Krásné léto! Chybějící ocel. Hospodářské výsledky

číslo 02 | 2011

Krásné léto!

Chybějící ocel Hospodářské výsledky

číslo 02 | 2011 | firemní informační zpravodaj

obsah Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 Chybějící ocel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3

editorial

Divize Hřídele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 Předběžné HV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Divize Válce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 Rozhovor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 Odbory informují . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 Oldtimery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10

SPOT plus – firemní informační zpravodaj společnosti Strojírny POLDI a.s. Redakční rada: Vladimír Trubač, Petr Melichar, Jiří Kovařík, Petra Kubíčková Registrováno MK ČR pod evidenčním číslem E 19448 Vydává Transparent Communications, s.r.o. se sídlem Brno, Údolní 65, IČ: 25316052 Své náměty můžete posílat na: [email protected]

Vážené dámy a pánové, milí spolupracovníci, držíte v rukou letní číslo našeho firemního časopisu, doufám, že jeho čtení pro Vás bude stejně příjemné jako doba dovolených, kterou máme přede dveřmi. Ještě, než se však vydáte užít si zasloužené volno, dovolte mi, abych se pokusil zhodnotit první pololetí roku 2011 a lehce nastínil další možný vývoj ve Strojírnách POLDI. Vzhledem k tomu, že o podrobných ekonomických výsledcích mluví Petr Melichar na jiném místě SPOTU plus, omezím se pouze na konstatování, že přeplňujeme všechny ukazatele plánu a naše společnost si tedy vede velmi dobře. Je zřejmé, že vedle neúprosně ubíhajícího času jsou to právě pozitivní výsledky za posledních pět let (a to včetně úspěšného zdolání krizového roku 2009), které vedou akcionáře společnosti k úvahám nad dalším

vývojem Strojíren a jejich působením na trhu. Jistě se nabízí různé možnosti směřování, ale v zásadě pouze dvě jsou pro smysluplnou budoucnost firmy stěžejní: - Pokračovat vlastní cestou se všemi riziky, ale především s nutností investovat do obnovy technologického zařízení... Nebo - Hledat spojení se silným strategickým investorem, který by posílil naši pozici na trhu a případně přinesl další výrobní možnosti a garantoval rozvoj v rámci oboru. Považuji za správné Vás informovat o tom, že obě možnosti se zvažují, každopádně o nás roste zájem potenciálních investorů – a to i zahraničních. Chci Vás zároveň ubezpečit, že pokud k nějakým změnám v budoucnu dojde, mou prvořadou snahou bude, aby vedly k dalšímu rozvoji firmy. Ten by se měl týkat jak stávajícího sortimentu, tak jeho rozšíření, ale především nových technologií, protože jedině technický rozvoj nám pomůže zachovat konkurenceschopnost, abychom byli schopni udržet krok s požadavky zákazníků na kvalitu a cenu. Přesto, že nás v dohledné době možná čeká pár změn, myslím, že můžeme být hrdí na to, co umíme, a jsem také přesvědčen, že není důvod ke špatné náladě. Závěrem Vám tedy přeji krásné léto bez starostí a po dovolených nashledanou! Váš Vladimír Trubač ředitel společnosti a předseda představenstva

nekrolog S bolestí oznamujeme, že 16. června 2011 zemřel po dlouhé nemoci ve věku 68 let

Ing. František Hudec Narodil se 2. března 1943 v Kladně, v roce 1961 absolvoval Střední průmyslovou školu strojnickou a v roce 1967 Fakultu strojního inženýrství ČVUT v Praze. V letech 1961–1962 pracoval jako konstruktér Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Řepích a v roce 1962 nastoupil do Spojených oceláren, n.p. Kladno, kde zastával různé vedoucí funkce od vývojového pra-

covníka až po vedoucího závodu mechanických provozů. V roce 1992 spoluzakládal plně privatizované Strojíny POLDI, spol. s r. o., a od počátku byl jejich ředitelem. V roce 2005 odešel na zasloužený odpočinek. V osobě Ing. Františka Hudce ztrácejí Strojírny POLDI nejen významnou osobnost, ale i člověka, který se vždy vyznačoval noblesou a lidskostí.

