Kritéria výběru software pro malé a středně velké společnosti

Kritéria výběru software pro malé a středně velké společnosti Petr Macák Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze e-mail: [email protected] Abstrakt: text uvádí přehled potřebného software pro malé a střední firmy podnikající v oblasti obchodu a běžných služeb členěný do jednotlivých kategorií. Popisuje a porovnává hlavní výhody a nevýhody komerčního, open source a free software pro jednotlivé kategorie. Navrhuje kritéria pro hodnocení a výběr software v jednotlivých kategoriích. Dává doporučení managementu společností dle jakých kritérií sw vybírat a jak se orientovat na trhu sw. Klíčová slova: malé a střední podniky, software, kritéria hodnocení, Open Source Software, Free Software. Abstract: the article is about necessery software for small and middle-sized companies undertaking in business and common services area divided in several categories. The article describes and compares main advantages and disadvantages of commerce, open source and free software for each cathegory. It designs criteria for evaluation and software selection in each cathegory. It advices the companies management how to use the criteria for software choice and how to orientate in the software market. Key world: small and middle-sized companies, software, criteria of evaluation, Open Source Software, Free Software.

1. Úvod Výběr vhodného software pro malé a střední společnosti je klíčovým faktorem, který můţe v nemalé míře ovlivnit úspěšnost hospodaření celé společnosti. Pro účely této práce budeme společnosti rozdělovat podle kritéria počtu zaměstnanců, a to na mikro společnosti s maximálně 10 zaměstnanci [Vébr 1999], které jsou tvořeny často jen jedním člověkem – majitelem firmy, dále malé společnosti do 25 zaměstnanců a středně velké společnosti s maximálním počtem 250 zaměstnanců. Protoţe tyto společnosti mohou podnikat v různých oborech, které mají specifické potřeby na software, jako jsou projektové kanceláře vyţadující speciální software pro tvorbu projektů, počítačové školy vyţadující software, který vyučují, atd., zaměříme se pouze na společnosti podnikající v oblasti obchodu a běţných sluţeb bez poţadavků na úzce zaměřený software. Uvedené společnosti si vzhledem ke své velikosti zpravidla nemohou dovolit zaplatit zdlouhavý a drahý vývoj software na míru nebo upravení na míru velkého ERP systému, a proto se snaţí pro své podnikatelské aktivity vyuţít jiţ hotový software – typový aplikační software (TASW) [Voříšek 2008], který je na trhu běţně nabízen. V nabídce je velké mnoţství různých softwarových produktů lišících se nejen účelem uţití, funkcionalitou, snadností ovládání, cenou, ale i mnoha dalšími aspekty. Práce si klade za cíl zmapovat dostupný software pro tyto společnosti dle

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2011

121

Petr Macák

jednotlivých kategorií, vysvětlení kladů a záporů software dle jejich licence a nabídnout moţnost, jak dle jednotlivých kritérií vybrat ten poţadovaný software.

