HALÓ ŠKOLA
KrásnÝ a BarevnÝ novÝ rOK
přejí
SEDMÁCI
Ladovská zima Jarek Nohavica Za vločkou vločka z oblohy padá chvilinku počká a potom taje Na staré sesli sedí pan Lada obrázky kreslí zimního kraje
Ladovská zima za okny je a srdce jímá bílá nostalgie Ladovská zima děti a sáně a já jdu s nima do chrámu Páně Bim bam bim bam...
Josef Lada zimní a vánoční
Kdo by nepodlehl kouzlu zimy na obrázcích Josefa Lady, která tu vypadá tak příjemně, radostně a plná poezie i humoru...
Za růžolícími usměvavými dětmi, které sjíždějí na saních bohatě zasněžené kopce nebo se prohánějí po klouzačkách či hladkém ledu zamrzlého rybníka na bruslích, vesele vlají barevné šály. Nadýchané sněhové peřiny starostlivě spočívají na střechách domů, kostelíka i psích bud, koledníci si spokojeně vyšlapují s uzlíky plnými dobrot. Nad vším tím radostným mumrajem krouží vrány a kulaté bílé puntíky sněhových vloček se tiše snášejí na krajinu ve dne obživlou rozdováděnými dětmi, zvířátky i rozšafnými dospělými, v noci ale zklidněnou a prázdnou. Sněhuláci, pravda, vypadají trochu vyjeveně, ale vodník, který sedí na vrbě nad zamrzlou hladinou rybníka bafaje ze své fajfky, souzní dokonale s mírem setmělé krajiny. Ponocný doprovázen svým psím pomocníkem zanechal stopy svých kroků v čerstvě napadaném sněhu a právě přiložil k ústům svou troubu, aby ztichlým ulicím ohlásil příslušnou noční hodinu.
Lada je autorem přibližně patnácti tisíc kreseb a asi čtyř stovek obrazů. Na kolika z nich zachytil atmosféru zimy či Vánoc nevíme, budou jich ale jistě nejméně stovky. Svou přitažlivost neztrácejí Ladovy obrázky dodnes.Vysokou cenu mají i pro sběratele umění. Zmíněný Ponocný, obraz pro Ladu atypický městským prostředím, do něhož je zasazen, patří asi k nejcennějším-loni v prosinci byl prý prodán v aukci za 1,5 milionu korun. Vysoce oceňována je i řada dalších Ladových obrazů, mezi nimi pochopitelně také ty zimní, prodchnuté mimořádnou atmosférou - například Zimní krajina, Zimní radovánky nebo obraz Mikuláš, čert a anděl, který Lada namaloval roku 1944. Všechna okna na něm nechal zářit do noci, což byl tenkrát, v době okupace, ve skutečnosti jev zhola nemožný.
Lada vycházel z reality svého dětství v Hrusicích a vždycky se uměl pozorně dívat kolem sebe. Výjevy, které zachytil, většinou vytvářejí nakažlivou náladu veselí a radosti...
Ladovská zima inspirovala i nás... Zima Evžen Kohout
Když v kalendáři prosinec objeví se, každý se zimou třese, i přesto však těší se, až Ježíšek dárky přinese.
Silvestr bývá také oslaven a to tím, že jdou děti ven. Tam je plno ohňostrojů, které jsou vidět na obzoru.
Pak jdou děti brzy spát, aby mohly ráno vstát... Na kopečku sáňkovat a taky se koulovat.
Zima Sára Gottwaldová
Je tu snížek, také mráz, pěkné zimy nastal čas. V přírodě bělost svítí, a snížek se pěkně třpytí.
Zima
Zima
Karel Fajstl
Radim Koutný
Padá, padá, sněží sníh,
Napadl nám první sníh,
pojedeme na saních.
pojedem na saních.
Vezmeme si rukavice,
Postavíme sněhuláky,
za okny je chumelenice.
podíváme na pohádky.
Na Štědrý den kapr plave,
Budeme se koulovat
chudák už si ale nezaplave.
a z kopečka bobovat.
U stromečku se setkáme,
Pak na čaj poběžíme
dárky rychle rozdáme.
a za pec se posadíme.
Ještě týden počkáme,
Silvestra pěkně oslavíme
Silvestra se dočkáme.
ohňostroj odpálíme.
