KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt

KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Eva Štrombachová Studijní program: Ekonomika a management Obor: Cestovní ruch Název práce: Kraj Blanických rytířů - regionální produkt Cíl práce: Charakteristika značky „KrajBlanických rytířů regionální produkt“. Na základě průzkumu zjistit povědomí veřejnosti o značce „Kraj Blanických rytířů regionální

produkt“.

Po

vyhodnocení

marketingového

průzkumu

navrhnout

odpovídající způsob propagace a prezentace značky.

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne …………. ...................................................... Podpis

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. za odbornou pomoc při vedení práce a za čas, který mi věnovala. Velké děkuji patří také Mgr. Kateřině Červenkové, která mi poskytla důležité informace ke zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří nelitovali svého času a byli ochotni se podělit s osobními názory a postoji. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině za pevné nervy a podporu při psaní této práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt Bakalářská práce

Autor: Eva Štrombachová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2013

Copyright © 2013 Eva Štrombachová

Abstrakt ŠTROMBACHOVÁ, Eva: KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 69 stran.

Teoretická část této práce se bude zabývat regionální značkou, která charakterizuje výrobky Kraje blanických rytířů. Nejprve zde tedy budu charakterizovat samotný mikroregion – Kraj blanických rytířů a poté co je to regionální produkt. Dále se budu v teoretické část informovat o fondech, ze kterých je tato Regionální značka financována, a ČSOP Vlašim, který spravuje tuto regionální značku. V praktické části provedu marketingový průzkum informovanosti o existenci regionální značky. Tento průzkum budu dělat pomocí dotazníkového šetření, které vyhodnotím. Dle výsledků dotazníků navrhnu propagaci místních produktů. Výsledek i s návrhem prezentace a propagace dám Českému svazu ochránců přírody Vlašim, neboť se touto značkou zabývají. Klíčová slova: Regionální produkt. Kraj blanických rytířů. Město Vlašim. Dotazníkové šetření. Propagace.

7

Abstract ŠTROMBACHOVÁ, Eva: The Blaník Knights County – Regional producsts. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. School of Tourism. Leader of work RNDr. Eva Janoušková, Ph. D. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. 69 pages.

The theoretical part of this paper will deal with regional brand which characterizes products of the Blaník Knights County. Firstly, I will be describing the microregion itself - The Blanik Knights County, and then the meaning of „Regional product“. Further, in the theoretical part of the paper I will be finding out about the funds from which the regional brand is financed and ČSOP Vlašim, which administers this regional brand. In the practical part of the paper I will do a market research regarding awareness of the existence of regional brands. This survey will be done in the form of a questionnaire, which I will then evaluate. According to the questionnaire results I will suggest the suitable marketing of local products. I will present the final proposal to the Czech Union for Nature Conservation Vlašim, as they deal with this label. Keywords: Regional Product. The Blaník Knights County. City Vlašim. Survey. Marketing.

8

Předmluva Téma bakalářské práce KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt jsem si vybrala, protože pocházím z tohoto kraje. Svou semestrální praxi jsem strávila v Podblanickém infocentru ve Vlašimi, kde jsem sbírala cenné rady a informace. Cílem práce bylo charakterizovat značku „KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt a na základě dotazníkového průzkumu zjistit povědomí veřejnosti o této značce. Po jeho vyhodnocení navrhnout odpovídající způsob propagace a prezentace značky. Výzkum probíhal od února do března roku 2013. Ke zpracování práce jsem využila veškerých dostupných zdrojů. Vycházela jsem z dosažitelné literatury, webových stránek i informací od pracovníků Českého svazu ochránců přírody a Podblanického infocentra.

9

Obsah Abstrakt ........................................................................................................................... 7 Seznam ilustrací ............................................................................................................ 12 Seznam zkratek a symbolů........................................................................................... 13 Úvod ............................................................................................................................... 14 1 Kraj blanických rytířů .............................................................................................. 15 1.1 Charakteristika Kraje blanických rytířů ................................................................ 17 1.2 Historie Podblanicka ............................................................................................. 18 1.3 Chráněná krajinná oblast Blaník ........................................................................... 20 1.4 Pěší stezky a cyklistika v Kraji blanických rytířů ................................................. 20 1.4.1 Cyklostezky .................................................................................................... 21 1.4.2 Pěší trasy s naučnými stezkami ...................................................................... 21 1.5 Památky na Podblanicku. ...................................................................................... 22 1.6 Ubytovací a stravovací služby............................................................................... 25 2 KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt ............................................ 27 2.1 Asociace regionálních značek ............................................................................... 27 2.2 Historie značení ..................................................................................................... 28 2.3 KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt ........................................... 28 2.3.1 Historie ........................................................................................................... 28 2.3.2 Český svaz ochránců přírody ......................................................................... 29 2.3.3 Podání přihlášek ............................................................................................. 29 2.3.4 Kritéria certifikace ......................................................................................... 30 2.3.5 Certifikační komise ........................................................................................ 31 2.3.6 Způsoby značení ............................................................................................. 31 2.3.7 Výrobky se značkou KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt .. 32 3 Dotazníkové šetření.................................................................................................... 37 3.1 Jste muž nebo žena? .............................................................................................. 38 10

3.2 Vaše věková skupina? ........................................................................................... 39 3.3 Navštívili jste již Kraj blanických rytířů? ............................................................. 40 3.4 Z jaké jste vzdálenosti?. ........................................................................................ 41 3.5 Co si představujete, když se řekne „Regionální produkt“? ................................... 42 3.6 Kupujete nějaké regionální (místní) výrobky? ...................................................... 43 3.7 Pokud jste odpověděli ANO, z jakého důvodu je kupujete? ................................. 44 3.8 Pokud jste odpověděli ANO, kde kupujete tyto výrobky?. ................................... 45 3.9 Pokud jste odpověděli NE, proč je nekupuje?....................................................... 46 3.10 Znáte Regionální značku KBR regionální produkt? ........................................... 47 3.11 Pokud jste zaškrtli ANO, odkud KBR regionální produkt znáte?....................... 48 3.12 Jaké výrobky Vám přijdou pro Kraj blanických rytířů typické?. ........................ 49 3.13 Celkové zhodnocení průzkumu ........................................................................... 50 3.13.1 SWOT analýza ............................................................................................. 52 4 Návrh propagace KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt ............. 54 5 Závěr ........................................................................................................................... 57 Seznam literatury .......................................................................................................... 58 Seznam příloh ................................................................................................................ 62

11

Seznam ilustrací Obrázek č. 1: Kraj blanických rytířů

Graf č. 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví Graf č. 2: Rozdělení respondentů podle věku Graf č. 3: Návštěvnost Kraje blanických rytířů Graf č. 4: Vzdálenost od Kraje blanických rytířů Graf č. 5: Nákup regionálních (místních) produktů Graf č. 6: Znalost KRAJE BLANICKÝCH RYTÍŘŮ Graf č. 7: Typický výrobek Kraje blanických rytířů

Tabulka č. 1: Regionální produkt Tabulka č. 2: Proč kupujete regionální výrobky Tabulka č. 3: Kde nakupujete regionální výrobky Tabulka č. 4: Proč nekupujete místní výrobky Tabulka č. 5: Časté odpovědi na otázku, odkud znáte KBR regionální produkt

12

Seznam zkratek a symbolů Apod. – a podobně ARZ – asociace regionálních značek Cca – cirka, zhruba ČSOP – Český svaz ochránců přírody ha – hektar CHKO – chráněná krajinná oblast Ing. – inženýr KBR – Kraj blanických rytířů Kč – Korun českých km – kilometr m. n. m. – metrů nad mořem MAS – místní akční skupina Mgr. – magistr, magistra např. - Například NPP – Národní přírodní park NPR – Národní přírodní rezervace Ph.D. – doktor PR – Přírodní rezervace RNDr. – doktor přírodních věd s. – strana SROP – společný regionální operační program TUCR – trvale udržitelný cestovní ruch

13

Úvod Téma mé bakalářské práce, KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, jsem si vybrala, protože tento kraj je mi velice blízký a nachází se nedaleko mého bydliště. Tento mytický kraj je zároveň Chráněnou krajinnou oblastí. Téma potencionálního rozvoje regionu bylo již zpracováno. Já bych se velice ráda zabývala jeho novou regionální značkou. Svou bakalářkou práci započnu stručným vysvětlením, kde se nachází Kraj blanických rytířů. Myslím si, že tento název kraj vystihuje, neboť poukazuje na Velký Blaník, který je opředen pověstmi. Také upozorním na důležitou činnost správy CHKO Blaník a přírodní památky, které spravuje. Dále se v teoretické části budu zabývat pojmem „Regionální produkt“. Rozeberu, co toto logo označuje. Ve stručnosti bych ráda popsala, jaké oblasti tuto regionální značku mohou používat. Popíši organizaci Český svaz ochránců přírody Vlašim, která má pod patronátem značku KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Podrobněji se budu věnovat značce KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. U této značky bych chtěla popsat, které výrobky ji mohou využívat, a co to pro tyto podnikatele znamená. Největší důraz v mé bakalářské práci bude kladen na praktickou část. V této části se budu zabývat marketingovým průzkumem, jaké mají návštěvníci povědomí o Kraji blanických rytířů a jeho regionálních produktech. Analýzu uskutečním pomocí dotazníkového šetření. Dotazník bude umístěn na internetu a několik kopií dám do infocentra ve Vlašimi. Po dokončení analýzy provedu její vyhodnocení. Výsledky zpracuji do přehledných grafů a doplním krátkými komentáři, pokud půjde o uzavřené otázky. Analýzu otevřených otázek vypracuji do speciálních tabulek. Po vyhodnocení dotazníku se pokusím navrhnout odpovídající propagaci, aby se tato regionální značka dostala do povědomí nejen místních obyvatel, ale také turistů, kteří sem zavítají.

14

1 Kraj blanických rytířů Kraj blanických rytířů je oficiální název až od roku 2005, do tohoto roku se užíval název – Podblanicko. Hlavním důvodem, proč byl tento kraj přejmenován je jeho propagace, a to hlavně způsobem šetrného cestovního ruchu, který je přátelský k přírodě a obyvatelům, kteří zde žijí. Tato oblast postrádala jakoukoliv propagaci cestovního ruchu, a proto bylo velice důležité vytvořit nové produkty v oboru turistiky, kterými bylo například připojení regionu do projektu GREENWAYS Praha – Vídeň se stezkou dědictví, do níž patří nejkrásnější zámecké parky a mnoho dalších zajímavostí. [1] Propagace tohoto mikroregionu využila architektonický a přírodní potenciál, který spojila se známou legendou o rytířích, kteří spí v hoře Blaník. [1] Projektem Kraj blanických rytířů navazuje ČSOP Vlašim na svou dosavadní aktivitu, která se zabývala rozvojem tohoto regionu a ochrany jeho životního prostředí. Akci předcházely dva investiční projekty, které byly realizované v rámci rozvoje cestovního ruchu ve Vlašimi a jeho okolí, podporované ze SROP, jejichž propagace byla rovněž součástí předložené akce. Realizace projektu byla zahájena v říjnu roku 2005. K jejímu ukončení došlo o dva roky později v červenci roku 2007. [1]

1.1 Charakteristika Kraje blanických rytířů Kraj blanických rytířů, dříve známý jako Podblanicko, se nachází ve Středočeském kraji v Benešovském okrese, který je situován jihovýchodně od hlavního města Prahy a je součástí Vlašimské pahorkatiny. (Petráň J. a kol, 1985, str. 7-10) Toto území se rozkládá mezi dálnicí D1, která ohraničuje východní část lokality, a dále mezi Měchnovem, Střechovem, Souticemi a Hulicemi. Od Vyšetic ve směru na Jankov probíhá západní hranic a severní hranice prochází Struhařovem, Teplýšovicemi až po Měchnov, kde se propojuje s východní hranicí. Jižní hranice je tvořena Benešovem a Vyšeticemi. (Frič a kolektiv, 1990, str. 7)

