KONFERENCE EUROFONDY PRO PODNIKY Spojte se s námi na sociálních sítích!

KONFERENCE EUROFONDY PRO PODNIKY 2014+

Spojte se s námi na sociálních sítích! @enforumcz, oficiální hashtag konference: #konf2014 enforum - get inspired enforum - get inspired enforum - get inspired

www.enforum.cz

Příprava operačních programů pro kohezní politiku 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Daniel Braun

Východiska finanční podpory z fondů EU v období 2014 – 2020 Důvody odlišného nastavení budoucího období: • • • •

Prostředky. EU priority. Tematická koncentrace. Zkušenosti.

Důsledky odlišného nastavení: • Zvýšení dlouhodobě udržitelné konkurenceschopnosti ČR a prevence sociálního vyčlenění. • Základna - celková strategie a priority ČR, zaměření na hlavní problémy. • Zdůvodnění: Co se má řešit, jakou ZMĚNU to přinese, jaký CÍL bude dosažen; měřitelné výsledky. (Spolufinancování z národních zdrojů.)

Principy pro programové období 2014-2020 Princip strategického zaměření a propojování: • OP – podpora pouze těch priorit, jež naplňují rozvojové strategie ČR. Princip podpory fungujícího trhu: • OP - podpora pouze těch odvětví a sektorů, kde dochází k selhání trhu. Zvážení formy podpory Princip podpory kvalitních projektů: • Podpora pouze těch projektů, jež budou měřitelně naplňovat stanovené priority a cíle.

Princip snadnější přípravy a realizace projektů: • Snadnější administrativa pro žadatele a příjemce prostředků z OP, elektronizace agend a zjednodušování (sjednocování) pravidel.

Strategické vize

Česká republika dobré místo k životu

Česká republika atraktivní místo pro investování a podnikání

Národní rozvojové priority

Tématické okruhy

Operační programy

Efektivní trh práce

Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy

Rozvoj páteřní infrastruktury

Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky

Funkční výzkumný a inovační systém

Konkurenceschopné podniky

Mobilita, dostupnost, sítě a energie

Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví

Efektivní správa a instituce

Boj s chudobou, inkluze a zdraví

Integrovaný rozvoj území

Životní prostředí

Integrovaný rozvoj území

Operační program

Operační program

Operační program

Operační program

Operační program

Operační program

Vize Globální a specifické cíle





Prioritní osy

Prioritní osy

Prioritní osy

Prioritní osy

Vize Globální a specifické cíle Prioritní osy

Oblasti podpor

Oblasti podpor

Oblasti podpor

Oblasti podpor

Oblasti podpor

Oblasti podpor

Aktivity / Intervence






Prioritní osy

Tematické okruhy MMR ve spolupráci s gestory pod vedením prof. Mejstříka vytvořilo osm tematických okruhů, které by měly sloužit jako převodník mezi úrovní národních rozvojových priorit a prioritních os u jednotlivých operačních programů. • TO 1 – Trh práce a vzdělávání, gestor – Miroslav Zámečník

• TO 2 – Funkční výzkumný a inovační systém – Jiří Blažek • TO 3 – Konkurenceschopné podniky – Jiří Blažek • TO 4 – Mobilita, dostupnost, sítě a energie – Petr Moos • TO 5 – Efektivní správa a instituce – Pavel Telička

• TO 6 – Integrovaný rozvoj území – Petr Zahradník • TO 7 – Boj s chudobou, sociální začleňování a zdraví – Miroslav Zámečník • TO 8 – Životní prostředí – Petr Zahradník

Faktory efektivního systému implementace a administrace

Jednotné metodické prostředí

Systém implementace a administrace

Nastavení operačních programů

Legislativní rámec

Příprava jednotného metodického prostředí Co je cílem: • zjednodušení administrativních postupů • snadnější orientace žadatele / příjemce v systému přidělování evropských dotací • zlepšení komunikace mezi žadatelem / příjemcem a poskytovatelem dotace • jednotná a srozumitelná pravidla • zavedení jednotné terminologie napříč celým systémem implementace

• zkrácení administrativních lhůt • úprava legislativního prostředí vedoucí k jednodušší administrativě

Platformy spolupráce a princip partnerství Meziresortní expertní poradní skupina (MEPS) • experti se zkušeností s implementací fondů v ČR v různých oblastech (velké investiční projekty, měkké aktivity, finanční řízení a kontrola, oblast malého a středního podnikání, regionální perspektiva až po oblast zemědělství a rybářství) • vzájemná spolupráce při přípravě návrhů metodických dokumentů. Oponentní skupina • odborná veřejnost složená ze zástupců všech důležitých zájmových skupin

• konferenční projednání a diskuze v širším spektru.

Další postup - harmonogram Časové období 09/2012 – 12/2012 09/2012 – 03/2013 10/2012 – 03/2013 04/2013 – 10/2013

11/2013 – 12/2013 (předpokládaný termín v závislosti na vývoje jednání Rady EU) 2014

Aktivita Projednávání Společného strategického rámce v Radě EU Příprava návrhu Dohody o partnerství – vyjednávání s Evropskou komisí Příprava návrhů operačních programů (ve vazbě na přípravu Dohody o partnerství) Dopracování návrhů operačních programů a vyjednávání s Evropskou komisí Dopracování Dohody o partnerství – vyjednávání s Evropskou komisí Odsouhlasení operačních programů s Evropskou komisí Odsouhlasení Dohody o partnerství – vyjednávání s Evropskou komisí Zahájení realizace operačních programů v programovém období 2014-2020

Děkuji za pozornost [email protected] www.mmr.cz www.strukturálni-fondy.cz

Příprava MPO na nové programovací období Nový operační program pro podniky

Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU

ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA

Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu a obchodu

Priority MPO pro novou kohezní politiku Návrh sektorových priorit MPO pro období 2014+: Konkurenceschopná a udržitelná ekonomika založená na znalostech a inovacích Sektorové priority MPO: Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací Rozvoj infrastruktury a služeb podporujících podnikání ve znalostní ekonomice a internacionalizace podnikání Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice Důraz na výzkum, vývoj a inovace bude v novém OP ještě rozsáhlejší než v OPPI, vč. využívání nových forem podpory (nástroje finančního inženýrství).



