KRÁLODVORSKÉ ŽELEZÁRNY JSOU HISTORIÍ

307k 6.9.2007 20:56 Stránka 8

KOVÁK číslo 30 — 14. září 2007

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LIII.)

dělníky, roku 1896 jich bylo 676 a následoval pravidelný roční vzestup až na 1274 dělníků v roce 1906 (J. Janák, Dějiny Moravy, HospoVýznamným brněnským strojírenským průmysl a stavbu vagónů. V případě produkce dářský rozmach 1740 - 1918). Rozjezd výroby podnikem byla strojírna založená v roce 1889, pro chemický průmysl - šlo především v Královopolské byl sice slibný, ale nevyhnul kterou známe pod názvem Královopolská o stavbu rafinačních zařízení - začínalo pří- se mnoha problémům. Jak uvádí B. Steiner, strojírna. Vybudována byla inž. Filipem Por- slušné výrobní oddělení „takřka od píky“. v prvních třech letech se pracovalo při petrogesem na místě bývalého cukrovaru v katastru Těžba minerálních olejů byla tehdy na po- lejovém osvětlení a některé operace probíhaly dřívějších Kartouz na pozemcích zvaných čátku svého vzestupu a znalost významu zpra- pod širým nebem. Výrobu ohrožovala spodní „U sedmi hromů“ a „Horní díly“ (dnešní br- cování nafty byla ještě na nízkém stupni, voda a přívalové deště zanášely dílny vodou něnská městská část Královo Pole - poznámka proto „patří k nemalé zásluze tehdejšího ve- a bahnem. Pracovní doba byla jedenáctihodiautorky) v blízkosti železniční trati z Brna do dení, že obtížnému a málo probádanému nová, často se muselo pracovat i déle. O aktioboru rafinačnímu byla věnována od počátku vitě zaměstnanců svědčí založení sboru dobTišnova. „Podmínky pro založení nového závodu mimořádná pozornost“ (B. Steiner). Podně- rovolných továrních hasičů v roce 1897 nebyly špatné,“ píše Bedřich Steiner ve své tem ke stavbě vagónů byla objednávka 12 cis- a Spolku pro podporu vdov a sirotků zemřeknize věnované historii První brněnské stro- ternových vagónů od mladoboleslavského li- lých zaměstnanců v roce 1899. později začala spolupráce Počátek 20. století postihl strojírny snížejírny, s níž se později propojily i osudy Králo- hovaru, ním výroby v důvopolské strojírny. „Příznivá konjunktura ve sledku hospodářské strojírenství slibovala dobré výdělky a Brno krize let 1901 - 1903, samotné svým průmyslem textilním, chemickterá svou intenzikým, cukrovarnickým aj. bylo dobrým odbytou patřila k nejvážtištěm strojů.“ (B. Steiner, První brněnská, děnějším krizím objiny strojírny). Zrušený cukrovar poskytoval dobí před první novému závodu levné a k výrobě vhodné obsvětovou válkou. jekty; například stará kancelářská budova Zvláště silně zasáhla byla využita jako sklad nářadí. Královopolská průmysl strojírenpostupně „přetáhla“ do svých služeb z První ský, kovozpracující brněnské část jejích kvalifikovaných zaměstaj. obory. Ve srovnanců, osvědčené konstruktéry, zapracované nání s jinými strojírdělníky, včetně zákazníků. Zaměstnancům nami si Královopolnové továrny usnadňovala výhodné spojení s ská „nevedla špatně, pracovištěm parní pouliční dráha z Pisárek do ale přece jen ztratila Králova Pole; elektrické tramvaje byly zavesvou samostatnost“, deny až roku 1900 (B. Steiner, První brněn- Královopolská strojírna okolo roku 1893 píše B. Steiner. ská...). Kapitál potřebný k založení továrny po- s Rakouskou železniční a dopravní společ- Z osobních důvodů majitelů - Lederer se již skytl zakladateli jeho bratranec August Lede- ností, která kupovala železniční vagóny a ty nechtěl vázat na královopolský podnik a Porrer, majitel lihovaru v Mladé Boleslavi. 19. následně za příslušný poplatek propůjčovala; gesovi se naskytla šance na výhodné místo ve února 1890 byla továrna zapsána do obchod- tím se Královopolská strojírna začala podílet vedení strojírny Simmeringer, a. s., ve Vídni ního rejstříku jako firma „Brno-Královopol- na lukrativních dodávkách pro státní dráhy. došlo v roce 1903 k fúzi Královopolské s touto ská továrna na stroje, Lederer a Porges“ (B. Od roku 1895 byly vyráběny silniční parní továrnou na stroje a železniční vagóny, která Steiner). Zpočátku neměla nová strojírenská válce, benzínové motory, od roku 1897 zapo- od bývalých majitelů převzala veškeré jejich firma pevně vyprofilovaný výrobní program; čala výroba dřevoobráběcích a chladíren- akcie. Tato změna byla vyznačena ve firemním aby si zajistila co nejširší odbyt, vyráběla ských strojů a pokusně i parovozů. Na pře- názvu Královopolské tím, že místo jmen pův prvních letech rozmanitou škálu strojů a za- lomu 19. a 20. století vznikla dílna na výrobu vodních majitelů byl přidán dodatek naznačuřízení. Jak uvádí B. Steiner, měla již krátce po železných konstrukcí; stala se pak základem jící nového majitele; firemní název byl zaprojen německy a zněl: zahájení výroby k dispozici i některé vlastní pozdějšího oddělení pro stavbu mostů a je- tokolován Brünn-Königsfelder Maschinenfabrik der patenty. Firma se během času postupně speci- řábů. Během krátké doby (asi osmi let) se Krá- Simmeringer Maschinen-und Waggonbaualizovala na tři výrobní a konstrukční skupiny: všeobecně strojní oddělení s kotlárnou, na lovopolská strojírna vypracovala mezi přední Anstalt. stavbu zařízení pro cukrovary a chemický závody: zatímco v roce 1890 začínala se 125 Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Dezert bez sýra je jako ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský právník, ekonom a spisovatel Anthelme BrillatSavarin (1755 - 1826). Zajímal se o řadu oborů, avšak nejvíce vynikl v gastronomii. Je autorem jednoho z prvních vážných pojednání o fyziologii chuti, jídle a o umění stolovat (Úvahy o labužnictví). Rád se bavil vymýšlením i přípravou rozmanitých specialit. S jeho jménem je dodnes spojena řada vynikajících pokrmů a také rozličné ozdoby podávaných jídel. (jk) Vyluštění z Kováku č. 29/2007 (výrok G. S. Tranquilla): Dobré jest to, co dobře končí. 4

30 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 6. ZÁŘÍ 2007, DATUM VYDÁNÍ: 14. ZÁŘÍ 2007, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Zajímaví lidé mezi námi - str. 2 ● Ombudsman si posvítil na inspektoráty práce str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● Pfiipravujeme se na kolektivní vyjednávání 2008 (II.)

Nečas nám měl zvednout důchody o 365 korun. Aspoň by se to líp na ten rok rozpočítávalo…

„VLÁDA PŘIPRAVUJE REFORMU SOCIÁLNĚ CITLIVOU,“ NAPSAL ČMKOS MINISTR PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ PETR NEČAS V číslech 28 a 29 jsme informovali, jak reagovali někteří poslanci na výzvy základních organizací OS KOVO, aby přehodnotili svůj případný souhlas s vládní reformou veřejných financí. Nyní otiskujeme reakce vládních i parlamentních představitelů, které obdržela na svou výzvu Českomoravská konfederace odborových svazů, jmenovitě její místopředseda Zdeněk Málek. Vážený pane místopředsedo, úvodem Vám děkuji za Váš dopis. Vítám, že se ve výzvě zmiňujete o tom, že si uvědomujete „nutnost ozdravit veřejné finance, že na dluh si žít nedá“, Zajisté si také uvědomujete, že bez reforem tento stav napravit nelze. Mohu Vás i Vaše kolegy ujistit, že vláda připravuje reformu sociálně citlivou, kterou zcela jisté nelze nazvat „nezodpovědným pokusem na obyčejných lidech“ nebo „hazardem“. Jen na okraj zopakuji známou skutečnost, že naprostou většinou reformních kroků i v sociální oblasti byla ochotna ještě v prosinci minulého roku podpořit i Česká strana sociálně demokratická. Nesouhlasím s interpretací, že reforma poškodí nízko a středně příjmové skupiny obyvatel. Modelové propočty vývoje příjmů domácností s dětmi a důchodců (umístěné na ) od našich expertů ukazují něco jiného. Adresnější sociální systém bude na druhé straně vyvážen nižšími daněmi a vyššími daňovými

(Pokračování na str. 3)

Nové výrobní haly válcoven za studena příliš nenapovídají o skutečnosti, že tu byla postavena první vysoká pec již koncem 16. století

KRÁLODVORSKÉ ŽELEZÁRNY JSOU HISTORIÍ Co zbylo z jejich slavné minulosti?

Historie Králodvorských železáren je ve své podstatě vlastně historií českého hutnictví. Vždyť první dochované zmínky o místní huti zvané Kdyně pocházejí už z roku 1464 a v roce 1595 byla v Králově Dvoře postavena první vysoká pec v českých zemích, roku 1747 tu byla zahájena výroba plechů kováním a v roce 1756 tu bylo započato s výrobou vodovodních trub. Po druhé světové válce, přesně v roce 1949, se Královodvorské železárny staly samostatným národním podnikem, koncem 80. let státním podnikem a po privatizaci v roce 1991 akciovou společností. Dnes už firma s historickým názvem neexistuje, jde však stále o název tamní odborové organizace. Odborový předák Stanislav Pála se stal uvolněným funkcionářem v tomto proslaveném železářském podniku hned počátkem 90. let a později i předsedou závodního výboru. Byl osobním svědkem toho, jak se tento třitisícový konsolidovaný Stanislav Pála podnik postupně po privatizaci drolil na menší „eseróčka“, jak spolu s tím probíhaly rázné vlny snižování zaměstnanců a jak se později tyto společnosti prodávaly za opětovného snížování stavů. Proto se obával štěpení odborů. K tomu však nakonec pro moudrost příslušných odborových funkcionářů nedošlo, stále funguje jedna odborová organizace. Nynější největší zaměstnavatel je akciová společnost KWW, která patří k německé skupině Bilstein Gruppe. V roce 2003 získala certifikát systému řízení jakosti na výrobu a prodej pásových ocelí válcovaných za studena

z hlubokotažných konstrukčních, uhlíkových, legovaných nerezových a speciálních ocelí. Firma má okolo 200 zaměstnanců. V královodvorském továrním areálu (za jedním plotem, tzv. Vohradě) působí i další firma významná v regionu, která je proslulá výrobou litinových tvarovek: slévárna Saint Gobain (francouzská - s 166 zaměstnanci). Dále jsou zde tyto s. r. o.: Mechanika (70 zaměstnanců), známá strojírenskou výrobou, Energo (29 zaměstnanců), obhospodařující zařízení energií, a slévárna Foundry (69 zaměstnanců), která se zabývá výrobou odlitků, zvláště pak válců do válcovacích tratí. S těmito zaměstnavateli odborová organizace kolektivně vyjednává.

