Krajiny кeskch a moravskch vinic, jejich vлna a lidх

2 0

Krajiny Ëesk˝ch a moravsk˝ch vinic, jejich vÌna a lidÈ

Vinice ÑKostelnÌì

VelkÈ éernoseky

KRAJINY »ESK›CH A MORAVSK›CH VINIC, JEJICH VÕNA A LID…

V†»ech·ch leûÌ vina¯skÈ oblasti na 50o severnÌ öÌ¯ky a†na MoravÏ mezi 49o aû 50o severnÌ öÌ¯ky. Naöe vina¯stvÌ tak tvo¯Ì severnÌ hranici hospod·¯sky ˙nosnÈho rozöÌ¯enÌ vinnÈ rÈvy ve st¯ednÌ EvropÏ.

GeologickÈ pomÏry O†geologick˝ch pomÏrech pojednejme struËnÏ podle studie geologa M. Suka (1995): Geologick˝ podklad je v†Ëesk˝ch vina¯sk˝ch oblastech velmi pestr˝. Vinice b˝valy a†mnohde jeötÏ jsou soust¯edÏny hlavnÏ v†nejteplejöÌch mÌstech s†nÌzkou nadmo¯skou v˝ökou v†povodÌ ¯ek Labe, Vltavy, Oh¯e a†Berounky. V†okolÌ Prahy tvo¯Ì skalnÌ podklad silurskÈ a†zË·sti devonskÈ v·pence praûskÈ p·nve a†ordovickÈ jÌlovitÈ b¯idlice s†vulkanickou p¯ÌmÏsÌ a†pod¯ÌzenÏ i†k¯ÌdovÈ sedimenty. SilurskÈ v·pence jsou vÏtöinou velmi ËistÈ se silik·tovou p¯ÌmÏsÌ do 10 %, ani dolomity nep¯esahujÌ†toto procento. Ze stopov˝ch prvk˘ obsahujÌ tyto v·pence vÌce barya, stroncia a†manganu. SevernÏ od Prahy jsou okrajovÈ sedimenty k¯ÌdovÈ p·nve uloûeny jako opuky. PaleozoickÈ horniny v†jiûnÌ Ë·sti majÌ zv˝öenÈ obsahy bÛru. V†proterozoiku kolem Troje a†Roztok jsou obsahy ûivin dostateËnÈ vËetnÏ stopov˝ch prvk˘, z†nichû vynik· hlavnÏ bÛr. V†okolÌ MÏlnÌka a†Roudnice je skalnÌ podklad tvo¯en sedimenty st¯ednÌho a†svrchnÌho turonu. Jsou to pÌskovce, slÌnovce a†spraöe. D·le kvartÈrnÌ nav·tÈ pÌsky a†ötÏrkopÌskovÈ terasy Labe. Spraöe majÌ vyööÌ obsah v·pnÌku a†nedostatek fosforu. V†okolÌ LitomÏ¯ic tvo¯Ì podklad turonskÈ slÌnovce a†pÌskovce se slinitou p¯ÌmÏsÌ a†s†mÌstnÌmi v˝levy vulkanit˘, hlavnÏ alkalick˝ch bazaltoid˘. V†okolÌ éernosek jsou i†fylity a†metavulkanity. K¯ÌdovÈ sedimenty jsou bohatÈ v·pnÌkem i†bÛrem a†chudÈ na zinek. HorninovÈ podloûÌ v†okolÌ Mostu je tvo¯eno hlavnÏ r˘zn˝mi druhy vulkanit˘, terciÈrnÌmi sedimenty mosteckÈ p·nve a†spraöemi. Severoz·padnÏ od Mostu to jsou fonolity se zv˝öen˝m obsahem draslÌku a†s†nedostatkem v·pnÌku, ho¯ËÌku a†fosforu. V˝chodnÏ a†jiûnÏ od Mostu p¯evl·dajÌ tefrity, bazanity, nefelity s†dostateËn˝m mnoûstvÌm ûivin. V†okolÌ Loun a†SlanÈho je skalnÌ podklad tvo¯en turonsk˝mi slÌnovci a†pÌskovci se slinitou p¯ÌmÏsÌ a†severnÏ od Loun i†terciÈrnÌmi jÌly. VÏtöinou se vyskytuje dostatek v·pnÌku a†bÛru p¯i nedostatku fosforu a†zinku. Na Chrudimsku b˝valy vinice vysazov·ny na turonsk˝ch slÌnovcÌch a†pÌskovcÌch ËeskÈ k¯ÌdovÈ p·nve. Na Kutnohorsku a†»·slavsku to jsou metamorfovanÈ krysta-

2 1 KRAJINY »ESK›CH A MORAVSK›CH VINIC, JEJICH VÕNA A LID…

lickÈ b¯idlice, p¯ÌpadnÏ amfibolity krystalinika nebo pÌskovce a†jÌlovce ËeskÈ k¯ÌdovÈ†p·nve. MoravskÈ vina¯skÈ oblasti leûÌ na rozhranÌ »eskÈho masivu a†Z·padnÌch Karpat. Z·padnÌ Ë·st mezi Znojmem a†Brnem leûÌ na okraji »eskÈho masivu a†skalnÌ podklad je tvo¯en zejmÈna granitoidy brnÏnskÈho plutonu a†v†menöÌ mÌ¯e krystalick˝mi b¯idlicemi jeho pl·ötÏ. Horniny tu jsou vÏtöinou hluboce zvÏtralÈ a†kaolinizovanÈ. Pro toto ˙zemÌ jsou souËasnÏ typickÈ i†mohutnÈ spraöe. Centr·lnÌ Ë·st na jih od Brna ke st·tnÌ hranici je tvo¯ena terciÈrnÌmi mo¯sk˝mi sedimenty (p¯ev·ûnÏ pÌsËit˝mi) karpatskÈ p¯edhlubnÏ a†vÌdeÚskÈ p·nve. Mezi obÏma terciÈrnÌmi p·nvemi se vyskytujÌ zvr·snÏnÈ jurskÈ a†paleogennÌ, Ëasto v·penitÈ a†slinitÈ sedimenty ûd·nickÈho p¯Ìkrovu, kter˝ pat¯Ì k†flyöovÈmu p·smu vnÏjöÌch Karpat. Z†pokryvn˝ch ˙tvar˘ majÌ znaËn˝ v˝znam spraöe a†ötÏrkopÌskovÈ terasy Dyje, Svratky, Jeviöovky a†Moravy. Ke Znojmu zasahuje od z·padu kristalinikum »eskÈho masivu s†krystalick˝mi b¯idlicemi jeho pl·ötÏ. Granitoidy dyjskÈho masivu jsou velmi silnÏ kaolinizov·ny. Podle ˙daj˘ M. AdamovÈ o†obsahu prvk˘ v†horninovÈm podkladu, kterÈ uv·dÌme i†v†dalöÌ charakteristice, majÌ granitoidy znojemskÈ oblasti nÌzkÈ obsahy v·pnÌku a†fosforu, p¯ÌpadnÏ i†ho¯ËÌku. Ve svÏtl˝ch ûul·ch je m·lu zinku, miocennÌ jÌly a†ötÏrky majÌ m·lo v·pnÌku, ho¯ËÌku, fosforu a†zinku. V†MikulovskÈ oblasti vystupujÌ bradla tvo¯en· jursk˝mi v·penci jako je P·lava s†polohami pÌsËit˝ch v·penc˘ a†tmav˝ch slÌn˘. Bradla jsou obklopena sedimenty k¯ÌdovÈho st·¯Ì, k†nimû pat¯Ì jÌly a†jÌlovce vÏtöinou v·penitÈ. Na z·padnÌm okraji jsou rozöÌ¯eny terciÈrnÌ pÌsky a†jÌly karpatskÈ p¯edhlubnÏ s†nedostatkem fosforu a†s†vyööÌm obsahem bÛru. Spraöe v˝chodnÏ od Mikulova majÌ vÏtöinou dostatek ûivin, jen fosforu je mÈnÏ, ale bÛru je nadbytek. Horniny bradel majÌ nadbytek v·pnÌku, nedostatek draslÌku a†nÏkdy i†fosforu, p¯ÌpadnÏ ho¯ËÌku. Oblast brnÏnsk· m· podobnou geologickou stavbu jako znojemsk·. JiûnÏ od DolnÌch Kounic se granitoidy brnÏnskÈho masivu no¯Ì pod sedimenty karpatskÈ p¯edhlubnÏ. Granitoidy jsou chudÈ na ho¯ËÌk, fosfor i†v·pnÌk. V†metabazitech je nedostatek draslÌku, fosforu i†bÛru. Ve spraöÌch je nedostatek fosforu a†v†miocennÌch v·penit˝ch jÌlech je bohatÏ zastoupen v·pnÌk. Velkopavlovick· oblast leûÌ na v˝chodnÌ hranici podslezsko-ûd·nickÈho p¯Ìkrovu a†vÌdeÚskÈ p·nve. Zlom probÌh· mezi TerezÌnem, VrbicÌ a†Rakvicemi. Z·padnÏ od nÏho je situov·no ûd·nicko-hustopeËskÈ souvrstvÌ. V†nÏm se st¯ÌdajÌ v·penitÈ jÌly, slÌny, polymiktnÌ pÌskovce a†slepence. Pro v·penitÈ sedimenty jsou typickÈ dostateËnÈ obsahy vöech prvk˘. V†okolÌ Klobouk majÌ znaËn˝ rozsah spraöe s†nedostatkem fosforu a†s†vyööÌm obsahem bÛru.

