������������������������ ���������������������� ���������������������������������������������������� ���������������������������������������������������� �������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������� ���������������������������
��������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������ ��������������������������������������������������������������������������� �����������������������������������������������������������������������
����������������������������������
������������������������ ���������������������� ���������������������������������������������������� ���������������������������������������������������� �������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������� ���������������������������
��������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������ ��������������������������������������������������������������������������� �����������������������������������������������������������������������
����������������������������������
00_autori_obsah_uvod.qxd
20.4.2005
4:12
StrÆnka 4
Kostní nádorová choroba Hlavní autoři: prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc., prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., doc. MUDr. Martin Mistrík, CSc. Autorský kolektiv: prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc., MUDr. Zdenka Adamová, prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc., doc. MUDr. Zdeněk Boleloucký, CSc., doc. MUDr. Igor Crha, CSc., MUDr. Aleš Čermák, MUDr. Zdenka Čermáková, MUDr. Libor Červinek, MUDr. Karel Dvořák, doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc., doc. MUDr. Roman Hájek, CSc., MUDr. Jana Halámková-Marková, doc. MUDr. Richard Chaloupka, CSc., doc. MUDr. Pavel Chalupa, CSc., MUDr. Gabriela Chlupová, MUDr. Josef Chovanec, Ph.D., MUDr. Renata Kalábová, CSc., Mgr. Libuše Kalvodová, MUDr. Michaela Klabusayová, MUDr. Martin Klabusay, Ph.D., Mgr. Jana Koptíková, Ph.D., MUDr. Zdeněk Král, CSc., MUDr. Marta Krejčí, Ph.D., doc. MUDr. Petr Krupa, CSc., MUDr. Andrea Křivanová, Ph.D., MUDr. Olga Magnová, doc. MUDr. Martin Mistrík, CSc., Mgr. Jan Mužík, prof. MUDr. Josef Nekula, CSc., RNDr. Hana Novotná, MUDr. Ivan Peška, MUDr. Luděk Pour, doc. MUDr. Jiří Prášek, CSc., Mgr. Šárka Sedláčková, doc. MUDr. Jana Skřičková, CSc., MUDr. Ondřej Sláma, Mgr. Adam Svobodník, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., doc. MUDr. Pavel Šlampa, CSc., doc. RNDr. Jana Šmardová, CSc., MUDr. Pavel Šťourač, Ph.D., prof. RNDr. Eva Táborská, CSc., doc. MUDr. Miroslav Tomíška, CSc., MUDr. Jiří Vaníček, doc. MUDr. Jiří Vokurka, CSc., prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., doc. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D. Technická spolupráce: Libuše Šimečková Marta Casková Recenze: doc. MUDr. Jaroslav Štěrba, Ph.D. MUDr. Jaroslav Bačovský, CSc. doc. MUDr. Jan Poul, CSc.
© Grada Publishing, a.s., 2005 Cover design © Grada Publishing, a.s., 2005 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 jako svou 2235. publikaci Tato kniha vznikala ve spolupráci lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a nakladatelství Grada. Odpovědný redaktor doc. MUDr. Jan Klíma, CSc. Obrazová dokumentace autoři Sazba a zlom Petr Hloušek Počet stran 296 Vydání první, Praha 2005 Vytiskla tiskárna PB tisk s.r.o. Prokopská 87, Příbram VI Názvy produktů, firem apod. použité v knize, mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autora. Z jejich praktického uplatnění však pro autora ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její části nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu lékařské fakulty MU v Brně a nakladatelství Grada. (tištěná verze) ISBN 80-247-1357-8 ISBN 978-80-247-6292-0 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011
00_autori_obsah_uvod.qxd
20.4.2005
4:30
StrÆnka 5
Obsah
Pøedmluva (M. Mistrík) ....................................................................................................................
15
Úvod .....................................................................................................................................................
17
1
Patofyziologie kostní remodelace a homeostáze kalcia (Adam Z., Pour L., Krupa P.) ......... 1.1 Základní informace o struktuøe kosti, kostních buòkách a jejich regulacích ............. 1.1.1 Kostní remodelaèní jednotka ......................................................................... 1.1.2 Osteoblasty ..................................................................................................... 1.1.3 Lining cells .................................................................................................... 1.1.4 Osteocyty ........................................................................................................ 1.1.5 Osteoklasty ..................................................................................................... 1.1.6 Nejvýznamnìjší regulaèní mechanismus – osteoprotegerin – RANKL ........ 1.2 Faktory ovlivòující hladinu kalcia ............................................................................... 1.2.1 Tøi frakce sérového kalcia .............................................................................. 1.3 Markery kostního metabolismu ................................................................................... 1.3.1 Markery novotvorby kostní tkánì .................................................................. 1.3.2 Markery kostní resorpce ................................................................................. 1.4 Mechanismy, kterými nádorové buòky ovlivòují kostní metabolismus ..................... 1.4.1 Vznik osteolytických ložisek u mnohoèetného myelomu ............................. 1.4.2 Vznik osteolytických metastáz solidních nádorù ........................................... 1.4.3 Vznik osteoplastických metastáz solidních nádorù ...................................... 1.4.4 Hypotéza setby a pùdy (seed and soil hypothesis) ........................................
23 23 23 23 24 24 24 25 26 27 27 27 27 28 28 29 29 30
2
Diagnostika postižení kostí maligní chorobou (Krupa P, Vaníèek J., Prášek J.).................... 2.1 Subjektivní potíže a omezená výpovìï klinického vyšetøení .................................... 2.2 Zobrazení skeletu metodou rentgenového snímku ...................................................... 2.3 CT a MR vyšetøení ...................................................................................................... 2.3.1 Pøednosti CT pøed MR ................................................................................... 2.3.2 Pøednosti MR pøed CT ................................................................................... 2.3.3 Pøínos MR pro mnohoèetný myelom ............................................................ 2.4 Kostní denzitometrie ................................................................................................... 2.4.1 Diferenciální diagnóza osteoporózy ............................................................... 2.5 Scintigrafie skeletu ..................................................................................................... 2.5.1 Scintigrafie skeletu pomocí 99mTc – difosfonátu ............................................ 2.5.2 Scintigrafie skeletu pomocí Technecium sestamibi99m (MIBI) a pozitivní elektronové tomografie (PET) ..................................................... 2.6 Kovové implantáty-kontraindikace k vyšetøení magnetickou rezonancí? (Nekula J.)
31 31 31 33 33 33 34 34 35 36 36
3
Bisfosfonáty – klasifikace a mechanismus úèinku (Adam Z., Šmardová J., Táborská E., Pour L., Køivanová A., Koptíková J.)............................. 3.1 Historický úvod ........................................................................................................... 3.1.1 Pyrofosfáty – látky bránící vzniku prùmyslových usazenin solí vápníku ..... 3.1.2 Pyrofosfáty – látky regulující fyziologickou kalcifikaci ............................... 3.2 Chemická struktura a èlenìní bisfosfonátù .................................................................