15

Obrázek č. 1: Kraj blanických rytířů [15]

Podblanicko je velice známé svou bohatou minulostí a nádhernými přírodními krásami. Ve středu tohoto mikroregionu se tyčí zalesněné vrcholky dvou známých kopců – Malý a Velký Blaník. Na Velkém Blaníku, kde se nachází „Blanická rozhledna“, se můžeme rozhlédnout po krajině Kraje blanických rytířů. Rozhledna byla postavena na místě bývalého hradiště, které je datováno do 5. století před naším letopočtem. S vysokou pravděpodobností bychom zde v minulosti narazili na středověký hrad, o kterém se můžeme dočíst v historických pramenech. Pozůstatky tohoto hradu nejsou dochovány, a proto je jeho minulost zahalena rouškou tajemna. [16] K Podblanicku (Kraji blanických rytířů) patří mnoho městeček, vesnic a samot. Tato stavení si zachovala původní ráz, který je typický pro střední Čechy. Mozaika této krajiny je doplněna řekou Blanicí a mnoha potoky, rybníky a rybníčky, lesy, remízky, poli a loukami. Na tuto malebnou krajinu má také vliv i mnoho drobných sakrálních objektů, kapliček, křížků či zvoniček, které jsou rozmístěny po celém regionu. [16]

16

Krajina je dotvářena velkým množstvím důležitých přírodních lokalit. Vzhledem k výskytu mnoha vzácných rostlin a živočichů zde byla zřízena Chráněná krajinná oblast Blaník, ke které patří 3 přírodní parky a 17 zvláště chráněných území. V tomto kraji je možné vidět 159 památných stromů. Pro turisty je zde připraveno několik cyklostezek a naučných tras, které pomohou návštěvníkům ocenit romantiku a půvab tohoto kraje. [16] Hlavním centrem Kraje blanických rytířů je město Vlašim, které bylo založeno během první poloviny 14. století pány z Vlašimi. Na ostrohu nad řekou Blanicí byl zbudován středověký hrad, kolem kterého se během celého století postupně rozvíjelo poddanské městečko. [16]

1.2 Historie Podblanicka Historie toho regionu je velice rozmanitá. Počátek osídlení sahá pravděpodobně již do středověku. Během 12. století zde vznikala sídelní síť, na jejímž rozvoji měl nedocenitelnou zásluhu ženský premonstrátský klášter, který se nacházel v Louňovicích pod Blaníkem. Nejdůležitějším dokladem této hluboké historie jsou dodnes zachované románské kostely v Načeradci, Kondraci a rotundy v Pravoníně a Libouni. Také se v tomto regionu stavěla šlechtická sídla, nejvýznamnějším budovatelským rodem byli páni z Vlašimi (například Jan Očko z Vlašimi). [16] Vzhledem k nepříznivým přírodním podmínkám bylo Podblanicko osídleno až poměrně pozdě. Podnebí se zlepšilo až během 11. a 12. století, kdy pravděpodobně došlo spolu s přeměnami

v

zemědělské

výrobě

k

specifickému

rozmachu

středověkého

hospodářství. (Frič, 1990, str. 32) Průzkumy dokázali, že Blaník byl osídlen již v době železné, zhruba před 400 lety. Při archeologických vykopávkách zde byly nalezeny půdorysy obytných budov či střepy rozbitých nádob. (Pouzar, 1996, str. 8) Na hoře Velký Blaník se nacházelo keltské halštatsko-laténské hradiště, které se datuje před počátek našeho letopočtu. V době tohoto hradiště nebyla hora Blaník zalesněna. Velký Blaník byl osázen až v období středověku. Písemně bylo doloženo, že se na

17

Blaníku nacházel středověký hrad, do současnosti však nebyly nalezeny žádné hmotné důkazy. (Tichý, 2009) Hlavním křesťanským místem byl Malý Blaník, na jeho vrcholu se v současné době nachází zřícenina poutní kaple, která byla zasvěcena Máří Magdaleně. Později byl v Louňovicích postaven ženský premonstrátský klášter. (Pouzar, 1996, str. 8) Jak jsem již zmínila, na Velkém Blaníku stával středověký hrad, na jehož místě se dnes nachází dřevěná rozhledna, která byla vybudována na konci 19. století v roce 1895. Pokyn ke stavbě dal kardinál František hrabě ze Schönbornu. První rekonstrukce se konala roku 1914, kdy byla věž dostavěna na současnou výšku 20 metrů a pokryta vnějším pláštěm. V pozdějších letech rozhledna chátrala až do doby jejího zřícení. (Hromas, 2007, s. 16) Roku 1939 se Klub Českých turistů rozhodl postavit novou rozhlednu, které byla dokončena o 2 roky později, tedy v roce 1941. Při této stavbě získala svou současnou podobu husitské hlásné věže. Současným majitelem rozhledny je obec Louňovice pod Blaníkem. (Hromas, 2007, s. 16) Na Malém Blaníku se uskutečnil archeologický průzkum, při kterém se našlo mnoho historicky důležitých nálezů. Archeologové mohli pomocí těchto nálezů datovat dění. Nejvzácnější nálezy pocházejí ze 13. století, jedním z nich je středová nádoba z tuhované hlíny. Užitková keramika a drobné keramické úlomky se datují v rozmezí 15. – 16. století. Pravděpodobně v polovině 18. století byla dostavěna barokní kaple Máří Magdaleny. Kaple má osmiúhelníkový půdorys. Po svém dokončení byla vysvěcena, ale během reforem Josefa II. byla po 30 letech užívání uzavřena. (Hromas, 2007, s. 8)

1.3 Chráněná krajinná oblast Blaník Tato chráněná krajinná oblast je nejmenší CHKO v České republice, a to s výměrou pouhých 40,3 km2. Její hranice vedou obcemi Laby, Libouň, Veliš, Kondrac, Vracovice, Načeradec a Hrajovice. Nachází se v okolí Velkého Blaníku. Blaník je vysoký přibližně 631 m. n. m. [2]

18

Vyhlášení nejmenšího CHKO se datuje ke dni 29. prosince 1981, kdy ministerstvo kultury ČSR vyhlásilo toto území výnosem číslo 17332/81, aby zachovávalo harmonicky a biologicky vyváženou středočeskou krajinu s ústřední dominantou bájné hory Blaník. (AOPK ČR, 2009) CHKO Blaník spravuje maloplošná, zvláště chráněná území, kterými jsou: Přírodní rezervace Velký Blaník, Přírodní rezervace Malý Blaník, Přírodní rezervace Podlesí, Přírodní památka Částrovické rybníky a Přírodní památky rybník Louňov a 21 památných stromů. (AOPK ČR, 2008) Správa CHKO Blaník od roku 2004 také zajišťuje managementové zásahy ve vybraných maloplošných území mimo Chráněnou krajinnou oblast Blaník, například v Národní přírodní rezervaci Drbákov-Albertovy skály, NPR Ve Studeném, Národní přírodní rezervaci Voděradské bučiny. Dále sem patří i Národní přírodní památky, kterými jsou Národní přírodní památka Chýnovská jeskyně, NPP Kaňk, Národní přírodní památka Luční, NPP Stročov, NPP Jankovský potok a Národní přírodní památka Rybníček u Hořan. (AOPK ČR, 2008) Nařízením Vlády České republiky byly na území CHKO Blaník vymezeny dvě evropsky významné lokality: Podlesí a Vlašimská Blanice. (AOPK ČR, 2009) Přírodní rezervace Podlesí Přírodní rezervace Podlesí byla vyhlášena v roce 1993 na ochranu mokřadních lokalit. Rybníky, které zde můžeme nalézt, jsou velice cennou lokalitou hmyzu, ptáků a obojživelníků. Taktéž v pramenné oblasti Býkovského potoka žije množství chráněných a ohrožených mokřadních i rašelinných živočichů a rostlin. Celková výměra této části CHKO činní 9,89 hektarů. (Příloha časopisu Veronica pro Správu CHKO Blaník) Přírodní rezervace Velký Blaník Přírodní rezervace Velký Blaník chránící přirozené bukové lesy, ve kterých se nacházejí charakteristické druhy živočichů a také rostlin, byla vyhlášena roku 1992. Většina území Velkého Blaníku je pokryta bučinami s velice chudým a jednotným bylinným patrem. Pouze na místech, kde se nachází silnější vrstva humusu, můžeme nalézt náročnější druhy. (Příloha časopisu Veronica pro Správu CHKO Blaník)

19

Území je také významným archeologickým nalezištěm. Byly zde nalezeny pozůstatky keltského hradiště. Celková výměra Přírodní rezervace Velký Blaník je 86,96 ha. (Příloha časopisu Veronica pro Správu CHKO Blaník) Přírodní rezervace Malý Blaník Vyhlášení této rezervace se datuje, stejně jako u již zmíněné Přírodní rezervace Velký Blaník, k roku 1992. Tato rezervace byla vyhlášena proto, aby zajistila účinnou ochranu přirozených bučin s charakteristickými druhy rostlin a živočichů. Na vrcholu můžeme nalézt pozůstatky kaple sv. Máří Magdalény. Avšak tato kaple nebyla jedinou významnou archeologickou památkou. Celková výměra Malého Blaníku činí 13,71 ha. (Příloha časopisu Veronica pro Správu CHKO Blaník) Přírodní památka Částrovické rybníky Přírodní památka Částrovické rybníky je soustavou několika malých rybníků a mokřadních luk v údolí Částrovického potoka jihovýchodně od Vracovic. Na loukách se nachází mnoho ohrožených a chráněných druhů rostlin (prstnatec májový nebo suchopýr úzkolistý). Z živočichů – rak bahenní nebo čolek obecný. (Blaník – svazek obcí, 2011, s. 25)

1.4 Pěší stezky a cyklistika v Kraji blanických rytířů 1.4.1 Cyklostezky [4], [17] Podblanicko je velice rozmanitý kraj, který láká cyklisty na projížďku svým okolím. V Kraji blanických rytířů můžeme najít 3 hlavní cyklotrasy, které se nazývají „Po stopách blanických rytířů“, „Vlašimské aleje“ a „Romantické zámecké parky“. „Po stopách blanických rytířů“ Délka cyklostezky „Po stopách blanických rytířů“ činí 32 kilometrů a vede převážně po silnici. Rozhodnete-li se po ní vydat, pojedete po místech, která jsou protkaná legendami blanických rytířů. Trasu lze zahájit již v Kondraci, kde se nachází ubytovna a půjčovna kol. Častá místa, kde si lze odpočinout, jsou doplněna různými ilustrovanými příběhy a legendami o blanických rytířích.

20

„Vlašimské aleje“ Tato trasa je dlouhá též 32 kilometrů. Vydáte-li se na tuto trasu, pojedete po stávajících, ale také po obnovených trasách, které byly v posledních letech osázeny novými alejemi. Po většinu času pojedete na zpevněných polních a lesních cestách. „Romantické zámecké parky“ Cyklotrasa „Romantické zámecké parky“ je nejdelší. Její délka činí cca 53 kilometrů po silnici. Tato tematická trasa provází turisty po nejzajímavějších zámeckých parcích v regionu. Parky většinou vznikaly ve druhé polovině 18. století. Ideální začátek a zároveň i konec tohoto putování je v zámeckém parku města Vlašimi. Rozhodnete-li se tuto cestu absolvovat, navštívíte zámecké parky ve Vlašimi, na Jemništi, v Ratměřicích a také Odlochovicích. 1.4.2 Pěší trasy s naučnými stezkami[3], [17] Také je možné toulat se Krajem blanických rytířů i bez jízdního kola. V okolí bájné hory Blaník se nachází několik zajímavých pěších tras. Nejčastějšími cíly pěší turistiky je rozhledna na hoře Velký Blaník, která byla postavena v roce 1941. Je vysoká pouze 29 metrů. U věže se nachází výklenek s kamenným oltářem. Rozhodnete-li se vyjít až na vrchol této věže, můžete si prohlédnout Podblanickou krajinu z ptačí perspektivy. Dalším turistickým cílem je hora Malý Blaník. Na vrcholu se nachází zřícenina barokní poutní kaple sv. Máří Magdalény. Kaple byla vybudována v první polovině 18. století, v důsledku reforem císaře Josefa II. byla již o cca 30 let později zrušena. Na vrcholku uvidíte obvodové zdi tehdejší kaple a uprostřed vzrostlý strom, který se jmenuje „Velký mnich“. Přes Malý Blaník vede naučná stezka, která může poučit o flóře, fauně a geologické stavbě a historii zdejšího okolí. „S rytířem na Blaník a okolní krajinou“ S rytířem na Blaník a okolní krajinou je hlavní turistická trasa, která je dlouhá zhruba 12 kilometrů. Provede vás nejzajímavějšími částmi CHKO Blaník. Byla vybudována na místě naučné stezky Velký Blaník a otevřena byla roku 2007.

