Kritické faktory úspěchu při zakládání zahraničních poboček českých společností v Číně

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Kritické faktory úspěchu při zakládání zahraničních poboček českých společností v Číně Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Jan Vavřina, Ph.D.

Bc. Iva Sáblíková

Brno 2013

Ráda bych na tomto místě vyjádřila poděkování zejména panu řediteli JULI Motorenwerk, s. r. o. Ing. Pavlu Riederovi za velice ochotný přístup, poskytnutí dat a potřebných informací. Dále bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce panu doktorovi Ing. Janu Vavřinovi, Ph.D. a paní Ing. Sylvii Riederové za cenné rady a připomínky při tvorba práce. Poděkování patří i Ing. Martinu Novákovi za praktický náhled a technickou pomoc při zpracování diplomové práce.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 24. května 2013

__________________

Abstrakt Sáblíková, I. Kritické faktory úspěchu při zakládání zahraničních poboček českých společnosti v Číně. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Diplomová práce je zaměřena na stanovení klíčových faktorů úspěchu pronikání českých společnosti na čínský trh. Teoretická část specifikuje základní terminologii spojenou s podnikání v mezinárodním tržním prostředí v návaznosti na čínské podnikatelské prostředí. Praktická část analyzuje konkrétní informace o vzájemné spolupráci českých a čínských společností v průmyslových zónách. Díky provedené analýze investičních pobídek z PRC je uskutečněna selekce místa založení pobočky české společnosti a provedena komparace kritických faktorů úspěchu založení dceřiné společnosti v Číně a její následná predikce vývoje. Klíčová slova Public Republic of China (PRC), průmyslová zóna, atraktivita čínského trhu, citlivostní analýza, kritické faktory úspěchu, business plán.

Abstract Sáblíková, I. Critical success factors in the establishment of foreign branches of Czech companies in China. Diploma Thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013 The diploma thesis is focused on the identification of key success factors penetration of Czech companies in the Chinese market. The theoretical part specifies the basic terminology associated with business in the international market environment following the Chinese business environment. The practical part analyzes specific information on mutual cooperation between Czech and Chinese companies in industrial zones. Due to the analysis of investment incentives from the PRC is carried out by site selection establishing a branch Czech society and the comparison of critical success factors establishing a subsidiary in China and its follow prediction.

Keywords Public Republic of China (PRC), industrial zone, the attractiveness of the Chinese market, sensitivity analysis, critical success factors, business plan.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod, cíl práce a metodika 1.1

Úvod .........................................................................................................10

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 11

1.3

Metodika práce ........................................................................................ 11

Literární rešerše 2.1

13

Globalizace a světová ekonomika ............................................................ 13

2.1.1

Nadnárodní společnosti ................................................................... 14

2.1.2

Strategické mezinárodní plánování .................................................18

2.1.3

Strategie vstupu na mezinárodní trh ............................................... 19

2.1.4

Formy vstupu nadnárodních společností na zahraniční trh ........... 21

2.2

Komparace obecných podmínek rozšíření podnikání ........................... 24

2.2.1

Řízení a správa společností ............................................................. 25

2.2.2

Metody manažerského rozhodování............................................... 27

2.2.3

Organizační struktura ..................................................................... 28

2.2.4

Řízení lidských zdrojů ..................................................................... 29

2.2.5

Význam predikce finančních výkazů nově vzniklých podniků ........ 31

2.2.6

Riziko v mezinárodním obchodě ..................................................... 31

2.2.7

Role kultury na mezinárodním trhu ............................................... 33

2.2.8

Specifická místa pro rozvoj podnikání ........................................... 35

2.3 3

10

Atraktivita čínského trhu pro EU ........................................................... 36

Praktická část 3.1

Představení společnosti .......................................................................... 44

3.1.1 3.2

44

Elektrotechnický průmysl ČR v rámci EU ...................................... 46

Komparace podmínek pro uplatnění českého zboží na trhu PRC ......... 49

3.2.1

Čínské obchodní zvyklosti ............................................................... 51

3.2.2

Elektrotechnický průmysl v Číně .................................................... 52

3.2.3

Průmyslové zóny ............................................................................. 53

3.2.4

Rozhodovací proces k identifikaci místa přesunu podnikání ........ 60

Obsah

6

3.3

Založení dceřiné společnosti v Číně ....................................................... 67

3.3.1

Dceřiná společnost .......................................................................... 74

3.3.2

Řízení lidských zdrojů a organizační struktura .............................. 76

3.3.3

Business plán .................................................................................. 78

3.3.4

Predikce finančních výkazů ............................................................ 80

3.4

Kritické faktory úspěchu podnikání v PRC ............................................ 83

4

Diskuze

86

5

Závěr

87

6

Literatura

90

A

Schéma organizační struktury JULI Motorenwerk, s. r. o.

97

B

Čínské elektromobily

98

C

Vizualizace průmyslových zón

99

D

Ukázka obchodní licence pro podnikání v Číně

102

E

Výchozí charakteristiky pro odvození VZZ a bilance

103

F

Vizualizace nové pobočky v Číně

107

G

Hodnocení spolupráce s vedením vybraného podniku

109

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

U-křivka globalizačního procesu

14

Obr. 3

Příjmová pyramida za období jednoho roku

21

Obr. 4

Swot analýza

26

Obr. 5

Rizika podniku

32

Obr. 6

Administrativní členění Číny na provincie

36

Obr. 7

Světové rozvíjející se ekonomiky

38

Obr. 8

Nejatraktivnější exportní zboží z EU do Číny

39

Obr. 9

Konkurenční výhody České republiky v oblasti elektrotechnického průmyslu

47

Možné tržní příležitosti pro JULI Motorenwerk, s. r. o. v Evropě

48

Možné tržní příležitosti pro JULI Motorenwerk, s. r. o. v Číně

53

Obr. 12

Geografické umístění hlavních zákazníků

54

Obr. 13

3 + 5 pilířů úspěšného podnikání v SIP

56

Obr. 14

Grafické vyjádření

57

Obr. 15

Základní pilíře rozhodovacích činitelů

61

Obr. 16

Vývoj kurzu CNY/EUR od roku 2009 do současnosti

71

Obr. 17

Srovnání zemí s průměrnou mzdou na úrovni ČR

72

Obr. 18

Hustota zalidnění Číny

73

Obr. 19

Predikce množstevního vývoje do roku 2020

75

Obr. 20

Predikce vývoje tržeb do roku 2020

76

Obr. 21

Předpokládaná organizační struktura dceřiné společnosti

77

Obr. 10 Obr. 11

Seznam obrázků

Obr. 22 Obr. 23

8

Business plán klíčových činnosti nově vznikající společnosti

79

Rozvoj podnikatelského prostředí Číny

84

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Hodnocení nadnárodních společností

16

Tab. 2

Aspekty, ovlivňující rozhodování o FDI

23

Tab. 3

Umístění zemí podle růstu GDP měřeno v amerických dolarech

37

Tab. 4

Vývoj globální ekonomiky

41

Tab. 5

Vývoj tržeb společnosti JULI Motorenwerk, s. r. o. za poslední 4 roky

46

Plánovaná výroba automobilu BEV všech světových výrobců

49

Tab. 7

Hodnocení průmyslových zón

63

Tab. 8

Seznam přání investora

65

Tab. 9

Celkové hodnocení ratingu

66

Tab. 10

Zhodnocení průmyslových zón dle dalších požadavků investora

66

Tab. 11

Swot analýza JULI Motorenwerk, s. r. o.

69

Tab. 12

Předpokládaný vývoj počtu zaměstnanců dceřiné společnosti

78

Zjednodušený výkaz zisku a ztrát v EUR

81

Tab. 6

Tab. 13

Úvod, cíl práce a metodika

10

1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1

Úvod

V rámci celosvětového globalizačního procesu dochází ke sbližování nejen mentality, ale i ekonomických aktivit. Z hlediska velikosti je právě porovnání České Republiky s PRC do značné míry zavádějící, ale v určitých ekonomických faktorech je jejich vzájemná spolupráce ku prospěchu obou zúčastněných stran. Čínská lidová republika je čtvrtou největší zemí světa z hlediska rozlohy, největší zemí pokud jde o počet obyvatel a v současnosti druhou největší ekonomikou světa. Čínské hospodářské prostředí je vysoce konkurenční, ale přesto nabízí řadu obchodních a investičních příležitostí pro uplatnění zahraničních firem. Velký potenciál a absorpční schopnost tohoto trhu se stala hlavním motivem ke komparaci klíčových faktorů úspěchu českých společností na trhu PRC. O možnosti podnikání na asijském trhu je možné se dozvědět bližší informace na specializovaných portálech. Jedná se především o agenturu CzechTrade a CzechInvest, dále pak srovnávací studie Evropské banky a EUSME centra na podporu vstupu podniků z EU na čínský trh. O výběru velice aktuálního tématu svědčí i fakt, že se pro zpracování diplomové práce podařilo najít podnik, který v současné době vyvíjí aktivity k dosažení úzké ekonomické spolupráce s touto lokalitou a vyjádřil svou náklonnost k poskytnutí cenných interních dat pro bližší specifikaci dané problematiky. Samotný postup zahájení podnikatelské činnosti v tomto pro Evropana téměř neznámém prostředí začíná mapováním možností přístupu na trh. Malé a střední podniky mohou vyvážet své výrobky přímo, nebo použít dealery a distributory. Rovněž mohou transferovat technologii a konstrukce, získat příjem prostřednictvím licenčních poplatků nebo založit vlastní pobočku svého podniku přímo na místě. Před uskutečněním vstupu do odlišného podnikatelského prostředí by podniky měly prozkoumat svou aktuální činnost a zhodnotit svoje obchodní plány, které jim napomohou určit nejvhodnější strategii rozšíření svého předmětu podnikání. Při prostudování čínské poptávky po průmyslové výrobě je možné blíže identifikovat obory podnikatelské činnosti, které jsou formou různých investičních pobídek velice vítané. Oblast, do níž zkoumaný podnik oborově patří, je elektrotechnický průmysl, ale v Číně jsou vítány i jiné obory jako například chemický, energetický či strojírenský průmysl. Na tomto místě je nutné zmínit, že díky vzájemné synergii je možné plně vyvinout aktivity k dosažení kooperace výrobních postupů, technologií i inovativních novinek. Velice časově náročným procesem je výzkum potenciálních možností, kde svou podnikatelskou činnost rozvíjet. Stěžejní část práce proto bude věnována analýze průmyslových zón, které se prostřednictvím workshopů snažily investora zaujmout.


11

Při rozboru klíčových průmyslových oblastí budou blížeji rozebrány další kritické faktory, které jsou zahrnuty do provozních problémů a mají zásadní vliv na výběr konečného místa podnikání. Na základě komplexní analýzy jednotlivých čínských průmyslových zón budou formulovány základní doporučení pro zobecnění postupu, jak a kde v obdobném případě získat potřebné administrativní dokumenty, rady a informace a podle čeho klasifikovat klíčové předpoklady úspěšného podnikání v PRC. Při zakládání dceřiné společnosti bude vytvořena predikce budoucí potřeby peněžních toků, personální členění, organizační struktura a konkrétnější vize časového harmonogramu jednotlivých podnikových činností, realizovaných v ČR a Číně. Pro hodnotnější výstup a verifikaci daných postupů budou hlavní části práce konzultovány s odborným vedením společnosti.

1.2

Cíl práce

Cílem diplomové práce je identifikace aktuálních kritických faktorů úspěchu při zakládání nových poboček českých podnikatelských subjektů v Číně. Vzhledem k obtížnosti tématu obnášelo zpracování diplomové práce úzkou spolupráci s vybraným podnikem, který se v současné době hodlá rozvíjet obchodní kooperaci v tomto prostředí. Pro naplnění hlavního cíle bude nezbytné provést podrobnou analýzu podnikatelského prostředí v PRC, která zahrnuje detailní mapování využitelnosti jednotlivých průmyslových zón, předkládaných potenciálnímu investorovi formou investičních pobídek. Kromě základní orientace v prezentovaných průmyslových zónách, je důležité provést analýzu dalších klíčových oblastí spojených s realizací podnikatelského záměru. Dílčím cílem práce bylo stanovení rozhodovacího procesu selekce odpovídajícího místa podnikání konkrétního podnikatelského subjektu za pomoci ukazatelů vnitřního a vnějšího prostředí a predikce některých klíčových oblastí pro založení dceřiné společnosti ve vybraném místě podnikání.

1.3

Metodika práce

Diplomová práce je zaměřena na problematiku komparace klíčových podmínek, potřebných pro zahájení podnikání na trhu PRC. Před zahájením vlastní práce bylo nutné nastudovat odbornou terminologii s cílem pochopit základní souvislostí, spojené s podnikáním v mezinárodním tržním prostředí v rámci procesu globalizace. Jedná se o literární zdroje zahraničních i českých autorů a odborné zahraniční články. V rámci praktické části byly prostudovány materiály z čínských průmyslových zón a další interní materiály z přímé komunikace s kanceláří CzechTrade. Teoretická část diplomové práce shrnuje faktory, které jsou součástí strategického mezinárodního plánování. Jedná se zejména o formy vstupu


12

nadnárodních společností na zahraniční trh, řízení a správa těchto společností, organizační struktura, řízení lidských zdrojů a riziko uzavření mezinárodních obchodních kontraktů. Literární rešerše je vytvořena v návaznosti na analytickou část, kterou doplňuje a dotváří tak komplexní pohled na danou oblast. Vlastní část diplomové práce byla rozvíjena v součinnosti s odborným dohledem vedení vybrané společnosti. Na tomto místě je nutné zmínit, že se jedná o část práce, která byla postupně vytvářena po delší časový interval kvůli vzájemné komunikaci mezi Čínou a ČR. Většina interních materiálů vyžadovala náročný překlad z čínského a anglického jazyka. Jednalo se o workshopy poptávaných průmyslových zón a informace, poskytnuté kanceláří CzechTrade či samotnými oslovenými průmyslovými zónami. Stěžejní metodou pro stanovení kritických faktorů podnikání v PRC byla analýza dostupných informací a jejich následná syntéza pro výběr konkrétního místa podnikání. Pro selekci jednotlivých průmyslových zón byla zvolena metoda manažerského rozhodování pomocí alokace 100 bodů s využitím preferenčních vah jednotlivých kritérií. Tato citlivostní analýza umožnila selekci klíčových kritérií tak, aby co nejlépe mapovaly rozhodovací proces vedení a managementu společnosti. V úvodu analytické části diplomové práce je představena společnost a její dlouhodobý potenciál růstu, který se stal hlavním motivem rozvoje mezinárodního podnikání. Dále jsou v práci konkretizovány podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu PRC a specifikována velikost a kapacita elektrotechnického průmyslu v ČR a Číně. Podnikání v oblasti elektrotechnického průmyslu se týká předmět podnikání zkoumané společnosti. Další část práce je věnována založení dceřiné společnosti v Číně na počátku realizace podnikatelského záměru a stanovení základní business plán pro další období rozvoje společnosti. Pro podpoření správnosti citlivostní analýzy při výběru místa podnikání byla provedena podpůrná SWOT a PESTE analýza. V závěru je formulována pomocí ekonomických výpočtů predikce finančních výkazů, díky které je možné strategicky posoudit vývoj nově vzniklého podniku v dlouhodobějším horizontu. Konkrétně se jedná o sestavení předběžného výkazu zisku a ztrát v návaznosti na rozvahu společnosti. Celková výsledná komparace podmínek kritických faktorů úspěchu podnikání v Číně komplexně zobecňuje pohled na celou zkoumanou oblast a nabízí tak možnosti pro další firmy rozvíjet obdobnou podnikatelskou aktivitu na trhu PRC.

Literární rešerše

13

2 Literární rešerše V teoretické části práce bude shromážděna základní terminologii spjatá s tématem práce v souladu s naplněním hlavního cíle. Potřebné podklady, znalosti a informace budou čerpány s relevantních internetových zdrojů, dostupné české i zahraniční odborné literatury.

2.1

Globalizace a světová ekonomika

Globalizace je více než pouze ekonomický jev. Ovlivňuje nejen pohyb kapitálu a zboží, ale také výměnu lidí, myšlenek. V souladu se světovou ekonomikou je integrací společnosti na celosvětové úrovni, která nově zastřešuje národní, regionální a místní systémy. Za hnací motor je považována globalizace ekonomických aktivit, které propojují výrobu a trhy různých vzdálených zemí prostřednictvím obchodu, služeb, kapitálu i vzájemné provázanou sítí vlastnictví a řízení nadnárodních společností. (Machková, 2010) V odborné literatuře je globalizace úzce spojena s termíny internacionalizace, transnacionalizace a integrace. Fáze internacionalizace předcházela globalizaci, protože se jednalo o výměnu produktů při výrobním procesu uvnitř státu. Transnacionalizace představuje rozvoj velkých podnikatelských celků, které přerostly národní ekonomiku a ve kterých je organizována mezinárodní spolupráce. Pojem integrace je pro globalizaci významný z hlediska funkcionálního a produkčního. Souvisí s aktivitami podnikatelských subjektů, institucionální integrací a pravidly uplatňovanými při liberalizaci obchodu a investic. (Nývltová, 2005) Výstražným elementem ve vztahu k sílícím globalizačním tendencím jsou úvahy, zkoumající vztah výnosnosti a velikosti podniku. Ukazuje se, že ne ve všech případech existuje přímá souvislost mezi velikostí a výnosností. Spíše platí křivka v podobě „U“, která je znázorněna na následujícím obrázku. V důsledku globalizace dochází k radikálnímu zvětšování základního trhu, na kterém je podnik aktivní. Křivka výnosnosti se posouvá směrem doprava. Pokud chtějí účastníci trhu následovat tento tlak, jsou nuceni k růstu. Efekt vysvětluje řadu mnohdy překvapujících fúzí v posledních letech. Tento jev však ohrožuje střední podniky, které jsou vystaveni značnému tlaku, protože jsou příliš velcí, aby mohly mít podporu v omezeném segmentu trhu, a příliš malí na to, aby měly v rámci globalizace podniků větší šanci. (Kislingerová, 2005)

Literární rešerše Obr. 1

14

U-křivka globalizačního procesu

Výnosnost podni. aktivit

Vliv globalizace

Malé firmy

Velké firmy

Zdroj: vlastní práce dle Kislingerová, 2005

2.1.1

Nadnárodní společnosti

V současnosti vývojové trendy směřují k růstu nadnárodních společnosti a posilování jejich vlivu na ekonomiku hostitelských zemí. Mezinárodně simultánní pohyb kapitálu a často se měnící fiskální a měnové podmínky na jedné straně dávají více možností v oblasti podnikání, ale na druhé straně způsobují manažerům obtížnější rozhodování v odpovědích: Kde ve světě umístit továrnu? Na který globální tržní segment bychom měli proniknout? Jak si udržet a jak předstihnout ostatní v konkurenční výhodě? (Dvořáček, 2006) Po vytěžení potenciálu v Evropě obrátily nadnárodní společnosti svou pozornost do rozvojových zemí v Africe a Jižní Americe, kde však šlo pouze o jakýsi návrat starých koloniálních časů, neboť dle OECD zde mateřské společnosti pouze z větší části importovali kapitál ve formě technologií do svého vlastního majetku a naopak produkované zboží těchto afilací bylo posíláno zpět za zvláštních, předem stanovených podmínek. Díky tomu dochází ke zvýšení závislosti rozvojových zemí na činnosti nadnárodních společnosti v dané lokalitě. Současně s tokem finančních prostředků do rozvojových zemí byl kapitál investován v 60. a 70. letech také v Japonsku a Evropě a toto období je proto nazýváno jako evropská a japonská vlna. (Ghertman, 1996) Multinacionální (transnacionální) společnosti představují velké globální podniky, které jsou charakteristické tím, že:


•

• •

15

působí ve více než jedné zemi, prostřednictvím přímých zahraničních investic mateřské firmy v podobě akvizice existující firmy, výstavbou nových provozních kapacit, či na základě fúze dvou existujících podniků z odlišných zemí původu, jsou schopny využít geografických rozdílů mezi zeměmi, jsou geograficky flexibilní, tudíž jsou schopny přemisťovat svoje aktivity mezi lokalitami po celém světě. (Kislingerová, 2005)

Z organizačně právního hlediska mají multinacionální společnosti formu akciové společnosti s holdingovou strukturou, která jim umožňuje snadněji pronikat na zahraniční trh a vyhnout se ochranářských opatřením místních vlád, pružnější řízení v menších samostatných celcích a rozložení podnikatelského rizika na více subjektů. (Zadražilová, 2004) Za velice přínosné považuji zkompletování kladných a záporných stránek při hodnocení nadnárodních společností. Tabulka sumarizuje jednotlivé faktory dle Dvořáčka.

Literární rešerše Tab. 1

16

Hodnocení nadnárodních společností

Kladné aspekty

Záporné aspekty

Zvýšení objemu mezinárodního obchodu.

Růst počtu oligopolů, snížení úrovně konkurence a volného podnikání.

Prosazování obchodu bez bariér. Uvolňování mezinárodní hospodářské soutěže.

Repatriace zisků, snížení daňového výnosu v hostitelské zemi. Růst sociálních nerovností. Omezení dostupnosti komodit monopolizací jejich

Rozvoj vědy, výzkumu, technologie.

Minimalizace nákladu na zboží v důsledku komparativních výhod. Vytváření nových pracovních míst. Moderní přístupy řízení a organizace práce. Větší dostupnost produktu v důsledku internacionalizace. Rozšiřování celosvětových marketingových znalostí a metod reklamy.

produkce a distribuce.

Vývoz zastaralých technologií do třetích zemí. Diskriminace v odměňování za práci, růst nezaměstnanosti. Narušení kulturních tradic a národních zvláštností. Oslabení národních suverenity států. Vykořisťovatelský přístup k životnímu prostředí.

Odstranění národních bariér a stupňování

Nadměrná velikost často vede k neefektivnímu

globalizace.

řízení a hospodářské kriminalitě.

Sbližování legislativy jednotlivých zemí. Efektivní hospodaření (zhodnocování výrobních zdrojů) Zlepšení image domácích podniků a produktů. Zlepšení stavu institucionálního systému hostitelské země.

Zdroj: Dvořáček, 2006

V rámci nadnárodních společností je možné provést klasifikaci podmínek a faktorů, ovlivňujících možnosti firem vstupovat a úspěšně působit na zahraničních trzích. Verbeke je autorem vlastního analytického rámce, který kumuluje klíčové faktory. Tento analytický rámec se skládá z několika stěžejních konceptů, výzkumných otázek a okruhů. Členění umožňuje uceleně a transparentně zkoumat a klasifikovat různé aspekty chování a motivace nadnárodních organizací, čímž se stává kvalitní metodologickou pomůckou pro tvůrce těchto podniků.


