čo oproti miliardám, ktoré pravdepodobne preinvestuje Poľsko, vyznieva ako maličkosť. No pre našu ekonomiku to taká maličkosť nie je. Najmä, ak do toho zarátame dva faktory: za posledné desaťročia ani jedna jediná olympiáda nezostala pri svojom plánovanom rozpočte a vždy sa zvyšoval – naposledy v Soči dokonca päťnásobne. Druhým faktorom je ziskuchtivosť podnikateľov. Už teraz je každému jasné, že infraštruktúru budú stavať za  predražené sumy spriatelené firmy vládnej strany a je pritom úplne jedno, či na Úrade vlády budú sedieť červení alebo modrí. Tendre vyhrajú tí správni ľudia. Ako vždy. Zaujímavý je fakt, ktorý vyplýva z vládneho dokumentu, že zo spo-

mínaných 170  miliónov pôjde len 5 % na športovú infraštruktúru. Zvyšok zhltne oprava a modernizácia ciest, ubytovanie či rozšírenie nemocnice v Liptovskom Mikuláši. PRIHRÁVKA OD KONKURENCIE Z organizácie ZOH 2022 už vycúvali ozaj silní hráči – nielen športoví, ale najmä ekonomickí. Nemecký Mníchov narazil na nevôľu svojich obyvateľov. Takisto aj švajčiarske mestečká St. Moritz a Davos, ktoré mali spoločne kandidovať. I tam miestni obyvatelia v plebiscite odmietli olympiádu. Švédsky Štokholm si zrátal výdavky a dospel k záveru, že niektoré finančne náročné športoviská, ktoré by musel vybudovať, sa mu jednoducho neoplatí vybudovať. Práve preto by mali Slováci spozornieť o čosi viac. V roku 2022  chce hry organizovať päť miest: my spolu s Krakovom, čínsky Peking, kazašské Almaty, ukrajinský Ľvov a nórske Oslo. Ľvov zrejme zo zoznamu vypadne, je nepredstaviteľné, že taký významný a nákladný projekt by mohol byť organizovaný v meste a najmä krajine, ktorá sa potáca na pokraji vojny. Oslo je môj osobný

favorit. Väčšinu športovísk má už teraz pripravenú a navyše majú aj skúsenosti s  organizovaním hier. Napokon, Oslo už raz hostilo ZOH (1952) a prípadné centrum alpských disciplín v Lillehammeri už tiež bolo dejiskom olympiády (1994). Bolo by logické usporiadať hry práve tu. No Nórom sa nepozdávajú vysoké náklady na organizáciu. A tak v hre ostávame len my s Poliakmi, Čínou a Kazachstanom. Za predpokladu, že MOV dodrží svoje nepísané pravidlo o prideľovaní hier na báze geografického princípu (striedanie Európa – svet – Európa – svet....), tak by sa ZOH 2022 mali konať v Európe. Ak si to Oslo rozmyslí a odstúpi, je tu vysoká pravdepodobnosť že to zostane práve na nás. Veď napokon, pozrime sa, kde sa konali ZOH za posledné roky a kde už vieme, že budú: Turín 2006, Vancouver 2010, Soči (pomedzie Európy a Ázie) 2014, Pjongčang 2018. A teraz sa ešte pozrime, pre zaujímavosť, kde sa konali a budú konať LOH: Peking 2008, Londýn 2012, Rio de Janiero 2016, Tokyo 2020. Z toho nám vyplýva, že si MOV možno povie, že olympiády, bez ohľadu na to, či boli letné alebo zimné, sa konali v krátkom čase v tom istom regióne (Južná Kórea a Japonsko) a do tretice ich dať do blízkej Činy, to by už nebolo ono. Kazachstan je akýmsi kompromisom medzi Áziou a Európou.

Ťažko však predpokladať, ako sa rozhodnú páni z Laussane. Už nás neraz prekvapili svojimi verdiktmi. Napokon, dosť závažným faktorom pri rozhodovaní môže byť aj korupcia. Je verejne známe, že Salt Lake City si hry kúpil (zhodou okolností, práve tie, o ktoré sa uchádzal aj Poprad). Síce sme národ korupčný, no povedzme si, okrem toho, že je to nemorálne, neetické a absolútne nešportové, že hlbšie do vrecka vedia siahnuť režimy v Číne a Kazachstane, ako malé Poľsko a  ešte menšie Slovensko. DOPADY HIER Olympiáda zvyšuje prestíž, otvára ľuďom oči po celom svete. Môžeme teda predpokladať, že po prípadných úspešných hrách by už väčšina ľudí vedela o Tatrách a možno by si nás aj prestali pliesť so Slovinskom. Ale povedzme si úprimne: je nám to potrebné? Stojí to za to všetko? Veď aj tak najväčšiu slávu získajú Poliaci. To, že u nás sa bude iba lyžovať, aj to len dolu kopcom, tak to je ozaj málo. A aj na to málo nemáme peniaze. Ak by sme to ponímali len čisto ako príležitosť zvýšiť povedomie o Tatrách a Slovensku vo svete, bolo by ďaleko efektívnejšie zorganizovať celú olympiádu samostatne, nielen jednu disciplínu. Okrem toho, hry by mali katastrofálny dopad na životné prostredie. Úprava svahov, aby spĺňali podmi-

enky každej jednej olympijskej zjazdovej disciplíny, by si vyžadovalo nenávratné spustošenie svahov. A tých disciplín veru nie je málo: slalom, zjazd, kombinácia, obrovský slalom, superkombinácia. Dovedna ich je päť a pochopiteľne sa dajú jednotlivé úseky vzájomne kombinovať, a tak aspoň čiastočne zreycklovať niektoré časti tratí pre podmienky tej-ktorej disciplíny. Pri slovenskej mentalite si však treba uvedomiť, že ťažko sa dá hovoriť o akejsi rentabilite alebo budúcnosti týchto úprav. Táto krajina, nech je hocako hornatá, neorganizovala žiadne väčšie preteky v alpskom lyžovaní už celé desaťročia (okrem nedávnych MS juniorov). To je neuveriteľná hanba, keďže kedysi sa na  Chopku jazdil svetový pohár a teraz slúži len pre rekreovanie výletných lyžiarov. Netreba ani  vešteckú guľu na to, aby bolo vopred jasné, kto získa lukratívne olympijské zjazdovky – priateľ s dobrými konexiami a poriadne tučnou obálkou. Dúfajme, že minulosťou ostanú aj plány na prepojenie slovenskej strany Tatier s Poľskom cez tunel pre Tatranské električky. Môže sa to javiť ako celkom dobré riešenie transportu turistov. No to je tak všetko. Od takéhoto dopravného zámeru sa však nedá očakávať ani reálne zlepšenie dopravného prepojenie slovenských a poľských železníc, zvýšenie komfortu cestovania na dlhšom úseku ako je

Poprad – Zakopane. Navyše, v rámci úspor by trať bola vedená čo najviac po povrchu a do tunela by vliezla až keď by to bolo nevyhnutné. Zdevastovanie najprísnejšie chránených dolín by tak dostalo zelenú. LEPŠIE INVESTÍCIE Každopádne, peniaze, ktoré by sa investovali do rozvoja regiónu, by sa mali prehodnotiť a  rozume investovať. Nech sa z nákladov vyhodia položky ako úprava svahov, stavba nových zjazdoviek – tými sú už naše hory poriadne zmrzačené. No nech sa tieto peniaze využijú na opravy ciest, modernizácie zariadení a športovísk v okolí. Nech urobia Liptov a Nízke Tatry lákavejším prostredím pre turistov, aby mali dôvod sa sem pozrieť aj bez olympiády. No zároveň nech pritom krásna príroda tohto regiónu netrpí. Päť prepletených kruhov je v súčasnej dobe skôr prostriedkom na umocňovanie svojej prestíže a sily vo svete než oslavou športu. Olympiáda v  nekonfliktnom Slovensku a  Poľsku by mohla byť celkom pokojná a príjemná pre návštevníkov. No  momentálne na to nemáme. Minimálne my nie. A  preto megalomanské snahy súčasnej vlády nie sú namieste a kompetentní by mali čestne povedať: na päť kruhov nemáme. Ivan Belko

EN č. 11 / 2011 EN č. 3 / 2014

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

Města chtějí spolurozhodovat Univerzity o čerpání: složité a nepřehledné o budoucnosti kohezní politiky Navíc efektivní čerpání v negativLepší participaci podniků, výzkum- ním směru ovlivnila např. noveníků či univerzit má zajistit třeba la zákona o veřejných zakázkách, nedodržování harmonogramů to, že jsme snížili1) byrokracii,“ uved- regeneraci,“ uvedla ředitelka Cen-na (pokračování ze strany projektech, nebo problémy při rela evropská komisařka pro vědu a Markéta Jednou z takových iniciativ je na- tra pro regionální rozvoj alizaci tzv. velkých projektů (provýzkum Máire Geoghegan-Quinn. Reedová. Pokud mluvíme o měpříklad poměrně nový nástroj s Z  evropského programu Horizont jekty nad 50  mil. eur),“ uvádí ty názvem JESSICA. V rámci toho- nící se tváři českých měst, toto je 2020  by samozřejmě měly profi- hlavní důvody Melichar. Z proto projektu je kombinováno po- typickým příkladem. Z nevzhledtovat i české vědecké týmy. Kaž- gramu na výzkum a vývoj vzniká skytování podpor u programů na ných paneláků z dob komunismu doročně by mohly získat na svou po republice celkem šest velkých rozvoj a obnovu měst s bankov- se stávají modernizované bytové činnost zhruba jednu miliardu vědeckých center, z  nichž někteními půjčkami a studiemi odbor- jednotky a image měst tím roste. korun. Aby se to povedlo, budou ré mají problémy. Největší asi níkůmuset z bank. Na aktivitách této To potvrzuje i Reedová. „Cílem být aktivní a konkurence- projekt superlaseru ELI, který za dotací je pomoci iniciativy se kromě Komise sedm miliard korun vznikáměsv Dolschopní. O podporu totižpodílí soutěží evropských zlepšovat prostředí a kvalitu takés vědci Evropská investiční a tům ních Břežanech u Prahy. z celé Evropy a banka v minulém jak na panelákových Rozvojová banka Rady Evropy. Dobrá zpráva přichází sídlišalespoň období v tomto směru moc úspěš- života ve staréprogramu zástavbě vMŠMT, hisI když podpora rozvoje měst je tích, z  tak druhého né nebylo. centrech měst. Tím lze do jisté míry obsažena ve většině torických z  OP Vzdělávání pro konkurenvzniku zanedbaných sooperačních programů, ceschopnost, který poskytuOP VAVPI HROZÍ dotační zabránit ghett těchto rizikových podpora přímo na rozvojové pro- ciálních je peníze nav tzv. měkké projekty ZTRÁTA 7,34 MILIARDY Ukázky projekty probíhá skrze Integrovaný oblastech.“ (pomůcky, školenítakových učitelů apod.). je možnébylo najít operační program a pakprostředí také přespo- jektů V  programu do například konce loňOvšem v  našem kterou vydalo minisregionální programy. ského roku Bruselem proplaceno tenciálníoperační žadatele zajímají snad v publikaci, 22,72 miliardy korun.  „Jedná ještě více české programy, ze kteSamotný IOP, který řídí minis- terstvo pro místní rozvoj a kteráse o mnohem optimističtější rýchpro lze místní čerpat peníze jednotlivé projekty.číslo, O terstvo rozvoj,na cílíjednotna popisuje než jsme očekávali. V  polovině livé vědecké projekty. V  období Dosud města hned v několika priorit- ty je přitom velký zájem. roku jsme totiž předpokláprogra- bylo v 2012  oblasti regenerace proních2007 – osách.2013 šlo Stěžejníhlavně je aleopriodali ztrátu za loňský roktéměř ve výši my ministerstva školství. Tím ritní osa 5, která se zabývá inte- blémových sídlišť podáno pět miliard korun. Nakonec mediálněplány nejviditelnějším je OP 800až projektových žádostí v cel-se grovanými rozvoje měst. tuto částku podařilo snížit téměř Výzkum a Vývoj pro Inovace (OP Tedy konkrétními strategiemi, kové hodnotě téměř 2,5 miliaro polovinu,  což považuji v  dané VaVpI). Je poměrně známo, že se které obsahují několik obsahově i dy korun. Koncovým příjemcům situaci za velmi dobrý výsledek,“ programu čerpání příliš nedaří. časově provázaných projektů. Ty bylo zatím vyplaceno 1,2 miliarministra školství pro komunikaDíkynáměstek těmto finančním promajíPodle dané manažera město posunout k do- dy.uvedl ci a publicitu OP VaVpI z MŠMT Michal Zaorálek s tím, že zvýšené sažení cílů, které si v rámci IPRM středkům byly opraveny chodČR Radka Melichara bylo dosud tempo čerpání bylo kladně ohodstanoví. Důležitost nástroje in- níky, zrekonstruována náměstí vydáno 176  rozhodnutí o po- noceno i Evropskou komisí. tegrovaných plánů rozvoje měst nebo revitalizovány parky naskytnutí dotace ve výši 58,16 mizdůrazňuje ministerstvo pro příklad v Brně, Písku, Uherském liardy korun, což je 90  procent HLAVNÍ PROBLÉM: místní rozvoj: „Právě na příkladu Hradišti a řadě dalších měst. celkového objemu finančních SLOŽITÁ ADMINISTRACE IPRM je možné velmi dobře ob- Pokud bychom se měli podívat prostředků v  programu: „Riziko financování přímo IPRM, tak hájitztráty důležitost kohezní na Problémy s  čerpáním jsou podle v  rocea dosah 2014  představuje těch je Integrovaným operačním politiky až k příjemcům, respekdle aktuálních odhadů na základě názorů příjemců dotací způsobeny podpořeno 41. Na tivedostupných obyvatelůminformací měst, která o programem hlavně složitým administrativním při sirealissvýchDosavadní plánů užrektor získala tutotické formu zažádala,“ prostředím. Karvizi podpory přibližně 7,344  miliar- realizaci 5 miliard uvedl náměstekkvůli ministra lovy téměř univerzity Václavkorun. Hampl Evdy první korun.“ Důvody, kterým města pro nebudou místní rozvoj Danielvšechny Braun. pro- ropským novinám v rozhovoru řekl, vyčerpány POMÁHAJÍ PARKŮM že stát nezvládl nelehkou úlohu, ve středky, jsou různé. Chyby v pro- ROPY IOPjektech, ZLEPŠUJE IMAGE MĚST a I NÁMĚSTÍM které bylo potřeba sladit evropské přílišná byrokracie podle Radka Melichara i příliš vy- regule s národním právním rámcem rozvojové plány měst neA jaké projektů jsou z IOP a to všechno převést do smysluplnésokýtypy přidělený objem peněz. „Ten Ovšem ho, nekonfliktního a přehledného jsou podporovány pouze Integroje pro období 2007 – 2013 vyšší, podporovány? Tak například systému. „Hlavní problém dnes je, než jsou české výzkumné instijde o revitalizace problémových vaným operačním programem, že je celý systém šíleně administratuce schopny efektivně využít. sídlišť. „Tato oblast podpory je ale také regionálními operačními určena městům na revitalizaci programy. Finanční prostředky z veřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj níkům bytových domů na jejich městských center nebo na vybra-

tivně náročný a skoro neprůchodný. Lidé se bojí pozitivně rozhodnout, protože skoro každé rozhodnumůže býtoblasti, po právu potrestáno nétíprioritní jako je rozvoja většinou je snazší a méně riskantinfrastruktury veřejných služeb, ní něco zarazit než něco povolit,“ dopravy, cestovního ruchu a dalmíní Hampl. Na komplikovanost ší. V rámci ROPů je realizováno pravidel si stěžují prakticky všechny 26 integrovaných plánů rozvoje univerzity, které dnes čerpají evropměst. Podle zprávy ministerstva ské peníze z programů ministerstva činí alokace všech schválených školství. „Řešíme problémy odborplánů 12,7 miliardy korun. A né i komunikační a často dochází příklady konkrétních projektů? ke zbytečným škodám, kterým nePokud se podíváme na dva průjsme schopni za současného stavu běžně nejúspěšnější regionální znalostí a zkušeností zabránit,” řekl operační programy, SeverovýEvropským novinám například prochod Jihovýchod, najdeme rektoraMendelovy university v Brně řadu menších Vojtěch Adam ai větších dodal, žeprojektů by univercelkem za stovky milionů. Mazita potřebovala daleko větší metosivní evropskou dickou i odbornoupodporu pomoc zečerpá strany v dotačních této oblasti Brno. aby V srpnu zde agentur, nemusely skončila oprava důležité být některé prostředky vracenyJošzpět tovy ulice, která stála 340 mido EU. Mendelova univerzita má s  čerpáním bohaté lionů korun. Od roku zkušenosti. 2009 už minulosti realizovala například s V  pomocí EU město investovalo projekt „Výukové a výzkumné kado opravy centrální části Brna pacity pro biotechnologické obory 747 milionů. „Lze říci, že cent-a rozšíření za 800 mirální část infrastruktury“ města a její dopravní lionů korun a spolupracuje i načásti vzniinfrastruktura je z velké ku vědeckého centra CEITEC, které opravena a já mohu konstatovzniká vat, že v Brně. jsem hrdý na všechny Velkými projekty může pochlubit pracovníky, kteřísepo několik let i pardubická univerzita, která už ze usilovali o to, aby naše město dvou zmíněných programů získala bylo zase krásné a hezké,“ konvíce než 1,6 miliardy korun a aktustatoval primátor Roman Onálně modernizuje výukový areál v derka. Ovšem nutno říct, že Polabinách. Rektor Univerzity Parrozvojové projekty, to nejsou dubice Miroslav Ludwig ovšem také pouze velká krajská města. Napřipouští problémy v administraopak. Většinu investičních akcí ci. „Hlavní příčinu vidíme v  české zalegislativě desítky milionů korun najde-a a dalších normách me u bývalých okresních metodikách, které vytvořilyměst. nejedNejčastěji o obnovy noznačné jde podmínky pro parků realizaa cirekonstrukce náměstí. našich projektů, umožňujíTakorůzné vým příkladem může výklady, které se jen velicebýt těžkonapři příklad v Havvlastní oprava realizaci náměstí akcí v projektech líčkově Brodě na Vysočině nebo naplňují a slaďují.“ třeba oprava náměstí v Lázních Bohdaneč v Pardubickém kraji. PENÍZE PŮJDOU I DO PRAHY „Těší mě, když mohu přihlížet Na nejednotnou interpretaci praviukončení nějakého projektu, del si stěžují i univerzity na středkterý zvelebuje infrastrukturu Moravě. Olomoucká univerzita v ní obcích a městech, protože vytváří lepší prostředí pro život, tak jako v Lázních Bohdaneč,“ řekl vloni u příležitosti otevření

se může pochlubit hned několika projekty podpořenými Evropskou unií. Mezi ty největší patří vznik Regionálního centra pokročilých náměstí europoslanec a předsetechnologií a materiálů za půl milida Svazu obcí a měst ČR Oldřich ardy či vznik Centra regionu Haná Vlasák. Aktuálním projektem je s  podporou EU ve výši 808  miliooprava Velkého náměstí ve Stranů. Prorektorka Jitka Ulrichová konicích. Hlavní fáze oprav trvakritizuje hlavně časté změny v příla dva roky a skončila před třemi ručkách pro žadatele a shoduje se týdny. Náklady na přestavbu nátak s kvestorem Univerzity Tomáše městí činily 82 miliony korun a Bati ve Zlíně. Ten zmiňuje kromě město na ni získalo z evropských neustále se měnících příruček i fondů než polovinu. fakt, ževíce se v průběhu programovacího období stále měnil personál MĚSTA SE BOJÍškolství a odborna ministerstvu PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ níci nebyli schopní reagovat včas. „Řada referentů vůbec nebyla seVznámena souvislosti s pomalu končícím s  problematikou veřejprogramovacím obdobím stáných vysokých škol. A taksebych lemohl živěji diskutuje o aevropských pokračovat dále dále,“ vrtí fondech i na úrovni měst. Pro ty hlavou Alexandr Černý, jehož unijsou totiž Evropské unie verzita sepeníze pyšní ztřeba podílením se na velkém projektu přinejmenším stejně výstavby důležité Centra polymerních materiálů jako pro kraje. V současnosti za už 750 milionů korun.poslední výzvy, pomalu dobíhají V  programovacím období 2014  které se na rozvoj měst zaměřují. 2020 by se měla situace kolem čerV některých regionálních opepání celkově zlepšit. Vláda plánuje račních programech už dokonce zjednodušení některých adminisžádné další výzvy neplánují. Veltrativních kroků a celkové ké obavy z budoucnosti mázprůSvaz hlednění procesu. „Vláda věnuje měst a obcí. Ten má strach, aby přípravě nového programovacíbudoucí podoba kohezní politiky ho období 2014-2020  zvýšenou odpovídala potřebám měst a nipozornost. Budeme se snažit dokoliv pouze potřebám státu nebo sáhnout lepších výsledků za méně dokonce Bruselu. Podle Oldřicha peněz. Také by byla dobrá, jak neVlasáka je důležité, aby města dávno v  Evropském parlamentu a obce měly možnost mluvit do řekl prezident Miloš Zeman, odvapodoby evropských fondů v příšha realizovat projekty přesahující tích letech a ideálně se i samy čásčtyřletý volební mandát. Efektivní tečně podílet na rozhodování čerpání evropských fondů je každo-o struktuře investic. je ale pádně jednou z mýchZároveň priorit,“ řekla podle europoslance v pořádku, že ministryně pro místní rozvoj Věra se evropské fondyministr více zacílí. „Za Jourová. Přímo školství předpokladu odpovídajícího zaMarcel Chládek pak chce lépe nacílení stavit evropské podmínky fondy čerpáníumožňují na prozásadním způsobem motivovati jekty vysokých škol a domluvit amožnosti akcelerovat výnosnost a využičerpání pro pražské vytelnost územních soké školy. Ty byly(regionálních) totiž dosud velmi omezené, což v  aktiv,“ řekl Vlasák a rozhovoru dodal, že pro EN kritizuje i Václav Hampl. znalost skutečných rozvojových Filip potřeb země, jednotlivých Appl regionů a měst je pro toto zacílení nutnou podmínkou. Filip Appl

podmínek. Toto opatření částečZ pohledu harmonogramu přinesla ně zlepšilo komplikovanou situaci novela zásadní problém, neboť řada s pořizováním přístrojů. dodavatelských zakázek se týkala Je třeba poznamenat, že podpooblasti specifických technologií, kde ra výzkumných institucí v takovém je pouze omezený počet dodavatelů rozsáhlém měřítku v  rámci České a  pravděpodobnost obdržení jedné republiky nikdy neprobíhala. PoNa nedávném summitu G20 uskutečněném v Cannes byly ekonabídky je vysoká. Nutnost opako- čáteční nezkušenost řídit a nastanomická krize eurozóny a alarmující situace životního prostředí vat výběrová řízení vedla ke zdržení vovat interní pravidla byla stejná hlavními tématy. Současný stav biologové považují za začátek zhruba o 5 měsíců v každé veřejné jako nezkušenost vědeckých instinového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. zakázce, což má v  konečném dů- tucí řádně zajistit řízení nově vzniRetrospektivní vyvolává obavy. velkých center pro výzkum sledku zásadnípohled dopad do na minulosti čerpání kajících finančních prostředků a posun har- a vývoj. zuřivé vichřicik zásadní Klaus, o persorok Člověk dokázal realizace přeměnitprojektů. polovi-Od čelila V roce 2010 došlo monogramů Xynthia a nyní se nu půdy na2014 je Zemi aúčinná tím závažně nální vichřici destabilizaci implementační 1. ledna další nove- později z mohutných zápoškodil ekosystém. struktury a pozastavení vyhlašola zákona, která jižEkonomický připouští zadá- vzpamatovává na nových jihu země. Podle a průmyslový po- plav vání výzev, cožodhadů ve svém ní veřejné rozvoj, zakázkyrostoucí i jen jedinému představují částku 600výpaaž čet obyvatel, nové stravovací ná- škody důsledku znamenalo další uchazeči za předem definovaných vyky a požadavky životních pod- 800 miliard eur. Nové obavy vyzvyšování hladiny mínek příčinou narušeného Magistrátem hl. m.). NavícAtlanzejména Je jsou smutnou skutečností, že ČR volává oceánu. Situace docházelo znepoživotního Podle nedávna úrovni ministerstev nepatříprostředí. mezi příliš úspěšné člen- tického k velké fluktuaci odpovědných osob státy, pokudstudií jde o čerpání obyvatele kraje Gironde, no ské zveřejněných americ-pro- kojuje (stačí připomenout počet ředitelů středků z evropských fondů. To, kých vědců je 5 500 živočišných kteří přihlíží zmenšování pláží o sekce operačních že jsme se ocitlivyhynutí. mezi pěti nejhoražřízení tři metry za rok,programů v nědruhů na pokraji Do- jeden EU na MŠMT). Celkově to deset předem šími, není právě lichotivé. Příčin konce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až podvázalo efektivitu a velmi ztížilo je podle mého názoru několik. Zalinných druhů ztrácí svou původ- metrů za rok. kontrolu. To se následně projevilo prvé jsme si sami poněkud zkomní velikost a zmenšuje se (polární Dnes patří Francie k zemím například v míře chybovosti a nyní plikovalijeleni, situaciželvy, tím, žeještěrky, jsme trvali s nejmenšími emisemi sklenímedvědi, je výsledkem, že přibližně 60  mld. na vysokém počtu programů (8 teropuchy...). Lesní porost, tolik kových plynů. Propagace vzoru Kč nebudeme schopni využít. matických, 7  regionálních, 2  pražnepostradatelný pro ekosystém, ekologického chování naučila Za druhé téměř bylo nešťastné, že jsme se tj.  dohromady 17; jak vedle toho obyvatele automatickým mizíské, před očima a více dva dalších 9  programů územní spolu- nedokázali lépe vypořádat s  uplatmiliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně práce, celkem tedy 26  programů). něním principu, podle něhož byla važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří Vytvořili jsme si komplikovanou podpora určena pouze pro méně těním ovzduší. Frekvence přírod- s vodou (podle Crédoc - Středisstrukturu řízení (4 orgány pro říze- rozvinuté regiony. Jakkoli za tím ních katastrof a hrůzné následky ko výzkumu pro studie a pozoní a koordinaci, tematické programy byl chvályhodný záměr napomoci hovoří jasně: spotřebováváme rování životních podmínek se řízené oborovými ministerstvy, re- vyrovnání velkých rozdílů mezi růzvíce přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domácgionální operační programy řízené nými oblastmi EU, pro pražské vy3 % vAkademie období od planeta může poskytnout. sokésnížila školy a o ústavy věd regionálními radami regionů sou- ností 1997 do 2007), často nakupují Téměř s pravidelností zasáhne držnosti, pražské programy řízené to je velmi neblahé. Nedostatečně některý z ničivých živlů i půvab- biopotraviny. Jsou uvědomělí i nou krajinu Francie. V roce 2009 v otázce spotřeby elektřiny. Rok

dek prostředků určených k čerpání v rámci realizace nových projektů. Dalším významným bodem jsou úspory více než 3  mld. Kč za roky 2012  a 2013 z realizovaných zakázek na stavby, což ovšem není negativní. Negativním projevem je opět zpoždění programu zapojením uspořené částky zpět do programu. K  výše uvedenému prodlužování harmonogramů projektů je nutno uvést i dlouhé lhůty při vyřizování námitek ve veřejných zakázkách, přičemž zadavatelé těchto zakázek museli až do konečného rozhodnutí vyčkávat s realizací. V  současné době se připravují dva nové operační programy orientované na výzkum a vývoj a inovace, při-