21

Trasa začíná na úpatí bájné hory Blaník a vede na její vrchol, kde se nachází již zmíněná rozhledna. Při cestě seznamuje turisty s flórou, faunou a dalšími přírodními poměry přírodní rezervace Velký Blaník. Informuje o důležitosti, kterou měl Blaník v době po národním obrození, tedy v 19. století. Z Velkého Blaníku pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze. Závěrečnou zastávkou je expozice, která se zabývá geologií Podblanicka. Naučná stezka má 14 dílčích zastavení, která se například jmenují: Blanická pověst, Historie osídlení Blaníků, Lesnictví nebo Základní kámen k Národnímu divadlu. Také se zde nachází „speciální“ turistická stezka, která je věnována pouze dětem. Naučná stezka má 17 zástavek jako Poznej nás podle listů, Socha rytíře, Torzo stroue nebo Jak daleko doskočíš? „Krajem poslední bitvy třicetileté války“ Výchozím bodem se stala náves v obci Ratměřice a délka této pěší trasy činí cca 12 kilometrů. Trasa je situována na místa, kde se odehrála roku 1645 nejkrvavější a zároveň poslední velká bitva třicetileté války na území Čech – bitva u Jankova. Jak jsem již zmínila, cesta začíná na návsi v Ratměřicích u kostela sv. Havla, který pochází ze 13. století. Během cesty se turista seznámí s mnoha zajímavými informacemi, které se zabývají bitvou u Jankova. Cesta končí v zámeckém parku v Ratměřicích, kde se nacházejí dva více než stopadesátileté exempláře sekvojovců obrovských, které dorostly do výšky 45 metrů a jejich kmeny dosahují obvodu až 5 metrů.

1.5 Památky na Podblanicku Na Podblanicku můžeme nalézt mnoho zajímavých přírodních i kulturně-správních památek. Mezi hlavní přírodní památky, jak jsem již několikrát poznamenala, se řadí Malý a Velký Blaník. Do kulturně-správních památek řadíme zámek a zámecký park ve Vlašimi, hrad Český Šternberk, zámek Jemniště a zámek Konopiště, ale také mnoho dalších menších zámečků nebo kostelů.

22

Zámek Vlašim[18] Zámek byl původně postaven jako hrad na počátku 14. století. Později zde byla tvrz, která byla v 17. století přestavěna na zámek s dnešní podobou. Od roku 1988 se v interiérech zámku nachází Muzeum Podblanicka. Při návštěvě zámku mohou návštěvníci vidět expozici Zámecké parky a historie zámku ve Vlašimi, S přesnou muškou nebo Zrcadlo minulosti. Zážitek z návštěvy také umocní zámecké interiéry, kaple, freskové a štukové výzdoby a mnoho vystavených starožitných, přírodních a technických exponátů. Na zámku se také nachází obřadní síň, ve které probíhají nejen svatby, koncerty komorní hudby, přednášky, ale také různé ceremonie, kterými jsou například předávání maturitních vysvědčení vlašimských středních škol. Zámecký park Vlašim [18] (Pešout, 2007), (Pincová, 2005) Vlašimský zámecký park se rozkládá na území, které činí 75 ha, což ho řadí k největším parkům v České republice. Park byl založen ve druhé polovině 18. století (roku 1775) Karlem Josefem Auerspergem, který zdejší zámek v této době vlastnil. Park pomohla zbudovat jeho manželka Marie Josefa na místě bývalé zámecké obory a zahrady. Zámek byl upraven v duchu tehdejší architektury – romantismu. Díky rozmanitosti krajinného terénu poskytl vhodná stanoviště pro dřeviny s rozdílnými ekologickými nároky, Zákoutí parku byla využita pro romantické a exotické stavby První zmínky o vlašimském zámeckém parku pocházejí již z konce 18. století (1788). Pro svou nádheru vyniká nad všechny ostatní parky v České republice. Obrazy Antonína Pucherny, který se snažil ve svých rytinách ztvárnit nevšední půvab zdejší krajiny, můžete vidět v budově Starého hradu. Ve 40. letech 19. století byly během rozsáhlé renovace tehdejšího zámeckého parku, za majitele Karla Viléma Filipa knížete Auerspergu, postaveny 3 novogotické vstupní brány – Vlašimská, Znosimská a Domašínská. V zámeckém parku se nachází mnoho zajímavých historických budov, mezi něž patří, již zmíněná, Vlašimská brána, Domašínská brána a Znosimská brána. Dalšími budovami jsou například: Starý hrad, Čínský pavilon, jednotlivé mosty parku nebo socha Samsona.

23

Hrad Český Šternberk Hrad Český Šternberk je jeden z nejznámějších hradů v České republice a ve Středočeském kraji. Majitelem tohoto hradu je pan Zdeněk Šternberk. [19] Historie hradu začíná již roku 1241, kdy Zdeslav z rodu Divišovců začal stavět gotický hrad nad řekou Sázavou. Jeho znakem byla osmicípá zlatá hvězda, podle které je hrad pojmenovaný (Stern – Hvězda; Berg – kopec). [5] Tento hrad byl uchráněn ničivé síle husitských válek, ačkoli Petr ze Šternberka bojoval proti samotnému Žižkovi u Poříčí nad Sázavou i u Sudoměře. Roku 1461 přitáhly oddíly jeho veličenstva Jiřího z Poděbrad k Českému Šternberku. Hrad byl obléhán účinnější bojovnou technikou, než s jakou počítali stavitelé hradu. Lidé žijící na tomto hradě by se ubránili, kdyby je vojska nevyhladověla. [19] Šternberkové jsou jeden z nejstarších žijících rodů v českých zemích. Tento hrad vlastnili téměř nepřetržitě s výjimkou několika let. Těmito výjimkami jsou léta 1712 – 1841 a také 1949 – 1992, kdy byl hrad vyvlastněn. [19] Hrad byl dnešním Šternberkům navrácen v restitucích roku 1992, kdy se ho ujímá současný majitel Zdeněk Šternberk. Zámek Konopiště [6] Původně hrad byl založen kolem roku 1294 pražským biskupem Tobiášem z Benešova, nedaleko rodného sídla Benešova. Byl vystavěn podle francouzských pevností – válcové věže, parkány, 4 brány a padací most. Roku 1327 přešlo Konopiště do rukou Šternberků. V rozmezí 17. – 19. století se na Konopišti vystřídalo mnoho vlivných rodů. První změny ve středověké struktuře hradu byly provedeny na konci 15. století Jiřím ze Šternberka. Později pak Hodějovskými z Hodějova v 17. století. Svou současnou podobu získalo Konopiště za pánů Vrtbů z Vrtby v 18. století. Ke konci 19. století byl zámek prodán a jeho majitelem se stává následník habsburského trůnu

František

Ferdinand

d’Este.

V jeho

vlastnictví

byl

zámek

přestavěn

v historizujícím stylu a park byl přeměněn v krajinářský. Konopiště je v současné době ve vlastnictví státu.

24

Zámek Jemniště [7] První zmínka o zámku pochází z roku 1381, kdy panství patřilo Beneši z Cimburka, který se později začal psát z Jemniště. V první polovině 18. století bylo jemnišťské panství prodáno Františku Adamovi z Trauttmansdorffu, který nechal kolem roku 1724 zbudovat nový zámek, který odpovídal jeho vkusu a postavení předního šlechtice. V druhé polovině roku 1725 byl zámek již v takovém stavu, že mohla být vysvěcena místní kaple. Rok 1754 je pro zámek rokem tragickým, neboť zámek zcela vyhořel a jediné místo, které zůstalo nepoškozené, byla zámecká kaple sv. Josefa. Barokní zahrada byla přeměněna na přelomu 18. a 19. století na anglický romantický park. Připomínkou původního francouzského parku je úprava čestného dvora a nově založený libosad na pravé straně zámku. V druhé polovině 19. století se stal vlastníkem hrabě Zdeněk Šternberk, který byl majitelem nedalekého panství Český Šternberk. Po smrti hraběte Zdeňka získal panství jeho syn Alois, který umírá bezdětný. Sídla se ujímá jeho mladší bratr Filip, který povýšil zámek Jemniště na své hlavní sídlo. Po druhé světové válce byl zámek zestátněn, i přes protesty tehdejších majitelů manželů Mesdorffových. O navrácení žádala v restitucích hraběnka Terezie, jejíž žádosti bylo vyhověno, ale na zámek se nikdy již nenastěhovala. Podruhé byl zámek zkonfiskován roku 1951 komunistickým režimem. Zámek se roku 1995 vrátil v restitucích rodu Šternberků, kteří celoročně žijí v levém křídle zámku.

1.6 Ubytovací a stravovací služby Ubytování Ubytovna U blanického rytíře, která se nachází v obci Kondrac poskytuje velice kvalitní ubytování. Toto zařízení disponuje 5 pokoji, z nichž je jeden pro osoby s handicapem. Každý pokoj má své vlastní sociální zařízení. Další vybavení, které lze v ubytovně použít je kuchyňka, pračka, společenská místnost, veřejný internet, úschovna a půjčovna jízdních kol. (Blaník – svazek obcí) 25

V Kondraci je možné využít také ubytovnu TJ Sokol Kondrac, která má 4 pokoje s celkovým počtem 35 lůžek a společným sociálním zařízením. Návštěvník může pro své volnočasové aktivity použít víceúčelové hřiště, klubovnu, krb nebo udírnu. (Blaník – svazek obcí) Dále je možné ubytovat se v rekreačním středisku Blaník. Středisko je situováno zhruba 2 kilometry jižně od Louňovic pod Blaníkem v malé obci Smršťov. V objektu se nachází šest zděných domků, které mají 34 lůžek, a šest chatek. V každé chatce je 8 lůžek, obývací pokoj a malá terasa. Návštěvník může využít taneční sál, klubovnu, uzavřený areál s ohništěm, volejbalové hřiště nebo přírodní koupaliště s půjčovnou loděk. (Blaník – svazek obcí) V obci Ostrov, která se nachází nedaleko již zmíněných Louňovic pod Blaníkem, je nově postaveno ubytovací zařízení Farma Blaník. V tomto objektu je možné ubytovat až 65 hostů v různých kategoriích ubytování. První možností je „Hotýlek Blaník“, který skýtá 2 apartmány, 5 dvoulůžkových pokojů s 12 možnými přistýlkami nejen pro děti. Na všech pokojích je možné využít samostatnou kuchyňku, WC a koupelnu, TV+internet. Druhou možností je „Hotýlek Ostrov“, kde se nachází 6 dvoulůžkových pokojů a atraktivní apartmá s krbem pro 6 hostů. Ubytovna „Na Půdě“ je třetí variantou ubytování. Lze zde ubytovat 15 návštěvníků, kteří mají společnou koupelnu a WC. Poslední možností je „Pod Širákem“. „Pod Širákem“ je ubytování pro turisty, kteří mají rádi přírodu a nebojí se spát pod širým nebem. [20] Návštěvník může využít restaurace, vinárny, klubovny nebo bazény. Pro strávení volného času je možné využít nabízené vyjížďky na koních nebo v kočáře, zapůjčit si jízdní kola. [8] Ve Vlašimi, v srdci Kraje blanických rytířů, je mnoho dalších ubytovacích možností. Lze zde využít hotel Vorlina, penzion Silvie, Sporthotel nebo Spolkový dům. Stravování Ve Vlašimi mají turisté možnost i stravování, například v Plzeňské krčmě, která se nachází na Žižkově náměstí, nebo v restauraci Silvie. Velice oblíbené jsou také restaurace Na Mlíkárně, Domašínská brána, restaurace Na Blaníku nebo restaurace u Tulachů. V obci Kondrac je možné navštívit proslulou restauraci U Matoušků, která nabízí tradiční českou kuchyni za velice příznivé ceny. V Louňovicích pod Blaníkem je 26

možné se občerstvit ve dvou restauracích, které se nacházejí na náměstí. Velice chutnou kuchyni pro veřejnost také nabízí restaurace Farmy Blaník v Ostrově. Seznam stravovacích a ubytovacích zařízení se nachází v příloze.

