KONTROLOVANÉ EKOLOGICKÉ VINOHRADNICTVÍ V PODMÍNKÁCH Č R CONTROLED ORGANIC VINICULTURE IN THE CZECH REPUBLIC Š KORPÍKOVÁ Andrea ABSTRACT The paper aims to clear up the term – organic farming and organic viniculture in the Czech Republic. The paper describes history and development of organic farming in CR shortly, current support policies within agri-environmental measures and expected changes in this sector as result of CR accession into EU. KEY WORDS organic viniculture, organic farming, inter-specific varieties of vine, agri-environmental measures, HRDP, the Czech Republic, European Union Ú VOD Odvětví vinohradnictví je z pohledu regioná lní politiky jedním z nejvýznamnějších faktorů sociá lně ekonomické situace ve venkovském prostoru. Kromě hlavního zaměření, tj. pěstová ní révy vinné a produkce hroznů, sehrá vá totiž vinohradnictví významnou sociá lní úlohu v podobě zaměstnanosti venkovského obyvatelstva a v oblasti údrž by kulturní krajiny. Kontrolované ekologické vinohradnictví, jako součá st ekologického zemědělství, se navíc vyznačuje šetřením přírodních zdrojů a omezením či zá kazy použ ívá ní lá tek a postupů, které zatěž ují ž ivotní prostředí. Ekologické zemědělství je již několik let nedílnou součá stí agrá rní politiky MZe. Jde o perspektivní způsob hospodaření, který vytvá ří nový trh s produkty ekologického zemědělství včetně nových pracovních přílež itostí, přispívá k rozvoji a údrž bě venkovské krajiny a k ochraně všech slož ek ž ivotního prostředí a nejvíce se tak přibliž uje pojetí trvale udrž itelného způsobu hospodaření. Rozvoj ekologického zemědělství je také velkou šancí pro uplatnění českých biopotravin na trzích zemí EU, kde je po biopotraviná ch ze strany spotřebitelů stá le větší poptá vka. Ekologické zemědělství se stalo vhodnou alternativou k současnému konvenčnímu zemědělství. Jedná se o kompromis mezi ekonomickou efektivností a environmentá lními potřebami. MATERIÁ L A METÓDY Cílem příspěvku je přiblíž it pojem kontrolovaného ekologického vinohradnictví a ekologického zemědělství, popsat jeho filozofii, vývoj v Č R, systém podpor a očeká vané změny související se vstupem Č R do EU. Ekologické zemědělstvíje definová no jako zvlá štní druh zemědělského hospodaření, které dbá na ž ivotní prostředí a jeho jednotlivé slož ky stanovením omezení či zá kazů použ ívá ní lá tek a postupů, které zatěž ují nebo znečišťují ž ivotní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a které zvýšeně dbá na vnější ž ivotní projevy a chová ní a na pohodu (welfare) chovaných hospodá řských zvířat (Zelená zprá va 2000). Ekologické zemědělství, tedy i ekologické vinohradnictví, bylo až do roku 2003 podporová no v rá mci tzv. agroenvironemntá lníprogramů , které jsou součá stí nařízení vlá dy č. 505/2000 Sb., ve znění nařízení vlá dy č. 500/2001 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství.