čemž jeho zpracovatelé (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu) již ve fázi přípravy zohledňují možná rizika, která mohou nastat a která se objevila u stávajících programů.

odje roku se Francie vznikem zúčastňuje to kompenzováno velprogramu na podporu životního kých výzkumných center za okrajem hlavního města Prahy. Pražské prostředí Earth Hour. Letos se výzkumné instituce tak zaostávají přibližně 130 měst (Lyon, Paříž, infrastrukturou, vybavením Strasbourg, Toulon…) ocitloi perve sonálně, ačkoli je v Praze bezpochytmě po dobu jedné hodiny. Akce by největší lidský potenciál. Není byla spuštěna před Eiffelovou možné jen ekonometricky porovvěží za přítomnosti ministryvýši HDP mezi regiony. Praha něnávat ekologie Nathalie Kosciusko sice podle EUROSTATu patří mezi Morizet. Ani v otázce dopravy 10  nejbohatších regionů NUTS nezůstává pozadu. Většina Fran2, ale využívá z  toho automaticky neplycouzů služeb veřejné ne, že v ní má oblast vědy a výzkuhromadné dopravy. Síť železnic mu stejně tak dobré podmínky jako a metra je vysoce rozvinutá a například ve Stockholmu nebo Gropokud právě neprobíhá stávka ningenu, které byly v roce 2011  v nebo sebevražda bezdomovců žebříčku EUROSTAT o jedno, re(velice časté v zimních měsíspektive dvě místa před  Prahou. cích) patří k velice spolehlivým. S  výzkumnými centry souvisí třetí V velký rámci ekologického programu problém a tím je udržitelnost. vláda započala několik Rozhodli jsme se vytvořitmodernitéměř dezací dopravního systému. Nejvýznamnější z nich je automatizace

linky č. 1 pařížského ktesítku evropských centermetra, excelence a rá patří nejstarším a nejfrekdalší čtyřikdesítky regionálních VaV center. To samozřejmě být ventovanějším (denněnemusí přepraví ještě samo o sobě problematické, 725 tisíc osob). Do roku 2020 ale mělo by nás to vést k zodpovědproběhne zdvojnásobení velinému zamyšlení nad otím, jak km. pro kosti sítě vlaků TGV 2 000 všechna tato centra zajistíme dostaV září letošního roku oslavily vlaky tek prostředků na jejich provoz, vysoké rychlosti třícáté výročíaniž od by to dále ztížilo nelehkou situaci již svého vzniku (1981) a přepravily existujícíchdvě institucí. přibližně miliardy osob. Na seznamu je rovněž snížení hlučnosti letadel ohrožující obyvatele v blízkosti pařížských letišť Roissy Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. Od března příštího roku budou zprovozněny nové dráhy nočních vzletů ze západní strany Roissy Charles de Gaulle, budou vyčleněny investice do zvukových izolací Eva Syková, amístopředsedkyně zakáz používání nejhlučnějších VVVK Senátu PČR letadel v noci (Airbus A310). Ilona Mádrová

(pokračování ze strany 1)

KOMENTÁŘE (pokračování ze strany 1)

ZAHRANIČÍ

Ekologické chování na denním pořádku

Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace

3 3 EVROPSKÉ EVROPSKÉHORIZONTY HORIZONTYZDEŇKA ZDEŇKAVELÍŠKA VELÍŠKA

Bude mít(a nejen EU po dluhové novou podobu? Ukrajina ona) mezikrizi Ruskem a Západem Na kolem Krymu, LidéKrymu v zemícha Evropské unie, a asi vnejvíc Kyjevu a v Moskvě, a také lidé v zemích eurozóny, otvív  západní diplomacii, angarají už hodně dlouho noviny s úzžované v  ukrajinské kauze, kostí. Totéž se samozřejmě týká i se v posledním čtvrt roce vytelevize a rozhlasu v časech zpravovíjely události tak závratně, dajských relací. Není nic příjemného že se nedaly všechny vyhodutvrzovat se denně, že nelze čekat nocovat ani v  denících, nanic jiného než škrty (abych ty soutožpak v periodiku s měsíční časné perspektivy vyjádřil co nejpauzou mezi dvěma vydánístručněji). Ve svém uvažování jsou mi. I teď se můžeme zastateďse lidéjen v mnoha zemích vit u těch,evropských které zůstahluboce ponořeni do finanční ly aktuální nebo významnéproblematiky, a to hlavně té, kterou jako precedenty pro do budoucí dluhová a způsob jejího řešení vývoj nakrize východě Evropy. trápí přímojejejich rodiny. otázka, Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveni neAktuální rozhodně co bude se strany Ruska následovat tušeným rizikům ještě i v jiné rovině.sousední Politické. Média už naV Moskvě ni přecházejí,sejen my si po násilném odejmutí Krymu Ukrajině. slanevšímáme, je jejich žeň, když na bojišti o záchranu eura a ekonomické vilo, jakobyjak tobohatá byl konečný triumf nové ruské vojensko-politické stability EUAle sbírají oběti: padlé vlády. V posledních týdnech a měsících strategie. v kremelském zákulisí zbylo ještě hodně práce,mohla jestlimése vší pompou pohřbít vlády ve Slovinsku, naobnovování Slovensku, v Řecku, v Itálii, ve jediaKrym opravdu pouze jedna z kapitol moci Ruska Španělsku; na jaře teritorii, v Portugalsku a v únoru v Irsku. Lonivážně na zadluženost státu nad ztracenými z čehož Západ Kreml podezírá. Odtržení Krymu nebyl začátek plánu a jeho přičleněním k Ruské doplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch federaci patrně plán na nekončí. padlých vlád v EU také byla vláda Islandu, Před tedy všesti zemi, lety, která při v EUbleskovém není, nechtěla vojenském střetu s Gruzií, odlouplo od ní Rusko Jižní Osetii Ab-pebýt, ale teď už raději chce. Zatím se celkem devět evropských zemí octlo akvůli cházii. Na začátku devadesátých let naopak odsovětizované Rusko něžní krizi v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou. Ale když už řadu bývalých sovětských ztratilo. jich jsem vyslovil slovo provizórium,republik rovnou poukážu naChce to, co je asi teď ještěopravdu vážnější než pár získat zpět? pád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie Pokud opravdu má Kreml podobné bude dobré vzít v poa především její finančně-ekonomický pilíř,záměry, eurozóna. Nejen političtí lídři Evroptaz, že je nemusí realizovat jen vojenskou expanzí. V Putinově pláské unie, ale i ekonomičtí a finanční experti volají po novém uspořádání poměrů nu na eurozóny. vybudování unie, jakéhosi protiipólu uvnitř Ta se Eurasijské má stát pevným jádrem Evropské unie, s většíEvropské rozpočtovou unie, nemusí jít hned o novou kolonizaci postsovětských republik. disciplinou a hlavně s větší koordinací až uniformitou národních fiskálních politik. Může jít o modernizovanou obnovu RVHP, tedy o seskupení států Eurozónu je třeba vyzbrojit nástroji k účinné obraně společné měny před nápory z „blízkého příhraničí“  pod hegemonním vedením Moskvy. Bez finančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom měli vědět, že změní-li se euUkrajiny by ovšem takový útvar nemohl mít geopolitickou váhu rozóna v takzvané pevné jádro Unie, změní se tím automaticky situace těch zbylých podle Putinových představ. Ale Ukrajinci na Majdanu po tři měčlenských zemí Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu. Země, síce zřetelně demonstrovali, že je jim bližší už existující projekt které buď nechtějí vůbec, nebo zatím nechtějí do eurozóny, se octnou na okraji evropského sjednocování než Putinův plán připomínající mocenevropské struktury, mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová ské obnovování Sovětského svazu. Když Putin ukázal připojením část Unieksnáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské ten dnes tak naléhavě požaKrymu Ruské federaci, že nehodlá vůliunii většiny Ukrajinců brát dovaný proces zpevnění eurozóny, bude ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles na vědomí, vzklíčila nejen v EU, ale i na druhé straně Atlantiku významužeté Kreml hrstky států, které zůstanou mimodoeurozónu. Ta skupinka bude jednak obava, se pokusí Ukrajinu své „Unie“ vmanévrovat početně méně jednakseještě ke všemu nesourodá. Vedle zemí,udělá které do nátlakem, a významná, že po Krymu nedá vyloučit, že to dokonce eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní bumanu militari, vojenskou silou. dou země vyčkávající, jak to s eurem i země, které na do eurozóEvropská unie se až rozhodla mu dopadne, to zkomplikovat. Provstup historiky ny zatím nemajízajímavé, přepoklady,žei země, které budou se postupně do EU přijímány: země bude jednou ani tentokrát neodchýlila od své fizápadního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi amělmíru“ už tohle všecho promyšleno, když na lozofie šíření „prostoru stability pokojnou a pozvolnou začátku listopadu řekl v podpisem diskusi se studenty štrasburské univerzity:dohody „Nakonecs tu cestou. Pro začátek, politické části asociační budou dvě rychlosti. Touneúčinné jednou půjdeme k větší integraci uvnitřbezmocné eurozóny, tou Ukrajinou. Je to jen symbolické gesto jinak Evropské unie ke? konfederaci Možná neuvnitř tak docela. tomto formálním přidruhou se půjde EvropskéPo unie”. Nemělo by nám uniknout, družení Ukrajiny k EU bude už každý eventuelní pokus Kremlu že s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před opostkomunistickými její nedobrovolné připojení k plánované Eurazijské unii aktem adepty na členství, přišel už Francois Mitterrand hned po konfrontace s evropskou strukturou, která na sebe vzala pádu železné opony. Předestřel ji přímo v Praze (červen 1991). Neuspěl.riziko Zejména jakéhosi nad Středoevropanů. Ukrajinou. V Kremlu si teďSarkozy? možná U říkají, u Václavapatronátu Havla a dalších Uspěje Nicolas Václava že po otřesu ze ztráty Krymu je ukrajinská veřejnost asi v jiném Klause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? rozpoložení než načrtl, po Janukovičově prosincovém odmítnutí podeTo, co jsem tu dnes je jen hypotetická představa budoucnosti Evropské unie psat dohodu s Evropou, kdy vyšel celý Kyjev a pak i jiná města doeua eurozóny. První, co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad ulic a Euromajdan se stal aspoň chvíli pojmem mezinárodní rozóny. Ale buďme (euro)optimisty: eurona se udrží a eurozóna se pak stane pevným politiky. Jeho symboliku pak bohužel poněkud oslabily násilnosti jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, extremistů a úporná snaha ruských médií udělat z nich důkaz favytěsnění na okraj evropské struktury. Nejlépe tím, že (Sarkozyho) ideu jakési šizace západní Ukrajiny. Vyvolalo to skutečně něco málo pochyb konfederace zmaříme v zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou o tom, že Ukrajina je už opravdu evropskou a nikoli jen proevropměnou. skou zemí. Západ teď s napětím čeká, zda Putin usoudí, že právě teď je správná chvíle pro druhý pokus o zmaření ukrajinské orientace na Evropu, a že ten pokus by mu mohl vyjít dokonce i bez zakuklených Co znamená zkratka IPRM? vojáků. Nicméně ruský prezident musí teď už počítat s tím, že po IPRM označuje Integrované plány rozpodpisu asociační dohody by to byl manévr vůči zemi smluvně se o soubor spojené s EU. A že nátlak či útok navoje niměst. by seJedná neobešel bez vzájemně rizika které jsouZe realizováúplného přervání vztahů Ruska s EU,provázaných a vlastně seakcí, Západem. zorny na vymezeném v rámci ného úhlu národa, který před čtvrt stoletím hledal vúzemí cestěnebo „zpátky tématického městech do Evropy“ pojistku proti jakékoli snaze Moskvypřístupu udržet ve jeho zemi a směřují k smlouvu, dosažení společného cíle či spoutanou vazbami na RVHP a Varšavskou musíme my cílů města, obce čiagresivní lokality. IPRM Češi doufat, že při další, ať už podvratné či přímo akci je jedním nástrojů politiky Moskvy už by Brusel opravdu odepsal svézplány na urbánní partnerství s a projekty v něm obsažené mohou být Ruskem, ke kterým se upíná přes opakovaná zklamání z postojů Ruska na geopolitické scéně (stačí sipodporovány vzpomenout třeba jen na Sýz operačních programů rii). Ukrajinské drama poskytuje dost důkazů o tom,zežestrukturálních nedosta(OP) financovaných tek obezřetnosti ve vztazích Moskvě a v posuzování její politiky fondů. Město může předložit jedenknebo více IPRM. vytváří potenciální riziko pro členské státy EU s historií satelitů Moskvy. pro Evropu programech vytváří tím pádem riziko kardinální změny V jakýchAoperačních se IPRM uplatňují? poměru politických sil na kontinentě. Integrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na inItervence když prevence těchtoměst rizik se asiregionálních neobejde operačních bez polarizace vztahů v oblasti rozvoje v rámci programů (ROP), Evropy s Ruskem, bude ochlazení styků s ruskou politickou Integrovaného operačního programu (IOP, oblast intervence 5.2 týkající segarřešení niturou jen bydlení) nutnouadaní za zvýšení pocituoperačních bezpečnosti u nás,Mezi v problematiky doplňkově v tématických programech. Polsku a jinde na východě Evropy, ale hlavně v pobaltských reprioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRM zaměřují, patří ekonomický publikách, pro které je členství v EU a v NATO také obranným rozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobivalem, a ne jenom sdílením hodnot západního světa. Vznikne-li lita a správa věcí veřejných. nová polarizace mezi Ruskem a Evropou, bude to zajisté částečné zhroucení naděje na Evropu bez antagonismů a mocenských konJakých měst se IPRM týká? frontací, kterou v celém světě vyvolal pád železné opony. Ale zdá 1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel a Mladou Boleslav, aby se, že Rusku by existence v takovém vzájemně spolupracujícím a mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj daharmonickém evropském celku vyhovovalo méně než vytvoření ných měst (jedná se o města zařazená na seznam nositelů IPRM v rámci ROP). východního protipólu té Evropy, která na západ od „tábora míru“ 2) Pro oblast intervenceválky 5.2 IOP mohou IPRM předkládat nad 20 tisíc obyvznikla za studené a dodnes zůstala, až na města výjimky, magnevatel, bez jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. tem pro zbytek evropských národů, jejichž vlády si zatím nepro3) Městadodosjednocující 50 tisíc obyvatel mohoucestu. čerpat prostředky OP prostřednictvím šlapaly se Evropy IPRM, pokud to pravidla operačního programu umožňují. Martina Finková, Eurofon

Eurofon informuje

4

PUBLICISTIKA

CO NA TO EUROPOSLANCI Postupovala a postupuje podle vašeho názoru Evropa správně v řešení krize na Ukrajině? S  vývojem na Ukrajině nemůže být v Evropě, s výjimkou militantních komunistických milovníků Sovětského svazu, spokojen nikdo. Ruská anexe Krymu ukázala akceschopnost evropské zahraniční a obranné politiky v plné nahotě. Zatímco Putin rozmísťuje vojáky, podepisuje protokoly a vysílá silácká sdělení, ani „evropská ministryně zahraničí“ Ashtonová, ani „evropský prezident“ Rompuy za poslední měsíc de fakto neudělali nic zásadního a nejsou vůbec vidět. Opatrnou snahu věc nějak řešit je možné vidět snad jen u německé kancléřky Merkelové. Jediným protivníkem a skutečným hegemonem zahraniční politiky tak zůstávají Spojené státy, které přijaly sankce, organizují vojenské manévry a vyjadřují plnou připravenost na hospodářskou blokádu. Kritizovat postup evropských institucí je tak více než jednoduché. Mají však Evropská unie či jiné evropské mezinárodní organizace jako Rada Evropy jiné možnosti? Není systém mezivládní spolupráce založený na mírovém uplatňování a vymáhání práva zcela bezzubý? Umí evropské státy de-

mokracii pouze obchodovat a vyvážet, nebo ji dokážou bránit i na vlastním území? Nejsou hospodářské zájmy v  období po vleklé hospodářské krizi natolik dominantní, že strach z reakce je větší než odvaha reagovat? Je Evropa připravena obejít se bez Ruska, nebo je na jeho přírodních zdrojích natolik závislá, že sleví ze svých základních hodnot a hodí část či celou Ukrajinu a další sovětské satelity přes palubu? Na tyto otázky neexistují jednoznačné odpovědi, stejně tak, jako neexistuje jasná odpověď, zda postupujeme při řešení krize na Ukrajině správně. Jedno je však jisté, bitvu o náš model demokracie jsme s Ruskem prohráli a na válku o nový mezinárodní řád nejsme připraveni.

Európska únia zlyhala na celej čiare. Od začiatku postupovala vo vzťahu k Ukrajine nesprávne. Nevzala do úvahy úzke hospodárske aj národnostne prepojenie Ukrajiny a Ruska, ako aj nepripravenosť Ukrajiny na takýto zložitý krok. To, čo Európska únia v súčasnosti aj perspektívne od Ukrajiny potrebuje - pracovnú silu, suroviny a nerušený transfer ropy a plynu, mohla riešiť politicky menej komplikovaným spôsobom prostredníctvom rôznych zmlúv medzi EU a Ukrajinou. Analytikom EÚ malo byť jasné, ze snaha vtiahnuť Ukrajinu do Európskej únie, napriek zjavnému nesúhlasu Ruska ako jej najväčšieho obchodného a medzinárodnopolitického partnera, musí vyvolať na Ukrajine silnú polarizáciu a politicky otras. Otázka teda skôr znie, či zahraničná reprezentácia EÚ bola v prípade Ukrajiny dostatočne kompetentná alebo, čo by bolo ešte horšie, že išlo o zámer. Takýto pohľad navodzuje aj tlak

reprezentantov EÚ na prepustenie Júlie Tymošenkovej v čase rokovaní o prístupovej zmluve, čo ďalej navyšovalo tlak už v aj tak napätej situácii na Ukrajine. Je nesporné, že súčasne kroky Ruska odporujú pravidlám medzinárodného práva a že pričlenenie Krymu k Rusku nebude nič iné, ako akt svojvoľnej anexie ukrajinského územia. Únia sa v dôsledku nesprávneho predchádzajúceho chápania situácie na Ukrajine dostala do úlohy štatistu a zároveň toho, kto odnesie značnú časť nákladov pomoci Ukrajine. Zrušenie colných bariér pocítia najmä susedné krajiny, Slovensko a Česko nevynímajúc.

Aktuálna situácia na Ukrajine je mimoriadne zložitá a nemá jednoduché riešenie. Na jednej strane je Rusko, ktoré    odvodzuje legitímnosť svojho postoja na základe historického dôvodu, a  na opačnej Európska únia, ktorá dnes podpísala politickú časť  asociačných dohôd s Ukrajinou, na základe ktorých sa potvrdila ďalšia možná spolupráca s touto krajinou.  Kríza na Ukrajine je nepochybne celosvetovým problémom, navyše ďalšia eskalácia napätia by mohla viesť k  najzásadnejšej zmene nastavenia medzinárodnej politiky od čias studenej vojny a dokonca nám hrozí doba ľadová vo vzájomných vzťahoch. Je prioritou, aby Európska únia našla spoločnú cestu s Ruskom a pracovali na stabilizácii situácie, keďže Ukrajina je priamym susedom nás oboch. Je potrebné, aby sme spoločne vyvinuli maximálne úsilie, aby došlo k  obnoveniu demokratizačného procesu. Je našou prvoradou úlohou nepoľavovať v  snahe o  vytvorenie dialógu, pretože len dialóg je cestou vpred k riešeniu. Aj keď je situácia aktuálne o  to zložitejšia, že na základe výsledkov referenda ruský prezident Putin podpísal so zástupcami Krymu zmluvu o  jeho vstupe do Ruska a federálny zákon

o  vstupe Krymu do zväzku Ruskej federácie navyše už ratifikovala ruská Štátna duma.  Európska únia sa rozhodla neakceptovať podrývanie územnej celistvosti Ukrajiny a anexiu Krymu. Na vyjadrenie svojho odmietavého postoja voči postupu Ruska využila nielen diplomatické, ale aj ekonomické možnosti, ktorých správnosť preverí len čas. Naďalej však iniciuje pokračovanie dialógu, čo považujem za správne rozhodnutie. Situácia nie je jednoduchá, ale verím že všetci urobíme to, čo bude potrebné, aby sme zabránili potenciálnemu vojnovému konfliktu a pre momentálny spor s Ruskom nezabudneme na dôvod, pre ktorý to všetko vypuklo. A to bola nestabilná politická sitácia a de facto občianska vojna na Ukrajine. Dôsledky nepokojov na Ukrajine a hlavne predídenie podobnej situácii si takisto zaslúžia našu pozornosť.

Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu

Sergej Kozlík, poslanec Europského parlamentu

Katarína Neveďalová, poslankyňa Europského parlamentu

EN č. 3 / 2014

Favoritom sa stal Kiska Boj o prezidentské kreslo sa vyostruje, premiér Robert Fico spustil antikampaň voči Andrejovi Kiskovi. Hoci politológovia, prieskumné agentúry i bookmakeri predpovedali Ficovo víťazstvo v prvom kole, pred druhým už favorizujú jeho súpera. Andrej Kiska má reálnu šancu sa stať prezidentom, podporu mu vyjadrila celá opozícia i niektorí z porazených kandidátov. Scientológia. Na začiatku kampane pred druhým kolom je toto slovo najpoužívanejším. V  spojitosti s Andrejom Kiskom sa skloňovalo už aj predtým. Toho premiér Fico viackrát obvinil z napojenia na túto sektu. Samotný Kiska to poprel. Tri dni po prvom kole zvolal Fico mimoriadnu tlačovú konferenciu. Na nej zopakoval už predtým medializované informácie. Jeho protikandidát vydal knihu v nakladateľstve patriacemu scientológovi Ladislavovi Pavlíkovi, taktiež mu poskytol rozhovor do časopisu a prednášal na jeho seminári. „Pán Kiska zatajil pred verejnosťou informácie, ktoré sú z hľadiska prezidentskej voľby

mimoriadne dôležité,“ vyhlásil Fico na tlačovke. Podľa neho to môže predstavovať pre štát bezpečnostné riziko. Kiska na svojej tlačovej konferencii opätovne odmietol tvrdenia, že je scientológom. „Toto je typická hra premiéra, bude očierňovať, urážať, hádzať obvinenia, lebo sa bojí, že prehrá,“ dodal. Ešte v ten istý deň bola medializovaná správa, že vláda i Brusel podporili dotáciami firmu PSS Svidník podnikajúcu v oblasti potravinárskych technológií. Na jej čele stojí človek verejne sa hlásiaci k scientológií. Podľa premiéra na tom nie je nič zlé, že jeho vláda podporila práve tento podnik. Tu už bezpečnostné riziko nevidí. Otázka vierovyznania už bola v súvislosti s prezidentskými voľbami prepieraná. Týkala sa práve Fica, ktorý vo svojom predvolebnom videu vyhlásil: „Prešiel som svätým krstom, svätým prijímaním, dokonca

Ilustračné foto. som prešiel birmovkou.“ Niekoľko dní po zverejnení videa na portáli YouTube vyšlo najavo zo spisov KSČ, že vo svojej prihláške do strany v 80. rokoch deklaroval, že „zastáva prísne ateistické stanovisko“. Po oznámení výsledkov prvého kola podal Kiska na Fica trestné oznámenie. Súdy tak budú prešetrovať vyjadrenia predsedu

vlády v predvolebnej diskusii, v ktorej označil Kisku za úžerníka. Zároveň ho obvinil zo zneužívania charity na svoju kampaň a zo spomínaného napojenia sa na scientológov. Novú hlavu štátu si Slováci zvolia v druhom kole volieb, ktoré sa konajú poslednú marcovú sobotu. Ivan Belko

Firmy vsádzajú na výskum Región Murcia patrí v Španielsku medzi priekopníkov v aplikovaní alternatívneho modelu pri financovaní výskumu. S pomocou Európskeho investičného fondu dokáže zabezpečiť pokračovanie v projektoch, ktorým donedávna hrozilo pozastavenie v dôsledku nedostatku financií. Nový model financovania vedy a  výskumu definitívne potvrdila Rada pre priemysel, firmy a  inovácie. V  tomto roku bude disponovať 30,69  miliona eur, z  ktorých pre vedu vyčlení viac ako šesť miliónov určených na preklenutie nedostatku financií po krátení dotácií zo strany štátu. Ku kľúčovým sprostredkovateľským organizáciám patrí fundácia Seneca, disponujúca 2,5  miliona eur zo stanoveného rozpočtu. Z tejto sumy bude možné pokryť náklady pre 255  výskumných projektov, na ktorých bude spolupracovať okolo dve tisíc vedcov z celého regiónu.