27

2 KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt 2.1 Asociace regionálních značek [8] Všechny regiony v České republice mají neopakovatelný charakter, který je daný přírodním bohatstvím, kulturou a různými staletými tradicemi obyvatel, jež je důležité chránit. Nejdůležitějším poselstvím regionálních značek je zviditelnění jednotlivých oblastí, které jsou tradiční a známé pro svou zachovalou přírodu nebo lidové tradice. Také chtějí upozornit na zajímavé produkty, které vznikají v těchto regionech. Od založení této asociace v roce 2004 se do systému regionálních značek zapojilo už 22 regionů. Mezi ně patří Krkonoše, Šumava, Beskydy, Moravský kras, Orlické hory, Moravské Kravařsko, Górolsko Swoboda, Vysočina, Polabí, Podkrkonoší, Haná, Českosaské Švýcarsko, Jeseníky, Prácheňsko, Broumovsko, Kraj banických rytířů, Železné hory, Zápraží, Znojemsko, Toulava, Moravská brána a také Opavsko. V každém z těchto oblastí byla vytvořena regionální značka pro výrobky zaručující nejen kvalitu a šetrnost k přírodě, ale také vazbu na určité speciální území. V několika regionech, kterými jsou Šumava, Jeseníky, Prácheňsko nebo Kraj blanických rytířů, je regionální značení použito také k podpoře vybraných ubytovacích či stravovacích zařízení. Systém regionálního značení výrobků a služeb je koordinován v České republice Asociací regionálních značek, o.s. Každý přidružený region má svou vlastní značku. Asociace regionálních značek je upravena stanovami a vnitřním řádem. V jednotlivých regionech působí regionální koordinátor, jenž spravuje danou značku. Jeho další činností je komunikace s místními výrobci, kteří chtějí využívat regionální značení a s ARZ. Aby výrobek mohl získat regionální značku, musí výrobce splnit jednotlivá pravidla, která posoudí nezávislá certifikační komise. Regionální značení je určeno nejen návštěvníkům oblasti, kterým umožňuje objevovat atmosféru regionu pomocí nového netradičního způsobu, ale také místním obyvatelům. Ti mohou nákupem výrobků označených regionální značkou podporovat místní produkty. Výrobci, kteří obdrží toto označení, získají různé výhody, hlavně jednotnou propagaci svých produktů, nové kontakty, ale také mnoho nových forem spolupráce. Tento systém značení je otevřen každému regionu, který má viditelně vymezené hranice. 28

2.2 Historie značení[8] Značení regionálních výrobků bylo zavedeno Regionálním environmentálním centrem České republiky, o.s., který vedl Tomáš Kažmierský a Iva Dyková v rámci projektu Natura 2000 – Lidé přírodě, příroda lidem. Tento projekt byl realizován v letech 2004 a 2006 a financován Evropskou komisí. Původně byly pro značení místních výrobků vybrány pouze 3 regiony soustavy Natura 2000, které jsou velice známé nejen pro své přírodní bohatství, ale také skýtají dostatečné množství tradičních výrobků a služeb. Těmito regiony byly Národní park Krkonoše, Národní park Šumava a také Chráněná krajinná oblast Beskydy. Po těchto 3 regionech se během roku 2006 přidal Moravský kras. Během následujícího roku 2007 se přidaly Orlické hory a Podorlicko, Moravské Kravařsko, Górolsko Swoboda a Vysočina. V roce 2010 se připojily Polabí a Podkrkonoší, Haná, České Švýcarsko Jeseníky a Prácheňsko. V roce 2011 se asociace rozrostla o Broumovsko, Kraj blanických rytířů, Železné hory a Moravská brána. V průběhu roku 2012 proběhlo zapojení posledních 3 regionů – Zápraží, Znojemsko a Toulava.

2.3 KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt 2.3.1 Historie[10] Příprava regionálního značení KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt byla zahájena roku 2011 ve spolupráci s Asociací regionálních značek, Správou CHKO Blaník, Muzeem Podblanicka a Posázavím, o.p.s. Během roku proběhla dvě setkání s producenty a organizacemi v rozvoji regionu. V srpnu roku 2011 byl tento návrh přijat Asociací regionálních značek a na konci roku vznikla již zmíněná značka KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, která je udělována výrobkům na území MAS Posázaví od roku 2012. Regionální značení Kraje blanických rytířů bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí České republiky.

29

2.3.2 Český svaz ochránců přírody Vlašim[10] Český svaz chránců Vlašim je správcem a zároveň koordinuje udělování značky KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Hlavní koordinátorkou je Mgr. Kateřina Červenková. Hlavním posláním této organizace je ochrana přírodního a kulturního dědictví především na Podblanicku. ČSOP Vlašim se zabývá ochranou přírody, environmentální výchovou a regionálním rozvojem Kraje blanických rytířů. Dále také provozuje Podblanické ekocentrum ČSOP, Záchranou stanici pro živočichy, paraZOO a ekoporadnu, Podblanickou galerii, ekoobchůdek, vydává regionální publikace, uděluje regionální ocenění Blanický rytíř. Od roku 1994 spolupracuje ČSOP Vlašim s obcemi a regionálními podnikateli na marketingovém projektu Kraj blanických rytířů. Hlavními partnery spolupracující s Českým svazem ochránců přírody Vlašim na regionální značce jsou Posázaví o.p.s. a Chráněná krajinná oblast Blaník. Posázaví o.p.s. [10] Posázaví o.p.s. se zabývá převážně rozvojem a propagací posázavského mikroregionu. Své místní produkty podporuje pomocí internetového tržiště. Regionální značka Kraje blanických rytířů je udělována na území Místní akční skupiny Posázaví. Chráněná krajinná oblast Blaník[10] CHKO Blaník je nejmenší chráněné území v České republice, které se nachází jižně od hlavního města Prahy. Důvodem pro jeho vznik byla ochrana harmonické a vyvážené krajiny středních Čech, jejichž dominantou je bájná hora Blaník. Charakteristikou oblasti je střídání lesních celků, polí, luk a menších rybníků spolu s vhodně začleněnou zástavbou obcí, což společně tvoří zajímavou mozaiku. 2.3.3 Podání přihlášek[11] Český svaz ochránců přírody Vlašim uděluje regionální značku nejen ubytovacím a stravovacím službám, ale také třem typům výrobků a produktů. Prvním typem jsou potraviny a zemědělské produkty, kterými mohou být například sýry, maso, ryby, ovoce, zelenina, pečivo, obiloviny nebo med. Řemeslné výrobky a umělecká díla jsou 30

druhým typem, který může obdržet regionální značku. Výrobky patřící do druhé skupiny jsou například výrobky ze dřeva, skla či papíru, krajky, keramika, publikace nebo různé upomínkové předměty. Posledním typem jsou přírodní produkty, mezi něž patří lesní plody, léčivé byliny, čaje či extrakty z rostlin pro kosmetické účely. Pokud výrobce vyrábí produkty a výrobky, popřípadě provozuje ubytovací nebo stravovací služby na území MAS Blaník či MAS Posázaví, musí zjistit, zda splňuje všechna certifikační kritéria. Jsou-li splněna kritéria, stačí, aby výrobce vyplnil žádost o značku a zaslal jej na adresu ČSOP Vlašim. K žádosti je také nutné přiložit vzorek výrobků, o jehož certifikaci je žádáno. Pokud není možné jej zaslat spolu s žádostí, lze kontaktovat koordinátorku Mgr. Kateřinu Červenkovou, se kterou je možné domluvit se na jiném způsobu předání výrobku. Zaslané žádosti budou posouzeny certifikační komisí, která zasedá obvykle dvakrát do roka. Poslední termín pro podání žádosti o regionální značku KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt byl do 28. února 2013, jeho vyhodnocení proběhlo 27. března 2013. Pokud je žádost výrobce schválena certifikační komisí, bude udělen certifikát, který opravňuje k užívání značky na dobu 2 let. Po uplynutí platnosti certifikátu je možné zažádat si o bezplatnou obnovu značky. 2.3.4 Kritéria certifikace Výrobky Výrobky musí splňovat 4 základní kritéria. Prvním kritériem je, zda jsou výrobky vytvořeny na území značky KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Produkty by měly mít svůj určitý standard a být šetrné k přírodě. Posledním hodnotícím kritériem je jeho jedinečnost a spjatost s regionem. [21] Výrobci Aby výrobek získal certifikaci, musí jeho výrobce splňovat 5 podmínek. Hlavní podmínkou je, že musí být místním subjektem. Za druhé musí vlastnit kvalifikaci pro příslušnou výrobu. Také je důležité, aby byl bez dluhů a zaručoval standardní kvalitu svých výrobků. Posledním kritériem je, aby při výrobě produktu nepoškozoval životní prostředí a přírodu. [21] 31

Služby Nejen výrobky, ale také služby musejí splňovat čtyři základní kritéria. Prvním kritériem je opět regionální příslušnost. Ubytovací nebo stravovací zařízení se musí nacházet na území Kraje blanických rytířů. Druhou důležitou podmínkou je zaručení kvality poskytovaných služeb. Je nutné, aby byli zákazníci informování o možnosti vyjádření k ubytovacímu či stravovacímu zařízení. Třetí podmínkou je šetrnost k přírodě. Posledním základním kritériem je jedinečnost poskytování služeb. [22] Poskytovatelé služeb Poskytovatelé služeb mají pouze dvě podmínky, které musejí splňovat. Aby mohl poskytovatel ubytovacího nebo stravovacího zařízení používat regionální značku KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, je nutné, aby byl kvalifikovaný pro poskytování ubytovacích/stravovacích služeb. Druhým důležitým kritériem je bezdlužnost.[22] 2.3.5 Certifikační komise[12] Certifikační komise zasedá pravidelně dvakrát do roka. Termíny zasedání i s nejzazším datem pro podání přihlášek jsou uveřejněny na stránkách www.regionalni-znacky.cz, na stránkách ČSOP Vlašim či na stránkách Posázaví. Certifikační komise má 10 členů, kterými jsou pan Pavel Bayer z Rodinné cukrárny ve Vlašimi, Mgr. Radovan Cáder, který zastupuje Muzeum Podblanicka, PhDr. Kateřina Čadilová z Asociace regionálních značek, o.s., Mgr. Kateřina Červenková, která je koordinátorkou tohoto projektu a také Bc. Ivana Křížová ze Správy CHKO Blaník. Dalšími představiteli certifikační komise jsou Mgr. Viktor Liška, obec Ratměřice, Václav Pošmurný, Posázaví, o.p.s., Ivana Syslová, Keramika Ivana Syslová, Ing. Antonín Šmakal, Ekofarma Šmakal a také Ing. Ludvík Štětina, Agentura pro zemědělství a venkov Benešov. 2.3.6 Způsoby značení[13] Aby mohl výrobce, který má certifikaci, prodávat své certifikované výroby, musí je mít řádně označeny jedním ze třech způsobů.

