Konfrontace názorů a preferencí s dnešním chováním na pozadí etap rodinného cyklu

Konfrontace názorů a preferencí s dnešním chováním na pozadí etap rodinného cyklu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

21.4.2008

Rodinná politika a životní styl rodiny

1

Obsah příspěvku • Životní dráha - horizontální a vertikální perspektiva • Představy o životním cyklu – strategie skloubení profesních a rodinných plánů (aspirací) • Čas pro rodinu a čas pro práci (čas „pro život“) – představy a skutečnost

21.4.2008


2

Vertikální a horizontální pohled na životní dráhy Vertikální perspektiva - následnost a dynamika životních fází, životní cykly Horizontální perspektiva - vztahy a kombinace různých oblastí života ve stejné době, tedy v určité životní či rodinné fázi (zejm. vztah soukromé a veřejné sféry), časové režimy Propojení vertikální a horizontální perspektivy, tj. životního cyklu a denního (týdenního, měsíčního) časového režimu – problémy „návratu“ (např. vstup do vzdělávání nebo rodičovství ve vyšším věku) Každá etapa životní dráhy je specifická proporčním rozvržením času věnovaného hlavním aktivitám, tj. zaměstnání, péči o děti a o domácnost, vzdělávání a seberealizačním (mimopracovním) aktivitám – „dané“ podmínky + osobní volby Ot.: Jak se mění časové dispozice v souvislosti s proměnou rodinného statusu a podmínek (okolností), tj. po „přechodu“ z jednoho postavení do následujícího v průběhu života (např. uzavření sňatku, narození dítěte, rozvodu, ovdovění)? 21.4.2008


3

Životní dráhy – horizontální perspektiva 2 základní oblasti perspektiv a aspirací – etapizované formy uspokojování, sekvenčnost: pracovní kariéra rodinný život + „osobní“ život Jsou komplementární, ale současně jsou zdrojem rozporů, konfliktů (pozice, role) → Prohlubování rozporu mezi veřejnou a soukromou sférou v životě jedince – tlak na vyšší participaci vs. individualizace › Propojenost individualizace s vlivem institucí na život jednotlivce › Rozpornost požadavků na autonomii rodiny a její společenskou podporu 21.4.2008


4

Životní dráhy – vertikální perspektiva Proměny kombinace sfér života podle životních etap – slaďování demografických událostí + vzdělanostní a profesní dráhy • Přechody, uzlové body: › rodina – osamostatňování jedince od orientační rodiny, založení partner. vztahu, rodičovství, seniorita › zaměstnání – etapy vzdělanostní dráhy, profesní start, etapy pracovní kariéry, odchod do důchodu • Každá etapa má své preference (míru jejich konfliktu) → specifické proporční rozvržení časových „dispozic“ mezi základní aktivity 21.4.2008


5

Vztah subjektivních a externích podmínek • Předznamenání životního cyklu ekonomickými podmínkami: oproti

minulosti více předznamenán ekonomickými podmínkami (trhem práce +spotřeba a životní úroveň), zatímco demografické události se jeví jakoby „odvozené“, závislé na vzdělanostně profesní dráze. Individuální odlišnosti - jedinci i skupiny, praktikující „tradiční“ životní styl a rodičovským aspiracím podřizující ostatní sféry svého života.

• Individuální autonomie – důsledkem jsou i nové nejistoty a rizika 21.4.2008


6

Citáty • V.W.Marshall a M.M.Mueller: životní dráha jednotlivce je strukturována podle sociálních vlivů a podle životních rozhodnutí, která jedinec činí ve vnucených (daných) situacích („constrained situations“) • G.Naegele:moderní uspořádání životního cyklu (life-course regimes) se mění z doposud převážně kontinuálního a „jistého“ (secure) na flexibilnější a nejisté (insecure) A new organisation of time over working life. Dublin. European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, 2003

Životní cyklus jako sled rozhodovacích momentů – přechodových období • Sekvenčnost etap životního cyklu – rozhodování závisí na předchozí životní dráze • Zvyšující se diferenciace průběhu životního cyklu – heterogenita následnosti etap • Obtížnější rozhodování v přechodových momentech - rizika na TP i v rodinném životě + vyšší požadavky na jedince (v obou sférách) 21.4.2008