36 36 39 39 39 39 39
00_autori_obsah_uvod.qxd
3.3
4
5
20.4.2005
4:12
StrÆnka 6
3.2.1 Chemická struktura bisfosfonátù ................................................................... 3.2.2 Dìlení bisfosfonátù dle generací èi dle mechanismu úèinku ........................ Mechanismus úèinku bisfosfonátù .............................................................................. 3.3.1 Úèinek na molekulární úrovni ....................................................................... 3.3.2 Dùsledky výše uvedených molekulárních úèinkù .........................................
Spoleèné farmakologické vlastnosti a nežádoucí úèinky bisfosfonátù (Adam Z., Vorlíèek J., Tomíška M.) ............................................................................................. 4.1 Farmakokinetika .......................................................................................................... 4.1.1 Intestinální absorpce ..................................................................................... 4.1.2 Distribuce ....................................................................................................... 4.1.3 Vyluèování bisfosfonátù ledvinami ................................................................ 4.2 Spoleèné nežádoucí úèinky ......................................................................................... 4.2.1 Nežádoucí úèinky bisfosfonátù v zažívacím traktu ....................................... 4.2.2 Vzestup jaterních enzymù .............................................................................. 4.2.3 Tvorba nerozpustných komplexù v séru pøi rychlé infuzi bisfosfonátù ........ 4.2.4 Flu-like syndrome a další nežádoucí úèinky pozorované po aminobisfosfonátech ................................................................................ 4.2.5 Hypokalcemie pøi podávání bisfosfonátù normokalcemickým pacientùm s metastázami v kostech ................................................................................. 4.2.6 Dráždìní v místì nitrožilní aplikace .............................................................. 4.2.7 Vzácné nežádoucí úèinky v oblasti ledvin – tubulární nekróza v souvislosti s podáváním dusík obsahujících bisfosfonátù .......................... 4.2.8 Vzácné nežádoucí úèinky v oblasti oka ........................................................ 4.2.9 Vzácné kožní reakce ...................................................................................... 4.2.10 Osteonekróza èelisti ...................................................................................... Indikace a klinická úèinnost bisfosfonátù (Adam Z., Vorlíèek J., Èermák A., Magnová O.) . 5.1 Indikace bisfosfonátù .................................................................................................. 5.1.1 Osteolýza zpùsobená maligní chorobou ........................................................ 5.1.2 Standardní indikace platné v roce 2005 pro podávání bisfosfonátù osobám s postižením kostí maligním procesem ............................................ 5.1.3 Jatrogennì zpùsobená osteoporóza – další situace, kdy je vhodné podávat bisfosfonáty osobám postiženým maligním onemocnìním ............. 5.1.4 Experimentální indikace u maligních chorob z pozice roku 2005 ................ 5.1.5 Další indikace mimo osteolýzu zpùsobenou maligním procesem, které nejsou analyzovány v rámci této publikace .......................................... 5.2 Výsledky metaanalýzy studií, testujících bisfosfonáty u pacientù s maligní osteolýzou (J.R. Ross, 2004) ....................................................................................... 5.2.1 Celkový vliv bisfosfonátù na kostní morbiditu ............................................. 5.2.2 Závislost výsledkù léèby na délce podávání bisfosfonátù ............................. 5.2.3 Závislost výsledkù klinických studií na použitém bisfosfonátu .................... 5.2.4 Vliv bisfosfonátù na pøežití ............................................................................ 5.2.5 Pøínos bisfosfonátù u nejèastìjších maligních chorob provázených osteolýzou ....................................................................................................... 5.3 Metaanalýza analytické skupiny Cochrane (2002) ..................................................... 5.4 Studie testující adjuvantní podávání bisfosfonátù u karcinomu prsu a prostaty ........ 5.5 Studie testující podávání bisfosfonátù pacientùm s mnohoèetným myelomem v klinickém stadiu IA, kdy nemoc nevyžaduje protinádorovou terapii ...................... 5.6 A co kombinace bisfosfonátù? .................................................................................... 5.7 Bisfosfonáty v pediatrii ............................................................................................... 5.7.1 Hyperkalcemie ............................................................................................... 5.7.2 Osteopatie .......................................................................................................
39 40 41 41 44 47 47 47 47 48 48 49 49 49 49 50 51 51 52 52 52 55 55 55 55 56 56 56 56 56 57 57 57 57 59 60 60 61 61 61 62
00_autori_obsah_uvod.qxd
20.4.2005
4:12
StrÆnka 7
5.7.3 Kalcinóza ........................................................................................................ Léèba osteoporózy ....................................................................................................... Hyperkalcemie a hyperkalcemický syndrom ..............................................................
62 63 64
Klodronat (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M., Krejèí M.)........................................................... 6.1 Producentem doporuèené dávkování Bonefosu .......................................................... 6.1.1 Nitrožilní léèba hyperkalcemie ...................................................................... 6.1.2 Perorální léèba maligních ostelytických procesù ......................................... 6.2 Producentem doporuèené dávkování Lodronatu tablet po 520 mg ............................ 6.3 Další dávkovací schémata, ovìøená klinickými studiemi, neuvedená však ve firemním doporuèení .............................................................................................. 6.3.1 Intenzivní léèba klodronatem pøi velmi agresivním osteolytickém postižení .. 6.4 Interakce a nežádoucí úèinky kyseliny klodronové .................................................... 6.4.1 Interakce kyseliny klodronové ....................................................................... 6.4.2 Nežádoucí úèinky kyseliny klodronové.......................................................... 6.4.3 Studie testující závislost biologické dostupnosti Bonefosu na podání jídla .. 6.4.4 Studie, z níž vychází doporuèení pro redukci nitrožilní dávky klodronatu pøi selhávání ledvin ...................................................................... 6.5 Analýza otázky optimálních dávek jednotlivých preparátù klodronatu ..................... 6.5.1 Obecný princip shodnosti úèinkù rùzných preparátù, obsahujících identickou látku o shodné biologické dostupnosti ......................................... 6.5.2 Srovnání biologické dostupnosti 1600 mg Bonefosu a 1040 mg preparátu Loron .............................................................................................. 6.5.3 Dávky klodronatu používané v randomizovaných klinických studiích ......... 6.5.4 Pøehled publikovaných farmakokinetických studií klodronatu ..................... 6.5.5 Závìr z uvedených informací pro praxi ......................................................... 6.6 Shrnutí klinické úèinnosti klodronatu .........................................................................
69 69 69 69 70
7
Pamidronat (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M.) ......................................................................... 7.1 Dávkování .................................................................................................................... 7.1.1 Rychlost podání ............................................................................................. 7.1.2 Dávkování pøi hyperkalcemii ......................................................................... 7.1.3 Dávky pro dlouhodobou léèbu maligní osteolýzy ......................................... 7.1.4 Dávkování pro léèbu postmenopauzální osteoporózy ................................... 7.1.5 Dávkování pamidronatu pøi selhávání ledvin ................................................ 7.2 Farmakokinetika pamidronatu ..................................................................................... 7.3 Klinické studie prokazující úèinek pamidronatu ......................................................... 7.4 Další zajímavosti o pamidronatu ................................................................................. 7.4.1 Analgetický efekt vyšších dávek ...................................................................