32



začleněním značky (loga) do etikety nebo na obal výrobku na základě grafického manuálu značky [13]



označením výrobku (nebo jeho obalu) samolepkou nebo visačkou se značkou, kterou si zakoupí od koordinátora za režijní cenu [13]



v případě výrobků, které nelze jednotlivě značit (např. pečivo), budou způsob a podmínky značení stanoveny individuálně po dohodě koordinátora s výrobcem, např. označením prodejního pultu či regálu apod. [13]

Výrobce si však může s koordinátorem domluvit individuální podmínky, například pokud si výrobce nechce značit část své produkce, která je určena pro speciální odběratele. Tyto podmínky by měly být poznamenány již v žádosti o značku a musejí být napsané ve smlouvě mezi výrobcem a koordinátorem. Držitelům certifikátu je také doporučeno používat značku dalšími způsoby podle grafického manuálu. Například na hlavičkovém papíře, reklamních materiálech nebo vizitkách. Služby, které jsou certifikované značkou KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, jsou označeny smaltovanou tabulkou. Ubytovací nebo stravovací zařízení, jež obdržela tento certifikát, musejí být viditelně označeny na vnější budově. 2.3.7 Výrobky se značkou KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt[14] V Kraji blanických rytířů je v současné době certifikováno patnáct výrobků včetně ubytovacích zařízení, které nejsou typické pro tuto certifikaci. Mezi výrobky, které obdrželi tuto certifikaci, patří Šternberské koláče, Patchwork paní Hulmákové, Med z Miřetic, Tradiční podblanické uzeniny, Včelí produkty z Blaníku, Med ze Včelí farmy Samek, Užitková keramika, Rodinná cukrárna ve Vlašimi, Regionální literatura, Med z přírodního parku Džbány-Žebrák, Zahradnický substrát, Lesní medovicový med ze Včelí farmy Bystřice, Mléčné výrobky z farmy BioVavřinec, Mlynářské výrobky z farmy BioVavřinec, poslední certifikaci má Pension Konopiště****.

33

Šternberské koláče[23], [24] Šternberské koláče vyrábí pan Jan Filip ve městečku Český Šternberk. Svou oblibu si koláče získali nejen u místních obyvatel, ale také u turistů, kteří navštíví výše zmíněný hrad Český Šternberk. Zvláštní jsou tím, že jednou z hlavních surovin pro jejich výrobu je majonéza. Koláče jsou vyráběny ručně, s klasickými náplněmi jako maková, tvarohová, jablečná či povidlová, ale najdou se i jiné kombinace – tvaroh a marmeláda. Koláče si může turista zakoupit od března do listopadu vždy v pátek a v sobotu. V průběhu letních prázdnin dokonce každý den mimo neděle. Tradiční podblanické uzeniny[23], [24] Podblanické uzeniny patří k delikatesám Kraje blanických rytířů. Hlavními uzeninami, které se pyšní certifikací KRAJ BLNICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, jsou špekáčky, blanický bochník, tlačenka, uzený bok a blanická paštika. Špekáčky jsou ručně vázané v hovězích střevech a vyráběny z vepřového masa. Tato lahůdka se udí na bukovém dřevě. Blanický bochník je celosvalová specialita, která je z vepřové kýty. Maso je slisované a ovařené ve speciální formě, na závěr je opět zauzené na bukovém dřevě. Tlačenka je tradiční výrobek, který je vařený z vepřového masa, drobů a kůže. Uzený bok je nakládaný v kořeněném láku. Poslední pochutinou je blanická paštika, která připomíná domácí paštiky. Obsahem této uzeniny je vepřové maso, vepřová játra a sádlo. Patchwork[23] Patchwork

je

speciální

textilní

technika,

která

spočívá

v sešívání

malých,

různobarevných kousků látky. Tím to způsobem paní Dagmar Hulmáková dává vzniknout velice působivým přehozům, dekám, ubrusům, polštářům a mnoha dalším dekorativním předmětům. Výrobky jsou šity z velice kvalitních bavlněných látek, jsou příjemné na dotek a lehce se udržují. Deky jsou hřejivé a také mohou sloužit na hraní dětem, neboť vytvoří velice čistý a příjemný prostor. Paní Hulmáková šije převážně na zakázku, ale lze u ní v obchůdku zakoupit i hotové výrobky.

34

Med[23], [24] Kraj blanických rytířů má největší podíl medu a medových produktů ze všech regionálních značek v České republice. V Kraji blanických rytířů je certifikováno celkem pět výrobců medu. Prvním z nich je Lesní medovicový med ze Včelí farmy Bystřice. Tento med vyrábí MVDr. Ludvík Bělohlávek. Lesní medovicový med je jedinečný pro prevenci onemocnění dýchacích cest. Med je balen ve speciálních obalech, které dávají vyniknout jeho barvě. Druhým výrobkem je Med z Miřetic. Tento med vyrábí pan Jan Lalouček, který včelaří ve velmi pestré krajině pro pastvu včel. Pan Lalouček byl v roce 2011 oceněn třemi stříbrnými medailemi za kvalitu medu od Českého svazu včelařů. O rok později získal jeho medovicový a květový med zlatou medaili a vzorek medu pastovaného medaili stříbrnou. Med z přírodního parku Džbány-Žebrák je třetím certifikovaným medem. Pan Miroslav Dvořák, jenž je výrobce, nabízí tři druhy medu. Prvním druhem je med květový, který je z bylin a stromů kvetoucích od časného jara do konce května. Med medovicový pochází ze smrku, jedle, buku, dubu a javoru. Posledním druhem je pastový med, který je mechanicky zpracován. Med ze Včelí farmy Samek je produkován ve velice čisté krajině. Med je zdravý a lahodný s léčivým propolisem. Na této farmě je možné vybrat si ze tří druhů medu – květový med, květový pasterovaný med a medovicový med. Výrobce, pan Samek, také zpracovává včelí vosk, ze kterého tvoří svíčky nebo závěsy s vánoční a velikonoční tématikou. Se svými výrobky se pan Samek umisťuje pravidelně na předních místech ve vypsaných medových soutěžích. Poslední certifikaci získaly Včelí produkty z Blaníku, které vyrábí pan Ing. Milan Plaštiak. Med pana inženýra je často vyhledávaným regionálním produktem. Pan Plaštiaka vyrábí dva druhy medu – květový, který může být také pastovaný a medovicový. U tohoto výrobce si lze také zakoupit propolis a svíčky ze včelího vosku.

35

Rodinná cukrárna ve Vlašimi[23], [24] Rodinná cukrárna ve Vlašimi je jedna z klasických českých cukráren, k níž neodmyslitelně patří tradiční žloutkové řezy, jablečný závin, kremrole, větrníky, punčové řezy či ovocné košíčky. V její nabídce se také nachází DIA zákusky a dorty. Lze si zde zakoupit světové pochutiny, kterými jsou například italské tiramisu, vídeňský sacher či americký cheesecake. Cukrárna obdržela titul Regionální vítěz soutěže Cukrárna roku 2012 za Středočeský kraj. Užitková keramika[23], [24] Užitkovou keramiku vyrábí paní Ivana Syslová, která se keramickým výrobkům věnuje mnoho let. K výrobě paní Syslová používá hlínu, která je označená jako červenice. Své produkty zdobí bílou nebo modrou glazurou. Keramika je většinou točená na kruhu a převážně zdobena vyrývanými dekory či obrázky. Regionální literatura[23]. [24] Regionální literaturu vydává Český svaz ochránců přírody Vlašim nejen pro návštěvníky, ale také pro místní obyvatele Kraje blanických rytířů. Publikace jsou děleny na různé edice, například Přírodou Podblanicka, v které vychází knihy zaměřené na jednotlivé skupiny zvířat, zajímavá místa či historické okolnosti. Dalšími edicemi jsou Pod Blaníkem a Kraj blanických rytířů, které zahrnují průvodce, mapy a informační tiskoviny. Zahradnický substrát[23] Certifikaci obdržela společnost EKOSO Trhový Štěpánov, s.r.o. pro svůj zahradnický substrát. EKOSO Trhový Štěpánov, s.r.o. nepoužívá pro výrobu žádné chemické, ani jiné přísady, které by bioodpad rychleji rozložily. Hlavním výrobním procesem je aerobní fermentace, což je vhánění vzduchu do zakládky, kde kompost vzniká během 13-14 týdnů. Jeho balení probíhá ručně do 20 kilových pytlů. Farma BioVavřinec[23], [24] Farma BioVavřinec, s.r.o. obdržela značku KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt pro své dva výrobky.

36

Prvním z nich jsou mlynářské výrobky. Hlavní myšlenkou farmy bylo a je zpracování vlastní produkce obilí, které je pěstováno na okolních polích v systému ekologického zemědělství. Farma BioVavřinec produkuje tyto výrobky: celozrnná mouka pšeničná, žitná a špaldová, čistá zrna pšenice, žita ozimého a špaldy, dále vyrábí otruby ze špaldy, pšenice a žita a také celozrnnou pšeničnou krupici. Mléčné výrobky jsou druhou skupinou, která může používat certifikaci regionálního produktu. Dynamicky se vyvíjí různorodost výrobků, které jsou prodávány na této biofarmě. Veškerá produkce je vyráběna ručně, pro svou jedinečnost a originalitu. Mezi mléčné výrobky farmy BioVavřinec, s.r.o. patří: čerstvé nepasterované mléko, čerstvé sýry ke sklence vína, kefír, jogurtové koktejly, podmáslí a syrovátka nebo Okrouhlický tvaroh podle rodinného receptu. Pension Konopiště****[23] Kraj blanických rytířů je jedním ze čtyř krajů, kde nejsou certifikované pouze výrobky, ale také ubytovací a stravovací služby. Předností Pensionu Konopiště je nejen jeho poloha, ale i umístění v budově Muzea historických motocyklů. Pro turisty ubytované v jednom z šesti apartmá je exkurze s odborným průvodcem po expozici bezplatná.

37

3 Dotazníkové šetření Součástí praktické části mé bakalářské práce je dotazníkové šetření, které se zabývá povědomím turistů Kraje blanických rytířů o regionální značce KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Sběr primárních dat byl prováděn v období od února do března 2013. Výsledná zjištění jednotlivých otázek vložím do grafů a slovně ohodnotím na několika následujících stránkách. Všechny grafy jsou výsledkem mé vlastní práce. Cíl výzkumu Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zaměření na turisty Kraje blanických rytířů a jejich povědomí o regionální znače Kraj Blanických rytířů. Dále mě zajímalo, jestli respondenti výrobky označené touto regionální značkou kupují a odkud je znají. Výběr respondentů Dotazníkové šetření bylo v rozsahu 120 respondentů. Respondenty byli návštěvníci Kraje blanických rytířů. Dotazník byl rozdán ve městě Vlašimi, které je středem Kraje blanických rytířů, a také zveřejněn na internetových stránkách. Dotazníkové šetření probíhalo v měsících únoru a březnu 2013. Využití výsledků Výsledky dotazníkového šetření jsem poskytla ČSOP Vlašim, které je hlavním koordinátorem regionálního značení Kraje blanických rytířů. Výsledky obsahují informace o povědomí turistů o regionální značce KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Metodika výzkumu Jak jsem již několikrát poznamenala, výzkum jsem prováděla dotazníkovým šetřením. Dotazník obsahuje otevřené, polozavřené a uzavřené otázky. V uzavřených otázkách jsem použila dichotomické, alternativní a výčtové typy otázek.