Ing. Vladimír Trubač


Alfa a omega naší výroby: Chybějící ocel kvůli údržbě lisu, ze kterého Strojírny POLDI berou plných 50 % kusů. V Evropě jsou pouze tři ověření dodavatelé výkovků Nabízí se otázka, zda není možné vybrat si jiného dodavatele. To je ale hodně složité. Jak vysvětluje Ing. Melichar, v Evropě jsou pouze tři renomovaní a ověření dodavatelé, vedle Švédska ještě v Německu a Británii: „Zkoušeli jsme ThyssenKrupp v Německu, ale vzhledem k jejich výrobnímu programu jen neradi dodávají výkovky z Cr-Mo oceli z důvodu odlišných požadavků pro tepelné zpracování, což jim narušuje výrobní proces. Proto je jejich cena o více než 50 € za kus vyšší. V Evropě tak máme na výkovky pro větší hřídele jenom dvě možnosti – kovárny v Británii a ve Švédsku.“ V současné složité situaci nás zatím částečně „zachraňují“ dodávky z Británie, i když ani tady to není podle našich představ. Máme u Bifrangi UK podle kvalifikovaného odhadu zablokovánu kapacitu na 60 000 kusů, jde o celkový objem potřeby hřídelí pro letošní rok.

Dlouhotrvající a stále obtížnější situace v dodávkách výkovků od švédské společnosti Bharat Forge Kilsta přiměla management Strojíren k osobní návštěvě Švédska. Ta bohužel potvrdila, že realita u našeho severského dodavatele je špatná. Po krizovém období se přitom objednávky začaly navyšovat, potřebovali bychom víc a víc materiálu a tento trend stále trvá. Naši dodavatelé bohužel nestihli zareagovat pružně, nestabilita v dodávkách u švédského partnera trvá již rok! „Byli jsme ve švédském závodě se zástupcem našeho největšího zákazníka, finského AGCO SISU POWER, chtěl vidět a na vlastní uši slyšet, co a kdy nám dodají, jedná se přece o polotovary pro něj. Musím říci, že jsme tam oba přijížděli poněkud rozladěni švédským mlžením a přehazováním odpovědnosti za negativní stav na další subdodavatele, ale při osobním jednání jsme navzdory

opravdu vážné situaci konkrétně domluvili maximum možného. Proto jsme opouštěli brány kováren o poznání optimističtěji,“ přibližuje schůzku ing. Petr Melichar, ředitel pro finance a nákup.

Zástupce AGCO SISU byl s námi ve Švédsku Momentálně se tam podle něj plánuje maximálně na tři týdny dopředu, mají kovací kapacitu na tři směny za den a za směnu vyrobí 400 kusů výkovků. A protože prý chtějí všem zákazníkům měřit stejně, přesně plánují, kdy a pro koho kovají. „Na zákazníkovi pak je, aby si určil, který typ pro něho bude kován. Přizpůsobili jsme tedy poptávku těmto novým kritériím, ale ani tak slíbené objednávky nebyly dodány. Nemluvě o tom, že k problému s nedostatkem kvalifikovaných lidí a dlouhodobě rozbitým lisem se teď na švédské straně ještě přidalo nefungující tepelné zpracování,“ říká rozmrzele Petr Melichar. Vyhlídka na následující měsíce také není nejrůžovější, v létě musí Švédové navíc odstavit výrobu na šest týdnů

Asijský materiál není zatím řešením Při hledání nových dodavatelů jsme se také pokusili obrátit do Asie, na Čínu a Indii. Objednali jsme výkovky válců pro divizi Válce a Nástroje. „Čtyři ze šesti válců při tepelném zpracování vybouchly, roztrhly se. Mohlo to někoho i zranit! Z tohoto důvodu asijským dodavatelům prozatím nevěřím. Museli bychom tam mít vlastního metalurga, který by ohlídal celý proces výroby. Také zástupci AGCO potvrdili, že by neradi, abychom vyráběli z čínské nebo indické oceli,“ uzavírá Petr Melichar. 3


Situace s dodávkami výkovků je vážná, za svými lidmi si ale stojím

O situaci s dodávkami materiálu pro AGCO SISU POWER jsme se bavili také s výrobním zástupcem ředitele divize Hřídele – Mechaniky 3 Janem Linkem. Ten odchází do důchodu a osobně jej celá situace trápí. 4

„Rok a půl se potýkáme s neschopností našich dodavatelů pokrýt poptávku materiálu, vždy jsme ale díky iniciativě lidí a organizačním opatřením dokázali dodat vše v termínu. Teď už ale ani to nestačí, dostali jsme se díky našim dodavatelům do problému a musel jsem informovat vedení divize Hřídele o tom, že od srpna požadavky AGCO SISU bohužel nesplníme,“ říká s rozmrzením Jan Linek. A to zrovna v době, kdy AGCO SISU POWER na druhé pololetí navýšilo poptávku o 10 000 kusů hřídelí a Strojírny by tak mohly nabrat sedmdesát nových pracovníků.