81 81 81 81 81 81 81 82 82 82 83
8
Ibandronat (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M., Krejèí M., Pour L.) .......................................... 8.1 Dávkování .................................................................................................................... 8.1.1 Jednorázová dávka pro zvládnutí hyperkalcemie .......................................... 8.1.2 Trvání infuze .................................................................................................. 8.1.3 Doporuèené dávkování pro osoby s maligními osteolytickými ložisky ........ 8.1.4 Úprava dávek pøi renálním selhání ................................................................ 8.2 Farmakokinetika .......................................................................................................... 8.2.1 Dávkování pøi renální insuficienci ................................................................. 8.2.2 Dávkování u pacientù s jaterním selháním .................................................... 8.2.3 Lékové interakce ............................................................................................ 8.3 Nežádoucí úèinky ibandronatu .................................................................................... 8.3.1 Absence prùkazu toxického vlivu na ledviny ................................................ 8.3.2 Další úèinky spoleèné pro všechny dusík-obsahující bisfosfonáty ...............
85 85 85 85 85 85 85 86 86 86 86 86 86
5.8 5.9 6
70 70 71 71 71 71 72 73 73 73 75 76 77 77
00_autori_obsah_uvod.qxd
8.4
9
10
11
12
20.4.2005
4:12
StrÆnka 8
Výbìr informací z klinických studií testujících ibandronat ....................................... 8.4.1 Léèba hyperkalcemie ..................................................................................... 8.4.2 Výsledky klinických studií u maligních osteolytických chorob .................... 8.4.3 Prùkaz pøímého analgetického úèinku ........................................................... 8.4.4 Studie testující dávku pro postmenopauzální osteoporózu ............................ 8.4.5 Výhledy do budoucna ....................................................................................
87 87 87 88 88 88
Zoledronat (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M., Pour L., Hájek R., Novotná H., Èermáková Z.) . 9.1 Dávkování .................................................................................................................... 9.1.1 Léèba hyperkalcemie ..................................................................................... 9.1.2 Dlouhodobé podávání u pacientù s maligním kostním osteolytickým procesem ......................................................................................................... 9.1.3 Omezení pro podání zoledronatu ................................................................... 9.1.4 Interakce ......................................................................................................... 9.2 Farmakokinetika .......................................................................................................... 9.3 Výbìr informací z klinických studií testujících Zometu ............................................. 9.3.1 Srovnání úèinnosti 4 mg zoledronatu s 90 mg pamidronatu pøi hyperkalcemii ................................................................................................. 9.3.2 Výsledky klinických studií u maligních osteolytických chorob s delším mediánem pøežití (karcinom prsu a mnohoèetný myelom) ........................... 9.3.3 Další studie .................................................................................................... 9.3.4 Co nám tyto klinické studie øíkají? ................................................................
91 91 91
Alendronat, risedronat a kalcitonin (Adam Z., Vorlíèek J.) .................................................... 10.1 Alendronat ................................................................................................................... 10.1.1 Dávkování ...................................................................................................... 10.1.2 Základní farmakologické informace .............................................................. 10.1.3 Alendronat v dávkách doporuèených pro léèbu osteoporózy není dostaèující pro léèbu maligní osteolýzy ......................................................... 10.2 Risedronat .................................................................................................................... 10.2.1 Dávkování ...................................................................................................... 10.2.2 Risedronat se nepodává pacientùm s maligním onemocnìním ..................... 10.3 Kalcitonin .......................................................................................................
97 97 97 97
Závìreèné hodnocení pøínosu bisfosfonátù ............................................................................ 11.1 Závìreèné zhodnocení všech preparátù bisfosfonátù z pohledu lékaøe (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M., Sedláèková Š., Krejèí M.) ...................................... 11.2 Závìreèné zhodnocení zoledronatu a ibandronatu z pohledu statistika a odborníka hodnocení klinických studií (Svobodník A.)............................................. 11.2.1 Vybrané obecné zásady hodnocení úèinnosti léèivých pøípravkù v klinických studiích a metaanalýzách .......................................................... 11.2.2 Studie s pøípravkem zoledronic acid .............................................................. 11.2.3 Studie s pøípravkem ibandronat ..................................................................... 11.2.4 Shrnutí interpretace výsledkù .........................................................................
99
Ortopedická léèba nádorové kostní nemoci (Chaloupka R., Šťouraè P.) ............................... 12.1 Patologická fraktura .................................................................................................... 12.1.1 Definice a pøíznaky hrozící, nebo již vzniklé patologické fraktury a její diagnóza ................................................................................................ 12.1.2 Pøíznaky hrozící, nebo již vzniklé patologické fraktury a její diagnóza ....... 12.1.3 Léèba již vzniklé patologické fraktury .......................................................... 12.2 Léèba velkých lytických ložisek s hrozící patologickou frakturou – preventivní operace nebo radioterapie ............................................................................................
91 91 92 92 92 92 92 94 95
97 98 98 98 98
99 101 102 102 103 103 113 113 113 114 114 114
00_autori_obsah_uvod.qxd
20.4.2005
4:12
StrÆnka 9
12.2.1 Preventivní medikamentózní léèba ................................................................ 12.2.2 Kurativní radioterapie .................................................................................... 12.2.3 Èasná ortopedická operace ............................................................................. 12.2.4 Fraktury páteøe ............................................................................................... 12.2.5 Primární kostní nádory ................................................................................... Syndrom míšní komprese ............................................................................................ 12.3.1 Definice a pøíznaky ........................................................................................ 12.3.2 Vyšetøení ........................................................................................................ 12.3.3 Léèba míšní komprese ...................................................................................
114 115 115 116 116 116 116 117 118
13
Léèba osteolytických ložisek záøením (Šlampa P.) ................................................................. 13.1 Cílené zevní ozáøení .................................................................................................... 13.2 Polotìlové ozáøení (hemibody irradiation, HBI) ........................................................ 13.3 Intersticiální brachyradioterapie .................................................................................
123 123 124 124
14
Nitrožilní léèebná aplikace radionuklidù (Prášek J.) ............................................................. 14.1 Léèba bolesti u metastáz do skeletu radioaktivním stronciem a samariem ................ 14.2 Terapie pomocí radioaktivního meta jodobenzyl guanidinu – 131I – MIBG................ 14.3 Terapie radioaktivním 111In/90Y – znaèeným oktreotidem .........................................
