Masarykova univerzita Filosofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia
Kostely na Broumovsku: Jejich současný stav, liturgické a kulturní využití
Antonín Meier Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Aleš Filip, Ph.D.
Brno 2016
Prohlášení Prohlašuji, že jsem pracoval samostatně a pouze s použitím uvedené literatury.
Antonín V Brně, 8. 8. 2016
Meier
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval PhDr. Aleši Filipovi, Ph.D. za ochotu a cenné připomínky při vedení mé práce. Také bych rád poděkoval PhDr. Janu Meierovi, za nezbytnou pomoc při hledání materiálů pro moji práci a v neposlední řadě všem, kteří mi poskytli rozhovory, případně mě nasměrovali tím správným směrem při hledání vhodných osob.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................................3 1
2
Historie Broumovska ...................................................................................................................4 1.1
Založení města ....................................................................................................................4
1.2
Dějiny Broumovského kláštera.............................................................................................7
Kostely na Broumovsku ............................................................................................................. 12 2.1
Broumovská skupina kostelů ............................................................................................. 12
2.1.1 2.2
Jednotlivé kostely Broumovské skupiny ............................................................................. 15
2.2.1
Kostel sv. Archanděla Michaela ve Vernéřovicích (1719-1721) ................................... 15
2.2.2
Kostel sv. Anny ve Vižňově (1724-1727) ..................................................................... 15
2.2.3
Kostel Sv. Jakuba většího v Ruprechticích (1720-1723) ............................................... 16
2.2.4
Kostel všech svatých v Heřmánkovicích (1720-1726) .................................................. 17
2.2.5
Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují(1724-1727) ............................................. 18
2.2.6
Kostel sv. Barbory v Otovicích (1725-1726) ................................................................ 18
2.2.7
Kostel sv. Markéty v Šonově (1726-1730) ................................................................... 19
2.2.8
Kostel sv. Václava v Broumově (1729) ........................................................................ 19
2.2.9
Kaple Panny Marie na Hvězdě (obec Křinice) (1733) ................................................... 20
2.2.10
Kostel sv. Máří Magdalény v Božanově (1735-1743) ................................................... 20
2.2.11
Kostel sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích (1690-1692) ........................................... 21
2.3
3
Souhrnný historický přehled ...................................................................................... 12
Ostatní kostely na Broumovsku.......................................................................................... 21
2.3.1
Děkanský kostel sv. Petra a Pavla v Broumově............................................................ 21
2.3.2
Kostel sv. Ducha v Broumově ..................................................................................... 22
2.3.3
Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově ................................................................. 22
2.3.4
Klášterní kostel sv. Vojtěcha v Broumově ................................................................... 23
Organizace zabývající se kostely na Broumovsku ....................................................................... 26 3.1
Římsko-katolická farnost Broumov .................................................................................... 26
3.2
Collegium pro arte antiqua ................................................................................................ 26
3.3
Agentura pro rozvoj Broumovska, o. s................................................................................ 27
3.4
Omnium, o.s. ..................................................................................................................... 28 1
3.4.1
Pro život kostelů Broumovska .................................................................................... 28
Závěr ................................................................................................................................................ 33 Resumé............................................................................................................................................. 34 Summary .......................................................................................................................................... 34 Seznam použité literatury ................................................................................................................. 35
2
Úvod Bakalářská práce Kostely na Broumovsku: Jejich současný stav, liturgické a kulturní využití si dává za cíl zmapovat aktuální dění okolo tzv. Broumovské skupiny, což je skupina venkovských barokních kostelů vystavěná, až na jednu výjimku, otcem a synem Dientzenhoferovými. Autorem je Broumovský rodák a tuto práci se rozhodl napsat z důvodu zájmu o současný stav pozoruhodné Broumovské skupiny, která se téměř 60 let potýkala s naprostou lhostejností ze strany státu a příslušných orgánů nejen za komunistického režimu, ale i v 90. letech, kdy se začaly objevovat první skupiny, které se snažily vzbudit zájem o tuto soustavu staveb. I přes nedostupnost části informací se autor snaží komplexně shrnout jednotlivé aktivity, které ovlivnily nejenom současný stav těchto kostelů, ale pomohly i jejich propagaci a částečné změnily i vnímání široké veřejnosti ohledně těchto sakrálních staveb. Co se zdrojů týče, jsou zde využity zejména odborné publikace a to hlavně v otázce architektury. Při zpracování kapitoly historie Broumovska byly ovšem použity i texty regionálních autorů, které nejlépe mapují jednotlivé epochy. V práci jsou využity i novinové články, které pojednávají zejména o kulturních akcích, které v kostelech proběhly. V první části práce autor stručně shrnul historii Broumovska a historii Broumovského kláštera, který je nejen s Broumovskou skupinou, ale i s ostatními regionálními kostely neodmyslitelně spojen. V další se pak zaměřuje přímo na kostely, jejich stručnou historii, architektonický popis a přehled současného architektonického stavu jednotlivých kostelů, případně budoucími plány na jejich opravy. V poslední části práce se autor zabývá jednotlivými organizacemi, které mají na současný stav a dění kostelů na Broumovsku zásadní vliv.
3
1 Historie Broumovska 1.1 Založení města Lze předpokládat, že na Broumovsku se vyskytoval člověk již ve starší době kamenné – paleolitu. Průkazně však můžeme mluvit o výskytu člověka až v období mladého paleolitu (40 000-8000 př. n. l.) a mezolitu (8000-6000 př. n. l.). Nástroje z doby mladého paleolitu byly nalezeny na poli mezi obcemi Vernéřovice a Březová. Pozdější nálezy jsou z doby neolitu (5500 př. n. l. - 3700 př. n. l.) a eneolitu (3700 př. n. l. – 2200 př. n. l.). Není zde ovšem potvrzené žádné stále osídlení a lze tedy předpokládat, že přes Broumovsko vedly pouze cesty a trasy některých přemisťujících se kmenů. 1 První stálá osídlení se na Broumovsku objevila až v 1. tisíciletí našeho letopočtu. Doloženy jsou ve Vižňově, Šonově, Božanově a Martínkovicích. V 10. století náleželo Broumovsko rodu Slavníkovců a v období válek o samostatnost českého státu s Boleslavem Chrabrým bylo jeho obyvatelstvo téměř vyvražděno. 2 Broumov je od svých počátků spojen s nejstarším mužským řeholním řádem na území Čech - břevnovskými benediktiny. Tento řád získal v roce 1213 od krále Přemysla Otakara I. jako dar území dnešního Policka a Broumovska, kam patřila i malá osada benediktinských poustevníků s dřevěným kostelem Panny Marie na místě zvaném Police, a kolem roku 1253 zahájil jeho kolonizaci. Zatímco Policko bylo osídlováno poddanými z vnitrozemí Čech, Broumovsko bylo zalidněno díky kolonizační vlně německého obyvatelstva. Břevnovský opat svěřil organizaci osídlení Broumovska tehdejším podnikatelům. Ti si přivedli zemědělce, rozdělili jim lesní půdu, vyměřili katastry obcí a mimo jiné byli držiteli svobodných, kteří měli nižší soudní pravomoci, které mohli vykonávat, tudíž se stali tzv. fojty.3 V polovině března roku 1256 se objevuje první zmínka o Broumově a to konkrétně v listině, kterou opat Martin předal řemeslníku Rudgerovi 50 lánů lesa při řece Stěnavě v blízkosti trhové vsi Brunow. Přesný vznik Broumova zjistit nelze, ale vzhledem k tomu, že se o něm zmiňuje tato listina z počátku roku 1256, musel být založen nejpozději roku 1255. 4 Od počátku měli na Broumovsku jedno z nejvýznamnějších postavení soukeníci. Král Přemysl Otakar II. jim udělil roku 1275 privilegium na výrobu a prodej sukna. Brzy se zde soukenictví rozvinulo natolik, že přesáhlo potřeby místního trhu. Byla to jakási předzvěst
1
BERGMANN, Petr, Martin BURIAN a Jana JEŘÁBKOVÁ. Broumovsko: Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko! o. s., 2003, s. 8-9 2 BOUZA, Erik a Věra VAŇKOVÁ. Osm století textilní výroby na Broumovsku. Hradec Králové: Kruh, 1972, s. 7 3 OTTE, Miroslav. Broumov: 650. výročí udělení městských práv. Broumov: Město Broumov, 1998, s. 2 4 TRENČANSKÁ, Barbora. 750 let Broumova v archivních dokumentech. Broumov: Město Broumov - Muzeum Broumovska, 2006, s. 7
4
charakteru budoucího hospodářského rozvoje Broumova, který si tradici textilní výroby se zaměřením na export udržel dodnes.5 V roce 1300 se na Broumovsku událo povstání fojtů proti moci kláštera. Nejednalo se o žádný velký politický počin, ale spíše o zločinné rabování a drancování klášterních majetků. Tehdejší opat Bavor z Nečtin přenesl sídlo benediktinské správy do přilehlé vesnice Martínkovice, kde vznikl v letech 1305-1306 opevněný dvůr, a ten se stal opěrným bodem pro boj benediktinů o Broumov a zároveň měl sloužit tomu, co považovali benediktini za důležité v kolonizaci Broumovska, a sice pronikání do sousedního Slezska. Kolem roku 1322 ale byli benediktini zpátky v Broumově. Náhradou za utrpěné škody v tomto období udělil Karel IV. klášteru několik výsad, mimo jiné i privilegium, které umožňovalo opatovi udělit poddaným stejná práva, jaká měli obyvatelé královských měst Hradce a Kladska. Objevují se ovšem i názory, že privilegia udělil klášteru Karel IV. za to, že benediktini podpořili jeho kandidaturu na císaře Svaté říše římské.6 Broumov se tedy nestal svobodným městem, neboť byla jasně určená městská vrchnost, ale zároveň jeho občané měli určitou samostatnost v rozhodování a správě města. Skutečného rozšíření městských privilegií se Broumovu dostalo až v roce 1419, kdy opat dovolil městu za roční poplatek právo svobodného dědictví a také mu odprodal dva domy, aby si mohli měšťané zřídit radnici a obecní dům. Roku 1449 pak k privilegiím přibylo i hrdelní právo. 7 Během období husitských válek byl Broumov jedním z opěrných bodů katolické církve. Když husité vypálili břevnovský klášter v květnu roku 1420, tak větší část konventu společně s tehdejším opatem Mikulášem uprchla do Broumova. Broumov byl husity dokonce tři dny obléhán a ti ale na jaře roku 1421 po vyjednávání odtáhli. 8 Během 16. století se broumovským soukeníkům podařilo zaujmout nejvýznamnější postavení mezi českými výrobci a vývozci sukna. Toto postavení si Broumovští dokázali udržet až do třicetileté války. 9 V polovině 16. století se kvůli vlivu sousedících slezských měst a druhé velké vlny německých přistěhovalců začalo v Broumově rozmáhat protestanství. Od roku 1575 užívali protestanti hřbitovní kostel Panny Marie. Tehdejší opat Martin neměl zájem, ale ani možnosti jim v tom zabránit. Na jeho místo byl proto roku 1602 dosazen Wolfgang Selender. Stalo se tak na příkaz císaře Rudolfa II. Broumovští luteráni si roku 1614 postavili i kostel (na jeho místě stojí dnes kostel sv. Václava, jeden z kostelů broumovské skupiny). To se 5 6
OTTE, Miroslav. Broumov: 650. výročí udělení městských práv. Broumov: Město Broumov, 1998, s. 2 KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. Broumov: Městský národní výbor Broumov, 1989, s. 15