PODPORA MLADÝCH VEDCOV Pomocnú ruku Rada podáva tiež mladým vedeckým pracovníkom. K  zaujímavým aktivitám patrí program venovaný vytváraniu pracovných príležitostí, pravidelne organizovaný Vedecký týždeň či program určený na podporu vedeckej mobility. Ten pre tento rok počíta s  objemom 350  tisíc eur na výmenné pobyty výskumníkov z  Murcie na  popredných vedeckých centrách v  zahraničí. Neopomenuteľným zostáva program Valora, slúžiaci na

podporu kontaktov s  technologickými centrami a  firmami. Základným cieľom je rozvoj výskumu v  súlade s  podnikateľským zámerom. Záujem výrobných spoločností presadiť výsledky výskumu na trhu označujú predstavitelia Rady za jeden z  najproduktívnejších postupov, nakoľko umožňuje priame prepojenie výskumných projektov s požiadavkami trhu. Veľkým plusom je, že na tohto programu dochádza k zachovaniu pracovnej pozície vedeckého pracovníka. INŠTITÚT ROZVOJA K ďalším iniciatívam patrí Inštitút rozvoja. Pomocou tejto organizácie chcú predstavitelia Ľudovej strany preinvestovať 50  miliónov získaných

z  Európskej investičnej banky na spolufinancovanie firemných projektov. Regionálna vláda Murcie tak pracuje na zakladaní nových podnikov, zároveň chce predchádzať krachu už existujúcich firiem. Veľkou výzvou zostáva vytváranie pracovných miest, z tohto dôvodu politici koncentrujú záujem na firmy a  inovačné technológie. Dotácie pre vedu v Murcii opäť zaznamenali pokles. Pokiaľ v  roku 2012  bol rozpočet stanovený na 7,7 miliona eur, v  tomto roku je to 4,5  miliona. Politickí predstavitelia vidia isté východisko v posilnení domáceho dopytu, ktorý pokladajú za prirodzenú a stabilnú súčasť trhu v regióne. Dana Miháliková

Španieli zmrazili dotácie pre vedu. Nie sú peniaze Konfederácia vedeckých spoločností Španielska volá na poplach. Krátenie štátnych dotácií pre vedu a  výskum spôsobuje chaos. Budúcnosť mnohých rozbehnutých projektov je ohrozená. Nie je tajomstvom, že španielski vedci sú nútení hľadať alternatívy, ako pokračovať vo výskume bez podpory štátu. Investície do vedy spadli na úroveň spred desiatich rokov. Zmrazenie rozpočtu, ktoré vláda uskutočnila pred dvomi rokmi, postihlo stovky projektov v oblasti medicíny, potravinárstva, geológie či životného prostredia. Pre Španielsko ako krajinu, ktorá si mimoriadne zakladala na podpore výskumu, to znamená veľký krok späť. Za zlaté časy sa pokladá rok 2009, kedy štát do vedy investoval 835 miliónov eur. V aktuálnom roku je to niečo cez 600  miliónov. Podľa štúdie spoločnosti Scimago Lab, ktorá monitoruje vedeckú spoluprácu rôznych organizácií s  univerzitami, počet projektov stagnuje. Šéf

Rady pre vedecký výskum Emilio Lora-Tamayo už pred rokom vyslovil, že vedecký sektor potrebuje 75  miliónov eur, aby dokázal predísť najhoršej kataklizme. Vláda Mariana Rajoya vedcom následne poskytla kredit vo výške 25 miliónov. BEZ BUDÚCNOSTI? Dôsledky krátenia financií neobišli ani  medicínsky sektor. Smutným príkladom je Ústav pre molekulárnu biológiu Severo Ochoa v  Madride, zastrešujúci výskumné projekty venované degeneratívnym ochoreniam. Už desať rokov tu vedci sledujú vplyv vírusov na sklerózu multiplex. Vedecký tím po zosekaní pozostáva z troch výskumníkov, ich zotrvanie v projekte však nikto ne-

garantuje. Ústav nemá peniaze na vytvárenie miest, ani možnosť udeliť štipendium. Vedci z vlastnej iniciatívy vytvorili webovú stránku, prostredníctvom nej majú záujemcovia možnosť prispieť ľubovoľnou sumou na rozbehnuté projekty. V rovnakom ústave iný tím vyvíja antibiotikum, ktoré má predchádzať úmrtiu pacientov na infekcie počas  pooperačných stavov. O  nádejnom projekte však výskumníci hovoria v  minulom čase. Limitovaný rozpočet a  byrokratické prieťahy vo vyplácaní dotácií maria ich niekoľkoročnú prácu. Mnohí vedci sa po mesiacoch neistoty radšej rozhodujú pre odchod do zahraničia. POTREBNÉ ZMENY Španielska vedecká komunita priznáva, že v  spôsobe dotovania výskumu sú potrebné reformy. Vláda vsádza na rastúci

záujem firiem a ich figurovanie v pozícii hlavných sponzorov. Príkladom je zmluva medzi Radou pre vedecký výskum s  Vichy Catalán o  skúmaní pozitívnych efektov na zníženie cholesterolu pri konzumácii minerálnej vody. Vedci ale nesúhlasia s  prehnane komerčnými postupmi. Chcú vyvrátiť tvrdenie, že veda má na seba zarábať, čo môže spôsobiť nezáujem dotovať dlhodobé výskumné projekty. O ich rentabilnosti sa vedú neustále diskusie, zďaleka nie všetky projekty sú totiž kompatibilné s komerčnými požiadavkami trhu. Situáciu rovnako komplikuje skutočnosť, že vedci nie sú krytí proti nedodržaniu zmluvných podmienok zo strany sponzorov. Meškanie pri vyplácaní prostriedkov, alebo úplné nedodržanie zmluvných podmienok býva častou príčinou pozastavenia práce výskumníkov. Dana Miháliková

NUTS II PRAHA

EN č. 3 / 2014

Evropské peníze v Praze: nitroděložní operace embryí i jaderný výzkum Čerpání evropských dotací na vědu a výzkum znesnadňuje administrativní náročnost zpracování projektů nebo fakt, že pro specifické výzkumy existuje velmi úzký okruh dodavatelů. Přesto se podařilo v Praze realizovat několik zajímavých vědecko-výzkumných projektů – vzniklo tak Centrum fetální medicíny Ústavu pro péči o matku a dítě, které umožňuje léčbu dětí ještě před narozením nebo Zobrazovací centrum pro biomedicínu a lékařské nanotechnologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V posledních letech byly nemalé finanční prostředky investovány do budování center excelentního výzkumu. Praha jako bohatý region může evropské dotace čerpat jen omezeně nebo vůbec, proto často posílá své výzkumné pracovníky za hranice hlavního města – díky zdrojům ze strukturálních fondů EU vznikají velká výzkumná centra: v  Dolních Břežanech u Prahy bude stát „superlaser“ ELI (Extreme Light Infrastrukture), který spadá pod Fyzikální ústav AV ČR, ve Vestci u Prahy vzniká biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy BIOCEV. Počátkem letošního roku si o evropské dotace ve výši 2,6 miliardy korun zažádaly pražské vysoké školy, díky výjimce totiž mohou získat peníze na nové laboratoře a vybavení z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Například ČVUT by rádo z evropských peněz vybudovalo sídlo nového Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.

NITRODĚLOŽNÍ OPERACE NENAROZENÝCH DĚTÍ „Příjemci evropských dotací na regionální úrovni, v Praze skrze operační programy Praha Adaptabilita a Konkurenceschopnost, jsou zejména vysoké školy, Akademie věd, výzkumné ústavy, nemocnice zabývající se vědou a výzkumem, ale také podnikatelské subjekty,“ říká Jiří Netík, manažer pro publicitu odboru EU fondů na pražském magistrátu. V  podolském Ústavu pro péči o matku a dítě tak například vzniklo Centrum fetální medicíny, které umožňuje léčbu dětí ještě před narozením, kdy se provádí chirurgické zákroky na plodech postižených závažnou vrozenou vývojovou vadou přímo v těle matky. Zákroky probíhají ve spolupráci s univerzitní nemocnicí v belgickém Leuvenu. Za první rok působení centra lékaři provedli 24  převážně laserových nitroděložních operací, nejčastěji z důvodů transfůzního syndromu a selektivní růstové retardace u vícečetných těhotenství. Výsledkem jsou 34 narozené děti bez významného psychomotorického postižení,

jejichž naděje na přežití bez provedení nitroděložní operace by byla velmi malá. OPPK na vznik Centra fetální medicíny přispěl 56 miliony korun. ZÍSKAT DOTACI CHCE TRPĚLIVOST Pro příjemce je obecně nejproblematičtější zadávání veřejných zakázek, které může vést k prodlužování realizace projektů v případě, že jsou tyto zakázky postoupeny k prošetření ÚOHS. Tím se samozřejmě zpomaluje čerpání evropských dotací a u některých projektů to může vést k ohrožení jejich samotné realizace. „Nejsložitější je pro příjemce vykonat správně a v souladu se zákonem zadávací řízení na nakupované technologie. To platí zejména pro oblast vědy a výzkumu, neboť se jedná převážně o velmi specifická zařízení, okruh potenciálních dodavatelů není široký, zákonem dané lhůty jsou velmi dlouhé, celý proces je komplikovaný a je snadné dopustit se nepřesnosti,“ vysvětluje Jiří Netík. V DALŠÍM OBDOBÍ K DISPOZICI 62,5 MILIONU EUR V  příštím programovém období, 2014-2020  počítá Operační program Praha – Pól růstu s podporou EU fondů v oblasti vědy a výzkumu ve výši 31  procent, což je nejvyšší

Centrum fetální medicíny, Ústav pro péči o matku a dítě v pražském Podolí. archiv MHMP částka na jednu prioritní osu. Předběžný rozpočet této prioritní osy je 62,6  milionu eur, přičemž  finální podoba bude ještě konzultována s Evropskou komisí v průběhu léta 2014. Pražské vysoké školy však vidí jako velký problém míru spolufinancování projektů ze strany příjemců v  novém programovém

období, která má narůst až na 50 procent – současné národní spolufinancování představuje 15  %. V  Praze sídlí téměř polovina veřejných výzkumných institucí – vysokých škol a výzkumných ústavů - a působí tu polovina výzkumných pracovníků v ČR. Eva Potužníková

5

KRÁTCE • Radní schválili materiál, podle kterého by mohly už za jedenáct let zmizet všechny bariéry, které dnes sužují veřejnou hromadnou dopravu v  Praze. Jedná se o první ucelený materiál, který se této problematice věnuje. „Koncepce odráží ideální stav, který znamená, že v  roce 2025  bude bezbariérově přístupná celá povrchová doprava, všechny tramvajové a autobusové zastávky a všechny stanice pražského metra,“ říká radní pro dopravu hl. m. Prahy Jiří Pařízek. V  Radě pro Prahu bezbariérovou zasedli zástupci všech zainteresovaných organizací, především zástupci tělesně a zrakově postižených, kteří jsou na bezbariérových opatřeních v dopravě závislí. Odhadem by si bezbariérové zpřístupnění pražské MHD vyžádalo investici nejméně ve výši 4,6  miliardy korun, Komise má na tento rok 45 milionů, které půjdou především na přípravu a koordinaci stavebních úprav. • Od dubna budou v  centru hlavního města posíleny hlídky městské policie – kvůli zvýšení bezpečnosti obyvatel a návštěvníků Prahy. Loni záchranná služba ošetřila 425  lidí, kteří byli v  centru metropole napadeni. Dva dny v týdnu budou na Václavském náměstí dohlížet na bezpečnost občanů hlídky policistů nebo strážníků na koních. Dále budou pravidelně do ulic v centru města zajíždět pohotovostní hlídky státní policie.

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

Velká centra se potýkají s tuhou byrokracií Věda ve středních Čechách je tak trochu kapitola sama pro sebe. Zatímco Praha má na svém území Karlovu univerzitu, která je na poli vědy v  mnoha oblastech tahounem, v  kraji, který tvoří prstenec kolem ní, je nutné podívat se na konkrétní vědecké projekty spojující akademickou sféru s tou soukromou nebo veřejnou. Středočeský kraj se v posledních letech na poli vědy proslavil především nákladnými vědeckými centry, která mají do srdce Evropy přitáhnout špičkové vědce. V uplynulých sedmi letech šly na území NUTS II Střední Čechy na podporu vědy a konkrétní projekty, které s vědou souvisí, miliardy korun ze státní kasy i z  fondů Evropské unie. Největší díl podpory na projekty v  této oblasti poslal Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Jen na tři největší projekty podpořené z to-

hoto programu má jít z Evropské unie dohromady přes deset miliard korun. Největším a nejdiskutovanějším projektem je bezesporu tzv. ELI (Extreme Light Infrastructure). V Dolních Břežanech u Prahy vznikne za zhruba 7  miliard korun nové vědecké centrum, které bude zahrnovat nejmodernější laserový urychlo-

vač na světě. Jde o skutečně jednu z nejzásadnějších akcí na poli české vědy od revoluce. Přípravné fáze projektu se zúčastnily čtyři desítky institucí ze 13  států Evropské unie, centrum má být totiž jedno ze tří spolupracujících pracovišť (zbylá budou v Maďarsku a v  Rumunsku) v  rámci zřízeného konsorcia. Za Českou republiku vede projekt Fyzikální ústav AV ČR.   „Mělo by jít o skutečně multifunkční centrum, v  němž mohou provádět potřebné experimenty nejen fyzici, ale i chemici, biologové a další včetně průmyslových firem. Kombinace laserových technologií, kterou budeme disponovat, bude skuteč-

Nejnákladnější české vědecké centrum roste u Prahy. Projekt ELI Beamlines bude stát kolem sedmi miliard. zdroj: www.eli-beams.eu

KRÁTCE

ně unikátní,“ uvedl ředitel centra Vlastimil Růžička.

PROBLÉM DALŠÍCH LET? PROVOZ

ELI DO ROKU 2017

Administrativní zátěž totiž provází i další projekty podpořené Evropskou unií. Své vědí i zástupci výzkumného centra SUSEN, které se buduje v  Řeži u Prahy. Projekt za 2,5 miliardy má za úkol přispět k  zajištění provozu stávajících jaderných elektráren a přispět k vývoji jaderných reaktorů nových generací. Třetím obřím projektem je stavba biomedicínského centra, které roste ve Vestci u Prahy. Centrum se zaměří na národní i evropský rozvoj biomedicíny, a na ni navázaného biotechnologického průmyslu.  A ačkoliv zřejmě nikdo nepochybuje o přínosu tohoto projektu, i jeho zástupci musí řešit řadu byrokratických překážek. Dnes už bývalý rektor Karlovy univerzity, která je klíčovým partnerem projektu, Evropským novinám řekl, že i na centru Biocev je vidět, jak je systém nepružný. „Lidé se bojí pozitivně rozhodnout, protože skoro každé rozhodnutí může být po právu potrestáno a většinou je snazší a méně riskantní něco zarazit než něco povolit.“ V  příštích letech navíc podle Hampla lze očekávat, že se velkým tématem stane financování provozu. To by totiž také mohlo být pro některé projekty velmi problematické.

Stavba centra má skončit na jaře 2015. Jenže už nyní je pravděpodobné, že se vše protáhne. Důvodem je extrémně složitá administrace a evropské kontroly, které se (alespoň podle zástupců centra ELI) věnují zcela marginálním věcem. Zároveň ale vedení centra důrazně odmítá, že by dotaci na projekt musel nakonec zaplatit stát. Kofinancování bude prý zachováno. „Evropská komise vyjádřila (stejně jako předtím vláda ČR svým usnesením z května 2013) souhlas s principem fázování projektu. Ten umožní odklad dokončení stavby ELI Beamlines do roku 2017  při dosavadní míře finanční spoluúčasti EU,“ uvedla mluvčí centra Markéta Holubová. Přesto je zřejmé, že příjemce dotací ve středních Čechách silně zatěžuje tuhá byrokracie a obtížná administrativa evropských projektů a s  tím spojené kontroly. To připouští i Radek Melichar z  odboru pro komunikaci OP VaVpI a slibuje, že pro nadcházející období už se ministerstvo poučilo. „Poučení se z chyb, získané zkušenosti ze současného programového období a legislativa podporující výzkum a vývoj je velkým příslibem pro zlepšení čerpání evropských dotací do budoucích let.“

Filip Appl

• Společnost BOSÁK BUS, která provozuje autobusové linky na Příbramsku a Dobříšsku, zmodernizovala vozový park. Pomohla s  tím i evropská dotace ve výši 5 milionů korun, kterou společnost získala z prioritní osy Doprava ROP Střední Čechy. Celkové ukončení projektu proběhne do konce června.  Pořízené nové tři moderní částečně nízkopodlažní autobusy budou nasazeny na Dobříšsku. • V  Poděbradech byl zahájen významný projekt týkající se přemostění železniční dráhy. Čekání na závorách zdržovalo dopravu na velmi frekventované železniční dráze. Nyní je na cestě řešení, kterému pomohou dotace z  ROP Střední Čechy. Slavnostního aktu poklepání na základní kámen, která se uskutečnila v  rámci Dne Poděbrad, se zúčastnil mimo jiné i Václav Chytil pověřený řízením regionálního operačního programu. • Rada kraje se rozhodla vypsat výběrová řízení na čtyři důležité dopravní stavby, které finančně podpoří Evropská unie. První je oprava zhruba kilometrového úseku silnice a stavba dvou okružných křižovatek v obci Libušín na Kladensku za 44,5  milionu, druhé se pak týká rekonstrukce silnice u Příbrami v  obci Trhové Dušníky za 68  milionů. Ve zbylých dvou projektech jde o výstavbu dvou cyklostezek, dohromady za 36 milionů korun.

6

EVRO

EN č. 3 / 2014

„České sklony k sebemrskačství nejsou

říká o kvalitě českého vysokého školství bývalý rektor Univerzity Kar Osm let stál v  čele největší, nejstarší a nejznámější české univerzity. Během těch osmi let načerpal bohaté zkušenosti nejen s  vedením takového kolosu, kterým je Karlova univerzita, ale i se stavem vysokého školství po celé Evropě, s čerpáním evropských peněz nebo s „obyčejnou“ českou politikou. Při výčtu ministrů, kteří se během jeho rektorování vystřídali, se dostáváme k číslovce deset a v rozhovoru se tak nevyhneme ani srovnání jednotlivých vlád nebo tomu, proč odmítl post náměstka ministra školství v Sobotkově vládě. Jak se ukazuje, důvody má více než pádné. Pokud byste měl nějak stručně shrnout vašich uplynulých osm let ve vedení Karlovy univerzity, co byste vyzdvihnul? To je poměrně těžké říct ve stručnosti, těch věcí je celá řada… Když začnu tím, co mě překvapilo, tak jsem rozhodně nečekal třeba takovou míru konfliktů s  ministerstvem školství, různé spory o univerzitní nemocnice a podobně. To byl poměrně důležitý aspekt uplynulých let. A dalo by se najít i hodně dalších věcí. Nám nejprve setrvačností, v rámci jakéhosi trendu od revoluce, přibývalo studentů a až někdy v roce 2010 jsme začali být schopní tento trend cíleně otáčet, takže teď jich pozvolna řízeně ubývá. Když se podíváme na vědu, tak jsme, co se týká relevantních výstupů, asi o polovinu výš, než jsme byli, když jsem začínal. Těší mě také velký nárůst citovanosti naší vědy, to je docela dobrý ukazatel kvality. A mohl bych pokračovat. Lze připomenout třeba i to, že navzdory stagnaci nebo poklesu veřejného financování vysokých škol, máme letos o polovinu větší rozpočet, než jsme měli před osmi lety. Dané je to nejen tím, že se víc vysoutěží v  grantech, ale i lepšící se schopností univerzity vydělat si peníze způsobem nezávislým na státu. To je dnes více než třetina našeho rozpočtu. To jsou řekněme ty silné stránky. Našel byste i nějaká slabá místa? Něco co se nepovedlo? Ta odpověď je bohužel jednoduchá: investiční rozvoj univerzity. Zásadní strategická chyba státu byla, že nezařídil využití strukturálních fondů na vědu a vysoké školy v Praze. To je podle mého názoru opravdu největší problém uplynulého období. Problém, který navíc přináší obrovská rizika do budoucna, a pokud se nějak nenapraví, tak to bude znamenat velké problémy. Na začátku totiž stála chybná úvaha, že se Česku pomůže, když se tyhle věci rozvinou v regionech oproti Praze. Ve skutečnosti by se ale všechny regiony měly lépe, kdyby se věda a vysoké školy podpořily všude, i v  hlavním městě. Nenaplnily se navíc ani sliby, že bude investiční rozvoj vědy a vysokého školství v Praze podpořen z  národních prostředků. Bylo to přesně naopak a ta veřejná podpora upadala. Neříkám, že jsme v  nějaké fatální krizi a že jedeme na doraz, přece jen například tato budova (nová budova 2. lékařské fakulty – pozn. redakce) je malým důkazem toho, že se občas něco podaří, ale z dlouhodobého hlediska si tento stav prostě dovolit nemůžeme, protože to bude znamenat, že se univerzita začne propadat… Co by se tedy muselo změnit? Je to podle vás čistě otázka politická? Má to dvě části. Tou větší jsou evropské strukturální fondy, které vstupují do dalšího období, a v  současnosti se vyjednává o jejich podobě. My jsme v posledních dvou letech strávili opravdu hodně času nad návrhy změn, které by to nastávající období vylepšily. Zatím to vypadá, že by snad do Prahy něco jít mohlo, i když pořád v  poměrně malém objemu, a navíc vážně hrozí podmínka velmi vysokého kofinancování ze strany příjemců, což by vysokým školám ty zdánlivě pootevřené dveře zase pěkně přibouchlo - neměly by na to. Takže to je jedna věc – je prostě nutné vyjednat s  Evropskou komisí nějaké smysluplné využití strukturálních fondů v  Praze. Druhým aspektem je pak politická vůle, která umožní živit to do určité míry ze státního rozpočtu. To ale naráží na fakt, že státní rozpočet je z velké míry man-

datorní a manévrovací prostor je v něm poměrně malý. Vy jste o tom problému se strukturálními fondy nedávno jednal dokonce s  eurokomisařem Johannesem Hahnem. Jaké výstupy jsou z té schůzky? Ta poslední schůzka (v poslední den mého rektorství), samozřejmě že ne první, byla krátká a šlo především o další upozornění na ten problém a přípravu na to, že s ním budou na tohle téma mluvit ještě další lidé, např. můj nástupce ve funkci rektora. Pojďme se ještě na okamžik vrátit k univerzitě a k  uplynulým osmi letům. Akademický ekonom Daniel Münich v jednom nedávném rozhovoru uvedl, že je Univerzita Karlova málo kreativní a nedostatečně otevřená světu. Podle něj se jednotlivé fakulty chovají spíše jako samostatné vysoké školy. Co byste řekl na toto tvrzení? Opravdu nevím z čeho pan docent Münich usuzuje, že je univerzita málo kreativní a otevřená. To je zbytečný inzult. Samozřejmě, že univerzita při osmi tisících zaměstnancích a padesáti tisících studentech je strašně heterogenní organismus. Takže ano, jistě najdete pracoviště, která vám nemusí přijít dostatečně kreativní. Na druhou stranu - špičky na univerzitě jsou vynikající a celková kvalita je prostě na velmi dobré úrovni. To, že je univerzita rozptýlená po mnoha místech, je prostá realita. Já jsem vždycky různým mezinárodním návštěvám říkal: Ať jste v Praze kdekoliv, nikdy nejste daleko od Univerzity Karlovy. Je to samozřejmě věc, která z  provozního a tak trochu i akademického hlediska někdy dělá věci těžší. Na druhou stranu ta provázanost s městem, kdy jsou v Praze studenti prakticky všude, je podle mě docela dobrá hodnota. Pan Münich se zmiňuje i o tom, že profesoři, kteří učí na Karlově univerzitě, jsou sami velmi často z Karlovy univerzity. Že je na škole málo lidí z vnějšku. Je to tak a pokud ano, čím to je? Je to jen o penězích, že si je univerzita nemůže dovolit zaplatit? V zásadě to tak je. Cizinců je mezi zaměstnanci zhruba kolem sedmi procent a rozhodně jsou instituce ve světě, které to mají mezinárodně lépe namíchané. Rozhodně i u nás by to bylo dobře. Důvody, proč to tak není, jsou asi tři. Tím prvním je omezený pohyb v rámci Česka. Zatímco třeba v Německu je hodně běžné, že lidé skutečně musí studovat na nějaké jiné univerzitě a je tam velmi mnoho institucí, které jsou vzájemně souměřitelné, my těch parťáků, mezi kterými bychom si mohli vybírat, máme mnohem méně. V řadě oborů jsme unikátní a v některých oborech nejlepší či jediní. Na které jiné instituci máte například podobně dobré egyptology...? Navíc velikostně jsme prostě jinde než ostatní. Takže akademický pohyb v Česku je tímhle celkem negativně ovlivněný. Mezinárodně jsou tam pak dva aspekty: Vzhledem k financování a tomu, jak je vše nastavené, probíhá podstatná část výuky česky, což je v  současnosti obtížně řešitelné. Zahraniční učitelé se proto mohou zapojit jen v dosti omezené míře. Poslední důvod je finanční: Platová hladina na mezinárodní úrovni je, tedy přinejmenším u lidí, o které bychom chtěli stát, přece jen stále ještě někde jinde.