125 126 126 126
15
Léèba bolesti – neurofyziologické základy vjemu bolesti a základní pravidla léèby bolesti (Adam Z., Bednaøík J., Ševèík P., Kalvodová L.) ........................................................................ 15.1 Patofyziologie vzniku a vnímání bolesti ..................................................................... 15.1.1 Látky vyvolávající bolest (algogenní látky) .................................................. 15.1.2 Primární nociceptivní neurony spinálních ganglií ......................................... 15.1.3 Pøenos bolestivého vzruchu na úrovni zadních rohù míšních ....................... 15.1.4 Vzestupné vedení bolestivých impulzù z míšních rohù ................................ 15.1.5 Descendentní systém tlumení bolesti ............................................................. 15.1.6 Genetické vlivy na vnímání bolesti ............................................................... 15.2 Dìlení bolesti dle mechanismu jejího vzniku a délky trvání ...................................... 15.2.1 Nociceptivní bolest ........................................................................................ 15.2.2 Neuropatická bolest ........................................................................................ 15.2.3 Psychogenní bolest ......................................................................................... 15.2.4 Akutní a chronická bolest u onkologických nemocných ............................... 15.3 Psychické základy vnímání bolesti, vyjádøení bolesti a léèby bolesti ........................ 15.3.1 Patofyziologické a psychické dùsledky chronické bolesti u onkologických pacientù .............................................................................. 15.3.2 Psychické následky chronické nádorové bolesti ............................................ 15.3.3 Individuální zpracování nemoci a psychické obranné mechanismy ............. 15.3.4 Placebový úèinek jako pøípad kognitivnì øízeného vnímání bolesti ............. 15.3.5 Základy psychoonkologické léèby nádorové bolesti ..................................... 15.4 Obecná pravidla diagnostiky pøíèin bolesti a její léèby .............................................. 15.4.1 Hledání pøíèiny bolesti a možnosti kauzální léèby ........................................ 15.4.2 Domluva s pacientem na optimální míøe analgezie ....................................... 15.4.3 Seznámení pacienta a jeho pøíbuzných s žádoucími i nežádoucími úèinky zvolené léèby a písemné sestavení léèebného plánu ......................... 15.5 Organizace léèby onkologické bolesti ......................................................................... 15.6 Obecné principy léèby analgetiky ............................................................................... 15.6.1 Podávání analgetik v pevných èasových intervalech – aplikace podle hodin 15.6.2 Dávkování dle køivky intenzity bolestí v prùbìhu dne .................................. 15.6.3 Analgetika jsou nasazována postupnì podle síly jejich úèinku ..................... 15.6.4 Maximální dávky analgetik ........................................................................... 15.6.5 Zpùsoby podávání analgetik ..........................................................................
12.3
129 129 129 129 130 131 132 133 133 134 134 137 137 137 137 138 139 139 140 140 140 141 142 142 144 144 144 144 145 145
00_autori_obsah_uvod.qxd
16
17
20.4.2005
4:12
StrÆnka 10
Neopioidní analgetika – farmakologie a léèebné využití (Adam Z., Ševèík P., Adamová Z., Bednaøík J.)........................................................................... 16.1 Dìlení neopioidních analgetik ..................................................................................... 16.1.1 Kyselá antipyretická analgetika ..................................................................... 16.1.2 Nekyselá antipyretická analgetika ................................................................. 16.1.3 Neopioidní analgetika bez antipyretického – antiflogistického úèinku ......... 16.2 Princip úèinku antipyretických analgetik – blokáda cyklooxygenázy ........................ 16.2.1 Význam izoenzymù cyklooxygenázy (COX) ................................................ 16.3 Analgetické a antipyretické pùsobení neopioidních analgetik .................................... 16.3.1 Kyselá antipyretická analgetika ..................................................................... 16.3.2 Nekyselá antipyretická analgetika ................................................................. 16.3.3 Analgetika bez antipyretického a antiflogistického úèinku ........................... 16.3.4 Antipyretický úèinek ...................................................................................... 16.4 Nežádoucí úèinky antipyretických analgetik .............................................................. 16.4.1 Poškození zažívacího traktu ........................................................................... 16.4.2 Postižení funkce ledvin .................................................................................. 16.4.3 Myelotoxicita ................................................................................................. 16.4.4 Nežádoucí úèinky v oblasti CNS ................................................................... 16.4.5 Kožní reakce .................................................................................................. 16.5 Kyselina acetylsalicylová ............................................................................................ 16.6 Ibuprofen ..................................................................................................................... 16.7 Diklofenak ................................................................................................................... 16.8 Naproxen ..................................................................................................................... 16.9 Další kyselá antipyretická analgetika (antiflogistická analgetika) a jejich rozdìlení dle míry inhibice jednotlivých izoenzymù cyklooxygenázy ....................... 16.9.1 Nespecifické blokátory izoenzymù cyklooxygenázy ..................................... 16.9.2 Léky preferenènì inhibující cyklooxygenázu-2 ............................................. 16.9.3 Léky specificky inhibující cyklooxygenázu-2 (koxiby) ................................ 16.9.4 Dìlení nesteroidních antiflogistik dle délky úèinku ...................................... 16.10 Popis užívaných nekyselých antipyretických analgetik ............................................. 16.10.1 Paracetamol ................................................................................................... 16.10.2 Pyrazolonové deriváty ................................................................................... 16.11 Neopioidní analgetika flupirtin a nefopam ................................................................. Opioidní analgetika (Ševèík P., Adam Z.) ................................................................................ 17.1 Opioidní receptory a jejich liganty, jejich fyziologický úèinek a farmakologické využití .......................................................................................................................... 17.1.1 Endogenní opioidní mediátory ....................................................................... 17.1.2 Opioidní receptory ......................................................................................... 17.1.3 Ligandy opioidních receptorù ........................................................................ 17.2 Morfin .......................................................................................................................... 17.2.1 Farmakodynamika centrálních úèinkù ........................................................... 17.2.2 Farmakodynamika periferních úèinkù ........................................................... 17.2.3 Farmakokinetika ............................................................................................. 17.2.4 Vedlejší nežádoucí úèinky morfinu a ostatních opioidù ................................ 17.2.5 Praktické provedení perorální léèby morfinem ............................................. 17.2.6 Praktické provedení parenterální léèby morfinem ......................................... 17.3 Další opioidní analgetika ze skupiny pøirozených èistých agonistù (kodein a dihydrokodein) ............................................................................................ 17.3.1 Kodein ............................................................................................................ 17.3.2 Heroin (diacetylmorfin) ................................................................................. 17.3.3 Dihydrokodein .............................................................................................. 17.4 Syntetické deriváty opioidù .........................................................................................
147 147 147 147 148 148 148 152 152 152 152 152 153 153 154 154 154 154 155 155 156 157 157 157 158 159 159 161 161 162 163 165 165 165 165 166 166 166 168 168 168 171 172 174 174 174 174 175
00_autori_obsah_uvod.qxd
17.5
17.6 17.7
17.8 17.9 18
20.4.2005
4:12
StrÆnka 11
17.4.1 Petidin ............................................................................................................ 17.4.2 Oxykodon ....................................................................................................... 17.4.3 Hydromorfon .................................................................................................. 17.4.4 Loperamid a difenyloxylát ............................................................................. 17.4.5 Levometadon (metadon) ................................................................................ 17.4.6 Piritramid ........................................................................................................ 17.4.7 Fentanyl pro i.v. aplikaci ................................................................................ 17.4.8 Transdermální fentanyl (preparát Durogesic) ................................................ 17.4.9 Alfentanil, sufentanil a remifentanil .............................................................. 17.4.10 Tramadol ........................................................................................................ 17.4.11 Tilidin ............................................................................................................. Opioidní analgetika ze skupiny parciálních agonistù a smíšených agonistù-antagonistù (buprenofrin, pentazocin, nalbufin) .......................................... 17.5.1 Buprenorfin v lingvetách a injekcích ............................................................. 17.5.2 Transdermální forma buprenorfinu – Transtec ............................................... 17.5.3 Pentazocin ...................................................................................................... 17.5.4 Nalbufin .......................................................................................................... Antagonisté opioidních receptorù ............................................................................... 17.6.1 Naloxon .......................................................................................................... 17.6.2 Naltrexon ........................................................................................................ Volba opioidù v rùzných indikacích ............................................................................ 17.7.1 Akutní bolest .................................................................................................. 17.7.2 Chronická bolest ............................................................................................ 17.7.3 Bolesti dobøe a špatnì ovlivnitelné opioidy ................................................... Léèba opioidy a øízení vozidla .................................................................................... Platné právní normy pro práci s opioidy .....................................................................