7
TRENČANSKÁ, Barbora. 750 let Broumova v archivních dokumentech. Broumov: Město Broumov - Muzeum Broumovska, 2006., str. 11 8 VILÍMKOVÁ, Milada a Pavel PREISS. Ve znamení břevna a růží: historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1989, s. 44-46. 9 OTTE, Miroslav. Broumov: 650. výročí udělení městských práv. Broumov: Město Broumov, 1998, s. 5
5
samozřejmě stávajícímu opatovi ani císaři nelíbilo, ale ani přes jejich protesty a uvěznění několika měšťanů v Praze, což byl jeden z důvodů pražské defenestrace v roce 1618, se jim kostel zavřít nepodařilo. 10 Škody, které způsobila třicetiletá válka, se podařilo napravit opatům Tomáši Sartoriovi a Othmaru Zinkemu, kteří se zasadili o velký hospodářský a finanční rozvoj kláštera. Umožnili tak nejenom opravit tyto škody, ale i rozšiřovat klášterní majetek o umělecká díla a stavět například kostely (z toho období pochází i Broumovská skupina kostelů).11 V první polovině 19. století se podmínky pro řemeslnou textilní výrobu na Broumovsku začaly zhoršovat, protože ubyly možnosti odbytu produktů. Vzhledem ke zrušení feudálních poměrů a tudíž uvolněním velkého množství pracovních sil ze zemědělství se zde vytvořily ideální podmínky pro průmyslovou výrobu. Této příležitosti se chytil Josef Schroll, který v okrajové části Broumova Olivětín vystavěl první mechanickou tkalcovnu.12 Ve druhé polovině 19. století se Broumovu podařilo překonat bariéru Broumovských stěn a roku 1875 zde otevřela železniční trať Broumov-Choceň. Díky ní se město začalo velmi rychle rozvíjet. V Broumově a jeho okolí se začaly stavět továrny, nemocnice, školy a další veřejně prospěšné objekty. Byl zde vybudován i rozvod vody a kanalizace. 13 Během 1. světové války odešla z Broumovska velká spousta mužů na východní a jižní frontu. Tento fakt měl za následek stagnaci průmyslové výroby. Na konci války, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko, se začalo velmi silně projevovat proněmecké smýšlení většiny obyvatelstva Broumovska a na osmitisícové demonstraci broumovských Němců 10. listopadu 1918 dokonce prohlásil Anselm Heinzel Broumovsko za součást provincie Deutschböhmen. Nakonec musela Broumov obsadit Československá armáda.14 Po roce 1929 se na Broumovsku začaly silně projevovat dopady světové hospodářské krize. S vidinou lepšího života v Německu po nástupu NSDAP a uvědomění si vlastní německé národnosti, drtivá většina broumovských voličů dala svůj hlas Henleinově SdP s jejím separatistickým programem. 15 Po Mnichovské dohodě roku 1938 se Broumovsko poprvé ve své historii skutečně odtrhlo od Čech. Většina příslušníků české menšiny, židé a komunisté utekli ještě před obsazením wehrmachtem. Tato změna se udála k naprosté spokojenosti většiny obyvatel Broumova i okolních vesnic.16
10
OTTE, Miroslav. Broumov: 650. výročí udělení městských práv. Broumov: Město Broumov, 1998, s. 7 BOUZA, Erik a Věra VAŇKOVÁ. Osm století textilní výroby na Broumovsku. Hradec Králové: Kruh, 1972, s. 48 12 BOUZA, Erik a Věra VAŇKOVÁ. Osm století textilní výroby na Broumovsku. Hradec Králové: Kruh, 1972, s. 71 13 OTTE, Miroslav. Broumov: 650. výročí udělení městských práv. Broumov: Město Broumov, 1998, s. 9 14 KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. Broumov: Městský národní výbor Broumov, 1989, s. 68-69 15 OTTE, Miroslav. Broumov: 650. výročí udělení městských práv. Broumov: Město Broumov, 1998, s. 11 16 KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. Broumov: Městský národní výbor Broumov, 1989, s. 88-90 11
6
Stejně jako ve Třetí říši se zde zrušily všechny organizace a politické strany a veškeré sportovní, kulturní a společenské akce spadaly pod nacistickou stranu. Broumovská továrenská výroba byla přeorientována na válečné potřeby a byli zde nuceni k pracím i váleční zajatci. Zemřelo zde přes 100 ruských vojáků kvůli nevhodným životním podmínkám v zajateckém táboře. Na konci války, kdy došlo k obsazení sovětskými jednotkami, bylo běžné rabování a terorizování německého obyvatelstva a nezřídka docházelo i k vraždám.17 Po doosídlení Broumovska se jeho hlavním vývozním artiklem stal opět textil. Broumovský okres byl zrušen roku 1960 a začlenil se do okresu Náchod, ale i přesto je Broumov stále hospodářským a kulturním centrem Broumovského výběžku.18
1.2 Dějiny Broumovského kláštera Dějiny kláštera v Broumově se odvíjejí od první poloviny 13. století. Král Přemysl Otakar I. v roce 1213 věnoval Policko a Broumovsko břevnovským benediktinům. Zatímco osídlení sousedního Policka, bližšího českému vnitrozemí je dobře zdokumentováno, osídlení Broumovska, v úrodném kraji za pásmem skalnatých Broumovských stěn, je zahaleno v oparu tzv. Břevnovských falz.19 První zmínka o Broumově pochází z roku 1256. Pravděpodobně o rok dříve byl Broumov založen jako centrum zdejšího obchodu a řemeslné výroby. Zatímco Policko bylo postupně osídleno českými obyvateli z vnitrozemí, na Broumovsko přivedli benediktini kolonisty z německých zemí. Již roku 1260 vykonával břevnovský klášter správu celého kraje z tvrze vybudované v Broumově na opukové skále nad tokem řeky Stěnavy. Roku 1300 byla dřevěná tvrz vypálena lupiči, kteří pocházeli především z okolních vesnic. Tato epizoda z místních dějin není zcela objasněna, není jisté, zda se jednalo o povstání proti klášternímu panství jako takovému, vedenému např. sociálními či lokálně politickými příčinami, nebo zda šlo o, dnešním jazykem řečeno, organizovaný zločin. Fojtové Lev a Tyčko tehdy sestavili doslova malou armádu, která nakrátko ovládla celý kraj. Opat Bavor z Nečtin pak na místě dřevěné stavby na ostrohu vystavěl kamennou budovu proboštství s kostelem svatého Vojtěcha. Základní dispozice této stavby se zachovala dosud. Rozhodnutí o důkladné kamenné stavbě, která zpočátku připomínala spíš tvrz než obydlí řeholníků20, namísto obnovení dřevěné tvrze a např. posílení její posádky, bylo základem budoucí existence a rozvoje kláštera.
17
OTTE, Miroslav. Broumov: 650. výročí udělení městských práv. Broumov: Město Broumov, 1998, s. 13 OTTE, Miroslav. Broumov: 650. výročí udělení městských práv. Broumov: Město Broumov, 1998, s. 15 19 ŠRÁMEK, Josef. Břevnovská falsa a počátky osídlování Broumovska pohledem současného dějepisectví. In: RŮŽIČKA, Jeroným: Dějepis kláštera břevnovského a broumovského. Praha 2013, s.. XXXIII – XLVI. 20 VILÍMKOVÁ, Milada a Pavel PREISS. Ve znamení břevna a růží: historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Praha: Vyšehrad, 1989. ISBN 80-7021-013-3, str. 38-40 18
7
Pravděpodobně roku 1306 byla při klášteře zřízena škola (jejím žákem byl mj. okolo roku 1310 budoucí arcibiskup Arnošt z Pardubic). Od roku 1624 se škola stala gymnáziem – třetím nejstarším v Čechách. Tato škola mj. dbala i na výchovu k umění, či výchovu uměním. Zachovalo se několik dramatických děl i hudebních skladeb, pocházejících právě odtud. Mezi jeho žáky později patřily i osobnosti jako historik Bohuslav Balbín, spisovatel Alois Jirásek či politik Alois Rašín. Významným mezníkem v dějinách kláštera byl rok 1420, kdy břevnovský konvent do Broumova uprchl před husity. Od té doby sídlilo vedení významného českého řádu v Broumově – což na jedné straně přispělo k zejména stavebnímu rozvoji města a okolí, na straně druhé bylo trvalým zdrojem konfliktů – věroučných, sociálních i národnostních - se zdejšími měšťany a vesničany. Později, po obnovení břevnovského kláštera, se hovořilo o břevnovsko-broumovském opatství a představitelé řádu užívali obě sídla. Roku 1505 se měšťané vzbouřili proti opatu Klimentovi, který omezil práva, jež městu přiřkl Jindřich Minsterberský v nedávné době, kdy měl jako vládce Kladska Broumov v zástavě. V druhé polovině 16. století se pak v čele kláštera objevili dva slabí opati, shodou okolností Poláci, Jan z Chotova a Martin, zvaný Korýtko. Při útěku před husity z Břevnova si mniši do Broumova přivezli i proslulý Kodex gigas, tzv. Ďáblovu bibli, legendami opředenou největší rukopisnou knihu světa (dnes se nachází v Královské knihovně ve Stockholmu, před několika lety byla její vystavení v Národní knihovně v Praze velkou událostí). Knihovna broumovského kláštera byla místem, kde v Čechách byla uložena nejdéle, prohlédl si ji tu a zápis do ní učinil i císař Ferdinand I. Opat Martin Korýtko tuto slavnou knihu věnoval císaři Rudolfu II. Daleko podstatnější bylo, že klášter v 16. století upadal duchovně i hospodářsky. Luteránsky zaměření obyvatelé města, především bohatí prosperující soukeníci, si roku 1614 dokonce postavili vlastní kostel a klášter dokonce násilně obsadili. To už stál v čele kláštera energický Wolfgang Selender z Prošovic, který začal proti místním luteránům nekompromisně bojovat. Výsledkem bylo mj. uvěznění několika neposlušných Broumovských v Praze. Spory mezi klášterem a městem hrály roli i v následném stavovském povstání roku 1618. Následné boje třicetileté války neblaze zasáhly i Broumov. V roce 1680 vypuklo na klášterním panství nevolnické povstání s tragickými důsledky – veřejnou popravou jeho vůdců na náměstí, nedaleko klášterních bran. Krátce předtím v klášteře vznikl i unikátní urbář, který byl později vyhlášen za Národní archivní památku. Klášterní písař Heselius v něm nejen podrobně vypsal poměry na panství, ale v tzv. pohledových mapách vykreslil město, 19 okolních vesnic i horizonty zdejší krajiny. V 17. a 18. století došlo za opatů Tomáše Sartoria a Othmara Zinkeho k výraznému hospodářskému vzestupu klášterního panství. S tím souvisela i rozsáhlá a velkorysá stavební činnost. Svou dnešní monumentální podobu získal klášter podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ještě dříve Martin Allio velkoryse přestavěl klášterní kostel sv. Vojtěcha. Na 8
jeho výzdobě se mj. podílel malíř Václav Vavřinec Reiner, fresky maloval Jakub Steinfels ze Steinfelsu, na sochařské výzdobě se podíleli Matěj Václav Jäckel a Karel Josef Hiernle. V prelatuře se objevily obrazy Petra Brandla a Jana Petra Molitora. V téže době v Broumovském výběžku postupně vyrostlo devět sakrálních staveb, které se dnes označují jako Broumovská barokní skupina. Jejich autory jsou převážně Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Kostely, stojící v prostých vesnicích, dosud budí údiv a jsou objektem zájmu návštěvníků i historiků umění. Mistrovské je jejich zasazení do krajiny. Na jedné straně jsou jejími pohledovými dominantami, na straně druhé s ní neuvěřitelně přirozeně souznějí. Jednou z položek v hospodaření kláštera byla v letech 1712 – 1714 i stavba nového pivovaru na pozemcích klášterního dvora ve Velké Vsi. Ten je jako pivovar Broumov-Olivětín, s produkcí piva „Opat“ činný dosud. V 90. letech se stal předmětem restitučních sporů, z církevních restitucí však byl vyloučen. Nepřetržité třísetleté trvání výroby řadí tento podnik k pivovarům s nejdelší tradicí u nás. Významným opatem osvícenské éry byl Štěpán Rautenstrauch, blízký spolupracovník a diplomat Josefa II. Převážně díky jejich vztahu bylo břevnovsko-broumovské dvouklášteří ušetřeno těžkých následků sekularizace. K zachování kláštera jistě přispělo i působení významné klášterní školy V 19. století prožíval klášter rozvoj duchovní i hospodářský, zejména za působení zdejšího rodáka opata Jana Nepomuka Rottera. V roce 1869 získalo zdejší, původně čtyřtřídní gymnázium statut osmitřídního gymnázia s maturitou. V polovině 19. století klášter přestal v souvislosti s reformou státu vykonávat vrchnostenskou správu. Jeho umělecký vývoj byl 19. stoletím ukončen. Na počátku 20. století měl konvent 59 členů, z toho 38 bývalých žáků zdejšího gymnázia. V roce 1890 se břevnovsko-broumovské dvojopatství přičlenilo k rakouské benediktinské kongregaci svatého Josefa. Vazba klášterů na Rakousko však nově vzniklé Republice československé nevyhovovala. Když se roku 1930 rakouská benediktinská opatství sloučila v jednu kongregaci, zůstal Břevnov s Broumovem (a také Rajhrad) mimo. Obě opatství si roku 1932 stanovila společné „Declarationes in S. Regulam“. 21 V roce 1920 založil opat Dominik Prokop při klášteru mládežnické sdružení Quickborn. V různých, i vzdálenějších místech pořádal Týdny mládeže s bohoslužbami. V nedalekém Benešově si sdružení pořídilo i vlastní chatu. Po připojení Broumova k Německu byli členové Quickbornu převedeni do řad Hitlerjugend. Tomu připadla i spolková chata, která stojí dosud a slouží organizaci Junák.
