KOSTÝMY. pro ORIENTÁLNÍ TANCE IVA CZYŽOVÁ A KOLEKTIV

KOSTÝMY pro ORIENTÁLNÍ TANCE IVA CZYŽOVÁ A KOLEKTIV

KOSTÝMY pro ORIENTÁLNÍ TANCE IVA CZYŽOVÁ A KOLEKTIV

Kostýmy pro orientální tance Iva Czyžová Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 [email protected], www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4984. publikaci Texty Iva Czyžová, Hana Kupková, Olga Kendall Fotografie na obálce Daniel Král Fotografie v knize Jiří Tvaroh www.jiritvaroh.cz, Daniel Král www.kral-production.cz Benjamin Arthur, Andre Elbing, Ivan Janota, John Beer, Václav Pancer, Václav Kořínek, Daniel Pavlík, agentura Stillmodels a soukromé archivy tanečnic Kresby Iva Czyžová Sazba a grafická úprava Marcela Veličková Návrh grafické úpravy a obálky Marcela Veličková Odpovědná redaktorka Ing. Jana Minářová Počet stran 112 První vydání, Praha 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Design © Zuzana Brečanová, 2012 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-4350-9 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7235-6 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7236-3 (elektronická verze ve formátu EPUB)

obsah úvod7 přehled tanečních stylů

10

FOLKLÓRNÍ STYLY 10 Baladi  10 Saidi  12 Khaleegy14 Melaya leff  16 Núbijský tanec 18 Ghawazee20 Hagalla22 Shaabi24 Shamadan26 KLASICKÝ ORIENTÁLNÍ STYL Klasický orientální tanec Pop orient

28 28 32

FUSION34 Fusion + tanec fantazie 34 Bollywood36 Tribal (ATS) 38 Tribal fusion 40 TANEC S REKVIZITAMI Tanec s rekvizitami  Tanec s hadem

42 42 44

RUSKÝ CIKÁNSKÝ TANEC

46

šatník50 Tréninkové oblečení 50 Galabeya52 Podprsenka56 Pás66 Sukně74 • kolová 74 • úzká 78 • volánová 80 • tréninková 86

5

Kalhoty87 Živůtek, choli 90 Rukávky92 Thoba95

taneční pomůcky

96

Hůlka96 Závoj96 Šavle97

kostýmové doplňky

98

Turbany a šátky  98 Čelenky  98 Květiny  98 Korálková čepička „Kleopatra“  99 Šperky99 Boty99

tipy na závěr XS, S postava XXL postava Dětské kostýmy Tanec v těhotenství Vystoupení s lektorkou Barva kostýmu Kostýmy pro skupiny

100 100 100 101 101 102 102 103

příprava na vystoupení 104 Vlasy104 Tělo  104 Makeup104 Brýle  104 Spodní prádlo  104 Chrániče na kolena a ortézy 105 Cestovní taška  105 Výraz105

