KRAJSKÝ ÚŘAD – JIHOČESKÝ KRAJ Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.:386 720 708, fax: 386 359 070 e-mail:
[email protected], www.kraj-jihocesky.cz
V Českých Budějovicích dne 24.9.2007 Čj.: KUJCK 29631/2007 OZZL/1-Ca Vyřizuje: Ing. Šárka Candrová Věc: Plán péče PP Rukávečská obora
Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, jako příslušný orgán ochrany přírody a krajiny dle ustanovení § 77a odst. 2 a § 38 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dle ustanovení § 38 odst. 3 citovaného zákona, oznamuje možnost seznámit se s návrhem plánu péče PP Rukávečská obora na období 1.1.2007 - 31.12.2016 řešícího území o celkové rozloze 6,8349 ha v k.ú. Květov. Plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo (dále jen „plán péče“) je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území navrhuje opatření na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické a právnické osoby není závazný. To v praxi znamená, že se jedná o odborný návod, jak v území hospodařit tak, aby nebyla porušena ustanovení § 34 a 36 zákona, tz. základní resp. bližší ochranné podmínky přírodní rezervace a přírodní památky. Orgán ochrany přírody a krajiny tímto dopisem vyzývá dotčené obce, aby do pěti dnů od obdržení vyvěsily přiložené oznámení o zpracování návrhu plánu péče po dobu 15 dnů na své úřední desce a poté zaslaly zpět krajskému úřadu. Informace o plánech péče jsou umístěny na portálu veřejné správy, na internetových stránkách Krajského úřadu – Jihočeský kraj (www.kraj-jihocesky.cz) v kapitole „Krajský úřad - Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví – Ochrana přírody a krajiny - Plány péče o zvláště chráněná území – projednání“ nebo jsou k nahlédnutí na obci Květov a zároveň na odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví - oddělení ochrany přírody a krajiny Krajského úřadu - Jihočeský kraj (ul. Boženy Němcové, České Budějovice, ve 2. poschodí, č. dveří 308) v pondělí a středu od 8:00 do 16:30 hod. nebo po předchozí dohodě i v jiné pracovní dny.
Ing. Karel Černý vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví
Obdrží na doručenku: 1. Obec Květov, Květov 7, 399 01 Milevsko (+ plán péče) 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Nuselská 39, 140 00 Praha 4 (+ plán péče) 3. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko České Budějovice, náměstí Přemysla Otakara II. 34, 370 92 České Budějovice (+ plán péče) 4. Jan Schwarzenberg, 270 24 Sýkořice 83 5. Lesní správa Orlík nad Vltavou, 398 07 Orlík nad Vltavou 113
LESNÍ PROJEKTY České Budějovice a. s.
Plán péče pro přírodní památku
Rukávečská obora Na období: 1. 1. 2007 – 31. 12. 2020
prosinec 2006
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 376 Kategorie: PP Název: Rukávečská obora Kategorie IUCN: V. 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: výnosem ministerstvo školství a národní osvěty číslo: 91505/29 dne: 6. 8. 1929 1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Jihočeský Obec s rozšířenou působností: Milevsko Obec: Květov Katastrální území: Květov Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: Natura 2000 Ptačí oblast: - CZ 0311034 – Údolí Otavy a Vltavy Evropsky významná lokalita: Příloha č. 1: Orientační mapa s vyznačením území 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: 678317 Květov Číslo Číslo parcely parcely podle PK podle KN nebo jiných evidencí -
560/1
Druh pozemku podle KN
Způsob využití Číslo listu Výměra parcely Výměra parcely pozemku vlastnictví celková podle v ZCHÚ (m2) 2 podle KN KN (m )
lesní pozemek
1071299
Celkem
68349 68349
Výměra části parcely 560/1 v ZCHÚ byla zjištěna na základě digitalizace plochy v Topolu na podkladě hospodářského rastru pro LS Orlík nad Vltavou platného k 1. 1. 2001. Příloha č. 2: Mapa “Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ” 1
1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v 0,0000 ha
lesní pozemky
OP - vyhlášené plocha v 0,0000 ha
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v 0,0000 ha
6,8349
plocha celkem v 0,0000 ha
6,8349
Ochranné pásmo je pás široký 50 m od hranice přírodní památky.