21
ZESCHICK, Johannes Nepomuk. Benediktini a benediktinky v Čechách a na Moravě. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2007. Pietas benedictina. ISBN 978-80-86882-04-8.
9
Když po rozsáhlém polomu v lesích na Broumovsku počátkem 30. let bylo potřeba zpracovat velké množství dřeva z poškozených stromů, vznikla v roce 1932 vedle klášterní pily i provozovna, která z dřevního odpadu vyráběla lisované dřevovláknité desky. Podnik původně nesl název Holzverwertung der Stiftsdomäne Braunau (Zužitkování dřeva broumovského klášterního panství). Název nového výrobku pak byl vytvořen jako zkratkové slovo "hobra". Málokdo si uvědomí, že běžný český výraz vznikl jako zkratkové slovo z německých slov HOlz a BRAunau. V roce 1938 došlo k rozdělení břevnovsko-broumovského dvojopatství na samostatná opatství. Opatem broumovského kláštera zůstal Dominik Prokop, představeným břevnovského konventu se ve svých 25 letech stal Anastáz Opasek. Německý režim se k církvím, zejména katolické, choval stále víc nepřátelsky. Hrozilo i uzavření kláštera; některé jeho prostory byly dány k dispozici wehrmachtu a SA jako kanceláře. Bylo zrušeno řádové gymnázium. Řada mladých mnichů vystoupila z řádu a hledala uplatnění ve světském povolání. V konventu zůstalo třicet pět otců, pět kleriků, jeden chórista a čtyři laičtí mniši. 22 Po skončení války se broumovské opatství, spolu s Břevnovem a Rajhradem, stalo součástí Slovanské kongregace sv. Vojtěcha. Patřily do ní téměř všechny benediktinské kláštery ve slovanských zemích. Na většinu německých mnichů z kláštera v Broumově se vztahovalo nařízení o odsunu německého obyvatelstva z Československa. Z odsunu byli vyjmuti mniši, kteří se vrátili z koncentračního tábora v Dachau (sami se však rozhodli jít s ostatními) a někteří velmi staří muži nebo faráři z broumovského okolí. Administrátorem kláštera v Broumově byl ustanoven břevnovský představený Anastáz Opasek. Později si však broumovští benediktini opravili klášter v dolnobavorském Rohru, kde jejich komunita stále působí s názvem Benediktinské opatství Broumov v Rohru. 23 Ve snaze uchovat v Broumově řeholní život po odsunu německých mnichů se Anastázi Opaskovi podařila pozoruhodná věc – do Broumova přišlo několik čechoamerických benediktinů z opatství svatého Prokopa Sázavského v Lisle u Chicaga. Převorem se stal Jan Cherf, s ním přišel i starší kněz Alexius Macháček a páter Václav Michalička. Nejmladším z amerických kněží byl Roger Holub, který se staral o mládež a internát. Vedle duchovní služby a péče o mládež benediktini též vyučovali na zdejším státním gymnáziu a mj. zdejším nemocným opatřovali nedostatkové léky, zejména penicilín. Jejich působení v povídce Zákony džungle věrně popsal Josef Škvorecký, který právě v té době v klášteře krátce pobýval. V roce 1950 byli broumovští čechoameričtí benediktini vykázáni z Československa. Při neblahých událostech Velkého pátku roku 1950, kdy byli českoslovenští řeholníci vyhnáni ze svých klášterů, se klášter v Broumově stal jedním z jejich internačních středisek. V září téhož roku byly ze svých klášterů obdobně vyhnány řádové sestry. 27. května 1951 část z 22
BETÁŠOVÁ, Libuše. Paměť Broumovska: sbírka vzpomínek obyvatel německé národnosti. Agentura pro rozvoj Broumovska s.r.o., Broumov, 2011 23 OPASEK, Anastáz. Dvanáct zastavení: Vzpomínky opata břevnovského kláštera. 2. vyd. Praha : Torst : Ústav pro soudobé dějiny ČSAV , 1992.322 s.
10
nich našla své místo v Broumově. Sestry zde žily až do listopadu 1990, kdy poslední z nich odjely na svá nová působiště především v klášterech na Moravě (Bojkovice, Střelice). Zpočátku zde byly soustředěny příslušnice různých řádů, v poslední fázi dominikánky. Pracovaly v různých zdejších podnicích, později se jejich převážnou činností stalo pečení hostií pro české moravské farnosti a vyšívání mešních rouch. Od 50. let 20. století se budova bývalého klášterního gymnázia stala sídlem Okresního vlastivědného muzea v Broumově. V roce 1991 došlo k navrácení kláštera řádu benediktinů, nesídlí zde však žádný z jeho příslušníků. V letošním roce (2015) byla dokončena revitalizace zhruba jedné pětiny objektu kláštera a kompletní rekonstrukce jeho zahrady.
11
2 Kostely na Broumovsku 2.1 Broumovská skupina kostelů 2.1.1
Souhrnný historický přehled
Pojem „broumovská skupina kostelů“ označuje v české barokní architektuře početný soubor farních venkovských kostelů, které vznikly na klášterních pozemcích spojeného břevnovsko-broumovského kláštera, který se honosil titulem arciopatsví. Kostely byly povetšinou vystavěny během první čtvrtiny 18. století jako dílo jednoho opata (Otmara Zinkeho) a jedné stavitelské rodiny (Dientzenhoferů). Hlavním důvodem této i v evropských měřítkách výjimečné stavební akce byl nevyhovující stav sítě původních dřevěných kostelů (vystavěných povětšinou v gotickém stylu). V této době bylo majetkem kláštera 19 vesnic. Staré kostely byly nevyhovující jak svojí velikostí, tak zejména svým špatným stavebně-technickým stavem. Periodické opravy jednotlivých kostelů byly stále náročnější, proto opat dospěl k rozhodnutí všechny stávající kostely nahradit novostavbami. Jedinou vesnicí, kde dříve kostel nestával a přesto v ní novostavba vznikla, byl geograficky oddělený Bezděkov nad Metují, který spadal pod polické probošství. Tento záměr předpokládal i vytvoření jednotně koncipovaného celku navazujícího na správní centrum v broumovském klášteře, který by v poloze pomyslné krajinné megasítě propojil nové pohledové dominanty chrámů se silnicemi a sídelní strukturou převážně ulicových vesnic. 24 Aby se tento ambiciózní plán mohl uskutečnit, musel se obnovit ekonomický potenciál kláštera, který byl významně degradován husitskými válkami, reformací i událostmi třicetileté války. K této obnově a zároveň i rozšíření majetku došlo zásluhou dvou opatů, a sice Tomáše Satoria a již zmiňovaného Otmara Zinkeho na přelomu 17. a 18. století. Postavení břevnovsko-broumovského kláštera bylo v té době v rámci Českého království zcela výjimečné a jeho zástupci patřili k předním prelátům na zemském sněmu. 25 Přesto že kostely tzv. broumovské skupiny byly postaveny v neuvěřitelně krátkém časovém rozmezí, což je jeden z mnoha důvodů jejich jedinečnosti, je nutno tento podnik chápat v širším kontextu dlouhodobého procesu velkolepé barokní obnovy všech klášterů, probošství, rezidencí, hospodářských dvorů i poddanských městeček a vesnic a jejich ekonomického potenciálu. První člověk, který započal tuto obnovu, byl opat Tomáš Satorius, jenž ve svých 33 letech stanul v čele břevnovsko-broumovského opatství na neobvykle dlouho dobu 37 let (úřad zastával v letech 1633-1700). I přes ničivé katastrofy, které 24
Prokop, Bohumír - Kotalík, Jiří T. - Sůva, Pavel. Broumovská skupina kostelů. Průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Prokop, Bohumír -Kotalík, Jiří T. -Sůva, Pavel. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007, str. 4 25 Prokop, Bohumír - Kotalík, Jiří T. - Sůva, Pavel. Broumovská skupina kostelů. Průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Prokop, Bohumír -Kotalík, Jiří T. -Sůva, Pavel. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007.
12
provázely jeho funkční období, jakými byly ničivé katastrofické požáry, morová epidemie nebo selské povstání v roce 1680, se zasloužil ve skutečně krátkém období o napravení škod a započetí celkové obnovy. Po zhoubných požárech v letech 1664 a 1684 započal s Martinem Reinerem a Martinem Alliem zásadní přestavbu broumovského klášterního kostela. Zapříčinil se také o výstavbu martínkovického kostela v letech 1690-92. Tento kostel můžeme označit za první, případně nultý (vzhledem k tomu, že se na něm nepodílel opat Zinke, ani rodina Dientzenhoferových) kostel z broumovské skupiny. Od ostatních kostelů, které jsou součástí broumovské skupiny, se výrazně liší tím, že v jeho pojetí stále doznívá rané baroko výrazně italské orientace. Tento odstup od ostatních kostelů ve skupině je způsoben mimo jiné stavitelem Janem Křtitelem Alliem (bratrem Martina Allia). 26 Opat Otmar Zinke, následník Tomáše Satoria, přijal do svých služeb roku 1709 Kryštofa Dientzenhofera. Změnil plány již započaté přestavby kláštera v Břevnově (kterou před tím vedl Pavel Ignác Bayer) a byl s výsledkem natolik spokojen, že pozval Kryštofa i s jeho synem Kiliánem Ignácem na Broumovsko, kde mohli tito stavitelé evropského významu provést významnou proměnu kraje a proměnit ho v dokonalou ukázku vrcholného baroka. 27 Archivní zprávy z roku 1708 mluví o lámání kamene v dodnes funkčním božanovském lomu, který byl určen na výstavbu kostelů ve Vernéřovicích a Božanově. Kostely se ale začaly stavět až od roku 1719, kdy se na základě plánu Kryštofa Dientzenhofera započala stavba kostela ve Vernéřovicích (1719-20). Následovaly výstavby kostelů v Ruprechticích (1720-30), Otovicích (1725-26), kde se o výstavbu podle Kryštofových plánů postaral jeho syn Kilián Ignác. V plné režii Kiliána Ignáce pak proběhly stavby kostelů v Heřmánkovicích (1722-24), Vižňově (1724-25), Bezděkově nad Metují (1724-27), Šonově (1726) a konečně v Božanově (1735-43). K této skupině kostelů je možné přiřadit i další stavby vzniklé na Broumovsku. Kilián Ignác vybudoval například neobyčejnou kapli Hvězda, která se nachází na horském hřebeni nad obcí Křinice. Dalšími stavbami jsou například kaple Bolestné P. Marie v Olivětíně (městská část Broumova), šestiboká kaple na vrchu Ostaš, čtvercové kněžiště, které jako jediné zůstalo po zbořeném poutním kostele na Janovičkách. 28 Stavby broumovské skupiny nespojují pouze osoby objednavatele a stavitele, ale také uplatnění specifického typu venkovského kostela. Tento typ staveb musel splňovat několik požadavků. Stavba musela být levná, rychle realizovatelná a musela splňovat požadavky na jednoduché a přehledné řešení většinou jednolodní svatyně se zvonicí. Vzhledem k požadavku na rychlost a cenu stavby nesměli na ní být použity příliš složité technické a zdobné prvky. Proto zde nad uměleckými ambicemi dominuje stavební solidnost. Důvody těchto požadavků byly jednoduché. V první řadě šlo o minimální zkušenost zdejších dělníků s 26
VILÍMKOVÁ, Milada a Pavel PREISS. Ve znamení břevna a růží: historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Praha: Vyšehrad, 1989., str. 61-70 27 DENTI, Giovanni a Alexandr SKALICKÝ. Krajinou českého baroka: církevní stavby Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů na Broumovsku = Landschaft des böhmischen barock : die Sakralbauwerke Christoph und Kilian Ignaz Dientzenhofers in der Region Broumov (Braunau). Praha: Jalna, 2004. ISBN 80-86396-17-7., str. 5-11 28 Prokop, Bohumír - Kotalík, Jiří T. - Sůva, Pavel. Broumovská skupina kostelů. Průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Prokop, Bohumír -Kotalík, Jiří T. -Sůva, Pavel. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007.