1065
Agroenvironmentá lní programy zahrnovaly: 1. Změnu struktury zemědělské výroby zatravněním zemědělských pozemků s ornou půdou s cílem redukovat vodní erozi na svaž itých pozemcích, sníž it rizika kontaminace povrchových a podzemních vod a zvýšit retenční schopnost krajiny 2. Údrž bu travních porostů na zemědělských pozemcích, s výjimkou chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů pastevním chovem hospodá řských zvířat 3. Č á stečné vyrovná ní ztrá t v důsledku hospodaření ž adatele v rá mci ekologického zemědělství v souladu se zá konem č. 242/2000 Sb., o ekologické m zemědělství 4. Podporu včelařství Informace nutné ke zpracová ní příspěvku byly čerpá ny zejména z materiá lů MZe Č R, KEZ o.p.s.1, člá nků na serveru www. agris.cz a rozhovorů s odborníky v dané oblasti. VÝ SLEDKY Historie českého ekologického zemědělství (dá le jen „EZ“) sahá do roku 1990, kdy vzniklo několik svazů s vlastními produkčními směrnicemi (PRO-BIO, Libera, Naturvita, Biova) a na zá kladě dotací pro EZ se podniky začaly o tento systém hospodaření zajímat. Postupně vyvstala potřeba vytvořit jednotné směrnice pro kontrolu, certifikaci a označová ní produkce. Dohodou svazů a MZe Č R byl od roku 1993 zaveden tzv. Metodický pokyn pro ekologické zemědělstvíMZe Č R Praha č.j.: 655/93-340 ze dne 22. června 1993, který se stal jednotnou produkční směrnicí. V letech 1993 až 1997, kdy se dotace nevyplá cely, počet ekozemědělců stagnoval. K novému ož ivení rozvoje EZ došlo až s novou podporou stá tu od roku 1998 (viz. tabulka 1). Tab. 1: Vývoj počtu certifikovaným ekol. podniků a výměry zemědělské půdy v EZ Č R Rok
Poč et kontrolovaný ch podniků celkem
Vý měra zemědělské pů dy v EZ v ha
Procentický podíl ze zem. pů dního fondu
Meziroč ní nárů st v %
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003*
3 132 135 141 187 181 182 211 348 473 563 654 717 731
480 17 507 15 371 15 667 15 818 14 982 17 022 20 239 71 621 110 756 165 699 218 114 235 136 234 315
0,41 0,36 0,37 0,37 0,35 0,40 0,47 1,67 2,58 3,86 5,09 5,50 5,50
3547,29 -12,20 1,93 0,96 -5,29 13,62 18,90 253,88 54,64 49,61 31,63 7,80 -0,35
Pozn.: * = odhad Zdroj: KEZ o.p.s.
Tehdy navrž ený systém podpor (viz. tabulka 3 - cca 1 000 Kč na ha TTP2 a 2 000 Kč na ha orné půdy) vedl k rozvoji EZ hlavně v horských a podhorských oblastech. To se projevilo ve struktuře ploch v EZ (viz. tabulka 2). Méně než 10 % podíl orné půdy na celkové ploše je
1 2
KEZ o.p.s. = Kontrola ekologického zemědělství, obecně prospěšná společnost TTP = trvalé travní porosty (louky a pastviny)
1066
nedostatečný a ve svém důsledku vede k nadprodukci hovězího masa a nedostatku produktů z intenzivních oblastí (obilovin, zeleniny, ovoce). Tab. 2: Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství Č R Plocha
Orná půda TTP Trvalé kultury (sady, vinice, chmelnice)
Ostatní plochy Celkem
2001 vý měra v ha
2001 podíl v %
2002 vý měra v ha
2002 podíl v %
meziroč ní nárů st v %
19 164 195 633
8,78 89,69
19 536 211 924
8,31 90,13
1,94 8,33
963
0,45
898
0,38
-6,75
2 354 218 114
1,08 100
2 778 235 136
1,18 100
18,01 7,81
Zdroj: KEZ o.p.s.
Od počá tku roku 2001 je u ná s EZ upraveno zá konnou normou: Zá konem č. 242/2000 Sb., o ekologické m zemědělství . Zá kon upravuje systém osvědčová ní bioproduktů a biopotravin, jejich označová ní a prodej, včetně dovozu a vývozu, jakož výkon kontroly a dozoru nad dodrž ová ním tohoto zá kona. Kontrolou je pověřena organizace KEZ o.p.s. Ta vytvořila nezá vislý moderní kontrolní a certifikační systém, který je akreditová n v EU. Důkazem, ž e celý český systém EZ je kompatibilní s EU, je uvedení Č eské republiky na Seznam třetích zemí (což se rovná povolení vyvá ž et rostlinné a ž ivočišné bioprodukty do EU). Počá tkem ledna 2003 byl KEZ o.p.s. akreditová n podle IFOAM3, čemuž předchá zelo zpracová ní „Standardů KEZ“ pro zemědělce a zpracovatele, kteří mají zá jem hospodařit a plnit některá vyšší kritéria EZ v souladu s „Basic Standards IFOAM“nad rá mec zá kona a nad rá mec Nařízení rady ES č. 2092/91 o ekologické produkci zemědělských produktů a označení takto produkovaných zemědělských produktů a potravin ve znění ná sledných doplňků. Dle zá kona č.242/2000 Sb. musí být kaž dý produkt uvedený na trh jako ekologický označen ná rodním logem „BIO“, který uděluje KEZ, o.p.s. na zá kladě certifikace a kontroly.
