Kontrolní mechanismy pro zvýšení výběru spotřební daně z minerálních olejů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Kontrolní mechanismy pro zvýšení výběru spotřební daně z minerálních olejů Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. et Ing. Pavel Semerád

Veronika Výpustová

Brno 2013

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce, panu Ing. et Ing. Pavlu Semerádovi, za odborné vedení, ochotu, cenné rady a připomínky při zpracovávání bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kontrolní mechanismy pro zvýšení výběru spotřební daně z minerálních olejů zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem při zpracovávání práce použila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 17. května 2013

__________________

Abstract VÝPUSTOVÁ, V. Control mechanisms for increasing the collection of excise tax on mineral oils. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2012. This thesis deals with the control mechanisms which are used for the inspection, surveillance and information exchange in the process of collecting excise tax on mineral oils by the EU member states. The first part contains the introduction to the tax system of the Czech Republic focusing on excise tax on mineral oils and the definition of the control mechanisms. In the second, practical part a model example of tax evasion has been used to illustrate the steps taken to prevent tax evasion in the context of the control mechanisms. The thesis aims to evaluate the efficiency of such measures and to propose solutions where imperfections have been detected. Keywords Excise tax, mineral oils, tax evasion, control mechanisms, information exchange

Abstrakt VÝPUSTOVÁ, V. Kontrolní mechanismy pro zvýšení výběru spotřební daně z minerálních olejů. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Bakalářská práce se zabývá kontrolními mechanismy, které jsou užívány pro kontrolu, dohled a výměnu informací mezi členskými státy Evropské unie při výběru spotřebních daní z minerálních olejů. První část práce obsahuje uvedení do daňového systému České republiky, se zaměřením na spotřební daně z minerálních olejů a teoretické vymezení kontrolních mechanismů. V praktické části jsou na typovém daňovém úniku znázorněny kroky k jeho zamezení v kontextu zmíněných mechanismů. Cílem je zhodnotit účinnost těchto opatření a v případě zjištění nedokonalostí navrhnout řešení. Klíčová slova Spotřební daň, minerální oleje, daňový únik, kontrolní mechanismy, výměna informací

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

12

2

Cíl práce a metodika

13

3

4

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 13

2.2

Metodika .................................................................................................. 13

Úvod do daňové teorie 3.1

Daň ........................................................................................................... 15

3.2

Funkce daní .............................................................................................. 15

3.3

Daňové principy ....................................................................................... 16

3.4

Lafferova křivka ....................................................................................... 17

3.5

Optimalizace daně ................................................................................... 17

3.6

Daňový únik .............................................................................................18

Daňová soustava České republiky

6

19

4.1

Přímé daně ............................................................................................... 19

4.2

Nepřímé daně ......................................................................................... 20

4.3

Struktura daňových příjmů státního rozpočtu ........................................ 21

4.4

Správa daní v České republice ................................................................ 22

4.4.1 5

15

Správa spotřebních daní ................................................................. 22

Spotřební daň z minerálních olejů

24

5.1

Dopady zavedení spotřební daně z minerálních olejů ........................... 24

5.2

Reálná situace na trhu s minerálními oleji ............................................ 25

5.3

Spotřební daň z minerálních olejů v České republice ............................ 27

5.4

Vývoj sazeb a množství vybrané spotřební daně .................................... 29

5.5

Výběr spotřební daně z minerálních olejů .............................................. 31

5.6

Harmonizace spotřebních daní pro pohonné hmoty v EU .................... 32

5.7

Kontrolní mechanismy ........................................................................... 32

Praktická část 6.1

35

Praktická pomoc jednotlivých systémů .................................................. 35

Obsah

7

6.1.1

Intrastat........................................................................................... 35

6.1.2

Národní styčný úřad pro spotřební daně........................................ 36

6.1.3

Systém kontroly přepravy vybraných výrobků (MVS) ................... 36

6.1.4

Systém pro výměnu dat o daňových subjektech (databáze SEED) 38

6.1.5 Systém pro kontrolu přepravy a sledování výrobků podléhajících spotřební dani (EMCS) ................................................................................. 39 6.1.6 6.2

Registr distributorů pohonných hmot ............................................ 40

Spolupráce u vybraného daňového úniku .............................................. 42

6.2.1

Návrhy a zavedená opatření – nadnárodní rozměr ....................... 46

6.2.2

Návrhy a zavedená opatření - národní rozměr ............................... 47

6.2.3

Uvedené kontrolní systémy v daném příkladu ............................... 48

7

Diskuze

51

8

Závěr

54

9

Literatura

55

A

Sazby spotřebních daní z minerálních olejů

61

B

Seznam sledovaných druhů zboží

62

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1

Lafferova křivka

17

Obr. 2

Systém daní v ČR

19

Obr. 3

Rozložení daňových příjmu SR 2011

22

Obr. 4

Dvoustupňová organizace CSČR

23

Obr. 5

Struktura příjmů SR ze SpD

24

Obr. 6

Přesun poptávky do země B zapříčiněný uvalením spotřební daně v zemi A

26

Vývoj skutečných a očekávaných výnosů ze SpD z minerálních olejů

30

Obr. 8

Postup výběru spotřební daně

31

Obr. 9

Časové schéma spolupráce v oblasti poskytování informací v ČR 33

Obr. 7

Obr. 10 Cesta žádosti přes MVS

37

Obr. 11

Funkce databáze SEED

38

Obr. 12

Zadokumentovaná cesta minerálních olejů

44

Obr. 13

Schéma akce „Form“

45

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Vývoj sazeb SpD z minerálních olejů

30

Tab. 2

Minimální sazby daně pro pohonné hmoty

32

Tab. 3

Statistika využívání zpráv MVS

37

Tab. 4

Statistika SEED ID

39

Tab. 5

Počet registrovaných distributorů PHM

41

Tab. 6

Počet odhalených případů nelegálního obchodování s minerálními oleji 2004 – 2012

42

Tab. 7

Daňové ztráty

43

Tab. 8

Sazby SpD z MO

61

Tab. 9


62

Seznam použitých zkratek

10

Seznam použitých zkratek CSČR CŘ ČOI ČSÚ ČR DPH EMCS

ELO EU ES KČ KN MFČR MPO MONA MO MHD MVS

PHM PSP ČR PL SD SEED

SpD Sb. SR

Celní správa ČR Celní ředitelství Česká obchodní inspekce Český statistický úřad Česká republika daň z přidané hodnoty Excise Movement and Control System - elektronický systém pro kontrolu přepravy a sledování výrobků podléhajících spotřební dani Excise Liaison Office - národní styčný úřad pro spotřební daně Evropská unie Evropské společenství Česká koruna Kód nomenklatury Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu motorová nafta minerální oleje městská hromadná doprava Movement Verification System systém kontroly přepravy vybraných výrobků pohonná hmota Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky Polská republika Spotřební daň System for Exchange of Excise Data - systém pro výměnu dat o daňových subjektech spotřební daň Sbírka zákonů Státní rozpočet

Seznam použitých zkratek

ZSpD ZPhM

11

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách)

Úvod

12

1 Úvod Spotřební daně se od svého zavedení v České republice roku 1993 staly postupně významným zdrojem příjmové části státního rozpočtu. Ze všech komodit, ze kterých je spotřební daň vybírána, má nejvyšší podíl na vybrané sumě právě daň z minerálních olejů. V posledních letech jsou v souvislosti s výběrem této spotřební daně v České republice patrné dva trendy. Tím prvním je zvyšování sazeb vybírané daně, tím druhým pak snižování celkového množství takto vybrané daně. Nejedná se samozřejmě pouze o tyto dva působící trendy, skutečností ovlivňující danou situaci je daleko více. Jak dokládá situace, zvyšování sazby není rozhodně řešením, které by vedlo ke zvýšení vybíraného množství peněz. To potvrzuje nejen reálná situace, ale i ekonomická teorie v podobě například Lafferovy křivky. Situaci značně zkomplikovala i extrémně rostoucí cena ropy na světových trzích, což značně zvedlo ceny pohonných hmot i u nás, čímž se stala cesta dalšího možného zvyšování sazeb a tím i cen konečných produktů pro spotřebitele ještě více nepřijatelná. Východiskem současného stavu by mohlo být zlepšení kontrolních mechanismů používaných při samotném výběru, kterými by se zmírnily daňové úniky a zvýšilo tak množství vybírané daně bez potřeby navyšovat její výběr zvýšením sazeb. Výběr spotřebních daní prošel po vstupu naší republiky do Evropské unie mnoha změnami. Byla nutná harmonizace s pravidly unie nejen po stránce legislativní v podobě právních úprav, ale i po stránce praktické. Roku 2004 došlo k zásadní změně zákona o spotřebních daních.1 Od této doby dochází každoročně k úpravám zákonů. Mezi hlavní příčiny novelizací patří tlak Evropské Unie na plné převzetí harmonizačních pravidel, skončení lhůt pro přidělené výjimky z pravidel směrnic, reakce na změny ostatních daňových i nedaňových tuzemských právních norem, průběžné odhalování nedostatečně ošetřených míst v zákoně a v neposlední řadě snaha zamezit daňovým úniků a reagovat na požadavky praxe. Vzhledem k začlenění se do struktur společného trhu unie, obnášející volný pohyb zboží, osob, kapitálu a služeb by se mohlo zdát, že se prostor pro daňové úniky rozšířil. To byl hlavní důvod, proč byly zavedeny nejrůznější mechanismy pro kontrolu pohybu zboží a pro dohled nad správným odváděním patřičných daní. Efektivnosti jednotlivých opatření, popřípadě jejich možnému či budoucímu rozšíření, se bude tato práce věnovat.

1

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, nahradil dřívější zákon č. 587/ 1992 Sb., o spo-

třebních daních


13

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je na základě analýzy kontrolních mechanismů při výběru spotřební daně z minerálních olejů zhodnotit účinnost těchto opatření. Kontrolní mechanismy jsou analyzovány na typovém příkladu daňového úniku. U tohoto příkladu jsou nejprve zmíněny kroky, kterými s tímto druhem úniku bojuje Evropská unie, poté jsou probrány opatření na úrovni České republiky. Následně je rozebrána pomoc jednotlivých systémů kontroly, dohledu a výměny informací. Práce se věnuje jejich funkci, možnostem kontroly, které nabízejí, a v případě zjištění nedostatků navrhuje úpravy, které by mohly přispět k celkovému efektivnějšímu výběru.

2.2 Metodika První část bakalářské práce je zaměřena na vysvětlení jednotlivých pojmů souvisejících s obecnou daňovou teorií. Jelikož se práce zabývá možností zvýšení výběru spotřební daně, jsou v této části zmíněny i způsoby minimalizace daní od optimalizace až po daňový únik. Druhá kapitola se zabývá daňovou soustavou České republiky. Při dělení daňové soustavy je použito rozdělení daní podle vazby daně na důchod poplatníka, na daně přímé a nepřímé. Daním nepřímým, tedy dani z přidané hodnoty, ekologickým daním a hlavně daním spotřebním, je věnován zbytek kapitoly. Protože se práce zabývá výběrem daní, je zpracována i struktura daňových příjmů státního rozpočtu, na kterou v další kapitole navazuje struktura příjmů ze spotřebních daní, aby byla lépe demonstrována významnost spotřební daně z minerálních olejů. Poslední část literární rešerše je věnována spotřebním daním z minerálních olejů. Při definování jejich základní terminologie a jejich výběru je zdrojem převážně zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů. Je uveden i ekonomický dopad zavedení spotřební daně z minerálních olejů, který je následně vztažen na trh s pohonnými hmotami v České republice. Metoda analýzy je využita při zpracování vývoje sazeb spotřebních daní a vybraného množství daní z automobilového benzínu a motorové nafty v letech 2004 – 2012. Závěr této části se věnuje vlivu členství České republiky v Evropské unii na spotřební daně, zejména nejdůležitějším systémům a opatřením v rámci mezinárodní spolupráce, které pomáhají při výměně informací. Mezi ně patří statistický systém pro sledování pohybu zboží mezi členskými zeměmi Evropské unie Intrastat, dále systém kontroly přepravy vybraných výrobků MVS (Movement Verification System) a databáze SEED (System for Exchange of Excise


14

Data) obsahující informace o daňových subjektech dopravujících, přijímajících, skladujících nebo vyrábějících výrobky podléhající spotřební dani v režimu podmíněného osvobození. Velkou roli sehrává v posledních letech stále intenzivně rozvíjený elektronický systém pro kontrolu přepravy a sledování výrobků podléhajících spotřební dani EMCS (Excise Movement and Control System) a v neposlední řade relativně nově v České republice zavedený registr distributorů pohonných hmot. V praktické části je nejprve rozebráno praktické fungování systémů výměny informací a kontroly, které jsou specifikovány v předchozí části. Následně byl vybrán typový příklad daňového úniku, a to dovoz minerálních olejů nezatížených spotřební daní, které jsou administrativně zaměňovány za minerální oleje KN 27101941 podléhající spotřební dani. U tohoto úniku jsou rozebrána řešení na úrovní Evropské unie a na úrovni národní. Stěžejní část se věnuje mechanismům kontroly při tomto druhu úniku a jejich možnému vylepšení. V závěru práce je využita metoda syntézy dosažených výsledků. Na jejich základě je vyhodnocena efektivnost těchto systémů, potažmo efektivnost nadnárodní a národní spolupráce při boji proti daňovým únikům při výběru spotřební daně z pohonných hmot. Pro systémy, u kterých je možnost efektivnost zvýšit, jsou navrhnuty vylepšení.