P·lava

Vinohrad pod Turoldem


Vinice ÑSoviceì

MutÏnick· oblast je na zlomovÈ Ë·sti vÌdeÚskÈ p·nve. Na severoz·padÏ jsou v·penitÈ jÌly, jÌly a†pÌsky, ojedinÏle ötÏrky panonu. Obsahy ûivin aû na fosfor a†zinek jsou dostateËnÈ. V†okolÌ »ejkovic jsou jÌly s†uhelnou p¯ÌmÏsÌ a†na jihov˝chodÏ mladöÌ pestrÈ jÌly. Mezi Bzencem a†MutÏnicemi jsou pestrÈ jÌly s†polohami ötÏrk˘ a†pÌsk˘ pontu a†kolem MoravskÈho PÌsku s†nejmladöÌmi ötÏrky a†pÌsky levantu z†obdobÌ svrchnÌho pliocÈnu. PodluûÌ leûÌ v†centr·lnÌ Ë·sti miocennÌ karpatskÈ vÌdeÚskÈ p·nve, kde mezi B¯eclavÌ a†HodonÌnem p¯evl·dajÌ pestrÈ jÌly a†pÌsky se ötÏrky st·¯Ì pontu. V†okolÌ Lednice jsou i†staröÌ sedimenty. SpoleËnÏ tu vystupujÌ horniny r˘znÈho st·¯Ì, coû je zp˘sobeno pohyby na sloûitÈm systÈmu zlom˘. Na HodonÌnsku p¯evl·dajÌ kvartÈrnÌ nav·tÈ pÌsky. MiocennÌ sedimenty jsou ochuzeny o†fosfor i†v·pnÌk, ale majÌ dostatek bÛru. V·tÈ pÌsky majÌ nedostatek v·pnÌku, ho¯ËÌku, fosforu i†zinku. Str·ûnick· oblast se rozkl·d· v†podh˘¯Ì BÌl˝ch Karpat a†podloûÌ viniËnÌch tratÌ poch·zÌ z†eocÈnu nebo svrchnÌ k¯Ìdy. VÏtöina p˘d je tÏûk˝ch, vododrûn˝ch a†s†jÌly autochtonnÌho p˘vodu.

Miner·lnÌ podstata vÌn

Roudnice nad Labem

Na geologick˝ch ˙tvarech doch·zelo sloûit˝mi vlivy zvÏtr·v·nÌ a†p˘sobenÌm rostlinnÈho pokryvu i†ËinnostÌ ËlovÏka k†p˘dotvorn˝m proces˘m. Na z·sobenost p˘d miner·lnÌmi l·tkami m· vliv jak horninn˝ podklad vzhledem k†tomu, ûe rÈva ko¯enÌ do znaËn˝ch hloubek, tak v˝ûiva ke¯˘ rÈvy usmÏrÚovan· podle pot¯eb agrotechniky. Miner·lnÌ l·tky jsou souË·stÌ popela a†jejich obsah ve vÌnÏ kolÌs· podle bohatosti sr·ûek. Na such˝ch mÌstech a†v†lÈtech s†mal˝m mnoûstvÌm sr·ûek je obsah niûöÌ. Zvyöuje se miner·lnÌm hnojenÌm a†zp˘sobem zpracov·nÌ hrozn˘. V†Ëerven˝ch vÌnech se jich vyluhuje vÏtöÌ mnoûstvÌ z†pevn˝ch souË·stÌ hrozn˘ p¯i nakvaöov·nÌ. Obsah miner·lnÌch l·tek kolÌs· mezi 1,8ñ2,8 g/l. Z†aniont˘ jsou nejvÌce zastoupeny sulf·ty i†fosf·ty a†pak anionty chlÛru, kyseliny boritÈ a†k¯emÌku. Sulf·ty odebÌr· rÈva v†malÈm mnoûstvÌ z†p˘dy jako zbytky dusÌkat˝ch, draseln˝ch nebo ho¯eËnat˝ch hnojiv. NejvÏtöÌ mnoûstvÌ se dost·v· do vÌna sÌ¯enÌm moöt˘ a†vÌn, zejmÈna bÌl˝ch. Sulf·ty pom·hajÌ v†organismu eliminovat organickÈ toxiny, p˘sobÌ proti fixaci v·penit˝ch usazenin a†cholesterolu na stÏny arteriÌ, zpomalujÌ st·rnutÌ pletiv. Ve vÌnech se vyskytujÌ v†mnoûstvÌ 400ñ1000 mg/l.