17

Hlavní aspekty Verbekeho rámce jsou: 1) mezinárodně přenositelné výhody, 2) nepřenositelné, nebo lokálně podmíněné výhody, 3) místí, lokální výhody, 4) umění rekombinace tak, aby byly příhraniční aktivity co nejefektivnější, 5) dodatečné zdroje externích aktérů (místních aktérů), 6) vědomostí omezení (nedokonalosti příchozích informací), 7) omezená důvěra v lidi. (Verbeke, 2009) Mezinárodně přenositelná výhoda jsou schopnosti podniku generovat hodnoty nezávisle na zemi, v níž jsou použity. Patří sem technologie, marketingové schopnosti nebo organizační propozice. Lokálně podmíněná výhoda je vázaná na určité místo. Může jít o rozvinutou národní síť poboček, s tím související nehmotné statky (dobrá pověst, tradice, znalosti místního trhu). V rámci nadnárodních společností, které vstupují na zcela nový trh, jsou lokálně podmíněné výhody implikovány spoluprácí se třetí zainteresovanou osobou, které zprostředkuje všechny potřebné znalosti a dovednosti. Třetí koncept výhody lokace se vztahuje k investiční přitažlivosti zemí a regionů. Zahrnuje unikání zdroje, jež jsou výhodnější v porovnání s domácí zemí, ale i jiné lákavé možnosti pro investování. Jedná se o přírodní zdroje, vzdělávací systém, sofistikovaný místní trhu se silnou poptávkou. Podle konkrétního způsobu využití lokace nadnárodní společnosti je možné rozlišit: Natural ressource seeking – využívání levnějších nebo dostupnějších zdrojů v hostitelské zemi. Market seeking – hledání nových trhů, které slibují přinést větší hodnotu, než stejná investice doma nebo jinde. Strategic ressource seeking – hledání běžně nedostupných zdrojů jako jsou pověst, organizační a administrativní schopnosti, znalosti aj. Efficiency seeking – hledání nových zemí pro přímé zahraniční investice. Vznik obchodních zón či politické změny. (Verbeke, 2009) Nadnárodní společnosti postupně získávají velký vliv na chod hospodářství jednotlivých ekonomik a na jednotlivé části národního hospodářství. V případě, že budou analyzovány jednotlivé dopady, je nutné zmínit význam pro nezaměstnanost, technologie, globální produkční systém a státní politiku. NCN jsou považovány za hlavního zaměstnavatele a poskytovatele pracovních míst. Při vstupu do hostitelských zemí mohou významně snižovat jejich nezaměstnanost. (Zadražilová, 2004) Transfer technologií přes národní společnosti je velice důležitý především ze strany méně rozvinutých zemí, protože nabízí v podstatě jedinou možnost, jak mohou získat nové technologie. Často jsou tyto technologie ale implementovány s časovým zpožděním, což je jejich negativní dopad. (Dvořáček, 2006) Pro ekonomiku hostitelské země jsou důležité vazby mezi nadnárodními společnostmi a domácími podniky – dodavateli. V rámci tohoto sektoru je nutné


18

dobře specifikovat outsourcing a tradiční dodavatelsko-odběratelské vztahy. V praxi se projevuje získáním dodavatelských certifikátů velkých nadnárodních společností a dlouhodobých kontraktů na dodávky do jejich produkčního systému. Využívání outsourcingu, může otevřít prostor pro průnik menších domácích firem do globálního produkčního systému. Pro bližší identifikaci jednotlivých vazeb v produkčním systému v globálním charakteru je uvedeno následující schéma. (Dvořáček, 2006) Obr. 2

Vazby v globálním produkčním systému

Zdroj: vlastní práce dle Dvořáček, 2006

2.1.2

Strategické mezinárodní plánování

Výchozím bodem strategického mezinárodního plánování je stanovení strategických cílů. Klasické cílové dimenze jako je obsah cíle, rozsah cíle a brzký zřetel jsou přitom rozšířeny o geografické komponenty zemského trhu, protože v různých zemích jsou zpravidla sledovány rozličné cíle. (Berndt, 2005) Podkladem pro formulaci strategických cílů marketingu jsou celkové cíle podniku, k nimž patří: - ziskové a rentabilní cíle, - bezpečnostní cíle, - cíle moci a prestiže. Z celkových cílů podniku se vyčleňují všeobecné cíle internacionalizace, které mají za předmět všeobecné podněty a motivy pro zahájení či rozšíření mezinárodních aktivit. Strategické mezinárodní cíle se vztahují k více dílčím trhům a jsou specifikovány pro každý dílčí trh. Má-li být například v horizontu dalších pěti let dosaženo 30% podílu na světovém trhu, musí být tento podíl rozdělen na jednotlivé tržní segmenty. V této souvislosti je tedy nutné hovořit o tržních cílech, tzv. cíle pro jednotlivé země a pro právě zpracované realizovatelné cílové roviny. (SMYCZEK, 2011)


19

V rámci této práce jsou považovány za nejdůležitější cíle tržní, neboť předchozí cíle internacionalizace jsou při dalším kroku konkretizovány jako cíle vztahující se k trhu výrobku pro jednotlivé segmenty dílčího trhu. Jedná se o následující cíle: 1) proniknutí na trh, 2) tržní vývoj, 3) rozvoj výkonnosti, 4) rozšiřování, 5) zpětný tah. (Bernt,2005) Pronikání na trhu představuje zlepšení postavení na trhu pomocí zintenzivnění úsilí o odbyt již nabídnutých výrobků. Tržní vývoj znamená otevření zahraničního trhu s již stávajícími výrobky. Produkty, které jsou úspěšné doma, vytváří první podmínku pro přijetí zahraničními aktivitami, většinou formou exportu. Rozvoj výkonnosti na již zpracovaných trzích je rozšířena nabídka výkonnosti pomocí přijetí nových výrobků do současného sortimentu. V rámci rozšiřování jsou nové výrobky rozvinuty pro dosud nezpracované zahraniční trh. Posledním jmenovaným cílem byl zpětný tah, který zahrnuje takové aktivity, které sahají od eliminace výrobku z jednoho sortimentu země až po úplný výstup z trhu země. Všeobecně jsou tržní cíle diferencovány pro jednotlivé trhy zemí. Velkou úlohu sehrává i fáze životního cyklu, ve které se nachází nabídnuté výkony podniku. (Berndt, 2005) 2.1.3

Strategie vstupu na mezinárodní trh

Strategie vstupu na cizí trh lze specifikovat na internacionální strategie, multinacionální, globální, transnacionální a v současné době velice využívané strategie pro rozvojové trhy. Internacionální strategie je z hlediska mezinárodní expanze považována za nejméně náročnou. Snaha o mezinárodní integraci a diferenciaci produktů na jednotlivé trhy není příliš vysoká. Je považována za dočasnou a velice často se rozvine do dále uvedených strategií. (Luthans, 2009) Multinacionální strategie zahrnuje vytváření více poměrně nezávislých poboček ve více zemích. Organizační složky zde sledují svoji strategii, pokud dosahují požadované úspěšnosti, centrální řízení jim ponechává volnost. Problémem při uplatňování této strategie může být roztříštěnost zájmů jednotlivých poboček. Z toho důvodu může docházek k nižším úsporám z rozsahu, než k jakým by docházelo při jednotném vedení jednotlivých poboček. (Štrach, 2009) Snaha globální strategie je silně integrační. Jedná se o strategii, která je založená na cenách produktů. Firma se snaží získat co nejvíce úspor z rozsahu tím, že rozšiřuje unifikovaný produkt, která má řadu standardizovaných


20

vlastností a je distribuován po celém světě. Produkty se takto jeví jako totožné kdekoli, kde firma expanduje. (Luthans, 2009) Transnacionální strategie je vzhledem k výše uvedeným největší výzvou pro podniky. Zahrnuje silnou potřebu integrace a vysokou diferenciaci produktů. Firemní marketing se snaží adaptovat na rozdílné podmínky různých trhů. Vazby, které touto strategií vznikají, aktivně udržují vztahy mezi pobočkami navzájem. Značný důraz je kladen na flexibilitu a efektivnost společného vývojového úsilí a inovací. (Štrach, 2009) Mimo tradiční strategie je v posledních letech v souvislosti s ekonomickým děním zmiňována strategie, která reaguje na nové podmínky, vyskytující se na rozvojových trzích. Vzhledem k rostoucímu trendu rozvojových trhů, které by měly v horizontu několika desítek let obstarávat polovinu světové produkce, je zapotřebí neustále stávající situaci vhodně vyhodnocovat. Spousta nadnárodních společností obrací svůj zájem na tyto trhy formou přímých zahraničních investice. Problémem v této oblasti je ale vysoká míra rizikovosti z hlediska politické situace, právního prostředí a celkového společenského přijetí. (Dvořáček, 2006) Pozice toho, kdo jako první vstoupí na nový trh, přináší řadu výhod. Situace, kdy se místí zákazníci učí využívat nový produkt je nezbytná k vytvoření silné pozice na trhu a získání velkého tržního podílu. Dalším podstatným prvkem je aliance s lokálním partnerem, díky níž může společnost využít specifikaci konkrétního trhu a může napomoci i v oblasti dynamických změn země (např. liberalizace). V rámci rozvojových strategií Luthans popisuje strategii založenou na příjmové pyramidě. Z této pyramidy logickou úvahou vyplívá, že nejvíce lidí na světě spadá do nejnižší příjmové části, ale přitom se většina světové produkce zaměřuje na nejbohatší část světa. Společnosti by tudíž měly zvážit svoje strategie a nespolupracovat pouze s nejvyšší vládnoucí elitou a s největšími společnosti v dané zemi. Tato strategie přináší příležitosti v oblasti rozvoje nových technologií, které kladou důraz na životní prostředí a zlepšení všeobecné sociální situace. Podniky by měly poskytovat takové zboží, které je požadováno v místních komunitách, aby byla co nejvyšší koupěschopnost. (Luthans, 2009)


Obr. 3

21

Příjmová pyramida za období jednoho roku

0,1-0,2 mld. lidí s příjmem nad 200 000$

0,5-0,75 mld. lidí s příjmem od 200020 000$

4-5 mld. lidí s příjmem pod 2000$

Zdroj: vlastní práce dle Luthans, 2009

2.1.4

Formy vstupu nadnárodních společností na zahraniční trh

Vzhledem k rostoucí liberalizaci mezinárodního podnikatelského prostředí si mohou podniky volit různé formy podnikání na mezinárodních trzích. Malé a střední podniky obvykle podnikají formou vývozních a dovozních operací, velké firmy kombinují řadu forem podnikání podle již zmíněných strategií proniknutí na zahraniční trhy. Klíčovými faktory je rozhodnutí o investiční náročnosti vstupu na zahraniční trh, zdrojích, potenciálu cílového trhu, kontrole mezinárodních podnikatelských aktivit, rizikovosti a konkurenceschopnosti podniku v mezinárodním prostředí. Vstup na zahraniční trh se dá rozdělit do tří skupin: 1. Vývozní dovozní operace – mezinárodní obchodní metody (obchodní zastoupení, smlouvy o výhradním prodeji) 2. Formy nenáročné na kapitálovou investici – licence, franchising aj., 3. Kapitálové vstupy podniků na zahraniční trhy – přímé zahraniční investice. (Machková, 2009) Pro účely diplomové práce budou podrobněji rozebrány kapitálové vstupy podniků na zahraniční trhy. Jedná se o nejvyšší stupeň internacionalizace firemních aktivit a vzhledem k investiční náročnosti jsou charakteristické pro


22

velké podniky. Nejčastější podoba kapitálových vstupů je formou přímého vstupu podniků na zahraniční trhy nebo portfoliové investice. Přímé zahraniční investice (Foreign Direct Investment – FDI) se dají charakterizovat jako investice za účelem založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů mezi investorem jedné země a podnikem se sídlem v jiné zemi. Mohou být ve formě kapitálového vkladu jako např. hmotné a nehmotné investice, i ve formě vnitrofiremních půjček či reinvestovaného zisku. Verbeke popisuje FDI jako „umístění balíku zdrojů“(kombinace hmotných, finančních, lidských, znalostních a jiných nehmotných) nadnárodní společností v hostitelské zemi za účelem realizace podnikatelských aktivit, nad kterými tak získá kontrolu. (Verbeke, 2009) Definice OECD, kterou převzala i ČNB, uvádí, že FDI odráží zájem investora o trvalou účast v subjektu jiné ekonomiky. Podle výše účasti pal lze investici vyjádřit jako dceřinou společnost při podílu větším než 50 %, přidruženou společnost s podílem v rozmezí 10-50% a pobočky při stoprocentním podílu. Samotné FDI se skládá jednak ze samotného vloženého základního kapitálu, reinvestovaného zisku a i ostatního kapitálu. Přímé zahraniční investice se odráží v platební bilanci na finančním účtu. (http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html, 13. 2. 2013) Následující tabulka zachycuje přehled faktorů, které ovlivňují rozhodování o kapitálovém vstupu na zahraniční trh. Po jejím zhodnocení je patrné, že FDI směřují spíše od vyspělejších zemí k méně rozvinutým.


Tab. 2

23

Aspekty, ovlivňující rozhodování o FDI

MARKETINGOVÉ FAKTORY

OBCHODNĚ – POLITICKÉ FAKTORY

NÁKLADOVÉ FAKTORY

INVESTIČNÍ KLIMA

Velikost zahraničního trhu Růstový potenciál zahraničního trhu Udržení tržního podílu Užší kontakt se zákazníkem Větší ziskovost Obchodní bariéry Projevování preferencí tuzemských výrobců Přiblížení se surovinovým zdrojům Kvalifikovaní pracovníci Dostupnost technologií Levné suroviny Nízké výrobní a přepravní náklady Další pobídky pro investory Pozitivní vztah k zahraničním investorům Politická stabilita země Stabilita zahraniční měny Daňový systém Znalost místního podnikatelského prostředí

Zdroj: vlastní práce dle Machková, 2009

Společné podnikání s kapitálovou spoluúčastí má nejčastěji následující formy. Může se jednat o společný podnik (Join Venture), které je spojením dvou nebo více organizací za účelem společného podnikání a obvykle bývá definován jako výsledek přímých investic dvou nebo více organizací, které na základě smlouvy zakládají nový právní subjekt. Je to v současné době velice rozšířená forma podnikání na zahraničních trzích pro synergický efekt a konkurenční výhody v oblasti výzkumu a vývoje k získání silnější pozice na trhu. V ČR jsou tyto organizace nejčastěji reprezentovány akciovými společnostmi nebo společnostmi s ručením omezeným a jsou označování jako podniky se zahraniční majetkovou účastí. Majetkovou účastí se pro tyto účely rozumí věci movité, nemovité, věcná práva či akcie a pohledávky. Výše podílu zahraničního subjektu je zpravidla věcí dohody smluvním stran a podíl na majetkovém vkladu je totožný s podílem na řízení. Vznik, právní forma a organizace se řídí platnými českými právními předpisy. (Synek a kol. 2007) Fúze neboli dobrovolné spojování (splynutí) dvou a více organizací, při kterém původní organizace zanikají, a vzniká organizace nová, je považována za nejlepší strategii vstupu na zahraniční trh. Synergický efekt je dosahován především úsporami z rozsahu, daňovými úsporami a kombinací zdrojů. Existuje několik typů dobrovolného slučování. Může se jednat o fúzi horizontální, vertikální, fúze k rozšíření nabídky, fúze k rozšíření trhu či fúze diverzifikovaných činností. (Hisrich a kol, 1996)


24

Dalším typem kapitálového vstupu na zahraniční trh je akvizice (takeover), která může být definována jako převzetí fungujícího podniku nebo jeho části. V praxi je možné tzv. přátelské převzetí, jehož cílem je posílení pozice firmy a využití synergického efektu nebo tzv. nepřátelské převzetí, jehož cílem je likvidace konkurence. Akvizice může být opět horizontální nebo vertikálním spojením. Může se vyskytovat i koncentrická akvizice, která uskutečňuje spojování s příbuznými produkty, technologie či výrobními procesy nebo konglomerická akvizice, jež spojuje organizace bez žádného prokazatelně existujícího vztahu v oblasti technologií a produktů. (Pošvář, 2009) Poslední formou vstupu organizace na zahraniční trhy spojenou s přímými investicemi jsou organizace, budující v hostitelské zemi svoji vlastní pobočku, závod, divizi bez spoluúčasti domácího investora z důvodu využití levné pracovní síly, nízkých materiálních nákladů, prodeje výrobku bez cla či využívání daňových výhod. Někdy tento typ podnikání bývá označován jako „investice na zelené louce“. (Machková, 2009)

2.2

Komparace obecných podmínek rozšíření podnikání

Kapitola znázorňující jednotlivé předpoklady zahájení podnikatelské činnosti v domácí a následně v zahraniční lokalitě je orientována na pochopení psychologie investorů přicházet na nové trhy. Při hledání odpovědí na otázky, co finanční trhy nejvíce motivuje, je nutné posoudit, zda je náš podnikatelský záměr tzv. scalebility1. (http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelskyplan-48-cz.pdf, 20. 1. 2013) Podnikání na domácím i zahraničním trhu obnáší nejprve mapování situace na trhu (pomocí PESTE a SWOT analýzy) dále pak zamyšlení se nad organizační strukturou či nad řízením lidských zdrojů. V rámci podnikání na zahraničním trhu je nutné brát na zřetel rizika v mezinárodním obchodě, roli kultury i způsob rozvoje průmyslové činnosti. Pro zhodnocení možnosti podnikání na zahraničních trzích je kromě globálních rámcových podmínek nutné se zaměřit na silné a slabé stránky ve vztahu k zahraniční angažovanosti. Jedná se o faktory: cíle podnikání, finanční síla, značka výrobku, personál a výrobní kapacita. Celkové strategické cíle byly zmíněny výše. Souvisí s kulturou podnikání, která se vztahuje k samému podniku. Finanční síla vyžaduje analýzu vlastního kapitálového vybavení, výše finančního přebytku, možnosti vlastního i cizího financování, stálost zboží, pohledávek a závazků a vztahy s bankami. Mezi charakteristické znaky výrobků je především nutné sledovat kvalitu a standardizaci výrobku. Kvalifikace a zahraniční zkušenosti jsou taktéž důležité podmínky pro mezinárodně činné podniky. Personální politika by měla být orientována na praktické zkušenosti mezinárodního významu a všeobecné znalosti mezinárodní technik uspořádání smluv, clení aj. Pro rozsah a intenzitu mezinárodních aktivit je nezbytná podmínka dostatečné výrobní kapacity. 1

V překladu znamená potenciál pro růst, rozšiřování myšlenky (záměru).


25

V případě, že podniku prosperuje, může rozšířit výrobní kapacitu do zahraničí a zahájit tak svoje exportní aktivity. (Berndt, 2007) 2.2.1

Řízení a správa společností

Pro detailní pochopení celé problematiky je nutné vymezit řízení a správu společnosti (Corporate Governance) v České republice a definovat její klíčové problémy. V této kapitole bude analyzována současná úroveň správy společnosti podle několika aspektů. Vzhledem k faktu, že se v praxi nejvíce odráží případné škody vzniklé pochybením managementu, je nutné mu věnovat mimořádnou pozornost. V řízení a správě společnosti v ČR, které se rozhodnou pro vstup na mezinárodním trhu, jsou důležité odpovědět na následující otázky. Jak je s problematikou podnikání na mezinárodním trhu obeznámena manažerská praxe? Jak její úroveň hodnotí nezávislí hodnotitelé a jaké aspekty podněcují a vedou k negativnímu vnímání ze strany zahraničních partnerů? (Kislingerová, 2005) Pro zaujetí konečného stanoviska o podnikání na mezinárodních trzích je nezbytné provést analýzu vnitřního a vnějšího prostředí. Pro tyto účely je vhodné vytvořit PESTE a SWOT analýzu. Pro účely PESTE analýzy jsou zkoumány následující faktory: 1) Politické a legislativní faktory – do této oblasti patří vše, co je spojené s antimonopolními zákony, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele, daňová politika, regulace zahraničního obchodu, pracovní právo, politická stabilita aj. Legislativní rámec a celková politická stabilita významně ovlivňují působení na zahraničních trzích, proto by se analyzování těchto faktorů měla věnovat velká pozornost. 2) Ekonomické faktory – klíčovou oblastí sledování ekonomických faktor jsou trendy v HDP, devizové kurzy, kupní síla, inflace, nezaměstnanost, vývoj cen energií, hospodářské cykly atd. 3) Sociální faktory a demografické – sledují demografický vývoj populace, změny životního cyklu, mobilitu, vzdělávání, přístup k práci a volnému času. Pro rozvoj podnikání na neznámém trhu jsou tyto ukazatele rovněž nesmírně důležité. 4) Technické a technologické faktory- změny technologie, nové trendy a objevy i rychlost zastarávání stávajícího technického zázemí je předmětem pozorování poslední části PESTE analýzy. (Sedláčková, 2000)


26

V rámci Swot analýzy jsou specifikovány Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). Úkolem SWOT analýzy je přimět manažery a zaměstnance organizace se nad těmito prvky zamyslet a vyvodit z nich příslušné důsledky. Silné a slabé stránky se řadí k vnitřním faktorům potažmo k tzv. interní analýze, neboť jsou to prvky definované vnitřními vlivy. Zejména se jedná o lidský kapitál, zkušenosti, duševní vlastnictvím společnosti a také její vybavení a kapacity. Příležitosti a hrozby jsou řazeny mezi vnější faktory či do tzv. externí analýzy. Tyto faktory jsou ale úzce spojeny s interním prostředím, jelikož podnik může vytvářet příležitosti například aktivním marketingem, novými produkty či službami. (http://www.managementstudyguide.com/swot-analysis.htm, 20. 1. 2013) Ze Swot analýzy je možné identifikovat 4 základní druhy strategií, které slouží k prevenci a ochraně před možnými riziky: 1) Maxi-Maxi Za využití silných stránek je možné získat další tržní příležitosti. 2) Mini-Maxi Eliminace slabých stránek pro získání příležitostí. 3) Maxi-Mini Při aplikování silných stránek v praxi by mělo dojít k odstranění potenciálních hrozeb. 4) Mini-Mini Snaha o odstranění slabých stránek, které vedou ke vzniku hrozeb. (Fotr, 2012) Obr. 4

Swot analýza

Zdroj: Fotr, 2012, str. 53


27

Podle oficiálního portálu pro podnikání a export lze specifikovat faktory, které jsou nezbytné pro další rozvoj podnikání. „Mezi ty nejdůležitější patří ujasněná strategie a schopnost firmy flexibilně reagovat na proměňující se situaci na trzích. Děje se tak jak inovacemi v oblasti produkce, tak i řízení a marketingu. Pro firmy ve fázi rozvoje je charakteristické hledání nových zákaznických segmentů či teritorií vhodných pro expanzi. Důležitá je schopnost firmy efektivně nakládat s vlastním či cizím kapitálem a vyhledávat finanční zdroje pro další rozvoj. V oblasti financování rozvoje nyní hrají podstatnou roli rovněž rozličné podpůrné a dotační programy. Samozřejmostí musí být promyšlená práce s lidskými zdroji ve sféře motivace a vzdělávání. Snaha podnikat co nejefektivněji se v rozvojové fázi projevuje také větším důrazem na zlepšení organizace práce, intenzívnějším využíváním outsourcingu a posilováním konkurenceschopnosti prostřednictvím spojování či slučování s jinými subjekty na trhu.“ (http://www.businessinfo.cz/cs/fazepodnikani/rozvoj-podnikani.html, 13. 2. 2013) 2.2.2

Metody manažerského rozhodování

Kvalita rozhodovacího procesu o zvoleném místě podnikání je silně ovlivněna základním způsobem fungování organizace. Odráží se zde prolínání různých disciplín přes marketing, finanční management, personalistika atd. Po rámcovém rozhodnutí, které definuje základní cíle a po provedení analýzy vnitřního a vnějšího prostředí je možné využít metody a nástroje pro podpoření řešení rozhodovacích procesů. Rozhodovací proces s využitím metod manažerského rozhodování by měl být zahájen stanovením klíčových kritérií. Následným stanovením vah kritérií, je možno přiřadit každému z faktorů hodnotu. Stanovení vah kritérií může být realizováno několika způsoby: 1) metody přímého stanovení vah, 2) metoda založená na párovém srovnání, 3) metoda postupného rozvrhu vah. V praxi je možné tyto metody i kombinovat, podle potřeby konkrétní situace.(www.fd.cvut.cz/personal/honcumar/W1MR_01.ppt, 12. 4. 2013) Mezi metody přímého stanovení vah lze zařadit metodu bodové stupnice, která je založena na přiřazení bodů z dané stupnice např. od 1 do 5. Rozsah stupnice ovlivňuje rozšiřovací schopnost. Další metodou v rámci přímého stanovení vah je alokace 100 bodů. Jedná se o přidělení 100 bodů mezi kritéria v souladu s jejich významností. Poslední metoda přímého stanovení vah je uspořádání kritérií, podle důležitosti, stanovení nenormovaných vah a normování vah. Podle důležitosti se jedná o seřazení od nejméně významného po nejdůležitější, buď přímo anebo postupně odstraňováním nejdůležitějšího a nejméně důležitého. Stanovení nenormovaných vah kritérií znamená,


28

že nejméně významné kritérium dostane váhu 1 a ostatní srovnáním s ním váhu, vyjadřující, kolikrát je důležitější. Metody založené na párovém srovnání jsou tvořeny Fullerovým trojúhelníkem, kdy je vytvořena matice, vyjadřující směr preference kritérií (případně indiference) a Saatyho metodou, kdy je dosaženo zobecnění. Saatyho matice pak kvantifikuj i velikost preference. Metoda postupného rozvrhu vah může využít rozhodovací strom kritérií, stanovení vah skupin kritérií, stanovení (relativních) vah kritérií ve skupinách, anebo výsledná váha je součinem relativní váhy a váhy skupiny. (Fotr, Švecová, Hrůzová, Dědina, 2006) 2.2.3

Organizační struktura

Zásadní otázkou v rámci řízení a správy společnosti je zainteresovanost managementu při plnění cílů společnosti. Hlavní důraz by měl být kladen na otázku dalšího budoucího výdoje a sepětí zájmů manažerů a vlastníku podniku. Vyjasňování jednolitých kompetencí podnikových orgánů by mělo být vedeno k vytvoření systémových vztahů, které směřují k dlouhodobému rozvoji prostřednictvím vytváření přiměřeného zisku. (Kislingerová, 2005) Důležitým aspektem k dosažení výše uvedených zájmů společnosti by měla být kvalitně propracovaná organizační struktura. V praxi se vyskytuje několik typů organizačních struktur. Může se jedna například o liniové, štábní, funkční, výrobkové, strategické, účelové či organizační struktury vhodně zkombinované. (http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/typy-organizacnich-struktur-cleneni2840.html#!&chapter=1, 7. 3. 2013) Vzhledem k faktu, že předmětem diplomové práce je podnik, který má jasně daný typ organizační struktury, bude blíže teoreticky rozebrána funkční organizační struktura, na kterou navazuje současné uspořádání podniku v ČR i budoucí typ organizační struktury v Číně. Funkční organizační struktura je nejzákladnější formou organizace, kde jsou zaměstnanci s podobnými úkoly zařazení do jednoho úseku podniku. Seskupování úkolů a odborných schopností do jednoho úseku umožňuje jednomu vedoucímu oddělené hlásit výsledky své práce, které interpretuje za celou organizační skupinu. Ve většině společností se vedoucí úseku nazývá ředitel, náměstek nebo generální ředitel. Funkční struktura je typická pro středně velké podniky, které mají tendenci centralizovat proces rozhodování na nejvyšší úrovni podniku. (Cejthamr, Dědina, 2010) Mezi silné stránky funkční organizační struktury patří zejména následující: • efektivní využití zdrojů, seskupováním společných úloh úspora nákladů a času, • jednotný odborný vývoj dovedností vlivem intenzivnějšího školení v rámci jednoho oddělení,