8

Schéma profesní dráhy - proměny Tradiční koncept (muži,bezdětné ženy) Vzdělávání (odborná příprava)

Ženská dráha Vzdělávání (odborná příprava)

Kontinuální zaměstnání První fáze placeného na plný úvazek zaměstnání Fáze věnovaná rodině (příp. Důchod se zaměstnáním na zkrácený pracovní úvazek)

(Možná) druhá fáze placeného zaměstnání (příp. obnovování kvalifikace, práce na zkrácený pracovní úvazek, dočasné práce) (Možná) fáze pečovatelská (příp. paralelně s prací na zkrácený pracovní úvazek)

Současný trend Vzdělávání (odborná příprava) „Před-kariérní“ zaměstnání Placené zaměstnání (příp. kombinované s celoživotním vzděláváním Přechod (kombinující zaměstnání, vzdělávání, práci na zkrácený pracovní úvazek) Důchod (příp. s placeným zaměstnáním na zkrácený pracovní úvazek)

Důchod 21.4.2008


9

Zdroje dat • GGS: Muži a ženy v ČR: životní dráhy a

mezigenerační vztahy (GGS: Generations and Gender Survey). Mezinárodní longituninální

výzkum v rámci programu PAU-UNECE. Sběr dat proběhl v roce 2005 na souboru 10006 osob ve věku 18-79 let. • RZV: „Rodina, zaměstnání a vzdělání“. Empirické sondy (5+1) vybraných typů rodin v různých fázích rodinného cyklu byly realizovány v únoru až dubnu 2006 na souborech po 500 respondentech, jeden na souboru 400 partnerských dvojic. 21.4.2008


10

Představy o životní dráze • Preference / kombinování: rodina vs. zaměstnání • Preference: manželství vs. partnerství • Ideální a skutečný věk uzavření manželství • Ideální a skutečný věk rodičovského startu • Věk ukončení ekonomické aktivity (žádoucí, zákonný, skutečný) 21.4.2008


11

Preference: rodina x zaměstnání • „Tradiční“ dotaz na přednost jedné ze sfér: › Preference jsou genderově diferencovány › Vyvíjejí se během rodinného cyklu › Utvářejí se pod vlivem hodnot i aktuálních životní situace › Přítomný i vliv institucionálních a strukturálních podmínek

• RZV doplňuje představami o základních preferencích v celkovém uspořádání životního cyklu 21.4.2008


12

Přednost rodině nebo práci – podle typu rodiny a pohlaví (RZV) ženy

muži

NUR

pár

pár

UR střední UR střední

UR mladá

UR mladá

svobodní

svobodní 0%

20%

přednost rodině obojí stejnou měrou přednost práce

21.4.2008

40%

60%

80%

100%

obojí-spíše přednost rodině obojí-spíše přednost práci

0%

20%

přednost rodině obojí stejnou měrou přednost práce


40%

60%

80%

100%

obojí-spíše přednost rodině obojí-spíše přednost práci

13

Preference v celkovém uspořádání životního cyklu • Generační rozdíly - společensky podmíněné (obvyklé metody umožňují sledovat podmíněné rodinným cyklem)

• Genderové rozdíly: v určitých fázích různě silné, silnější u proporcí času na rodinu a zaměstnání (v realitě), než v pojetí vztahu rodinné a profesní dráhy (v postojích) • Vzdělanostní rozdíly nevýrazné 21.4.2008


14

Volba ze dvou obecných strategií plánování rodiny a zaměstnání : % osob preferujících první možnost (RZV) svobodní

UR střední věk 44,4

pár

NUR

49,0

--

muži

9,9

UR mladá 44,6

ženy

22,2

50,2

49,6

58,4

46,0

celkem

16,0

47,5

47,1

53,8

--

1. Mít děti brzy a zaměstnání se věnovat naplno teprve tehdy, když jsou děti větší a péče o ně není už tak časově náročná 21.4.2008