38

3.1 Jste muž nebo žena?

33%

muž žena

67%

Graf č. 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví (zdroj: vlastní výzkum)

Mého dotazníkového šetření se účastnilo 67 % žen a pouze 32 % mužů. Z čehož vyplývá, že ženy byl ochotnější vyplnit dotazník nežli muži.

39

3.2 Vaše věková kategorie?

13% 15-35 40%

19%

36-45 46-55 56+

28%

Graf č. 2: Rozdělení respondentů podle věku (zdroj: vlastní výzkum)

Druhá otázka zjišťovala věkové rozmezí respondentů. Do první skupiny (15 až 35 let) spadá více jak čtvrtina respondentů (40 %). Do kategorie 36 až 45 let patří 28 % respondentů. Předposlední skupina (46 až 55 let) byla zaškrtnuta 19 % respondentů. Skupina nad 56 let byla zaškrtnuta pouze 13 % odpovídajících.

40

3.3 Navštívili jste již Kraj blanických rytířů?

44%

ano 56% ne

Graf č. 3: Návštěvnost Kraje blanických rytířů (zdroj: vlastní výzkum)

Z grafu můžeme vyčíst, že pouze 56 % dotazovaných navštívilo Kraj blanických rytířů. Odpověď ne zaškrtlo 44 % respondentů.

41

3.4 Z jaké jste vzdálenosti?

24% do 20 km

35%

do 50 km 22%

do 90 km více než 90 km

19%

Graf č. 4: Vzdálenost od Kraje blanických rytířů (zdroj: vlastní výzkum)

Graf ukazuje, že nejvíce (35 %) respondentů má trvalé bydliště vzdálenější než 90 kilometrů od Kraje blanických rytířů. Ve druhé nejpočetnější skupině (do 20 kilometrů) se nachází 24 procent respondentů. Možnost do 50 kilometru zaškrtlo pouze 22 %. Nejmenší počet turistů (19 %) zaznamenalo, že bydlí ve vzdálenosti do 90 kilometrů.

42

3.5 Co si představujete, když se řekne „Regionální produkt“?

Myslím si, že to je označení, které udělí certifikační komise nějakým zařízením, např. stravovacím. Toto zařízení musí ovšem splňovat určitá kritéria, zejména vazbu na region a tradici. Produkt, který zahrnuje místní zvyklosti, tradice, výrobky místních řemeslníků apod., například: tradiční kuchyně. Produkt typický pro daný region. Věc vyprodukovaná v daném regionu, popřípadě ze surovin ze stejného regionu. Produkt, který je typický pro danou oblast a vyrábí se jen v tom jediném regionu. Produkt s dlouholetou tradicí, který je přímo vázaný na určité místo. Produkt regionu, v kterém byl produkt vyroben Každý region má svůj vlastní neopakovatelný produkt. Výrobek či služba, která je typická pro daný region. Typický a tradiční produkt v určité oblasti. Kvalita, místní suroviny a materiály, které podporují TUCR. Tabulka č. 1: Regionální produkt (zdroj: vlastní výzkum)

Některé odpovědi na otázku: Co si představujete, když se řekne „Regionální produkt“?, jsem zaznamenala v tabulce č. 1. Názory na již zmíněnou otázku se častokrát opakovaly a většina respondentů odpovídala, že regionální produkt je tradiční výrobek v určité oblasti.

43

3.6 Kupujete nějaké regionální (místní) výrobky?

12%

9% Ano, pravidelně Ano, občas

31% 48%

Spíše ne Ne

Graf č. 5: Nákup regionální (místních) výrobků (zdroj: vlastní výzkum)

Na otázku, zda respondenti nakupují regionální (místní) výrobky zodpovědělo pouze 9 %, že tyto výrobky nakupuje pravidelně. Druhou odpověď (Ano, občas) zaznamenala téměř polovina respondentů (48 %). Druhou nejpočetnější skupinou byla odpověď Spíše ne, kterou zaškrtlo 31 %. Poslední možnou odpověď Ne označilo 12 % respondentů. Z čehož vyplývá, že regionální produkty jsem mezi lidmi populární.

44

3.7 Pokud jste odpověděli v předchozí otázce ANO, z jakého důvodu je kupujete?

Chci podpořit nejen výrobky a věci z ČR, ale i z daného kraje. Nechci dovážené brambory z Polska, když máme brambory také. Lidé pak nemají práci. Chci podporovat vlastní republiku. Protože nejsou vyráběny sériově v továrnách v obrovském množství, ale v menší míře a tudíž kvalitněji. Protože ráda ochutnám nebo poznám něco místního a nechci si kupovat věci, které seženu kdekoli. Kupuji je právě proto, že jsou často certifikované jako produkty České výroby a dobré kvality. Protože mi tento produkt chutná a vím, že v něm jsou jen dobré věci od nás. Mám lepší pocit a vím, že v tom nejsou žádné chemikálie a podobné „hnusy“. Kvůli jedinečnosti, tradici, věřím i v kvalitu. Kupuji je tradičně a velmi dobře je znám. Protože jsou z našeho kraje a jsou dobré. Podpora malých a kvalitních výrobců. Podpora místních zemědělců a firem. Tabulka č. 2: Proč kupuji regionální výrobky (zdroj: vlastní výzkum)

Odpovědi zaznamenané v tabulce č. 2 byly nejzajímavějšími. Dalšími nejčastějšími odpověďmi byla dobrá kvalita a chuť regionálních výrobků. Respondenti také kupovali výrobky jako suvenýry pro sebe nebo pro své blízké. Dalšími odpověďmi byla podpora určitého regionu, ale také České republiky, podpora místních výrobků a důvěra k těmto produktům.

45

3.8 Pokud jste odpověděli v předchozí otázce ANO, kde kupujete tyto výrobky?

Regionální výrobky kupuji především v obchodě zdravé výživy, přímo z farmy nebo od dodavatelů. Výrobky nakupuji na farmářských trzích nebo přímo od dodavatelů (např. přes internet). Výrobky kupuji ve specializovaných obchodech či na tematických trzích. V krámku Penzionu Čtyřlístek v Českém Šternberku (Šternberské koláče). Výrobky nejvíce nakupuji v ekocentru ve Vlašimi nebo v Rodinné cukrárně u pana Bajera. Ve specializovaných obchodech. V ekocentru ve Vlašimi. Na farmářských trzích nebo ve zdravé výživě. Přímo u regionálního výrobce. Na farmářských trzích. Přímo u výrobků.

Tabulka č. 3: Kde nakupuji regionální produkty (zdroj: vlastní výzkum)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, kde respondenti nejčastěji kupují regionální produkty. U většiny respondentů jsem zaznamenala, že místní výrobky kupují nejčastěji ve specializovaných obchodech nebo na farmářských trzích, jejichž popularita v současné době narůstá. Druhou častou odpovědí byl nákup místních produktů přímo u výrobců. V

Kraji

blanických

rytířů

dotazovaní

nejčastěji

navštěvují

Ekoobchůdek

v Podblanickém ekocentru ve Vlašimi a obchůdek v Penzionu Čtyřlístek v Českém Šternberku, kde lze zakoupit Šternberské koláče.

46

3.9 Pokud jste odpověděli NE, proč je nekupujete?

Pokud jsou regionální výrobky cenově dostupné a na téměř totožné cenové i kvalitativní úrovni, klidně je koupím. Pokud budou regionální výrobky dražší než jiné, nehodlám je kupovat jen proto, že jsou místní. Nemám potřebu, nějak se o místní tradiční produkty nezajímám. Nejsou běžně k dostání v klasických obchodech, jako jsou supermarkety. Jsou dražší a někdy také těžko dostupné. Tyto výrobky jsou pro mě nedostupné. Jsou pro mě příliš drahé. Mám k nákupu místních výrobků velmi málo příležitostí. Nemám důvod tyto věci kupovat, možná někdy v budoucnu. Zatím mě žádný regionální produkt neoslovil, tak abych si jej koupila Zatím jsem si jich v obchodech nevšimla. Tabulka č. 4: Proč nekupuji místní výrobky (zdroj: vlastní výzkum)

V sedmé otázce respondenti zapisovali, proč nekupují regionální (místní) produkty. Nejčastější odpovědí na tento dotaz byla poznámka o ceně. První skupina dotazovaných se domnívá, že místní výrobky jsou oproti „normálním“ produktům ze supermarketů mnohem dražší a oni si je nemohou finančně dovolit. Ve druhé skupině se nacházejí respondenti, kteří se domnívají, že regionální výrobky nemohou zakoupit v běžných obchodních sítích, kterými jsou například Albert, Penny, Billa nebo Lidl.

47

3.10 Znáte Regionální značku KRAJ BALANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt?

25%

ano 75% ne

Graf č. 6: Znalost KRAJ BALNICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt (zdroj: vlastní výzkum)

Desátá otázka se týkala povědomí respondentů o regionální značce KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Jak ukazuje graf, tři čtvrtiny respondentů (75 %) tuto regionální značku neznají. Pouze 25 % dotazovaných má o značce KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt základní informace.

48

3.11 Pokud jste v předchozí otázce zaškrtli ANO, odkud KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt znáte?

Regionální značku KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt znám z Rodinné cukrárny ve Vlašimi a z farmy BioVavřinec. Protože, jsem z tohoto kraje, tak tyto výrobky znám z nabídky, reklamních letáků, internetu a z prospektů. Občas navštěvuji tento kraj. Tuto regionální značku, znám z předmětu Trvale udržitelný cestovní ruch. Znám ho z internetu a z práce v Podblanickém infocentru. Z farmářských trhů. Znám jen z doslechu a z obchodů zdravé výživy. Z trhů a publikací, které vydává Kraj blanických rytířů. Od svých známých. Z práce. Tabulka č. 5: Časté odpovědi na otázku odkud znáte KBR regionální produkt (zdroj: vlastní výzkum)

Lidé, kteří zaškrtli v předcházející otázce odpověď ano, zde měli uvést, odkud jej znají. Nejčastější odpověď byla, že ze školy nebo ze zaměstnání. Další variantou odpovědi bylo z doslechu od svých známých či přátel, nebo z farmářských trhů.

49

3.12 Jaké výrobky Vám přijdou pro Kraj blanických rytířů typické?

15% Šternberské koláče 48%

19%

Keramika Med Knižní publikace ČSOP Vlašim

23%

Penzion Konopiště 34%

Jiná

29%

Graf č. 7: Typický výrobek KBR (zdroj: vlastní výzkum)

Závěrečná

otázka

se

zabývala

výrobky,

které

obdržely

certifikaci

KRAJ

BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Respondenti se domnívají, že nejtypičtějším výrobkem Kraje blanických rytířů jsou Šternberské koláče. Pro respondenty je druhým typickým produktem Keramika paní Syslové. Třetí skupinou, o které si respondenti myslí, že je charakteristický pro KBR, je med. Čtvrtým osobitým produktem, který získal značku regionálního produktu, jsou knižní publikace, které vydává Český svaz ochránců přírody ve Vlašimi. Penzion Konopiště pokládá za typický produkt pouze 19 % respondentů. Poslední položkou, kterou bylo možno označit, byla odpověď Jiná. Tuto kolonku zaškrtlo 15 % respondentů. V odpovědi bylo možné doplnit další výrobky, o kterých se dotazovaní domnívají, že jsou charakteristickými produkty pro Podblanicko. Nejčastější odpovědí byl Patchwork paní Hulmákové. Mezi další typické výrobky patří Mlynářské výrobky z farmy BioVavřinec, Rodinná cukrárna na náměstí nebo Podblanické uzeniny.