13
podobnými stavbami a také o způsob financování celé akce, neboť prostředky na její vybudování pocházely z rozpočtů místních far a dobročinných sbírek. Částka, kterou opatství půjčovalo, byla nanejvýš do 50% nákladů a jediné, co skutečně kostelům věnovalo, byl mobiliář vyřazený z fondů ostatních kostelů. Z těchto důvodů bylo použito v případě většiny kostelů falešných dřevěných stropů potažených rákosem a omítnutých tak, aby mohly nahrazovat sjednocující baldachýnové plackové klenby. Díky této praxi se mohlo použít vysokých obvodových zdí o mnohem menší tloušťce. Jedním z poznávacích znaků kostelů broumovské skupiny jsou strmé valbové střechy, které jsou vysoké téměř jako samotné věže kostelů. Toto řešení střech se využilo kvůli statickým, ekonomickým a v neposlední řadě meteorologickým podmínkám. Původně byly střechy šindelové natřené na červenou barvu, později byla tato krytina nahrazována břidlicí a jinými moderními materiály. 29
29
Prokop, Bohumír - Kotalík, Jiří T. - Sůva, Pavel. Broumovská skupina kostelů. Průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Prokop, Bohumír -Kotalík, Jiří T. -Sůva, Pavel. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007.
14
2.2 Jednotlivé kostely Broumovské skupiny 2.2.1
Kostel sv. Archanděla Michaela ve Vernéřovicích (1719-1721)
Vernéřovický kostel sv. Archanděla Michaela stojí na místě původní dřevěné hřbitovní kaple z roku 1540. Začáteční práce na přestavbě budovy prováděl místní stavitel Pavel Ignác Bayer v letech 1708-1709. Roku 1709 však svěřil tehdejší opat Otmar Zinke Kryštofu Dientzenhoferovi vedení prací, které ovšem započaly až o deset let později, tedy 1719, a skončily těsně před stavitelovou smrtí (1722) v roce 1721. Zařizování interiéru pokračovalo až do roku 1727. Stavba je situována na návrší na okraji vsi a tvoří tak nejenom její přirozenou dominantu, ale zároveň i určuje obraz okolního teritoria. Ke kostelu připadá také hřbitov s ohradní zdí, fara a na hřbitově původní márnice přestavěná v roce 1887 na hřbitovní kapli Dobré vůle.30 Jednolodní půdorys kostela je oválný vepředu s kontrastní štíhlou věží, vrcholící dvojitou cibulovitou kupolí, pod kterou vede vchod a vzadu se sakristií. Loď, která je dlouhá 26 metrů a široká 16 metrů, má bedněný strop s omítnutým rákosem, který je kompozičně oddělený od spodní části souvislou římsou, která ovíjí deset vtažených přízedních pilířů. V hlavní lodi je umístěn i oltář, který je dílem Felixe Antonína Schefflera a představuje Zjevení archanděla Michaela na hoře Gargano v jižní Itálii. Kostel disponuje kvalitním dobovým mobiliářem, který do něho byl přemístěn z broumovského kláštera. Kostel je v ohledu statiky a odvodnění v uspokojivém stavu, potřebné by byly pouze kosmetické úpravy jako např. nová omítka. 2.2.2
Kostel sv. Anny ve Vižňově (1724-1727)
Přípravné práce ke stavbě byly zahájeny již roku 1719, ale samotná stavba začala až o pět let později. Kostel byl vystavěn podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera z roku 1723. Kostel byl postupně dokončován až do roku 1727, přičemž vedle něho stál ještě původní dřevěný gotický kostel. Stavba stojí na návrší uprostřed obce a je tedy její výraznou dominantou. 31 Půdorys kostela má tvar protaženého oválu s vtlačenými bočními stranami, ke kterému zepředu přiléhá hranolová věž, která je na vrchu zakončena osmibokou bání a jejíž spodní částí prochází vstupní chodba. Zezadu je na půdorys napojená sakristie. Šířka lodi činí 15 metrů a její délka 24 metrů.
30
DENTI, Giovanni a Alexandr SKALICKÝ. Krajinou českého baroka: církevní stavby Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů na Broumovsku = Landschaft des böhmischen barock : die Sakralbauwerke Christoph und Kilian Ignaz Dientzenhofers in der Region Broumov (Braunau). Vyd. 1. Praha: Jalna, 2004, 66 s. ISBN 80-86396-17-7. 31 PROKOP, Bohumír, KOTALÍK, Jiří T., SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů. Průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Prokop, Bohumír -Kotalík, Jiří T. -Sůva, Pavel. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007.
15
Kostel není v dobrém technickém stavu, ale v průběhu relativně nedávné historie byla provedena řada oprav a to zejména v oblasti krovu a střešní krytiny, kteréžto partie vykazovali evidentně největší poruchy. Původní šindelová krytina byla počátkem 20. století nahrazena břidlicí, ovšem s ponechání původního šindele (nová krytina na něj byla položena). V důsledku toho docházelo k mnoha poruchám, které byly způsobeny rozpadem šindele a jejichž důsledku se bortila břidlicová krytina a zapříčinila tak zatékání vody do partií krovu a říms. V 70. letech 20. století se započalo s postupnými opravami krovu a střechy, kdy bylo lokálně vyměněno trámoví, určité části krovu byly vyztuženy kovovou konstrukcí a krytina byla vyměněna za plech. Bohužel opravy nebyly dokončeny podle původního plánu a ani technologicky nebyly dobře provedeny, což zapříčinilo další poškození a degradace, zejména v oblasti krovu. Objekt kostela vykazuje četné zásadní poruchy napříč celým konstrukčním systémem a stavebními prvky. Omítky jsou dochovány z cca 30%, zdivo místy se značně degradovaným lícem, výrazná poškození v oblasti říms a soklů, interiér kostela vykazuje silné známky vlhkosti (místy se objevuje i mech). Zdivo je značně nestejnorodé a to díky rozličným druhům materiálu, který byl ke stavbě kostela použit. V celé ploše fasády jsou praskliny různého původu a rozsahu. Vlivem poruch v oblasti krytiny a krovu je poškozeno římsové zdivo, kdy hlavní římsové kameny jsou ve značném rozsahu uvolněny. V roce 2013 došlo k výměně klempířských prvků (žlaby, svody) a výplní okenních a dveřních otvorů.
2.2.3
Kostel Sv. Jakuba většího v Ruprechticích (1720-1723)
Kostel stojí na místě původního gotického kostela, který ovšem vyhořel. Základní kámen kostela byl položen 18. srpna 1720 a samotný kostel byl vysvěcen 11. dubna 1723, kteréžto datum se může považovat za termín dokončení prací. Téhož roku, tedy 1723, byly zakoupeny varhany, které jsou po mnoha renovacích dodnes funkční a využívané. Budova kostela se opět nachází na kopci, kde je navíc křižovatka dodnes pro region důležitých cest a Kryštofu Dientzenhoferovi se tak opět povedlo začlenit kostel do krajiny tak, aby se stal její dominantou. 32 Kostel má půdorys protáhlého osmiúhelníku, k němuž zepředu přiléhá vstupní chodba. Zajímavostí je, že kostel Sv. Jakuba Většího má jako jediný z kostelů Broumovské skupiny oddělenou zvonici, tudíž vstup není řešen pod věží, kterou kostel postrádá, ale tyčí se nad ním pouze štít. Loď kostela je 16 metrů široká a 30 metrů dlouhá. V interiéru je dřevěný oltář, jehož součástí je obraz Sv. Jakuba Většího z dílny ukrajinského malíře Vjačeslava Iljaščenka, který byl namalován v roce 1998.
32
PROKOP, Bohumír, KOTALÍK, Jiří T., SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů. Průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Prokop, Bohumír -Kotalík, Jiří T. -Sůva, Pavel. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007.
16
Kostel má novou střešní krytinu, kdy předchozí eternitové šablony byly nahrazeny skládanou břidličnou krytinou, která byla umístěna na nové bednění. Zrenovovány jsou také všechny klempířské prvky (okapy, svody, parapety…). Omítky jsou dochovány z cca 50%. Tak jako u všech ostatních kostelů Broumovské skupiny je zde problém nesourodost materiálu zdiva a tudíž jeho nehomogenní degradace. Výrazné pukliny jsou zejména v oblasti říms a podřímsí, ale i v celé ploše fasády můžeme nacházet praskliny různého původu. 2.2.4
Kostel všech svatých v Heřmánkovicích (1720-1726)
První zmínky o původním dřevěném kostele, který v Heřmánkovicích stál, pochází až z roku 1353. Ten byl později nahrazen dřevěným raně barokním kostelem. Práce na současném kostele byly zahájeny Kryštofem Dientzenhoferem, kterému pomáhal jeho syn Kilián Ignác. Po otcově smrti celou stavbu převzal a autorství je tedy připisováno jemu. Původně zde stál gotický kostel, na jehož místě nechal roku 1672 postavit opat Sartorius dřevěnou svatyni. Poté co roku 1722 převzal stavbu Kilián Ignác Dientzenhofer, začal k její realizaci využívat lokální zednické mistry. Stavba musela být tedy zjednodušena natolik, aby jí zvládli postavit i lidé v tomto oboru téměř nevzdělaní. Kostel má půdorys protaženého osmiúhelníku, vpředu s věží, pod kterou vede vstupní chodba a vzadu se sakristií, před kterou se nachází elipsovitý presbytář. Vnější tvar kopíruje tvar interiéru konkávními boky a zdůrazněním konvexních prvků, kteréžto řešení je zjevně inspirováno Francescem Borrominim. Kostel má jednu loď, kterou obíhá kaplový ochoz. Roku 1736 vymaloval na strop velkolepou fresku s tématem oslavy všech svatých Karel Kovář, ta ovšem byla roku 1865 velmi necitlivě přemalována. Oltář pochází z nějakého přesně neurčeného broumovského kostela. Zdivo kostela je tvořeno převážně lomovým kamenem, místy (oblast výklenů, záklenků a říms) doplněno o zdivo cihlové. Vzhledem k tomu, že k jeho výstavbě bylo použito více druhů kamene s různým postupem a rychlosti zvětrávání je zdivo značně nehomogenní. Tak jako téměř všechny kostely na Broumovsku je i tento poznamenán dlouhodobým nevyužíváním k jeho původním účelům a z toho vyplývajícího zanedbání údržby. Nachází se tedy ve velmi špatném stavebně-technickém stavu. Během roku 2013 byl opraven krov a střešní krytina byla nahrazena sice ne zcela ideálními, ale zatím funkčními bitumenovými šablonami s povrchovou úpravou ve formě tenké vrstvy měděného plechu. Ostatní konstrukce vykazují četné poruchy napříč konstrukčním systémem a stavebními prvky. Omítky jsou zachovány z 20%-30%, zdivo má místy značně poškozený líc, ve velmi špatném stavu se nachází římsy a v o něco lepší, ale stále ne ideální kondici jsou i sokly. Obvodové zdivo je značně provlhlé (místy i prorostlé mechem) a od toho se odvíjí i stav interiéru. Součástí interiéru jsou mimo jiné varhany, které byly původně umístěny v kostele Sv. Kateřiny ve Wroclavi v sousedním Polsku. Varhany se stejně jako zbytek interiéru nachází ve špatném stavu a bylo tudíž rozhodnuto o jejich restaurování, které se započalo v roce 2015. Od téhož roku jsou v kostele opět funkční elektrické rozvody.
