KOVÁCI PRO DEMONSTRACI

366kovak 27.10.2006 9:47 Stránka 8

KOVÁK číslo 36 — 3. listopadu 2006

FOTOREPORTÁŽ Z DEMONSTRACE V MNICHOVĚ 21. ŘÍJNA

36 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 26. ŘÍJNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 3. LISTOPADU 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

● Redakãní anketa ze shromáÏdûní v Hradci Králové - str. 2 ● KdyÏ odbory zavelí - reportáÏ a fotoreportáÏ z Mnichova - str. 3 a 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Zmûny v nemocenském poji‰tûní ● Starobní dÛchod v roce 2007 „Je konec srandy,“ dá se přeložit text na transparentu

Atmosféra chvílemi připomínala velkou pouť

Vláda chce odložit účinnost zákoníku práce o rok asi proto, aby do něj mohla zamontovat i právo útrpný…

Řehtačky byly na demonstraci všudypřítomné

Transparent hlásá: SPD & CDU = beztrestný plenitel sociálního státu

PROTESTNÍ AKCE 25. LISTOPADU Odborovou demonstraci na protest proti záměru

KOVÁCI PRO DEMONSTRACI

vlády odložit účinnost nového zákoníku práce vyhlásila 23. 10. Českomoravská konfederace odborových svazů. Akci podpořil Odborový svaz KOVO na shromáždění zástupců základních organizací 24. 10. v Hradci Králové (viz reportáž vedle). Protest se uskuteční 25. listopadu před Úřadem vlády v Praze. O termínu a místu konání rozhodl krizový štáb ČMKOS 25. října. (red.)

Odborový svaz KOVO se staví za uspořádání protestní demonstrace před Úřadem vlády v Praze. Pro hlasovala naprostá většina z asi 400 účastníků celostátní porady zástupců téměř 750 základních organizací svazu, která proběhla 24. října v Hradci Králové. Kováci se tak připojili k rozhodnutí Rady Českomoravské konfederace odborových svazů, která akci ohlásila den předtím.

ODBORY V ZASTUPITELSTVU MLADÉ BOLESLAVI AD ŠKODOVÁCI JDOU DO VOLEB Na demonstraci o sobě dali vědět i zdravotníci

Čeští kováci v Mnichově nestáli stranou

4

Místopředseda OS KOVO J. Endlicher promluvil jménem středoevropských hostů

Demonstrace probíhala ve stínu starobylé mnichovské radnice

Kováci řekli vládním kejklům jasné NE

O pětici kandidátů do zastupitelstva Mladé Boleslavi z řad odborářů Škody Auto přinesl Kovák informace v č. 33. Dnes uveřejňujeme, jak uspěli. Přetiskujeme na toto téma zprávu z týdeníku Škodovácký odborář, vydávaného odbory OS KOVO v této automobilce. Dva členové ZO OS KOVO Škoda Auto se dostali do 33členného zastupitelstva města Mladá Boleslav. Svůj post tak obhájil Milan Pišinger, odpovědný za integrace, nově se zastupitelem stal odborový právník Jiří Hašek. Oba jsou spokojeni, že se jim podařilo do zastupitelstva dostat a mohou se tam přenášet zájmy odborářů a zaměstnanců. Prosadit některé zájmy bude sice složité, ale přesto jsou odbory KOVO spokojeny se stoprocentním nárůstem mandátů. Odboroví zastupitelé děkují svým voličům za podporu a odevzdané hlasy. Odborový tým, vytvořený k letošním volbám bude fungovat i nadále. Naši zastupitelé budou moci na půdě města reagovat na potřeby zaměstnanců Škoda Auto a zpětně budou využívat informací, které při své práci ve městě načerpají.

Odsouvání zákoníku práce vládě tolerovat nehodlají

Odborům se především cím. „Jde o obstrukci a flanelíbí snaha odstupující vlády grantní porušení svobody ODS oddálit počátek účinprojevu,“ komentoval to nosti nového zákoníku práce předseda OS KOVO Josef o jeden rok. Vidí v tom jen zaStředula na tiskové konfestírací manévr jak se nepohorenci pořádané po poradě dlného zákoníku zcela zbavit, v Hradci Králové. „V žádnebo ho alespoň radikálně ném případě nás to však od zdeformovat. „V žádném přínašeho záměru demonstropadě nechceme dopustit, aby vat před Úřadem vlády nebyla účinnost zákoníku práce zastaví,“ dodal. posunuta. Je to jen záminka Následnou reakcí Jehk jeho pozdějšímu zrušení,“ „Je to jen záminka,“ zhodnotil vládní ličky bylo podání trestního prohlásil na poradě v Hradci snahy předseda OS KOVO J. Středula oznámení na neznámého paKrálové předseda OS KOVO chatele. Obává se prý o svou Josef Středula. „Záměr odložit účinnost zá- bezpečnost. S Jehličkovým „strachem“ z odkoníku navíc nebyl v tripartitě - ani nijak ji- borářů však zvláštně kontrastuje skutečnost, nak s odbory - vůbec projednán,“ zdůraznil. že si prostranství před Úřadem vlády „zamluOhlášená protestní akce se má konat v so- vil“ na inkriminovanou dobu až těsně poté, co botu 25. listopadu. Mezitím se však ukázalo, že ČMKOS zveřejnila svůj úmysl svolat za někosi prostor před Úřadem vlády zablokoval ja- lik týdnů na totéž místo demonstraci. Předtím kýsi Jiří Jehlička, a to až do konce letošního měl totiž zablokováno období jen do 17. listoroku. „Antiparoubkovci“ tam údajně plánují padu. Do „rizika“ střetu s odboráři šel tedy stávkový maraton „za svržení Paroubka z po- podle všeho vědomě. litiky“. Zřejmě si nevšimli, že Jiří Paroubek už Jen pokud dá vláda včas veřejný příslib, že ve Strakově akademii neúřaduje. V každém od svého záměru prosadit odložení účinnosti případě ale blokují jiným lidem možnost pro- zákoníku práce ustupuje, jsou odbory ochotny jevit na tomto místě svůj názor, a to vůči poli- ještě demonstraci odvolat. tikům v tuto chvíli v sídle vlády stále úřadujíText a snímky MARTIN BENEŠ 1

366kovak 27.10.2006 9:45 Stránka 2


REDAKČNÍ ANKETA: Jste pro, či proti demonstraci? A proč?


CHYBY SE VYMSTÍ KE KONTROLE BOZP V JIHOČESKÉM AGROZETU

BUDOU V LEGU ODBORY?

KDYŽ ODBORY ZAVELÍ Čeští kováci na demonstraci v Mnichově

Díky kladenské firmě Lego Production, která je odnoží dánského koncernu Lego A/S, se stává Česká republika významným vývozcem plastových stavebnic. Založení odborů by se však vedení českého Lega podle všeho nejraději vyhnulo.

Naprostá většina účastníků královéhradeckého shromáždění hlasovala pro konání protestní odborové akce, která se má uskutečnit za několik týdnů v Praze. Strohé hlasování však mnoho nevypovídá o skutečných postojích. Redakci Kovák proto zajímalo, co si lidé o tom všem myslí, jaké jsou jejich názory. Několika účastníků (namátkově - bez znalosti, jak kdo hlasoval) jsme se zeptali: Jste pro, či proti uspořádání demonstrace a proč?

40 českých kováků se zúčastnilo 21. října odborové demonstrace v bavorském Mnichově. Podpořili tak své německé kolegy, kteří toho dne uspořádali na několika místech po celé zemi včetně hlavního města takzvaný akční den. Všeodborové akce se zúčastnili členové odborových svazů sdružených v německé centrále DGB, přitom v Mnichově bylo nejvíce Ačkoliv v Dánsku mají odbory z našeho pohledu vidět kováky - členy IG Metallu. značně nadstandardní postavení, v Kladně se ve-

smlouvu a nový zákoník práce nám oproti starému dává větší smluvní volnost, možnost dojednat lepší podmínky. O tom není pochyb. Jindřich Brabec, zmocněnec Krajského sdružení OS KOVO Plzeňského a Karlovarského kraje: Samozřejmě jsem hlasoval pro a také všichni zúčastnění reprezentanti našeho kraje. Je nám Josef Jelínek, pověřený zájasné, že je ohrožena účinnost nostupce ZO OS KOVO Kablo vého zákoníku práce a že vhleVelké Meziříčí: dem k politické konstelaci by jaAno, je třeba zákoník práce kákoliv jeho úprava byla v neprospěch zaměstnanců. podpořit, aby vešel v život. Stanislav Tomášek, předseda ZO OS KOVO Hutě Poldi Kladno: Jsem pro, protože zákoník práce potřebujeme a kroky této vlády jsou protizaměstnanecké. František Zelenka, předseda Ale jde o to, jestli lidi na akci doZO OS KOVO Tesla Mladá Vostaneme, protože dle mého nážice: zoru - tak jak to teď projevili Já jsem pro. Proč? Protože v senátních a komunálních volnemám rád „modré ptáky“, kteří bách - nevědí, co se na ně chystá. chtějí, aby několik lidí, nějakých Jan Švec, předseda ZO OS pár tisíc, mělo plné kapsy, kdežto KOVO Groz Beckert České Buostatní na ně makali a ty kapsy dějovice: jim plnili. Jsem pro s podmínkou, že naše kroky budou gradovat.To je Stanislav Tomša, předseda jako s výchovou malého dítěte, ZO OS KOVO Motor Jikov nejprve se mu pokusíte ústně doStrojírenská Soběslav: mluvit, až když to nepomůže, je Jsem pro, je důležité ukázat, na řadě rázný krok. A proč ano? že lidí přemýšlejí o tom, co bude To bychom byli špatní odboráři, dál. Je třeba ukázat vůli lidu. kdyby nás nezajímal osud zákoníku práce, který jsme si před rokem vydemonstrovali. František Vitmajer, předseda ZO OS KOVO Strojírny Poldi Kladno: Jan Plánský, předseda ZO To je složité. Bojím se zneOS KOVO Slévárna České Buužití nového zákoníku práce dějovice (ČKD Kutná Hora): v praxi. Jsou v něm věci, jako naJednoznačně jsem pro, ale příklad konta pracovní doby, bude těžké lidi přesvědčit, aby které budou mít těžké dopady na do Prahy jeli. Atmosféra po volzaměstnance. Neumím si předbách tomu nepřeje. Bohužel lidé stavit, už jen vzhledem k špatv naší zemi jsou nadšení pro kaž- nému dopravnímu spojení do zaměstnání, že jim zaměstdou změnu, teď jsou mnozí v ja- navatel po jejich ranním nástupu na směnu řekne: „Není kési modré eufórii a nedomýš- práce, běžte domů. Přijďte tehdy a tehdy...“ A tuto ztrátu lejí, co jim ta změna přinese, jestli je, či není v jejich času a peněz jim on ani nikdo jiný neuhradí. Byl bych prospěch. Asi musejí padnout takříkajíc na „hubu“, aby se proto rád, kdyby ještě nějaký čas platil starý zákoník vzpamatovali a pochopili, oč jde. Negativní roli v tom se- práce. Ale i přes tyto výhrady počítám se svou účastí na hrávají média, která o odborářských akcích informují ne- protestní akci v Praze, protože jako člen Rady OS KOVO objektivně a manipulují veřejnost proti odborům. Nelíbí se ctím demokratické rozhodnutí dnešního shromáždění. mi, že novináři nesdělují pravdu, a dokud se to nezmění, Jaroslav Dostál, předseda žádná demokracie u nás nebude. V každém případě jsem ZO OS KOVO Moravské želepro akci, je třeba dát najevo: „Lidi, vzbuďte se!“ zárny Olomouc: Luboš Bidrman, předseda Jsem pro. Je to jediná forma ZO OS KOVO Valeo Autoklijak si vynutit účinnost nového zámatizace Rakovník: koníku práce. Je třeba dát jasný Jednoznačně pro. Jsem z fabsignál, že si odbory přejí, aby zariky, která má kolem 1200 začal včas platit. Jsem přesvědčen, městnanců, a vidím, oč se v ní zaže je ohrožena jeho existence. To městnavatel snaží - eliminovat by byla přece hrůza, kdyby byl práva lidí. Je potřeba mít oporu zákoník práce nahrazen občanským zákoníkem. v dobré právní normě. Teď přiPtala se JANA BENEŠOVÁ Snímky Martin Beneš pravujeme novou kolektivní

Mohutné regionální manifestace se konaly na protest proti sociálním škrtům chystaným německou vládou. Velká koalice CDU/CSU-SPD totiž plánuje provést do jara příštího roku závažné zákonné změny, které by přinesly podstatné odlehčení pro zaměstnavatele, ale zároveň i další zatížení jejich zaměstnanců. Jedná se mimo jiné o zvýšení odchodu do důchodu, zdravotní reformu a daň z podnikání. Německý kovácký svaz (IG Metall) se obává, že tyto změny způsobí opuštění solidárního systému. Ústy svého předsedy pro Bavorsko Wernera Neugebauera dal na mnichovské akci najevo rozhořčení i odhodlání protizaměstnanecký kurs nepřipustit.