50

3.13 Celkové zhodnocení průzkumu Jak jsem již několikrát poznamenala, dotazník byl zpracován pomocí internetové stránky www.survio.cz a také na základě osobního kontaktu s respondenty. Jeho obsah se skládal ze 14 základních otázek, které byly buď otevřené, nebo uzavřené. Dotazníkové šetření, z kterého vyplynuly informace o povědomí turistů a návštěvníků o regionální značce KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, přineslo zajímavé poznatky. Když jsem začala tvořit dotazník, jehož celé znění je v příloze, domnívala jsem se, že většina respondentů nebude mít povědomí o Kraji blanických rytířů a jeho certifikaci. Tato domněnka se potvrdila. Pouze čtvrtina respondentů (25 %) znala regionální značku KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, i když pravdou zůstává, že certifikační značka KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ je v Asociaci regionálních značek pouze jeden rok. Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, že je velice důležité seznámit veřejnost (turisty, návštěvníky i místní obyvatele) nejen s regionální značkou KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, ale i s veškerými regionálními certifikacemi na území České republiky. Mnoho respondentů se správně domnívá, že regionální produkty jsou místní výrobky z regionálních potravin, ale již neví, jestli se na území jejich trvalého bydliště vyskytuje certifikační značka Regionální produkt. Většina respondentů zná certifikační značku KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt z farmářských trhů nebo od někoho ze známých, kteří se s ní tímto způsobem setkali. Jedna otázka z dotazníku se týkala všeobecně „Regionálního produktu“. Tato otázka byla otevřená a respondenti zde zaznamenávali své odpovědi. Velice zajímavou odpovědí byla: „Produkt, který zahrnuje místní zvyklosti, tradice, výrobky místních řemeslníku a podobně, např. tradiční kuchyně.“ Také mě zaujala odpověď na otázku: Proč kupujete regionální produkty, která zněla „Protože nejsou vyráběny sériově v továrnách v obrovském množství, ale v menší míře a tudíž kvalitněji.“ Další zajímavý názor na stejný dotaz byl: „Chci podpořit nejen

51

výrobky a věci z ČR, ale i z daného kraje. Nechci dovážené brambory z Polska, když máme brambory také. Lidé pak nemají práci. Chci podporovat vlastní republiku.“ Opakem předchozí odpovědi byl názor dalších turistů, který zněl takto: „Nemám potřebu, nějak se o místní tradiční produkty zajímat.“ Respondenti se také domnívají, že místní produkty jsou příliš drahé. Turisté, kteří se zabývají regionálními produkty, je nakupují nejčastěji na farmářských trzích, které jsou v současné době obrovským fenoménem. Se specializovanými farmářskými trhy se můžeme setkat po celé České republice. Návštěvníci se domnívají, že nejtypičtějšími výrobky pro Kraj blanických rytířů jsou Šternberské koláče, které peče pan Filip. Dalšími charakteristickými výrobky, jež získaly certifikaci KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, jsou keramika a med. 3.13.1 SWOT analýza Podle výsledků dotazníkového šetření jsem sestavila SWOT analýzu pro regionální výrobky, která obsahuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Silné stránky: 

tradice regionu



ruční výroba



dobrá kvalita



dobrá chuť



původ výrobku



bez chemikálií

Slabé stránky: 

vyšší cena



nedostupnost



neznalost



nezájem o tyto výrobky

52

Příležitosti: 

rozšíření prodejních míst



podpora regionu



lepší propagace regionálních výrobků



prosazení jednoho výrobku nejen v daném regionu



vyšší prodejnost regionálních produktů



vyšší zaměstnanost u regionálních výrobců

Hrozby: 

konkurence regionálních výrobků mezi sebou

53

4

Návrh

propagace

KRAJ

BLANICKÝCH

RYTÍŘŮ

regionální produkt Cílem mé bakalářské práce nebylo pouze charakterizovat Kraj blanických rytířů a jeho produkty, ale také navrhnout propagaci regionální značky KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt na základě výsledků dotazníkového šetření. V této části budu vycházet z vlastních poznatků, které jsem získala na praxi v Podblanickém infocentru. V současné době po celé České republice regionální značku používá dvacet dva oblastí, které jsou zapsané v Asociaci regionálních značek. Některé certifikace jsou známější než jiné. Mezi ta nejznámější značení patří Šumava originální produkt nebo Krkonoše originální produkt. Já se ve své práci zabývala jednou z novějších certifikačních značek, a tudíž méně známou. Jedná se o KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Popíši stávající způsoby propagace, o kterou se stará Kraj blanických rytířů společně s Českým svazem ochránců přírody Vlašim a Posázavím o.p.s., a navrhnu další možnosti marketingové propagace. Jak jsem již psala ČSOP Vlašim ve spolupráci s Krajem blanických rytířů a Posázavím o.p.s. se starají o propagaci nejen samotného regionu, ale také regionálního produktu. Naposledy byl regionální produkt představen na Fóru cestovního ruchu, který se konal na konci března letošního roku v Netvořicích. Dále se regionální produkty pocházející z Kraje blanických rytířů prezentují na farmářských trzích ve Vlašimi a v blízkém okolí. V letošním roce byly vytištěné nové prospekty a pravidelně jsou vydávány Rytířské noviny, kde lze najít mnoho zajímavých informací o značce KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Návštěvníci Kraje blanických rytířů se mohou obrátit se svými dotazy na informační centra po celém Podblanicku a Posázaví. Hlavním cílem mé bakalářské práce však bylo navrhnout další možnosti propagace certifikační značky KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Mezi návrhy na představení regionálního produktu pro nově přijíždějící turisty patří reklamní bannery, které bych umístila na klíčová místa. Těmito místy mohou být například billboardová místa na nádraží či vývěsní tabule u parkovišť, kam turisté nejprve přijíždějí. Do informačních center po celém Podblanicku a Posázaví bych vyvěsila plakáty pro větší informovanost návštěvníků regionu. Domnívám se, že by bylo možné 54

v informačních centrech (ve Vlašimi, v Louňovicích nebo v Týnci nad Sázavou) prodávat po dohodě výrobky, které obdržely certifikaci KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Myslím si, že velice zajímavým způsobem propagace je celostátní televize, nejen pro místní značku KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, ale pro všech dvacet dva značek v České republice. CzechTourism projektoval spoty s názvem „Poznáváme Česko“, které se u diváků všech televizních programů ujaly. Další reklamní bloky, které by tato organizace nebo Asociace regionálních značek mohly nazvat „Poznáváme regionální produkty Česka“, by představily jednotlivé oblasti mající možnost certifikace regionálních výrobků a některé jejich výrobky. Nejen televize, ale také rádio je další velice zajímavou možností na propagaci výrobků a produktů z Kraje blanických rytířů. Mezi nejznámější a nejposlouchanější stanice na Podblanicku a ve středních Čechách patří Rádio Blaník a Sázava. Na Rádiu Blaník se vysílal pořad s názvem „S Čechem po Čechách“, který poukazoval na nejzajímavější turistická místa v Čechách, na Moravě a ve Slezku. Podobný pořad by se mohl věnovat pouze oblastem s regionálními výrobky, ukázat, co je v těchto místech zajímavé nebo jaké výrobky se zde vyrábějí. V současnosti jsou značně populární farmářské trhy, které se uskutečňují po celé České republice. Farmáři a prodejci se sjíždějí na místo prodeje nejen s produkty, které obdrželi certifikaci výrobku, ale i bez ní. Domnívám se, že certifikovaní výrobci s regionální značkou by měli častěji vyjíždět za hranice svého kraje, aby rozšířili možnosti a povědomí turistů o místech, ze kterých pocházejí. Například výrobce, jehož výrobek obdržel certifikaci KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, by mohl své výroby prodávat na území Krkonoš. Naopak produkty, které jsou značené KRKONOŠE originální produkt, by mohly být prodávány na území Kraje blanických rytířů. Zadám-li do internetového vyhledávače KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, vyjede jako první položka internetová stránka www.regionalni-znacky.cz/krajblanickych-rytiru/. Myslím si, že by každá regionální značka, mohla mít vlastní www stránky, kde by byly veškeré stěžejní informace o místních produktech, historii značení regionu, výběrovém řízení či jiných důležitostech a zajímavostech. Na úvodní stránce by se nacházely fotografie certifikovaných výrobků, které se budou po určitém časovém 55

intervalu (10 sekund) měnit. Společně s nimi by se zde mohly nacházet nejdůležitější informace pro výrobce i pro veřejnost a také samostatná nabídka dalších odkazů. Na kulturních akcích, kterými jsou nejen farmářské trhy, ale například Májové slavnosti ve Vlašimi nebo Benešovský jarmark, by mohly být stánky s degustací regionálních produktů (med, pečivo z mouky BioVavřinec, mléko z farmy BioVavřinec) a jejich prodejem. Na závěr jsem si nechala možnost reklamy regionálních produktů pomocí propagačních kalendářů. Vydávat by se mohly jak kalendáře nástěnné, tak stolní. Nástěnné kalendáře by měly obsahovat jednotlivé fotografie certifikovaných výrobků. Pokud by se jednalo o potraviny, bylo by možné uvést i nějaké doplňující informace jako jsou recepty. Například bych uvedla med a výroba medových perníčků. U stolních kalendářů by po dobu čtyř týdnů byl propagován jeden regionální produkt. Například během května a června by mohly být propagovány medy, které obdržely certifikační značku KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Při propagaci keramiky paní Syslové by mohly vyfoceno několik keramických výrobků (hrníčky, přívěsky nebo magnetky). Eventuální vydání reklamního kalendáře jsem konzultovala s koordinátorkou Mgr. K. Červenkovou. Tato nabídka se jí líbila a navrhla, že by kalendář mohl být vydán pro rok 2015, neboť v následujícím roce bude kalendář ve znamení zemědělců Středočeského kraje. Kalendář by mohl být financován pomocí nějaké dotace (například: z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo ze Středočeského kraje). Druhou možností pokrytí nákladů vydání by byla kombinace grantu s ročními poplatky výrobců regionálních produktů. Propagační materiály v podobě kalendáře by vydal Český svaz ochránců přírody Vlašim. Rámcové náklady pro tisk nástěnného kalendáře se nacházejí v přílohách. Cena jednoho výtisku vychází na 37,48,- Kč včetně daně z přidané hodnoty.

56

5 Závěr Téma mé bakalářské práce znělo KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Cílem práce bylo charakterizovat regionální značku KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt a provést průzkum povědomí turistů o této certifikaci. Hlavním cílem bylo vyhodnotit dotazníkové šetření. Navrhnout odpovídající způsob propagace a prezentace značky. Jelikož pocházím z Kraje blanických rytířů, získávala jsem informace o regionálním produktu již před bakalářskou prací, kde jsem je uplatnila. Na své první letní praxi na hradě Český Šternberk, jsem se seznámila s regionálním produktem – Šternberské koláče, které v místní pekárně peče pan Filip. Následující letní praxi jsem vykonávala v Českém svazu ochránců přírody, kde jsem v jejich krámku s názvem Ekoobchůdek prodávala další certifikované produkty. V teoretické části jsem se zabývala popisem Podblanicka neboli Kraje blanických rytířů. Také jsem představila certifikační značku KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Současně s tím jsem podrobně popsala jednotlivé produkty, které obdržely tuto regionální značku. Potřebné informace na praktickou část práce jsem získala pomocí dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval otevřené, polozavřené a uzavřené otázky. Dotazník byl umístěn na internetových stránkách, dále jsem jej rozdávala ve městě Vlašimi přijíždějícím turistům. Hlavním koordinátorem regionální značení Kraje blanických rytířů je Mgr. Kateřina Červenková, které jsem výsledky svého dotazníkového šetření předala. Výsledky obsahovaly informace o povědomí turistů, KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt. Nadpoloviční většina návštěvníků nevěděla, že Kraj blanických rytířů vlastní certifikační značku. Také jsem podala návrhy na další možné způsoby propagace nejen regionální značky KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ, ale také ostatních certifikačních značek v České republice.