17
2.2.5
Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují(1724-1727)
Kostel v sv. Prokopa, který byl vystavěný v letech 1724-1727, je mimo jiné výjimečný tím, že jako jediný byl postaven na území polického kláštera a nikoliv broumovského. Stejně jako u jiných Dientzenhoferovských staveb se Kilián Ignác Dientzenhofer rozhodl kostel vystavět na vyvýšenině na kraji obce, a tvoří tak její dominantu, která je vidět již z velké dálky.33 Půdorys kostela je jakousi kombinací prodlouženého osmiúhelníku a řeckého kříže. Půdorys na této bázi se objeví ještě u kostela sv. Václava v Broumově. Loď je 12 metrů dlouhá a 17 metrů široká. Na příčné ose jsou umístěny dvě kaple. V zadních rozích kaple se nachází dvě oratoře. V přední části kostela se nachází dvě hranolové dvoupatrové věže, které spojuje ještě vyšší trojúhelníkový štít. Kostel je v uspokojivém stavu, má nový krov, střešní krytinu (kombinace plechu, šindele a eternitu), omítku i odvodňovací systém. 2.2.6
Kostel sv. Barbory v Otovicích (1725-1726)
Kostel sv. Barbory byl vystavěn Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, podle plánu jeho otce Kryštofa. Kostel byl dříve připisován Martinu Alliovi, původnímu staviteli broumovského kláštera, ale tento názor je dnes jednoznačně odmítán. 34 Kostel má opět půdorys do oválu protaženého osmiúhelníku, kdy postranní kaple v příčné ose mají půdorys mnohoúhelníku, zatímco kaple v diagonálních osách opisují půlkruh. V přední je umístěna vstupní chodba, v zadní sakristie. Zvonice je situovaná do středu střechy. Vnější zdi přesně opisují interiérové rozložení kostela. Krov kostela byl téměř fatálně zamořen tesaříkem krovovým a jinými druhy dřevokazného hmyzu a hub, proto byl v roce 2013 ošetřen termosanací. Jedná se o hubení hmyzu ve všech stádiích (vajíčko, larva, kukla, brouk) horkým vzduchem. Dřevo je nahříváno po dobu 4-10 hodin, kdy nejvyšší možná teplota dosahuje 120 °C, v průřezu dřeva se tedy naakumuluje teplota přibližně 60 °C, kdy pro zahubení všech stádií hmyzu stačí teplota cca 50 °C. Kostel by ovšem potřeboval i opravu vnějších omítek. Na rok 2016 se plánuje oprava střechy, kdy celková částka 895 000,- Kč bude hrazena z dotací ministerstva kultury a Královehradeckého kraje. 33
PROKOP, Bohumír, KOTALÍK, Jiří T., SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů. Průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Prokop, Bohumír -Kotalík, Jiří T. -Sůva, Pavel. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007. 34 DENTI, Giovanni a Alexandr SKALICKÝ. Krajinou českého baroka: církevní stavby Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů na Broumovsku = Landschaft des böhmischen barock : die Sakralbauwerke Christoph und Kilian Ignaz Dientzenhofers in der Region Broumov (Braunau). Vyd. 1. Praha: Jalna, 2004, 66 s. ISBN 80-86396-17-7.
18
2.2.7
Kostel sv. Markéty v Šonově (1726-1730)
Bezpochyby nejvýznamnější kostel Broumovské skupiny, a to jak z architektonického hlediska, tak pro ústřední roli teritoriálního systému. Jako vždy je kostel vystavěn na vyvýšině a je viditelný z velké dálky, zajímavé je jeho postavení neboť jeho osa nesměřuje klasicky směrem východ-západ, ale je shodná s osou staré cesty vedoucí do Broumova a představuje tedy její pomyslné pokračování. Tato stavba je jedním z nejlepších důkazů mistrovské práce stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera a zároveň jedním z nejlepších příkladů působivé barokní krajinné kompozice. 35 Půdorys kostela je kombinací dvou proti sobě jdoucích osmiúhelníků a mezi nimi stlačeným oválem. Jednolodní kostel měří 31 metrů na délku a 12 metrů na šířku. Vnější zdi kostela přesně kopírují interiér. V průčelí se nachází dvě věže, které jsou zakončeny báněmi, a jejichž vnitřní strana kopíruje strany jednoho z půdorysných osmiúhelníků a mezi nimi se nachází vysoký štít. Kostel má nově udělané odvodnění, které bylo vyřešeno položením drenáže v kombinaci s přiloženou nopovou fólií k obvodu stavby. Má též nová okna, která přesně kopírují okna původní a to včetně profilace dřevěné konstrukce. Co se týče střechy, byl zde opraven krov a vyměněna eternitová krytina za bobrovky, které jsou skládané na nové laťování. Zároveň byla též vyměněna šindel na věžních báních, žaluzie na oknech ve věžích a veškeré klempířské prvky jako jsou žlaby, svody, plechování říms, parapety apod. Na rok 2016 jsou plánovány opravy interiéru a to včetně stropu. Tato renovace bude financována grantem Evropské unie s názvem Překračujeme hranice. Jedná se o českopolskou spolupráci, kdy na straně polské je Fundacja Pałac Gorzanów a na straně české Broumovská farnost. Celkové náklady na opravy činí 16 926 300,- Kč. 2.2.8
Kostel sv. Václava v Broumově (1729)
Kostel stojí na místě bývalé luteránské modlitebny, jejíž zavření byla jedna z hlavních příčin pražské defenestrace roku 1618. Kostel je připisován Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, přestože to není doloženo archivní dokumentací, ale v této době byl Kilián Ignác Dientzenhofer architektem broumovského a břevnovského kláštera a také to vyplývá ze slohové a morfologické analýzy kostela.36 35
DENTI, Giovanni a Alexandr SKALICKÝ. Krajinou českého baroka: církevní stavby Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů na Broumovsku = Landschaft des böhmischen barock : die Sakralbauwerke Christoph und Kilian Ignaz Dientzenhofers in der Region Broumov (Braunau). Vyd. 1. Praha: Jalna, 2004, 66 s. ISBN 80-86396-17-7. 36 DENTI, Giovanni a Alexandr SKALICKÝ. Krajinou českého baroka: církevní stavby Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů na Broumovsku = Landschaft des böhmischen barock : die Sakralbauwerke Christoph und Kilian Ignaz Dientzenhofers in der Region Broumov (Braunau). Vyd. 1. Praha: Jalna, 2004, 66 s. ISBN 80-86396-17-7.
19
Stavba má skromné rozměry, a sice 7 metrů na šířku a 11 metrů na délku. Její půdorys má jednoduchý tvar protaženého řeckého kříže se zaoblenými rohy a zdůrazněnými jónskými pilíři. Kostel nemá zvonici ani věž, nad vchodem se tyčí střídmě navržený a postavený štít. Uvnitř se nachází baldachýnová klenba, která je vyzdobena freskami z roku 1748, jež jsou dílem Felixe Antonína Schefflera, malíře, který pracoval pro broumovské a břevnovské opatství. Jedná se o jedno z jeho nejlepších děl, a sice figurální alegorickou kompozici s tématem Oslavy nejsvětější trojice a jména Ježíš za asistence patronů české země a benediktinského řádu. Kostel sv. Václava v Broumově je v dobrém stavu, má novou střešní krytinu i vnější omítky. 2.2.9
Kaple Panny Marie na Hvězdě (obec Křinice) (1733)
Kaple je situována nad příkrým pískovcovým srázem a její zvláštností je, že je vidět téměř odevšud z broumovského výběžku. Stavba úžasně zapadá do okolního terénu a to i díky zdem z pouhého kamene bez omítnutí. Kaple má půdorys pěticípé hvězdy a dala by se charakterizovat jako kruh s pěti postranními kaplemi. Kupole s lucernou (původně určenou pro orientaci pocestných) je umístěna nad středovou částí, zatímco každý z pěti rohů má zastřešení ve tvaru pyramidy. V interiéru je fresková výzdoba z roku 1853, která bohužel poněkud ruší jeho vnímání. Kaple je v dobrém stavu, nedávno proběhla renovace interiéru, doplnění inventáře a byla položena nová střešní krytina. 2.2.10 Kostel sv. Máří Magdalény v Božanově (1735-1743)
Stavba barokního kostela začala již roku 1708 a v roce 1712 byla dokončena první fáze stavby a pravděpodobně i věž. Ovšem stavba kostela v dnešní podobě započala až roku 1735, kdy opat Otmar Zinke oficiálně pokřtil základní kámen. K tomuto datu začíná i působení Kiliána Ignáce Dientzenhofera na stavbě kostela. Kostel stejně jako všechny ostatní kostely broumovské skupiny zaujímá místo na kopci a tvoří tak jasnou dominantu obce i jejího okolí. 37 Kilián Ignác Dientzenhofer zde opět použil osmiúhelníkový půdorys, tentokrát ho ovšem neprotahoval do oválu, ale vsadil ho do kruhu. Osa oltář-vchod je zde opět protažená vchodovou chodbou pod věží a sakristií. Zajímavostí je, že kostel jako jediný kostel
37
DENTI, Giovanni a Alexandr SKALICKÝ. Krajinou českého baroka: církevní stavby Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů na Broumovsku = Landschaft des böhmischen barock : die Sakralbauwerke Christoph und Kilian Ignaz Dientzenhofers in der Region Broumov (Braunau). Vyd. 1. Praha: Jalna, 2004, 66 s. ISBN 80-86396-17-7.
20
broumovské skupiny má zděné baldachýnové klenby a představuje tak slohově nejčistší a nejdokonalejší aplikaci vrcholných barokních principů v díle Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kostel je v dobrém stavu, má novou střechu a opravené vnější omítky. V roce 2002 byla kompletně opravena věž kostela.
2.2.11 Kostel sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích (1690-1692)
Kostel sv. Jiří a sv. Martina je nejstarším kostelem broumovské skupiny. Jako jediný kostel nebyl vybudován rodinou Dientzenhoferů, ale rodinou Alliů. Stavební návrh zpracoval Martin Allio a stavbu provedl jeho synovec Jan Křtitel Allio. Chrám je klasicky situován na vrchol kopce, ale přesto je poznat rozdíl osobnosti stavitele, kdy Jan Křtitel Allio byl stále ovlivněn pozdní fází italského stavitelství ještě raného baroka. 38 Půdorys kostela je koncipován do tvaru řeckého kříže. Věž kostela je přestavěná původní gotická zvonice, která při barokní přestavbě byla zvýšena a překryta bání. Interiér kostela je vyzdoben freskami zhotovenými v době před rokem 1750. Vytvořil je Felix Antonín Scheffler a znázorňují Nanebevzetí Panny Marie, scény ze života patronů chrámu, tedy sv. Jiří a sv. Martina, a dále pak sv. Cecílii nad varhanní kruchtou. Velkou zajímavostí Martínkovického kostela jsou jeho varhany. Jedná se o rokokový čtrnáctirejstříkový nástroj s jedním pedálem a jedním manuálem. Postavil je v letech 17691771 broumovský varhanář Franz Sussmuth. Varhany byly opraveny v roce 1845 a pak ještě jednou v roce 1921. Poslední oprava tedy spadá do roku 2008, kdy byla vyspravena varhanní skříň a zprovozněn hrací mechanismus. Martínkovický kostel má renovované omítky, střechu a v roce 2014 byl rekonstruován i jeho interiér.
2.3 Ostatní kostely na Broumovsku 2.3.1
Děkanský kostel sv. Petra a Pavla v Broumově
Založen městem v roce 1258. Původní ranně gotický kostel vyhořel roku 1452. Roku 1456 byl znovuzřízen a věž, která je i dnes stále součástí kostela byla postavena
38
PROKOP, Bohumír, KOTALÍK, Jiří T., SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů. Průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Prokop, Bohumír -Kotalík, Jiří T. -Sůva, Pavel. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007.