Fosf·ty jsou souË·stÌ mateËnÌch hornin a†dost·vajÌ se do p¯ijatelnÈ formy p˘dotvorn˝mi procesy. MenöÌ mnoûstvÌ poch·zÌ i†z†fosforeËn˝ch hnojiv. Podle d¯ÌvÏjöÌch zkuöenostÌ a†n·zor˘, vznikl˝ch pravdÏpodobnÏ i†na z·kladÏ d¯Ìve uûÌvan˝ch oxidativnÏjöÌch zp˘sob˘ ökolenÌ vÌna, se p¯edpokl·dalo, ûe vÌna s†vyööÌm obsahem aniontu PO4 jsou kvalitnÏjöÌ. HlavnÏ se to projevovalo v†plnÈ chuti vÌna. SouËasnÈ reduktivnÌ technologie dovedou lÈpe zachytit prchavÈ aromatickÈ l·tky, na nÏû se nynÌ klade vÏtöÌ d˘raz. Forf·ty se dost·vajÌ do moötu nejen jako slouËeniny anorganickÈ, ale asi des·t˝ dÌl fosforu se nach·zÌ ve slouËenin·ch organick˝ch (glycerofosf·ty, estery fosforu, vazby na l·tky pektinovÈ). ZnaËnou Ë·st slouËenin fosforu vyuûÌvajÌ kvasinky bÏhem fermentace. Po jejich odum¯enÌ se slouËeniny fosforu vyluhujÌ do vÌna nazpÏt, nenÌ-li p¯Ìliö brzy odstranÏn kvasniËnÌ sediment. V†naöich vina¯sk˝ch oblastech se nach·zejÌ p˘dy bohatÈ na fosfor hlavnÏ na Znojemsku, Bzenecku, ve Velk˝ch éernosek·ch a†jejich okolÌ. Fosf·ty se nalÈzajÌ ve vÌnech v†rozmezÌ 60ñ1000 mg/l. ChlÛr ñ anionty chlÛru se vyskytujÌ ve vÌnech v†menöÌch mnoûstvÌch 20ñ400 mg/l a†jejich p¯Ìtomnost se d· prok·zat hlavnÏ u†vÌn poch·zejÌcÌch z†p˘d zasolen˝ch. Pro v˝ûivu rÈvy jsou nebezpeËnÈ slouËeniny chlorid sodn˝ a†chlorid ho¯eËnat˝. Jejich koncentrace v†p˘dnÌm roztoku nesmÌ p¯ekroËit 0,05 %. TÈmÏ¯ neökodn˝ je chlorid v·penat˝. P¯i hnojenÌ draselnou solÌ se jejÌm rozkladem dost·v· do p˘dy takÈ chlÛr. Protoûe je v†p˘dÏ velmi pohybliv˝, vyplavuje se sr·ûkami snadno. Do vÌna se ho proto dostane velmi m·lo. BÛr je pro v˝ûivu rÈvy velmi d˘leûit˝m mikroprvkem. Jeho mnoûstvÌ b˝v· omezenÈ v†tÏûk˝ch, v·penit˝ch p˘d·ch a†na p˘d·ch terasovit˝ch terÈnnÌch ˙prav. Ve vÌnech se nach·zÌ kyselina borit· v†mnoûstvÌ 10ñ120 mg/l, ale vÏtöina bÛru se vysr·ûÌ ve slouËenin·ch vinnÈho kamene a†tak z†vÌna odch·zÌ. Pro rÈvu m· znaËn˝ v˝znam p¯i procesech fotosyntÈzy a†p¯i transportu glycid˘. AktivnÏ se z˙ËastÚuje p¯i opylenÌ i†oplodnÏnÌ kvÏtenstvÌ. Kyselina k¯emiËit· se ve vÌnech vyskytuje v†mnoûstvÌ 30ñ70 mg/l. ZpevÚuje povrchov· pletiva org·n˘ vinnÈ rÈvy a†ze slupek bobulÌ se dost·v· do vÌna, kde se nach·zÌ v†biologicky aktivnÌ, asimilovatelnÈ formÏ. DostateËn˝ obsah k¯emÌku v†cÈvnÌch stÏn·ch je ochranou proti aterosklerÛze. VÌna se zv˝öen˝m obsahem k¯emÌku p˘sobÌ sedativnÏ, jako nap¯. r˘ûov· vÌna z†francouzskÈ oblasti IroulÈgy, leûÌcÌ u†hranic se äpanÏlskem. Zv˝öenÈ mnoûstvÌ k¯emÌku se nach·zÌ na p˘d·ch vznikl˝ch rozpadem ûivc˘ p¯i kaolinickÈm zvÏtr·v·nÌ za teplÈho klimatu v†neogÈnu. VÌno obsahuje vÏtöÌ poËet r˘zn˝ch kationt˘, jejichû mnoûstvÌ je znaËnÏ promÏnlivÈ. DraslÌk hraje velmi d˘leûitou roli v†ûivotnÌch dÏjÌch rÈvy. Jeho v˝znam je hlavnÏ

Mikulov


Dynamika koncentrace ûivin v listech rÈvy vinnÈ bÏhem vegetace 5,0 4,5 4,0

% v suöinÏ list˘

3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0

v†iontovÈm p˘sobenÌ a†ve velkÈ pohyblivosti. Jeho funkce jsou p¯ÌsnÏ specifickÈ a†rÈva ho nejvÌce p¯ijÌm· v†obdobÌ bujnÈho r˘stu aû do nasazenÌ bobulÌ. Mezi ostatnÌmi kationty m· draslÌk ve vÌnÏ dominantnÌ postavenÌ. VÌna ho obsahujÌ 160ñ2500 mg/l. Hodnoty mezi 600ñ1000 mg/l se posuzujÌ jako bÏûnÈ, p¯i vyööÌm obsahu jako vysokÈ. DraslÌk se aktivuje enzymem amyl·zou, obsaûen˝m ve slin·ch, a†pankreatickou öù·vou. Z˙ËastÚuje se funkce nervov˝ch bunÏk a†uplatÚuje se p¯i pravidelnÈ funkci srdeËnÌho svalu. Je pokl·d·n za prvek, kter˝ zpomaluje v˝voj sklerÛzy. V†moötu je hlavnÏ jako vinan draseln˝ a†tÈû jako sÌran drasen˝. B˝v· ve vyööÌm mnoûstvÌ v†Ëerven˝ch vÌnech a†v†nÏkter˝ch such˝ch vÌnech bÌl˝ch, hlavnÏ z†odr˘d Pinot blanc (BurgundskÈ bÌlÈ), Chardonnay a†ve vÌnech z†gruzÌnsk˝ch odr˘d Colicouri, Rkaciteli, Mcvane. DraslÌk zjemÚuje chuù vÌna. VÌna s†nÌzk˝m obsahem draslÌku chutnajÌ kysele a†trpce. V·pnÌk Ëerp· rÈva v†˙mÏrnÈm mnoûstvÌ na p˘d·ch s†jeho dobrou z·sobenostÌ a†tÏch je vÏtöinou v†naöich vina¯sk˝ch oblastech p¯evaha. P¯i jeho nadmÏrnÈm mnoûstvÌ v†p˘dÏ se m˘ûe vyskytovat u†rÈvy ûloutenka. Ve vÌnÏ je obsah v·pnÌku pomÏrnÏ konstantnÌ a†pohybuje se od 100 do 200 mg/l. V·pnÌk je nezbytn˝ p¯i v˝ûivÏ kostnÌch pletiv a†p˘sobÌ sedativnÏ na nervov˝ systÈm. Zlepöuje sr·ûlivost krve. NejvÌce ho obsahujÌ vÌna z†pavlovsk˝ch kopc˘, Str·ûnice, Blatnice a†z†MÏlnÌka. Ho¯ËÌk zast·v· nejv˝znamnÏjöÌ funkci jako souË·st chlorofylu. Jeho nedostatkem trpÌv· rÈva na p˘d·ch s†vysok˝m obsahem v·pna nebo na such˝ch p˘d·ch pÌsËit˝ch. Ve vÌnÏ b˝v· jeho obsah konstantnÌ 50ñ200 g/l. Pouze nÏkter· francouzsk· vÌna ho obsahujÌ vyööÌ mnoûstvÌ. V†naöich vÌnech jsou vyööÌ obsahy ho¯ËÌku hlavnÏ v†oblasti velkopavlovickÈ, zvl·ötÏ ve vÌnech Ëerven˝ch. Ho¯ËÌk je hlavnÏ p¯Ìtomen v†mozkov˝ch tk·nÌch a†jeho p¯Ìtomnost je d˘leûit· pro biologickou rovnov·hu. Zlepöuje fixaci v·pnÌku v†kostech, p˘sobÌ na roztahov·nÌ cÈv a†jeho nedostatek p¯ispÌv· k†v˝voji aterosklerÛzy i†srdeËnÌ arytmie. Zvyöuje sekreci ûluËe. éelezo se vyskytuje ve vÌnÏ v†mnoûstvÌ 4ñ10 g/l. Jeho vyööÌ mnoûstvÌ se odstraÚuje z†vÌna Ëi¯enÌm, aby nedoch·zelo k†z·kal˘m. NÏkter· Ëerven· vÌna ökolen· v†sudech Ñbarriqueì obsahujÌ ûeleza vÌce (Burgundsko, Bordeaux). Takov· vÌna slouûÌ k†lÈËbÏ anÈmie a†p¯i rekonvalescenci. U†n·s obsahujÌ vÌce ûeleza nÏkterÈ spraöe (BrnÏnsko, Znojemsko, LitomÏ¯icko) a†hlavnÏ ËediËe »eskÈho st¯edoho¯Ì.