2. Software dle licencí Software můţeme rozdělit do několika kategorií dle typu licence. Kromě moţnosti zakoupení licence, tedy tzv. „Komerční software“, můţeme vyuţít software šířený pomocí tzv. Open Source Licence nebo free software. Open Source nebo také Open Source Software (OSS) je specifickým případem TASW [Voříšek 2008], který je často zmiňován jako alternativa ke komerčnímu software. Jak název napovídá, jedná se o software s volně šiřitelným zdrojovým kódem. Mylnou představou je, ţe s OSS si můţe kaţdý dělat cokoliv. Open Source Iniciative definovala 54 typů smluv [OSI] definujících, co lze se software činit a za jakých podmínek. Pro všechny tyto typy smluv je společné pouze to, ţe je povoleno šířit zdrojový kód. Protoţe samotný pojem Open Source Software začal být zneuţíván [Šír 2004] a vzdálil se i od původního záměru, vytvořila Free Software Foundation tzv. Free Software, jehoţ nosnou myšlenkou je, ţe lze software pouštět, upravovat a distribuovat, a tato práva jiţ nelze dodatečně omezit např. pomocí distribuční smlouvy. To zajišťuje tzv. „copyleft“ licence [FSF]. OSS je stále více vyuţíván nejen domácnostmi, ale i ve společnostech a můţeme se zde setkat s pojmem Corporate Open Source (COS) [Gurbani, 2010]. Od OSS a free software společnosti očekávají nízké pořizovací náklady, které se blíţící nule (cenu distribučních médií, při staţení z internetu: zdarma). Na rozdíl od komerčního sw nelze zpravidla očekávat podporu. Pro malé a středně velké firmy toto však není na škodu věci, protoţe tyto společnosti nechtějí do podpory investovat prostředky, takţe ani u software, kde je podpora moţná, není zpravidla vyuţívána. U komerčního software je situace sloţitější ve výběru správné licence produktu. Mezi nejběţnější licenční modely patří prodej na počet instalací nebo současně pracujících uţivatelů. Při uţití více počítačů mohou být zajímavé tzv. multilicence, kdy software lze nainstalovat na stanovený počet počítačů a cena je niţší, neţ stejný počet single instalací. To je zajímavé zejména pro společnosti s větším počtem instalací. Další moţností je nákup software spolu s novým počítačem - Original Equipment Manufacture (OEM), který je pevně vázán na konkrétní počítač. Počítač s touto licencí musí být sloţen z předepsaného počtu komponent. U operačních systémů Microsoft Windows je nejdůleţitější částí základní deska (Motherboard), na kterou je licence vázána. V případě prodeje počítače se licence převádí spolu s počítačem na nového majitele. Základní desku bez zániku licence lze vyměnit pouze v případě jejího poškození a nemoţnosti výměny za identickou základní desku [Microsoft]. Na OEM produkty je případná podpora (aţ na výjimky) zajišťována pouze prodejcem. U OEM licencí nebývá umoţněn ani upgrade či downgrade (přechod na novější nebo starší verzi software). Budeme-li uvaţovat o mikro firmách, kde počítač pracuje několik hodin denně, a budeme předpokládat ţivotnost počítače kolem pěti let, pak OEM licence můţe být dobrou volbou. S koupí nového počítače koupíme i novou OEM verzi s novější verzí software.

122


Kritéria výběru software pro malé a středně velké společnosti

3. Popis jednotlivých kategorií potřebného SW 3.1 OS Na kaţdém osobním počítači potřebujeme nejprve mít operační systém (OS) zajišťující základní funkcionalitu. Nejvýznamnějším hráčem na poli operačních systému pro osobní počítače je společnost Microsoft, která v lednu 2009 měla dle společnosti Net Applications podíl na trhu klientských operačních systémů 88,26%. Ačkoliv toto číslo je na první pohled vysoké, podíl na trhu má dle měření Net Applications klesající tendenci. Na pomyslné druhé pozici se umístili operační systémy Mac s více neţ 9% trhu. Na třetím pomyslném místě se umístil Linux s 0,83%. Ostatní OS nezískaly významnějšího postavení na trhu. Microsoft Mezi nejrozšířenější OS na klientském počítači patří Windows XP následovaný neúspěšnými a neoblíbenými VISTAmi [Klimánek 2009] a Windows 7. Ačkoliv jsou XP nejrozšířenější, jejich prodej ustává a uţivatelé postupně přecházejí na Windows 7. Proto nemá smysl pro nová nasazení uvaţovat o jiném OS neţ Windows 7. Přehled OS je uveden v tabulce v cenách bez DPH od autorizovaného prodejce ALZA a.s. V minulosti bylo moţné koupit OEM verzi OS pouze s nákupem nového OS. Nyní jsou nabízeny tzv. legalizační sady v ceně OEM, které můţete zakoupit legitimně k jiţ staršímu počítači. Tento software je pak obdobně jako OEM vázán na konkrétní hardware.

Tabulka 1 V tabulce jsou uvedeny ceny nejprodávanějších licencí OS Microsoft dle společnosti ALZA a.s.. Malé a středně velké společnosti často potřebují, aby uţivatelé byli vzájemně propojeni v počítačové síti a mohli sdílet dokumenty a data. Pro tyto účely je dodáván balík skládající se nejen z vlastního OS, ale i dalších aplikací podporující sdílení dokumentů a dat pod názvem Small Business Server. Standardně k tomuto balíku patří MS Exchange server – poštovní server pro řešení firemní komunikace, Share Point Server – řešení pro WEbové sdílení dokumentů, Internet Information Server – WEBový server pro provoz firemní WEBové prezentace a další. V případě Standard edice je zde jednoduchý firewall pro zabezpečení přístupu zvenčí. Enterprise edice