Co s krátkou pamětí? Závodní výbor má k dispozici nezbytné prostory pro výkon činnosti odborové organizace, nechybí potřebné vybavení. Finanční podíl jednotlivých zaměstnavatelů je samozřejmě ošetřen v kolektivních smlouvách. Sta(Pokračování na str. 2) 1

307k 6.9.2007 20:58 Stránka 2


JIŘÍ KOZEL MÁ RÁD VELKOPOPOVICKÉHO KOZLA Ještě raději sbírá pivní etikety z celého světa Ing. Jiří Kozel, vedoucí metodického pracoviště Odborového svazu KOVO v Ostravě, svým koníčkem dokazuje, že pivo nemusí sloužit jen k uhašení žízně. Sám zlatavému moku moc neholduje, a když už se napije, tak příznačně nejraději černého Velkopopovického kozla. Na lahvovém pivu ho však zajímá daleko víc než jeho tekutý obsah na skle nalepená etiketa. Své sběratelské vášni propadl již v patnácti letech a to společně se svým bratrem. Nejdříve si začal korespondovat s pivovary. Poprvé se objevil na sběratelské burze před nástupem na vojnu v roce 1979. Dnes se dopracoval na sbírku 323 000 etiket, přičemž podle jeho odhadu jich existuje po světě celkem něco přes 400 000 druhů. Svým dlouholetým úsilím se vyšplhal na úctyhodné páté místo na světě. „Pivo se vaří asi ve 180 zemích a jen tři z nich nemám ve sbírce zastoupeny - například Francouzskou Guayanu,“ přiznává J. Kozel, který má etikety doma uloženy v šanonech na listech papíru a abecedně seřazeny podle zemí původu. Sběratelé pivních etiket se sdružují v klubech. J. Kozel je předsedou toho ostravského a zároveň místopředsedou Sdružení klubů ČR sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví, pro které píše katalogy a spravuje jeho internetové stránky (). „Na burzách se dnes víc prodá, než vyměňuje, jak tomu bylo dřív,“ povzdechne si J. Kozel a dodává, že cenný kousek přijde i na 500 korun. Sám má ve sbírce nejvíce zastoupeny etikety z Německa, Ruska, Polska, Anglie, Belgie a USA, ale najdou se u něho i nálepky z tak exotických zemí, jako třeba z Francouzské Polynésie, Kajmanských ostrovů, Pobřeží slonoviny nebo Svaté Heleny, a také z muslimských zemí, kde se ovšem zpravidla jedná o nálepky od piva nealkoho-

V KRÁLOVODVORSKÉ… (Dokončení ze str. 1) nislav Pála ale necítí přílišné uspokojení ze stavu organizovanosti. „Ještě koncem 80. let nás bylo v odborech téměř sto procent, ale po atomizaci původního podniku nás zbyla sotva třetina, a i ta se neustále snižuje. Často máme totiž na talíři tvrzení našich bývalých členů, kteří vystoupili s tím, že ať jsme v odborech, nebo ne, máme z kolektivního vyjednávání stejný prospěch, tak proč to platit? A ti ostatní? Slovo odbory na ně působí jak červevý hadr na býka, ale málokdo dokáže vysvětlit, co jim na odborech vadí a proč ta averze. Myslím, že s tím mají funkcionáři i z jiných organizací podobné zkušenosti,“ konstatuje. „Lidé však trpí krátkou pamětí,“ dodává, „nevzpomínají si již, že v roce 1996 činila u nás na Vohradě průměrná mzda 9500 korun, zatímco za rok 2006 dle našich čísel již překročila 22 000 Kč. Nezajímá je, že za tímto skokem je skrytá každoroční houževnatá práce odborářů při kolektivním vyjednávání.“

Od jedné smlouvy k pěti Současný závodní výbor v Králodvorských železárnách má jednoduchou strukturu. V čele odborů každého „eseróčka“ - neboli dílčího výboru (dříve dílenského) - stojí předseda a ten je zároveň členem výboru závodní 2

lického. Etikety sbírá sice z celého světa, ale nejvíc ho táhnou ty z východní Evropy, kde nemá pivovarnictví velkou tradici. Ve sbírce


nechybějí ani historické etikety, přičemž nejhezčí pocházejí z Dánska a Nizozemí a také z československé první republiky. „Při sběratelství mi nejde ani tak o cenu etikety, ale především o zvláštní zážitek spojený s jejím získáním, přičemž důležité jsou osobní kontakty,“ svěřuje se J. Kozel. České sběratelství mělo podle jeho slov určitý náskok před západními zeměmi, protože u nás vznikalo již v šedesátých letech minulého století - podobně jako v bývalé NDR, kdežto jinde začali této zálibě přicházet na chuť až o dvacet let později. Proto má na rozdíl od „Zápaďáků“ ve sbírce cenné „úlovky“, zejména jde o historické kousky.

ZAJÍMAVÍ LIDÉ MEZI NÁMI

Jiří Kozel vlastní sbírku 323 000 etiket

organizace. „Dříve to bylo jednodušší,“ poznamenává S. Pála, „vyjednávali jsme jednu kolektivní smlouvu pro všechny firmy za tímto plotem. Postupem času se však vyjednávací podmínky změnily a dnes vyjednáváme jako závodní výbor pět samostatných smluv - s každou firmou zvlášť.“ Třebaže je to nyní pracnější, odboráři si na vyjednávací atmosféru nestěžují. Přístup jednotlivých zaměstnavatelů považují za seriózní, korektní a vstřícný. Z iniciativy zahraničních majitelů se však dohodli na posunu termínu vyjednávání. „Nepracují s odhady hospodaření měsíc dva před koncem roku, ale počkají si až na definitivní roční výsledky a pak se lze dohadovat bez zádrhelů na základě konkretních argumentů,“ podotýká předák. O úspěšnosti vyjednávání svědčí skutečnost, že meziroční růst mezd se pohybuje kolem pěti procent, což je v rámci OS KOVO jistě standardní.

On sám dnes spolupracuje s více než 100 sběrateli z celého světa a navštívil již burzy v Polsku, Německu, Dánsku, Nizozemí a Litvě. A jak jeho koníček toleruje rodina? „Manželka má porozumění, co jí také zbývá? Někdy i pomůže,“ připouští J. Kozel, jehož sbírka zabírá u něj doma jednu obývací stěnu. V jeho zálibě však zřejmě nikdo z rodiny pokračovat nebude, protože Kozlův syn má jiné záliby a také potomci bratra raději holdují sportu. Rozhodně ale J. Kozel tvrdí, že by sbírku neprodal, důležitější než vytěžené peníze z případného prodeje jsou pro něj setkávání s lidmi se stejnou zálibou, s nimiž si má co říct. „Když jsem se sběratelstvím začínal, musel jsem všechno mít, ale dnes se už tak nehoním a víc si to vychutnávám. Na burzy jezdím hlavně kvůli jejich atmosféře, ale nakonec si stejně vždycky nějakou etiketu odvezu,“ podotýká J. Kozel. Text a snímek MARTIN BENEŠ álním programu se počítá i s důstojným placeným volnem při závažných osobních překážkách. „I když mzdy i sociální politika jsou na slušné úrovni. přesto tu máme tři kategorie pracovníků - jedni jsou spokojeni, druzí jsou lhostejní a třetí jsou zásadně nespokojeni,“ uvádí s úsměvem S. Pála.

Za málo peněz málo muziky Při průměrné výši členského příspěvku 165 korun se podle předsedy nedají dělat při nízkém stavu členů žádné zázraky. Na nějaké společenské akce nebo výlety už peněz nezbývá a odboráři jsou rádi, že mohou udržovat „při životě“ vlastní rekreační středisko v Hořicích na Šumavě poblíž Lipenského jezera. Denní poplatek s plnou penzí činí pro dospělého 310 korun a pro dítě 280 korun. To je podle předsedy dost silný magnet,neboť dobrá cena,velmi slušná kvalita a hezké prostředí budí stále větší zájem o toto středisko.

Sociální program na úrovni

Ne budovy, ale stroje

Na úroveň sociálního programu si v Králově Dvoře rovněž nelze naříkat. Pracovní doba je 37,5 hodiny, dovolená pětitýdenní, přičemž pracovníci z exponovaných pracovišť mají navíc nárok na týden placené rehabilitace, solidně je odměňována přesčasová, noční i víkendová práce, práce ve výškách či v ochranných oděvech, mnozí zaměstnavatelé dále přispívají částkou 300 Kč na penzijní připojištění. Před dovolenou a vánoci dostávají zaměstnanci procentní podíl na zisku a v soci-

Jak nám S. Pála prozradil, všechny firmy za jedním plotem jsou perspektivní a neustále modernizují i racionalizují své provozy. K budování dalších objektů mimo dosavadní areál není totiž volné místo. Společně si však ve všech firmách stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, který nedokáže řešit ani poptávka u personálních agentur, protože ty také překypují spíše nekvalifikovanými. Požadavky zákazníků na kvalitu výrobků jsou však nemilosrdné. Text a snímek y(rur)

OMBUDSMAN SI POSVÍTIL NA INSPEKTORÁTY PRÁCE Narazil na jejich mnohá pochybení a zahájil vlastní šetření Veřejný ochránce práv, takzvaný ombudsman, JUDr. Otakar Motejl má podobný názor na problematiku inspekce práce jako Odborový svaz KOVO. Svědčí o tom jeho zpráva pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR za druhé čtvrtletí tohoto roku. Část zprávy, vztahující se k tomuto předmětu otiskujeme v plném znění. Šetření v oblasti inspekce práce a) kontrola bezpečnosti práce a nelegálního zaměstnávání Na základě informací z předchozích podnětů zahájila zástupkyně ochránce šetření z vlastní iniciativy ve věci kontrolní činnosti Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu. Oblastní inspektorát prováděl kontrolu na základě podnětu stěžovatelky, jejíž manžel pracoval pro kontrolovanou společnost bez jakékoliv smlouvy a stal se mu pracovní úraz. Oblastní inspektorát však nezjistil, že manžel stěžovatelky nebyl vůbec u příslušné společnosti zaměstnán a konstatoval jen drobné nedostatky na úseku bezpečnosti práce. Zástupkyně vytkla oblastnímu inspektorátu, že při kontrole nevyužíval dostatečně své pravomoci (dotazy na zaměstnance, spolupráce s úřadem práce) a konstatovala, že kontrola trpěla významnou vadou co do nezjištění skutečnosti, že manžel neměl uzavřenou pracovní smlouvu. Ve věci byla vydána průběžná zpráva o šetření, přičemž v současné době zástupkyně čeká na to, jakým způsobem se oblastní inspektorát k jejím zjištěním postaví. b) dodržování pracovněprávních podmínek polských dělníků Na základě žádosti Rzecznika Praw Obywatelskich (pozn. polský ombudsman) zahájil ochránce z vlastní iniciativy šetření ve věci pracovních a ubytovacích podmínek polských dělníků zaměstnávaných agenturou Zetka auto, s. r. o. ve společnosti Škoda auto, a. s. Cílem šetření bylo zjistit, zda podněty některých polských dělníků byly orgány inspekce práce náležitě prošetřeny. Ochránce se rovněž zajímal o to, zda budovy, v nichž jsou polští dělníci ubytování, odpovídají stavebnětechnickým a hygienickým předpisům. Šetřením bylo zjištěno, že příslušný oblastní inspektorát práce při kontrole nezjistil

dostatečně skutkový stav věci a spokojil se s opatřeními zaměstnavatele, ačkoliv tato byla neuspokojivá (jednalo se zejména o oblast mzdových nároků agenturních zaměstnanců vůči kmenovým zaměstnancům Škoda auto, a. s.). V současné době ochránce očekává vyjádření oblastního inspektorátu ke svým zjištěním a pochybením, kterých se příslušní kontrolní pracovníci dopustili. c) šetření obecného charakteru ve věci kontroly dodržování pracovněprávních a mzdových předpisů S ohledem na to, že se ochránce opakovaně setkává s pochybeními inspektorátů práce, rozhodl se zahájit šetření z vlastní iniciativy, které by se komplexně zaměřilo na daný úsek státní správy. V rámci šetření byla vydána souhrnná zpráva, která zmiňuje nejčastější nedostatky zjištění v kontrolní praxi vybraných inspektorátů. Zpráva byla zaslána k vyjádření Státnímu úřadu inspekce práce. Vytýkanými nedostatky jsou zejména: ● nedůslednost kontrolních šetření (oblastní inspektoráty důsledně nevymáhají plnění opatření k nápravě) ● ojedinělé ukládání pokut za porušování pracovněprávních předpisů ● snížení dostupnosti a frekvence poradenství oproti stavu, kdy úřady práce poskytovaly poradenství ve všech okresech ● nevyužívání institutu pořádkových pokut ● nedostatečné personální zabezpečení kontrolní činnosti. Ve zprávě byla Státnímu úřadu inspekce práce navržena opatření k nápravě spočívající zejména ve zintenzivnění kontrolní a metodické činnosti a rovněž personální opatření směřující k posílení systému inspekce práce. Ochránce v současné době očekává vyjádření ústředního inspektorátu k jeho zjištěním a navrhovaným opatřením k nápravě. (ben)

INFORMACE PRO VŠECHNY ZO OS KOVO Připomínáme, že správné číslo účtu pro odvod členských příspěvků je: 2000178369/0800. Při každé platbě je nezbytné uvádět do variabilního symbolu tyto údaje: 1*2*3*4*5*6*7*8*9*10 a) první dvě místa zleva (1. až 2. pozice) měsíc, za který je platba odváděna

b) další čtyři místa (3. až 6. pozice) - čtyřmístné číslo základní organizace c) poslední čtyři místa (7. až 10. pozice) aktuální počet platících členů telefon: 234 462 621, email: [email protected] PETR VAŇKÁT, specialista-metodik ekonomického úseku OS KOVO