Obr. 1: Logo označující ekologický produkt Historie ekologického vinohradnictví Pěstová ní révy vinné se na našem území datuje od 3. století našeho letopočtu. A minimá lně dva tisíce let šlo o ekologické vinohradnictví. Rozvoji vinohradnictví tehdy brá nily zejména vá lky, a to spory mezi vírami (husitská vá lka) nebo panovníky (vá lka třicetiletá , napoleonské vá lky či česko-uherské). Během 19. století se však objevuje další nebezpečí v podobě ž ivočišných škůdců – roztočů a také houbových chorob jako je peronospora a oidium. Tito škůdci a choroby révy byli do Evropy zavlečeni z Ameriky a evropská réva na rozdíl od amerických druhů neměla vůči nim imunitu. Největší pohromou pro vinice byl však ž ivočišný škůdce mšička révová , tzv. ré vokaz. Napadené vinice musely být vyklučeny a půda několik let rekultivová na. Pokusy zničit révokaz vstřiková ním sirouhlíku do půdy se neosvědčily. Ani další metody jako zatopení vinice vodou, vstřiková ním petroleje do půdy po vyklučení aj. nebyly úspěšné. Naštěstí šlo o finančně ná ročná opatření a tak byl dá n prostor pro rozšíření biologické metody – štěpová ní ušlechtilé révy na odolné americké podnož e. Jde
3
IFOAM = International Federation of Organic Agricultural Movements; Meziná rodní federace hnutí pro EZ
1067
však o řešení zdlouhavější, proto získalo podporu souběž né řešení těchto problémů pomocí chemie, tehdy jeden z nejrychleji se vyvíjejících vědních oborů. Dnes již můž eme konstatovat, ž e problém se škůdci a chorobami révy vinné pomocí chemie není vyřešen. K likvidaci stá le odolnějších parazitů je potřeba stá le většího množ ství chemických prostředků s vyšší účinností, jejichž cena kaž doročně stoupá . Naopak potíž e s révokazem byly téměř odstraněny pomocí štěpení bez dalšího poškozová ní ž ivotního prostředí a potřebných finančních prostředků. Další noví škůdci jako roztoči způsobující kadeřavost nebo sviluška ovocná a chmelová začaly významně škodit keřům révy vinné až po likvidaci přirozeného společenství ž ivočichů vyskytujících se ve vinici, tj. použ ívá ním chemických postřiků. To nakonec dalo vzniknout ekologické mu vinohradnictví . Hlavním cílem je hospodařit způsobem šetrným k ž ivotnímu prostředí. Snahou je minimalizace dá vek chemických postřiků pro ochranu rostlin (tj. fungicidů – přípravky proti houbovým chorobá m; insekticidů a akaricidů – přípravky proti přezimujícím škůdcům), vyloučení už ívá ní herbicidů k ničení plevelů, vyloučení průmyslových hnojiv apod. Pro ekologické vinohradnictví platí: ü pěstovat odrůdy odolnější vůči houbovým chorobá m ü všemož ně zvyšovat odolnost keřů ü posilovat horní plochu listů a bobulí křemíkem ü zabrá nit dalšímu množ ení škodlivých hub, bakterií a hmyzu. Odolnost keřů révy lze zvýšit jejich nepřetěž ová ním, vzdušností a sprá vnou péčí o půdu. Regulace těchto než á doucích činitelů spočívá v ekologickém vinohradnictví především v prevenci, tj. ve vytvoření vhodných podmínek pro révu a už itečné ž ivočichy, nikoliv pro choroby a škůdce. Mimořá dně důlež ité je i předvídá ní ná stupu choroby na zá kladě vývinu počasí a fenofá ze révy. V ekologickém vinohradnictví, stejně