Úvod do daňové teorie

15

3 Úvod do daňové teorie Cílem následující kapitoly je objasnění základních a nejdůležitějších pojmů, které slouží pro pochopení významu daňové existence.

3.1 Daň Daň je podle Kubátové (2010) definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Pravidelně se opakuje v časových intervalech (každoroční placení daní z příjmů) nebo je nepravidelná a platí se jen za určitých okolností (daň z převodu nemovitosti). Daň je povinná proto, že její placení je stanoveno zákonem. Stát má své mocenské postavení a sílu vybírat daně a měnit jednotlivé parametry daní. Vždy však musí být podloženy zákonem. Tuto povinnost lze nalézt i v článku 11, odst. 6, Listiny základních práv a svobod (Boněk, 2001). Pojmy neekvivalentnost, nenávratnost a neúčelovost jsou pro poplatníky a plátce největším argumentem pro snahu platit na daních co nejméně. Z neekvivalentnosti vyplývá, že nemůžou očekávat, že z veřejných rozpočtů budou moci čerpat stejnou sumu, jako do nich v podobě daní odvedli. Nenávratnost znamená, že daň zaplacenou ve výši stanovené zákonem nelze po státu požadovat zpět. Neúčelovostí se má na mysli, že plátci nemohou rozhodovat o tom, co bude z jimi odvedených peněz financováno (Široký, 2008).

3.2 Funkce daní Podle Kubátové (2010) má veřejný sektor tři základní funkce. A ty jsou zároveň i základními funkcemi daní. Jedná se o:  alokační funkci, která se využívá, pokud tržní mechanismus nedokáže zajistit efektivnost v alokaci zdrojů, prostřednictvím daňového systému stát zajistí umístění prostředků tam, kde by se jich při tržní alokaci nedostávalo;  redistribuční funkci, která je založena na přerozdělování finančních zdrojů mezi různě bohaté vrstvy obyvatelstva, např. vyšší zdanění podnikatelů s vysokým příjmem a  stabilizační funkci, pomocí níž stát udržuje stabilitu ekonomiky a zmírňuje výkyvy hospodářského cyklu.


16

Kubátová (2010) i Peková (2008) se shodnou, že nejdůležitější a nejstarší funkcí daní je funkce fiskální. Jejím hlavním úkolem je vytvořit dostatečné množství zdrojů do veřejných rozpočtů pro financování veřejných statků. Fiskální funkce je zahrnuta v alokační, redistribuční i stabilizační funkci státu.

3.3 Daňové principy Daňový systém se utvářel působením mnoha vlivů: ekonomických, politických a sociálních. Ekonomové a sociální filozofové od doby Adama Smithe až dodnes předkládají návrhy na to, jaké by měly být požadavky na dobrý daňový systém (Mustgrave – Mustgraveová, 1994). Podle autorek Hamerníková a Maaytové (2010) mezi základní daňové principy patří:  Spravedlnost – otázkou je stanovení správného, spravedlivého podílu jednotlivce (domácnosti) na nákladech vlády. Existují dva odlišné koncepty spravedlnosti a to princip prospěchu a princip platební schopnosti: o Princip prospěchu - jedinci by měli být zdaněni úměrně prospěchu, který mají z veřejných výdajů. o Princip platební schopnosti - jednotlivci mají platit daně podle toho, jaká je jejich schopnost platit.  Efektivnost – náklady na daňový systém mají být co nejmenší, poplatníci by měli nést co nejnižší náklady kromě čistě zaplacené daně, dále by daně neměly vytvářet výkyvy v cenách a užitku, neměly by tlačit na poplatníka, aby hledal ke své spotřebě substituty s menším daňovým zatížením.  Průhlednost – mělo by být zřejmé, kdo daň platí a z jakých zdrojů. Tyto a další požadavky mohou posloužit jako kritéria odhadu kvality daňového systému. Jednotlivé cíle nejsou vždy souladné, a pokud jsou konfliktní, je nutné najít určitý kompromis. Spravedlnost může vyžadovat složitou administrativu a může narušovat neutralitu, zaměření fiskální politiky na efektivnost může narušit spravedlnost a podobně (Mustgrave – Mustgraveová, 1994).


17

3.4 Lafferova křivka Nastavení optimální sazby daně je velice obtížné. Lafferova křivka znázorňuje, že vztah mezi daňovým výnosem a daňovou sazbou není lineární. Zároveň ukazuje, že když míra zdanění vzroste nad určitou mez, přírůstky daňového výnosu jsou stále menší. Přesný tvar Lafferovy křivky je předmětem diskuzí (Vlček, 2009).

Obr. 1

Lafferova křivka

Zdroj: Vlček, 2009.

Při nízkých daních (první čtvrtina křivky) může zvýšení daňové sazby způsobit růst daňových příjmů. Za tzv. Lafferovým bodem (pro zjednodušení se nachází v polovině) však další růst míry zdanění povede k poklesu daňového výnosu. Objem příjmů státního rozpočtu z daní po dosažení svého maxima s rostoucí daňovou sazbou klesá. Daňový výnos je snižován dále tím, že vysoká daňová zátěž stimuluje rozvoj „stínové“ či „neoficiální“ ekonomiky, která se vymyká zdanění (Hamerníková - Maatyová, 2010).

3.5 Optimalizace daně Ať už je daňové zatížení vysoké nebo nízké, daňové subjekty se vždy snaží minimalizovat svou daňovou povinnost. Podle Janošíkové (2009) jsou tři způsoby, kterými lze minimalizace dosáhnout. Zásadním rozdílem mezi nimi je zákonnost. Jedná se o:


18

 daňovou úsporu – daňový subjekt najde v rámci zákona možnost, jak snížit svoji daň, jde o možnost, se kterou zákonodárce počítá a daňovým subjektům ji nabízí, tedy o legální způsob;  vyhnutí se dani – daňový subjekt najde možnost, jak minimalizovat daň, aniž by tuto možnost zamýšlel zákonodárce, najde tzv. skulinu v zákoně, jedná se o způsob na hranici zákona i morálky a  daňový únik – protiprávní jednání, daňový subjekt minimalizuje svoji daň porušením zákona.

3.6 Daňový únik Daňový únik definuje Svátková (2009) jako ztrátu příjmů pro stát a pro daňové subjekty porušení nastavené spravedlnosti ve zdanění, a tím vytvoření nerovného podnikatelského klimatu. Takový stav je škodlivý a demotivující, a proto zákonodárci neustále hledají mechanismy, které by daňové úniky omezily. Podle Širokého (2008) představuje nejčastěji daňový únik minimalizaci daňové povinnosti ze strany daňového poplatníka. Nelegální daňové úniky představují přímé a otevřené porušení zákonů, vždy za hranici platného práva. Zakládají trestní odpovědnost poplatníka.


19

4 Daňová soustava České republiky Daňová soustava je u nás rozdělována podle různých kritérií, avšak nejzákladnější rozdělení daní vychází z vazby daně na důchod poplatníka – tedy na daně přímé a nepřímé. Daně Přímé Důchodové

Nepřímé Majetkové

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z nemovitosti

Daň z příjmů právnických osob

Daň z převodu nemovitosti

Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Ekologické daně

Daň dědická

Daň darovací

Daň silniční

Obr. 2

Systém daní v ČR

Zdroj: Hejduková - Pavlásek, 2010.

4.1 Přímé daně Přímé daně platí poplatník na úkor vlastního důchodu a předpokládá se, že je nemůže převést na jiný subjekt. Vlček (2009) dělí přímé daně na důchodové a majetkové. Důchodové daně platí firmy (právnické osoby) a obyvatelstvo (fyzické osoby). Jejich výše se stanovuje podle výše příjmu. U daní majetkových je základem pro vyměření výše majetku. Jsou typické tím, že nerespektují důchodovou situaci poplatníka, což může vytvářet problémy při placení (např. u daně dědické nemusí mít pozůstalí dostatečné finanční prostředky na její zaplacení).


20

4.2 Nepřímé daně Daně nepřímé neplatí poplatník přímo, ale prostřednictvím daňového plátce. Daň je promítnuta v ceně statků a služeb, které spotřebitel kupuje, čímž je zvýšena jejich prodejní cena. Subjekt, který nepřímé daně odvádí (plátce) není totožný se subjektem, který je nese (poplatník). Rozhodujícím momentem zdanění je většinou samotný akt nákupu či spotřeby příslušné komodity. Daně nerespektují důchodovou ani majetkovou situaci osoby, protože jsou vyměřeny ve stejné výši pro osoby s vysokými i nízkými příjmy (Široký, 2008).

Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je univerzální daní nepřímou, která od 1. 1. 1993 nahradila daň z obratu. Zatěžuje především konečného spotřebitele, jak tedy osobní spotřebu občanů, tak i spotřebu státu a dalších subjektů, kteří neprovádějí podnikatelskou činnost (Hejduková – Pavlásek, 2010). Podle § 47 zákona o DPH má daň z přidané hodnoty dvě sazby, a to základní a sníženou. Snížená sazba se uplatňuje na zboží a služby uvedené v seznamu v příloze zákona o DPH. Jedná se například o potraviny, zvířata, dětské pleny, ubytovací služby, služby fitcenter a posiloven apod. U zboží neuvedeného v této příloze se uplatní základní sazba. V roce 2013 došlo ke zvýšení obou sazeb o jeden procentní bod, tedy ze 14 na 15 procent a z 20 na 21 procent (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Mezi hlavní pozitiva této daně je autory Širokým (2008) i Kubátovou (2009) uváděna neutralita. Tou je rozuměn fakt, že nezvýhodňuje žádnou výrobní aktivitu. Tím, že se odvádí DPH po odečtení daně zaplacené na předchozím stupni, nediskriminuje komodity s vyšším počtem stupňů zpracování. Dalším pozitivem je transparentnost pro zdanění zboží i služeb, která spočívá v tom, že vylučuje nahodilost zdanění. DPH tak zvyšuje úspěšnost zdanění služeb, u nichž existuje větší možnost daňových úniků. Důležitá je i výhodnost pro mezinárodní obchod, koncepčně je totiž daň uvalena pouze na přidanou hodnotu vytvořenou v dané zemi, tím se daň stává neutrální k zahraničnímu obchodu. Oba autoři dále uvádí, že pokud je DPH dobře promyšleno a důsledně realizováno, nutí k daňové disciplíně a zabraňuje daňovým únikům.

Ekologické daně Ekologické daně patří mezi tzv. nápravné daně. Daň má vyjadřovat náklady společnosti na odstranění negativní externality, kterou je znečištění životního prostředí látkami škodlivými jak lidskému zdraví, tak biotopu planety.


21

Jedná se o nejnovější daně v českém daňovém systému, zavedené roku 2008. Pojem zahrnuje souhrnně tři daně, a to:  Daň ze zemního plynu  Daň z pevných paliv  Daň z elektřiny Daň ze zemního plynu existovala v daňovém systému již dříve a spadala do sekce spotřebních daní z minerálních olejů, zbylé dvě byly zcela nové (Svátková, 2009).

Spotřební daně Spotřební daně jsou daně nepřímé, které zdaňují spotřebu. Jsou důležitým pilířem daňových systémů a veřejných financí všech zemí Evropské unie, Českou republiku nevyjímaje. Jde přitom o velmi stabilní a relativně dobře odhadnutelný zdroj příjmů díky nízké cenové a důchodové pružnosti poptávky u většiny výrobků, které této dani podléhají (Vančurová - Láchová, 2010). V České republice byly spotřební daně zavedeny rozsáhlou daňovou reformou v lednu roku 1993, která natrvalo zakončila více než čtyřicetileté působení socialistického daňového systému. Tato historická reforma přizpůsobila daňový systém České republiky nově vznikajícímu tržnímu prostředí, a co do přijatých druhů daní vytvořila základy moderního daňového systému, který byl blízký daňovým systémům vyspělých států. Spotřební daně jako součást nového daňového systému vytvořily (vedle daně z přidané hodnoty, dovozního cla a později i ekologických daní) systém nepřímých daní neboli systém daní ze spotřeby. Na rozdíl od DPH, které podléhá veškeré zboží, spotřebním daním podléhá pouze pět komodit: minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky (Šulc, 2010).

4.3 Struktura daňových příjmů státního rozpočtu Daňové příjmy za rok 2011 (bez pojistného na sociální zabezpečení) činily 523,1 mld. Kč. Celková výše příjmů v daném roce byla 1012,8 mld. Kč. Daňové příjmy tak představovaly 51,7 % příjmů státního rozpočtu (Ministerstvo financí ČR, 2012). Rozložení daňových příjmů podle druhů daní znázorňuje obrázek č. 3.


Obr. 3

22

Rozložení daňových příjmů SR 2011

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, 2012.