2. Narození dětí posunout na pozdější dobu a nejprve si vybudovat určité postavení v zaměstnání


15

Volba ze dvou obecných strategií hledání vyváženosti příjmu a času pro rodinu: % osob preferujících první možnost (RZV)

svobodní

UR mladá

UR střední věk

pár

NUR

muži

45,1

39,1

32,0

71,2

--

ženy

27,5

20,1

15,1

59,8

22,8

celkem

36,3

29,4

23,2

65,3

--

1. Hodně pracovat a zajistit si tak dostatek peněz na pohodlný život rodiny a dětí. 21.4.2008

2. Pracovat uváženě a mít dostatek času věnovat se rodině a dětem (svým zálibám).


16

Volba ze dvou obecných strategií ukončení pracovní aktivity : % osob preferujících první možnost (RZV) svobodní

UR mladá

pár

NUR

34,6

UR střední věk 38,4

muži

36,6

48,3

--

ženy

32,7

33,1

24,7

40,3

38,6

celkem

34,8

33,8

31,2

44,2

--

1. Pokračovat v zaměstnání 2. Opustit zaměstnání a co nejdéle užívat si rodinu a volný čas 21.4.2008


17

Ideální a skutečný věk uzavření manželství • 48 % lidí uzavírá sňatek v mladším věku, než plánují (RZV !!!)

• Skutečný sňatkový věk vztažen k aktuálnímu věku: Determinanty: » Věk:u mužů se v dlouhodobé retrospektivě snižuje, věk žen se moc nemění (celkově se sňatkový věk zvyšuje) ← v nejmladších generacích se vdávají/žení nositelé tradičního rodinného chování + ti, kdo uzavírají sňatek (výrazně) dříve oproti plánům » Vzdělání: pouze vyšší sňatkový věk u VŠ-vzdělaných » Místo bydliště: pouze vyšší věk v největších městech • Ideální sňatkový věk » Věk: ideální věk se s věkem zvyšuje » Ostatní determinanty působí jako u skutečného věku 21.4.2008


18

Ideální a skutečný věk rodičovského startu • Obdobné trendy jako u sňatkového věku • 59 % dětí se narodí rodičům v jejich mladším věku, než jedinec uvádí jako ideální – spíše ženám a mezi nimi svobodným (RZV ! – kvotní výběr rodiče dětí do 12 let)

21.4.2008


19

Ideální a skutečný počet dětí • Ideální > skutečný (obvykle) • Rozhodování o (dalším) dítěti – genderové rozdíly, v tom, co je zvažováno: • Muži: zdraví a osobní život, partnerčiny/manželčiny předpoklady = zdravotní stav + (ne)existence zábran ze strany JEJÍ pracovní kariéry. • Ženy: ŽÚ rodiny a (SVÉ) zaměstnání • Oba partneři: vhodný partner (partner + otec/matka mých dětí) a dostatečné finanční zdroje

• Opatření rodinné politiky - v daném srovnání nejmenší význam pro obě pohlaví 21.4.2008


20

Závislost rozhodnutí mít (další) dítě na vybraných faktorech (GGS) muž

žena

3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

partner

zdraví

zdraví

práce

práce

partn.

resp.

resp.

partn.

finance bydlení

možnost i MD/RD

dostupn ost ZDPD

muž

2,77

2,70

2,23

2,41

2,45

2,73

2,55

1,96

2,10

žena

2,73

2,41

2,52

2,57

2,21

2,73

2,47

2,21

2,06

21.4.2008


21

Shrnutí: podmíněnost rodinného chování Faktory: • Osobní/osobnostní: zdraví a vhodný partner • Hodnotové: trvale vysoká hodnota rodiny vs. profesní aspirace • Materiální: příjmy, bydlení • (Strukturální - jistota zaměstnání, životní úroveň, ekonomická stabilita) • Institucionální zázemí: Mezinárodní srovnávací analýzy: podtrhují vliv služeb pro děti – platí v kontextu dalších opatření rodinné politiky – dlouhá RD nebo služby ZDPD – česká veřejnost vyžaduje první 21.4.2008


22

Naplňování představ o životní dráze • Posloupnost a paralelnost uspokojování profesních a rodinných aspirací • Vztah pracovního, vázaného a volného času v životním cyklu › V průběhu ekonomicky aktivního života: denní časový rozvrh, (dis)kontinuita profesní dráhy › Z hlediska startu a ukončení profesní aktivity 21.4.2008