1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Fragment původního porostu acidofilních bikových bučin asociace Luzulo – Fagetum v přirozené oblasti svého rozšíření. 1.6.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. společenstva název společenstva
Acidofilní bučiny Luzulo-Fagion)
podíl popis charakteru výskytu plochy v ZCHÚ (%) (sv. 98 % Téměř na celé ploše přírodní památky se vyskytuje společenstvo acidofilních bučin. Jedná se o starý bukový porost s příměsí smrku a dále je zde vtroušena olše lepkavá. Bylinný podrost není příliš bohatý.
1.7 Dlouhodobý cíl péče Dlouhodobým cílem ochrany přírodní památky je zachování jedinečného fragmentu staré autochtonní bučiny s pestrou avifaunou a entomofaunou vázanou na staré listnaté porosty.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka leží v komplexu stejnojmenné obory cca 2 km jihovýchodně od obce Květov, na mírném severním svahu nad levostranným přítokem Hrejkovického potoka. Rozpětí nadmořské výšky činí 488 – 536 m n. m. Geologické podloží chráněného území je tvořeno z větší části biotitickým až amfibol biotitickým granodioritem až křemenným dioritem, tmavším, středně zrnitým (červenský typ). Ze západní strany zasahují do lokality jazykovité intruze leukorátních žilných žul. Nejčastějším půdním typem v PP je kambizem modální. 2
Klimaticky náleží chráněné území do mírně teplé oblasti, okrsku MT 10. Z rekonstrukčně geobotanického hlediska leží lokalita v komplexu květnatých bučin. Velmi chudá vegetace vlastní PP odpovídá zcela složení acidofilních bučin svazu Luzulo – Fagion. Ve stromovém patře zcela převládá buk. Poměrně chudé bylinné patro je tvořené např. bikou hajní, pstročkem dvoulistým a jednotlivě např. věsenkou nachovou. Nejrozšířenějšími lesními typy jsou na ploše CHÚ svěží bučina šťavelová (4S1) a kyselá bučina se šťavelem (4K7). Plošně méně je zastoupena též svěží bučina s bikou chlupatou (4S7), kyselá bučina biková (4K4), svěží dubová jedlina (4O2) a vlhká bučina netýkavková (4V1). Přesné vymezení hranic lesních typů dokládá typologická mapa v příloze. Z ornitologického hlediska je významný výskyt druhů s úzkou vazbou na staré listnaté porosty – hnízdí zde např. holub doupňák a lejsek malý. Významný je také výskyt sýce rousného a datla černého. Zajímavý je zde výskyt chráněného brouka Osmoderma eremita (páchník hnědý). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
Osmoderma eremita Columba oenas Ficedula parva Aegolius funereus
aktuální početnost nebo kategorie podle popis biotopu druhu vitalita populace v vyhlášky č. ZCHÚ 395/1992 Sb. páchník hnědý žije v trouchu silně ohrožené životaschopná populace starých listnáčů holub doupňák hnízdí v dutinách vzácně silně ohrožené starých stromů několik párů silně ohrožené lejsek malý sýc rousný hnízdí v dutinách vzácně silně ohrožené starých stromů