4.4 Správa daní v České republice Správa daní je v České republice vymezena daňovým řádem. Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém je mu zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní (§ 10, odst 1, DŘ). Správcem daně je orgán, který je podle právních předpisů věcně a místně příslušný k výkonu správy daní. Správcem většiny daní jsou územní finanční orgány, tj. finanční úřady a finanční ředitelství. Jsou samozřejmě nejen správci těchto daní a odvodů, ale i záloh na ně i jejich příslušenství. Správci spotřebních daní a dále daně z přidané hodnoty vybírané při dovozu (dovoz a vývoz výrobků podléhajících spotřební dani, dovoz zboží) jsou celní orgány.

4.4.1

Správa spotřebních daní

Správu spotřebních daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce. Celní orgány se staly správci spotřebních daní 1. 1. 2004 po vstoupení ČR do EU (Celní správa ČR, 2005).


23

Organizační struktura Celní správy ČR Organizační strukturu Celní správy České republiky řeší Zákon o Celní správě České republiky č. 17/2012 Sb. Před rokem 2013 byla struktura celní správy založená na třístupňovém systému řízení. Daný model se však začal jevit jako nevyhovující. Ať už z pohledu základní manažerské teorie podle Dědiny a Malého (2005), kde platí, že čím více je úrovní v organizační struktuře, tím strmější je daná struktura a tím vzdálenější je řídící místo od místa, kde se tyto činnosti realizují. Více stupňů s sebou nese vyšší nároky na koordinaci i vyšší náklady spojené s vysokým počtem vedoucích pracovníků. Třístupňové uspořádání neumožňovalo pružnou reakci na požadavky a potřeby hospodářských subjektů a plátců daně. Problémem byla délka informačního kanálu (tok informací od Ministerstva financí přes Generální ředitelství cel, celní ředitelství, celní úřady až k řadovým zaměstnancům). S existencí středního článku řízení byl rovněž spojen duplicitní výkon některých činností. Modernizace celní správy byla nejen nutností vyvolanou vnějšími vlivy, zejména rozpočtovými restrikcemi, ale i výsledkem poznání, že současný systém již nevytváří prostor pro další rozvoj celní správy, jakožto moderní kontrolní a dohledové instituce (Novotný, 2011).

Pevná struktura definovaná legislativou

Generální ředitelství cel

Celní úřady (14) + celní úřad Praha Ruzyně Flexibilní struktura přizpůsobovaná požadavkům trhu Obr. 4

Pobočka celního úřadu

Dvoustupňová organizace CSČR

Zdroj: Zákon o Celní správě České republiky č. 17/2012 Sb., 2012.

Celní správa je nyní organizována obdobným principem tzn. dvoustupňovým systémem řízení. Organizační strukturu tvoří Generální ředitelství cel, 14 krajských celních úřadů a dále, vzhledem ke specifické působnosti, Celní úřad se sídlem v Praze Ruzyni (Celní správa ČR, 2013).


24

5 Spotřební daň z minerálních olejů Minerální oleje tvoří z hlediska rozpočtových příjmů nejdůležitější podskupinu z celého celku spotřebních daní. Dokazuje to i obrázek č. 5, který znázorňuje rozložení příjmů SR ze spotřebních daní v roce 2011. Příjmy ze SpD z minerálních olejů tvoří téměř 60% z celkových příjmů ze SpD.

Obr. 5

Struktura příjmů SR ze SpD

Zdroj: Celní správa ČR, 2012.

5.1 Dopady zavedení spotřební daně z minerálních olejů Trhy s pohonnými hmotami bývají tradičně charakterizovány jako trhy s neelastickou poptávkou. Holman (2011) vysvětluje elasticitu poptávky jako citlivost reakce spotřebitelů na cenovou změnu u daného výrobku. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které formují elasticitu poptávky na daném trhu s konkrétním statkem (např. jablko) je dostupnost substitutů k tomuto statku (např. hruška, pomeranč, banán). Existence těchto substitutů, jinými slovy, možnost vyhnout se zvýšené ceně statku (jablko) při současném zachování spotřebitelských preferencí (chuť sníst ovoce), je v případech neelastické poptávky velmi omezená. Podle Vlčka (2009) spotřebitelé na trhu s neelastickou poptávkou na procentní zvýšení ceny zareagují snížením poptávaného množství o nižší procentní část, než je samo zvýšení ceny. Taková situace se nachází na trhu s pohonnými


25

hmotami. Vyplývá to z charakteru spotřeby, která je v případě pohonných hmot do motorových vozidel velmi obtížně nahraditelná, zejména v krátkém období. Existence substitutů je malá, jsou spíše nepřímého charakteru a ne všechny z nich se pro náhradu spotřeby hodí. To ze spotřební daně z minerálních olejů činilo poměrně stálý a předpověditelný zdroj veřejných příjmů. Když dojde v důsledku uvalení daně na produkt s neelastickou poptávkovou křivkou ke zvýšení ceny, mají spotřebitelé omezené možnosti, jak se cenovému zvýšení vyhnout, aniž by přestali uspokojovat své potřeby ze statku bez snížení užitku. Jelikož nemohou spotřebu pohonných hmot adekvátně substituovat, musí cenové zvýšení způsobené zdaněním akceptovat. O hodnotu, o kterou se zvýší výnosy státního rozpočtu, se tak sníží koupěschopnost spotřebitelů.

5.2 Reálná situace na trhu s minerálními oleji Výše zmíněný teoretický základ porovnávají Ševčík a Rod (2010) s realitou na příkladu podskupiny spotřebitelů používajících motorovou naftu k účelům podnikání v mezinárodní nákladní silniční dopravě. Výše zmíněné předpoklady zde tak zcela neplatí. Většina mezinárodních dopravců není vázána na spotřebu produktu, v tomto případě motorové nafty, na území jednoho státu (produkty z ostatních států Evropské unie lze označit jako dokonalý substitut). Spotřebitelům je proto jedno, jestli jej nakoupí v zemi A nebo B, rozhodují se jen podle ceny. Vzhledem k tomu, že se pohybují v mezinárodní silniční síti, mají možnost volby, která se odvíjí podle ceny produktu. Z ekonomického hlediska je podstatné, že zatímco na trhu obchodovatelných statků bez intervencí státu by docházelo k arbitrážím a postupnému vyrovnání tržních cen, u pohonných hmot na trzích dlouhodobě přetrvávají diference právě z důvodu rozdílného nastavení sazeb spotřebních daní v jednotlivých státech.


Obr. 6

26

Přesun poptávky do země B zapříčiněný uvalením spotřební daně v zemi A

Zdroj: Ševčík a Rod, 2010.

 V zemi A došlo k navýšení SpD z motorové nafty (správce daně předpokládal neelastickou poptávku a tím pádem vyšší inkaso daně do veřejného rozpočtu).  Protože pro spotřebitele existuje alternativa tankovat motorovou naftu v zahraničí, dochází k přesunu této části poptávky na zahraniční trhy.  Na levé části obrázku (země A) dojde k přesunu D1 na D2, doprovázeného snížením spotřebovávaného množství motorové nafty (posun z Q2 na Q3).  Z pohledu daňového výnosu státu A došlo ke snížení plánovaného vybraného množství ( Q3*t namísto zamýšleného Q2*t).  Naopak u státu B, kde je nižší cena nafty díky nižší sazbě spotřební daně dojde k růstu poptávky (posun D1 do D2) a poptávaného množství (posun Q2 do Q3).  Země B tak na vyšších sazbách v sousední zemi vydělá vyšším daňovým výnosem (Q3*t namísto Q2*t), aniž by vynaložila jakoukoliv aktivitu. Spotřební daň z motorové nafty v zemi B tak ovlivňuje daňový výnos v zemi A. Proto v situaci, kdy má většina relevantních států nižší spotřební daň z motorové nafty, není maximalizace sazby spotřební daně z pohonných hmot optimálním řešením. To je vzhledem ke geografické poloze a struktuře ekonomiky situace vystihující i Českou republiku.


27

5.3 Spotřební daň z minerálních olejů v České republice Nejkomplikovanějším předmětem spotřebních daní jsou minerální oleje. Důvodů vedoucích k celkové daňové náročnosti této komodity je hned několik. Jednak se celkově jedná o nejpočetnější skupinu výrobků. Předmětem zdanění nejsou pouze tyto samotné výrobky, ale i jejich směsi s dalšími výrobky s přesně definovanými technickými parametry. Řada minerálních olejů nenese v zákoně slovní pojmenování, ale pouze odkazy na číselné kódy nomenklatury, což je pro běžné uživatele obtížně definovatelné. U vybraných skupin olejů je dále nutné sledovat i účel použití, jsou totiž předmětem daně pouze v případě konkrétního použití (zpravidla pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla). Vymezením předmětu daně tak nekončí rozhodování o tom, zda výrobek bude zdaněn či od daně osvobozen (Svátková, 2009). Výnos spotřebních daní v České republice je určen převážně do státního rozpočtu. Jedinou výjimkou je daň z minerálních olejů, jejíž výnos dle platného rozpočtového určení daní náleží z 90,9 % státnímu rozpočtu a z 9,1 % Státnímu fondu dopravní infrastruktury (Ministerstvo financí ČR, 2012). Daňová povinnost – je výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. Vzniká výrobou nebo dovozem na daňové území Evropského společenství (ZSpD, § 46). Daňové přiznání a splatnost daně - daňové přiznání se podává do 25. dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení zdaňovacího období (ZSpD, § 57a). Daňový sklad - jedná se o prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel za podmínek stanovených zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud ZSpD nestanoví jinak (ZSpD, § 59). Kód nomenklatury – názvosloví používané výrobci, distributory a dalšími osobami, které nakládají s minerálními oleji, je různorodé a může být i zavádějící, proto zákon často používá pro jednoznačné definování předmětu daně číselné označování minerálních olejů, které vychází z celního sazebníku, tzv. kódy nomenklatury (Kotenová, 2012).


28

Osvobození od daně – nastane v případě uvedení výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost daň přiznat, vyměřit a zaplatit (ZSpD, § 49). Plátci daně z minerálních olejů - plátci jsou také fyzické a právnické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit:  použili nebo prodali jakýkoliv výrobek pro pohon motorů s výjimkou olejů, které jsou předmětem daně ze zemního plynu;  použili nebo prodali aditiva do minerálních olejů;  použili nebo prodali olej s nižší sazbou daně pro účely, ke kterým se váže jiná (vyšší) sazba daně a nebo  prodali nebo bezúplatně předali, popř. použili odpadní oleje, které nebyly zdaněny, pro pohon motoru nebo pro výrobu tepla (ZSpD č. 353/2003 Sb., § 44). Podmíněné osvobození od daně - znamená odklad povinnosti daň přiznat, vyměřit a zaplatit do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu (ZSpD, § 59). Povinnost daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit - vznik povinnosti spotřební daň přiznat a zaplatit musíme důsledně odlišovat od povinnosti odvést daň státu. První z povinností vzniká okamžikem uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu na daňovém území ČR. Povinnost druhá, tedy odvést daň státu představuje samotný proces přesunutí finančních prostředků na účet státu ve výši vypočtené daně. Tímto procesem již stát realizuje výnos (ZSpD, § 46). Předmět daně z minerálních olejů – motorové benziny, benziny jiné než motorové a letecké pohonné hmoty benzinového typu, střední oleje a těžké plynové oleje, těžké topné oleje, odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny určené pro pohon motorů nebo pro jiné účely, zkapalněné ropné plyny určené pro výrobu tepla, jakékoli směsí vybraných výrobků (ZSpD, § 45). Provozovatel daňového skladu – právnická nebo fyzická osoba, která získala povolení celního ředitelství k provozování daňového skladu (ZSpD, § 53). Volný daňový oběh - vybrané výrobky jsou uvedeny do volného daňového oběhu tehdy, jestliže:  byly vyňaty (i protiprávně) z režimu podmíněného osvobození od daně;  nebo byly vyrobeny (i protiprávně) mimo režim podmíněného osvobození od daně;


29

 byly (i protiprávně) dovezeny mimo režim podmíněného osvobození od daně nebo  jsou skladovány nebo dopravovány bez prokázání zdanění, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně (ZSpD, § 3). Vrácení daně – minerální oleje mají nejširší úpravu pro vrácení spotřební daně ze všech pěti skupin výrobků (Šulc, 2010). Dochází k:  vrácení daně z MO plátci – nárok na vrácení daně provozovateli daňového skladu (ZSpD, § 54);  vrácení daně z MO osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla (ZSpD, § 56);  vrácení daně z ostatních benzínů (ZSpD, § 56a) a  vrácení daně z MO osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu (ZSpD, § 57).  Zajištění daně – jedna ze základních povinností provozovatele daňového skladu, je podložen obavou, že daň nebude zaplacena a dojde k daňovému úniku, správce daně tak před její splatností od subjektu vyinkasuje zajištění (ZSpD, § 58). Základ a sazba daně z minerálních olejů – základem je množství minerálních olejů vyjádřené v 1000 litrech při teplotě 15°C. To neplatí pro těžké topné oleje a zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. Pro výpočet je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit (ZSpD, § 47). Spotřební daň je ve výši pevné sazby (například 10 950 Kč/1 000 litrů) a vstupuje do základu daně pro výpočet DPH (§ 36 zákona o DPH).