příloha106 zdroje112

Warda, Khalida,Iva foto : J. Tvaroh

úvod Kniha, kterou držíte v ruce, má být příručkou pro začínající i pokročilejší tanečnice. Profesionální kostýmy jsou drahé a ne vždy originální, proto si velká část tanečnic kostýmy sama vytváří nebo nechává šít. Olga Warda Kendall a Hana Khalida Kupková, profesionální lektorky a mezinárodně úspěšné tanečnice, vám vysvětlí rozdíly mezi jednotlivými styly orientálního tance. Popíšeme si, jak vypadá typický kostým pro každý ze stylů; na co si dát pozor a jak se držet stylu a současně vytvořit individuální kostým, který bude lichotit vaší postavě, místo toho, aby upozorňoval na její nedostatky. Spolu s Ivou Czyžovou, která se dlouhodobě zabývá tvořením a ručními pracemi, se pak podíváme na střihy kostýmů a možnosti jejich zdobení. Autorky se podělí o praktické postřehy a tipy, které vypozorovaly během vlastního vystupování, a vyvrátíme také některé zažité mýty o orientálním tanci. Kniha by vám měla být praktickým rádcem a průvodcem. Ušetříte si začátečnické trapasy a škobrtnutí a budete se moci plně soustředit pouze na váš tanec. Když se řekne orientální tanec, většinu lidí jako první asociace napadne svůdnost a smyslnost, a hned jako druhá pohádková zdobnost. Díky němu ženy poznávají své tělo, učí se ho používat a ovládat, a také ho milovat a vážit si ho bez ohledu na typ postavy nebo věk. V České republice se orientální tanec začal významněji šířit až po listopadu 1989, kdy ve větších městech začala vznikat první taneční studia. Ženy si tento typ pohybu brzy oblíbily. Nejen, že mohly tančit nezávisle na partnerech, ale brzy na sobě začaly pociťovat jeho pozitivní účinky. Kromě posíleného sebevědomí a uvědomění si síly vlastní ženskosti má břišní tanec druhem zapojených svalových skupin pozitivní vliv na ženské vnitřní orgány. Mnoho žen připisuje tanci důležitou roli při úspěšném otěhotnění, porodu nebo úlevě od bolestí, dalším zase pomáhá rozpohybovat ztuhlá ramena a šíji od věčného sezení u počítače. Část studentek dokonce v tanci později najde své životní povolání jako lektorky nebo profesionální tanečnice. Tanec v arabských zemích, podobně jako tanec všude na světě, plnil různé společenské funkce – tančilo se na svatbách a jiných oslavách, tanec také doprovázel různé druhy rituálů. Společenské zvyklosti v arabském světě ve většině případů nedovolují vzájemné veřejné dotýkání se osob opačného pohlaví, proto se v této oblasti nerozvinuly párové tance jako u nás, ale jedna či více tanečnic tančí pro přihlížející publikum. Diváci tanečnici sledují nebo ji doprovázejí tleskáním, zpěvem nebo hrou na hudební nástroje. Základními doprovodnými nástroji v arabském orchestru jsou oud (loutna), kanoun (citera), riqq (arabská tamburína), ney (flétna) a darbuka (arabský buben). Dalšími nástroji jsou housle, mizmar (arabský hoboj) a akordeon.

7

darbuka foto: D. Král

úvod Postupem času se tanec přesunul ze soukromých společenských příležitostí také na pódia divadel a kabaretů a tomuto prostředí se přirozeně přizpůsobil i jeho výraz a používané kostýmy. V současné době se díky fúzím s jinými druhy tance pod pojmem orientální tanec skrývá mnoho stylů. Rozdělení stylů orientálního tance v této knize vychází především z potřeby přehledného členění tanců pro studentky a začínající tanečnice. Zejména pro ně jsme potřebovali definovat, co to vlastně orientální tanec je. Pro potřeby této knihy jsme se tedy rozhodli rozdělit orientální tanec do čtyř základních kategorií: folklór, klasický tanec, fusion a tanec s rekvizitami. Příklady folklóru byly v této knize zvoleny s ohledem na ty tance, se kterými se studentky v kurzech setkají nejčastěji, výčet všech druhů orientálních folklórních tanců by byl samozřejmě mnohem širší. Mohli bychom dále a dále pokračovat: např. fellahi, zaar, tanoura, dabka, iraqi a další. Tyto tance ponecháváme nepopsané jako prostor pro individuální zájem a zlepšování. Klasický orientální tanec vznikl spojením baladi (viz Přehled tanečních stylů – str. 10) s baletem a byl obohacen pro potřeby vystupování v kabaretu o další jevištní prvky. Fusion je anglický termín, který označuje styl tance, ve kterém jsou rovnoměrně zastoupeny a promíchány prvky různých stylů; v našem případě klasického orientálního tance např. s flamencem, sambou, tangem atd... Za fusion je možné označit v podstatě všechny styly tance kromě folklóru. Svérázné postavení zaujímá tribal, který je ve svém principu původně také fusion, ale postupem času se definoval do samostatného tanečního stylu, od kterého se odvozují různé varianty tribal fusion stylu – gothic, burlesque... Tance s rekvizitami jsou také ve své podstatě fusion, ale pro potřeby definování do této knihy je vyčleňujeme do samostatné části. Současně zcela záměrně soustředíme pozornost pouze na základní teorii a vynecháme historii a vývoj orientálního tance, otázku výběru hudby a další oblasti, jejichž znalost je pro tanečnici stejně důležitá jako vhodný kostým. V této knize jsme se snažili, pokud to šlo, používat české překlady pojmů. Ve zbytku výrazů se snažíme držet anglické transkripce, protože angličtina je v tanečním světě nejběžnějším mezinárodním komunikačním prostředkem. Taneční kostýmy, stejně jako každé jiné dámské oblečení, podléhají tlaku aktuálních módních trendů. Doporučení, která najdete na následujících stránkách, shrnují principy tvorby kostýmů pro orientální tance, které jsou zásadní a obecně platné, ať se móda posune jakýmkoli směrem. Doufáme, že se vám tato kniha stane nadčasovým společníkem a užitečným průvodcem. 