Doplòující medikace pøi nádorových bolestech (adjuvantní analgetika neboli též koanalgetika) a invazivní postupy (Boleloucký Z., Ševèík P., Adam Z., Bednaøík J., Sláma O.)....................................................... 18.1 Antidepresiva ............................................................................................................... 18.1.1 Antidepresiva dalších generací ...................................................................... 18.1.2 Popis klasických tricyklických antidepresiv .................................................. 18.2 Antiepileptika .............................................................................................................. 18.2.1 Gabapentin (Neurontin, Gabalept, Gabator) .................................................. 18.2.2 Karbamazepin ................................................................................................ 18.2.3 Clonazepam .................................................................................................... 18.2.4 Fenytoin .......................................................................................................... 18.3 Topická léèba ............................................................................................................... 18.4 Antipsychotika (Neuroleptika) .................................................................................... 18.5 Benzodiazepiny a hypnotika ....................................................................................... 18.6 Svalová relaxancia ....................................................................................................... 18.7 Klonidin ...................................................................................................................... 18.8 Spazmolytika ............................................................................................................... 18.8.1 Butylskopolamin ............................................................................................ 18.9 Oktreotid ...................................................................................................................... 18.10 Kortikosteroidy ............................................................................................................ 18.11 Bisfosfonáty a kalcitonin ............................................................................................. 18.12 Antagonisté N-methyl-D-aspartátových (NMDA) receptorù ..................................... 18.13 Alkohol ........................................................................................................................ 18.14 Kanabinoidy ................................................................................................................ 18.15 Invazivní postupy ........................................................................................................ 18.16 Pomocné léky ..............................................................................................................
175 175 176 176 177 177 177 178 178 178 179 180 180 180 183 183 183 183 183 184 184 184 184 186 187
189 190 190 191 192 193 194 194 194 194 194 195 195 196 196 196 196 197 197 197 197 197 198 198
00_autori_obsah_uvod.qxd
20
21
4:12
StrÆnka 12
18.16.1 Antiemetika ................................................................................................... 18.16.2 Laxativa ......................................................................................................... 18.16.3 Profylaxce vøedové nemoci pøi léèbì nesteroidními antiflogistiky .............. Pøehled dávkování lékù u pacientù s renální insuficiencí ..........................................
198 198 200 200
Analgosedace pøi krátkodobých diagnostických a léèebných výkonech (Ševèík P., Adam Z.)..................................................................................................................... 19.1 Organizaèní a materiální pøedpoklady pro provedení analgosedace ......................... 19.1.1 Organizaèní pokyny pro pacienta .................................................................. 19.1.2 Materiální pøedpoklady pro provedení analgosedace ................................... 19.1.3 Odpovìdnost za sledování pacienta ............................................................... 19.1.4 Praktické provedení, pokud jsou splnìny výše uvedené pøedpoklady .......... 19.2 Preparáty použitelné pro analgosedaci ........................................................................ 19.2.1 Benzodiazepiny .............................................................................................. 19.2.2 Propofol .......................................................................................................... 19.2.3 Opioidy ........................................................................................................... 19.2.4 Ketamin .......................................................................................................... 19.2.5 Kyslík ............................................................................................................. 19.3 Monitorování pacienta ................................................................................................. 19.3.1 Pulzní oxymetrie ............................................................................................ 19.3.2 EKG ................................................................................................................ 19.3.3 Sledování krevního tlaku ............................................................................... 19.3.4 Venózní pøístup .............................................................................................. 19.3.5 Dokumentace .................................................................................................. 19.4 Péèe o pacienta po výkonu v analgosedaci .................................................................
201 201 201 201 202 202 202 202 203 203 203 204 204 204 204 204 204 204 204
18.17 19
20.4.2005
Bolest z pohledu psychiatrù (Klabusayová M., Peška J., Klabusay M.).................................. 20.1 Pøetrvávající somatoformní bolestivá porucha (F 45.4) .............................................. 20.1.1 Charakteristika ............................................................................................... 20.1.2 Pro stanovení diagnózy by mìly být splnìny tyto podmínky: ...................... 20.1.3 Zaèlenìní poruchy v klasifikaèních systémech – dìlení somatoformních poruch dle MKN-10 ............................................................ 20.1.4 Diferenciální diagnóza ................................................................................... 20.2 Psychofarmaka v léèbì bolestivých syndromù ........................................................... 20.2.1 Potenciální možnosti pro antidepresiva u chronických bolestivých syndromù ........................................................................................................ 20.2.2 Antidepresiva využitelná v pøetrvávající somatoformní bolestivé poruchy ..... 20.2.3 Deprese a bolest ............................................................................................. 20.2.4 Organická nebo psychogenní bolest? ............................................................. 20.2.5 Kritéria pro psychogenní bolestivý syndrom ................................................. 20.2.6 Bolest v rámci deprese ................................................................................... 20.2.7 Medikamentózní léèba ................................................................................... 20.2.8 Ve více než 80 % je antidepresivum lepší než placebo ................................. 20.2.9 Antidepresiva u chronické bolesti .................................................................. Primární prevence nádorù – zevní vlivy podmiòující vznik nádorù nebo ochraòující pøed jejich vznikem, aneb jak snížit riziko vzniku maligní nemoci (Fiala J., Adam Z., Chalupa P., Halámková J., Táborská E., Chlupová G.).............................. 21.1 Tabák, kouøení ............................................................................................................. 21.2 Výživové faktory ......................................................................................................... 21.2.1 Specifika a èlenìní výživových faktorù ......................................................... 21.3 Energetická bilance, obezita a fyzická aktivita ........................................................... 21.3.1 Epidemiologické souvislosti èetnosti maligních nádorù a nadváhy ..............