5.4 Vývoj sazeb a množství vybrané spotřební daně Vzhledem ke změně zákona v roce 2004 bude nejefektivnější srovnávat vývoj sazeb a vybraného množství daně právě od tohoto roku. V předchozích letech (1993 – 2003) byl celkový příjem nižší, ale díky vstupu do EU a otevření brán zahraničního obchodu, stejně jako díky procesům harmonizace tento příjem vzrostl. Jelikož situace nebyla na trhu srovnatelná, bude porovnáván pouze následující vývoj. V následující tabulce je znázorněn vývoj sazeb zásadních produktů ze skupiny minerálních olejů od roku 2004.

Spotřební daň z minerálních olejů Tab. 1

30

Vývoj sazeb SpD z minerálních olejů

Rok 2004 - 2009 2010

Automobilový benzín 11 840 Kč/ 1000 l 12 840Kč/ 1000 l

Motorová nafta 9 950 Kč/ 1000 l 10 950 Kč/ 1000 l

Zdroj: ZSpD, 2004-2013.

Od 1. 1. 2008 byla zvýšena i sazba spotřební daně za odpadní oleje z 0 Kč/1000 l na 660 Kč/1000 l. Tato změna měla minimální dopad na příjmy do státního rozpočtu, protože množství odpadních olejů, s nimiž se v ČR nakládá je malé a většina z tohoto malého množství je vzhledem ke svému dalšímu použití od daně osvobozena. Příjmy získané touto změnou sazby byly 1 867 667 Kč (Celní správa ČR, 2009). Od 1. 1. 2010 došlo k navýšení sazeb daně u bezolovnatých benzínů a motorové nafty (Celní správa ČR, 2010). Na obrázku č. 7 je znázorněn vývoj skutečných a očekávaných výnosů ze SpD z minerálních olejů. Je patrný klesající trend vybíraného množství od roku 2010. Zajímavé je i porovnání skutečného vybraného výnosu s výnosem očekávaným. V souladu se zvýšením sazeb v roce 2010 vzrostlo logicky množství očekávaného výnosu, který však (daleko více než když v předchozích letech) nebyl naplněn.

100 90

80 70 60 50

Skutečný výnos

40

Očekávaný výnos

30 20 10 0

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Obr. 7

Vývoj skutečných a očekávaných výnosů ze SpD z minerálních olejů

Zdroj: Informace o výsledcích činnosti CS, 2005 – 2012.


31

5.5 Výběr spotřební daně z minerálních olejů Mechanismus výběru se dělí na dva okruhy, v prvním se nachází výrobky podmínečně osvobozené, ve druhém okruhu se výrobky dostávají ke spotřebiteli a jsou proto zdaněny (popř. osvobozeny). V prvním okruhu mohou výrobky pořizovat tři druhy osob:  provozovatelé daňových skladů;  oprávnění příjemci a  daňoví zástupci pro zasílání vybraných výrobků. Všechny uvedené osoby musí mít povolení od správce daně. Pouze provozovatelé skladů mohou výrobky v tomto režimu uskladňovat nebo prodávat dalším provozovatelům skladů. K tomu, aby byl výrobek spotřebován, přechází do fáze spotřební, zákon zde hovoří o uvedení výrobku do volného daňového oběhu. Osoba přijímající výrobek nemá postavení provozovatele daňového skladu. Výrobek uvedený do volného daňového oběhu je zpravidla zdaněn, ale také může být od daně osvobozen. Postup vymezuje zákon. Při dalším pohybu výrobku mezi konečnými spotřebiteli již nedochází k dalším daňovým efektům.

Obr. 8

Postup výběru spotřební daně

Zdroj: Svátková, 2009.

Je možná i situace, ve které by výrobek přešel z druhého – spotřebního okruhu – do prvního – od daně osvobozeného okruhu. V tomto případě dochází k vrácení již přiznané a zaplacené daně (Svátková, 2009).


32

5.6 Harmonizace spotřebních daní pro pohonné hmoty v EU Proces harmonizace je dlouhodobý proces na úrovni Společenství, který začal již v průběhu 60. let 20. století. Nejprve se vymezily druhy výrobků, které budou harmonizaci podléhat. K tomu se přidružila harmonizace základu daně, daňového osvobození a pravidel pro koloběh výrobků a dokladů. Bylo nezbytné určit, kdy bude výrobek zdaněn v zemi spotřeby a kdy v zemi původu, a stanovit pravidla pro vrácení daně. Otázka sazeb byla vzhledem k fiskální funkci daní obtížná, proto byly stanoveny tzv. minimální sazby daní. Sazby jsou důležité, protože se promítají do cen a mohou se stát překážkou volného obchodu mezi státy EU. Mohlo by docházet k výrazné daňové konkurenci, zejména pak mezi sousedními státy, které uplatňují daňové sazby v rozdílné výši (Svátková, 2009). Tab. 2

Minimální sazby daně pro pohonné hmoty

Minimální sazby daně pro pohonné hmoty Předmět daně Benzín olovnatý Benzín bezolovnatý Nafta

Základ daně

Minimální sazba od 1/01/2010

1000 l

421 EUR

1000 l

359 EUR

1000 l

330 EUR

Zdroj: Široký, 2012.

5.7 Kontrolní mechanismy Mezinárodní spolupráce při správě daní je důležitý prostředek boje proti mezinárodním daňovým únikům. Mezinárodní obchod se týká vždy dvou nebo více států, kde každý z nich má kontrolu jen nad částí obchodní operace. Proto je úzká spolupráce velice důležitá. Spolupráce se odehrává na základě mezinárodních smluv, které poskytují právní rámec pro výměnu informací, předávání dokumentů a vzájemnou pomoc při šetřeních týkajících se porušování celních předpisů (Celní správa ČR, 2011). Hlavním trendem v této oblasti je elektronizace a zjednodušování celního a daňového řízení. Prohlubuje se spolupráce v oblasti poskytování informací, která je ošetřena nařízením č. 389/2012 o správní spolupráci v oblasti spotřeb-


33

ních daní. Česká republika, stejně jako ostatní státy vstupující do EU, postupně implementovala systémy zabezpečující kontrolu pohybu výrobků podléhajících spotřebním daním. Nejvýznamnějším krokům se bude věnovat následující část.

Obr. 9 Časové schéma spolupráce v oblasti poskytování informací v ČR Zdroj: Informace o výsledcích činnosti CS, 2005 – 2012.

Intrastat - je statistický systém pro sledování pohybu zboží mezi členskými zeměmi Evropské unie při vnitrounijním obchodu. Vychází z měsíčních výkazů vyplňovaných zpravodajskými jednotkami (Vyhláška č. 201/2005 Sb.). Úřad ELO (Excise Liaison Office) - národní styčný úřad pro spotřební daně, zařazen do struktury GŘC. Provozuje elektronický systém pro výměnu dat mezi členskými státy o daňových subjektech obchodujících s vybranými výrobky, zprostředkovává výměnu žádostí o prověření informací uvedených v průvodních dokladech a přijímá a odesílá varovné a informativní zprávy o odeslání rizikové zásilky (Celní správa ČR, 2011). Systém MVS (Movement Verification System) - systém kontroly přepravy vybraných výrobků. Týká se výměny informací na základě žádostí, které jsou specifikovány v příslušném elektronickém formuláři. Účelem předložení formuláře MVS je poskytnout, potvrdit, vyžádat anebo opravit informaci týkající se zásilky vybraných výrobků dopravovaných v rámci EU nebo dokladů s ní spojených (Nařízení rady ES č. 389/2012). Databáze SEED (System for Exchange of Excise Data) - systém pro výměnu dat o daňových subjektech. Shromažďuje údaje o všech osobách z členských zemí, které dopravují, přijímají, skladují nebo vyrábějí výrobky podléhající SpD v režimu podmíněného osvobození. Sledovanými údaji jsou číslo plátce, obchodní jméno, adresa, datum účinnosti registrace, kategorie výrobků, které je plátce oprávněn přijmout a určení místně příslušného správce daně (Svátková, 2009).


34

EMCS (Excise Movement and Control System) - elektronický systém pro kontrolu přepravy a sledování výrobků podléhajících spotřební dani. Byl vytvořen na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1152/2003/ES o zavedení elektronického systému pro přepravy a sledování výrobků podléhajících spotřební dani. Systém začal fungovat od 1. července 2009, ČR se k němu připojila 1. dubna 2010. Tento systém zavádí, na rozdíl od předchozího systému založeného na papírových dokladech, doklady v elektronické podobě a především jejich výměnu prostřednictvím elektronických prostředků (Kotenová, 2012). Registr distributorů pohonných hmot - dle § 2 se pohonnou hmotou rozumí motorový benzin, motorová nafta, zkapalněné ropné plyny, biopalivo nebo jiné palivo z obnovitelných zdrojů, směsné palivo, stlačený a zkapalněný zemní plyn, pokud jsou určeny k pohonu motoru vozidla. Podle § 4a zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, je každý distributor pohonných hmot povinen se před zahájením své činnosti zaregistrovat u místně příslušného celního úřadu. Zároveň jsou distributoři pohonných hmot povinni do 10 dnů oznámit každou změnu údajů. Legislativa zároveň dala celní správě relativně silný nástroj v podobě pokut, a to ve výši pěti miliónů korun za nakoupení pohonných hmot od osoby nezapsaných v tomto registru a tři milióny korun za neoznámení změn údajů nebo ukončení své činnosti. Všichni provozovatelé čerpacích stanic by tak měli nakupovat pohonné hmoty pouze od osob zapsaných v registru distributorů pohonných hmot, který vede Generální ředitelství cel v elektronické podobě. Zároveň mají provozovatelé čerpacích stanic povinnost zajistit, aby byla za každý kalendářní den vedena průkazná evidence o množství nakoupených a vydaných pohonných hmot, ve které je zvlášť za každý výdejní stojan pohonných hmot zaznamenán stav součtového počítadla na stanoveném měřidle podle zákona o metrologii. Tuto evidenci je provozovatel čerpací stanice povinen uchovávat po dobu 3 let ode dne prodeje nebo výdeje pohonných hmot (Poslanecká sněmovna parlamentu ČR, 2011). V souvislosti s registrem existuje od roku 2013 návaznost na § 109 zákona o DPH. Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění není o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je registrován jako distributor pohonných hmot podle zákona upravujícího pohonné hmoty. Před touto změnou se mohlo stát, že společnosti obětovaly pokutu 5 milionů Kč za nákup PHM od neregistrovaného distributora ve prospěch úniku na DPH.

Praktická část

35

6 Praktická část Praktická část práce je věnována spolupráci v oblasti správy spotřebních daní, převážně pak systémům, které byly v rámci elektronizace a lepší výměny informací zavedeny po vzoru EU a pomáhají kontrole a dohledu nad výběrem spotřebních daní. Jejich fungování a fungování mezinárodní a národní spolupráce v oblasti spotřebních daní celkově je rozebráno na vybraném typovém příkladu daňového úniku.

6.1

Praktická pomoc jednotlivých systémů

V této části bude představeno fungování jednotlivých opatření sloužících k lepší kontrole na základě výměny informací, jejichž teoretický základ je vymezen v kapitole 5.7 teoretické části.

6.1.1

Intrastat

Ačkoliv se systém Intrastat nezabývá spotřebními daněmi, je možné vidět pomoc při kontrole přepravovaných vybraných výrobků i v něm. Data, která jsou díky Intrastatu zpracovávána, slouží mnohým účelům a institucím. Z pohledu pohonných hmot je důležité, že je díky němu znám vývoj obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance ČR, případně pozice ČR v konkurenčním prostředí EU. Může tak být sledováno množství vyvezených a dovezených pohonných hmot, čímž je vytvořena další kontrolní vazba nad tímto obchodováním. Do systému zpravodajské jednotky vykazují, pokud překročí pro vývoz či dovoz práh pro vykazování, který aktuálně činí 8 000 000 Kč (Český statistický úřad, 2013). Pokud tedy existuje vývozce (dovozce) minerálních olejů v takovém množství, je zaznamenán i v rámci systému Intrastat. V měsíci, kdy byl dosažen tento limit, se musí subjekt zaregistrovat k podávání hlášení na svém místně příslušném celním úřadě a podat první měsíční hlášení. Registrace probíhá podáním žádosti o elektronickou komunikaci s CÚ. Mimo jednorázových hlášení jsou podávány výkazy elektronicky přes aplikace InstatDesk nebo InstatOnline. Aplikace InstatDesk je software využívaný spíše většími firmami, které obchodují s větším počtem výrobků. InstatOnline je webová online aplikace, kterou využívají firmy mající faktury na velké částky, ale málo položek. Lze tak zpracovat data z jakéhokoliv počítače, který je připojený k internetu, avšak importovat lze pouze 500 vět (řádků) měsíčně pro jednu zpravodajskou jednotku (Český statistický úřad, 2013).