KlimatickÈ pomÏry V†souËasnÈ dobÏ jsou v†ËeskÈm regionu nejvÏtöÌ plochy vinic na MÏlnicku. UveÔme proto v†ËÌseln˝ch p¯ehledech klimatickÈ pomÏry MÏlnicka za obdobÌ 1956ñ1989, tedy v†pr˘mÏrech za 34 let. Pr˘mÏrn· roËnÌ teplota vzduchu Na severnÌ hranici pÏstov·nÌ rÈvy by se mÏla pohybovat nad Na MÏlnicku byla v†uvedenÈm obdobÌ V†nejteplejöÌm roce 1989 V†nejchladnÏjöÌm roce 1978 Pr˘mÏrn· teplota vegetaËnÌho obdobÌ rÈvy Na severnÌ hranici pÏstov·nÌ rÈvy nem· klesnout pod Na MÏlnicku byla v†uvedenÈm obdobÌ V†nejteplejöÌm roce 1989 V†nejchladnÏjöÌm roce 1978 Pr˘mÏrn· suma aktivnÌch teplot za vegetaci Na severnÌ hranici nem· pro odr˘dy zrajÌcÌ p¯ed Chrupkou klesnout pod Na MÏlnicku byla za uvedenÈ obdobÌ V†nejteplejöÌm roce 1989 V†nejchladnÏjöÌm roce 1978 Pr˘mÏrn· teplota nejteplejöÌho mÏsÌce Na severnÌ hranici pÏstov·nÌ rÈvy musÌ b˝t alespoÚ Na MÏlnicku byla za uvedenÈ obdobÌ V†nejteplejöÌm roce 1989 V†nejchladnÏjöÌm roce 1978 Za 34 let klesla teplota nejteplejöÌho mÏsÌce pod 17 oC V†rozmezÌ 17ñ17,9 oC byla 18ñ18,9 oC 19ñ19,9 oC 20 oC a†v˝öe

2kr·t, tj. 10kr·t 6kr·t 12kr·t 4kr·t

Pr˘povÌdky 8,0 8,7 10,1 7,2

o

C C o C o C o

14,0 14,9 16,4 14,2

o

2 500 2 745 3 018 2 613

o

17,0 18,7 19,4 16,7

o

C C o C o C o

C C o C o C o

C C o C o C o

5,8 % 29,4 % 17,6 % 35,2 % 12,0 %

Vinohrad s·zet ñ ûÌzeÚ zah·nÏt Kdo chce slopat, musÌ kopat! Vinohrad dob¯e rodÌ, keÔ doÚho hospod·¯ Ëasto chodÌ! Vinice ñ bÌdnice, zahrada ñ n·hrada, louka si fouk·, jen to pole neprod·vej vole!


MÏsÌc Leden ⁄nor B¯ezen Duben KvÏten »erven »ervenec Srpen Z·¯Ì ÿÌjen Listopad Prosinec Pr˘mÏr

Pr˘mÏrn· teplota oC ñ2,00 ñ0,15 4,17 9,61 14,50 17,64 19,77 19,02 15,10 9,61 4,36 0,04

Pr˘mÏrnÈ sr·ûky mm 24,94 24,31 25,52 34,76 55,33 68,74 66,53 62,03 38,45 39,79 41,84 29,46

9,33

510,80

P¯i teplot·ch nejteplejöÌho mÏsÌce alespoÚ 19 oC se dosahuje velmi dobr· kvalita vÌna a†p¯i teplot·ch nad 19 oC je moûnÈ docilovat vÌna s†v˝bornou jakostÌ. Za uvedenÈ obdobÌ 34 let byla nejvyööÌ mÏsÌËnÌ teplota namÏ¯ena 25kr·t v†Ëervenci a†jen 9kr·t v†srpnu. Pro urychlenÌ v˝voje vegetace rÈvy je d˘leûitÈ, aby vyööÌ teploty p¯ich·zely vËas a†tak se urychlil r˘st bobulÌ, pokud je i†dostatek sr·ûek. Podle teplotnÌho obrazu MÏlnicka se d· poËÌtat s tÌm, ûe v pr˘bÏhu 15 let bude 5 roËnÌk˘ s†podpr˘mÏrnou jakostÌ vÌna, 3 roËnÌky dajÌ vÌna pr˘mÏrn·, 5 roËnÌk˘ bude v˝born˝ch a†2 roËnÌky vynikajÌcÌ. To znamen·, ûe 2/3 roËnÌk˘ bude p¯Ìzniv˝ch a†1/3 nep¯Ìzniv˝ch. D· se tu tedy podnikat ve vina¯stvÌ s†66% jistotou zÌsk·nÌ vÌna dobrÈho aû vynikajÌcÌho. »eskÈ vina¯skÈ oblasti pat¯Ì k†okrsk˘m tepl˝m, such˝m, s†mÌrnou zimou a†k†vl·hov˝m oblastem mÌrnÏ v˝suön˝m. MnohÈ z†nich leûÌ v†deöùovÈm stÌnu Kruön˝ch hor a†»eskÈho st¯edoho¯Ì. Na MÏlnicku jsou sr·ûky rozdÏleny hlavnÏ do mÏsÌc˘ kvÏtna, Ëervna, Ëervence a†srpna. Podzimy (z·¯Ì a†listopad) majÌ menöÌ mnoûstvÌ sr·ûek a†pomÏrnÏ suchÈ jsou mÏsÌce prosinec aû duben. V†obdobÌ 1960ñ1969 byly pr˘mÏrnÈ roËnÌ sr·ûky 1970ñ1979 1980ñ1989

