Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno
Váš dopis č.j.: Ze dne: Č. j.: Sp. zn.: Vyřizuje: Telefon: Datum:
Krajský úřad Jihomoravského kraje odbor územního plánování a stavebního řádu JMK 65363/2015 S-JMK 65360/2015 OŽP/Zlv Mgr. Zlevorová 541 652 682 25.05.2015
zde
„Návrh Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“ – stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí (OŽP), podle § 37 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů „Návrh Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“ – zpracovatel Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. Příkop 8, 602 00 Brno a Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, 170 00 Praha 7 – Holešovice, Hlavní projektant: Ing. arch. Vanda Ciznerová a Ing. Marie Wichsová, Ph.D., říjen 2014. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako věcně a místně příslušný úřad podle ustanovení § 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, k „Návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“, uplatňuje následující stanoviska: 1. Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: OŽP jako dotčený orgán ochrany přírody příslušný podle § 77a odst. 4 písm. x) výše uvedeného zákona uplatňuje k předloženému „Návrhu zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“ následující stanovisko: Obecné: 1) Zdejší orgán ochrany přírody vykonává kompetence k evropsky významným lokalitám a ptačím oblastem jako územím soustavy Natura 2000 ve smyslu ust. § 77a odst. 4 písm. l), m) a n) zákona. Ve vztahu k zásadám územního rozvoje je postup při hodnocení vlivu na takto chráněné hodnoty upravený v ust. § 45i zákona modifikován speciální úpravou obsaženou zejména v ust. § 19 odst. 2 a 37 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon a v ust. § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. V rámci postupu dle uvedených ustanovení bylo zpracováno „Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na území Natura 2000“ jako součást Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území včetně jejich vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí - SEA. Z uvedeného „naturového“ hodnocení vyplývá, že koncepce ZÚR JMK nemá významný negativní vliv na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Současně byl zjištěn mírný negativní vliv 50 ploch a koridorů zpracovaných v koncepci. Vlivy těchto ploch a koridorů musí být podrobně vyhodnoceny v rámci navazujících postupů, tj. při jejich upřesňování v územních plánech, případně v rámci hodnocení souvisejících záměrů v procesu EIA. Stejně tak je nezbytné v dalších postupech respektovat zmírňující
1
opatření, která jsou ve vztahu k vybraným plochám a koridorům obsažena v přílohách hodnocení vlivů ZÚR JMK na životní prostředí – SEA. K dalším postupům ohledně hodnocení vlivů ZÚR JMK na životní prostředí včetně hodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000 je ve smyslu ust. § 37 odst. 6 a 7 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon příslušné Ministerstvo životního prostředí. 2) Ve smyslu ust. § 4 odst. 1 a § 77a odst. 6 zákona má zdejší orgán ochrany přírody sdílenou kompetenci k vymezování regionálního územního systému ekologické stability - ÚSES. Z tohoto titulu souhlasíme s vymezením regionálního ÚSES v ZÚR JMK. Vymezení bylo provedeno na základě odvětvového podkladu příslušných orgánů ochrany přírody „Koncepční vymezení R a NR ÚSES, 2012- základní koncepční vymezení ÚSES nadregionální a regionální úrovně na území Jihomoravského kraje“, přičemž na základě prověření provedeného zpracovatelem ZÚR JMK (oprávněný projektant ÚSES) bylo dle zjištěných požadavků (návaznost na vymezení ÚSES sousedních krajů, již provedené zpřesnění vymezení ÚSES v územních plánech, aktualizace koncepčních podkladů apod.) v ZÚR JMK provedeno jeho zpřesnění. Uvedeného postupu se aktivně zúčastnil i zdejší orgán ochrany přírody. Pokud v průběhu projednávání ZÚR JMK vzniknou požadavky na změnu vymezení prvků regionálního ÚSES, navrhujeme, aby