Stanislav Kousal, předseda ZO OS KOVO TOS Znojmo: Určitě by se mělo něco udělat, aby nebyla odložena účinnost nového zákoníku práce. Kdyby tato akce nepomohla, měly by následovat další kroky.

2

V tomto čase probíhá za součinnosti Metodického pracoviště OS KOVO České Budějovice a ZO OS KOVO Agrozet, a. s., České Budějovice u zaměstnavatele prověrka BOZP. Je třeba konstatovat, že ze strany vedení této firmy byl vždy zájem o spolupráci. Letošní kontrola zatím proběhla v části provozoven na jihu Čech, a to v Husinci, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci a Pelhřimově. Ne vše je v pořádku. Především Český Krumlov, který je před zásadní rekonstrukcí, potřebuje zlepšit hygienické podmínky. Podstatné je, že si zaměstnavatel nehraje na mrtvého brouka a jeví ochotu k nápravě stavu. Je třeba zdůraznit, že v průběhu posledních let uskutečnil rekonstrukce výrobního, skladového a sociálního zázemí v jednotlivých provozovnách. Investuje nemalé prostředky do zlepšování stavu pracovišť. Současné prověrky BOZP v Agrozetu také ukazují nedostatky v dodržování bezpečnostních předpisů zaměstnanci. Tam, kde jsme toto porušení zjistili, jsme zaměstnancům na příkladech z jiných firem vysvětlili, k jakým úrazům včetně smrtelných může tato situace vést. Chyby, které dělají, se jim můžou ošklivě vymstít. To, že se tam léta nic nestalo, neznamená, že se důsledky neprojeví někdy v budoucnu. U lidí bylo vidět pochopení, ale jde o to, jak dlouho jim vydrží... PhDr. ANTONÍN HRAŠE, člen komise BOZP a vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO České Budějovice

SMUTEČNÍ OZNÁMENÍ Dne 8. 10. 2006 náhle zemřel v nemocnici v Třinci na Sosně Karel Mikula, dlouholetý předseda organizace důchodců při základní organizaci Odborového svazu KOVO Třinecké železárny. Karel byl persónou a hnacím motorem organizace důchodců celých 16 let. Své funkci věnoval do posledních chvil veškeré své úsilí a osobní volno. Proto byl pro 2600 členů organizace důchodců nejen předsedou, ale i přítelem, kamarádem a rádcem. Pro jeho pracovitost, skromnost a citlivost byl v kruhu seniorů odborářů oblíben. Své zkušenosti i rady předával také členům předsednictva a výboru základní organizace OS KOVO TŽ, kde byl členem těchto orgánů. Čest jeho památce. ZO OS KOVO Třinecké železárny

Z projevu místopředsedy OS KOVO Na mnichovské demonstraci, které se zúčastnilo přes 30 000 lidí, vystoupil i místopředseda Odborového svazu KOVO Jaromír Endlicher, a to jménem více než 100 odborářů nejen z České republiky, ale i z Maďarska, Slovenska a Slovinska, kteří se akčního dne v Mnichově zúčastnili. „Chápu, že se němečtí kolegové obávají toho, že je naši čeští kolegové připraví o místa,“ prohlásil J. Endlicher. „Mohu vás ujistit, že to není v žádném případě náš zájem! České zaměstnankyně a zaměstnanci nemají zpravidla zájem jezdit za prací, nebo muset žít za mzdy, za které by se sotva mohli uživit. Je stále důležitější, aby se odbory, bez ohledu na státní hranice, více semkly. Svět a Evropa se globalizuje. Dnes více než kdykoli dříve platí, že kapitál nezná hranice mezi jednotlivými zeměmi. Vždyť stejně jako němečtí zaměstnavatelé hrozí vám, svým zaměstnancům, převáděním pracovních míst do České republiky, slyšíme my zase u nás: Když nechcete pracovat za tyto mzdy, půjdeme ještě dál na východ, půjdeme do Ruska, do balkánských zemí, do Číny. I u nás, stejně jako u vás, mají lidé obavy ze ztráty pracovního místa a z dalšího snižování sociálních dávek. Německé odbory pod vedením centrály DGB (totéž co ČMKOS v ČR - poznámka redakce) bojují proti snižování sociálních výdobytků a proti fatálním dopadům vládního proVyluštění z Kováku č. 35/2006 (výrok S. Kierkegaarda): Závist je skrytý obdiv.

gramu Agenda 2010. U nás se jedná o stejné mučicí nástroje. Vládní koncepce mají sice jiná jména, leč obsah stejný. Naším společným úkolem je, aby tyto takzvané reformy již nešly na úkor zaměstnankyň a zaměstnanců. Cítíme, že dnes a tady se bojuje i za nás. I to je jeden z důvodů, proč jsme tady. Přejeme vám všem tady, přejeme německým zaměstnankyním a zaměstnancům, přejeme odborovým svazům v Německu mnoho úspěchů ve vašem boji za sociálně spravedlivý svět a život v něm!“ To popřál německým odborářům místopředseda OS KOVO.

Živá atmosféra Demonstrace byla zorganizována s typickou německou důkladností, v žádném případě jí však nechyběla spontánnost. Hudba, výkřiky, zpěv, hodně barev. Pastvou pro oči byly pestré vlajky, čepice a kostýmy jednotlivých odborových svazů, malované i psané transparenty, nejrůznější rekvizity a figuríny. Mohutný průvod vyšel od mnichovského domu odborů a valil se ulicemi po trase dlouhé asi jeden kilometr až na Mariánské náměstí před velkolepou a starobylou radnici, odkud z připravené tribuny zazněly burácivé projevy řečníků, na které lidé živě reagovali pískotem, tleskáním, skandováním. Mnozí tento program sledovali i z přilehlých uliček, protože se na náměstí už nevešli. Účastníků se totiž dostavilo asi o 10 000 víc, než odbory odhadovaly a očekávaly. „Je to typická akce, jaké se konají ve velkých zemích západní Evropy. Když odbory zavelí, jejich členové a příznivci se dostaví. Takovou atmosféru jsem zažil předtím v Bruselu (míněna celoevropská odborová demonstrace v Bruselu 19. 3. 2005 proti tzv. Bolkesteinově směrnici, viz Kovák 12/2005, článek Brusel ve varu - poznámka redakce), a nezbývá mi než si přát, aby podobná byla teď u nás i v České republice.“ Těmito slovy hodnotil akční den v Mnichově jeden z českých účastníků, člen Předsednictva OS KOVO Jindřich Brabec. Akční odborový den proběhl 21. října nejen v Mnichově, ale i v dalších městech Německa včetně Berlína. Zúčastnilo se ho celkem přes 200 000 lidí. Text JANA A MARTIN BENEŠOVI Snímky Martin Beneš - fotoreportáž viz str. 4

dení Lega rozhodlo založit raději podnikovou radu, která je plně v jeho rukou. Odborový svaz KOVO se proto zapojil do projektu dánských odborů, který si snaží „posvítit“ mimo jiné právě na podmínky sociálního dialogu v kladenském Legu. Cílem by mělo být založení funkční odborové organizace v této firmě. (ben)

SOUTĚŽ PRO ČLENY OS KOVO VYHRAJTE VE ZNALOSTECH O NOVÉM ZÁKONÍKU PRÁCE! Soutěž v rámci kampaně na podporu kolektivního vyjednávání podnikových kolektivních smluv na rok 2007 vyhlásil v Kováku č. 33 Odborový svaz KOVO. Prostřednictvím tohoto časopisu mohou členové našeho svazu soutěžit ve znalostech o novém zákoníku práce, a to o hodnotné ceny. Organizátorem a garantem soutěže je úsek odborové politiky OS KOVO. Potřebné informace, soutěžní kupón a první trojice otázek byly otištěny v č. 33, druhá trojice otázek v č. 34, třetí trojice otázek v č. 35 a v tomto čísle čtvrtá, tedy poslední trojice otázek. JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO

ZADÁNÍ OTÁZEK (IV. TROJICE) 10. Při používání konta pracovní doby se po dobu vyrovnávacího období vyplácí zaměstnancům stálá mzda. Její výše činí minimálně: a) 80 % průměrného výdělku; b) 100 % průměrného výdělku; c) tarifní mzdu jednotlivého zaměstnance. 11. Nový zákoník práce ukládá zaměstnavatelům povinnost vyplácet těchto pět příplatků: a) za práci přesčas, ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí a za práci v sobotu a v neděli; b) za práci přesčas, ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci odpoledne; c) za práci přesčas, ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. 12. Maximální rozsah pracovní pohotovosti v kalendářním roce činí: a) 150 hodin; b) 400 hodin; c) limit není stanoven.

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

366kovak 27.10.2006 9:45 Stránka 2


REDAKČNÍ ANKETA: Jste pro, či proti demonstraci? A proč?


CHYBY SE VYMSTÍ KE KONTROLE BOZP V JIHOČESKÉM AGROZETU

BUDOU V LEGU ODBORY?

KDYŽ ODBORY ZAVELÍ Čeští kováci na demonstraci v Mnichově

Díky kladenské firmě Lego Production, která je odnoží dánského koncernu Lego A/S, se stává Česká republika významným vývozcem plastových stavebnic. Založení odborů by se však vedení českého Lega podle všeho nejraději vyhnulo.

Naprostá většina účastníků královéhradeckého shromáždění hlasovala pro konání protestní odborové akce, která se má uskutečnit za několik týdnů v Praze. Strohé hlasování však mnoho nevypovídá o skutečných postojích. Redakci Kovák proto zajímalo, co si lidé o tom všem myslí, jaké jsou jejich názory. Několika účastníků (namátkově - bez znalosti, jak kdo hlasoval) jsme se zeptali: Jste pro, či proti uspořádání demonstrace a proč?

40 českých kováků se zúčastnilo 21. října odborové demonstrace v bavorském Mnichově. Podpořili tak své německé kolegy, kteří toho dne uspořádali na několika místech po celé zemi včetně hlavního města takzvaný akční den. Všeodborové akce se zúčastnili členové odborových svazů sdružených v německé centrále DGB, přitom v Mnichově bylo nejvíce Ačkoliv v Dánsku mají odbory z našeho pohledu vidět kováky - členy IG Metallu. značně nadstandardní postavení, v Kladně se ve-

