Kritéria uplatňovaná při výběru ředitele v konkurzním řízení

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Kritéria uplatňovaná při výběru ředitele v konkurzním řízení

2013

Renata Brychová

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Centrum školského managementu Renata Brychová Kritéria uplatňovaná při výběru ředitele v konkurzním řízení

Criteria applied in selecting the director in bankruptcy proceedings

Bakalářská práce

Studijní program: Specializace v pedagogice Studijní obor: Školský management

Vedoucí práce: RNDr. Jindřich Kitzberger

2013

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně a citovala všechny použité prameny a literatury. Dále prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s trvalým uložením elektronické verze mé práce v databázi meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací.

V Turnově dne: 19.4.2013

Renata Brychová ………………………….. podpis

Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování RNDr. Jindřichu Kitzbergrovi za jeho cenné rady, vstřícnost a pomoc při získání potřebných informací a podkladů.

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá procesem získávání a výběru ředitele školy. Cílem práce je posoudit proces získávání a výběru ředitelů škol v Libereckém kraji a navrhnout doporučení pro zřizovatele škol. V teoretické části jsou vymezeny pojmy z oblasti řízení lidských zdrojů a konkurzních řízení. V praktické části je vyhodnocen průzkum, který spočívá v dotazníkovém šetření a analýze dokumentů. Na základě tohoto sběru jsou navržena doporučení pro zřizovatele škol. Hlavním doporučením je rozšíření kritérií výběru ředitelů škol. Klíčová slova: výběr pracovníků, konkurzní řízení, dotazníkové šetření

ABSTRACT This bachelor thesis is focused on analysing the process of recruitment and personnel selection of school headmaster. The goal is to review the process of recruitment and personnel selection of school headmaster in the Liberec region and make proposals for a school founders. The theoretical part gives concepts of human resource management and bankruptcy proceedings. The practical part of the thesis includes research via questionnaire and document analysis. Based on the data of research are suggested recommendations for the school´s founder. The main recommendation is to expand the criteria for the selection of school headmaster. Keywords: personnel selection, bankruptcy proceedings, questionnaire investigation

OBSAH 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 7

2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA ........................................................................... 8 2.1 ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR PRACOVNÍKŮ......................................................................... 8 2.1.1

Postup a možnosti získávání pracovníků ...................................................... 8

2.1.2

Postup a možnosti výběru pracovníků .......................................................... 9

2.1.3

Výběrový pohovor ....................................................................................... 10

2.2 KONKURZNÍ ŘÍZENÍ .............................................................................................. 11 2.2.1

Úloha zřizovatele v konkurzním řízení........................................................ 11

2.2.2

Konkurzní komise a její činnost .................................................................. 13

2.2.3

Kritéria pro výběr ředitele školy ................................................................. 14

2.3 KOMPETENCE ŘEDITELE ŠKOLY JAKO KRITÉRIA VÝBĚRU ..................................... 16 2.3.1

Komunikativní a vyjadřovací schopnosti .................................................... 16

2.3.2

Dovednost koncepčně přemýšlet a formulovat vize a strategie .................. 17

2.3.3

Analytické kompetence ................................................................................ 17

2.3.4

Schopnost řídit a vést lidi............................................................................ 17

2.3.5

Ochota se rozvíjet a vzdělávat .................................................................... 18

2.3.6

Znalosti z oboru managementu ................................................................... 18

2.3.7

Řízení času .................................................................................................. 18

2.3.8

Zvládání stresu ............................................................................................ 19

2.3.9

Tvořivost ..................................................................................................... 19

3

CÍL PRÁCE........................................................................................................... 20

4

METODIKA PRÁCE ........................................................................................... 21

5

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 22 5.1 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .......................................................... 22 5.1.1

Návratnost dotazníkového šetření ............................................................... 22

5.1.2

Důležitost jednotlivých kompetencí ............................................................ 23

5.2 ANALÝZA ROZHODOVÁNÍ ZŘIZOVATELŮ V LIBERECKÉM KRAJI ........................... 32 5.2.1

Specifikace zřizovatelů ................................................................................ 32

5.2.2

Vyhodnocení realizovaných výběrových řízení ........................................... 32

5.3 ANALÝZA OZNÁMENÍ O KONKURZNÍM ŘÍZENÍ ...................................................... 33

5.4 VYHODNOCENÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................................................... 34 5.5 ZODPOVĚZENÍ VÝZKUMNÝCH OTÁZEK ................................................................. 36 5.6 DOPORUČENÍ PRO ZŘIZOVATELE .......................................................................... 37 6

ZÁVĚR .................................................................................................................. 41

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................. 44

8

SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................ 46

9

SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................... 47

1 ÚVOD Předkládaná bakalářská práce s názvem „Kritéria uplatňovaná při výběru ředitele v konkurzním řízení“ se zabývá hodnocením těchto kritérií z pohledu úspěšných kandidátů na post ředitele základní školy v Libereckém kraji. Jedním z hlavních důvodů uvedeného tématu je skutečnost, že právě tento námět je pro mnohé školy, ředitele škol a také zřizovatele škol velice aktuální. Správně vybraná kritéria mají nepostradatelnou úlohu při výběru vhodného ředitele v konkurzním řízení. Cílem práce je vymezit, popsat a zdůraznit potřebnost a důležitost některých kritérií určených zejména manažerskými kompetencemi, nezbytnými pro efektivní řízení organizace, a zároveň popsat proces výběru správného uchazeče do funkce ředitele školy. V teoretické části je uveden popis činností, který souvisí s výběrem pracovníků, a vzhledem ke specifičnosti konkurzního řízení jsou zde uvedeny také jeho charakteristiky, jako je úloha zřizovatele, činnost komise a kritéria konkurzního řízení. Praktická část je zaměřena na sběr dat v Libereckém kraji a vyhodnocení těchto dat. Je rozdělena na tři tematické části. Cílem první části výzkumného šetření je zjistit důležitost uvedených kompetencí z pohledu úspěšného uchazeče tak, jak ji vnímá on sám a jakou důležitost podle něj přikládala komise jednotlivým kompetencím v konkurzním řízení. Oba tyto aspekty důležitosti, tj. důležitost z pohledu uchazeče a důležitost z pohledu zřizovatele jsou tedy zjišťovány na základě názorů ředitelů úspěšných v konkurzním řízení na základních školách v Libereckém kraji. Cílem druhé části výzkumného šetření je zjistit pomocí analýzy rozhodnutí obcí s rozšířenou působností a jejich spádových obcí v Libereckém kraji, do jaké míry tyto obce (obce s rozšířenou působností a spádové obce) využily novely školského zákona a vyhlásily, či nevyhlásily v roce 2012 konkurzní řízení na funkci ředitele. Třetí část výzkumného šetření zjišťuje a porovnává oznámení o konkurzním řízení (inzeráty). Výstupem práce je samotné zhodnocení výsledků, potvrzení či vyvrácení předem stanovených výzkumných otázek a především vytvoření doporučení pro zřizovatele škol, které se týká samotného konkurzního řízení a kritérií uplatňovaných při výběru ředitele. 7

2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

2.1 Získávání a výběr pracovníků „Získávání (vyhledávání) a navazující výběr pracovníků jsou klíčovými personálními činnostmi, které zajišťují kvalitu lidí vstupujících do organizace. Úkolem získávání je „oslovení“ optimálního počtu uchazečů s předpoklady pro obsazované pracovní místo, z nichž si poté bude organizace vybírat pracovníka, který nejlépe vyhovuje stanoveným požadavkům.“ (Kociánová, 2010, str. 79) 2.1.1

Postup a možnosti získávání pracovníků

Postup při získávání pracovníků může obsahovat různé fáze. Komplexní seznam těchto fází při získávání pracovníků uvádí Koubek (2003): 1. Identifikace potřeby získávání pracovníků. Tento krok vychází z personálního plánování. 2. Specifikace obsazovaného místa a zvážení možných alternativ. Ze specifikace (popisu) pracovního místa jsou vybírány charakteristiky, na kterých je založen samotný proces výběru zaměstnanců. 3. Identifikování potenciálních zdrojů uchazečů (vnitřní a vnější zdroje). 4. Volba metod získávání pracovníků. 5. Formulace a uveřejnění nabídky o zaměstnání. V nabídce by měly být uvedeny požadavky

na pracovníka,

požadavky

na

dokumenty

a

informace,

které organizace požaduje od uchazeče (např. životopis, doklady o vzdělání a praxi). 6. Shromažďování dokumentů a informací od uchazečů. 7. Předvýběr.

Předvýběr je prováděn na základě shromážděných dokumentů

a informací. Jeho výsledkem je posouzení a rozdělení žádostí na ty, se kterými se bude dále pracovat a uchazeči budou pozváni k osobnímu pohovoru, a na žádosti, se kterými se již dále pracovat nebude, protože uchazeči nesplňují stanovená kritéria.

8

Konkrétní možnosti získávání pracovníků vyjmenovává Koubek (2003) následovně: -

Ústní nabídka. Jedná se o přímé oslovení vytipovaných jedinců, kteří by mohli v organizaci pracovat.

-

Doporučení potenciálního pracovníka stávajícím pracovníkem.

-

Vývěsky přímo v organizaci nebo mimo organizaci.

-

Letáky.

-

Spolupráce se vzdělávacími institucemi (především pro získání absolventů).

-

Spolupráce s úřady práce a komerčními zprostředkovateli práce.

-

Inzerce v médiích.