Jan Linek celou situaci vidí jako zásadní problém: „Mojí prioritou vždycky bylo, aby byl zákazník s námi spokojený, aby neměl důvod hledat si jiného dodavatele, to je moje největší obava.“ Obava je to oprávněná, odchod AGCO SISU POWER by byl vážný, se Strojírnami spolupracuje už od roku 1992 a jako klíčový zákazník Mechaniku 3 vytěžuje z 80 %. Ve Strojírnách se ovšem problém s materiálem řeší, nikdo nesedí se založenýma rukama. Zásobovači hledají nové možné dodavatele materiálu, ale to je vždy obtížný

číslo 02 | 2011 | firemní informační zpravodaj vatizaci Zetoru v roce 1999, kdy musel propustit třetinu dílny, o krizi v roce 2009 ani nemluvě.„Vždycky jsem říkal, že hlavní jsou dvě věci – spokojenost zákazníka s kvalitou a termíny a spokojenost vlastních lidí,“ poznamenává Linek. Za dobu existence samostatných Strojíren POLDI se podle něj pro spokojenost zaměstnanců udělalo hodně, například nová sociální zařízení, stravování a podobně.

se Zdeňkovi Papežovi bude dařit a nelehkou dobu zdárně překoná,“ přeje svému nástupci Jan Linek.

Nedokážu si představit, že ráno nepůjdu do fabriky

úkol. Jan Linek však stále věří, že pokud by se materiál podařilo zajistit, Mechanika 3 by celou situaci mohla zvládnout. Už v minulosti byla dílna připravena místo celozávodní dovolené pracovat na opožděné dodávce pro pobočku AGCO SISU POWER, zákazníka VALTRA do Brasil. Jan Linek vede Mechaniku 3 už patnáct let a za svou třiačtyřicetiletou kariéru ve Strojírnách už zažil mnoho. Pri-

Stejně tak se ve své pozici vždy snažil, aby maximálně spokojený byl i zákazník. „Mrzí mě to, i vzhledem k mému odchodu na konci června. Svému nástupci se budu snažit pomoct, jak jen to půjde, snad mu mé schopnosti a vědomosti k něčemu budou.“ Nástupcem Jana Linka bude na pozici výrobního zástupce Zdeněk Papež, který stejně jako Jan Linek prošel na dílně nejrůznějšími pozicemi a práci tady zná do detailu. „Osobně si nedokážu představit, že ráno vstanu a nepůjdu do fabriky, ale samozřejmě věřím, že

První letošní půlrok v číslech Podle předpokladu lze hospodářské výsledky společnosti za první pololetí tohoto roku hodnotit velmi kladně. Očekává se, že za první půlrok budou tržby překročeny v řádu jednotek procent a samotný výsledek hospodaření by mohl být oproti plánu navýšen až o desítky procent. To vše v kontextu problémů s dodavateli.„Stoupající trend bychom chtěli zachovat, ale nemáme z čeho vyrábět. Slabou útěchou nám může být fakt, že většina dodavatelů se po-

týká s tím samým problémem, ani oni nemají z čeho produkovat. Oceláři zřejmě radši prodávají ocel těm, kdo víc zaplatí, což jsou s největší pravděpodobností odběratelé z Asie,“ řekl k tomu Ing. Petr Melichar. Z jeho slov dále vyplynulo, že divize Válce a Nástroje v tomto období nesplňuje předpoklady objemů tržeb a výsledků zahrnutých v plánu, zatímco divize Hřídele plánované položky plní a mírně překračuje. Za prvních 5 měsíců roku 2011 tak vykazujeme tržby ve výši 387 mil. Kč, což je navýšení o 1 % oproti plánovanému, zisk je oproti plánu vyšší o 13 milionů, což představuje nárůst o více než 25 %. 5