smlouvu a nový zákoník práce nám oproti starému dává větší smluvní volnost, možnost dojednat lepší podmínky. O tom není pochyb. Jindřich Brabec, zmocněnec Krajského sdružení OS KOVO Plzeňského a Karlovarského kraje: Samozřejmě jsem hlasoval pro a také všichni zúčastnění reprezentanti našeho kraje. Je nám Josef Jelínek, pověřený zájasné, že je ohrožena účinnost nostupce ZO OS KOVO Kablo vého zákoníku práce a že vhleVelké Meziříčí: dem k politické konstelaci by jaAno, je třeba zákoník práce kákoliv jeho úprava byla v neprospěch zaměstnanců. podpořit, aby vešel v život. Stanislav Tomášek, předseda ZO OS KOVO Hutě Poldi Kladno: Jsem pro, protože zákoník práce potřebujeme a kroky této vlády jsou protizaměstnanecké. František Zelenka, předseda Ale jde o to, jestli lidi na akci doZO OS KOVO Tesla Mladá Vostaneme, protože dle mého nážice: zoru - tak jak to teď projevili Já jsem pro. Proč? Protože v senátních a komunálních volnemám rád „modré ptáky“, kteří bách - nevědí, co se na ně chystá. chtějí, aby několik lidí, nějakých Jan Švec, předseda ZO OS pár tisíc, mělo plné kapsy, kdežto KOVO Groz Beckert České Buostatní na ně makali a ty kapsy dějovice: jim plnili. Jsem pro s podmínkou, že naše kroky budou gradovat.To je Stanislav Tomša, předseda jako s výchovou malého dítěte, ZO OS KOVO Motor Jikov nejprve se mu pokusíte ústně doStrojírenská Soběslav: mluvit, až když to nepomůže, je Jsem pro, je důležité ukázat, na řadě rázný krok. A proč ano? že lidí přemýšlejí o tom, co bude To bychom byli špatní odboráři, dál. Je třeba ukázat vůli lidu. kdyby nás nezajímal osud zákoníku práce, který jsme si před rokem vydemonstrovali. František Vitmajer, předseda ZO OS KOVO Strojírny Poldi Kladno: Jan Plánský, předseda ZO To je složité. Bojím se zneOS KOVO Slévárna České Buužití nového zákoníku práce dějovice (ČKD Kutná Hora): v praxi. Jsou v něm věci, jako naJednoznačně jsem pro, ale příklad konta pracovní doby, bude těžké lidi přesvědčit, aby které budou mít těžké dopady na do Prahy jeli. Atmosféra po volzaměstnance. Neumím si předbách tomu nepřeje. Bohužel lidé stavit, už jen vzhledem k špatv naší zemi jsou nadšení pro kaž- nému dopravnímu spojení do zaměstnání, že jim zaměstdou změnu, teď jsou mnozí v ja- navatel po jejich ranním nástupu na směnu řekne: „Není kési modré eufórii a nedomýš- práce, běžte domů. Přijďte tehdy a tehdy...“ A tuto ztrátu lejí, co jim ta změna přinese, jestli je, či není v jejich času a peněz jim on ani nikdo jiný neuhradí. Byl bych prospěch. Asi musejí padnout takříkajíc na „hubu“, aby se proto rád, kdyby ještě nějaký čas platil starý zákoník vzpamatovali a pochopili, oč jde. Negativní roli v tom se- práce. Ale i přes tyto výhrady počítám se svou účastí na hrávají média, která o odborářských akcích informují ne- protestní akci v Praze, protože jako člen Rady OS KOVO objektivně a manipulují veřejnost proti odborům. Nelíbí se ctím demokratické rozhodnutí dnešního shromáždění. mi, že novináři nesdělují pravdu, a dokud se to nezmění, Jaroslav Dostál, předseda žádná demokracie u nás nebude. V každém případě jsem ZO OS KOVO Moravské želepro akci, je třeba dát najevo: „Lidi, vzbuďte se!“ zárny Olomouc: Luboš Bidrman, předseda Jsem pro. Je to jediná forma ZO OS KOVO Valeo Autoklijak si vynutit účinnost nového zámatizace Rakovník: koníku práce. Je třeba dát jasný Jednoznačně pro. Jsem z fabsignál, že si odbory přejí, aby zariky, která má kolem 1200 začal včas platit. Jsem přesvědčen, městnanců, a vidím, oč se v ní zaže je ohrožena jeho existence. To městnavatel snaží - eliminovat by byla přece hrůza, kdyby byl práva lidí. Je potřeba mít oporu zákoník práce nahrazen občanským zákoníkem. v dobré právní normě. Teď přiPtala se JANA BENEŠOVÁ Snímky Martin Beneš pravujeme novou kolektivní

Mohutné regionální manifestace se konaly na protest proti sociálním škrtům chystaným německou vládou. Velká koalice CDU/CSU-SPD totiž plánuje provést do jara příštího roku závažné zákonné změny, které by přinesly podstatné odlehčení pro zaměstnavatele, ale zároveň i další zatížení jejich zaměstnanců. Jedná se mimo jiné o zvýšení odchodu do důchodu, zdravotní reformu a daň z podnikání. Německý kovácký svaz (IG Metall) se obává, že tyto změny způsobí opuštění solidárního systému. Ústy svého předsedy pro Bavorsko Wernera Neugebauera dal na mnichovské akci najevo rozhořčení i odhodlání protizaměstnanecký kurs nepřipustit.

Stanislav Kousal, předseda ZO OS KOVO TOS Znojmo: Určitě by se mělo něco udělat, aby nebyla odložena účinnost nového zákoníku práce. Kdyby tato akce nepomohla, měly by následovat další kroky.

2

V tomto čase probíhá za součinnosti Metodického pracoviště OS KOVO České Budějovice a ZO OS KOVO Agrozet, a. s., České Budějovice u zaměstnavatele prověrka BOZP. Je třeba konstatovat, že ze strany vedení této firmy byl vždy zájem o spolupráci. Letošní kontrola zatím proběhla v části provozoven na jihu Čech, a to v Husinci, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci a Pelhřimově. Ne vše je v pořádku. Především Český Krumlov, který je před zásadní rekonstrukcí, potřebuje zlepšit hygienické podmínky. Podstatné je, že si zaměstnavatel nehraje na mrtvého brouka a jeví ochotu k nápravě stavu. Je třeba zdůraznit, že v průběhu posledních let uskutečnil rekonstrukce výrobního, skladového a sociálního zázemí v jednotlivých provozovnách. Investuje nemalé prostředky do zlepšování stavu pracovišť. Současné prověrky BOZP v Agrozetu také ukazují nedostatky v dodržování bezpečnostních předpisů zaměstnanci. Tam, kde jsme toto porušení zjistili, jsme zaměstnancům na příkladech z jiných firem vysvětlili, k jakým úrazům včetně smrtelných může tato situace vést. Chyby, které dělají, se jim můžou ošklivě vymstít. To, že se tam léta nic nestalo, neznamená, že se důsledky neprojeví někdy v budoucnu. U lidí bylo vidět pochopení, ale jde o to, jak dlouho jim vydrží... PhDr. ANTONÍN HRAŠE, člen komise BOZP a vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO České Budějovice

SMUTEČNÍ OZNÁMENÍ Dne 8. 10. 2006 náhle zemřel v nemocnici v Třinci na Sosně Karel Mikula, dlouholetý předseda organizace důchodců při základní organizaci Odborového svazu KOVO Třinecké železárny. Karel byl persónou a hnacím motorem organizace důchodců celých 16 let. Své funkci věnoval do posledních chvil veškeré své úsilí a osobní volno. Proto byl pro 2600 členů organizace důchodců nejen předsedou, ale i přítelem, kamarádem a rádcem. Pro jeho pracovitost, skromnost a citlivost byl v kruhu seniorů odborářů oblíben. Své zkušenosti i rady předával také členům předsednictva a výboru základní organizace OS KOVO TŽ, kde byl členem těchto orgánů. Čest jeho památce. ZO OS KOVO Třinecké železárny

Z projevu místopředsedy OS KOVO Na mnichovské demonstraci, které se zúčastnilo přes 30 000 lidí, vystoupil i místopředseda Odborového svazu KOVO Jaromír Endlicher, a to jménem více než 100 odborářů nejen z České republiky, ale i z Maďarska, Slovenska a Slovinska, kteří se akčního dne v Mnichově zúčastnili. „Chápu, že se němečtí kolegové obávají toho, že je naši čeští kolegové připraví o místa,“ prohlásil J. Endlicher. „Mohu vás ujistit, že to není v žádném případě náš zájem! České zaměstnankyně a zaměstnanci nemají zpravidla zájem jezdit za prací, nebo muset žít za mzdy, za které by se sotva mohli uživit. Je stále důležitější, aby se odbory, bez ohledu na státní hranice, více semkly. Svět a Evropa se globalizuje. Dnes více než kdykoli dříve platí, že kapitál nezná hranice mezi jednotlivými zeměmi. Vždyť stejně jako němečtí zaměstnavatelé hrozí vám, svým zaměstnancům, převáděním pracovních míst do České republiky, slyšíme my zase u nás: Když nechcete pracovat za tyto mzdy, půjdeme ještě dál na východ, půjdeme do Ruska, do balkánských zemí, do Číny. I u nás, stejně jako u vás, mají lidé obavy ze ztráty pracovního místa a z dalšího snižování sociálních dávek. Německé odbory pod vedením centrály DGB (totéž co ČMKOS v ČR - poznámka redakce) bojují proti snižování sociálních výdobytků a proti fatálním dopadům vládního proVyluštění z Kováku č. 35/2006 (výrok S. Kierkegaarda): Závist je skrytý obdiv.

gramu Agenda 2010. U nás se jedná o stejné mučicí nástroje. Vládní koncepce mají sice jiná jména, leč obsah stejný. Naším společným úkolem je, aby tyto takzvané reformy již nešly na úkor zaměstnankyň a zaměstnanců. Cítíme, že dnes a tady se bojuje i za nás. I to je jeden z důvodů, proč jsme tady. Přejeme vám všem tady, přejeme německým zaměstnankyním a zaměstnancům, přejeme odborovým svazům v Německu mnoho úspěchů ve vašem boji za sociálně spravedlivý svět a život v něm!“ To popřál německým odborářům místopředseda OS KOVO.

Živá atmosféra Demonstrace byla zorganizována s typickou německou důkladností, v žádném případě jí však nechyběla spontánnost. Hudba, výkřiky, zpěv, hodně barev. Pastvou pro oči byly pestré vlajky, čepice a kostýmy jednotlivých odborových svazů, malované i psané transparenty, nejrůznější rekvizity a figuríny. Mohutný průvod vyšel od mnichovského domu odborů a valil se ulicemi po trase dlouhé asi jeden kilometr až na Mariánské náměstí před velkolepou a starobylou radnici, odkud z připravené tribuny zazněly burácivé projevy řečníků, na které lidé živě reagovali pískotem, tleskáním, skandováním. Mnozí tento program sledovali i z přilehlých uliček, protože se na náměstí už nevešli. Účastníků se totiž dostavilo asi o 10 000 víc, než odbory odhadovaly a očekávaly. „Je to typická akce, jaké se konají ve velkých zemích západní Evropy. Když odbory zavelí, jejich členové a příznivci se dostaví. Takovou atmosféru jsem zažil předtím v Bruselu (míněna celoevropská odborová demonstrace v Bruselu 19. 3. 2005 proti tzv. Bolkesteinově směrnici, viz Kovák 12/2005, článek Brusel ve varu - poznámka redakce), a nezbývá mi než si přát, aby podobná byla teď u nás i v České republice.“ Těmito slovy hodnotil akční den v Mnichově jeden z českých účastníků, člen Předsednictva OS KOVO Jindřich Brabec. Akční odborový den proběhl 21. října nejen v Mnichově, ale i v dalších městech Německa včetně Berlína. Zúčastnilo se ho celkem přes 200 000 lidí. Text JANA A MARTIN BENEŠOVI Snímky Martin Beneš - fotoreportáž viz str. 4

dení Lega rozhodlo založit raději podnikovou radu, která je plně v jeho rukou. Odborový svaz KOVO se proto zapojil do projektu dánských odborů, který si snaží „posvítit“ mimo jiné právě na podmínky sociálního dialogu v kladenském Legu. Cílem by mělo být založení funkční odborové organizace v této firmě. (ben)

SOUTĚŽ PRO ČLENY OS KOVO VYHRAJTE VE ZNALOSTECH O NOVÉM ZÁKONÍKU PRÁCE! Soutěž v rámci kampaně na podporu kolektivního vyjednávání podnikových kolektivních smluv na rok 2007 vyhlásil v Kováku č. 33 Odborový svaz KOVO. Prostřednictvím tohoto časopisu mohou členové našeho svazu soutěžit ve znalostech o novém zákoníku práce, a to o hodnotné ceny. Organizátorem a garantem soutěže je úsek odborové politiky OS KOVO. Potřebné informace, soutěžní kupón a první trojice otázek byly otištěny v č. 33, druhá trojice otázek v č. 34, třetí trojice otázek v č. 35 a v tomto čísle čtvrtá, tedy poslední trojice otázek. JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO

ZADÁNÍ OTÁZEK (IV. TROJICE) 10. Při používání konta pracovní doby se po dobu vyrovnávacího období vyplácí zaměstnancům stálá mzda. Její výše činí minimálně: a) 80 % průměrného výdělku; b) 100 % průměrného výdělku; c) tarifní mzdu jednotlivého zaměstnance. 11. Nový zákoník práce ukládá zaměstnavatelům povinnost vyplácet těchto pět příplatků: a) za práci přesčas, ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí a za práci v sobotu a v neděli; b) za práci přesčas, ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci odpoledne; c) za práci přesčas, ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. 12. Maximální rozsah pracovní pohotovosti v kalendářním roce činí: a) 150 hodin; b) 400 hodin; c) limit není stanoven.