2.1.2 Postup a možnosti výběru pracovníků Na získávání pracovníků přímo navazuje jejich výběr. Postup při výběru pracovníků se obvykle skládá z několika fází, jejichž počet závisí na tom, kdo pracovníky vybírá. V každé z těchto fází jsou uchazeči posuzováni z hlediska způsobilosti k výkonu funkce a porovnáváni s ostatními uchazeči s cílem najít nejlepšího z nich. Molek (2008) uvádí, že při výběru pracovníků je nutné brát v úvahu jejich odborné předpoklady a osobnostní charakteristiky. Samotnému výběru pracovníků tedy musí vždy předcházet výběr kritérií, podle kterých budou uchazeči hodnoceni. Jak uvádí Šikýř, Borovec a Lhotáková (2012) kritéria výběru zaměstnanců by měla zahrnovat nezbytné, žádoucí, vítané a okrajové požadavky pro výkon práce na daném pracovním místě. Kromě zvláštních předpisů (způsobilost k právním úkonům, trestněprávní bezúhonnost, zdravotní způsobilost) by měl zaměstnavatel stanovovat tato kritéria především podle vlastních potřeb (např. dosažené vzdělání, odborná práce, specifické znalosti a dovednosti). Postup výběru pracovníků se může skládat z následujících kroků (Koubek, 2001): 1) zkoumání dotazníků a dokumentů předložených uchazečem, 2) pohovor pro doplnění informací, 3) písemné testování uchazečů, 4) výběrový pohovor, 9

5) ověřování referencí, 6) lékařské vyšetření, 7) rozhodnutí o výběru konkrétního uchazeče, 8) informování jednotlivých uchazečů o rozhodnutí. Koubek (2003) zdůrazňuje dva nezbytné kroky v postupu výběru pracovníků zkoumání dokumentů předložených uchazečem a výběrový pohovor. Ostatní kroky mohou být vynechány. Jako nejlepší metodu výběru pracovníků vyzdvihuje především pohovor. Jeho pomocí lze získat dodatečné a hlubší informace o uchazeči, ověřit údaje uvedené v písemných dokumentech a posoudit osobnost a povahové rysy uchazeče. 2.1.3 Výběrový pohovor Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, výběrový pohovor patří k nejlepší metodě výběru pracovníků.

Matějka a Vidlař (2007, str. 32) uvádí, že „Pokud hledáme

kandidáty na vyšší nebo nejvyšší manažerské pozice, zvolíme častěji metodu přímého výběru“. Osobní pohovor by měl provádět kvalifikovaný pracovník, který na základě dobře vedeného pohovoru objeví potřebné kompetence, jež budou korespondovat s požadavky na dané pracovní místo. Z hlediska důležitosti této metody je nutné řádně se na celý průběh pohovoru připravit. Jelikož pohovor je dvousměrný proces, přípravu by neměla podcenit ani jedna strana, tzn. ten, kdo volné místo nabízí ani ten, kdo se o toto místo zajímá.

Kvalitní příprava může být předpokladem úspěšného vedení

pohovoru na jedné straně, na druhé straně i úspěšného ukončení celého procesu získávání zaměstnance (Koubek, 2009). Svoji významnou roli při samotné realizaci pohovoru hrají zvolené techniky pohovoru (např. technika dotazování – otevřené, uzavřené otázky) a v nemalé míře je významné aktivní naslouchání. Aktivní naslouchání v průběhu konání pohovoru je důležité v tom smyslu, že může být nápomocno k vytvoření příjemné atmosféry, která je potřebná pro efektivní komunikaci a výměnu potřebných informací. Pohovor může být veden jako rozhovor řízený (programovaný) nebo neřízený (neprogramovaný). Při řízeném rozhovoru je aktivita na straně tazatele. Lze jej dělit dále na plně standardizovaný (strukturovaný), částečně standardizovaný a volný (nestrukturovaný). V případě standardizovaného pohovoru má tazatel vypracovány otázky a u každého uchazeče postupuje stejným způsobem (pokládá všem uchazečům stejné otázky 10

v pevném pořadí), v částečně standardizovaném pohovoru tazatel nemusí dodržovat pořadí otázek a některé z nich nemusí uchazeči pokládat. Volný pohovor znamená, že otázky nejsou předem stanoveny, ale postup dotazování směřuje k předem stanovenému cíli. Při neřízeném rozhovoru je aktivita naopak na straně uchazeče, může si vybírat témata a samotný rozhovor nemá předem stanovený cíl. Neřízený pohovor se používá v konečné fázi výběru a vždy mezi malým počtem uchazečů (Hroník, 2002). V případě částečně standardizovaného pohovoru se spojují výhody strukturovaných a nestrukturovaných pohovorů, přičemž se zároveň eliminují jejich nevýhody. Tyto pohovory jsou však náročné na schopnosti posuzovatelů a vyžadují jejich důkladné proškolení (Koubek, 2009).

2.2 Konkurzní řízení Konkurzní řízení označuje proces, v jehož průběhu se získává a vybírá z uchazečů vhodný kandidát do funkce ředitele školy. Konkurzní řízení vyhlašuje ten, kdo rozhodl o jeho konání, v oblasti školství se jedná o zřizovatele školy. Ten má právo rozhodnout o konání výběrového řízení. Zřizovatel školy je zároveň vypisovatel a zároveň organizátor konkurzů na funkci ředitelů škol jím zřizovaných. Konkurzní řízení na funkci ředitele má jednotlivé fáze, které jsou popsány ve speciálním právním předpisu. Konkurzní řízení upravuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkurzního řízení a konkurzních komisí.

Vyhláška stanoví postup při vyhlášení

konkurzního řízení na funkci ředitele u škol, které jsou zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, upravuje průběh konkurzního řízení, určuje sestavení a složení konkurzních komisí a stanoví jejich činnosti a povinnosti. 2.2.1 Úloha zřizovatele v konkurzním řízení Konkurzní řízení se realizuje na základě rozhodnutí zřizovatele nebo České školní inspekce

či

školské rady. Současnou legislativní úpravou získala Česká školní

inspekce a školská rada velké kompetence v otázce konkurzního řízení. Veškerá odpovědnost za vyhlášení konkurzního řízení však zůstává na zřizovateli. Důležitým bodem vztahujícím se k novele školského zákona a konkurznímu řízení je nově zavedené šestileté funkční období pro ředitele škol. Šestileté funkční období je stanovení pracovního poměru na dobu určitou, tj. na 6 let. Stanovení tohoto funkčního

11

období však nezakládá zřizovateli povinnost vyhlašovat konkurz na funkci ředitele. V případě, že je zřizovatel spokojen se současným vedením školy a necítí potřebu v tomto směru činit změny, může podle právního výkladu ministerstva školství potvrdit stávajícímu řediteli pokračování ve funkci na dalších 6 let. To s sebou nese riziko, že právoplatnost úkonů ředitele školy, který bude ve své funkci pouze potvrzen a nebude do své funkce jmenován na základě konkurzního řízení, může být zpochybněna. Ředitel školy může být zřizovatelem také ze své funkce odvolán před skončením funkčního období a na dané místo může být vypsáno konkurzní řízení. Důvody pro odvolání ředitele jsou následující (dle §166 školského zákona): -

Pozbytí některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy.

-

Nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace.

-

Nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol.

-

Organizační změny, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního místa ředitele.

-

Závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem.

-

Návrh školské rady nebo České školní inspekce. Vzhledem k tomu, že zřizovatel školy je zároveň vypisovatel a zároveň

organizátor konkurzů na funkci ředitelů škol jím zřizovaných, zodpovídá také za text vyhlášení konkurzního řízení. Tento text určuje, o jakou funkci se jedná a na které škole, jaké jsou předpoklady pro výkon této funkce, název a adresu zřizovatele, na kterou se mají přihlášky doručit, obsahové náležitosti přihlášky a termín podání přihlášky. Náležitosti přihlášky jsou však zcela v kompetenci zřizovatele a záleží jen na jeho rozhodnutí, jaké požadavky (kromě zákonných) bude v přihlášce uplatňovat. Zpravidla je požadován životopis, koncepce rozvoje školy, čestné prohlášení dle § 4 odst. 3, zákona č. 451/1991 Sb. (lustrační osvědčení), výpis z rejstříku trestů (bezúhonnost), lékařské potvrzení o způsobilosti funkci vykonávat. Jednotlivé požadavky uvedené v oznámení konkurzního řízení představují zároveň kritéria, která musí uchazeč splňovat, aby mohl být vybrán do funkce ředitele školy. 12

Způsob vyhlášení konkurzu závisí zpravidla na finančních možnostech zřizovatele a také na tom, jaký okruh zájemců má být osloven. Vyhláška uvádí pouze zveřejnění oznámení o konkurzním řízení na úřední desce obce nebo jiným způsobem v místě obvyklém. Kromě zákonného zveřejnění oznámení o konkurzu, může zřizovatel zvolit i další komunikační prostředky, např. regionální tisk, inzeráty, webové stránky, Učitelské noviny. Zřizovatel je také závěrečným orgánem procesu konkurzního řízení a má tedy pravomoc určit nejvhodnějšího uchazeče podle svého výběru. Výsledky rozhodování konkurzní komise mají pro zřizovatele pouze doporučující charakter. 2.2.2 Konkurzní komise a její činnost Sestavení konkurzní komise a jmenování jejích členů, včetně předsedy, přísluší zřizovateli školy.

Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkurzního řízení

a konkurzních komisí ukládá časové období, kdy musí být komise jmenována, a to nejpozději 30 dní před konáním konkurzního řízení. Zřizovatel jmenuje členy a předsedu komise a zároveň určuje, kdo bude vykonávat funkci tajemníka komise. Ačkoliv tajemník komise není jejím členem, jedná se o důležitou funkci. Tajemník zajišťuje po organizační a administrativní stránce veškerou agendu související s konkurzy, zajišťuje kompletní činnosti od oznámení konkurzu až po samotné jmenování vybraného uchazeče do funkce. Složení komise je explicitně uvedeno ve vyhlášce. Komise jsou 7 členné a jsou zastoupeny z řad: -

Zřizovatele. Zřizovatel sám nominuje vhodného člena komise.

-

Odborníků v oblasti státní správy, organizace a řízení ve školství (zpravidla se jedná o ředitele obdobné školy jako té, na kterou je vyhlášen konkurz). Tento člen komise není nominován, v praxi se nejvíce používá oslovení zřizovatelem s následným jmenováním do funkce.

-

Pedagogických pracovníků školy, na kterou se konkurz vyhlašuje. Tento člen rovněž není nominován, v praxi se nejvíce používá oslovení stávajícího ředitele dotčené školy, který sám určí vhodného pedagoga nebo je tento pedagog doporučen pedagogickou radou.

-

Pracovníků České školní inspekce (nominuje ředitel ČŠI). 13

-

Pracovníků krajského úřadu (nominuje ředitel KÚ).