123

Petr Macák

nabízí navíc sofistikovaný firewall - ISA Server s celou řadou nastavení a databázi MS SQL Server. MAC OS X Ačkoliv před pár lety nikdo nedával velké naděje platformě od společnosti Apple Macintosh, která dlouhodobě ztrácela trţní podíl, tak nyní vypadá vše jinak. Neúspěšná verze OS Microsoft Vista je pravděpodobnou příčinou odklonu od OS Windows ve prospěch MAC OS X [Klimánek 2009]. OS MS Vista se ovládaly jinak neţ byli uţivatelé z předchozích verzí zvyklí. Měly velké hardwarové nároky a vyţadovaly sloţité a náročné instalace ovladačů hardware, které často nebyly dostupné nebo nefungovaly správě. To v uţivatelích vyvolalo pocit, ţe OS vyţaduje pravidelnou údrţbu. V případě potřeby instalace nového software sloţité instalování a nastavování. MAC OS X je pravým opakem. Po rozbalení zakoupeného počítače Apple stačí zapnout. OS je jiţ nainstalovaný, a vše co člověk pro svou práci potřebuje, je jiţ připravené a vše funguje. Počítače s MAC OS X jsou vyhlášené tím, ţe se nic nemusí instalovat ani udrţovat, vše funguje. Stačí jen zapnout tlačítko. Odpovědí na MAC OS X od společnosti Microsoft je Windows 7, čas ukáţe jak to dopadne. Operační systém MAC OS X vyţaduje hardware od společnosti Apple, proto se kupuje zpravidla s novým hardware. LINUX LINUX je volně šířený operační systém vytvořený Linusem Torvaldsem, který má dnes celou řadu distribucí [Negus 2010]. Některé jsou šířeny zdarma (DEBIAN, FEDORA), u některých je vyţadováno zaplacení podpory. Pro oblast malých a středně velkých společností lze předpokládat vyuţití zejména volně šířených distribucí.

3.2 Kancelářský sw Ţádná společnost se ani v dnešní době elektronické komunikace neobejde bez vyřizování korespondence, tvorby ceníků, kalkulací, propočítávání marţí či návrh reklamních letáků. Rozsah těchto činností pokrývají kancelářské balíky programů skládající se minimálně z textového editoru pro psaní textů či návrh letáků a tabulkového editoru pro různé výpočty či tvorby ceníků. Pro ukládání a zpracování dat bývají kancelářské balíky rozšířeny o databázový program a zpravidla obsahují i program pro tvorbu prezentací. Poštovní klient pro elektronickou poštu bývá také často integrován do tohoto balíku. Microsoft Office V současné době je dle analytické společnosti Gartner nejrozšířenějším kancelářským balíkem Microsoft Office s 94% podílem na trhu. Ačkoliv svůj podíl oproti předchozím letům mírně ztrácí, jedná se o nepsaný standard. Balík dle zakoupené licence můţe obsahovat tyto produkty: MS Word – textový editor, MS Excel – tabulkový editor pro výpočty a tvorbu tabulek, MS Outlook – klient pro elektronickou poštu, PowerPoint – program pro tvorbu elektronických prezentací, OneNote – sofistikovaný poznámkový blok, Publisher – pro tvorbu marketingových materiálů a MS Access – databázový program. Kancelářský balík MS Office pro společnosti a podnikatele lze zakoupit v několika krabicových baleních a to jako: basic, standard, small business a profesional. Které produkty obsahují jednotlivá balení naleznete v následující tabulce č.2: 124