Divize Válce a Nástroje: Export válců na Západ se letos příliš nedaří Na vině jsou stále nevyčerpané zásoby válcoven z roku 2008, zkrácené dodací lhůty a obavy o další vývoj. Objednávky zkrátka západoevropské válcovny odkládají na nejzazší možný termín. Vedle těchto důvodů však Miroslav Šerý tuší ještě další příčinu nízkých objednávek: „Do Evropy se tlačí levní východoasijští dodavatelé a myslím, že spousta firem to s nimi zkouší.“ Válcovny chtějí otestovat čínské nebo indické dodavatele s cenou nižší řádově o ně-

Zatím ke skutečným objednávkám nedochází

kolik desítek procent. „Víme, že některé válcovny tyto dodavatele vyzkoušely a kvůli nízké kvalitě nebo nedodrženým termínům se pak vrátily zpátky k prověřeným

V předminulém vydání SPOTu jsme informovali o nadějných vyhlídkách divize Válce a Nástroje. Skutečná situace v letošním roce ale ukazuje, jak umí být trhy nevyzpytatelné. Přestože se v médiích mluví o oživení evropského strojírenství, optimistické předpovědi se na divizi Válce a Nástroje nenaplnily, export válců do západní Evropy stagnuje. „Obchodníci na konci května objeli naše hlavní zákazníky v západní Evropě, navštívili Německo, Lucembursko, ale objednávky bohužel nepřivezli,“ říká ředitel divize Ing. Miroslav Šerý. Podle jeho slov všichni do budoucna projevili zájem o další objednávky, zatím však ke skutečným objednávkám nedochází. 6

evropským dodavatelům.“ Celý proces zkušební objednávky v Číně, dodávky a otestování však válcovnám trvá přibližně rok, až rok a půl. Pokud se tedy válcovny v levných východních dodavatelích válců zklamou, návrat k těm původním nebude rychlejší než za zmíněný rok a déle. „Je to moje domněnka, nikdo ze zákazníků nám takto otevřeně objednávky v Číně nebo Indii nepotvrdil,“ dodává Ing. Šerý. Export do západní Evropy je tedy pro letošek o 15 – 20 % nižší, než vedení divize očekávalo. Co se týče východoevropského a domácího trhu, válcovny objednávají podle předpokladu, domácí odběratelé dokonce odebírají o něco více, než se plánovalo. Stejně tak výroba nástrojů jede podle plánu, v prvním pololetí dokonce lehce nad plánem.„Projevuje se vyšší poptávka po nástrojích z rychlořezné oceli, kde nás ale do budoucna může brzdit nedostatek materiálu na evropských trzích,“ uzavírá Ing. Šerý.


Vždycky začínáme náš rozhovor otázkou, jak dlouho už v Poldi pracujete. A tahle otázka nemine ani vás… Nastoupil jsem v roce 1977 do údržby jako učedník. Na základě výsledků jsem začal dělat přípravky, to je taková fajnová práce, kde se dělá pokaždé něco jiného a hodně záleží na preciznosti. V roce 1979 jsem se oženil. Potřebovali jsme peníze, tak jsem dělával tuplovky. Ráno na svém pracovišti, odpoledne jsem seřizoval mašiny a pomáhal, kde bylo potřeba. Byla to dřina, jsem ale rád, poznal jsem celou dílnu, nebyl jsem jenom u svého. Dneska dělám už dvacet let kalení, což je pro Mechaniku 3 stěžejní pracoviště. Poldovce jste věrný už skoro 35 let. Nastupoval jste už na učňovku s tím, že budete pracovat tady a nikde jinde? Já hlavně na učňovku vůbec nechtěl. Na škole jsme vyhráli chemickou olympiádu a já chtěl studovat chemii, pracovat v laboratoři. Ale soudruzi nedovolili. Měl jsem sice vyznamenání, ale zdůvodnili to velkým počtem uchazečů. A tak jsem šel na učňovku, mohl jsem tam hrát fotbal. Dobře jsem se učil, a tak mi v prváku doporučili, abych zkusil průmyslovku. A historie se opakovala, zase mě nevzali. Stejně to měl i brácha, prostě špatný kádrový posudek. Jak dlouho jste se jako mladý kluk smiřoval s tím, že musíte vyměnit chemickou laboratoř za zámečnictví? Nemusel jsem se s ničím smiřovat, mě řemeslo okamžitě chytlo. Hned mě to začalo bavit, s ročníkem jsme vyhráli nějakou soutěž, byli jsme dokonce první v republice. Navíc jsem hrál ten fotbal a hlavně jsem měl štěstí na lidi. Na ty, co mě učili řemeslo, na trenéry, na kolegy a později i na parťáky a šéfy v práci. A jakou máte partu? Výbornou, to je v práci hodně důležité. Jsme stabilní parta, máme se rádi a vycházíme spolu. Obecně ale