29

•

zaměstnanci jasně chápou požadavky dané práce i cestu k možnému povýšení, • strategické rozhodování shora, • dokonalejší koordinace práce v rámci jednoho oddělení. Mezi slabé stránky funkční organizační struktury jsou řazeny následující: • pomalé rozhodování, vzhledem k tomu, že strategický rozhodovací proces leží na nejvyšší úrovni podniku, • méně inovativní struktura, • nejasná otázka odpovědnosti, • slabá koordinace mezi útvary. (http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/typy-organizacnichstruktur-cleneni-2840.html#!&chapter=4, 7. 3. 2013) 2.2.4

Řízení lidských zdrojů

Předmětem řízení lidských zdrojů je rozhodování v oblasti zaměstnaneckých vztahů. Ovlivňuje organizaci i lidské zdroje a mělo by být součástí práce a zájmu každého vlastníka i manažera podniku. Současné převládající pojetí obsahu řízení lidských zdrojů obsahuje následující úkoly: - zabývat se sestavením politiky a strategie organizace, - plánování potřeby zaměstnanců, formování pracovní síly, - nábor pracovníků, - výběr uchazečů a jejich přijímání, - vnitřní formování, osobní rozvoj a odborná příprava, - hodnocení zaměstnanců, - odměňování zaměstnanců, - propouštění zaměstnanců, - ovlivňování zaměstnaneckých vztahů a služeb, - rozvíjet a kultivovat vztahy organizace se zaměstnanci a odbory, - komunikace s vnějším prostředím aj. (www.vuchs.cz/OPVpK/dokumenty/Tomsik-RLZ.pd, 6. 3. 2013) Zaměstnavatelé v ČR mohou získávat pracovníky vlastním náborem nebo zprostředkovateli (PO, FO, úřady práce). Pomocí úřadu práce je nábor bezplatný. Předmětem náboru mohou být jak občasné ČR, tak cizinci. V současné době se staly velice populárními pro vyhledávání vhodných pracovníků pomocí životopisů a motivačních dopisů různé pracovní portály jako je například www.jobs.cz, www.prace.cz aj. či využití mediálních služeb (tisk, televize, rádio).(Amstrong, 2007) V ČR zákonná pracovní doba činí nejvýše 40 hodin týdně. O rozvržení týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Pracovní doba se zpravidla rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé dny se stanovený týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla


30

devět hodin. Začátek a konec pracovní doby stanovuje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. (http://zakonik-prace.cz/5zakonik-prace.html, 6. 3. 2013) Odměňováním zaměstnanců je nejčastěji myšlena mzda, které se definuje jako důchod z vlastnictví a užívání lidského kapitálu podle Zákona o mzdě 1/92 Sb. Může být použita i odměna za práci či plat. Plat je výdělek zaměstnanců rozpočtových organizací podle zákona 143/92 Sb. a odměna za práci je nejobecnější pojetí peněžní či nepeněžní odměny, kterou pracovník dostává. Mzdový systém by měl být v každém podniku jasně stanovený, srozumitelný a jednoduchý. Měl by motivovat pracovníky k vyšší výkonnosti a rychle reagovat na změny vnějšího prostředí. (www.vuchs.cz/OPVpK/dokumenty/TomsikRLZ.pd, 6. 3. 2013) Mezinárodní řízení lidských zdrojů je proces zaměstnávání a rozvíjení lidí v mezinárodních nebo globálních organizacích. Lze jej chápat jako celosvětové řízení lidí, nejen řízení občanů mateřské země. Pro firmy, které podnikání na mezinárodním trhu se stává mezinárodní řízení lidských zdrojů problémem. V rámci globální efektivnosti je důležité vést organizaci ke schopnosti zvládat rizika a využívat příležitosti plynoucí z rozmanitosti a nestálosti mezinárodního prostředí. Aby podniky udržely a rozvíjely svoji identitu, musejí mnohonárodní organizace usilovat o důslednost a shodu ve svých způsobech řízení na celosvětovém základu. Lokální efektivnosti jsou schopny dosáhnout přizpůsobováním specifickým požadavkům různých kultur. (Amstrong, 2010) Opravdový mezinárodní přístup k řízení lidských zdrojů vyžaduje dle Laurenta (1982) několik kroků. 1. Mateřská organizace by měla uznat, že vlastní specifikace způsobu řízení lidských zdrojů odrážejí přesvědčení a hodnoty domácí kultury. 2. Mateřská organizace by měla uznat, že její vlastní způsoby řízení nejsou všeobecně platné, ani lepší, ani horší, než jiné, ale že jsou odlišně a pravděpodobně v nich zahraniční pobočky mohou najít slabá místa, která je potřeba eliminovat. 3. Mateřská organizace by měla uznat, že její zahraniční dceřiné podniky mohou upřednostňovat jiné způsoby řízení lidí, které by mohly být v daném prostředí efektivnější. 4. Ústředí by mělo být ochotné nejen uznávat a respektovat kulturní rozdíly, ale také podnikat kroky, aby se o nich hovořilo a aby byly využitelné. 5. Všechny strany by si měly vytvářet přesvědčení, že kreativnější a efektivnější způsoby řízení lidí lze vytvořit na základě vzájemného poznávání kultur. (Amstrong, 2007)


2.2.5

31

Význam predikce finančních výkazů nově vzniklých podniků

V rámci této kapitoly budou prakticky predikovány finanční výkazy zejména výkaz zisku a ztrát a rozvaha nově vzniklé společnosti. Prvořadým úkolem by mělo být naznačení vývoje majetkové situace podniku, zdrojů podniku, vývoje finanční situace podniku. Pro účely diplomové práce se především jedná o stanovení předpokládané výše zisku v jednotlivých letech, aby bylo patrné, zda je podnik schopen hradit své dluhy včas, jak svoji platební politiku hodlá řídit a jaká je jeho předpokládaná výnosnost vložených prostředků. Plánovaná rozvaha a plánovaný výkaz zisku a ztrát mapuje stěžejní záměry podniku. Vzhledem k tomu, že má smysl sestavovat přehled o finančních tocích za minulá období, tak i plánovaný přehled o peněžních tocích je důležitým strategickým krokem managementu společnosti. Podnik tak získává určitý obraz o prognózované finanční situaci o předpokládané efektivnosti své činnosti i o plánovaných změnách v cash flow. (Synek, 2007) Informace plynoucí z predikovaných finančních výkazů mohou využít manažeři podniku, při dlouhodobém řízení firmy. Z hlediska mezinárodního podnikání tyto informace mohou pro svoje rozhodování využívat i obchodní partneři, kteří chtějí poznat prosperitu, solventnost, likviditu při uzavření dlouhodobého partnerského vztahu. (Bařinová, Vozňáková, 2005) 2.2.6

Riziko v mezinárodním obchodě

Globalizace světové ekonomiky vytváří nové příležitosti pro zapojení dalších společností a podniků do mezinárodní spolupráce. Vzájemně propojené peněžní vztahy, které se uskutečňují v různých měnách, představují do značné míry riziko potenciálních ztrát z poklesu hodnoty kurzu. Rizika je proto nutné eliminovat volbou vhodných zajišťovacích instrumentů podle vyspělosti a rozvinutosti devizového trhu i bankovního systému dané země. Různé kurzové systémy působí jinak na přizpůsobování vnitřních a zahraničních cen, na platební bilanci i na vývoj devizových rezerv. Stabilní kurzové systémy by vytvořily stejné předpoklady pro monetární a fiskální politiku i pro rozhodování exportérů a importérů pro obchodování. 2 V mezinárodních ekonomických vztazích lze podle příčin vzniku vyčlenit rizika cenová, odbytová, inflační, obchodněpolitická, politická apod. Podle procesů, ve kterých se rizika projevují, by bylo možno dělit rizika na obchodní, přepravní, úvěrová, investiční a další. Často se riziko přiřazuje k určitému subjektu jako možnost jeho potenciálního neúspěchu. Hovoří se o riziku banky, riziku klienta, riziku země apod. a také se tato rizika hodnotí: stanovením úvěrových rámců, závazkových limitů, ale např. i tzv. ratingem.

2

Assessment of foreign exchange risk within South Moravian Region. ROM]. In PEFnet 2012. s. 1--8. ISBN 978-80-7375-669-7)

[CD-


32

(http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rizika-v-mezinarodnim-obchode13210.html, 13. 2. 3013) Ekonomický vývoj přináší neustále přizpůsobování novým situacím. Je proto nezbytné neustále monitorovat situace na finančních trzích. Výkyvy v hospodaření společnosti, způsobené změnou devizového kurzu mohou mít různý ve většině případů negativní dopad, který je možné sledovat ve variabilitě tržeb a vykázaném zisku. Volbou vhodného zajišťovacího instrumentu je možné negativní dopady zmírnit a dokonce i na trzích profitovat. Management podniku by se neměl zabývat jen běžnou řídící činností podniku, ale pokusit se o spekulace na vývoj kurzu či jiných proměnných. Management společnosti spolu s vlastníky by měl v souladu z výše uvedeným vhodně nastavit míru tolerance kolísání hospodářského výsledku z důvodu změny kurzu.3 Další možné dělení rizik znázorňuje následující „mapa rizik“. Obr. 5

Rizika podniku strategická podnikatel ská rizika

manažersk á provozní

operativní rizika

právní systémová

rizika

finanční

likvidity

rizika úvěrové situační

tržní

rizika politická vnější

Zdroj: vlastní práce dle Fotra-Dědiny-Hrůzové, 2003

Mezi podnikatelská rizika patří reportingová, plánovací a organizační aj. Do této kategorie jsou řazena i rizika tržní dynamiky, výzkumu a vývoje 3


[CD-


33

či ekonomické tržní struktury. Operativní rizika právní a provozní se týkají distribučních procesů, podvodů, pojištění a procesní bezpečnosti dat. Z hlediska mezinárodního tržního prostředí jsou za nejdůležitější považována rizika finanční a situační. Finanční z důvodu udržení požadované úrovně likvidity a situační z hlediska vnější politické situace. (Fotr, Dědina, Hrůzová, 2003) Z rizik, která ohrožují podnik z vnějšího prostředí, je díky současnému vývoji české koruny nejagresivnější kurzové riziko. Obrana proti tomuto druhu rizika je jedinou šancí, jak se vyhnout ztrátám. Silná koruna se stala pro české exportní průmyslové podniky velkým problémem, který způsobuje nerentabilitu zakázkové výroby. V důsledku posilování kurzu koruny klesají korunové tržby a tím jsou podniky nuceni se bránit formou zvyšování cen. Podniky mohou nakupovat v zahraničí nebo vézt obchody s firmami oceněné v cizí měně. Také čerpají úvěry nebo drží peněžní zůstatky v cizí měně. Obecně je tedy možné říci, že obchody v cizí měně způsobují přímé kurzové riziko. Minimalizace kurzového rizika by měla být provedena již ve fázi přípravy strategie podniku, kdy by mělo být jasné, jak bude zajišťovat své primární vstupy a realizovat své výstupy. Pro průmyslový podnik, který některé z dílů svého výrobků dováží, je z pohledu měnového rizika důležité realizovat část své produkce na zahraničním trhu (ve stejné měně), a to v ideálním případě ve stejné výši, jakou představuje hodnota jeho dovozů. V případě exportéra je možné snížit měnové riziko v případě, jestliže část vstupů podnik dováží. Posilující kurz české koruny vůči zahraniční měně pak bude pro vyvážející subjekt znamenat nejen pokles korunových příjmů z exportovaného zboží, ale také snížení ceny dovážených dílů v peněžním vyjádření. 4 2.2.7

Role kultury na mezinárodním trhu

Podnikání na zahraničních trzích vyžaduje komunikaci a spolupráci lidí z různých národních kultur. Ve zjednodušeném pojetí má každý stát vymezenou určitou národní kulturu, která se velkou mírou promítá i do obchodních jednání a značně ovlivňuje jejich úspěšnost. Vychází z podnikatelského prostředí dané země, zeměpisných, politických, ekonomických, sociálních a právních podmínek dané země. (Šroněk, 1995) Každá národní kultura je tvořena řadou elementů, které se vzájemně prolínají a vytváří mezikulturní rozdíly. Jednotlivé dimenze by neměly být posuzovány jednotlivě ale kontinuálně, neboť tvoří integrální celek. Mezi vybrané elementy národní kultury lze zahrnout následující: •

4

Čas – různé kultury mají značně odlišný vztah k času a podle něho se také kultury rozlišují na monogamické, polychromické, lineární a sekvenční, synchronní a multiaktivní. Monochromická kultura je charakteristická uctívající čas, jako stěžejní element. Osoby


[CD-


34

se dostavují na schůzky a jednání přesně, program jednání je dodržován, rozhoduje se rychle, bez zbytečných odkladů. Tento postoj k času je uplatňován i při různých společenských akcích a setkáních. Silně monochromické kultury jsou v severní Evropě, VB, Nizozemsku, Německu, Severní Americe a Japonsku. Často se k těmto zemím přiřazuje i Čína. Méně monochromická je Austrálie, ČR, východní Evropa a Jižní Korea. Lineární a sekvenční kultury se vyznačuje přesně stanovenými plány. Každý příchozí musí být ohlášen, každá činnost musí být nejprve dokončena a pak může následovat další. Synchronní a multiaktivní kultury nevypracovávají podrobné plány a harmonogramy, ale pružně se přizpůsobují aktuálnímu časovému okamžiku. (Pošvář, 2009) •

Prostor – je dalším znakem různého kulturního cítění, nebo představuje odlišné vnímání prostoru. V západních zemích je obvyklé, že vedoucí pracovníci mají kanceláře samostatně oddělené od ostatních zaměstnanců, ale například v Japonsku jsou vedoucí pracovníci středních a nižších stupňů umístěni na společných pracovištích se svými podřízenými. Různě je vnímám soukromý a veřejný prostor z hlediska vzdálenosti mezi osobami při komunikaci. Průměrná vzdálenost mezi komunikujícími v Evropě je 60 cm, zatímco v Asii konkrétně v Japonsku a Thajsku je do 80100 cm. Dokonce je zde přibližování ke druhé osobě bráno jako narušování jejího soukromí. (Šroněk, 1995)

•

Komunikace – uvnitř jednotlivých kultur se komunikace uskutečňuje prostřednictvím přímé (jednoznačné) komunikace s nízkým kontextem, nebo s vysokým kontextem. První typ komunikace je přímo zaměřen na úkoly a problémy, které mají být řešeny. Druhý typ je založen na vzájemném budování vztahu a důvěry, než jen pouhé prosté shromažďování informací. V asijských kulturách slovo „ano“ nemusí vždy znamenat souhlas, závis na tom, co bylo až dosud řečeno, neboť jednoznačné „ne“ by mohlo být považováno za urážku. Důležité při obchodních jednáních je také přizpůsobit dané zemi nejen verbální ale i neverbální komunikaci. (Kotrba, 2009)

•

Společenské vrstvení – formální společnosti posuzují jednotlivce podle toho, v jaké rodině se narodil. Důvody k vrstvení mohou být ale i věk, pohlaví, prestižní vzdělání aj. Takové společnosti jsou zpravidla přísně hierarchicky uspořádané. V neformálních společnostech není postavení získáno narozením ale vlastním přičiněním. Typické formální společnosti jsou v Asii (Japonsko,


35

Čína, Indie) méně formální pak USA, Evropa a Austrálie se Severní Amerikou. (Cabadová, 2009) •

Etika – soubor pravidel společenského stylu, aplikovaný v určité zemi je také velice důležitým elementem mezikulturních diferencí. Etika uplatňovaná v podnikatelské činnosti se nazývá „obchodní protokol“. Představuje souhrn chování, který je založený na tradici, národních a společenských zvycích, náboženství aj. Jedná se zde především o pozdravy, vizitky, oblečení, výměna darů, ale i projev emocí a neverbální komunikace. (Pošvář, 2009)

Prohřešky v předešlých dimenzích mezinárodního kulturního chování by neměly být podceňovány, protože jejich přehlížení často vede ke kořenům neúspěchu v mezinárodním podnikání. (Cabadová, 2009) 2.2.8

Specifická místa pro rozvoj podnikání

Čína je rozdělena na 22 provincií, které jsou přehledně znázorněny na následujícím obrázku, 5 autonomních oblastí (Vnitřní Mongolsko, Ningxia, Xinjiang, Guangxi a Tibet) a 4 municipality (samosprávná města – Beijing, Shanghai, Tianjin, Chongqing). Součástí Číny jsou také 2 zvláštní administrativní oblasti (Hong Kong a Macao) s vlastními vládami, právními systémy a ústavními dokumenty. Provincie se dále dělí na prefektury (autonomní prefektury) a okresy (autonomní okresy). Okresy jsou dále děleny na městské oblasti a města. K provinciím se řadí i ostrov Tai-wan, který je nezávisle spravovaný. (http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/cina/index.html, 6. 3. 2013)


Obr. 6

36

Administrativní členění Číny na provincie

Zdroj: interní zpráva CzechTrade, 2011

Změny v hospodářské politice, včetně decentralizaci řízení přispěly k vytváření "zvláštních ekonomických zón" na přilákání zahraničních investic. Tyto zóny se většinou nachází kolem velkých čínských měst jako je Shanghai, Chongqing, Tianjin, Guangzhou aj. Vytvoření průmyslových zón vedlo ke značnému růstu průmyslu, a to zejména ve znamení odvětví, která vyrábějí spotřební zboží a elektrotechniku. (http://www.economywatch.com/world_economy/china/structure-ofeconomy.html, 19. 2. 2013)

2.3

Atraktivita čínského trhu pro EU

Čína nejvíce uskutečňuje vzájemné obchodní kontrakty se zeměmi BRIC. V odborné terminologii se pod pojmem BRIC skrývají čtyři dynamicky se rozvíjející ekonomiky - Brazílie, Rusko, Inde a Čína. Od roku 2001 se tyto země scházejí a hledají příležitosti pro spolupráci v oblasti obchodu, investic, vývoje infrastruktury a dalších oblastech. BRIC postupně zvyšovaly svůj podíl na světovém HDP v absolutním vyjádření z jedné šestiny až na téměř čtvrtinu. Na světovém HDP se podílí jednou třetinou. Následující tabulka dokazuje, že BRIC spojuje fakt, že se jich prakticky nedotkla světová recese, která postihla ostatní ekonomiky. Pro tyto ekonomiky


37

je také typické, že disponují velkými domácími trhy s většinou nemajetným obyvatelstvem. Tab. 3 pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Umístění zemí podle růstu GDP měřeno v amerických dolarech 2007 USA Japan China Germany UK France Italy Spain Canada Brazil Russia India Korea Mexico Australia

2008 USA Japan China Germany France UK Italy Russia Spain Brazil Canada India Mexico Australia Korea

2009 USA Japan China Germany France UK Italy Brazil Spain India Canada Russia Australia Mexico Korea

2010 USA Japan China Germany France UK Brazil Italy India Canada Russia Spain Australia Mexico Korea

2011 USA Japan China Germany France UK Brazil Italy India Russia Canada Spain Australia Mexico Korea

2012 USA Japan China Germany France UK Brazil Italy India Russia Canada Spain Australia Korea Mexico

Zdroj: vlastní práce dle GS Global ECS Research

Tabulka dokládá fakt, že všechny země BRIC se velice rychle blíží zemím G7. Životní úroveň se ale v těchto zemích pohybuje daleko od rozvinutých zemí světa. Čína se vyskytuje na 3 místě globálního žebříčku ekonomiky podle velikosti HDP měřeného v amerických dolarech a je tedy, co se týká HDP na nejvyšším umístění z BRIC. (http://www.goldmansachs.com/ourthinking/topics/brics/brics-reports-pdfs/brics-remain-in-the-fast-lane.pdf, 6. 2. 2013) Vzhledem k tomu, že Čínská ekonomika přispěla v letech 2000 až 2008 více než polovinou k podílu HDP na zemí BRIC a více než 15% k růstu světového ekonomického produktu. Očekává se, že rychlý ekonomický rozvoj a demografický vývoj Číny a Indie přispěje k vzestupu střední třídy, jejíž spotřeba potáhne ekonomický růst zemí BRIC i expanzi globální ekonomiky. Jednotlivé země BRIC také mezi sebou zintenzivňují ochod. Čína se stala největším světovým exportérem a největším trhem pro rychle se industrializující země východní Asie, zároveň ale také největším znečišťovatelem životního prostředí. Všechny čtyři ekonomiky jsou největšími akumulátory rezerv, které činí dohromady 40% všech světových rezerv, Největšími rezervami disponuju Čína, a sice 2,4 bil. USD, Rusko vlastní 420 mld. USD. Zahraniční aktiva poskytla zemím BRIC ochranu před již zmíněnou velkou recesí a pomohly jim stát se finančními a ekonomickými mocnostmi. Většina investičních bank v současnosti nabízí investiční fondy zemí BRIC. (http://www.google.cz/search?hl=cs&output=search&sclient=psy-


38

ab&q=srovn%C3%A1vac%C3%AD+studie%2C+Cupalov%C3%A1%2C+2011&bt nG, 6.3 2013) Graf ukazuje 27 rozvíjejících se ekonomiky, uspořádaných podle rizika přehřátí, kde se odráží několik významných makroekonomických ukazatelů (míra inflace, míra růstu HDP, úvěrová expanze, reálná úroková míra, deficit běžného účtu). Vnější nerovnováha je klasickým znakem tzv. přehřívání ekonomiky, protože znamená, že domácí poptávka převyšuje nabídku. Obrázek naznačuje, že velice kritická situace je v Brazílii, Indii, Argentině ale i v Turecku, kdy deficity signalizují, že domácí poptávka roste příliš rychle. Díky agresivní restriktivní monetární politice se Čína nachází ve varovné zóně. V jejím případě nemusí do detailů platit pravidlo, že všechny rozvíjející se ekonomiky těchto rozměrů jsou přehřáté. (http://www.economist.com/node/18895150, 6. 2. 2013) Obr. 7

Světové rozvíjející se ekonomiky

Zdroj: http://www.economist.com/node/18895150, 6. 2. 2013

Ve snaze předejít přehřívání čínské ekonomiky se pokouší centrální banka Číny v současné době přitlumit investiční aktivitu domácích podniků. Zlepšení


39

odbytových možností produkovaných výrobků směřuje k zachování dynamiky růstu jimi realizovaných investic nezávisle na tom, že přechod Číny na uplatňování méně expanzivní monetární politiky povede k mírnému zdražení těchto investic. O dalším rozmachu investiční aktivity v čínské podnikové sféře nasvědčuje i zvýšené úsilí zahraničních firem o zakotvení v čínské ekonomice, jakož i ochota čínské vlády připustit další příliv přímých zahraničních investic k naplňování cílových záměrů hospodářské politiky Číny. (Sereghyová, 2012) Evropa a Čína navázaly silné obchodní vztahy, kdy EU je v současnosti druhým největším obchodním partnerem hned po USA. Dokazuje to i poptávka po evropském výrobním sortimentu z následujících průmyslových odvětví. Z EU jsou exportovány především výrobky z automobilového průmyslu, především dopravní prostředky a jejich součásti. Velká poptávka je i po chemickém průmyslu a zbožím luxusní spotřeby, jak dokazuje následující grafické vyjádření. Obr. 8

Nejatraktivnější exportní zboží z EU do Číny

Zdroj: http://www.eusmecentre.org.cn/content/china-your-radar, 10. 4. 2013

Při vstupu na čínský trh je třeba zvážit několik důležitých faktorů, které je nutné zvážit podle předmětu podnikání a velikost daného podniku. Konkrétní podnik může upřednostňovat jiné pořadí faktorů, dle jeho osobních zkušeností. Mezi obecné indikátory, které jsou pro vstup na čínský trh nejdůležitější, patří následující: 1) velikost trhu, 2) byrokratický systém,


3) 4) 5) 6) 7)

40

logistika, infrastruktura podnebí, dostupnost zdrojů, náklady, pobídky.

