Konsolidace zahraniční dceřiné společnosti

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ KATEDRA FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ A AUDITINGU Hlavní specializace: Účetnictví a finanční řízení podniku

Konsolidace zahraniční dceřiné společnosti

Autor diplomové práce:

Bc. Lucia Dúbravčíková

Vedoucí diplomové práce:

2011

Ing. Jiří Pelák, Ph.D.

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma “Konsolidace zahraniční dceřiné společnosti“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 20. května 2011

Obsah

Úvod ............................................................................................................................1 1.

Základy konsolidace.............................................................................................3 1.1.

Konsolidace k datu akvizice ..........................................................................4

1.2.

Konsolidace od data akvizice........................................................................9

1.3.

Vylučování vzájemných vztahů ...................................................................11

1.4.

Konsolidace výsledovky ..............................................................................14

1.5.

Konsolidační pravidla a reporting mateřské společnosti............................16

2.

Převod účetní závěrky na jinou měnu ...............................................................18

3

Odložená daň .....................................................................................................22

4

3.1

Individuální účetnictví členů skupiny ..........................................................23

3.2

Akvizice ........................................................................................................25

3.3

Konsolidované účetní výkazy k datu závěrky .............................................26

Komplexní příklad ..............................................................................................29 4.1

Výkazy k datu akvizice – 1.6.2009..............................................................31

4.2

Výkazy k 31.12.2009 ...................................................................................35

4.3

Konsolidované výkazy k 31.12.2010 ..........................................................44

Závěr .........................................................................................................................54 Zdroje ........................................................................................................................56 Internetové zdroje ..................................................................................................56 Obrázky ..................................................................................................................56

Seznam obrázků:

Obrázek 1: IFRS ve světě ........................................................................................16 Obrázek 2: The Linde Group ve světě .....................................................................17

Seznam tabulek:

Tabulka 1: Porovnání výpočtu goodwillu ...................................................................5 Tabulka 2: Rozdíly způsobené akvizicí ......................................................................7 Tabulka 3: Dopad akvizice na čistá aktiva .................................................................8 Tabulka 4: Dopad akvizice na výsledek hospodaření od data akvizice do data závěrky ........................................................................................................................8 Tabulka 5: Dopad akvizice na výsledek hospodaření od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 .............................................................................................................................9 Tabulka 6: Porovnání výpočtu konsolidovaných položek vlastního kapitálu ..........10 Tabulka 7: Prodej zboží mateřské společnosti – 1. rok ...........................................12 Tabulka 8: Prodej zboží mateřské společnosti – 2. Rok .........................................12 Tabulka 9: Konsolidovaná výsledovka skupiny The Linde group ...........................15 Tabulka 10: Změny ve vlastním kapitálu skupiny The Linde group ........................20 Tabulka 11: Použité směnné kursy ..........................................................................21 Tabulka 12: Odvození odložené daňové pohledávky a závazku ............................23 Tabulka 13: Dopad rozdílného odpisování dlouhodobého majetku ........................24 Tabulka 14: Rozdíly vzniklé při akvizici Ceylon Oxygen do The Linde Group .......25 Tabulka 15: Kursy k datu sestavení konsolidované účetní závěrky .......................29 Tabulka 16: Průměrné měsíční kursy dle ČNB........................................................29 Tabulka 17: Sazby daně z příjmu právnických osob ...............................................30 Tabulka 18: Úpravy rozvah mateřské a dceřiné společnosti na konsolidovanou rozvahu k 1.6.2009 ...................................................................................................31 Tabulka 19: Úpravy výkazu zisku a ztrát na konsolidovaný výkaz za období do 1.6.2009 ....................................................................................................................34

Tabulka 20: Tržby a náklady na prodané zboží mateřské společnosti – rok 2009 ...................................................................................................................................36 Tabulka 21: Tržby a náklady prodaného zboží externím zákazníkům – prodává společnost Schwarz ..................................................................................................37 Tabulka 22: Tržby a náklady prodaného zboží 2009 z pohledu konsolidace .........37 Tabulka 23: Dopad prodeje zboží na konsolidovanou rozvahu a výsledovku ........38 Tabulka 24:

Hodnoty závazku evidovaného v individuální závěrce společnosti

Schwarz .....................................................................................................................39 Tabulka 25: Rozvahy a jejich úpravy na konsolidovanou rozvahu k 31.12.2009 ...40 Tabulka 26: Přehled měsíčních výkazů zisku a ztrát společnosti Černý za období od 1.1.2009 do 31.12.2009 a jejich převod na eura za použití průměrných měsíčních kursů dle ČNB .........................................................................................41 Tabulka 27: Výkazy zisku a ztrát a jejich úpravy na konsolidovaný výkaz za období od 1.1.2009 do 31.12.2009 .......................................................................................42 Tabulka 28: Doprodej zboží mateřskou společností externím zákazníkům v roce 2010 ...........................................................................................................................45 Tabulka 29: Prodej zboží v roce 2010 z pohledu konsolidace ................................45 Tabulka 30: Vyloučení vzájemných vztahů z doprodeje zboží v roce 2010 ...........45 Tabulka 31: Dopady prodeje stroje na konsolidované výkazy ................................46 Tabulka 32: Hodnoty stroje v účetnictví dceřiné společnosti v roce 2010 ..............47 Tabulka 33:

Kursové rozdíly spojené s pohledávkou a závazkem z upsání

dividend. ....................................................................................................................48 Tabulka 34: Dividendy ..............................................................................................49 Tabulka 35: Rozvahy a jejich úpravy na konsolidovanou rozvahu k 31.12.2010 ...50 Tabulka 36: Přehled měsíčních výkazů zisku a ztrát společnosti Černý za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 a jejich převod

na eura za použití průměrných

měsíčních kursů dle ČNB .........................................................................................51 Tabulka 37: Výkazy zisku a ztrát a jejich úpravy na konsolidovaný výkaz za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 .......................................................................................52

Úvod

Jelikož jsem se zabývala tématem konsolidovaných účetních výkazů již v bakalářské práci, rozhodla jsem se v této oblasti pokračovat i v této diplomové práci. Zaujala mně konsolidace zahraniční dceřiné společnosti, která kromě obecných zásad konsolidace skýtá i určitá specifika. V této práci bych chtěla nejprve definovat základní pojmy a nástroje konsolidace dceřiné společnosti, abych čtenáře seznámila s postupy, které pak budu používat. Protože se v této práci budu zabývat vztahem mezi mateřskou a dceřinou společností budu využívat účetní metody koupě a plné konsolidace. Mým cílem je pomocí veřejně přístupných konsolidovaných účetních výkazů a vytvořením

modelového

příkladu

pokrýt

alespoň

nejdůležitější

problémy

konsolidace zahraniční dceřiné společnosti. Hlavními tématy budou převod na cizí měnu, odložená daň vznikající při konsolidaci a vylučování vzájemných vztahů. Ty bych chtěla demonstrovat na mnoha názorných příkladech. Protože nemám k dispozici software, který by zpracovával data poskytnutá pro konsolidaci, budu se pohybovat pouze v modelovém prostředí. O to viditelnější budou dopady, které tyto procesy na konsolidovanou rozvahu a konsolidovaný výkaz zisků a ztrát mají. Pro převod na cizí měnu bych se chtěla zaměřit na převod z funkční měny na měnu vykazování, ale v rámci zahraničního prostředí se budeme zabývat i zobrazením transakcí, které proběhly i v jiné něž funkční měně. S převody jsou úzce spjaty kursové rozdíly, které při nich vznikají. Mým cílem je rozlišit způsoby zachycení těchto rozdílů a práci s nimi v závislosti na položce, která je vyvolala. U odložené daně bych chtěla věnovat pozornost důvodům pro vznik odložené daně jak při akvizici, tak i konsolidaci, dále její vypořádání a zachycení v konsolidovaných výkazech. Pro praktické zobrazení konsolidované účetní závěrky jsem si vybrala výkazy skupiny The Linde Groupe, s jejíž zástupcem jsem se setkala během přednášek a 1

jejíž výkazy poskytují pohled na praktické zpracování mnou zvolených problémů. Bohatým zdrojem informací je hlavně příloha k účetním výkazům, ze které hodlám čerpat pro vysvětlení postupů, které skupina použila. Praktickou ukázkou použití dříve zmíněných postupů by měl být komplexní příklad. Ten by měl sloužit jako nástin kroků, které jsou prováděny dceřinými a mateřskou společností v rámci reportingu a následného sestavení konsolidovaných účetních výkazů. V tomto příkladě by se měly uvedené jevy objevit v rozvahách a výkazech zisku a ztrát k datu akvizice a datu závěrky. V průběhu dvou let budeme sledovat vliv jednotlivých operací na různé položky zvolených výkazů. Doufám, že tato práce bude přínosem nejenom pro mě, ale i pro ostatní čtenáře, kteří se budou zajímat o problematiku konsolidace zahraniční dceřiné společnosti.

2

1. Základy konsolidace

Před tím než se budeme zabývat specifickými rysy konsolidace zahraniční dceřiné společnosti, chtěla bych čtenáře seznámit se základní úpravou podnikových kombinací dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Bude se jednat zejména o standardy IFRS 3 Podnikové kombinace, IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka a IAS 38 Nehmotná aktiva. V dalším textu budeme používat pojmy jako ovládající a ovládaná osoba nebo matka a dcera. Ovládající osobou 1 se zde rozumí osoba, jež kontroluje finanční a provozní politiku ovládané s cílem dosažení prospěchu. Obvykle to znamená, že drží více než 50 % hlasovacích práv nebo splňuje některou z dalších podmínek. Mezi ně patří například schopnost jmenovat nebo odvolávat členy představenstva nebo dozorčí rady s většinou hlasů nebo je ovládání upřesněno smlouvou nebo stanovami. Mateřská společnost může ovládat dceru buď přímo nebo nepřímo. a) přímé ovládání

Matka

75 %

Dcera

b) nepřímé ovládání dcery 2 80 %

Matka

75 %

Dcera 1

Dcera 2

Mateřská společnost se všemi dcerami pak tvoří konsolidační celek, za který je sestavována konsolidovaná účetní závěrka. Existuje pouze jedna výjimka, kdy údaje dcery nemusíme do konsolidace zahrnout, a to pokud není pro konsolidační celek významná 2 . I zde musíme mít na paměti, že kdyby měla skupina více samostatně nevýznamných dceřiných jednotek, musí být tyto jednotky zahrnuty, protože v souhrnu by již mohly tvořit významnou položku. Z druhé strany, mateřská společnost nemusí sestavovat konsolidované výkazy, pokud je 100% vlastněna jinou společností. Další možností je, že pokud je matka ovládána jinou 1 2

IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka IAS 8 Účetní politiky, změny v účetních odhadech a chyby

3

společností s nižším podílem hlasovacích práv než 100% a nekontrolní akcionáři od ní nepožadují konsolidovanou závěrku, přebírá tuto povinnost ovládající společnost. Podmínkou však zůstává, že i společnost ovládající matku musí výkazy sestavovat dle IFRS.

1.1.