jako v celém EZ, se použ ívají různé přípravky obecně posilující rostlinu. Patří sem přeslička rolní, česnek, cibule, ale i vodní sklo a hotové přípravky prodá vané pro EZ. Velmi už iteční jsou draví roztoči, jejich přirozená populace se ve vinicích zvyšuje i zá měrnou introdukcí. Typhlodromus pyri si rá d pochutná na pylu, vlnovníkovci révovém, há lčivci révovém, ale také na svilušce chmelové či ovocné. Významným indiká torem stavu ekologického vinohradu je počet druhů motýlů v něm ž ijících, čím je jich více, tím je prostředí zdravější. Tato snaha podporuje zá jem vinařů o pěstová ní odolnějších odrůd révy vinné, tzv. interspecifických odrů d nebo-li rezistentů. Jedná se o odrůdy se zvýšenou odolností proti houbových chorobá m a současně jsou po strá nce kvality srovnatelné s ostatními evropskými odrůdami. Bohuž el jich v Č R zatím není mnoho, první registrovanou odrůdou ve Stá tní odrůdové knize je bílá odrůda Malverina (2001). V roce 2004 se očeká vá zaregistrová ní další bílé odrůdy Hibernal. Z ostatních odrůd lze pro ekologické vinohradnictví doporučit odrůdy: Lena, Pá lava, Mušká t moravský, Ryzlink rýnský nebo Tramín červený. Státnípodpora ekologického zemědělství Stá tní podpora je ekologickým zemědělcům od roku 1998 poskytová na na zá kladě nařízení vlá dy, kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství. Od roku 2004 již bude EZ podporová no v rá mci HRDP4 jako jedno z agroenvironmentá lních opatření. K největší změně ve výši plateb po vstupu do EU dojte u pěstová ní trvalých kultur a zeleniny (viz. tabulka 3). Tyto platby jsou vypočteny dle metodiky doporučené členskými stá ty a zaklá dají se na určení tzv. příspěvku na úhradu fixních ná kladů a zisku, tedy na zohlednění zvýšených variabilních ná kladů při ekologickém hospodaření. 4
HRDP = Horizontal Rural Development Plan – Horizontá lní plá n rozvoje venkova
1068
Tab. 3: Výše finanční dotace pro EZ pro rok 2003 a plá n po vstupu do EU Kultura Vý še dotace Př edpokládaná dotace v (Kč /ha-1) HRDP (Kč /ha-1) TTP 1000 1 100 orná půda 2000 3 520 trvalé kultury (sady, vinice, chmelnice) 3500 12 235 zelenina na orné půdě 3500 11 050 Pozn.: shodné podpory jsou vyplá ceny od roku 2000 Zdroj: Nařízení vlá dy č.505/2000Sb., HRDP
V Č R je podpora pro EZ vyplá cena o počá tku přeměny, tedy již v průběhu přechodného období (konverze), a to ve stejné výši po celou dobu hospodaření. Přechodné období pro hospodaření na orné půdě a trvalých travních porostech trvá 2 roky, u trvalých kultur (ekologické vinohradnictví) se jedná o 3 roky. Při přechodu z konvenčního na ekologické vinohradnictví je nutné počítat s tím, ž e během tříleté přechodné doby nelze hrozny - víno označovat jako produkt ekologického zemědělství, ale pouze jako víno z parcel přechá zejících z konvenčního na ekologické vinohradnictví, tzv. produkt z přechodného období. Tab. 4: Vyplacené finanční prostředky na ekologické zemědělství v letech 1998-2003 Rok Vyplacené finanč níprostř edky Meziroč ní nárů st (Kč ) v% 1998 48 091 000 x 1999 84 168 000 175,02 2000 89 101 971 105,86 2001 167 966 104 188,51 2002 210 861 131 125,54 2003* 240 000 000 113,82 Pozn.: * zveřejněný předběž ný odhad Zdroj: MZe Č R