Tabulka 2 Ceny v tabulce jsou uvedeny bez DPH a jsou převzaty z ceníku autorizovaného prodejce ALZA a.s. Veškeré ceny jsou pro českou lokalizovanou verzi, za anglickou nebo mezinárodní verzi zaplatíte více. Zakoupením balíku Office 2007 nyní získáváte i právo upgrade na verzi Office 2010, která by dle slov Microsoftu měla být od září 2010 volně v prodeji. Microsoft Works Společnost Microsoft dodává i velmi jednoduchý balík pod názvem Works ve verzi 9.0 za cenu 920,-Kč určený pro základní práci. Balík obsahuje textový editor, kalendář, organizér a databázový systém. Tento software pro svoji jednoduchost o omezené moţnosti je určen spíše pro domácnosti, proto se jím dále nebudeme zabývat. Open Office Na rozdíl od MS Office, který lze provozovat pouze na operačních systémech Microsoft, Open Office vznikl jako OSS a je moţné ho provozovat na různých operačních systémech jako jsou MS Windows, Linux, Mac OS X a Solaris [OpenOffice 2010]. Open Office vznikl jako alternativa k MS Office a svojí funkcionalitou i ovládáním se velmi podobá svému konkurentovi. Pro ukládání souborů pouţívá nejen ISO standard, ale také mnoho dalších formátů včetně nejrozšířenějších MS Office. Výhodou OpenOffice je také moţnost přímého exportu do formátu Adobe Reader [Hájek 2008]. Balík OpenOffice obsahuje: Writer – textový editor (alternativa MS Office), Calc – tabulkový procesor (alternativa MS Excel), Impress – nástroj pro tvorbu prezentací (alternativa MS powerpoint), Draw – program pro vektorovou grafiku, Base – program pro návrh jednodušších databázových aplikací s vestavěnou databází (alternativa MS ACCESS). Uvaţíme-li vyzrálost třetí verze produktu, podobnost s Microsoft Office a bezkonkurenční cenu open source – zdarma, můţe tento software představovat velmi zajímavou alternativu kancelářského balíku. 602Office Jedná se o open source Open Office doplněný o českou podporu. Cena tohoto software je 998,- Kč ročně. Součástí je téţ rozsáhlá lokalizovaná dokumentace.


125

Petr Macák

3.3 Účetní a personální sw Jedním z klíčových programů pro vedení firemní evidence je účetní software. Je nejen důleţitý pro zákonnou povinnost vedení účetnictví, ale i proto, aby manaţer společnosti měl přehled o ekonomických ukazatelích pro další strategické rozhodování. Absence ekonomických ukazatelů nebo jejich zkreslení můţe vést ke špatnému rozhodnutí, které můţe způsobit i zánik společnosti. Proto je třeba volit takový program, který pokryje bezchybně nejen celou poţadovanou problematiku, ale z jeho výstupů lze zjistit všechny poţadované ukazatele. Účetní software je velmi provázán s legislativou, kde stále dochází ke změnám zákonů, novelizacím, změnám sazeb DPH atd., a na toto vše musí účetní software reagovat. Z těchto důvodů nepřipadá v úvahu pouţití celosvětově pouţívaného software, ale je třeba se zaměřit na software napsaný pro zákony této země. Také je u tohoto software klíčově důleţité, zda dodavatel se zavazuje upravovat – aktualizovat software dle budoucích legislativních změn a za jakých podmínek. Ačkoliv všechny účetní programy uvedené v přehledové tabulce mají demoverzi na plné vyzkoušení zdarma, není to s testováním jednoduché. U textového editoru velmi snadno a rychle ověříte jak se vám píše dopis, formátuje písmo či odstavec. Po pár minutách máte představu, zda vám program vyhovuje. Pokud opomeneme vyzkoušet nějakou sloţitější funkcionalitu (jako např. styly) a dodatečně zjistíme, ţe to textový editor neumí, obejdeme se bez toho. Na vyzkoušení účetního software potřebujete vyzkoušet všechny potřebné agendy (pokladna příjem, výdej, vystavení faktury odeslané a přijaté...) a následně udělat účetní uzávěrku a zkontrolovat, ţe vše je, jak potřebujeme. Ne vše se dá dobře vyzkoušet. Např. napojení účetnictví na banku nebo platební centrálu pro platební karty vyţaduje v mnohých případech spolupráci s bankou a je časově náročnější. Teprve kdyţ jsou účetní data zadána, můţe manaţer zkoumat výstupy, zda v nich je vše, co potřebuje. Výběru účetního software je vhodné věnovat náleţitou péči a čas. Zatímco v případě kancelářského software jsou si jednotlivé produkty podobné, u účetního software jsou rozdíly aţ propastné.

126



Tabulka 3 - Přehled účetního software pro malé a středně velké firmy (ceny bez DPH) [Bartoš 2009] SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2011

127

Petr Macák

3.4 WEBové obchody Software pro WEBové obchody existuje celá řada od těch nejjednodušších aţ po velice rozsáhlé obchody s celou řadou automaticky provázaných agend (účetnictví, banka...). Ačkoliv nabídka je rozsáhlá, pokud si nevystačíme s tím nejhrubším základem, vyţaduje software úpravu na míru jako změna šablon ovlivňujících vzhled CSS, doprogramování funkcionalit, navázání na platební bránu banky, chcete-li umoţnit platby platebními kartami. Proto v tomto případě budeme spíše neţ konkrétní software volit dodavatele, z čehoţ vyplyne konkrétné software řešení.