Jak jsou na tom v  tomto ohledu české univerzity v porovnání s institucemi z Evropské unie? A vy máte dobrý přehled o všech českých zařízeních, takže se nemusíme bavit jen o Karlově univerzitě… Jsou na tom zhruba stejně. Trochu se to začalo posunovat teď s penězi ze strukturálních fondů, kdy se aspoň trochu zlepšila možnost zaplatit lidi. Takže třeba vědecká centra typu CEITEC nebo BIOCEV jdou tímhle směrem mnohem rázněji. Obecně ale nepovažuju za úplně dobré pro univerzitu, že se tihle lidé najmou na bádání, aniž by učili. Jsem pevně přesvědčen, že vědecko-univerzitní prostředí by mělo být o tom, že kvalitní vědci bádají i učí. Rozumím tomu správně, že centra jako je CEITEC a další, do kterých jdou ve velké části evropské peníze, na sebe mohou nabalovat vědce, kteří by jinak učili na univerzitách, což je problém? Myslím, že to je jedno z velkých rizik celého systému, ano. Trochu se odpoutejme teď od tohoto problému a podívejme se do Evropy. Jak si stojí české vysoké školy v porov-

nání třeba s těmi evropskými? V kvalitě výuky, absolventů… Na jednu stranu je vždycky co zlepšovat a je pravda, že nejsme světová špička. Na druhou stranu si myslím, že český sklon k sebemrskačství není na místě. České vysoké školství má samozřejmě velké rozpětí. Máme velmi silné i slabší hráče, což je stejné ve všech zemích. Záleží tedy na tom, co srovnáváme. Když budeme srovnávat špičky jednotlivých zemí, tak podle mezinárodních žebříčků jsme někde ve třetí stovce. Mohlo by to být tedy lepší, ale vzhledem k tomu, že je univerzit na světě kolem 18  tisíc, tak to zase není tak zlé. Pokud mám říci nějaký svůj pocit z celkové úrovně našich vysokých škol, tak si myslím, že si ve skutečnosti nevedeme vůbec špatně. Naši absolventi celkově nejsou ve srovnání s absolventy jiných zemí nijak zásadně horší.

dobře to funguje v Německu, Holandsku, ve Skandinávii…

Existují mezi evropskými zeměmi nějací lídři? Tedy státy, které v oblasti vysokého školství nabízí opravdu to nejlepší? Ptám se na to, pokud bychom se měli obracet k nějakému vzoru, kam by to bylo? Jak říkám, v každé zemi jsou rozdíly a jednotlivé systémy jsou velmi heterogenní. Dobré univerzity jsou v Anglii,

Pojďme se ještě na chvíli víc zaměřit na samotnou vědu. Jak je to u nás s vědeckým prostředím na univerzitách? Jak se u nás například přistupuje k výzkumu z hlediska základní – aplikovaný? Osvědčený princip fungování univerzit je, že lidé na nich nejen vyučují, ale in-

Já vás přece jen z téhle otázky ještě úplně nepustím. Pokud byste měl dát příklad něčeho, co u nás moc nefunguje a v nějaké zemi ano. Proč to tam jde a je možné se z  toho nějakým způsobem poučit? Například co se týká evropských peněz, tak je svým způsobem vzorem Slovensko. Protože Bratislava měla podobné administrativní problémy jako my, něco udělali a prostě Komenského univerzita a další univerzity teď velmi dobře fungují s  pomocí strukturálních fondů. Na druhou stranu se na mě snad bratři Slováci nebudou zlobit, když řeknu, že podle zájmu studentů jsou české univerzity obecně považované za lepší než slovenské.

OPAN

EN č. 3 / 2014

7

u na místě,“

rlovy Václav Hampl

nebylo. Navíc se to všechno dělo značně nekomunikativním způsobem, což vyvrcholilo Dobešem. Po něm pak nastal trochu klid hlavně díky tomu, že s ministrem Fialou bylo kultivované vycházení a konečně nějaká snaha společnými silami připravit novelu zákona. I přes šílené tempo se to nestihlo, ale za to on nemohl. Jsem celkem přesvědčený, že kdyby vláda nepadla, tak jsme konečně měli mírný pokrok v mezích zákona. Žádnou revoluci, ale drobná vylepšení ve věcech, které bylo potřeba vylepšit. A znamenal tedy pád vlády zastavení nebo zpomalení tohoto nakročení k  pozitivnímu vývoji? Dnes už víme, kdo je nový ministr školství a kdo vede vládu. Myslíte, že se na tom zákonu bude dál pracovat? Odpověď na tu otázku je věštěním z křišťálové koule. Ta připravovaná novela byl neuvěřitelně křehký organismus, kde záleželo na každém slově a vše se muselo složitě domlouvat. Když jsme změnili jeden parametr, pohnulo se to celé na úplně jiném konci. Takže si myslím, že aby se v tomto ohledu relativně rychle něco stalo, bylo by potřeba vzít tu novelu tak, jak je a prakticky do ní už nesahat. Nebo ji prostě začít předělávat, ale to bude znamenat mnoho a mnoho práce, což na druhou stranu nemusí být špatně. Třeba má tahle vláda čtyři roky a může to stihnout. Zároveň bych rád řekl, že mi je snad ještě více líto zákona o univerzitních nemocnicích, který jsme připravili společně s ministrem Hegerem a který byl dotažen skoro do konce. Mediálně se o něm moc nevědělo, ale byl už dokonce v  paragrafovaném znění a měl za sebou vnější připomínkové řízení. Jenže i ten šel pod stůl a přitom jde o věc, která je pro nás strašně fundamentální. Protože vztah univerzit a nemocnic je dneska založený na určitém zvykovém právu, které sice nějak funguje a za ta léta se trochu usadil, ale občas vyskočí ostré hrany a potom se ukáže naprostá právní nejistota. Co si pamatuju, tak se o potřebě zákona o univerzitních nemocnicích mluvilo už dlouho před mým nástupem do čela Karlovy univerzity a bojím se, že připravovaný zákon spadl pod stůl, a tak se o tom problému ještě dlouho mluvit bude.

tenzivně se věnují vědě (popř. jiné relevantní tvůrčí činnosti, třeba umění). To je způsob, jak studenty dobře vzdělat – zanořit je do kreativního vědeckého prostředí. Bolševismus dal tomuhle pojetí poměrně na frak, ale ono se přesto udrželo a dnes se zase úspěšně rozvíjí. Konkrétně naše univerzita je zaměřená ve většině oborů spíše na základní výzkum, i když hranice mezi základním a aplikovaným bývají neostré. My teď například rozmlouváme na Ústavu fyziologie, která je z  velké části základní výzkum. Většinu témat pohání snaha pochopit, jak to je. Jenže i přesto je tu stále přítomné určité „šilhání“ po nemocnici naproti, po konkrétních výstupech a pochopení, k  čemu ten výzkum vlastně může prakticky být. Takže to nejde úplně oddělit, zvláště třeba právě na lékařských fakultách. Pokud jde o technické vysoké školy, ty mají pochopitelně blíže k aplikačním věcem. Když jsme u aplikovaného výzkumu: Jak u nás funguje spolupráce a synergie různých subjektů, jako jsou školy, firmy a různé veřejné instituce? Komunismus to asi musel na dlouhou dobu dost zablokovat...

Záleží trochu na tom, na co se díváme. V případě lékařských fakult je to vlastně standard, protože většina výzkumu se děje na půdě nemocnic. A platí to i u celé řady dalších oborů. V případě těch techničtějších je to samozřejmě trochu komplikované. Neustále v  celé Evropě slyšíme nářky, jak to neumíme dobře propojit a jak to v  Japonsku nebo ve Spojených státech umí líp. Asi umí, ale je to i tím, že tady není dost rizikového kapitálu. Základní problém je totiž v  tom, že by bylo potřeba dát do této oblasti poměrně odvážně peníze a počítat s tím, že se ta část, která se zhodnotí, to nejen zaplatí, ale i vydělá. Jenže na takový risk potřebujeme být poměrně bohatí, což nejsme. Navíc tu existuje určité neporozumění mezi jednotlivými sektory. Někteří představitelé firem totiž vnímají vysoké školy jako takový lepší učňák. Počkáme, až vyleze ze školy, a dáme ho tady k  tomu softwaru, protože už s  ním bude umět a bude fungovat bez problémů. A tomu se podle mě vysoké školy správně brání. Jsem přesvědčen, že univerzity nemají připravovat lidi pro konkrétní podnik, ve skutečnosti mají připravovat jeho potenciální konkurenci. Mají připravovat samostatné, kreativní lidi, kteří budou

schopní vytvořit něco jiného, co třeba ten podnik jednou zlikviduje, protože to bude lepší. Na druhou stranu: Nutno říci, že jsou šéfové velkých podniků, se kterými se spolupracuje velmi dobře. Pojďme se trochu vrátit k  politice. Jste spokojen s tím - a teď za vás těch ministrů školství bylo několik - ... No asi deset (směje se) ... No vidíte, to ta moje připravená otázka, jestli jste spokojen s tím, jak se u nás dělá ohledně školství politika, je asi dost těžká. Ale tak přesto: Můžete nějak zhodnotit, jak ke školství přistupovaly minulé vlády, minulí ministři? Ze začátku jsme byli hodně překvapení a zaskočení. Já jsem začínal v roce 2006, kdy byly parlamentní volby, a pamatuji různé předvolební sliby, jak je vzdělávání a věda zásadní. A slibovaly všechny strany, takže to mělo být zdánlivě jednoduché, všichni se na podpoře shodli. Pak nás ale trochu zaskočilo, že místo lepšího financování přišlo tzv. reformování. Ne že by nebylo co zlepšovat, ale tyhle reformy po roce 2006  se zaměřily na věci, u kterých to zrovna moc potřeba

Vy jste odmítl nabídku na post náměstka ministra školství Chládka. Z jakého důvodu? Já už asi tři roky působím v předsednictvu Asociace evropských univerzit, což je svým způsobem také takový diplomatický úspěch českého vysokého školství. Během mého rektorování jsem měl na tuto funkci docela málo času a chtěl bych se jí proto teď věnovat intenzivněji. Navíc je na stole otázka nového prezidenta asociace a díky vnitřním pravidlům jsem jeden z  mála stávajících členů předsednictva, který by mohl být zvolen. Proto mě konference českých rektorů nominovala právě na kandidaturu na prezidenta asociace. Pokud by se to podařilo odpracovat, tak je to pro české vysoké školství v  evropském kontextu samozřejmě velmi pozitivní věc. Asi málokdo z neuniverzitního akademického prostředí ví, co to je za organizaci. Můžete ji trochu popsat? Jde vlastně o jakousi reprezentaci vysokých škol na evropské úrovni. Má ambici sdružovat podstatnou část univerzit kontinentu, v  dnešní době se k  ní hlásí kolem 850  členů z  celé Evropy. Nemám rád pojem prosazování zájmů, takže řeknu, že jejím úkolem je, aby byly univerzity na evropském politickém kolbišti slyšet. Aparát sídlí v  Bruselu a experti asociace jsou v  úzkém kontaktu s Evropskou komisí a dalšími orgány EU. Stručně řečeno: Asociace se zaměřuje na

univerzitní a vědeckou politiku Evropské unie. Co máte kromě toho v plánu dalšího? Budete učit tady na 2. lékařské fakultě? Ano. Já jsem to ani během rektorování úplně nepřerušil, ale práce bylo hodně a čas omezený. Tak do toho teď zase najíždím naplno. Baví mě to, jsem spokojený a uvidím, jak dál. Docela rád bych využil zkušenosti kolem vědní politiky. Byl jsem nějakou dobu i v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, což znamená, že se člověk musí zanořit i do záležitostí, které jsou pro leckoho docela nudné: paragrafy a čísla. Tak bych se tím rád ještě chvíli bavil. Paragrafy a čísla mi trochu nahrávají na další otázku. Chtěl bych se ještě na chvíli zastavit u čerpání evropských peněz a u operačních programů. Konkrétně ty zaměřené na školství na tom totiž nejsou moc dobře. Čím to podle vás je? Na úvod musím říci, že kvůli většinovému vyloučení Prahy z operačních programů, by asi většina mých mimopražských kolegů rektorů o tomto problému mohla hovořit zasvěceněji. Na druhou stranu je pravda, že i já jsem v souvislosti s využitím těchto fondů pro naši mimopražskou výstavbu (Plzeň, Hradec Králové, Biocev) musel řešit mnoho zásadních problémů. Obecně vzato si myslím, že stát nezvládl tu nelehkou úlohu: dát dohromady evropské regule s národním právním rámcem a společně to všechno přetavit do nějakého smysluplného, vnitřně nekonfliktního a přehledného systému. Hlavní problém dnes je, že je celý systém šíleně administrativně náročný a skoro neprůchodný. Lidé se bojí pozitivně rozhodnout, protože skoro každé rozhodnutí může být po právu potrestáno a většinou je snazší a méně riskantní něco zarazit než něco povolit. Nejhorší na tom celém je, že ať se v  některých případech rozhodnete doprava či doleva, každopádně je to špatně. Není možné se rozhodnout dobře. Buď vás nachytá evropský nebo český auditor. A co podle vás převažuje v tom špatném čerpání? Právě ta složitá administrativa, která chystá na žadatele a čerpající určité pasti a rizika, nebo nedostatek peněz na kofinancování? Aktuálně je to hlavně ten byrokratický moloch. To je teď velká starost, která ale souvisí s tím, že jsme ve žhavé fázi projektů. Teď se dostavuje, kolauduje, platí se největší faktury. Takže to je nejméně poslední rok hlavní starostí těch lidí, kteří se čerpání na univerzitách věnují. Tématem příštích let pak bude financování provozu. Hodně se totiž slibovalo, jak se budou vydělávat peníze na vědeckých grantech, ale nějak se zapomnělo, že když se navyšuje kapacita, bude potřeba navýšit i prostředky. To se nestalo a to značí blížící se problémy. Na závěr našeho povídání bych se vás rád zeptal trochu osobněji. Všichni vás znají jako rektora Karlovy univerzity a působíte jako velmi pracující a pracovitý člověk. Jak trávíte volný čas? Máte vůbec nějaký? Tak snažím se ho trochu hlídat. Občas jsou samozřejmě vlny, kdy se to moc nedaří a je pravda, že jsem duší tak trochu workoholik. Přesto se snažím být s  rodinou a vidět děti, jak je to možné. Teď jsme nedávno byli na lyžích, což je taková naše společná aktivita, kterou s námi sdílejí i děti. V létě jezdíme na vodu a na hory, takže celkem normální aktivity. Žádné vysloveně extrémní sporty… S Václavem Hamplem hovořil Filip Appl

8

PREZENTACE

EN č. 3 / 2014

Odboráři podepsali kolektivní smlouvu s vedením organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje Vyhodnocení plnění smlouvy s  odbory, výsledky hospodaření organizace za rok 2013, úkoly roku 2014  a  slavnostní podpis smlouvy na rok 2014, to byla zásadní témata setkání vedení Správy a údržby silnic Pardubického kraje (dále SÚS Pk) s odborovými organizacemi. Smlouva upravuje mzdové a pracovní podmínky mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Kolektivní smlouva mezi odboráři a  zaměstnavatelem, tedy SÚS Pk, vychází z tzv. Kolektivní smlouvy vyššího stupně a zákoníku práce. Ta je uzavírána mezi organizací zaměstnavatelů, v tomto případě Svazem dopravy České republiky a  Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a  autoopravárenství Čech a Moravy (dále DOSIA). „Kolektivní smlouvu rozhodně neberu na lehkou váhu. Je to dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci jak pro běžný život organizace, tak i  pro případný konflikt mezi oběma smluvními stranami“, okomentoval význam kolektivní smlouvy ředitel SÚS Pk Miroslav Němec.

Jednání se zúčastnil i  náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek, který tu zastupoval zřizovatele organizace. Podpis připojil také šéf sdružení odborových organizací František Weisbauer. Za odborovou centrálu DOSIA byli jednání přítomni předseda Jan Rejský a  předseda Sekce silničního hospodářství OS DOSIA Josef Novotný. Oba ocenili úroveň spolupráce vedení SÚS Pk a Pardubického kraje. Hovořilo se také o  uvažované liberalizaci údržby silnic I. třídy v  České republice, kterou Ministerstvo dopravy ČR s  bývalým vedením začalo ověřovat v  Karlovarském a  Zlínském kraji. Zde bylo konstatováno, že letošní zima

z  uvažovaného dvouletého zkušebního období funkčnost tohoto systému příliš neověří. O  této problematice budou zaměstnavatelský svaz, vedení Pardubického kraje a  odbory s  vedením Ministerstva dopravy ČR jednat. Na programu dále byly probírány přínosy či dopady mírné zimy na ekonomiku SÚS Pk. Náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek připomněl, že situace není tak černobílá jak se zdá. „Všude se mluví o  tom, jak díky mírné zimě silničáři ušetřili. Samozřejmě částečně ano. Ušetřili na přesčasech či posypových materiálech. Na druhou stranu ale krajští silničáři přišli o  výkony, když nemohli provádět údržbu silnic I. třídy. Tu provádějí na komerční bázi, nemají tedy co fakturovat Ředitelství silnic a dálnic ČR a  Ministerstvu dopravy ČR. Musíme si uvědomit, že na SÚS Pk je navázána i  celá řada subdodavatelů, třeba prodejců soli,

provozovatelů najmuté techniky, kteří také přišli o výdělky. Nechci dopředu malovat čerta na zeď, ale může se stát, že před příští zimou cena materiálů a  prací

půjde nahoru, nebo že se některé subjekty podzimu nedočkají,“ řekl při setkání Jaromír Dušek. Také on ocenil dobrou komunikaci mezi vedením organizace

a odborovým svazem. „Díky této dobré spolupráci panuje v organizaci smírné prostředí a  případné problémy se pak snáze a  rychleji řeší,“ dodal Dušek.

Silničáři lákali studenty do práce v oboru Správa a údržba silnic Pardubického kraje hledá nové talenty. Tak by se dala nazvat akce, kterou silničáři připravili na cestmistrovství v  Chrudimi pro žáky základních a  středních škol. Záštitu nad Dnem otevřených dveří „STAŇ SE CESTÁŘEM“ převzal náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek. Žáky 7. – 9.  tříd základních škol a  středoškolské studenty přivítali v  areálu chrudimského cestmistrovství nejen náměstek hejtmana Jaromír Dušek, ale také ředitel Správy a  údržby silnic Pardubického kraje (SÚS Pk) Miroslav Němec. Oba obor silničního hospodářství označili jako

perspektivní a  pro absolventy středních škol lákavý. „Naše organizace stále nakupuje novou, modernější techniku a  k  ní potřebujeme také pracovníky pro obsluhu, která je mnohem náročnější než doposud. Navíc věkový průměr našich zaměstnanců je vyšší, takže je jen otázkou času,

kdy budeme muset uvolněná místa obsazovat mladými lidmi,“ řekl ředitel SÚS Pk Miroslav Němec. Podobně hovořil také náměstek hejtmana Jaromír Dušek, který navíc připomněl i další výhodu práce v  silničním hospodářství: „Není tajemstvím, že v  Pardubickém kraji na tom nejsme s výší mezd kdovíjak dobře. Přesto si dovolím tvrdit, že právě v  oboru silničního hospodářství patří mzdy k té vyšší hranici.“ Spolupráci se SÚS Pk si chválil také starosta města Chrudimi Petr Řezníček či zástupci střed-

ních odborných škol, které se tu prezentovaly. Nabídku svých oborů především dětem ze základních škol představovaly SPŠ a VOŠ Vysoké Mýto a SPŠ Chrudim. Kromě prezentace vzdělávání se však děti a  studenti mohli seznámit i  s  prací silničářů v  praxi. Vedoucí chrudimského cestmistrovství Jiří Mašík 130211_INZ_nabidka_Bulvar_210x135.indd 1

dětem například předvedl práci dispečera zimní údržby, který pracuje s  moderními meteorologickými přístroji a  který má možnost pomocí GPS sledovat techniku přímo v  terénu. Z  improvizovaného dispečinku se návštěvníci Dne otevřených dveří rozptýlili po celém areálu cestmistrovství, kde byla připravena prohlídka nejen dílen,

ale také samotné techniky pro letní i zimní údržbu silnic v Pardubickém kraji. Akce navázala na Den otevřených dveří pro mateřské školy, který se na tom samém místě konal před měsícem. Děti si tehdy mohly prohlédnout techniku, sáňkovat na kopci sněhu, nebo kreslit obrázky s  tématikou zimní údržby silnic.

na druhé straně bezpečnost silničního provozu či zemědělská činnost na polích a  pozemcích, které leží ‚za stromem‘ u  silni-

ce. Často jsou tyto požadavky postaveny do protikladu,“ upozornil ředitel SÚS Pk Miroslav Němec.

22.4.13 7:52

Silničáři se školili v údržbě zeleně Péče o  silniční zeleň patří k  práci silničářů stejně jako například zimní údržba nebo výsprava povrchů komunikací. Zaměstnanci Správy a údržby silnic Pardubického kraje se proto školili, jak o dřeviny správně pečovat. Své znalosti jim tlumočili také zástupci Státní inspekce životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny. Péče o  zeleň je třetí nejvyšší finanční položkou rozpočtu Správy a údržby silnic Pardubického kraje (SÚS Pk). Jen poslední dva realizované projekty byly za více než 30  milionů korun. „Pardubický kraj se trvale věnuje údržbě zeleně podél silnic a  nejen tam. Vkládáme do této péče nemalé finanční prostředky, což z  péče o  zeleň dělá nemalou položku v  našich in-

vestičních akcích,“ potvrdil náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek. Pardubický kraj je skutečně na špičce mezi kraji v  péči, kterou okolím silnic dává. Nejedná se ale jen o výsadbu nových dřevin, ale také o  následnou péči o  ně, o ochranu biotopů a samozřejmě i o sekání trávy apod. „Důraz na péči o zeleň deklarujeme i dnešním seminářem. Jsem rád, že

se sjel tak velký počet účastníků a  že mají zájem na vzdělávání. To je totiž po zdraví druhá nejvyšší hodnota, kterou každý z  nás disponuje,“ dodal ředitel SÚS Pk Miroslav Němec. Jeho kolegové prezentovali již zmiňované dva projekty spolufinancované z  Operačního programu Životní prostředí. Během pěti let jejich trvání SÚS Pk osázela na 260  kilometrů silnic a  potřebovala k tomu více než 10 000 keřů, kolem 3  000  alejových stromů a více než 800 ovocných dřevin. Péče o zeleň ale není jen o práci zahradníků, ale také o  dodržování celé řady právních norem a  vyhlášek. Se zásadními para-

grafy zákonů a  novelách vyhlášek silničáře seznámili zástupci České inspekce životního prostředí Hradec Králové. Novou povinností je prokazování původu vytěženého dřeva a  pokácených dřevin. Součástí semináře byly také informace o  problematice ochrany živočichů a  dřevinách jako biotopu těchto živočichů i  prezentace konkrétních dobrých a  špatných příkladů z  praxe péče o  dřeviny. „Při ošetřování stromů podél silnic se musíme umět profesně vypořádat s  řadou požadavků, které jsou na tuto činnost kladeny. Na jedné straně je to legislativa a  ochrana životního prostředí,

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 3 / 2014

Díky dotacím vznikají nová vědecká centra

KRÁTCE • Bor na Tachovsku získal dotaci na více než deset milionů korun na opravu sálu na zámku z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Díky tomu se město dočká společenského sálu.

Na jihozápadě Čech pomáhají evropské peníze i v oblasti vědy. Významně tu pomohly jak Západočeské univerzitě v Plzni, tak Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. „Prostřednictvím evropských strukturálních fondů Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích výrazně rozšířila možnosti v oblasti vědecké i pedagogické,“ říká Dagmar Dvořáková z Útvaru vnějších vztahů a komunikace. S pomocí evropských dotací jsou na univerzitě realizovány jak infrastrukturní projekty, tak dále například rozvojové vzdělávací, vědecké a popularizační projekty. K  těm nejvýznamnějším projektům spolufinancovaným z evropských peněz patří podle Dagmar Dvořákové vybudování novostavby Přírodovědecké fakulty pro vzdělávání a vědu v přírodovědných a technických oblastech včetně pořízení špičkového laboratorního vybavení a technologií, dále pak realizace novostavby Zemědělské fakulty a Fakulty rybářství a ochrany vod určené pro vzdělávání a vědu v přírodovědných a technických oblastech, rovněž včetně vybavení. Jiným příkladem může být vybudování centra CENAKVA na Fakultě rybářství a ochrany vod určené pro výzkum a vývoj v rámci oblastí akvakultury a biodiverzity hydrocenóz nebo vybudování centra MEVPIS (Mezinárodní environmentální vzdělávací, poradenské a informační středisko ochrany vod), tedy zázemí pro mezinárodní vzdělávací centrum v oblastech životního prostředí se silným důrazem na vodu a její význam. Z oblasti rozvoje, vzdělání a vědy vyjmenovává Dagmar Dvořáková

například projekt Sciencezoom věnující se popularizaci vědy a dále pak projekt Postdok 1  určený k podpoře mladých a talentovaných vědeckých pracovníků ve věku do 35 let. Jihočeská univerzita by i do budoucna chtěla s pomocí evropských strukturálních fondů realizovat projekty infrastrukturní, vědecké a rozvojové vzdělávací, to znamená projekty zaměřené na dobudování, upgrade a doplnění výzkumného zařízení pro strategicky významné infrastruktury vědecké a výzkumné, dále například projekty zaměřené na vytvoření mezinárodních vědeckých týmů a jejich technického a materiálního vybavení, projekty zaměřené na vytvoření výzkumných týmů a zapojení studentů do výzkumu. S  čerpáním evropských dotací jsou však spojeny i mnohé problémy. Tím hlavním je podle Dagmar Dvořákové především velká administrativní zátěž. PROJEKTY POMOHLY I KNIHOVNĚ Také Západočeská univerzita v  Plzni získala evropské peníze na řadu podobných projektů.

9

• Nových učeben praktického vyučování se dočkali studenti gastronomických oborů Střední školy zemědělské a potravinářské v Klatovech. Díky realizaci projektu s názvem „Zkvalitnění odborného vzdělávání v gastronomických oborech na SŠZP Klatovy - gastro učebny“ byly vybudovány učebny vaření a stolničení včetně cvičného baru.

Centrum  CENAKVA je určené pro výzkum a vývoj v rámci oblastí akvakultury. Tisková mluvčí ZČU Kamila Kvapilová připomíná ty nejúspěšnější. Mezi ně patří výzkumná centra NTIS (Nové technologie pro informační společnost), CTPVV (Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu), RICE (Regionální inovační centrum elektrotechniky), RTI (Regionální technologický institut), CENTEM (Centrum nových technologií a materiálů). Dalším úspěšným projektem je RIPO (Rozšíření informační podpory), jehož součástí je přístavba univerzitní knihovny, budování archivu a IT podpora.