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

366kovak 27.10.2006 9:47 Stránka 8


FOTOREPORTÁŽ Z DEMONSTRACE V MNICHOVĚ 21. ŘÍJNA

36 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 26. ŘÍJNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 3. LISTOPADU 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

● Redakãní anketa ze shromáÏdûní v Hradci Králové - str. 2 ● KdyÏ odbory zavelí - reportáÏ a fotoreportáÏ z Mnichova - str. 3 a 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Zmûny v nemocenském poji‰tûní ● Starobní dÛchod v roce 2007 „Je konec srandy,“ dá se přeložit text na transparentu

Atmosféra chvílemi připomínala velkou pouť

Vláda chce odložit účinnost zákoníku práce o rok asi proto, aby do něj mohla zamontovat i právo útrpný…

Řehtačky byly na demonstraci všudypřítomné

Transparent hlásá: SPD & CDU = beztrestný plenitel sociálního státu

PROTESTNÍ AKCE 25. LISTOPADU Odborovou demonstraci na protest proti záměru

KOVÁCI PRO DEMONSTRACI

vlády odložit účinnost nového zákoníku práce vyhlásila 23. 10. Českomoravská konfederace odborových svazů. Akci podpořil Odborový svaz KOVO na shromáždění zástupců základních organizací 24. 10. v Hradci Králové (viz reportáž vedle). Protest se uskuteční 25. listopadu před Úřadem vlády v Praze. O termínu a místu konání rozhodl krizový štáb ČMKOS 25. října. (red.)

Odborový svaz KOVO se staví za uspořádání protestní demonstrace před Úřadem vlády v Praze. Pro hlasovala naprostá většina z asi 400 účastníků celostátní porady zástupců téměř 750 základních organizací svazu, která proběhla 24. října v Hradci Králové. Kováci se tak připojili k rozhodnutí Rady Českomoravské konfederace odborových svazů, která akci ohlásila den předtím.

ODBORY V ZASTUPITELSTVU MLADÉ BOLESLAVI AD ŠKODOVÁCI JDOU DO VOLEB Na demonstraci o sobě dali vědět i zdravotníci

Čeští kováci v Mnichově nestáli stranou

4

Místopředseda OS KOVO J. Endlicher promluvil jménem středoevropských hostů

Demonstrace probíhala ve stínu starobylé mnichovské radnice

Kováci řekli vládním kejklům jasné NE

O pětici kandidátů do zastupitelstva Mladé Boleslavi z řad odborářů Škody Auto přinesl Kovák informace v č. 33. Dnes uveřejňujeme, jak uspěli. Přetiskujeme na toto téma zprávu z týdeníku Škodovácký odborář, vydávaného odbory OS KOVO v této automobilce. Dva členové ZO OS KOVO Škoda Auto se dostali do 33členného zastupitelstva města Mladá Boleslav. Svůj post tak obhájil Milan Pišinger, odpovědný za integrace, nově se zastupitelem stal odborový právník Jiří Hašek. Oba jsou spokojeni, že se jim podařilo do zastupitelstva dostat a mohou se tam přenášet zájmy odborářů a zaměstnanců. Prosadit některé zájmy bude sice složité, ale přesto jsou odbory KOVO spokojeny se stoprocentním nárůstem mandátů. Odboroví zastupitelé děkují svým voličům za podporu a odevzdané hlasy. Odborový tým, vytvořený k letošním volbám bude fungovat i nadále. Naši zastupitelé budou moci na půdě města reagovat na potřeby zaměstnanců Škoda Auto a zpětně budou využívat informací, které při své práci ve městě načerpají.

Odsouvání zákoníku práce vládě tolerovat nehodlají

Odborům se především cím. „Jde o obstrukci a flanelíbí snaha odstupující vlády grantní porušení svobody ODS oddálit počátek účinprojevu,“ komentoval to nosti nového zákoníku práce předseda OS KOVO Josef o jeden rok. Vidí v tom jen zaStředula na tiskové konfestírací manévr jak se nepohorenci pořádané po poradě dlného zákoníku zcela zbavit, v Hradci Králové. „V žádnebo ho alespoň radikálně ném případě nás to však od zdeformovat. „V žádném přínašeho záměru demonstropadě nechceme dopustit, aby vat před Úřadem vlády nebyla účinnost zákoníku práce zastaví,“ dodal. posunuta. Je to jen záminka Následnou reakcí Jehk jeho pozdějšímu zrušení,“ „Je to jen záminka,“ zhodnotil vládní ličky bylo podání trestního prohlásil na poradě v Hradci snahy předseda OS KOVO J. Středula oznámení na neznámého paKrálové předseda OS KOVO chatele. Obává se prý o svou Josef Středula. „Záměr odložit účinnost zá- bezpečnost. S Jehličkovým „strachem“ z odkoníku navíc nebyl v tripartitě - ani nijak ji- borářů však zvláštně kontrastuje skutečnost, nak s odbory - vůbec projednán,“ zdůraznil. že si prostranství před Úřadem vlády „zamluOhlášená protestní akce se má konat v so- vil“ na inkriminovanou dobu až těsně poté, co botu 25. listopadu. Mezitím se však ukázalo, že ČMKOS zveřejnila svůj úmysl svolat za někosi prostor před Úřadem vlády zablokoval ja- lik týdnů na totéž místo demonstraci. Předtím kýsi Jiří Jehlička, a to až do konce letošního měl totiž zablokováno období jen do 17. listoroku. „Antiparoubkovci“ tam údajně plánují padu. Do „rizika“ střetu s odboráři šel tedy stávkový maraton „za svržení Paroubka z po- podle všeho vědomě. litiky“. Zřejmě si nevšimli, že Jiří Paroubek už Jen pokud dá vláda včas veřejný příslib, že ve Strakově akademii neúřaduje. V každém od svého záměru prosadit odložení účinnosti případě ale blokují jiným lidem možnost pro- zákoníku práce ustupuje, jsou odbory ochotny jevit na tomto místě svůj názor, a to vůči poli- ještě demonstraci odvolat. tikům v tuto chvíli v sídle vlády stále úřadujíText a snímky MARTIN BENEŠ 1

366kovakA 27.10.2006 9:43 Stránka 6

KOVÁK číslo 36 — 3. listopadu 2006/příloha

Rok

VZ

KNVVZ

RVZ

PN

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

116 255 Kč 135 852 Kč 150 789 Kč 165 299 Kč 177 670 Kč 188 956 Kč 198 321 Kč 259 898 Kč 382 259 Kč 400 245 Kč

1,9464 1,7608 1,6106 1,4882 1,3961 1,2864 1,1987 1,1231 1,0532 1,0000


41 22 32 / 8 / 13 / / /

Úhrn RVZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 280 244 Kč . . . 187 Osobní vyměřovací základ Nered. OVZ = 5 280 244 x 30,4167 = 22 563,58 Kč = 22 564 Kč. 7305 - 187 (Nered. OVZ = neredukovaný osobní vyměřovací základ, 7305 = počet kalendářních dnů 1986 až 2005, 187 = dny pracovní neschopnosti.) Redukovaný OVZ = Pro zjištění výpočtového základu pro stanovení procentní výměry musíme neredukovaný OVZ redukovat podle redukčních hranic platných pro výpočet důchodů v roce 2006. Podle příslušného nařízení vlády je první redukční hranicí 9100 Kč a druhou 21 800 Kč. Částka 9100 Kč se započte plně a z částky nad 9100 Kč 30 %. Z částky nad 21 800 Kč 10 %. Proto: 21 800 Kč - 9100 Kč = 12 700 Kč, 12 700 Kč x 0,30 = 3810 Kč, 22 564 Kč - 21 800 Kč = 764 Kč, 764 Kč x 0,10 = 76,40 Kč. Redukovaný OVZ = 12 986,40 Kč (9100 Kč + 3810 Kč + 76,40 Kč). Výše procentní výměry 12 986,40 Kč x 0,735 % = 9545,00 Kč = 9545 Kč. Valorizace procentní výměry Podle nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2007 se od lednové důchodové splátky v roce 2007 zvyšuje základní výměra o 100 Kč na 1570 Kč měsíčně a procentní výměry starobních a některých dalších důchodů přiznaných po 31. 12. 1995 o 5,6 % procentní výměry. Procentní výměra proto po valorizaci činí: 9545 Kč x 1,056 = 10 079,52 Kč (zvýšení o 534,52 Kč). Výše starobního důchodu od 31. 12. 2006: Základní výměra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1570 Kč Procentní výměra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 079,52 Kč Celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 649,52 Kč. Pokud muž požádá o přiznání starobního důchodu od 31. 12. 2006, bude mu náležet starobní důchod ve výši 11 650 Kč měsíčně.

3. Výpočet starobního důchodu v roce 2007 Jaký bude pobírat stejný muž starobní důchod, jestliže se rozhodne požádat o jeho přiznání od 2. 1. 2007? Při výpočtu důchodu od tohoto data se bude vycházet ze stejné odpracované doby (doby důchodového pojištění) získané do vzniku nároku na starobní důchod jako při přiznání důchodu od 31. 12. 2006 (46 roků) a také ze stejné celkové procentní výměry, neboť po vzniku nároku na starobní důchod bude sice při přiznání starobního důchodu od 2. 1. 2007 muž zaměstnán bez pobírání starobního a plného invalidního důchodu tzv. „na procenta“ o 2 kalendářní dny déle, než kdyby šel do důchodu od 31. 12. 2006, ale také toto období představuje pouze tři celá období po 90 kalendářních dnech (15. 1. 2006 až 1. 1. 2007 = 352 kalendářních dnů, tzn. do čtyř období po 90 kalendářních dnech mu chybí 8 kalendářních dnů). Stejné budou i příjmy (VZ) za rozhodné období. Ty budou doplněny o příjem za rok 2006, protože rozhodné období bude o jeden rok delší (1986 až 2006). Jiné hlavně ovšem budou KNVVZ, VVZ, PK pro jeho úpravu a redukční hranice. IV


A jiná také bude valorizace, neboť důchodů přiznaných v roce 2007 se bude týkat až zvýšení důchodů od ledna 2008. Procentní výměra 46 roků x 1,5 % = 69 % výpočtového základu 3 x 1,5 % = 4,5 % výpočtového základu Celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73,5 % výpočtového základu KNVVZ pro indexaci příjmů dosažených v rozhodném období pro výpočet důchodu přiznávaného od 31. 12. 2006 nebo jiného data roku 2006 jsou uvedeny v následujícím výpočtu úhrnu RVZ: Rok

VZ

KNVVZ

RVZ

PN

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

40 342 Kč 43 128 Kč 45 870 Kč 46 125 Kč 50 207 Kč 52 125 Kč 60 292 Kč 67 444 Kč 75 386 Kč 90 692 Kč 116 255 Kč 135 852 Kč 150 789 Kč 165 299 Kč 177 670 Kč 188 956 Kč 198 321 Kč 259 898 Kč 382 259 Kč 400 245 Kč 420 258 Kč

6,7945 6,6553 6,5069 6,3529 6,1287 5,3109 4,3365 3,4621 2,9204 2,4644 2,0813 1,8828 1,7223 1,5914 1,4929 1,3756 1,2818 1,2010 1,1262 1,0707 1,0000


12 / 10 / / 21 / / 28 / 41 22 32 / 8 / 13 / / / /

Úhrn RVZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 067 110 Kč . . 187 Nered. OVZ = 6 067 110 Kč x 30,4167 = 24 661,42 Kč = 24 662 Kč. 7670 - 187 (7670 = počet kalendářních dnů za rozhodné období 1986 až 2006.) Pro rok 2007 podle příslušného nařízení vlády schváleného v září 2006 platí, že pokud OVZ nepřevyšuje 9600 Kč, náleží v této výši. Pokud tuto částku převyšuje, musí se OVZ redukovat tak, že se započte částka 9600 Kč v plné výši, z částky nad 9600 Kč do 23 300 Kč 30 % a z částky nad 23 300 Kč 10 %. Proto: 23 300 Kč - 9600 Kč = 13 700 Kč, 13 700 Kč x 0,30 = 4110 Kč, 24 662 Kč - 23 300 Kč = 1362 Kč, 1362 Kč x 0,10 = 136,2 Kč. Redukovaný OVZ (výpočtový základ) = 13 846,2 Kč (9600 Kč + 4110 Kč + 136,2 Kč = 13 846,2 Kč). Procentní výměra 13 846,2 Kč x 0,0735 = 10 176,95 Kč. Valorizace procentní výměry Podle nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2007 se zvyšuje procentní výměra u důchodů přiznaných do 31. 12. 2006, důchodů přiznaných v roce 2007 se bude týkat až další valorizace od ledna 2008 (důchodů přiznaných v roce 2007 se však již také týká zvýšení základní výměry na 1570 Kč). Proto: valorizace procentní výměry = 0. Výše starobního důchodu od 2. 1. 2007: Základní výměra. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1570 Kč Procentní výměra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 176,95 Kč Celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 746,95 Kč. Jestliže muž požádá o přiznání starobního důchodu až od 2. 1. 2007, bude jeho starobní důchod činit 11 747 Kč měsíčně.