-

Členů školské rady (nominuje školská rada). Jednání konkurzní komise jsou neveřejná. K usnášení komise je nutná

přítomnost alespoň pěti jejích členů včetně předsedy. Činnost komise je možno rozdělit do čtyř fází v tomto časovém pořadí: 1) Posouzení podaných přihlášek, které musí odpovídat požadavkům (kritériím) zřizovatele. 2) Vlastní konkurz realizovaný na základě řízeného rozhovoru trvajícího nejméně 15 minut a nejdéle 60 minut s každým uchazečem, případně odborná vyjádření odborníků či znalostní test. 3) Posouzení vhodnosti jednotlivých účastníků konkurzu. 4) Vyhlášení výsledného pořadí uchazečů vhodných pro výkon funkce ředitele. Výsledné pořadí komise má pro zřizovatele pouze doporučující charakter. Pořadí uchazečů určené komisí tedy nemusí znamenat, že do funkce ředitele bude jmenován první v pořadí. Toto rozhodnutí přísluší výhradně zřizovateli, který sám určí a poté jmenuje nejvhodnějšího uchazeče do funkce ředitele školy, kterou zřizuje. Pokud se vyskytnou pochybnosti či výhrady o činnosti komise, je možné obrátit se na zřizovatele. Zřizovatel činnost komise zhodnotí a zároveň posoudí, zda jsou výhrady opodstatněné a oprávněné. Pokud jsou připomínky shledány jako závažné, může zřizovatel vyhlásit nový konkurz. Zřizovatel má vysokou míru pravomoci a zároveň velkou odpovědnost při výběru nejvhodnějšího uchazeče do vedení školy. 2.2.3 Kritéria pro výběr ředitele školy Zřizovatel vypisuje při konkurzním řízení kritéria potřebná pro výkon funkce ředitele, přičemž pod pojmem „kritéria“ rozumíme předpoklady a požadavky určené zřizovatelem.

Předpoklad

výkonu činnosti

je stanoven

právním

předpisem.

Požadavkem k výkonu činnosti se rozumí další znalosti a schopnosti nad rámec právního předpisu (př. znalost anglického jazyka, vlastnictví řidičského průkazu apod.).

14

Předpoklady Stěžejním právním předpisem určujícím kritéria potřebná k výkonu funkce ředitele stanoví zákon o pedagogických pracovnicích č. 563/2004 Sb. Tento zákon striktně určuje předpoklady pro výkon funkce ředitele, které jsou následující: -

způsobilost k právním úkonům,

-

odborná kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost,

-

bezúhonnost,

-

zdravotní způsobilost,

-

znalost českého jazyka,

-

praxe. Ředitel školy je povinen splňovat také další zákonné kritérium, které však není

organizátory konkurzů požadováno při samotném konkurzním řízení. Tímto kritériem je studium školského managementu a úspěšný uchazeč jmenovaný do funkce ředitele musí tuto povinnost splnit do dvou let po jmenování do funkce. Existují země, kde toto kritérium musí ředitel splňovat již při konkurzním řízení (např. Norsko). Zákonné předpoklady pro výkon funkce ředitele zahrnují jednak povinnosti, které musí ředitel splňovat před nástupem do funkce, a povinnosti, které musí ředitel splnit po nástupu do funkce. Požadavky S ohledem na náročnost funkce ředitele školy musí mít vhodný uchazeč také určité manažerské kompetence. V odborné literatuře1 lze najít mnoho výkladů pojmu manažerské kompetence, jednotná definice neexistuje. Zjednodušeně však lze říci, že termín kompetence označuje soubor pojmů znalost, vědomost, schopnost a dovednost. Na ředitele školy jsou kladeny vysoké nároky, proto volba požadavků při výběrovém řízení má zásadní úlohu. Obst (1995) uvádí, že ředitel školy by měl věnovat hlavní pozornost řízení školy jako výchovně vzdělávací instituce – od prognózování rozvoje školy, organizování, vedení lidí, jejich motivaci a kontrolu,

1

M. Kubeš, D. Spillerová, R. Kurnický: Manažerské kompetence, R. Templar, Jay Ros: Velká kniha manažerských dovedností

15

po udržování funkčních kontaktů s okolím školy. K správnému výkonu své funkce proto potřebuje mít určité kompetence. Kompetence představují určité předpoklady pro to, aby pracovník mohl úspěšně vykonávat konkrétní činnost. Mezi tyto předpoklady patří (Kubeš, Spillerová, Kurnický, 2004): -

Vybavení vlastnostmi, schopnostmi, vědomostmi, dovednostmi a zkušeností, které jsou k výkonu práce nezbytně potřebné.

-

Motivování k výkonu konkrétní práce.

-

Možnost v daném prostředí vykonávat konkrétní práci (uplatňovat dané chování).

2.3 Kompetence ředitele školy jako kritéria výběru Mezi kompetence důležité pro výkon manažerské role patří komunikativní a vyjadřovací schopnosti, dovednost koncepčně přemýšlet a formulovat vize a strategie, analytické kompetence (identifikovat, analyzovat a řešit problémy), schopnost řídit a vést lidi, ochota se rozvíjet a vzdělávat, znalosti z oboru managementu, řízení času, zvládání stresu, tvořivost (Kubeš, Spillerová, Kurnický, 2004). 2.3.1 Komunikativní a vyjadřovací schopnosti Komunikativní a vyjadřovací schopnosti jsou jednou z nejdůležitějších dovedností nezbytných pro výkon jakéhokoliv vedoucího pracovníka (manažera, ředitele školy). Manažer musí být komunikačně zdatný, schopný prezentovat sebe a své názory a bez problémů se vyjadřovat. Manažeři si nemohou dovolit být v komunikačních dovednostech nejistí. Efektivní komunikace je důležitá, protože manažer musí řešit různé situace a konflikty jak v pracovní oblasti, tak v oblasti mezilidských vztahů. Musí umět své zaměstnance motivovat, představit jim své vize, postoje a názory, musí tedy umět předávat informace a tím své podřízené vést. Toho lze dosáhnout, pokud manažer efektivně komunikuje. Forma sdělení musí být srozumitelná, úměrná situaci a obsahu sdělení (Kubeš, Spillerová, Kurnický, 2004). Komunikovat lze verbálně a neverbálně. Verbální komunikaci tvoří slovní projev a jeho obsah, neverbální komunikací jsou doprovodné aspekty (mimika, gestika, haptika, oční kontakt). Všechny tyto způsoby musí dobrý manažer ovládat. Významnou 16

roli hraje také naslouchání, důležité pro zpětnou vazbu. Pomocí zpětné vazby lze zjistit určité nedostatky, které se včasným komunikováním mohou odstranit nebo eliminovat. Aktivní naslouchání signalizuje, že jsme porozuměli sdělení druhé strany. S komunikačními schopnostmi souvisí také asertivita, neboť asertivní člověk umí naslouchat. Jak uvádí Praško a Prašková (2007) asertivní člověk častěji vyjadřuje pozitivní věci, jeho kritika je konstruktivní, neponižuje v komunikaci druhou stranu a tím dosahuje kvalitní spolupráce. Úroveň komunikace by tedy měla být dostatečně zohledněna jako jedno z důležitých kritérií při výběru vedoucího pracovníka, tedy i ředitele školy do funkce. 2.3.2 Dovednost koncepčně přemýšlet a formulovat vize a strategie Schopnost myslet koncepčně, formulovat vize a strategie se uplatňují v situacích, kdy nejsou předem stanoveny způsoby a postupy, jak konkrétní úkol řešit. Strategie představuje cestu vedoucí k cíli, určuje prostředky a postup, pomocí kterých je možné dosáhnout stanoveného úkolu, resp. vize. Z tohoto důvodu by měl umět každý ředitel školy správně stanovovat strategie a umět koncepčně přemýšlet, neboť s tím úzce souvisí rozvoj školy (Kubeš, Spillerová, Kurnický, 2004). 2.3.3 Analytické kompetence Manažer musí být schopen reagovat na vzniklé problémy, činit rozhodnutí směřující k řešení problémů a také nést za svá rozhodnutí odpovědnost. Analytické kompetence obsahují schopnost identifikovat problém, analyzovat a řešit ho. Aby mohl manažer problém řešit úspěšně, musí ho správně identifikovat, stanovit jeho příčiny a zhodnotit jeho charakter. Vzniklý problém nemusí řešit sám, může jeho řešení svěřit podřízenému pracovníku. Souvisí s tím tedy schopnost delegovat úkoly (Kubeš, Spillerová, Kurnický, 2004). 2.3.4 Schopnost řídit a vést lidi Řídit a vést lidi je jednou z nejdůležitějších činností každého vedoucího pracovníka. Jejich úkol spočívá především v motivování podřízených pracovníků, zajištění správného prostředí pro výkon jejich práce, rozvíjení jejich schopností a posilování dobrých vztahů na pracovišti. Dobrý vedoucí pracovník dokáže zainteresovat a zapojit zaměstnance do dění v organizaci (Kubeš, Spillerová, Kurnický, 2004). Bělohlávek (2007) uvádí, že účelem motivování je jednak dosažení výborných pracovních 17