Velikost čínského trhu patří mezi zásadní faktory vstupu zahraničních firem do nového podnikatelského prostředí. V rámci tohoto indikátoru je vhodné sledovat i velikost populace a disponibilní důchod. Pro potenciálního investora je nutné vědět, která města jsou na vzestupu a poskytují tak nejvíce atraktivní příležitosti. Složitost byrokratického systému, podpůrné služby, získání licencí a dalších administrativních požadavků je největší výzva, které musí země EU čelit. Je velmi důležité úzce spolupracovat s právním oddělením a konzulátem. V rámci logistiky je posuzována vzdálenost k letišti, možnost skladování, mezinárodní letecká doprava. Čínská infrastruktura se velice rychle rozvíjí, nicméně se investorům vyplatí zjistit, která města jsou nejblíže přístavů a zda je zde možné využít skladovací prostory. Čínské podnebí může taktéž Evropanům činit potíže, vzhledem k jeho teplotě a velké vlhkosti. Proto není dobré do Číny dovážet produkty, které jsou citlivé na vlhkost a rychle podléhají zkáze (např. léčiva či potraviny). Dostupnost lidských a přírodních zdrojů je rovněž velice důležitým faktorem, kterému by měla být věnována nemalá pozornost. Čím blíže je podnik surovinovým zdrojům, tím více uskutečňuje svoji konkurenční výhodu. Jelikož Čína patří mezi přední světové vývozce mědi, která patří do výrobního surovinového sortimentu výrobců elektrotechniky. Dále jsou v tomto průmyslovém odvětví využívány další vzácné zeminy jako například neodym a samarium, které se v PRC taktéž těží. Náklady na strojní vybavení, na výrobní prostory, kanceláře a lidské zdroje je nutné rovněž sledovat. V blízkosti velkých města, jako je Shanghai či Peking jsou tyto náklady nejvyšší. Potenciální zájemci o podnikání v Číně mohou využít nejrůznějších investičních pobídek od ministerstva průmyslu a obchodu, která se týká technologií a levnějšího nájemného. Tyto daňové úlevy jsou ale na posouzení místních úřadů. (http://www.eusmecentre.org.cn/content/china-your-radar, 10. 4. 2013) Na zvýšení globalizačního procesu v Číně se podíleli kromě postupného vytváření příhodných obchodních podmínek i všichni mezinárodní investoři, kteří díky přílivu zahraničního kapitálu přispěli k hospodářskému rozvoji. Příchod globalizačního procesu v čínské ekonomice přinášel četné vývojové možnosti a vhodně formuloval strategie na vládní úrovni, které eliminovaly případné globalizační nevýhody.


41

Proces transformace čínské ekonomiky se opírá o inovativní metody stávajících vnitrostátních podmínek, které vedou Čínu k ekonomickému blahobytu. Dnes se díky revitalizaci těchto metod zařadila mezi 6 největších ekonomik na světě. Podpora spolupráce na regionální úrovni upevňovala ekonomickou sílu čínských provincií ve snaze zintenzivnit schopnost odolávat rizikovým situacím, což napomohlo vyhnout se finančním kolapsům, konsolidaci a zároveň stabilizovat národní ekonomiku. Důraz na národní účasti v celosvětových hospodářských trendech podporuje vytvoření nového a racionálního ekonomického řádu, založeného na systematické spoluprácí a dodržovaných předpisech. O globalizaci čínské ekonomiky v rámci východoasijských ekonomických podmínek svědčí průměrné zvyšování ekonomického potenciálu země strmě vzhůru od roku 2001, kdy GDP z 5,5% vzrostlo na 6,7% v roce 2003. Je tedy patrné, že postupně docházelo ke stále větší stimulaci poptávky po zahraničních obchodech. Díky tomuto příznivému vývoji se mohlo čínské obyvatelstvo vymanit z chudoby a stát s finančně zámožným státem. (http://www.economywatch.com/economics-theory/globalization/china.html, 29. 1. 2013) Po hospodářském zpomalení na přelomu roku 2011 a 2012 dochází k opětovnému zrychlování aktivity díky průmyslu a zlepšenému sentimentu. Přispěla k tomu i uvolněná měnová a fiskální politika a dále také ustupující obavy z rychlého zpomalení Číny či recese ve Spojených státech. Perspektiva ekonomiky Číny je sice stále více nastartovaná na další hospodářský růst a vytváření nových tržních příležitostí. Ale je nutné zmínit, že ne příliš příznivě působí demografické faktory, protože dochází k pomalejšímu růstu obyvatel v produktivním věku než v uplynulých dekádách. (interní informace z MMF – prezentace Vejmělek, 2012) Tab. 4

Vývoj globální ekonomiky

HDP

2011 Skutečnost

2012 Odhad Société Générale

3,8% 3,2% 1,6% 1,2% 6,1% 5,2% 1,8% 2,1% 1,5% -0,4% 9,3% 7,7% Zdroj: vlastní práce dle MMF a Société Générale, 2012

Svět celkem Rozvinuté země Rozvíjející se země USA EMU Čína

2013 Prognóza Société Générale 3,3% 1,2% 5,3% 1,8% -0,3% 7,4%

V předcházející tabulce je zobrazen předpokládaný vývoj globální ekonomiky za poslední tři roky. Minulý rok je patrné hospodářské zpomalení z 3,8% HDP na 3,2% po 5,3% v roce 2010. Letos je očekáván růst HDP na 3,3%.


42

V PRC se předpokládá mírný pokles ze 7,7% HDP na 7,4%. (interní informace z MMF – prezentace Vejmělek, 2012) Konkurenceschopnost čínských podniků Pro analyzování faktorů ovlivňující konkurenceschopnost čínských podniků je důležité zmínit, že jako jeden z nástrojů konkurenceschopnosti Čína dokáže udržovat směnný kurz své měny (jüanu) na nepřiměřeně nízké úrovni. Tímto gestem napomáhá svým podnikům ke konkurenčnímu zvýhodnění. V PRC dosahují pracovní náklady zlomku nákladů na práci vyspělých států, proto i sebemenší posílení měnového kurzu vede ke snížení zdejších zisků, nikoli však k omezení jejich exportní výkonnosti. Tyto nízké pracovní náklady, které jsou pro Čínu typické, se dají považovat v této situaci za komparativní výhodu. Je nutné vycházet z toho, že pracovní trh Číny má četné, vzájemně jen omezeně propojené segmenty, ve kterých udržuje značné rozdíly ve výši mez a platů. To umožňuje podnikům, které již nejsou ochotni vstřebávat růst pracovních nákladů, k němuž dochází v přímořských oblastech a ve větších městských aglomeracích, aby si udržely svou konkurenceschopnost tím, že přemístí své provozy do oblasti, kde se dosud udržuje subnormální hladina mezd. „Čínský export by měl být posuzován nejen se zřetelem k ohromným rozdílům ve výši výrobních nákladů přetrvávajících v jednotlivých regionech této země a k možnostem využít dislokaci jednotlivých výrob, které skýtá ohromný rozměr, udržování vysoké konkurenceschopnosti zdejších podniků.“ (Sereghyová, 2012) Ze zprávy Agentury na podporu podnikání a investic - CzechInvest je patrné, že zájem Číny o české strojírenství a nanotechnologie je velký. V roce 2010, kdy čínská delegace uskutečnila návštěvu Jihomoravského inovačního centra, byl zájem o český průmysl více než evidentní. Svědčí o tom i fakt, že Čína v roce 2009 byla podle zprávy OSM šestým největším zdrojem přímých zahraničních investic a její podniky byly dokonce označeny za čtvrté nejaktivnější v oblasti fúze a akvizic. CzechInvest byl nápomocen již několika čínským projektům. Do budoucna se dá předpokládat, že bude dále rozvinuta spolupráce českých a čínských podniků, výzkumných institucí a univerzit. Fúze a akvizice jsou více vyhledávanou formou zahraniční spolupráce než „investice na zelené louce“. (http://www.czechinvest.org/cinsti-vyzkumnici-se-zajimaji-oceske-strojirenstvi-nebo-nanotechnologie, 20. 2. 2013) Změny ve struktuře čínského exportu svědčí o tom, že těžiště exportu Číny je ve výrazném poklesu relativní váhy výrobků, pocházejících z výrob využívajících nekvalifikovanou pracovní sílu. Naopak se projevuje růst výrob využívající vysoce náročnou kvalifikovanou pracovní sílu a velice příznivý inovační rytmus. Velká část pracovní síly patří mezi tzv. vysokou technologii (high-tech). Čínský export tak získává podobu charakteristickou pro export zemí s násobně vyšší ekonomickou úrovní. Důsledkem výše popsané situace podle odborníků bude fakt, že i v mezinárodním obchodě s vysokými technologiemi budou dodavatelé se sídlem v hospodářsky vyspělých státech moci čelit čínské


43

konkurenci jen s použitím netradičních konkurenčních praktik. (Sereghyová, 2012)

Praktická část

44

3 Praktická část Praktická sekce práce přináší základní představu o zkoumaném podniku v rámci předmětu jeho činnosti. V dalších jednotlivých krocích je představen plán mezinárodního vývoje společnosti, který spěje k uzavření obchodních společenství s PRC. V jednolitých dílčích částech práce je blíže přiblíženo podnikání v čínských průmyslových zónách, jejichž výzkumem je provedena selekce na několik investičně nejdůležitější průmyslové oblasti. Stěžejní část je zaměřena na analýzu podmínek zahájení podnikání v tomto pro český trh neznámém prostředí z pohledu vybrané společnosti a stanovuje doporučení, jak v obdobném případě rozvoje podniku postupovat.

3.1

Představení společnosti

V následující části budou blíže identifikovány základní charakteristiky vybrané společnosti s přihlédnutím k vývoji elektrotechnického průmyslu, ve kterém je zkoumaný podnik činný. Název společnosti: Sídlo: IČO: Právní forma: Datum zápisu do OR: Jednatelé: Předmět podnikání:

JULI Motorenwerk, s. r. o. Moravany, Modřická 65, PSČ 664 48 47909765 společnost s ručením omezeným 18. 02. 1993 Ing. Pavel Rieder výroba, instalace a opravy elektrických strojů, přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. (www.justice.cz, 6. 3. 2013)

JULI Motorenwerk, s. r. o. je společným podnikem dvou společností KION Group (dříve LINDE AG) a JUNGHEINRICH AG, které patří k největším světovým výrobcům manipulační techniky. Podnik má téměř 300 zaměstnanců, tudíž se řadí mezi středně velké podniky v tomto odvětví. JULI Motorenwerk, s. r. o. zajišťuje roční produkci až 300 000 elektromotorů nebo elektropohonů. Díky této produkci se řadí mezi největší světové výrobce elektromotorů pro manipulační techniku, především pak pro bateriovou trakci. Podnik vlastní i vývojové centrum pro elektromotory, kde jsou zpracovávány ročně desítky projektů ročně pro jednotlivé zákazníky a také vlastní projekty aplikovaného výzkumu ve spolupráci s vysokými školami. Pro bližší charakteristiku vyráběné produkce je podrobněji uveden výčet jednotlivých komponentů: • motory pojezdové, přes převodovku poháněné vozíky, • motory zdvihové, pohánějící ozubené čerpadlo pro olejové hospodářství vozíků, • servomotory,

Praktická část

• •

45

generátory, systémy, jsou kompletní pohonné jednotky, sestávající z motoru pojezdu, převodovky, servopohonů a různých variant kol.

Za velice důležité považuji zmínit i pozornost, kterou podnik věnuje kontrole kvality a managementu životního prostředí. Systém managementu kvality elektromotorů pro potřeby manipulační techniky je založen a řízen podle normy EN ISO 9001:2008. Dodržování podmínek je neustále prověřováno interními audity. Mezi hlavní činnosti managementu kvality patří výběr dodavatelů, který je prováděn před audity a pečlivé hodnocení dodaných prvních vzorků. V rámci návrhů nových výrobků jsou prováděny konstrukční a technologické analýzy rizik, aby bylo včas zabráněno konstrukčním a výrobních chybám. V rámci zachování vysokého stupně odbornosti podnik spolupracuje s externími specializovanými laboratořemi a vysokými školami. Jeden z důvodů, který láká zahraniční investory, je vysoká kvalita a životnost nabízených produktů. Pro udržení zavedeného standardu je prováděno průběžné testování v moderních zkušebnách na CNC měřících přístrojích. Výrobky jsou dodávány na přání s UL-certifikátem nebo s prohlášením o shodě podle směrnice Evropské unie 2006/42/EG. Zkoušky akreditovaných zkušeben ukázaly, že vyráběné produkty mohou být součástí koncových výrobků nejen pro evropské, ale i zahraniční trhy. Systém managementu životního prostředí je založen a řízen podle normy ISO 14001, díky níž jsou všechny výrobky navrženy tak, aby nebyly použity zdraví škodlivé látky a nevzniklo nebezpečí zhoršení životního prostředí u konečných uživatelů. Výrobky jsou navrženy tak, aby měly co nejnižší spotřebu, dlouhou životnost a byly recyklovatelné. Na první pohled je zřejmé, že podnik dbá i na životní prostředí ve svém bezprostředním okolí, které neustále zlepšuje. Je dbáno i na to, aby nedocházel k únikům olejů či jiných zdraví poškozujících látek. Organizační struktura společnosti je přehledně zachycena v příloze A Schéma organizační struktury JULI Motorenwerk, s. r. o. Je patrné, že se jedná o typ funkční organizační struktury. V čele společnosti je vedení zastoupené jednateli. Vedení společnosti se plně zodpovídá útvar kontroly kvality a následně pět hlavních úseků podniku. Jedná se o výrobu, konstrukci, logistiku, správu a služby. Mezi výrobu je zahrnuta podpora výroby, odbyt a správa výrobních linek. V útvaru logistiky je především umístěn nákup, v rámci útvaru správy v podniku funguje úsek financí, personální a IT. Do služeb pro JULI Motorenwerk, s. r. o. se zahrnuje odbyt a výroba. Koncept výroby v JULI Motorenwerk, s. r. o. je postaven na štíhlé výrobě a optimalizaci výrobních a logistických toků. Největší položku v celkových nákladech společnosti jsou proto náklady na nakupované komponenty a materiál pro výrobu. Do hospodaření společnosti se tak i do budoucna rozhodujícím způsobem promítá cena supernov.

Praktická část

46

Následující přehled tržeb za poslední 4 roky dokazuje, že o produkty podniku je díky rostoucí tendenci zájem. Dramatický nárůst tržeb byl zaznamenán v roce 2010, po překonání hospodářské krize z předešlého roku. Rok 2009 by ve znamení propadu odbytu, kdy společnost musela přijmout protikrizová opatření, aby odolala pesimistických vyhlídkám. Z vývoje tržeb je patrné, že krize spojená s rokem 2009 byla zažehnána a dá se i do budoucna počítat s dalším možným rozvojem. Zvýšení zájem o produkty JULI Motorenwerk, s. r. o. byl jedním z motivů, proč zahájit podnikání v mezinárodním prostředí, v tomto případě rozšíření výroby na čínský trh. Tab. 5

Vývoj tržeb společnosti JULI Motorenwerk, s. r. o. za poslední 4 roky

Rok 2009 2010 2011 Tržby za prodej vlastních výrobků 1 588 735 2 100 019 2 536 330 (tis. Kč) Zdroj: vlastní práce dle výročních zpráv 2009, 2010, 2011, 2012

2012 2 555 846

Na grafickém znázornění je ještě více patrný skok ve výrobě mezi rokem 2009 – 2010, kdy došlo k nárůstu tržeb za prodej vlastních výrobků o více než 500 000 tis. Kč. Tento příznivý vývoj v růstu tržeb pozitivně ovlivnil rozhodování o rozšíření výroby na čínský trh. Graf. 1

Grafické znázornění vývoje tržeb JULI Motorenwerk, s. r. o. v tis. Kč

3000000 2500000 2000000 Tržby v tis. Kč

1500000 1000000 500000 0 2009

2010

2011

2012

Zdroj: vlastní práce dle výročních zpráv 2009, 2010, 2011, 2012

3.1.1

Elektrotechnický průmysl ČR v rámci EU

Elektrotechnický a elektronický průmysl patří mezi nejvýznamnější odvětví v České republice. Na základě dřívějších výrobních a vývojových kapacit prošel sektor elektrotechniky a elektroniky v minulých letech úspěšnou reformou, která přinesla zvýšení pracovní efektivity a kvality výroby. Nezanedbatelný podíl

Praktická část

47

na této obnově sehráli právě zahraniční investoři, jejich rostoucí počet dokládá atraktivit tohoto odvětví. Mezi důvody, které lákají české podniky k zahraniční spolupráci, jsou strategická poloha ve střední Evropě, stabilní podnikatelské prostředí, rozvinutá dopravní a telekomunikační infrastruktura, vyvinutá technologická základna, vysoká úroveň vzdělání a kvalifikované pracovní síly, silný inovační potenciál a pozitivní přístup české vlády, která investičními pobídkami podporuje příznivý rozvoj. (http://www.czechinvest.org/elektrotechnika-a-elektronika, 6. 3. 2013) Na následujícím obrázkovém schématu jsou barevně odlišeny základní a podpůrné funkce v oblasti elektrotechnického průmyslu. V červené elipse jsou spatřovány hlavní konkurenční výhody ČR, které lákají potenciální zahraniční investory vložit finanční prostředky na rozšíření a rozvoj tohoto průmyslového odvětví. Obr. 9

Konkurenční výhody České republiky v oblasti elektrotechnického průmyslu

Zdroj: vlastní práce dle http://www.budoucnostprofesi.cz/sektorovestudie/eltech.html, 6. 3. 2013

Mezi největší odběratele produktů elektrotechnického průmyslu patří automobilky. Pro společnost JULI Motorenwerk, s. r. o. byla vypracována nezávislá analýza, která ukazuje možnosti budoucího vývoje společnosti v rámci evropského trhu. Z pohledu vývoje automobilového průmyslu v Evropě, má podnik možnost využít určitě tržní výklenky. Výsledky, které jsou naznačeny na následujícím obrázku, ukazují, že vzhledem k atraktivnosti trhu a rizikovosti

Praktická část

48

má podnik možnost nabízet svoje produkty pro výrobu osobních automobilů, mini transportéru a golfových aut. Pro výrobu nákladních automobilů a autobusů je sice atraktivnost trhu vysoká, ale na úkor vysoké míry rizikovosti. Proto je podnikání v tomto segmentu až příliš nebezpečné. Naopak nízký potenciál mají pro podnik motorky a komponenty pro sekačky a různý strojní zařízení. Obr. 10 Možné tržní příležitosti pro JULI Motorenwerk, s. r. o. v Evropě

Zdroj: vlastní práce dle interních materiálů JULI Motorenwerk, s. r. o.

Podnik JULI Motorenwerk, s. r. o. se soustřeďuje na výrobu pohon automobilu BEV – battery electric vehicle, která se stává stále více populárním. Všechny přední světoví výrobci automobilů mají v plánu nastartovat výrobu pomocí tohoto druhu pohonu v nejbližších 2-3 letech. V tabulce je naznačen postupný vývoj od roku 2010 přes současnou a plánovanou distribuci vyráběných automobilů s pohonem BEV. Je patrné, že BEV má i do budoucna velikou perspektivu, neboť v roce 2015 je předpokládaná výroba mnohonásobně větší vzhledem k rozšíření využívání u předních světových značek jako je VW, AUDI či BMW. V Evropě se výrobou pohonu BEV zabývají podniky seřazené podle největšího podílu na trhu: Bosch, Continental, Siemens, ABB, Sew, Emerson…

Praktická část

Tab. 6

49

Plánovaná výroba automobilu BEV všech světových výrobců

2010 2011 2012 2013 2014 VW/AUDI 5,000 20,000 BMW 500 1,000 12,000 20,000 DAIMLER 500 1,000 5,000 14,000 16,000 PSA 5,000 10,000 25,000 25,000 GM 15,000 45,000 80,000 90,000 FORD 10,000 15,000 15,000 NISSAN 2,000 15,000 25,000 50,000 70,000 HYUNDAI 4,500 4,500 10,000 MITSUBISHI 5,000 15,000 25,000 30,000 35,000 BYD 100 1,000 2,500 10,000 30,000 Zdroj: vlastní práce dle interní dokumentace JULI Motorenwerk, s. r. o.

2015 50,000 35,000 16,000 25,000 100,000 15,000 100,000 15,000 35,000 50,000

Zvyšující se náklady na materiály, vyráběné z mědi a dalších vzácných zemin byly počátečním impulsem pro prošetření, zda je možný další rozvoj JULI Motorenwerk, s. r. o. v Číně. PRC je území klíčovým územím pro výrobu vysoce výkonných baterií a e-pohonů v důsledku velké vládní podpory elektroprůmyslu v čínských průmyslových zónách.

3.2

Komparace podmínek pro uplatnění českého zboží na trhu PRC

Díky neustále se rozšiřující síti zahraničních i místních zástupů nabízejících zprostředkování služeb všeho druhu, tj. základní průzkum trhu, vypracování marketingových studií, technicko-ekonomické studie a všeobecná pomoc či zastoupení zahraniční firmy. Mezinárodní průzkum trhu se často provádí jako sekundární z nejrůznějších vnitropodnikových interních pramenů nebo na základě externích zdrojů jako jsou ministerstva, velvyslanectví, národní banky, průmyslové zóny aj. Samotnému výzkumu předchází stanovení problému a cílů průzkumu. Dále pak plánování času a finančních resortů v rámci projektu. Důležité je specifikovat i požadavky na informační kvalitu a kvantitu. Identifikace evaluace údajových parametrů je rovněž nezbytná stejně tak jako shromažďování údajů a následná analýza a interpretace dat. V konečné fázi se investorovi předkládá dokumentace s výsledky a prezentace zjištěných údajů. Všemi fázemi mezinárodního průzkumu prochází organizační sladění se zahraničím a s vlastními a nadnárodními instituty. (Berndt, 2007) Ke zprostředkování kontaktů nabízí své služby ekonomický úsek ZÚ Peking, zastoupení některých českých firem v PRC, GK Hongkong, GK Šanghaj a především kanceláře CzechTrade v Šanghaji a Chengdu. CzechTrade je proexportní agenturou Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR. Jejím hlavím úkolem je napomáhat zvyšování exportní výkonnosti a konkurenceschopnosti českých firem na zahraničních trzích a to bez ohledu

Praktická část

50

na jejich vývozní zkušenosti. V rámci systematického průzkumu čínského trhu přispěl především tím, že se podílem na zpracování marketingové studie na obory, jež spolupracovaly s podniky soustřeďujícími svou činnosti na automobily, obráběcí stroje, zemědělské stroje a lékařská zařízení. Od 1. 2. 2000 jsou zástupci CzechTrade v Šanghaji, který se koncentruje na konkrétní marketingovou podporu zejména menších a středních firem v ČR. Od února 2011 funguje v Šanghaji zástupkyně agentury CzechInvest, která díky znalostí místního podnikatelského prostředí může pomoci dobře zmapovat trhu. (http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/statni-podporaexportu/czechtrade.html, 28. 2. 2013) Domácím i zahraničním podnikatelům tyto dvě organizace plánují pomáhat ve stále větší míře. Jejich ochota spolupracovat je doložena i tím, že od 31. 12. 2013 plánují CzechTrade a CzechInvest sloučení. Obě organizace budou poskytovat podporu podnikání, inovace, investice a také export. Značka CzechTrade bude nadále zachována a integrována v rámci převodu zbývající agendy pod CzechInvest jako divize. (http://mam.ihned.cz/c1-59450120czechtrade-a-czechinvest-se-slouci, 6. 3. 2013) Dosavadní poměrně nízká zkušenost českých firem v oblasti investic s PRC je často negativní. Velký podíl na tom faktu zaujímá ne zcela průhledné investiční prostředí a mnoho překážek obchodu jako jsou kvóty, licence, různá povolení apod. Za negativní zkušenost zodpovídá ve většině případů i nízká připravenost firem vstupujících na čínský trh, především podcenění otázek právního zajištění a finančního krytí. (http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/cina/ekonomika/zak ladni_podminky_pro_uplatneni_ceskeho.html, 28. 2. 2013) Nejčastější formy poboček českých společností na čínském trhu jsou reprezentační kancelář, plně vlastněná zahraniční společnosti a společný podnik s místním partnerem. Každá z těchto forem má svoji výhody a nevýhody. Jelikož se v případě diplomové práce jedná o plně vlastněnou zahraniční společnost, bude blíže rozebrána. Zákonná výše základního kapitálu při založení plně vlastněné společnosti je stanovena podle předmětu podnikání. Teoreticky se pohybuje od 100 000 až po 500 000 RMB5. Na počátku podnikání by mělo být splaceno 20%, zbytek může být doplacen v horizontu dalších dvou let. Rozsah činnosti by měl plně odpovídat tomu, co hodlá daná společnost dělat, protože v Číně platí úplná uzávěra pro vstup zahraničních investorů do některých sektorů ekonomiky, v jiných může být podnikání jen v rámci společného podniku s čínským partnerem. Procedura založení společnosti je velice náročná na čas a prostudování příslušných předpisů. Společnost před zahájením výstavby podniku musí získat následující doklady. 5

RMB je zkratka pro oficiální měnu Čínský jüan.