Praktická část

36

Do výkazu Intrastat je zboží zaznamenáno pomocí kódů nomenklatury. Jedná-li se o minerální oleje, jsou jejich kódy vypsány v kapitole 27 seznamu sledovaných druhů zboží/kódy nomenklatury pro minerální oleje. K odhalení nenahlášení dochází díky propojení ČSÚ a FÚ v rámci aplikace Kozoroh, která je spravována Českým statistickým úřadem (Zemanová, 2007). Samotný Intrastat byl svěřen do správy celních orgánů. Jejich úkolem je kontrolovat každý odevzdaný Intrastat a v případě podezření na daňový únik poslat do podniku kontrolu. Kontrola je zaměřena na doložení dokladů, které jsou předmětem měsíčního hlášení Intrastat. V případě, že subjekt nepodá hlášení Intrastat může být udělena pokuta až do výše 1 miliónu korun. Tato sankce je ovšem s přihlédnutím k závažnosti porušení povinností spojených s Intrastatem příliš vysoká, jelikož zde nedochází k žádnému krácení daní ani jiných poplatků. Snad i proto se v praxi k takové výši sankce nepřistupuje a většinou je subjekt nejdříve upozorněn, že došlo ke skutečnosti překročení prahu pro podávání hlášení. O částečné pokutě se uvažuje až při opakovaném neuposlechnutí.

6.1.2

Národní styčný úřad pro spotřební daně

Úřad se nachází v každé členské zemi EU. Právě na tomto úřadu dochází k administraci žádostí o ověření údajů odeslaných ostatními členskými státy, nebo do ostatních členských států. Žádosti se týkají informací o pohybu zboží podléhajícímu spotřebním daním a výměny dat uložených v elektronické databázi SEED.

6.1.3 Systém kontroly přepravy vybraných výrobků (MVS) Přes tento systém se celní úřady tzv. dotazují. Například na kontrolu jednotlivých zásilek vybraných výrobků nebo kontrolu trasy jejich přepravy mezi subjekty uvedenými v průvodním dokladu. Příslušní správci daně tak mají možnost ověřit si regulérnost přepravy mezi daňovými subjekty a korektnost ukončení realizovaných doprav.

Praktická část

Obr. 10

37

Cesta žádosti přes MVS

Zdroj: Vlastní zpracování

Požadavek na informace od správce daně do jiného členského státu EU je iniciován z úrovně místně příslušného správce daně pro konkrétní daňový subjekt. Země požadující informace zašle svou žádost na formuláři MVS prostřednictvím svého národního úřadu ELO na referát ELO země, která má informace poskytnout. Ten poté přidělí žádosti číslo jednací a postoupí ji celnímu úřadu - místně příslušnému správci daně za účelem zjištění požadovaných skutečností. Celní úřad žádosti přidělí svoje číslo jednací, zajistí provedení kontroly nebo jiným způsobem zjistí další požadované skutečnosti. Výsledky zaznamená na tomtéž formuláři MVS, který poté zašle ve stanovené lhůtě zpět referátu ELO. Ten odpověď zašle dožadujícímu správci daně příslušné členské země EU. Lhůta na celkové vyřízení žádosti je 3 měsíce, jedná se však o lhůtu maximální, státy se obvykle snaží požadavky vyřídit co nejrychleji, v rámci několika dní. Tab. 3

Statistika využívání zpráv MVS

Rok MVS odeslané MVS přijaté

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-

186

338

400

139

223

312

258

-

135

153

151

132

173

155

212


Praktická část

38

6.1.4 Systém pro výměnu dat o daňových subjektech (databáze SEED) Vzhledem k zaznamenávaným údajům je význam databáze obrovský. Umožňuje ověření existence daňového subjektu a jeho kompetencí jak ostatním podnikatelům, tak i správci daně. Podnikatelské subjekty si tak mohou ověřit partnera, s kterým hodlají obchodovat. Databáze je dostupná přímo na stránkách Evropské komise. Dotazující subjekt zadá do databáze tzv. SEED ID číslo a odpověď o subjektu na který se táže je bezprostřední. Ověřuje se oprávněnost k obchodování s danou komoditou nebo ověření existence podnikatelského subjektu. Nevýhodou tohoto systému je, že o tom, které informace se uveřejní, rozhoduje správce daně daného členského státu (Svátková, 2009). Kdyby každý členský stát zveřejňoval v systému veškerý výše uvedený výčet informací, byla by situace mnohem lépe kontrolovatelná. V mnoha případech dochází k uveřejnění pouze čísla registrace a seznamu výrobků, se kterými subjekt může nakládat. Zveřejňování údajů v systému je asymetrické, členské státy nejsou patřičně motivovány zveřejňovat více, když nemusejí. Nabízí se tak možnost rozšíření povinně zveřejňovaných informací.

Obr. 11

Funkce databáze SEED


SEED ID – unikátní číslo, které má každý ze subjektů přiděleno. Jedná se o třináctimístné evidenční číslo uvozené kódem členské země, ve které je registrován (pro Českou republiku se užívá CZ). Dle písmena na desáté pozici lze identifikovat, jaký statut daňový subjekt má (S-povolení k provozování daňového skladu, J-jednorázový příjemce vybraných výrobků, P-oprávněný příjemce atd.). Aktualizace databází SEED je prováděna denně. Následující tabulka uvádí počet žádostí od celních úřadů týkajících se ověřování oprávnění subjektů nakládat s vybranými výrobky v jednotlivých letech.

Praktická část Tab. 4

39

Statistika SEED ID

Rok SEED ID – ověřování

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-

814

1017

1718

1772

468

265

54


Před rokem 2010, kdy byly využívány papírové průvodní doklady, bylo využití této databáze široké. Správce daně, který by například zadržel cisternu převážející PHM, mohl z údajů na průvodních dokladech, kde bylo SEED ID číslo uvedeno, ihned zjistit, zda odesílatel/příjemce existují a zda mají právo s danými výrobky vůbec nakládat. Ovšem otázkou zůstávalo, jestli daná zásilka skutečně od odesílatele (nebo k příjemci) míří nebo se jedná o podvod v dokladech. Nyní systém EMCS využívání této samotné metody snížil (tabulka č. 4), protože SEED ID čísla se začlenila do systému EMCS, který jich využívá.

6.1.5 Systém pro kontrolu přepravy a sledování výrobků podléhajících spotřební dani (EMCS) Od roku 2011 jsou všechny schválené průvodní doklady zasílány mezi členskými státy pouze elektronicky. V systému je uvedena identifikace zboží, jeho množství, odesílatel a příjemce, zaznamenává se do něj zahájení přepravy, její průběh a ukončení. V praxi zavedení elektronického průvodního dokladu podle Mauerové a Kalmára (2010) znamená, že provozovatel daňového skladu, jako odesílatel vybraných výrobků, předloží ke schválení CÚ místně příslušnému odesílateli návrh průvodního dokladu formou elektronické zprávy. Tento CÚ ověří a potvrdí údaje v průvodním dokladu, přidělí specifický správní referenční kód (ARC) a formou elektronické zprávy zašle schválený průvodní doklad odesílateli a místě příslušnému správci daně příjemce. CÚ místně příslušný příjemci zašle elektronický průvodní doklad příjemci. Pro případ provádění silničních kontrol v rámci EU, odesílatel vytiskne schválený doklad a spolu se zásilkou jej zašle příjemci. Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce následně po přijetí vybraných výrobků zašle elektronické hlášení o přijetí výrobků svému místně příslušnému CÚ. Tento CÚ hlášení o přijetí zašle CÚ místně příslušnému odesílateli a ten pak odesílajícímu subjektu. Bezpečnost používání aplikace je na straně ekonomických subjektů zaručena elektronickým podpisem, na straně celních orgánů pomocí přístupových práv. Bezpečný přenos dat do a z technického centra v Bruselu (k elektronickým

Praktická část

40

dokladům mají přístup příslušné orgány v kterékoli členské zemi EU) probíhá prostřednictvím zabezpečené sítě. Zavádění EMCS má tři fáze. Nyní jsme v druhé fázi, ve které jsou postupně vyřazovány systémy EWSE2 a MVS. V rámci nastávající třetí fáze bude možné vytvářet elektronické zprávy, které nahradí jak systém EWSE tak i MVS (Celní správa ČR, 2012). EMCS také bylo propojeno s databází SEED, využívá tzv. SEED ID čísla. Proto můžeme u statistiky SEED v tabulce č. 5 sledovat klesající počet žádostí. Z EMCS se v budoucnu stane univerzální propojený systém.

6.1.6

Registr distributorů pohonných hmot

Registr zavedl povinnou registraci pro distributory PHM s cílem zlepšit výkon dohledu nad vybíráním nepřímých daní (DPH a SpD z MO). Výsledkem mělo být zviditelnění okruhu osob obchodujících s PHM - kupující nesmí kupovat zboží od osob, které nejsou na seznamu, a to pod hrozbou sankce 5 milionů Kč. Informace o výsledcích dosažené efektivnosti se však liší. Zatímco veřejná správa tvrdí, že registr pomohl snížit daňové úniky, prodejci říkají, že se nic nezměnilo. Nicméně registr nefunguje ještě tak dlouho, následující roky by mohly přinést změnu (Semerád, 2012). Následující tabulka udává průběžný stav registrovaných distributorů PHM v ČR od jeho zavedení. Počet registrovaných distributorů v ČR je opravdu vysoký. Pro srovnání na Slovensku je v evidenci 30 distributorů, v Maďarsku 20 (Petr, 2012).

2

Early Warning System for Excise – tzv. systém varovných zpráv (využívá se u zboží podléhající

SpD z alkoholu a tabákových výrobků)


41

Počet registrovaných distributorů PHM

Období I. pololetí roku 2011 II. pololetí roku 2011 I. pololetí roku 2012 II. pololetí roku 2012 I. pololetí roku 2013 (po duben)

Počet registrovaných distributorů PHM 752 1038 1363 1659 1790

Zdroj: Celní správa ČR, 2013.

Důvodů, proč je registr označován za neefektivní, je hned několik. Ačkoliv jeho záměrem bylo zprůhlednit trh dodavatelů PHM, při množství dnes existujících přibližně 1800 distributorů (a tento počet stále roste) se jen těžko dá mluvit o zprůhlednění. Registrace je totiž tzv. nároková. To znamená, že subjekt, který o to zažádá, bude registrován. Situaci by měla zlepšit novela zákona o pohonných hmotách, o které se v současné době diskutuje. Podle usnesení hospodářského výboru ze 41. schůze ze dne 10. dubna 2013 celní úřad by nově distributora pohonných hmot zaregistroval, pokud by splnil podmínky jako:  bezdlužnost;  živnostenské oprávnění pro distribuci pohonných hmot;  skutečnost, že distributorovi pohonných hmot nebyl vysloven zákaz činnosti znemožňující výkon jeho činnosti;  skutečnost, že distributor pohonných hmot není v likvidaci nebo v úpadku a  složení kauce 20 000 000 Kč. Navíc výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot se ze současné vázané živnosti stane živností koncesovanou.

Praktická část

42

S modelem kauce však nesouhlasí jak distributoři, tak i Hospodářská komora a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (Indráček, 2013). Taková výše a celoplošnost kauce by byla v Evropě unikátní, v ostatních státech fungují mírnější modely. Například Maďarsko má sice zavedeny celoplošné kauce ve výši 10 milionů Kč, ale pokud se subjekt ukáže být spolehlivým, je mu kauce časem snížena na 5 milionů Kč. V Estonsku se používá model tzv. cílených kaucí. Osoba odvážející zboží z daňového skladu skládá kauci výši 25 milionů Kč, zatímco všichni ostatní distributoři pouze desetinovou, tedy 2,5 milionu Kč. Kauce navíc může být a asi v 95 % případů je zcela prominuta. Pro zlepšení fungování registru by bylo vhodné i umožnit v zákoně přímé odnětí registrace při porušení zákona.

6.2 Spolupráce u vybraného daňového úniku Podvody v oblasti spotřebních daní u minerálních olejů jsou podmíněny několika faktory. Těmi jsou vysoká jednotková sazba, velký rychloobrátkový obchodovaný objem a fyzikální příbuznost pohonných hmot zatížených a osvobozených od daně (osvobození vyplývá často ze specifického použití). Zdroje problémů tak můžeme rozdělit do dvou velkých skupin. A to obecně: 

nelegální míchání paliv a



snížení daňové povinnosti nezákonnými prostředky.

Následující tabulka uvádí vývoj počtu odhalených případů spojených s nelegální činností u daně z minerálních olejů. Je patrné, že v roce 2011 došlo k výraznému zvýšení těchto případů. Tab. 6

Počet odhalených případů nelegálního obchodování s minerálními oleji 2004 – 2012

Rok Počet případů

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

36

70

120

138

81

75

106

172


Příjmy státu ze SpD z benzinu a nafty jsou obrovské, stejně jako ztráty, pokud dojde k daňovým únikům. Následující příklad uvádí, jak vysoké tyto ztráty mohou být. Počítá se s cisternou o objemu 30 000 l.