Konsolidace k datu akvizice

Při nabytí kontroly nad

účetní jednotkou,

kterou

nově

zařazujeme

do

konsolidačního celku, musíme provést několik kroků. Protože od 1. 7. 2009 používáme metodu koupě (akvizice), oceníme identifikovatelná aktiva 3 a závazky nabyté při podnikové akvizici na jejich fair value 4 . Výjimkou při ocenění je například pohledávka nebo závazek vzniklý z odložené daně. Při akvizici dochází k identifikaci nehmotných aktiv, které vznikly vlastní činností nabývané jednotky, a které tudíž nabývaná jednotka ve své individuální rozvaze zobrazit nemůže, nabyvatel však už ano. Jedná se, například, o databáze, ochranné známky, značku a další. Dalším důležitým prvkem je určení nákladů na podnikovou kombinaci. Jedná se o protihodnotu za ovládání. Tato hodnota může mít několik složek, může mít podobu peněžní, i když tato částka nemusí být splacena ihned, a může mít i podobu emise akcií. Tyto pak musíme upravit, aby byla zachována jejich vypovídací schopnost. Částky placené později musíme diskontovat a akcie musí být započteny v jejich fair value. Vedlejší pořizovací náklady spojené s akvizicí jsou vypořádány výsledkově a do nákladů na podnikovou kombinaci nevstupují. Rozdíl mezi náklady na podnikovou kombinaci a fair value čistých aktiv nazýváme goodwill, pokud je výsledek kladný, nebo převis nákladů na čistými aktivy, jedná-li se o záporný výsledek.

3

Identifikovatelná aktiva = jsou oddělitelná, tudíž je můžeme prodat, pronajmout samostatně nebo s jiným aktivem, závazkem či smlouvou nebo vyplývají ze zákonných nebo smluvních práv 4 Fair value je definována jako částka, za kterou by bylo možné směnit aktivum nebo vyrovnat závazek mezi informovanými partnery ochotnými uskutečnit transakci za obvyklých podmínek (zdroj: http://www.i-poradce.cz/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=82887)

4

Současná úprava IFRS umožňuje dva způsoby výpočtu goodwillu. První vychází z koncepce ekonomické jednotky, kdy skupinu vidíme jako jeden celek. Tato koncepce pracuje s celkovým goodwillem a nekontrolními podíly ve fair value. Druhý přístup pracuje s rozšířenou koncepcí mateřské jednotky, kdy sledujeme to, co matka ovládá. Nekontrolní podíly jsou pak vyjádřeny jako nekontrolní podíl na vlastním kapitále ovládané jednotky.

Tabulka 1: Porovnání výpočtu goodwillu

Matka

p = 80 %

Dcera

Aktiva 400 Pasiva 400 MÚ 60 VK 150 OA 340 Závazky 250

NPFV= 12

Aktiva 200 Pasiva 200 OAFV 200 VK 70 ZávazkyFV 130

Goodwill 1) Koncepce ekonomické jednotky

2) Rozšířená koncepce mateřské jednotky

GWT = (MÚ + NPFV) - IČAFV

KÚZ 542 Pasiva 2 VK 540 NPFV Závazky

Aktiva GW T OA

GW = MÚ – p*IČAFV

542 150 12 380

Aktiva GW OA

GWT

celkový goodwill

GW

goodwill

p

podíl

MÚ

náklady na podnikovou kombinaci, majetková účast

NPFV

nekontrolní podíl ve fair value

NPVK

nekontrolní podíly vypočtené jako (1-p)*VKFV

KÚZ 544 Pasiva 4 VK 540 NPVK Závazky

544 150 14 380

IČAFV identifikovatelná čistá aktiva ve fair value (rozdíl mezi identifikovatelnými aktivy a identifikovatelnými a podmíněnými závazky ve fair value) OA(FV) ostatní aktiva (ve fair value) VK(FV) vlastní kapitál (ve fair value)

5

Protože jsme pro agregaci aktiv a závazků použili plnou metodu konsolidace, Sečteme odpovídající položky v plné výši. Zde je vidět uplatnění control concept, co znamená, že když má matka kontrolu nad dcerou, ovládá 100 % jejích čistých aktiv, i když je její reálný podíl nižší. Majetková účast držená matkou je při tom vyloučena proti položkám vlastního kapitálu dcery po přecenění identifikovaných čistých aktiv na fair value. Dalším rozšířením je pak výpočet goodwillu při postupném nabytí kontrolního podílu. Při výpočtu je kladen důraz na to, že hodnota dříve nabytých podílů se mohla změnit a proto počítáme s jejich fair value k datu nabytí kontroly. GW = (MÚ1FV + MÚ2 + NP FV) - IČA FV

, kde MÚ1FV je dříve nabytý podíl ve fair value a MÚ2 je podíl, kterým jsme získali kontrolu

Pokud by vzniknul rozdíl mezi účetní hodnotou a fair value dříve nabytých podílů, vypořádáme se s tímto rozdílem výsledkově. Do konsolidovaného výsledku hospodaření by pak vstupovaly výsledek matky, vedlejší pořizovací náklady na akvizici, rozdíl hodnot dřívě nabytých podílů a případný převis čistých aktiv nad náklady na podnikovou kombinaci. V rámci zjednodušení nebylo v příkladě přihlíženo k odložené dani. Pokud by však tato z důvodu ocenění aktiv a závazků nebo identifikace nových aktiv dceřiné společnosti vznikla, znamenala by závazek nebo pohledávku, a tudíž bychom o ni upravili čistá aktiva dcery ve fair value při výpočtu goodwillu. Podle toho zda při výpočtu vznikne kladný nebo záporný výsledek, goodwill nebo šťastná koupě, rozhodne, jak s ním naložíme. Goodwill je v konsolidované rozvaze zařazen jako samostatná položka aktiv. Tato položka je pak testována na znehodnocení. Pokud je však rozdíl nákladů na akvizici a čistých aktiv záporný, vypořádáme se s ním výsledkově. Předtím je však nutné se přesvědčit, zda k záporné hodnotě nedošlo špatným oceněním aktiv a závazků nabývané společnosti. Dále pokračujeme agregací aktiv a závazků mateřské a dceřiné společnosti. Z těch však musíme vyloučit vzájemné vazby, které by jinak způsobily zkreslení – 6

byly by započteny dvakrát. I při vylučování vzájemných transakcích vzniká často odložená daň, kterou se budeme zabývat v další kapitole. Základním cílem konsolidovaných účetních výkazů je podat ucelený pohled na situaci skupiny. Nevyžaduje se u nich tedy, aby v nich byla započtená každá kancelářská tužka, ale aby podaly přehledný obraz o konsolidovaném celku. Proto je při jejich sestavování obvykle stanovena míra významnosti. Jako příklad si můžeme vzít konsolidovanou účetní závěrku skupiny The Linde Group. Jedná se o skupinu zabývající se výrobou technických plynů. 15. října 2010 získala The Linde Group 96,3% podíl v srílanské společnosti Ceylon Oxygen Limited, platba měla peněžní charakter. V příloze ke konsolidovaným výkazům byl dopad akvizice zachycen následovně. Jedná se o údaje k datu akvizice. Tabulka 2: Rozdíly způsobené akvizicí

Jak je vidět z tabulky podíl byl pořízen za 23 mil EUR. Hodnota čistých aktiv byla 19 mil EUR, které byly vypočteny jako účetní hodnota čistých aktiv (4 mil. EUR) Ceylon Oxygen plus nově identifikovaná nehmotná aktiva (20 mil. EUR) plus ocenění ostatních aktiv (2 + 1 mil. EUR) mínus odložená daň (8 mil. EUR). Rozdílem získáme hodnotu goodwillu. Podrobnější dopad akvizice na čistá aktiva Ceylon Oxygen je možné vidět v 2. tabulce. Kvůli již zmíněné hladině významnosti, společnost nezobrazila nekontrolní podíly. Tabulka 2 zahrnuje i údaje z dalších akvizicí uskutečněných v roce 2010. 7

Tabulka 3: Dopad akvizice na čistá aktiva

Nesmíme zapomenout na vyloučení peněz, které měla nabývaná společnost v pokladně a na účtech proti hodnotě, kterou za ni The Linde Group zaplatila. Bylo by nelogické platit penězi za peníze. Současně jsou vyloučeny například i vzájemné závazky a pohledávky.

Tabulka 4: Dopad akvizice na výsledek hospodaření od data akvizice do data závěrky

8

Tabulka 5: Dopad do 31. 12. 2010

akvizice na

výsledek

hospodaření

od

1. 1. 2010

Zajímavý jev je možné vidět v tabulkách 3 a 4. Do konsolidované výsledovky vstupují pouze změny ve výnosech a nákladech, které vznikly od data akvizice do data závěrky. Z tabulky 4 však vyplývá, že již připravovaná akvizice Ceylon Oxygen ovlivnila výnosy a náklady skupiny.

1.2.

Konsolidace od data akvizice

Co se týče konsolidace od data akvizice, musíme zachovat kontinuitu výkazů a současně zohlednit změny, které v tomto období nastaly. Protože stále pracujeme s plnou metodou konsolidace, stále platí, že budeme agregovat aktiva mateřské společnosti s celkovými aktivy dceřiné společnosti a

totéž

bude

platit

o

závazcích.

Změny

však

nastanou

při

výpočtu

konsolidovaného vlastního kapitálu, nekontrolních podílů nebo například goodwillu. Mění se také práce s odloženou daní a nesmíme opomenout promítnutí a vyloučení důsledků vzájemných operací. Pokud budeme sestavovat závěrku od data akvizice do data závěrky, budou k položkám vlastního kapitálu matky přičteny nebo odečteny změny, jež nastaly v položkách vlastního kapitálu dcery. Když se zaměříme na skupinový výsledek hospodaření, uvidíme, že kromě položek, které vznikly k datu akvizice (převis

9

čistých aktiv nad náklady na podnikovou kombinaci, vedlejší pořizovací náklady…), bude zahrnovat například změny odložené daně. Ty, jak již bylo zmíněno výše, jsou k datu akvizice řešeny korekcí goodwillu nebo převisu. Tabulka 6: Porovnání výpočtu konsolidovaných položek vlastního kapitálu Konsolidovaná položka VK

K datu akvizice (DA)

Základní kapitál

ZKM

Ostatní VK Nerozdělený zisk/ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného období

OVKM

K datu závěrky 1. Rok (DZ1) ZKM+p* ZKD (od DA do DZ)

K datu závěrky 2. Rok (DZ2) ZKM+p* ZKD (od DZ1 do DZ2)

NZML M

NZML M+p* NZMLD (od DA do DZ1)

VH M+převis-VPN

NZML M+ převis - VPN + p*(NZMLD DZ2 – (NZMLD DA+ VHDA))

VH M+převis-VPN +p* VHD (od DA do DZ1)

VH M+ p

NPFV+(1-p)* VKD (od DA

NPFV+(1-p)*VKD (od DA

do DZ1)

do DZ2)

VHD (od DZ1 do

DZ2)

Nekontrolní podíly

- koncepce ekonomické

NPFV

jednotky

(1-p)*(ZKD DZ1 +

- rozšířená koncepce mateřské jednotky

(1-p)*IČAD FV

OVKFV DZ1+ NZML D (od +

DA do DZ1)

VHD (od DA do DZ1))

10

(1-p)*(ZKD DZ2 + OVKFV DZ2

+ NZMLD (od DZ1 do )+VHD (od DZ1 do DZ2))

DZ2)

1.3.