Praktická část

• • • • • • •

3.2.1

51

Schválení Ministerstvem obchodu (MOFCOM), navíc je potřeba přeložit zprávu o činnosti za uplynulé tři roky. Registrace na State Administration for Industry and Commerce of the PRC. Získání razítka na Public Security Bureau (tento úřad vydává povolení k zahraničnímu pobytu vedoucím kanceláře a dalším oprávněným osobám). Registrace u soudu. Řešení finančních otázek. Registrace na daňových úřadech. Registrace na celním úřadě z důvodu dovozu potřebného vybavení. (http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/cina/ekonomi ka/zakladni_podminky_pro_uplatneni_ceskeho.html, 28. 2. 2013) Čínské obchodní zvyklosti

Vzhledem k tomu, že čínská kultura je velmi vzdálená evropské civilizaci. Existuje řada odlišností, které se v obchodním jednání vyskytují a je nutné je respektovat. Při obchodním jednání je důležité vědět, že Číňané bývají velice dobře argumentačně vybavení. Pokud se jedná o jednání na nejvyšší úrovni, budou čínští představitelé obeznámeni o aktuální situaci v České republice. Myšlení čínských vyjednávačů je značně koncepční, uvažují s časovou perspektivou. Znalost angličtiny je zatím velmi malá a proto je třeba myslet na otázku zabezpečení tlumočníka a jeho znalost odborných termínu podle charakteru výroby, na kterou si podnik specializuje. Oblast vztahů mezi lidmi pod čínským výrazem“kuan-si“ hraje významnou úlohu při vytváření podmínek pro uzavření obchodní transakce. Obchodní partner také očekává, že bude pozván do Evropy na prohlídku výrobní firmy plně hrazenou ze strany zájemce. K tomu, aby zahraniční firma měla naději uspět s nabídkou svých produktů na čínském trhu, je nezbytnou součástí kvalitní obchodní zastoupení podporované již dříve zmíněnou organizací CzechTrade nebo CzechInvest. Je třeba si v předstihu ověřit, jaké komparativní výhody mají výrobky domácích podniků na v porovnání s artikly, které nabízí domácí výroba a zahraniční konkurence. V současné době mají v Číně šanci na úspěch jen nejmodernější výrobky a technologické celky s vysokými technickými parametry. Z hlediska čínské mentality nemá velkou šanci na úspěch pouhá korespondenční výměna informací ohledně nabízeného zboží, obchodních podmínek a dalších elementů související s dodávkou daných výrobků. Organizování prezentací a pravidelné návštěvy čínského výrobního partnera jsou tedy nezbytností. Účast na významných veletrzích a výstavách, které přináší řadu nových příležitostí

Praktická část

52

k reálnému výzkumu odbytových možností je taktéž nezbytná k navázání kvalitního obchodního kontaktu.6 3.2.2

Elektrotechnický průmysl v Číně

Pro společnost JULI Motorenwerk, s. r. o. byla provedena analýza možnosti podnikání v oblasti elektrotechnického průmyslu v Číně. Podle nich bylo zjištěno, že výroba nízko-ryhlostních vozidel OEM by mohla být pro podnik velice zajímavá. Tyto automobily by mohly používat již zmíněný pohon BEV, který by mohlo JULI Motorenwerk, s. r. o. dodávat. Pro rok 2020 je odhadováno, že by vstup do tohoto segmentu obnášel rozvinutí obchodu na 300-400 000 jednotek. Prodeje těchto nízkonákladových vozů za rok 2011 v Číně dosáhly zhruba 80 000. Pro každý rok se navíc předpokládá růst prodejů o 30%. Z těchto údajů je patrné, že je zde velký potenciál pro uskutečnění podnikatelského záměru. Následující grafické vyjádření ukazuje zajímavé segmenty, kde by zkoumaný podnik mohl rozvinout svoji dodavatelskou síť. Jedná se o nízkorychlostní vozidla, vozidla druhu OEM a další osobní automobily. Ve všech segmentech je vysoká atraktivnost trhu, která eliminuje případnou rizikovost. Čínská úroveň techniky je výrazně nižší než úroveň, kterou nabízí podnik JULI Motorenwerk, s. r. o. Mezi čínské technologické vůdce patří společnosti BYD a Chery, které mají vlastní vývojové centrum. Další podniky, které věnují svoji pozornost pilotním studiím elektromobilů, jsou Haima, Foton, Dongfeng, JAC a Zotye. Ostatní společnosti vlastní pouze prototypy nebo nabízí elektromobily s minimálními technickými normami. Technická specifikace a vizualizace elektromobilu je uvedena v příloze B Čínské elektromobily, které jsou od firmy SHANDONG TANGJUN OULING AUTOMOBILE MANUFACTURE CO., LTD a používají elektropohon BEV.

6

Interní dokument CzechTrade zaslaný firmě JULI Motorenwerk, s. r. o.

Praktická část

Obr. 11

53

Možné tržní příležitosti pro JULI Motorenwerk, s. r. o. v Číně


Je možné identifikovat faktory úspěchu i případná rizika, které by pro JULI Motorenwerk, s. r. o. z nového podnikatelského prostředí plynula. Jedná se o rizika duševní ochrany, místní úrovně inženýrství a možnost přístupu na trhu. Mezi faktory úspěchu je možné zahrnout vyspělé technologie, které JULI Motorenwerk, s. r. o. používá, zkušenosti a konzistence. 3.2.3

Průmyslové zóny

Jak již bylo zmíněno v teoretické části, průmyslově se PRC nejvíce rozvíjí ve své východní části v tzv. průmyslových zónách kolem velkých měst. Pro účely založení dceřiné společnosti bylo analyzováno několik významných průmyslových zón, kde by mohla být pobočka zřízena. Vždy muselo být kontaktováno přes služby kanceláře CzechTrade odpovídající zastoupení průmyslové zóny, které svým workshopem nabízelo adekvátní místo pro rozšíření podniku. Konkrétně byl kontaktován ředitel šanghajského CzechTrade Aleš Červinka, který velice ochotně odpovídal na všechny dotazy. Selektivním výběrem a za pomoci odborné konzultace s vedením byly subjektivně vybrány nejatraktivnější zóny, které budou následně blížeji popsány. Jedná se o Suzhou, Wuxi, Kunshan, Shaoxing, Changzhou, Nigbo a Putian. Vizualizace těchto průmyslových zón je uvedena v příloze práce.

Praktická část

54

Nejen silně průmyslově rozvinuté východní pobřeží, ale i umístění dvou základních strategických zákazníků podniku JULI Motorenwerk, s. r.o. se stalo stěžejním faktorem pro orientaci právě na následující průmyslové zóny. V přiložené mapě je znázorněna lokalizace dvou základních obchodních partnerů v Číně. V úvodu již byly společnosti JAG (Jungheinrich AG) a KION Group (Linde AG) zmíněny jako společný podniky JULI Motorenwerk, s. r. o. Blížeji budou analyzovány průmyslové zóny Suzhou, Kunshan, Wuxi, Shaoxing, Changzhou, Nigbo a Putian. Obr. 12 Geografické umístění hlavních zákazníků

Zdroj: vlastní práce na základě interních materiálů JULI Motorenwerk, s. r. o.

Suzhou Industrial Park (SIP) Průmyslová zóna Suzhou je nejvýznamnější ekonomickou kooperací mezi Čínskou a Singapurskou vládou, někdy je také nazývána „Ráj na zem“. Rozloha této průmyslové zóny je kolem 288 km2 a je obklopena rozvinutou sítí dálnic, železnice, vodních cest a leteckých společností. Celková vzdálenost do Šanghaje je asi 60 minut. Kromě ekonomické významnosti je také střediskem podnikání, kultury a služeb regionu delty řeky Yangtze. Přísně dbá na dodržování ISO norem, podle kterých je 45% plochy osázeno zelení.

Praktická část

55

Suzhou poskytuje i moderní platformu pro podporu inovací, což dokazuje nově vybudovaná síť 3 mil. m2 technologického zázemí v rámci mezinárodního vědeckého parku tzv. SISPARK. Z průmyslových odvětví tato zóna poskytuje platformu pro výrobu LCD, automobilových a leteckých součástí, softwaru, bio-farmaceutický průmyslu, nano-technologie aj. V rámci řízení lidských zdrojů, je tato průmyslová oblast velice rozvinutá, protože je zde vysoká koncentrace vysokoškolsky vzdělaných lidí a lidí s maturitním vzděláním. V této zóně se nachází i několik vysockých škol. V této oblasti se nachází centrum jak inovací a průmyslu, ale také je střediskem ochodu, bankovnictví, kultury, logistiky a významné sídlo korporací. Suzhou Industrial Park zapracoval i na systému sociálního zabezpečení a představil nový způsob řízení založený na vniku nových center a stanic obecně prospěšných prací. Při podrobnějším prostudování statistických údajů je důležité detailněji vybranou průmyslovou zónu popsat. SIP každodenně přiláká téměř šest milionů dolarů zahraničních investic. Jednou za dva dny je svědkem vytvoření pobočky zahraničního podniku, což obnáší každé dva týdny vznik 100 m2 nové stavební plochy. Díky těmto ukazatelů je Suzhou řazena na druhé místo v žebříčku národních rozvojových zón při zahrnutí komplexních ukazatelů rozvoje. V roce 2010 dokonce patřila mezi první nejvíce rozvinuté průmyslové zóny Číny. V posledních letech zde byla provedena značná transformace a modernizace ve vnitřní struktuře a optimalizaci provozních funkcí. Mnoho velkých firem, které zde podnikají, byly přeměněny na multifunkční, jedná se například od Philips, Schneider, Nexteer, Siemens, Hitachi či Ether. Na následujícím obrázku je vytvořeno schéma, které zachycuje základní průmyslové pilíře Suzhou Industrial Park. V případě, že má být vytvořen pokročilý průmyslový systém, je zapotřebí jako hnací síla nano-technologie, moderní technologie jako základní stavební kámen a kvalitní servis jako podpora.

Praktická část

56

Obr. 13 3 + 5 pilířů úspěšného podnikání v SIP


Kuhshan Průmyslová zóna Kunsham se také nachází ve východní částí PRC kolem města Kunshan poblíž delty řeky Yangtze a centrálního města oblastí Shangaie. Má přibližně 2 miliony obyvatel na celkové rozloze 921 km2. V roce 2006 bylo Kunsham oceněno jako nejvíce prosperující město Číny a zařazeno mezi TOP 50 měst s vysokými investičním potenciálem a mezi TOP 10 nejatraktivnějším měst PRC. Z pohledu přímých zahraničních investic je velice atraktivním místem, což dokazuje více než 5 600 zahraničních firem z 55 zemí a regionů světa. Celkové procentuální zastoupení naznačuje následující graf, kde je patrné, že Evropské a Americké podniky mají v této oblasti největší zastoupení.

Praktická část

57

Obr. 14 Grafické vyjádření Europe & America 19.7% Japan 12.8% Korea 7.6% Taiwan 54.5% Other Countries/Regions 5.4%

Zdroj: interní materiálů JULI Motorenwerk, s. r. o.

Po detailnější prostudování průmyslového zázemí zóny je nutné říci, že mezi tři přední průmyslová odvětví patří strojírenství, opto-elektronický průmysl a obnovitelné zdroje energie (větrná a solární energetika). Do budoucna se Kunsham pokouší vytvořit další průmyslová odvětví, týkající se digitální a robotická technologie, biologický a farmaceutický průmysl. Orientaci na solární a větrnou energetiku dokazuje i fakt, že součástí průmyslové zóny jsou firmy, které jsou v této oblasti považovány za světovou špičku. Jedná se o Tchaj-wan Motech, USA GSM, Xunlight Solar, NETC Solar, Huafeng větrná energie a Hi Energy Technology. Kunshan Park je navržen tak, aby prokázal aktivně využívající obnovitelnou energii. Integruje funkce technologického výzkumu vývoje, výstavy, vzdělání a zábavy. Všechny zařízení jsou napájeny z obnovitelných zdrojů energie, například instalace větrné a solární silniční lampy, solární panely na budovách k výrobě elektrické energie, solární pohon lodí nebo vozidla na solární pohon. Wuxi Tato průmyslová zóna se nachází kolem města stejného názvu opět v deltě řeky Yangtze a taktéž patří mezi velice se dynamicky rozvíjející prostor, který má strategický význam pro čínský trh. Wuxi má rozlohu kolem 4 788 km2 a patří tak mezi 15 největších čínských ekonomických center. Globálně již přes 500 společností investovali do 145 projektů, které zde byly úspěšné. Pro představu se jednalo o General Electric, Siemens, Bosch, Volvo, Caterpillar, Cummings, Valeo, aj. Pro Wuxi je také zažitý název „Perla jezera Taihu“, které se v blízkosti nachází. Jedná se o centrum s dostatečnými zdroji, pohodlnou dopravou a pokročilou ekonomikou. Opět se průmyslově jedná o místo, kde se nachází elektrotechnický průmysl, farmaceutický, centrum vědy a výzkumu a významné turistické letovisko. Přesné strojírenství je zde na 35 %, alternativní zdroje energie (fotovoltaické panely) na 20 %, ostatní je věnováno farmacii a vývoji

Praktická část

58

nových materiálů. Vše je tvořeno v souladu s konceptem co nejvíce ekologického město s moderní sítí služeb. Neustále se snaží o zlepšování strategií a modernizaci průmyslu, aby co nejvíce přitahovalo zahraniční investory a urychlilo integrovaný rozvoj. Důležité je zmínit i to, že všechny kroky Wuxi uskutečňuje s maximální politickou podporou. Shaoxing Jedná se město, které se nachází v centrální části delty řeky Yangtze uprostřed provincie Zhejiang. Vzdálenost od Šanghaje je 230 km. Rozkládá se na celkové rozloze 8 256 km2 s celkovým počtem 4 370 000 obyvatel. Tato průmyslová zóna se skládá ze čtyř funkčních částí, které jsou Yuecheng, Keqiao, Paojiang a Jiangbin a městské zeleně. Předpokládá se, že do roku 2015 město dokončí proces urbanizace a stane se moderní a ekologickou metropolí regionu delty řeky Yangtze. Celkové HDP na obyvatele 10 000 USD. Průmyslová zóna má 45 podniků, které patří k národní špičce a celkem 500 soukromých firem. Řada mezinárodních investorů již v této oblasti otevřela svoje pobočky. Jedná se o Carrefour, Lotus, Wal Mart atd. Mezi průmyslová odvětví je zde podporováno z 32 % textilní průmyslu, 20% elektrotechnický, 14% potravinářský a zbytek je rozdělen mezi farmaceutický a chemický průmysl. Nabízí i pestrou škálu volnočasových aktivit, služeb a vzdělávacích zařízení. Je dbáno i na dodržování kvality ovzduší a ochrany životního prostředí. Přírodní zeleň tu pokrývá celkem 14, 6 m2 na jednoho obyvatele a kvalita ovzduší byla je hodnocena jako výborná po 318 dní v roce. Mezi další doprovodné služby, které tato zóna nabízí, patří tzv. expresní služby zahraničním investorům, neboť zajišťuje udělování licencí, povolení na využití půdu, instalace aj. Správní organizace provincie poskytuje zahraniční servis, který je ochoten bezplatně poskytnou odborné konzultace, vyjednávání a další doprovodné funkce před uvedením do provozu. Pomáhá řešit i reklamace, stížnosti a další obchodní problémy. Changzhou Toto velké průmyslové město se nachází na v provincici Jiangsu v centrální části delty řeky Yangtze a je rovněž jednou z nejvíce ekonomicky vyspělých částí Číny. Patřilo mezi TOP 15 nejvíce rozvinutých průmyslových měst v Číně pro rok 2004-2007. Kolem 500 společností v tomto místě zřídily svoje pobočky, například General Electric, Bosh, Mitsubishi, Toshiba aj. Changzhou má dobře vyvinutou průmyslovou základnu, které se skládá z pěti hlavních pilířů. Jedná se o strojní výrobu, elektroniku a IT, obnovitelné zdroje energie, vývoj nových materiálů a šetrné chemikálie. Toto město je také přezdíváno jako „město zařízení“, především proto, že jsou konstruovány nejrůznější stavební stroje, automobily a jeho součásti, zařízení pro přenos energie, součásti pro železniční dopravu, biomedicínské zařízení aj. zóna se tak stala centrem světových

Praktická část

59

korporací, které zde vyrábí svoje zařízení na mezinárodní úrovni. Jedná se o Ashald, Chard, Terex, Biomet a spousta dalších ze Severní Ameriky. Dále pak KME, DISA, LEONI, Fujitsu, Subaru, Suzuki, OKI… Changzhou nabízí i možnost kvalitního vzdělání a disponuje i značně rozvinutou strukturou lidských zdrojů, neboť je to univerzitní město s institutem pro studium informatiky a technologie, technického inženýrství a institut pro studium lehkého průmyslu. Pro investory je místo lákavé z hlediska výhodných mzdových nákladů a přiměřené výše nákladů pro přesunutí výroby. Nabízí tak vhodnou alternativu a cenově dostupnou variantu podnikání blízko Šanghaje. Díky příznivě nakloněné místní samosprávně organizaci, je zde možné počítat s investiční podporou. I přesto, že se jedná o technologicky silně rozvinutou průmyslovou zónu, vyznačuje se vysokou kvalitou života. Opět se zde nachází luxusní hotely, rodinné domy a apartmány, shopping centra a místa pro rekreaci a hraní golfu. Nigbo Nigbo se nachází ve střední části pobřeží Číny v centru provincie Zheijiang, kde pokrývá plochu 9365 km2 s počtem obyvatel přes 7 600 000. Je to klíčové přístavní město a důležitý zdroj energie a národního surovinového bohatství. V minulosti patřilo to tří největších obchodních přístavů Číny a nabízí komplexní služby ke zvládnutí přepravy železné rudy, sypkých komodit, uhlí, tekutých chemikálií a ropy. Oproti ostatním průmyslovým zónám vyniká v rozšířeném zahraničním ochodu především díky své poloze. Jedná se o místo, které patří mezi 5 čínských měst, které spadají pod přímou jurisdikci Státní rady, tím město získává právo formulovat a pozměňovat místní zákony a předpisy podle své preferenční politiky a zaručovat tak příznivější pravidla pro zahraniční obchod a investice. V průmyslové zóně se nachází centrum výroby elektroniky, strojního zařízení, chemikálií, potravin a textilu. Mnoho světově renomovaných firem z USA a Velké Británie již v tomto místě investovali svůj kapitál. Do struktury vyráběného strojního zařízení patří generátory, vstřikovací stroje, autoelektrické spotřebiče, obráběcí stroje aj. Díky průmyslové struktuře jde do ovzduší více znečištění než v ostatních zónách, proto je zde věnována zvýšená pozornost právě zabránění znečištění ovzduší. Nigbo se vyznačuje i rozvinutou sítí 15 univerzit a vysokých škol, 19 technických škol a 59 odborných škol. Velice vysoká ji i úroveň lékařské péče a pestrost nabízených služeb. V centru jsou rekreační místa, hřiště, golf, zábavné parky a velká obchodní centra. Vzhledem k základnímu mottu zóny: „praktičnost, průkopnictví, efektivnost a přínosnost“, je vždy kladen důraz na zájmy investorů a na poskytování kvalitních služeb přípravném a projektovém procesu.

Praktická část

60

Putian Provincie Fujian se nachází na jihovýchodním pobřeží Číny s hlavním městem Fuzhou. Tato oblast spadá do námořního sub-tropické monzunové klima, kde je dostatek slunečního svitu s průměrnou roční teplotou 16-21 ° C. Roční úhrn srážek se pohybují mezi 1,000-2,300 mm. Průmyslový zóna Putian se nachází mezi Šanghajem a Xiamenem s taktéž výbornou dopravní obslužností Území vytváří vhodně podmínky pro lodní i železniční dopravu. Investory láká především pro elektronický průmysl a informatiku, strojírenství, automobilový průmysl, výrobu elektrických zařízení, výzkum a vývoj nových technologií. Průmyslová struktura Putianu je ale konkrétněji zaměřena na lehký průmysl – elektronické výrobky, zpracování potravin, dřeva, výroba pneumatik aj. Zpracování dřeva není v Číně příliš rozvinuté, Putianu tak patří prvenství v tomto průmyslovém odvětví a také největší závod na zpracování dřeva na východním pobřeží Číny. Putianu se daří i obchodování s dřevěnými výrobky, neboť celková roční produkce je odhadována na 10 miliard juanů. Celkově v dřevařské zóně působí 75 společnosti, kde 46 je v plném provozu. Celkově má Putian rozvinutou síť zahraničních kontaktů, jelikož obchoduje z USA, Kanadou, Brazílií, Afrikou, Novou Guieneou, Barmou, Laosem a dalšími. Nechává si z těchto zemí dovážet vzácné dřeviny na výrobu klasického, kancelářského, hotelového i uměleckého nábytku. Samotní místní lidé tvrdí: „Tato zóna je splněným snem o výrobě dřeva na jinak nezalesněném území“. V této průmyslové zóně jsou k dispozici 3 výrobní závody včetně ubytovny pro zaměstnance. Celková stavební plocha dosahuje 45 500 m2. Zóna nabízí i možnost využití konferenčních místností, kanceláře, stravování, komerčních a rezidenčních ploch. Také poskytuje dobré technologické služby, logistiku i kulturní zázemí. Putian může poskytnout služby v oblasti registrace, ochrany životního prostředí, marketingu aj. Umožňuje také zařídit docházku dětí zaměstnanců do školy, kontaktovat školy. Nabízí pomoc v oblasti náboru zaměstnanců a zkoordinovat tak podnik co nejdříve pro zahájení činnosti. Tým zkušených odborníků pomáhá během výstavby při řešení nastalých problému a zajišťuje tak maximální soustředěnost na výrobu a vývoj provozu. Putian po zhodnocení všech uvedených kritérii poskytuje stabilní podnikatelské prostředí, které dokáže optimálně využít investorův potenciál. 3.2.4

Rozhodovací proces k identifikaci místa přesunu podnikání

Z předchozí monitorovací analýzy vyplývá, že nejdůležitější faktory, které by se při investorově výběru průmyslové zóny měly posuzovat, tvoří 5 základních pilířů pro zahájení strategických činností. Tyto principiální faktory znázorňuje následující pyramida.

Praktická část Obr. 15

61

Základní pilíře rozhodovacích činitelů

Kvalita života

Vládní služby

Logistika

Lidské zdroje

Průmyslová základna

Zdroj: vlastní práce na základě pohovoru s vedením společnosti

Základnu pyramidového rozvržení nejdůležitějších faktoru tvoří průmyslová vyspělost dané zóny. Zde je nejdůležitější technická a technologická úroveň jednotlivých průmyslových odvětví v zóně. Možným měřítkem této úrovně může být i mezinárodní spolupráce dané průmyslové zóny v globálním ekonomickém prostředí. Velice pozitivně je hodnocena spolupráce zejména s neasijskými podniky, především proniknutí na evropské investiční prostředí. Jestliže je více než 40% investorů z Evropy či Ameriky, je možné hovořit o mezinárodním obchodním prostředí, kde je potenciál na další rozšiřování. Bohatství lidských zdrojů je rovněž jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují rozhodování o místě působnosti. Potřebné znalosti, kvalifikace a kreativita jsou považovány za základní charakteristiky. Úroveň vzdělanosti a dobré reference zvyšují atraktivnost průmyslové zóny. Díky informacím o struktuře vzdělávacích zařízení, je možné zjistit i pravděpodobný rozsah poptávky na trhu práce. Logistická úroveň je taktéž stěžejním faktorem, který je nutný sledovat na druhém místě. Dobrá dopravní dostupnost umožňuje příznivě formovat další vývoj obchodu. V blízkosti zvolené oblasti by se měla vyskytovat dálnice, spojující nejdůležitější dopravní uzly, železnice, letiště a přístav s vodními cestami. V případě, že potenciální investor uvažuje o dopravě některých součástí či hotových výrobků je možné využít železnice a vodní cesty, ale pouze za předpokladu, že se smíří s dlouhou časovou prodlevou a pravděpodobně i značným prodražením.