VLÁDA PŘIPRAVUJE (Dokončení ze str. 1) slevami, které pocítí především rodiny s dětmi. Sociálně potřební ani důchodci nebudou touto reformou poškozeni. Vládní strany šly do voleb s reformním programem. Nelze jim tedy vyčítat, že se ho snaží - byť v kompromisní podobě prosadit. Tyto reformy jsou nezbytné pro nás pro všechny, a především proto, abychom se v blízké budoucnosti vyhnuli vážným ekonomickým problémům. Nechceme dopustit opakování tzv. maďarského modelu, kdy dnes socialistická vláda musí zavádět daleko tvrdší opatření, než vláda česká. Ostatně i evropské instituce považují vývoj veřejných financí České republiky za jeden z nejhorších v Evropské unii a opakovaně nás vybízejí ke změnám. Mějme to na paměti a chovejme se odpovědně. Pevně věřím, že přání vyjádřené ve výzvě, že si „nepřejete, aby stát zadlužoval další generace“, myslíte upřímně a vážně. Každý doklad nebo neúměrné změkčování reforem znamená větší riziko do budoucna - především pro sociálně potřebné. S přátelským pozdravem RNDr. PETR NEČAS, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vážený pane místopředsedo, děkuji Vám za zaslání výzvy přijaté účastníky demonstrace pořádané Českomoravskou konfederací odborových svazů, která se konala 23. června 2007. Reformou veřejných rozpočtů vláda naplňuje své Programové prohlášení vlády s cílem dosáhnout stabilizace veřejných rozpočtů v dlouhodobém horizontu. Reformní kroky vždy vyvolávají smíšené reakce a málokdy je snadné dosáhnout absolutního konsensu při jejich prosazování. Ubezpečuji Vás, že jako členka vlády se zasazuji za to, aby se potřebné reformy a změny zaváděly vždy s ohledem na zachování sociálního smíru. Nechci nijak podceňovat důvody, které přivedly tolik lidí k účasti na Vaši demonstraci, ale je zároveň nutné si uvědomit závažnost prohlubování veřejného dluhu a schodku deficitu státního rozpočtu a jejich negativní důsledky pro fungování státu i české ekonomiky. Reforma veřejných rozpočtů je nezbytná a já plně souhlasím s tím, že je třeba věnovat pozornost jak jejím ekonomickým tak sociálním dopadům. S pozdravem MUDr. DŽAMILA STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády ČR Vážený pane místopředsedo, Vámi zaslanou výzvu týkající se připravované reformy současné vládní koalice a její negativní sociální ekonomický dopad v naši zemi, které Vás vedly k uskutečnění demonstrace na Václavském náměstí 23. června 2007 jsem věnoval náležitou pozornost a vyjadřuji podporu s těmito kroky ČMKOS. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je budu obhajovat. S pozdravem Ing. ZDENĚK ŠKROMACH (ben)

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

307k 6.9.2007 20:58 Stránka 2


JIŘÍ KOZEL MÁ RÁD VELKOPOPOVICKÉHO KOZLA Ještě raději sbírá pivní etikety z celého světa Ing. Jiří Kozel, vedoucí metodického pracoviště Odborového svazu KOVO v Ostravě, svým koníčkem dokazuje, že pivo nemusí sloužit jen k uhašení žízně. Sám zlatavému moku moc neholduje, a když už se napije, tak příznačně nejraději černého Velkopopovického kozla. Na lahvovém pivu ho však zajímá daleko víc než jeho tekutý obsah na skle nalepená etiketa. Své sběratelské vášni propadl již v patnácti letech a to společně se svým bratrem. Nejdříve si začal korespondovat s pivovary. Poprvé se objevil na sběratelské burze před nástupem na vojnu v roce 1979. Dnes se dopracoval na sbírku 323 000 etiket, přičemž podle jeho odhadu jich existuje po světě celkem něco přes 400 000 druhů. Svým dlouholetým úsilím se vyšplhal na úctyhodné páté místo na světě. „Pivo se vaří asi ve 180 zemích a jen tři z nich nemám ve sbírce zastoupeny - například Francouzskou Guayanu,“ přiznává J. Kozel, který má etikety doma uloženy v šanonech na listech papíru a abecedně seřazeny podle zemí původu. Sběratelé pivních etiket se sdružují v klubech. J. Kozel je předsedou toho ostravského a zároveň místopředsedou Sdružení klubů ČR sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví, pro které píše katalogy a spravuje jeho internetové stránky (). „Na burzách se dnes víc prodá, než vyměňuje, jak tomu bylo dřív,“ povzdechne si J. Kozel a dodává, že cenný kousek přijde i na 500 korun. Sám má ve sbírce nejvíce zastoupeny etikety z Německa, Ruska, Polska, Anglie, Belgie a USA, ale najdou se u něho i nálepky z tak exotických zemí, jako třeba z Francouzské Polynésie, Kajmanských ostrovů, Pobřeží slonoviny nebo Svaté Heleny, a také z muslimských zemí, kde se ovšem zpravidla jedná o nálepky od piva nealkoho-

V KRÁLOVODVORSKÉ… (Dokončení ze str. 1) nislav Pála ale necítí přílišné uspokojení ze stavu organizovanosti. „Ještě koncem 80. let nás bylo v odborech téměř sto procent, ale po atomizaci původního podniku nás zbyla sotva třetina, a i ta se neustále snižuje. Často máme totiž na talíři tvrzení našich bývalých členů, kteří vystoupili s tím, že ať jsme v odborech, nebo ne, máme z kolektivního vyjednávání stejný prospěch, tak proč to platit? A ti ostatní? Slovo odbory na ně působí jak červevý hadr na býka, ale málokdo dokáže vysvětlit, co jim na odborech vadí a proč ta averze. Myslím, že s tím mají funkcionáři i z jiných organizací podobné zkušenosti,“ konstatuje. „Lidé však trpí krátkou pamětí,“ dodává, „nevzpomínají si již, že v roce 1996 činila u nás na Vohradě průměrná mzda 9500 korun, zatímco za rok 2006 dle našich čísel již překročila 22 000 Kč. Nezajímá je, že za tímto skokem je skrytá každoroční houževnatá práce odborářů při kolektivním vyjednávání.“

Od jedné smlouvy k pěti Současný závodní výbor v Králodvorských železárnách má jednoduchou strukturu. V čele odborů každého „eseróčka“ - neboli dílčího výboru (dříve dílenského) - stojí předseda a ten je zároveň členem výboru závodní 2

lického. Etikety sbírá sice z celého světa, ale nejvíc ho táhnou ty z východní Evropy, kde nemá pivovarnictví velkou tradici. Ve sbírce


nechybějí ani historické etikety, přičemž nejhezčí pocházejí z Dánska a Nizozemí a také z československé první republiky. „Při sběratelství mi nejde ani tak o cenu etikety, ale především o zvláštní zážitek spojený s jejím získáním, přičemž důležité jsou osobní kontakty,“ svěřuje se J. Kozel. České sběratelství mělo podle jeho slov určitý náskok před západními zeměmi, protože u nás vznikalo již v šedesátých letech minulého století - podobně jako v bývalé NDR, kdežto jinde začali této zálibě přicházet na chuť až o dvacet let později. Proto má na rozdíl od „Zápaďáků“ ve sbírce cenné „úlovky“, zejména jde o historické kousky.

ZAJÍMAVÍ LIDÉ MEZI NÁMI

Jiří Kozel vlastní sbírku 323 000 etiket

organizace. „Dříve to bylo jednodušší,“ poznamenává S. Pála, „vyjednávali jsme jednu kolektivní smlouvu pro všechny firmy za tímto plotem. Postupem času se však vyjednávací podmínky změnily a dnes vyjednáváme jako závodní výbor pět samostatných smluv - s každou firmou zvlášť.“ Třebaže je to nyní pracnější, odboráři si na vyjednávací atmosféru nestěžují. Přístup jednotlivých zaměstnavatelů považují za seriózní, korektní a vstřícný. Z iniciativy zahraničních majitelů se však dohodli na posunu termínu vyjednávání. „Nepracují s odhady hospodaření měsíc dva před koncem roku, ale počkají si až na definitivní roční výsledky a pak se lze dohadovat bez zádrhelů na základě konkretních argumentů,“ podotýká předák. O úspěšnosti vyjednávání svědčí skutečnost, že meziroční růst mezd se pohybuje kolem pěti procent, což je v rámci OS KOVO jistě standardní.

On sám dnes spolupracuje s více než 100 sběrateli z celého světa a navštívil již burzy v Polsku, Německu, Dánsku, Nizozemí a Litvě. A jak jeho koníček toleruje rodina? „Manželka má porozumění, co jí také zbývá? Někdy i pomůže,“ připouští J. Kozel, jehož sbírka zabírá u něj doma jednu obývací stěnu. V jeho zálibě však zřejmě nikdo z rodiny pokračovat nebude, protože Kozlův syn má jiné záliby a také potomci bratra raději holdují sportu. Rozhodně ale J. Kozel tvrdí, že by sbírku neprodal, důležitější než vytěžené peníze z případného prodeje jsou pro něj setkávání s lidmi se stejnou zálibou, s nimiž si má co říct. „Když jsem se sběratelstvím začínal, musel jsem všechno mít, ale dnes se už tak nehoním a víc si to vychutnávám. Na burzy jezdím hlavně kvůli jejich atmosféře, ale nakonec si stejně vždycky nějakou etiketu odvezu,“ podotýká J. Kozel. Text a snímek MARTIN BENEŠ álním programu se počítá i s důstojným placeným volnem při závažných osobních překážkách. „I když mzdy i sociální politika jsou na slušné úrovni. přesto tu máme tři kategorie pracovníků - jedni jsou spokojeni, druzí jsou lhostejní a třetí jsou zásadně nespokojeni,“ uvádí s úsměvem S. Pála.

Za málo peněz málo muziky Při průměrné výši členského příspěvku 165 korun se podle předsedy nedají dělat při nízkém stavu členů žádné zázraky. Na nějaké společenské akce nebo výlety už peněz nezbývá a odboráři jsou rádi, že mohou udržovat „při životě“ vlastní rekreační středisko v Hořicích na Šumavě poblíž Lipenského jezera. Denní poplatek s plnou penzí činí pro dospělého 310 korun a pro dítě 280 korun. To je podle předsedy dost silný magnet,neboť dobrá cena,velmi slušná kvalita a hezké prostředí budí stále větší zájem o toto středisko.

Sociální program na úrovni

Ne budovy, ale stroje

Na úroveň sociálního programu si v Králově Dvoře rovněž nelze naříkat. Pracovní doba je 37,5 hodiny, dovolená pětitýdenní, přičemž pracovníci z exponovaných pracovišť mají navíc nárok na týden placené rehabilitace, solidně je odměňována přesčasová, noční i víkendová práce, práce ve výškách či v ochranných oděvech, mnozí zaměstnavatelé dále přispívají částkou 300 Kč na penzijní připojištění. Před dovolenou a vánoci dostávají zaměstnanci procentní podíl na zisku a v soci-

Jak nám S. Pála prozradil, všechny firmy za jedním plotem jsou perspektivní a neustále modernizují i racionalizují své provozy. K budování dalších objektů mimo dosavadní areál není totiž volné místo. Společně si však ve všech firmách stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, který nedokáže řešit ani poptávka u personálních agentur, protože ty také překypují spíše nekvalifikovanými. Požadavky zákazníků na kvalitu výrobků jsou však nemilosrdné. Text a snímek y(rur)

OMBUDSMAN SI POSVÍTIL NA INSPEKTORÁTY PRÁCE Narazil na jejich mnohá pochybení a zahájil vlastní šetření Veřejný ochránce práv, takzvaný ombudsman, JUDr. Otakar Motejl má podobný názor na problematiku inspekce práce jako Odborový svaz KOVO. Svědčí o tom jeho zpráva pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR za druhé čtvrtletí tohoto roku. Část zprávy, vztahující se k tomuto předmětu otiskujeme v plném znění. Šetření v oblasti inspekce práce a) kontrola bezpečnosti práce a nelegálního zaměstnávání Na základě informací z předchozích podnětů zahájila zástupkyně ochránce šetření z vlastní iniciativy ve věci kontrolní činnosti Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu. Oblastní inspektorát prováděl kontrolu na základě podnětu stěžovatelky, jejíž manžel pracoval pro kontrolovanou společnost bez jakékoliv smlouvy a stal se mu pracovní úraz. Oblastní inspektorát však nezjistil, že manžel stěžovatelky nebyl vůbec u příslušné společnosti zaměstnán a konstatoval jen drobné nedostatky na úseku bezpečnosti práce. Zástupkyně vytkla oblastnímu inspektorátu, že při kontrole nevyužíval dostatečně své pravomoci (dotazy na zaměstnance, spolupráce s úřadem práce) a konstatovala, že kontrola trpěla významnou vadou co do nezjištění skutečnosti, že manžel neměl uzavřenou pracovní smlouvu. Ve věci byla vydána průběžná zpráva o šetření, přičemž v současné době zástupkyně čeká na to, jakým způsobem se oblastní inspektorát k jejím zjištěním postaví. b) dodržování pracovněprávních podmínek polských dělníků Na základě žádosti Rzecznika Praw Obywatelskich (pozn. polský ombudsman) zahájil ochránce z vlastní iniciativy šetření ve věci pracovních a ubytovacích podmínek polských dělníků zaměstnávaných agenturou Zetka auto, s. r. o. ve společnosti Škoda auto, a. s. Cílem šetření bylo zjistit, zda podněty některých polských dělníků byly orgány inspekce práce náležitě prošetřeny. Ochránce se rovněž zajímal o to, zda budovy, v nichž jsou polští dělníci ubytování, odpovídají stavebnětechnickým a hygienickým předpisům. Šetřením bylo zjištěno, že příslušný oblastní inspektorát práce při kontrole nezjistil