4. Nejčastější chyby při výběru software Častou chybou při výběru software je, ţe zadavatel přesně neví co potřebuje, nedokáţe tedy definovat na co se při výběru software zaměřit. Dle diskusních fór je další často opakující se chybou podlehnutí reklamě a dobře zpracovanému marketingu. Také je vhodné slepě nedůvěřovat referencím, ale posoudit jejich relevanci.

5. Kritéria hodnocení sw Mnohá kritéria hodnocení software jsou pro všechny kategorie společná. Čím je software úţeji zaměřen, tím nabývají na významu specifická kritéria. Kritéria platná pro všechny kategorie software:  Cena. Při stanovení ceny je vhodné vyuţít přístup TCO (Total Cost of Ownership) – analýzu celkových nákladů vlastnictví [Voříšek 2008]. Do ceny software je třeba započíst kromě vlastní pořizovací ceny i cenu na potřebné aktualizace, odbornou literaturu nebo případná školení. Např. u účetního software ABRA se můţe zakoupit tzv. roční licenční podpora, která v sobě zahrnuje update, obsahující všechny legislativní změny, které je třeba aplikovat.  Licenční model  Počet instalací  Počet positivních referencí  Snadnost ovládání  Produktivita a efektivnost  Funkcionalita hodnotí jak software plní to, co se od něj očekává.  Podpora zda a na jaké úrovni je dostupná podpora pro řešení nestandardních situací (WEBový portál, servisní linka...)  Dostupnost aktualizací je důleţité pro OS z hlediska bezpečnostních rizik a u účetního software z hlediska legislativních změn.  Funkčnost vyjadřuje, v jakém rozsahu plní software naše očekávání.  Opravování chyb. V programovém vybavení se i přes veškerou snahu výrobců objevují chyby. Toto kritérium vyjadřuje, jak dlouho vzhledem k závaţnosti problému trvá, neţ je vydána „záplata“, která chybu opravuje.

128



Specifická kritéria pro operační systém:  Funkčnost požadovaného aplikačního software. Rozhodnete-li se např. pro MS Office, budete muset zvolit OS od Microsoftu, protoţe na jiném OS tyto aplikace nefungují. Pokud zvolíte např. Open Office, ten lze nainstalovat na většinu OS. Proto aplikační software často rozhoduje o vlastním OS.  Bezpečnost. Toto kritérium obsahuje rozsáhlou problematiku a někdy je vhodné ho i rozdělit do několika samostatných kritérií. Kromě zajištění bezpečnosti ve smyslu ochrany proti neoprávněnému přístupu k datům a sluţbám (šifrování souborů, firewall...) také zálohování dat všech našich aplikací (pokud neřeší aplikace samostatně). Specifická kritéria pro kancelářský software:  Přenositelnost/kompatibilita souborů. Nepsaným standardem je MS Office a proto se běţně na WEBu i v elektronické poště setkáme se soubory typu .doc (MS Word), .xls (MS Excel) a .ppt (MS PowerPoint). Proto je důleţité, jak s těmito nejběţnějšími typy souborů dokáţe kancelářský software pracovat. Specifická kritéria pro účetní software:  Právní forma podnikání/typ organizace (ţivnostník, právnická osoba).  Povinnost vedení účetnictví/daňové evidence  Plátce/neplátce DPH  Rozsah vedení účetnictví (zda vše či vymezené části jako mzdové účetnictví atd.)  Modularita (moţnost rozšiřování modulů o další agendy, jako např. mzdové účetnictví, skladové hospodářství, evidence investičního majetku...)  Podpora banky. Bude-li velký objem transakcí veden přes běţný účet, je výhodné, kdyţ účetní software umí přebírat informace o bankovních pohybech v elektronické formě. Tato funkcionalita je závislá nejen na účetním software, ale také na konkrétní bance.  Nastavení přístupových práv uživatelům, aby v případě více uţivatelů mohl kaţdý přistupovat jen k těm agendám, které k práci potřebuje, tzv. princip nejmenších práv [Mottie 2010].  Přenositelnost souborů. V případě potřeby změny účetního software je důleţitá schopnost přenosu dat z jednoho účetního software na jiný. U těchto programů ţádný standard souborů neexistuje a můţeme se spolehnout na export do textového nebo XML formátu.