tyto změny byly řešeny nejprve koncepčně, tj. na základě shody orgánu územního plánování, oprávněného projektanta ÚSES a orgánu ochrany přírody ve výše uvedeném koncepčním materiálů a ten jako součást územně analytických podkladů bude podkladem pro aktualizace ZÚR JMK. Konkrétní: Část I. ZUR JMK Kapitola D str. 42 DS01-A R43 úsek Kuřim – Černá Hora, varianta Německá a DS01-B R43 úsek Kuřim – Černá Hora, varianta Malhostovická Úkoly pro územní plánování, část b) – doplnit do věty červeně zvýrazněný text: …minimalizaci vlivů na zvláště chráněná území přírody a jejich ochranná pásma, zejména eliminace přímého záboru těchto území a na lokality soustavy NATURA 2000, zachování……. (pozn. V příloze 1 Hodnocení vlivů ZUR JMK a EL a PO – tabulková část je vliv EVL Malhostovické kopečky a EVL Zlobice konstatován) Str. 45 DS06 R55 Rohatec – Hodonín- Břeclav Úkoly pro územní plánování, část b) – doplnit do věty červeně zvýrazněný text: U DS06 doplnit: …minimalizace rozsahu vlivů – zejména územních na lokality soustavy ….. Str. 47 DS07 I/38 Blížkovice (hranice kraje) – Znojmo Úkoly pro územní plánování, část b) – v tabulce změnit text, změny jsou zvýrazněny červeně: …minimalizaci vlivů na lokality EVL/PP Lom u Žerůtek… (pozn. Jedná se o úpravu textu a opravu názvu ZCHÚ)
2
DS09 I/38 Znojmo (I/53) – Hatě – hranice ČR /Rakousko Úkoly pro územní plánování, část b) – doplnit do věty červeně zvýrazněný text: …zachování prostupnosti krajiny, minimalizaci rozsahu záboru ZPF a PUPFL a minimalizace vlivů na EVL/PP Načeratický kopec a EVL Meandry Dyje… (pozn. v příloze č. 2 Hodnocení záměrů je vliv na EVL Meandry Dyje a EVL Načeratický kopec konstatován) Str. 52 DS15 Hodonín v okr. Blansko (hranice kraje) – Sebranice (R43), homogenizace … Úkoly pro územní plánování, část a) – doplnit do věty červeně zvýrazněný text: …EVL/PR Čepičkův vrch a údolí Hodonínky a jejich ochranná pásma, zejména eliminace přímého záboru těchto území (pozn. EVL Čepičkův vrch a údolí Hodonínky jsou současně i PR) Str. 59 DS31 II/385 Kuřim severní obchvat, DS27II/374 Lhota Rapotina, obchvat Boskovice Úkoly pro územní plánování, část a) – doplnit do věty červeně zvýrazněný text: …minimalizace vlivů na PR Obůrky-Třeštěnec a její ochranné pásmo (DS31), PP Lebeďák její ochranné pásmo (DS27), zejména eliminace přímého záboru těchto území minimalizace vlivů na EVL Zlobice (pozn. V příloze 1 Hodnocení vlivů ZUR JMK a EL a PO – tabulková část i v příloze Hodnocení záměrů je vliv na EVL Zlobice konstatován a v příloze 2 Hodnocení záměrů je koridoru DS27 zmíněna i PP Lebeďák )
a a 2 u
Str. 63 DZ04 Trať č. 260 a 262 Lhota Rapotina – Boskovice (Boskovická spojka) Úkoly pro územní plánování, část a) – doplnit do věty červeně zvýrazněný text: …minimalizace vlivů na PP Lebeďák a její ochranné pásmo, zejména eliminace rozšíření stávajícího záboru tohoto území Str. 65 DZ07 Trať č. 246 Znojmo – Břeclav, optimalizace Úkoly pro územní plánování, část a) – změnit a doplnit text, změny jsou zvýrazněny červeně: …minimalizaci vlivů na lokality EVL/PP Skalky u Sedlece, EVL Soutok-Podluží, EVL/PP Trávní dvůr, EVL/PR Slanisko Dobré Pole, EVL Božický rybník, PP Protržený rybník, PP Horní Karlov, NPR Slanisko u Nesytu, PR Karlov, PO Soutok-Tvrdonicko a minimalizace vlivů na krajinnou zónu…… (pozn. nutné lépe provázat s přílohou č. 1 Hodnocení vlivů ZUR JMK na EVL a PO – tabulková část a přílohou č. 2 Hodnocení záměrů) Str. 65 DZ08 Trať č. 241 Znojmo – hranice kraje, optimalizace a elektrizace Úkoly pro územní plánování, část a) – doplnit do věty červeně zvýrazněný text: …zástavby, minimalizaci vlivů na PP Cínová hora a její ochranné pásmo. (pozn. v příloze č. 2 Hodnocení záměrů je vliv na PP Cínová hora konstatován) Str. 66 DZ09 Trať č. 244 Hrušovany nad Jevišovkou / Ivančice – Střelice, optimalizace Úkoly pro územní plánování, část a) – doplnit do věty červeně zvýrazněný text: …minimalizaci vlivů na lokality soustavy Natura 2000 – EVL Střelická bažinka, Krumlovský les, Řeka Rokytná a Jevišovka.