43

Daňové ztráty

Ztráta SpD z 1 cisterny Ztráta za 1 měsíc (30 dní) Ztráta za 3 měsíce (90 dní)

Automobilový benzín 385 200 Kč (30 000 l* 12,84 Kč) 11 556 000 Kč (385 200 Kč * 30 dní) 34 668 000 Kč (385 200 Kč * 90 dní)

Motorová nafta 328 500 Kč (30 000 l* 10,95 Kč) 9 855 000 Kč (328 500 Kč * 30 dní) 29 565 000 Kč (328 500 Kč * 90 dní)


Nelegální míchání paliv Míchání paliv má aktuálně nejčastěji dvě podoby:  Přimíchávání MO KN 27101991 – 99 (základové, ložiskové, k uvolňování odlitků, mazací, ostatní…).  Přimíchávání biosložek (E85,MEŘO, SMN 30) mimo daňový sklad a nezdanění jejich podílu ve směsi.

Přimíchávání MO KN 27101991 – 99 Danielová (2012) uvádí, že dochází k dovozu minerálních olejů nezatížených SpD na naše území z jiných členských států EU pod různými obchodními názvy (např. Formex, Olej rust cleaner, Biosepar, Olej smarowy bioform) s deklarovaným využitím jako formovací či základové oleje KN 27101991-9, které jsou administrativně (fakturačně) zaměňovány za minerální oleje KN 27101941 podléhající SpD. Největší dodavatelé těchto olejů jsou z Polska. Výroba probíhá převážně v daňových skladech v Polsku a na Slovensku, a to buďto přepracováním motorové nafty nebo jsou tyto oleje vyrobeny na míru. Za využití různých druhů přepravy a obalů jsou oleje dodávány do sítě čerpacích stanic nebo výdejních míst pohonných hmot velkokapacitních přepravců, aniž by z těchto minerálních olejů byla řádně odvedena spotřební daň. Nejvíce zasažená území jsou Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a nově i Německo a Rakousko. Při prověřování místa a účelu spotřeby je zpravidla dokladováno, že MO byly z ČR dále dodány do zmiňovaných států. Na základě mezinárodní spolupráce je poté zjištěno, že údajný odběratel je nekontaktní nebo je dokladován další prodej do jiného členského státu EU.

Praktická část

44

Odběratelé bývají účelově založené subjekty, většinou prostřednictvím ready-made společností.3 Jednatelé i vlastníci jsou zahraniční fyzické osoby bez pobytu v ČR, nebo jsou registrovaní k pobytu na příslušném městském úřadě. Komunikace probíhá jen přes datovou schránku, většinou bez reakcí. Plně komunikují až v případě zajištění zboží a to přes zplnomocněné zástupce. Byly zadokumentovány případy, kdy byly tyto MO:  dodány přímo na české čerpací stanice  míchány na stáčištích a uváděny do oběhu již jako motorová nafta  dodány do jiného státu (nebo zpět do PL již s jiným kódem KN)

Obr. 12

Zadokumentovaná cesta minerálních olejů

Zdroj: Danielová, 2012.

Příkladem odhalení malé části tohoto postupu byla akce CS s názvem „Form“ z roku 2010. Od legitimních výrobců z Německa a Polska byly dováženy zmiňované minerální oleje. Účel použití byl i přes astronomické obchodované množství uváděn pro stavebnictví a industriální průmysl jako vyplachovací a bednící

3

Ready-made společnost je společnost zapsaná v obchodním rejstříku, která má název, sídlo,

jednatele, identifikační číslo a také plně splacený základní kapitál. Společnost však nevyvíjí žádnou obchodní činnost, je založena pouze za účelem prodeje konečnému zákazníkovi.

Praktická část

45

oleje (takto deklarované zboží není zatíženo SpD). Reálně však takové množství na tyto účely vzhledem k množství, v jakém se zde dováželo, použít nešlo. Fiktivními a účelovými obchodními operacemi ve formě předfakturací byly takto dovážené minerální oleje dováženy ve prospěch nekontaktních společností se sídly v České republice a na Slovensku. Současně bylo toto zboží s novou identitou prokazující fiktivní způsob nabytí dodáváno na čerpací stanice. Po celou dobu přepravy bylo zboží v průvodních dokladech deklarováno jako nezdaněné formovací oleje pro účelově založené příjemce. Těsně před dopravením na čerpací stanice bylo zboží řidiči zaměněno dokladově na motorovou naftu, od existujícího dodavatele, zdaněnou SpD. Celkem proběhlo 204 případů tohoto dovozu, bylo dovezeno 3 486 809 litrů motorové nafty a škoda na zkrácených daních činila téměř 70 milionů (Hrubý, 2011).

Obr. 13

Schéma akce „Form“

Zdroj: Hrubý, 2011.

Akce „Form“ byla akcí většího rozsahu. Ale odhalování těchto případů při běžných kontrolách hlídkami mobilního dohledu není nic výjimečného. Fajstavrová (2011) popisuje například případ, kdy hlídky východočeských celníků zadržely čtyři polské cisterny, čítající 113 227 litrů kapaliny, která svoji viskozitou, barvou a charakteristickým zápachem připomíná motorovou naftu. Obchodníci ve všech případech deklarovali zboží jako MO, které je nezatíženo SpD, přestože existuje důvodné podezření, že by mohly být zneužity pro pohon motorů. První případ, kdy byly zadrženy dvě cisterny, se odehrál nedaleko hraničního přechodu v Náchodě – Bělovsi. Osádky vozů tvrdily, že mají namířeno do Prahy k čerpací stanici. V předložených dokumentech však bylo určené místo vykládky na severu Moravy. Místo vykládky „neznámé“ uvádí i další případ. Řidič měl údajně instrukce, že ve chvíli, kdy dojede do Prahy, bude do prostor, kde má zboží vyložit navigován mobilem. U posledního případu měl smůlu samotný

Praktická část

46

řidič, protože měl dopravní nehodu a poškodil si čelní stranu tahače. Nejprve tvrdil, že cisterna u jeho vozu je prázdná. Když byl odhalen opak, tvrdil, že kapalina vypadající jako MONA je technický olej a bude sloužit pro další výrobu. Všechny zmíněné cisterny byly převezeny do skladů celní správy.

6.2.1 Návrhy a zavedená opatření – nadnárodní rozměr Od dob existence EU je pro daňové úniky u nepřímých daní čím dál typičtější, že jejich dopad zasahuje více státu. Proto i jejich řešení bývá rozvíjeno na nadnárodní úrovni. Kroky v rámci nadnárodní spolupráce prezentovala Danielová (2012).

Multilaterální pracovní skupina pro minerální oleje CS zemí Visegrádské čtyřky Z rozhodnutí GŘ CS V44 byla založena multilaterální pracovní skupina, která se poprvé sešla v říjnu 2011 v Budapešti. V listopadu 2012 se sešla v ČR, kde bylo navrhováno:  Vytvoření standardního systému předávání informací on-line bez vyžádání  Společnou evidenci prověřovaných a zapojených osob

Projektová skupina EK a Výbor pro SPD při EK Byla zřízena projektová skupina pro minerální oleje, do které se přihlásilo 14 států včetně ČR. První jednání se uskutečnilo v říjnu 2011, v roce 2012 pak byly předloženy návrhy Výboru pro SPD při EK. Výbor pro spotřební daně je pracovním orgánem Komise, konkrétně Generálního ředitelství pro daně a celní unii. Samotný Výbor je primárně odvozen z ustanovení článku 24 směrnice 92/12/EHS. Výbor se skládá ze zástupců členských států. V návaznosti na zmiňovaný problém výbor projednává možnosti změny směrnice čl. 20 směrnice Rady 2003/96/ES ve vztahu ke KN 27101991-99. Tento článek obsahuje výčet produktů, na které se vztahuje ustanovení směrnice 92/12/EHS o sledování a pohybu. Návrh se věnuje tomu, že je třeba se zabývat 4

Tzv. Visegrádská čtyřka – skládající se z České, Slovenské, Polské a Maďarské republiky

Praktická část

47

i příbuznými KN, proto pro ně požaduje podobné nakládání jako s PHM (režim, zdanění, osvobození).

6.2.2

Návrhy a zavedená opatření - národní rozměr

V národní působnosti ČR byla pozornost zaměřena na soustředění kontrolních skupin převážně do oblastí hraničních přechodů, kde byly kontroly zaměřeny na přepravu MO. Je apelováno na zajišťování MO v případě jakýchkoliv pochybností (o odesílateli, příjemci, produktu, trase pohybu, dokladech), což je spojeno s důsledným prověřováním všech okolností obchodu, zejména místa a deklarovaného účelu užití. V legislativní oblasti došlo v návaznosti na situaci k úpravám. Požadovaný cíl je možno shrnout tak, že jako ideální by bylo viděno zdanění u těchto olejů jako MONA, případně osvobození na základě povolení CŘ pro konkretizované vlastní účely použití, a využití zajištění daně při tranzitu přes naše území.

Spolupráce s Českou obchodní inspekcí Dalším z kroků na národní úrovni proti těmto daňovým unikům bylo rozvinutí spolupráce CS s ČOI. V posledních letech došlo u ČOI k zásadních změnám, které prezentoval Pěkný (2011). Patří mezi ně:  Operativní sdílení výsledků kontrol ČOI s Generálním ředitelstvím cel, Generálním finančním ředitelstvím a také s Policií ČR. o Ty je poté využívají pro svou vlastní kontrolu, na jejímž základě mohou sjednat nápravu (jinými slovy zejména doměřit případné další odvody).  Kontrola nejen provozovatelů čerpacích stanic, ale nově i výrobců a dopravců.  Od roku 2011 zveřejňování seznamu čerpacích stanic, kterým byla pravomocně udělena pokuta za paliva, která neodpovídala normám.  Využívání mobilní laboratoře, která umí zkontrolovat kvalitu paliva přímo na místě a účastní se výjezdů operativně spolu s inspektory. o Dříve trvala kontrola jednoho vzorku paliva až dva týdny. Mobilní laboratoř provádí kontrolu na počkání, v důsledku čehož množství kontrolovaných vzorků znatelně stouplo. Výhodou je i možnost zákazu projede přímo na místě.

Praktická část

48

Nevýhodou však je, že při existenci 3700 veřejných čerpacích stanic připadne inspekční kontrola na jednu čerpací stanici v průměru jednou za dva až tři roky. Proto by bylo efektivnější, kdyby se ČOI namísto nahodilého výběru zaměřila při kontrolách přednostně na nejrizikovější čerpací stanice. Například na ty, které prodávají nejlevnější palivo nebo na čerpací stanice s vymezeným přístupem. Právě čerpacích stanic s vymezeným přístupem (jen pro vybrané zákazníky, často v areálech různých družstev) v roce 2012 prudce přibylo - za první pololetí se jejich počet zvýšil z necelých 400 na 450. Sdružení čerpacích stanic také ČOI navrhovalo, aby uveřejňovala komentáře k výsledkům inspekcí pomocí tzv. semaforového označení čerpacích stanic. To by bylo dobře a rychle pochopitelné i pro laickou veřejnost (Indráček, Diskuse po přednášce Pěkný, 2011). Barevné značení by mělo být následující:  zelená: téměř dobrý, pouze malé nedostatky;  oranžová: závažné nedostatky a  červená: nebezpečné, spotřebu ohrožující překročení standardů.

6.2.3

Uvedené kontrolní systémy v daném příkladu

Na zmíněném typu daňového úniku lze znázornit funkce a využití kontrolních systému. Uvedený únik je zároveň ideální pro rozebrání nedostatků těchto systémů a navrhnutí jejich možného rozšíření.

Možnost využití systému kontroly přepravy vybraných výrobků MVS Když místně příslušný správce daně zaznamená zásilku, která je nějakým způsobem pochybná (odesílatel, příjemce, důvod osvobození, trasa), může přes Národní styčný úřad ELO v Praze zaslat elektronický formulář MVS, na kterém bude uvedená žádost – dotaz na konkrétní subjekt. V řešeném příkladu jsou dodavatelé pohonných hmot z Polska. Proto by dotazující místně příslušný úřad (například CÚ Brno) podal žádost na pražský úřad ELO, který by ji postoupil úřadu ve Varšavě. Ten by ji pak zaslal tamějšímu místně příslušnému celnímu úřadu (podle sídla dodavatele – například CÚ v Krakově). Tento úřad poté zjistí požadované informace – buďto ze svých záznamů, popřípadě provede kontrolu a následně pošle odpověď stejnou cestou zpátky dotazujícímu CÚ, opět přes oba úřady ELO.

Praktická část

49

V případě zvoleného daňového úniku většinou tuto žádost zašle spíše polský úřad. V Polsku totiž i oleje s deklarovaným účelem jako formovací či základové oleje podléhají dani. Až když je polskému úřadu potvrzeno (většinou právě před formulář MVS), že zásilka byla dodána do místa přijetí, je pak polskému subjektu vyvážejícímu tyto oleje vrácena SpD. Tato metoda je ovšem neflexibilní, její vyřízení může trvat i tři měsíce, i když státy usilují o zpracování požadavku v co nejkratším čase (obvykle v rámci několika dní). Proto je jedním z cílů EMCS v konečné fázi ji plně nahradit a vytvořit tak rychlý a operativní systém.