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody: přírodní památka byla vyhlášena dne 6. 8. 1929 (místní lesníci nazývají toto území dnes „prales“) b) lesní hospodářství: historie okolí: Zvíkov sám byl od nepaměti královským hradem a sloužil po čas za sídlo Václava I.; v listinách se vyskytuje poprvé v r.1234, kdy tam byl purkrabím Kunrát z Janovic. Okolo r.1289 jej držel Bavor ze Strakonic – pán na Horažďovicích. Ve století čtrnáctém a patnáctém bylo toto zboží zastavováno. Před vybudováním Karlštejna byla v nejstarší – tzv. Markomanské věži hradu přechovávána česká koruna. V r.1429 byl Zvíkov dobýván husity; nato přešel do rukou Rožmberků a v r.1473 na rod Švamberků. V r.1574 dědí toto zboží Kryštof ze Švamberka. Hrad Orlík byl postaven pravděpodobně císařem Karlem IV., který jej udělil na krátký čas Jetřichovi – biskupu Mindenskému a v r.1360 věnoval na dožití Jetřichovi z Pordie „za služby, které prokázal zemi“ s omezením, že hrad musí být v každé době k dispozici českým králům a v případě války musí přijmout vojenskou posádku. Se stejným omezením věnoval král Orlík v r.1369 Hynčíkovi Pluhovi, který jej za čas směnil s jeho souhlasem se Zikmundem Hulerem za jeho hrad Boršengrýn. Hulerové seděli na Orlíku do r.1407, kdy prodali toto zboží Zmrzlíkům ze Svojšína, za nichž došlo k rozšíření majetku na obou stranách Vltavy. V r.1514 koupili Orlík Švamberkové, za nichž bylo přikoupeno v r.1534 od Břevnovského opata zboží kostelecké. V r.1574 došlo ke spojení panství Orlík se Zvíkovem, který zdědil současný majitel Kryštof ze Švamberka po svém strýci Jindřichovi. Po bitvě na Bílé Hoře bylo sloučené panství Orlík – Zvíkov konfiskováno a v r.1623 je získává Jan Oldřich kníže z Eggenbergu. Téměř po sto letech – po smrti Marie Ernestýny Eggenbergové – přechází tento majetek v r. 1719 spolu s mezitím získanými dalšími statky na rod Schwarzenberků. 3
V rámci svěřenství (fideikomisu), zřízeného poslední vůlí Ferdinanda Schwarzenberka v r. 1703, byly za druhorozenství určeny Schwarzenberské statky ve Štýrsku a Vestfálsku. Zřízení sekundogenitury se uskutečnilo až mezi syny knížete Jana Nepomuka (+ 1789) Josefem a Karlem Filipem. Na místě zmíněných statků ve Štýrsku a Vestfálsku byl za majetek druhorozenství určen a dekretem z r.1790 schválen Orlík s přivtělenými statky. Karel Filip Schwarzenberk (polní maršál – vítěz bitvy u Lipska) se ujal správy statků sekundogenitury fakticky 1. 7. 1800, kterýmžto dnem byla správa statků mladší větve Schwarzenberků oddělena od ostatního majetku tohoto rodu. Prvé zprávy o lesích Orlického (a Zvíkovského) panství sahají do 40. let 16. století; zachycujeme je v urbáři tohoto panství z r.1540 (SUA – DZV 45 fol. D 29 jakož i SA Třeboň VII G β 29). Lesy jsou zmíněny pouze jako lovecký objekt. Další „relace o lesích a myslivosti“ byla vypracována z nařízení visitační komise (jako na všech ostatních schwarzenberských panstvích) a byla předložena dne 5.6.1734. Dovídáme se z ní, že: V revíru Rukáveč je téměř samé velké (silné) rozličné dříví, které se těží většinou pro potřeby panství – rovněž palivové dříví plavební, pro zámek a oba pivovary. Podle popisu lesů pro exkurzi ČLJ v r.1877 (Praha 1877) se podílely na porostní skladbě lesů i BK porosty VI. věkové třídy, jakož i četné DB výstavky přes 200 let stáří opravňují k domněnce, že v dřívější době měly obě tyto dřeviny ve zdejších lesích větší zastoupení a zejména, že DB zaujímal značné plochy. V revíru Rukáveč stojí doposud 150 kj (86,5 ha) 100 a víceletých buků výtečné jakosti. Otázce zastoupení dřevin se věnuje rovněž Bohdanecký v popise lesů pro exkurzi ČLJ (Praha 1890). Uvádí, že se na porostní skladbě podílely tyto dřeviny: i BK převážně v revíru Rukáveč (cca 265 kj – 152,5 ha) tvoří až 200 roků staré porosty s kmeny do 28 m výšky a do 100 cm průměru na pařezu.