21
roku 1477. Do barokní podoby nechal kostel přestavět v roce 1682 opat Tomáš Sartorius.39 Půdorys kostela je obdélníkový se ze strany připojenou vstupní předsíní a vzadu se sakristií. Věž kostela je původní, čtyřpatrová, na vrchu zakončená bání s lucernou. Kostel je trojlodní, ovšem boční lodě jsou tak mělké, že jsou zde pouze kaple (Sv. Antonín, nejsvětější trojice). Kostel má i vlastní varhany. Na stropě je vyobrazena freska sv. Petra a sv. Pavla. V kostele se nachází větší množství soch, např. sv. Petr a Pavel, Panna Marie Lurdská nebo sv. Jan Nepomucký. Kostel má pouze několik let starou omítku, kompletně vyměněnou elektroinstalaci a v současné době se dokončuje oprava jeho střechy. 2.3.2
Kostel sv. Ducha v Broumově
Původně špitální kostel u bývalého chorobince. První zmínka o něm pochází z roku 1407, ale původní kostel byl roku 1421 vypálen husity. Za vlády opata Tomáše Sartoria byl v roce 1689 znovu postaven a do dnešní podoby ho nechal roku 1735 přestavět opat Otmar Zinke. 40 Jedná se o prostou stavbu obdélníkového půdorysu, která je dlouhá 13 metrů a široká 9 metrů, vpředu se čtvercovou věží. Kostel byl velmi dlouho v dezolátním stavu, a tudíž nejsme schopni určit původní podobu interiéru. Z původního zařízení se do dnešní doby zachovala pouze rokoková kazatelna s reliéfy Krista a 4 evangelistů. V roce 2004 byla na kostele opravená střecha, kdy jako krytina byly zvolené bobrovky a byly přidány svodové a odvodňovací měděné prvky. Kostel má od roku 2010 také novou fasádu. 2.3.3
Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově
Jedna z nejzajímavějších církevních staveb na Broumovsku. Údajně založen pohanskou šlechtičnou roku 1177, která se zde vzápětí nechala pokřtít, a která kostelu věnovala perlovou čelenku, která je dnes uložena v Broumovském městském muzeu. Ovšem první písemná zmínka o něm pochází z roku 1383, kdy je označován jako „starý farní“ nebo „český“ kostel. Kostel byl dvakrát téměř zničen požárem. Poprvé roku
39
CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. V Praze: nákladem Archaeologické komise při České Akademii věd a umění, 1930. Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé, str. 132. 40 CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. V Praze: nákladem Archaeologické komise při České Akademii věd a umění, 1930. Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé, str. 145.
22
1421, kdy byl vypálen husity. Druhý požár kostel poničil v roce 1449 a v roce 1450 byl přestavěn do dnešní podoby, kdy poté byla opravena pouze věž (1811). 41 Kostel je celodřevěná stavba, jednoduchého obdélníkového půdorysu ukončeného tříbokým kněžištěm. Na stropě i stěnách jsou ornamentální malby. V kostele se nachází několik obrazů ze 17. století. Ochoz kostela je otevřený a jsou v něm k vidění dřevěné desky, na nichž je sepsána městská kronika do roku 1847. Kostel se pravidelně udržuje a je tedy ve výborném stavu. 2.3.4
Klášterní kostel sv. Vojtěcha v Broumově
Původně gotické trojlodí s pětiboce ukončeným presbytářem a opěrný pilíři, o kterém je první zmínka z roku 1357. Po požáru v roce 1669 byl kostel zvětšen a přestavěn na jednolodní. Byly vymalovány varhany, změněno bylo také schodiště vedoucí ke kazatelně a provedeny byly i úpravy chóru. V roce 1684 vypukl v klášteře další požár. Opat Tomáš Sartorius téhož roku uzavřel smlouvu se stavitelem Martinem Alliem. Ten dokázal během čtyř let kostel opravit a započít jeho přestavbu z gotického na barokní, kteroužto dokončili Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi. 42 V závěru kněžiště, na skále nad řekou Stěnavou jsou zachované gotické opěrné pilíře z původní stavby. Velmi zajímavý je samotný vchod do kostela tzv. portál. Po jeho stranách stojí dva korintské sloupy. Nad nimi uprostřed je znak řádu benediktinů, kde je v levém štítu je vyobrazena ostrev (kmen stromu s ponechanými pahýly odsekaných větví, jehož se užívalo za útoku místo žebříků k zlézání hradeb) a v pravém tři růže (znak broumovských benediktinů). Nad vchodem jsou v kartuši vyvedeny iniciály opata Otmara Zinkeho (O.A.B.). Portál navrhl klášterní stavitel Kryštof Dietzenhofer. Za povšimnutí rozhodně stojí terasa nad vchodem. Na ní jsou umístěny sochy K. J. Hiernla. Tyto sochy symbolizují dějiny broumovského kláštera, břevnovského kláštera, ale i samotného benediktinského řádu. Jsou zde zobrazeni například sv. Vojtěch, Boleslav II., sv. Benedikt nebo třeba papež Řehoř. K této terase přiléhá boční terasa nádvoří, která je ve výši prvního patra kostela, a balustráda nad schodištěm od hlavní klášterní brány ke kostelu, která je rovněž vyzdobena sochařem K. J. Hiernlem. Zde se nachází kupříkladu socha sv. Prokopa, která je právem oceňovaná jako mistrovský kousek nebo socha sv. Jana Nepomouckého. Ve stěně naproti vchodu je umístěna pozoruhodná trojice plastik. Té vévodí plastika Ukřižovaného, která je umístěná uprostřed. 41
CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. V Praze: nákladem Archaeologické komise při České Akademii věd a umění, 1930. Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé, str. 165. 42 CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. V Praze: nákladem Archaeologické komise při České Akademii věd a umění, 1930. Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé, str. 50.
23
Zajímavostí je, že Kristovi v tomto zobrazení padá hlava na hruď. Podle místní pověsti, až hlava klesne zcela, nastane konec světa. Po stranách jsou pak umístěny monumentální symboly Starého a Nového zákona. Nad kostelem se tyčí čtverhranná věž s cibulovou bání, která přechází ze čtyřstěnu do osmistěnu. Nad východní částí kostela se nachází funkční zvonice, kde je nyní umístěn zvon z kostela sv. Markéty v Šonově. Uvnitř budovy kláštera je na vnější straně zvonice pozoruhodná gotická freska s námětem Tří králů, jež byla objevena a restaurována 80. letech 20. století. 43 Od roku 1721 pracoval pro broumovský klášter malíř Václav vavřinec Reiner, smlouvu s ním jménem opata uzavřel Kilián Ignác Dietzenhofer a to na šest oltářních obrazů. První z těchto obrazů je obraz Ukřižování, využívá sice temnosvitných efektů, avšak světlo nepronikán do struktury a nespojuje jednotlivé postavy. Další z obrazů je Cesta do chrámu, která je barevně matná. Obraz Útěk sv. Rodiny do Egypta je vůči ostatním obrazům netypicky laděný klasicistně. Je zde položen větší důraz vzdouvající se drapérie než na nevýrazné obličeje, nepevné postoje a místy nemotivovaně nadnesená gesta. Čtvrtý obraz, obraz Sv. Markéty, je naopak vyveden v živé koloristické souhře, které ustupuje lomenost barev. Nedramatičnost, výrazová neúčast, znělost místních tónů s poměrně chladným laděním působí jako předzvěst rokoka a předznamenává tak vývoj v další generační vrstvě. Obraz, který je považován za nejslabší ze všech obrazů v klášterním kostele je Smrt sv. Benedikta. Je studeně bezbarvý a poznamenaný dokonce některými neobratnými perspektivními zkresleninami. Oproti němu obraz, který se považuje za nejlepší z celé série, je Rozeslání apoštolů. Odlišuje se koncepcí, kompoziční náročností i barevností. mimořádný význam má na tomto obraze složka architektonická, mohutné sloupoví zdůrazňující obrazovou osu. Nápadně zde také vyniká prvek realismu, a to zejména v usměvavé tváři Krista.44 V roce 1687 sepsal opat Tomáš Sartorius smlouvu s italským štukatérem Antoniem Soldatim. Na podzim roku 1690 ale odjel Soldati do itálie kde zemřel a jeho místo v broumovském klášteře zaujmul jeho bratranec Tomasso Soldati, který pod Antoniovým vedením již dříve v Broumově pracoval. Štuková výzdoba byla dokončena roku 1695. 45 V prostorách klášterního kostela se nachází také barokní náhrobek Matouše Ferdinanda Sobka, od neznámého kameníka. Sobek z Bílenberka byl pražský arcibiskup,
43
POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Praha: Academia, 1977. str. 123
44
PREISS, Pavel a Milada VILÍMKOVÁ. Ve znamení břevna a růží: Historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Praha: Vyšehrad, 1989. str. 85 45
PREISS, Pavel a Milada VILÍMKOVÁ. Ve znamení břevna a růží: Historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Praha: Vyšehrad, 1989, str. 86.
24
který vyrůstal v broumovském klášteře. Podle jeho přání byly jeho ostatky uloženy v Broumově a objeveny byly až roku 1994, kdy se také konal slavností pohřeb, který vykonali arcibiskup Vlk a královéhradecký biskup Karel Otčenášek. Kostel disponuje i varhany. První zmínka o nich je z roku 1405. V roce 1653 zde postavil nástroj Hans Hoffrichter. V roce 1689 postavil nový třímanuálový nástroj Theodor Agadoni. Z něj se dodnes zachovala pouze varhanní skříň. V roce 1936 nástroj přestavěla firma Rieger a elektronickou trakturu s novým hracím stolem dodala firma Rieger-Kloss v roce 1985. Nástroj zní v nádherném a akusticky ideálním prostoru opravdu majestátně. Prostory broumovského klášterního kostela mají mnohé využití ať už kvůli své vynikající akustice nebo kvůli nádherné barokní výzdobě. Jedná se zejména o koncerty varhanní, občas v něm vystoupí i sbor nebo smyčcový komorní orchestr. Klášterní kostel se ale nejvíce proslavil na poli filmu. V jeho prostorách se natáčel například seriál F. L. Věk, seriál podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, film Řád režiséra Petra Hviždě, TV film Ďáblova lest, kterou režíroval Jiří Strach nebo třeba německý film Syn třinácti tatínků režiséra Tomase Fantla. Vzhledem k tomu, že se kostel nachází v prostoru kláštera, tak o něj bylo vždy více či méně pečováno a je tedy ve vynikajícím stavu.
25
3 Organizace zabývající se kostely na Broumovsku 3.1 Římsko-katolická farnost Broumov Římsko-katolická církev, konkrétně řád benediktinů, působí na Broumovsku od počátků jeho historie. Broumovská farnost nyní spravuje 13 kostelů, do nichž spadá téměř celá Broumovská skupina kostelů, s výjimkou bezděkovského kostela sv. Prokopa. V současné době má broumovská farnost tři pracovníky a to ThLic. Martina Lanžiho, faráře slovenského původu, kterého na Broumovsko „převelel“ tehdy ještě biskup Dominik Duka, kaplana, který v současné době studuje ve Švýcarsku a výpomocného duchovního. Co se liturgického využití jednotlivých kostelů týče, snaží se farnost slavit alespoň jednu mši do měsíce v každém z kostelů. Každou neděli se vedou tři mše, kdy první z nich je vždy v kostele sv. Petra a Pavla v Broumově a další dvě v různých vesnických kostelech. Účast na bohuslužbách je okolo 200 lidí. Každý rok uskuteční přibližně 15 církevních pohřbů, 4 svatby a několik křtů. Od roku 2013 probíhá důležitá církevní akce a to fotografická výstava Tempus Fugit, která putuje Evropou a snaží se ukázat neutěšený stav kostelů na Broumovsku. Výstava přináší své ovoce, například v německém městečku Rottenburg am Neckar uspořádal skautský oddíl sbírku, na které se vybralo přes 1000 eur a sbírka na mši v Bruselu vybrala částku 1035 eur.