S Petrem Isteníkem jsme se potkali na Mechanice 3. Povídali jsme si, jak jinak, o životě v POLDI, o motivaci k práci, o řemesle a hrdosti na Poldovku. musím říct, že lidi už spolu tolik nedrží jako v minulosti. Řekl bych, že je to tím, že žijí od výplaty k výplatě, do práce často chodí jenom proto, že musí, ne kvůli tomu, že by je práce bavila. Táta mě naučil, že tři čtvrtiny úspěchu závisí na tom, jestli se člověku do práce chce. Pokud člověk není vyloženě levý, samotnou práci zvládne. Ale i sebešikovnější chlap, pokud nechce, tak ho k dobré práci nikdo nedonutí. A já bych dodal, že se musí nejen chtít, ale práce musí i bavit. A spoustu lidí práce nebaví. To ale nemluvím o naší partě. A proč myslíte, že lidi nechtějí a práce je nebaví? Řemeslo a hlavně strojařina je prostě nedoceněná. Přitom je to tak hezká práce. Když se podaří výsledek, když se vyveze perfektně udělaná hřídel a zákazník je spokojený… Jenže lidi nejsou zaplacení, dneska chce každý sedět v kanceláři u počítače na židli, do řemesla se nikomu nechce. Navíc často, když přijde někdo nový, není po řemeslné stránce žádná dokonalost. Málokdy přijde opravdový řemeslník.

Neříkejte, že by se vám nelíbilo, kdyby vám přidali… Každý by chtěl přidat, ať má málo nebo moc. Nejde ale jenom nadávat, že mám málo peněz. Člověk se musí ohlížet taky na celkovou situaci. Věřím, že kdyby mohli, tak by nám přidali, ale všechno limitují celkové výdělky fabriky, člověk musí myslet i na to zákulisí, na to všechno okolo. Nejenom na svoje peníze. Teď už o vás víme, že jste hrdý na Poldovku, že vás práce baví. Řekněte nám ale taky něco o sobě. Když mám volno, rád jezdím na chalupu do jižních Čech za rodiči. To je taková moje základna, tam je dobře a krásně. A hrozně rád mám historické knihy. Starověký Řím, Řecko, i Egypt. Ale moje nejoblíbenější období je vláda Karla IV. Na tu dobu může být člověk hrdý. Až jednou budou chtít vnuci pomoct s dějepisem, můžou s tím směle na mě. Zatím ale ode mě chtějí jenom lotroviny.

Jak se žije ve Strojírnách • Jak se žije ve Strojírnách

Řemeslo mě chytlo a drží

7


odbory informují

Vedení společnosti oznamuje

Vážení zaměstnanci, naše organizace má v současnosti 163 členů. Tento počet je již delší dobu bez větších výkyvů. Závodní výbor má nyní 11 členů. Dozorčí a revizní komise, která dohlíží na správné hospodaření v odborové organizaci, má 3 členy. Na poslední schůzi jsme se rozloučili s naší dlouholetou zaměstnankyní a členkou závodního výboru Martou Baránkovou. Za její dlouholetou a přínosnou činnost v zaměstnání a odborech jsme jí poděkovali a popřáli mnoho úspěchů v dalším životě. Již několik let se pořádají zájezdy do Polska - Kudowy Zdroj, proto jsme i tento rok na žádost zaměstnanců předobjednali autobus, s tím, že se zájezdu má účastnit nejméně 30 zájemců. Tento počet se ale nepodařilo naplnit a autobus jsme museli zrušit. Poslední dobou o tyto akce klesá zájem, snad pouze o muzikály je počet zájemců větší. S kolegou hospodářem jsme se take účastnili pietního aktu v nedalekých Lidicích, kde jsme položili kytice. I nadále spolupracujeme s naším klubem důchodců, kde se sdružují naši bývalí zaměstnanci, kteří mají zájem o to, jak se daří Strojírnám. Před hlavní letní sezonou jsme několikrát zajeli na chatu do Stradonic, kde jsme zapracovali na opravě a údržbě. Podařilo se uspokojit zájemce o letní pobyt na této chatě na červenec a srpen. Závěrem bych chtěl všem popřát krásné prožití letních dovolených.