(v závorce osady a samoty)
8264 Květov
katastr.jiter - sáhů
I.
582- 120
–
II. III. Sa
759- 975 88- 335 1429-1430
– 87-1050 87-1050
D 2)
Zastoupení dřevin, popis porostů
R 3)
Ø roční přírůst
Signa -tura
Výměra lesů Obmýtí
Obec
bonitní třída
Popis lesů podle stabilního katastru z poloviny 19. století Poznámka Oček. výtěž pro kj
sáhů o délce polen 3 palců 1/8 BK, 5/8 SM, 2/8 JD – celkově pěkné porosty středního a mýtného stáří SM, málo BK – stejně 4/5 BO, 1/5 SM – stejně
(zejména doplnění a rozdíly v popisu podle protokolu příl. č.5 odhadního 4) elaborátu
100 1,30
130
Protokol: stejně
100 1,10 80 0,90
110 72
stelivo, tráva R: + pastva
Poznámky: 2) D – lesy dominikální. 3) R – lesy rustikální. Lesnické hospodaření v minulosti na území PP bylo velmi ovlivněno zřízením obory a tudíž zde byl silný tlak zvěře na daný ekosystém. c) zemědělské hospodaření: v minulosti probíhala pastva hospodářských zvířat v lesích. e) myslivost: myslivecké hospodaření na lokalitě v minulosti velmi ohrožovalo cíle ochrany přírody. Jelikož je PP součástí obory, kde se chovaly vysoké stavy jelení zvěře, docházelo ke značným škodám zejména na přirozeném zmlazení. V oboře se chovala i zvěř černá, která vysbírávala bukvice a tím prakticky znemožňovala přirozenou obnovu buku. V důsledku toho se zachoval starý bukový porost, kde chyběly spodní etáže. V historických průzkumech je uváděn např. výskyt velkých šelem (medvěd, vlk, kočka divoká) v této oblasti ještě v 17. století. Vlk zmiňován jako přemnožený ještě v 18. století. Divoká kočka lovena ještě v 18. století. Prvá obora na zvěř vysokou – jak zjišťujeme z pera lesmistra J. Bohdaneckého byla zřízena 4
v revíru Rukáveč, a to z nařízení majitele ze dne 20.8.1848. V r.1887 byl stav zvěře spárkaté v oborách zpestřen o chov muflonů; 4 kusy této zvěře daroval majitel panství Hluboká Adolf Schwarzenberk. Panství Orlík Zimní stavy zvěře v období let 1870 – 1945. Rok 1870 1875 1880 1885 1890 1895 1901 1906 1912 1918 1925 1930
1935
1940 1945
revír Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora Rukáveč obora
vysoká
daňčí
muflon
černá
srnčí
jelen
daněk
beran
frišlink
srnec
zajíc
bažant
koroptev
201/55
3/1
55/12
47/8
20
-
-
153/46
5/1
22/12
4211
20
130/36
9/4
63/15
42/4
30
–
–
123/37
11/3
62/15
79/23
30
–
–
126/40
21/7
65/15
66/25
–
100
100/33
16/6
62/12
49/13
20
–
–
114/53
18/3
68/15
75/25
15
–
–
79/29
2/–
70/17
75/16
20
–
–
73/27
74/23
79/17
20
–
–
78/32
36/21
12/5
28
65/26
45/12
5/2
16
73/23
57/16
19/4
20
–
–
88/32
56/19
21/6
63
–
–
54/24
17/9
14/4
35
–
5
61/21
45/28
24/9
70
–
–
5/1
Poznámky
slepice
30
+ tetřívek 14/3
+ tetřev 6/1
+ jelen viržinský 5/1 + jelen viržinský 18/8 + jelen viržinský 33/13 jelen viržinský přemístěn do obory v r.Annin Dvůr
Odstřely některých druhů zvěře v období let. 1862/3 – 1945. Rok 1862/3 1870 1875 1880 1885 1890 1895 1901 1906 1912 1918 1925 1930 1935 1940 1945
revír Rukáveč Rukáveč Rukáveč Rukáveč Rukáveč Rukáveč Květov Květov Květov Květov
vysoká
daňčí
srnčí
jelen 18/9 19/6 44/18 30/12 35/12 23/12 47/11 14/9
daněk – – – – – 5/3 4/2 4/4
srnec 13/13 5/4 3/1 6/6 4/4 – 2/2 5/5
319 31 23 122 108 37 – 15
5 – – – – 2 – –
20/6
–
–
86
–
30
–
1/–
zajíc
bažant
korop- kachna sluka tev les/bah lyska 217 – 4/– 16 – 26 – – 20 – – 6 – 2/– 30 – – – – – – – –
liška kuna 1/9 – –/2 1/– – – 4/1 –/2
15/5
–
6/5
53
–
92
–
–
4/2
Květov Květov Květov
3/2 12/6
– –
2/1 1/1
29 34
– –
32 30
– –
– 3/–
10/– –
12/6
–
1/1
78
–
38
–
1/–