dostatečně skutkový stav věci a spokojil se s opatřeními zaměstnavatele, ačkoliv tato byla neuspokojivá (jednalo se zejména o oblast mzdových nároků agenturních zaměstnanců vůči kmenovým zaměstnancům Škoda auto, a. s.). V současné době ochránce očekává vyjádření oblastního inspektorátu ke svým zjištěním a pochybením, kterých se příslušní kontrolní pracovníci dopustili. c) šetření obecného charakteru ve věci kontroly dodržování pracovněprávních a mzdových předpisů S ohledem na to, že se ochránce opakovaně setkává s pochybeními inspektorátů práce, rozhodl se zahájit šetření z vlastní iniciativy, které by se komplexně zaměřilo na daný úsek státní správy. V rámci šetření byla vydána souhrnná zpráva, která zmiňuje nejčastější nedostatky zjištění v kontrolní praxi vybraných inspektorátů. Zpráva byla zaslána k vyjádření Státnímu úřadu inspekce práce. Vytýkanými nedostatky jsou zejména: ● nedůslednost kontrolních šetření (oblastní inspektoráty důsledně nevymáhají plnění opatření k nápravě) ● ojedinělé ukládání pokut za porušování pracovněprávních předpisů ● snížení dostupnosti a frekvence poradenství oproti stavu, kdy úřady práce poskytovaly poradenství ve všech okresech ● nevyužívání institutu pořádkových pokut ● nedostatečné personální zabezpečení kontrolní činnosti. Ve zprávě byla Státnímu úřadu inspekce práce navržena opatření k nápravě spočívající zejména ve zintenzivnění kontrolní a metodické činnosti a rovněž personální opatření směřující k posílení systému inspekce práce. Ochránce v současné době očekává vyjádření ústředního inspektorátu k jeho zjištěním a navrhovaným opatřením k nápravě. (ben)

INFORMACE PRO VŠECHNY ZO OS KOVO Připomínáme, že správné číslo účtu pro odvod členských příspěvků je: 2000178369/0800. Při každé platbě je nezbytné uvádět do variabilního symbolu tyto údaje: 1*2*3*4*5*6*7*8*9*10 a) první dvě místa zleva (1. až 2. pozice) měsíc, za který je platba odváděna

b) další čtyři místa (3. až 6. pozice) - čtyřmístné číslo základní organizace c) poslední čtyři místa (7. až 10. pozice) aktuální počet platících členů telefon: 234 462 621, email: [email protected] PETR VAŇKÁT, specialista-metodik ekonomického úseku OS KOVO

VLÁDA PŘIPRAVUJE (Dokončení ze str. 1) slevami, které pocítí především rodiny s dětmi. Sociálně potřební ani důchodci nebudou touto reformou poškozeni. Vládní strany šly do voleb s reformním programem. Nelze jim tedy vyčítat, že se ho snaží - byť v kompromisní podobě prosadit. Tyto reformy jsou nezbytné pro nás pro všechny, a především proto, abychom se v blízké budoucnosti vyhnuli vážným ekonomickým problémům. Nechceme dopustit opakování tzv. maďarského modelu, kdy dnes socialistická vláda musí zavádět daleko tvrdší opatření, než vláda česká. Ostatně i evropské instituce považují vývoj veřejných financí České republiky za jeden z nejhorších v Evropské unii a opakovaně nás vybízejí ke změnám. Mějme to na paměti a chovejme se odpovědně. Pevně věřím, že přání vyjádřené ve výzvě, že si „nepřejete, aby stát zadlužoval další generace“, myslíte upřímně a vážně. Každý doklad nebo neúměrné změkčování reforem znamená větší riziko do budoucna - především pro sociálně potřebné. S přátelským pozdravem RNDr. PETR NEČAS, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vážený pane místopředsedo, děkuji Vám za zaslání výzvy přijaté účastníky demonstrace pořádané Českomoravskou konfederací odborových svazů, která se konala 23. června 2007. Reformou veřejných rozpočtů vláda naplňuje své Programové prohlášení vlády s cílem dosáhnout stabilizace veřejných rozpočtů v dlouhodobém horizontu. Reformní kroky vždy vyvolávají smíšené reakce a málokdy je snadné dosáhnout absolutního konsensu při jejich prosazování. Ubezpečuji Vás, že jako členka vlády se zasazuji za to, aby se potřebné reformy a změny zaváděly vždy s ohledem na zachování sociálního smíru. Nechci nijak podceňovat důvody, které přivedly tolik lidí k účasti na Vaši demonstraci, ale je zároveň nutné si uvědomit závažnost prohlubování veřejného dluhu a schodku deficitu státního rozpočtu a jejich negativní důsledky pro fungování státu i české ekonomiky. Reforma veřejných rozpočtů je nezbytná a já plně souhlasím s tím, že je třeba věnovat pozornost jak jejím ekonomickým tak sociálním dopadům. S pozdravem MUDr. DŽAMILA STEHLÍKOVÁ, ministryně vlády ČR Vážený pane místopředsedo, Vámi zaslanou výzvu týkající se připravované reformy současné vládní koalice a její negativní sociální ekonomický dopad v naši zemi, které Vás vedly k uskutečnění demonstrace na Václavském náměstí 23. června 2007 jsem věnoval náležitou pozornost a vyjadřuji podporu s těmito kroky ČMKOS. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je budu obhajovat. S pozdravem Ing. ZDENĚK ŠKROMACH (ben)

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

307k 6.9.2007 20:56 Stránka 8


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LIII.)

dělníky, roku 1896 jich bylo 676 a následoval pravidelný roční vzestup až na 1274 dělníků v roce 1906 (J. Janák, Dějiny Moravy, HospoVýznamným brněnským strojírenským průmysl a stavbu vagónů. V případě produkce dářský rozmach 1740 - 1918). Rozjezd výroby podnikem byla strojírna založená v roce 1889, pro chemický průmysl - šlo především v Královopolské byl sice slibný, ale nevyhnul kterou známe pod názvem Královopolská o stavbu rafinačních zařízení - začínalo pří- se mnoha problémům. Jak uvádí B. Steiner, strojírna. Vybudována byla inž. Filipem Por- slušné výrobní oddělení „takřka od píky“. v prvních třech letech se pracovalo při petrogesem na místě bývalého cukrovaru v katastru Těžba minerálních olejů byla tehdy na po- lejovém osvětlení a některé operace probíhaly dřívějších Kartouz na pozemcích zvaných čátku svého vzestupu a znalost významu zpra- pod širým nebem. Výrobu ohrožovala spodní „U sedmi hromů“ a „Horní díly“ (dnešní br- cování nafty byla ještě na nízkém stupni, voda a přívalové deště zanášely dílny vodou něnská městská část Královo Pole - poznámka proto „patří k nemalé zásluze tehdejšího ve- a bahnem. Pracovní doba byla jedenáctihodiautorky) v blízkosti železniční trati z Brna do dení, že obtížnému a málo probádanému nová, často se muselo pracovat i déle. O aktioboru rafinačnímu byla věnována od počátku vitě zaměstnanců svědčí založení sboru dobTišnova. „Podmínky pro založení nového závodu mimořádná pozornost“ (B. Steiner). Podně- rovolných továrních hasičů v roce 1897 nebyly špatné,“ píše Bedřich Steiner ve své tem ke stavbě vagónů byla objednávka 12 cis- a Spolku pro podporu vdov a sirotků zemřeknize věnované historii První brněnské stro- ternových vagónů od mladoboleslavského li- lých zaměstnanců v roce 1899. později začala spolupráce Počátek 20. století postihl strojírny snížejírny, s níž se později propojily i osudy Králo- hovaru, ním výroby v důvopolské strojírny. „Příznivá konjunktura ve sledku hospodářské strojírenství slibovala dobré výdělky a Brno krize let 1901 - 1903, samotné svým průmyslem textilním, chemickterá svou intenzikým, cukrovarnickým aj. bylo dobrým odbytou patřila k nejvážtištěm strojů.“ (B. Steiner, První brněnská, děnějším krizím objiny strojírny). Zrušený cukrovar poskytoval dobí před první novému závodu levné a k výrobě vhodné obsvětovou válkou. jekty; například stará kancelářská budova Zvláště silně zasáhla byla využita jako sklad nářadí. Královopolská průmysl strojírenpostupně „přetáhla“ do svých služeb z První ský, kovozpracující brněnské část jejích kvalifikovaných zaměstaj. obory. Ve srovnanců, osvědčené konstruktéry, zapracované nání s jinými strojírdělníky, včetně zákazníků. Zaměstnancům nami si Královopolnové továrny usnadňovala výhodné spojení s ská „nevedla špatně, pracovištěm parní pouliční dráha z Pisárek do ale přece jen ztratila Králova Pole; elektrické tramvaje byly zavesvou samostatnost“, deny až roku 1900 (B. Steiner, První brněn- Královopolská strojírna okolo roku 1893 píše B. Steiner. ská...). Kapitál potřebný k založení továrny po- s Rakouskou železniční a dopravní společ- Z osobních důvodů majitelů - Lederer se již skytl zakladateli jeho bratranec August Lede- ností, která kupovala železniční vagóny a ty nechtěl vázat na královopolský podnik a Porrer, majitel lihovaru v Mladé Boleslavi. 19. následně za příslušný poplatek propůjčovala; gesovi se naskytla šance na výhodné místo ve února 1890 byla továrna zapsána do obchod- tím se Královopolská strojírna začala podílet vedení strojírny Simmeringer, a. s., ve Vídni ního rejstříku jako firma „Brno-Královopol- na lukrativních dodávkách pro státní dráhy. došlo v roce 1903 k fúzi Královopolské s touto ská továrna na stroje, Lederer a Porges“ (B. Od roku 1895 byly vyráběny silniční parní továrnou na stroje a železniční vagóny, která Steiner). Zpočátku neměla nová strojírenská válce, benzínové motory, od roku 1897 zapo- od bývalých majitelů převzala veškeré jejich firma pevně vyprofilovaný výrobní program; čala výroba dřevoobráběcích a chladíren- akcie. Tato změna byla vyznačena ve firemním aby si zajistila co nejširší odbyt, vyráběla ských strojů a pokusně i parovozů. Na pře- názvu Královopolské tím, že místo jmen pův prvních letech rozmanitou škálu strojů a za- lomu 19. a 20. století vznikla dílna na výrobu vodních majitelů byl přidán dodatek naznačuřízení. Jak uvádí B. Steiner, měla již krátce po železných konstrukcí; stala se pak základem jící nového majitele; firemní název byl zaprojen německy a zněl: zahájení výroby k dispozici i některé vlastní pozdějšího oddělení pro stavbu mostů a je- tokolován Brünn-Königsfelder Maschinenfabrik der patenty. Firma se během času postupně speci- řábů. Během krátké doby (asi osmi let) se Krá- Simmeringer Maschinen-und Waggonbaualizovala na tři výrobní a konstrukční skupiny: všeobecně strojní oddělení s kotlárnou, na lovopolská strojírna vypracovala mezi přední Anstalt. stavbu zařízení pro cukrovary a chemický závody: zatímco v roce 1890 začínala se 125 Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Dezert bez sýra je jako ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský právník, ekonom a spisovatel Anthelme BrillatSavarin (1755 - 1826). Zajímal se o řadu oborů, avšak nejvíce vynikl v gastronomii. Je autorem jednoho z prvních vážných pojednání o fyziologii chuti, jídle a o umění stolovat (Úvahy o labužnictví). Rád se bavil vymýšlením i přípravou rozmanitých specialit. S jeho jménem je dodnes spojena řada vynikajících pokrmů a také rozličné ozdoby podávaných jídel. (jk) Vyluštění z Kováku č. 29/2007 (výrok G. S. Tranquilla): Dobré jest to, co dobře končí. 4

30 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 6. ZÁŘÍ 2007, DATUM VYDÁNÍ: 14. ZÁŘÍ 2007, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Zajímaví lidé mezi námi - str. 2 ● Ombudsman si posvítil na inspektoráty práce str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● Pfiipravujeme se na kolektivní vyjednávání 2008 (II.)