4. Závěrečné srovnání Výhodnější pro muže bude požádat o přiznání starobního důchodu od 2. 1. 2007, neboť mu bude přiznán důchod o 97 Kč měsíčně vyšší (11 747 Kč - 11 650 Kč), než kdyby do důchodu odešel ještě v roce 2006.

ZMĚNY V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast

Od 1. ledna 2007 se začnou vyplácet nemocenské dávky podle nového zákona o nemocenském pojištění. Již nyní se však přistupuje k jistým úpravám, neboť vláda potřebuje snížit schodek státního rozpočtu na rok 2007. Narychlo proto předložila parlamentu návrh, který upravuje výši povinných odvodů zaměstnavatele na nemocenské pojištění. Oč jde? Mělo by se odstoupit od skokového snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění, které do veřejného systému odvádějí zaměstnavatelé. Ti by tak v roce 2007 nadále odváděli pojistné ve stávající výši, tj. 3,3 % z vyměřovacího základu, a Česká správa sociálního zabezpečení by jim výdaje na vyplacenou náhradu mzdy plně refundovala. V roce 2008 by zaměstnavatelé odváděli již jen 2,3 % a z veřejného systému by se jim nahradila polovina z vyplacené náhrady mzdy. Od roku 2009 by již systém plně najel podle nových pravidel a firmy by odváděly pouze 1,4 % a z vlastních nákladů zaměstnancům vyplácely náhradu mzdy. Poloviční refundace náhrady mzdy by se tak od ledna 2009 uskutečňovala pouze za zaměstnance se zdravotním postižením, jak schválený zákon o nemocenském pojištění předpokládal. Aby avizované změny od počátku příštího roku platily, musí je během podzimu projednat a schválit obě komory Parlamentu ČR a podepsat prezident. Již v období příprav vyvolával nový systém u menších zaměstnavatelů obavy, zda pro ně nebude značně nákladný. Navržená změna by tento problém měla vyřešit v jejich prospěch. Uvažované pozvolné „nastartování“ nového systému se týká pouze vztahu zaměstnavatele a veřejného systému, zaměstnance se nijak nedotkne. Při nemoci mu zaměstnavatel bude od 1. ledna 2007 po dobu prvních 14 dní poskytovat náhradu mzdy v zákonné výši a od 15. dne trvání pracovní neschopnosti bude nemocenské vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení. Projednávaná změna výše povinných odvodů se netýká osob samostatně výdělečně činných, které mají v tomto ohledu v nemocenském pojištění nepatrně odlišné postavení, neboť podle schváleného zákona o nemocenském pojištění mají nárok na nemocenské až od 15. dne pracovní neschopnosti. Zachování sazby pojistného na nemocenské pojištění ve stávající výši by proto bylo pro ně oproti zaměstnavatelům znevýhodňující, neboť ponechání této sazby u nich nelze kompenzovat obdobným způsobem jako u zaměstnavatelů. OSVČ by proto od ledna 2007 měly platit snížené sazby pojistného, tj. místo dnešních 4,4 % bu-

dou odvádět na nemocenské pojištění 2,5 %. Nutno dodat, že nemocenské pojištění těchto osob i nadále zůstává dobrovolné. Příklady výše náhrady mzdy vyplacené zaměstnavatelem při 14denní pracovní neschopnosti podle různých úrovní mzdy zaměstnance (v Kč): Hrubá mzda

Stávající stav (rok 2006)

8 000 9 000 10 000 11 000 12 000 13 000 14 000 15 000 16 000 17 000 18 000 19 000 20 000 21 000 22 000 23 000 24 000 25 000 26 000 27 000 28 000 29 000 30 000 32 000 35 000

1984 2236 2480 2721 2973 3217 3458 3710 3918 4087 4242 4411 4580 4738 4907 4932 4932 4932 4932 4932 4932 4932 4932 4932 4932

Nový zákon Srovnání se stávajícím (rok 2007) stavem (rozdíl v Kč) 1910 2142 2377 2616 2851 3090 3329 3564 3803 4038 4277 4519 4751 4942 5092 5256 5406 5566 5730 5880 6047 6197 6361 6562 6794

-74 -94 -103 -105 -122 -127 -129 -146 -115 -49 +35 +108 +171 +204 +185 +324 +474 +634 +798 +948 +1115 +1265 +1429 +1630 +1862

Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou

Může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit za práci přesčas čerpání náhradního volna? Ing. MILOSLAV VYSKOČIL, specialista Metodického pracoviště OS KOVO Praha

U našeho zaměstnavatele se často stává, že lidé pracují přesčas a pak si někdy v následných měsících musí vybrat náhradní volno. Tuto práci přesčas nedostanou zaplacenou, i kdyby si to přáli. Pracovníci nejsou s tímto stavem spokojeni a chtějí vědět, jestli je postup vedení v pořádku. Než položím otázku, situaci rozvedu na konkrétním příkladu, který se jednomu z nás stal: Zaměstnanec se stanovenou hodinovou tarifní mzdou odpracoval v měsíci červenci 2006 v rámci fondu pracovní doby celkem 152 hodin. Na příkaz zaměstnavatele nad tuto dobu odpracoval dalších 16 hodin. Obvyklé směny ve dny svátků neodpracoval. Zaměstnavatel ve mzdě za měsíc červenec zaměstnanci zúčtoval základní hodinovou tarifní mzdu spolu s výkonovou prémií ve výši 15 % hodinového tarifu za 152 hodin (prémie je poskytována za odpracovanou dobu) a náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dva dny svátků. Odpracovaná doba nad stanovenou pracovní dobu nebyla zaměstnanci v měsíční mzdě zúčtována, ale byla na výplatní pásce vyznačena jako tzv. „převeI

366kovakA 27.10.2006 9:43 Stránka 4


dené náhradní volno“. Převedené náhradní volno jsou zaměstnanci povinni na příkaz a podle potřeb zaměstnavatele vyčerpat v některém z následujících měsíců. Při čerpání náhradního volna je zaměstnancům ve mzdě zúčtována pouze základní hodinová tarifní mzda. Postupuje zaměstnavatel v souladu s právními předpisy a má právo nařídit čerpání náhradního volna za práci přesčas místo jejího proplacení? J. R., Příbram Z dotazu je zřejmé, že zaměstnavatel porušuje platné právní předpisy. Především se jedná o zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění, ale také i o příslušná ustanovení zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že dotaz týkající se výkonu práce přesčas a nároků zaměstnanců není v poslední době vůbec ojedinělý, je vhodné se podrobněji zmínit o platné právní úpravě předmětné problematiky. Podle ustanovení § 83 zákoníku práce je prací přesčas práce, kterou zaměstnanec koná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která vyplývá z předem stanoveného rozvržení pracovní doby, a je konána mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit z vážných provozních důvodů podle ustanovení § 96 zákoníku práce jen ve výjimečných případech. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rámec může zaměstnanec konat práci přesčas pouze zcela výjimečně v případech, kdy dá k výkonu práce přesčas nad týdenní nebo roční limit předem souhlas. Celkový rozsah práce přesčas však nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v kalendářním roce se nezahrnuje doba práce přesčas, za kterou bylo po předchozí dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem poskytnuto náhradní volno. Podle ustanovení § 5 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, přísluší zaměstnanci za dobu práce přesčas mzda, na kterou mu za dobu výkonu práce přesčas vznikl nárok, tj. dosažená mzda, ale současně i příplatek za práci přesčas, a to nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se ovšem zaměstnavatel se zaměstnancem předem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku. Náhradní volno za práci přesčas náleží v rozsahu skutečně vykonané práce přesčas. Pokud není náhradní volno za práci přesčas poskytnuto do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak se zaměstnavatelem dohodnuté době, přísluší zaměstnanci dodatečně příplatek za práci přesčas. Dosaženou mzdou, na kterou zaměstnanci za práci přesčas vznikl nárok, se především rozumí základní nároková složka mzdy (v našem případě hodinová tarifní mzda), která byla sjednána v pracovní smlouvě či v dohodě o mzdě nebo stanovena jednostranným aktem zaměstnavatele ve mzdovém výměru. Její součástí jsou také ostatní mzdové složky, které příslušejí zaměstnancům za vykonanou práci. Jedná se jak o mzdové složky pobídkového charakteru, například výkonnostní nebo výkonové odměny a prémie podle prémiových řádů (v našem případě výkonová prémie za odpracovanou dobu), tak o mimotarifní části mzdy, mzdová rozpětí, osobní ohodnocení, podílové části mzdy a také o různé příplatky a zvýhodnění za práci ve zvláštních pracovních podmínkách, popřípadě i o další peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda), které náleží zaměstnancům za vykonanou práci podle ujednání v pracovních či kolektivních smlouvách nebo podle mzdových výměrů a vnitřních mzdových předpisů. V uváděném případě, kdy byla zaměstnanci v měsíci červenci 2006 výjimečně nařízena práce přesčas a zaměstnavatel se zaměstnancem se předem nedohodli na poskytnutí náhradního volna, příslušela zaměstnanci za odpracovanou dobu dosažená mzda spolu s příplatkem za práci přesčas. Zaměstnanci proto měla být ve mzdě za měsíc červenec zúčtována dosažená mzda za 16 hodin práce přesčas (základní hodinová tarifní mzda včetně 15% výkonové prémie) a příplatek za práci přesčas nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Podle platné právní úpravy nemůže zaměstnavatel samovolně bez předchozí dohody se zaměstnancem rozhodnout o čerpání náhradního volna za práci přesčas namísto nárokového příplatku s tím, že kdykoliv v dalším období roku podle své potřeby zaměstnanci čerpání náhradního volna nařídí. Ze skutečností uvedených v dotazu dále vyplývá, že i kdyby bylo předem se zaměstnancem dohodnuto čerpání náhradního volna za práci přesčas namísto příplatku, zaměstnavatel porušuje zákon. Za dobu čerpání náhradního volna žádná mzda zaměstnanci nepřísluší. Dosažená mzda bez příplatku za práci přesčas (v našem případě tarifní mzda a výkonová prémie za odpracovanou dobu) má být zúčtována ve mzdě za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec II