Po Silvestru nový rok,
Nový rok přivítáme,
dál už Vánoce ani krok.
šampáněm to zapijeme.
Zima pomalu ustává, jaro její směr udává. Čekáme zas na zimu, posílíme rodinu.
Zima Anna Rindová Vánoce jsou svátky klidu, na večeři máme rybu. Uslyšíme zvonečky a pod stromečkem dárečky.
Na Silvestra oslavy, máme dobré nálady. Tři králové pro koledu a bruslení na ledu.
Bobujeme, sáňkujeme, lyžujeme a běžkujeme. Valentýn je lásky čas, a na jaře nám zmizí mráz.
Z našich slohových prací..... popis uměleckého díla.... popis Ladovy pohlednice... Ponocný Autorem tohoto obrázku je známý český malíř Josef Lada. Je zde namalován ponocný, který se svým psíčkem obchází noční město.Venku sněží, mám pocit, že by právě mohly být Vánoce. V přední části malby stojí starý ponocný v dlouhém ovčím kabátě, na hlavě má čapku přes uši, ruce v pletených palčácích. Jednou rukou je opřen o hůl, v pravé má roh, kterým troubí půlnoc. Za zády mu sedí věrný přítel, černý pes, jehož asi zebou tlapky, jednu nožku má zvednutou. Přišli společně, protože v pravém rohu obrazu můžeme pozorovat stopy, které ještě nezapadly sněhem. Tato dvojice má před sebou zasněženou kašnu, kruhového tvaru. Střední částí obrázku vede široká ulice. Domy mají osvětlená okna a dveře. Jsou vidět i stopy vedoucí do nejbližších dveří... Pozadí je potemnělé, vidíme poklidnou atmosféru svátečního večera. Padající sníh jakoby čistil svět od starostí všedního dne. Ponocný dohlíží na klidný spánek lidí. Rád bych, aby letošní Vánoce měly alespoň trochu kouzla z tohoto obrázku. Přeji všem hezké Vánoce s rodinou a dobrý nový rok.
Matouš Hartmann
Zima Tuto pohlednici s vánočním motivem jsem si vybrala, protože se těším, až budu také sáňkovat. Namaloval ji Josef Lada. V popředí pohlednice jsou čtyři děti, dvě si užívají jízdu na saních a dvě se na ně dívají. Na sobě mají teplé oblečení, protože dobře ví, že venku pořádně mrzne. Oblečení dětí ukazuje, jak se lidé oblékali v době, kdy žil Josef Lada. Některé modely již vyšly z módy, dnes bychom je v supermarketech marně hledali. Hlavním motivem je sníh, z pohlednice dýchá předvánoční atmosféra, na kterou se určitě už všichni těší. V pozadí je pár stromů a kostel se hřbitovem, kolem kterého se táhne kamenná zeď. Z komínu se valí kouř, což znamená, že se v domech topí a vaří. Zásoba dřeva u růžového domu napovídá, že se v něm topí dřevem. Na střechách je mnoho sněhu a rampouchů. Uprostřed návsi stojí pumpa. Zasněžené cesty lemují stromy bez listí. Přeji všem, aby se o vánočních svátcích měli dobře, aby se jim splnila všechna přání a aby si užili sněhových radovánek jako děti na Ladových obrázcích. Sára Gottwaldová
Ledňáček Vybral jsem si pohlednici s názvem Ledňáček. Namaloval ji náš známý malíř Josef Lada roku 1955. Pohlednice se mi velmi líbí. V popředí vidíme zamrzlý rybník, nad kterým ční vrbová větev. Na ní sedí duhově zbarvený ledňáček. Vpravo nad rybníkem se krčí stará vrba a pod ní leží velký kámen. Ve středu obrázku stojí tři domy pokryté sněhovými peřinami. Z domečku nalevo vychází dlouhý bílý kouř, jenž se proplétá mezi větvemi štíhlého topolu. Pozadí tvoří vysoký kopec, na němž ční velká zřícenina oblečená do bílého kabátu. Kolem zříceniny roste několik stromů. Z modrošedé oblohy se sype sníh. Na pravé straně letí v dálce černý pták. Pohlednice na mě působí příjemným, zimním dojmem. Už aby začalo sněžit i u nás!!! Radim Koutný
Zimní pranostiky Známé: Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený. Když v prosince hrom ještě hučí, v roce příštím stále vítr fučí. Lepší Vánoce třeskuté než tekuté. Lednové slunce je jako panská přízeň. Teplý leden, k nouzi krok je jeden. Když déšť leden snáší, neduhy s ním kráčí. Jsou-li jasné Hromnice, přijde ještě mnohá vánice. Únor bílý-pole sílí.