3
(pozn. nutné lépe provázat s přílohou č. 1 Hodnocení vlivů ZUR JMK na EVL a PO – tabulková část a přílohou č. 2 Hodnocení záměrů) Str. 67 DZ10 Trať č. 340 Brno- Šlapanice – Veselí nad Moravou – hranice kraje, optimalizace a Elektrizace Do úkolů pro územní plánování doplnit: Minimalizovat vlivy na EVL/PP Člupy a PP Bohuslavické stráně a jejich ochranná pásma. (Pozn. v příloze 2 Hodnocení záměrů je u koridoru DZ10 dotčení EVL/PP Člupy a PP Bohuslavické stráně konstatováno) Str. 68 DV01 Vodní cesta – „Baťův kanál“ V úkolech pro územní plánování nahradit PR Stařiny názvem PR Skařiny Str. 89 Úkoly pro územní plánování, část a) – v tabulce doplnit červeně zvýrazněný text: …minimalizace střetů – zejména územních s limity využití území ……… TEE06 – PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví TEE10 – PR Horky, PP Bílý kopec u Čejče TEE11 – EVL Soutok-Podluží TEE13 – PP Žabárník TEE26 – PP Protržený rybník a její OP (pozn. nutné lépe provázat s přílohou č. 1 Hodnocení vlivů ZUR JMK na EVL a PO – tabulková část a přílohou č. 2 Hodnocení záměrů) Str. 91 TEP04 VVTL plynovod KS Břeclav – Hrušky – Kyjov – hranice kraje Úkoly pro územní plánování, část a) doplnit do věty červeně zvýrazněný text: ……minimalizace střetů – zejména územních s limity využití …….. – změnit kategorii ZCHÚ Hovoranské louky: …PP Hovoranské louky… TEP05 VVTL plynovod Kralice – Bezměrov, úsek severně od Brna Úkoly pro územní plánování, část a) – doplnit do věty červeně zvýrazněný text: …minimalizaci střetů, zejména územních, s limity využití území… Str. 94 TED01 Zdvojení ropovodu Družba Úkoly pro územní plánování, část b) – doplnit do vět červeně zvýrazněný text: …a minimalizace střetů – zejména územních, s limity využití….. …Ochůzky – Nedánov, PP Očovské louky, PP Bílý kopec u Čejče… (pozn. v příloze 2 Hodnocení záměrů je u koridoru TED01 dotčení PP Očovské louky a EVL/PP Bílý kopec u Čejče konstatováno)
Str. 96 TV02 napojení Vírský oblastní vodovod, napojení skupinového vodovodu Vranovice Úkoly pro územní plánování, část a) – v tabulce doplnit červeně zvýrazněný text: … především s EVL Židlochovický zámecký park a EVL/PP Přísnotický les a jejím ochranným pásmem, zejména eliminace přímého záboru těchto území… (pozn. V příloze č. 1 Hodnocení vlivů ZUR JMK a EL a PO – tabulková část je vliv na EVL/PP Přísnotický les konstatován)
4