Nečas nám měl zvednout důchody o 365 korun. Aspoň by se to líp na ten rok rozpočítávalo…

„VLÁDA PŘIPRAVUJE REFORMU SOCIÁLNĚ CITLIVOU,“ NAPSAL ČMKOS MINISTR PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ PETR NEČAS V číslech 28 a 29 jsme informovali, jak reagovali někteří poslanci na výzvy základních organizací OS KOVO, aby přehodnotili svůj případný souhlas s vládní reformou veřejných financí. Nyní otiskujeme reakce vládních i parlamentních představitelů, které obdržela na svou výzvu Českomoravská konfederace odborových svazů, jmenovitě její místopředseda Zdeněk Málek. Vážený pane místopředsedo, úvodem Vám děkuji za Váš dopis. Vítám, že se ve výzvě zmiňujete o tom, že si uvědomujete „nutnost ozdravit veřejné finance, že na dluh si žít nedá“, Zajisté si také uvědomujete, že bez reforem tento stav napravit nelze. Mohu Vás i Vaše kolegy ujistit, že vláda připravuje reformu sociálně citlivou, kterou zcela jisté nelze nazvat „nezodpovědným pokusem na obyčejných lidech“ nebo „hazardem“. Jen na okraj zopakuji známou skutečnost, že naprostou většinou reformních kroků i v sociální oblasti byla ochotna ještě v prosinci minulého roku podpořit i Česká strana sociálně demokratická. Nesouhlasím s interpretací, že reforma poškodí nízko a středně příjmové skupiny obyvatel. Modelové propočty vývoje příjmů domácností s dětmi a důchodců (umístěné na ) od našich expertů ukazují něco jiného. Adresnější sociální systém bude na druhé straně vyvážen nižšími daněmi a vyššími daňovými

(Pokračování na str. 3)

Nové výrobní haly válcoven za studena příliš nenapovídají o skutečnosti, že tu byla postavena první vysoká pec již koncem 16. století

KRÁLODVORSKÉ ŽELEZÁRNY JSOU HISTORIÍ Co zbylo z jejich slavné minulosti?

Historie Králodvorských železáren je ve své podstatě vlastně historií českého hutnictví. Vždyť první dochované zmínky o místní huti zvané Kdyně pocházejí už z roku 1464 a v roce 1595 byla v Králově Dvoře postavena první vysoká pec v českých zemích, roku 1747 tu byla zahájena výroba plechů kováním a v roce 1756 tu bylo započato s výrobou vodovodních trub. Po druhé světové válce, přesně v roce 1949, se Královodvorské železárny staly samostatným národním podnikem, koncem 80. let státním podnikem a po privatizaci v roce 1991 akciovou společností. Dnes už firma s historickým názvem neexistuje, jde však stále o název tamní odborové organizace. Odborový předák Stanislav Pála se stal uvolněným funkcionářem v tomto proslaveném železářském podniku hned počátkem 90. let a později i předsedou závodního výboru. Byl osobním svědkem toho, jak se tento třitisícový konsolidovaný Stanislav Pála podnik postupně po privatizaci drolil na menší „eseróčka“, jak spolu s tím probíhaly rázné vlny snižování zaměstnanců a jak se později tyto společnosti prodávaly za opětovného snížování stavů. Proto se obával štěpení odborů. K tomu však nakonec pro moudrost příslušných odborových funkcionářů nedošlo, stále funguje jedna odborová organizace. Nynější největší zaměstnavatel je akciová společnost KWW, která patří k německé skupině Bilstein Gruppe. V roce 2003 získala certifikát systému řízení jakosti na výrobu a prodej pásových ocelí válcovaných za studena

z hlubokotažných konstrukčních, uhlíkových, legovaných nerezových a speciálních ocelí. Firma má okolo 200 zaměstnanců. V královodvorském továrním areálu (za jedním plotem, tzv. Vohradě) působí i další firma významná v regionu, která je proslulá výrobou litinových tvarovek: slévárna Saint Gobain (francouzská - s 166 zaměstnanci). Dále jsou zde tyto s. r. o.: Mechanika (70 zaměstnanců), známá strojírenskou výrobou, Energo (29 zaměstnanců), obhospodařující zařízení energií, a slévárna Foundry (69 zaměstnanců), která se zabývá výrobou odlitků, zvláště pak válců do válcovacích tratí. S těmito zaměstnavateli odborová organizace kolektivně vyjednává.

Co s krátkou pamětí? Závodní výbor má k dispozici nezbytné prostory pro výkon činnosti odborové organizace, nechybí potřebné vybavení. Finanční podíl jednotlivých zaměstnavatelů je samozřejmě ošetřen v kolektivních smlouvách. Sta(Pokračování na str. 2) 1

307kA 6.9.2007 20:54 Stránka 6

KOVÁK číslo 30 — 14. září 2007/příloha

- výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (o 4,6 %), - výroba dopravních prostředků (o 4,3 %), - výroba a opravy strojů a zařízení (o 2,6 %). V roce 2006 bylo v průmyslových organizacích zaměstnáno 33 883 agenturních zaměstnanců (nezapočítaní zaměstnanci agentur práce pronajímaní na práce pro podniky na hlavní průmyslovou činnost), což je meziroční nárůst o 15,5 %. Při jejich započtení by se celková zaměstnanost zvýšila o 0,4 procentního bodu na 1,4 %. Z jednotlivých odvětví jsou agenturní zaměstnanci nejvíce zastoupeni ve dvou rozhodujících odvětvích, a to ve: - výrobě dopravních prostředků (8884 zaměstnanců), - výrobě elektrických optických prostředků (8243 zaměstnanců). Jejich promítnutí do výpočtu produktivity práce z tržeb by se projevilo v jejím nižším růstu zhruba o 0,4 procentního bodu na 8,8 %, bez výraznějšího vlivu na dosaženém předstihu před růstem mezd. Od roku 2007 již budou agenturní zaměstnanci započítáváni do celkového počtu zaměstnanců. Dynamický růst průmyslové produkce se příznivě promítl do vysokého růstu tržeb a při vyšší celkové zaměstnanosti vedl ke zvýšení produktivity práce o 9,2 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 9,3 %, kde bylo výrazného růstu dosaženo:


- ve výrobě dopravních prostředků (o 15,5 %), - ve výrobě a opravách strojů a zařízení (o 15,2 %), - ve výrobě elektrických a optických přístrojů (o 10,7 %). Příznivý růst produktivity práce umožňoval podnikům zvýšit v průmyslu průměrné nominální mzdy o 6 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu rovněž o 6 %. V rámci podniků kovoprůmyslu byl nejvyšší nárůst zaznamenán: - ve výrobě a opravách strojů a zařízení (o 6,5 %), - ve výrobě elektrických a optických přístrojů (o 6,5 %), - ve výrobě dopravních prostředků (o 5,8 %), - ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 4,7 %), - ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (o 3,7 %). Reálná mzda (přepočítaná indexem spotřebitelských cen) vzrostla o 3,4 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu shodně o 3,4 %. Pokles nezaznamenalo žádné odvětví. Růst produktivity práce (9,2 %) předstihl reálnou mzdu přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců (4,3 %), v průmyslu celkem o 4,9 procentního bodu (viz tabulka č. 3 - Vývoj relace mezd a produktivity práce z tržeb), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 4 procentní body. (Pokračování příště)

Tabulka č. 1 - Struktura tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb (ve s. c.) (průmyslové organizace s 20 a více zaměstnanci, podíly v %)

Zpracovatelský průmysl z toho: výroba pryžových a plastových výrobků výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Průmysl celkem

2002

2003

2004

2005

2006

Rozdíl 2006 - 2005

89,6

89,7

91,2

91,5

92,0

0,5

5,4 11,8 6,4 12,3 15,8 100,0

5,7 12,2 6,6 12,7 16,3 100,0

6,1 12,1 7,1 14,8 16,9 100,0

6,3 11,3 7,5 14,9 19,3 100,0

6,6 11,1 8,0 15,7 21,0 100,0

0,2 -0,2 0,5 0,8 1,8

Zpracovatelský průmysl z toho: výroba pryžových a plastových výrobků výroba zákl. kovů,hutních a kovoděl. výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopr. prostředků Průmysl celkem

Index 2006/2005 evidenční produktivita počet práce zaměstz tržeb nanců

Skutečnost

průměrná mzda nominální

reálná mzda (index cen výrobků)

jednotkové mzdové náklady nominální

reálné

průměrná mzda

10,5

10,9

11,2

1,5

9,3

6,0

5,3

-3,0

-3,7

18 881

14,6 8,8 18,0 16,3 20,6 9,7

14,6 8,6 18,1 16,4 20,5 10,3

13,6 13,2 22,6 9,9 14,3 11,6

8,0 4,6 2,6 5,2 4,3 1,0

6,1 3,9 15,2 10,7 15,5 9,2

4,7 3,7 6,5 6,5 5,8 6,0

4,4 4,4 4,7 4,3 7,2 4,3

-1,3 -0,2 -7,6 -3,8 -8,4 -2,9

-1,6 0,5 -9,1 -5,8 -7,2 -4,5

18 329 19 110 19 848 18 724 22 365 19 400

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: Produktivita práce byla vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (ve stálých cenách) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců Tabulka č. 3 - Vývoj relace mezd a produktivity práce z tržeb (meziroční změna v %) (průmyslové organizace s 20 a více zaměstnanci) Rok

Průměrná nominální mzda Reálná mzda přepočtená indexem cen výrobců Produktivita práce z tržeb Jednotkové mzdové náklady nominální reálné Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ IV

Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO

V podnikové kolektivní smlouvě máme upravenu oblast příplatků za práci v rizikovém prostředí, a to dvěma příplatky. První příplatek je za práci ve ztíženém pracovním prostředí podle § 117 zákoníku práce a nařízení vlády 567/2006 Sb. Poskytuje se tedy za práce v pracovním prostředí, které je výše uvedeným nařízením vlády vymezeno jako ztížené. Druhý příplatek, za další rizikové práce, je poskytován za práci v prostředí, které není ve výše uvedeném nařízení vlády vymezeno, nicméně práce v tomto prostředí má negativní vliv na zdraví zaměstnanců, a proto má příplatek za cíl tento negativní vliv kompenzovat. Zaměstnavatel se však obává, že tento druhý příplatek nemůže být uplatněn jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu zákona o daních z příjmů, neboli musí být poskytován ze zisku. Jak je to tedy správně s daňovou uznatelností výdajů na takto definovaný příplatek? J. Č., Náchod Výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelů jsou bezesporu výdaje vynaložené na mzdy zaměstnanců, kteří pro zaměstnavatele vykonávají práci. Definici výdajů, které lze považovat za mzdové výdaje, nalezneme v §§ 109 a 110 zákoníku práce. Mzdou se rozumí peněžité plnění nebo plnění peněžité hodnoty, které je zaměstnanci poskytováno za práci, není-li v zákoníku práce uvedeno jinak (tímto dovětkem má zákon na mysli zvláštní úpravu poskytování mzdy dle § 120 ZP při režimu konta pracovní doby, kdy musí být zaměstnanci poskytována mzda - stálá mzda , i když by práci nevykonal). Dalším pravidlem, které musí být splněno, aby peněžité plnění nebo plnění peněžité povahy bylo mzdou, je pravidlo stejné mzdy za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Stejnou prací nebo

prací stejné hodnoty se pak rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Za mzdu lze tedy považovat všechny její složky definované v podnikovém systému odměňování, sjednaném nebo stanoveném, které jsou poskytovány za práci a jejich výše u jednotlivých zaměstnanců se liší právě podle výše uvedených kritérií. Příplatek za další rizikové práce je bezesporu mzdou podle zákoníkem práce stanovených pravidel, jde o složku mzdy, která je zaměstnancům vyplácena za práci v určitých konkrétních pracovních podmínkách, a její výše se liší podle doby v těchto podmínkách odpracované. Tento příplatek je tedy pro zaměstnavatele výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění, o daních z příjmů.

Jaké mám dostat odstupné?

Tabulka č. 2 - Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci

index index index. průmyslové tržeb za tržeb z produkce prodané vlast př. vývozu (IPP) výr. a sl. (s. c.) ve s. c

Jsou výdaje na příplatky za další rizikové práce daňově uznatelné?