23

Konfrontace rodinných a profesních aspirací – časové nároky a preference – nástroje skloubení obou sfér • Flexibilita práce – jako nástroj HRZ (nedostatečně využívaná) • Usnadnění přerušení profesní kariéry (MD a RD) • Služby pomoci (funkčním) rodinám – denní péče o děti (seniory) • Rodinná výpomoc: mezigenerační a jiná 21.4.2008


24

Flexibilita práce - nástroj HRZ Formy flexibilní práce • Flexibilita místa: práce z domova, na dálku • Flexibilita času: › Částečný úvazek (denní, týdenní, střídavé týdny, dočasný) › Pohyblivá pracovní doba (pohyblivý začátek a konec, stlačený týden, konto pracovní doby) › Sdílení pracovního místa (job sharing, job splitting, work sharing) › Práce na zavolání › Negativní flexibilita: Práce přesčas, na směny, v nesociálním čase 21.4.2008


25

Výhody a nevýhody (závisí na ŽC) VÝHODY Částečný úvazek: čas na rodinu, Pružná pracovní doba: jako ČÚ + snižuje jeho rizika (finanční, karierní, sociální) Práce z domova: volnost prac.doby, blízkost ro-diny, slučitelnost s dal-šími aktivitami Práce v nesociál. čase: dělba péče o děti

21.4.2008

NEVÝHODY Částečný úvazek: limity výdělkové, v karierním růstu, omezené benefity, dopady na soc.ochranu, segmenty TP Pružná pracovní doba: riziko= předvídatelnost Práce z domova: sociál-ní isolace, nedostupnost benefitů, zam-ec nese část nákladů, nepouží-vání smluv, (ne)jistota zaměstnání Práce v nesociál. čase: horší koordinace rodinných aktivit


26

Obvyklé místo výkonu zaměstnání (GGS) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

28.3

5.8 2.0 3.4

3.3 2.6 88.8 65.8

muž

žena

celkem 21.4.2008

23.0 2.0 1.3

5.0 1.3

92.4 73.6

muž

různá místa mimo domov střídavě mimo/doma doma

žena

zaměstnanci


jedno misto mimo 27

Obvyklý čas výkonu zaměstnání podle pohlaví (GGS)

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

5,1 11,0 15,1

v neobvyklém čase 68,7

77,6

nepravidelná prac.doba prac.doba se pravidelně mění

muž 21.4.2008

5,1 5,2 12,0

žena


pravidelně během dne 28

Nevýhody ČÚ na bedrech žen: Kombinace PÚ a ČÚ partnerů v rodině (oba zaměstnáni; PU=plný úvazek, ČU=částečný úvazek)

oba PU

muž PU, žena CU

Muž CU, žena PU

oba CU

manželé

90,7

7,5

1,4

0,4

nesezdaní

87,4

10,6

0,9

1,1

Žena v UR

Zaměstnaná PU 90,1

Ostatní 9,9

Žena v NUR

Zaměstnaná PU 93,8

Ostatní 6,2

zdroj: GGS 21.4.2008


29

Kombinace PÚ a ČÚ partnerů v rodině, věk 2049, alespoň jeden zaměstnán (Eurostat) SI

77

IT

38

NL

21 13

27

EU-25

2

45

44 45

ČR

19

20%

40%

7 2

4

21

4

2

29

5

30

29

4

64 0%

13

60%

80%

oba PU

muž PU, žena CU

muž CU, žena PU//oba CU

Pouze muž pracuje

100%

Pouze žena pracuje 21.4.2008


30

Krácené úvazky-zkušenosti osamělých matek (OM) a v páru žijících matek (VM) a otců (ZO) (RZV)

Důvody odmítání // nevyužívání zkrácených úvazků: – OM: nezájem (31%); zaměstnavatel neumožňuje (11%); finanční (40%) – VM: nezájem(47%); zaměstnavatel neumožňuje (21%); finanční (17%) – ŽO: nezájem(45%); zaměstnavatel neumožňuje (7%); finanční (43%) Zde častější bariery na straně rodiče, než zaměstnavatele, ale nejde o zcela svobodnou volbu 21.4.2008