14/–
Květov Květov Květov
4/4 3/– 10/6
– – 1/–
– – 9/4
85 – 98
– – –
– – –
– – –
1/– – 8/–
4/– 5/– 1/–
Poznámky + 38/28 černá + 96/77 černá + 80/68 černá + 116/104 černé + 119/107 černá + 109/96 černé + 138/125 černé + 128/119 černá + 117/104 černé + 1 vydra + 126/111 černé + 3 holubi + 22/20 černé + 63/52 černé + 1/– viržinský jelen + 102/76 černá + 92/76 černá + 112/75 černé + 20/20 černé
g) rekreace a sport: oplocení obory způsobilo vyloučení turistického vlivu na PP 5
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Přírodní památka je součástí LHC LS Orlík nad Vltavou, s platností od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2010 Daná lokalita náleží do biocentra regionálního významu: Rukávečská obora. Zároveň je lokalita zařazena v systému Natura 2000 do ptačí oblasti CZ 0311034 – Údolí Otavy a Vltavy. 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) lesní hospodářství: Před osmi lety bylo vybudováno oplocení PP proti zvěři, zejména černé. Toto opatření mělo zásadní vliv na rozvoj přirozené obnovy stávajícího bukového porostu a již po takto krátké době jsou na ploše PP hojně zastoupené bukové nálety s dobrou perspektivou do budoucna. V době venkovní pochůzky (listopad 2006) na lokalitě nebyly již pozorovány výrazné škody zvěří na lesním porostu. V současné době na lokalitě probíhají po dohodě s majitelem opatření sledující zájmy ochrany přírody, nedochází tedy ke škodám způsobeným např. vyklizováním dříví. Je žádoucí ponechání odumřelého dřeva na ploše, jelikož je to podmínka druhové pestrosti organismů. d) myslivost: Oplocení vyloučilo zvěř z působení na chráněné území, je třeba udržovat oplocení v dobrém stavu 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch V současnosti je přírodní památka chráněna před škodami zvěří kvalitním plotem. Hned v roce 1999 se zde objevilo značné množství bukových semenáčků. Tento jev je důkazem toho, že starý porost stále plodí a existuje tedy reálná šance na jeho úspěšnou přirozenou obnovu. Buk je v chráněném území naprosto dominantní dřevinou, některé stromy přesahují průměrný věk udávaný LHP (225 let). V důsledku postupného rozpadu vznikají místy světliny, padlá hmota se nevyklízí. Myslím si že riziko, úplného nalétnutí světlin smrkem z okolních monokulturních porostů již není aktuální, vzhledem k vitalitě bukového zmlazení. Zmlazený smrk jako jednotlivá příměs, zejmána ve spodní části PP je podle mého názoru vhodný, jelikož se jedná o geneticky velmi hodnotný materiál tzv. nížinného smrku. Do dnešních dní byla část smrkového zmlazení vyřezána, roztroušené skupinky mlazin až tyčovin SM lze však dosud pozorovat zejména v severních a jihovýchodních partiích CHÚ. V severovýchodní části porostu (v porostní mapě oddělené slučkou) je smrk zastoupen také v hlavní etáži a tvoří zde poměrně významnou příměs buku (v této části cca 30 %). Některé stromy v porostu jsou označeny jako stromy výběrové, určené pro sběr osiva (BK, SM). Bylinné patro přírodní památky je značně chudé s pokryvností 10 – 20 %. Otevřené plochy ve vrcholové části lokality zarůstají travnatou buření (třtina rákosovitá, křovištní). Mezi severní hranicí současného oplocení přírodní památky a přilehlým potokem je vytvořen netypický luh (úzký terénní zářez s proudící vodou). Ve stromovém patře se střídá smrk s olší lepkavou. Jde v podstatě o jednu, max. dvě řady stromů podél potoka. V současnosti je z důvodu arondace plochy dřevěným plotem zaplocena také část porostu 272C8 ve východní části PP, ležící mimo vymezené hranice přírodní památky. Část tohoto porostu tvoří staré výstavky buku, většina plochy je však porostlá mladším, cca 80-ti letým, převážně skupinovitě smíšeným porostem smrku a buku, jednotlivě je vtroušena též olše lepkavá. Porost je značně nekvalitní, většina smrků je na kmenech silně poškozená. Předpokládáme, že vzhledem k trvalému oplocení, bude smrk z porostní skladby postupně odstraněn a nahrazen bukem. 6