Možnost využití databáze SEED V rámci databáze SEED jsou sledovány pouze subjekty nakládající se zbožím podmínečně osvobozeným od SpD. Takže pokud do ČR poputují minerální oleje deklarované jako stavební nebo industriální oleje, nebude o nich v této databázi záznam. Bude v ní uveden až daňový sklad, v jehož prostorách případně dojde k úpravě těchto MO na pohonné hmoty, popřípadě čerpací stanice, ve kterých jsou PHM prodávány. Avšak vzhledem k postupnému začlenění databáze do modelu EMCS, by měl být rozvoj řešení tohoto problému řešen až přímo v EMCS.

Možnost využití systému pro kontrolu přepravy a sledování výrobků podléhajících spotřební dani EMCS Celkový přínos tohoto systému je nezpochybnitelný. Ovšem v řešeném typu daňového úniku je stejný nedostatek jako u SEED databáze. Tím je fakt, že oleje nezatížené SpD nejsou součástí tohoto monitorovacího systému. A to navzdory tomu, že mají téměř shodné vlastnosti s naftou, kterých tento druh úniku využívá (Petr, 2012). Kdyby se ve zmíněném příkladu jednalo o zásilku podléhající spotřební dani, byla by doprovázena stejnopisem elektronického průvodního dokladu a sledována pomocí EMCS systému. V příkladu se ale jedná, i když jen dokladově, o oleje nezatížené SpD, proto sledovány nejsou. Podle mluvčího Generálního ředitelství cel Jiřího Bartáka tohoto faktu podvodníci využívají a těchto případů stále více přibývá. Na tuto skutečnost už poukázal Výbor pro spotřební daně, který projednává možnosti změny směrnice čl. 20 směrnice Rady 2003/96/ES tak, aby byly sledovány i oleje příbuzné pohonným hmotám. Nejefektivnější řešením by mohlo být zavedení evidence doprav ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy

Praktická část

50

EU. V současné době se v EK tento krok projednává a hledá se shoda na tom, jak by měl tento model přesně fungovat.

Možnost využití registru distributorů pohonných hmot Pro lepší představu může být registr v návaznosti na uvedený příklad rozdělen na dvě části. První polovina procesu, jehož existence vznikla s vytvořením registru, se týká povinnosti distributorů zaregistrovat se do něj. Jak bylo popsáno, pohonné hmoty v příkladu jsou do ČR dovezeny jako nezatížené daní vzhledem k deklarovanému účelu použití. Proto je patrné, že v této fázi registr nepomáhá, protože ani nemá jak. Druhou fází je povinnost majitelů čerpacích stanic odebírat pohonné hmoty pouze od zaregistrovaných distributorů a to pod hrozbou pokuty 5 milionů Kč. Zde už by se registr mohl stát významným dohledovým nástrojem. Může dojít ke dvojí situaci. První, která je zcela běžná, je že majitel čerpací stanice nakoupí dokladově PHM od registrovaného distributora – tzv. bílého koně neboli nekontaktní společnosti. Přitom je vlastně jen převezme od polského dovozce, který je celou dobu vezl jako zboží uvedené do volného daňového oběhu, vzhledem k deklarovanému způsobu užití. Jelikož v ČR je registrovaných subjektů přibližně 1700 a z nich je velká část právě těchto nekontaktních společností, není to pro něj nic obtížného. Kdyby u nás ale byla situace jako v ostatních státech, tedy počet distributorů kolem dvaceti, už by to nebylo možné. Možnost čerpací stanice jak dát do oběhu tuto polskou naftu má ještě jednu alternativu, ale ta nebývá často využívána. Může zkusit nově přijatou naftu zamaskovat. Pokud jde o čerpací stanici mající velký výtoč, měřidla bez nonstop záznamu a jelikož se jedná o rychloobrátkové zboží, mohla by klidně během pár dní naftu takto uvést beze stopy do provozu. Pro čerpací stanice je tento způsob ale zbytečným riskem, vzhledem k tomu, že nakoupit od registrované nekontaktní společnosti není nikterak obtížné a stanice se tak nemusejí bát pokut.

Možnost využití systému Intrastat Ačkoliv Intrastat není nástrojem primárně určeným pro daňovou kontrolu, ale slouží jako statistický systém pro sledování pohybu zboží mezi členskými státy, oproti zmíněným ostatním nástrojům by v příkladu dovozu olejů nezatížených SpD mohl hrát významnou roli. Jako jediný sleduje pohyb výrobků s kódy nomenklatury 27101991 – 9 (tabulka č. 9), tedy oleje s deklarovaným využitím jako formovací či základové oleje. Proto by bylo efektivní, kdyby docházelo k propojení výměny informací mezi Intrastatem a odděleními spotřebních daní, ke kterému prozatím nedochází.

Diskuze

51

7 Diskuze Hlavním cílem mé práce bylo na základě analýzy kontrolních mechanismů při výběru spotřební daně z minerálních olejů zhodnotit jejich účinnost a efektivnost. Ze systémů výměny informací v rámci dopravy podmínečně osvobozených minerálních olejů se jako nejefektivnější jeví systém EMCS (excise movement and control system - systém pro kontrolu přepravy a sledování výrobků podléhajících spotřební dani). Systém MVS (movement verification system - systém kontroly přepravy vybraných výrobků) má sice prozatím také nepostradatelné využití, například pro polskou celní správu. Ta se skrze něj dotazuje na doručení zásilky nezatížené od SpD, protože teprve po potvrzení doručení zásilky a jejího deklarovaného účelu od místně příslušného celního úřadu doručení je polským odesílatelům vrácena spotřební daň. I česká celní správa využívá tento systém více než ostatní členské země. Jeho nevýhodou však zůstává určité časové prodlení, ačkoliv se státy obvykle snaží vyřídit žádost v rámci pár dní. V konečné fázi vývinu systému EMCS a začlenění systému MVS bude tato komunikace mnohem efektivnější. Stejná budoucnost čeká i databázi SEED (system for exchange of excise data - systém pro výměnu dat o daňových subjektech). Ta je již dnes začleněna do EMCS. Databázi samotnou využívá celní správa spíše už jen operativně, když potřebují pouze pomocí SEED ID čísla potvrdit oprávněnost k obchodování s danou komoditou nebo ověřit existenci podnikatelského subjektu. Tato databáze slouží i podnikatelským subjektům a veřejnosti. Zjednodušeně řečeno se jedná o takový jakoby obchodní rejstřík, online dostupný na stránkách Evropské Komise, kde po zadání SEED ID čísla (u obchodního rejstříku by se jednalo o IČO) dojde k ověření zmíněných skutečností. Nabízela by se možnost rozšíření povinně zveřejňovaných údajů. Kdyby k této možnosti došlo, určitě by to nebylo na škodu, ale vzhledem k tomu že CS ji využívá pouze operativně a pro podnikatelské subjekty je stěžejní ověření existence a oprávněnosti k obchodování, není toto rozšíření bezpodmínečně nutné. Pro účely podnikatelských subjektů bych v databázi doplnila po vzoru obchodního rejstříku i možnost opačnou, tedy zadání názvu společnosti, pomocí kterého by šlo zjistit SEED ID číslo a s tím spojené náležitosti. Jako velký problém se začínají jevit oleje nezatížené SpD pro svůj účel použití (základové oleje, oleje pro stavební a strojní průmysl apod.), protože nejsou součástí monitorovacích systémů, které byly za účelem dohledu nad spotřebními daněmi založeny. Tyto oleje totiž mají téměř shodné vlastnosti s naftou, kterých je při únicích zneužíváno. Oleje jsou nezákonnými způsoby dodávány do čerpacích stanic, kde je spotřebitelé tankují do svých vozů. Jak bylo řečeno, tyto oleje mají velice podobné fyzikální vlastnosti (liší se například obsahem síry nebo hodnotou destilační křivky), proto mohou z hlediska funkce nahradit pali-

Diskuze

52

vo. V důsledku toho následně dochází k poškození motorů vozidel. Negativní dopad těchto úniků se tak netýká pouze veřejných financí, ale ovlivňuje i samotné spotřebitele, jelikož dochází k poškození jejich majetku. Zlepšení přinesla spolupráce celní správy s ČOI, která výsledky svých šetření předává celní správě. Avšak počet možných kontrol, které si může ČOI díky svému rozpočtu dovolit je vzhledem k množství čerpacích stanic nedostačující. Pro zamezení těchto druhů úniků se uvažuje nad zavedením evidence doprav ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy EU. Osobně bych shledávala za nejefektivnější, kdyby došlo k začlenění tohoto systému do systému EMCS. Uživatelé, ať již strana podnikatelů nebo veřejné správy, je již seznámena s uživatelským prostředím tohoto systému a umí jej používat, proto by jeho doplnění nemuselo být tak náročné jako vznik zcela nového systému. Navíc by tímto začleněním došlo k plnému a efektivnímu nahrazení všech funkcí MVS. Druhou možností jak zlepšit dohled nad dovozem těchto minerálních olejů je možnost využít statistický systém Intrastat. Tento systém byl zaveden pro statistiku vnitrounijního obchodu a zaznamenává obchodní operace u všech druhů zboží nad hodnotou osmi milionů korun. Avšak na rozdíl od všech předchozích nebyl zaveden pro účely spotřebních daní. Ale jelikož hodnota osmi milionů nepředstavuje u komodity, jakou jsou minerální oleje, zas tak velkou částku (při ceně 35 Kč/ litr by se jednalo přibližně o osm průměrných cisteren), mohly by správci daní využívat pro dohled i těchto statistik. Posledním a do jisté míry nejkontroverznějším nástrojem je registr distributorů pohonných hmot. Jeho cílem bylo zprůhlednit trh distributorů. Za dva roky registr dosáhl počtu přibližně 1800 registrovaných distributorů a o zprůhlednění trhu se tak nedá hovořit. Hlavním důvodem tohoto vysokého čísla je jednak nároková registrace, její bezplatnost a absence odnětí registrace při porušení zákona. Velkou část z tohoto počtu distributorů tvoří tzv. spící společnosti, zneužívané právě pro daňové podvody. Ty jsou připraveny nahradit místo po předchozích společnostech, které se staly nekontaktními. Roli v tomto počtu hraje i fakt, že mnoho společností je registrováno omylem. Po zavedení registru tyto společnosti nevěděly, zda mají být nebo nemají být registrovány. Protože pokuty jsou stanoveny na vysoké částky a registrace je bezplatná, tak se velká část společností preventivně zaregistrovala. Jelikož vláda si je problému vědoma, projednává v současné době řešení. Navrhuje zpřísnění podmínek registrace. Většinu navrhnutých požadavků shledávám jako vhodnou (bezdlužnost distributora, zavedení živnostenského oprávnění pro distribuci pohonných hmot, skutečnost, že distributorovi pohonných hmot nebyl vysloven zákaz činnosti znemožňující výkon jeho činnosti a že není v likvidaci nebo v úpadku), protože podle mého názoru je nutné stanovit

Diskuze

53

pro registraci nějaké podmínky. Nejdiskutovanější podmínkou registrací je požadované složení kauce 20 000 000 Kč.5 Faktem je, že aby registr mohl efektivně fungovat, měl by být zprůhledněn a očištěn od nepoctivých distributorů. Ale velikost této kauce je zbytečně velká, zvlášť pokud by byla zavedena plošně pro veškeré subjekty. Její výše by měla existenční dopad i na poctivé, ale menší distributory. Osobně bych myšlenku kaucí zcela neodsuzovala, jen by bylo žádoucí více propracovat dva základní atributy – její výši a to, kdo ji bude muset zaplatit. Vhodné by bylo stanovit, že pokud se distributor již prokázal jako spolehlivý a celní správa s ním má dobré zkušenosti, nemusel by platit plnou výši kauce. To samé by mohlo platit po prokázání důvěryhodnosti a získání historie poctivého obchodníka pro nově vstupující distributory. Tento model funguje v Maďarsku, kde je výše kauce snížena na polovinu, pokud se subjekt časem prokáže jako spolehlivý. Nutno podotknout, že i kauce v plné výši je v Maďarsku poloviční oproti plánované kauci v ČR, tedy 10 000 000 Kč. Druhým atributem je výše kauce, kterou zpochybňují i Hospodářská komora a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který oprávněně namítá, že takový krok by měl negativní dopad na hospodářskou soutěž v dané oblasti. Nabízí se například možnost stanovení kaucí odvozených od obratu firmy. Obrat či podobné výkonové hledisko je možno považovat za spravedlivé a nenarušující princip proporcionality. Obecně je jako nejefektivnější brán Estonský model kaucí, který zavedl kauce cílené. Zjednodušeně řečeno jsou to kauce nařízené firmám, u kterých hrozí nebezpečí, že způsobí daňový únik. Ten, kdo zboží odváží z daňového skladu, skládá kauci ve výši 25 milionů korun, zbytek distributorů ve výši 2,5 milionu korun. Významný je fakt, že kauce může být subjektu odpuštěna (a v 95% odpuštěna je). Systém kaucí bych rozhodně nezavrhovala, ale měla by být promyšlena taková podoba, aby vedla k očištění trhu od nepoctivých distributorů a nikoliv k odrazení i těch poctivých.

5

Stav ke květnu 2013.