Autoři

8

přehled tanečních stylů 

Khalida foto: J. Tvaroh

přehled tanečních stylů folklórní styly Baladi (beledi) Základ slova „balad“ znamená tradiční, venkovský, původní. Tento egyptský folklórní styl se tančil doma, na oslavách a večírcích, mezi lidmi. Díky okolnostem jeho vzniku je pro tento styl typické, že se tančí prostorově úsporně, tanečnice obvykle improvizuje. Zapojuje výrazné pohyby boků, chybí dramatické otočky, arabesky a jiné baletní prvky nebo prudké pohyby hlavou. Tradiční baladi se tančí vždy naboso v šatech dlouhých minimálně do půlky lýtka, ale obvykle delších, rovného střihu a s dlouhými rukávy. Tyto šaty se nazývají galabeya. Materiál byl obvykle přírodní a tanečnice měla boky pro zdůraznění pohybu opásané pruhem kontrastní látky. S přesunem baladi z venkova na pódia a prezentováním kabaretní formy baladi se zvýšila potřeba udělat kostým efektnější a výraznější pro diváka. Materiál šatů se volí lesklý a efektní, střih díky elastickým materiálům více obepíná tělo. Nejnovější módní trend také prohloubil výstřih šatů téměř k linii pasu a nechal z nich vykukovat zdobenou podprsenku. Délka galabeyi však zůstává, nezkracuje se. V tanci baladi se často místo prostého pruhu látky přes boky používá penízkový šátek. Přesný původ jeho vzniku se zřejmě již nedozvíme, nicméně se traduje, že tanečnice byly za svá vystoupení odměňovány tak, že diváci během vystoupení přímo na tanečnice házeli drobné mince, případně je zastrkovali za pruh látky, který tanečnice měly přes boky. Po vystoupení si tanečnice penízky na pás našívaly, protože to byl nejbezpečnější způsob jejich uložení a tanečnice měla svůj majetek neustále při sobě. Při tvorbě svých kostýmů penízkový šátek používejte na folklórní styly (baladi, saidi, shaabi…) nebo na trénink, studentky ho také mohou využít na moderní orientální tanec, drumsolo, cikánský fusion a další. Nepoužívejte penízkové šátky na klasický orientální styl nebo jemné tance se závojem či křídly. Vlasy se u baladi tradičně splétají do copu a zakrývají dlouhým šátkem, který zahaluje všechny vlasy. Kabaretní forma někdy používá zdobený pruh látky, který zakrytí spíše naznačuje. Volba odpovídajícího kostýmu záleží na tanečnici – v čem se bude cítit dobře – a také na zvolené hudbě. Čím tradičnější hudba, tím vhodnější je použít původní styl kostýmu.

10

Warda foto: J.Tvaroh

11

přehled tanečních stylů folklórní styly Saidi s hůlkou nebo bez hůlky Saidi je folklorní tanec z jihovýchodní části Egypta z oblasti zvané Said. Jde o veselý dynamický a zemitý tanec, pro který jsou typické různé druhy skoků, houpavá těžká chůze, důraz je kladen na pohyby pánve a boků (twisty, dropy, kicky...). Pro tradiční verzi tohoto stylu se volí galabeya, opásaná pruhem látky nebo penízkovým šátkem. Pro moderní verzi se používají dlouhé baladi šaty, které mohou být doplněné šátkem přes boky a šátkem na hlavě. Tančí se většinou naboso. Při chůzi se používá celé chodidlo na rozdíl od klasického orientálního tance, který se tančí převážně na pološpičkách. Typickou rekvizitou je hůlka (nebo 2 hůlky) buď rovná, nebo s jedním zahnutým koncem. S hůlkou tanečnice provádí různé prvky – především točení v jedné ruce, balancování na hlavě a údery o zem. Hůlka je vyráběna z bambusu a obvykle se pro větší efekt polepuje stříbrnou nebo zlatou páskou, kabaretní hůlky mohou být barevné a dozdobené flitry. V souvislosti s tímto stylem můžete slyšet název raks assaya a tahtib. Raks assaya v překladu znamená tanec s hůlkou; tahtib je mužská varianta tohoto stylu, kdy muži napodobují umění boje se zbraní. Forma saidi, kterou tančí ženy, je mnohem jemnější a hravější než stejný styl v podání mužů.