Univerzitní knihovně pomohl i projekt SCI-INFO, zaměřený na zajištění obsahově kvalitních vědeckých informačních zdrojů. Jinými projekty jsou EXLIZ a NEXLIZ (Excelence a Nová excelence lidských zdrojů), jejichž cílem je zajištění vynikajících mladých zahraničních vědců do vědeckých týmů ZČU. SPVVaV (Systematická podpora popularizace výzkumu a vývoje) ZČU je pro změnu projektem na podporu komunikace vědy. Jen v loňském roce univerzita podala 16  projektů podporovaných ze zahraničních zdrojů v celkové

foto: Václav Nebeský

hodnotě vyšší než 5 milionů eur. Z těchto projektů bylo zatím přijatých 6 v celkové hodnotě vyšší než 756  000  eur. Také Západočeské univerzitě se při čerpání evropských financí nevyhýbají problémy. „Největší problémy jsou jednoznačně s výběrovými řízeními, která realizaci projektů kvůli své délce dostávají do časové tísně. Jako další problém je možné vnímat vysokou frekvenci změn úředníků na straně poskytovatele, a s tím související nekonzistenci výkladu pravidel,“ říká Kamila Kvapilová. Jana Bartošová

• Lyžařský areál Nad Nádražím v Železné Rudě letos nabídl lyžařům prvně delší sjezdovku, modernější a rychlejší přepravu a odbavení. Stalo se tak díky projektu s názvem Modernizace lyžařského areálu Nad Nádražím Železná Ruda – Šumava, který byl z ROP NUTS II JZ podpořen v rámci 23. výzvy. Výdaje projektu byly téměř 10 milionů Kč. • Obyvatelé Vimperku se mohou těšit na opravené koupaliště. Město získalo dotaci na první etapu přestavby z Regionálního operačního programu Jihozápad. První etapa rekonstrukce zahrnuje vybourání současných tří bazénových těles, výstavbu bazénu s plaveckými drahami a výstavbu malého bazénu pro děti s vodními atrakcemi. Celková výše dotace bude zhruba třicet milionů korun.

NUTS II SEVEROZÁPAD

Ve vědě a inovaci je Ústecký kraj na chvostu Na loňském říjnovém setkání na téma Ústecký kraj 2014+, které uspořádal europoslanec Richard Falbr a zúčastnili se ho také zástupci pěti ministerstev, zaznělo mimo jiné i to, jak je region neúspěšný při čerpání dotací, směřujících do výzkumu a vývoje, ve srovnání s jinými místy v České republice. Tento fakt a současně potřebu rozvíjet výzkum, který následně slouží i regionálním firmám, potvrdil při prezentacích i ředitel společnosti TOS Varnsdorf, která dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou Jana Evangelsity Purkyně v Ústí nad Labem. Ne, že by se univerzitě nedařilo žádné čerpání dotací, ale poslední počin například nesměřoval do vědy a výzkumu, ale do stavby nové menzy. Nová jídelna s  kapacitou přes 50  míst se otevřela v  kampusu v  prostoru bývalého knihovního skladu před pár týdny. Po vystěhování knihovního skladu do nové univerzitní vědecké knihovny se tak vedení univerzity rozhodlo do uvolněného prostoru investovat a vybavit jej jako výdejnu jídel. „Za rekonstrukci a vybavení technologiemi i nábytkem univerzita zaplatila přes 6,6 milionu korun,“ uvedla mluvčí školy Jana Šiková. Jedna z možných příčin neuspokojivého čerpání peněz pro vědu vyplývá i z loňské analýzy Výzkumu a vývoje severního pohraničí. Ta říká, že Ústeckému kraji s  856  zaměstnanci ve výzkumu a vývoji patří v  absolutních počtech mezi kraji České republiky třetí nejhorší pozice. V  posledních šesti letech sice došlo v  Ústeckém kraji k mírnému nárůstu počtu těchto pracovníků, ale tempo je

nižší, než je průměr celé země. Výdaje na vývoj a výzkum dosahují v  Ústeckém kraji dokonce druhé nejnižší hodnoty mezi regiony České republiky a to absolutně i relativně ve vztahu k regionálnímu domácímu produktu. Nepříznivým faktorem ovlivňujícím celkovou výši výdajů na vývoj a výzkum i počty výzkumníků je také malý počet veřejných vědecko-výzkumných institucí a nízká intenzita univerzitního výzkumu v kraji. „Nepříznivě pro Ústecký kraj vyznívá i situace v přípravě lidských zdrojů v terciárním vzdělávání, která ovlivňuje budoucí dostupnost vysoce kvalifikovaných odborníků pro potřeby regionální ekonomiky,“ uvádí zpráva. ČERPÁNÍ DOTACÍ TLAČÍ ČAS Kraji se nedaří ani v dalších odvětvích vědy a vzdělávání. Před pár dny Ústecký kraj zastavil plánovanou stavbu depozitáře knihovny v Ústí nad Labem. Měl být původně financován z evropské dotace, ale kraj od

KRÁTCE • Jedna z  nejvýznamnějších silničních staveb Karlovarského kraje, jihovýchodní obchvat Chebu, odvede tranzitní dopravu z  centra města a uleví jeho obyvatelům i projíždějícím řidičům. Stavba, na kterou dotací přispěl Regionální operační program Severozápad, byla zahájena na začátku měsíce, hotovo by mělo být do konce srpna 2015. Téměř 3,4  kilometru dlouhý dvouproudý obchvat odvede část automobilové dopravy směrem k hraničnímu přechodu na Svatém Kříži a pak dále do Německa. • Mostecká radnice vybojovala status kulturní památky pro areál kasáren za začátku minulého století. Je to totiž poslední památka na staré město zbourané kvůli těžbě uhlí. Nyní se magistrát snaží majitelům pomoci získat peníze na opravy. Nová jezdecká kasárna se v roce 1906 začala stavět na jižním okraji Mostu. Z kasáren císařských dragounů se později staly ubikace československého střeleckého pluku.

O neuspokojivém čerpání dotací v severních Čechách hovořil také europoslanec Richard Falbr. zdroj: Richard Falbr projektu nyní couvl kvůli časovému tlaku. Projekty z Regionálního operačního programu Severozápad totiž musí být hotové do konce příštího roku. „U  depozitáře není reálné splnit podmínku dotačního titulu prostavět do  30. června a  do 31. července uhradit a  vyúčtovat deset  procent uznatelných nákladů,“ uvedl mluvčí kraje Zdeněk Rytíř. Tím je nasnadě

další důvod, proč je čerpání na severu tak složité. Lidé tady doplácejí na  minulé volební období, kdy právě v  této krizové éře se objevila podezření na  rozkrádání dotací. Brusel pak přítok peněz zastavil a proplácení se obnovilo až po více než jednom roce. V neposlední řadě je třeba uvést i to, že se ústecké univerzitě v poslední době nadaří

ani po personální stránce. Rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně René Wokoun na konci loňského roku odvolal z funkce kvestora Jiřího Uhmana. Krok zdůvodnil nespokojeností s jeho způsoby řízení práce a komunikací s podřízenými. Uhman byl přitom za poslední období již třetím odvolaným kvestorem. Marek Turek

• V čele dotačního úřadu Severozápad zůstane obviněná ředitelka Jana Havlicová. Rozhodl o tom řídící výbor úřadu. Havlicovou spolu s dalšími čtyřmi lidmi z dotačního úřadu v Ústí nad Labem policie obvinila z neoprávněného vyplacení odměn dvěma bývalým šéfům. Ředitelka Havlicová už proti svému obvinění podala stížnost, kterou bude vypořádávat ústecké okresní státní zastupitelství.

10

PREZENTACE

EN č. 3 / 2014

České dráhy za podpory ROP nabízejí cestujícím na regionálních tratích Karlovarského kraje komfortní jízdu v nových vlacích Motorová jednotka se téměř neslyšně dává do pohybu a vyjíždí z mariánskolázeňského nádraží. Brzy dosáhne 120kilometrové rychlosti, o čemž cestující informují vnitřní monitory, a po koridoru zamíří na svoji každodenní cestu přes Cheb, Sokolov a Karlovy Vary až do severočeského Mostu. Studenti zapínají notebooky a tablety, surfují na internetu a nabíjejí mobilní telefony. Ne, to není vize nebo nedostižná představa, to je každodenní realita cestování s Českými drahami v Karlovarském kraji. Komfortní cestování na úrovní 21. století nabízejí nové motorové jednotky Link vyrobené polskou firmou PESA. Jednotky dostaly obchodní označení RegioShark podle přední části soupravy, která připomíná tlamu žraloka. České dráhy pořídily nová regionální vozidla pro Karlovarský kraj v rámci Regionálního operačního programu Severozápad, a to ve třech projektech: dvě jednotky v projektu Moderní spojení Karlovarského a Ústeckého kraje, pět jednotek v  projektu Moderní železniční vozidla pro Karlovarský kraj a dvě v  projektu Moderní železniční vozidla Karlovarský kraj II. Cena jednoho vlaku je 64  miliony  Kč, dotace z  Evropské unie přitom dosahuje až 40 %.

První motorová jednotka řady 844 začala cestující vozit na podzim roku 2012 na společné lince s  Ústeckým krajem. Díky koncepci vozidla už nebyl nutný přestup v Klášterci nad Ohří a nasazením nové motorové jednotky se zkrátila jízdní doba. Vznikla navíc nová přímá spojení, například mezi železničními stanicemi Karlovy Vary a Most nebo mezi Mariánskými Lázněmi a Chomutovem. České dráhy postupně nasazovaly do provozu další RegioSharky. Všech osm objednaných vozidel je k dispozici v Kar-

lovarském kraji od prosince 2013, stejně tak devátá z programu ROP Moderní spojení Karlovarského a Ústeckého kraje. Motorové jednotky zajišťují spoje na hlavní trati Mariánské Lázně – Cheb – Sokolov – Karlovy Vary – Chomutov – Most. RegioSharky vozí cestující také na spojích v úseku Cheb – Aš město (– Hranice v Čechách) a Cheb – Luby u Chebu. „Naši ‚žraloci‘ navštěvují i sousední Německo. V  jízdním řádu 2014  je totiž posíláme na jednom páru vlaků také z  Karlových Varů do Johanngeorgenstadtu,“ říká Vladimír Omelka, ředitel Krajského centra osobní dopravy ČD v  Karlových Varech. „Díky penězům z  EU a RegioSharkům u nás jezdí prakticky všechna regionální doprava v novém. Kde nejsou RegioSharky, tam nasazujeme Regionovy. Jsme krajem

Smetanova Litomyšl 2014 13. 6. 14. 6. 14. 6. 15. 6. 15. 6. 16. 6. 17. 6. 18. 6. 19. 6. 20. a 21. 6. 20., 21. a 22. 6. 22. 6. 23. 6. 23. 6. 24. 6. 25. 6. 26. 6. 27. 6. 28. 6. 28. 6. 29. 6. 29. 6. 30. 6. a 1. 7. 2. a 3. 7. 4. 7. 5. 7. 5. 7. 6. 7. 6. 7.

s nejmladším vozidlovým parkem pro regionální dopravu v  zemi.“ Kromě Karlovarského kraje však vozí vlaky od PESY cestující také v Ústeckém, Plzeňském a ve Zlínském kraji. Peníze z Evropské unie investované do železniční dopravy se vyplatí hned dvakrát. Nejen, že díky zvýšení komfortu přivádějí na železnici nové cestující, ale zároveň usnadňují život těm, kteří kvůli svému fyzickému hendikepu byli až doposud při cestování odkázáni na pomoc druhých. „Naše nové jednotky jsou částečně bezbariérové. To znamená, že v  části vlaku je snížená podlaha, a  pro  starší či fyzicky hendikepované cestující je tak nástup do vlaku mnohem snadnější. Ve  stanicích, kde jsou už nová nástupiště, vjede do vlaku i vozíčkář prakticky bez pomoci.

festival s geniem loci 13. června – 6. července

ČESKÉ OPERNÍ GALA VARHANNÍ KONCERT ALEŠE BÁRTY W. A. Mozart: FIGAROVA SVATBA W. A. Mozart: KORUNOVAČNÍ MŠE L. Janáček: PŘÍHODY LIŠKY BYSTROUŠKY A. Březina: TOUFAR KONCERT V CHRUDIMI - PECKOVÁ & MARGITA ZPÍVEJTE, LIDIČKY, TY ČESKÉ PÍSNIČKY… NÁVRATY DOMŮ – P. Šmok, N. Novotná, J. Kylián B. Smetana: ČERTOVA STĚNA VEČER NA ZÁMKU V NOVÝCH HRADECH – G. Scarlatti: ARMIDA SYMFONICKÉ TANCE ČESKÝCH KLASIKŮ KLASIKA JE COOL HVĚZDNÝ PRACH ZDEŇKA KOPALA - Big band Václava Kozla KONCERT VE SVITAVÁCH - GYPSY BAROQUE G. Holst: PLANETY, B. Martinů: ČESKÁ RAPSODIE Jan Jirásek: LUKÁŠOVY PAŠIJE R. Wagner: BLUDNÝ HOLANĎAN BEDŘICH SMETANA - THE GREATEST HITS J. Haydn: STVOŘENÍ NEKONVENČNÍ MATINÉ - Epoque Quartet NA KRÁSNÉM MODRÉM DUNAJI A. Dvořák: RUSALKA KONCERT NA PŘÁNÍ - TUBULAR BELLS, ATOM HEART MOTHER G. Mahler: SYMFONIE č. 2 c moll „VZKŘÍŠENÍ“ G. F. Händel: MESIÁŠ GALAKONCERT - NÁVŠTĚVA V TEATRO ALLA SCALA J. Olejník: ČESKÁ MŠE Z ANDĚLSKÉ HORY VELKÉ FINÁLE – NOVOSVĚTSKÁ

56. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o. p. s. za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund

Třeba v Mariánských Lázních nebo v Sokolově,“ vysvětluje Vladimír Omelka. RegioShark má 120  míst k sezení, z toho je 15  sedaček sklopných. Nezapomnělo se ani na první třídu. Celkem se do vlaku vejde 240  cestujících. Pro kočárky, kola a objedná zavazadla je určen univerzální prostor. Interiér je světlý a přehledný, a co zákazníci zvláště ocení, jsou prostorné, bezbariérové toalety s uzavřeným systémem, takže je možné je používat i ve stanici. Čas, aktuální rychlost a následující stanice ukazuje audiovizuální informační systém. „Další novinkou je pro cestující v  regionální dopravě klimatizace a Wi-Fi připojení, které využívají cestující bez rozdílu věku a zcela zdarma,“ uzavírá Vladimír Omelka. (cd)

Generální partner festivalu

Hlavní mediální partneři

Předprodej vstupenek v síti Ticketportal a na www.smetanovalitomysl.cz Mediální partner

NUTS II JIHOVÝCHOD

EN č. 3 / 2014

I přes složitost čerpají univerzity miliardy Podpora vědy a výzkumu je v obou krajích spadajících pod NUTS II Jihovýchod velmi důležitá. Samozřejmě je důležitá především v krajských městech Jihlavě a Brně. Zvláště Brno se netají tím, že se chce stát vědeckým centrem nejen České republiky, ale celé střední Evropy. Zatím se zdá, že by se to skutečně mohlo povést. Alespoň se v Brně realizuje řada projektů, které tomu mají pomoci. Většina s přispěním Evropské unie. V  Jihomoravském kraji a na Vysočině je hned několik univerzit, které čerpají evropské finance z  operačních programů. Především jde o programy řízené ministerstvem školství OP Výzkum a vývoj pro inovace a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Zatímco první podporuje často nákladnější infrastrukturní projekty, druhý zmíněný se zaměřuje na pořizování vybavení a školící programy pro zaměstnance. Vysoké školy v  regionu využily nebo využívají oba dva. Spokojení ale nejsou. Čerpání je podle nich složité a za spoustu chyb, které se případně stanou, žadatelé nemohou. „V průběhu realizace projektů se setkáváme s řadou problémů, které jsou způsobeny složitostí a komplikovaností pravidel, které jsou mnohdy v kolizi se stávající platnou legislativou. Masarykova univerzita se aktivně zapojuje do přípravy a nastavení programů pro následující plánovací období,“ řekla Evropským novinám za Masarykovu univerzitu v  Brně tisková mluvčí Tereza Fojtová. Její slova potvrzuje i prorektor brněnského VUT Lubomír Grmela a dodává, že největší problémy jsou u velkých projektů s  častými zahraničními cestami.

„Veškeré změny jsou velice zdlouhavé a čerpání prostředků se tak stává obtížným. Největší problém je v nepružnosti změn.“

11

KRÁTCE • V Jihlavě začínají práce na proměně veřejného prostranství v  městské památkové rezervaci. „U  kostela sv.  Jakuba se budou opravovat části hradebních zdí a schody do lesoparku Heulos, na upraveném parkánu budou herní prvky pro děti, lavičky a další mobiliář,“  řekl primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Projekt za více než šest milionů korun získal podporu ROP  Jihovýchod. Dokončení úprav je naplánováno na letošní listopad.

CEITEC UŽ LETOS Vědeckých projektů podpořených z EU je už celá řada. Například Masarykova univerzita už získala z fondů EU devět miliard. Největším projektem, na kterém se podílí, je výstavba vědeckého centra CEITEC za 5,2 miliardy. „První dva pavilony budou otevřeny v září. Vědecké týmy, které se soustředily v CEITEC však už nyní přinesly řadu konkrétních vědeckých výsledků,“ dodává Tereza Fojtová. Na projektu spolupracuje i brněnské VUT, které se ovšem pyšní i projekty podpořenými z OP VK. „Sem patří například projekt Podpora tvorby excelentních týmů mezioborového výzkumu na VUT v Brně,“ říká Lubomír Grmela s tím, že VUT už na projekty získalo z EU 1,8  miliardy. Mendelova univerzita v Brně se zase chlubí investicí zaměřenou na biotechnologické obory za 800  milionů korun. „Prostřednictvím projektu byla podpořena výstavba pavilonu excelentního výzkumu, který bude současně sloužit pro výukové účely,“ uvedl prorektor university Vojtěch Adam.

V Brně se staví jedno z nejnákladnějších vědeckých center CEITEC. Letos mají být otevřeny první dva pavilony. zdroj: www.ceitec.cz Také Vysočina samozřejmě není bez vědeckých projektů. V Hruškových Dvorech v  Jihlavě vzniká nový vědecko-technický park, jehož investorem je obecně prospěšná společnost Energoklastr CTT Vysočina. Centrum za 420  milionů už je z  velké části hotové a u řady technologií probíhá pilotní provoz. Evropská unie podpořila projekt 296  miliony korun. LEPŠÍ SITUACE V PŘÍŠTÍM OBDOBÍ? O vědě a výzkumu na jižní Moravě v souvislosti s příštím programovacím obdobím jednal

začátkem roku hejtman Michal Hašek s  místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem. „V rámci debaty jsme se dotkli i témat spolupráce Asociace krajů a ministerstev při čerpání evropských fondů v novém období, kdy by ČR mohla čerpat až sto miliard korun na vědu výzkum a inovace,“ uvedl k setkání Pavel Bělobrádek. Hejtman Michal Hašek potvrdil, že se s  místopředsedou vlády dohodl na spolupráci a jako příklad úspěšných projektů uvedl Somopro. „Projekt přivedl do našeho kraje 27 špičkových zahraničních vědců. Ti zde za-

ložili vědecké týmy z našich absolventů a doktorandů. Pro jižní Moravu to má praktický význam. Směřují sem druhé největší domácí investice, přicházejí firmy s vysokou přidanou hodnotou, vznikají nová pracovní místa,“ ocenil přínosy projektu Hašek. Od příštího období se očekává i kvalitnější čerpání. Nová vláda má v  plánu čerpání zprůhlednit a odstranit administrativní překážky. Žadatele by mělo navštěvovat méně kontrol a praxe, kdy jsou příjemcům vytýkány marginální chyby, se tak snad konečně stane minulostí. Filip Appl

• Jihomoravský kraj se rozhodl, že nabídne společnosti Amazon pozemky pro vybudování logistického centra. I po odmítnutí zastupitelstva Brna je tak stále šance, že se celosvětově významná firma Amazon v  kraji usadí. „Zástupcům Amazonu jsme předali veškeré podklady, zodpověděli dotazy a čekáme na reakci v horizontu několika dnů či jednoho nebo dvou týdnů,“ prohlásil hejtman kraje Michal Hašek. • Kraj Vysočina začne opravovat budovu oddělení hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov. V  rámci projektu za 51 milion korun dojde k výměně oken, zateplení, výměnám vedení či položení nové střechy.  „Dosavadní pouhé řešení aktuálních havárií v rámci objektu provoz pouze prodražovalo. Projekt počítá s celkovou rekonstrukcí a rozšířením objektu o přístavbu s výtahem,“ uvedl náměstek hejtmana Kraje Vysočina Vladimír Novotný.

PREZENATCE

Proběhla série porad představitelů kraje se starostkami a starosty obcí a měst Setkáním v Hodoníně a Břeclavi v pátek 14. března 2014  se uzavřela letošní série porad vedení kraje v čele s hejtmanem Michalem Haškem se starostkami a starosty obcí a měst obcí jednotlivých okresů regionu. Hejtman Michal Hašek vyzdvihl hospodaření krajem zřizovaných nemocnic. Desítka nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, které kraj zřizuje, má celkový obrat 7  miliard korun – přitom jejich celkový hospodářský výsledek za loňský rok činí mínus 272 tisíce korun. „Vedení krajských nemocnic a dalších krajských zdravotnických zařízení se s velmi složitou ekonomickou realitou dokázalo velmi dobře vyrovnat, a za to jim jako hejtman děkuji,“ uvedl

Michal Hašek, který odmítl možnost převádění zdravotnických zařízení na obchodní společnosti. „V jihomoravském kraji nebudou žádné podobné experimenty. Protože veřejné zdravotnictví není o zisku. Veřejné zdravotnictví je o zajištění základního ústavního práva na zdravotní péči za podmínek stanovených zákonem o zdravotním pojištění,“ řekl Michal Hašek. Jihomoravský kraj je zřizovatelem celkem deseti zdravotnických zařízení - mimo jiné

právě také nemocnic v Hodoníně, Kyjově a Břeclavi. Hejtman též komentoval nové fungování Zdravotnické záchranné služby JMK, která využívá systému „Rendez-Vous“ (jež spočívá v setkávání dvou typů výjezdových skupin u zásahů - s lékařem a bez lékaře se zdravotnickým záchranářem). „Praxe a zadaná analýza ukázaly, že žádný problém s novým systémem fungováním záchranné služby nenastal,“ konstatoval hejtman, který vyzval přítomné starostky a starosty, aby ho v případě, že budou mít jiné poznatky, o nich informovali. Kromě informací členů Rady Jihomoravského kraje a kraj-

ského úřadu patřila k tématům porady mj. aktuální informace z oblasti financování obcí, záměry Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s dopady na obce jako na zřizovatele základních a mateřských škol, příprava území Jihomoravského kraje na programové období 2014 – 2020 nebo prezentace akcí dotovaných z rozpočtu Jihomoravského kraje, příprava JMK na programovací období 2014  – 2020, Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014  – 2017, dotační programy JMK, aktuální informace k financování obcí, novelizace školského zákona a také informace k Zásadám územního rozvoje JMK.

Porady se starosty obcí a měst jednotlivých okresů kraje se konají od roku 2007. Jde nejen o předání informací a metodickou

pomoc obcím, ale také o zpětnou vazbu pro vedení kraje i jednotlivé odbory krajského úřadu . (jmk)

Nejlepším sportovcem Jihomoravského kraje byl vyhlášen cyklista Pavel Kelemen Nejlepším sportovcem Jihomoravského kraje za minulý rok byl ve čtvrtek 13. března 2014 vyhlášen dráhový cyklista Pavel Kelemen. Ocenění mu předal hejtman Michal Hašek. Ten ocenil výsledky nejlepších sportovců i obětavou práci jejich trenérů a doprovodných týmů. Vyhlášení nejlepších sportovců Jihomoravského kraje za rok 2013  se uskutečnilo v rotundě pavilonu A na brněnském výstavišti. Jednotlivé nominace navrhla široká odborná sportovní veřejnost. Oceněné sportovce v jednotlivých kategoriích vybrala na základě elektronického hlasování komise složená z expertů ze sportovního prostředí a zástupců médií. Kritériem byl výkon dosažený v roce 2013  a příslušnost ke klubu registrovanému v Jihomoravském kraji.