2.5.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
Středočeská pahorkatina LHC LS Orlík nad Vltavou 6,83 od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2010 LHC LS Orlík nad Vltavou revír Květov, hájenství Obora
Výměra LHC v ZCHÚ byla zjištěna digitalizací v Topolu na podkladě platné hospodářské mapy LHC LS Orlík nad Vltavou, s platností od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2010. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Středočeská pahorkatina Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT typů (SLT) 4S Svěží bučina BK 7-8 DBZ +-1 JD 1-2 JV LP 4K Kyselá bučina BK 5-7 DBZ 1-3 JD 1-2 BŘ + 4V Vlhká bučina BK 3-4 DBL 1-2 JD 3-4 JV +1 JS +-1 OL 4O Svěží dubová jedlina BK 1-2 DBL 3-4 JD 3-4 LP +-1 OS Celkem
Výměra (ha) 3,37 3,18 0,27 0,01 6,83
Podíl (%) 50 46 4 + 100 %
Poznámka: Přirozená skladba dle Ing. Zelenkové (OPRL PLO Středočeská pahorkatina 2001) Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka
Název dřeviny
Jehličnany SM Picea abies JD Abies alba Listnáče BK Fagus sylvatica DBZ Quercus petraea OL Alnus glutinosa LP Tilia cordata JV Acer platanoides BR Betula pendula DBL Quercus robur JS Fraxinus excelsior OS Populus tremula Celkem
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
0,41
6 +
1,03
+ 15
6,42
94 + +
5,46 0,20 0,07 0,07
6,83
100 %
-----
Příloha č. 3: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. 4: Mapa ”Stupně přirozenosti lesních porostů” Příloha č. 5: Lesnická mapa typologická Příloha č. 6: Mapa dílčích ploch a objektů
7
80 3 + 1 1 + + + +
-----
2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Dosavadní péče o přírodní památku je v souladu s cílem ochrany PP. Hlavní předmět ochrany tedy fragment původního porostu acidofilních bikových bučin, byl vyloučen z vlivu zvěře oplocením a tím došlo k nastartování přirozených procesů obnovy. Skupiny mladého nepůvodního, loupáním silně poškozeného smrku jsou postupně redukovány a do vzniklých světlin je vnášena jedle. V tomto trendu je vhodné pokračovat tak, aby zastoupení jedle v obnovním cíly dosáhlo cca 5 – 15 %. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nedochází ke kolizi zájmů na ploše.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy
8
Rámcové směrnice péče o les podle SLT Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů Lesy zvláštního určení 32g 4S, 4K, 4V 1 Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 4S, 4K, 4V, 4O BK 90 BK 90 JD 5-10 DB 1 SM 1 OL + OS+ Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C Přestárlý autochtonní bukový porost s ojedinělou Kulturní smrková kmenovina příměsí smrku (dle JPRL 272C17) s jednotlivými starými buky (dle JPRL 272C8a a 272C8b) Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Fyzický věk Nepřetržitá 90 30 Hospodářský způsob Výběrný Samovolný vývoj s uplatněním přírodních procesů. Postupný přechod na přírodě blízkou druhovou a prostorovou skladbu.