Strategie MPO pro nové programovací období podpora podnikání a zvyšování konkurenceschopnosti na národní úrovni prostřednictvím silného tematického operačního programu pro podnikatelskou sféru v gesci MPO při zajištění dostatečné regionální dimenze zaměření na podporu konkurenceschopnosti podniků s orientací na podporu inovací a znalostní ekonomiky (soulad se strategickými materiály EU i ČR – Strategie Evropa 2020, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, Národní inovační strategie ČR, Národní program reforem ČR)



Strategie MPO pro nové programovací období klíčová skupina příjemců – podnikatelé, zejména malé a střední podniky (zvláště inovativní), podpora velkých podniků v odůvodněných případech (ve vazbě na dosažení cílů operačního programu) zohlednění specifických potřeb regionů ČR, zejména strukturálně postižených regionů forma podpory – vyšší využití finančních nástrojů, ale zachování dotačních schémat zejména pro podniky schopné vytvářet inovativní řešení spolupráce s hospodářskými a sociálními partnery, regionálními aktéry a ostatními resorty (dosažení vyšší efektivnosti intervencí – koordinace intervencí, synergické efekty) ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Čeho chceme pro podnikatele dosáhnout? Finančně dostatečně pokrytého operačního programu na podporu podnikání, koncentrujícího se na: znalostní ekonomiku a inovace (dotační podpory) Podporovat zejména projekty založené na technologickém rozvoji, inovacích, uplatnění principů znalostní ekonomiky, transferu technologií apod. vylepšení podnikatelského prostředí a individuální podpory (s využitím zejména finančních nástrojů) Posílit úlohu nových finančních nástrojů v rámci strukturálních podpor.



Operační program pro období 2014 - 2020 OP Inovace a konkurenceschopnost ?

OPPI 2007 - 2013 OPPP 2004 - 2006

Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory


Důraz na inovační podpory + podpora VaV ve firmách (Potenciál), spolupráce mezi terciární sférou a průmyslem


2014 - 2020

Důraz na znalostní ekonomiku, transfery technologií a spolupráci VaV s inovačními firmami

Příprava MPO na budoucí programovací období probíhá dlouhodobě příprava analýz

(např. Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v příštím programovacím období – Berman Group)

komunikace s hospodářskými a sociálními partnery (kulaté stoly) pořádání konferencí a seminářů informování v rámci Monitorovacích výborů OPPI Díky veškerým těmto aktivitám panuje silný konsensus na tom, co má byt z pozice MPO v rámci EU fondů podporováno. ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Závěry z kulatých stolů s hospodářskými a sociálními partnery pro podnikatelskou sféru je důležité, aby zásadní nástroje podpory podnikání zůstaly u MPO, včetně podpory aplikovaného výzkumu za nejpřijatelnější variantu struktury operačních programů ČR je varianta MMR 6 OP, kde MPO by bylo Řídícím orgánem OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, při posílení role MŠMT v podpoře vzdělávání pro řízení budoucích OP v ČR by měl být zřízen nadresortní řídící/koordinační orgán s dostatečnými pravomocemi je třeba analyzovat kladné i záporné stránky nastavení současného implementačního systému a na základě toho přijmout adekvátní opatření k zjednodušení implementace ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Příprava klíčových a strategických dokumentů = základ pro odůvodnění potřeby programu před Evropskou komisí Zejména jde o tyto strategie: Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti Národní inovační strategie Státní energetická koncepce Koncepce podpory MSP Digitální Česko Představa o novém programu MPO je v souladu s uvedenými strategickými dokumenty, které byly projednány se všemi zainteresovanými stranami. Díky tomu MPO neočekává zásadní problém s ex-ante kondicionalitami. ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Příprava na nové programovací období formou pilotních projektů Projekt Knowledge Transfer Partnership podpora nového typu partnerství podnikatelské a akademické sféry v oblasti aplikace výsledků VaV v praxi přímá aplikace výzkumných poznatků a znalostí v podniku, které mají strategický význam pro jeho další rozvoj, za účasti jednoho či více kvalifikovaných odborníků (např. absolventů, doktorandů) a za odborného dohledu univerzitního pracoviště Cíl pilotního projektu otestovat funkční model partnerství a podmínky programu v českém prostředí ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Příprava na nové programovací období formou pilotních projektů Seed fond připravován s ohledem na nové programovací období 2014+, ve kterém bude větší důraz kladen na tzv. revolvingové nástroje seed (a pre-seed) financování je považováno za jeden z významných nástrojů rozvoje inovační schopnosti české ekonomiky (výsledky expertních studií a analýz) venture kapitál se v ČR prakticky vůbec neinvestuje do raných stádií podnikání! (prokazatelná tržní mezera) objem prostředků na programy využívající dotace bude klesat, podíl návratných finančních nástrojů se bude zvyšovat seed-kapitálový fond by měl doplňovat existující dotace a finanční nástroje je nezbytné zajistit koinvestice soukromého kapitálu ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Současný stav v přípravě na nové programovací období Na úrovni EU vyjednávání o návrzích nařízení pro období 2014+ vyjednávání o návrhu nového víceletého finančního rámce Na národní úrovni v ČR jednání s MMR k tzv. „problémovým analýzám“ sektorových priorit navržených jednotlivými resorty připomínky k novým návrhům Nařízení Evropské komise pro kohezní politiky 2014+ upřesňování ex-ante analýz Zatím nebylo centrálně rozhodnuto o struktuře budoucích operačních programů a jejich řídících orgánů. (Zbývá již jen rok pro přípravu operačních programů).



Příprava MPO na novou kohezní politiku V současné době probíhají přípravy na budoucí programovací období Harmonogram: do dubna 2013 – příprava návrhu programu květen – září/říjen 2013 – dopracování programu a jeho projednání vládou říjen 2013 – březen 2014 – předložení programu EK, oficiální projednání s EK, úpravy a předložení konečné verze ke schválení EK



Děkuji za Vaši pozornost.