Nové-námi vymyšlené: Jarní Vánoce, zimní Velikonoce. (A. Rindová) Na Tři krále zima je stále. (H. Greplová) V prosinci zima ještě laškuje, ale v lednu kraluje. (K. Fajstl) Když v prosinci listí nespadne, tuhá zima se přižene. (K. Fajstl) Na Editu zima stále bude tu. (Ž. Lukavská) Na Mojmíra je veliká zima. (T. Ošťádalová) Ve středu je Alice, čeká nás prý vánice. (L. Haliřová) Je-li prosinec bez ledu, tak příští rok jsme bez medu. (T. Kopečný) V prosinci hodně bláta, na jaře stavíš sněhuláka. (T. Kopečný) Je-li leden bez sněhu, ještě v dubnu na lyžích se projedu. (H. Kenická)
ZIMNÍ VTIPKOVÁNÍ
Kdo jsou nejmenší lidé na světě? Silničáři. Napadnou dva centimetry sněhu a už nejsou vidět. ***
Jdou dva lední medvědi po Sahaře a jeden pronese: „Tady to ale muselo klouzat!“ „Jak to myslíš?“, ptá se ten druhý. „No, že to tak důkladně posypali.“ *** Telefonát na horskou službu: „Jsem vysoko v horách, nevím kde, smetla mě lavina, jsem po pás zapadlý ve sněhu a blíží se ke mně medvěd! Co mám dělat?” „Nemusíte dělat vůbec nic. O všechno se postará medvěd.”
Stonožkové ohlédnutí - Plumlovská škola a Stonožka v roce 2013 Tak jako každý rok je tady advent – čas předvánočního rozjímání – a s ním i tradiční Stonožka na Základní škole v Plumlově. Ta letošní měla několik NEJ. Tím prvním byla účast vybraných dětí na slavnostní mši v katedrále sv. Víta v Praze dne 6. prosince 2013, kde byla mimo jiné také řádem oceněna práce paní ředitelky Mgr. Dagmar Zapletalové, která ve stonožkovém projektu pracuje už víc jak dvě desetiletí. Tím druhým byla návštěva patronky a zakladatelky hnutí Na vlastních nohou – Stonožky paní Běly Jensen, která naši školu v Plumlově navštívila již potřetí. Paní Běla poděkovala dětem za jejich dlouholeté snažení, na kterém se vystřídalo již několik generací školáků, a za to, jak svými pracemi pomáhají dalším dětem jinde na světě. Při této příležitosti také poblahopřála žákům, jejichž kresby byly otištěny v knize vydané na počest 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje a každému z nich spolu s paní ředitelkou knihu předala. V knize mají kresby žáci Martin Suchý z 5. A, Phillip Linney a Martin Vaněk z 6. B a Tereza Hrubá, v současné době už studentka víceletého gymnázia v Prostějově. Tím třetím byla vernisáž, vánoční stonožkový jarmark a adventní vystoupení žáků. Na vernisáži zazněly v podání školního sborečku tři vánoční anglické písně a žáci tanečního oboru ZUŠ předvedli dva mexické a jeden francouzský tanec. Vystoupení bylo tentokrát v duchu vánočních zvyků a tradic u nás i jinde a představení proběhlo jako vyvrcholení v rámci dlouhodobého projektu „Cesta se Stonožkou multikulturalitou“, který byl finančně podpořen v dotačním programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin. Ve vystoupeních si děti mimo jiné s chutí zahrály ukrajinskou pohádku „O ztracené rukavičce“ nebo zazpívaly polskou písničku „Dva kapuni“. Celým programem se vinula stříbrná nitka s vločkami tančícími o Vánocích nad zeměmi světa.
Představujeme!!! LITerární kroužek žáci 5.,6. a 7. ročníku
Cíl a náplň kroužku: 1. Učit se pozorněji vnímat literární text, zamyslet se nad obsahem i uměleckými prostředky a jazykem literárního díla. 2. Rozvíjet vyjadřovací schopnosti studentů - písemný i mluvený projev. 3. Rozvíjet schopnost účastnit se diskuse. 4. Oživit starší znalosti z hodin literatury a slohu - jistá forma opakování. 5. Rozvíjet schopnost formulovat vlastní myšlenky a pocity. 6. Pobavit se, zasmát.