výsledků, ale také posílení týmové práce, zajištění stability pracovníků, dosažení ochoty změnit pracovní návyky nebo zvýšit kvalifikaci. 2.3.5 Ochota se rozvíjet a vzdělávat Ochota na sobě pracovat by měla patřit mezi rozhodující kritéria při výběrovém řízení vedoucích pracovníků. Základní podmínkou osobního rozvoje je samotná ochota se celý život učit, získat nové poznatky. Úzce s tím souvisí schopnost přijímat zpětnou vazbu, která může být vnímána jako impuls k odstranění nedostatků, zlepšení přístupu, rozšíření vědomostí apod. Tento přístup (ochota se rozvíjet a vzdělávat) může zajistit, že ředitel školy bude uznávaný, žáci a pedagogičtí pracovníci se budou cítit dobře a škola tím bude plnit správně své funkce (Kubeš, Spillerová, Kurnický, 2004). 2.3.6 Znalosti z oboru managementu Jak uvádí Veber (2000, s. 16) management „představuje soubor poznatků, které by měl manažer znát a které slouží jako východisko pro jeho práci.“ Management je tedy souhrn činností, které jsou potřebné pro efektivní chod organizace. Znalosti z oboru managementu zajistí vedoucímu pracovníku znalost nástrojů k efektivnímu plánování, organizování, rozhodování a efektivní kontrole. Součástí znalostí managementu jsou také znalosti z oblasti řízení lidských zdrojů, které umožňují vedoucímu pracovníku získat a udržet pracovníky s odpovídajícími schopnostmi pro dané pracovní místo a jejich schopností využívat k rozvoji organizace. Řídící pracovník ve školství je označován jako manažer. Na rozdíl od jiných vrcholových manažerů však pro výkon této funkce není požadován magisterský titul v oboru management. Řídící pracovník ve školství má možnost získat potřebné informace z oboru školského managementu, například Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta nabízí bakalářské studium - obor Školský management, s navazujícím magisterským studiem – obor Management vzdělávání a od roku 2012 mají možnost absolventi magisterského studia své vzdělání v tomto oboru rozšířit a dosáhnout nejvyššího vzdělání rigorózním řízením. 2.3.7 Řízení času Řízení času je nezbytnou dovedností každého schopného vedoucího pracovníka. Schopnost stanovit si priority, úkoly, které je potřeba řešit nejdříve a které je možné odložit, nebo delegovat, jsou podmínkou jakékoli efektivní práce. Schopnost delegování 18

pracovních úkolů na podřízené pracovníky je jedním z důležitých složek řízení času právě z důvodu úspory času ve prospěch náročných úkolů a řešení složitých problémů. V souvislosti s delegováním pracovních úkolů je nutná důvěra v práci podřízených pracovníků, ale současně také kontrola výsledků delegovaných úkolů (Kubeš, Spillerová, Kurnický, 2004). 2.3.8 Zvládání stresu Armstrong (2006) uvádí, že ve stresu se ocitneme, když zažijeme tlak, frustraci, nebo vyšší citové nároky, než jaké jsme schopni zvládnout. V této fázi je důležité uvědomit si příčinu stresu, pojmenovat stresory a situaci začít řešit. Vedoucí pracovníci se v těchto situacích mohou nacházet velice často, přičemž častou příčinou je nedostatečné delegování činností na podřízené a neefektivní rozdělení rolí v organizaci. Na ředitele škol jsou kladeny vysoké nároky a za svá rozhodnutí nese tento vedoucí pracovník velkou odpovědnost. Proto by měl mít vybraný uchazeč schopnost zvládat stresové situace a vzniklé problémy efektivně řešit. 2.3.9 Tvořivost Cílem tvořivého myšlení je přinést nové nápady, myšlenky do různých pracovních oblastí. S kreativním myšlením jsou úzce spojeny inovace, které přinášejí změnu. Změny jsou však často pro mnohé pracovníky vnímány negativně. Úkolem vedoucího pracovníka je v tomto ohledu podpořit podřízené k výkonu práce v kreativním prostředí, vytvořit v nich pocit jistoty, aby změny lépe přijímali. Charakteristickým rysem kreativního

manažera

je

snaha

bojovat

proti

neopodstatněným

zvyklostem

a zavedenému systému (Kubeš, Spillerová, Kurnický, 2004). Jak uvádí Slavíková (2003, s. 37): „Pokud chceme dosáhnout proměny školy, musíme vychovat nové školské manažery, kteří budou řídit změny zasahující školy, nebudou pouze sledovat, jak jsou školy těmito změnami determinovány. Prostřednictvím profesionalizace řídících pracovníků ve školství je nutno zajistit, aby školy měly tak kvalitní řídící činnost, jakou potřebují.“

19

3

CÍL PRÁCE

Cílem této bakalářské práce je vymezit, popsat a zdůraznit potřebnost a důležitost některých kritérií určených zejména manažerskými kompetencemi, nezbytnými pro efektivní řízení organizace, a zároveň popsat proces výběru správného uchazeče do funkce ředitele školy a učinit v této oblasti doporučení pro zřizovatele. K naplnění cíle práce povedou tyto dílčí cíle: -

Sestavení dotazníku, jehož cílem je zjistit důležitost kompetencí z pohledu úspěšného uchazeče tak, jak ji vnímá on sám a jakou důležitost podle jeho názoru přikládala komise jednotlivým kompetencím v konkurzním řízení.

-

Provedení analýzy rozhodnutí obcí s rozšířenou působností a jejich spádových obcí v Libereckém kraji o uskutečnění výběrového řízení.

-

Analýza dokumentů vztahujících se k uskutečněným konkurzním řízením s cílem zjistit, nakolik zřizovatelé využívají možnosti stanovit další kritéria výběrového řízení nad rámec zákonem stanovených předpokladů.

Pro účely výzkumného šetření byly stanoveny následující výzkumné otázky: -

Výzkumná otázka č. 1: Považuje úspěšný uchazeč za nejdůležitější kompetenci sociální dovednosti?

-

Výzkumná otázka č. 2: Považuje úspěšný uchazeč znalost cizího jazyka za nejméně důležitou kompetenci?

-

Výzkumná otázka č. 3: Využívají obce s rozšířenou působností, které jsou zřizovateli škol v Libereckém kraji, možnosti vyhlášení konkurzního řízení na funkci ředitele školy častěji než obce spádové?

-

Výzkumná otázka č. 4: Využívají zřizovatelé škol v Libereckém kraji možnosti stanovovat kromě zákonem požadovaných kritérií také vlastní kritéria výběru ředitele škol? Výstupem práce je samotné zhodnocení výsledků, potvrzení či vyvrácení

předem stanovených výzkumných otázek a především vytvoření doporučení pro zřizovatele škol týkající se samotného konkurzního řízení a kritérií uplatňovaných při výběru ředitele.

20

4

METODIKA PRÁCE

V průběhu vypracovávání této bakalářské práce bylo postupováno v několika etapách. Nejprve byla nastudována literatura z oblasti řízení lidských zdrojů týkající se získávání a výběru pracovníků a podklady z oblasti konkurzního řízení. Na základě tohoto studia bylo možné vytvořit teoretickou část této práce. Praktická část se zakládá na výzkumném šetření spočívající v dotazníkovém šetření a analýzy rozhodování zřizovatelů škol v Libereckém kraji o vyhlášení konkurzního řízení a souvisejících dokumentů (inzerátů). Základní zdroj primárních informací představuje dotazníkové šetření. Dotazník byl konzultován s vedoucím bakalářské práce a na základě provedeného předvýzkumu byl upraven do konečné podoby. Při tvorbě dotazníku byl kladen důraz na přehlednost a jednoduchost při vyplňování. V dotazníku je použito devět otevřených otázek a jedna uzavřená otázka. Dotazník byl respondentům distribuován elektronicky a byl určen všem ředitelům (tedy úspěšným uchazečům v konkurzním řízení) základních škol v Libereckém kraji. Celkem tedy 80 respondentům. Získaná data z dotazníkového průzkumu byla statisticky zpracována (prostřednictvím aplikace Excel - Microsoft Office) do grafické podoby, jejímž prostřednictvím jsou v této práci prezentovány výsledky dotazníkového šetření. V rámci praktické části bylo analyzováno 60 dokumentů týkajících se vyhlášených výběrových řízení (inzerátů), která byla realizována v období od dubna do května 2012. Praktická část práce se kromě dotazníkového šetření a analýzy dokumentů zabývá také metodami výběru pracovníků, pomocí kterých by mělo být dosaženo co nejvyšší míry pravděpodobnosti jmenovat do funkce ředitele nejschopnějšího uchazeče. V této části práce byla učiněna doporučení pro zřizovatele škol, která se týkají výběrových řízení.

21

5

PRAKTICKÁ ČÁST

5.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření bylo prováděno písemným dotazováním zaměřeným na 80 ředitelů základních škol působících v Libereckém kraji. Otázky, které byly předmětem dotazníkového šetření, se týkaly následujících kompetencí: komunikativní a vyjadřovací schopnost, dovednost koncepčně přemýšlet a formulovat vize a strategie, analytické kompetence, schopnost řídit a vést lidi, ochota se rozvíjet, znalosti z oboru managementu, jazykové znalosti a řízení času. Dotazník byl tvořen z devíti uzavřených otázek a z jedné otevřené otázky a je uveden v příloze č. 1. 5.1.1 Návratnost dotazníkového šetření Celkem bylo rozesláno 80 dotazníků, vyplněných bylo 62, návratnost tedy činí 77,5 %, přičemž z celkového počtu vrácených dotazníků bylo 61,3 % žen a 38,7 % mužů. Průměrný věk žen, které odpovídaly v dotazníkovém šetření, činil 51 let, průměrný věk mužů 46 let. Tyto charakteristiky znázorňuje graf 1.

Graf č. 1: Sociodemografické údaje respondentů z vrácených dotazníků Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

V navrácených dotaznících byly vyplněny všechny uzavřené otázky.

22

5.1.2 Důležitost jednotlivých kompetencí Komunikativní a vyjadřovací schopnost patřila u všech respondentů mezi základní. Všichni shodně uvedli zásadní důležitost této dovednosti. Považují ji za primární jak ze svého pohledu, tak i z pohledu konkurzní komise, která tuto schopnost při výběrovém řízení požadovala. Důležitost je vyjádřena 100%, tzn. v nejvyšší možné míře je tato kompetence významná pro obě strany (tj. ředitele i konkurzní komisi).

Graf č. 2: Komunikativní a vyjadřovací schopnost – důležitost z pohledu uchazeče a z pohledu konkurzní komise Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

Mimo dotazník bylo uváděno, že způsob, jak mohl ředitel školy prezentovat svoji komunikativní a vyjadřovací schopnost, byla samotná účast při konkurzním řízení, kde bylo nezbytné komunikovat. Tato dovednost vyplynula z pohovoru konkurzní komise s uchazečem (ústní formou) a zároveň byla na jeho základě hodnocena.

Graf č. 3: Dovednost koncepčně přemýšlet a formulovat vize a strategie – důležitost z pohledu uchazeče Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

23

Graf č. 4: Dovednost koncepčně přemýšlet a formulovat vize a strategie – důležitost z pohledu konkurzní komise Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

Dovednost koncepčně přemýšlet a formulovat vize a strategie považuje převážná část respondentů za velmi důležité.