Praktická část

62

Vládní investiční pobídky jsou taktéž stěžejním bodem 5 základních pilířů, jelikož umožňují realizaci veškerých ekonomických aktivit v průmyslových zónách. Lokální vláda by měla poskytovat odborné konzultace spojené s poskytování informací o regionu, pomoc s vývojovým procesem a usnadnění kontaktu s místními podnikateli. Další důležitý krokem pro investory je registrace a příprava licencí pro zahájení podnikatelské činnosti. Místní vláda by měla nabízet pomoc i při náboru zaměstnanců či řešení vzniklých problému při strategickém plánování. V úzké spolupráci se speciálním projektovým týmem by měla najít řešení, které by vedlo k dosažení všeobecné shody zúčastněných stran. Pokud místní vláda spolupráci s investorem odmítá, není možné v PRC rozvíjet podnikatelskou činnost. Kvalita života v čínském významu znamená možnost, jak si zpříjemnit životní prostředí i volné chvíle. Jedná se především o to, co daná oblast nabízí v oblastech volnočasových aktivit, nakupování, rekreace, ale i v ochraně životního prostředí. Manažerské rozhodování o místě podnikání Po provedení počáteční analýzy jednotlivých průmyslových zón a jejich základních atributů, bylo nutné provést výběr konkrétního místa pro rozšíření podnikání. Na tomto místě je důležité zmínit, že monitorování celé situace v podniku JULI Motorenwerk, s. r. o. s. r. o. je záležitost dlouhodobého charakteru. Samotný výzkum a zhodnocení průmyslových zón trvá dlouhý časový úsek, neboť zde musí být brán ohled na mnoho faktorů jako například kontakt s kanceláři CzechTrade, zajištění všech podkladů, samotný překlad z čínštiny do angličtiny, domluvení oficiálním návštěv z České republiky aj. Proto bylo nutné zahájit vlastní šetření již v loňském roce, které vedlo k rozhodnutí o vybrání konkrétní zóny a následnému plánování postavení výrobní haly pro dceřinou společnost JULI Motorenwerk, s. r. o. Součástí rozhodovacího procesu o jednotlivých průmyslových zónách se stala citlivostní analýza, kde byly pozorovány nejrůznější proměnné, které by mohly mít potenciální vliv na investorův zájem. Jen těžko se dá s jistotou předpovídat budoucnost individuálně zvoleného rozhodnutí, neboť je spjato s určitou mírou rizika, které bylo v rámci této analýzy optimalizováno. Vždy byl brán ohled na to, aby došlo k eliminaci negativních odchylek skutečnosti od plánovaného vývoje a dodržení časového harmonogramu. V rámci citlivostní analýzy bylo na základě odborného pohovoru s vedením společnosti vybráno 11 faktorů, jejichž úroveň byla hodnocena body, v závislosti na stanovené váhové proporci, která znázorňovala rozvržení 95% (respektive 95 bodů). Tabulka seznamu přání investora představuje zbylých 5% do alokace 100%. Jelikož je ale těchto pět procent děleno na několik dílčích kritérií, musí již být hodnota přepočtena v závislosti na počtu dosažených bodů.

Praktická část

63

V případě, že o jednotlivých oblastech nejsou k dispozici žádné konkrétní informace, je možné z mapy hustoty zalidnění či ze strategického pohledu rozhodnout, že pro potenciálního investora je lákavé podnikat na východním pobřeží Číny, ideálně poblíž nějaké velkého města jako je například Shanghai. Je zde výborná dopravní obslužnost a rozvinutá síť komunikací. Další faktor, který byl objektivně pozorován, byla úroveň komunikace s oslovenou průmyslovou zónou. Téměř veškerá komunikace probíhala přes kancelář CzechTrade v Číně, která byla schopna zajistit i potřebné kontakty na dané objekty zájmu. Některé průmyslové zóny ale díky své prezentaci vystupují velice neochotně a neprofesionálně. Ztrácejí tak na kvalitě, i když je jejich ekonomická vyspělost velice nápadná. Nastává zde i velká jazyková bariéra, které plyne z omezených znalostí angličtiny, což bohužel činí čínské teritorium pro podnikání obzvláště obtížné. Tab. 7

Hodnocení průmyslových zón

Základní kritéria

Váha (%)

Changzhou

Kunshan

Suzhou

Wuxi

Putian

Lokalita

20

10

10

10

10

10

10

8

7

7

7

8

10

10

10

9

10

10

5

5

5

4

5

5

5

4

4

4

4

5

5

5

4

3

4

5

10

8

7

5

8

8

10

8

7

7

8

7

10

6

3

5

5

8

5

5

5

5

5

5

5

4

4

4

4

5

73

66

63

70

76

Vzdálenost od dodavatele Místní vládní vztahy Obslužnost objektu Mzdové náklady Logistika Dostupnost středního managementu Dostupnost dělníků Investice Vládní pobídky Přerušení podnikání Celkem (%)

Zdroj: vlastní práce

Faktor lokality byl pozorován v závislosti na požadavcích investora. Místo by mělo být poblíž východního pobřeží a města Shanghai. Suzhou, Kunshan

Praktická část

64

a Wuxi se nacházej v přibližně stejné oblasti kolem Taihu Lake a mají rozvinutou průmyslovou síť. Putian se nachází jižněji v provinci Fujian, která se vyznačuje taktéž vysokou ekonomickou vyspělostí, ale odlišných složením průmyslových odvětví. Shaoxing a Nigbo se nacházejí v provincii Jiangsu nad provincií Fujian. Byly záměrně vybrány zástupci všech lokalit, kde se konaly workshopy pro možné srovnání. V tomto kritériu by se měla odrazit i blízkost trhu, tím myšlena orientace na dva hlavní zákazníky JAG a KION. V tomto případě, ale není možné najít průmyslovou zónu optimálně vzdálenou od těchto obchodních partnerů. Vždy bude ležet jeden v těsné blízkosti a druhý nikoli. Místní vládní vztahy mohou velice negativně ovlivnit rozhodování o konkrétní lokalitě. V případě, že vláda vyjádří jakkoli nesouhlas s investorovým záměrem, není možné v dané průmyslové zóně podnikat. V tomto případě předmětu podnikání, byla ale aktivita JULI Motorenwerk, s. r. o. velice vítána. Obslužností objektu je míněna možnost připojení k vodě, elektřině a plynu. Suzhou je hodnocena nejméně body z důvodu neuvedení možnosti využívání vodních zdrojů. V rámci citlivostní analýzy byl dále prozkoumán i vliv mzdových nákladů na investorovo rozhodování, jelikož právě velikost pracovních nákladů dané průmyslové zóny měla zásadní vliv na konečnou volbu místa podnikání. V Čínský trh je v současné době ochromen rostoucími mzdovými náklady a nedostatek pracovním míst, tento faktor je proto v rámci analýzy nesmírně důležitý. V Changzhou se průměrný plat pohybuje okolo 1800 CNY, v Kunshanu 2300 CNY, v Suzhou 1900 CNY, ve Wuxi 1800 CNY a v Putianu 1500 CNY. Vzhledem k tomu, že v Putianu byly tyto náklady nejnižší, má v rámci analýzy nejvyšší hodnocení. Úroveň logistiky velice úzce souvisí se zvolenou lokalitou. Vzhledem k tomu, že jsou známy dva základní obchodní partneři KION a JAG, není možné volit umístění výroby pouze v blízkosti jednoho partnera. Ideální volbou tedy byl opět Putian, který se nachází v pomyslném středu mezi oběma zákazníky. Dostupnost lidských zdrojů obnášela analýzu školského systému v konkrétní průmyslové zóně. V Changzhou se nachází 12 vysokých škol, tedy celkem 40 000 absolventů ročně, kteří hledají zaměstnání. V Putianu se nacházejí vysoké i střední školy technického zaměření, celkový počet škol je 24. V některých oblastech se školy technického charakteru vůbec nenacházejí jako například v Suzhou. Investiční náklady na postavení nové budovy jsou nejnižší v Putianu, v ostatních oslovených zónách by byl možný pronájem prostor, které ale mnohdy nesplňují základní požadavky pro výrobu a navíc jsou velice nákladné. Za m2 stavební plochy by investor v Putianu zaplatil 10 CNY ve srovnání s Kunshanen, kdy m2 stavební plochy stojí od 14 do 24 CNY. Vládní pobídky proběhly ve všech oblastech z důvodu vysokého zájmu o toto průmyslové odvětví.

Praktická část

65

Náklady na přerušení podnikání by stejně jako investiční náklady byly nejmenší v Putianu, vzhledem k jeho poloze, cenám pronájmu a průmyslovému složení Váha 5 % byla přidělena dalším důležitým přáním investora, které jsou jsou vyhodnocena v následující tabulce. Matematickým výpočtem bylo zjištěno konkrétní naplnění dílčích kritérií jednotlivých průmyslových zón. Na celkovou bezpečnost a hrozbu krádeží v posledním dílčím kritériu byl rovněž kladen zřetel. Subjektivně dle osobní návštěvy konkrétní průmyslové zóny byly vyhodnoceny jako nejvhodnější Changzhou, Kunshan a Putian. Možnost okamžitého internetového připojení byla k dispozici ve všech zónách, ale ne vždy v požadované rychlosti. Vysoké a střední školy jsou hodnoceny jako důležité kritérium především kvůli dostupnosti lidských zdrojů. Investor ale specifikoval svoje požadavyk na technické školy, které se nacházejí v Putianu, Changzhou, Kunshanu i Suzhou. Vzhledem k tomu, že založení nové společnosti v Číně bude vyžadovat časté návštěvy strategických zaměstnanců z ČR, je důležité měřítko kvality vybraného území i možnost využít služeb hotelových zařízení v blízkosti zvoleného objektu. Kvalita života a služeb byla posuzována z hlediska možnosti využití zdravotnických zařízení, obchodů, sportovních a rekreačních středisek. Zde jsou na nejvyšší úrovní Changzhou, Kunshan a Wuxi. Celková kvalita životního prostředí je v oblasti východních pobřeží velice vysoká. Dbá se na dodržování limitů škodlivin v ovzduší i ploch zeleně. Bohužel je nutné mít na paměti, že klima, které v této části Číny panuje (vysoké teploty a vlhkost), může působit při osobních návštěvách nemalé potíže. K detailnímu poznání průmyslové zóny patřilo a informace o úrovni odborové činnosti, která byla vyhodnocena za nejpřijatelnější v Putianu. Tab. 8

Seznam přání investora

Požadavky investora

Changzhou

Kunshan

Suzhou

Wuxi

Putian

Bezpečnost

10

10

7

7

10

9

9

6

9

9

Národní, mezinárodní připojení Technická škola Hotel Kvalita života Životní prostředí Odbory (nízký tlak) Hrozba krádeže

Váha 5%

9

9

6

9

9

9 10

8 10

5 5

8 10

9 8

8

8

7

6

6

3

5

7

5

10

5

5

7

5

9

Praktická část

66

Kvalita služeb v zóně Celkem (%)

8

7

8

8

7

3,9

4,1

3,2

3,7

4,3


Po sečtení hodnocení z předchozích celkových hodnocení bylo dosaženo nejvyšší hodnoty u průmyslové zóny Putian. Tato oblast přinášela nezastupitelné výhody v kritériích, které byly pro investora klíčové. Jednalo se především o mzdové a investiční náklady. Vzhledem k tomu, že investor dává velkou váhu i nízké rizikovosti investice, vysoké úrovni služeb a odpovídajícímu složení průmyslové výroby, byla jako nejlépe vyhodnocena průmyslová zóna Putian. Široká nabídka služeb je ve všech zónách na velice podobné úrovni. Rizikovost investice se již značně liší, především díky odlišnému složení průmyslu a zahraničním firmám, které již svou pobočku v Číně otevřely. V Putianu je koncentrace zahraničních firem nižší, na rozdíl od ostatních průmyslových zón není specializovaný na elektrotechnický průmysl ale spíše na textilní a dřevařský. Není zde tedy taková míra domácí a zahraniční konkurence jako v již dříve zmíněných zónách, byť je zájem o sortiment firmy JULI Motorenwerk, s. r. o. znatelný. Tab. 9

Celkové hodnocení ratingu

Hodnocení (%)

Changzhou

Kunshan

Suzhou

Wuxi

Putian

76,9

70,1

66,2

73,7

80,3


Dalším pomocnou analýzou bylo provedeno zhodnocení dostupných informací z průmyslových zón na základě vedlejších požadavků investora, jež podpořily rating o konečném výběru místa podnikání. Tab. 10 Zhodnocení průmyslových zón dle dalších požadavků investora Další požadavky

Changzhou

Kunshan

Suzhou

Wuxi

Putian

Cena pronájmu za m2 (CNY)

16,5

19,5

19

16,5

10

Výrobní plocha (m2)

5925

5200

4200

4900

6000

1300

800

750

1500

1000

ano

ano

ano

ano

ano

?

?

ano

ano

ano

Plocha pro kanceláře (m2) Energie pro technologie Plyn

Praktická část

Voda Plocha pracovní podlahy (m2) Tloušťka pracovní podlahy (mm) Plat na pracovníka (CNY) Výsledek

67

ano

ano

ano

ano

ano

3000

2000

2000

3000-5000

3000

140

250

200

300

250

2500

2500

2000

1800

1500

ne

ne

ne

ano

ano


V rámci celkové analýzy vhodnosti průmyslové zóny bylo provedeno zhodnocení dalších požadavků, které jsou taktéž pro investora nezastupitelné. Cena pronájmu plochy je nejnižší v Putianu a to 10 CNY, tudíž by celková nabízená plocha stála 70 000 CNY. Investorův požadavek na výrobní plochu byl 4500 m2, což kromě Suzhou všechny vybrané zóny splňovaly. Kancelářské prostory by měly činit minimálně 900 m2, které nenabízely Kunshan a Suzhou. Pro výrobu takového charakteru, jaký JULI Motorenwerk, s. r. o. představuje, je nutné klást speciální požadavky na úpravu výrobní podlahy. Plocha pracovní podlahy by měla minimálně být 3000 m2 s požadovanou tloušťkou minimálně 250 mm, pro možnosti umístění vysokozátěžové techniky. Tento charakter splňuje pouze Putian a Kunshan.

3.3

Založení dceřiné společnosti v Číně

V následující kapitole bude blížeji analyzováno nové podnikání v Číně. Jedná se především o analýzu využití potenciálu průmyslových zón, právní náležitosti, stavbu vlastní budovy, personální zajištění, výroba aj. Pro orientaci českého exportéra v neznámém teritoriu je důležité analyzovat silné a slabé stránky svého začínajícího podnikáni a také možné příležitosti a hrozby. Pro podrobnou identifikaci těchto hledisek z úhlu České republiky byla provedena SWOT analýza vnitřního a vnějšího prostředí z pohledu českého podnikatelského prostředí. Mezi silné stránky je zahrnuto: - PRC má silnou ekonomiku (druhé největší HDP na světě v běžných cenách. - Čínská ekonomika je velice komplexní. - Stabilní ekonomický růst. - Politická stabilita. - Dynamický rozvoj soukromého sektoru. - Zapojení PRC do globálních ekonomických struktur, zejména do WTO. - Transformace z plánované ekonomiky na tržní systém. - Stále pokračující růst životní úrovně obyvatel.

Praktická část

68

-

Přibývající zkušenosti některých českých podniků s tamějším trhem. Mezi slabé stránky je zahrnuto: - Silná ochrana vnitřního trhu především v oblasti IT, energetiky, finančnictví a automobilového průmyslu. - Ne příliš transparentní legislativa nekonzistentní s mezinárodními normami. - Je patrný rozpor mezi centrálním řízením, kde jsou disproporce v sociálním rozvoji regionů. - Nedostatečná kapitálová a personální vybavenost českých podniků. - Obavy z velikosti tru a neprůhledného tržního prostředí, které převládají v negativním zpravodajství o PRC. Příležitosti: - Rychlý růst životní úrovně, změny ve spotřebitelském chování. - Snaha o přeměnu čínské ekonomiky na ekonomiku taženou poptávkovou stranou trhu. - Proces posilování energetického sektoru. - Regionální rozvoj a industrializace zaostalých částí. - Rekonstrukce nedostatečné infrastruktury. - Snahy o zlepšení životního prostředí. - Silný rozvoj automobilového průmyslu. - Transformace státních podniků a jejich postupná modernizace. - Rychlý růst soukromého sektoru. - Zvýšení přímých investic do výzkumu a vývoje. Hrozby: - Zpomalení ekonomiky, ekonomická krize. - Strukturální nevyrovnanost čínské ekonomiky. - Tendence k podpoře domácích subjektů na úkor zahraničních investorů a exportérů. - Rychlý růst mezd z pohledu výrobce. - Možnost vzniku rozporu zájmů mezi rozvinutým pobřežím, centrální vládou a chudými západními oblastmi. - Pomalé zvyšování domácí poptávky. - Velmi náročné konkurenční prostředí. - Nepřekonatelné rozdíly mezi městem a venkovem. V souvislosti s výše uvedenou obecnou analýzou čínského podnikatelského prostředí byla následně provedena Swot analýza, vztažená na JULI Motorenwerk, s. r. o., kde byly aplikovány i 4 základní typy strategií.

Praktická část

Tab. 11

69

Swot analýza JULI Motorenwerk, s. r. o.

Silné stránky (strenghts) Stabilní vývoj podniku. Vysoká kvalifikační úroveň vedení a managementu. Vysoká angažovanost klíčových zaměstnanců. Dobré reference. Přiblížení se zákazníkům.

Příležitosti (opportunities) Zájem o výrobní sortiment na mezinárodním poli. Podpora elektrotechnického průmyslu. Zkvalitnění výzkumné a vývojové činnosti, objevení nových trendů. Získání dalších zákazníků, zviditelnění.

Slabé stránky (weaknesses)

Dosud méně zkušeností se zahraniční spoluprácí. Řešení problémů na dálku. Rozpor zájmů. Umístění podniku v ČR.

Hrozby (treats) Změna pozice lokální vlády. Změna legislativních podmínek. Silné konkurenční prostředí. Ekonomická krize. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v Číně. Finanční potíže strategických partnerů. Vlastní finanční potíže.


Aplikací čtyř základních strategií ze Swot analýzy je možné určit směry dalšího rozvoje podniku či ohniska potenciálních krizových situací. Strategie Maxi-Maxi Pozitivní reference, dobré jméno podniku a spokojenost zákazníků jsou důležitým předpokladem pro rozšíření výrobní sortimentu do mezinárodního tržního prostředí. V tomto případě je tato strategie realizována v současné době, kdy JULI Motorenwerk, s. r. o. proniklo na čínský trh, ale je možné do budoucna prozkoumat i další možné zahraniční trhy. Díky vysoké kvalifikační úrovni zaměstnanců je možné rozvíjet výzkumnou a vývojovou činnost, která by mohla přispět ke zkvalitnění výrobních postupů či zefektivnění jednotlivých dílčích fází. Šíře výrobního sortimentu by pak mohla pružněji reagovat na požadavky svých zákazníků. Strategie Maxi-Mini Příkladem této strategie by mohlo být vyřešení problému nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců v Číně podporou klíčových zaměstnanců v ČR.

Praktická část

70

Vzhledem k tomu, že JULI Motorenwerk, s. r. o. je finančně považován za stabilní podnik, je vysoce pravděpodobné, že dokáže ustát ekonomickou krizi. Díky dobrým referencím je možné odrazit nátlaky silného konkurenčního prostředí. Strategie Mini-Maxi Zájem o výrobní sortiment v zahraničí by měl společnost vést k rozšíření svých zkušeností s mezinárodní spoluprácí. Získáním dalších zákazníků je možné přispět ke zviditelnění podniku i v rámci jeho umístění. Strategie Mini-Mini Problém řešení některých důležitých problémů na dálku by mohl být vyřešen krátkodobých přesunem některých klíčových zaměstnanců do Číny. Tím by byl řešen i problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků ve vybrané průmyslové zóně. Díky získání dostatku zkušeností z podnikání v mezinárodním tržním prostředí by bylo možné eliminovat tlak silného konkurenčního prostředí. Při rozporu zájmů a vzniku problému je nutné provést operativní změny a oddálit tak možnost vzniku finančních potíží. Následně byla provedena PESTE analýza, která již byla vztažena na konkrétně zvolenou průmyslovou zónu Putian a utvrzuje pozitiva vybraného místa pro rozšíření podnikání. 1) Politické a legislativní faktory V rámci vymezení těchto faktorů, je nutné říci, že provinci Fujian, ve které se Putian nachází, patří mezi nejzelenější provincie. I při detailním prostudování jednotlivých průmyslových zón a grafického materiálu, bylo respektování zelených ploch patrné. Samozřejmě všechny průmyslové zóny dbají na dodržování ISO norem, vztaženým k ochraně životního prostředí. Provincie Fujian přijala přechodná ustanovení, týkající se podpory a rozvoje průmyslových zón, kde přímo deklaruje provádění činností v zájmu dalšího rozvoje, zlepšení životního prostředí, optimalizace ekonomické struktury a celkové zlepšení ekonomického rozvoje oblasti. Na dodržování legislativních podmínek dbá centrální vládní systém, které se snaží zóny formou investičních pobídek podporovat. Ve všech provinciích funguje pronájem obchodních ploch za regulované nájemné. 2) Ekonomické faktory Ekonomická úroveň průmyslových zón je všeobecně velmi vysoká díky koncentraci průmyslové výroby, investic a podle velikosti.

Praktická část

71

V roce 2012 se GDP Putianu pohybovalo kolem 120 miliard CNY, především díky rozvinutému průmyslu a zahraničnímu kapitálu. Ekonomickou stabilitu celé země i jednotlivých průmyslových zón ovlivňuje vývoj měnového kurzu. Na následujícím grafickém vyjádření je patrné, že kurz CNY vůči Euru stabilně posiluje. Samozřejmě jsou nápadné zásahy vlády na přelomu roku 2010 a 2011, které vyvolaly značný výkyv v průběhu, ale obecně se dá z vývoje kurzu za poslední 4 roky vypozorovat, že není příliš stabilní. Obr. 16 Vývoj kurzu CNY/EUR od roku 2009 do současnosti

Zdroj: www.patria.cz, 17. 3. 2013

Velice málo zdrojů zachycuje skutečnou výši průměrných platů v Číně. Na základě odborných konzultací se průměrné platy v poptaných průmyslových zónách pohybovaly od 1500 do 2300 CNY, v závislosti na velikosti a vyspělosti průmyslové zóny. Během dalšího jednání probíhající v roce 2013 ale bylo zjištěno, že tato čísla jsou silně podhodnocena. V Číně se rapidně zvyšuje tlak na růst mezd, protože rostou náklady a projevuje se nedostatek pracovní síly v souvislosti s požadavky na vyšší odměny, rostoucí zákonnou minimální mzdou, rostoucími daněmi, rostoucími cenami komodit, vyššími úvěry i rostoucím jüanem. I z průzkumu Mezinárodní organizace práce vyplývá, že čísla ohledně průměrného platu je nutné brát značně s rezervou, jelikož často chybí údaje, které se doplňují průměrováním. Následující graf ukazuje srovnání ve výši průměrného platu mezi Českou republikou a Čínou.