V porovná ní s rokem 1998, kdy bylo vydá no na podporu EZ celkem 48,1 mil. Kč, bylo v roce 2003 vyplaceno již 240,0 mil. Kč, tj. ná růst prostředků o téměř 400 %. Odhadovaná čá stka vyplacená na ekologické vinohradnictví v roce 2003 činní necelých 40 tis. Kč. V Č R působí pouze čtyři pěstitelé, jejichž celková výměra ekologických vinic dosahuje cca 11 ha (tj. 0,09% z celkové výměry vinic v Č R) a tato výměra je téměř beze změny. Ekologická produkce hroznů a výroba vína je zná zorněna v tabulce 5. Patrná je velká zá vislost ekologického vinohradnictví na vývoji počasí, tj. nestabilní výnos v jednotlivých letech. Konečný objem vyrobeného vína uvedeného na trh jako ekologický produkt s logem „BIO“je zá vislý na poptá vce, čá st vína můž e být prodá na jako běž né, tzv. konvenční víno. Tab. 5: Vývoj produkce hroznů a vína certifikovaného jako produkt EZ v Č R 2000 2001 Hrozny (tuny) 76 22 Víno (litry) 3 000 16 410 Zdroj: KEZ o.p.s.
1069
2002 65 49 014
V současné době neexistuje cenová prémie u hroznů pěstovaných v ekologickém vinohradnictví, tzn. neexistuje cenové zvýhodnění při výkupu hroznů. Podobná situace je i u hroznů pochá zejících z integrované produkce. DISKUSIA Vznik ekologického vinohradnictví byl způsobem nutností vytvořit alternativní cestu k řešení problémů se škůdci a chorobami révy vinné a snahou o nalezení šetrného hospodaření neznečišťujícího ž ivotní prostředí. Vývoj je navíc posilová n tlakem samotných spotřebitelů na kvalitu potravin, tedy i hroznů a vína s pož adavkem na minimalizaci reziduí a stabilizačních lá tek ve víně. Do loňského roku bylo ekologické vinohradnictví podporová no 3 500 Kč na hektar v důsledku zvýšených ná kladů a ná ročnosti hospodaření. Otá zkou je, co se stane nyní po uvedení v platnost HRDP a navýšení plateb na 12 235 Kč na hektar. Je očeká vá no rozšíření ekologických vinic. Myšlenka začít produkovat BIO víno a vyčlenit pá r hektarů na ekologické hospodaření se vyskytuje i u velkých pěstitelů a producentů vína. Bude velmi zá lež et, zda se udrž í cenová prémie u BIO vín a odhodlá ní vytrvat po tříleté přechodné období, včetně nutnosti přizpůsobit zpracovatelské technologie a celý postup výroby vína. Do budoucna se také počítá vzhledem k rozšíření ekologického vinohradnictví a už ívá ní rezistentních odrůd s ná růstem podílu stolních odrůd a pěstová ní stolních hroznů ekologickým způsobem k přímému konzumu (dnes okolo 0,5% ploch vinic). Po vzoru EU je také mož né zařadit mezi agroenvironmentá lní opatření podporu tzv. integrované produkce hroznů, kdy se jedná o mezistupeň mezi konvenčním a plně ekologickým hospodařením. Existují vlastní směrnice, limity a pož adavky jak se o vinice starat, existuje vlastní logo IP, svaz a podmínky výroby vína. Dnes je v integrované produkci začleněno cca 3 600 ha, tj. téměř 28 % podíl. A lze počítat s rozšířením tohoto způsobu hospodaření na celkovou plochu vinic v Č R. V Evropské unii je podporová no jak ekologické vinohradnictví, tak integrovaná produkce hroznů. Oba typy hospodaření totiž přispívají k údrž bě krajiny a mohou zvýšit