31

Souvislost s rodinnou situací – fází rodinného cyklu (GGS) podíl žen, pracujících na plný úvazek, podle počtu dětí a věku nejmladšího dítěte 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

1 2 3+

1-5

6-10

11-15

16+

věk nejmladšího dítěte 21.4.2008


32

Preferované a skutečné uspořádání pracovní doby (STEM 2002) 90.0 80.0 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0 prefer.

realita

mladá rodina

prefer.

realita

rodina s dospěl.dětmi

plný úvazek

zkrácený úvazek

práce doma

nepracovat/nepracuje

21.4.2008


prefer.

realita

neúplná rodina

volná pracovní doba

33

Práce v nesociálním čase a na směny

Alespoň někdy: Práce na směny Práce večer Práce v noci Práce v sobotu Práce v neděli

ženy 26,6 30,2 14,9 35,1 22,9

muži 24,0 38,9 21,2 46,8 30,1

ČSÚ, VŠPS, 4.Q 2007 21.4.2008


34

Uspokojení zájmu o formu pracovní doby mužů a žen-rodičů dětí do 7 let (RZV)

podíl těch, kdo pracují v preferovaném režimu muži ženy pevná pracovní doba 77 85 pružná pracovní doba 49 36 práce z domova 46 30 práce na směny 91 75 21.4.2008


35

Uspokojení zájmu o pracovní úvazek mužů a žen-rodičů dětí do 7 let (RZV)

muži ženy

plný úvazek částečný úvazek na 1/2 a více částečný úvazek na méně než 1/2 21.4.2008


97 17 0

93 27 15 36

Preference a realita – pracovní vytížení • Pracovní aktivita obecně: zájem neuspokojen u mladé rodiny (ženy) – nedaří se skloubit rodinu a zaměstnání • Částečný úvazek – zájem neuspokojen ve všech typech, hlavně MR a NUR (nabídka vs. poptávka) • Plný úvazek - „vnucen“ v NUR • Volná (flexibilní) pracovní doba – menší nevyváženost – oba typy UR 21.4.2008


37

Přerušení kariéry z důvodu péče o děti – „ženské specifikum“ životní dráhy • Převažuje zájem o domácí péči až do 3–4 let (i více) věku dítěte • Skutečná doba se během posledních 20 let prodloužila vlivem: › › ›

Preferencí Podmínek na trhu práce Opatření sociální a rodinné politiky

21.4.2008


38

Závěr 1: možnosti svobody volby • Potvrzen intervenující vliv externích faktorů do rozhodování o způsobu harmonizace rodiny a zaměstnání • Mezi těmito faktory mají významné místo podmínky zaměstnání a pracovní podmínky • Vliv rodinné politiky relativně (zdánlivě) slabší – má význam především v určitých fázích životního cyklu

Závěr 2: reflexe popsané situace v pocitech spokojenosti a napětí mezi rodinou a zaměstnáním • Není vyjadřována velká nespokojenost • Nezjišťujeme očekávané tenze mezi plněním pracovních a rodinných rolí, ani markantní genderové rozdíly • Pokud jsou, závisejí u žen zejména na (GGS):

› Finanční situaci rodiny, vč. počtu pracovních příjmů v domácnosti › Délce a flexibilitě pracovní doby (ostatní charakteristiky zaměstnání nevýznamné) › Počet závislých dětí (věk nejmladšího dítěte slabší vliv) › Rodinný stav (UR vs. NUR) 21.4.2008


40

Závěr 3: genderové rozdíly v realitě i jejím odrazu • Spíše muži zdůrazňují v preferencích rodinu, než ženy práci - ve skutečnosti se ženy častěji angažují v obojím, a muži se věnují hlavně práci • Muži se znepokojují vědomím nedostatečného zapojení v rodině – nevyvážeností času pro rodinu a pro práci • Ženy chápou svoji dvojí roli jako zátěž, méně (nikoliv zanedbatelně) jako nespravedlnost 21.4.2008


41

Děkuji za pozornost

[email protected]

Konfrontace názorů a preferencí s dnešním chováním na pozadí etap rodinného cyklu

Recommend Documents