práci přesčas fakticky konal. V době následného čerpání náhradního volna nelze zaměstnanci poskytovat jakousi „dodatečnou“ mzdu za práci přesčas, a to ještě pouze mzdu ve výši stanoveného mzdového tarifu bez dalších nárokových mzdových plnění, která jsou součástí dosažené mzdy v rámci uplatněného mzdového systému. V našem případě by tak zaměstnavatel zaměstnanci v době čerpání náhradního volna dodatečně poskytl za 16 hodin práce přesčas pouze tarifní mzdu namísto tarifní mzdy a výkonové prémie, která měla být zaměstnanci zúčtována v měsíci červenci. Zaměstnavatel jednoznačně porušuje platné právní předpisy a překročuje svá práva v pracovněprávních vztazích. Bez předchozí dohody zaměstnancům nařizuje čerpání náhradního volna za práci přesčas a současně krátí jejich zákonné nároky tím, že ani opožděně neposkytuje zaměstnancům mzdu za práci přesčas v plné výši. Tímto svým jednáním poškozuje zaměstnance nejen v oblasti mzdové, ale i v oblastech sociálního a důchodového zabezpečení. Neoprávněné nevyplácení části mzdy se negativně promítá jak do výše průměrného výdělku zaměstnanců zjišťovaného pro pracovněprávní účely (například pro stanovení výše náhrady mzdy při čerpání dovolené, při důležitých osobních překážkách v práci, při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, při překážkách v práci z důvodů obecného zájmu a za ušlou mzdu, pro stanovení výše příplatků a mzdových zvýhodnění, pro výpočet výše odstupného apod.), tak i do výše vyměřovacích základů rozhodných pro výpočet dávek z nemocenského pojištění, výše starobních či invalidních důchodů apod. V důsledku neoprávněného krácení příjmů zaměstnanců také zaměstnavatel snižuje své náklady, a tím i výši zákonných odvodů. Zaměstnanci by měli bez prodlení zaměstnavatele na jeho nezákonný postup upozornit a důrazně na něm požadovat zpětné doplacení dlužných mezd, včetně vyrovnání rozdílů ve výši poskytnutých náhrad mezd a dalších peněžitých plnění, která se odvíjejí od zjištěné výše průměrného výdělku v příslušných rozhodných obdobích, respektive i dorovnání dávek odvíjejících se od výše příjmů zúčtovaných v souvislosti s výkonem zaměstnání. Lhůta k uplatnění peněžitých nároků zaměstnanců činí podle ustanovení § 263 zákoníku práce tři roky. Pokud by zaměstnavatel oprávněné nároky zaměstnanců nechtěl uznat, tak lze zaměstnancům doporučit, aby dali podnět k provedení kontroly dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatele místně příslušné inspekci práce. Zaměstnanci mají také samozřejmě právo a možnost domáhat se svých zákonných nároků soudní cestou. Současně je třeba upozornit na ustanovení § 22 zákoníku práce, podle kterého má příslušný odborový orgán v případě, že u zaměstnavatele působí odborová organizace, právo dbát na dodržování ustanovení zákoníku práce a ostatních pracovněprávních předpisů, včetně mzdových. Příslušný odborový orgán má také právo vykonávat u zaměstnavatele kontrolu dodržování těchto předpisů a vyžadovat od zaměstnavatele, aby vydal pokyn k odstranění všech zjištěných závad. Pokud u vašeho zaměstnavatele působí odborová organizace, měl by odborový orgán, tj. výbor základní organizace, neodkladně využít svých práv a okamžitě začít se zaměstnavatelem jednat o přijetí příslušných opatření k okamžité nápravě a požadovat zpětné vyrovnání všech dlužných plnění všem zaměstnancům. Problémem budou nároky zaměstnanců, se kterými byl dříve rozvázán pracovní poměr. Bývalým zaměstnancům například při skončení pracovního poměru z důvodů organizačních změn mohlo být v důsledku nesprávného postupu zaměstnavatele vyplaceno nižší odstupné, než jim fakticky náleželo, a u zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr u zaměstnavatele z důvodu vzniku nároku na invalidní nebo starobní důchod, se mohl snížit vyměřovací základ pro výpočet výše důchodů. V odpovědi na předmětný dotaz byly naznačeny pouze některé souvislosti nesprávného postupu zaměstnavatele, které mají nepříznivé důsledky pro zaměstnance. Závěrem je třeba zdůraznit význam úlohy odborových orgánů působících u zaměstnavatele při ochraně zákonných nároků zaměstnanců a posilování jejich sociálních jistot. Při sjednávání podnikových kolektivních smluv by proto měly odborové orgány věnovat zvýšenou pozornost obsahu ujednání o právu kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů, včetně mzdových, a toto právo v kolektivních smlouvách jednoznačně vymezit.


STAROBNÍ DŮCHOD V ROCE 2007 JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení

Pro výpočet starobního důchodu dnes nestačí znát obecný důchodový věk, který byl dříve u mužů 60 let (při zaměstnání v I. pracovní kategorii 55 a 58 let) a u žen 53 až 57 let podle počtu vychovaných dětí, odpracovanou dobu a výdělky v pěti výdělkově nejlepších letech v posledních deseti letech. Vliv na výši našeho důchodu má od přijetí nového důchodového zákona v roce 1995 s účinností od 1. 1. 1996 mnoho faktorů, které stojí mimo nás. K výpočtu totiž potřebujeme znát vedle získané doby pojištění a našeho výdělku (ne za posledních deset let, ale již od roku 1986) také veličiny, které každý rok na základě zmocnění v zákoně stanoví svým nařízením vláda. Pro výpočet důchodu v roce 2007 tak vláda koncem září 2006 stanovila všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za rok 2005 ve výši 18 809 Kč, přepočítací koeficient (PK) pro jeho úpravu ve výši 1,0707 a nové redukční hranice 9600 Kč a 23 300 Kč pro úpravu osobního vyměřovacího základu (OVZ). Také důchodový věk je „u každého jiný“, musí se spočítat. Účelem této informace je ukázat způsob výpočtu starobního důchodu přiznaného podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále zákon), v příštím roce (s použitím uvedených veličin) a porovnání s výpočtem starobního důchodu téhož pojištěnce, pokud by se rozhodl odejít do důchodu ještě v letošním roce.

1. Zadání příkladu Muž, narozen 15. 7. 1944, dovršil důchodový věk 61 let a 6 měsíců dne 15. 1. 2006. K tomuto dni získal po skončení povinné školní docházky, včetně doby přípravy na budoucí povolání studiem a doby základní vojenské služby, celkem 46 roků doby pojištění (DP). V letech 1986 až 2005 byl dočasně práce neschopen pro nemoc a úraz celkem 187 kalendářních dnů, v roce 2006 práce neschopen nebyl. Po vzniku nároku na starobní důchod od 15. 1. 2006 pracoval bez jeho pobírání a bez pobírání plného invalidního důchodu, a zvyšoval si tak budoucí důchod. Nyní se rozhoduje, zda požádá o přiznání starobního důchodu podle § 29 zákona od 31. 12. 2006, nebo raději až od 2. 1. 2007. (Podle zákona se důchodový věk stanoví tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém pojištěnec dosáhl této hranice, se přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. 12. 1995 do dosažení dřívějších věkových hranic pro nárok na starobní důchod (muži 60 let, ženy podle počtu vychovaných dětí 53 až 57 let). Proto se muži, narozenému 15. 7. 1944, který dovršil 60 let dnem 15. 7. 2004, zvýšil důchodový věk za období 1996 až 2004 o 1 rok a 6 měsíců (1996 až 2005 = 9 roků, 9 x 2 měsíce = 18 měsíců = 1 rok a 6 měsíců). Nový důchodový věk dovršil dnem 15. 1. 2006. Muž nepracoval v zaměstnání zařazeném dříve do I. pracovní kategorie s nárokem na nižší důchodový věk).

2. Výpočet starobního důchodu v roce 2006 Základní výměra Základní výměra činí 1470 Kč měsíčně, od lednové důchodové splátky v roce 2007 se však zvyšuje o 100 Kč na 1570 Kč měsíčně. Procentní výměra * Činí do vzniku nároku na starobní důchod za každý celý rok (365 kalendářních dnů) doby pojištění 1,5 % výpočtového základu, nejméně však 770 Kč měsíčně. * Po vzniku nároku na starobní důchod při dalším zaměstnání bez pobírání starobního a plného invalidního důchodu se zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů o 1,5 % výpočtového základu. Jestliže muž požádá o přiznání starobního důchodu od 31. 12. 2006, jeho další zaměstnání „na procenta“ trvalo od 15. 1. 2006 do 30. 12. 2006, tj. 350 kalendářních dnů. Tzn. tři celá období po 90 kalendářních dnech, tedy 3 x 1,5 % (kdyby chtěl zvýšení procentní výměry svého důchodu za čtyři celá období, musel by odpracovat po vzniku nároku na důchod 360 kalendářních dnů, k tomu mu chybí 10 kalendářních dnů). Sazba procentní výměry proto činí: * za 46 roků DP = 69 % výpočtového základu (46 x 1,5 %),

* za dobu dalšího zaměstnání 4,5 % výpočtového základu (3 období x 1,5 %), * celkem tedy 73,5 % výpočtového základu. Zjištění výpočtového základu Výpočtový základ definuje § 15 zákona. Je jím osobní vyměřovací základ (OVZ), pokud nepřevyšuje první redukční hranici. Pokud ji převyšuje, stanoví se tak, že částka OVZ se do výše první redukční hranice započte plně, z částky do výše druhé redukční hranice 30 % a z částky nad druhou redukční hranici 10 %. První redukční hranice pro výpočet důchodu v roce 2006 je 9100 Kč a druhá 21 800 Kč. OVZ je definován jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů (RVZ) pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Rozhodným obdobím pro výpočet důchodu v roce 2006 jsou roky 1986 až 2005. Způsob výpočtu OVZ lze zapsat vzorcem: OVZ = 30,4167 x úhrn RVZ KD - VD (Úhrn RVZ = součet RVZ, 30,4167 = průměrný počet dní v kalendářním měsíci, tj. 365 : 12 = 30,41666), KD = kalendářní dny za rozhodné období, VD = doby, které se při výpočtu vylučují, zejména jde o dny pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz). Úhrn RVZ je součet RVZ. Přitom platí, že: RVZ = VZ x KNVVZ (dosažený příjem x koeficent nárůstu všeobecného vyměřovacího základu; pomocí těchto koeficientů se indexuje, tedy přizpůsobuje, výdělek zaměstnance růstu průměrné mzdy) VZ = vyměřovací základ. Vede je pro každý kalendářní rok za zaměstnance zaměstnavatel na ELDP a odesílá ČSSZ. Jde o skutečně dosažený výdělek (po 31. 12. 1995 vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění, před 1. 1. 1996 hrubý výdělek pro účely důchodového zabezpeční). KNVVZ pro indexaci příjmů dosažených v rozhodném období pro výpočet důchodu přiznávaného od 31. 12. 2006 nebo jiného data roku 2006 jsou uvedeny v následujícím výpočtu úhrnu RVZ: Rok

VZ

KNVVZ

RVZ

PN

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995


6,3540 6,2238 6,0851 5,9411 5,7314 4,9666 4,0554 3,2376 2,7311 2,3046


12 / 10 / / 21 / / 28 / III

366kovakA 27.10.2006 9:43 Stránka 4


dené náhradní volno“. Převedené náhradní volno jsou zaměstnanci povinni na příkaz a podle potřeb zaměstnavatele vyčerpat v některém z následujících měsíců. Při čerpání náhradního volna je zaměstnancům ve mzdě zúčtována pouze základní hodinová tarifní mzda. Postupuje zaměstnavatel v souladu s právními předpisy a má právo nařídit čerpání náhradního volna za práci přesčas místo jejího proplacení? J. R., Příbram Z dotazu je zřejmé, že zaměstnavatel porušuje platné právní předpisy. Především se jedná o zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění, ale také i o příslušná ustanovení zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že dotaz týkající se výkonu práce přesčas a nároků zaměstnanců není v poslední době vůbec ojedinělý, je vhodné se podrobněji zmínit o platné právní úpravě předmětné problematiky. Podle ustanovení § 83 zákoníku práce je prací přesčas práce, kterou zaměstnanec koná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která vyplývá z předem stanoveného rozvržení pracovní doby, a je konána mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit z vážných provozních důvodů podle ustanovení § 96 zákoníku práce jen ve výjimečných případech. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rámec může zaměstnanec konat práci přesčas pouze zcela výjimečně v případech, kdy dá k výkonu práce přesčas nad týdenní nebo roční limit předem souhlas. Celkový rozsah práce přesčas však nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v kalendářním roce se nezahrnuje doba práce přesčas, za kterou bylo po předchozí dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem poskytnuto náhradní volno. Podle ustanovení § 5 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, přísluší zaměstnanci za dobu práce přesčas mzda, na kterou mu za dobu výkonu práce přesčas vznikl nárok, tj. dosažená mzda, ale současně i příplatek za práci přesčas, a to nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se ovšem zaměstnavatel se zaměstnancem předem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku. Náhradní volno za práci přesčas náleží v rozsahu skutečně vykonané práce přesčas. Pokud není náhradní volno za práci přesčas poskytnuto do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak se zaměstnavatelem dohodnuté době, přísluší zaměstnanci dodatečně příplatek za práci přesčas. Dosaženou mzdou, na kterou zaměstnanci za práci přesčas vznikl nárok, se především rozumí základní nároková složka mzdy (v našem případě hodinová tarifní mzda), která byla sjednána v pracovní smlouvě či v dohodě o mzdě nebo stanovena jednostranným aktem zaměstnavatele ve mzdovém výměru. Její součástí jsou také ostatní mzdové složky, které příslušejí zaměstnancům za vykonanou práci. Jedná se jak o mzdové složky pobídkového charakteru, například výkonnostní nebo výkonové odměny a prémie podle prémiových řádů (v našem případě výkonová prémie za odpracovanou dobu), tak o mimotarifní části mzdy, mzdová rozpětí, osobní ohodnocení, podílové části mzdy a také o různé příplatky a zvýhodnění za práci ve zvláštních pracovních podmínkách, popřípadě i o další peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda), které náleží zaměstnancům za vykonanou práci podle ujednání v pracovních či kolektivních smlouvách nebo podle mzdových výměrů a vnitřních mzdových předpisů. V uváděném případě, kdy byla zaměstnanci v měsíci červenci 2006 výjimečně nařízena práce přesčas a zaměstnavatel se zaměstnancem se předem nedohodli na poskytnutí náhradního volna, příslušela zaměstnanci za odpracovanou dobu dosažená mzda spolu s příplatkem za práci přesčas. Zaměstnanci proto měla být ve mzdě za měsíc červenec zúčtována dosažená mzda za 16 hodin práce přesčas (základní hodinová tarifní mzda včetně 15% výkonové prémie) a příplatek za práci přesčas nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Podle platné právní úpravy nemůže zaměstnavatel samovolně bez předchozí dohody se zaměstnancem rozhodnout o čerpání náhradního volna za práci přesčas namísto nárokového příplatku s tím, že kdykoliv v dalším období roku podle své potřeby zaměstnanci čerpání náhradního volna nařídí. Ze skutečností uvedených v dotazu dále vyplývá, že i kdyby bylo předem se zaměstnancem dohodnuto čerpání náhradního volna za práci přesčas namísto příplatku, zaměstnavatel porušuje zákon. Za dobu čerpání náhradního volna žádná mzda zaměstnanci nepřísluší. Dosažená mzda bez příplatku za práci přesčas (v našem případě tarifní mzda a výkonová prémie za odpracovanou dobu) má být zúčtována ve mzdě za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec II