Ing. Petr Očko, Ph.D.

www.mpo-oppi.cz



Podpora podniků ze strukturálních fondů v období 2014 - 2020 „Zpracovatelský průmysl a IT sektor“

„Požadavky příjemců pro období 2014+“

 eNovation s.r.o. a Ipsos Tambor  Kvantitativní výzkum  Cílová skupina: zástupci firem, které čerpají z fondů EU ve stávajícím období, popř. měly zájem čerpat

 Sektory: primárně zpracovatelský průmysl a IT sektor  Termín realizace výzkumu: srpen 2012  Vstupní předpoklady – informace k plánovanému období 2014+:  Zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky (priorita)     .

Podpora znalostní ekonomiky Technologický rozvoj, inovace, transfery technologií Finanční nástroje atp.


 Hlavní zjištění  81 % firem vnímá strukturální fondy jako přínosné  79 % dotázaných firem čerpalo podporu z některého ze strukturálních fondů (popř. i jinou formu dotace) v období 2007-2013

 I přes administrativní zátěž, kterou by bylo vhodné snížit, jsou strukturální fondy považovány za atraktivní  79 % firem chce i po roce 2014 nadále využívat podporu ze strukturálních fondů a to především ve formě dotací  Pro zvýšení konkurenceschopnosti je pro firmy nejdůležitější podpora oblastí moderní výrobní technologie a výzkum, vývoj, inovace  15 % dotázaných firem využilo v minulosti rovněž formu investiční pobídky  21 % firem (36 % firem ze sektoru zpracovatelský průmysl) zná parametry novelizovaného zákona o investičních pobídkách  IP jako možnost čerpání podpory před zahájením 2014+

.


 Administrativní zátěž  87 % firem považuje stávající administrativní zátěž jako neadekvátní:  Považujete administrativní zátěž v oblasti strukturálních fondů EU za adekvátní?

.

„Požadavky příjemců pro období 2014+“  Administrativní zátěž  Možnosti snížení (dle průzkumu a zkušeností eN):  Jednotnost metodik (výzvy i OP, vč. národních programů) – velké rozdíly  Zásadní rozdíly mezi jednotlivými OP  Systém příjmu žádostí  Systém hodnocení  Podmínky poskytnutí dotace  Např. výběrová řízení  Vykazování způsobilých výdajů a výstupů projektu atd.  Monitoring projektu – např. vyšší náročnost u projektů ESF  Rozdíly rovněž v rámci jednotlivých výzev v jednom OP  Dokládání příloh v různých fázích projektového cyklu (stavební povolení, nájemní smlouvy atp.)  Méně programů s širším spektrem aktivit a ZV – např. Inovace nejen technologie, ale i inovace IS jako doplňující aktivita k inovaci produktu (nahrazení ICTvP)  Koordinace vyhlašování výzev  Z hlediska administrativní zátěže cílových skupin  Z hlediska vytížení implementačních orgánů


 Administrativní zátěž  Možnosti snížení (dle průzkumu a zkušeností eN):  Jednotnost kontrolních mechanismů  Kontroly řídících orgánů, kontroly FÚ, kontroly evropských kontrolních orgánů  Právní jistota výstupů kontroly  Jeden KL, jedna metodika  Nižší míra novelizace metodik  Ustálení pravidel  Včasné zveřejnění metodik  Před spuštěním jednotlivých OP a výzev  Možnost včasného osvojení nových pravidel a podmínek  Větší důraz na obsahovou část projektu (namísto formální)  Jednotný IS s vysokou mírou elektronizace dokumentů (viz. eAccount vs. Benefit)


 Zájem o 2014+  79% respondentů chce využít dotace ze SF i v období 2014 +  Preferované formy podpory:

.


 Zájem o 2014+  79% respondentů chce využít dotace ze SF i v období 2014 +  Preferované oblasti podpory:

- Respondenti mohli zvolit i více oblastí


 Zájem o 2014+  Preferované oblasti podpory z pohledu stávajících programů podpory:      

Inovace Potenciál, Spolupráce, Klastry ICT a Strategické služby Eko-energie ICT v Podnicích OPLZZ / Školicí střediska

 Tučně označené jsou zásadní pro velké podniky:  Inovace – možnost zásadních a náročných inovací, transfery technologií v rámci nadnárodních korporací  Potenciál – špičková vývojová centra, přenos VaV ze zahraničí, schopnost udržet investory díky kvalitnímu VaV  ICT a SS – tvorba vysokého počtu kvalifikovaných a nadprůměrně finančně ohodnocených pracovních míst  Eko-Energie – velké energeticky náročné provozy, energetické úspory s širším dopadem  Synergické efekty na dodavatelsko-odběratelské řetězce v rámci MSP

„Požadavky příjemců pro období 2014+“  Zájem o 2014+  Podpora velkých podniků – studie SPD ČR (VI/2012):  Rozhodující kvalita projektu, nikoliv velikost podniku (plnění cílů)  Udržitelnost projektu  Tvorba pracovních míst  Zaměření projektu (VaVaI, high-tech)  Negativní vliv i na MSP – synergie, dodavatelsko-odběratelské řetězce  Argument „rychlých přesunů“ VP mezi zeměmi EU i mimo EU eliminuje delší udržitelnost projektů VP  Naopak existuje možnost dalších přesunů VP mimo EU bez možnosti podpory  Český statistický úřad, VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH (9/2012)  Schopnost významně investovat do VaV a zaměstnávat VaV pracovníky  VaV v podnikatelském sektou  Výdaje na VaV: 64% VP, 23% SP, 12% MP  Výdaje na VaV: 60% Nadnárodní podniky, 35% Soukromé domácí podniky, 5% veřejné podniky  Zaměstnanost v sektoru VaV: 49% VP, 33% SP, 18% MP Reakce na návrh EK umožnit budoucí podporu z ERDF pouze pro MSP v rámci tematické koncentrace  Podpora tematicky koncentrovaná (stanovení priorit), ale pro všechny typy podniků.

