KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III
Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových hnojiv nebo uplatníme hnojiva kombinovaná. Dávku volíme podle předpokládaného výnosu a obsahu přístupného fosforu, draslíku nebo hořčíku v půdě. Při výpočtu normativu vycházíme z potřeby P, K, Mg na 1 tunu produkce a předpokládaného výnosu. Vynásobením získáme množství P, K, Mg, které bude při daném výnosu odčerpáno. Pokud byly zaorány posklizňové zbytky, musíme však počítat s živinami v nich obsaženými a můžeme provést další korekci normativu. Nelze ale předpokládat, že budou k dispozici v plném rozsahu, počítáme s cca 20 - 30 % využitím. Je-li zásoba nízká, zvyšujeme vypočítaný normativ o 50%, je-li vyhovující o 25 %, pokud je dobrá použijeme normativ, v případě vysoké a velmi vysoké zásoby fosforem, draslíkem nebo hořčíkem nehnojíme po dobu tří let.
Při volbě fosforečného hnojiva bychom měli preferovat taková, která obsahují v převážné míře vodorozpustnou formu fosforu. Z hnojiv můžeme použít pro úhradu fosforu například superfosfát jednoduchý nebo trojitý. Pro základní hnojení používáme zpravidla tuhá hnojiva, kapalná volíme pro přihnojení v průběhu vegetace.
Z draselných hnojiv používáme zpravidla draselnou sůl.
Pro základní hnojení používáme zpravidla Kieserit nebo hořkou sůl
Hnojení N - dusíkem na podzim obyčejně nehnojíme, pokud se obsah dusíku minerálního (Nmin) stanovený před setím pohybuje nad 10 mg.kg-1 zeminy. U hnojem hnojených předplodin, případně následují-li obilniny po jetelovinách, můžeme dávku N rovněž vypustit. Pouze při suchém podzimu a opožděném vývoji lze přihnojit porosty dusíkem (dávka 20-30 kg N.ha-1). V ostatních případech je zvýšené hnojení dusíkem na podzim neopodstatněné.
Bilance N 1) Organické látky Odečet potřeby N za hnůj Rok za 1t/ ha odečítat 1- 1,4 kg N Rok za 1t/ha odečítat 0, 5 – 0,7 kg N
2) Připočtení pří zaorávce slámy Přičte se 4 – 8 kg N na 1 t slámy
3) Vikvovité předplodiny Rok po jetelovinách se odečítá 50 – 70 kg/ha Rok po jetelovinách se odečítá 30 – 50 kg/ha Luskoviny uvolní pouze 30 kg N pro následnou plodinu
4) Půdní dusík Aktuální dávku dusíku určíme nejlépe podle obsahu minerálního dusíku (Nmin) v půdě (suma N amoniakálního a N nitrátového v půdě).
Stanovení Nmin provedou laboratoře ÚKZÚz nebo zemědělské laboratoře v čerstvě odebraných půdních vzorcích Pro určení potřebné dávky dusíku k přihnojení, musíme zjistit celkové množství Nmin, které se v půdě nachází v profilu 0-30cm. Stanovenou hodnotu v mg/kg vynásobíme koeficientem 4,5 a tím dostaneme celkový obsah dusíku v kg na ha. Pokud nemáme k dispozici výsledky rozborů půd na Nmin, obyčejně se dávka dusíku pohybuje kolem 40 – 60 kg na ha.
5) Založení porostu Při zakládání s podsevem se vypočtená dávka snižuje o 30 kg/ha (1/3)
Max. dávka N při jedné aplikaci je 50-60 kg/ha
Příklad výpočtu dávky dusíku: Tak např. pro výnos 6 t ozimé pšenice je třeba rostlinám dodat v průměru 150 kg N. Protože před setím ozimů dusíkem prakticky nehnojíme (do 30 kg N.ha-1), musíme určenou dávku N aplikovat během vegetace. Tato dávka se stanoví tak, že od požadovaných 150 kg N odečteme dusík obsažený v půdě a výsledná hodnota nám udává skutečnou dávku dusíku, kterou musíme porostu dodat. Při hnojení dusíkem preferujeme dělené dávky, které jsou ekonomicky efektivní, protože jimi dosáhneme většího využití této živiny rostlinou a cíleného působení na výnosotvorné prvky. V půdním profilu 0-30cm bylo stanoveno 12 mg Nmin na 1 kg zeminy. Po vynásobení koeficientem 4,5 činí jeho zásoba 54 kg na ha. Potřeba hnojení dusíkem tedy činí: 150 kg N – 54 kg N = 96 kg N. Vypočítanou dávku 96 kg N musíme rozdělit. Pro regenerační přihnojení vzhledem k zásobě Nmin dodáme 40 kg N a 56 kg N ponecháme pro přihnojení produkční. Pokud nemáme k dispozici výsledky rozborů půd na Nmin, obyčejně se dávka dusíku pohybuje kolem 40 – 60 kg na ha.
Hnojení vápníkem Úpravu půdní reakce (pH) provádíme vápněním již k předplodinám organicky hnojeným (okopaniny, jeteloviny nebo jetelotrávy, silážní plodiny aj.) nebo ihned po jejich sklizni. Půdní reakci hodnotíme podle:
Volba dávky Ca hnojiv
Při stanovení dávky vápenatého hnojiva vycházíme z hodnoty pH/KCl nebo pH/CaCl2 a zohledňujeme půdní druh. Ztráty CaO Písčité a hlinitopísčité
Písčitohlinité až jíl
Vymývání z půdy
185 kg/ha CaO
155 kg/ha CaO
Odběr plodinami
25 kg/ha CaO
35 kg/ha CaO
Působení hnojiv
100 kg/ha CaO
100 kg/ha CaO
Atm. spad
50 kg/ha CaO
50 kg/ha CaO
Celkem
360 kg/ha CaO
340 kg/ha CaO
K vápnění používáme výhradně uhličitanové formy vápenatých hnojiv a tam kde je v půdě nedostatek hořčíku preferujeme dolomitický vápenec.