526,16 mm 507,19 mm 547,67 mm

»eskÈ vina¯skÈ oblasti jsou typick˝mi vina¯sk˝mi oblastmi nejsevernÏjöÌho rozöÌ¯enÌ vinnÈ rÈvy ve st¯ednÌ EvropÏ a†jejich vÌna jsou toho neklamn˝m potvrzenÌm. I†zde je moûnÈ citovat slova Jana Nerudy, velkÈho znalce Ëesk˝ch vÌn: Öto vÌno m· sv˘j zvl·ötnÌ r·z, zprv trpkÈ, ale milÈ zasÖ KlimatickÈ pomÏry vina¯sk˝ch oblastÌ Moravy jsou nejp¯ÌznivÏjöÌ na moravsko-rakouskÈm pomezÌ, hlavnÏ ve dvou nejvÏtöÌch oblastech ñ velkopavlovickÈ a†mikulovskÈ. Velkopavlovick· oblast m· nejvÏtöÌ poËet vinic a†na älechtitelskÈ stanici vina¯skÈ ve Velk˝ch PavlovicÌch se vedou meteorologickÈ z·znamy od roku 1926. UveÔme nejd˘leûitÏjöÌ hodnoty z†tÏchto z·znam˘ v†souvislosti se skliznÏmi hrozn˘ na MoravÏ a†s†jakostÌ vÌna za dlouhou ¯adu vina¯sk˝ch roËnÌk˘. Pr˘mÏrnÈ hodnoty zÌskanÈ ze 72 let mÏ¯enÌ:


RoËnÌk

1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960

Ce lkov· Celkov· skliz. na MoravÏ t† 5 561 2 291 12 133 8 375 15 286 15 898 14 938 12 277 12 389 18 630 17 838 18 867

Hektar ov˝ Hektarov˝ v˝nos v†t† hr ozn˘ hrozn˘ 1,73 0,81 3,68 2,72 4,63 4,57 4,28 3,24 3,01 3,94 3,14 3,39

27 703

5,20

16 199

2,82

19 17 5 7 22 17 3 19 23 8 10

3,36 3,08 1,06 1,30 3,64 2,67 0,52 3,42 4,50 1,67 1,92

306 001 717 744 408 052 348 640 649 429 140

RoËnÌ sr·ûky v†mm 500 402 562 492 675 449 372 491 576 423 526 718 582 749 637 670 444 469 545 525 489 326 461 578 521 478 503 418 587 649 469 484 533 620 638

RoËnÌ pr˘mÏr.. pr˘mÏr tep. oC 10,21 9,47 9,63 8,30 9,88 9,22 9,67 8,56 11,01 9,39 9,24 9,92 9,68 9,67 7,05 7,80 8,03 9,28 8,91 9,20 10,04 8,98 9,46 9,89 10,30 10,66 9,08 10,07 8,30 8,60 8,17 9,79 9,31 9,68 9,40

Pr˘mÏrn· Sr·ûky teplota srpen + nejtep. mÏs. z·¯Ì v†mm ✹†19,61 62 ✹†20,75 90 ✹†22,20 130 20,48 ✹† 79 ✹†19,70 146 ✹†20,24 150 ✹†21,55 68 ✹†20,28 110 ✹†21,34 196 ✹†19,70 57 ✹†20,40 64 ✹†19,70 272 ✹†20,24 250 20,32 ✹† 84 ✹†18,15 128 ✹†18,60 101 19,45 ✹† 50 19,89 ✹† 74 20,91 ✹† 44 ✹†19,72 52 ✹†20,00 106 ✹†21,41 27 18,96 123 ✹†19,30 126 ✹†21,50 158 21,51 ✹† 58 21,71 ✹† 83 ✹†20,55 42 18,76 ✹† 80 ✹†19,44 247 ✹†19,89 67 ✹†20,19 128 ✹†19,79 118 ✹†20,03 44 18,61 ✹ 184

Kvalita vÌna

~~~ ~~ ~ ~~ ~ ~ ~~~ ~~ ~ ~~~~ ~~ ~ ~ ~~ ~ ~~~ ~~~~ ~~~ ~~ ~~~~ ~~~ ~~~~ ~~~ ~~~ ~~ ~~ ~ ~~~~ ~ ~ ~~ ❄ ~ ~~ ~~~~ ~~

Pranostika M·lo vody v lednu ñ hodnÏ vÌna v z·¯Ì Mokr˝ leden ñ pr·zdnÈ sudy Vincenc slunn˝, plnÌ sudy (22. ledna) B¯ezen ñ pospÏö s ¯ezem B¯ezen such˝, duben mokr˝, kvÏten vÏtrn˝ ñ pytle obilÌm a sudy vÌnem naplnÌ Duben hojn˝ vodou, ¯Ìjen vÌnem Duben mokr˝, studen˝ ñ sudy vÌnem naplnÌ éofie vÌna upije (15. kvÏtna) Na Urbana slunce ñ dobrÈ vÌno v sklence (25. kvÏtna) V m·ji vlhko, chladno ñ vÌna v sklence na dno Such˝ Ëerven plnÌ sudy vÌnem »erven mokr˝, studen˝ ñ vina¯ krËÌ rameny Co do Jana K¯titele (24. Ëervna) odkvete ñ to do Havla (16. ¯Ìjna) uzraje Je-li v srpnu chladno, b˝v· v sklepÏ hladno Co srpen neuva¯Ì, to neupeËe z·¯Ì Jak Vav¯inec (10. srpna) nava¯Ì, tak dobrÈ se uda¯Ì


Je-li o sv. BartolomÏji sluneËno, bude pÏkn˝ podzimek a dobrÈ vÌno (23. srpna) Na V·clava svatÈho, b˝v· vÌna novÈho (28. z·¯Ì) »Ìm d¯Ìve opad· z rÈvy listÌ, tÌm ˙rodnÏjöÌ bude rok p¯ÌötÌ Kdyû mr·z na Martina uhodÌ, narok dobrÈ vÌno se urodÌ (11. listopadu) JasnÈ V·noce ñ hojnost vÌna i ovoce

V ysvÏtlivky: Pr˘mÏrn· mÏsÌËnÌ teplota nejteplejöÌho mÏsÌce m· p¯ed hodnotou oC znaËku ✹, kdyû byla dosaûena v†Ëervenci, a†tutÈû znaËku za ËÌselnou hodnotou, kdyû byla dosaûena v†srpnu. ZnaËka †znamen· kvalitu slaböÌ, kvalitu pr˘mÏrnou, kvalitu velmi dobrou, †kvalitu vynikajÌcÌ, ❄ zimnÌ mrazy.

~~