Děkujeme za pozornost! Mgr. Jiří Kvíz

 800 190 163

[email protected] www.enovation.cz



www.enforum.cz

Vzdělávání, výzkum a inovace v příštím programovacím období Strukturálních fondů EU (2014 – 2020) Eurofondy pro podniky 2014+

Miroslava Kopicová

Obsah  Výzvy pro Českou republiku  Znalostní ekonomika - Výzkum

- Vzdělávání - Inovace  Strukturální fondy v současném období  Období 2014+

Konkurenceschopnost ČR: Jdeme správnou cestou? Czech Republic ranking in the WEF’s Global Competitiveness Index 2006: 29

2007: 29 2008: 33

2006 Druhá nejlepší v SVE regionu (po Estonsku) 18-tá v Evropě 6 Asijských zemí před námi

2009: 33

2010: 31 2011: 36

2011 Druhá nejlepší v SVE regionu (po Estonsku) 16-tá v Evropě

13 Asijských zemí před námi

Je to celý region, který ztrácí konkurenceschopnost...

Česká republika vs. Ekonomiky tažené inovacemi Jediným závažným problémem je kvalita institucí; ve všech ostatních oblastech jsou pozice podobné ekonomikám taženým inovacemi nebo se zlepšují (Infrastruktury).

2008-2009

2010-2011

Přechod rozvíjející se ekonomiky To jsme udělali v letech 2000-2008. Naše strategie? Investiční pobídky, extenzivní zásoba lidských zdrojů, výhoda nízké ceny a šťastná shoda okolností: Masívní outsourcing průmyslové produkce z rozvinutých zemí

Ekonomika tažená primárními zdroji

Ekonomika tažená investicemi

Ekonomika tažená inovacemi

Tohle musíme zvládnout v následujících letech! Základ naší původní strategie zastaral. Naše nová strategie je ... .... Máme nějakou?

Růst investicemi  „Zlatý věk PZI“ – 123 tisíc nových pracovních míst v 2004-2008, 80 % ve výrobě;  Recese znamenala jen krátkodobý pokles investic;  Od r. 2003 rapidně stouply investice doV&V and sdílených služeb – od té doby bylo díky PZI vytvořeno více než 42 tisíc nových pracovních míst;  Mnoho firem u nás investovalo opakovaně; mnohé z nich začaly jako montovny, později k nám převedly operace s vyšší přidanou hodnotou;

35000 30000 25000 20000

Pracovní místa vytvořená PZI v ČR podle sektorů (CI)

15000 10000 5000 0

Manufacturing

Shared services

R&D

A co na to státní rozpočet?

Čistá změna v rozdílu „výdělečných“ a „nevýdělečných“ profesí je téměř čtvrt miliónu!

Průmysl netáhne ekonomiku tak, jak si myslíme! Pokud z obchodní bilance odečteme zisky zahraničních firem, pro které jsou výrobky v ČR montovány, náš export se výrazně sníží ...

Pramen: Hospodářské noviny, ČSÚ

Jak jsme připraveni využít příležitostí? FAKTORY RŮSTU 2010-2020 Z POHLEDU INOVACÍ A VZDĚLÁVÁNÍ:

Kvalita výzkumných institucí Inovační potenciál Podnikové výdaje na R&D Kvalita výuky technických předmětů Spolupráce vědy a podniků na R&D Podíl absolventů terciárního studia Celková kvalita vzdělávacího systému Rozsah podnikového vzdělávání Dostupnost vysoce kvalifikovaných odborníků

21. na světě 24. na světě 25. na světě 25. na světě 29. na světě 32. na světě 34. na světě 40. na světě 50. na světě

(PODLEWEF GLOBAL COMPETITIVENESS REPORT)

Nejde o kvantitu, ale o kvalitu! Podíl klíčových odborníků na celkové zaměstnanosti ve vědě a technologii

Podíl pracovníků ve vědě a technologii na populaci

Absolventi terciárního stupně Počet absolventů VŠ poroste, avšak zejména díky humanitním a ekonomickým směrům, podíl absolventů technických a přírodovědných oborů ve skutečnosti bude stále klesat!

Uplatnitelnost absolventů přírodovědných a technických VŠ v hlavní specializaci klesá (uplatňují se stále častěji mimo obor) – chemici, elektrotechnici až 90 %! Přizpůsobení VŠ studia (stále klesajícímu) kvalitativnímu průměru studentů ohrožuje potenciál škol vychovávat skutečné talenty. A pomůže nám opravdu prosté zvýšení jejich počtu?

Využití lidských zdrojů Mnoho velkých zaměstnavatelů (např. v ICT) zaměstnává talentované vysokoškoláky na pozicích s převahou rutinní práce, na kterou postačují středoškolské znalosti. Výchova specialistů – velké firmy s pokročilým procesním řízením potřebují úzce vymezené kompetence Trh práce vysáván velkými hráči s malým lokálním zakotvením a potenciálně značným rizikem odchodu

Segment MSP nepřitáhne tolik mladých talentů, inovační potenciál je oslabován Potenciál perspektivní generace není využíván rizika pro dlouhodobou konkurenceschopnost

Ale: Nejvýznamnější vliv na konkurenceschopnost země má kvalitní předškolní výchova a základní škola!

Reforma V&V&I

Velké výzkumné infrastruktury SUSEN IT4INNOVATION

ELI BIOCEV

CEITEC ICRC

Kvalitní výzkum:  Moderní výzkumná infrastruktura  Kvalitní lidské zdroje  Internacionalizace (složení týmů i zahraniční spolupráce)  Koncentrace kapacit a zdrojů (inteligentní specializace) –

tradice a perspektiva  Kvalitní institucionální rámec, řízení, hodnocení

Zhodnocení výsledků - nejobtížnější výzva  Rozvinutá spolupráce firem a VO  Kvalitní systém transferu technologií, specialisté

 Inovační poptávka , podprůměrná úroveň  Robustní sektor inovačně zaměřených podniků,

technologických firem  Posun v zapojení v hodnotových řetězcích: Dva druhy podniků: 1/dosah na konečného spotřebitele , těch je málo a jsou často velmi úspěšné; 2/firmy, které jsou jen součástí hodnotového řetězce s nízkou přidanou hodnotou a jen minimální šancí se posunout na vyšší úroveň

Kdo přestál dobře recesi (2009-11)?

Vedoucí globální dodavatel nemocničních postelí

Vedoucí evropský výrobce finálních produktů pro farmaceutický průmysl z kyseliny hyaluronové. (60 % trhu) Global dodavatel electronových microscopů

Vedoucí výrobce a zařízení na výrobu nanovlákenného materiálu v průmyslovém měřítku.