3.2 Collegium pro arte antiqua „Collegium pro arte antiqua vzniklo v roce 1990 původně jako sdružení hudebníků věnujících se již delší dobu studiu a interpretaci staré hudby. Rok 2001 byl mezníkem v dalším směrování činnosti Collegia pro arte antiqua. Občanské sdružení přesouvá své sídlo do Broumova a plně se věnuje práci v oblasti péče o kulturní dědictví. Tento přerod byl podnícen zakoupením historické fary v obci Heřmánkovice a její postupnou proměnou na Komunitní dům Broumovska. Ten by měl, po dokončení rekonstrukčních prací, sloužit především mladým lidem jako zázemí pro pracovní, tvořivé a prožitkové pobyty zaměřené na poznání cenné kulturní krajiny Broumovského výběžku. Tyto snahy jsou vtěleny do programu Cesty ke kořenům. Svými jednotlivými projekty usiluje o znovuzačlenění uměleckého prožitku do každodenního rytmu života proměnou obecně nabízených vzorců jednání a myšlení. Snaží se směřovat k nalezení nové kvality života upřednostňující nehmotné vlastnosti mezilidských vztahů před diktátem materialisticky traktované kultury, hledá zapomenuté oživující proudy spojené s křesťanskými ideály, přírodou, krajinou a všeobecnou humanitou. Hledá skrytou spiritualitu, objevenou díky ponoření do hlubin starého umění, a učí se jí přetavovat do tvarů prosycujících naše každodenní snažení. Broumovská etapa Collegia byla uzavřena z
26
personálních i finančních důvodů v roce 2009 prodejem barokního objektu fary v Heřmánkovicích a přesídlením blíže k původnímu místu vzniku sdružení.“ 46 Co se kostelů na Broumovsku týče, tak Collegium pro arte antiqua pořádalo Týden pro Broumovské kostely. Jednalo se o dva ročníky festivalu (2000 a 2001), během něhož se v některých kostelech Broumovské skupiny odehráli koncerty, divadelní představení, autorská čtení či umělecké performance. Současně pro návštěvníky festivalu vydalo brožuru Broumovská skupina kostelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera, která stručně popisuje kostely Broumovské skupiny. Festival Týden pro Broumovské kostely skončil poté, co někdejší vikář Norbert Josef Zeman odmítl kostely sdružení zapůjčovat, pod záminkou jejich znesvěcování během některých představení. Jednalo se zejména o představení japonského tanečníka Mina Tanaky, který svou performance převedl kompletně nahý. Dalšímu zapůjčení kostelů byla na překážku i situace, kdy byla z výtěžku celé akce přislíbena částka 40 000,- korun na opravu oken kostela sv. Markéty, která se ovšem do rukou církve jakožto správce kostelů nikdy nedostala.
3.3 Agentura pro rozvoj Broumovska, o. s. Organizace byla založena roku 2004 a její nynější hlavní činností je pořádání festivalu Za poklady Broumovska. Tento festival volně navazuje na aktivity, které se děly v devadesátých letech a zejména pak na Týden pro Broumovské kostely, který pořádalo sdružení Tuž se, Broumovsko!, a který proběhl v letech 2000 a 2001. V 2006 a 2007 pořádal festival Za poklady Broumovska Dobrovolný svazek obcí Broumovsko, který ovšem v roce 2008 nedostal grant a pořádání festivalu se ujmula Agentura pro rozvoj Broumovska, která byla ochotná dofinancovat festival do standartního rozpočtu a zajistit mu větší množství sponzorů. Od roku 2008 je například hlavním mediálním partnerem festivalu Český rozhlas Hradec Králové a od roku 2009 jsou oficiálními partnery festivalu Pražské jaro a Concertino Praga. Financování festivalu má tři pilíře. První z nich je svazek obcí, který každoročně přispívá přibližnou částkou 300 000 korun, poté sponzoři, které každý rok vyjedná agentura a jejichž podíl se nedá přesně určit, neboť se rok od roku mění. Od začátku festivalu ho zaštiťuje Královehradecký kraj a od roku 2012 získává festival granty od ministerstva kultury. Letošní ročník (2015) bude bavíc financován z Norských fondů, kde se podařilo získat dotaci díky projektu Klášter Broumov - živé evropské centrum kultury a vzdělávání. Festival má každý rok rozpočet okolo 1,2 milionu korun, což je na festival těchto rozměrů částka velmi skromná. 46
Collegium pro arte antiqua. Collegium pro arte antiqua [online]. [cit. 2016-08-05]. Dostupné z: http://collegium.cz/?menu=broumovsko
27
Pořadatelé festivalu si určili několik cílů. Patrně nejhlavnější z nich je upozornění na špatný stav kostelů Broumovské skupiny. Také mezi ně patří podpora mladých interpretů vážné hudby, kterým se zde dává příležitost nejenom na sebe upozornit, ale také zahrát si ve velmi netradičních prostorách barokních kostelů. Další cíl je poněkud obecnější, a sice popularizace vážné hudby a možnost jí zprostředkovat i posluchačům, kteří by se k ní jinak nedostali. Co se samotného festivalu týče, jeho pořadatelé by rádi vybudovali instituci typu Smetanova Litomyšl.
3.4 Omnium, o.s. „Občanské sdružení omnium bylo založeno v roce 2011 a jeho hlavním cílem je vytváření podmínek pro získávání finančních nebo materiálových prostředků zejména v oblasti záchrany a obnovy zničených, ohrožených nebo nevyužívaných kulturně architektonických památek Vedle samotné obnovy a záchrany architektonického dědictví se věnuje organizování vzdělávacích a osvětových programů pro studenty, veřejnost a odbornou veřejnost se vztahem k památkové péči. Je partnerem projektu Pro život kostelů Broumovska, který se snaží zachránit a oživit jedinečný soubor barokních sakrálních památek.“47 3.4.1
Pro život kostelů Broumovska
Projekt Pro život kostelů Broumovska probíhá ve spolupráci s římsko-katolickou farností v Broumově. Jeho cílem je nejenom architektonická obnova památek, ale také jejich navrácení do života regionu. Finanční podpora projektu je složena z několika částí. Řadí se mezi ně veřejná sbírka, dotační programy Evropské unie (Program rozvoje venkova, Leader, Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika), programy ministerstva kultury, prostředky broumovské farnosti a v neposlední řadě norské fondy.48 3.4.1.1 2012
V tomto roce se započala spolupráce s Broumovskou farností. Začalo zakreslování a mapování kostelů, zjištění jejich architektonického stavu a příprava stavebních rozpočtů. 49
47
[online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://omniumos.cz/omnium.html [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/kralovehradeckykraj/tipy-a-inspirace/rozhovor-%7C-s-jakubem-dedem-o-obnove-a-oziveni-kostelu-broumovska/1190/ 49 [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/kralovehradeckykraj/tipy-a-inspirace/rozhovor-%7C-s-jakubem-dedem-o-obnove-a-oziveni-kostelu-broumovska/1190/ 48
28
3.4.1.2 2013
V lednu roku 2013 se začalo debatovat o zapsání Broumovské skupiny jako celku na seznam Národních kulturních památek a začala také příprava podkladů pro tento krok. Tentýž měsíc se také začala řešit oprava kostela sv. Markéty v Šonově. Stalo se tak na popud podepsání smlouvy podepsané smlouvy o poskytnutí dotace SZIF-program rozvoje venkova.50 V únoru skončilo výběrové řízení na opravu kostela sv. Markéty v Šonově, které vyhrála společnost TESLICE CZ s.r.o. Byla také schválena dotace ve výši ministerstva kultury ve výši 400 000 korun pro kostel sv. Barbory v Otovicích na opravu krovu, který byl napaden tesaříkem krovovým.51 27. 3. proběhl ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územní pracoviště Josefov a Broumovskou farností seminář Termosanace dřevěných konstrukcí. Vzhledem k neutěšenému stavu krovů a ostatních dřevěných částí kostelů na Broumovsku byl seminář skutečně aktuální a jako jeden z důkazů byla možnost se na konci semináře podívat na zchátralý krov v kostele sv. Barbory v Otovicích. V březnu se také začalo pracovat na lepší ochraně a zabezpečení kostelů s možností využití dotací jak od ministerstva kultury, tak z Norských fondů. Prozatím proběhla kompletní prohlídka kostelů, jejich nafocení a zaměření signálu. Počátkem dubna došlo k podepsání smlouvy se společností Centrum evropského projektování a.s. v souvislosti s připravovanou dotační žádostí v rámci Norských fondů.52 V dubnu dostal projekt Pro život kostelů Broumovska grant z programu nadace OKDPro Evropu. Částka, která činila 100 000 korun a byla určena zpracování projektových podkladů. 2. května proběhl podpis smlouvy mezi Broumovskou farností a VUT v Brně. Smlouva se týkala spolupráce na projektu Pro život kostelů Broumovska, který byl, a v mnohých případech stále je, realizován několika fakultami (FA, FaVU,…).53 Vzhledem ke skutečně neutěšenému architektonickému stavu kostela sv. Anny ve Vižňově a akutní potřebě obnovy historického krovu proběhlo 28. května zdokumentování stavu kostela za účasti prof. Girsy, prof. Hauserové a Ing. Mlázovského. V měsíci květnu také probíhaly přípravné práce na opravu krovu kostela sv. Barbory v Otovicích pod taktovkou Ing. Rohlíčka a společnosti Inreco s.r.o. V tomto měsíci také proběhla návštěva studentů fakulty restaurování univerzity Pardubice. Přínos pro projekt Pro život kostelů Broumovska byl v tomto ohledu značný, neboť došlo k dohodě o možném provedení 50
[online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/zpravodaji_2013_201303201416223.pdf 51 [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/zpravodaj-ii2013_201303201415376.pdf 52 [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/zpravodajiii_2013_201407101204459.pdf 53 [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/zpravodaj-iv2013_201305130936507.pdf
29
dendrochronologických výzkumů a možnosti realizace prací studentů fakulty na Broumovsku. 24. května také proběhla celostátní akce Noc kostelů, během které byla zpřístupněna i freska z počátku 14. století, která se nedlouho předtím objevila na Broumovské faře.54 Začátkem června proběhl workshop Ústavu dějin umění Akademie věd ČR (ÚDU AV ČR), Národního památkového ústavu – ÚOP (NPÚ ÚOP) v Jaroměři připravený ve spolupráci s Římskokatolickou farností v Broumově a Omnium o.s. na téma Broumovské kostely: nástěnné malby v kontextu sakrální architektury. Věnoval se mapování a fotodokumentaci fresek v některých kostelích Broumovské skupiny, konkrétně v Heřmánkovicích, Ruprechticích, Martínkovicích, Otovicích, Božanově, ve Vižňově, Vernéřovicích a v Šonově. V tomto měsíci také již probíhaly restaurační práce na kostele sv. Markéty v Šonově, které se skutečnou precizní zachovávaly co nejvíce z původních prvků a materiálů na kostele použitých a byly tudíž skutečně úspěšné. Započaly se také přípravné a dokumentující práce ateliéru Girsa na kostele sv. Jakuba většího v Ruprechticích.55
Během léta roku 2013 probíhala tvorba prováděcí projektové dokumentace kostelů sv. Anny ve Vižňově, sv. Jakuba Většího v Ruprechticích a kostelu Všech svatých v Heřmánkovicích. Největší část celé dokumentace se věnuje kostelu sv. Anny ve Vižňově, jehož nevyhovující situace potřebovala nejvíce péče. Především se muselo vymyslet řešení statiky a odvodnění a v neposlední řadě i oprava krovu, který byl skutečně v dezolátním stavu. V této době také stále probíhala oprava kostela sv. Markéty v Šonově, kde se položila nová střešní krytina, obnovila se původní okna, případně se zasadil.56 9.-13. září proběhla thermosanace krovu kostela sv. Barbory v Otovicích. Během října proběhl seminář Kulturní krajina Broumovska a autentické památky v ní, který organizovali Ústav památkové péče Fakulty architektury ČVUT. Seminář byl zaměřen zejména na iniciaci a definování nových otázek ohledně Broumovské skupiny kostelů. Seminář měl i praktickou část, v jejímž rámci byly předvedeny techniky restaurace omítek s využitím prostých surovin. V posledním říjnovém týdnu přijeli na Broumovsko zástupci Ústavu aplikované mechaniky akademie věd české republiky, se kterými byla diskutována záchrana historických krovů a také proběhla odborná prohlídka kostelů. 57 Během zimy se na kostele sv. Barbory v Otovicích začalo pracovat na opravě krovu, který byl předtím ošetřen thermosanací. Firmy Inreco s.r.o. a TASK Dvořák vyměnily nejpoškozenější části krovů. Vzhledem k dostupnému rozpočtu se další práce zaměřily už jen