Výsledky v jednotlivých kategoriích ankety: 1. Hlavní kategorie – SPORTOVEC JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ZA ROK 2013 – dráhový cyklista Pavel Kelemen 2. Kategorie SPORTOVNÍ TALENT JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ZA ROK 2013  – sportovní střelkyně Jitka Pešková 3. Kategorie SPORTOVEC S HANDICAPEM– cyklista Ivo Koblasa 4. Kategorie SPORTOVNÍ KOLEKTIV – SENIORSKÝ TÝM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ZA ROK 2013– Draci baseball club Brno

5. Kategorie SPORTOVNÍ KOLEKTIV – MLÁDEŽNICKÝ TÝM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ZA ROK 2013 – Aerobik centrum Brno 6. Kategorie SPORTOVNÍ AKCE ROKU 2013– MS ve florbale žen 7. Kategorie OSOBNOST JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V OBLASTI SPORTU -Miroslav Černohlávek, MUDr. Drahuše Blahová, Josef Sečkář, Bronislav Bechyňský, MUDr. Richard Kania 8. Kategorie SPORTOVEC – SYMPAŤÁK (cena veřejnosti) - cena Deníku Rovnost – Tomáš Hron. V průběhu slavnostního večera předal hejtman Michal Hašek též Cenu Jihomoravského kraje Haně a Petru Ulrychovi. (jmk)

12

140176_INZ_Ekologie_Chovame_se_odpovedne_KN.indd 1

PREZENTACE

EN č. 3 / 2014

14.03.14 9:15

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 3 / 2014

Vědecké projekty jsou úspěšné, většinou Vysoké školy v jednotlivých krajských městech na území NUTS II Severovýchod mají všechny poměrně bohaté zkušenosti s čerpáním evropských dotací. Jejich hodnocení procesu čerpání se příliš neliší od hodnocení, která zaznívají z  vysokých škol po celé České republice: Administrativa je složitá a přináší celou řadu mnohdy jen obtížně řešitelných problémů. I přesto se daří realizovat zajímavé projekty, které pomáhají nejen školám, ale i české vědě jako takové. Operační programy Výzkum a vývoj pro inovace a Vzdělávání pro konkurenceschopnost dlouho patřily k  nejproblematičtějším. V  současnosti platí, že potíže přetrvávají u OP VaVpI, kde hrozí nevyčerpání téměř 7,4 miliardy korun. Naopak OP VK, ze kterého lze čerpat na tzv. měkké projekty, je zřejmě z  největších problémů venku, a pokud se podaří rozdělit další peníze, nemělo by dojít ke ztrátě. „Výzvy jsou plánovány tedy tak, aby zbývající finanční prostředky byly využity,“ řekl Evropským novinám Radek Melichar z ministerstva školství. Problémy s čerpáním mají hned několik důvodů. Jednotlivé příjemce trápí především ty administrativní a byrokratické, které vyplývají z  nejednoznačného výkladu některých legislativních předpisů nebo ze stěží ovlivnitelných faktorů. Rektor Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig Evropským novinám řekl, že ohrožení čerpání vidí i v  nezkušenosti či alibismu některých úředníků. „Často se jako příjemce dostáváme do situace, která při nejlepší vůli nemá jednoznačně správné ře-

šení. Z  mnoha výdajových položek se tak pro nás zbytečně stávají neuznatelné náklady, o které přichází nejenom příjemce, ale i stát.“ ŘADA PROJEKTŮ UŽ JE HOTOVÁ Navzdory problémům s  čerpáním najdeme ve všech třech krajích projekty, na které už Evropská unie poslala dohromady miliardy korun. Za všechny lze jmenovat Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, které postavila Technická univerzita v  Liberci. Ústav, který získal dotaci 654 miliony korun z OP VaVpI, se zabývá materiálovým výzkumem a konkurenceschopným strojírenstvím. „Mezi dosavadní výsledky Centra patří přes 66 uzavřených grantových projektů o celkové dotaci přesahující 190  milionů a desítky zakázek smluvního výzkumu s objemem cca 77 milionů korun. Konkrétními výstupy jsou například dlouhodobě stabilní účinné antimikrobiální povrchy nebo servisní robot pro inspekci a čištění svislých ploch,“

uvedl Stanislav Petrík z  TUL. V  Hradci Králové mají samozřejmě také své velké projekty. Kromě té hradecké zde investuje i Karlova univerzita, která získala dotaci 338  milionů na nové výzkumné a výukové centrum pro studenty Lékařské a Farmaceutické fakulty. Velmi aktivní jsou zástupci Univerzity Pardubice. Škola k dnešnímu dni realizovala už desítky evropských projektů. Loni byl kupříkladu otevřen nový technologický areál v  Doubravicích za 100  milionů nebo nově zrekonstruovaná budova na náměstí Čs. Legií v centru Pardubic.

NADĚJE DO BUDOUCNA? Ne vždy se ale všechno podaří a některé projekty bohužel nejsou tak úspěšné. Příkladem je tzv. TechnoPark Pardubice. Do vědeckého inkubátoru nepřišly firmy a po evropském projektu za 300 milionů, od kterého dalo ruce pryč město i kraj, zbyly jen prázdné budovy a dluhy. Podle očekávání potenciálních příjemců dotací by se systém čerpání nejen v  oblasti vědy a vysokých škol měl v  letos začínajícím období podstatně změnit k  lepšímu. „Do dalšího období budou nejen vědecké instituce, ale také MŠMT vstu-

povat s  jasnou představou, jak funguje administrativa spojená s  poskytnutím dotací, tak i s  řízením samotných projektů,“ myslí si Radek Melichar a dodává, že poučení se z  chyb a zkušenosti z  uplynulého období je velkým příslibem pro zlepšení čerpání. Zástupci škol už ale nadšení nejsou. Podle Miroslava Ludwiga se sice i pardubická univerzita bude snažit podělit o zkušenosti při formulací operačních programů v  novém období, moc si od toho ale neslibuje. „Musím však přiznat, že na základě svých zkušeností jsem v  tomto směru spíše pesimistou.“ Filip Appl

K největším vědeckým projektům v regionu patří nové Centrum pro nanomateriály v Liberci. zdroj: www.otevrenauniverzita.cz

13

KRÁTCE • Jeden z největších projektů ROP Severovýchod od pátku slouží veřejnosti. Bývalé městské lázně v Liberci byly za přispění 307 milionů korun z evropských fondů revitalizovány a v historické budově tak mohla vzniknout moderní galerie. Díky dotaci vyrostl také nový depozitář, veřejnosti slouží kavárna, knihkupectví nebo fotoateliér. Na návštěvníky čekají nové expozice, od dubna přibudou interaktivní exponáty z oblasti výtvarnictví. • V Hradci Králové byla opravena historická budova Gymnázia J. K. Tyla. Na stavbu, která vyšla na 99,5  milionu korun, přispěla 64,6  milionu korun Evropská unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Severovýchod. „Jsem ráda, že se náš operační program mohl podílet na rekonstrukci památky, která svým významem přesahuje hranice Královéhradeckého kraje,“ dodala Lenka Vašátková z Úřadu Regionální rady Severovýchod. • Výbor RR Severovýchod rozděloval peníze na rekonstrukce silnic. Nakonec půjde na projekty jednotlivých krajů přes 900  milionů korun. Liberecko využije 50,9  milionu korun na dokončení přeložky komunikace v Chrastavě, na Královéhradecku čeká na rekonstrukci třeba silnice ze Rtyně do Hronova, pardubičtí radní mohou se 145  miliony korun zahájit práce v úseku z Tatenice Krasíkova směrem na Zábřeh.

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

Bez EU by na velká centra nebylo, přiznávají univerzity Výukové materiály, inovace výuky jednotlivých předmětů, přístrojové vybavení či velké projekty výzkumných a vědeckých center. To jsou nejčastější a nejvýznamnější akce, které podporuje Evropská unie z  dvou fondů ERDF a ESF. V  uplynulých sedmi letech šly na území NUTS II Střední Morava na tyto projekty miliardy korun. Přesto mezi zástupci vysokých škol nepanuje s čerpáním spokojenost. Stěžejními příjemci evropských dotací v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu jsou dvě univerzity, které sídlí v  krajských městech Olomouci a Zlíně. Jejich zástupci se shodují, že jsou v čerpání úspěšní. Zároveň ale poukazují na pěknou řádku problémů, se kterými se při administraci žádostí musí potýkat. „Projekty jsou spojeny s velkou administrativní zátěží a často nejednotnou interpretací pravidel ze strany poskytovatele a kontrolních orgánů, řešení neprospívají ani časté změny ´Příruček pro příjemce´,“ řekla Evropským novinám prorektorka Univerzity Palackého Jitka Ulrichová. Kvestor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Alexandr Černý její slova potvrzuje. Zásadní problém vidí hlavně v  rozdílném přístupu k  administraci a řízení projektů hrazených z  ERDF u různých řídících orgánů, se kterými univerzita jedná. Zatímco ministerstvo průmyslu má podle něj profesionální přístup, ministerstvo školství dlouho nemělo připravenou ani metodiku. Často se prý měnil i personál. „Řada referentů vůbec nebyla seznámena s pro-

blematikou veřejných vysokých škol. A tak bych mohl pokračovat dále a dále,“ nešetří kritikou Černý. ZLÍN CENTREM VÝZKUMU POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ? Podle Radka Melichara z ministerstva školství to ovšem není jen o administrativní zátěži. Například v OP VaVpI, který je jedním z hlavních zdrojů financí na velká vědecká centra, bylo podle něj alokováno víc prostředků, než jsou české výzkumné instituce schopné využít. „Navíc efektivní čerpání finančních prostředků v  negativním směru ovlivnila např. novela zákona o veřejných zakázkách, nedodržování harmonogramů na projektech, nebo problémy při realizaci tzv. velkých projektů (projekty nad 50 milionů eur),“ dodává Melichar, který poukazuje na to, že přes problémy se už podařilo zrealizovat mnoho úspěšných akcí. Mezi ty na střední Moravě patří například výstavba nového Centra polymerních materiálů ve Zlíně. „Výzkum polymerních materiálů má ve Zlíně dlouholetou tradici a za tuto dobu jsme v jejich výzkumu dosáhli mezinárodní úrovně,“ uvedl již dříve rektor univerzity

Zlín v čele s Univerzitou Tomáše Bati se chce stát centrem výzkumu polymerních materiálů. S plánem pomáhá finančně EU. zdroj: Adam P., Wikimedia Commons Petr Sáha. Projekt, na který získala univerzita souhrnnou dotaci ve výši 754 milionů korun z OP VaVpI, by tak měl ze Zlína udělat centrum tohoto výzkumu nejen v České republice. Tímto největším projektem samozřejmě čerpání dotací nekončí. Zlínská univerzita se může pyšnit dalšími projekty, jako je stavba laboratorního centra Fakulty technologické za 476 milionů nebo Vědeckotechnickým parkem ICT za 246 milionů. BEZ EU BY NA CENTRA NEBYLO V  Olomouci se samozřejmě snaží nezůstat pozadu. Loni tak univer-

zita ve spolupráci s dalšími partnery dokončila stavbu Centra regionu Haná za více než 800 milionů. „Pracovníci CRH patří v mnoha oborech ke světové špičce a mají na svém kontě již řadu významných úspěchů - například vylepšování užitných vlastností ječmene pomocí genetické modifikace,“ uvedla tisková mluvčí univerzity Martina Šaradínová. K  dalším projektům patří Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů za půl miliardy nebo projekt Biomedreg za téměř 900 milionů. V rámci něj vznikl na univerzitě Ústav molekulární a translační medicíny. Ačkoliv nepovažují zástupci univerzit čerpání za zcela úspěš-

né, z  výčtu projektů je zřejmé, že evropské peníze jsou dnes pro univerzity velmi důležité. „Jsou vítaným zdrojem pro rozvoj materiálně-technické základny školy, umožňují vybavení špičkovými přístroji, stroji a zařízením. V neposlední řadě umožní zejména z  prostředků ESF realizovat projekty, na které by UTB sama prostředky neměla,“ přiznává Alexandr Černý. V  nadcházejícím období by snad mělo dojít i ke zlepšení situace kolem složité administrativy a častých kontrol, což jsou hlavní důvody, proč není čerpání tak efektivní, jak by mělo být. Filip Appl

KRÁTCE • Ještě letos by měla být hotová cyklostezka ze Zlína do Otrokovic, kterou společnými silami chystají města. Cyklisté už tak nebudou muset jezdit po nebezpečné I/49. Celkové náklady na dokončení cyklostezky vyjdou na téměř 25 milionů korun, z nichž 20 milionů korun pokryje Zlín z dotace, kterou získal z ROP Střední Morava. Zatímco trasa od Zlína se staví už od roku 2012, od Otrokovic začala růst cyklostezka v březnu. • Celkem 38  studentů a učitelů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v  Olomouci navštívilo společně Zastoupení Olomouckého kraje při EU. V rámci exkurze si vysokoškoláci prohlédli nejen belgická města, ale především evropské instituce, jako je Evropský parlament, Výbor regionů, Evropskou komisi či Stálé zastoupení ČR při EU. Exkurzi organizačně připravilo a zajistilo sdružení OK4EU, které zastupuje Olomoucký kraj při Evropské unii. • Zlínský kraj pokračuje s  rekonstrukcemi silnic. Zhruba v  půlce března začaly práce na úseku Šarovy – Bohuslavice u Zlína, tedy na silnici, která spojuje Zlín s Uherským Hradištěm. Lhůta pro dokončení prací na této stavbě je stanovena do 30. června 2014. Cena za realizaci stavby překračuje 11  milionů korun. Přibližně 80  procent uznatelných nákladů bude hrazeno z  prostředků Evropské unie v rámci Regionálního operačního programu Střední Morava.

14

PREZENTACE

EN č. 3 / 2014

Žáci českých škol se učí, jak správně nakládat s elektroodpadem Již více než 300  českých škol se zapojilo do projektu Zelená škola zaměřeného na sběr elektroodpadu včetně baterií. Jen za první pololetí tohoto školního roku bylo na Zelených školách sebráno 7 408 kilogramů elektroodpadu. Od jara minulého roku projekt nabízí školám unikátní výukový program, který žáky interaktivní a  zábavnou formou seznamuje s  životním cyklem elektrospotřebičů a upozorňuje je na význam jejich recyklace.

Projekt Zelená škola představuje nejsnazší cestu, jak vyřešit problém nakládání s  elektroodpadem a  bateriemi na školách. Každá zapojená škola obdrží od iniciátora projektu, společnosti REMA Systém, zdarma sběrný box. Jakmile jej naplní, společnost jej bezplatně odveze. Sběrný box je určen nejen na vysloužilé elektrospotřebiče z  majetku školy, ale i na elektroodpad z domácností žáků a zaměstnanců školy. Pro sběr větších elektrospotřebičů, které se do boxu nevejdou, nabízí REMA Systém možnost uspořádání velké sběrové akce. Výukový program zvyšuje povědomí o nutnosti recyklace Podpořit odevzdávání vysloužilých elektrozařízení ke zpětné-

mu odběru, kam podle zákona patří, se společnost REMA Systém snaží také speciálním výukovým programem. Ten žáky upozorňuje na nebezpečí, které elektroodpad představuje pro životní prostředí, ale také poukazuje na velký význam recyklace starého elektra. Výukový program dosud vyzkoušelo 48  Zelených škol. Vyučující ocenili především jeho praktický význam, tedy přispění k  vyššímu povědomí o  nutnosti recyklace. Elektroodpadu se totiž v  České republice vybírá jen třetina. „Význam projektu vidím v  tom, že se děti i  dospělí naučí, že elektroodpad nepatří do popelnice, protože obsahuje značné množství materiálů, které se dají recyklovat a opět využít,“ uvedl Ondřej Kosař, učitel ze Základní a  mateřské školy Herálec, ve které

měly děti možnost seznámit se s  výukovým programem. „Většina dospělých se v  otázkách ekologického zaměření příliš neorientuje. K  našemu velkému překvapení v  mnoha rodinách není třídění odpadu bráno jako samozřejmost,“ upozornila také jedna z  vyučujících z  Mateřské školy Sluníčko – Montessori v Brně, která je do projektu rovněž zapojená. Jak potvrzují ředitelé a  učitelé zapojených škol, projekt přispívá k větší míře odpovědnosti nejen u dětí, ale i u jejich rodičů a  vyučujících. „Naše škola leží mimo centrum města a  sběrný dvůr je pro nás hůře dosažitelný. Tento systém sběru nás proto oslovil. Sběrný box na elektroodpad v naší škole využívají nejen děti a jejich rodiny, ale i  učitelský sbor a  lidé v  blízkém sousedství školy,“ uvedla Marie Magerová ze Základní a  mateřské školy Ivančice-Němčice. „Troufám si říci, že díky tomuto projektu nekončí drobné elektrospotřebiče a baterie v běžném komunálním odpadu, jak tomu bylo dříve,“ doplnila.

Zajímavé výukové materiály Přehledně zpracované výukové materiály se dětem snaží přiblížit význam recyklace na příkladu pro ně nejbližšího

elektrospotřebiče – mobilního telefonu. Během výuky se dozví řadu zajímavých informací o  širších souvislostech životního cyklu mobilního telefonu, například jak těžba surovin užívaných při výrobě mobilních

telefonů ohrožuje život afrických zvířat, jaké drahé kovy se v  mobilu nacházejí nebo jakou cestu mobil urazí, než se dostane na pulty prodejen. „Největší ohlas ve třídě vzbudily informace o  mobilních telefonech. Žáky zaujalo, kolik chemických prvků je potřeba na výrobu jednoho telefonu. A  dále informace o  tom, jak se telefon recykluje a  znovu se třídí na jednotlivé materiály, které v něm byly použity,“ sdělila ředitelka Základní školy Sluníčko – Montessori. Škola hrou a sběrová akce na závěr Výuka v  rámci programu probíhá zábavnou a  interaktivní formou. Žáci mají například možnost si starý mobilní telefon sami rozebrat a  prozkoumat, z čeho se skládá. Zároveň si mohou v  terénu zahrát různé hry zaměřené na třídění odpadů. Pro menší děti z  mateřských škol má program připravené pexeso a  omalovánky s ekologickou tematikou. Závěr celého programu zakončuje velká sběrová akce starého elektra. „V  průběhu sběrových akcí mohou děti a  jejich rodiny přinést do školy nejen drobný elektroodpad, který se vejde do sběrného boxu umístěného v  každé zapojené škole, ale také velké domácí spotřebiče. Za první pololetí školního roku bylo na školách odevzdáno 7  408  kilogramů elektroodpadu,“ sdělil na závěr Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém.

15

PREZENTACE

EN č. 3 / 2014

Fond Asekol opět rozdělí dva miliony na ochranu životního prostředí

dotaci mohou získat i projekty z Královéhradeckého kraje zaměřené na recyklaci a sběr elektra Nezisková organizace ASEKOL vyhlásila již sedmý ročník grantového řízení Fondu ASEKOL. I letos v něm mohou obce, kraje, nevládní neziskové organizace a  provozovatelé sběrných dvorů požádat o  finanční příspěvek pro projekty zaměřené na  zlepšení efektivity sběru elektrozařízení, a  to do 31. března 2014. Rozdělovat se budou dotace v celkové hodnotě 2 milionů korun. Od roku 2008 Fond ASEKOL pomohl téměř 250  projektům, mezi něž rozdal skoro 15  milionů korun. V Královéhradeckém kraji dosud fond podpořil 21 projekt, jen loni v hodnotě 215 000 korun. Fond ASEKOL rozdělí dotace ve třech tematických okruzích. „Tři programy zaměřené na osvětu, rozšíření či rekonstrukci sběrných míst zajišťují pomoc fondu

v  rozličných oblastech zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení,“ říká Lenka Vorlová, regionální zástupkyně společnosti ASEKOL.

Žadatelé o  dotaci mohou posílat své přihlášky do konce března 2014  na adresu sídla společnosti ASEKOL. Přihlášky se podávají pomocí formuláře „Přihláška do grantového řízení“, který je k dispozici na www. asekol.cz v  sekci Fond ASEKOL spolu s  doplňujícími informacemi. V  dubnu proběhne vyhodnocení přihlášek, v  květnu vyhlášení výsledků a  uzavření smluv. ASEKOL očekává, že podpořené projekty budou realizovány do prosince 2014. V případě dotazů či potřeby pomoci s  vyplňováním přihlášek mohou žadatelé kontaktovat Lenku Vorlovou. „Cílem je přispět k  ochraně životního prostředí podporou zajímavých projektů, které o  ni dlouhodobě usilují. Stejně jako každý rok věříme, že usnadníme cestu k  cíli za zlepšením kvality a zefektivněním zpětného odběru elektrozařízení,“ říká Vorlová a  dodává: „Aby podporu získalo co nejvíce projektů, doporučujeme při vyplňování přihlášky dbát především na dodržení formálních náležitostí a  základních parametrů, jako je  například minimální podíl spolufinancování ze  strany žadatele.“ Fond ASEKOL navazuje na šestiletou tradici, během níž v Královéhradeckém kraji podpořil 21  projekt. „V  loňském ročníku hledala pomoc především města, obce a  provozovatelé sběrných dvorů. Zaznamenali jsme však i  několik žádostí neziskových organizací. Nejčastěji

se jedná o zabezpečení sběrných dvorů, jejichž časté vykrádání výrazně komplikuje práci jejich provozovatelům,“ říká Vorlová.

Z loňského řízení v Královéhradeckém kraji osmičlenná Rada Fondu ASEKOL vybrala 6  projektů. Mezi ně pak rozčlenila

215  000  korun, které subjektům výrazně usnadnily realizaci plánovaných projektů či zaplacení těch již realizovaných.

Rozumíte třídění? Vaše znalosti prověří soutěž Třídění odpadu je důležitým a stále populárnějším fenoménem současné doby. Přesto je stále mnoho lidí, kteří netuší, jaké dopady na životní prostředí má netříděný odpad, jak správné třídění probíhá a  co za ním stojí. I  proto vyhlásil webový portál cistykraj.cz, který je hlavním zdrojem informací o třídění odpadů v Královéhradeckém kraji, soutěž pro širokou veřejnost. Jak soutěž probíhá? Na webovém portálu www.cistykraj.cz najde návštěvník v sekci soutěž webový formulář, který po vypl-

nění umožní spustit online kvíz s  osmi náhodně vygenerovanými více či méně náročnými otázkami. Víte například, kam patří

krabice od mléka? Nebo kolik kilogramů odpadu ročně jeden člověk v  průměru vyhodí? I  na takové otázky možná narazíte. „Soutěž je určena pro všechny zájemce bez rozdílu věku. Doufáme, že se nám touto formou podaří zaujmout třeba i ty, kteří se až dosud o  třídění tolik nezajímali,“ vysvětluje projektová manažerka Centra evropského projektování Dana Vostřezová.

Samotná soutěž odstartovala 13. prosince a  skončila 13. února 2014. Oceněno bude 15 nejlepších soutěžících, kteří v  nejkratším čase správně odpoví na položené kvízové otázky. Výsledek hry se objeví na webových stránkách, vítězové se mohou těšit na hodnotné věcné ceny. „Za první místo obdrží soutěžící digitální fotoaparát, na ty další čekají mo-

bilní telefony, MP4 přehrávače, laserové myši a  další zajímavé ceny,“ doplnila Dana Vostřezová. Akce je součástí projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“, který podporuje Královéhradecký kraj, autorizovaná obalová společnosti EKO-KOM, a.s., společnost ASEKOL, s.r.o., ELEKTROWIN, a.s., a  Centrum evropského projektová-

ní. Hlavním cílem je vytvořit nejen funkční a  efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a  obalových odpadů, ale také zvýšit informovanost obyvatel o problematice třídění a recyklace odpadů.

Dana Vostřezová

Pozornost tříděnému odpadu věnují V Českém ráji o své okolí pečují, i v Červeném Kostelci věnují tu pozornost třídění odpadů Červený Kostelec obměňuje síť kontejnerů pro sběr tříděného odpadu. Děje se tak ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s., která obcím zdarma propůjčuje sběrné nádoby. Do Červeného Kostelce zamířilo pětatřicet nových kontejnerů na papír, plast i sklo. Nové sběrné hnízdo sice město neplánuje, ale novými kontejnery chce dovybavit ta stávající a  také obměnit již nevyhovující sběrné nádoby. Od EKO-KOMu si k tomu vyžádalo dvacet kontejnerů na papír, deset na plast a  pět nádob na sběr čirého skla. „Jsme město s přibližně osmi a  půl tisícem obyvatel, takže určité množství tříděného odpadu vyprodukujeme,“ říká Štěpán Křeček z  odboru výstavby a životního prostředí Městského úřadu v  Červeném Kostelci. „Snažíme se

služby pro občany stále rozšiřovat. Loni jsme například zavedli tříděný sběr papíru, zpětný odběr elektrozařízení i  sběr textilu pro charitativní účely. Kromě toho mají občané možnost zdarma, resp. v  rámci zaplaceného poplatku za komunální odpad, využít likvidaci bioodpadu,“ vyjmenovává Štěpán Křeček. Kromě těchto služeb provádí město i pravidelný mobilní sběr nebezpečného odpadu a vyřazených pneumatik. Město Červený Kostelec se zúčastnilo soutěže v  třídě-

ní odpadů   obcí „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“, která byla uzavřena v prosinci 2013  a  na jaře se uskuteční vyhlášení výsledků. „V  minulém ročníku soutěže patřil Červený Kostelec k úspěšným městům. Ve své kategorii obsadil čtvrté a  v  celkovém pořadí deváté místo. Těší nás, že třídění odpadů v  Kostelci věnují takovou pozornost a že mají zájem s námi spolupracovat na zlepšování podmínek,“ prozrazuje Jiří Záliš, regionální manažer autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s.

Více informací o  projektech EKO-KOM naleznete na www. cistykraj.cz a www.jaktridit.cz.

Plastová láhev se v  přírodě rozkládá 50  – 80  let, igelitová taška až 30  let. A  právě tento odpad se v  příkopech nachází snad nejčastěji. Naštěstí v  mnoha obcích a  městech proti tomu bojují budováním sítě sběrných nádob na tříděný odpad a nejinak tomu je i v Českém ráji. Obec Holín ležící u vstupu do Prachovských skal na podzim navýšila počet kontejnerů na plastový odpad. Kontejnery obec Holín získala díky spolupráci s  autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s., která obcím začleněným do systému EKOKOM zdarma zapůjčuje sběrné nádoby na tříděný odpad. Do Holína v  říjnu „docestovalo“ šest kontejnerů na plast. „Po jednom kusu bylo umístěno v  každé ze čtyř  přidružených obcí, zbylé dva jsou určeny k  výměně již nevyhovujících nádob přímo v  Holíně,“ řekl starosta Holína Radomír

Sádlo, který přístup obyvatel k  třídění odpadů hodnotí kladně: „Samozřejmě se občas vyskytne případ, že někdo vyhodí odpad do jiného kontejneru, než kam patří, ale jsou to naštěstí jen výjimky. Většina lidí se snaží třídit zodpovědně.“ Kromě kontejnerů na plast mají v  Holíně také čtyři nádoby na papír, které od EKO-KOMu získali v minulosti. V  roce 2012  bylo v  České republice vytříděno a recyklová-

no na 65  % plastových obalů, ze kterých byly vyrobeny např. stavební a  zahradní prvky, textilní vlákna, tepelné izolace nebo třeba protihlukové zábrany. „EKO-KOM v  rámci svého projektu ale neposkytuje jen kontejnery na plast. Bezplatně obcím nabízíme také nádoby na papír a  čiré i  barevné sklo,“ uvedl Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOMu, a.s. Tato společnost buduje v  rámci projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů. Více informací o  projektech EKO-KOMu naleznete na www. cistykraj.cz a www.jaktridit.cz.