Vylučování vzájemných vztahů

Podniky ve skupině mezi sebou realizují transakce, které můžeme dělit na dvě skupiny. Jsou to transakce bez vlivu na výsledek hospodaření, jako jsou vzájemné závazky a pohledávky. Dále operace s vlivem na výsledek hospodaření, mezi které patří prodej a nákup zboží, prodej a nákup dlouhodobého majetku uvnitř skupiny nebo vyplacené dividendy. Vzájemné vztahy vylučujeme z toho důvodu, že externí uživatel vidí skupinu jako jeden subjekt a za prvé ho nezajímá to, co se děje uvnitř a za druhé by byly výchozí informace zkreslené. Například v případě nákupu a prodej zboží by to vypadalo následovně: a) V individuálních závěrkách můžeme vidět i transakci mezi matkou a dcerou. nákup

Dodavatel

10 ks po 2

prodej

Dcera

8 ks po 3,5 Matka

prodej 5 ks po 5

Zákazníci

Skupina b) Co ale zajímá uživatele, je skupina jako celek, takže v konsolidované závěrce uvidíme jen toto: nákup

Dodavatel

10 ks po 2

prodej 5 ks po 5

prodej

M

8 ks po 3,5

Skupina

11

D

Zákazníci

Vliv jaký by pak tyto prodeje měli na konsolidovanou závěrku je následující. Tabulka 7: Prodej zboží mateřské společnosti – 1. rok Výnosy

Náklady

VH

Zásoby

NZML

Dcera

28

16

12

4

-

Matka

25

17,5

7,5

10,5

-

Suma

53

33,5

19,5

14,5

-

Korekce

- 28

- 23,5

- 4,5

-4,5

-

10

15

10

-

Konsolidace 25

Kontrolní okruh – změny na obou stranách rozvahy se rovnají V řádku korekce pak vidíme částky, o které musíme upravit jednotlivé agregované položky výkazů mateřské a dceřiné společnosti. Pokud bude dceřiná společnost prodávat zboží mateřské, musíme dbát na to, že pokud matka nevlastní 100% podíl dcery, musíme rozdělit dopad na výsledek hospodaření mezi kontrolní a nekontrolní podíl. Z toho vyplývá, že při podílu p=80 % bychom korigovali výsledek hospodaření o 3,6 (4,5*0,8) a nekontrolní podíl na výsledku hospodaření o 0,9 (4,5*0,2). Pokud by nastala opačná situace, tedy matka by prodávala dceři. Upravovali bychom pouze výsledek hospodaření. Sloupec nerozděleného zisku minulých let bychom využili v dalších letech, kdy do této položky přechází zisk nebo ztráta z minulého roku. Předpokládejme, že matka 2. rok prodala 3 kusy zboží po 6,-. Tabulka 8: Prodej zboží mateřské společnosti – 2. Rok Výnosy

Náklady

VH

Zásoby

NZML

Dcera

0

0

0

4

12

Matka

18

10,5

7,5

0

7,5

Suma

18

10,5

7,5

4

19,5

Korekce

0

- 4,5

4,5

0

-4,5

6

12

4

15

Konsolidace 18

Kontrolní okruh – změny na obou stranách rozvahy se rovnají

12

Čtenáře by mohlo napadnout, že pokud v 2. roce, realizovala zisk z prodeje zboží jenom matka, tím že doprodala zboží na skladě, ale už nic nenakoupila, není důvod pro přerozdělení korekce výsledku hospodaření mezi nekontrolní podíly a konsolidovaný výsledek hospodaření. Toto přerozdělení se však objeví i zde, protože navýšení sumy zisků z prodeje matky a dcery o 4,5 je provedeno z nerozdělených zisků minulých let, u kterých jsme přerozdělení korekce loni, kdy to byly ještě výsledky hospodaření běžného období, provedli. Dalším případem bývá vyloučení dividend. Mateřská společnost vlastní 75% podíl v dceřiné a valná hromada této dcery schválila vyplacení dividend ve výši 20. Z celkové částky bylo zatím zaplaceno 12. Individuální závěrky: Dcera: Text

Částka

MD

DAL

Předpis dividend Splacení části

20 12

NZML Závazky

Závazky Peníze

Částka

MD

DAL

Předpis dividend 0,75 * 20 = 15 (p podíl) Splacení části 0,75 * 12 = 9

Pohledávka

Výnos - dividendy

Peníze

Pohledávka

Vzájemné závazky a pohledávky

Ćástka

Dcera – závazek Matka - pohledávka

0,75*20 – 0,75*12 = 6 6

Matka Text

13

Vyloučení vztahů při konsolidaci: Změna

Pohledávky Závazky

NZML

VHb.o.

Výnosy dividendy

Matka

6

-

-

15

15

Dcera

-

6

-15

-

-

Suma

6

6

-15

15

15

Korekce

-6

-6

+15

-15

-15

Konsolidace

0

0

0

0

0

1.4.

Konsolidace výsledovky

Jelikož se konsolidace netýká jenom rozvahy, ukážeme si teď obecný postup při konsolidaci výkazu zisku a ztrát mateřské a dceřiné společnosti. Výnosy a náklady agregujeme v plné výši. Pokud sestavujeme konsolidovanou výsledovku od data akvizice do data závěrky, je agregována jenom ta část výnosů a nákladů dcery, která vznikla v tomto období. Výsledek hospodaření od data akvizice do data závěrky je současně upraven o položky šťastné koupě nebo znehodnocení goodwillu, vedlejších pořizovacích nákladů či rozdílu mezi účetní hodnotou a fair value dříve nabytých podílů. To spolu tvoří úplný výsledek hospodaření. Z něj následně oddělíme část odpovídající nekontrolním podílům. Ani tady nesmíme zapomenout na vyloučení vzájemných vztahů s dopadem na výsledek.

14

Tabulka 9: Konsolidovaná výsledovka skupiny The Linde group

Jak je vidět, konsolidovaná výsledovka skupiny je velice stručná a přehledná. Pod položkou zisku po zdanění (Earnings after taxes) můžeme vidět oddělení zisku připadajícího na kontrolní a nekontrolní podíly. Odkazy na přílohu podrobněji rozebírají vybrané položky. Poznámka 8 se týká segmentace tržeb, kdy jsou odděleny tržby z prodeje zboží a služeb, jež tvoří přibližně 86 % tržeb z prodeje skupiny, a dlouhodobých stavebních smluv. Poznámka 9 zase specifikuje položky ostatních provozních výnosů a nákladů. Jsou sem zahrnuty například náklady na programy práce na poloviční úvazek pro předdůchodové zaměstnance, zisk z prodeje dlouhodobých aktiv nebo náklady nebo výnosy z hedgeových operací. Podobný rozklad je i u bodu 11 – finanční výnosy a náklady. V bodě 12 jsou popsány sazby daně požité při výpočtu daně z příjmů a odložené daně. Také tu nalezneme výpočet očekávané daně a důvody její odlišnosti od skutečné.

15

1.5.

Konsolidační pravidla a reporting mateřské společnosti

Abychom však mohli sestavit jakékoliv konsolidované výkazy, potřebujeme k tomu údaje ve specifikované podobě od dceřiné společnosti. Pro konsolidaci je nutno určit pravidla sestavování nebo úpravy individuálních účetních závěrek.

To je

nutné pro udržení vypovídací schopnosti konsolidované účetní závěrky. Proto musí být stanoven způsob oceňování aktiv a závazků, obsah a forma nutných podkladů, použitý systém konsolidace a metody a termín předložení podkladů a sestavení konsolidované účetní závěrky. Aby vše nemusela zpracovávat mateřská společnost, pro kterou by se to mohlo stát

neúnosnou

zátěží,

zpracovávají

dceřiné

společnosti

svá

data

do

konsolidačních balíčků. Ty jsou již softwarově podporovány a část procesů bývá automatizována. Na mateřské společnosti je určit jejich přesnou podobu a obsah. Obvykle jsou totiž nutná podrobná data ohledně dlouhodobého majetku, změně hodnot aktiv, jež jsou testována na zhoršení, podklady pro výpočet odložené daně a další. Když porovnáme použití IFRS ve světě a působnost skupiny The Linde Group, zjistíme, že ve většině zemí jsou IFRS používány, jsou používány v modifikované formě nebo se daná země připravuje na jejich přijetí. Obrázek 1: IFRS ve světě

Bledě modrá: státy hledající konvergenci s IASB. Tmavě modrá: státy vyžadující či povolující IFRS

16

Obrázek 2: The Linde Group ve světě

17

2. Převod účetní závěrky na jinou měnu

Jedním z rysů konsolidace zahraniční dceřiné společnosti bývá převod účetní závěrky na cizí měnu. Přepočet rozvahy a výsledovky je upravován standardem IAS 21 Dopady změn směnných kursů cizích měn a při přepočtu výkazu cash flow postupujeme dle standardu IAS 7 Výkazy o peněžních tocích. Tato činnost bývá pro některé ovládané společnosti velice pracná, protože musí závěrku přepočíst několikrát. Důvodem je prvotní převod na funkční měnu. Tou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí. Ovlivňuje totiž ceny zboží a služeb nebo jsou tyto ovlivněny legislativní regulací daného prostředí, společnost v ní vytváří své zdroje, platí vzniklé náklady nebo jsou v ní tvořeny provozní příjmy. Můžeme si to představit například na české společnosti, která obchoduje výhradně v eurech. V tomto případě je její funkční měna euro. V případě, že má společnost povinnost sestavovat své výkazy v národní měně státu, ve kterém má sídlo, ale její transakce probíhají v měně jiné, tedy funkční měna se liší, čeká tuto společnost první přepočet. Pro ten platí, že na peněžní položky použijeme uzávěrkový kurs, pro nepeněžní kurs historický a pro náklady a výnosy aktuální kurs. Vzniklé kursové rozdíly jsou vypořádány výsledkově. Peněžními položkami se dle IAS 21 rozumí „ držené jednotky měny a aktiva a závazky, které má společnost obdržet nebo zaplatit v daném nebo určitelném počtu jednotek měny.5“ Patří sem například peníze nebo závazky a pohledávky. Pokud společnost změní funkční měnu, v den změny přepočte všechny položky jedním kursem. Běžnějším případem jsou transakce, které jsou prováděny v cizí měně. Jako příklad si můžeme vzít nákup zboží v eurech v případě, že funkční měnou nakupujícího je česká koruna. Pro převod zde použijeme aktuální kurs k datu transakce. Pokud v daném období nedochází k výraznému kolísání kursů, povoluje standard použití průměrného kursu. Obvykle jsou ve společnostech použity průměrné týdenní nebo měsíční kursy. 5

Krupová, Lenka; IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví; 2009; str. 533

18

Pro konsolidaci zahraniční dceřiné společnosti budou tyto poznatky důležité při vylučování vzájemných vztahů, protože spolu se závazky a pohledávkami, které vyloučíme, se proti sobě vyloučí i kursové rozdíly, které se k nim vážou. Pokud tedy společnost provádí transakce v cizí měně, čeká ji k rozvahovému dni další přepočet. Obdobně jako v případě, že společnost vedla účetnictví v jiné měně než funkční, je i zde použit pro peněžní položky uzávěrkový kurs a pro nepeněžní položky historický. Protože například při akvizici dochází k přecenění položek na fair value, považujeme za historický kurs ten, který platil k datu přecenění nepeněžní položky. Co se týče kursových rozdílů, je situace trochu složitější. U peněžních položek tvoří kursové rozdíly výnos nebo náklad. Stejně je tomu tak i u části nepeněžních položek, zatímco druhá část je vypořádána v ostatním úplném výsledku. Dále se musíme podívat na funkční měnu mateřské společnosti. Musíme rozhodnout, zda se funkční měna matky a dcery shodují. Pokud je tomu tak, výkazy již není nutné dále přepočítat. Kritérii pro toto rozhodnutí jsou provázanost aktivit dcery a matky, podíl vzájemných transakcí a na vlivu peněžních toků zahraniční dceřiné společnosti na mateřskou. Když se však tyto měny budou lišit. Čeká výkazy dceřiné společnosti přepočet na tzv. vykazovací měnu. Zde použijeme pro aktiva a závazky uzávěrkový kurs a pro výnosy a náklady směnný kurs k datu, kdy vznikly, nebo průměrný kurs za období. Kursové rozdíly, které při tom vzniknou, jsou vykázány do ostatního úplného výsledku. Zamezíme tím, aby přepočet ovlivnil výsledek hospodaření. Jedná se totiž jenom o formální převod z jedné měny na druhou, kdy společnost není ohrožena fluktuací kursu.