Pouze dva respondenti (3%) uvedli, že tato

dovednost je potřebná pouze částečně, ve své odpovědi však nebyli více konkrétní. Rovněž i tato dovednost byla vyžadována konkurzní komisí při samotném konkurzu. Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že tato dovednost byla pro komisi maximálně významná (100%). Respondenti mimo dotazník uváděli, že dovednost koncepčně přemýšlet byla při pohovoru s konkurzní komisí aplikována ústně prostřednictvím koncepce rozvoje školy, která byla jedním z potřebných dokumentů při účasti v konkurzním řízení.

Graf č. 5: Analytická kompetence – schopnost identifikovat, analyzovat a řešit problémy – důležitost z pohledu uchazeče Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

24

Graf č. 6: Analytická kompetence – schopnost identifikovat, analyzovat a řešit problémy – důležitost z pohledu konkurzní komise Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

Analytická kompetence – schopnost identifikovat, analyzovat a řešit problémy je významná pro všechny respondenty (100%), z pohledu požadavku konkurzní komise je tato manažerská kompetence velice důležitá (87 %). Ověřování této kompetence při konkurzu bylo realizováno pouze ústní formou.

Graf č. 7: Schopnost řídit a vést lidi - důležitost z pohledu uchazeče Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

25

Graf č. 8: Schopnost řídit a vést lidi - důležitost z pohledu konkurzní komise Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

Schopnost řídit a vést lidi považuje za důležitou 100% respondentů. Z větší části je tato schopnost významná rovněž pro konkurzní komisi, která ji při samotném konkurzním řízení požadovala v 85% ústně, v 5% ji požadovala testem, pouze v 10% tuto schopnost nezjišťovala vůbec.

Graf č. 9: Seberozvoj – ochota na sobě pracovat - důležitost z pohledu uchazeče Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

26

Graf č. 10: Seberozvoj – ochota na sobě pracovat - důležitost z pohledu konkurzní komise Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

Seberozvoj – ochotu na sobě pracovat - považují za zásadní všichni respondenti (100%). Rovněž i komise považovala ochotu na sobě pracovat, seberozvíjet se za důležitou (81%). Mimo dotazník respondenti uváděli, že se konkurzní komise nejvíce zajímala o možnosti samostudia, funkčního studia a studia školského managementu.

Graf č. 11: Znalosti z oboru managementu - důležitost z pohledu uchazeče Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

27

Graf č. 12: Znalosti z oboru managementu - důležitost z pohledu konkurzní komise Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

Znalosti z oboru managementu považuje za důležité většina respondentů (95%), za částečně důležité 5% respondentů. Částečnou důležitost uvedli respondenti - ředitelé malotřídních škol. Jako důvod uvádějí, že se musí více věnovat pedagogické činnosti, kdy více plní funkci vykonavatele. Z časových důvodů tak nemají prostor ke vzdělávání v oblasti managementu. Konkurzní komisí je tato znalost posuzována také jako velmi významná a při konkurzu ji vyžadovala ústně (92%). Pouze 8% respondentů uvedlo, že se konkurzní komise o znalosti z oboru managementu nezajímala vůbec.

Graf č. 13: Jazyková znalost - důležitost z pohledu uchazeče Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

28

Graf č. 14: Jazyková znalost - důležitost z pohledu konkurzní komise Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

Jazyková znalost z pohledu samotného respondenta je z větší míry nedůležitá (45%), 32% respondentů se domnívá, že je této znalosti zapotřebí, podle názoru 23% respondentů stačí mít částečnou znalost jazyka. Respondenti, kteří považují tuto znalost za nepotřebnou, mimo dotazník uváděli, že mají na škole zpravidla mladého učitele anglického jazyka, který jim je v případě potřeby nápomocen. Naopak respondenti, kteří považují jazykovou znalost za důležitou, konstatovali, že v dnešní době evropských projektů a v rámci mezinárodní spolupráce je nutné ovládat anglický jazyk. Z pohledu konkurzní komise je znalost anglického jazyka téměř nepodstatná, 97% respondentů uvedlo, že se o tuto znalost konkurzní komise nezajímala. Zájem ze strany konkurzní komise o znalost anglického jazyka byla pouze ve 3%, tj. 2 z 62.

Graf č. 15: Řízení času - důležitost z pohledu uchazeče Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

29

Graf č. 16: Řízení času - důležitost z pohledu konkurzní komise Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

Schopnost řízení času považuje za důležitou převážná část respondentů (82%). 18% respondentů nepovažuje schopnost řízení času za významnou. Respondeti uvedli, že ve většině případů nebylo toto téma předmětem rozhovoru. Konkurzní komise se o toto téměř nezajímala (93%), pouze v 7% projevila zájem – 5% ústně, 2% testem.

Graf č. 17: Tvořivost – schopnost vidět nově - důležitost z pohledu uchazeče Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

30

Graf č. 18: Tvořivost – schopnost vidět nově - důležitost z pohledu konkurzní komise Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

Tvořivost – schopnost vidět nově - považuje za důležité většina respondentů (97%). Jako nepotřebnou posuzují tuto schopnost 3% respondentů. Schopnost vidět nově a být kreativní ve svém myšlení požadovala i konkurzní komise – ústní formou (81%), v 19% se konkurzní komise o tuto schopnost nezajímala. Mimo dotazník respondenti sdělili, že za účelem zjištění této kompetence bylo diskutováno o koncepci rozvoje školy, která byla součástí dokumentů předložených před konáním samotného konkurzu. V závěru dotazníku byl respondentům dán prostor pro vlastní vyjádření týkající se kompetencí, resp. kritérií, která jsou důležitá pro výběr uchazeče do funkce ředitele školy a která nebyla uvedena v dotazníku. Mezi nejčastěji uváděné kompetence, které jsou z pohledu ředitelů škol důležité pro vykonávání této funkce a nebyly zohledněny v dotazníku, patří emoční inteligence, psychická odolnost, asertivní jednání, flexibilita, právní povědomí (školská legislativa, zákoník práce), řídící a pedagogická odbornost, znalost práce na počítači, ekonomická znalost a morální kredit. Z celkového počtu 62 vrácených dotazníků nevyplnilo tuto otevřenou otázku 6 %, 3 % respondentů uvedlo pouze jednu kompetenci a 5 % vyplnilo dvě kompetence. Respondenti, kteří tuto otevřenou otázku nevyplnili, byli toho názoru, že všechny podstatné kompetence již v dotazníku byly zmíněny v uzavřených otázkách.

31

5.2 Analýza rozhodování zřizovatelů v Libereckém kraji Pomocí

analýzy

rozhodování

zřizovatelů

o

uskutečnění

konkurzního

řízení

v Libereckém kraji, tedy obcí s rozšířenou působností a spádových obcí, bylo zjišťováno, do jaké míry využili zřizovatelé možnosti vyhlášení konkurzů v souvislosti s novelou školského zákona v roce 2012. Cílem této části je zjistit a analyzovat samotné rozhodnutí vyhlášení konkurzu, nikoliv počet konkurzů na jednotlivých školách. 5.2.1 Specifikace zřizovatelů Liberecký kraj má ve svém obvodu celkem 185 základních škol zřizovaných obcemi a je tvořen 10-ti

správními obvody obcí s rozšířenou působností (Liberec – 18

spádových obcí, Frýdlant v Čechách – 13 spádových obcí, Jablonec nad Nisou – 7 spádových obcí, Tanvald – 8 spádových obcí, Železný Brod – 4 spádové obce, Nový Bor – 9 spádových obcí, Česká Lípa – 23 spádových obcí, Semily – 13 spádových obcí, Jilemnice – 16 spádových obcí, Turnov – 16 spádových obcí). 5.2.2 Vyhodnocení realizovaných výběrových řízení V Libereckém kraji je celkem 10 obcí s rozšířenou působností, přičemž většina z nich vyhlásila konkurzní řízení (80 %). Spádových obcí v Libereckém kraji, které jsou zřizovateli škol, je celkem 127, přičemž z tohoto počtu vyhlásilo konkurz na funkci ředitele 24% obcí a 76 % obcí konkurz nevyhlásilo. Následující tabulka znázorňuje podíl vyhlášených a nevyhlášených konkurzních řízení ve spádových obcích příslušných konkrétním obcím s rozšířenou působností v Libereckém kraji.

32

Tab. 1: Podíly vyhlášených a nevyhlášených konkurzních řízení ve spádových obcích příslušných konkrétním obcím s rozšířenou působností v Libereckém kraji Vyhlášení výběrového řízení ve spádových obcích Obce s rozšířenou působností ANO NE Liberec 33,3 % 66,7 % Frýdlant 38,5 % 61,5 % Jablonec nad Nisou 14,3 % 85,7 % Tanvald 50 % 50 % Železný Brod 50 % 50 % Nový Bor 11,1 % 88,9 % Česká Lípa 26,1 % 73,9 % Semily 15,4 % 84,6 % Jilemnice 6,3 % 93,8 % Turnov 18,8 % 81,3 % Zdroj: Vlastní průzkum

Údaje uvedené v tabulce sdělují, že spádové obce příslušné k jednotlivým obcím s rozšířenou působností ve většině případu nevyužily možnosti vyhlášení konkurzu. Mezi obce, kde byly vyhlášeny konkurzy ve velmi malé míře, patří Jilemnice, Nový Bor, Jablonec nad Nisou a Turnov.

5.3 Analýza oznámení o konkurzním řízení Na základě analýzy dokumentů vztahujících se k oznámení o konkurzním řízení bylo zjišťováno, do jaké míry uplatnil zřizovatel ve svých požadavcích kritéria kompetencí. Cílem této analýzy bylo zjistit, zda jsou pro zřizovatele škol významné a důležité i další požadavky, kromě zákonem stanovených. Z této analýzy vyplynulo, že nad rámec určených zákonných požadavků zřizovatelé požadovali další kritéria, zejména znalost školských předpisů a v malé míře také znalost anglického jazyka. Z celkového počtu 60 analyzovaných dokumentů byla v 60 případech požadována zákonem předepsaná kritéria. Ve více než 90 % (v 55 inzerátech) byly požadovány kromě zákonných předpokladů také znalosti školských zákonů. Pouze ve dvou inzerátech byly obsaženy další kompetence. Kromě zákonných předpokladů a znalosti školských předpisů se jednalo o znalost anglického jazyka. Výsledky analýzy oznámení o konkurzním řízení znázorňuje následující graf.