Hospodářský způsob Hospodářský způsob Výběrný Postupným skupinovitým výběrem provést odtěžení jedinců smrku, pod kterými již je životaschopné přirozené zmlazení buku. Obnova přirozená v kombinaci s podsadbou Obnova přirozená v kombinaci chybějících dřevin cílové druhové skladby (JD). s podsadbou chybějících dřevin cílové druhové skladby (JD). Zmlazení ponechat přirozenému vývoji. Zmlazení ponechat přirozenému vývoji. Výchova porostů Bez výchovy. Bez výchovy. Opatření ochrany lesa Při větším rozšíření kalamitních škůdců provést šetrně sanaci napadených jedinců. Provádění nahodilých těžeb Nahodilé těžby neprovádět Při větším rozšíření kalamitních škůdců provést šetrně sanaci napadených jedinců, dřevní hmotu je možno ponechat na místě. Doporučené technologie SLKT, UKT, kůň a jejich kombinace Poznámka Těžební zásahy na ploše provádět s minimálním narušením půdního krytu. Dále nesmí docházet k výraznému poškození na stojících stromech a existujícím přirozeném zmlazení.
e) péče o živočichy Ponechání přestárlé bučiny samovolnému vývoji zaručuje i dostatečnou péči o chráněné druhy živočichů, jelikož ti jsou vázáni na dutiny starých stromů a trouch z rozpadajícího se dřeva. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Výčet plánovaných zásahů je uveden v příloze č. 3: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. 9
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu je nutno hospodařit tak, aby nedošlo k narušení přírodní památky. Potenciálně hrozí poškození přestárlého bukového porostu větrem a tudíž se nedoporučuje dělat v okolí PP holosečné těžby, které by způsobily otevření porostů větru. Jelikož je PP součástí obory, probíhá v ochranném pásmu intenzivní myslivecké hospodaření. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Bylo by vhodné provést nové vyhlášení PP v hranicích daných současným oplocením. Nové vymezení pak nechat geodeticky zaměřit (nejlépe na samostatnou parcelu) a provést stabilizaci hranic hraničníky v lomových bodech terénu. Současné vymezení hranic v terénu je v souladu s vyhláškou MŽP č. 395/92Sb., ale průběh neodpovídá oplocené ploše, ani původnímu vyhlašovacímu dokumentu z roku 1929. Navrhuje se údržba značení 1 krát za 10 let. Na přístupové cestě v SV rohu PP je umístěna úřední tabule s malým státním znakem a tabule informační, popisující přírodovědný význam lokality. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Jednoznačně nejdříve je třeba provést geodetické zaměření hranice PP a následně upravit zjištěnou výměru ve vyhlášení PP. Výměra PP, tedy části parcely 560/1 byla zjištěna digitalizací v Topolu, kdy byla hranice sejmuta na podkladě platné hospodářské mapy pro LHC LS Orlík nad Vltavou. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností PP je součástí obory, do které je vstup veřejnosti zakázán. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Porost je vhodný ke studiu přírodních zákonitostí v tamních podmínkách. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Inventarizační průzkum ZCHÚ byl prováděn v roce 1983. Jednalo se o průzkum botanický a lesnický.