19

Zajímavé je zacházení s goodwillem, který jsme vypočetli k datu akvizice. Tento goodwill se počítá z identifikovaných čistých aktiv dcery převedených na měnu vykazování, tedy měnu, kterou používá mateřská společnost. Je důležité, že po vypočtení, je goodwill převeden do funkční měny dceřiné společnosti za použití kursu, který použije matka, k datu akvizice. K datu závěrky je vždy převeden na měnu, ve které jsou sestavovány konsolidované výkazy za použití uzávěrkového kursu. Vzniklé kursové rozdíly jsou, stejně jako u převodu ostatních položek na měnu vykazování, zachyceny v ostatním úplném výsledku hospodaření. Tabulka 10: Změny ve vlastním kapitálu skupiny The Linde group

Jak je možno vidět z tabulky 10, změny způsobené převodem na jinou měnu (currency translation differences) jsou zahrnuty pod položku kumulativních změn,

jež nemají vliv na výkaz zisku a ztrát skupiny. V příloze je dále specifikováno, že aktiva, závazky, podmíněné závazky a ostatní finanční závazky jsou přepočteny přůměrným kursem k datu závěrky. Položky výsledovky jsou upraveny pomocí průměrného kursu dne, kdy nastaly. 20

Zajímavým bodem je použití směnného kursu, pokud se jedná o funkční měnu hyperinflační ekonomiky. Tato oblast je upravena standardem IAS 29 Finanční vykazování v hyperinflační ekonomice. Protože má skupina dceřiné společnosti ve Venezuele, která je považována za stát s hyperinflační ekonomikou, jsou všechny položky rozvahy a výsledovky převedeny uzávěrkovým kursem. Je to z toho důvodu, že se platební síla měny neustále mění a tudíž není možné použít historických kursů. V příloze můžeme dále nalézt směnné kursy použité pro přepočty, a to jak použitý kurs k datu závěrky, tak průměrný roční kurs. Tabulka 11: Použité směnné kursy

Jak jsem již zmínila, pro přepočet výkazu cash flow nepoužijeme standard IAS 21, ale standard IAS 7. Z něj vyplývá, že peněžní toky převádíme na funkční měnu mateřské společnosti směnným kursem k datu uskutečnění daného toku. Kdyby se směnný kurs k datu peněžního toku a kurs vypočtený váženým průměrem významně nelišily, můžeme použít i ten průměrný. Vzniklé kursové rozdíly jsou pak zaznamenány jako samostatná položka výkazu cash flow. 21

3 Odložená daň

Odložená daň vzniká z přechodných rozdílů mezi daňovou a účetní hodnotou aktiv a závazků. Jedná se o účetní kategorii, jež neovlivňuje splatnou daň. Z mezinárodních standardů ji blíže upravuje IAS 12 Daně z příjmů, který jak vyplývá z první věty, používá rozvahovou metodu výpočtu odložené daně. Abychom věděli, co si představit pod pojmem daňová hodnota, použiji těchto definicí. „ Daňová hodnota aktiva je částka, která je odčitatelná pro daňové účely proti zdanitelným ekonomickým užitkům, které poplynou společnosti, když zpětně získá účetní hodnotu aktiva.“

6

„ Daňová hodnota závazku je jeho účetní hodnota snížená o částku, která bude daňově uznatelná v souvislosti s tímto závazkem v budoucích obdobích.“

7

Příkladem mohou být daňově uznatelné náklady, které byly vynaložené na záruční opravy, a kvůli kterým jsme tvořili rezervu. Pro výpočet odložené daně pak použijeme daňovou sazbu platnou k datu vypořádání dané pohledávky nebo závazku. Pokud je tato neznámá, můžeme použít současnou sazbu. Odloženou daň můžeme vykázat jako odloženou daňovou pohledávku nebo odložený daňový závazek. Vykazování pohledávky je však omezeno principem opatrnosti, jež dovoluje, aby byla pohledávka vykázána jenom v případě, kdy předpokládáme její budoucí krytí zdanitelným ziskem. Její budoucí krytí přitom odhadujeme z množství zdanitelných přechodných rozdílů, které by se v době vypořádání pohledávky započetly proti odčitatelným přechodným rozdílům, předpokládáme dostatečný jiný zdanitelný zisk nebo do daňového plánu zahrneme možné budoucí využití odčitatelných přechodných rozdílů.

6 7

[1]: str. 501 [1]: str. 502

22

Tabulka 12: Odvození odložené daňové pohledávky a závazku Aktiva

Závazky

ÚH > DH

ÚH < DH

ÚH < DH

ÚH > DH

Odložený daňový závazek (ze zdanitelných přechodných rozdílů) Odložená daňová pohledávka (z odčitatelných přechodných rozdílů ÚH

účetní hodnota

DH

daňová hodnota

V konsolidovaných účetních výkazech se s odloženou daní setkáváme hned z několika důvodů. Jednak do nich vstupuje odložená daň, která je konsolidována z individuálních závěrek a vznikla jednotlivým členům skupiny. Dále budeme počítat odloženou daň pro aktiva a závazky, které byly přeceněny na fair value nebo poprvé zachyceny při akvizici a dále odloženou daň, která vzniká při vylučování vzájemných transakcí mezi podniky ve skupině.

3.1 Individuální účetnictví členů skupiny

Do konsolidované rozvahy a výsledovky vstupuje odložená daň jako součást čistých aktiv, jež jsou agregovány při konsolidaci. Tato odložená daň vzniká při rozdílech mezi daňovou a účetní legislativou daného státu. Typickými příklady jsou rozdíly mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou při rozdílném odepisování, již zmiňovaná tvorba rezerv na záruční opravy, kdy náklady na její tvorbu nejsou daňově uznatelné, nebo opravné položky k zásobám a pohledávkám. IAS 12 dále specifikuje přechodné rozdíly, jež odložené dani nepodléhají. Mezi takové přechodné rozdíly patří rozdíly, které vznikly z titulu goodwillu, identifikace 23

položek aktiv a závazků, kdy tento proces nebyl spojen s podnikovou kombinací a další. Například u goodwillu, který je rozdílovou položkou nákladů na akvizici a čistých aktiv, by uznání odložené daně změnilo jeho hodnotu. Přitom však z daných aktiv a závazků jsme již odloženou daň počítali. Tabulka 13: Dopad rozdílného odpisování dlouhodobého majetku Stroj na mytí láhví pořízené za 4000 má životnost 8 let. Společnost se rozhodla pro lineární odpisování. Z daňového hlediska (ČR) spadá stroj do 2. odpisové skupiny a tudíž bude odepisován 5 let. Odložená Účetní

Účetní

Daňové

Daňová

Přechodný

odpisy

hodnota

odpisy

hodnota

rozdíl

daň (rozdíl *sazba

Změna OD

daně) 1.rok

4000/8 = 500

3500

4000/5 = 800

3200

300

60

+ 60

2. rok

500

3000

800

2400

600

120

+ 60

3. rok

500

2500

800

1600

900

180

+ 60

4. rok

500

2000

800

800

1200

240

+ 60

5. rok

500

1500

800

0

1500

300

+ 60

6. rok

500

1000

0

0

1000

500

+ 200

7. rok

500

500

0

0

500

250

- 250

8. rok

500

0

0

0

0

0

- 250

Protože se jedná o aktivum (stroj) a účetní hodnota převyšuje daňovou, vzniká nám odložený daňový závazek. Jeho hodnota na konci každého roku je rovna hodnotám v sloupci Odložená daň a výše, kterou ovlivní výsledek hospodaření daného období je uveden v sloupci Změna OD.

24

3.2 Akvizice

Při akvizici dceřiné společnosti přeceňujeme většinu aktiv a závazků dceřiné společnosti na fair value, případně zachycujeme nově identifikovaná nehmotná aktiva. Z rozdílů takto vzniklých poté vypočteme odloženou daň, o kterou upravujeme goodwill nebo převis z této akvizice. Jako účetní hodnotu zde uvažujeme ocenění ve fair value a jako daňovou hodnotu původní hodnotu aktiv a závazků v individuální závěrce dceřiné společnosti. Tabulka 14: Rozdíly vzniklé při akvizici Ceylon Oxygen do The Linde Group Dopady akvizice na čistá aktiva Ceylon Oxygen V milionech EUR

Účetní hodnoty

Úpravy

Fair value

Dlouhodobá aktiva

4

23

27

Zásoby

1

-

1

Peníze a peněžní ekvivalenty

2

-

2

Ostatní oběžná aktiva

2

-

2

Equity

4

15

19

Krátkodobé závazky

5

8 (OD)

13

Pokud bychom se podívali na tabulku s údaji z akvizice Ceylon Oxygen, zjistíme, že z ocenění aktiv a závazků a identifikace nehmotných aktiv, která nebyla předtím zachycena v individuální závěrce společnosti, byla vypočtena odložená daň ve výši 8 milionů EUR. Výpočet: použitá sazba daně (Srí Lanka, 2010) = 35 % OD = sazba daně * ( IČAFV - IČAÚH) OD = 0,35* [(32-5)-(9-5)] = 0,35 * 23 = 8,05 Pro výpočet byla použita srílanská sazba daně z příjmů společností 35 %. Dále jsme pro zpětný výpočet odložené daně, museli z dostupných údajů z

25

buňky Úpravy krátkodobých závazků vyjmout vypočtenou odloženou daň. O ni pak upravíme goodwill. GW = MÚ – ( IČA FV – OD) = 23 – (27- 8) = 4

3.3 Konsolidované účetní výkazy k datu závěrky

Při konsolidaci vznikají přechodné rozdíly při vylučování nerealizovaných zisků ze vzájemných transakcí. Je to způsobeno tím, že hodnota vedená v individuálních závěrkách se liší od hodnoty použité při konsolidaci. Jedná se zejména o situace, kdy si mezi sebou členové skupiny prodávají zboží nebo dlouhodobý majetek, které již nejsou prodány mimo skupinu. Pro výpočet je požita sazba daně státu přijímajícího člena skupiny. 9. tabulka:

Prodej majetku

Matka prodala dceřiné společnosti stroj, který na začátku roku 2009 pořídila za 1000. Matka odepisuje stroj lineárně a doba odpisování je 5 let. Dcera stroj koupila 1. května 2012 za 500 a rozhodla se stroj odepisovat další 4 roky. Dcera rozhodla o jiném využití stroje. Daňová sazba je 20%. Náklady 1. rok

na prodej

Tržby z

Odpisy

prodeje (zaokrouhleny)

VHb.o.

ZC stroje

Matka

333

500

67

100

0

Dcera

-

-

83

- 83

417

Suma

400

500

150

17

417

- 400

- 500

- 16

-151

-151

0

0

134

-134

266

Korekce Konsolidace

26

OdpisMatka=

1000 4 = 67 5 12

OdpisDcera =

OdpisKonsolidovaný = 67

500 8 = 83 4 12

1000 600 8 = 134 4 12

Pro výpočet odpisů pro konsolidovanou účetní závěrku použijeme historickou hodnotu stroje v rozvaze matky sníženou o oprávky za roky 2009 až 2011, kterou vydělíme novou dobou odpisování. Protože k prodeji došlo během roku, nesmíme zapomenout přičíst odpis do doby prodeje, který vedl ve své rozvaze prodávající. Z pohledu skupiny se na stroj díváme, jako by k jeho prodeji nedošlo, ale jenom se změnila jeho doba odepisování. Z tohoto důvodu musíme vyloučit zisk z prodeje stroje. Jak můžeme vidět, hodnota stroje v učetnictví dcery a konsolidovaná hodnota se liší. Z tohoto rozdílu nám vznikne odložená daň. OD = [( ZCDcera – OdpisDcera) – (ZCKonsolidovaná – OdpisKonsolidovaný)] * sazba daně OD1.rok = [(500 – 83) – (400 - 134)] * 0,2 = 30,2 ZC OD

zůstatková cena odložená daň

Jelikož konsolidované hodnoty považujeme za účetní

hodnotu

a údaje

z individuální závěrky dceřiné společnosti za daňovou, vzniká nám v tomto případě odložená daňová pohledávka. Ta ovlivní konsolidovaný výsledek hospodaření. Nerozdělený

Odpisy

ZC

(zaokrouhleny)

stroje

Matka

-

-

-

100

Dcera

125

292

- 125

- 83

Suma

125

292

- 125

17

Korekce

-25

- 126

+ 25

- 151

Konsolidace

100

166

-100

- 134

2. rok

27

VHb.o.

zisk/ ztráta minulých let

OD2.rok = [(417 – 125) – (266 - 100)] * 0,2 = 25,2 Změna OD = - 5

ovlivní konsolidovaný výsledek hospodaření

Pokud by prodávala stroj dceřiná společnost mateřské, v závislosti na drženém podílu bychom vyjádřili dopad výsledkových korekcí na nekontrolní podíly.