33

Graf č. 19: Kritéria požadovaná v konkuzrním řízení Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření (zpracováno autorem)

5.4 Vyhodnocení výzkumného šetření Po vyhodnocení dotazníkového šetření je zřejmé, že kompetence z oblasti managementu jsou důležité a při samotném pohovoru také požadované. Jednotlivé kompetence byly respondenty hodnoceny ze dvou úhlů pohledu. Jedním z nich je důležitost z pohledu uchazeče a druhým je důležitost z pohledu zřizovatele, tak, jak ji uchazeči vnímali v konkurzním řízení. Míra důležitosti jednotlivých kompetencí byla v některých případech shodná jak z pohledu respondenta tak i z pohledu uchazeče. Takový případ nastal u kompetence „komunikativní a vyjadřovací schopnost, která je vnímaná jako důležitá. Ve velké většině případů byla v obou úhlech pohledu hodnocena jako důležitá také kompetence „dovednost koncepčně přemýšlet, formulovat vize a strategie“. Také kompetence „analytické“ a „schopnost řídit lidi“ byly respondenty hodnoceny jako důležité a důležitost jim ve výběrovém řízení přisuzovala rovněž konkurzní komise. Rozdíl byl zaznamenán ve vnímání důležitosti kreativního myšlení. Uchazeči hodnotili tuto schopnost jako základní (tedy důležitou), ale s chování komise usoudili, že tomuto kritériu nebyla při konkurzním řízení dávána důležitost. Za nejméně důležitou považovali úspěšní kandidáti konkurzních řízení znalost anglického jazyka a stejně vnímali také důležitost tohoto kritéria, jakou

mu přikládala komise. Lze tedy

konstatovat, že pro výkon funkce ředitele školy není z pohledu samotných ředitelů

34

a také z pohledu komise, která tyto ředitele vybírá, znalost cizího jazyka (angličtiny) příliš potřebná. Při posuzování údajů z dotazníkového šetření bylo zřejmé, že analyzované kompetence jsou respondentům známé. Často uváděli své postřehy mimo dotazník, nejvíce směrem ke koncepci rozvoje školy, na které mohli prokázat své komunikační schopnosti a dovednost koncepčně přemýšlet. Potřebnost a důležitost těchto manažerských kompetencí byla z pohledu respondentů hodnocena téměř jako 100% (vyjma znalosti anglického jazyka). Z vyhodnocení analýzy rozhodování zřizovatelů škol vyplynulo, že zřizovatelé veřejných škol v Libereckém kraji možnosti vyhlášení konkurzních řízení v souvislosti s novelou školského zákona příliš nevyužívali. Převážná část spádových obcí konkurzy vyhlašovala spíše výjimečně. Opačně se rozhodovali obce s rozšířenou působností, z celkového počtu 10 obcí vyhlásilo konkurz 8 obcí. Na základě analýzy dokumentů vztahujících se k vyhlášeným konkurzním řízením lze konstatovat, že převážná většina zřizovatelů se při vyhlášení konkurzů na ředitele školy soustřeďuje pouze na zákonem stanovené požadavky. Pokud si zřizovatelé kladli kritéria nad rámec zákonem stanovených požadavků, jednalo se o znalost školských předpisů a ve dvou případech byla požadována znalost anglického jazyka. Důvodem pro stanovení kritéria znalosti školských předpisů je zřejmě existence pokynů Krajského úřadu Libereckého kraje, který ve své metodické pomoci uvádí vzor vyhlášení konkurzu na obsazení funkce ředitele (vzor je uveden v příloze č. 3), kde jsou stanoveny požadavky na funkci ředitele, které obsahují znalost školských předpisů. Lze konstatovat, že zřizovatelé nevyužívají plně své kompetence klást další kritéria pro výběr ředitele jimi zřizovaných škol. Jedním z důvodu ke stanovení pouze zákonem určených požadavků, může být náhled zřizovatele v tom smyslu, že ředitelé škol získají potřebné předpoklady studiem školského managementu, a není proto zapotřebí rozšiřovat text oznámení o jiné požadavky či předpoklady z managementu či jiných kompetencí.

35

5.5 Zodpovězení výzkumných otázek Výzkumná otázka č. 1: Považuje úspěšný uchazeč za nejdůležitější kompetenci sociální dovednosti? Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 100 % respondentů, kteří se vyjádřili v dotazníkovém šetření, považuje za důležité komunikativní a vyjadřovací schopnosti, analytické kompetence, schopnost řídit a vést lidi a ochotu se rozvíjet. Z toho faktu vyplývá, že všichni úspěšní uchazeči považují shodně sociální dovednosti za důležité. Na výzkumnou otázku lze tedy odpovědět kladně.

Na doplnění lze uvést,

že respondenti uvedli v 97 % za důležité také schopnosti koncepčně přemýšlet (formulovat vize a strategie) a tvořivost (schopnost vidět „nově“) a z 95 % uvedli jako důležité znalosti z oboru managementu. 82 % dotázaných uvedlo jako důležitou kompetenci řízení času. Výzkumná otázka č. 2: Považuje úspěšný uchazeč znalost cizího jazyka za nejméně důležitou kompetenci? Z dotazníkového šetření vyplynulo, že jazykové znalosti považuje za důležité pouhých 32 % dotázaných. Vzhledem k faktu, že všechny ostatní kompetence byly jako důležité vnímány vyšším procentem respondentů než znalost cizího jazyka, lze konstatovat, že tato kompetence je podle jejich názoru nejméně důležitá. Výzkumná otázka č. 3: Využívají obce s rozšířenou působností, které jsou zřizovateli škol v Libereckém kraji, možnosti vyhlášení konkurzního řízení na funkci ředitele školy častěji než obce spádové? Z analýzy rozhodování zřizovatelů škol v Libereckém kraji vyplynulo, že spádové obce, jakožto zřizovatelé škol vyhlásily konkurz v 24 % případů. Obce s rozšířenou působností, jakožto zřizovatelé škol, využily možnosti vyhlášení konkurzů v 80 %. Na výzkumnou otázku lze tedy odpovědět kladně, obce s rozšířenou působností využívají možnosti vyhlášení konkurzního řízení na funkci ředitele školy častěji. Výzkumná otázka č. 4: Využívají zřizovatelé škol v Libereckém kraji možnosti stanovovat kromě zákonem požadovaných kritérií také vlastní kritéria výběru ředitele škol? Zřizovatelé škol v Libereckém kraji možnosti stanovovat také vlastní kritéria výběru ředitele škol příliš nevyužívají. Tento fakt vyplynul z analýzy dokumentů 36

vztahujících se k vypsání konkurzního řízení. Převážná většina zřizovatelů uplatňuje ve výběrovém řízení pouze zákonem stanovené požadavky.

5.6 Doporučení pro zřizovatele Stanovisko Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje, které je přílohou této práce (příloha č. 2) doporučuje, resp. vyzývá zřizovatele k zajištění nezpochybnitelného postavení ředitele vyhlášením konkurzů. Z tohoto důvodu lze zřizovatelům doporučit, aby vypisovali výběrová řízení ve všech případech. Samotný výběr uchazeče do funkce ředitele je výsadní právo zřizovatele. Zřizovatel tedy určuje kritéria, kromě předpokladů stanovuje požadavky, které musí uchazeč splňovat pro výkon funkce ředitele. Předpoklady pro výkon funkce ředitele jsou závazně definovány v zákoně o pedagogických pracovnicích a musí být v konkurzním řízení splněny. Nedodržení zákonem stanovených předpokladů by znamenalo porušení zákona. Ostatní kritéria (tedy požadavky) nejsou uvedena v žádné legislativní úpravě, přesto jsou však pro vykonávání funkce ředitele školy důležitá a nepostradatelná. Mezi tato kritéria patří zejména manažerské kompetence: komunikační a vyjadřovací schopnosti (verbální, neverbální projev), schopnost orientace na činnosti (základní manažerské funkce), personální řízení, schopnost strategického myšlení. Z provedené analýzy dokumentů však vyplynulo, že zřizovatelé tyto manažerské kompetence ve výběrovém řízení nepožadují. Ve výběrovém řízení na funkci ředitele školy by však měly být ověřeny nejen požadavky na výkon funkce dle zákona, ale také zjišťovány předpoklady pracovníka, jeho zájem o výkon funkce ředitele, motivace, právní povědomí v dané oblasti a kompetence z oblasti řízení lidských zdrojů a dalších manažerských kompetencí. Z tohoto důvodu lze zřizovatelům doporučit, aby v osobním pohovoru zjišťovali u uchazečů výše uvedené požadavky. Navrhované otázky pro jednotlivé okruhy jsou následující: 1. Okruh: Zájem uchazeče o dané místo a předchozí zaměstnání Proč jste se rozhodl pro změnu zaměstnání? Co Vás k tomu vedlo? Proč jste se rozhodl právě pro toto místo? Proč jste odešel z minulého zaměstnání, jaký byl důvod? Která získaná zkušenost v minulém zaměstnání pro Vás byla přínosná? 37

Co víte o naší škole? 2. Okruh: Řízení lidských zdrojů Je pro Vás důležitější vysoký výdělek, nebo dobré vztahy na pracovišti? Pracujete raději sám, nebo v týmu? Co si myslíte o zpětné vazbě mezi ředitelem a zaměstnancem? Jak odměníte pracovníka za splněný úkol? Finančně nebo pochvalou? Důvěřujete lidem a jejich práci, nebo se raději spoléháte jen na sebe? 3. Okruh: Právní povědomí Kdo je zřizovatelem školy? Je pedagogická rada povinná? Má škola povinnosti vůči zřizovateli? Jaké? Z jakých zdrojů může škola čerpat finanční prostředky? Z kterého dokumentu vychází školní vzdělávací program? 4. Manažerské kompetence Jak musí být nastavený kontrolní systém, aby byl efektivní? Jaká je Vaše představa o koncepci této školy? Jaké jsou základní funkce manažera? Myslíte si, že je některá z funkcí manažera ve školství zbytečná? Jak si představujete demokratický styl řízení? Zásadou při sestavování otázek a případně i modelových situací by mělo být, že je bude provádět pracovník znalý daného pracovního místa. Zjišťování jednotlivých kompetencí je možné také znalostním testem nebo za pomocí modelové situace. Toto rozhodnutí záleží na zřizovateli. Testem je vhodné zjišťovat především znalosti školských předpisů a Zákoníku práce. Modelová situace může pomoci komisi odhadnout schopnosti uchazečů při rozhodování a jednání v obtížných situacích. Výsledkem pohovoru s uchazečem na funkci ředitele by mělo být zjištění, zda bude uchazeč schopen tuto funkci vykonávat, zda je vybaven potřebnými manažerskými kompetencemi a zda splňuje všechny předpoklady a kritéria požadovaná pro výkon této funkce.