Která odvětví vytvářejí nejvíce V&V pracovních míst?  Nejsilnější V+V růst, nejvyšší nárůst poptávky po excelentních vědcích a inženýrech  Intenzivní spolupráce s českými univerzitami na výzkumu (Honeywell, Tescan, Delong,..)  Ochota zahraničních investorů umístit jejich V+V v ČR

Výchozí situace  Náš dosavadní ekonomický růst byl snadným

úspěchem, pro malou přidanou hodnotu produkce jsme měli dostatek levných a kvalifikovaných pracovních sil. Byli jsme „rozvojovou zemí“.  Malý tlak na výkon měl negativní dopad na kvalitu vzdělávací soustavy, kvalitu výzkumu i malou inovační výkonnost.  Nevyužili jsme 9 mld. EUR ve 4Operačních programech, které jsme měli v současném období na rozvoj Znalostní společnosti – už při jeho přípravě jsme věděli, co potřebujeme! Všechny myšlenky v nich obsažené stále platí..

Znalostní společnost 2014+  Posílení koordinace mezi Operačními programy i  

 



tematickými okruhy nový NOK Radikální snížení počtu OP Zapojení odborníků nejen do přípravy SF, ale i jejich implementace – vliv na věcný obsah programů Investice, ne čerpání, budování kapacit Zjednodušení administrace OP Znalostní ekonomika obsáhne všechny tři oblasti znalostního trojúhelníku

Principy přípravy strategie pro 2014+  Identifikace stěžejních problémů v jednotlivých prioritních  







oblastech Stanovení cílů pro následující programové období a konkrétních opatření k jejich naplnění Koncentrace dostupných finančních zdrojů na stanovené problémy a cíle Navázání na současné programové období - rozvinutí potenciálu současných investic v oblastech výzkumu, vývoje a vzdělávání Dodržení mantinelů daných pro zpracování priorit (strategické dokumenty, návrhy nařízení apod.) Vnitřní provázanost priorit a cílů v oblastech v gesci MŠMT

Aktuální situace EU:  Projednávání návrhů nařízení v PS Rady EU (CY PRES)  Stav nařízení po DK PRES (ke stažení na webu MMR) ČR:  Koordinace nastavení budoucího období z MMR:  Příprava Dohody o partnerství  Koordinace přípravy budoucích OP  V nejbližší době meziresortní připomínkové řízení k vymezení OP, návazně snad schválení vymezení OP  Stávající varianta - MŠMT je ŘO multifondového OP

Předpokládaný harmonogram 

Průběžně – jednání resortů s MMR, konkretizace legislativního rámce EU, řešení překryvů.



2012 - 13 - příprava Smlouvy o partnerství pro rozvoj a investice – vyjednávání s Evropskou komisí (MMR)



(?) 2012 – schválení vymezení OP



Do konce 2012 – základní draft OP



Duben 2013 – schválení první verze OP vládou



2013 – vyjednávání s EK



2014 – start nových operačních programů

Rámec pro přípravu OP  Věcný rámec: 

Strategické dokumenty



Tematické okruhy



Dokument MŠMT k prioritám 2014+ Technický rámec:

 

Nařízení EU



Metodiky MMR

Priority MŠMT pro oblast VaV  Excelentní věda a kvalitní výzkum  podpora excelence a kvality ve VaV  hlavní zdroj nových znalostí, které rozšiřují dosažitelné technologické možnosti využitelné pro inovace  nezanedbatelný podíl i na tvorbě a rozvoji lidských zdrojů  Transfer znalostí  posílení vazby výzkumu (a vzdělávání) na praxi a využití potenciálu těchto oblastí pro přímé zvýšení konkurenceschopnosti podniků  Vytvoření stabilního institucionálního rámce pro vznik, nastavení a

koordinaci politik a nástrojů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací

Tematické okruhy MMR

•

Trh práce a vzdělávání – cíle: efektivní trh práce, vzdělávání, celoživotní učení, zvyšování kvalifikace, udržet zaměstnanost osob nad 55, zvýšit zaměstnanost žen s dětmi, aj.

•

Funkční výzkumný a inovační systém – efektivní řízení aplikovaného výzkumu a vývoje, propojení poptávky podnikatelů s nabídkou VaV institucí, rozvoj center excelence a regionálních VaV center, aj.

•

Konkurenceschopné podniky – zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky s důrazem na aktivity ne přímo vázané na VaV, aj.

•

Mobilita, dostupnost, sítě, energetika – dobudování páteřních komunikací, dostupnost a udržitelná doprava, moderní technologie.

•

Efektivní správa a instituce – zvýšení kvality státní správy a samosprávy, transparentnost, soudnictví.

•

Integrovaný rozvoj území – posílení konkurenceschopnosti regionů (zdůraznění významu rozvojových pólů) a posilování územního principu/soudržnosti.

•

Boj s chudobou, inkluze, zdraví – řešení problémů vyloučených lokalit, dostupnost sociálních služeb, aj.

•

Životní prostředí – snížení energetické náročnosti ekonomiky, budov, řešení vybraných problémů ochrany prostředí a přírody, aj.

Ex-ante kondicionality  Existence národních strategií pro oblasti, ve kterých

členské státy chtějí získat podporu ze SF:  Strategie definovány v obecném nařízení  Musí pokrýt období do roku 2020

 VaV– strategie v oblasti smart specialisation  Nová „Strategie vzdělávání 2020“  Aktualizovaná Národní politika výzkumu, vývoje a inovací

Rámec ze strany EU  Tematické cíle - obecné nařízení čl. 9:

(1) Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací. (10) Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení.  Investiční priority - specifická nařízení k ERDF a ESF (viz

tabulka)  Intervenční logika:  Specifické cíle – indikátory EK, výsledkové indikátory  Aktivity/opatření – výstupové indikátory

Předběžný rámec pro oblasti v gesci nebo spolugesci MŠMT Tematické cíle

Investiční priority

Posilování výzkumu, technologickéh o rozvoje a inovací

ERDF: Posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora kompetenčních center, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu.

Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení

ERDF: investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu.