Str. 101 Úkoly pro územní plánování, část a) – v tabulce doplnit červeně zvýrazněný text : u POP01, POP03, POT05 – PP Písky a její ochranné pásmo, EVL Židlochovický zámecký park u POP02 – PP Nosislavská zátočina, PP Knížecí les, PP Přísnotický les, PR Plačkův les a říčka Šatava, PR Věstonická nádrž a jejich ochranná pásma u POP04 – PP Jezírko Kutnar, PP Květné Jezero u POP05 – PP Nosislavská zátočina, PP Knížecí les, PP Přísnotický les, PP Trávní dvůr a jejich ochranná pásma u POP09 – PP Střelická bažinka a její ochranné pásmo u POP10 – PP Skalky u přehrady a její ochranné pásmo (pozn. viz příloha 1 Hodnocení vlivů ZUR JMK a EL a PO – tabulková část a příloha 2 Hodnocení záměrů) Kapitola E str. 157 Kap. E.1 - Územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje - mezi přírodními hodnotami JMK je ve druhé odrážce uvedeno: „Obecně chráněná území přírody a krajiny“; doplnit červeně zvýrazněný text, kterým bude vysvětleno, co se těmi to územími rozumí: „Obecně chráněná území přírody a krajiny (přírodní parky, VKP, skladební prvky ÚSES, biosférické rezervace)“ Kapitola F - všech krajinných typů, ve kterých se nacházejí přírodní parky, požadujeme do úkolů pro územní plány zahrnout i úkol ve znění: Na území přírodní parků vytvářet územní podmínky pro důslednou ochranu krajinného rázu Jedná se o krajinné typy: - Veselsko-strážnický (PPk Strážnické Pomoraví) - Dyjsko-moravský (PPK Mikulčický luh, PPk Niva Dyje, PPk Strážnické Pomoraví) - Dubňanský (PPk Strážnické Pomoraví) - Velkobílovický (PPk Niva Dyje) - Ždánicko-Chřibský (PPk Ždánický les) - Ždánicko-kloboucký (PPk Ždánický les) - Bučovický (PPk ždánický les) - Lednicko-valtický (PPk Niva Dyje) - Šlapanicko-slavkovský (PPk Výhon, PPk Ždánický les) - Židlochovicko-hustopečský (PPK Výhon) - Račický (PPk Rakovecké údolí, PPk Říčky) - Ořechovsko-vranovický (PPk Bobrava, PPk Niva Jihlavy) - Brněnský (PPk Baba, PPk Podkomorské lesy)
5
-
Jedovnický (PPk Rakovecké údolí) Střelický (PPk Bobrava, PPk Podkomorské lesy) Sloupsko-kořenecký (PPk Řehořkovo Kořenecko) Bobravský (PPk Baba, PPk Bobrava, PPk Podkomorské lesy) Boskovicko-blanenský (PPk Halasovo Kunštátsko, PPk Lysicko) Tišnovsko-ivančický (PPk Údolí Bílého potoka) Kunštátsko-nedvědický (PPk Halasovo Kunštátsko, PPk Lysicko, PPk Svratecká hornatina) Domašovský (PPk Oslava, PPk Střední Pojihlaví, PPk Svratecká hornatina, PPk Údolí Bílého potoka) Letovický (PPk Halasovo Kunštátsko) Znojemsko-pohořelický (PPk Niva Jihlavy) Jevišovický (PPk Jevišovka, PPk Rokytná, PPk Střední Pojihlaví)
(V souladu s § 12 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jsou přírodní parky zřizovány k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Mezi nejzávažnější hrozby narušení krajinného rázu v těchto územích bezesporu patří výstavba rekreačních objektů. Z uvedených důvodů by měl být brán v úkolech pro územní plánování na eliminaci této hrozby zřetel).