Praktická část

Obr. 17

Zdroj:

72

Srovnání zemí s průměrnou mzdou na úrovni ČR

http://www.novinky.cz/ekonomika/263380-ekonomove-spocitali-mzdy-nacelem-svete-jak-jsou-na-tom-cesi.html, 9. 4. 2013

3) Sociální a demografické faktory Stěžejní část při vymezení tohoto faktoru spočívá ve zjištění aktuálního demografického vývoje. Sice je v Číně akceptovaná politika jednoho dítěte, z důvodu regulace růstu populace, řeší v současnosti problém příliš nízké porodnosti. Celkový počet obyvatel Číny činí k 28. dubnu loňského roku 1343 000 000. Největší osídlení země je v její východní části při pobřeží, což ukazuje následující obrázek. V této části se také nacházejí již dříve zmíněné průmyslové zóny a město Shanghai. Pro srovnání je hustota zalidnění v České republice 130 obyvatel na km2. (http://www.economist.com/node/18651512, 20. 3. 2013)

Praktická část

73

Obr. 18 Hustota zalidnění Číny

Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BDch_provi nci%C3%AD_podle_hustoty_zalidn%C4%9Bn%C3%AD, 20. 3. 2013

Pomalejší růst je doprovázen dramatických stárnutím populace. Lidé nad 60 let věku představují 13.3% z celkového počtu obyvatel. Počet obyvatel mladších jak 14 let se snížil z 23% na 17%. Je tedy patrné, že pokračování těchto trendů bude klást stále větší zátěž na populaci v produktivním věku v rámci důchodového systému a zdravotní péče. (http://globaleconomicanalysis.blogspot.cz/2012/05/chinas-populationpoised-to-crash-in.html, 20. 3. 2013) Další důležitým faktorem v rámci sociální a demografické analýzy je úroveň vzdělanosti. V Číně je vzdělání rozděleno do tří kategorií: základní vzdělání, vyšší vzdělání a vzdělání dospělých. Délka povinného vzdělání je zákonem stanovena na devět let. Základní vzdělání zahrnuje předškolní vzdělávání, základní a pravidelné sekundární vzdělání. Škola může trvat od 3 do 6 let věku dítěte, kdy obvykle nastoupí na základní školu, kde je akademický rok rozdělen do dvou semestrů. Sekundární vzdělání je rozděleno na akademické odborné či technické vzdělání. Průmyslové zóny často vyžadují koncentraci zaměstnanců a odborníků z různých částí Číny i světa, proto je nutné, aby zóna zajišťovala kvalitní zázemí pro tyto osoby. Putian podmínky pro vytvoření zmíněného zázemí vytváří. Poskytuje konferenční místa pro pracovní schůzky a důležitá obchodní jednání,

Praktická část

74

tak i možnost ubytování či využívání sportovních hřišť a zařízení pro regeneraci a aktivní odpočinek. 4) Technické a technologické faktory Provincie Fujian je součástí fondu na podporu podniků v technické technologické inovaci. Především se jedná o povzbuzení investorů s jasnými vyhlídkami na rozvoj zóny k technické transformaci a inovací v oblastí hi-tech struktury. Oblast Putian je na rozdíl od jiných popsaných zón oblastí, kde se místo strojírenského a elektrotechnického průmyslu ve větší míře rozvíjí textilní, obuvnická a dřevařská výroba. I tento faktor měně náročného konkurenčního prostředí vedl JULI Motorenwerk, s. r. o. k založení své dceřiné společnosti právě v tomto místě. 3.3.1

Dceřiná společnost

Pobočka JULI Motorenwerk, s. r. o. bude v Putianu oficiálně nazvána JULI Motorenwerk, s. r. o. (Putian)Motor Co., ltd. Základní kapitál je stanoven na 5 mil. Eur. V Číně je oficiálně právně povolena i jiná měna než je čínský jüan, proto je základní kapitál uváděn v Eurech. Administrativní náležitosti, které by měly být vyřešeny ještě před zahájením výstavby společnosti, jsou kromě složení základního jmění uzavření společenské smlouvy, živnostenské oprávnění, zápis společnosti do obchodního rejstříku a registrace u příslušného finančního úřadu. Zde je nutné podotknout, že veškeré právní kroky by nemohly být legalizovány bez vyjádření souhlasu místní čínské vlády, která musí být s požadavky investora seznámena. Společenská smlouva musí být přeložena a legalizována přes čínský konzulát rovněž tak společnost musí zajistit překlad živnostenského oprávnění. Dále mezi nutné podmínky pro zahájení podnikání v Číně patří získání potřebných licencí a zajištění dokumentů, jež ukazují dopad výroby na životní prostředí. Po zhodnocení vstupních informací ze SWOT a PESTE analýzy jsou hlavní výhody spatřovány v podnikovém know-how, rozšíření na nový trh a přiblížení se tak zákazníkům. Nevýhody pak ve zcela odlišné kultuře a mentalitě, možném nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, vysoké fluktuaci i negativní postoj místní vlády. Na začátku podnikání je nejdůležitějším bodem sestavení primárního business plánu, kde by měly být vyčísleny předpokládané počáteční investice, předpokládaný množstevní vývoj, vývoj tržeb a potřebný personální nábor. Počáteční investice do provozní haly a základního výrobního zařízení jsou vyčísleny v závislosti na odborných konzultacích s vedením společnosti. Celková částka je pouze přibližná, neboť je v prvotní fázi důležité získat představu o tom,

Praktická část

75

jak velký finanční obnos bude na zřízení pobočky v Číně potřeba. Detailnější rozpravování konkrétního strojního vybavení sloužilo pro vyčíslení odpisů a je uvedeno v příloze F Výchozí charakteristiky pro odvození VZZ a bilance nově vznikajícího podniku. Stavba výrobní haly Automatická výrobní linka Ruční výrobní linka Další výrobní linky Testery IT Skladovací prostory haly Další výrobní náklady Celkem

300 tis. EUR 2.060 tis. EUR 520 tis. EUR 600 tis. EUR 520 tis. EUR 350 tis. EUR 300 tis. EUR 450 tis. EUR 5.000 tis. EUR

Na následujícím grafu je ukázán předpokládaný množstevní vývoj ve výrobě elektromotorů, který vychází ze současného počtu vyráběných zařízení v roce 2012 až po předpokládanou vizi v roce 2020, kdy se kalkuluje o více než dvojnásobným množstvím. Predikce je provedena na základě odborné konzultace s ekonomickým vedením společnosti, které poskytlo výchozí údaje uvedené v příloze F Výchozí charakteristiky pro odvození VZZ a bilance. Celkové předpokládané vyráběné množství se skládá se součtu vyráběného množství pro dva základní odběratele JAG a KION, kteří jsou představeni výše. Obr. 19 Predikce množstevního vývoje do roku 2020


Praktická část

76

V závislosti na množstevním vývoji lze predikovat i vývoj tržeb do roku 2020, která se rovněž vyznačuje více než dvojnásobným růstem. Tyto údaje jsou podloženy reálnými tržbami společnosti v roce 2012 a dále rozvíjeny v souladu s ekonomickým vedením podniku. V průběhu prvního půlroku provozu nové výroby v Číně by měl být tento vývoj blížeji a podrobněji specifikován. Obr. 20 Predikce vývoje tržeb do roku 2020


3.3.2

Řízení lidských zdrojů a organizační struktura

V průběhu plánování je nutné upřesňovat i potřebný počet zaměstnanců a hlavní organizační strukturu. Na následujícím schématu je naznačena počáteční organizační struktura a následně vývoj potřeby lidských zdrojů. Na vrcholu organizační struktury by měl být odpovědný zaměstnanec řídícího týmu a projekt manažer. Tento vrcholový management řeší hlavní rozhodovací problémy a naplnění strategických sílů. V další úrovni organizační struktury by se měla nacházet podpora a controlling projektové dokumentace. Tato oddělení předávají důležité materiály k rozhodování a řízení vrcholového managementu. Zajišťuje všechna povolení a licence. V rámci této funkční organizační struktury by měly být ustanoveny i útvary začlenění a umístění, nákupu, řízení lidských zdrojů, plánování, řízení kvality, finanční controlling a informační technologie.

Praktická část

77

Obr. 21 Předpokládaná organizační struktura dceřiné společnosti


Pro hrubý odhad byla provedena i prognóza celkového počtu zaměstnanců na 8 let životnosti pobočky. Počet zaměstnanců vychází z předpokládaného stavu v roce 2012, kdy JULI Motorenwerk, s. r. o. počítá celkem s výchozím stavem 56 zaměstnanců. V důsledku rozvoje výroby a postupného rozšiřování organizační struktury o další oddělení (plánování, controlling, nákup) dochází k postupnému rozšiřování pracovníků, jak je to znázorněno v následující tabulce. Nábor do úseku plánování je z důvodu výstavby haly a posilování strategického poradního týmu, v rámci útvaru nákupu se jedná o rozšíření zaměstnanecké struktury z důvodu pořízení nového strojního vybavení a jiných funkčních komponentů. Po zavedení výroby bude nutné i řádně monitorovat všechny ekonomické ukazatele v rámci finančního controllingu. Několik zaměstnanců bude převedeno z mateřského podniku, buď na několik měsíců, nebo na stálo, do dceřiné společnosti v Číně. Jedná se především o IT zaměstnance, technologa, kontrolora kvality a odborníka přes finance. Konečný počet zaměstnanců by se měl ustálit na 114, při 80 výrobních dělnících.

Praktická část

Tab. 12

78

Předpokládaný vývoj počtu zaměstnanců dceřiné společnosti

Zaměstnanci Výroba Mistr Předák + manipulant Příjem zboží Kontrola kvality Finance Personál Nákup IT Administrativa Údržba Vývoj/Technolog Management Celkem

2012 32 1

2013 36 1

2014 41 1

2015 46 2

2016 52 2

2017 58 2

2018 65 2

2019 72 2

2020 80 2

4

4

4

5

5

5

5

5

5

3 3 2 1 3 1 1 1 2 2 56

3 3 2 1 4 1 1 2 4 2 64

4 4 2 1 4 1 1 2 4 2 71

4 4 2 1 4 1 1 2 5 2 79

4 4 2 1 4 1 1 2 5 2 85

4 4 3 1 4 1 1 2 5 2 92

4 4 3 1 4 1 1 2 5 2 99

4 4 3 1 4 1 1 2 5 2 106

4 4 3 1 4 1 1 2 5 2 114

Zdroj: vlastní práce na základě rozhovoru s vedením společnosti

3.3.3

Business plán

Současně s vyčíslením hlavní ekonomických ukazatelů by bylo přínosné v další fázi realizace pobočky v Číně sestavit hlavní business plán. Časový harmonogram je sestaven podle chronologicky po sobě jdoucích kritériích. Tmavě modrou barvou je vyjádřena aktivita JULI Motorenwerk, s. r. o. v České republice a světle modrou barvou pak následné činnosti, týkající se již čínského průmyslového prostředí. Na začátku roku 2012 byl formulován hlavní cíl a stanoven předmět podnikání v Číně. Počáteční formality byly řešeny pouze za přítomnost společnosti JULI Motorenwerk, s. r. o. v Brně společně s jejich hlavními partnery KION a JAG. Po úvodním definování započalo období plánování, které rovněž probíhalo za přítomnosti výše uvedených firem. Proces volby umístění nově vzniklé společnosti již byl závislí na aktivní čínské spolupráci. Tato fáze obnášela zejména kontakt z kanceláří CzechTrade a domluvení se na společných bodech začínajícího obchodního vztahu. Po příznivém vyjádření místní vlády již započaly konkrétní workshopy jednotlivých nabízených průmyslových zón i zprostředkování oficiálních návštěv. Koncem roku 2012 a především první čtvrtletí 2013 bylo ve znamení shromažďování požadavků na technické zázemí budovy. Proběhly i oficiální návštěvy v již postavených výrobních halách k pronájmu, ale vzhledem k obchodním podmínkám a technickým požadavkům, vedení společnosti dospělo k názoru, že výrobní hala bude postavena na pronajatém území v Putianu.

Praktická část

79

Fáze nákupu a kontroly zahrnovala hlavní činnosti, vedoucí k vybudování patřičného zázemí nového podniku. Kontrola by měla účelně zjišťovat nedostatky, které je nezbytné před zahájením výrobní a obchodní činnosti odstranit. Celkový nábor pracovních sil je složitým procesem, který začíná zvládnutím odlišného pracovního prostředí. Výběr pracovníků prochází několika důležitými fázemi od určení celkového počtu a rozdělení na pracovníky výroby a managementu, přes formování organizační struktury až po konkrétní výběrová řízení. Aplikace interního informačního systému by měla probíhat v koordinaci s mateřskou společností v ČR, která udává základní trend, kterého by se IT v nově založené pobočce mělo řídit. Jedná se o činnost, která je podmíněna příjezdem systémových integrátorů do Číny. Řízení kvality by mělo probíhat ve vzájemné kooperaci obou společností. V průběhu plánování a hodnocení konkrétních průmyslových zón je věnována zvýšená pozornost managementu kvality, aby bylo dbáno na dodržování všech formálních náležitostí, licencí a certifikací. Manager kvality by měl v pravidelných intervalech dohlížet na výstavbu a kontrolovat tak, jestli vše probíhá v souladu se zadanými požadavky projektového manažera a investora. Jedná se o činnost, při níž má být testován zkušební provoz. Po předání administrativních dokumentů, které dokazují splnění všech podmínek, je možné v posledním čtvrtletí tohoto roku zahájit výrobu. Obr. 22 Business plán klíčových činnosti nově vznikající společnosti

Zdroj: vlastní práce na základě pohovoru s vedením společnosti

Praktická část

3.3.4

80

Predikce finančních výkazů

V rámci predikce hodnocení výnosnosti nově založené společnosti bylo využito kvalifikovaného odhadu pro sestavení výkazu zisku a ztrát. Tento výkaz byl sestaven na období od roku 2012 do roku 2020 a je velice předběžného charakteru, proto aby si podnik dokázal udělat počáteční představu o náročnosti a časovém horizontu návratnosti investic. Veškeré koeficienty růstu jsou stanoveny podnikovým vedením na základě reálných zkušeností.

Praktická část

Tab. 13

81

Zjednodušený výkaz zisku a ztrát v EUR

Položky VZZ

Roky 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Obrat

846 585

11 383 727

12 729 423

14 296 308

15 912 819

17 663 742

19 565 042

21 641 174

23 842 890 10 558 397

Materiál

428 663

5 519 825

5 895 410

6 309 319

7 026 477

7 805 882

8 651 999

9 576 641

Nájemné

58 121

102 625

105 704

108 875

112 141

115 505

118 971

122 540

126 216

Osobní náklady Opravy a udržování

252 000

538 471

639 107

774 575

897 763

1 054 442

1 225 164

1 426 339

1 660 762

25 000

50 000

100 000

125 000

125 000

125 000

125 000

125 000

125 000

Nástroje

150 000

150 000

75 000

50 000

25 000

25 000

25 000

25 000

25 000

Ostatní

85 733

441 586

471 633

504 746

562 118

624 471

692 160

766 131

844 672

321 875

643 750

643 750

643 750

606 250

606 250

606 250

606 250

566 250

375 000

926 690

600 163

540 147

486 132

437 519

393 767

354 390

318 951

600 000

600 000

450 000

400 000

350 000

300 000

250 000

250 000

250 000

Licence

35 304

474 718

530 835

596 176

663 587

736 603

815 890

902 468

994 282

Celkem (EUR)

-1 675 620

25 611

823 505

1 617 506

2 189 184

2 696 108

3 228 847

3 728 316

4 266 466

Daně

0

0

0

0

197 750

547 296

674 027

807 212

932 079

EBIT (EUR)

-1 300 620

973 377

1 705 261

2 411 086

2 903 406

3 338 908

3 807 367

4 248 984

4 735 067

CF (EUR)

-1 318 441

1 144 078

1 998 090

2 857 432

3 261 271

3 491 666

3 976 960

4 429 822

4 894 919

Kum. CF (EUR)

-1 318 441

-174 363

1 823 727

4 681 159

7 942 430

11 434 096

15 411 056

19 840 878

24 735 797

Účetní odpisy Úroky Jednorázové náklady Expatrioti a management free

50 000

Zdroj: vlastní práce po rozhovoru s vedením společnosti

Praktická část

82

Pro výpočet celkového obratu se vychází z tabulky předpokládaného obratu, které je uvedena v příloze F Výchozí charakteristiky pro odvození VZZ a bilance. Celkový obrat roku 2012 je vydělen 12 měsíci, protože je jako výchozí brána produkce v prosinci a vynásoben 1000 (přepočet z tabulky). V dalších letech je pokračováno obdobným způsobem z tabulky předpokládaného vývoje obratu nové založeného podniku. Předpokládaná spotřeba materiálu je také odvozena z výchozí tabulky v příloze F, kdy je vypočtena prosincová potřeba materiálu pro rok 2012. Následně je v dalších třech letech počítáno s koeficientem růstu 1,15%, 1, 10% a 1, 05%. Na začátku je kalkulováno s dražším materiálem, kdy s postupným snižováním průměrných nákladů, dochází ke zlevňování materiálové potřeby. Z toho důvodu již v dalších letech není násobeno koeficientem růstu. V roce 2012 je nájemné vyčísleno jako součin 8 303 EUR * 7 měsíců. V dalších letech je již bráno 12 měsíců a koeficientem růstu 3%. Částka 8 303 EUR je velikost reálného nájemného z konkrétní průmyslové zóny. V kapitole 3.3.2 Řízení lidských zdrojů a organizační struktura je zachycen předpokládaný vývoj potřeby zaměstnanců do roku 2020. Na základě celkového počtu plánovaných pracovníků v jednotlivých letech byla provedena predikce osobních nákladů. Aby byl zaručen růst platů zaměstnanců, je počítáno s 10 % růstem ročně. V roce 2020 tento růst činí 1,18, což je více než dvojnásobný plat, který je stanoven na začátku podnikání. Na opravy a udržování strojního zařízení je vyčleněna v roce 2012 částka 25 000 EUR. Zde bude docházet k pravidelnému ročnímu zvyšování o 0,5% do roku 2015. Na začátku bude růst těchto nákladů v důsledku instalace a chybovosti při neodborné manipulaci a obsluze, v dalších letech v důsledku prostého užívání a pravidelné údržby, se kterou je počítáno od roku 2015. Nástroji je v tomto případě myšlena obdoba drobného majetku do 40 000Kč, jako jsou nejrůznější přípravky a věci pro potřeby výroby. Nejvyšší částka je opět na začátku vybavování a užívání, následně je postupně snižována a ustálena na 25 000 EUR za rok. Pod položkou ostatní je zařazen nekusový materiál. Jedná se například o kancelářské potřeby, oděvy pro dělníky aj. Hodnoty jsou odvozeny z materiálu v roce 2012 dvaceti procenty, následně pak osm procent z této položky. Odpisování se týká pořizovaných technologií po délku jejich životnosti. Je kalkulováno s šestiletým účetním obdobím. Odpisování vychází z tabulky, která je uvedena v příloze práce F a zahrnuje již přímo vypočítané částky odpisů v tis. EUR. Úroky jsou stanoveny první tři roky na 15% a následně sníženy na 9%. Zde je počítáno s vyšším procentem, protože se předpokládá, že v této položce budou schovány významné úspory. Částka opět vychází z přesné tabulky strojního zařízení v příloze práce F. Jednorázové náklady jsou vyčísleny na 50 000 EUR, což je nejnižší hranice. Náklady na vyslání expatriotů do PRC a Managementu jsou nejnáročnější opět na začátku podnikání, kdy musí být vysláni na pobočku zástupci mateřské

Praktická část

83

společnosti v ČR, aby se pokusily nastavit určitě limity a standarty pro začínající podnikání. V dalších letech je tato částka logicky snižována. Licence jsou jediná možnost, jak legální cestou dostávat od Čínské vlády peníze, jelikož celý výzkum a vývoj technologií probíhal v ČR. Částka je stanovena jako 5% obratu. Poslední položkou, která je třeba k získání kompletní predikce VZZ jsou daně. První 4 roky je počítána s 0, protože je dosahováno ztráty, která je amortizována. Další roky je uvažováno s daňovým odvodem 25%. Hodnota 197 500 EUR je vypočítána pomocí 25% sazby ze součtu hodnot obratů předchozích období. Hodnoty od roku 2017 jsou vztahovány vždy jako 25% z hodnoty daní předchozího roku. V další části předběžné analýzy finančních výsledků je vyčíslen výsledek hospodaření před zdaněním a úroky, který pouze v roce 2012 dosahuje záporné částky. V následujících letech je vykazován velice příznivý výsledek, který je pro přehlednost zachycen ještě kumulovaným tokem cash flow. Pro představu potřeby kapitálu, zdrojů financování a možného krytí na začátku nového podnikání, je v příloze práce F Výchozí charakteristiky pro odvození VZZ a bilance zobrazena rozvaha, která je koncipována na základě odborné konzultace vedení společnosti. S využitím výkazu zisku a ztrát jsou doplněny položky rozvahy a zjištěn hospodářský výsledek. Záporný hospodářský výsledek je zachycen pouze v prvních 3 letech životnosti společnosti, z důvodu potřeby bankovního úvěru, následně již společnost dokáže generovat takové tržby, které jsou schopny pokrýt její výdaje.

3.4

Kritické faktory úspěchu podnikání v PRC

V této sekci práce je provedeno shrnutí tzv. Critical Success Factors (CSF), které v tomto případě tvoří základ pro strategický úspěch organizací při realizaci záměru rozšíření na čínský trh. Mezi nejatraktivnější odvětví pro export do Číny patří elektrotechnický průmysl, ve kterém analyzovaný podniku uskutečňuje předmět podnikání. Zejména je v Číně zvýšená poptávka po sortimentu týkající se součástek a dílů pro automobilový průmysl. Pro malé a střední podniky z EU je čínské podnikatelské prostředí velice lákavým místem. Při zahrnutí významných ukazatelů, které poskytuje Světová banka, je patrné, že Čína je od roku 2005 vyhledávaným místem investorů. Následující grafické vyhodnocení rozvoje čínského podnikatelského prostředí potvrzuje rostoucí zájem o tuto zemi. Světová banka zaznamenala od roku 2005 zvýšení počet jednání o stavební povolení, registrace majetku, získání úvěrů či obchodování přes hranice. Méně pak bylo zaznamenáno úpadků a insolvenčních řízení.

Praktická část

84

Obr. 23 Rozvoj podnikatelského prostředí Číny

Zdroj: http://www.eusmecentre.org.cn/content/china-your-radar, 4. 10. 2013

Jedna z nejnáročnějších otázek pro společnost, zamýšlející podnikat v PRC, je jakým způsobem vstoupí na tento trh. Pro vstup na čínský trh existuje několik možností. Na základě výzkumu diplomové práce bylo zjištěno, že podnik může přímo exportovat zboží a služby finálnímu zákazníkovi. Nepřímý export přes zprostředkovatele, který prodává svůj produkt konečným zákazníků, je činěn formou distributora, licencí či nabyvatelů frančízy. Poslední možností je investice přímo s odvoláním na založení právnické osoby v PRC za účelem rozšíření podnikání, jak je tomu v případě JULI Motorenwerk, s. r. o. Tyto společnosti mohou být zcela vlastněné, společné nebo partnerské. Prvotní setkání s čínskou poptávkou po výrobním sortimentu a službách může být velice dobře zprostředkováno pomocí každoročně konaného veletrhu European Business Confidence Survey. Pro účely zpracování diplomové práce bylo zjištěno, že k nejvíce poptávaným oborům patří automobilový průmyslu a jeho strojní součásti, chemický, stavební, nové trendy v oblasti energie aj. Další formální náležitosti a domluvení oficiálních návštěv již zařídí příslušný orgán CzechTrade, který poskytuje primární platformu pro začínající podnikatele v neznámém prostředí. Základem pro podnikání v takto pro Evropany náročném prostředí je pochopení regulačních, kulturních a provozních problémů, které jsou primárním předpokladem úspěchu. Lepší pochopení těchto otázek povede

Praktická část

85

k realističtějšímu vnímání skutečných nákladů na podnikání v PRC a bude také návodem k eliminaci nově vzniklých rizik. Regulační prostředí čínské ekonomiky je převážně komplexního charakteru. Před zahájením výrobní činnosti musí být legalizována řada licencí a administrativních požadavků. Tyto dokumenty by ale nemohly vzniknout v případě, že by tamější vláda vyjádřila jakýkoli nesouhlas s investorovým počínáním. Systém byrokracie funguje na podobném principu jako v ČR. I zde je možné se setkat s nízkou mírou transparentnosti v oblasti soutěže veřejných zakázek nebo s rozhodnutími, které jsou přijata před stanovením kritérií pro výběr. Jazyk a kultura činí prostředí PRC značně komplikovaným. Úřední dokumenty je nutné nechat přeložit do čínštiny. Vždy by měl být k dispozici překladatel z důvodu časté neochoty komunikovat v angličtině. Největším provozním problémem je nakládání a řízení lidských zdrojů. Rostoucí mzdové náklady, vysoká očekávání a fluktuace jsou pro všechny společnosti důvodem ke zvážení podnikání právě v této oblasti. Také na počáteční investice je podnikatelské rozhodování velice citlivé. V místě, kde je dostatečná obslužnost, infrastruktura a logistika se lépe rozvíjí obchodní spolupráce. Další CSF je řešen v rámci diplomové práce při podpoře manažerského rozhodování k určení strategického místa podnikání. Čínské průmyslové zóny se pomocí workshopů dokážou dobře prezentovat, ale ne vždy jsou předkládané informace zcela relevantní. Obecně je doporučeno dané místo raději osobně navštívit a učinit si tak vlastní názor na předkládanou věc. Za velice přínosné je považováno i sestavení předpokládané výnosnosti výroby přeneseného podniku. Predikce finančních výkazů na počátku podnikání umožní strategicky posoudit současnou i budoucí pozici na trhu. Při komparaci CSF je důležité zmínit, že čínské podnikatelské prostředí nabízí velké množství možností, vyspělých technologií na velkém především nenasyceném trhu s dostatečným bohatstvím přírodních zdrojů.

Diskuze

86

4 Diskuze Před zahájením samotné polemiky nad zobecněním tématu diplomové práce, je nutné podotknout, že na podobný námět nebyla dosud žádná zveřejněná práce sepsána. Pro nastudování literárního přehledu byl velice omezený výběr literatury, která by se vztahovala ke zkoumanému tématu. Z toho důvodu je teoretická část práce pojatá jako obecné uvedení do dané problematiky, které volně přechází ve vlastní práci, kde jsou stěžejní části konkretizovány na reálné situaci ve zvoleném podniku. Bez možného přístupu k vnitřním materiálům a spolupráci s vedením podniku by práce nemohla být realizována, protože je tvořena na základě analýzy interní dokumentace a využívání firemních kontaktů pro zjištění doplňkových informací, potřebných ke zpracování diplomové práce. Díky kooperaci s podnikem JULI Motorenwert, s. r. o. mohly být využity i služby poskytující kanceláří CzechTrade v Šanghaji, která velice ochotně poskytovala pomoc a odborné informace, týkající se převedení výroby do PRC. Většina materiálů a informací z průmyslových zón vyžadovala překlad z anglického jazyka. Interní dokumenty podniku JULI Motorenwerk, s. r. o. byly vytvořeny v německém jazyce a některé informace posílané přímo z Číny musely projít přes služby zkušeného synologa. Pro stanovení kritických faktorů úspěchu při zakládání poboček v Číně byly prostudovány brožury, týkající se problematiky obchodování na čínském trhu. Tyto materiály vznikly za podpory EUSME Centra, které seskupuje tým odborníků, poskytující rady a podpůrné služby malým a středním podnikům ve skutečné znalosti a identifikaci potřeb k usnadnění přístupu na zvýšení konkurenceschopnosti na trhu PRC. Brožury jsou tématicky orientovány na business Development (poskytování informací o trhu, rozvoji podnikání a poradenství v oblasti marketingu). Fakta v těchto informačních zdrojích se shodují s poznatky, které byly v rámci vlastní analýzy čínského podnikatelského prostředí zjištěny. Veškeré aplikované manažerské metody byly provedeny na základě odborných konzultací s vedením společnosti, aby mohly být následně implementovány v praxi. Komparaci kritických faktorů úspěchu při zakládání zahraničních poboček českých společností v Číně je možné zobecnit na malé i střední podniky, podnikající v odvětví, které je čínskou vládní politikou podporováno. Může se jednat o průmyslu elektrotechnický, strojírenský, chemický či energetický Samozřejmě konkrétní postoj k implementaci podnikatelského plánu závisí na velikosti, zkušenostech, konkurenceschopnosti a dalších specifikách daného podniku. Vždy by společnosti, uvažující provést podobný podnikatelský záměr, měly postupovat od detailního mapování trhu, oficiálních návštěv, přes přijetí náročných regulačních, kulturních a provozních faktorů. Výběr konkrétního místa podnikání by měl být spojen s průzkumem investiční náročnosti, lidskými zdroji, obslužnosti, logistikou a dalších rovněž důležitých oblastí.