205 205 205 205 205 206 206 207 207 208 209 209 210 210 211 211
215 215 216 216 216 216
00_autori_obsah_uvod.qxd
21.4
21.5
21.6 21.7 21.8
21.9
21.10 21.11 21.12 21.13 21.14
22
20.4.2005
4:12
StrÆnka 13
21.3.2 Patofyziologická souvislost obezity a nádoru s fyzickou neèinností ............ Elementární složky stravy ........................................................................................... 21.4.1 Vláknina ......................................................................................................... 21.4.2 Jednoduché cukry ........................................................................................... 21.4.3 Tuky ................................................................................................................ 21.4.4 Mikronutrienty ............................................................................................... Potraviny, potravinové skupiny .................................................................................. 21.5.1 Zelenina a ovoce ............................................................................................ 21.5.2 Maso ............................................................................................................... 21.5.3 Výroba, skladování, uchovávání potravin, pøíprava stravy ........................... 21.5.4 Sýry se zámìrnì vytvoøenou plísní ................................................................ 21.5.5 Vliv konzervaèní a tepelné úpravy potravin na jejich kancerogenitu ........... 21.5.6 Alkohol ........................................................................................................... Pohybová aktivita ........................................................................................................ Rozšíøení doporuèení 1 uvedeného v tabulce 21.3 pro každodenní život .................. Infekce ......................................................................................................................... 21.8.1 HPV – lidský papilomavirus .......................................................................... 21.8.2 Virus hepatitidy B .......................................................................................... 21.8.3 Virus hepatitidy C .......................................................................................... 21.8.4 Epsteina–Barrové virus .................................................................................. 21.8.5 Humánní herpes virus 8 ................................................................................. 21.8.6 Virus humánní T-bunìèné leukemie (human T cell leukemia/lymphoma virus) ............................................................................. 21.8.7 Helicobacter pylori ......................................................................................... 21.8.8 Další infekèní etiologická agens maligních chorob ....................................... Ionizující a UV záøení ................................................................................................. 21.9.1 Prenatální radiologická diagnostika ............................................................... 21.9.2 Interval od ozáøení do vzniku nádoru ............................................................ 21.9.3 Ultrafialové záøení (ultraviolet irradiation – UV) .......................................... Chemická karcinogeneze ............................................................................................. 21.10.1 Dioxiny ........................................................................................................... 21.10.2 Problémy dusiènanù (nitrátù) a dusitanù (nitritù) v potravì a v pitné vodì ..... Profesionální expozice ................................................................................................ Reprodukèní faktory .................................................................................................... Hereditární dispozice a familiární výskyt urèitých nádorù ......................................... Chemoprofylaxe .......................................................................................................... 21.14.1 Inhibice metabolismu kyseliny arachidonové v rámci chemoprofylaxe nádorù 21.14.2 Prevenci karcinomu prsu preparáty s antiestrogenním úèinkem ................... 21.14.3 Pøehled chemoprofylaktických studií fáze III testující vitaminovou a další suplementaci. ...................................................................................... 21.14.4 Závìry pro praxi .............................................................................................
Sekundární prevence zhoubných nádorù, aneb jak snížit riziko úmrtí na maligní onemocnìní (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M., Èermák A., Zavoral M., Kalábová R., Chovanec J., Crha J., Skøièková J., Dvoøák K., Adamová Z., Král Z., Èervinek L., Chlupová J., Halámková J., Vokurka J.) ..................................................................................... 22.1 Definice pojmù a obecné informaci o prevenci maligních chorob ............................. 22.1.1 Primární prevence .......................................................................................... 22.1.2 Sekundární prevence – metodické možnosti ................................................. 22.1.3 Terciální prevence .......................................................................................... 22.2 Teoretické poklady pro rozhodnutí o použití onkologických preventivních kontrol (screeningu) ..................................................................................................... 22.2.1 Definice pojmù ...............................................................................................
218 218 218 219 219 219 220 200 220 221 221 222 222 222 223 224 224 225 225 225 226 226 226 227 227 227 227 227 227 229 230 230 231 231 231 232 233 234 236
245 245 245 245 247 247 247
00_autori_obsah_uvod.qxd
22.3
22.4
22.5
22.6 22.7
22.8 22.9 22.10 22.11 22.12 22.13 22.14 22.15 23
20.4.2005
4:12
StrÆnka 14
22.2.2 Efektivita nákladù .......................................................................................... 22.2.3 Informace, které vedou k doporuèení preventivního screeningového programu ........................................................................................................ Karcinom prsu ............................................................................................................. 22.3.1 Doporuèený screening v ÈR .......................................................................... 22.3.2 Doporuèení pro èlenské státy EU z roku 2000 .............................................. 22.3.3 Doporuèení dle American Cancer Society z roku 2004 ................................ 22.3.4 Screeningové a diagnostické metody ............................................................. 22.3.5 Dùkazy úèinnosti screeningových mamografických programù ..................... Karcinom koneèníku a tlustého støeva ........................................................................ 22.4.1 Doporuèený screening v ÈR .......................................................................... 22.4.2 Doporuèení pro pacienty s nezvýšeným rizikem pro EU z roku 2000 .......... 22.4.3 Doporuèení pro pacienty dle ACS (American Cancer Society) .................... 22.4.4 Doporuèení Rakouské hematoonkologické spoleènosti ................................ 22.4.5 Screeningové a diagnostické metody ............................................................. 22.4.6 Dùkazy úèinnosti ............................................................................................ Karcinom prostaty ....................................................................................................... 22.5.1 Doporuèený screening a navazující vyšetøování v ÈR ................................. 22.5.2 Doporuèení pro èlenské státy EU z roku 2000 .............................................. 22.5.3 Doporuèený screening dle ACS z roku 2004 ................................................. 22.5.4 Screeningové a diagnostické metody ............................................................. 22.5.5 Dùkazy úèinnosti ............................................................................................ Karcinom plic .............................................................................................................. 22.6.1 Preventivní kontroly zahrnující RTG snímkování a cytologii sputa nejsou doporuèené pro screening ................................................................... Karcinom èípku dìložního .......................................................................................... 22.7.1 Doporuèení Èeské gynekologické spoleènosti pro screeningový program cervikálních prekanceróz (www.levret.cz) ...................................... 22.7.2 Doporuèený screening pro èlenské státy EU z roku 2000 ........................... 22.7.3 Doporuèený screening dle ACS z roku 2004 ................................................. 22.7.4 Metody preventivních kontrol a diagnostiky ................................................. 22.7.5 Dùkazy úèinnosti ............................................................................................ Karcinom endometria .................................................................................................. 22.8.1 Doporuèený screening pro definované skupiny žen s vyšším rizikem ......... Karcinom vajeèníkù .................................................................................................... 22.9.1 Co víme o preventivních kontrolách zamìøených na tuto nemoc ................. Testikulární nádory ...................................................................................................... 22.10.1 Doporuèené preventivní kontroly .................................................................. Maligní melanom a nemelanomové nádory kùže ....................................................... 22.11.1 Screeningová doporuèení ............................................................................... 22.11.2 Diagnostické metody ...................................................................................... Preventivní prohlídky definované Vyhláškou è. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a èasové rozmezí preventivních prohlídek ve znìní vyhlášky è. 193/2000 Sb., a vyhlášky è. 372/2002 Sb. .............................................................. Prevencia vo SR (Mistrík M.) ...................................................................................... Individuální preventivní prohlídky nad rozsah screeningových programù uvedených ve vyhlášce ................................................................................................ Shrnutí informací o sekundární prevenci ....................................................................