6. Jak vybrat software Kaţdá společnost má jiné poţadavky na software a proto bude jednotlivým kritériím přiřazovat různé váhy. Ve všech případech výběru software je však dobré se drţet následujícího postupu: 1. Získat informace o dostupných produktech. Nejprve pro kaţdou poţadovanou kategorii software sestavíme seznam všech dostupných produktů. Informace můţeme získat z internetových recenzí, časopisů,


129

Petr Macák

2.

3.

4.

5.

130

internetových obchodů prodávajících software, poptáním se po známých, zjištěním, co obdobné společnosti pouţívají za software. Definovat požadavky – stanovit kritéria. Kaţdá kategorie software bude mít rozdílná kritéria. Zatímco u účetního software je kladen důraz na soulad s legislativou a garance aktualizací, u textového editoru bude důleţitá snadnost psaní, editace a tisku. Zúžení výběru. Není rentabilní získat informace o všech dostupných produktech, se všemi se podrobně seznámit, případně nainstalovat demoverzi a vše důkladně vyzkoušet. Proto je dobré učinit před výběr vybrat nejnadějnější skupinu kandidátů, které následně podrobíme podrobnějšímu zkoumání. Vyzkoušet demo verzi. Většina programů nabízí demo verzi – moţnost vyzkoušení. Ţádná reklama či reference vám nepomůţe při výběru tak, jako kdyţ program pečlivě vyzkoušíte a poznáte jeho slabá a silná místa. Častou chybou je, ţe se nevyzkouší celá šíře poţadovaných činností. Např. při výběru účetního software nestačí jen vystavit daňový doklad (fakturu), ale udělat si i uzávěrku a daňové přiznání, abychom věděli jak bude s programem náročné dané úkony provádět. Kromě kontroly, ţe program umí vše potřebné, získáme také moţnost srovnání. Provést více kriteriální analýzu. Na základě získaných informací je nyní potřeba obodovat jednotlivá kritéria, stanovit váhu kritérií a provést více kriteriální hodnocení. Více kriteriální hodnocení nám umoţňuje posuzovat software z pohledu velkého mnoţství kritérií, transparantně s vyjádřením významu jednotlivých kritérií. Nejprve je vhodné zvolit strategii vyřazování [Fotr 2010]. Začneme tím, ţe vybereme ta kritéria, která jsou pro náš software klíčová a kde nesplnění kritéria je nepřijatelné. Tím můţe dojít k vyřazení nevyhovujících programů a zúţení skupiny výběru. Metod pro více kriteriální hodnocení je hodně. Pro výběr software popíšeme metodu zaloţenou na přímém – expertním stanovení dílčích ohodnocení [Fotr 2010], tedy na přímém přidělení bodů ze stanoveného rozsahu hodnotitelem ke kaţdému kritériu. Tato metoda je transparentní, snadno aplikovatelná a proto i často pouţívaná v recenzích odborných časopisů pro hodnocení software. Tato metoda umoţňuje i nelineární hodnocení jednotlivých kritérií. Na hodnotitele je však kladen velký důraz, ţe dokáţe dobře stanovit bodové hodnocení pro jednotlivá kritéria. Ukaţme si to na příkladu výběru software, kde zvaţujeme mezi třemi různými programy a stanovili jsme si 5kritérií. Pro kaţdé kritérium jsme zvolili stupnici o deseti bodech. Hodnoty tedy mohou být v intervalu 0-10, kde čím více bodů, tím lépe. Příklad bodování je uveden v tabulce č.4:



Tabulka 4 Nyní provedeme normování pro kaţdé kritérium (sloupec). Hodnoty po normování (součet sloupce je jedna) vypadají takto:

Tabulka 5 Celkové ohodnocení variant jako váţený součet dílčích variant vzhledem k jednotlivým kritériím vyjadřuje vztah [Fotr 2010]: n j

j

H=

vi*h i

j=1,2...m

i 1 j

kde H je celkové ohodonocení j-té varianty vi váha i-tého kritéria j h i dílčí ohodnocení j-té varianty vzhledem k i-tému kritériu n počet kritérií hodnocení m počet variant Nyní bude potřeba stanovit váhy kritérií. Za čím významnější kritérium je hodnotitelem povaţováno, tím je kritérium významnější a jeho váha vyšší. Můţeme zvolit metodu pro stanovení vah kritérií na základě dopadů variant [Fotr 2010]. Kritériím přiřadíme pořadí dle důleţitosti. Kritériu s největší důleţitostí přiřadíme 1, druhému nejvýznamnějšímu 2 a takto postupujeme aţ ke kritériu s nejmenší důleţitostí, které dostane nejvyšší pořadové číslo. V následujícím kroku přiřadíme kaţdému kritériu procentuelně vyjádřenou váhu kritéria. V tomto procentuelním vyjádření nelineárně ohodnotíme významnost jednotlivých kritérií, které následně převedeme na normované váhy viz tabulka č.6:

Tabulka 6 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2011

131

Petr Macák

6.

Vybrat vítězný produkt. Na hodnocení vybereme vítěze.

základě

výsledků

více

kriteriálního

Po vynásobení normovaných hodnot z tabulky 5 s normovanými váhami z tabulky 6 dostáváme výsledné pořadí, kde v hodnocení dopadl nejlépe software B.

Tabulka 7 Přehled dostupného sw hodnoceného dle kritérií

7. Závěr Práce poskytuje ucelený přehled software uţívaného v malých a středně velkých firmách s návrhem kritérií pro hodnocení. Dále je popsán způsob více kriteriálního hodnocení umoţňující vyhodnotit jednotlivé software a rozhodnout se pro nejvhodnější.

8. Literatura [Bartoš 2009] Bartoš, J.: Jak vybrat nejlepší účetní program do firmy, 18.03.2009, dostupné on-line na adrese: http://www.zive.cz/clanky/jak-vybrat-nejlepsi-ucetniprogram-do-firmy/sc-3-a-145412/default.aspx [Elmblad 2010] Elmblad, S.: 6 Tips for Choosing Small Business Acounting Software, dostupné on-line na adrese: http://financialsoft.about.com/od/smallbusiness/ss/Accounting_Soft.htm [Fotr 2010] Fotr, J., Švecová, L. a kolektiv: Manažerské rozhodování postupy, metody a nástroje, 2010, ISBN 978-80-86929-59-0 [FSF] The Free Software Definition. Free Software Foundation, dostupné on-line na adrese http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html, 2009 [Gurbani, 2010] Gurbani, V.K.: Managing a corporate open source software asset, Communications of the ACM, Association for Computing Machinery, Inc. Feb 1, 2010 [Hájek, 2008] Hájek, P.: Jak zvolit správný kancelářský balík, aneb alternativy k Microsoft Office, 14.05.2008, dostupné on-line na adrese: http://www.slunecnice.cz/tipy/jak-zvolit-spravny-kancelarsky-balik/ [Karels, 2003] . Karels,M.J.: Commercializing Open Source Software, Queue, pages 46-55, ISSN:1542-7730, 2003 [Klimánek 2009] Klimánek, O.: Microsoft dále ztrácí uţivatele. Podíl Windows klesá. dostupné on-line na adrere: http://www.dsl.cz/clanek/1313-microsoft-dale-ztraciuzivatele-podil-windows-klesa [Microsoft] Nákup software s počítačem (OEM), dostupné on-line na adrese http://www.microsoft.com/cze/licence/oem/default.mspx

132



[Mottie 2010] Motiee,S., Hawkey,K., Beznosov, K.: Do Windows Users Follow the Principle of Least Privilege? ISBN:978-1-4503-0264-7 [Negus 2010] Negus, Ch., Johnson, E.F.: Fedora Bible 2010 Edition: Featuring Fedora Linux 12, 2010, ISBN:0470554193 [OpenOffice 2010] Open Office Org Authors Team: Team Getting Started with Open Office .org 3: OpenOffice.org 3.0, 2010, ISBN: 9781440451775 [OSI] The Approved Licenses. Open Source Initiative, dostupné on-line na adrese http://www.opensource.org/licenses/. [Šír 2004] Šír, I.: Moţnosti vyuţití technologií Open Source a Free Software v malých a středních podnicích, Systémová Integrace 3/2004. [Vebr 1999] Veber, J. a kolektiv: Podnikání v malé a střední firmě. Vysoká škola ekonomická, 1999. [Voříšek 2008] Voříšek, J. a kolektiv: Principy a modely řízení podnikové informatiky. Vysoká škola ekonomická 2008, ISBN: 978-80-245-1440-6


133

Kritéria výběru software pro malé a středně velké společnosti

Recommend Documents