I. pololetí školního roku 2013/2014 Dovolte nám zmínit nejdůležitější aktivity našeho Literárního kroužku. Tou první je zapojení do literární soutěže pro děti s názvem "(NE)OBYČEJNÝ KLUK" a druhou návštěva Městské knihovny v Plumlově. V průběhu podzimních dní jsme se zapojili do literární soutěže. Společně jsme si přečetli knihu Neobyčejný kluk a naším úkolem pak bylo vytvoření závěrečné kapitoly této knihy. Do soutěže jsme poslali jednu - námi odhlasovanou - nejzdařilejší závěrečnou kapitolu. Její autorkou je Lenka Haliřová ze 7. třídy. Ukázku z knihy si můžete přečíst zde: http://www.neobycejnedeti.cz/ukazka/. Lenčinu kapitolu níže. Vzhledem k velkému počtu přihlášených prací se o vítězi bude rozhodovat hlasováním. Držte Lence palce!!!
Text kapitoly "Nový začátek":
I když Via byla ještě hodně rozespalá, jako by ji jméno nového ředitele probudilo. Začala se smát tak nahlas, že to museli slyšet i řidiči jedoucí za námi. Ani nechci vědět, co si o nás mysleli a zřejmě to nechtěla vědět ani maminka, protože Viu rozzlobeně okřikla. Když jsme zastavili, první co jsem uviděl, byla velká budova s malými okny a dětmi pobíhajícími po kamenných cestičkách vedoucích kolem školy.Tak tohle je má nová škola. Místo kde budu trávit většinu času s mými novými spolužáky, které jsem předtím nikdy neviděl. ,,Neboj se, zvykneš si ty a zvyknou si i ostatní, uvidíš! A jsem si jistý, že si brzy najdeš spoustu nových kamarádů," prohlásil táta jako by mi četl myšlenky. Pomalými kroky jsme se blížili ke škole, zřejmě na mně bylo vidět, že mám strach, tak mě Via chytla za ruku a šeptla mi do ucha, že se nemám čeho bát. Jako na zavolanou se ve dveřích školy objevil muž v obleku a širokým úsměvem na rtech. ,, Dobrý den! Ty musíš být náš nový žák, já jsem ředitel Zadecek." Táta s Viou měli co dělat, aby nevyprskli smíchy, mně ale do smíchu moc nebylo. Měl jsem pocit, že ze všeho toho strachu a nervozity uteču. Mezitím se maminka ujala představování a ani jsem se nenadál a už jsem stál ve třídě plné dětí. Všichni si mě se zájmem prohlíželi a zřejmě si toho všimla i Via, protože na ně vyprskla: ,, Na co všichni tak civíte?!" Máma s tátou ji raději odvedli na chodbu, abych se mohl seznámit s novými spolužáky. Paní učitelka je nejspíš na mě už připravila, protože se všichni chovali úplně normálně a hned se ke mně hrnuli. Asi to nebude tak špatný rok, myslel jsem si. Když jsem vyšel ze třídy a po mých bocích stáli mí dva noví kamarádi, cítil jsem se báječně, protože poprvé v životě jsem měl pocit, že jsem úplně normální. Lenka Haliřová, 7. třída
Návštěva Městské knihovny Plumlov S naším Literárním kroužkem jsme ve čtvrtek 9. ledna zavítali do Městské knihovny v Plumlově. Velmi ochotně nás zde přivítala paní Švestková-knihovnice, která nás celou knihovnou provedla a zodpověděla nám naše zvídavé otázky...Dozvěděli jsme se například, jak knihovna funguje a kde získává knížky a časopisy k zapůjčení. Velmi nás překvapila informace, že knihovna má k dispozici přes 5 000 knižních titulů... Bylo to velmi zajímavé a příjemné odpoledne, za které ještě jednou paní Švestkové moc děkujeme. A příští čtvrtek-v knihovně-zase AHOJ!!!
„Knihy jsou pro lidi tím,
čím
jsou
ptáky křídla.“ John Ruskin
Holky a kluci z LK
pro