Léèba infekcí nemocných s maligními chorobami obecnì a odkaz na doporuèené postupy
250 250 251 251 251 251 253 254 255 255 258 258 259 259 260 262 262 263 263 264 265 266 266 267 267 267 267 268 268 268 269 269 269 270 270 270 271 271 271 272 274 275 283
00_autori_obsah_uvod.qxd
20.4.2005
4:12
StrÆnka 15
Predslov
Malígne choroby majú vzostupný trend, je nutné ich hrozbu brať vážne, neignorovať ich. Každý lekár by se mal pripraviť na stretnutie s nimi u svojich pacientov, ale nielen u nich, ohrozujú jeho blízkych i jeho samého. Preto je dôležité maximálne využiť informacie i primárnu a sekundárnu prevenciu. Jedným z dôvodov narastania poètu malígnych chorôb je starnutie populácie, ïalším je meniaci sa svet v ktorom žijeme. Pri oèakávanom poklese kardiovaskulárnej morbidity a mortality bude narastať dôležitosť erudície v manažmente malignít a ich prevencii. Stále širší okruh lekárov sa stretne s otázkami, na ktoré nájde odpoveï v tejto knihe. A aj zvedavý pacient – laik porozumie mnohému, a ocení informácie o možnostiach kontroly bolesti, výžive èi prínose preventívnych prehliadok. Ve¾akrát sa ani u špecialistu nedoèká zrozumite¾nej odpovede na mnohé praktické a životne dôležité otázky. Ve¾kú šancu na podstatné zvýšenie efektivity terapie ponúka racionálny skríning v rámci periodických preventívnych vyšetrení. Vèasný záchyt in situ proliferujúcej malignity umožòuje využiť dobové kuratívne lieèebné prístupy. Je zrejmé, že hlavne na poli prevencie (nielen z h¾adiska rozsahu ale aj jej kvality) stále výrazne zaostávame za vyspelými krajinami. Preventívne prehliadky majú svoj prínos i svoje náklady. Preto je zrete¾né, že odoporuèený rozsah skríningu je u nás menší ako v krajinách s väèšou ekonomickou silou. Tu by mohla významne pomôcť informovaná a zanietená odborná a laická verejnosť. A hlavne kompetentná zdravotnícka administratíva. V ostatných rokoch (desaťroèiach) sme svedkami významného pokroku v poznatkoch o kostnom postihnutí pri malignite. K dispozícii máme celý rad dobových diagnostických metód, ktoré zásadne menia algoritmy vyšetrovacích postupov. Okrem nových biochemických markerov a klasického röntgenu je tu poèítaèová tomografia, magnetická
rezonancia, scintigrafia skeletu pomocou 99mTechnecium sestamibi alebo pozitívna elektronová tomografia. Súèasne sa významne rozšírili aj terapeutické možnosti dostupnosťou širokej a pestrej palety lieèiv, vrátane cielenej terapie pomocou monoklonových protilátok. Integrálnu súèasť štandardnej a komplexnej lieèby kostnej nádorovej choroby predstavujú bisfosfonáty. Pre klinickú prax sú dôležité nielen teoretické informácie o týchto liekoch, ale aj èíslami z metanalýz dokumentovaná ich úèinnosť a preh¾ad ich indikácií a doporuèení pre praktickú lieèbu. Ve¾kým prínosom je erudovaná ortopedická lieèba hroziacich alebo rozvinutých komplikácií, radioterapia a lieèebná rehabilitácia. Pokia¾ už malígna choroba vznikne, tak si každý pacient kladie otázku: Ak budem mať bolesti, budú sa dať zmierniť? Rozsiahla kapitola o lieèbe bolesti odráža prudký rozvoj farmakológie aj v tejto oblasti. Súèasne prináša praktické informácie o farmakológii liekov, ktoré sa používajú na lieèbu bolesti, ale aj praktické doporuèenia. Svoje miesto má taktiež psychoterapia pri lieèbe bolesti. Príliš èasto sa vyskytujú práve rezervy v rámci adekvátnej kontroly bolesti. Pritom neposkytnutie primeranej analgetickej terapie je možno považovať za zanedbanie základnej zdravotnej starostlivosti o trpiaceho chorého. Navyše, zlepšenie kvality èasto limitovaného prežitia chorých je možné s úspechom dosiahnuť celým radom bežne dostupných lieèiv, prípadne ich kombináciami, èo minimalizuje ich ved¾ajšie úèinky. Napriek hmatate¾ným pokrokom v terapii malignít a metastazujúcich nádorov sme stále príliš èasto ve¾mi málo úspešní. Ve¾a, ve¾mi ve¾a ostáva urobiť. Ove¾a viac, ako sa dosiahlo doteraz. M. Mistrík BA 28.2.2005
00_autori_obsah_uvod.qxd
20.4.2005
4:12
StrÆnka 16
00_autori_obsah_uvod.qxd
20.4.2005
4:12
StrÆnka 17
Úvod
Maligní choroby nejsou nijak vzácné. V prùbìhu života vznikne nejménì jedna maligní nemoc u každého tøetího obyvatele naší republiky a každý ètvrtý obyvatel této zemì na maligní chorobu zemøe. Americká onkologická spoleènost udává, že u mužù je doživotní riziko vzniku malignity 44,70 % a úmrtí na malignitu: 23,61 %. U žen je doživotní riziko vzniku malignity 38 %, úmrtí na malignitu 25 %. V grafech 1 a 2 informujeme o incidenci nejèastìjších maligních chorob v ÈR. Graf 3 pøináší nelichotivá èísla o prùmìrném 5letém pøežití onkologických pacientù v Evropì. V této tabulce je ÈR za evropským prùmìrem. Je otázka proè. Domníváme se, že pøíèinou bude spíše pozdní diagnostika než zpùsoby léèby. Graf 4 informuje o poøadí ÈR dle incidence maligních chorob. Další grafy 5, 6, 7 a 8 informují o umístìní ÈR v žebøíèku incidence nìkterých maligních chorob a graf 9 o vzestupu incidence tìchto chorob v posledních letech. Tato data dokazují, že jde o velmi vážného nepøítele, takže je jeho hrozbu nutno brát vážnì a teoreticky se na setkání s tímto nepøítelem pøipravit. O tom, co je možné dìlat, aby se zmenšilo riziko vzniku manifestní maligní choroby, informují kapitoly 20 a 21, vìnované primární a sekundární prevenci. Oblast hereditárních nádorù zde však neprobíráme, odkazujeme zájemce na podrobnou kapitolu v knize Obecná onkologie a podpùrná léèba, Adam, Vorlíèek, Koptíková - Grada 2003. Pokud však již manifestní maligní choroba vznikne, velmi èasto postihuje skelet a trápí nemocného intenzivními bolestmi, omezuje jeho pohyb a nìkdy zpùsobuje dokonce paraparézu èi paraplegii. Kapitoly 1 až 20 této publikace jsou zamìøeny