práci přesčas fakticky konal. V době následného čerpání náhradního volna nelze zaměstnanci poskytovat jakousi „dodatečnou“ mzdu za práci přesčas, a to ještě pouze mzdu ve výši stanoveného mzdového tarifu bez dalších nárokových mzdových plnění, která jsou součástí dosažené mzdy v rámci uplatněného mzdového systému. V našem případě by tak zaměstnavatel zaměstnanci v době čerpání náhradního volna dodatečně poskytl za 16 hodin práce přesčas pouze tarifní mzdu namísto tarifní mzdy a výkonové prémie, která měla být zaměstnanci zúčtována v měsíci červenci. Zaměstnavatel jednoznačně porušuje platné právní předpisy a překročuje svá práva v pracovněprávních vztazích. Bez předchozí dohody zaměstnancům nařizuje čerpání náhradního volna za práci přesčas a současně krátí jejich zákonné nároky tím, že ani opožděně neposkytuje zaměstnancům mzdu za práci přesčas v plné výši. Tímto svým jednáním poškozuje zaměstnance nejen v oblasti mzdové, ale i v oblastech sociálního a důchodového zabezpečení. Neoprávněné nevyplácení části mzdy se negativně promítá jak do výše průměrného výdělku zaměstnanců zjišťovaného pro pracovněprávní účely (například pro stanovení výše náhrady mzdy při čerpání dovolené, při důležitých osobních překážkách v práci, při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, při překážkách v práci z důvodů obecného zájmu a za ušlou mzdu, pro stanovení výše příplatků a mzdových zvýhodnění, pro výpočet výše odstupného apod.), tak i do výše vyměřovacích základů rozhodných pro výpočet dávek z nemocenského pojištění, výše starobních či invalidních důchodů apod. V důsledku neoprávněného krácení příjmů zaměstnanců také zaměstnavatel snižuje své náklady, a tím i výši zákonných odvodů. Zaměstnanci by měli bez prodlení zaměstnavatele na jeho nezákonný postup upozornit a důrazně na něm požadovat zpětné doplacení dlužných mezd, včetně vyrovnání rozdílů ve výši poskytnutých náhrad mezd a dalších peněžitých plnění, která se odvíjejí od zjištěné výše průměrného výdělku v příslušných rozhodných obdobích, respektive i dorovnání dávek odvíjejících se od výše příjmů zúčtovaných v souvislosti s výkonem zaměstnání. Lhůta k uplatnění peněžitých nároků zaměstnanců činí podle ustanovení § 263 zákoníku práce tři roky. Pokud by zaměstnavatel oprávněné nároky zaměstnanců nechtěl uznat, tak lze zaměstnancům doporučit, aby dali podnět k provedení kontroly dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatele místně příslušné inspekci práce. Zaměstnanci mají také samozřejmě právo a možnost domáhat se svých zákonných nároků soudní cestou. Současně je třeba upozornit na ustanovení § 22 zákoníku práce, podle kterého má příslušný odborový orgán v případě, že u zaměstnavatele působí odborová organizace, právo dbát na dodržování ustanovení zákoníku práce a ostatních pracovněprávních předpisů, včetně mzdových. Příslušný odborový orgán má také právo vykonávat u zaměstnavatele kontrolu dodržování těchto předpisů a vyžadovat od zaměstnavatele, aby vydal pokyn k odstranění všech zjištěných závad. Pokud u vašeho zaměstnavatele působí odborová organizace, měl by odborový orgán, tj. výbor základní organizace, neodkladně využít svých práv a okamžitě začít se zaměstnavatelem jednat o přijetí příslušných opatření k okamžité nápravě a požadovat zpětné vyrovnání všech dlužných plnění všem zaměstnancům. Problémem budou nároky zaměstnanců, se kterými byl dříve rozvázán pracovní poměr. Bývalým zaměstnancům například při skončení pracovního poměru z důvodů organizačních změn mohlo být v důsledku nesprávného postupu zaměstnavatele vyplaceno nižší odstupné, než jim fakticky náleželo, a u zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr u zaměstnavatele z důvodu vzniku nároku na invalidní nebo starobní důchod, se mohl snížit vyměřovací základ pro výpočet výše důchodů. V odpovědi na předmětný dotaz byly naznačeny pouze některé souvislosti nesprávného postupu zaměstnavatele, které mají nepříznivé důsledky pro zaměstnance. Závěrem je třeba zdůraznit význam úlohy odborových orgánů působících u zaměstnavatele při ochraně zákonných nároků zaměstnanců a posilování jejich sociálních jistot. Při sjednávání podnikových kolektivních smluv by proto měly odborové orgány věnovat zvýšenou pozornost obsahu ujednání o právu kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů, včetně mzdových, a toto právo v kolektivních smlouvách jednoznačně vymezit.


STAROBNÍ DŮCHOD V ROCE 2007 JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení

Pro výpočet starobního důchodu dnes nestačí znát obecný důchodový věk, který byl dříve u mužů 60 let (při zaměstnání v I. pracovní kategorii 55 a 58 let) a u žen 53 až 57 let podle počtu vychovaných dětí, odpracovanou dobu a výdělky v pěti výdělkově nejlepších letech v posledních deseti letech. Vliv na výši našeho důchodu má od přijetí nového důchodového zákona v roce 1995 s účinností od 1. 1. 1996 mnoho faktorů, které stojí mimo nás. K výpočtu totiž potřebujeme znát vedle získané doby pojištění a našeho výdělku (ne za posledních deset let, ale již od roku 1986) také veličiny, které každý rok na základě zmocnění v zákoně stanoví svým nařízením vláda. Pro výpočet důchodu v roce 2007 tak vláda koncem září 2006 stanovila všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za rok 2005 ve výši 18 809 Kč, přepočítací koeficient (PK) pro jeho úpravu ve výši 1,0707 a nové redukční hranice 9600 Kč a 23 300 Kč pro úpravu osobního vyměřovacího základu (OVZ). Také důchodový věk je „u každého jiný“, musí se spočítat. Účelem této informace je ukázat způsob výpočtu starobního důchodu přiznaného podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále zákon), v příštím roce (s použitím uvedených veličin) a porovnání s výpočtem starobního důchodu téhož pojištěnce, pokud by se rozhodl odejít do důchodu ještě v letošním roce.

1. Zadání příkladu Muž, narozen 15. 7. 1944, dovršil důchodový věk 61 let a 6 měsíců dne 15. 1. 2006. K tomuto dni získal po skončení povinné školní docházky, včetně doby přípravy na budoucí povolání studiem a doby základní vojenské služby, celkem 46 roků doby pojištění (DP). V letech 1986 až 2005 byl dočasně práce neschopen pro nemoc a úraz celkem 187 kalendářních dnů, v roce 2006 práce neschopen nebyl. Po vzniku nároku na starobní důchod od 15. 1. 2006 pracoval bez jeho pobírání a bez pobírání plného invalidního důchodu, a zvyšoval si tak budoucí důchod. Nyní se rozhoduje, zda požádá o přiznání starobního důchodu podle § 29 zákona od 31. 12. 2006, nebo raději až od 2. 1. 2007. (Podle zákona se důchodový věk stanoví tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém pojištěnec dosáhl této hranice, se přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. 12. 1995 do dosažení dřívějších věkových hranic pro nárok na starobní důchod (muži 60 let, ženy podle počtu vychovaných dětí 53 až 57 let). Proto se muži, narozenému 15. 7. 1944, který dovršil 60 let dnem 15. 7. 2004, zvýšil důchodový věk za období 1996 až 2004 o 1 rok a 6 měsíců (1996 až 2005 = 9 roků, 9 x 2 měsíce = 18 měsíců = 1 rok a 6 měsíců). Nový důchodový věk dovršil dnem 15. 1. 2006. Muž nepracoval v zaměstnání zařazeném dříve do I. pracovní kategorie s nárokem na nižší důchodový věk).

2. Výpočet starobního důchodu v roce 2006 Základní výměra Základní výměra činí 1470 Kč měsíčně, od lednové důchodové splátky v roce 2007 se však zvyšuje o 100 Kč na 1570 Kč měsíčně. Procentní výměra * Činí do vzniku nároku na starobní důchod za každý celý rok (365 kalendářních dnů) doby pojištění 1,5 % výpočtového základu, nejméně však 770 Kč měsíčně. * Po vzniku nároku na starobní důchod při dalším zaměstnání bez pobírání starobního a plného invalidního důchodu se zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů o 1,5 % výpočtového základu. Jestliže muž požádá o přiznání starobního důchodu od 31. 12. 2006, jeho další zaměstnání „na procenta“ trvalo od 15. 1. 2006 do 30. 12. 2006, tj. 350 kalendářních dnů. Tzn. tři celá období po 90 kalendářních dnech, tedy 3 x 1,5 % (kdyby chtěl zvýšení procentní výměry svého důchodu za čtyři celá období, musel by odpracovat po vzniku nároku na důchod 360 kalendářních dnů, k tomu mu chybí 10 kalendářních dnů). Sazba procentní výměry proto činí: * za 46 roků DP = 69 % výpočtového základu (46 x 1,5 %),

* za dobu dalšího zaměstnání 4,5 % výpočtového základu (3 období x 1,5 %), * celkem tedy 73,5 % výpočtového základu. Zjištění výpočtového základu Výpočtový základ definuje § 15 zákona. Je jím osobní vyměřovací základ (OVZ), pokud nepřevyšuje první redukční hranici. Pokud ji převyšuje, stanoví se tak, že částka OVZ se do výše první redukční hranice započte plně, z částky do výše druhé redukční hranice 30 % a z částky nad druhou redukční hranici 10 %. První redukční hranice pro výpočet důchodu v roce 2006 je 9100 Kč a druhá 21 800 Kč. OVZ je definován jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů (RVZ) pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Rozhodným obdobím pro výpočet důchodu v roce 2006 jsou roky 1986 až 2005. Způsob výpočtu OVZ lze zapsat vzorcem: OVZ = 30,4167 x úhrn RVZ KD - VD (Úhrn RVZ = součet RVZ, 30,4167 = průměrný počet dní v kalendářním měsíci, tj. 365 : 12 = 30,41666), KD = kalendářní dny za rozhodné období, VD = doby, které se při výpočtu vylučují, zejména jde o dny pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz). Úhrn RVZ je součet RVZ. Přitom platí, že: RVZ = VZ x KNVVZ (dosažený příjem x koeficent nárůstu všeobecného vyměřovacího základu; pomocí těchto koeficientů se indexuje, tedy přizpůsobuje, výdělek zaměstnance růstu průměrné mzdy) VZ = vyměřovací základ. Vede je pro každý kalendářní rok za zaměstnance zaměstnavatel na ELDP a odesílá ČSSZ. Jde o skutečně dosažený výdělek (po 31. 12. 1995 vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění, před 1. 1. 1996 hrubý výdělek pro účely důchodového zabezpeční). KNVVZ pro indexaci příjmů dosažených v rozhodném období pro výpočet důchodu přiznávaného od 31. 12. 2006 nebo jiného data roku 2006 jsou uvedeny v následujícím výpočtu úhrnu RVZ: Rok