ERDF: Podpora podnikatelských investic do inovací a výzkumu a rozvoj propojení a synergií mezi podniky a inovačními a výzkumnými centry a vysokým školstvím, zejména na vývoji výrobků a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace za účelem podpory technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, moderních výrobních kapacit a prvovýroby v oblasti klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití.

ESF: Prevence a omezování předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání. ESF: Zlepšení kvality, účinnosti a otevřenosti terciárního a rovnocenného vzdělávání, aby se zvýšila účast a úroveň dosaženého vzdělání. ESF: Zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce, včetně zlepšování kvality odborného vzdělávání a příprav a zavádění a rozvoj možností učení se praxí a rozvoj systémů spolupráce škol nebo center přípravy a pracovišť zaměstnavatelů pro přípravu kvalifikovaných pracovníků (apprenticeship) jako jsou např. duální systémy.

Podpora sociálního začleňování a boje proti chudobě

Aktivní inkluze s ohledem na zlepšování zaměstnatelnosti.

Směřování jednotlivých investičních priorit  Posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj

excelence ve VaV:      

Rozvoj center excelence a regionálních VaV center Pořízení špičkového vybavení, technologický upgrade Kvalitní lidské zdroje Informační zdroje Mezinárodní spolupráce a mobilita Open access

 Spolupráce veřejné výzkumné sféry a se sférou aplikační:    

Projekty na podporu spolupráce (krátkodobé, dlouhodobé) Proof-of-concept grantové nástroje Posílení kvality služeb center pro transfer technologií Programy mobility pracovníků a zapojení aplikačního sektoru do výuky

Závěr:  Musíme urychlit přechod na znalostní

ekonomiku zkvalitněním všech jejích pilířů  Největší problém bude odblokování našich firem v nízkých patrech hodnotových řetězců  Období SR 2014+ je na dlouho jedinečnou šancí  Kritická podmínka úspěchu je pochopení nutnosti změny a vůle je provést

Děkuji za pozornost

Podpora malých a středních podnikatelů v období 2014+ Hospodářská komora České republiky Odbor legislativy, informací a poradenství Mgr. Pavel Mrázek

Osnova I.

Aktuální stav v oblasti strukturálních fondů II. Názory podnikatelů na současný stav kohezní politiky III. Požadavky podnikatelů budoucnost kohezní politiky v období 2014+

30. červenec 2009

72

I. Aktuální stav v oblasti strukturálních fondů Alokace finančních prostředků pro podnikatele Podnikající subjekty jako oprávnění příjemci 2007-2013: •

OP Podnikání a inovace (alokace 3 041 mil € - 100%)

•

OP Lidské zdroje a zaměstnanost (alokace 618 mil € - 30 %)

•

OP Životní prostředí (podnikající subjekty jako jedni z možných žadatelů v celém operačním programu)

Další příležitosti už pouze v regionu Praha: •

OP Praha Konkurenceschopnost

•

OP Praha Adaptabilita

30. červenec 2009

73

I. Aktuální stav v oblasti strukturálních fondů Čerpání finančních prostředků •

Nejnovější údaje hovoří o tom, že 78 % z celkové částky na současné programové období je již přiděleno na jednotlivé projekty

Podíl na celkové alokaci

Objem v mld. Kč

Celková alokace

100,0%

779,6

Podané žádosti o podporu

166,1%

1 295,2

Schválené projekty

78,1%

608,8

Proplacené finanční prostředky

46,6%

363,1

Certifikované (vyčerpané prostředky)

19,3 %

150,5

Čerpání prostředků k 5. 9. 2012

30. červenec 2009

74

I. Aktuální stav v oblasti strukturálních fondů Dotazy podnikatelů vznesených na HK ČR za poslední rok z oblasti podpory podnikání Životní prostředí a doprava Ostatní dotazy 1% 12% Vzdělávání, lidské zdroje a zaměstnanost 6%

Podnikání a inovace

Podnikání a inovace 42% Přehled a informace o dotačních titulech 39%

30. červenec 2009

Přehled a informace o dotačních titulech Vzdělávání, lidské zdroje a zaměstnanost Životní prostředí a doprava Ostatní dotazy

75

II. Názory podnikatelů na současný stav kohezní politiky Problémy v následujících oblastech: 1. Hodnocení projektů • Rozdíly mezi hodnocením obdobných projektů • Lhůty pro rozhodnutí 2. Administrace • Administrativní náročnost • Výklad • Nekonzistence předpisů a dokumentace • Nutnost poradenských služeb

30. červenec 2009

76

II. Názory podnikatelů na současný stav kohezní politiky Problémy v následujících oblastech: 3. Podpora při realizaci projektů • Dostupnost konzultací • Nemožnost opravných prostředků 4. Nastavení OP 2007-2013 • Operační programy zaměřené na podnikatele • Alokace v rámci operačních programů

30. červenec 2009

77

II. Názory podnikatelů na současný stav kohezní politiky Diskrepance podpory podnikatelů oproti předpokladům ve: • • •

strategických dokumentech současné složité ekonomické situaci vztahu k rozsahu podnikatelského sektoru v ČR

Doporučení: •

vyrovnat podpory v dalším období, zejména co do:  alokace prostředků  zjednodušeného čerpání

•

HK ČR podporuje zavedení jednoho OP pro podnikatele (inovace, technologie, vývoj a Hi-tech)

30. červenec 2009

78

III. Požadavky podnikatelů budoucnost kohezní politiky v období 2014+ Navrhované oblasti pro zlepšení - 2014+: • • • • • • •

Přiměřené cíle Plnění ukazatelů a kontrola Omezený počet OP Jednoduchá administrace Finanční nástroje Podpora klíčových investic celoevropského významu Transparentnost

30. červenec 2009

79

III. Požadavky podnikatelů budoucnost kohezní politiky v období 2014+ Zásady pro dosažení cíle kohezní politiky – růstu konkurenceschopnosti ČR:  Zaměření na podporu kvality produkce  Podpora domácího know-how a inovací  Propojení firem a neziskového sektoru

30. červenec 2009

80

III. Požadavky podnikatelů budoucnost kohezní politiky v období 2014+ Náměty podnikatelů pro zjednodušení administrace dotací: • • • • •