i na možnosti komplexní podpùrné léèby pøi metastatickém kostním postižení. • Hlavním cílem (primary endpoint v dnešní medicínské hantýrce) této publikace je tedy shrnutí možností podpùrné a paliativní léèby pøi postižení kostí (kapitoly 1 až 20). • Druhým hlavním cílem je nabídnout pøesné informace o možnosti primární a sekundární prevence (kapitoly 21 a 22). • Prvním vedlejším cílem (secondary endpoint) této publikace je podrobnì informovat o lécích ze skupiny bisfosfonátù a nastavit zrcadlo jejich úèinnosti. • Druhým vedlejším cílem je poskytnout ètenáøi èerstvý pohled na farmakologii analgetik z pozice roku 2005. I když analgetikùm byly vìnovány èetné èlánky v èeských lékaøských èasopisech, v roce 2005 není k dispozici aktuální farmakologická monografie z této oblasti. Tyto cíle uvádíme na vysvìtlení asymetricky vìtšího rozsahu kapitoly o bisfosfonátech a analgeticích. Doufáme, že publikace pøinese užiteèný pøehled informací pro všechny lékaøe, ošetøující tyto nemocné, ale možná v ní najdou pouèení i nelékaøi. A ještì jedna drobnost. Uvìdomili jsem si, že pokud lékaøi chtìjí psát pøehled o klinických studiích, hodnotit je a dìlat z nich závìry pro praxi, musí mít úplné vzdìlání pøes plánování a statistické hodnocení klinických studií, nebo musí mít za spoluautora odborníka na tuto oblast vìdy. A proto jsou spoluautoøi této publikace odborníci na klinické studie z CBA – Centrum biostatistiky a analýz LF a PøF Masarykovy univerzity v Brnì, a jsou autory závìreèného hodnocení nových preparátù bisfosfonátù. Autoøi
00_autori_obsah_uvod.qxd
18
20.4.2005
4:12
StrÆnka 18
Kostní nádorová choroba *
Graf 1
Nejčastější onkologické diagnózy v ČR – rok 1999 Muži
Ženy
Počet případů na 100 000 osob 0
25
50
75
100
Jiný ZN kůže
0
120,9
ZN průdušky – bronchu a plíce
50
60,3
ZN těla děložního
30,7
29,2
Carcinoma in situ – hrdla děložního – cervicis uteri
25,2
ZN ledviny mimo pánvičku
27,8
ZN průdušky – bronchu a plíce
24,0
ZN slinivky břišní
21,4
ZN vaječníku
15,0
ZN hrdla děložního – cervicis uteri
22,2 21,4
Zhoubný melanom kůže
13,0
ZN ledviny mimo pánvičku
16,4
ZN jater a intraheptálních žlučových cest
10,1
ZN žaludku
15,1
Zdroj: ÚZIS ČR
Graf 2
Nejčastější onkologické diagnózy v ČR – rok 1999 Obě pohlaví
Počet případů na 100 000 osob 0
25
50
75
100
Jiný ZN kůže
114,1 72,4
ZN tlustého střeva a konečníku 57,8
ZN průdušky – bronchu a plíce
49,2
ZN prsu 27,6
ZN předstojné žlázy – prostaty ZN ledviny mimo pánvičku ZN močového měchýře – vesicae urinariae
125
22,0 19,6
ZN žaludku
18,2
ZN těla děložního
15,8
ZN slinivky břišní
14,5
Zdroj: ÚZIS ČR
125
94,9
ZN tlustého střeva a konečníku
56,8
100
107,7
ZN močového měchýře – vesicae urinariae
ZN žaludku
75
ZN prsu
85,3
ZN předstojné žlázy – prostaty
25
Jiný ZN kůže
93,5
ZN tlustého střeva a konečníku
Počet případů na 100 000 osob
125
00_autori_obsah_uvod.qxd
20.4.2005
4:13
StrÆnka 19
Úvod Graf 3
Relativní 5-ti leté přežití pacientů všech onkologických diagnóz – věk 15–44 let, data za období 1990–1994 Muži
Ženy
Relativní 5-ti leté přežití 0
50
100
Relativní 5-ti leté přežití 0
Rakousko Norsko Island Švédsko Dánsko Německo Finsko Skotsko Anglie Itálie Švýcarsko Evropa Wales Nizozemí Francie Španělsko Malta Slovinsko Česká republika Slovensko Polsko Estonsko
50
100
Švýcarsko Francie Norsko Finsko Island Švédsko Malta Rakousko Itálie Nizozemí Španělsko Dánsko Evropa Skotsko Anglie Německo Česká republika Slovinsko Wales Slovensko Polsko Estonsko Zdroj: EUROCARE-3
Graf 4
Incidence zhoubných nádorů ve vybraných evropských zemích: Všechny novotvary kromě ZN kůže Muži Maďarsko Francie Česká republika Belgie Slovensko Německo Lucembursko Polsko Nizozemí Slovinsko Itálie Estonsko Norsko Švýcarsko Rakousko Dánsko Španělsko Irsko Portugalsko Švédsko Velká Británie Finsko Litva Lotyšsko Řecko
Ženy
ASR – evropský standard 0
100
200
300
400
500
ASR – evropský standard 0
Dánsko Maďarsko Nizozemí Švédsko Norsko Česká republika Irsko Německo Belgie Velká Británie Lucembursko Finsko Francie Rakousko Itálie Slovinsko Polsko Švýcarsko Slovensko Estonsko Portugalsko Lotyšsko Litva Španělsko Řecko Zdroj: Globocan 2000
100
200
300
400
500
19
00_autori_obsah_uvod.qxd
20
20.4.2005
4:13
StrÆnka 20
Kostní nádorová choroba
Graf 5
Incidence zhoubných nádorů ve vybraných evropských zemích: ZN tlustého střeva a konečníku Muži
Ženy
ASR – evropský standard 0
10
20
30
40
50
60
70
Česká republika Maďarsko Slovensko Německo Irsko Rakousko Nizozemí Portugalsko Norsko Francie Slovinsko Dánsko Belgie Lucembursko Velká Británie Itálie Švédsko Španělsko Švýcarsko Polsko Estonsko Lotyšsko Finsko Litva Řecko
ASR – evropský standard 0
10
20
30
40
Maďarsko Norsko Německo Česká republika Lucembursko Dánsko Nizozemí Irsko Belgie Francie Slovensko Rakousko Slovinsko Velká Británie Švédsko Portugalsko Itálie Švýcarsko Finsko Španělsko Estonsko Polsko Lotyšsko Litva Řecko Zdroj: Globocan 2000
Graf 6
Incidence zhoubných nádorů ve vybraných evropských zemích: ZN ledviny Muži
Česká republika Estonsko Maďarsko Slovensko Litva Lotyšsko Německo Finsko Francie Itálie Norsko Polsko Rakousko Švýcarsko Slovinsko Nizozemí Belgie Irsko Dánsko Švédsko Velká Británie Španělsko Lucembursko Řecko Portugalsko
Ženy
ASR – evropský standard 0
5
10
15
20
25
ASR – evropský standard 0
Česká republika Estonsko Litva Maďarsko Lotyšsko Finsko Norsko Německo Slovensko Švédsko Rakousko Nizozemí Dánsko Belgie Polsko Francie Švýcarsko Lucembursko Slovinsko Itálie Irsko Velká Británie Řecko Španělsko Portugalsko Zdroj: Globocan 2000
2
4
6
8
10
12