Z hlediska rozhodování komise lze proto doporučit vytvořit tabulku

pro jednotlivé uchazeče, díky nimž budou členové komise moci tyto uchazeče hodnotit. Taková tabulka může vypadat následovně:

38

Tabulka kritérií při výběrovém řízení na funkce ředitele školy Název školy:

Základní škola

Pozice:

Současný ředitel školy

Jméno, příjmení uchazeče: Stupnice hodnocení:

1-5 (1=nejlepší), pomocné + a -

Kritérium:

Hodnocení:

Vzdělání: Praxe: Bezúhonnost: Zdravotní způsobilost: Životopis: Koncepce rozvoje školy: Verbální projev: Neverbální projev: Silné stránky: (přednosti uchazeče) Slabé stránky: (slabiny uchazeče) Znalost právních předpisů: (Školský zákon, zákon o ped. prac., Zákoník práce) Schopnost vést lidi: Výsledek znalostního testu: Reference: Důvody, proč chcete pracovat na této pozici: Mzdový požadavek: Body celkem:

V rámci hodnocení, lze uchazečům, kteří mají již při účasti konkurzního řízení absolvované studium

školského managementu, přířadit pomocné body v rámci

hodnocení. Pokud žádný z uchazečů nesplňuje kritéria, tedy předpoklady a požadavky stanovené zřizovatelem, mělo by být vypsáno nové konkurzní řízení. 39

Závěrem této části práce lze říci, že „Vybírat má každý zájem jen ty nejlepší. Ale tolik jich není a asi nikdy a nikde nebude. Vybírejme tedy i ty, kteří sice absolutními jedničkami nejsou, ale kteří se jimi mohou stát. Vybírejme lidi s perspektivou.“ (Stýblo, 1994, str. 122)

40

6

ZÁVĚR

Relevantnost stanovených kritérií na funkci ředitele školy je zásadní a rozhodující pro kvalitní výběr řídícího pracovníka ve škole. Ředitel, který je do funkce vybrán, musí být schopen vytvořit vhodné podmínky pro chod školy a organizovat pedagogickou práci tak, aby škola úspěšně plnila své poslání. Před vypsáním konkurzního řízení musí zřizovatel stanovit kritéria – měřítka, podle kterých bude vybrán do funkce nejvhodnější ředitel z přihlášených uchazečů. Stanovení těchto kritérií by mělo vyplývat z náročného postavení ředitele. V současnosti však převážná většina zřizovatelů škol v Libereckém kraji nevyužívá možnosti klást při výběrovém řízení další požadavky, kromě zákonem stanovených, případně doporučených (znalost školských předpisů). Pro kvalitní činnost řídících pracovníků obecně jsou však důležité tzv. „soft skills“ (komunikační schopnosti, schopnost práce v týmu, schopnost empatie, analytické a koncepční myšlení, kreativita atd.), ale také ochota k celoživotnímu vzdělávání sebe sama, proto je v této práci doporučeno zaměřit konkurzní řízení také na tato kritéria. Důvody, kdy může zřizovatel vyhlásit konkurz, jsou taxativně uvedeny ve školském zákoně, který byl v loňském roce novelizován (účinnost k 1. 1. 2012). Novela školského zákona v oblasti konkurzního řízení představovala v této oblasti velkou změnu. Doposud konkurzy spadaly do kompetence zřizovatele, s novelou školského zákona může být iniciátorem konkurzů také školská rada nebo Česká školní inspekce. Tyto dva orgány mají pravomoc rozhodnout o konkurzu, nenesou však žádnou zodpovědnost za své rozhodnutí či případné důsledky. Nad rámec direktivně určených důvodů pro odvolání z funkce ředitele je možno konkurz vyhlásit po uplynutí funkčního období. Funkční období je pojem daný novelizací školského zákona a znamená stanovení pracovního poměru na dobu šesti let, tedy na dobu určitou. Mnozí zřizovatelé zavedení funkčního období kvitují, jelikož se jim tímto nabízí možnost vyhlásit konkurz po uplynutí konkrétní doby a řešit tak případnou personální nespokojenost se současným vedením školy. Vlastní konkurzní řízení řeší vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkurzního řízení a konkurzních komisí. Jak již bylo v práci několikrát zmíněno, zřizovatel školy má možnost klást v konkurzním řízení vlastní kritéria výběru budoucích ředitelů škol. V tomto ohledu by měl být kladen důraz především na komunikační schopnosti, koncepční a analytické schopnosti a také na schopnost řízení lidí, které uváděli respondenti v dotazníkovém šetření nejčastěji 41

jako důležité. V dnešní dynamické době se dá předpokládat, že se bude zvyšovat intenzita v požadavcích na některé kompetence ředitele. Proto neustálý osobnostní rozvoj ředitele bude více než nutný. Upřednostňován by měl být uchazeč vybavený potřebnými dovednostmi a kvalitami. V práci byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, na které bylo možné odpovědět v rámci provedeného výzkumného šetření takto: VO 1 „Považuje úspěšný uchazeč za nejdůležitější kompetence sociální dovednosti?“ Na tuto otázku lze odpovědět kladně, neboť 100 % respondentů považuje za důležité komunikativní a vyjadřovací schopnosti, analytické kompetence, schopnost řídit a vést lidi a ochotu se rozvíjet. VO 2: „Považuje úspěšný uchazeč znalost cizího jazyka za nejméně důležitou kompetenci?“ Vzhledem k faktu, že jazykové znalosti považuje za důležité pouhých 32 % dotázaných, což je nejméně v porovnání k ostatním kompetencím, lze na tuto otázku odpovědět kladně. VO 3: „Využívají obce s rozšířenou působností,

které jsou zřizovateli škol

v Libereckém kraji, možnosti vyhlášení konkurzního řízení na funkci ředitele školy častěji

než obce spádové?“ Konkurz vyhlásilo celkem 80 % obcí s rozšířenou

působností a 24 % obcí spádových, obce s rozšířenou působností využívají možnosti vyhlášení konkurzního řízení na funkci ředitele školy častěji. VO 4: „Využívají zřizovatelé škol možnosti stanovovat kromě zákonem požadovaných kritérií také vlastní kritéria výběru ředitele škol?“ Zřizovatelé této možnosti příliš nevyužívají, výjimkou je znalost školských předpisů a uplatňují ve velké míře pouze zákonem stanovené požadavky. Cílem této bakalářské práce je vymezit, popsat a

zdůraznit potřebnost

a důležitost některých kritérií určených zejména manažerskými kompetencemi, nezbytnými pro efektivní řízení organizace, a zároveň popsat proces výběru správného uchazeče do funkce ředitele školy a učinit v této oblasti doporučení pro zřizovatele. Tohoto cíle bylo dosaženo prostřednictvím studia literatury z oblasti řízení lidských zdrojů, provedením dotazníkového šetření a analýzou dokumentů vztahujících se ke konkurzním řízením, která se uskutečnila při výběru ředitelů škol v Libereckém kraji. Výsledky této práce mohou sloužit zřizovatelům škol (nejen v Libereckém kraji), jako pomůcka při vypisování konkurzních řízení. Tato práce zřizovatelům jednoznačně 42

doporučuje vypisovat konkurzní řízení při výběru ředitele škol a v samotném výběrovém řízení zdůrazňuje nutnost orientovat se nejen na zákonem požadovaná kritéria, ale také na ostatní kritéria, zejména jednotlivé kompetence manažera.

43

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

ARMSTRONG, Michael. Jak se stát ještě lepším manažerem: kompletní soupis osvědčených technik a nezbytných dovedností. 6. vyd., v Ekopressu 1. Praha: Ekopress, ©2006. 308 s. ISBN 80-86929-00-0. BĚLOHLÁVEK, František. Desatero manažera: to nejdůležitější co potřebuje znát úspěšný manažer. 1. vyd., dotisk. Brno: Computer Press, 2007. 90 s. ISBN 80-7226873-2. HRONÍK, František. Managing people. 3. přeprac. Vyd. Brno: B.I.B.S, 2002. 157 s. ISBN 80-86575-11-X. KOCIÁNOVÁ, Renata. Personální činnosti a metody personální práce. Praha:Grada. 2010. 224 s. ISBN 978-80-247-2497-3 KOUBEK, Josef. Personální práce v malých podnicích. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada, 2003. 248 s. ISBN 80-247-0602-4. KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. 3. vyd. Praha: Management Press, 2001. 367 s. ISBN 80-7261-033-3. KOUBEK, Josef. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. 4., rozš. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2009. 399 s. ISBN 978-80-7261-168-3. KUBEŠ, Marián, Dagmar SPILLEROVÁ a Roman KURNICKÝ. Manažerské kompetence: způsobilosti výjimečných manažerů. Praha: Grada, 2004. 183 s. ISBN 80247-0698-9. MATĚJKA, Marek a VIDLAŘ, Pavel. Vše o přijímacím pohovoru: jak poznat druhou stranu. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. 213 s. ISBN 978-80-247-19726. MOLEK, Jan. Personalistika a řízení. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 1. vyd. 2008. 126 s. ISBN 978-80-7394-063-8. OBST, O. Úvod do teorie řízení výchovy a vzdělávání ve školství pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1995. 84 s. ISBN 80-7067470-9. PRAŠKO, Ján a PRAŠKOVÁ, Hana. Asertivitou proti stresu. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007. 277 s. Psychologie pro každého. ISBN 978-80-247-1697-8. SLAVÍKOVÁ, Lenka. Systém přípravy řídících pracovníků ve školství v kontextu nových technologií vzdělávání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2003. 158 s. ISBN 80-7290-150-8. STÝBLO, Jiří. Jak vybírat spolupracovníky.Ostrava:Montanex, 1994. 123 s. ISBN 8085780-06-02 ŠIKÝŘ, Martin, David BOROVEC a Irena LHOTKOVÁ. Personalistika v řízení školy. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. 199 s. ISBN 978-80-7357-901-2. 44

VEBER, Jaromír a kol. Management: základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2000. 700 s. ISBN 80-7261-029-7.