Právní servis

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Ukazatel

Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou

2006

2002

2003

2004

2005

1. Q.

2. Q.

3. Q

4. Q

celorok

6,0 6,5 6,4 -0,4 0,1

5,7 6,0 9,5 -3,5 -3,2

7,2 1,4 10,5 -3,0 -8,2

4,7 1,7 8,2 -3,2 -6,0

6,4 6,1 14,0 -6,6 -6,9

6,5 5,1 7,6 -1,0 -2,3

5,3 2,7 6,8 -1,4 -3,8

6,1 3,8 9,0 -2,7 -4,8

6,0 4,3 9,2 -2,9 -4,5

JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem

Jelikož mi firma nevyplatila za měsíc květen mzdu, a to ani do 15 dnů po uplynutí její splatnosti (15. července), doručil jsem dne 16. července do podatelny zaměstnavatele okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Vím, že dle ustanovení § 56 odst. 2 zákoníku práce mám jako zaměstnanec právo na odstupné ve výši podle § 67. Jenže § 67 uvádí dvě výše odstupného, a to nejméně trojnásobek a nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku, a jde vždy o případy, kdy dá výpověď zaměstnavatel. Není mi proto jasné, na jakou výši odstupného mám právo. K. V., Česká Lípa Zákoník práce skutečně v ustanovení § 67 uvádí, že zaměstnanec, jemuž byla dána zaměstnavatelem výpověď z pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, případně skončí pracovní poměr dohodou z týchž důvodů, má právo při skončení pracovního poměru na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Zároveň však také uvádí, že při výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) anebo při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů, má zaměstnanec právo na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Souhlasím s tazatelem, že odkaz na výši odstupného dle § 67 zákoníku práce je v tomto případě zřejmě nevhodný a přinášející výkladové problémy. Proč? Totiž sama konstrukce ustanovení § 67 zákoníku práce váže vznik práva na odstupné výlučně na: 1. skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) či na dohodu o skončení pracovního poměru z týchž důvodů (nejméně tronásobek průměrného výdělku) 2. skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele

z důvodů uvedených v § 52 písm. d), případně na dohodu o skončení pracovního poměru z týchž důvodů (nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku). Jak vidno, vznik práva na odstupné v případě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce totiž ustanovení § 67 zákoníku práce vůbec nezná. Stručně řečeno, zákonné řešení odstupného je pro tyto případy chybné. Vznik práva na odstupné je sice zakotven v jednom ustanovení, ale v druhém ustanovení stejného zákona, na něž je odkazováno co do výše odstupného, toto právo neexistuje.To je závažnější než pochybnosti o výši odstupného. Jde nesporně o systémovou chybu při tvorbě zákona. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 2 a ustanovení § 363 odst. 1, odst. 2 zákoníku práce nebrání, aby v kolektivní smlouvě bylo výslovně zakotveno právo na odstupné v konkrétní výši (nejméně však trojnásobek průměrného výdělku) při okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníka práce, lze shora uvedený legislativní nedostatek zhojit. To však lze pouze tam, kde u zaměstnavatele působí odborová organizace a na takovéto úpravě se zaměstnavatelem dohodne. Z tohoto pohledu se mi proto osobně jako legislativně vhodnější jeví I

307kA 6.9.2007 20:53 Stránka 4


úprava obsažená v § 54 odst. 3 bývalého zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.), která hovořila o náhradě mzdy za výpovědní dobu. Tazateli mohu pouze doporučit, aby pro případ, že mu nebude za-

městnavatelem v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru vyplaceno odstupné alespoň ve výši trojnásobku průměrného výdělku, podal u příslušného okresního soudu žalobu o zaplacení.


PŘIPRAVUJEME SE NA KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ 2008 (II.) Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO

Sociální rubrika

3. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Musím přerušit pracovní neschopnost? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Jsem dlouhodobě nemocen (již déle než 7 měsíců). Myslel jsem, že po ukončení léčení nastoupím zpět do své firmy. Léčení se však protahuje a ve firmě nastaly organizační změny. Nyní mi zaměstnavatel nabízí opravdu velkorysé odstupné, pokud ukončím pracovní poměr dohodou. Musím prý však alespoň na nějakou dobu nastoupit, abych mohl zaměstnání ukončit. Nevím, zda mi to lékař dovolí. K. K., Lysá nad Labem V případě, že jste ochoten skončit pracovní poměr dohodou, není nutné, aby vám lékař ukončoval pracovní neschopnost. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ve svém § 49 uvádí, že pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na skončení pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být však uzavřena písemně, jinak je neplatná. V dohodě musejí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec. Odstupné ze zákona náleží nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku zaměstnance, je-li důvodem rozvázání pracovního poměru jeden ze tří důvodů: ● ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, ● přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, ● stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, o změně technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Pokud tedy důvodem rozvázání vašeho pracovního poměru budou organizační změny (nadbytečnost), je třeba to do písemné dohody uvést. Co se týká výpovědi ze strany zaměstnavatele, v době vaší pracovní neschopnosti vám ji zaměstnavatel dát nesmí. Bylo by to v rozporu s ustanovením § 53 zákoníku práce. Je zde však jiná otázka a tou je přechod pracovní neschopnosti do plné nebo částečné invalidity. O plný nebo částečný invalidní důchod můžete sám požádat okresní správu sociálního zabezpečení. I v případě, že to neuděláte, by v souladu s § 94 zákona č. 582/1991 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2007 mělo být řízení o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu zahájeno, jestliže jste jako zaměstnanec práce neschopen po dobu alespoň šesti měsíců. Lékař okresní správy sociálního zabezpečení posoudí, je-li zaměstnanec neschopný práce plně invalidní, částečně invalidní nebo není-li ani plně invalidní ani částečně invalidní. Na podkladě posudku vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí. Toto rozhodnutí doručí zaměstnanci neschopnému práce a jeho ošetřujícímu lékaři. Výsledek řízení oznámí okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnavateli jako plátci nemocenského. Proti rozhodnutí o plné nebo částečné invaliditě může zaměstnanec podat odvolání.

Rady zákazníkům-spotřebitelům

Mohu pračku vrátit nebo vyměnit? JUDr. VLADIMÍRA BRÁDLOVÁ, bývalá expertka České obchodní inspekce

Koupili jsme si automatickou pračku, jejíž výhodou - alespoň dle návodu - měla být možnost „ručního praní“. Výrobce sliboval tak šetrné praní pro choulostivé materiály a prádélko, jako by si je hospodyňka vyprala v ruce. Skutečnost je však jiná - halenky jsou po vyprání „zežvýkané“, což by se při praní v ruce nestalo. Domnívala jsme se zprvu, že to bude tím, že pračka příliš silně ždímá. Zkusila jsem proto příště ždímání vynechat, ale výsledek byl stejný - zmačkané prádlo. Je to tedy chyba již přímo při praní. Možná, že výrobce sliboval něco, co nelze splnit. Mohu pračku za takových okolností vrátit a dostat zpátky peníze? Nebo vyměnit za pračku jiné značky? A. Š., Kralupy nad Vltavou Na úvod malá řečnická otázka - jak vypadá prádlo po ručním praní? Možná má výrobce pračky jinou představu než naše čtenářka. Pokud od koupi pračky neuplynulo více než šest měsíců, řešení by mělo být jednoduché. Za předpokladu, že výrobce mezi vlastnostmi pračky uvádí možnost ručního praní, paní A. Š. postupuje přesně podle návodu, a přesto výsledek praní za použití programu „ruční praní“ nesplňuje její očekávání, jedná se o neshodu s kupní smlouvou, upravenou v ustanovení § 616 občanského zákoníku. V případě neshody s kupní smlouvou (prvních šest měsíců od uzavření kupní smlouvy) je situace pro spotřebitele výhodnější, neboť proII

dávající musí výrobek uvést do shody s kupní smlouvou podle požadavku kupujícího. Kupující může volit mezi výměnou věci nebo její opravou. Pokud tento postup není možný (prodávající již nemá totožný výrobek na výměnu nebo výrobek nelze opravit), může kupující požadovat slevu z ceny věci nebo může od kupní smlouvy odstoupit. Tato svá práva by kupující A. Š. nemohla uplatnit v případě, že před převzetím pračky o rozporu s kupní smlouvou věděla nebo si rozpor s kupní smlouvou způsobila sama, což by však musel prodávající prokázat. Pokud od koupi pračky uplynulo více než šest měsíců, musí paní A. Š. pračku řádně reklamovat, výsledek reklamačního řízení však v tomto případě závisí na rozhodnutí prodávajícího a paní A. Š., pokud nebude s jeho rozhodnutím spokojena, musí celou záležitost řešit soudní cestou.

Nárůst v rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala především odvětví s vysokým podílem zahraničních investic, s výrobou na zakázku pro renomované světové společnosti a produkcí určenou především na vývoz. Průmyslová produkce v této sekci vzrostla o 10,5 tržby (ve s. c.) o 10,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 11,2 % (na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb sekce se podílely 58,2 %). Z hlediska dosaženého vývozu byly nejvýznamnějšími produkty z odvětví výroby elektrických a optických přístrojů (498 miliard Kč) a dopravního strojírenství (412 miliard Kč). ● Příznivý vývoj ve výrobě dopravních prostředků (nejvýznamnějšího odvětví českého průmyslu s více než pětinovým podílem na celkových tržbách) byl ovlivněn rostoucí poptávkou po vozech automobilky Škoda Auto (poprvé v historii se loni podařilo prodat více než půl miliónu vozidel) a náběhem výroby na plnou kapacitu v automobilce TPCA Kolín, jejíž téměř veškerá produkce je určena na vývoz. Produkce v tomto odvětví se meziročně zvýšila o 20,6 %, tržby (ve s. c.) o 20,5 % a tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 14,3 % (tržby z přímého vývozu se na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb odvětví podílely 74,8 % a na celkových tržbách průmyslu 15,7 %). Z údajů Sdružení automobilového průmyslu (SAP) vyplývá, že největším producentem byla Škoda Auto s nárůstem výroby 12,5 % (na 556 443 vozidel), vývoz se zvýšil o 13,7 %, tuzemský prodej o 0,4 %. Téměř trojnásobně vzrostla produkce v TPCA Kolín (na 293 537 vozidel). Dále výrazně stoupla výroba autobusů o 34,4 % (2948 autobusů), převážně díky Karose Vysoké Mýto. Naopak k poklesu došlo u výroby motocyklů a mopedů (o 3,5 %). Dalším impulsem pro rozvoj automobilového průmyslu bude zahájení výstavby nové automobilky Hyundai v Nošovicích v první polovině roku 2007. Po jejím uvedení do provozu (náběh plné výroby v roce 2009) by se ČR stala jednou z automobilových velmocí ve světě s více než miliónem vyrobených vozidel ročně. ● Rostoucí domácí a zejména zahraniční poptávka, spolu s uváděním nových výrobních kapacit do provozu v průmyslových zónách za účasti zahraničního kapitálu, se projevily ve výrobě a opravách strojů a zařízení, kde produkce vzrostla o 18 %, tržby (ve s. c.) o 18,1 % a tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 22,6 % (na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 68,3 %). Vysoký nárůst zaznamenala: - výroba chladicího, větracího a klimatizačního zařízení o 36,1 % (podíl 15,4 %), - výroba elektrických přístrojů pro domácnost o 37,1 % (podíl 4,2 %), - výroba ventilů a armatur o 59,2 % (podíl 3,9 %) a - výroba stavebních a důlních strojů o 22 % (podíl 6,9 %). ● Za dynamickým růstem ve výrobě elektrických a optických přístrojů (druhé nejvýznamnější odvětví) byl zejména vstup zahraničních investorů a náběh nových výrobních kapacit. Výrazně rostla výroba počítačů na zakázku pro renomované společnosti, přičemž veškerá produkce byla exportována do evropských distribučních center nadnárodních společností, zvyšovala se poptávka obyvatelstva i poptávka po subdodávkách automobilového průmyslu a strojírenství. Produkce zde vzrostla o 16,3 %, tržby (ve s. c.) o 16,4 % a tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 9,9 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 56 %). Z jednotlivých oddílů vysoký nárůst zaznamenala: - výroba rozhlasových a televizních přístrojů o 57,3 % (podíl 12,9 %) a - výroba kancelářských strojů a počítačů o 19,1 % (podíl 29,3 %). Vývoz počítačů byl tahounem dynamiky růstu průmyslové produkce a dosáhl růstu 41 %, kabelů 23 %, elektroniky 19 % a barevných televizních přijímačů 50 %.