54
http://omniumos.cz/dokumenty/zpravodaj-v_2013_201307191447134.pdf [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/zpravodajvi_2013_201307191446391.pdf 56 [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/zpravodaj-leto2013_201309061350317.pdf 57 [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/zpravodaj-podzim2013_201311021723117.pdf 55
30
na provizorní opravu otvorů ve střeše, aby do krovů již nezatékalo. Kostel sv. Markéty v Šonově byl kvůli nedokončeným pracem na jeho renovaci zazimován. 58 3.4.1.3 2014
Pro rok 2014 bylo uznáno několik grantů Ministerstva kultury, Královehradeckého kraje a města Broumova. Granty byly uznány na pokračující práce na kostele sv. Barbory v Otovicích, finální dokončení krovu, střešní krytiny a výměny oken na kostele sv. Markéty v Šonově, výměny střešní krytiny na kostele sv. Petra a Pavla v Broumově a restauraci fresky z počátku 14. století, která byla objevena na Broumovské faře. V rámci upozornění na problematiku architektonického stavu kostelů na Broumovsku proběhla 13. března 2014 vernisáž v Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. 59 Během dubna a května pokračovaly práce na kostele sv. Markéty v Šonově. Stále se také připravovala projektová dokumentace k žádosti o grant z Norských fondů, který by měl sloužit k opravě kostela sv. Anny ve Vižňově, kostela sv. Jakuba většího v Ruprechticích a kostela Všech svatých v Heřmánkovicích. Žádost byla připravována centrem evropského projektování a financována byla z prostředků několika obcí Broumovska, Veby a.s., nadací OKD a z veřejné sbírky Broumovské farnosti. V posledních týdnech měsíce května proběhlo také setkání se zástupci a některými studenty stavební fakulty ČVUT, se kterými se řešila statika, odvodnění a řešení vnitřních poruch kostelů na Broumovsku. V rámci rozšíření povědomí o problematice kostelů na Broumovsku proběhla vernisáž a následně výstava fotografií a reálných artefaktů v Národním technickém muzeu v Praze.60 18. června byla podána žádost o grant z Norských fondů na opravu kostela sv. Anny ve Vižňově a kostela sv. Jakuba Většího v Ruprechticích. V tomto měsíci byl také získán grant na opravu kostela sv. Anny ve Vižňově a kostela sv. Jakuba Většího v Ruprechticích. Na revitalizaci stavu kostela sv. Anny ve Vižňově byla také získaná dotace z programů ministerstva kultury ve výši 1,5 milionu korun a to konkrétně k potřebě obnovy vnitřní podstřešní a věžní římsy. Během léta začala také druhá etapa na obnovení zastřešení kostela sv. Markéty v Šonově. Byly natřeny báně věží, do kterých se také umístily opravené žaluzie, a řešila se také oprava krovu v místě mezi věžemi. Stále probíhaly práce na opravě krovu kostela sv. Barbory v Otovicích. Proběhla také letní škola památkové technologie, rámci které se obnovila část omítek na kostele sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích. V červnu byl také
58
[online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/zpravodaj-zima2013_201401172033004.pdf 59 [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/omnium-zpravodaj-2-32014_201403291832096.pdf 60 [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/omnium-zpravodaj-iv-v2014_201407101159241.pdf
31
projekt Pro život kostelů Broumovska nominován na cenu Národního památkového ústavu „Patrimonium pro futuro“.61 V říjnu byly verifikovány výsledky výzkumů ministerstvem kultury v záležitosti žádosti o grant z Norských fondů. Byly dokončeny práce při opravě krovu, výměně střešní krytiny a oken v kostele sv. Markéty v Šonově, které prováděla firma Teslice CZ s.r.o. Výsledky prací byly nad očekávání precizní a kostel byl tak poprvé od 2. světové války téměř v původním stavu. Započaly se práce na obnově krovu, podstřešní a věžní římsy na kostele sv. Anny ve Vižňově. Po nutném rozebrání kostry báně se ukázalo, že její stav je mnohem horší, než prokázaly předchozí výzkumy. V kooperaci s fakultou restaurování univerzity Pardubice, konkrétně s Ateliérem nástěnné malby sgrafita, se uskutečnila obhlídky stavu vnitřních omítek kostela kostela Všech svatých v Heřmánkovicích, která byla provedena nedevastující formou za použití sondy. Začátkem září proběhlo ukončení poslední letní školy roku 2014, během které se opravila další část omítek na kostele sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích. 62
61
[online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/omnium-zpravodaj-vi-vii2014_201407291424107.pdf 62 [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://omniumos.cz/dokumenty/omnium-zpravodaj-ix2014_201411091955434.pdf
32
Závěr Cílem práce bylo zmapování nejaktuálnějšího dění okolo kostelů na Broumovsku. Tohoto cíle bylo dosaženo téměř kompletně. Přestože Broumovská skupina kostelů stála dlouhá léta téměř bez zájmu veřejnosti, obrátila k nim pozornost různá sdružení, která si dala za cíl jejich stavební záchranu a obnovu a také nové, i neliturgické využití. Vznikla tak řada pozoruhodných kulturních aktivit a podniků, někdy i rozporuplných. Jejich vyvrcholením je pravidelný letní hudební festival Za poklady Broumovska, který v roce 2006 začalo pořádat Dobrovolné sdružení obcí Broumovska, a po dvou letech jeho pořádání převzala Agentura pro rozvoj Broumovska. Během tohoto festivalu vystupují v kostelích Broumovska špičkoví interpreti klasické hudby a jazzu a celý podnik překročil hranice regionu a přešel do povědomí nejširší hudební veřejnosti na straně posluchačů i umělců. O záchranu a stavební obnovu Broumovské skupiny kostelů, jakož i dalších sakrálních památek na Broumovsku, v posledních letech úspěšně usiluje o. s. Omnium. To, ve spolupráci s římskokatolickou farností v Broumově, zajistilo odborné posouzení staveb a průběžně z různých fondů získává prostředky na potřebné práce. Zároveň se stará i o propagaci kostelů tím, že pořádá jejich prohlídky s odborným výkladem. Ostatní kostely na Broumovsku jsou buď v dobrém stavebně technickém stavu, nebo je naopak jejich existence na pokraji zániku. Ovšem kostely, které jsou v dezolátním stavu, nejsou historicky ani kulturně natolik významné, aby si vysloužily zájem veřejnosti. V porovnání se stavem věcí před dvěma desetiletími jsou na tom tyto sakrální stavby nepoměrně lépe. Zánik, jehož nebezpečí bylo před několika desítkami let reálné, dnes žádné z nich nehrozí. Podařilo se vzbudit zájem o ně u laické i odborné veřejnosti a probíhá nadějný program jejich obnovy. „Stavby jsou těžišti Broumovska jako kulturní krajiny,“ řekl o nich při přednášce věhlasný historik umění a znalec českého baroka Mojmír Horyna, „jsme ve stádiu, kdy se zabránilo zániku. Nyní je nutné vytvořit podmínky pro jejich další existenci." Přítomná práce má být dokladem toho, že k naplnění jeho slov je v současnosti dobře vykročeno.
33
Resumé Bakalářská diplomová práce Kostely na Broumovsku: Jejich současný stav, liturgické a kulturní využití se zabývá nejen tzv. Broumovskou skupinou kostelů, vystavěnou v první polovině 18. století stavitelskou rodinou Dientzenhoferových, ale i ostatními důležitými kostely na Broumovsku. Zaměřuje se na současný architektonický stav a míru využití jednotlivých kostelů. Práce je rozdělena do třech částí, kdy v první autor stručně shrnuje historii Broumovska, ve druhé se zaobírá přímo jednotlivými kostely, jejich stručnou historií a architektonickým stavem a v poslední části shrnuje aktivity nejvýraznějších organizací, které s nimi jsou propojeny. Klíčová slova Broumovsko, Broumovská skupina kostelů, Dientzenhofer, Baroko, Pro život kostelů Broumovska
Summary The bachelor thesis The Churches of Broumov Region: Their Current State, Liturgical and Culturar Use does not only consider the so called Broumov Group of Churches built in early 18th century by the father and son Dientzenhofer, but also other important churches in the Broumov region. The thesis is divided into three chapters. In the first one, the author briefly states the history of Broumov region. Second chapter deals with specific churches, their brief history and current state. Finally, in the last chapter the author sums up activities of the most important organisations linked to the churches at the moment. Key words Region of Broumov, Church Group of Broumov, Dientzenhofer, Baroque, Pro život kostelů Broumovska
34
Seznam použité literatury Tištěné zdroje HORYNA, Mojmír a Jaroslav KUČERA. Dientzenhoferové. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1998. 161 s. ISBN 80-85770-68-7. DENTI, Giovanni a Alexandr SKALICKÝ. Landschaft des böhmischen Barock :die Sakralbauwerke Christoph und Kilian Ignaz Dietzenhofers in der Region Broumov (Braunau). Vyd. 1. Praha: Jalna, 2004. 66 s. ISBN 80-86396-17-7. VILÍMKOVÁ, Milada. Stavitelé paláců a chrámů : Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Praha: Vyšehrad, 1986. SOUKUP, Vladimír, Věra DOBROVOLNÁ a Petr DAVID. Teplicko-adršpašské skály a Broumovsko. 1. vyd. Praha: S & D (Soukup & David), 2003. 135 s. ISBN 80-86050-67-X. VILÍMKOVÁ, Milada a Pavel PREISS. Ve znamení břevna a růží: historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1989. 336 s. ISBN 807021-013-3. ZESCHICK, Johannes. Benediktini a benediktinky v Čechách a na Moravě /Z něm. přel. Z. Lochovský, 1. vyd. Praha : Beneditinské arciopatsví sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2007.137 s. . – Pietas benedictina. PROKOP, Bohumír, KOTALÍK, Jiří T., SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů. Průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Prokop, Bohumír -Kotalík, Jiří T. -Sůva, Pavel. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007. OTTE, Miroslav. Broumov: Historie a kulturní památky. Broumov: Městský úřad v Broumově, 2002. KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. Broumov: Městský národní výbor Broumov, 1990. BERGMANN, Petr, Martin BURIAN a Jana JEŘÁBKOVÁ. Broumovsko: Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko! o. s., 2003. BOUZA, Erik a Věra VAŇKOVÁ. Osm století textilní výroby na Broumovsku. Hradec Králové: Kruh, 1972. OTTE, Miroslav. Broumov: 650. výročí udělení městských práv. Broumov: Město Broumov, 1998, s. 13
35
ŠRÁMEK, Josef. Břevnovská falsa a počátky osídlování Broumovska pohledem současného dějepisectví. In: RŮŽIČKA, Jeroným: Dějepis kláštera břevnovského a broumovského. Praha 2013, s.. XXXIII – XLVI. MEIER, Jan. Krása co bere dech. Náchodsko. 1995, roč. 1, č. 1. TRENČANSKÁ, Barbora. 750 let Broumova v archivních dokumentech. Broumov: Město Broumov - Muzeum Broumovska, 2006. BETÁŠOVÁ, Libuše. Paměť Broumovska: sbírka vzpomínek obyvatel německé národnosti. Agentura pro rozvoj Broumovska s.r.o., Broumov, 2011. OPASEK, Anastáz. Dvanáct zastavení: Vzpomínky opata břevnovského kláštera. 2. vyd. Praha: Torst, Ústav pro soudobé dějiny ČSAV , 1992. Elektronické zdroje DĚD, Jakub. Pro život kostelů Broumovska: Aktuality projektu [online]. [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://omniumos.cz/zpravodaje-omnium-pdf.html Collegium pro arte antiqua. Collegium pro arte antiqua [online]. [cit. 2016-08-05]. Dostupné z: http://collegium.cz/?menu=broumovsko
36