Předseda F. Konvalina Hospodář V. Pokorný

8

Odpracovaná léta ve Strojírnách POLDI: Poděkování a odměna za věrnost Děkujeme za věrnost a práci ve Strojírnách POLDI zaměstnancům, kteří oslaví 15leté nebo 35leté pracovní vý-

ročí ve druhém čtvrtletí roku 2011. Pracovní výročí je spojeno s finanční odměnou, doufáme, že vám udělá radost...

35 let

15 let

Jméno

Útvar

měsíc / rok nároku

Jméno

Útvar

měsíc / rok nároku

Vydrová Viera Komárková Jana

DH OŘJ

duben / 2011 červen / 2011

Kučaba Jiří Sirotek Robert Suchor Miroslav Puchýř Jiří Kalmár Ivan

DH DH CÚ DH Rd

duben / 2011 květen / 2011 květen / 2011 květen / 2011 červen / 2011

Legenda: VaN = Válce a Nástroje OŘJ = Odbor ředitele jakosti DH = Divize Hřídele Fi = Informatika IT CÚ = Centrální údržba

DVaN = Divize Válce a Nástroje Fp = Finanční plánování F = Finanční ředitel Řpr = Referent propagace Rd = Zasilatelna

ODCHOD DO STAROBNíHO DůCHODU, II. Q 2011 paní Blanka Klečáková ke dni 31. 5. 2011 pan Rudolf Poláček ke dni 4. 6. 2011 Oběma srdečně děkujeme za odvedenou práci v naší společnosti Strojírny POLDI a.s.

Nařízená dovolená pro rok 2011 Rádi bychom Vás informovali o termínech nařízené dovolené v roce 2011 pro jednotlivá pracoviště: divize Válce a Nástroje divize Hřídele Strojírny Poldi

4. 7. 2011 – 8. 7. 2011 11. 7. 2011 - 22. 7. 2011 18. 11. 2011 27. 12. 2011 – 30. 12. 2011


Struktura zaměstnanců ve Strojírnách 193

145

do 20 let 21 - 30 let

367

91

31 - 40 let

150

41 - 50 let muži

46

ženy 4

38

51 - 60 let nad 60 let

9


Oldtimery s hřídelemi POLDI Století staré atesty, zlomky korespondence z let mezi dvěma světovými válkami a kartotéka dodávek z té doby, která se zachovala, umožňují nahlédnout, pro jaké firmy a automobily obrobna hřídelí Poldiny hutě, předchůdce dnešní divize Hřídele, dodávala. Toto je několik nejzajímavějších příkladů: Jiří Kovařík

Mercedes 90 HP Rennwagen firmy Daimler a Oesterreichsche Daimler se stal jedním z prvních typů, pro něž Poldina huť dodávala zalomené hřídele, a roku 1904 zvítězil v Gordon-Bennettově poháru.

10

Saurer nákladní automobil švýcarské firmy z Arbornu, která byla odběratelem hřídelí Poldi řadu let a nešetřila chválou, neboť tyto vozy bezkonkurenčně zvítězily v závodě průmyslových vozů, který vyhlásilo francouzské ministerstvo války roku 1908.

Závodní vůz Blitzen Benz (Bleskový Benz),

dvojphaeton Gräf &Stift

vyrobený v několika exemplářích roku 1908, se stal v letech 1908 až 1911 držitelem několika světových rychlostních rekordů, ustavených jak v Evropě, tak i v USA. To, že pro něj Poldina huť dodala hřídele typu R8, potvrdila firma Benz zvláštním děkovným dopisem ze 14. června 1911.

s motorem č. 287 koupil 15. prosince 1910 hrabě Franz von Harrach, aniž by tušil, že v něm 28. června 1914 Gavrilo Princip zastřelí v Sarajevu arcivévodu Františka Ferdinanda, rakouského následníka trůnu, i jeho choť Žofii. V automobilu, vystaveném ve vídeňském Heeresgeschichtliches Museum, je dodnes hřídel Poldi.


isotta Fraschini Tipo 8A

Hispano-Suiza Type 68

italský vůz z roku 1924 patří k nejslavnějším vozům horní luxusní třídy meziválečné éry. Mezi ty, pro které se dodala hřídel z Kladna, patřil i speciál pro největší hvězdu němého filmu, Rodolpha Valentina.

představoval hvězdu této španělsko-švýcarské automobilky a Poldina huť pro tento model i pro další vyráběla až do roku 1939. Vůz s dřevem obkládanou karosérií Tulipwood Body patřil mezi nejelegantnější na světě.