28

4 Komplexní příklad

Nyní bych chtěla na základě komplexního příkladu nastínit postup při sestavování konsolidované účetní rozvahy a výsledovky skupiny, kterou tvoří německá mateřská společnost a česká dceřiná společnost. Prošli bychom postupy k datu akvizice, k datu závěrky prvního roku a datu závěrky druhého roku. Dále bych zde demonstrovala převod na cizí měnu, vylučování vzájemných vztahů a výpočet odložené daně ze vzniklých přechodných rozdílů. Mateřská společnost Schwarz koupila 1.6.2009 80% podíl ve společnosti Černý v hodnotě 250 000 EUR. Podíl na vlastním kapitálu je shodný s podílem na hlasovacích právech. Funkční měnou společnosti Schwarz je euro (EUR), zatímco funkční měnou společnosti Černý je česká koruna (CZK). Pro přepočet na vykazovací měnu bude použit kurs k datu akvizice nebo uzávěrkový kurs k 31.12. daného roku podle České Národní Banky.

Tabulka 15: Kursy k datu sestavení konsolidované účetní závěrky 1.6.2009

EMU

euro

1

EUR

26,78

31.12.2009

EMU

euro

1

EUR

26,465

31.12.2010

EMU

euro

1

EUR

25,06

Tabulka 16: Průměrné měsíční kursy dle ČNB CZK/EUR

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2009

27,169

28,459

27,229

26,76

26,738

26,545

25,787

25,649

25,349

25,836

25,827

26,076

2010

26,136

25,976

25,54

25,313

25,666

25,78

25,305

24,807

24,651

24,526

24,637

25,165

2011

24,449

24,276

24,392

24,291

29

Tabulka 17: Sazby daně z příjmu právnických osob Rok

Sazba daně ČR

Sazba daně DE

2009

20 %

28,1 %

2010

19 %

27,4 %

Hodnota nekontrolních podílů ve fair value je 70 000 EUR. Pro výpočet goodwillu použijeme koncepce ekonomické jednotky.

30

4.1 Výkazy k datu akvizice – 1.6.2009

Tabulka 18: Úpravy rozvah mateřské a dceřiné společnosti na konsolidovanou rozvahu k 1.6.2009

Aktiva Dlouhodobá nehmotná aktiva Goodwill Dlouhodobý hmotný majetek Majetková účast v dceři Zásoby Pohledávky Odložená daň - pohledávka Ostatní oběžná aktiva Závazky Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy Nerozdělený zisk/ ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného období - z toho ostatní úplný výsledek Nekontrolní podíly Závazky Odložená daň - závazek

Matka EUR 1 250 000 500 000 250 000 240 000 180 000 80 000

ÚH (CZK) 7 700 000 3 000 000 2 100 000 1 500 000 1 100 000

Dcera FV (CZK) 8 600 000 500 000 3 500 000 2 000 000 1 500 000 1 100 000

1 250 000 1 100 000 600 000 170 000 100 000 230 000

7 700 000 5 700 000 2 500 000 1 400 000 1 000 000 800 000

150 000 -

2 000 000 -

FV (EUR) 321 135 18 671 130 695 74 683 56 012 41 075

1 4 481

8 600 000 6 300 000 2 500 000 2 000 000 1 000 000 800 000

321 135 234 885 93 353 74 683 37 341 29 507 365

4 481

2 300 000 -

85 885 -

31

4 481

Úpravy (EUR) 2 3 -164 885 -2 500 85 115 -250 000

-2 500 -165 250 -93 353 -74 683 -37 341 -29 507 -365 70 000 4 481

-2 500

-2 500

Konsolidace EUR 1 407 866 18 671 89 596 630 695 314 683 236 012 118 575 1 407 866 1 334 885 600 000 170 000 100 000 227 500 70 000 235 885 4 481

V tabulce sčítáme hodnoty z rozvahy matky s hodnotami dcery přepočtenými na měnu vykazování a dále je upravíme o Úpravy 1 až 3. Ve vlastním kapitálu dcery si můžeme všimnout, že v položce ostatní úplný výsledek, se objevilo 365 EUR. Jedná se kursové rozdíly vzniklé z titulu toho, že položky aktiv a závazků byly převedeny jedním kursem a položky výsledku hospodaření jinými. Úprava 1: Odložená daň z přecenění čistých aktiv společnosti Černý na fair value a identifikace nehmotných aktiv. Za účetní hodnotu zde považujeme hodnotu identifikovaných čistých aktiv ve fair value a za daňovou hodnotu čistých aktiv v individuální závěrce dcery.

ODDA = (IČAFV – IČAÚH) * sazba daně (2009, ČR) ODDA = [(8 600 000 – 2 300 000) – (7 700 000 – 2 000 000)] * 0,2 = 120 000 CZK

Přepočet na měnu vykazování: ODDA =

120000 = 4 481 EUR 26,78

Pro převod byl použit kurs k 1.6.2009.

Úprava 2: Vyloučení majetkové účasti držené mateřskou společností proti vlastnímu kapitálu dceřiné: Částka, o kterou se liší náklady akvizice od vyloučených položek vlastního kapitálu dcery po přecenění na fair value, je buď goodwill, nebo převis čistých aktiv nad náklady akvizice. GW = (250 000 + 70 000) – (321 135 – 85 885) = 84 750 EUR

32

Tato částka je dále upravena o odloženou daň vypočtenou v Úpravě 1). Goodwill bude vykázán jako položka nehmotných aktiv, která se neodepisuje, ale je testována na zhoršení. Následně je vzniklý goodwill převeden na českou měnu a je v ní veden. Z toho vyplývá, že bude k datu závěrky vždy přepočten úzávěrkovým kursem na měnu vykazování a vzniklé kursové rozdíly budou řešeny v ostatním úplném výsledku.

Úprava 3: Úprava výsledku hospodaření matky o vedlejší pořizovací náklady na akvizici.

33

Tabulka 19: Úpravy výkazu zisku a ztrát na konsolidovaný výkaz za období do 1.6.2009

Výsledovky za období 1.1.2009 až 1.6.2009

Černý

Schwarz

Úpravy

Konsolidace

1.měsíc

2.měsíc

3.měsíc

4.měsíc

5.měsíc

Převod

1

2

EUR

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

EUR

EUR

EUR

1 200 000

720 000

575 000

680 000

785 000

740 000

128 689

1 200 000

Náklady na prodané zboží

750 000

350 000

325 000

340 000

410 000

375 000

66 135

750 000

Mzdové náklady

45 611

70 000

70 000

70 000

70 000

70 000

12 841

45 611

Odpisy

67 000

60 000

60 000

60 000

60 000

60 000

11 006

67 000

Ostatní provozní náklady

17 500

8 800

15 000

11 700

7 100

7 400

1 823

17 500

-

-

-

-

-

-

-

Výsledek před zdaněním

319 889

231 200

105 000

198 300

237 900

227 600

36 884

Daň ze zisku Výsledek po zdanění

89 889

46 240

21 000

39 660

47 580

45 520

7 377

89 889

230 000

184 960

84 000

158 640

190 320

182 080

29 507

227 500

Výnosy z prodeje zboží

Vedlejší pořizovací náklady MU

Ostatní úplný výsledek

365

2 500

EUR

2 500 317 389

- 365

0

Při přípravě výkazů dceřiné společnosti Černý budou pro přepočet výnosů a nákladů použity průměrné měsíční kurzy roku 2009. Protože nenastaly žádné změny mezi datem akvizice a datem sestavení výsledovky, bude položka výsledku po zdanění u dceřiné společnosti vyloučena proti majetkové účasti při přípravě konsolidované rozvahy. Jedinou úpravou dotýkající se výsledku hospodaření, tak zůstává vypořádání vedlejších pořizovacích nákladů akvizice. Další úpravu pak můžeme vidět v ostatním úplném výsledku, kdy proti majetkové účasti vyloučíme i kursové rozdíly, které vznikly při převodu individuální závěrky dcery na měnu vykazování. 34

4.2 Výkazy k 31.12.2009

Pro převod individuálních rozvah mateřské a dceřiné společnosti musíme jejich rozvahy upravit. Černý FV (EUR): Protože převádíme rozvahu společnosti Černý na vykazovací měnu k datu závěrky, použijeme pro převod aktiv a závazků uzávěrkového kursu. Pro převod položek vlastního kapitálu je použit historický kurs, tedy v tomto případě kurs k datu akvizice. Pro převod výsledku hospodaření, tedy výnosů a nákladů, jsou použity průměrné měsíční kursy. Detailní postup bude ukázán při převodu výkazu zisku a ztrát. Úprava 1: Vyloučení majetkové účasti držené společností Schwarz proti položkám vlastního kapitálu. Rozdílem při alokaci kupní ceny je goodwill, který jsme vypočetli již ve výkazech k datu akvizice. Hodnota goodwillu byla upravena o odloženou daň, spojenou s přeceněním čistých aktiv dceřiné společnosti na fair value. Goodwill je nyní veden v českých korunách, a proto jej musíme k datu závěrky převést uzávěrkovým kursem. Hodnota goodwillu v CZK k 1.6.2009:

89 596 * 26,78 = 2 399 392 CZK

Hodnota goodwillu v EUR k 31.12.2009:

2 399 392 26,465

90 663 EUR

Jelikož se jejich fair value od data akvizice nezměnila, nemění se ani hodnota odložené daně. Rozdíl v její výši je způsoben použitím uzávěrkového kursu při jejím převodu na cizí měnu. Při vylučování použijeme hodnotu předakvizičního zisku. Změna výsledku hospodaření

od

data

akvizice

do

data

konsolidovaného výsledku.