~~~~

~

~~~

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

15 10 16 30 10 19 29 42 39 43 41 58 66 48 77 81 89 76 75 82 52 95 115 79 4 39 36 80 51 81 77 75 48 59 40 67 34 54

106 711 427 418 033 259 539 603 038 069 221 028 122 153 899 014 414 423 773 917 965 863 401 327 408 047 984 971 316 152 151 168 882 866 443 795 511 932

2,84 2,05 3,20 5,77 1,88 3,40 5,00 6,13 5,78 7,12 5,38 7,10 7,34 5,05 7,80 7,75 8,04 6,88 6,64 7,05 4,32 7,55 9,29 6,14 0,34 3,15 3,01 6,59 4,56 7,30 7,17 7,08 5,34 6,13 4,00 6,18 3,20 5,10

522 566 490 580 592 515 455 569 481 555 382 469 401 520 481 436 544 399 532 767 509 394 428 491 646 422 543 466 375 452 473 440 432 421 620 519 609 523

10,03 8,45 8,36 8,98 8,09 9,77 10,09 9,30 8,98 8,92 9,51 9,39 9,47 9,94 9,80 9,29 9,34 8,43 9,16 8,06 9,51 9,55 10,43 9,33 8,22 9,00 8,63 9,71 10,18 10,10 9,28 10,76 9,41 10,91 9,83 8,39 9,47 10,17

18,90 19,79 ✹†20,52 ✹†20,00 ✹†17,80 ✹†18,10 ✹†21,20 ✹†18,56 ✹†20,10 ✹†19,02 ✹†20,98 ✹†20,12 19,80 20,50 ✹†19,62 ✹†20,56 ✹†18,72 17,05 17,81 18,41 19,05 ✹†20,16 ✹†22,51 18,70 ✹†19,40 18,94 ✹†19,93 ✹†20,13 ✹†20,04 20,14 ✹†21,56 23,57 19,13 ✹†23,15 ✹†22,25 18,79 20,51 19,78

✹† ✹†

✹† ✹†

✹† ✹† ✹† ✹† ✹† ✹†

✹† ✹† ✹† ✹† ✹† ✹†

38 57 136 98 106 95 113 204 59 112 66 66 85 43 100 97 97 59 86 75 99 60 66 96 153 102 68 105 80 67 54 99 109 106 202 113 41 171

~~~ ~~ ~~~~ ~~~~ ~ ~~ ~~~ ~ ~~~~ ~~ ~~~~ ~ ~~~~ ~~ ~~ ~ ~ ~~ ~~~~ ~ ~~ ~~ ~~~~ ~ ~~ ❄ ~~~ ~~ ~~~~ ~~ ~~~~ ~~~~ ~~~~ ~~~~ ~~ ~~❄ ~ ~~~~ ~~


I†kdyû nenÌ pr˘mÏrn· mÏsÌËnÌ teplota nejteplejöÌho mÏsÌce dostateËnÏ spolehliv˝m ukazatelem oËek·vanÈ kvality vÌna, m˘ûe d·t urËit˝ n·hled na v˝voj letnÌho poËasÌ v†jednotliv˝ch roËnÌcÌch. Za obdobÌ 73 let (1929ñ1998) byl ve Velk˝ch PavlovicÌch 46kr·t nejteplejöÌm mÏsÌcem Ëervenec a†27kr·t srpen. Sr·ûkovÈ pomÏry v†srpnu a†z·¯Ì, kdy postupuje zr·nÌ hrozn˘ intenzivnÏji, ukazujÌ na optim·lnÏjöÌ pr˘bÏh zr·nÌ p¯i niûöÌch sr·ûk·ch. Do 110 mm sr·ûek bylo v†tÏchto dvou mÏsÌcÌch 71 % roËnÌk˘ a†nad 110 mm sr·ûek bylo 29 % roËnÌk˘. Pr˘mÏrn· mÏsÌËnÌ teplota nejteplejöÌho mÏsÌce se pohybovala v†n·sledujÌcÌch rozmezÌch:† 18ñ18,9 oC 19ñ19,9 oC 20ñ20,9 oC 21ñ21,9 oC 22 oC a†v˝öe

15 20 24 8 5

roËnÌk˘, roËnÌk˘, roËnÌk˘, roËnÌk˘, roËnÌk˘,

tj. tj. tj. tj. tj.

22,2 % 26,5 % 33,3 %† 11,0 %† 7,0 %

nad 19 oC nad 20 oC

77,8 % roËnÌk˘ 51,3 % roËnÌk˘

Podle toho bude kvalita vÌna v†78 % roËnÌk˘ dobr·, velmi dobr·, v˝born· a†vynikajÌcÌ. Riziko horöÌ kvality je na JiûnÌ MoravÏ asi 22%, zatÌmco v†»ech·ch asi 33%. JeötÏ si povöimnÏme mnoûstvÌ sklizen˝ch hrozn˘ v†prostoru moravsk˝ch vina¯sk˝ch oblastÌ v†r˘zn˝ch etap·ch jejich v˝voje. Na pravoko¯enn˝ch vinicÌch Moravy se v†minulÈm stoletÌ sklÌzelo podle ˙daj˘ statistik v†rakousko-uherskÈ monarchii: ObdobÌ let

Celkov· sklizeÚ † na MoravÏ v†t

1841ñ50 1851ñ60 1875ñ79 1880ñ84 1885ñ89 1890ñ94 Pr˘mÏr Pr˘mÏr Pr˘mÏr Pr˘mÏr

za za za za

40 20 21 30

let let let let

v†obdobÌ v†obdobÌ v†obdobÌ v†obdobÌ

1841ñ1894† 1920ñ1937† 1946ñ1968† 1969ñ1998†

Hektarov˝ v˝nos v†t

36 42 39 21 32 30

072 705 434 624 828 560

2,10 2,57 2,55 1,78 2,71 2,47

35 12 17 60

250 685 254 291

2,35 3,21 3,16 5,95

Pravoko¯ennÈ moravskÈ vinice proch·zely poË·tkem minulÈho stoletÌ obdobÌm ˙padku, teprve ve druhÈ polovinÏ†stoletÌ jim byla vÏnov·na vÏtöÌ pÈËe. Koncem stoletÌ se objevilo prvnÌ napadenÌ rÈvokazem a†pak n·sledoval ˙padek. V†obdobÌ prvnÌ republiky probÌhala prvnÌ rekonstrukce moravsk˝ch vinic sazenicemi rÈvy ötÏpovan˝mi na odolnÈ podnoûe. Plochy vinic se znaËnÏ snÌûily a†tak klesla celkov· produkce hrozn˘ na MoravÏ na mÈnÏ neû polovinu b˝valÈ produkce. HektarovÈ v˝nosy byly na ötÏpovan˝ch vinicÌch ponÏkud vyööÌ. Neust·le vöak z˘st·val hust˝ spon vinic†a†vedenÌ rÈvy na hlavu. V†pov·leËnÈm obdobÌ probÌhala p¯emÏna zemÏdÏlsk˝ch podnik˘ na velkov˝robu a†bylo nutnÈ vinice znovu rekonstruovat. Druh· rekonstrukce zamÏ¯en· na v˝sadby vinic v†öirokÈm sponu a†s†vysok˝m ve-