VZ

KNVVZ

RVZ

PN

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995


6,3540 6,2238 6,0851 5,9411 5,7314 4,9666 4,0554 3,2376 2,7311 2,3046


12 / 10 / / 21 / / 28 / III

366kovakA 27.10.2006 9:43 Stránka 6


Rok

VZ

KNVVZ

RVZ

PN

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


1,9464 1,7608 1,6106 1,4882 1,3961 1,2864 1,1987 1,1231 1,0532 1,0000


41 22 32 / 8 / 13 / / /

Úhrn RVZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 280 244 Kč . . . 187 Osobní vyměřovací základ Nered. OVZ = 5 280 244 x 30,4167 = 22 563,58 Kč = 22 564 Kč. 7305 - 187 (Nered. OVZ = neredukovaný osobní vyměřovací základ, 7305 = počet kalendářních dnů 1986 až 2005, 187 = dny pracovní neschopnosti.) Redukovaný OVZ = Pro zjištění výpočtového základu pro stanovení procentní výměry musíme neredukovaný OVZ redukovat podle redukčních hranic platných pro výpočet důchodů v roce 2006. Podle příslušného nařízení vlády je první redukční hranicí 9100 Kč a druhou 21 800 Kč. Částka 9100 Kč se započte plně a z částky nad 9100 Kč 30 %. Z částky nad 21 800 Kč 10 %. Proto: 21 800 Kč - 9100 Kč = 12 700 Kč, 12 700 Kč x 0,30 = 3810 Kč, 22 564 Kč - 21 800 Kč = 764 Kč, 764 Kč x 0,10 = 76,40 Kč. Redukovaný OVZ = 12 986,40 Kč (9100 Kč + 3810 Kč + 76,40 Kč). Výše procentní výměry 12 986,40 Kč x 0,735 % = 9545,00 Kč = 9545 Kč. Valorizace procentní výměry Podle nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2007 se od lednové důchodové splátky v roce 2007 zvyšuje základní výměra o 100 Kč na 1570 Kč měsíčně a procentní výměry starobních a některých dalších důchodů přiznaných po 31. 12. 1995 o 5,6 % procentní výměry. Procentní výměra proto po valorizaci činí: 9545 Kč x 1,056 = 10 079,52 Kč (zvýšení o 534,52 Kč). Výše starobního důchodu od 31. 12. 2006: Základní výměra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1570 Kč Procentní výměra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 079,52 Kč Celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 649,52 Kč. Pokud muž požádá o přiznání starobního důchodu od 31. 12. 2006, bude mu náležet starobní důchod ve výši 11 650 Kč měsíčně.

3. Výpočet starobního důchodu v roce 2007 Jaký bude pobírat stejný muž starobní důchod, jestliže se rozhodne požádat o jeho přiznání od 2. 1. 2007? Při výpočtu důchodu od tohoto data se bude vycházet ze stejné odpracované doby (doby důchodového pojištění) získané do vzniku nároku na starobní důchod jako při přiznání důchodu od 31. 12. 2006 (46 roků) a také ze stejné celkové procentní výměry, neboť po vzniku nároku na starobní důchod bude sice při přiznání starobního důchodu od 2. 1. 2007 muž zaměstnán bez pobírání starobního a plného invalidního důchodu tzv. „na procenta“ o 2 kalendářní dny déle, než kdyby šel do důchodu od 31. 12. 2006, ale také toto období představuje pouze tři celá období po 90 kalendářních dnech (15. 1. 2006 až 1. 1. 2007 = 352 kalendářních dnů, tzn. do čtyř období po 90 kalendářních dnech mu chybí 8 kalendářních dnů). Stejné budou i příjmy (VZ) za rozhodné období. Ty budou doplněny o příjem za rok 2006, protože rozhodné období bude o jeden rok delší (1986 až 2006). Jiné hlavně ovšem budou KNVVZ, VVZ, PK pro jeho úpravu a redukční hranice. IV


A jiná také bude valorizace, neboť důchodů přiznaných v roce 2007 se bude týkat až zvýšení důchodů od ledna 2008. Procentní výměra 46 roků x 1,5 % = 69 % výpočtového základu 3 x 1,5 % = 4,5 % výpočtového základu Celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73,5 % výpočtového základu KNVVZ pro indexaci příjmů dosažených v rozhodném období pro výpočet důchodu přiznávaného od 31. 12. 2006 nebo jiného data roku 2006 jsou uvedeny v následujícím výpočtu úhrnu RVZ: Rok

VZ

KNVVZ

RVZ

PN

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006


6,7945 6,6553 6,5069 6,3529 6,1287 5,3109 4,3365 3,4621 2,9204 2,4644 2,0813 1,8828 1,7223 1,5914 1,4929 1,3756 1,2818 1,2010 1,1262 1,0707 1,0000


12 / 10 / / 21 / / 28 / 41 22 32 / 8 / 13 / / / /

Úhrn RVZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 067 110 Kč . . 187 Nered. OVZ = 6 067 110 Kč x 30,4167 = 24 661,42 Kč = 24 662 Kč. 7670 - 187 (7670 = počet kalendářních dnů za rozhodné období 1986 až 2006.) Pro rok 2007 podle příslušného nařízení vlády schváleného v září 2006 platí, že pokud OVZ nepřevyšuje 9600 Kč, náleží v této výši. Pokud tuto částku převyšuje, musí se OVZ redukovat tak, že se započte částka 9600 Kč v plné výši, z částky nad 9600 Kč do 23 300 Kč 30 % a z částky nad 23 300 Kč 10 %. Proto: 23 300 Kč - 9600 Kč = 13 700 Kč, 13 700 Kč x 0,30 = 4110 Kč, 24 662 Kč - 23 300 Kč = 1362 Kč, 1362 Kč x 0,10 = 136,2 Kč. Redukovaný OVZ (výpočtový základ) = 13 846,2 Kč (9600 Kč + 4110 Kč + 136,2 Kč = 13 846,2 Kč). Procentní výměra 13 846,2 Kč x 0,0735 = 10 176,95 Kč. Valorizace procentní výměry Podle nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2007 se zvyšuje procentní výměra u důchodů přiznaných do 31. 12. 2006, důchodů přiznaných v roce 2007 se bude týkat až další valorizace od ledna 2008 (důchodů přiznaných v roce 2007 se však již také týká zvýšení základní výměry na 1570 Kč). Proto: valorizace procentní výměry = 0. Výše starobního důchodu od 2. 1. 2007: Základní výměra. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1570 Kč Procentní výměra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 176,95 Kč Celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 746,95 Kč. Jestliže muž požádá o přiznání starobního důchodu až od 2. 1. 2007, bude jeho starobní důchod činit 11 747 Kč měsíčně.

4. Závěrečné srovnání Výhodnější pro muže bude požádat o přiznání starobního důchodu od 2. 1. 2007, neboť mu bude přiznán důchod o 97 Kč měsíčně vyšší (11 747 Kč - 11 650 Kč), než kdyby do důchodu odešel ještě v roce 2006.

ZMĚNY V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast

Od 1. ledna 2007 se začnou vyplácet nemocenské dávky podle nového zákona o nemocenském pojištění. Již nyní se však přistupuje k jistým úpravám, neboť vláda potřebuje snížit schodek státního rozpočtu na rok 2007. Narychlo proto předložila parlamentu návrh, který upravuje výši povinných odvodů zaměstnavatele na nemocenské pojištění. Oč jde? Mělo by se odstoupit od skokového snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění, které do veřejného systému odvádějí zaměstnavatelé. Ti by tak v roce 2007 nadále odváděli pojistné ve stávající výši, tj. 3,3 % z vyměřovacího základu, a Česká správa sociálního zabezpečení by jim výdaje na vyplacenou náhradu mzdy plně refundovala. V roce 2008 by zaměstnavatelé odváděli již jen 2,3 % a z veřejného systému by se jim nahradila polovina z vyplacené náhrady mzdy. Od roku 2009 by již systém plně najel podle nových pravidel a firmy by odváděly pouze 1,4 % a z vlastních nákladů zaměstnancům vyplácely náhradu mzdy. Poloviční refundace náhrady mzdy by se tak od ledna 2009 uskutečňovala pouze za zaměstnance se zdravotním postižením, jak schválený zákon o nemocenském pojištění předpokládal. Aby avizované změny od počátku příštího roku platily, musí je během podzimu projednat a schválit obě komory Parlamentu ČR a podepsat prezident. Již v období příprav vyvolával nový systém u menších zaměstnavatelů obavy, zda pro ně nebude značně nákladný. Navržená změna by tento problém měla vyřešit v jejich prospěch. Uvažované pozvolné „nastartování“ nového systému se týká pouze vztahu zaměstnavatele a veřejného systému, zaměstnance se nijak nedotkne. Při nemoci mu zaměstnavatel bude od 1. ledna 2007 po dobu prvních 14 dní poskytovat náhradu mzdy v zákonné výši a od 15. dne trvání pracovní neschopnosti bude nemocenské vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení. Projednávaná změna výše povinných odvodů se netýká osob samostatně výdělečně činných, které mají v tomto ohledu v nemocenském pojištění nepatrně odlišné postavení, neboť podle schváleného zákona o nemocenském pojištění mají nárok na nemocenské až od 15. dne pracovní neschopnosti. Zachování sazby pojistného na nemocenské pojištění ve stávající výši by proto bylo pro ně oproti zaměstnavatelům znevýhodňující, neboť ponechání této sazby u nich nelze kompenzovat obdobným způsobem jako u zaměstnavatelů. OSVČ by proto od ledna 2007 měly platit snížené sazby pojistného, tj. místo dnešních 4,4 % bu-

dou odvádět na nemocenské pojištění 2,5 %. Nutno dodat, že nemocenské pojištění těchto osob i nadále zůstává dobrovolné. Příklady výše náhrady mzdy vyplacené zaměstnavatelem při 14denní pracovní neschopnosti podle různých úrovní mzdy zaměstnance (v Kč): Hrubá mzda

Stávající stav (rok 2006)

8 000 9 000 10 000 11 000 12 000 13 000 14 000 15 000 16 000 17 000 18 000 19 000 20 000 21 000 22 000 23 000 24 000 25 000 26 000 27 000 28 000 29 000 30 000 32 000 35 000

1984 2236 2480 2721 2973 3217 3458 3710 3918 4087 4242 4411 4580 4738 4907 4932 4932 4932 4932 4932 4932 4932 4932 4932 4932

Nový zákon Srovnání se stávajícím (rok 2007) stavem (rozdíl v Kč) 1910 2142 2377 2616 2851 3090 3329 3564 3803 4038 4277 4519 4751 4942 5092 5256 5406 5566 5730 5880 6047 6197 6361 6562 6794

-74 -94 -103 -105 -122 -127 -129 -146 -115 -49 +35 +108 +171 +204 +185 +324 +474 +634 +798 +948 +1115 +1265 +1429 +1630 +1862

Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou

Může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit za práci přesčas čerpání náhradního volna? Ing. MILOSLAV VYSKOČIL, specialista Metodického pracoviště OS KOVO Praha

U našeho zaměstnavatele se často stává, že lidé pracují přesčas a pak si někdy v následných měsících musí vybrat náhradní volno. Tuto práci přesčas nedostanou zaplacenou, i kdyby si to přáli. Pracovníci nejsou s tímto stavem spokojeni a chtějí vědět, jestli je postup vedení v pořádku. Než položím otázku, situaci rozvedu na konkrétním příkladu, který se jednomu z nás stal: Zaměstnanec se stanovenou hodinovou tarifní mzdou odpracoval v měsíci červenci 2006 v rámci fondu pracovní doby celkem 152 hodin. Na příkaz zaměstnavatele nad tuto dobu odpracoval dalších 16 hodin. Obvyklé směny ve dny svátků neodpracoval. Zaměstnavatel ve mzdě za měsíc červenec zaměstnanci zúčtoval základní hodinovou tarifní mzdu spolu s výkonovou prémií ve výši 15 % hodinového tarifu za 152 hodin (prémie je poskytována za odpracovanou dobu) a náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dva dny svátků. Odpracovaná doba nad stanovenou pracovní dobu nebyla zaměstnanci v měsíční mzdě zúčtována, ale byla na výplatní pásce vyznačena jako tzv. „převeI

KOVÁCI PRO DEMONSTRACI

Recommend Documents