Ing. Janka Čejková, kl. 1534 2. Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon): Zdejší vodoprávní úřad, jako příslušný vodoprávní orgán dle ustanovení § 104 odst. 2 písm. d) a § 107 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon), přezkoumal soulad „Návrhu zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“ (dále i „ZUR“) s právními předpisy na úseku vodního hospodářství a s plánováním v oblasti vod, zejména s plány hlavních povodí, Plánem oblasti povodí Moravy a Plánem oblasti povodí Dyje a plánováním v oblasti vodovodů a kanalizací, zejména s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (dále jen „PRVKUK“). Vzhledem k tomu, že neshledal, že by ZUR byly v rozporu s výše uvedenými dokumenty, uplatňuje k ZUR dle ust. § 107 odst. 1 písm. a) vodního zákona souhlasné stanovisko. Upozorňujeme, že vodovod v koridoru TV03 (bod č. 218) – Vírský oblastní vodovod, napojení skupinového vodovodu Střelice, je v současné době proveden. Ing. Michal Boušek, kl. 2215 3. Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“): OŽP jako dotčený orgán dle ust. § 78 odst. 2 písm. v) zákona o odpadech uplatňuje stanovisko k předloženému „Návrhu zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“ v tom smyslu, že nemá připomínky. Ing. Vlastimil Šunka, kl. 2625
6
4. Z hlediska zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů: Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, je kompetentním orgánem k vydání stanoviska k zásadám územního rozvoje věcně příslušné Ministerstvo životního prostředí ČR ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Zdejší odbor životního prostředí však považuje za nutné se k návrhu ZÚR JMK vyjádřit na základě koncepčních materiálů kraje v oblasti ochrany ovzduší a dalších kompetencí ve snižování emisí znečišťujících látek a zlepšování kvality ovzduší v Jihomoravském kraji. Zásady územního rozvoje mají stanovovat základní priority územního plánování k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel. Uvedené priority jsou obsaženy mimo jiné i v koncepčních materiálech na úrovni kraje i státu (program ke zlepšení kvality ovzduší, program snižování emisí aj.), ze kterých se v rámci návrhu ZÚR JMK vychází. Prosazování těchto priorit z hlediska ochrany ovzduší s pozitivním dopadem na životní prostředí, obyvatelstvo i hospodářský rozvoj je krokem ke zlepšení kvality ovzduší v kraji, a proto musí být příslušně zohledněny a detailně zapracovány nejen do návrhu ZÚR JMK, ale i do navazujících územně plánovacích dokumentací. Z hlediska kvality ovzduší jsou na území Jihomoravského kraje problematickými znečišťujícími látkami benzo(a)pyren, polétavý prach frakce PM10, PM2,5 a oxidy dusíku. Problematika znečištění ovzduší polétavým prachem frakce PM10 se v průběhu uplynulých let vyvíjela výrazně dle charakteru klimatických podmínek. Naproti tomu problematika škodliviny benzo(a)pyren narůstá bez ohledu na klimatické faktory významně od roku 2010. Polétavý prach představuje spolu s na ně navázanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky největší problém z hlediska vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. V případě částic PM10 je imisní limit (především pro 24hodinovou koncentraci PM10) překračován zejména na dopravních lokalitách, imisní limit pro PM2,5 nebyl překročen. Doprava je rovněž majoritním zdrojem emisí tuhých látek i prachových částic PM10 a PM2,5, druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou pak lokální topeniště (vytápění domácností). Imisní limit je překračován dominantně v topné sezóně, a to zejména na předměstských a venkovských lokalitách, kde je vliv lokálních topenišť markantnější, a to především v letech, kdy se v zimním období vyskytují delší epizody s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami (inverzní charakter počasí, vyznačující se stabilní atmosférou). Ve městech, kde je výrazněji zastoupeno centrální vytápění, dochází k menšímu počtu překročení v topné sezóně. V případě koncentrací jemnější frakce PM2,5 leží riziko překračování imisního limitu především na dopravních tazích v Brně. Pro koncentrace oxidů dusíku je velmi důležité, je-li území ovlivněno dopravou či nikoli. Zatímco venkovské lokality Jihomoravského kraje nepřekračují ani dolní mez pro posuzování, dopravou nejzatíženější lokality často překračují imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO2. Doprava je majoritním zdrojem emisí oxidů dusíku. Imisní limit pro benzo(a)pyren je dlouhodoběji překračován pouze v lokalitě Vyškov a na dopravou zatížených lokalitách v Brně. V případě ostatních lokalit dochází k překročení pouze jednorázově. Troposférický ozon je celoevropský problém, jelikož vzniká z prekurzorů až v atmosféře. Nejvyšších koncentrací je dosahováno na pozaďových lokalitách, kde není dostatek látek v ovzduší, se kterými by mohl tento přízemní ozon reagovat a jeho koncentrace tak zůstávají zvýšené po delší čas. Kulminace koncentrací (na rozdíl od všech ostatních škodlivin) nastává v létě, zejména při dostatku slunečního záření a vyšších teplotách vzduchu.