denÌm rÈvy byla z†velkÈ Ë·sti dokonËena v†roce 1968. Plocha vinic se postupnÏ zvyöovala a†mÌrnÏ se zv˝öila i†celkov· sklizeÚ hrozn˘ z†moravsk˝ch vinic. HektarovÈ v˝nosy z˘staly na p¯ebudov·van˝ch vinicÌch stejnÏ vysokÈ jako v†p¯edchozÌ etapÏ v˝voje. Teprve po ˙plnÈm dokonËenÌ rekonstrukce se vlivem zv˝öenÈho hnojenÌ vinic, pouûÌv·nÌm dlouhÈho ¯ezu na taûnÏ a†zv˝öenÌm biologickÈ hodnoty rÈvovÈho materi·lu selekcÌ dos·hlo tÈmÏ¯ zdvojn·sobenÌ skliznÌ. P¯i svÏdomitÈ pÈËi o†vinice podle modernÌch z·sad agrotechniky nemusÌ b˝t souËasn· v˝öe skliznÌ na ˙kor jakosti vÌna. Pohybuje se kolem 40 hl vÌna z†hektaru vinice, coû je pr·vÏ tolik, kolik je povoleno v†nÏkter˝ch v˝znaËn˝ch francouzsk˝ch vina¯sk˝ch oblastech. Jen s†tÌm rozdÌlem, ûe produkce a†sklizeÚ hrozn˘ nejsou ani zdaleka tak cÌlevÏdomÏ podchyceny a†zorganizov·ny pro urËit˝ typ oblastnÌho vÌna.

»esk˝ i†moravsk˝ prostor majÌ ty nejlepöÌ p¯edpoklady k†tomu, aby sv˝m poloûenÌm p¯i severnÌ hranici rozöÌ¯enÌ rÈvy produkovaly vysoce zajÌmav·, aromatick˝mi i ko¯enn˝mi l·tkami bohat· a†po zdravotnÌ str·nce nesmÌrnÏ cenn· p˘vodnÌ vÌna. Jenom se musÌme nauËit pÏstovat rÈvu s d˘razem na zvl·ötnÌ kvality naöich hrozn˘. Hrozny nechat ve

VinohradnÌci, vina¯i, lidÈ kolem vinic a†vÌna Samotn· podstata n·rok˘ vinnÈ rÈvy na polohovÈ, p˘dnÌ a†mikroklimatickÈ podmÌnky, zn·soben· poloûenÌm naöich vinic p¯i severnÌ hranici rozöÌ¯enÌ vinnÈ rÈvy, omezovala zakl·d·nÌ vinic jen na p¯ÌsnÏ vybÌranÈ svaûitÈ pozemky ñ kdysi vöeobecnÏ naz˝vanÈ ÑviniËnÌmi horamiì. VÏtöinou se p˘vodnÏ jedalo o†are·ly pustÈ, pastviny nebo extenzivnÏ obdÏl·vanÈ Ë·sti kr·lovskÈ, cÌrkevnÌ nebo ölechtickÈ Ëi mÏstskÈ p˘dy. Vöichni jejÌ drûitelÈ vidÏli v†zakl·d·nÌ vinic moûnost zÌsk·nÌ zemnÌho pachtu nebo des·tku z†tak intenzivnÌ plodiny, jakou je vinn· rÈva, a†proto zakl·d·nÌ vinic podporovali nebo je v†urËit˝ch ˙dobÌch sami zakl·dali a†rozdÏlovali zaloûenÈ Ñmladinyì mezi z·jemce. Jak pro majitele p˘dy, tak nakonec i†pro n·jemce vinic bylo v˝hodnÈ seskupenÌ mal˝ch vinic do urËitÈ lokality tak, aby se majitel˘m p˘dy lÈpe vykon·val dohled nad ¯·dn˝m obdÏl·nÌm vinic a†snadno se odebÌral des·tek hned pod vinicemi p¯i sklizni hrozn˘. Pro vinohradnÌky bylo takovÈ seskupenÌ vinic v˝hodnÈ vzhledem k†jejich ochranÏ p¯ed zvÏ¯Ì i†p¯ed kr·deûÌ hrozn˘. SeskupenÌ vinic vyvolalo pot¯ebu sdruûit majitele vinic na pronajatÈ p˘dÏ a†d·t vöem jejich Ëinnostem, kterÈ se t˝kajÌ vinic, urËit˝ ¯·d. Vznikala tak horensk· pr·va na MoravÏ, kde se jich dochovalo 223 a†jejichû soupis sestavil J. Poöv·¯. TakÈ v†»ech·ch vznikaly od nejstaröÌch dob podobnÈ soupisy pr·v a†povinnostÌ vöech, kte¯Ì se ñ aù jiû v†postavenÌ n·kladnÌk˘ hor viniËnÌch, vina¯˘, perkmistr˘ nebo Ëel·dky viniËnÌ ñ z˙ËastÚovali obdÏl·v·nÌ vinic. TakovÈ soupisy se v†»ech·ch vÏtöinou naz˝valy ÑartykulovÈ viniËnÌì a†b˝valy zapisov·ny do Ñregister perkmejstrsk˝chì. Obsahem horensk˝ch pr·v nebo artykul˘ b˝valy povinnosti v·ûÌcÌ se k†jednotliv˝m viniËnÌm pracÌm, k†pracovnÌ dobÏ, k†plat˘m za pr·ce, k†omezenÌ vodnÌ eroze a†k†platb·m des·tk˘. Pak tam b˝vajÌ uvedeny p¯edpisy o†pr·vu a†tresty za p¯ekroËenÌ povinnostÌ a†z·kaz˘. D˘leûit˝m dokladem o†majetkovÈm pomÏru k†vinici byly perkmistrovskÈ knihy gruntovnÌ. Kaûd˝, kdo vinici vlastnil, ji musel d·t zapsat do gruntovnÌ knihy a†kaûdoroËnÏ se musel dostavit v†urËit˝, mÏstskou radou nebo ölechtou stanoven˝ den ke kontrole z·pisu a†pokud to byl mÏöùan, kter˝ svÏ¯il obdÏl·v·nÌ vinice svÈmu vina¯i, musel p¯ivÈst vina¯e s†sebou a†za kontrolu i†z·pis vina¯e se vÏtöinou vybÌral poplatek. P¯i kaûdoroËnÌm ÑsneöenÌì vlastnÌk˘ vinic se Ëetlo celÈ nebo Ë·st horenskÈho pr·va tak, aby jeho znalost byla vöem bÏûn·. SpoleËnÏ se kaûdoroËnÏ p¯ed skliznÌ hrozn˘ Ñzar·ûela horaì a†nikdo do nÌ nesmÏl, jen p¯ÌseûnÌ hlÌdaËi Ñhota¯iì, kterÈ kontroloval perkmistr nebo tam, kde bylo vÌce hor, pomocnÌk perkmistra, jemuû byl dozor nad horou svÏ¯en ñ Ñhorn˝ì. Teprve aû k†tomu dala mÏstsk· nebo obecnÌ rada Ëi ölechta pokyn, zaËÌnali vöichni ve stejnou dobu se skliznÌ hrozn˘. Kaûd˝ sice pÏstoval rÈvu a†p¯ipravoval vÌno s·m, ale souËasnÏ ho v·zala i†pevn· organizace s†ostatnÌmi.