16

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

EN č. 3 / 2014

KRÁTCE • V Ostravě-Kunčičkách vyrůstá nová podnikatelská zóna Business Park Ostrava. První ze sedmi plánovaných výrobních, logistických, skladovacích či velkoobchodních hal je již v provozu. Po zprovoznění celé zóny zde může najít práci až 1 500 lidí. Business Park Ostrava vzniká na bývalém průmyslovém  území, tzv. brownfield, o velikosti 13,5  hektaru. Na přeměnu areálu a výstavbu první haly přispěly evropské prostředky,  poskytnuté formou výhodného dlouhodobého úvěru. • Dotace 892  milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko umožní modernizaci deseti úseků silnic, pořízení vozidel MHD v Ostravě a Opavě, výstavbu atletické haly v Ostravě-Vítkovicích a modernizaci zázemí tenisového klubu v Karviné. Předznamenává  také významný posun v čerpání prostředků z Evropské unie. Projekty podpořila Regionální rada Moravskoslezsko.  • Kostel sv. Kateřiny ve Štramberku se stal Památkou roku 2013 v Moravskoslezském kraji. Odborná komise ocenila vydařenou obnovu kostela, financovanou  evropskou dotací z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Soutěž uspořádalo Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Kostel bude nyní usilovat o celkové vítězství v konkurenci ostatních památek  z jiných krajů v České republice.

Při ceně technologií jsou stamiliony málo S celkem čtyřmi projekty uspěla vloni Vysoká škola báňskáTechnická univerzita Ostrava, která si podala žádosti za více než 136  milionů. Ministerstvo školství vybralo 22  vědecké projekty, jimž z evropských dotací rozdělí 600  milionů korun. Ostravské univerzitě se tak podařilo ukousnout řádné sousto z celkem sto miliard, které šly na školství za poslední programové období. Jakkoliv to vypadá jako ohromující číslo, zas takový úspěch to není. Potvrzuje to i náměstek ministra školství pro řízení operačních programů Michal Zaorálek. „Podařilo se nám třeba vybudovat národní superpočítačové centrum (IT4I) při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Pokud se nám však zdá sto miliard hodně, je třeba říct, že optický mikroskop o málo větší než kuchyňská mikrovlnka přijde zhruba na deset milionů a třeba velký laser může stát kolem miliardy,“ říká Zaorálek. Jsou tedy cesty, jak zlepšit tok evropských pěněz do vědy a výzkumu? Podle rektora Vysoké školy báňské v Ostravě Iva Vondráka jde o to, aby se pozornost zaměřila na zvyšování konkurenceschopnosti v soutěži, která je stále tvrdší a konkurovat ekonomikám, jako jsou USA nebo Čína, je stále obtížnější. „V principu by si měly jednotlivé členské státy až na úroveň regionů umět stanovit, v čem spočívá jejich konkurenční výhoda, nebo kde nemá

smysl začínat stavět něco na zelené louce. Je totiž více než zřejmé, že veřejných prostředků na podporu výzkumu a inovací se nedostává všude, nejen v České republice a je tedy nutné tuto finanční podporu více koncentrovat a lépe směřovat,“ uvedl rektor Vondrák. Přitom moravskoslezský region si jen těžko může na nedostatečné čerpání dotací stěžovat. Ve Vítkovicích se začíná budovat nové technologické centrum s náklady kolem padesáti milionů korun, polovinu budou hradit zúčastněné firmy z regionu. Na projektu se navíc bude svými vědeckými kapacitami podílet Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. „Technologické centrum je přirozeným vyústěním spolupráce skupiny firem s technickou univerzitou a dalšími vědecko-výzkumnými kapacitami. Většina středních průmyslových podniků se musí především soustředit na produkci. Ale aby obstála v konkurenci, je pro ni výzkum a následný vývoj inovačních technologií s vysokou přidanou hodnotou nezbytný,“ uvedl František Peterka z akciové společnosti, která je autorem projektu.

zdroj: město Ostrava

Ostravská unverzita vloni uspěla s žádostmi o dotace za 136 milionů korun. CESTA VEDE PŘES INOVACE Další cestou, jak podpořit čerpání dotací na vědu a výzkum, je vyhlašovaní inovačních soutěží. Proto byl vloni vyhlášen první ročník soutěže Inovační firma Moravskoslezského kraje. Cílem této soutěže bylo právě podpořit inovační podnikání na území regionu a propagovat firmy, které přicházejí s inovovanými produkty a službami, jež v  konečném důsledku posilují konkurenceschopnost kraje.

Do soutěže se přihlásily 22  firmy. Výsledky byly zveřejněny na konferenci Brokerage Event. Vítězem se stala třinecká firma Mepac CZ a její mobilní laserový gravírovací systém, který slouží ke gravírování nejrůznějších forem a nástrojů pro strojírenství, a to bez ohledu na jejich rozměr, hmotnost či tvar. Oceněný patentovaný přístroj nemá ve světě konkurenci – je nejpřesnější a na rozdíl od jiných systémů je i mobilní. Produkce firmy slouží v

automobilovém průmyslu, u výrobců plastů nebo dentální techniky, v letectví, textilním průmyslu, některé produkty se dostaly i do kosmu – slouží družicím a satelitům. Druhá v pořadí skončila ostravská firma Gaben s unikátní čipovací technologií, která slouží ke snadné a rychlé identifikaci výrobku či materiálu. Třetím oceněným unikátem je elektromotocykl firmy Kuberg z Ostravy-Vítkovic. Marek Turek

PREZENATCE

Moravskoslezský kraj na veletrhu MIPIM v Cannes: Velký potenciál pro různorodé investiční záměry Ucelený přehled o celém moravskoslezském regionu a jeho investičních možnostech získali návštěvníci prestižního veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM v  Cannes. Ve společné expozici s  městem Ostrava kraj představil svůj potenciál v širokém spektru. V souvislosti se svou vizí stát se druhým nejsilnějším rozvojovým pólem České republiky investorům ukázal svůj široký potenciál pro různorodé investiční záměry. Na strmý růst segmentu průmyslových a  logistických nemovitostí reagovali vystavovatelé především nabídkou investiční příležitosti v rámci průmyslové zóny Mošnov, jejíž součástí je i nově vytvořené multimodální logistické centrum. Dalšími nabízenými příležitostmi byly Vědeckotechnologický park spolu s Centrem excelence IT4Innovations (IT4I), brownfieldy (Karolina, Dolní oblast Vítkovice, rozvojové území Ostrava-Hrušov), průmyslové zóny Nad Barborou v  Karviné, Krnov – Červený dvůr a Kasárna i rozvojové lokality ve Frýdku-Místku (Kasárna Frýdecký les, Kasárna Palkovická a nevyužité objekty společnosti Slezan) aj.

„Pro města a  regiony je MIPIM důležitou prezentační příležitostí, kde se mohou pochlubit realizovanými projekty velkého rozsahu, představit své vize a  v  podmínkách stále většího konkurenčního boje mezi metropolemi a celými regiony také přilákat nové investory. Už v  loňském roce účast Moravskoslezského kraje na veletrzích ukázala, že v  oblasti developerských projektů sice pokračuje určitá krize, ale už se objevují i  známky jistého oživení. Tento trend – zejména růst segmentu průmyslových nemovitostí - se letos v  Cannes potvrdil. Jde jistě o  běh na dlouhou trať, ab-

solvovali jsme však již několik setkání s potenciálními investory a vypadá to nadějně,“ uvedl moravskoslezský hejtman Miroslav Novák. Svou atraktivitu pro investory město a  kraj již ilustrovali na příkladu revitalizace Dolní oblasti Vítkovice – architektonického, developerského a  rozvojového projektu, v  jehož rámci proběhla mimo jiné unikátní přestavba bývalého Vítkovického plynojemu na multifunkční aulu Gong. Totéž platí o Nošovicích jako o velmi úspěšné průmyslové zóně, která se vstupem automobilky Hyundai Motor Compa-

ny v roce 2007 stala milníkem přílivu investic do regionu. MIPIM patří k  nejvýznamnějším globálním evropským fórům v  oboru, letos se zde představilo více než 20 tisíc akreditovaných účastníků z  93  zemí. Z  České republiky přijelo do Cannes na 40  společností včetně významných nadnárodních investorů a  developerů, kteří v  tuzemsku úspěšně působí. Na veletrhu, jehož se tradičně účastní všechny významné evropské metropole, se prezentovalo na 4 500 investorů. Z  Cannes si letos odvezlo ocenění prestižního časopisu fDi Magazine

ze skupiny Financial Times za atraktivitu pro investory město Ostrava. Nezávislí analytici hodnotili 468  evropských měst a  regionů v  rámci studie „European Cities and Regions of the Future 2014/2015“. Výzkum potvrdil, že Ostrava patří do TOP 10 investorsky nejatraktivnějších měst východní Evropy a  ve strategii podpory přímých zahraničních investic je čtvrtá nejlepší. V rámci celé Evropy se v  kategorii středně velkých měst Ostrava jako jediné české město dokázala prosadit do první desítky. (msk)

EN č. 3 / 2014

Zusammenfassung

Universitäten über Fördermittel: kompliziert und unübersichtlich Die Pläne der EU-28 im Wissenschaftsbereich sind relativ kühn. Bis 2020  sollen dank Wissenschaftsförderung 3,7  Millionen neue Arbeitsplätze entstehen und zum Wachstum des jährlichen BIP der Union um fast 800 Mrd. EUR beitragen. Die erträumten Zahlen sind aber eine Sache, die Realität eine andere. Bei uns interessieren potenzielle Antragsteller die tschechischen Programme, aus denen Geld für einzelne Wissenschaftsprojekte beansprucht werden kann. Im Zeitraum 2007–2013 handelte es sich vor allem um Programme des Schulministeriums. Medial am präsentesten ist das Operationelle Programm Forschung und Entwicklung für Innovationen (OP VaVpI). Bekanntlich sieht es mit der Inanspruchnahme von Fördermitteln im Rahmen dieses Programms weniger gut aus. Positives vermeldet wenigstens das zweite Programm des Ministeriums für Schulwesen und Sport, das Operationelle Programm Bildung für Wettbewerbsfähigkeit, welches Gelder für sog. weiche Projekte (Hilfsmittel, Schulungen für Lehrer u. Ä.) bereitstellt. In diesem Programm wurden bis Jahresende 22,72 Mrd. Kronen von Brüssel ausgezahlt. Probleme mit der Inanspruchnahme sind nach Auffassung der Subventionsempfänger vor allem auf das schwierige administrative Umfeld zurückzuführen. Der bisherige Rektor der Karls-Universität Václav Hampl sagte gegenüber Evropské noviny in einem Gespräch, dem Staat sei die nicht leichte Aufgabe misslungen, die europäischen Vorgaben mit dem nationalen Rechtsrahmen zu vereinbaren und alles in ein sinnvolles, konfliktfreies und überschaubares System zu übertragen. Über die Kompliziertheit der Regeln beschweren sich praktisch alle Universitäten, die heute EU-Gelder aus Programmen des Schulministeriums in Anspruch nehmen. Über die uneinheitliche Auslegung der Regeln klagen auch die Universitäten in Mittelmähren. Die Universität Olomouc kann sich gleich mehrerer von der EU unterstützter Projekte rühmen. Zu den größten gehört die Entstehung eines Regionalzentrums für progressive Technologien und Materialien für eine halbe Mrd. CZK sowie die Entstehung des Zentrums der Region Haná mit Unterstützung der EU in Höhe von 808 Mio. CZK. Prorektorin Jitka Ulrichová kritisierte vor allem die häufigen Änderungen in Handbüchern für Antragsteller und stimmt darin mit dem Quästor der Tomáš-Baťa-Universität in Zlín überein. Im Programmzeitraum 2014–2020 dürfte sich die Situation rund um die Inanspruchnahme von Fördermitteln bessern. Die Regierung plant die Vereinfachung einiger administrativer Schritte und eine allgemein stärkere Prozesstransparenz. Filip Appl

Universitäten bringen die Wissenschaft voran Der Staat investiert immer mehr Geld in die Wissenschaft. Ungeachtet der steigenden Zahlen investieren wir aber immer noch unterdurchschnittlich. Laut Feststellung des Nationalen Rechnungshofes (NKÚ) gehören wir im Bereich Wissenschaftsförderung zu den Schlusslichtern. Einen kleineren BIP-Anteil als wir haben von den EU-Ländern 2011  nur Bulgarien, Zypern und Rumänien für Wissenschaft ausgegeben. Die slowakischen Wissenschaftler sind jedoch nicht nur auf Zuschüsse des Staates oder von Privatunternehmen angewiesen. Zur Verfügung stehen auch nicht unbedeutende Fördermittel aus Brüssel. Im zurückliegenden Programmzeitraum 2007–2013 wurden über das Operationelle Programm Forschung und Entwicklung fast 600 Mio. EUR investiert. Dabei handelt es sich um die Hälfte des verfügbaren Gesamtbetrages von 1,2 Mrd. Obwohl der erwähnte Programmzeitraum bereits abgeschlossen ist, müssen die ungenutzten Gelder nicht unbedingt verfallen. Für die Slowakei gilt eine Ausnahmeregelung dahingehend, dass bis Dezember des vergangenen Jahres reservierte EU-Fonds bis Ende 2015 von den Subjekten in Anspruch genommen werden können. Damit die Slowakei ihre Ziele aktiv umsetzen kann, müssen Gelder in die Modernisierung der wissenschaftlich-technischen Infrastruktur fließen. Zwei Universitäten in Bratislava haben bereits begonnen, neue spezialisierte Wissenschaftsparks zu bauen, die zu führenden Einrichtungen von europaweiter Bedeutung werden sollen. Eine von ihnen ist die Slowakische Technische Universität (STU). In Mlynská dolina, wo zwei Informatik-Fakultäten der STU ansässig sind, werden Gebäude saniert, die schon in einem Jahr führende Wissenschafts- und Technologiezentren sein sollen. Momentan findet eine öffentliche Ausschreibung für die Geräteausstattung der Objekte statt. Alle drei Zentren will die Universität im Laufe des nächsten Jahres eröffnen. Science City, wie sich das Projekt nennt, soll nicht nur Wissenschaftlern helfen, sondern auch den Ruf der Universität in den Augen der Fach- und Laienöffentlichkeit verbessern, und zwar nicht nur in der Slowakei. Die Laboreinrichtung wird zu den modernsten in ganz Europa gehören. Wenngleich die Bedingungen für Forscher und Innovatoren in der Slowakei nicht perfekt sind, macht das Land langsam Fortschritte. Neben der Slowakischen Technischen Universität baut auch die Komenský-Universität ihre Wissenschaftsparks – in Bratislava werden sie sich mit der Erforschung von Biotechnologien, Molekular- und Umweltmedizin befassen, in Martin wiederum mit Biomedizin. Die Slowakische Akademie der Wissenschaften betreibt ihre beiden Wissenschaftsparks bereits, ein weiterer ist in Bau. Ivan Belko

17

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

Universities believe fund withdrawal to be complicated and non-transparent The plans of the EU-28  in the field of science are rather bold. By 2020, the support of science should help create 3.7  million new jobs, contributing to the increase of the Union’s annual GDP by almost EUR 800 billion. However, these figures are based on wishful thinking, rather than reality. In the Czech context, potential applicants are interested in the national programmes, which provide funds for individual scientific projects. In the years 2007  – 2013, programmes of the Ministry of Education were mainly available. Of these, the Research and Development for Innovations Operational Programme (RDIOP) gained the greatest media coverage. It is rather well known that in terms of fund withdrawal the programme is not doing too well. According to Radek Melichar, the Communications and PR Manager for RDIOP at the Ministry of Education, Youth and Sports, 176 decisions on the provision of a subsidy amounting to CZK 58.16  billion have been made, equal to 90  per cent of the overall volume of funds in the programme. However, there is some good news regarding the second programme of the Ministry of Edu-

cation, Youth and Sports – the Education for Competitiveness Operational Programme that provides funds for the so-called soft-skill projects (teaching aids, trainings, etc.). By the end of the year, Brussels subsidised the programme with CZK 22.72 billion. According to the recipients, issues regarding fund withdrawal are mainly caused by the complicated administration background. The current Rector of Charles University, Václav Hampl, told Evropské noviny that the State had failed to address the difficult task of harmonizing European regulations with the national legal framework and transform them into a meaningful, non-conflicting and transparent system. Practically, all universities that currently draw European funds from the programmes of the Ministry of Education, Youth and Sports have been complaining about the complexity of these rules. “We have been dealing with issues of an expert and communication nature, often resulting in unnecessary damage, which cannot be prevented with the current state of knowledge and experience,” the Vice-Rector of Mendel University in Brno,

Vojtěch Adam, told Evropské noviny, adding that the University would need much greater methodological as well as expert assistance from funding agencies so that a part of the funds does not have to be returned to the EU. Moravian universities are also not happy about the different possible interpretations of the rules. Palacký University in Olomouc has secured support from the European Union for several of its projects. One of the biggest projects is the creation of the Regional Centre for Advanced Technologies and Materials for CZK half a billion or the Centre of the Region Haná supported by the EU in the amount of CZK 808  million. The Vice-Rector, Jitka Ulrichová, has been criticising mainly the partial changes in handbooks for applicants, and the Bursar of Tomáš Baťa University in Zlín is of the same opinion. In the programming period 2014 – 2020, the overall situation regarding the fund withdrawal is expected to improve. The government is planning to streamline some of the administration steps and to make the system as a whole more transparent. Filip Appl

Universities are the driving force of science Science in Slovakia has long been underfunded. Among the EU countries, Slovakia contributes one of the lowest shares of its gross domestic product to science. And yet, Slovak scientists have managed to earn good reputation for their country. Funds invested by the State in this field of science have been increasing. However, even despite the growing figures, investments in science are below-average. As ascertained by the Supreme Audit Office (SAO), in terms of subsidies Slovakia is lagging behind. In 2011, only Bulgaria, Cypress and Romania allocated a lower share of GDP to science. Fortunately, Slovak scientists do not only have to rely on contributions from the State or private businesses. Considerable funds are also available from Brussels. In the previous programming period of 2007– 2013, almost EUR 600  million was invested in the Research and Development Operational Programme. This amount represents a half of the total allocation of 1.2  billion. And although the above-mentioned programming period is over, the remaining funds do not

Tutnoku á ás stro pr ovžila: přel

necessarily have to go in vain. Slovakia has been granted an exemption and is now allowed to draw European funds with contracts expiring in December of the previous year until the end of 2015. In order to ensure that Slovakia actively fulfils its goals, it is necessary to invest funds in the modernization of the scientific research infrastructure. Two universities in Bratislava started building new specialized scientific parks that are to become state-of-the-art facilities of a European importance. One of them is the Slovak University of Technology (STU). It is a long-term leader among universities in Slovakia and its faculties regularly rank among the top providers of quality education. STU strives to connect the academic world with research and business activities. The aim is to enable students to set up independent businesses, and, at the same time, to focus the research and development of new technologies on market needs. Two IT faculties of STU are based in Mlynská dolina and their facilities are now under

reconstruction. Within a year, they are to be transformed into leading scientific and technological centres. Tenders have been requested for the supply of the equipment of the facilities. All of the three centres are scheduled for opening in the course of the following year. Science City, as the project is called, should help not only scientists, but also STU increase its prestige in the eyes of expert and general public in as well as outside Slovakia. Its laboratory instruments are to rank among the most state-ofthe-art equipment in Europe. Although the conditions for the researchers and innovators in Slovakia are not perfect, the country has been making progress. In addition to the Slovak University of Technology, scientific parks are also built by Comenius University – one in Bratislava focusing on biotechnology research and molecular as well as environmental medicine, and the second in Martin, intended for research in biomedicine. In addition, the Slovak Academy of Sciences has been operating two scientific parks, and building a third one. Ivan Belko

Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura

právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail [email protected] | www.orangetree.cz

RÉSUMÉ

Ce que pensent les universités de l’utilisation des fonds : un processus compliqué et pas clair Les plans des 28 États de l’UE dans le domaine de la science sont pour le moins audacieux. D’ici 2020, le soutien apporté à la science doit permettre la création de 3,7 millions de nouveaux emplois et contribuer à l’augmentation du PIB annuel de l’Union à hauteur de près de 800 milliards d’euros. Sauf qu’annoncer des chiffres et les atteindre sont deux choses différentes. Chez nous, les demandeurs potentiels sont intéressés par les programmes tchèques dans le cadre desquels il est possible d’obtenir des fonds pour les différents projets scientifiques. Entre 2007 et 2013, il s’est agi pour l’essentiel des programmes du ministère de l’Éducation. Le programme opérationnel le plus visible dans les médias est le programme Recherche et développement pour l’innovation. Il est relativement notoire que le programme ne parvient pas vraiment à utiliser les fonds. Les nouvelles sont meilleures au moins du côté du deuxième programme du ministère de l’Éducation, le programme opérationnel Formation pour la compétitivité. Celui-ci apporte des financements pour les programmes de type outils d’aide, formation des enseignants etc. À la fin de l’année dernière, le programme avait reçu de Bruxelles la somme de 22,72 milliards de couronnes. Les bénéficiaires de subventions estiment que les problèmes liés à l’utilisation des fonds sont pour l’essentiel le résultat d’un environnement administratif complexe. Le recteur jusqu’alors en fonction à l’Université Charles de Prague, Václav Hampl, a indiqué dans un entretien accordé à Evropské noviny que l’État n’a pas su s’acquitter de la tâche ardue d’harmonisation des règlementations européennes avec l’ordre juridique national et en faire un système rationnel, cohérent et clair. Presque toutes les universités actuellement destinataires des fonds européens du ministère de l’Éducation se plaignent de la complexité des règles. Les universités de Moravie centrale se plaignent elles aussi de l’interprétation non uniforme des règles. L’Université d’Olomouc peut de targuer de conduire plusieurs projets soutenus par l’Union européenne. Parmi les plus importants figurent la création du Centre régional des technologies et matériaux avancés, pour un demi-milliard de couronnes, ou encore celle du Centre régional Haná, soutenu par l’UE à hauteur de 808 millions de couronnes. La prorectrice Jitka Ulrichová critique principalement les fréquentes modifications apportées aux guides pour les demandeurs, à l‘instar de l’économe de l’Université Tomáš Bata de Zlín. Au cours de la période de programmation 2014-2020, la situation en matière d’utilisation des fonds devrait globalement s’améliorer. Le gouvernement prévoit la simplification de certaines étapes administratives et une hausse globale de la transparence de la procédure. Filip Appl

Les universités font avancer la science L’État investit de plus en plus d’argent dans la science. Toutefois, malgré des chiffres en hausse, nous investissons toujours moins que la moyenne dans ce domaine dans lequel, d’après le Bureau national de contrôle (Národný kontrolný úrad), nous sommes plutôt en retard en termes de subventionnement. En 2011, parmi les pays de l’Union, seules la Bulgarie, Chypre et la Roumanie accordèrent à la science un pourcentage de leur PIB inférieur à celui alloué par la Slovaquie. Mais les scientifiques slovaques ne dépendent pas que des subventions d’État ou des sociétés privées. Ils ont à disposition également les fonds, d’un montant non négligeable, en provenance de Bruxelles. Au cours de la période de programmation écoulée, celle des années 20072013, près de 600 millions d’euros ont ainsi été investis par le biais du programme opérationnel Recherche et développement. Cette somme équivaut à la moitié du total des subventions allouées (1,2 milliards). Même si cette période de programmation est déjà derrière nous, les fonds non utilisés ne sont pas forcément perdus. La Slovaquie bénéficie en effet d’une exception : les fonds européens convenus jusqu’à décembre 2013 peuvent ainsi être utilisés jusqu‘à fin 2015. Pour que la Slovaquie puisse activement s’acquitter de ses objectifs, l’argent doit impérativement être investi dans la modernisation des infrastructures de recherche scientifique. Deux universités de Bratislava ont déjà commencé à construire de nouveaux parcs scientifiques spécialisés sensés devenir des centres de premier plan au niveau européen. L’une de ces universités est l’Université technique slovaque (Slovenská technická univerzita, la STU). À Mlynská dolina, où sont installées deux facultés informatiques de la STU, les bâtiments devant devenir d‘ici un an des centres de technologie scientifique de pointe sont en construction. Un appel d’offres public est actuellement en cours pour trouver le fournisseur du matériel des bâtiments. L‘université souhaite ouvrir ses trois centres dans le courant de l’année prochaine. Science City, tel est le nom du projet, devrait aider non seulement les scientifiques mais aussi les écoles à augmenter leur prestige aux yeux des spécialistes et du grand public, en Slovaquie comme ailleurs. Les installations des laboratoires devraient compter parmi les plus modernes d’Europe. Même si, en Slovaquie, les conditions pour les chercheurs et ceux qui innovent ne sont pas parfaites, le pays progresse doucement. Outre la STU, l’Université Coménius construit elle aussi ses parcs scientifiques ; à Bratislava, ils feront de la recherche sur les biotechnologies et la médecine moléculaire et environnementale, et à Martin sur la biomédecine. L’Académie des sciences slovaque exploite déjà ses deux parcs scientifiques et en construit d’autres. Ivan Belko