Bondok www.bondok.de

12

+

Warda foto: J.Tvaroh

13

přehled tanečních stylů folklórní styly Khaleegy Tento tanec pochází z oblasti Perského zálivu a tančí se v mírných variacích od Kuvajtu přes Irák po Saudskou Arábii. Působí radostně a uvolněně. Zpočátku byl tančen pouze ženami pro ženy jako oslavný tanec na svatbách, potom opět pro svou efektnost přešel i na taneční pódia. Typickým oděvem pro khaleegy je thobe al nasha'ar – jde o velmi širokou rovně střiženou tuniku – levnější thoby jsou jen obdélníkovou látkou s průstřihem na hlavu. Originální thoba z oblasti Perského zálivu je obvykle hedvábná, luxusně zdobená, bohatě vyšívaná (zejména na předním díle) a představuje spíše šperk než oděv. Levné egyptské varianty jsou šifónové zdobené flitry. Domácí vyhotovení thoby je záležitostí pro trpělivé a zručné ruce, proto se na většině vystoupení setkáme s dováženými thobami. Pod thobu se může nosit galabeya, sukně a top nebo elastická kombinéza (body stocking nebo cat suit) podle uvážení tanečnice – thoba se původně oblékala přes běžný společenský oděv, ve kterém se ženy dostavily na svatební oslavu. V takto volném oděvu nevyniknou klasické prvky orientálního tance jako shimmy, vlny a osmičky, proto se v khaleegy používá zejména typický základní krok a výrazné pohyby hlavou a rukama. Thobu si tanečnice různě přidržuje, přitahuje, nadzvedává nebo si z látky thoby vytvoří „závoj“ nad hlavou. Prvky zobrazují každodenní činnosti a některé mají tranzovní charakter. Tančí se naboso s rozpuštěnými vlasy. Díky typickému pohazování a točení hlavou se khaleegy někdy říká také „tanec vlasů“.

14

Khalida foto: J. Tvaroh

15

přehled tanečních stylů folklórní styly Melaya leff neboli Alexandrijský tanec (Eskanderani) Melaya leff vznikl v městském prostředí přístavu Alexandrie, je to velmi veselý a koketní tanec. Tančí se buď naboso nebo ve střevíčkách s vysokým podpatkem. Přiléhavé šaty jsou jasných barev, tradičně s výrazným květinovým vzorem, okolo výstřihu a spodního okraje s volánem; často jsou volány umisťovány diagonálně. Hlavní součástí kostýmu je melaya. Jde o obdélníkový kus černé neprůhledné látky – nejčastější rozměr je 2,4  ×  1,3 m, do kterého se tanečnice během vystoupení zahaluje, omotává a zase laškovně a svůdně nechává některé části těla z melayi vykukovat. Vlasy jsou zahalené černým šátkem omotaným okolo hlavy. Šátek má po obvodu barevné bambulky, takže vyvolává dojem pestrého věnečku. Jevištní verze šatů pro tento tanec jsou bohatě pošívané korálky a flitry. Melaya je také bohatě zdobena, buď jsou velké flitry jen po obvodu, nebo i v širokém pruhu uprostřed; látka je černé barvy (zřejmě pod vlivem poptávky ze zahraničí v poslední době přibyly v egyptských obchodech s tanečními kostýmy také barevné melayi) a neprůhledná. Vlasy se schovávají pod šátkem nebo dekorují květinovým věnečkem, nosí se spletené do copů i rozpuštěné. Délka šatů pro tento styl záleží na individuálním rozhodnutí tanečnice. Přestože mohou být kratší než u jiných tanečních stylů, dejte proto pozor, aby neodhalovaly víc, než chcete. Při tvorbě kostýmů nejen na alexandrijský tanec se pohybujete na tenké hranici, kterou je dobré nepřekračovat, pokud si přejete, aby vaše vystoupení publikum bralo s respektem jako umělecký zážitek, nikoli jen jako sexuální výzvu.

16

Marina foto: J. Tvaroh

17