57

Zdroje: Bibliografické zdroje AOPK ČR - SCHKO Blaník: Výroční zpráva 2006. Louňovice pod Blaníkem: dZion, 2006. ISBN 978-80-87051-10-8. AOPK ČR - SCHKO Blaník: Výroční zpráva 2007. Louňovice pod Blaníkem: dZion, 2007. ISBN 978-80-87051-28-3. AOPK ČR - SCHKO Blaník: Výroční zpráva 2008. Louňovice pod Blaníkem: dZion, 2008. ISBN 978-80-87051-58-0. AOPK ČR - SCHKO Blaník: Výroční zpráva 2009. Louňovice pod Blaníkem: dZion, 2009. ISBN 978-80-87051-92-4. BÍLEK, Radko. Blaník v umění. II., O Blaníku a jeho rytířích v beletrii. 2004. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2004. 146 s. ISBN 80-86327-33-7. Blaník - Příloha časopisu Veronica pro Správu CHKO Blaník: Vydáno při příležitosti 15. výročí založení CHKO. 1997. Brno: Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody v Brně, 1997, č. 1. BLANÍK - SVAZEK OBCÍ. Blaník - svazek obcí: informační průvodce mikroregionem. 2011. Praha: DRUCKVO, spol. s r.o., 2011. 35 s. FRIČ, D a kol. Podblanicko. 1990. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1990. 176 s. ISBN 80-7057-023-7. HAVRÁNKOVÁ, Michaela. Aktivity Agentury „Dobrý den“ a jejich vliv na rozvoj cestovního ruchu v Pelhřimově: Bakalářská práce. 2012. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012. 91 s. HROMAS Jakub, KŘÍŽ Karel, PEŠOUT Pavel. Turistický průvodce po naučné stezce S rytířem na Blaník. 2007. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2007. 15 s. KOVAŘÍK, V. Konopišťský park. 2007. Vlašim: Český svaz ochránců přírody a Muzeum Podblanicka, 2007. 112 s. ISBN 978-86327-76-1.

58

KUSÁK, Dalibor, BURIAN Jiří, KRIŽANOVÁ Eva, MUCHKA Ivan. Hrady a zámky v Československu. 1990. Praha: Panorama, 1990. 386 s. ISBN 80-7038-100-0. LUČANOVÁ, Tereza. Kraj blanických rytířů: Bakalářská práce. 2012. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012. 84 s. PETRÁŇ, J a kol. Benešovsko - Podblanicko. 1985. Praha: TEPS, 1985. 370 s. PEŠOUT, Pavel, ZELENÝ Václav. Zámek a park Vlašim: Příroda vlašimského zámeckého parku. 2007. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2007. 2. vyd. 28 s. ISBN 978-80-86327-57-0 PINCOVÁ, Veronika. Zámek a park Vlašim: Historie romantického parku ve Vlašimi. 2005. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim. 1. vyd. 2005. 28 s. POUZAR, Jaroslav. Podblanickou minulostí: Kapitoly z historie Vlašimi a okolí. 1996. Praha: VIDA, 1996. 176 s.

RACKOVÁ, Lubomíra. Krajinou kolem Blaníka: 4. samostatná příloha čtvrtletníku Pod Blaníkem. 2001. 52 s. ISBN 80-86327-14-0. TICHÝ, Václav. Blaník a Louňovice pod Blaníkem ve vzpomínkách. 2009. Praha: Nakladatelství Václav Tichý, 2009. 1. vyd. ISBN 978-80-903649-4-3. Výroční zpráva 2011. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2012. 1. vyd. 44 s. ISBN 978-80-86327-6

Internetové zdroje [1] Fondy z Evropské unie [online]

Dostupné z http://fondyeu.kr-stredocesky.cz/article.asp?thema=307761&item=65876 [cit. 2013-03-05] [2] Správa CHKO [online] Dostupné z http://www.blanik.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/blanik/o-sprave-chko/ [cit. 2013-03-06] [3] S rytířem na Blaník – naučná stezka [online] Dostupné z http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-velky-blanik.htm [cit. 2013-03-09] 59

[4] Cyklistické a pěší trasy [online] Dostupné z http://www.blanicti-rytiri.cz/cyklotrasy.php [cit. 2013-03-09] [5] Hrad Český Šternberk [online] Dostupné z http://www.hradcskysternberk.cz [cit. 2013-03-15] [6] Zámek Konopiště [online] Dostupné z http://www.zamek-konopiste.cz/historie/ [cit. 2013-03-15] [7] Zámek Jemniště [online] Dostupné z http://www.jemniste.cz/zamek/historie-zamku.php [cit. 2013-03-15] [8] Farma Blaník [online] Dostupné z http://www.farmablanik.cz [cit. 2013-03-16] [9] Asociace regionálních značek [online] Dostupné z http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/o-nas/ [cit. 2013-03-19] [10] KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt [online] Dostupné z http://www.regionalni-znacky.cz/kraj-blanickych-rytiru/ [cit. 2013-03-19] [11] Podání přihlášek [online] Dostupné

z

http://www.regionalni-znacky.cz/kraj-blanickych-rytiru/cs/pro-vyrobce/

default/1/jak-ziskat-znacku [cit. 2013-03-22] [12] Certifikační komise [online] Dostupné z http://www.regionalni-znacky.cz/kraj-blanickych-rytiru/cs/pro-vyrobce/ default/5/certifikacni-komise [cit. 2013-03-22] [13] Způsob značení [online] Dostupné z http://www.regionalni-znacky.cz/kraj-blanickych-rytiru/cs/provyrobce/default/3/zpusoby-znaceni [cit. 2013-03-25]

60

[14] Výrobky se značkou KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt [online] Dostupné z http: //www.regionalni-znacky.cz/kraj-blanickych-rytiru/cs/certifikovaneprodukty/ [cit. 2013-03-26] [15] Mapa Kraje blanických rytířů Dostupné z http://www.blanicti-rytiri.cz/files/UserFiles/Image/mapa_kbr_1400_1200. jpg [cit. 2013-04-09]

Propagační letáky, brožury… [16] Kraj blanických rytířů. Zážitky na venkově. Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2011 [17] Kraj blanických rytířů. Cyklistické a pěší trasy. Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2012 [18] Kraj blanických rytířů. Zámek a park Vlašim. Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2011 [19] Hrad Český Šternberk. Hrad Český Šternberk, 2003 [20] Farma Blaník. Farma Blaník, 2011 [21] Certifikační kritéria pro značku „KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt®“ – pro výrobky, zemědělské a přírodní produkty. Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2012 [22] Certifikační kritéria pro značku „KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt®“ – pro stravovací a ubytovací služby. Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2012 [23] KRAJ BLANICKÝH RYTÍRŮ regionální produkt. Katalog Certifikovaných výrobků a služeb. Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2012 [24] Chutě a vůně Posázaví. Posázaví o.p.s., 2012. ISBN 978-80-87684-02-3

61

Seznam příloh a) Příloha A: Dotazník Příloha A: Dotazník

b) Přílohy B: Seznam ubytovacích a stravovacích zařízení Příloha B 1: Seznam ubytovacích zařízení Příloha B 2: Seznam stravovacích zařízení

c) Přílohy C: Rámcové náklady nástěnného kalendáře Příloha C: Rámcové náklady nástěnného kalendáře

d) Přílohy D: Doplňující obrazový materiál Příloha D 1: Rozhledna na Velký Blaník Příloha D 2: Blanický rytíř Příloha D 3: Hrad Český Šternberk Příloha D 4: Logo KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt Příloha D 5: Keramika paní Syslové

62

Příloha A: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Eva Štrombachová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava. Tento dotazník jsem sestavila v rámci své Bakalářské práce s názvem KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt, jehož součástí je i dotazníkové šetření. V dotazníku Vám bude položeno 12 otázek, jejich zodpovězení Vám nezabere více jak 10 minut. Tento dotazník je anonymní.

1) Jste žena nebo muž? MUŽ

ŽENA

2) Vaše věková skupina? 15-25

26-35

36-45

46-55

56+

3)Navštívili jste někdy Kraj Blanických rytířů? ANO

NE

4) Z jaké jste vzdálenosti? a) do 20 km b) do 50 km c) do 90 km d) více než 90 km 5) Co si představujete, když se řekne „Regionální produkt“? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 6) Kupujete nějaké regionální (místní) produkty? ANO, pravidelně

ANO, občas

SPÍŠE NE

NE

63

7) Pokud jste odpověděli v předchozí otázce ANO, z jakého důvodu je kupujete? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 8) Pokud jste odpověděli v předchozí otázce ANO, kde kupujete tyto výrobky? ………………………..…………………………………………………………………. 9) Pokud jste odpověděli NE, proč je nekupujete? ………………………..…………………………………………………………………. ………………………..…………………………………………………………………. 10) Znáte Regionální značku – KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt a odkud ji znáte? ANO

NE

11) Pokud jste v předchozí otázce zaškrtli ANO, odkud KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ znáte? …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………..… 12) Jaké výrobky Vám přijdou pro Kraj Blanických rytířů typické? a) Med b) Knižní publikace vydávané ČSOP Vlašim c) Keramika d) Šternberské koláče e) Penzion Konopiště f) jiné ………………………………………………

Děkuji Vám za vyplnění dotazníku Eva Štrombachová

64

Přílohy B: Seznam ubytovacích a stravovacích zařízení Příloha B 1: Seznam ubytovacích zařízení (zdroj: vlastní průzkum) Název ubytovacího zařízení Farma Blaník Hotel Green Valley Hotel Vorlina Parkhotel Penzion Petra Penzion Silvie Rekreační středisko Blaník Spolkový dům Sporthotel Sporthotel Tichonice TJ Sokol Kondrac Ubytovna U blanických rytířů Penzion Konopiště****

Obec Ostrov Chotýšany Vlašim Český Šternberk Načeradec Vlašim Smršťov Vlašim Vlašim Kácov Kondrac Kondrac Benešov

Příloha B 2: Seznam stravovacích zařízení (zdroj: vlastní průzkum) Název stravovacího zařízení Asijská restaurace Café Nelly Domašínská Brána Farma Blaník Na Mlíkárně Plzeňská krčma Restaurace Restaurace Blaník Restaurace Vorlina Rodinná cukrárna U Matoušků Zámecká restaurace

Obec Vlašim Vlašim Domašín Ostrov Vlašim Vlašim Louňovice pod Blaníkem Vlašim Vlašim Vlašim Kondrac Louňovice pod Blaníkem

65

Přílohy C: Rámcové náklady nástěnného kalendáře Rámcové náklady nástěnného kalendáře (zdroj: Český svaz ochránců přírody)

Druh nákladů

Jednotka

Jednotková

počet jednotek

cena bez DPH (Kč)

Celkové náklady

Náklady

DPH

bez DPH 21% (Kč) (Kč)

včetně DPH (Kč)

osobní náklady (příprava,

h

5

56

280

280

Ks

25

100

2500

525

3025

500

0

500

25000

5250

30250

28280

5775

34055

2828

594

3422

31108

6369

37477

medializace) fotopráce autorský honorář tisk 1000 ks

Ks

1000

25

Mezisoučet režie 10% (telefon, internet, účetní…) Výsledek

181

Cena za jeden kus je 37,48,- Kč včetně DPH.

66

Přílohy D: Doplňující obrazový materiál Příloha

D

1:

Rozhledna

na

Velký

Blaník

(zdroj:

http://www.blanicti-

rytiri.cz/vylety.php?curmenu=123)

Příloha D 2: Blanický rytíř (zdroj: http://www.nakole.cz/clanky/514-po-stopachblanickych-rytiru.html)

67

Příloha D 3: Hrad Český Šternberk (zdroj: http://www.poklad.cz/vyletni-trasy/na-hradcesky-sternberk)

Příloha D 4: Zámek Vlašim (zdroj: www.jdlavicka.rajce.idnes.cz)

68

Příloha D 5: Logo KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt (zdroj: http://www.mikroregiondzbany.cz/news_detail.php?id_news=168)

Příloha D 6: Keramika Ivany Syslové (zdroj: http://www.regionalni-znacky.cz/krajblanickych-rytiru/cs/certifikovane-produkty/detail/548/uzitkova-keramika)

69