Závěr

87

5 Závěr Díky rostoucí atraktivitě čínského podnikatelského prostředí pro země EU, je téma diplomové práce v současné době velmi aktuální. Mnoho českých podnikatelských subjektů má zájem proniknout na trh PRC a začít na něm dlouhodobě úspěšně podnikat, protože vidí velký potenciál pro prodej vlastních výrobků, nákup levnějších surovin, či spolupráci s místním partnerem, zaměřenou na snížení výrobních nákladů. Při vstupu do čínského podnikatelského prostředí je nutné získat dostatek relevantních informací, které mohou mít zásadní vliv na konečné investorovo rozhodování. Mezi nejčastější příčiny neúspěchu podnikání je řazena například špatná volba strategického partnera, podcenění kulturních a jazykových bariér, neznalost práva a pozic lokálních vlád atd. Podniky očekávají rychlé a vysoce ziskové výsledky již během prvních let podnikání, ale je důležité si uvědomit, že podnikání v Číně přináší nemalá rizika. Velký, těžko předvídatelný trh, nízká úroveň vymahatelnosti práva a přetrvávající problémy s ochranou duševního vlastnictví patří mezi ty největší hrozby. Ačkoli PRC udělala velký pokrok směrem k tržně orientované ekonomice, stále přetrvává protekcionismus upřednostňování státních firem před zahraničními. Některé obory podnikání jsou tak pro zahraniční investice uzavřené, v jiných je patrný převis nabídky nad poptávkou, což vede k rychle klesajícím cenám v některých průmyslových odvětvích. V současnosti jsou hlavní podnikatelské příležitostí spatřovány ve strojírenském, elektrotechnickém, energetickém, stavebním a chemickém průmyslu. Ze strojů a zařízení jsou nejvíce poptávány špičkové CNC systémy, stroje zlepšující efektivitu a produktivitu práce zejména v automobilovém a leteckém průmyslu. Autonomní členění PRC na provincie má velký vliv na různorodost země. Východní pobřeží, kde se nacházejí hlavní průmyslové zóny, se liší v návycích, obchodních praktikách, mentalitě, zvycích, řeči i v pravidlech podnikání. S těmito charakteristikami by se měl zahraniční zájemce dostatečně dopředu seznámit ať už sám nebo prostřednictvím někoho, kdo se na tomto území již nějakou dobu pohybuje. Je možné využít služeb kanceláře CzechTrade v Šanghaji, která velice ochotně poskytuje odborné rady a informace. Vlastní převedení výroby do Číny je stále atraktivnější pro řadu českých firem. Neustálé stoupající náklady na pracovní sílu, sílící konkurenční boj a negativní vývoj kurzu dolaru v posledních letech dává jasný signál k tomu, že je pro podnikatele výhodnější svoji výrobu rozvíjet přímo na asijském trhu než využít složitých exportních cest. Samotnému založení dceřiné společnosti předchází několik důležitých fází, které jsou v diplomové práci podrobněji rozebrány. K uzavření obchodního kontraktu nestačí pouhá vzájemná korespondenční výměna informací, ale jsou zapotřebí osobní návštěvy a prezentace, na základě kterých jsou zjištěny významné skutečnosti. Po oslovení místních vlád nabízejí průmyslové zóny svoje workshopy, kde

Závěr

88

prezentují možná místa pro založení pobočky společnosti. V některých případech je ale prezentace silně nadhodnocena, což přidává na významu osobních návštěv nabízených lokalit a výrobních hal. Díky úzké spolupráce s vedením podniku JULI Motorenwer, s. r. o. bylo možné sestavit základní pilíře faktorů, které hrají nezastupitelnou roli při výběru konkrétní lokalizace nové výroby. Mezi ty nejdůležitější patří průmyslová vyspělost zóny, bohatství lidských zdrojů, logistická úroveň, vládní investiční pobídky a celková kvalita života v průmyslové zóně. Na základě identifikace těchto faktorů je možné sestavit hodnotící tabulku, která umožní zkonkretizovat investorovy požadavky na místo, kam by přesunul svoji výrobu. Tato citlivostní analýza umožňuje odděleně pozorovat jednotlivé proměnné a tak stanovovat nejdůležitější preferenční faktory z pohledu investora. Mezi pozorovanými proměnnými byla vybrána lokalita, vzdálenost od dodavatele, místní vládní vztahy, obslužnost objektu, mzdové náklady, logistika, dostupnost středního managementu, dostupnost dělníků, investice, vládní pobídky a náklady na přerušení podnikání. Podobným způsobem byly do celkového hodnocení zakomponovány i přání investora a další požadavky, dotvářející komplexní pohled na volbu místa podnikání. Z výše uvedených faktorů největší vliv sehrávaly mzdové náklady, potřeba investic, vzdálenost od dodavatele a dostupnost středního managementu. Po ratingu všech ukazatelů mohla být vybrána konkrétní průmyslová zóna – Putian, kde se následně bude uskutečňovat podnikatelský záměr. Tento výběrový proces je zhodnocen, jako stěžejní část realizace investorova plánu, jelikož získání potřebných informací vyžaduje dlouhý časový interval. Samotnému založení dceřiné společnosti předcházelo posouzení vnitřního a vnějšího prostředí z pohledu české společnosti s tendencí podnikat v PRC. V rámci PESTE analýzy byly z hlediska vnějšího prostředí objektivně pozorovány faktory, které by také mohly ovlivňovat úspěšnost podniku v Číně. Především se jedná o vývoj kurzu CNY/EUR a srovnání velikost průměrných platů v ČR a Číně. V další úseku diplomové práce byla pozornost věnována predikci jednotlivých ekonomických ukazatelů nově vznikající pobočky v Číně z hlediska dlouhodobého časového horizontu do roku 2020. Předpokládaný vývoj vyráběného množství a tržeb se odvíjí od skutečně vyráběného množství v současné době a poptávaného množství čínskými obchodními partnery. V rámci práce byla navržena organizační struktura, predikován vývoj počtu lidských zdrojů sestaven hlavní business plán, podle kterého by založení společnosti mělo časově postupovat. Předpokládané hodnocení výnosnosti dceřiného podniku obnášelo kvalifikovaný odhad výkazu zisku a ztrát do roku 2020. Velice příznivý rozvoj společnosti je naznačen vyjádřením kumulovaného CF. Výsledná komparace kritických faktorů pak shrnuje stěžejní problémy, které by měly být uvažovány při realizace obdobného podnikatelského plánu. Závěrem je nutné podotknout, že PRC je opravdu trhem, který je schopen svou zvýšenou poptávkou výrazně napomoci světu překonat dopady ekonomické krize. Díky svému dominantnímu postavení je možné i v budoucnu čekat růst

Závěr

89

sebevědomí čínské vlády a podnikatelů, kteří budou projevovat agresivní expanzivní politiku. Dá se předpokládat obtížnější vyjednávání podmínek spolupráce, proto bude nutné více mapovat čínský trh a ovládat dobře připravenou strategii před vlastním vstupem a realizací podnikatelských plánů. Důkladný průzkum trhu, seznámení s legislativou, osobní návštěvy a získání dostatku neredundantních informací jsou předpoklady úspěšného zahájení podnikatelské činnosti v Číně. Většina podniků, co v PRC neuspějí, tuto fázi podceňuje, hlavně z důvodu úspory nákladů a času. Základním předpokladem pro podnikání v této lokalitě je trpělivost a dostatek času, protože výsledky se nedostavují rychle a lehce. Zpracování diplomové práce mne obohatilo o řadu zajímavých zkušeností a informací, které doufám v budoucím profesním životě dokážu využít. Domnívám se, že v dnešní době je stále tato problematika více zmiňována, z toho důvodu jsem nesmírně ráda, že jsem mohla nahlédnout do velmi zajímavých materiálů a stát se součástí strategického rozhodovacího procesu podniku JULI Motorenwerk, s. r. o.

Literatura

90

6 Literatura Knižní zdroje ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 789 s. ISBN 9788024714073. BAŘINOVÁ, Dagmar. Vyhodnocení a využití účetních výkazů pro manažery, společníky a akcionáře. Vyd. 1. Praha, 2005. ISBN 80-247-1115-X. BECKER, Brian E, Mark A HUSELID a David ULRICH. The HR scorecard: linking people, strategy, and performance. Boston, MA: Harvard Business School Press, c2001, xiii, 235 p. ISBN 15-785-1136-4. BERNDT, Ralph. Mezinárodní marketingový management: [globalizace a světové trhy, marketingové plánování a controlling, potenciál a lidské zdroje]. Vyd. 1. Editor Ondřej Částek. Brno: Computer Press, 2007, viii, 360 s. Česká ekonomika v procesu globalizace. ISBN 978-80-251-1641-8. CABADOVÁ WAISOVÁ, Šárka, Ladislav CABADA a Lenka STRNADOVÁ. Etika a mezinárodní politika: postmoderní státy jako nositelé kantovské etiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 235 s. ISBN 978807-3802-608. DĚDINA, Jiří., Cejthamr V.: Management a organizační chování: manažerské chování a zvyšování efektivity, řízení jednotlivců a skupin, manažerské role a styly, moc a vliv v řízení organizací. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 339 s. ISBN 80-247-1300-4. DVOŘÁČEK, Jiří. Společné a nadnárodní podniky. Vyd. 1. Praha, 2006, 199 s. ISBN 80-245-1029-4. Fotr J., Švecová L., Dědina J., Hrůzová H., Richter J.: Manažerské rozhodování, Ekopress, 2006, ISBN 80-86929-15-9. FOTR, Jiří, Jiří DĚDINA a Helena HRŮZOVÁ. Manažerské rozhodování. 3. rozšířené vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2003. ISBN 8086119696. GHERTMAN, Michel. Nadnárodní společnosti. 1. vyd. Praha: HZ, 1996, 117 s. ISBN 80-860-0906-8.

Literatura

91

HISRICH. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996, 501 s. ISBN 80-858-6507-6. International Marketing- Management. 3. vyd. Berlin: Heidelberg New York, 2005. ISBN 10-3-540-25801-9. KISLINGEROVÁ, Eva a Ivan NOVÝ. Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2005, 422 s. ISBN 80-7179-847-9. KOTRBA, Tomáš. Učebnice manažerské komunikace a dovedností. 1. vyd. 2009. ISBN 978-80-87314-02-9. LUTHANS, Fred; DOH, Jonathan P. International management: culture, strategy, and behavior. 7th ed. Boston: McGraw-Hill/Irwin, 2009. 619 s. 261. MACHKOVÁ, Hana; ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva; SATO, Alexej. Mezinárodní obchodní operace. 5.,aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 240 s. ISBN 9788024732374. NÝVLTOVÁ, Romana. Finanční management nadnárodních podniků: Financial management of multinational enterprises : zkrácená verze Ph.D. Thesis. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické, 2005, 182 s. ISBN 80214-2973-9. POŠVÁŘ, Zdeněk a Helena CHLÁDKOVÁ. Management: distanční studijní opora. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 261 s. ISBN 978-80-7375-347-4. RIEDEROVÁ, S. -- PINKOVÁ, P. -- SÁBLÍKOVÁ, I. -- DOBIÁŠOVÁ, A. Assessment of foreign exchange risk within South Moravian Region. [CDROM]. In PEFnet 2012. s. 1--8. ISBN 978-80-7375-669-7. Riederová, Sáblíková, Pinková, Dobiášová. Assessment of foreign exchange risk within South Moravian Region. [CD-ROM]. In PEFnet 2012. s. 1--8. ISBN 978-80-7375-669-7. SELDÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2000. 101 s. ISBN 8071794228.

Literatura

92

SEREGHYOVÁ, Jana. Čínská konkurence včera, dnes a zítra. In: Scientia et Societas: časopis pro společenské vědy a management. Praha: Newton College, 2010, s. 73. ISSN 1801-71. SMYCZEK, Mario Glowik; Slawomir. International marketing management: strategies, concepts and cases in Europe. München: Oldenbourg. ISBN 978-348-6597-493. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4. ŠRONĚK, Ivan. Etiketa a etika v podnikání. 1. vyd. Praha: Management Press, 1995, 213 s. ISBN 80-856-0394-2. ŠTRACH, Pavel. Mezinárodní management. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 167 s. ISBN 9788024729879. Verbeke, A., 2009. International Business Strategy, Cambridge: Cambridge University Press. ZADRAŽILOVÁ, Dana. Mezinárodní management. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica, 2004, 182 s. ISBN 80-245-0683-1. Elektronické zdroje Aktuální ekonomický vývoj a hospodářšká politika zemí uskupení BRIC a jejich vyhlídky. In: Parlamentní institut [online]. 2011 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.google.cz/search?hl=cs&output=search&sclient=psyab&q=srovn%C3%A1vac%C3%AD+studie%2C+Cupalov%C3%A1%2C+2011 &btnG=. China's Population Poised to Crash in Perfect Demographic Storm. MISH'S Global Economic Trend Analysis [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://globaleconomicanalysis.blogspot.cz/2012/05/chinaspopulation-poised-to-crash-in.html CzechTrade a CzechInvest se sloučí. Marketing a media [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-59450120-czechtradea-czechinvest-se-slouci.

Literatura

93

CzechTrade. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/statni-podporaexportu/czechtrade.html. Čína: základní informace o teritoriu. Ministerstvo zahraničních věci ČR [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/cina/index.html. Čínští výzkumníci se zajímají o české strojírenství nebo nanotechnologie. CzechInvest [online]. 2010 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/cinsti-vyzkumnici-se-zajimaji-o-ceskestrojirenstvi-nebo-nanotechnologie. Economic Structure of China - Chinese Economic Profile. Economy Watch [online]. 2010 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.economywatch.com/world_economy/china/structure-ofeconomy.html. Ekonomové spočítali mzdy na celém světě. Novinky.cz [online]. 2012 [cit. 201304-09]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/263380ekonomove-spocitali-mzdy-na-celem-svete-jak-jsou-na-tom-cesi.html. Elektronika a elektrotechnika. CzechInvest [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/elektrotechnika-a-elektronika. Globalization in China. Economy Watch [online]. 2010 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.economywatch.com/economicstheory/globalization/china.html. HONCŮ, Marek. Manažerské rozhodování. In: [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: www.fd.cvut.cz/personal/honcumar/W1MR_01.ppt. Is China on your radar?. EUSME Centre [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.eusmecentre.org.cn/content/china-your-radar. Jak napsat podnikatelský plán: Publikace za podpory agentury CzechInvest. In: [online]. 2005 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf

Literatura

94

Knowing your partners in China. EUSME Centre [online]. 2013 [cit. 2013-0410]. Dostupné z: http://www.eusmecentre.org.cn/content/knowing-yourpartners-china. Obchodní rejstřík. Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: www.justice.cz. Rizika v mezinárodním obchodě. BussinesInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rizika-v-mezinarodnim-obchode13210.html. Rozvoj podnikání. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/faze-podnikani/rozvoj-podnikani.html. Seznam čínských provincií podle hustoty zalidnění. Wikipedie.org [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BDch_ provinci%C3%AD_podle_hustoty_zalidn%C4%9Bn%C3%AD, 20. 3. 2013. Some like it hot: Which emerging economies are at greatest risk of overheating?. The Economist [online]. 2011 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/18895150. Statistika platební bilance: Přímé zahraniční investice. Česká národní banka [online]. 2013 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html. Swot Analysis. Management study guide [online]. 2008 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.managementstudyguide.com/swot-analysis.html. The BRICs Remain in the Fast Lane. June 24, 2011 Issue No: 11/06 2 BRICs Monthly Goldman Sachs Global Economics, Co mmodities and Strategy Research [online]. 2011 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.goldmansachs.com/our-thinking/topics/brics/brics-reportspdfs/brics-remain-in-the-fast-lane.pdf. The most surprising demographic crisis. The Economist [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/18651512.

Literatura

95

TOMŠÍK, Pavel. Řízení lidských zdrojů. In: [online]. 2009 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: www.vuchs.cz/OPVpK/dokumenty/Tomsik-RLZ.pdf. Typy organizačních struktur a jejich členění. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/typy-organizacnich-strukturcleneni-2840.html#!&chapter=1. Výstupy sektorových studií: Elektotechnický průmysl. Budoucnost profesí [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.budoucnostprofesi.cz/sektorove-studie/eltech.html. Vývoj kurzu CNY/EUR. Patrice online [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.patria.cz. Zákoník práce: Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce. Zákoník-práce.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://zakonik-prace.cz/5zakonikprace.html.

Přílohy

96

Přílohy


A


Zdroj: interní informace podniku JULI Motorenwerk, s. r. o.

97

Čínské elektromobily

B Čínské elektromobily

Zdroj: interní materiál JULI Motorenwerk, s. r. o.

98


C Vizualizace průmyslových zón Obr. č. 1

Suzhou

Zdroj: interní materiál Suzhou Obr. č. 2

Kunshan

Zdroj: interní materiál z Kunshan

99


Obr. č. 3

Wuxi

Zdroj: interní materiál Wuxi Obr. č. 4

Shaoxing

Zdroj: interní materiál Shaoxing

100


Obr. č. 5

Changzhou

Zdroj: interní materiál Changzhou Obr. č. 6

Nigbo

Zdroj: interní materiál Nigbo Obr. č. 7

Putian

Zdroj: interní materiál Putian

101

Ukázka obchodní licence pro podnikání v Číně

102

D Ukázka obchodní licence pro podnikání v Číně

Zdroj: http://www.eusmecentre.org.cn/content/knowing-your-partners-china, 20. 3. 2013


103

E Výchozí charakteristiky pro odvození VZZ a bilance Tab. 1

Předpokládaný vývoj vyráběného množství Množství KION (ks) 25 700

Celkem množství (ks)

2012

Množství JH (ks) 4 700

2013

6 450

28 035

34 485

2014

8 330

30 592

38 922

2015

10 760

33 392

44 152

2016

13 090

36 461

49 551

2017

15 610

39 824

55 434

2018

18 290

43 513

61 803

2019

21 220

47 560

68 780

2020

24 180

52 001

76 181

Roky

30 420

Zdroj: vlastní práce dle interních materiálů JULI Motorenwerk, s. r. o. Tab. 2

Předpokládaný vývoj tržeb a materiálové potřeby Obrat KION (tis. EUR) 9 010

Celkem Obrat (tis. EUR)

Celkem materiál (tis. EUR)

2012

Obrat JH (tis. EUR) 1 149

10 159

4 473

2013

1 583

9 801

11 384

5 018

2014

2 066

10 663

12 729

5 615

2015

2 692

11 605

14 296

6 309

2016

3 280

12 632

15 913

7 026

2017

3 909

13775

17 664

7 806

2018

4 584

14 981

19 565

8 652

2019

5 321

16 321

21 641

9 577

2020

6 058

17 785

23 843

10 588

Roky



Tab. 3

104

Detailní seznam strojního zařízení Pořadí

Částka v tis. EUR

1.

Stroje Vtahovací linka

2.

Impregnační zařízení

600

3.

Soustružení rotorů

90

4

Vyvažování rotorů

40

5.

Lisování rotorů

50

6.

Lisování statorů

50

1 650

8.

Ohřev hliníkových koster pro statory Soustružení statorů

9.

Montážní linka

120

10.

Zkušebna

350

11.

Vtahovací linka

350

12.

Montáž a zkoušení

170

13.

Nástroje a přípravky

100

14.

Regály

70

15.

Manipulační technika

130

7.

40 90

17.

Vybavení příjmu zboží a laboratoře kvality Vybavení IT

18.

Dovybavení haly a kanceláří

300

19.

Zřizovací výdaje

150

16.

Celkem

300 350

5 000



Tab. 4 Stroje 1. 2. 3. 4

105

Rovnoměrnné odpisování strojního zařízení v tis. EUR 2012 206,25

2013 206,25

2014 206,25

2015 206,25

2016 206,25

2017 206,25

2018 206,25

2019 206,25

2020 566,25

2012 206,25

75,00 11,25 5,00

75,00 11,25 5,00

75,00 11,25 5,00

75,00 11,25 5,00

75,00 11,25 5,00

75,00 11,25 5,00

75,00 11,25 5,00

75,00 11,25 5,00

0,00 0,00 0,00

75,00 11,25 5,00

5.

6,25

6,25

6,25

6,25

6,25

6,25

6,25

6,25

0,00

6,25

6.

6,25

6,25

6,25

6,25

6,25

6,25

6,25

6,25

0,00

6,25

7.

5,00

5,00

5,00

5,00

5,00

5,00

5,00

5,00

0,00

5,00

8.

11,25

11,25

11,25

11,25

11,25

11,25

11,25

11,25

0,00

11,25

9.

15,00

15,00

15,00

15,00

15,00

15,00

15,00

15,00

0,00

15,00

10.

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

0,00

43,75

11.

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

0,00

43,75

12.

21,25

21,25

21,25

21,25

21,25

21,25

21,25

21,25

0,00

21,25

13.

12,50

12,50

12,50

12,50

12,50

12,50

12,50

12,50

0,00

12,50

14.

8,75

8,75

8,75

8,75

8,75

8,75

8,75

8,75

0,00

8,75

15.

16,25

16,25

16,25

16,25

16,25

16,25

16,25

16,25

0,00

16,25

16.

37,50

37,50

37,50

37,50

37,50

37,50

37,50

37,50

0,00

37,50

17.

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

43,75

0,00

43,75

18.

37,50

37,50

37,50

37,50

37,50

37,50

37,50

37,50

0,00

37,50

19.

37,50

37,50

37,50

37,50

Celkem

644

644

644

644

37,50 606

606

606

Zdroj: vlastní práce dle interních materiálů JULI Motorenwerk, s. r. o

606

566

644


Tab. 5

106

Předpokládaná rozvaha nové společnosti v EUR

Roky Dlouhodobý majetek Zásoby Pohledávky Finanční majetek Aktiva

Vlastní kapitál Hospodářský výsledek

2012 4 678 125 642 995 706 075 261 548 6 288 743 4 000 000 -1 675 620

2013 4 034 375 919 971 999 405 287 227 6 240 978 4 000 000 -1650 009

2014 3 390 625 982 568 1 117 547 300 347 5 791 088 4 000 000 -826 504

2015 2 746 875 788 665 1 255 108 447 264 5 237 912 4 000 000 791 002

2016 2 140 625 878 310 1 397 026 1 867 184 6 283 144 4 000 000 2 782 435

446 910

-997 000 497 709

2017 1 534 375 867 320 1 550 743 1 834 726 5 787 165 4 000 000 3 934 248 -2 700 000 552 917

2018 928 125 961 333 1 717 663 894 797 4 501 918 4 000 000 3 789 068 -3 900 000 612 850

5 237 912 0

6 283 144 0

5 787 165 0

4 501 918 0

Odvod zisku Závazky Bankovní úvěry Pasiva Aktiva – pasiva

364 364 3 600 000 6 288 744 0

390 988 3 500 000 6 240 978 0

417 592 2 200 000 5 791 088 0

Zdroj: vlastní práce po rozhovoru s vedením společnosti

2019 3 321 875 957 664 1 899 932 309 047 6 488 518 4 000 000 2 810 172 -3 700 000 678 345 2 700 000 6 488 518 0

2020 2 755 625 1 055 840 2 093 226 287 755 6 192 446 4 000 000 2 444 559 -2 800 000 747 886 1 800 000 6 192 446 0


F Vizualizace nové pobočky v Číně Obr. č. 8

Vizualizace interiéru budovy v Číně


107


Obr. č. 9

Ukázka výrobní části budovy v Číně


108

Hodnocení spolupráce s vedením vybraného podniku

109

Kritické faktory úspěchu při zakládání zahraničních poboček českých společností v Číně

Recommend Documents