10
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy Geodetické zaměření hranice ZCHÚ (1100 m) Obnova pruhového značení na stromech (1100 m) Údržba tabulí se státním znakem (2ks) C e l k e m (Kč) Opakované zásahy Údržba dřevěného oplocení Podsadba jedlovými sazenicemi
Orientační Orientační náklady za náklady za rok období platnosti plánu (Kč) péče (Kč) -------------------------------------
30.000 Kč 2.500 Kč 1.500 Kč 34.000 Kč
1.000 Kč 1.000 Kč
14.000 Kč 2.000 Kč
C e l k e m (Kč)
50. 000 Kč
4.2 Použité podklady a zdroje informací F. Kruml (1970): Historický průzkum lesů LHC Čížová, Květov a Milevsko, ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka České Budějovice I.. Míchal a V. Petříček eds. (1998): Péče o chráněná území II., Praha: 1-714 str. J. Kos a K. Maršálková (1997): Chráněná území ČR, Praha: 1-247 str. J. Albrecht a kol. (2003): Českobudějovicko. In. Mackovčin P. A Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 pp. http://map.env.cz/website/mzp/ http://map.env.cz/website/mzp/ http://www.geoportal.cenia.cz Oblastní plány rozvoje lesů PLO 10 Údaje katastru nemovitostí (informace o parcelách) Venkovní šetření Výpis LHP pro LHC LS Orlík nad Vltavou Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. Zákon „O lesích“ č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, Praha, září 2004 Culek M. (ed.) a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha 4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa (měřítko) 1: 2 880 číslo mapového listu: VS. II.-25-14 b) Státní mapa 1:5000 – odvozená číslo mapového listu: Milevsko 4-7 a Milevsko 4-8 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: MIROVICE 22-23-20
11
4.4 Seznam používaných zkratek Zkratky dřevin odpovídají příloze č. 4 k vyhl. Mze č. 84/96Sb. AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO – Chráněná krajinná oblast JPRL – Jednotky prostorového rozdělení lesa KN – Katastr nemovitostí LHP – Lesní hospodářský plán LHC – Lesní hospodářský celek LT – Lesní typ PUPFL – Pozemek určený k plnění funkcí lesů PP – Přírodní památka PLO 10 – Přírodní lesní oblast Středočeská pahorkatina ZCHÚ – Zvláště chráněné území SLT – Soubor lesních typů SMO – Státní mapa odvozená ÚHÚL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů 4.5 Plán péče zpracoval LESNÍ PROJEKTY České Budějovice a. s. Ve spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka České Budějovice Jiří Mejstřík Dis. – venkovní šetření Ing. Karel Taubr – venkovní šetření a kancelářské zpracování Ing. Miloslav Kusbach – digitalizace V Českých Budějovicích dne 11. 12. 2006
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy a tabulky Příloha č. 1: Orientační mapa s vyznačením území Příloha č. 2: Mapa “Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ” Příloha č. 3: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. 4: Mapa ”Stupně přirozenosti lesních porostů” Příloha č. 5: Lesnická mapa typologická Příloha č. 6: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. 7: Ortofotomapa Příloha č. 8: Fotografie z PP
12
Příloha č. 3: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (0,00 ha)
SLT
zastoupení SLT (%)
272C17
1
5,67
272C8a
2
0,86
4S 4K 4V 4O 4S 4K
50 46 4 + 99 1
272C8b
3
0,30
4K
100
číslo směrnice / porostní typ 1/A
dřeviny
zastoupení dřevin (%)
věk
doporučený zásah
naléhavost
poznámka
stupeň přirozenosti
BK SM OL
97 3 +
225
Ponechání společenstva přirozenému vývoji. Do vzniklých světlin provádět podsadbu jedlí bělokorou
2
Ponechání odumřelého dřeva na ploše.
3
1/B
SM BK
50 50
78
Skupinovitý výběr smrku nad plochami se zmlazeným bukem. Do vzniklých světlin provádět podsadbu jedlí bělokorou
2
Výběr poškozených smrků a uvolnění starých buků.
4
1/B
SM BK
80 20
78
Skupinovitý výběr smrku nad plochami se zmlazeným bukem. Do vzniklých světlin provádět podsadbu jedlí bělokorou, případně do větších světlin je možno vnášet i dub zimní
2
* Stupeň naléhavosti jednotlivých zásahů, podle následujícího členění 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný
5