Horch 951

Tatra 11

z roku 1938 se stal luxusní „vládní“ a „generálskou“ limuzínou. S firmou Horch-Werke AG ze Zwickau Poldina huť spolupracovala od roku 1926 a ani ona, ani výrobce nemohli za to, že v automobilu jezdili především armádní a vládní představitelé Třetí říše.

skromný vůz československé produkce z roku 1923, právem tuto malou přehlídku, která by mohla být několikanásobně větší, uzavře, neboť v případě populární Žehličky (nazvané tak pro tvar kapoty motoru) šlo o první automobil, pro nějž Poldina huť vyráběla zalomené hřídele sériově.. 11


Zmrzlina, ice cream, glacé, gelato! Zmrzlina patří k létu neodmyslitelně stejně jako sluníčko, koupaliště a grilování. Vydáte-li se koupit si tuto letní lahůdku do cukrárny, můžete si být téměř jistí, že nedostanete poctivou zmrzlinu vyrobenou z mléka a smetany, ale její průmyslově vyráběnou kolegyni z rostlinných tuků, často navíc vyrobenou z předpřipravené směsi. Najít totiž dneska poctivě vyrobenou zmrzlinu, vyžaduje schopnosti hodné Sherlocka Holmese (jednou ze světlých výjimek je cukrárna 2AD v Tuchlovicích). Řešením je domácí zmrzlina, na tu je ale potřeba investovat do drahého zmrzlinovače. Anebo se můžete inspirovat našimi recepty, k jejichž výrobě prášek, rostlinné tuky, ale ani zmrzlinovač potřebovat nebudete!

Citronový sorbet Sorbet je osvěžující variantou zmrzliny, neobsahuje mléko ani smetanu, ale jen ovoce, vodu, cukr a někdy také trochu alkoholu. 200 g moučkového cukru 275 ml vody Kůra a šťáva z 5 citronů Kůra a šťáva z 5 limetek Máta Cukr smícháme s vodou, přivedeme k varu a necháme 5 minut probublávat, dokud směs nezačne lehce sirupovatět. Poté necháme zchladnout a dáme do ledničky. Mezitím důkladně omyjeme citrony a limetky, nastrouháme kůru z jednoho citronu a jedné limetky. Ze všech citronů a limetek vymačkáme šťávu a přidáme hrstku nasekané máty. Šťávu smícháme s vychlazeným cukrovým sirupem a dáme ve va12

ničce do mrazáku. Přibližně každou hodinu sorbet promícháme vidličkou, aby se netvořily velké krystaly, ale vznikala tříšť. Asi po třech hodinách (dle výkonu mrazáku), když má sorbet i uprostřed krystalovou strukturu a neteče, sorbet promixujeme tyčovým mixérem. Vzniklou jemnou tříšť vrátíme do mrazáku. Podávat můžeme po další hodině. Obměna: když do vychladlé sirupové směsi přidáte trochu bílého rumu, vyrobíte vynikající mojito sorbet.

Čokoládová zmrzlina s ovocem 1 plechovka kokosového mléka 2 smetany ke šlehání 1 bílá čokoláda 1 hořká čokoláda Maliny, černý rybíz nebo jiné letní ovoce

Do hrnce nalijeme kokosové mléko a nalámeme čokoládu. Pokud se vám směs zdá málo sladká, můžete přidat lžíci moučkového cukru. Po rozpuštění čokolády směs odstavíme a necháme zchladnout. Mezitím ušleháme obě smetany do tuhé šlehačky a vmícháme do vychladlé čokoládové směsi, jemně ale dobře promícháme, aby se obě hmoty propojily. Na závěr přidáme ovoce. Připravíme si vhodnou nádobu – například srnčí hřbet nebo malý pekáček a vyložíme ho fólií (postačí i rozstřihnutý sáček), tak aby okraje fólie přesahovaly okraje nádoby. Dáme do mrazáku na 4 až 5 hodin, nemícháme a necháme zatuhnout. Před podáváním zmrzlinu vyklopíme, díky fólii to jde snadno, necháme chvilku povolit a krájíme na plátky. Podávat můžeme ozdobené mátou nebo přelité omáčkou ze stejného ovoce, jaké jsme použili do zmrzliny.

Krásné léto! Chybějící ocel. Hospodářské výsledky

Recommend Documents