Menší počet širších operačních programů Podpora inovací v jednom operačním programu 7-leté období finanční perspektivy Jednotná metodika i vyhodnocování Omezení vzájemného překrývání jednotlivých OP

30. červenec 2009

81

III. Požadavky podnikatelů budoucnost kohezní politiky v období 2014+ Evropské sdružení malých a středních podniků a řemeslníků (UEAPME): • • • • •

Podpora simplifikace pravidel při přidělování prostředků Řešení sporů – podpora implementace navrhovaného způsobu ve všech členských státech Školící moduly nejen pro úředníky, ale rovněž pro jejich uživatele OP Pravidla Aktu pro drobné podnikání - zejména pravidlo „informace jen jednou“ Zapojení ekonomických a sociálních partnerů a zástupců MSP

30. červenec 2009

82

DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST Mgr. Pavel Mrázek Odbor legislativy, informací a poradenství HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY [email protected] www.komora.cz

30. červenec 2009

83

Priority MPO pro nové období kohezní politiky 2014+

JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA ředitel odboru koordinace strukturálních fondů



Návrhy nové legislativy pro období 2014+ Obecné nařízení ke strukturálním fondům Návrhy určují:

tematické cíle a investiční priority pro podporu z fondů – vazba na cíle Strategie Evropa 2020 podmínky a principy pro využití podpory z fondů např. posílení strategického přístupu (tematická koncentrace), integrované programování (podpora místního rozvoje), posílení efektivnosti a výkonnosti (kondicionality, výkonnostní rezerva), zvýšené využití finančních nástrojů, posílení finančního řízení atd. Sektorové priority MPO mají vazby na klíčové tematické cíle EU a relevantní investiční priority EFRR dle návrhů nařízení ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Sektorové priority MPO Materiál MPO zdůvodňující sektorové priority : „Priority MPO pro konkurenceschopnou podnikatelskou sféru v budoucím období kohezní politiky 2014 – 2020“ 1) Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací 2) Rozvoj infrastruktury a služeb podporujících podnikání ve znalostní ekonomice a internacionalizace podnikání 3) Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice



Tematický cíl: (1) Posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací Investiční priority ERDF: posilování výzkumné a inovační infrastruktury (VaI) a kapacit pro rozvoj excelence ve VaI a podpora center kompetence, zejména projektů evropského zájmu podpora podnikových investic do VaI, vývoje zboží a služeb, transferu technologií, sociálních inovací a aplikací v oblasti veřejných služeb, stimulace poptávky, klastrů a otevřených inovací v malých a středních podnicích pomocí inteligentní specializace podpora technologického a aplikovaného výzkumu, pilotních projektů, počátečního ověření produktů a pokročilých výrobních dovedností a zavedení výroby v rámci klíčových technologií (Key Enabling Technologies – KET) a šíření společných pravidel pro technologie

Sektorová priorita: Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Tematický cíl: (2) Posílení přístupu ke kvalitním informačním a komunikačním technologiím (ICT) a jejich využívání Investiční priority ERDF: rozvoj ICT produktů a služeb, e-commerce a posílení poptávky po ICT rozšíření využití širokopásmového internetu a rozvoj vysokorychlostních sítí

Sektorová priorita: Rozvoj infrastruktury a služeb podporujících podnikání ve znalostní ekonomice a internacionalizace podnikání



Sektorová priorita: Rozvoj infrastruktury a služeb podporujících podnikání ve znalostní ekonomice a internacionalizace podnikání Tematický cíl: (3) Posílení konkurenceschopnosti MSP Investiční priority ERDF: podpora podnikavosti, zejména snadnějším využíváním novým myšlenek a nápadů a posílením zakládání nových firem rozvoj nových obchodních modelů pro MSP, zejména za účelem internacionalizace Tematický cíl: (8) Podpora zaměstnanosti a pracovní mobility Investiční priorita ERDF: rozvoj podnikatelských inkubátorů a investice do podpory živnostenského podnikání a zakládání nového podnikání ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Tematický cíl: (4) Podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku ve všech sektorech Investiční priority ERDF: podpora výroby a distribuce OZE podpora energetické účinnosti a využití obnovitelné energie v MSP podpora energetické účinnosti a využití obnovitelné energie ve veřejných infrastrukturách a v sektoru bydlení rozvoj inteligentních distribučních systémů na úrovni nízkého napětí podpora nízkouhlíkových strategií pro městské oblasti

Sektorová priorita: Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Sektorové priority

Národní rozvojová priorita

Schéma priorit MPO Konkurenceschopná a udržitelná ekonomika založená na znalostech a inovacích Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu vývoje a inovací

Oblasti priorit

− − − − − − − −

−

Rozvoj VaV kapacit podniků Podpora rozvoje VTP, PI a CTT Infrastruktura pro rozvoj ICT Podpora transferu znalostí a technologií Podpora rozvoje klastrů Technologický foresight a skauting Podpora zavádění technických a netechnických inovací Podpora zavádění nových produktů na bázi efektivních technologií Finanční nástroje pro inovační podnikání


Rozvoj infrastruktury a služeb − − − −

− − − − −


Rozvoj školicích středisek Rozvoj infrastruktury pro podnikání Zavádění nových technologií Finanční nástroje pro zakládání a rozvoj podniků Podpora rozvoje znalostí pro internacionalizaci podnikání Ochrana průmysl. vlastnictví Poradenské služby pro podnikání založené na znalostech Podpora technického vzdělávání a speciálních školení Poskytování ICT služeb pro MSP

Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice − Podpora úsporných opatření v oblasti výroby, přenosu, distribuce, rozvodu a spotřeby energie − Podpora rozvoje přenosových a distribučních soustav a tepelných rozvodných zařízení − Podpora efektivního využívání obnovitelných zdrojů − Podpora výzkumu, vývoje a inovací v energetice − Podpora vyššího využívání druhotných surovin