35

závěrky

bude

agregována

do

Úprava 2: Odečteme podíl na změně výsledku hospodaření od data akvizice do data závěrky připadající na nekontrolní podíly. Úprava 3: Nesmíme zapomenout na vypořádání vedlejších pořizovacích nákladů akvizice, které hradí mateřská společnost. Úprava 4: Společnost Černý prodala společnosti Schwarz 500 kusů zboží v celkové hodnotě 5 000 000 CZK. Prodeje byly uskutečněny v tomto rozsahu: Tabulka 20: Tržby a náklady na prodané zboží mateřské společnosti – rok 2009 Pro převod na eura byly použity průměrné měsíční kurzy. Měsíc

6

7

8

9

10

11

12

Celkem

Počet prodaných

ks

72

68

75

64

69

82

70

500

Výnosy z prodeje

CZK

720 000

680 000

750 000

640 000

690 000

820 000

700 000

5 000 000

EUR

27 124

26 370

29 241

25 248

26 707

31 750

26 845

193 283

CZK

579 600

548 080

603 750

516 480

558 900

656 000

563 500

4 026 310

EUR

21 835

21 254

23 539

20 375

21 633

25 400

21 610

155 645 535

Náklady na prodané

Nakoupené zboží

ks

80

75

75

80

70

70

85

CZK

8 050

8 060

8 050

8 070

8 100

8 000

8 050

Stav zboží

ks

8

15

15

31

32

20

35

Stav zboží

CZK

64 400

120 900

120 750

250 170

259 200

160 000

281 750

Vážená přůměrná hodnota

EUR

10 646

Stav zásob k 31.12.2009 bude přepočten uzávěrkovým kursem. Stav zásobEUR =

35

281 750 = 10 646 EUR 26,465

36

Společnost Schwarz z toho prodala 400 kusů svým externím zákazníkům. Prodejní cena činila 520 EUR. Tabulka 21: Tržby a náklady prodaného zboží externím zákazníkům – prodává společnost Schwarz

Měsíc

6

7

8

9

10

11

12

Celkem

Počet prodaných

ks

48

51

54

58

63

65

61

400

Výnosy z prodeje

EUR

24 960

26 520

28 080

30 160

32 760

33 800

31 720

208 000


CZK

480 000

510 000

540 000

580 000

630 000

650 000

610 000

4 000 000

EUR

18 083

19 630

20 958

22 699

24 519

25 229

23 553

154 671

ks

72

68

75

64

69

82

70

500

CZK

10 000

10 000

10 000

10 000

10 000

10 000

10 000

EUR

377

388

390

394

387

387

383

EUR

377

385

388

391

389

388

386

ks

24

41

62

68

74

91

100

Nakoupené zboží Hodnota nákupů zboží

Vážená průměrná hodnota Stav zboží

100

Protože se jedná o prvotní zachycení aktiva v individuálním účetnictví mateřské společnosti a převod na funkční měnu, je vážená průměrná hodnota zásob počítána z nákupní ceny v českých korunách přepočtených průměrným měsíčním kursem odpovídajícím datu transakce. Pro převod by měl být použit kurs aktuální, ale z výpočtového hlediska je povoleno použití průměrných kursů, pokud v daném období aktuální kursy výrazně nekolísají. Tabulka 22: Tržby a náklady prodaného zboží 2009 z pohledu konsolidace Měsíc

6

7

8

9

10

11

12

Celkem

Počet prodaných (ks)

ks

48

51

54

58

63

65

61

400

Výnosy z prodeje (EUR)

EUR

24 960

26 520

28 080

30 160

32 760

33 800

31 720

208 000

Náklady na prodané (EUR)

EUR

14 556

15 941

16 948

18 465

19 752

20 134

18 831

124 627

Nakoupené zboží (ks)

ks

80

75

75

80

70

70

85

535

Vážená přůměrná hodnota (CZK)

CZK

8 050

8 060

8 050

8 070

8 100

8 000

8 050

Vážená přůměrná hodnota (EUR)

EUR

303

313

314

318

314

310

309

Stav zboží (ks)

ks

32

56

77

99

106

111

135

Stav zboží (EUR)

CZK

257 600

451 360

619 850

798 930

858 600

888 000

1 086 750

EUR

41 064

37

Jak je možno vidět z tabulek, pro ocenění zboží je použita metoda váženého aritmetického průměru. Tyto hodnoty jsou pak použity ke stanovení nákladů na prodané zboží. Pro výpočet konsolidovaných nákladů je použito množství, jež prodala společnost Schwarz, a vážené průměrné hodnoty v odpovídajících měsících, jež eviduje společnost Černý. Protože dle IFRS není něco jako funkční měna skupiny, ale jenom funkční měny jednotlivých subjektů, při zjištění konsolidovaného stavu zásob postupujeme obdobně jako u dcery. To znamená, že stav zásob vedeme v CZK a k datu závěrky ho převedeme na EUR pomocí uzávěrkového kursu. Tabulka 23: Dopad prodeje zboží na konsolidovanou rozvahu a výsledovku Tržby z prodeje


VH

Zboží

OD

Změna OD

Dcera

193 283

155 645

37 639

10 646

0

0

Matka

208 000

154 671

53 329

38 612

0

0

Suma

401 283

310 316

90 967

49 258

0

0

Korekce

-193 283

-185 689

-7 594

-8 194

1 557

1 557

Konsolidace

208 000

124 627

83 373

41 064

1 557

1 557

Protože jde o prodej od dceřiné společnosti mateřské, je nutné rozdělit částku, kterou

korigujeme

výsledek

hospodaření,

na

část

o

kterou

upravíme

konsolidovaný výsledek, a část o kterou upravíme výsledek připadající na nekontrolní podíly. To samé platí pro změnu odložené daně, která v tomto případě také ovlivní výsledek hospodaření. 80% podíl:

-10 158 EUR

20% podíl:

- 2 540 EUR

Korekce výsledku hospodaření: -7594 EUR:

Problémem zůstávají kursové rozdíly vznikající z použití různých kurzů pro převod stavu zásob a nákladů a výnosů. Ostatní úplný výsledek zde snížíme o 0,8 * 601. Zbytek ovlivní nekontrolní podíly.

38

Úprava 5: Odložená daň spojená s vyloučením vzájemných zisků z prodeje zboží vyvstává z rozdílných hodnot zůstatku zboží v individuálních rozvahách společností a v konsolidované rozvaze: ODzásoby = (ÚH konsolidovaná hodnota zboží – DHsuma zboží matka + dcera) * sazba daně ODzásoby = (41 064 – 49 258)*0,274 = - 1 557 odložená daňová pohledávka Pro výpočet použijeme německou daňovou sazbu pro rok 2010, protože v tomto roce předpokládáme vypořádání odložené daně ze zboží. Odloženou daň budeme kompenzovat

proti

konsolidovanému

výsledku

hospodaření.

Nesmíme

zapomenout na vyjádření části ovlivňující nekontrolní podíly.

Úprava 6: Z vnitroskupinového prodeje zásob zůstává nesplacena pohledávka dc ery ve výši 700 000 CZK. Tabulka 24:

Hodnoty závazku evidovaného v individuální závěrce společnosti

Schwarz Historický kurs

Uzávěrkový kurs

(12. měsíc 2009) Závazek u matky

700 000/26,076

700 000/26,456

= 26 845

= 26 459

Kursové rozdíly 386

V tomto případě je kursový rozdíl jak v individuální závěrce mateřské společnosti, tak v individuální závěrce dcery vypořádán výsledkově. Tyto kursové rozdíly se, při konsolidaci, proti sobě vyloučí.

39

Tabulka 25: Rozvahy a jejich úpravy na konsolidovanou rozvahu k 31.12.2009

Aktiva

Schwarz

Černý

Úpravy (EUR)

EUR

ÚH (CZK) FV (CZK) FV (EUR)

1

2

-159 337

0

3

Konsolidace 4

5

1 270 000

7 700 000 8 600 000

324 957

490 000 250 000 230 000 190 000 110 000

500 000 3 200 000 3 700 000 1 900 000 1 800 000 1 700 000 1 700 000 900 000 900 000

18 893 0 139 807 0 68 014 64 236 0 34 007

Závazky

1 270 000

7 700 000 8 600 000

324 957

-159 337

Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy Nerozdělený zisk/ ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného období

1 145 278 600 000 170 000 330 000 45 278

5 750 000 2 500 000 1 400 000 1 000 000 850 000

237 554 93 353 74 683 37 341 32 177

-93 353 -74 683 -37 341 -29 507

-534 -2 500 -6 075 1 246

1 067 70 000

-690 1 224

Dlouhodobá nehmotná aktiva Goodwill Dlouhodobý hmotný majetek Majetková účast v dceři Zásoby Pohledávky Odložená daň - pohledávka Ostatní oběžná aktiva

- z toho ostatní úplný výsledek Nekontrolní podíly Závazky Odložená daň - závazek

6 350 000 2 500 000 2 000 000 1 000 000 850 000

2 386 124 722

1 950 000 2 250 000 -

40

85 018 -

6

-2 500 -8 194 1 557 26 456

90 663 -250 000 -8 194 26 456 1 557 -2 500 0

-2 500 -8 194 1 557 26 456

-480 -1 639

1 452 939 18 893 90 663 629 807 289 820 280 692 1 557 141 507 1 452 939 1 382 832 600 000 170 000 330 000 40 084

311 26 456

4 481

EUR

2 281 69 897 236 196 4 481

Tabulka 26: Přehled měsíčních výkazů zisku a ztrát společnosti Černý za období od 1.1.2009 do 31.12.2009 a jejich převod na eura za použití průměrných měsíčních kursů dle ČNB 1.měsíc

2.měsíc

3.měsíc

4.měsíc

5.měsíc 6. měsíc 7.měsíc

8.měsíc

9.měsíc

10.měsíc

11.měsíc

12.měsíc

Celkem

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK


720 000

575 000

680 000

785 000

740 000


350 000

325 000

340 000

410 000

375 000

660 000

675 000

700 000

740 000

743 000

740 000

725 000

8 483 000

390 000

400 000

425 000

430 000

440 000

460 000

435 000

4 780 000

Mzdové náklady

70 000

70 000

70 000

70 000

70 000

95 000

125 000

125 000

145 000

170 000

170 000

170 000

1 350 000

Odpisy

60 000

60 000

60 000


8 800

15 000

11 700

60 000

60 000

70 000

95 000

95 000

115 000

130 000

130 000

130 000

1 065 000

7 100

7 400

16 600

18 450

25 000

25 000

19 960

23 100

13 685

191 795

10 215

10 215

Kursové rozdíly Výsledek před zdaněním

231 200

105 000

198 300

237 900

227 600

88 400

36 550

30 000

25 000

-16 960

-43 100

-33 900

1 085 990

Daň ze zisku

46 240

21 000

39 660

47 580

45 520

17 680

7 310

6 000

5 000

0

0

0

235 990

Výsledek po zdanění

184 960

84 000

158 640

190 320

182 080

70 720

29 240

24 000

20 000

-16 960

-43 100

-33 900

850 000

1.měsíc

2.měsíc

3.měsíc

4.měsíc


8.měsíc

9.měsíc

10.měsíc

11.měsíc

12.měsíc

Celkem

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR


26 501

20 205

24 973

29 335

27 676

24 863

26 176

27 292

29 192

28 758

28 652

27 803

321 427


12 882

11 420

12 487

15 321

14 025

14 692

15 512

16 570

16 963

17 031

17 811

16 682

181 395

Mzdové náklady

2 576

2 460

2 571

2 616

2 618

3 579

4 847

4 873

5 720

6 580

6 582

6 519

51 542

Odpisy

2 208

2 108

2 204

2 242

2 244

2 637

3 684

3 704

4 537

5 032

5 033

4 985

40 619


324

527

430

265

277

625

715

975

986

773

894

531

7 322

Kursové rozdíly

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

386

386


8 510

3 690

7 283

8 890

8 512

3 330

1 417

1 170

986

-656

-1 669

-1 300

40 162

Daň ze zisku

1 702

738

1 457

1 778

1 702

666

283

234

197

0

0

0

8 758


6 808

2 952

5 826

7 112

6 810

2 664

1 134

936

789

-656

-1 669

-1 300

31 405

41

Tabulka 27: Výkazy zisku a ztrát a jejich úpravy na konsolidovaný výkaz za období od 1.1.2009 do 31.12.2009 Schwarz Výnosy z prodeje zboží Náklady na prodané zboží Mzdové náklady Odpisy Ostatní provozní náklady Vedlejší pořizovací náklady MU Kurzové rozdíly Odložená daň Výsledek před zdaněním Daň ze zisku Výsledek po zdanění Výsledek po zdanění připadající na Schwarz Výsledek připadající na nekontrolní podíly (20 %)

EUR 2 900 000 2 200 000 230 000 288 000 119 413

Černý 1.6.2009 31.12.2009 EUR EUR 128 689 321 427 66 135 181 395 12 841 51 542 11 006 40 619 1 823 7 322

1 EUR -128 689 -66 135 -12 841 -11 006 -1 823

2 EUR

Úpravy 3 EUR -193 283 -185 689

Konsolidace 4 EUR

-386

0

40 162 8 758 31 405

- 36 884 -7 377 -29 507

- 2 500

- 7 594

1 557 1 557

-2 500

-7 594

1 557

EUR 2 899 454 2 129 571 268 701 317 612 124 912 2 500 0 1 557 57 714 19 076 38 638

25 124

- 23 606

- 2 500

- 6 075

1 246

39 466

6 281

- 5 901

- 1 519

311

-828

2 500 386 62 973 17 695 45 278 45 278

36 884 7 377 29 507

42

Úprava 1: Vyloučíme předakviziční náklady a výnosy, protože do konsolidovaného výsledku hospodaření vstupují pouze změny od data akvizice do data závěrky.