● Vývoj ve výrobě pryžových a plastových výrobků byl ovlivněn vstupem zahraničního kapitálu do podniků vyrábějících plastové díly jako subdodávky pro dynamicky se rozvíjející se automobilový a elektronický průmysl a pro ostatní zpracovatelská odvětví. Produkce a tržby (ve s. c.) vzrostly shodně o 14,6 %, tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 13,6 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 51,9 %). Vysoký nárůst produkce zaznamenala zejména: - výroba zboží z plastů o 54,1 % (podíl 5,6 %), - výroba pneumatik a vzdušnic o 22,8 % (podíl 32,3 %). V souvislosti s příznivým vývojem ve stavebnictví stoupla rovněž: - výroba výrobků z plastů určených pro stavebnictví o 16,9 % (podíl 10 %) a - výroba ostatního zboží z plastů (plastové díly a příslušenství dopravních vozidel) o 15,7 % (podíl 24,3 %). ● Rostoucí zahraniční poptávka a příznivý vývoj stavebnictví a strojírenství, které jsou hlavními odběrateli, se odrazil v oživení výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, a to růstem produkce o 8,8 %, tržeb (ve s. c.) o 8,6 % a tržeb z přímého vývozu (ve s. c.) o 13,2 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 47,2 %). Z jednotlivých oborů dynamicky rostla hlavně: - výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 14 % (podíl 46,7 %) a - výroba základních kovů a hutních výrobků o 11 % (podíl 53,3 %). Ve struktuře produkce stoupla: - výroba základních kovů a hutních výrobků o 9,5 % (podíl 54,7 %) a - výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 7,7 % (podíl 45,3 %). ● Ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném vzrostla produkce o 7,6 %, tržby (ve s. c.) o 5,1 % a tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 1,9 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 64,8 %). V jeho rámci se výrazně zvýšila recyklace druhotných surovin o 48 % (podíl 12 %). Zpracovatelský průmysl, který hraje dominantní roli v celkových tržbách průmyslu, v roce 2006 dále expandoval a dosáhl podílu 92 % (meziroční zvýšení o 0,5 procentního bodu). Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se příznivě promítl do strukturálních změn, s tím, že se zvyšovala váha odvětví technologicky náročnějších a s vyšší úrovní přidané hodnoty. Vývoj v jednotlivých odvětvích kovoprůmyslu je znázorněn v tabulce č. 1 - Struktura tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb. Svůj podíl zvýšila čtyři odvětví: - výroba dopravních prostředků o 1,8 procentního bodu na 21 %, - výroba elektrických a optických prostředků o 0,8 procentního bodu na 15,7 %, - výroba a opravy strojů a zařízení o 0,5 procentního bodu na 8 %, - výroba pryžových a plastových výrobků o 0,2 procentního bodu na 6,6 %. Pokles podílu byl v osmi subsekcích, z toho v kovoprůmyslu pouze u: - výroby základních kovů a kovodělných výrobků o 0,2 procentního bodu na 11,1 %. Zvyšování průmyslové produkce a růst nových zakázek se projevily i růstem celkové zaměstnanosti o 1 % (organizace s 20 a více zaměstnanci), přičemž ve zpracovatelském průmyslu z toho činil nárůst o 1,5 %. Viz tabulka č. 2 - Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci. V rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala vysoký nárůst úspěšná odvětví, z nich v kovoprůmyslu: - výroba pryžových a plastových výrobků (o 8,0 %) - významný subdodavatel automobilového a elektrotechnického průmyslu), - výroba elektrických a optických přístrojů (o 5,2 %), III

307kA 6.9.2007 20:53 Stránka 4


úprava obsažená v § 54 odst. 3 bývalého zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.), která hovořila o náhradě mzdy za výpovědní dobu. Tazateli mohu pouze doporučit, aby pro případ, že mu nebude za-

městnavatelem v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru vyplaceno odstupné alespoň ve výši trojnásobku průměrného výdělku, podal u příslušného okresního soudu žalobu o zaplacení.


PŘIPRAVUJEME SE NA KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ 2008 (II.) Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO

Sociální rubrika

3. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Musím přerušit pracovní neschopnost? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Jsem dlouhodobě nemocen (již déle než 7 měsíců). Myslel jsem, že po ukončení léčení nastoupím zpět do své firmy. Léčení se však protahuje a ve firmě nastaly organizační změny. Nyní mi zaměstnavatel nabízí opravdu velkorysé odstupné, pokud ukončím pracovní poměr dohodou. Musím prý však alespoň na nějakou dobu nastoupit, abych mohl zaměstnání ukončit. Nevím, zda mi to lékař dovolí. K. K., Lysá nad Labem V případě, že jste ochoten skončit pracovní poměr dohodou, není nutné, aby vám lékař ukončoval pracovní neschopnost. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ve svém § 49 uvádí, že pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na skončení pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být však uzavřena písemně, jinak je neplatná. V dohodě musejí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec. Odstupné ze zákona náleží nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku zaměstnance, je-li důvodem rozvázání pracovního poměru jeden ze tří důvodů: ● ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, ● přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, ● stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, o změně technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Pokud tedy důvodem rozvázání vašeho pracovního poměru budou organizační změny (nadbytečnost), je třeba to do písemné dohody uvést. Co se týká výpovědi ze strany zaměstnavatele, v době vaší pracovní neschopnosti vám ji zaměstnavatel dát nesmí. Bylo by to v rozporu s ustanovením § 53 zákoníku práce. Je zde však jiná otázka a tou je přechod pracovní neschopnosti do plné nebo částečné invalidity. O plný nebo částečný invalidní důchod můžete sám požádat okresní správu sociálního zabezpečení. I v případě, že to neuděláte, by v souladu s § 94 zákona č. 582/1991 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2007 mělo být řízení o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu zahájeno, jestliže jste jako zaměstnanec práce neschopen po dobu alespoň šesti měsíců. Lékař okresní správy sociálního zabezpečení posoudí, je-li zaměstnanec neschopný práce plně invalidní, částečně invalidní nebo není-li ani plně invalidní ani částečně invalidní. Na podkladě posudku vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí. Toto rozhodnutí doručí zaměstnanci neschopnému práce a jeho ošetřujícímu lékaři. Výsledek řízení oznámí okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnavateli jako plátci nemocenského. Proti rozhodnutí o plné nebo částečné invaliditě může zaměstnanec podat odvolání.

Rady zákazníkům-spotřebitelům

Mohu pračku vrátit nebo vyměnit? JUDr. VLADIMÍRA BRÁDLOVÁ, bývalá expertka České obchodní inspekce

Koupili jsme si automatickou pračku, jejíž výhodou - alespoň dle návodu - měla být možnost „ručního praní“. Výrobce sliboval tak šetrné praní pro choulostivé materiály a prádélko, jako by si je hospodyňka vyprala v ruce. Skutečnost je však jiná - halenky jsou po vyprání „zežvýkané“, což by se při praní v ruce nestalo. Domnívala jsme se zprvu, že to bude tím, že pračka příliš silně ždímá. Zkusila jsem proto příště ždímání vynechat, ale výsledek byl stejný - zmačkané prádlo. Je to tedy chyba již přímo při praní. Možná, že výrobce sliboval něco, co nelze splnit. Mohu pračku za takových okolností vrátit a dostat zpátky peníze? Nebo vyměnit za pračku jiné značky? A. Š., Kralupy nad Vltavou Na úvod malá řečnická otázka - jak vypadá prádlo po ručním praní? Možná má výrobce pračky jinou představu než naše čtenářka. Pokud od koupi pračky neuplynulo více než šest měsíců, řešení by mělo být jednoduché. Za předpokladu, že výrobce mezi vlastnostmi pračky uvádí možnost ručního praní, paní A. Š. postupuje přesně podle návodu, a přesto výsledek praní za použití programu „ruční praní“ nesplňuje její očekávání, jedná se o neshodu s kupní smlouvou, upravenou v ustanovení § 616 občanského zákoníku. V případě neshody s kupní smlouvou (prvních šest měsíců od uzavření kupní smlouvy) je situace pro spotřebitele výhodnější, neboť proII

dávající musí výrobek uvést do shody s kupní smlouvou podle požadavku kupujícího. Kupující může volit mezi výměnou věci nebo její opravou. Pokud tento postup není možný (prodávající již nemá totožný výrobek na výměnu nebo výrobek nelze opravit), může kupující požadovat slevu z ceny věci nebo může od kupní smlouvy odstoupit. Tato svá práva by kupující A. Š. nemohla uplatnit v případě, že před převzetím pračky o rozporu s kupní smlouvou věděla nebo si rozpor s kupní smlouvou způsobila sama, což by však musel prodávající prokázat. Pokud od koupi pračky uplynulo více než šest měsíců, musí paní A. Š. pračku řádně reklamovat, výsledek reklamačního řízení však v tomto případě závisí na rozhodnutí prodávajícího a paní A. Š., pokud nebude s jeho rozhodnutím spokojena, musí celou záležitost řešit soudní cestou.

Nárůst v rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala především odvětví s vysokým podílem zahraničních investic, s výrobou na zakázku pro renomované světové společnosti a produkcí určenou především na vývoz. Průmyslová produkce v této sekci vzrostla o 10,5 tržby (ve s. c.) o 10,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 11,2 % (na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb sekce se podílely 58,2 %). Z hlediska dosaženého vývozu byly nejvýznamnějšími produkty z odvětví výroby elektrických a optických přístrojů (498 miliard Kč) a dopravního strojírenství (412 miliard Kč). ● Příznivý vývoj ve výrobě dopravních prostředků (nejvýznamnějšího odvětví českého průmyslu s více než pětinovým podílem na celkových tržbách) byl ovlivněn rostoucí poptávkou po vozech automobilky Škoda Auto (poprvé v historii se loni podařilo prodat více než půl miliónu vozidel) a náběhem výroby na plnou kapacitu v automobilce TPCA Kolín, jejíž téměř veškerá produkce je určena na vývoz. Produkce v tomto odvětví se meziročně zvýšila o 20,6 %, tržby (ve s. c.) o 20,5 % a tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 14,3 % (tržby z přímého vývozu se na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb odvětví podílely 74,8 % a na celkových tržbách průmyslu 15,7 %). Z údajů Sdružení automobilového průmyslu (SAP) vyplývá, že největším producentem byla Škoda Auto s nárůstem výroby 12,5 % (na 556 443 vozidel), vývoz se zvýšil o 13,7 %, tuzemský prodej o 0,4 %. Téměř trojnásobně vzrostla produkce v TPCA Kolín (na 293 537 vozidel). Dále výrazně stoupla výroba autobusů o 34,4 % (2948 autobusů), převážně díky Karose Vysoké Mýto. Naopak k poklesu došlo u výroby motocyklů a mopedů (o 3,5 %). Dalším impulsem pro rozvoj automobilového průmyslu bude zahájení výstavby nové automobilky Hyundai v Nošovicích v první polovině roku 2007. Po jejím uvedení do provozu (náběh plné výroby v roce 2009) by se ČR stala jednou z automobilových velmocí ve světě s více než miliónem vyrobených vozidel ročně. ● Rostoucí domácí a zejména zahraniční poptávka, spolu s uváděním nových výrobních kapacit do provozu v průmyslových zónách za účasti zahraničního kapitálu, se projevily ve výrobě a opravách strojů a zařízení, kde produkce vzrostla o 18 %, tržby (ve s. c.) o 18,1 % a tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 22,6 % (na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 68,3 %). Vysoký nárůst zaznamenala: - výroba chladicího, větracího a klimatizačního zařízení o 36,1 % (podíl 15,4 %), - výroba elektrických přístrojů pro domácnost o 37,1 % (podíl 4,2 %), - výroba ventilů a armatur o 59,2 % (podíl 3,9 %) a - výroba stavebních a důlních strojů o 22 % (podíl 6,9 %). ● Za dynamickým růstem ve výrobě elektrických a optických přístrojů (druhé nejvýznamnější odvětví) byl zejména vstup zahraničních investorů a náběh nových výrobních kapacit. Výrazně rostla výroba počítačů na zakázku pro renomované společnosti, přičemž veškerá produkce byla exportována do evropských distribučních center nadnárodních společností, zvyšovala se poptávka obyvatelstva i poptávka po subdodávkách automobilového průmyslu a strojírenství. Produkce zde vzrostla o 16,3 %, tržby (ve s. c.) o 16,4 % a tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 9,9 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 56 %). Z jednotlivých oddílů vysoký nárůst zaznamenala: - výroba rozhlasových a televizních přístrojů o 57,3 % (podíl 12,9 %) a - výroba kancelářských strojů a počítačů o 19,1 % (podíl 29,3 %). Vývoz počítačů byl tahounem dynamiky růstu průmyslové produkce a dosáhl růstu 41 %, kabelů 23 %, elektroniky 19 % a barevných televizních přijímačů 50 %.