7
Z výsledků emisní analýzy je nesporné, že automobilová doprava je největším zdrojem znečišťování ovzduší. Dominantně se podílí především na imisní zátěži především polétavým prachem, a to třemi způsoby – přímými emisemi částic (z výfuků a z otěrů brzd a pneumatik), vznosem prachu z vozovek (tzv. resuspenze), emisemi oxidů dusíku a prekurzorů tzv. sekundárních aerosolů (částice vzniklé z plynných polutantů až v atmosféře). Nezanedbatelný podíl má doprava rovněž na imisní zátěži benzo(a)pyrenu, oxidu uhelnatého, organických látek a přispívá k tvorbě přízemního ozónu při slunečném počasí. Obecným cílem územního plánování podle stavebního zákona je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, tedy i lidské zdraví. Návrh ZÚR JMK ve své podstatě etapizuje řešení stávajících negativních dopadů silniční dopravy na kvalitu ovzduší, protože nejdůležitější úseky dopravních koridorů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou zařazeny do územních rezervy. Jedná se zejména o koridory, které mají výrazně odlehčit stávajícím přetíženým komunikacím v celé brněnské aglomeraci a snížit tak současný nadlimitní negativní vliv na lidské zdraví v této oblasti. Z hlediska vlivů automobilové dopravy na kvalitu ovzduší je nejproblematičtější kumulace automobilové dopravy na jedné trase bez možnosti jiného průjezdu. Město Brno, jako druhé největší město v ČR, nemá stále dokončený systém obchvatů (nelze tak tedy také uplatnit nízkoemisní zóny) a širší centrum města je vystaveno všem negativním dopadům silniční dopravy na životní prostředí a lidské zdraví. Stávající komunikace D1 „plní“ současně funkci jižního obchvatu města Brna a současně neexistuje plnohodnotné dopravní spojení přes město Brno ve směru z jihu na Svitavy a dále plnohodnotný obchvat. Výstavba a zkapacitnění stávajících dopravních staveb na území Jihomoravského kraje nutně povede ke snížení imisního zatížení v lokalitách s překročenými imisními limity, tak jak tomu bylo v jiných krajích a městech, kde je již páteřní dopravní infrastruktura dobudována. Dokončený systém odlehčovacích komunikací bude mít za následek snížení celkového množství emisí (vyšší plynulost dopravy = nižší emise), jejich rozložení do většího území (odlehčení stávajících komunikací) a tím nižší imisní koncentrace v místech s nadlimitně zatíženým ovzduším. Tyto nové komunikace ovšem musí být navrženy tak, aby účinně omezovaly a předcházely nadměrným emisím a účinně snížily dopady dopravy na životní prostředí a kvalitu života občanů při respektování všech zásad trvale udržitelného rozvoje. Vlivy záměru se však částečně dají snížit vhodnými doprovodnými opatřeními (např. vybudováním ozeleněných valů, jež budou sloužit ke snížení prašnosti a současně hluku). Vhodné trasování dopravních komunikací je právě úkolem územního plánování. Pro město Brno a JMK není toto řešení samospasitelné, nicméně je zásadní pro řešení nadlimitně zatížených území z hlediska kvality ovzduší definované příslušnými imisními limity. Ke snížení imisní zátěže z dopravy v konkrétním území je navíc nutno vždy uplatňovat soubor více vzájemně provázaných nástrojů, směřujících jednak k redukci objemu automobilové dopravy a současně i k jejímu převedení na komunikace vedené mimo obytnou zástavbu. Přitom platí, že zatímco u menších obcí je hlavní pozornost soustředěna na ochranu obyvatel před tranzitní