K†urËitÈmu rozvolnÏnÌ tÏchto svazk˘ doölo aû za vl·dy Josefa II., kter˝ zruöil mÌstnÌ horensk· pr·va a†vydal viniËnÌ ¯·d pro Moravu. UrËitou dobu se jeötÏ vina¯i cÌtili p¯Ìsluöni k†mÌstnÌmu vina¯skÈmu cechu, ale kdyû byly i†cechy roku 1851 zruöeny, rozpadla se vina¯sk· pospolitost zcela. Vznikaly pak mÌstnÌ vina¯skÈ spolky, ale jejich Ëinnost byla jen m·lokde cÌlevÏdom·. ⁄padek vina¯stvÌ se stupÚoval a†dovozy cizÌch vÌn negativnÏ ovlivÚovaly ekonomickÈ z·klady tohoto labilnÌho zemÏdÏlskÈho odvÏtvÌ. Teprve v†obdobÌ prvnÌ republiky vznikl Svaz Ëeskoslovensk˝ch vina¯˘ a†ve t¯ic·t˝ch lÈtech bylo zaloûeno mnoho vina¯sk˝ch druûstev po celÈ MoravÏ. Vina¯i se cÌtili vyd·ni vöanc obchodnÌk˘m a†importÈr˘m levn˝ch vÌn. Zjistili, ûe spojenÌ drobn˝ch pÏstitel˘ do vina¯sk˝ch druûstev majitel˘ a†spoleËn· p¯Ìprava vÌn zlepöuje jejich jakost a†prodejnost. M·lokter˝ jednotlivec byl schopen v†primitivnÏ za¯Ìzen˝ch sklepech p¯ipravit vÌno k†nal·hvov·nÌ. VÌno p¯estalo b˝t zemÏdÏlsk˝m produktem a†ËÌm d·le tÌm vÌce se st·valo obchodnÌm zboûÌm, kterÈ pot¯ebovalo n·leûitou adjustaci, reklamu a†obchodnÌ spojenÌ. »innost vina¯sk˝ch druûstev byla v†pades·t˝ch lÈtech zastavena, druûstva p¯evedena do n·rodnÌch podnik˘ a†tak byl d·n z·klad vina¯skÈ velkov˝robÏ. Ta naöla svÈho partnera ve velkov˝robnÌch podmÌnk·ch produkce hrozn˘ na velk˝ch celcÌch zemÏdÏlsk˝ch druûstev i†st·tnÌch statk˘ minulÈ Èry. Jejich ËinnostÌ doölo ke znaËnÈmu rozöÌ¯enÌ t¯Ì nejproduktivnÏjöÌch odr˘d rÈvy na MoravÏ: Ryzlinku vlaöskÈho, VeltlÌnskÈho zelenÈho a†M¸ller-Thurgau, kterÈ opanovaly polovinu plochy naöich vinic. DalöÌ Ëtvrtinu zabÌrajÌ odr˘dy pro v˝robu Ëerven˝ch vÌn a†poslednÌ Ë·st nÏkterÈ odr˘dy pro v˝robu vysoce jakostnÌch vÌn v†nejlepöÌch viniËnÌch poloh·ch a†nÏkter· novoölechtÏnÌ. LidÈ uzp˘sobili odr˘dovou n·plÚ moravsk˝ch vinic p¯ev·ûnÏ pro v˝robu r˘zn˝ch zn·mkov˝ch vÌn doplÚovan˝ch urËit˝m podÌlem vÌn z†dovozu, neboù produkce naöich vÌn kryje jen z†poloviny dom·cÌ spot¯ebu vÌna. Spojov·nÌm zahraniËnÌch vÌn s†naöimi deklasujeme do znaËnÈ mÌry dom·cÌ produkci na v˝robky vÌn stolnÌho typu a†takov˝ch vÌn je po celÈm svÏtÏ nadv˝roba, jsou levn· a†tÏûko prodejn·. ZaËÌn· se r˝sovat pot¯eba dalöÌ rekonstrukce naöich vinic nejen na odr˘dy pro p¯Ìpravu nejjakostnÏjöÌch vÌn, ale souËasnÏ i†na rekonstrukci zamÏ¯enou na vÌna typick· pro urËitÈ oblasti »ech i†Moravy. JedinÏ zvyöov·nÌm autentiËnosti naöich vÌn v†okruhu vysoce kvalitnÌch vÌn s†urËit˝m a†kontrolovan˝m p˘vodem, hlavnÏ v†kategorii vÌn s†p¯Ìvlastkem, m˘ûe zlepöit a†do budoucna udrûet prosperitu naöeho vina¯stvÌ.

vinici d˘kladnÏ vyzr·t, sklÌzet je podle odr˘d a†hlavnÏ podle poloh oddÏlenÏ a†oddÏlenÏ p¯ipravovat partie vÌn s†p¯Ìvlastkem. Zapomenout na kvantitnÌ zp˘soby zpracov·nÌ hrozn˘, p¯in·öejÌcÌ vÌna nezajÌmav·, jak· m˘ûeme dov·ûet za levn˝ penÌz v†nadbytku. NaöÌm cÌlem musÌ b˝t origin·lnÌ produkce, neboù jedinÏ ta si najde mÌsto na svÏtovÈm trhu s†vÌnem. K†tomu, abychom mohli takovÈ cÌle uskuteËÚovat, je nutnÈ novelizovat n·ö vina¯sk˝ z·kon, d·t velkou st·tnÌ podporu rozvoji st¯ednÌch vina¯sk˝ch podnik˘, kterÈ u†n·s v†minulÈm reûimu zcela zanikly a†kterÈ jsou ve vöech vina¯sk˝ch zemÌch ko¯enÌm vina¯skÈ produkce. VÏtöinou p¯ipravujÌ a†d·vajÌ na trh asi jednu Ëtvrtinu z†celkovÈ produkce vÌna. Drobn˝m pÏstitel˘m by mÏla b˝t d·na moûnost znovu se sdruûit do vina¯sk˝ch druûstev a†produkovat dalöÌ Ëtvrtinu naöich dom·cÌch vÌn. Polovinu naöÌ†produkce a†oddÏlenÏ vÌna z†importu, kter· zabÌrajÌ vÌce neû polovinu naöÌ spot¯eby vÌna, je nutnÈ p¯enechat velk˝m akciov˝m spoleËnostem, kterÈ plnÌ†hlavnÏ reg·ly supermarket˘. ZatÌm je†naöe vina¯stvÌ na vstup do EvropskÈ unie a na tvrdou konkurenci naprosto nep¯ipravenÈ a†naöe exekutiva je v˘Ëi smysluplnÏ zamÏ¯enÈ podpo¯e tohoto v˝robnÌho odvÏtvÌ a†zvl·ötÏ st¯ednÌch vina¯sk˝ch podnik˘ hluch·.

Krajiny кeskch a moravskch vinic, jejich vлna a lidх

Recommend Documents