18

PUBLICISTIKA

EN č. 3 / 2014

Čína a Francie, nerozlučné přátelství? Čínu, nejstarší civilizaci světa, si téměř každý vybaví jako světovou továrnu schopnou vyrobit a zkopírovat téměř cokoliv, a to v masovém měřítku. Pod logem „Made in China“ se skrývá mizerná kvalita ohrožující zdraví a mnohdy i život (dětské hračky, potraviny, léky, oblečení,..), trafikování a další nelegální byznysy cigaret, oblečení a doplňků luxusních značek, CD a techniky, nábytku, ale také mafie, převozy chudých lidí přes hranice a prostituce. Tato stereotypní reputace je ovšem minulostí. Rychle se zapomnělo, že čínská zručnost a tradiční řemeslnictví známé v oborech kašmíru, čaje, porcelánu, nábytku, architektury, maleb a lakovaného zdobení, i tradiční čínské medicíny, byly známkou vysoké kvality. Dnes je Čína druhou ekonomickou velmocí na světě a právem obávanou konkurencí. Má sebedůvěru a zavádí řadu reforem. Chudý venkovský stát s  miliony „modrých mravenců“ se proměnil jako mávnutím kouzelného proutku v moderní a inovační zemi, s  rostoucí ekonomikou, technickým pokrokem, ale také s novými konzumními návyky. V  zemi je čím dál více talentovaných inženýrů, i když potřeba manuální práce je stále cítit. Příkladem technologického vývoje jsou elegantní mrakodrapy a luxusní paláce, auta, klikatící se most na moři Donghai tzv. obrovský drak dlouhý 32,5 km nebo nejvýznamnější místo na světě v  kontejnerové přepravě, přístav Yangsham u Šanghaje (jediná loď naloží deset tisíc kontejnerů). Horkou novinkou je projekt nejbohatšího muže v  Číně, Wang Jianlin, který staví v  Tsingtau největší kinematografické studio na světě. Obrovský projekt ho přijde na osm miliard dolarů a bude dokončen v  roce 2017. Tato informace rozčílila Hollywood a začíná si oprávněně dělat vrásky na čele. ČÍŇANÉ MILUJÍ PAŘÍŽ Číňané milují Francii a hlavně Paříž, město lásky, romantiky a vína. Čína je dnes synonymem bohatých lidí, kteří změnili spotřební návyky zejména v potravinářském sektoru, a rovněž mají potřebu „image“. Země rozvinula módní průmysl, jehož návrháři představují své kolekce na přehlídkových molech v Paříži a Miláně. Za poslední roky francouzské luxusní značky zaměstnaly čínské modelky pózující pro reklamní kampaně. Důvod je jasný. Číňané rádi utrácejí, a to ve velkém. Představují 29 % trhu luxusního zboží v hodnotě 56 miliard eur. Podle studií Boston Consulting Group jejich nákupy do roku 2020 vzrostou na 125  miliard eur. Číňané sice mají kupní sílu, ale chybí jim styl. Čekají dlouhé fronty před butiky francouzských luxusních značek (Chanel, Louis Vuitton, Dior, Kenzo,..) a kupují produkty „diktované“ čínskými médii. Tím, že cestují čím dál více, jsou zvyklí na vysokou kvalitu služeb z  Francie, kterou by rádi našli i ve své zemi. Podle Boston Con-

sulting Group bude Čína představovat i v  příštím roce centrum kvalifikace zaměstnanců, tudíž pomoc z  Evropy. Francouzský luxus se přizpůsobil na příliv čínských bohatých zákazníků zaměstnáním čínských prodavačů. Ovšem kamenem úrazu je jejich prezentace, francouzština a chování na vysoké úrovni, které je v luxusu takřka nezbytným. Francouzská klientela v luxusních buticích odmítá čínský personál, a dokonce v některých případech si Francouzi připadají být odsunutí na „vedlejší kolej“, protože „neutrácí tolik, jako Číňané“. OFICIÁLNÍ VZTAHY OD 60. LET Dnes je mezi Francií a Čínou exkluzivní partnerství. V 17. století bylo Číňanům zakázáno vycházet ze země, jen někteří z nich dostali vzácně povolení. Prvními Číňany, kteří přijeli do Francie, byli v roce Shen Fuzong (v r. 1684), který doprovázel jezuitského prokuristu a byl představen na královském dvoře Ludvíku XIV. a Arcade Huang, který pracoval na prvním čínsko-francouzském lexikonu. V  období před první světovou válkou byli při sčítání obyvatel ve Francii zjištěni 283 Číňané pracujících většinou v obchodní činnosti. Během války byla podepsána mezi Francií a Čínou 14. května 1916  dohoda o pracovní výpomoci. Franciii chyběli muži pro práci, jelikož byli mobilizování ve válce. Čína vyslala více než 150  tisíc mladých robustních venkovanů, převážně ze severu Číny, na dobu pěti let, ovšem za podmínky, že nebudou nasazeni do války. Po jejich příjezdu do Francie na ně čekaly těžké podmínky. Pozemní práce, opravy cest a železnic, manipulační práce v přístavech a odklízení válečných polí. Byly izolováni v pracovních táborech (Blangy-sur-Bresle, Saigneville a v Crécy) se zákazem vycházet ven a navazovat kontakty s Francouzi. Kromě špatné výživy a vytápění, mnozí z nich byli okradeni a nikdy nedostali svůj plat (5 franků za den). I přesto jich po válce zůstalo ve Francii kolem dvou až tří tisíc. Pracovali v  průmyslu, hlavně ve značkách Renault, Panhard a Levassor. Po druhé světové válce se začali Číňané v Paříži specializovat v konfekčním oboru zanechaném Židy během války. Oficiální diplomatické vztahy začaly dohodou z 27. ledna 1964 z iniciativy generála Charlese de Gaulla s  Mao Ce-tungem, což bylo velice konstruktivní a vysoce pozitivně hodnoceno Čínou.

zdroj: Office National du Tourisme de Chine Francie byla první západní zemí, která jmenovala v  Pekingu ambasadora. Největší vlna přistěhovalců z Asie proběhla v  období 1955  – 1975  kvůli politickým a ekonomickým důvodům (Vietnam, Laos, Kambodža). Velká část jich přijela i z Číny, usadili se v Paříži a vytvořili asijskou čtvrť ve 13. obvodu města. O užší spolupráci na vědecké a technologické úrovni mezi zeměmi bylo rozhodnuto mezivládní dohodou 21. října 1978. Prioritně byla zaměřena na životní prostředí, obnovitelné zdroje, biodiverzitu, správu vody a energii. 16. května 1997  byla mezi zeměmi uzavřena spolupráce o „globálním partnerství“ v  kulturní, ekonomické a diplomatické oblasti, založena na častých návštěvách, zesílení politického dialogu, vyváženosti vzájemných ekonomických vztahů a rostoucí výměny francouzské a čínské společnosti. Další dohoda mezi zeměmi byla uzavřena v  roce 2004  o spolupráci v oblasti prevence a boje s infekčními nemocemi. K  této přiležitosti byl slavnostně založen za účasti Jacquesa Chiraca Institut Pasteur v  Šanghaji a zahájena spolupráce s  Akademií čínských věd. ČÍNŠTÍ STUDENTI MÍŘÍ DO FRANCIE Ve Francii žije 600 tisíc čínských obyvatel. Někteří mají francouzský cestovní pas a jsou původem z Číny, druzí jsou čínské národnosti. Paříž má několik asijských čtvrtí, největší z nich je ve 13. obvodu, další jsou v Belleville ve 20. obvodu a ve 3. obvodu v centru Paříže. Velká čínská komunita existuje rovněž v Lyonu a Lille. Číňané nejčastěji přijíždí do Francie ze severu Číny i z pohraničí se Severní Korejí. Jsou mezi nimi nejvíce ženy, spojené přes nelegální sítě přezdívané „hadí hlavy“. Po jejich příjezdu do Paříže se tyto ženy živí jako chůvy, uklí-

zdroj: Office National du Tourisme de Chine

zečky nebo prostitutky. Jejich počet se odhaduje na několik tisíc. Významnou komunitou jsou čínští studenti jejichž počet se odhaduje 30 349 podle organizace Campus France (2008  – 2009  jejich počet byl 27  112). Čínská populace studentů vzrůstá o 11,9 % za 5 let. Podle odhadů Francouzské ambasády v Pekingu bude ve Francii v roce 2015 až 50 tisíc studentů. Přijíždí sem vystudovat ekonomii, správu, inženýrství, umění, finanční obor, obchod, ovšem skutečný „coup de coeur“ (srdeční záležitost) je obor módy. Studium je pro čínské studenty levnější a kvalitnější v porovnání s anglicky hovořícími zeměmi. Bohužel si získali ne příliš lichotivou reputaci. V letech 2009 a 2010 byly odhaleny případy trafikování diplomů, nepravidelná přítomnost studentů, podvádění při jazykových testech rozhodujících pro přijetí na francouzskou univerzitu. Rok 2012  je považován za „lingvistický rok Francie a Číny“, který odrážel vzájemnou motivaci naučit se jazyk a kulturu země, což se významně podepsalo na zvýšených vzájemných znalostech o obou národech. V Číně studuje francouzský jazyk přibližně 100 tisíc studentů. Od roku 2013  existuje oficiálně možnost získat diplom francouzského jazyka Delf/Dalf (jazykové školy Alliances françaises). VOLNO = CESTOVÁNÍ Aktuálně čínská populace s počtem 1  365  622  004  obyvatel je nejlidnatější zemí světa (v loňském roce vzrostla přibližně o 7 milionů osob). Kvůli demografickým důvodům vláda zavedla politiku kontroly narození (1970) a politiku jediného dítěte (1979). V zemi bylo uskutečněno 13  milionů potratů a přibližně 55  % žen potratilo nejméně jedenkrát. Snížení aktivní populace (15  – 59  let) o 2,44  milionu osob (celkový počet 919,54  milionu v roce 2013) a zvýšení průměrné délky života na 75 let (2013) dělá Číně starosti. Proto na podzim loňského roku vláda zmírnila zákon o rodinách s jedním dítětem pro páry žijící ve městech. Můžou mít druhé dítě v případě, že jeden z  rodičů nemá sourozence. To by se mohlo projevit 1 nebo 2 miliony porodů za rok podle demografa Wanga Fenga. Další reforma se týká turismu a volného času. Pojem prázdniny nebo dovolená Číňané dříve neznali. Za režimu Mao Zedonga bylo vše soustředěno kolem fabrik a jednoty práce (pracovalo se šest dní v týdnu). Turismus je pro Číňany ještě nový. Oficiálně začal kolem roku 1990 zavedením pracovního týdne o pěti dnech a dvou dnů odpočinku, a mnoha dnů státních svátků. A jak tráví svůj volný čas? Cestováním... do Francie. Čínské turisty láká historie a památky Francie, gastronomie, móda a hlavně Paříž. 60  % jejich rozpočtu na cestování padne za nákupy  luxusních značek, kde v průměru utratí 1 470 eur u každé z nich (průzkum Global Blue). Francii do roku 2015 navštíví až 5 milionů čínských turistů, oproti 900  tisícům zaregistrovaným v  letošním roce. S  přibývajícími turisty roste i počet krádeží, násilných

a fyzických přepadení, vyhrožování a diskriminace. Čínští turisté představují snadnou kořist. Prochází se po Paříži s velkou sumou peněz v hotovosti (kolem 10  tisíc eur na osobu) a neumí se dobře bránit. Většinou s cestováním nemají žádné zkušenosti. Francie je pro ně vysněnou a první destinací. Poslední kapkou bylo přepadení početné skupinky čínských turistů na pařížském letišti, která byla násilně okradena a někteří její členové i zbití (březen 2013), násilné přapadení a okradení tři turistů u Eiffelovy věže (červenec 2013), v Bordeaux případy rasové diskriminace šesti čínských turistů, okradení turisté o nákupy a kabelky sotva vyjdou z obchodních center v Paříži, krádež zboží čínského obchodu v centru Paříže, fyzické zranění zaměstnanců a polití palivem (únor 2014)... Případy jsou projednány ambasádou Číny v  Paříži a úroveň nebezpečí v Paříži (Francii) se stala hlavním tématem čínských médií. Posuzují ji za krajně nebezpečnou a odrazují od cestování. Chen Mang, prezident Evropské federace profesionálů čínského turismu poslal dopis prezidentu Hollandovi, ve kterém vybízí vládu „udělat v  zemi pořádek a vytvořit efektivní opatření k ochraně životů, zdraví a majetků čínských turistů“. Zároveň připomněl, že turisté a čínští pracovníci získali možnost být ve Francii hlavně díky komunikaci mezi oběma zeměmi, ale také díky rozvoji francouzské ekonomice. Pokud se zeptáte na názor Francouzů o čínských turistech, dostanete odpovědi typu: jsou hluční, nezdvořilí, hrubí, primitivní, neukáznění a zkrátka nepřehlédnutelní. Přechází silnice na červenou a v  některých místech visí cedule v čínštině o zákazu plivání, smrkání a jiném fyzickém ulevování v  uzavřených a veřejných prostorách (muzea, obchodní luxusní domy, atd.). EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE Na ekonomickém a obchodním poli si země rozumí a těší se dobré spolupráci. Výrazné úspěchy byly zaznamenané francouzskými společnostmi v  Číně, které slibují perspektivy v oborech životního prostředí, rozvoje trvalých zdrojů obnovitelné energie, financí a zemědělsko-potravinářského průmyslu. V  Číně působí přibližně 1 400  francouzských společností. Mezi velké kontrakty patří například Airbus, Eurocopter, nukleární oblast společností Areva, Alstom, EDF, Michelin, Veolia, Citroen, Lafarge. Francie je vůbec první zemí v Evropě, která investovala v Číně a tím vytvořila pracovní místa. Z ekonomického hlediska je třetím evropským partnerem (po Německu a Británii). Naopak čínské společnosti zaměstnávají ve Francii 11 tisíc osob (2012). Podle Francouz ské národní banky se přímé investice z Číny zvýšily od roku 2005 o 250 milionů eur na celkových 3,5  miliard eur (2012). Francie je lákavou destinací čínských investorů díky vysoké techničnosti výrobků, průmyslovým zkušenostem, dovednostem a znalostem, zvládnutí procesů a služeb,

které můžou být zavedeny na čínský trh. Zajímají se o energie, agropotravinářský a sklářský průmysl, ale také dřevařský, papírenský, aeronotický a vinařský průmysl. Luxusní produkty, kosmetika, farmaceutika, nemovitosti, vinice, ale i chateaux, luxusní paláce a hotely, ...příkladů je mnoho. Odkoupení sítě společnosti Marionnaud v roce 2005  čínským miliardářem Li Ka-Shin, převzetí společnosti AlcatelLucent investorem China Huaxin, odkoupení módní značky Cerruti, Sonia Rykiel a Robert Clergerie dalším čínským investorem. Investice čínských společností ve Francii mají rostoucí tendenci, přibližně 3,5 miliardy eur a zaměstnávají 15  tisíc osob. Přibližně polovina čínských investorů ve Francii je zastoupena v pařížském regionu a Rhone-Alpes. ČÍNSKÝ PROBLÉM: EKOLOGIE I když čínská ekonomika dosáhla na konci roku 2013 9 000 miliard dolarů, přesto se musí od Francie ještě hodně věcí naučit. Technický pokrok a urbanizace, rychlý nárůst počtu aut (v zemi bude 200 milionů aut), uhelné a tepelné elektrárny a další továrny doslova devastují životní prostředí. Peking je označen kvůli špatnému ovzduší za „nepříznivý k  životu“. Čína spaluje

19

PUBLICISTIKA

EN č. 3 / 2014

více uhlí než USA, EU a Japonsko dohromady. Je prvním výdejcem CO2 na světě a znečištění ovzduší dosahuje takové míry, že narušuje leteckou dopravu, má za následek uzavření škol a znečištění je dokonce viditelné z vesmíru (na satelitních infračervených snímcích). Úroveň znečištění se pohybuje mezi 500 – 1 000 mikorogramů částic PM 2,5 na 1m3 v několika velkých městech v Číně (Peking, Šanghaj, Wuhan, Harbin). Podle bývalého ministra zdravotnictví Chez Zhu, znečištění ovzduší ročně usmrtí 350 – 500 tisíc obyvatel. Rovněž má na svědomí zvýšení rakoviny plic o 60  % za posledních deset let, kardiovaskulární nemoci a Alzheimerovu chorobu, a smrt stovek tisíců předčasně narozených dětí. V  Číně bohužel neexistují žádné ekologické normy a bílé obličejové masky se staly symbolem země a patří mezi nepostradatelný doplněk. S  novým prezidentem (2012) přišla i reforma o životním prostředí. Podle čínských médií vláda předpokládá na příštích pět let sumu 280  miliard eur k financování opatření směřující na energetické úspory a snížení negativních vlivů znečištění. Tato suma se přičítá k již investovaným 220 miliardám do obnovitelných zdrojů energie. Rovněž vytvoří fond k očištění vzduchu dotovaný 10 miliardy yuan (1,21 miliardy eur) a slíbila věnovat celkem 3 000 miliardy

zdroj: Office National du Tourisme de Chine yuanů na boj proti znečištění (363,17 miliardy eur). LETOS VÝROČÍ Letošní rok přestavuje 50. výročí od založení francouzsko-čínské spo-

lupráce a obě země to náležitě slaví napříč kulturními a společenskými akcemi. Během celého letošního roku jsou uskutečněny ve Francii umělecké výstavy o Číně, výstava dekorativního umění, dialogy a kultruní setkání, čínský balet, akrobatické

cirkusové vystoupení, tradiční tance, výstavy o čínské kultuře, koncerty a módní přehlídký čínských návrhářů...

Ilona Mádrová PREZENATCE

140162_Inz_1_2_Nabidka_praci_sluzeb_KN_OK.indd 1

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. 14.03.14 Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9  tel: 234 092 851 (call centrum) http:// www.predplatne.cz Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00  Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73;02/444 588 16, fax:02/444 588 19. e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 11, číslo 3, vychází 28. 3. 2014 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

10:13

20

PREZENTACE

EN č. 3 / 2014

Kreativita a inovace vzniká z diverzity Přinášíme rozhovor s Radkem Špicarem, viceprezidentem Svazu průmyslu a obchodu ČR, ve kterém Vám nabídneme jeho pohled na to, jak evropské fondy v České republice podporují podnikání a na co by se tato podpora měla soustředit do budoucna.

Jak hodnotíte právě končící programové období 2007–2013  z  pohledu podnikatelského sektoru? Jaké,  z vašeho pohledu, jsou přínosy a naopak, jaké byly slabiny končícího programového období? Zkuste být konkrétní. Podařilo se podpořit mnoho smysluplných projektů a posílit tím konkurenceschopnost země. Za významné považuji i realizované projekty v  oblasti ochrany životního prostředí zlepšující kvalitu života v  naší zemi. Slabinou bylo přílišné množství operačních programů, komplikovaná administrativa a mnohdy nepříliš přehledné a často se měnicí podmínky čerpaní. Vrcholí příprava Dohody o partnerství, zastřešujícího dokumentu pro čerpání fondů EU v  příštích letech

(2014-20).   Jak jeho přípravu vnímáte? V  čem se nám podařilo přenést poučení z předchozího období a kde jsme mohli být důraznější? Velmi pozitivně vnímám snahu celý proces přípravy pravidelně konzultovat se zástupci sociálních partnerů a dalších zájmových skupin. Věřím, že se tato snaha pozitivně promítne ve využitelnosti podpory a jejím zacíleni na skutečné potřeby země. Účastníte se také jednání o Dohodě, a tak můžete předat i svůj  pohled na nastavení podporovaných priorit pro podnikatelský sektor v programovém období 2014 – 2020. Jak bude tato podpora vypadat? V  programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost se plánuje podpora inovací a vyšší navázaní výzkumu a vývoje na praxi, jejichž cílem je

Profil

Radek Špicar je výkonným ředitelem Aspen Institute Prague a viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy. Mezi témata, kterým se dlouhodobě věnuje, patří inovace a konkurenceschopnost, ekonomická diplomacie či spolupráce univerzit se soukromým sektorem. Absolvoval Univerzitu Karlovu a University of Cambridge a několik studijních pobytů na amerických univerzitách. Po svém návratu do ČR pracoval pro českou vládu a stal se náměstkem vicepremiéra pro ekonomiku. Působil jako ředitel vnějších vztahů ve Škoda Auto. Aktivně také působí v neziskovém sektoru a akademické sféře.

nastartování růstu konkurenceschopnosti ekonomiky. Velký problém u nás je také vysoká energetická náročnost průmyslu, takže podpora se bude soustředit na její snižování. Za důležité také považuji sladit požadavky trhu práce s  nabídkou kvalifikované pracovní síly, což bude řešeno v  rámci podpory vzdělávání.   Jednou z  hlavních priorit nového programového období je „Zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky“. Kterou oblast považujete za klíčovou pro budování konkurenceschopné ekonomiky? Klíčové jsou nástroje zaměřené na energetiku, například na snižování energetické náročnosti. Důležitá je i podpora začínajících podniků a oblast ICT mající pro budoucí růst ekonomiky významný potenciál. Za důležitou považuji i oblast kreativního průmyslu, která představuje budoucnost Evropy. Nový operační program zaměřený na podporu podnikatelského sektoru nese název „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost“. Jak mohou prostředky z evropských fondů podpořit inovace? Jaký je váš názor na připravované priority a podporu podnikání? Mohou přispět k intenzivnějšímu propojeni podniků a univerzit, kterému se u nás příliš nedaří. Důležitá je i podpora pro nejrůznější technologická centra a jejich vybaveni. Priority jsou stanoveny poměrně dobře a odpovídají potřebám české ekonomiky. Kde by české podnikání mohlo hledat nápady pro inovace? Především ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými ústavy. Důležitá je i

spolupráce mezi podniky samotnými, a to jak domácími, tak zahraničními. Významná je i schopnost vytvářet a využívat diverzifikované týmy složené z žen, mužů, mladých i seniorů, do-

mácích i zahraničních expertů. Jinými slovy je důležité, aby podniky pochopily, že kreativita a inovace vzniká především z diverzity a začaly se podle toho chovat.

Informace o čerpání evropských fondů přehledně, srozumitelně i zábavně Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) pravidelně zveřejňuje informace o čerpání evropských fondů, které jsou k  dispozici na webovém portálu Strukturální-fondy. cz, na stránkách Regionálního informačního servisu a na interaktivním webu Mapa projektů. Webový portál www.strukturalni-fondy.cz je hlavní rozcestníkem, kde najdete veškeré informace o využívání fondů EU v  České republice. Informace jsou rozděleny podle jednotlivých programových období, takže je možné se podívat na to, jak se čerpalo v  období 2004–2006, ale již nyní se můžete podívat také na to, co se připravuje pro programové období 2014–2020. Stěžejní informace jsou věnovány popisu a fungování současného programového období 2007–2013, pod kterým najdete přehled operačních programů s  odkazy na stránky jednotlivých řídících orgánů, popis činnosti Národního orgánu pro koordinaci či princip fungování systému fondů EU v České republice. Při hledání informací na portálu www.strukturalnifondy.cz máte také možnost využít on-line chat, jehož prostřednictvím MMR-NOK jako jeden z mála subjektů veřejné správy přímo komunikuje s  návštěvníky webových stránek a na kterém se můžete operátorek zeptat na nejasnosti kolem evropských fondů, a obratem získáte kvalifikovanou odpověď. Důležitou součástí webu je seznam příjemců podpory z  fondů EU, který pravidelně přináší aktuální informace o příjemcích dotací z fondů EU ze všech operačních programů. Seznam je pravidelně aktualizován vždy na začátku kalendářního měsíce. Předpokladem aktuální informace jsou správně zadané údaje od řídících or-

gánů do monitorovacího systému, ze kterého se seznam automaticky generuje. Sestava příjemců obsahuje všechny projekty, které mají podepsanou smlouvu/rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to bez ohledu na to, zda již podporu z  fondů EU čerpají. Tabulka zobrazuje jméno příjemce podpory, název projektu a operačního programu. Zároveň zveřejňuje údaje o financování projektu, tedy celkovou alokovanou částku, příspěvek z  fondů EU a datum poslední platby včetně aktuálně proplacené částky. Seznam rovněž nabízí informace o stavu jednotlivých projektů. Od počátku programového období eviduje nejen finalizované projekty, jejichž financování již bylo ukončeno, ale také ty, jejichž realizace stále probíhá, případně byly zamítnuty ze strany Evropské komise (EK) či řídícího orgánu. V  tabulce seznamu příjemců lze v  rámci jednotlivých polí filtrovat informace podle všech těchto údajů. Povinnost zveřejňovat tento seznam ukládá členskému státu nařízení EU. Mimo hlavního seznamu příjemců je na webových stránkách www. strukturalni-fondy.cz každý měsíc zveřejňován také aktuální seznam vyhlášených výzev, ve kterých je možné podávat projektové žádosti. Na webu je také pravidelně zveřejňována monitorovací zpráva, která informuje o průběhu realizace operačních programů a přehledně zná-

zorňuje pokrok v  jejich čerpání. Od letošního roku bude monitorovací zpráva zveřejňována pouze čtvrtletně vzhledem k  ukončování programového období 2007–2013. Na webu dále nechybí návod jak na projekt, prezentace úspěšných projektů, seznam nejčastějších dotazů, slovníček pojmů z oblasti strukturálních fondů nebo publikace o fondech EU ke stažení. Veřejnosti je k  dispozici také kompletní databáze zrealizovaných a právě probíhajících projektů na stránkách Regionálního informačního servisu (RIS). RIS je provozován ve všech krajích ČR, což uživateli poskytuje snadný přístup k informacím pro kterékoliv území. Web spravuje Centrum pro regionální rozvoj ČR, které je příspěvkovou organizací MMR. Databáze RIS aktuálně obsahuje 55  828  projektů ze všech operačních programů současného, minulého i předvstupního programového období a podobně jako hlavní seznam příjemců umožňuje vyhledávání jednotlivých projektů podle názvu, popisu, operačního programu, žadatele či umístění. Kromě souhrnných statistik je veřejnosti k  dispozici také portál Mapaprojektu.cz, kde si návštěvník může na přehledné mapě vyhledat jakýkoliv dokončený projekt. Projekty lze najít jak kliknutím přímo na mapu, tak zadáním místa, názvu projektu nebo jeho předkladatele do vyhledávacího pole. Každý projekt obsahuje kartu projektu, která obsahuje informace o zdrojích financování projektů a příjemcích podpory, a popis projektu s fotografiemi. V tuto chvíli portál nabízí návštěvníkům údaje o více jak 21 000 dokončených projektech.

Vedle interaktivního zobrazení přispívá Mapaprojektu.cz také k vyšší transparentnosti systému evropských dotací tím, že zájemcům o podrobnější údaje nabízí odkazy na další zdroje informací včetně zmíněného seznamu příjemců. Mapa je výsledkem spolupráce Zastoupení Evropské komise v ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a řídících orgánů jednotlivých operačních programů. Zatímco Zastoupení EK v ČR zajistilo vytvoření portálu a jeho provoz, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s řídícími orgány spravuje jeho obsah a aktualizaci. Mimo těchto informací, se snažíme veřejnost informovat o projektech podpořených z fondů EU také zábavou

formou soutěží. I v letošním roce připravujeme na období letních prázdnin soutěž „Vyfoť projekt“. Letos proběhne už po čtvrté. Jak název napovídá, hlavním úkolem je fotit projekty podpořené z  fondů EU a jejich fotografie poté přihlásit do naší soutěže. Na výherce čekají fotoaparáty a další krásné ceny. Ob března každý týden probíhá na webu www.strukturalni-fondy.cz také nová soutěž „Poznej projekt“, kde soutěžící podle obrázku a jednoduchých indicií mají za úkol uhodnout, jaký projekt fondy EU podpořily. Budeme rádi, když se také zapojíte, každý týden čekají na soutěžící nové ceny! (mmr)