Úprava 2: Vypořádáme vedlejší pořizovací náklady akvizice proti výsledku mateřské společnosti. V dalším roce již budeme předpokládat, že byly zahrnuty do nerozděleného zisku minulých let mateřské společnosti.

Úprava 3: Zkorigujeme náklady a výnosy z prodeje zboží. Výši korekce jsme vypočetli v Tabulce 23.

Úprava 4: Navýšení výsledku o tvorbu odložené daně vzniklé z přechodných rozdílů z důvodu rozdílných hodnot zboží v konsolidované a individuálních závěrkách. Podrobný výpočet jsme provedli v úpravě 5 rozvahy za rok 2009.

Při agregaci výnosů a nákladů jsou vyloučeny ty, které vznikly před datem akvizice. Je to z důvodu toho, že by akcionáři mohli požadovat plnění ze zisku, nad kterým ještě neměli kontrolu. Daň ze zisku je také vypočtena jako daň ze zisku matky plus rozdíl mezi závěrkovou a předakviziční daní dcery, protože konsolidovaný výsledek není předmětem daně z příjmu. Upravujeme v případech, kdy se mění daňová povinnost vlivem transakcí ve skupině.

43

4.3

Konsolidované výkazy k 31.12.2010

V roce 2010 byl splacen závazek vůči společnosti Černý a s ním byly zrušeny i kursové rozdíly, které se k němu a pohledávce ze strany dcery vázaly. Tyto skutečnosti jsou již zachyceny v individuálních výkazech obou společností.

Úprava 1: V první řadě vyloučíme majetkovou účast drženou matkou proti položkám vlastního kapitálu dcery k datu akvizice. Položka výsledku hospodaření dcery k datu akvizice je již zahrnuta v nerozděleném zisku minulých let a proto ji také proti nerozdělenému zisku vyloučíme. Úprava 2: První úpravou jsme vyloučili 100 % položek vlastního kapitálu, ale mateřská společnost drží pouze 80% podíl. Z tohoto důvodu přesuneme nekontrolní podíl na rozdílu mezi nerozděleným ziskem k 31.12.2010 a datem akvizice a změnu kursových rozdílů do nekontrolních podílů. Do té samé položky přesuneme i nekontrolní podíly na výsledku hospodaření dcery.

44

Úprava 3: Společnost doprodala zboží nakoupené v minulém roce od dceřiné společnosti za 510 EUR za kus. Tabulka 28: Doprodej zboží mateřskou společností externím zákazníkům v roce 2010 Měsíc

1

2

Celkem

Počet prodaných Výnosy z prodeje Náklady na prodané

ks 45 55 100 EUR 22 950 28 050 51 000 CZK 450 000 550 000 1 000 000 EUR 17 218 21 173 38 391 Nakoupené zboží ks 0 0 0 Hodnota nákupů zboží CZK 10 000 10 000 20 000 EUR 0 0 0 Vážená průměrná hodnota EUR 386 386 772 Stav zboží

ks

55

0

55

Stav zboží

EUR

21 237

0

21 237

Tabulka 29: Prodej zboží v roce 2010 z pohledu konsolidace 1

2

Celkem

45 22 950

55 28 050

100 51 000

Počet prodaných Výnosy z prodeje

ks EUR


CZK 362 250 442 750 805 000 EUR 13 860 17 045 30 905 ks 90 35 35 CZK 724 500 281 750 EUR 11 243

Stav zboží Stav zboží

Tabulka 30: Vyloučení vzájemných vztahů z doprodeje zboží v roce 2010 Tržby z prodeje Dcera Matka Suma Korekce Konsolidace

0 51 000 51 000 0 51 000

Náklady na prodané zboží 0 38 391 38 391 -7 486 30 905

45

VH

Zboží

NZML

OD

Změna OD

0 12 609 12 609 7 486 20 095

11 243 0 11 243 0 11 243

37 639 53 329 90 967 -7 594 83 373

0 0 0 0 0

0 0 0 -1 557 -1 557

Protože jsme zásoby jenom doprodali a žádné nenakoupili, zůstává zisk z prodeje zboží u dcery nulový. Nesmíme však zapomenout, že výsledek, který dceřiná společnost realizovala loni, ovlivnil její nerozdělený zisk minulých let. Nerozdělený zisk převedeme i u mateřské společnosti a u konsolidované rozvahy. Z důvodu doprodeje zbytku zboží, ze kterého nám vyvstal přechodný rozdíl, zaniká i odložená daňová pohledávka, která s ním byla spojená. O změnu odložené daně upravíme jak konsolidovaný výsledek hospodaření, tak nekontrolní podíly. Nesmíme zapomenout na úpravu ostatního úplného výsledku a nekontrolních podílů o kursové rozdíly vzniklé z titulu různého použití kursů při zachycení stavu zboží u matky a u konsolidovaného stavu. Chtěla bych připomenout, že pro výši korekce porovnáváme sumu hodnot u matky a dcery s konsolidovaným stavem zboží. Tyto kursové rozdíly pak ovlivní úplný ostatní výsledek ve výši 0,8 * 1 665 = 1 332 EUR a nekontrolní podíly ve výši 0,2 * 1 665 = 333 EUR Úprava 4: Byl prodán stroj, který byl 1. 8. 2008 pořízen za 70 000 EUR. Mateřská společnost předpokládala

odpisovou

dobu

7

let

a

lineární

odpisy.

Prodej proběhl 31. 10. 2010 a stroj byl odepisován od 1. 11. 2010. Dcera předpokládá stejné využití stroje, a tudíž nemění dobu odepisování. Prodejní cena byla 57 000 EUR. Pro převod hodnoty stroje do funkční měny dcery byl použit průměrný měsíční kurs. Tabulka 31: Dopady prodeje stroje na konsolidované výkazy Tržba z prodeje stroje

Náklady na prodej stroje

Odpisy

VH

ZC stroje

Matka

67 000

47 500

8 333

11 167

0

0

Dcera

0

0

2 316

-2 316

63 272

1 413

Suma

67 000 -67 000

47 500 -47 500

10 649 -649

8 851 -18 851

63 272 -17 438

0 -4 778

1 413 -1 413

0

0

10 000

-10 000

45 833

-4778

0

Korekce Konsolidace

46

OD

Kursový rozdíl

Mateřská společnost realizovala při prodeji stroje zisk ve výši 9 500 EUR, který ale musíme vyloučit, protože v konsolidovaných výkazech se strojem zacházíme jako by neopustil účetnictví mateřské společnosti. Náklady na prodej stroje vypočteme jako zůstatkovou cenu k datu prodeje: ZCdatum prodeje = Pořizovací cena k 1.8.2008 – Oprávky2008-2009 -Odpisy do 31.10.2010 ZCdatum prodeje = 70000

5 12

70000 7

70000 7

10 12

70000 7

47 500

Tabulka 32: Hodnoty stroje v účetnictví dceřiné společnosti v roce 2010 Stroj

Odpisy

ZC stroje k 31. 12. 2010

31. 10. 2010 11. měsíc 12. měsíc Hodnota (EUR)

67 000

1 170

1 146

Hodnota (CZK)

1 643 242

28 829

28 829

uzávěrkový kurs

ZC

63 272 1 585 584

Jak již bylo zmíněno, dcera nepředpokládá jiné využití stroje než matka. Z toho vyplývá, že musíme dopočíst odpisy z nové hodnoty stroje v účetnictví dcery. Měsíční odpisDcera

2010

=

67000 24,526 57

1643242 57

28829 CZK

Protože jsou odpisy nákladovou položkou, budou na konci roku převedeny na měnu vykazování pomocí průměrných měsíčních kursů období, do kterých náležely. Zůstatkovou cenu v účetnictví dcery pak převedeme pomocí uzávěrkového kursu. To ale způsobí vznik kursových rozdílů mezi touto hodnotou a hodnotou, kterou bychom získali jako pořizovací cenu (67000 EUR) upravenou o odpisy přepočtené průměrnými kursy. Odpisy z pohledu skupiny vypadají tak, jako by matka stroj neprodala a pokračovala v odpisech.

47

Roční odpisKonsolidace 2010=

70000 7

10000 EUR

Úprava 5: Odložená daň poté vzniká z titulu rozdílných zůstatkových cen v účetnictví dcery a v konsolidovaných výkazech. Protože neznáme daňovou sazbu v roce podepsání stroje, použijeme sazbu roku 2010. ODstroj = ( 45 833 - 63 272)*0,274 = - 4 778 EUR

odložená daňová pohledávka

Dále společnost Černý rozhodla o rozdělení dividend ve výši 20 000 EUR. Do konce roku byla akcionářům vyplacena částka 14 000 EUR.

Úprava 6 a Úprava 7: Protože mateřská společnost drží 80% podíl ve společnosti Černý. Má nárok na dividendy ve výši: DivMatka = 0,8 * 20 000 = 16 000 EUR

zaplaceno

11 200 EUR

Neuhrazený závazek z titulu dividend u společnosti bude vyloučen proti pohledávce u společnosti Schwarz. Jedná se o úpravu 6. DivNekontrolní podíly = 0,2 * 20 000 = 4 000 EUR Tabulka 33: dividend.

zaplaceno

2 800 EUR

Kursové rozdíly spojené s pohledávkou a závazkem z upsání

Závazek Černý v EUR Pohledávka Schwarz v EUR

Prům. měsíční kurs k datu upsání 6 000 4 800

48

Uzávěrkový kurs

Kursové rozdíly

6 025

-25

4 820

20

Tabulka 34: Dividendy Pohledávky Závazky

Změna NZML

VHb.o.