Závěr

54

8 Závěr Práce se zabývala typovým příkladem daňového úniku, a to dovozem minerálních olejů nezatížených spotřební daní, které jsou administrativně zaměňovány za minerální oleje KN 27101941 podléhající spotřební dani. Na tomto druhu úniku byla znázorněna funkce, možnost využití a efektivnost kontrolních mechanismů při výběru spotřební daně. Lze říci, že dohledové systémy mají dva velké nedostatky, které brání efektivnímu fungování. Prvním je absence systému, který by sledoval oleje nezatížené spotřební daní. Tyto oleje jsou totiž často zproštěny platby spotřební daně jen pro svůj účel použití, přičemž mají téměř shodné vlastnosti s naftou, kterých lze při podvodech lehce zneužít. Měl by tedy buď vzniknout systém pro evidenci doprav ve volném daňovém oběhu nebo by s těmito oleji mělo být nakládáno jako s pohonnými hmotami (režim, zdanění, nezatížení daní až na základě povolení CŘ pro konkretizované vlastní účely použití). Pokud by však nemělo docházet k žádným změnám, bylo by vhodné alespoň propojit systémy určené pro kontrolu výběru spotřebních daní se statistickým systémem Intrastat, ve kterém je zaznamenán pohyb zboží při vnitrounijním obchodu při překročení dané hranice pro vývoz a dovoz, bez ohledu na jeho zdanění spotřební daní. Jako nejlepší řešení se však jeví zapojení evidence doprav ve volném daňovém oběhu do poslední fáze vývoje systému EMCS (elektronický systém pro kontrolu přepravy a sledování výrobků podléhajících spotřební dani). Vznikl by tak v rámci jednoho uživatelského prostředí multifunkční systém. Daňové subjekty stejně jako celní správa by si nemusely zvykat na nový systém a vezme-li se v úvahu fakt, že EMCS má nahradit systém MVS (systém kontroly přepravy vybraných výrobků), který bývá často užíván právě pro ověřování doprav vybraných výrobků nezatížených spotřební daní, mohlo by jít o vhodné začlenění. Jelikož jedním z bodů, na který se v budoucnu chce zaměřit pracovní skupina pro minerální oleje zemí Visegrádské čtyřky je vytvoření společné evidenci prověřovaných a zapojených osob, která se týká právě registrů distributorů PHM, měla by se ČR zaměřit na zefektivnění jeho fungování. Vládní opatření vztahující se k registru jsou v dnešních dnech již nastíněna. Určitě je nutno stanovit podmínky registrací, aby se již nejednalo o bezplatnou nárokovou registraci. Avšak výše a celoplošnost kauce, o které se hovoří, by se měla inspirovat modelem některého státu, kde efektivně funguje (například Estonsko), a ne klást zbytečně přísné podmínky deformující hospodářskou soutěž v dané oblasti.

Literatura

55

9 Literatura Seznam literárních zdrojů BONĚK, V. a kol. Lexikon - daňové pojmy. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2001, 626 s. ISBN 80-720-8265-5. DĚDINA, J. a MALÝ, M. Moderní organizační architektura. 4. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2005, 170 s. Management studium. ISBN 80-868-5111-7. FAJSTAVROVÁ, J. Cisterna s vůní nafty. Clo-duanne. 2011, roč. 45, č. 5. ISSN 0323-0023. HAMERNÍKOVÁ, B. a MAAYTOVÁ, A. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0. HOLMAN, R. Ekonomie. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 709 s. ISBN 80-7179891-6. HRUBÝ, A. Milionová olej story. Clo-duanne. 2011, roč. 45, č. 1. ISSN 03230023. KALMÁR, M. a MAUEROVÁ, P. Elektronický systém pro přepravu a sledování výrobků s SPD. Clo-duanne. 2010, roč. 44, č. 5. ISSN 0323-0023. KOBÍK, J. a KOHOUTKOVÁ, A. Daňový řád s komentářem 2013. 2. vyd. Praha: Anag, 2013, 1192 s.. ISBN 978-80-7263-769-0. KOTENOVÁ, B. Zákon o spotřebních daních: komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 485 s. ISBN 978-80-7357-549-6. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika: k 1. 4. 2010. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 275 s. Daně (ANAG). ISBN 978-80-7357574-8. MARKOVÁ, H. Daňové zákony v úplném znění k 1. 1. 2012. Praha: Grada Publishing, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-4254-0. MARKOVÁ, H. Daňové zákony v úplném znění k 1. 1. 2013. Praha: Grada Publishing, 2013. 272 s. ISBN 978-80-247-4263-2. MUSGRAVE, R. Veřejné finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994, 581 s. ISBN 80-856-0376-4. NOVOTNÝ, P. K modernizaci celní správy. Clo-duanne. 2011, roč. 45, č. 1. ISSN 0323-0023. PAVLÁSEK, V. a HEJDUKOVÁ, P. Veřejné finance a daně v České republice. 1. vyd. Plzeň: Nava, 2010, 215 s. ISBN 978-80-7211-360-6. PEKOVÁ, J. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4

Literatura

56

SEMERÁD, P. Value added tax evasion and excise duty fraud on fuel market in the Czech Republic. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2012, LX, No. 2, pp. 335–340 SVÁTKOVÁ, S. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 300 s. ISBN 978-807-3574-437. ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň z pohonných hmot v ČR – když více znamená méně. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2010. 80 s. ISBN 978-80-245-1739 ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 5. vyd. Praha: Linde, 2012. 400 s. ISBN 978-80-7201-881-9 ŠIROKÝ, J. a kol. Daňová teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H.Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem: k 1. 4. 2010. 3. vyd. Olomouc: ANAG, 2010, 407 s. Daně (ANAG). ISBN 978-807-2636-082. VANČUROVÁ, A. a LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. VOX, 2012, 368 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-87480-05VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. 4. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 515 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-7357-478-9. ZEMANOVÁ, V. O Intrastatu veřejně. Clo-duanne. 2007, roč. 41, č. 3. ISSN 0323-0023.

Seznam právních předpisů Nařízení rady (ES) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1152/2003/ES o zavedení elektronického systému pro přepravy a sledování výrobků podléhajících spotřební dani Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky Zákon č.280/2009 Sb., daňový řád Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (dále zákon o pohonných hmotách)

Literatura

57

Seznam internetových zdrojů Celní správa ČR. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2004. [online]. 2005 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW: . Celní správa ČR. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2005. [online]. 2006 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:. Celní správa ČR. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2006. [online]. 2007 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:. Celní správa ČR. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2007. [online]. 2008 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:. Celní správa ČR. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2008. [online]. 2009 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:. Celní správa ČR. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2009. [online]. 2010 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:. Celní správa ČR. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2010. [online]. 2011 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:. Celní správa ČR. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2011. [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:
Literatura

58

e%20o%20výsledcích%20činnosti%20Celní%20správy%20ČR%20za%20r ok%202011.pdf >. Celní správa ČR. Informace vedení Celní správy ČR o organizačních změnách v Celní správě ČR k 1. 1. 2013. [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/zmena-organizacnistruktury-cs-k-112013/Stranky/informace-o-organizacnich-zmenach-vcelni-sprave-cr-k-112013.aspx Celní správa ČR. Registrování distributoři PHM. [online]. 2013 [cit. 201304-20]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/SpdInternet.aspx?act=fin dphm Celní správa ČR. EMCS - uživatelská příručka [online]. 2012 [cit. 2013-0425]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/dane/spd-systememcs/Info_EMCS/EMCS_DM.pdf Český statistický úřad. Příručka pro Intrastat 2012. [online]. 2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/intrastat_prirucky DANIELOVÁ, J.: Daňové úniky a spotřební daně. Konference PETROL summit 12, Praha. [cit. 2013-03-21] INDRÁČEK, I.: Jak to bude s kaucemi? Petrol.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0425]. Dostupné z: http://petrol.cz/aktuality/archiv/2013/8/jak-to-bude-skaucemi-2294.aspx Ministerstvo financí České republiky. Výsledky hospodaření státního rozpočtu. [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/PPSR_2012Q2_II_navrh_pdf.pdf PĚKNÝ, J.: Kontrola kvality pohonných hmot jako nástroj ochrany zákazníka a prevence daňových úniku. [online] PETROL summit 11. Praha. 2011 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: . PETR, M.: S palivy podvádí třetina obchodníků. Petrol.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.petrol.cz/aktuality/archiv/2012/46/s-palivy-podvadi-tretinaobchodniku-1918.aspx PETR, M.: Nový podvod s naftou: Stát tratí stamiliony. Petrol.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.petrol.cz/aktuality/archiv/2012/19/novy-podvod-s-naftoustat-trati-stamiliony-636.aspx

Literatura

59

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Záznam z 25. schůze PSP ČR, čtvrtek 27. října 2011. [online]. 2011 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/025schuz/s025109.htm

Přílohy

60

Přílohy

Sazby spotřebních daní z minerálních olejů

61

A Sazby spotřebních daní z minerálních olejů Tab. 8

Sazby SpD z MO

Kód nomenklatury 2710

2711

Zdroj: ZSpD § 48, 2013.

Text motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l Střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d) zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e) zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f) zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g)

Sazba

12 840 Kč/1000 l

13 710 Kč/1000 l

10 950 Kč/1000 l 472 Kč/t 660 Kč/1 000 l 3 933 Kč/t 0 Kč/t 1 290 Kč/t


62

B Seznam sledovaných druhů zboží Tab. 9

Seznam sledovaných druhů zboží – příloha 6 /kapitola 27

27101121 Lakový benzin (White

10 Lakový benzin jako komponenta pro výrobu

spirit)

motorových benzínů 20 Lakový benzin jako komponenta pro výrobu motorové nafty 90 Lakový benzin pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv

27101125 Speciální druhy benzinu,

10 Benzin speciální, ostatní jako komponenta pro výrobu

ostatní

motorových benzínů 20 Benzin speciální, ostatní jako komponenta pro výrobu motorové nafty 90 Benzin speciální, ostatní pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv

27101141 Motorový benzin, ostatní

10 Motorový benzin ostatní s obsahem olova do 0,013

o obsahu olova nepřesahujícím

g/l, s oktanovým číslem do 95 bez přísad

0,013 g/l, s oktanovým číslem

20 Motorový benzin ostatní s obsahem olova do 0,013

(OČVM) nižším než 95

g/l, s oktanovým číslem do 95 s přísadami proti zatloukání ventilů

27101190 Ostatní lehké oleje

10 Ostatní lehké oleje jako komponenta pro výrobu motorových benzínů 20 Ostatní lehké oleje jako komponenta pro výrobu motorové nafty 90 Ostatní lehké oleje pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv

27101929 Střední oleje pro jiné

10 Oleje střední pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro

účely, ostatní

pohon motorů, neobsahující bionaftu 20 Oleje střední pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, neobsahující bionaftu 90 Oleje střední s funkčními přísadami, neobsahující bionaftu 91 Oleje střední pro jiné použití než pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, neobsahující bionaftu

27101981 Motorové oleje, mazací

11 Oleje motorové automobilové

oleje pro kompresory, mazací oleje

12 Oleje motorové letecké

pro turbíny

20 Oleje motorové ostatní; ne: automobilové, letecké 30 Oleje pro chladící kompresory 40 Oleje pro plynové a vzduchové kompresory


63

50 Oleje turbínové 90 Oleje kompresorové a turbínové, ostatní

27101983 Kapaliny pro hydraulické

10 Oleje hydraulické

účely

90 Kapaliny pro hydraulické účely, ostatní

27101991 Oleje používané při

10 Oleje pro obrábění kovů

obrábění kovů, při uvolňování

20 Oleje pro uvolňování odlitků

odlitků z forem, antikorozní oleje

30 Oleje antikorozní

27101993 Elektroizolační oleje

10 Oleje transformátorové 20 Oleje elektroizolační, ostatní

27101999 Ostatní mazací oleje a

10 Oleje ložiskové

ostatní oleje

20 Oleje mazací pro technologické účely 30 Oleje pro přenos tepla, kalení 41 Maziva plastická automobilová, obsahující nad 70 % minerálních olejů 42 Maziva plastická ostatní, obsahující nad 70 % minerálních olejů 50 Oleje textilní 60 Oleje postřikové 70 Oleje formové 90 Oleje ostatní

27132000 Ropné živice

10 Asfalty ropné silniční (pro stavbu silnic a úpravy vozovek) 20 Asfalty ropné stavebně izolační (zálivky, nátěry apod.) 30 Asfalty ropné průmyslové (pro výrobu lepenek, krytin apod.) 40 Asfalty ropné modifikované (speciální, s polymery a kopolymery) 90 Živice petrolejové ostatní

27150000 Živiční směsi na bázi

10 Asfaltové emulze (asfalt s vodou a emulgátory)

přírodního asfaltu, přírodní živice,

20 Asfaltové výrobky s rozpustidlem (ředěné asfalty)

ropné živice, minerálního dehtu

90 Směsi živičné na bázi přírodní ropné živice, dehtu,

nebo minerální dehtové smoly

smoly apod., ostatní

(například živičné tmely, ředěné produkty) Zdroj: Český statistický úřad, 2013.

Kontrolní mechanismy pro zvýšení výběru spotřební daně z minerálních olejů

Recommend Documents