turistickou atraktivnost oblasti. ZÁ VER V souvislosti se vstupem naší země do struktur EU je třeba se přizpůsobit její zemědělské politice, která se stá le více zaměřuje na podporu venkova jako celku a je patrný odklon od přímých podpor zemědělství. Vzhledem k tomu je třeba, aby naši představitelé podílející se na tvorbě zemědělské politiky v podmínká ch Č R začali přemýšlet o novém budoucím zaměření zohledňujícím jednak rozvoj venkova, ale i otá zky ž ivotního prostředí, mož nosti využ ití zemědělské činnosti k údrž bě krajiny a zachová ní venkovského osídlení, zajištění sprá vné zemědělské praxe, odpovídajících podmínek chovu hospodá řských zvířat a zachová ní potřebné biodiverzity v našem středoevropském regionu. Jednou z cest můž e být trvalá podpora ekologického zemědělství a ostatních agroenvironmentá lních opatření nyní navrž ených v programovém dokumentu HRDP. To umož ní Č eské republice po vstupu do EU čerpat finanční prostředky z garanční sekce fondu EAGGF5 na opatření zaměřená na ochranu ž ivotního prostředí v sektoru zemědělství, čímž bude zajištěna finanční podpora ekozemědělců i po vstupu Č R do EU. Navíc výše kofinancová ní z fondů EU je mož ná až do výše 80% kalkulovaných plateb.
5
EAGGF = Evropský zemědělský garanční a orientační fond 1070
ANOTÁ CIA Cílem příspěvku je přiblíž it pojem ekologického zemědělství a zaměřit se na ekologické vinohradnictví v podmínká ch Č R. Příspěvek se věnuje stručně historii a vývoji ekologického hospodaření v Č R, současnému systému podpor v rá mci tzv. agro-environmentá lních opatření a očeká vaným změná m v tomto oboru v souvislosti se vstupem Č R do EU. KĽ Ú Č OVÉ SLOVÁ ekologické vinohradnictví, ekologické zemědělství, interspecifické odrůdy révy vinné, agroenvironmentá lní opatření, HRDP, Č eská republika, EU LITERATÚ RA 1. KEZ o.p.s. Výroč ní zpráva 2002. Chrudim: KEZ o.p.s., 2003. 2. KITTLOVÁ, V. Ekologické zemědělství. In: Environmentální aspekty podnikání. Ročník 2, č.2, 1998, s. 31-32, ISSN 1211-8052. 3. PÁTEK, J. Zrození vína – všechno o zpracování hroznů , výrobě vína a jeho zrání. Praha: JOTA, 2001, ISBN 80-7217-137-2. 4. SEDLO, J. Ekologické zemědělství – ekologické vinohradnictví. Praha: MZe Č R, 1994, ISBN 80-7084-117-6. 5. URBAN, J. a kol. Ekologické zemědělství. Praha: MŽP Č R, 2003, s.235-251. ISBN 807212-274-6 6. VÚZE. Zpráva o stavu zemědělství Č R za rok 2002 „ Zelená zpráva“. Praha: MZe Č R, 2003, ISBN 80-86726-06-1. 7. VÚZE. Zpráva o stavu zemědělství Č R za rok 2000 „ Zelená zpráva“. Praha: MZe Č R, 2001. 8. HRDP (Horizontal rural development plan)=Horizontální plán rozvoje venkova (Mze Č R) 9. Nařízení vlády č . 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpů rné programy k podpoře mimoprodukč ních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře mé ně příznivých oblastí a krité ria pro jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č . 500/2001 Sb. 10. Ministerstvo zemědělství Č R
KONTAKTNÁ ADRESA Ing. Andrea Š korpíková , Ústav managementu, PEF, MZLU v Brně, Zemědělská 5, 613 00 Brno, tel: 05/4513 2029, e-mail: [email protected] Oponent : prof.Ing. Dušan Š imo,CSc.
1071