dopravou (obchvaty, omezování nákladních vozidel), u větších měst nabývají na významu i dopravněorganizační opatření, jejichž cílem je snížení celkového objemu individuální dopravy. Tohoto cíle je v současné silně motorizované společnosti možné dosáhnout pouze pomocí kombinace více typů opatření, kdy je znevýhodnění individuální dopravy (např. omezení parkování, zákazy vjezdu, preference MHD) doprovázeno nabídkou vhodných alternativ (zejména komfortní hromadná doprava). Důležité je, aby byla zachována mobilita obyvatel a omezení se týkalo jen zvoleného způsobu dopravy. Prezentovaná opatření pro snížení objemu dopravy ve městech je tak nutno
8
vnímat jako funkční celek, kdy k dosažení potřebného zlepšení je nutno obvykle realizovat větší počet vzájemně provázaných aktivit. Ucelený záměr rychlostní silnice R43 zajistí provázání silničních tahů v severojižním směru mezi dálnicí D1 a výhledovou rychlostní silnicí R35, je součástí TEN-T. Přispěje i ke zkvalitnění meziregionálního silničního spojení ve směru Brno – Moravská Třebová a kvalitní napojení specifické oblasti Olešnicko-Tišnovsko. Pro obce podél silnice I/43 vytvoří obchvaty, zajistí vymístění tranzitní dopravy s velkým podílem těžkých vozidel. Komunikace se může významně podílet i na snížení dopravy v Brně – v oblasti Žabovřesk a Králova Pole. Celkový příspěvek této komunikace ke znečištění ovzduší však bude možné vyjádřit až po definitivním stanovení varianty, která se bude realizovat. Pozitivní efekt se dostaví pouze v případě, že bude plně integrována do komunikačního systému města Brna a vytvoří atraktivní spojení v podobě západní tangenty. Proto apelujeme, aby byla v co možná nejkratším čase vybrána varianta koridoru silnice R43 v úseku dálnice D1 – Kuřim, která je nyní v ZÚR JMK vyznačena jako územní rezerva. Podle stávajícího PZKO Jihomoravského kraje (aktualizace k roku 2012) je u silnice R43 prioritní dobudování úseků v Brně a nejbližším okolí. V předloženém návrhu koncepce ZÚR JMK jsou tyto úseky součástí územní rezervy a tedy jistě hrozí významné zpoždění jejich realizace. Opoždění vyjasnění tohoto důležitého koridoru může způsobit výrazné zpoždění přínosu žádaného efektu z pohledu kvality ovzduší pro brněnskou aglomeraci. V případě ukončení R43 ze severu kraje u Kuřimi navíc bude znamenat značnou kumulaci mnoha negativních vlivů na velmi malém území. Výstavba silnice R43 pouze v rozsahu uvedeném v návrhu ZÚR JMK (tj. mimo úseku D1 – Kuřim) bude mít ve střednědobém horizontu významně negativní vliv na kvalitu ovzduší. Toto řešení je z pohledu ochrany ovzduší obtížně akceptovatelné. Je nezbytné dořešit především systém komunikací navržených v územní rezervě (včetně komunikací navržených za účelem obchvatu obcí), tato priorita je mimo jiné i součástí strategických dokumentů orgánů ochrany ovzduší na národní úrovni (Národní program snižování emisí ČR a Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší ČR). Z variant navrhovaných pro rychlostní silnici R52 je v předložené dokumentaci SEA z hlediska vlivů na ovzduší upřednostňována varianta „Základní ŘSD“. Z důvodů uvedených v dokumentaci SEA k ZÚR podporuje zdejší orgán ochrany ovzduší toto řešení. Dle návrhové části PZKO tato komunikace zajistí kvalitativně vyšší úroveň propojení mezi Brnem a Vídní ve vazbě na rakouskou dálnici A5. Část mezi dálnicí D1 a existujícím úsekem R52 (tzv. Jihozápadní