Výnosy –

Odložená

dividendy

daň

Matka

4 820

-

-

16 000

16 000

-

Dcera

-

4 820

-16 000

-

-

-

Suma

4 820

4 820

-16 000

16 000

16 000

-

Korekce

-4 820

-4 820

16 000

-16 000

-16 000

4000

0

0

0

0

0

4000

Konsolidace

Úprava 8: I zde vyjádříme odloženou daň. Přechodný rozdíl vzniká z rozdílných hodnot výnosu z dividend u příjemce, u kterého jsou zdaněny, a jejich konsolidované hodnoty. ODDiv = dividendy * sazba daně z dividend (2010;DE) ODDiv = 16 000*0,25 = 4 000

49

Tabulka 35: Rozvahy a jejich úpravy na konsolidovanou rozvahu k 31.12.2010

Aktiva Dlouhodobá nehmotná aktiva Goodwill

Schwarz

Černý

EUR

ÚH (CZK) FV (CZK) FV (EUR)

1 335 000 -

Dlouhodobý hmotný majetek

475 000

Majetková účast v dceři

250 000

Zásoby

200 000

Pohledávky

210 000

7 000 000 7 900 000 -

500 000

-

-

3 550 000 4 050 000 -

315 243

950 000

1

2

3

-160 096

0

0

4

5

6

-17 438 4 778 4 820

7

8

EUR

0

4 000

1 486 307 19 952

89 904

89 904

161 612

-17 438

619 174

-250 000

-

63 847

263 847

37 909

247 909

Odložená daň - pohledávka Ostatní oběžná aktiva

Konsolidace

19 952

-

1 700 000 1 600 000 950 000

Úpravy

4 778 200 000

800 000

800 000

31 923

4 000 4 820

8 778 236 743 -

Závazky

1 335 000

7 000 000 7 900 000

315 243

Vlastní kapitál

1 205 000

6 330 000 6 930 000

260 253

Základní kapitál

600 000

2 500 000 2 500 000

93 353

-93 353

600 000

Fondy

170 000

1 400 000 2 000 000

74 683

-74 683

170 000

Nerozdělený zisk/ ztráta minulých let

375 000

1 830 000 1 830 000

68 335

-66 849

Výsledek hospodaření běžného období

60 000

600 000

600 000

- ostatní úplný výsledek

Odložená daň - závazek

0

-297

-7 594

-4 776 4 743

16 283

-3 257 1 332

670 000

970 000

38 707

-

-

-

50

-17 438 4 778 4 820

0

4 000

1 486 307 1 465 253

70000 130 000

0

23 882

Nekontrolní podíly Závazky

-160 096

8 330

-18 851 4 778 1 413

384 595

-16 000 4 000

57 776 15 772

1 519

79 848 4 820

4789

16 000

173 527 4 789

Tabulka 36: Přehled měsíčních výkazů zisku a ztrát společnosti Černý za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 a jejich převod na eura za použití průměrných měsíčních kursů dle ČNB 1.měsíc

2.měsíc

3.měsíc

4.měsíc


8.měsíc

9.měsíc

10.měsíc

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK


610 000

635 000

648 000

665 000

672 000


341 600

355 600

362 880

372 400

Mzdové náklady

104 000

104 000

104 000

Odpisy

130 000

130 000


12 200

9 200

11.měsíc 12.měsíc

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

CZK

675 000

700 000

690 000

710 000

720 000

715 000

660 000

8 100 000

376 320

378 000

392 000

386 400

397 600

403 200

400 400

369 600

4 536 000

107 000

107 000

108 000

112 000

113 000

114 000

116 000

115 400

105 600

1 310 000

128 000

115 000

115 000

110 000

110 000

110 000

120 000

120 000

120 000

120 000

1 428 000

8 059

7 300

7 900

6 700

6 500

6 600

5 400

5 600

5 800

3 373

84 632

Kursové rozdíly

-627

Celkem

-

627


22 200

36 200

45 061

63 300

65 780

72 300

79 500

74 000

73 000

75 200

73 400

60 801

740 742

Daň ze zisku

4 218

6 878

8 562

12 027

12 498

13 737

15 105

14 060

13 870

14 288

13 946

11 552

140 741


17 982

29 322

36 499

51 273

53 282

70 720

64 395

59 940

59 130

60 912

59 454

49 248

600 001

1.měsíc

2.měsíc

3.měsíc

4.měsíc


8.měsíc

9.měsíc

10.měsíc

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR

EUR


23 339

24 446

25 372

26 271

26 182

26 183

27 663

27 815

28 802

29 357

29 021

26 227

320 678


13 070

13 690

14 208

14 712

14 662

14 663

15 491

15 576

16 129

16 440

16 252

14 687

179 580

Mzdové náklady

3 979

4 004

4 072

4 227

4 169

4 189

4 426

4 555

4 625

4 730

4 684

4 196

51 856

Odpisy

4 974

5 005

5 012

4 543

4 481

4 267

4 347

4 434

4 868

4 893

4 871

4 769

56 462

467

354

316

288

308

260

257

266

219

228

235

134

3 332

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-25

-25


849

1 394

1 764

2 501

2 563

2 804

3 142

2 983

2 961

3 066

2 979

2 416

29 473

Daň ze zisku

161

265

335

475

487

533

597

567

563

583

566

459

5 590


688

1 129

1 429

2 026

2 076

2 272

2 545

2 416

2 399

2 484

2 413

1 957

23 882

Ostatní provozní náklady Kursové rozdíly

51

11.měsíc 12.měsíc

Celkem

Tabulka 37: Výkazy zisku a ztrát a jejich úpravy na konsolidovaný výkaz za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Schwarz

Výnosy z prodeje zboží Náklady na prodané zboží Mzdové náklady Odpisy Ostatní provozní náklady Vedlejší pořizovací náklady MU Kurzové rozdíly Odložená daň Výnosy z dividend Výnosy z prodeje DHM Náklady na prodaný DHM Výsledek před zdaněním Daň ze zisku Výsledek po zdanění Výsledek po zdanění připadající na Schwarz Výsledek připadající na nekontrolní podíly (20 %)

EUR 3 133 000 2 452 500 250 000 265 000 118 375 20

Černý 31.12.2010 1 2 EUR EUR EUR 320 678 179 580 -7 486 51 856 56 462 3 332

Úpravy 3 4 EUR EUR

Konsolidace 5 EUR

6 EUR

7 486 -1 557 -18 851 4 778 -16 000 4 000

EUR 3 453 678 2 624 593 301 856 320 813 121 707 0 -5 7 221 0 0 0 91 924 28 235 63 739

19 106

5 989 -1 246 -18 851 4 778 -16 000 4 000

57 776

4 776

1 497

5 962

-649

-25 -1 557

16 000 67 000 47 500 82 645 22 645 60 000

29 423 5 590 23 882

60 000

4 778

4 000 -16 000

52

-67 000 -47 500 7 486 -1 557 -18 851 4 778 -16 000 4 000

-311

Úprava 1: Upravíme náklady na prodané zboží při doprodeji realizovaném společností Schwarz. Výše korekce se nachází v tabulce 30. Úprava 2: Po doprodeji zboží externím zákazníkům zmizely přechodné rozdíly způsobené rozdílnými hodnotami stavu zboží a tím i důvod pro odloženou daň. V minulém roce jsme však evidovali v konsolidované rozvaze odloženou daňovou pohledávku. Nyní musíme o změnu této pohledávky upravit výsledek hospodaření. Tabulka 30. Úprava 3: Položky nákladů a výnosů z prodeje dlouhodobého hmotného majetku očistíme o náklady a výnosy, které mateřská společnost s touto transakcí realizovala. Nesmíme zapomenout ani na úpravu odpisů. Hodnoty viz tabulka 31. Úprava 4: Z prodeje stroje vzniká odložená daňová pohledávka. V této úpravě promítneme její vliv na výsledek hospodaření. Protože se jedná o transakci probíhající od matky k dceři, nevyjadřujeme část korigující nekontrolní podíly. Tabulka 31. Úprava 5: .Nyní vyloučíme výnos z dividend, které se dceřiná společnost Černý rozhodla vyplatit, a které odpovídají podílu mateřské společnosti v dceři. Tabulka 34. Úprava 6: Poslední úpravou je tvorba odložené daňové pohledávky z důvodu zdanění dividend v zemi příjemce, co způsobí přechodný rozdíl. Výpočet odložené daně je uveden v úpravě 8 rozvah 2010.

53

Závěr

Cílem mé práce bylo nastínit problémy při konsolidaci zahraniční dceřiné společnosti. Ačkoliv jednotlivá témata pokrývají rozsáhlou problematiku, doufám, že se mi podařilo shrnutí hlavních bodů. Tato práce byla pro mě velice přínosná, protože mi pomohla pochopit základní principy, na kterých fungují jak odložená daň, tak převod na cizí měnu. Jejich praktické použití je bez pomoci softwarového vybavení mnohem těžší, než jsem si představovala. Během studia jsme se sice zabývali jak konsolidací, tak jsme zmínili téma převodů na cizí měnu, ale spojení obou mi způsobilo obtíže, protože jsem se musela naučit jak zacházet s rozdíly, jež vyvstaly. Díky práci na komplexním příkladě jsem zjistila, nakolik jsou na sebe jednotlivé výkazy vázány a jak může změna či chyba v kterémkoliv bodě pozměnit jejich vypovídací hodnotu. Největší problémy mi činily kursové rozdíly, jejichž vazba na různé položky rozvahy a výsledovky ztěžovala práci při vylučování vzájemných vztahů. Jednalo se zejména o vylučování vzájemných vztahů v souvislosti se zásobami, kdy z důvodu toho, že dcera vedla stav zásob v českých korunách a na konci období je převedla uzávěrkovým kursem a mateřská společnost vedla stav zboží nakoupeného od dcery v eurech za použití průměrných kursů. V momentě kdy jsme tyto stavy sečetli, abychom je mohli porovnat s konsolidovaným stavem, nastal konflikt, protože i pro zjištění konsolidovaného stavu byl použit převod z CZK pomocí uzávěrkového kursu jako u dcery. Tyto kursové rozdíly pak doplnily chybějící částku, která způsobovala nerovnost kontrolních okruhů, dle kterých jsme zkontrolovali, zda se změny na obou stranách rozvahy rovnají. Dalším problémem spojeným

se zásobami

bylo, že jsem

si zpočátku

neuvědomovala, že IFRS nedefinují, že by měla skupina jednu funkční měnu, ale bere hodnoty vstupující do výkazů ve funkčních měnách jednotlivých subjektů a následně je převede na měnu vykazování, pokud je to potřeba. 54

Tvorba komplexního příkladu mě velice bavila, i když byla v mnoha ohledech pracná. Díky možnosti aplikovat poznatky nabyté během studia a jejich konfrontaci s další literaturou, jsem si ujasnila princip práce například s položkami vlastního kapitálu. Zachování následnosti, úpravy položek výsledku hospodaření a nekontrolních podílů a mnohé další se pro mě staly srozumitelnějšími a díky příkladům jsem pochopila i nejčastější chyby, které se u mně vyskytovaly. Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu diplomové práce, díky jehož radám a nápovědám se mi povedlo mnohé zádrhele vyřešit.

55

Zdroje

1. Krupová, Lenka. IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Praha: 1. VOX a.s. 2009. ISBN 978-80-86324-76-0 2. MACHALA, Otakar. Odložená daň z příjmů 2002. Praha: Bilance, spol s.r.o. 2002. ISBN 80-86371-20-4 3. MIRZA, Abbas Ali, ORREL, Magnus, HOLT, Graham J.. IFRS Practical Implementation Guide and Workbook, Second Edition. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons 2008. ISBN 978-0470-17022-9

Internetové zdroje 4. Český finanční a účetní časopis - Zelenková Marie, Převod účetní závěrky na jinou měnu podle IFRS pro potřeby mezinárodních podnikových kombinací 5. Daňové sazby na Srí Lance - http://www.inlandrevenue.gov.lk/rates.html 6. Finanční výkazy The Linde Group http://financialreports.linde.com/2010/ar/lindefinancialreport/groupfinancialst atements.html?cat=m 7. IFRS - www.ifrs.org

8. Ing. DVOŘÁKOVÁ, Dana, PhD.;Koncepce oceňování užívané v Mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IAS/IFRS) http://www.i-poradce.cz/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx? idclanok=82887

Obrázky 9. Mapa IFRS obrázek - http://www.vypcontabilidad.cl/ifrs/ 10. Mapa Linde – http://financialreports.linde.com/2010/ar/lindefinancialreport/thelindegroupat aglance/thelindeworld.html?cat=m

56

Konsolidace zahraniční dceřiné společnosti

Recommend Documents