Ostatní zdroje Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkurzního řízení a konkurzních komisí.

45

8 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Sociodemografické údaje respondentů z vrácených dotazníků ...................... 22 Graf č. 2: Komunikativní a vyjadřovací schopnost – důležitost z pohledu uchazeče a z pohledu konkurzní komise ............................................................................................ 23 Graf č. 3: Dovednost koncepčně přemýšlet a formulovat vize a strategie – důležitost z pohledu uchazeče ......................................................................................................... 23 Graf č. 4: Dovednost koncepčně přemýšlet a formulovat vize a strategie – důležitost z pohledu konkurzní komise ............................................................................................ 24 Graf č. 5: Analytická kompetence – schopnost identifikovat, analyzovat a řešit problémy – důležitost z pohledu uchazeče ..................................................................................... 24 Graf č. 6: Analytická kompetence – schopnost identifikovat, analyzovat a řešit problémy – důležitost z pohledu konkurzní komise ......................................................................... 25 Graf č. 7: Schopnost řídit a vést lidi – důležitost z pohledu uchazeče ........................... 25 Graf č. 8: Schopnost řídit a vést lidi – důležitost z pohledu konkurzní komise .............. 26 Graf č. 9: Seberozvoj – ochota na sobě pracovat – důležitost z pohledu uchazeče ....... 26 Graf č. 10: Seberozvoj – ochota na sobě pracovat – důležitost z pohledu konkurzní komise ............................................................................................................................. 27 Graf č. 11: Znalosti z oboru managementu – důležitost z pohledu uchazeče ................ 27 Graf č. 12: Znalosti z oboru managementu – důležitost z pohledu konkurzní komise ... 28 Graf č. 13: Jazyková znalost – důležitost z pohledu uchazeče ....................................... 28 Graf č. 14: Jazyková znalost – důležitost z pohledu konkurzní komise .......................... 29 Graf č. 15: Řízení času – důležitost z pohledu uchazeče ................................................ 29 Graf č. 16: Řízení času – důležitost z pohledu konkurzní komise................................... 30 Graf č. 17: Tvořivost – schopnost vidět nově – důležitost z pohledu uchazeče .............. 30 Graf č. 18: Tvořivost – schopnost vidět nově – důležitost z pohledu konkurzní komise ........................................................................................................................................ 31 Graf č. 19: Kritéria požadovaná v konkurzním řízení ................................................... 34

46

9

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Dotazník určený ředitelům ZŠ v Libereckém kraji, kteří se v loňském roce úspěšně zúčastnili konkurzního řízení. Příloha 2: Stanovisko odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje k přechodným ustanovením k § 166 školského zákona. Příloha 3: Vyhlášení konkurzu na obsazení funkce ředitele – KÚ LBC.

47

Příloha 1

DOTAZNÍK Vážená paní, vážený pane, ve svém dotazníku uvádím seznam kritérií, která jsou či mohou být aplikovaná při konkurzním výběrovém řízení na místo ředitele školy. Prosím Vás, abyste mi u každého kritéria uvedl/a:  Zda-li je dané kritérium, podle Vás osobně, důležité pro kvalitní výkon funkce ředitele školy  Zda-li uvedené kritérium, bylo v konkurzu požadováno a jakým způsobem – ústně (při pohovoru), při testu, jinak (prosím, uveďte jak)

Prosím Vás o co největší upřímnost při uvádění odpovědí, jedině tak bude zaručena vysoká vypovídající hodnota při závěrečném zpracování. Dotazník je anonymní, Vámi uvedené informace nebudou nikde zveřejňovány ve spojitosti s Vaším jménem nebo školou či obcí, údaje nebudou poskytnuty třetím osobám. Výsledky budou v práci tabelovány a graficky znázorněny pouze souhrnně.

Nejprve prosím o vyplnění Vaší sociodemografické charakteristiky: A) pohlaví (jste):

žena

muž

B) Váš věk (číslem): ………………... Datum vyplnění: (den, měsíc, rok): ………………………………………….

Kritérium (kompetence)

1. Komunikativní a vyjadřovací schopnost sebeprezentace

Je kritérium podle Vás Bylo kritérium důležité pro výkon funkce požadováno u ředitele? konkurzního řízení a jakým způsobem? ANO ANO  Ústně NE  Testem ČÁSTEČNĚ (prosím  Jinak (prosím stručně uveďte) uveďte) NEDOKÁŽU POSOUDIT NE

2. Koncepční dovednost – formulovat vize a strategie

ANO NE ČÁSTEČNĚ stručně uveďte)

ANO  Ústně  Testem (prosím  Jinak (prosím uveďte)

NEDOKÁŽU POSOUDIT NE

3. Analytická kompetence – schopnost identifikovat, analyzovat a řešit problémy

ANO

4. Interpersonální kompetence – schopnost řídit a vést lidi

ANO

NE ČÁSTEČNĚ stručně uveďte)






5. Seberozvoj – ochota na sobě pracovat




6. Znalost managementu a marketingu




7. Jazyková znalost

ANO

8. Řízení času

ANO

ANO  Ústně NE  Testem ČÁSTEČNĚ (prosím  Jinak (prosím stručně uveďte) uveďte) NEDOKÁŽU POSOUDIT NE


ANO  Ústně (prosím

 Testem  Jinak (prosím uveďte)

NEDOKÁŽU POSOUDIT NE 9. Tvořivost – schopnost vidět nově




OSTATNÍ – z Vašeho pohledu významná kritéria pro výkon funkce ředitele (kompetence) – uveďte prosím alespoň 3 kritéria



NEUMÍM SE VYJÁDŘIT

NE

Děkuji za spolupráci, Váš čas a trpělivost při vyplňování dotazníku.

Příloha 2 Stanovisko odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje k přechodným ustanovením k § 166 školského zákona Dnem 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon číslo 472/2011 Sb., kterým se mění zákon číslo 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pro ředitele škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se v § 166 zavádí nově funkční období v délce šesti let. Přechodná ustanovení zákona č. 472/2011 Sb. v bodě 5. stanoví, že výše uvedeným ředitelům, kteří ke dni účinnosti novely (tj. k 1.1.2012) vykonávají činnosti ředitele v příslušné škole nebo školském zařízení po dobu delší než 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2012. Dne 10. ledna 2012 uveřejnilo MŠMT na svých webových stránkách Výklad přechodných ustanovení k novele § 166 školského zákona, z něhož vyplývá, že dle názoru MŠMT je na uvážení zřizovatele, zda vyhlásí konkurzy na místa výše uvedených ředitelů. Dle názoru odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje vyplývá z přechodných ustanovení k § 166 školského zákona povinnost zřizovatele konkurzy na místa výše uvedených ředitelů vyhlásit. Výklad MŠMT ani výklad OŠMTS Krajského úřadu Libereckého kraje nemají právní význam. Jediný, kdo může vykládat zákon, je soud. Lze předpokládat, že popsaná právní úprava bude buď v nejbližší době legislativně zpřesněna tak, aby byla jednoznačná, nebo v budoucnu bude k dispozici výklad soudu. Do té doby je však nepochybné, že vyhlášením konkurzů na místa všech ředitelů, kteří ke dni 1.1.2012 vykonávají činnosti ředitele dané školy déle než 6 let, nemůže zřizovatel pochybit, neboť tento postup je v souladu s oběma shora popsanými výklady. Vzhledem k tomu, že ředitel školy je správním orgánem, který rozhoduje mj. v přijímacím řízení ke vzdělávání, dále podepisuje vysvědčení, které je dokladem o dosažení stupně vzdělání a má odpovědnost a pravomoc v dalších oblastech, je nanejvýš žádoucí, aby postavení ředitele bylo nezpochybnitelné. Dle názoru OŠMTS KÚ LK lze, po shora popsané novele školského zákona, zajistit nezpochybnitelné postavení ředitele vyhlášením konkurzů na místa všech ředitelů, kteří ke dni 1.1.2012 vykonávají činnosti ředitele v příslušné škole déle než 6 let. V Liberci dne 16. ledna 2012 Ing. Jiřina Princová vedoucí odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje

Příloha 3 ZŘ I Z O V A T E L – O B E C adresa zřizovatele

Vyhlášení konkurzu na obsazení funkce ředitele „školy“ Zřizovatel /uvede se název/ v souladu s § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a v souladu s § 3 vyhlášky MŠMT ČR č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkurzního řízení a konkurzních komisích vyhlašuje konkurz na obsazení funkce ředitele „školy“ /uvede se název školy v souladu se zřizovací listinou/ Nástup do funkce k /uvede se datum/. Požadavky: Vzdělání a praxe podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, znalost školských předpisů, morální bezúhonnost. K přihlášce přiložte: -

-

úředně ověřené kopie o dosaženém vzdělání potvrzení o průběhu zaměstnání uchazeče potvrzené posledním zaměstnavatelem doklad o psychické způsobilosti podle zákona 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních* lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu funkce ředitele (ne starší než 3 měsíce) strukturovaný životopis koncepci rozvoje školy (maximálně 4 strany formátu A 4) výpis z evidence Rejstříku trestů (ne starší než 3 měsíce) čestné prohlášení dle § 4 odst. 3 zákona 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČR, ve znění pozdějších předpisů.

* požaduje se pouze v případě výkonu funkce ředitele dětského domova. Příjem přihlášek osobně nebo poštou nejpozději do /uvede se datum uzávěrky přihlášek/ na adresu: /uvede se přesná adresa, případně jméno osoby, kam mají být přihlášky zasílány. Případné dotazy na telefonu /uvede se číslo telefonu/. Místo a datum vyhlášení

Podpis vyhlašovatele (starosty) a razítko

Kritéria uplatňovaná při výběru ředitele v konkurzním řízení

Recommend Documents