tangenta) v případě realizace významně přispěje k odlehčení intenzity dopravy na křížení dálnice D1 se silnicí I/52. Jižní úsek mezi Pohořelicemi a státní hranicí přispěje k omezení tranzitní dopravy na stávajícím obchvatu Mikulova, do jehož okolí se v minulosti rozrostla souvislá zástavba města. Pokud některý z navrhovaných záměrů v návrhu ZÚR je v rozporu s limitními hodnotami ochrany ovzduší (imisní limity), není z důvodu překročení limitu pro tento způsob využití území akceptovatelný. Pokud se však vybudováním záměru sníží imisní zátěž v hustě obydleném území (za současného nárůstu v jiných mimoměstských oblastech), je nutné navrhnout a striktně dodržovat opatření, která sníží negativní dopad právě na tato území, která budou vystavena novému zdroji znečištění ovzduší. Je nutné počítat při výstavbě s kompenzačními a technickými opatřeními (zelené valy, zapuštění pod terén apod.), aby se negativní dopad zvýšeného znečištění ovzduší, zejména prašnosti co nejvíce minimalizoval a umístěním nových liniových zdrojů nedošlo k překročení zákonných limitních hodnot imisních limitů.
9
Předložený návrh ZÚR JMK spočívající v zahrnutí všech dopravních koridorů nadřazené dálniční a silniční sítě v území Metropolitní rozvojové oblasti Brno (OB3) do územní rezervy a současně zahrnutí do územní rezervy i dalších významných dopravních koridorů jako je R43 (Troubsko – Kuřim), Jihozápadní tangenta, rozšíření dálnice D1 aj. je dalším odložení palčivého problému s kvalitou ovzduší v této oblasti, která je způsobena právě neexistencí těchto klíčových dopravních staveb. Současně při samostatném vyhodnocení vlivu navrhovaného koridoru R43 (tedy bez části v územní rezervě) dojde k výrazné akumulaci negativního vlivu v oblasti Kuřimi a pak při zaústění tohoto koridoru R43 do stávající silniční sítě na území Brna. Bez ploch územních rezerv, resp. bez konkrétních dopravních koridorů, je pozitivní vliv ZÚR JMK na kvalitu ovzduší sporný. V mnohých plochách naopak může dojít ke zhoršení stavu kvality ovzduší, které bude způsobeno zdlouhavým nalézáním koncensu řešení dopravy v brněnské aglomeraci, na které ve svém důsledku doplácejí zejména občané města Brna a přilehlých obcí. V rámci nalezení nejvýhodnějšího řešení u komunikací, pro které je vymezeným koridorem území chráněno formou územní rezervy na základě principu předběžné opatrnosti (do doby něž bude možné na základě podrobnějšího prověření o záměru jednoznačně rozhodnout), navrhujeme, aby v rámci územních studií byl zpracován komplexní dopravní model dopravních koridorů nadřazené dálniční a silniční sítě v území Metropolitní rozvojové oblasti Brno (OB3) i dalších významných dopravních koridorů jako je R43 (Troubsko – Kuřim), Jihozápadní tangenta, rozšíření dálnice D1 a další. V rámci této studie pak musí být zpracován jednoznačný model rozptylu znečišťujících látek emitovaných do ovzduší a posouzen dopad této navrhované dopravní sítě na kvalitu ovzduší nejen v lokalitách, kde mají být tyto stavby nově umisťovány, ale zejména v oblastech, které dopravně řeší a kde je tedy požadavek výrazného zlepšení kvality ovzduší a snížení vlivu dopravy na lidské zdraví. Z hlediska dalších zájmů sledovaných OŽP nejsou k předloženému návrhu připomínky.
otisk razítka
Ing. Jiří Hájek, v.r. pověřen vedením odboru životního prostředí Za správnost vyhotovení: Mgr. Vendula Zlevorová
10