● Vývoj ve výrobě pryžových a plastových výrobků byl ovlivněn vstupem zahraničního kapitálu do podniků vyrábějících plastové díly jako subdodávky pro dynamicky se rozvíjející se automobilový a elektronický průmysl a pro ostatní zpracovatelská odvětví. Produkce a tržby (ve s. c.) vzrostly shodně o 14,6 %, tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 13,6 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 51,9 %). Vysoký nárůst produkce zaznamenala zejména: - výroba zboží z plastů o 54,1 % (podíl 5,6 %), - výroba pneumatik a vzdušnic o 22,8 % (podíl 32,3 %). V souvislosti s příznivým vývojem ve stavebnictví stoupla rovněž: - výroba výrobků z plastů určených pro stavebnictví o 16,9 % (podíl 10 %) a - výroba ostatního zboží z plastů (plastové díly a příslušenství dopravních vozidel) o 15,7 % (podíl 24,3 %). ● Rostoucí zahraniční poptávka a příznivý vývoj stavebnictví a strojírenství, které jsou hlavními odběrateli, se odrazil v oživení výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, a to růstem produkce o 8,8 %, tržeb (ve s. c.) o 8,6 % a tržeb z přímého vývozu (ve s. c.) o 13,2 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 47,2 %). Z jednotlivých oborů dynamicky rostla hlavně: - výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 14 % (podíl 46,7 %) a - výroba základních kovů a hutních výrobků o 11 % (podíl 53,3 %). Ve struktuře produkce stoupla: - výroba základních kovů a hutních výrobků o 9,5 % (podíl 54,7 %) a - výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 7,7 % (podíl 45,3 %). ● Ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném vzrostla produkce o 7,6 %, tržby (ve s. c.) o 5,1 % a tržby z přímého vývozu (ve s. c.) o 1,9 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 64,8 %). V jeho rámci se výrazně zvýšila recyklace druhotných surovin o 48 % (podíl 12 %). Zpracovatelský průmysl, který hraje dominantní roli v celkových tržbách průmyslu, v roce 2006 dále expandoval a dosáhl podílu 92 % (meziroční zvýšení o 0,5 procentního bodu). Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se příznivě promítl do strukturálních změn, s tím, že se zvyšovala váha odvětví technologicky náročnějších a s vyšší úrovní přidané hodnoty. Vývoj v jednotlivých odvětvích kovoprůmyslu je znázorněn v tabulce č. 1 - Struktura tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb. Svůj podíl zvýšila čtyři odvětví: - výroba dopravních prostředků o 1,8 procentního bodu na 21 %, - výroba elektrických a optických prostředků o 0,8 procentního bodu na 15,7 %, - výroba a opravy strojů a zařízení o 0,5 procentního bodu na 8 %, - výroba pryžových a plastových výrobků o 0,2 procentního bodu na 6,6 %. Pokles podílu byl v osmi subsekcích, z toho v kovoprůmyslu pouze u: - výroby základních kovů a kovodělných výrobků o 0,2 procentního bodu na 11,1 %. Zvyšování průmyslové produkce a růst nových zakázek se projevily i růstem celkové zaměstnanosti o 1 % (organizace s 20 a více zaměstnanci), přičemž ve zpracovatelském průmyslu z toho činil nárůst o 1,5 %. Viz tabulka č. 2 - Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci. V rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala vysoký nárůst úspěšná odvětví, z nich v kovoprůmyslu: - výroba pryžových a plastových výrobků (o 8,0 %) - významný subdodavatel automobilového a elektrotechnického průmyslu), - výroba elektrických a optických přístrojů (o 5,2 %), III

307kA 6.9.2007 20:54 Stránka 6


- výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (o 4,6 %), - výroba dopravních prostředků (o 4,3 %), - výroba a opravy strojů a zařízení (o 2,6 %). V roce 2006 bylo v průmyslových organizacích zaměstnáno 33 883 agenturních zaměstnanců (nezapočítaní zaměstnanci agentur práce pronajímaní na práce pro podniky na hlavní průmyslovou činnost), což je meziroční nárůst o 15,5 %. Při jejich započtení by se celková zaměstnanost zvýšila o 0,4 procentního bodu na 1,4 %. Z jednotlivých odvětví jsou agenturní zaměstnanci nejvíce zastoupeni ve dvou rozhodujících odvětvích, a to ve: - výrobě dopravních prostředků (8884 zaměstnanců), - výrobě elektrických optických prostředků (8243 zaměstnanců). Jejich promítnutí do výpočtu produktivity práce z tržeb by se projevilo v jejím nižším růstu zhruba o 0,4 procentního bodu na 8,8 %, bez výraznějšího vlivu na dosaženém předstihu před růstem mezd. Od roku 2007 již budou agenturní zaměstnanci započítáváni do celkového počtu zaměstnanců. Dynamický růst průmyslové produkce se příznivě promítl do vysokého růstu tržeb a při vyšší celkové zaměstnanosti vedl ke zvýšení produktivity práce o 9,2 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 9,3 %, kde bylo výrazného růstu dosaženo:


- ve výrobě dopravních prostředků (o 15,5 %), - ve výrobě a opravách strojů a zařízení (o 15,2 %), - ve výrobě elektrických a optických přístrojů (o 10,7 %). Příznivý růst produktivity práce umožňoval podnikům zvýšit v průmyslu průměrné nominální mzdy o 6 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu rovněž o 6 %. V rámci podniků kovoprůmyslu byl nejvyšší nárůst zaznamenán: - ve výrobě a opravách strojů a zařízení (o 6,5 %), - ve výrobě elektrických a optických přístrojů (o 6,5 %), - ve výrobě dopravních prostředků (o 5,8 %), - ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 4,7 %), - ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (o 3,7 %). Reálná mzda (přepočítaná indexem spotřebitelských cen) vzrostla o 3,4 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu shodně o 3,4 %. Pokles nezaznamenalo žádné odvětví. Růst produktivity práce (9,2 %) předstihl reálnou mzdu přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců (4,3 %), v průmyslu celkem o 4,9 procentního bodu (viz tabulka č. 3 - Vývoj relace mezd a produktivity práce z tržeb), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 4 procentní body. (Pokračování příště)

Tabulka č. 1 - Struktura tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb (ve s. c.) (průmyslové organizace s 20 a více zaměstnanci, podíly v %)

Zpracovatelský průmysl z toho: výroba pryžových a plastových výrobků výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Průmysl celkem

2002

2003

2004

2005

2006

Rozdíl 2006 - 2005

89,6

89,7

91,2

91,5

92,0

0,5

5,4 11,8 6,4 12,3 15,8 100,0

5,7 12,2 6,6 12,7 16,3 100,0

6,1 12,1 7,1 14,8 16,9 100,0

6,3 11,3 7,5 14,9 19,3 100,0

6,6 11,1 8,0 15,7 21,0 100,0

0,2 -0,2 0,5 0,8 1,8

Zpracovatelský průmysl z toho: výroba pryžových a plastových výrobků výroba zákl. kovů,hutních a kovoděl. výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopr. prostředků Průmysl celkem

Index 2006/2005 evidenční produktivita počet práce zaměstz tržeb nanců

Skutečnost

průměrná mzda nominální

reálná mzda (index cen výrobků)

jednotkové mzdové náklady nominální

reálné

průměrná mzda

10,5

10,9

11,2

1,5

9,3

6,0

5,3

-3,0

-3,7

18 881

14,6 8,8 18,0 16,3 20,6 9,7

14,6 8,6 18,1 16,4 20,5 10,3

13,6 13,2 22,6 9,9 14,3 11,6

8,0 4,6 2,6 5,2 4,3 1,0

6,1 3,9 15,2 10,7 15,5 9,2

4,7 3,7 6,5 6,5 5,8 6,0

4,4 4,4 4,7 4,3 7,2 4,3

-1,3 -0,2 -7,6 -3,8 -8,4 -2,9

-1,6 0,5 -9,1 -5,8 -7,2 -4,5

18 329 19 110 19 848 18 724 22 365 19 400

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: Produktivita práce byla vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (ve stálých cenách) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců Tabulka č. 3 - Vývoj relace mezd a produktivity práce z tržeb (meziroční změna v %) (průmyslové organizace s 20 a více zaměstnanci) Rok

Průměrná nominální mzda Reálná mzda přepočtená indexem cen výrobců Produktivita práce z tržeb Jednotkové mzdové náklady nominální reálné Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ IV

Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO

V podnikové kolektivní smlouvě máme upravenu oblast příplatků za práci v rizikovém prostředí, a to dvěma příplatky. První příplatek je za práci ve ztíženém pracovním prostředí podle § 117 zákoníku práce a nařízení vlády 567/2006 Sb. Poskytuje se tedy za práce v pracovním prostředí, které je výše uvedeným nařízením vlády vymezeno jako ztížené. Druhý příplatek, za další rizikové práce, je poskytován za práci v prostředí, které není ve výše uvedeném nařízení vlády vymezeno, nicméně práce v tomto prostředí má negativní vliv na zdraví zaměstnanců, a proto má příplatek za cíl tento negativní vliv kompenzovat. Zaměstnavatel se však obává, že tento druhý příplatek nemůže být uplatněn jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu zákona o daních z příjmů, neboli musí být poskytován ze zisku. Jak je to tedy správně s daňovou uznatelností výdajů na takto definovaný příplatek? J. Č., Náchod Výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelů jsou bezesporu výdaje vynaložené na mzdy zaměstnanců, kteří pro zaměstnavatele vykonávají práci. Definici výdajů, které lze považovat za mzdové výdaje, nalezneme v §§ 109 a 110 zákoníku práce. Mzdou se rozumí peněžité plnění nebo plnění peněžité hodnoty, které je zaměstnanci poskytováno za práci, není-li v zákoníku práce uvedeno jinak (tímto dovětkem má zákon na mysli zvláštní úpravu poskytování mzdy dle § 120 ZP při režimu konta pracovní doby, kdy musí být zaměstnanci poskytována mzda - stálá mzda , i když by práci nevykonal). Dalším pravidlem, které musí být splněno, aby peněžité plnění nebo plnění peněžité povahy bylo mzdou, je pravidlo stejné mzdy za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Stejnou prací nebo

prací stejné hodnoty se pak rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Za mzdu lze tedy považovat všechny její složky definované v podnikovém systému odměňování, sjednaném nebo stanoveném, které jsou poskytovány za práci a jejich výše u jednotlivých zaměstnanců se liší právě podle výše uvedených kritérií. Příplatek za další rizikové práce je bezesporu mzdou podle zákoníkem práce stanovených pravidel, jde o složku mzdy, která je zaměstnancům vyplácena za práci v určitých konkrétních pracovních podmínkách, a její výše se liší podle doby v těchto podmínkách odpracované. Tento příplatek je tedy pro zaměstnavatele výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění, o daních z příjmů.

Jaké mám dostat odstupné?

Tabulka č. 2 - Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci

index index index. průmyslové tržeb za tržeb z produkce prodané vlast př. vývozu (IPP) výr. a sl. (s. c.) ve s. c

Jsou výdaje na příplatky za další rizikové práce daňově uznatelné?

Právní servis

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Ukazatel

Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou

2006

2002

2003

2004

2005

1. Q.

2. Q.

3. Q

4. Q

celorok

6,0 6,5 6,4 -0,4 0,1

5,7 6,0 9,5 -3,5 -3,2

7,2 1,4 10,5 -3,0 -8,2

4,7 1,7 8,2 -3,2 -6,0

6,4 6,1 14,0 -6,6 -6,9

6,5 5,1 7,6 -1,0 -2,3

5,3 2,7 6,8 -1,4 -3,8

6,1 3,8 9,0 -2,7 -4,8

6,0 4,3 9,2 -2,9 -4,5

JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem

Jelikož mi firma nevyplatila za měsíc květen mzdu, a to ani do 15 dnů po uplynutí její splatnosti (15. července), doručil jsem dne 16. července do podatelny zaměstnavatele okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Vím, že dle ustanovení § 56 odst. 2 zákoníku práce mám jako zaměstnanec právo na odstupné ve výši podle § 67. Jenže § 67 uvádí dvě výše odstupného, a to nejméně trojnásobek a nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku, a jde vždy o případy, kdy dá výpověď zaměstnavatel. Není mi proto jasné, na jakou výši odstupného mám právo. K. V., Česká Lípa Zákoník práce skutečně v ustanovení § 67 uvádí, že zaměstnanec, jemuž byla dána zaměstnavatelem výpověď z pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, případně skončí pracovní poměr dohodou z týchž důvodů, má právo při skončení pracovního poměru na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Zároveň však také uvádí, že při výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) anebo při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů, má zaměstnanec právo na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Souhlasím s tazatelem, že odkaz na výši odstupného dle § 67 zákoníku práce je v tomto případě zřejmě nevhodný a přinášející výkladové problémy. Proč? Totiž sama konstrukce ustanovení § 67 zákoníku práce váže vznik práva na odstupné výlučně na: 1. skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) či na dohodu o skončení pracovního poměru z týchž důvodů (nejméně tronásobek průměrného výdělku) 2. skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele

z důvodů uvedených v § 52 písm. d), případně na dohodu o skončení pracovního poměru z týchž důvodů (nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku). Jak vidno, vznik práva na odstupné v případě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce totiž ustanovení § 67 zákoníku práce vůbec nezná. Stručně řečeno, zákonné řešení odstupného je pro tyto případy chybné. Vznik práva na odstupné je sice zakotven v jednom ustanovení, ale v druhém ustanovení stejného zákona, na něž je odkazováno co do výše odstupného, toto právo neexistuje.To je závažnější než pochybnosti o výši odstupného. Jde nesporně o systémovou chybu při tvorbě zákona. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 2 a ustanovení § 363 odst. 1, odst. 2 zákoníku práce nebrání, aby v kolektivní smlouvě bylo výslovně zakotveno právo na odstupné v konkrétní výši (nejméně však trojnásobek průměrného výdělku) při okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníka práce, lze shora uvedený legislativní nedostatek zhojit. To však lze pouze tam, kde u zaměstnavatele působí odborová organizace a na takovéto úpravě se zaměstnavatelem dohodne. Z tohoto pohledu se mi proto osobně jako legislativně vhodnější jeví I

KRÁLODVORSKÉ ŽELEZÁRNY JSOU HISTORIÍ

Recommend Documents