Sektorová priorita: Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací základem je vládou schválená Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie důraz bude kladen na lepší spolupráci podnikatelského a vědeckovýzkumného sektoru nutné je také řešit vyšší ochranu duševního vlastnictví v podnicích a zvýšit aktivitu firem v oblasti patentování výstupů jejich podnikového VaV v oblasti inovací je třeba zvýšit podíl zaváděných inovací vyšších řádů (tj. zavádění inovací do podniků představujících aplikaci znalostí a technologií nových na trhu), ale také řešit současný nízký podíl netechnických inovací (organizačních, marketingových) bude uplatňován i technologický foresight (pomoc při stanovení strategických cílů a priorit v oblasti technologií na úrovni podniku, odvětví či regionu)



Sektorová priorita: Rozvoj infrastruktury a služeb podporujících podnikání ve znalostní ekonomice a internacionalizace podnikání nástroje podpory musí být nastaveny tak, aby zabezpečily moderní infrastrukturu pro podnikání, pomohly k rozšíření nabídky sofistikovaných poradenských služeb pro podnikatele a lépe motivovaly k podnikavosti veřejné intervence by měly podporovat zejména MSP s cílem dále posilovat jejich konkurenceschopnost (nevylučovat ale i velké firmy) zaměření na podporu opětovného využití existujících průmyslových budov v lokalitách typu brownfields, řešit nedostatečnou infrastrukturu pro specializovaná školení, zajistit lepší podmínky pro rozvoj firem s nižším inovačním potenciálem v menších městech a na venkově, rozšířit oblast kvalitních poradenských služeb pro MSP (podporujících jejich mezinárodní konkurenceschopnost, marketingovou připravenost, jejich internacionalizaci a zapojení do globálních produkčních a partnerských sítí) včetně zajištění dostupnosti informací a služeb pro podnikání při vstupu na zahraniční trhy propojit s podporou technického vzdělávání a speciálních školení ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Sektorová priorita: Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice vychází se ze skutečnosti, že energetická náročnost naší ekonomiky významně ovlivňuje její celkovou konkurenceschopnost je třeba odlišit podporu v rámci kohezní politiky od připravované nové podpory v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií (CEF) zaměření na podporu úsporných opatření v oblasti výroby, přenosu, distribuce a spotřeby energie, efektivního využívání OZE, vyššího využívání i druhotných surovin relativně novou samostatnou oblastí je podpora výzkumu, vývoje a inovací v energetice – při lepší koordinaci intervencí a v úzké vazbě na střediska excelence a regionální VaV centra (např. do vývoje inteligentních rozvodných systémů nízkého napětí) k tomuto se dopracovává Státní energetická koncepce ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Soulad priorit MPO s prioritami EU Z uvedeného přehledu vyplývá, že: věcné zaměření sektorových priorit MPO je v souladu s uvedenými tematickými cíli a investičními prioritami EU dle návrhů nové legislativy je vytvořen předpoklad pro naplnění principu tzv. tematické koncentrace – tj. koncentrace prostředků na intervence v méně vyspělých regionech min. z 50 % alokace EFRR na tematické cíle: posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací posílení konkurenceschopnosti MSP podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku ve všech sektorech (min. 6 % alokace EFRR) Využívány budou jak dotační nástroje, tak nové nástroje finančního inženýrství. ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Strategie MPO Přístup MPO k přípravě nového operačního programu pro podnikatele:

Zaměření na podporu konkurenceschopnosti podniků s orientací na podporu inovací a znalostní ekonomiky Klíčová skupina příjemců – podnikatelé, zejména malé a střední podniky (zvláště inovativní), podpora velkých podniků v odůvodněných případech Vyšší využití finančních nástrojů, ale zachování dotačních schémat zejména pro podniky schopné vytvářet inovativní řešení Spolupráce s hospodářskými a sociálními partnery, regionálními aktéry a ostatními resorty (dosažení vyšší efektivnosti intervencí – koordinace intervencí, synergické efekty) Realizace podpory podnikání a růstu konkurenceschopnosti na národní úrovni prostřednictvím tematického operačního programu pro podnikatele



Úspěšný operační program Zodpovědný přístup k tvorbě nového operačního programu = základ pro navázání na stávající úspěchy K 30. 9. 2012 činil objem přiznané dotace ve vydaných Rozhodnutích celkem 67,58 mld. Kč - již přes 76 % prostředků OPPI bylo schváleno.



Úspěšný operační program Zodpovědný přístup k tvorbě nového operačního programu = základ pro navázání na stávající úspěchy Vyhlašujeme poslední výzvy v současné době je možné předkládat registrační žádosti do programu Potenciál pro žadatele, kteří podali registrační žádost do programů Inovace - Patent a Nemovitosti, je ještě otevřen příjem plných žádostí do těchto programů do konce roku je zároveň možné využít velmi úspěšný projekt Marketing - Společná účast na speciálních výstavách a veletrzích v zahraničí, jehož realizátorem je Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade ve spolupráci s Hospodářskou komoru ČR. ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA


Úspěšný operační program Vysoká absorpční kapacita OPPI využití tzv. zásobníků projektů – snaha o vyčerpání veškerých prostředků připravenost na event. realokace



Děkuji za pozornost [email protected]





www.enforum.cz

Jak může Česká republika podporovat svoji konkurenceschopnost po roce 2014 Jan Vozáb partner Berman Group, hlavní konzultant pro regionální rozvoj

© 2010. Berman Group.

Konkurenceschopnost České republiky • Schopnost firem vyrábět zboží a poskytovat služby, které jsou žádoucí a prodávané na mezinárodních trzích • Zvyšování reálných příjmů občanů v důsledku konkurenceschopného soukromého sektoru • Ne vždy takto chápáno představiteli veřejného sektoru


Výsledky ex-post hodnocení RPS 2004-2006 • Podpůrné programy ukončeny 2008/2009 • Intervence na podporu konkurenceschopnosti výhradně v OP Průmysl a podnikání • Ostatní OP na konkurenceschopnost či potřeby soukromého sektoru téměř nehleděly • OP Průmysl a podnikání (a také OP PI) – vyhovoval potřebám podpořených podnikatelů, ne vždy potřebám české ekonomiky či nepodpořeným podnikatelům © 2010. Berman Group.

Výsledky ex-post hodnocení RPS 2004-2006 • Druhy podpory: – Podnikatelská infrastruktura: inkubátory, VTP, škol. stř. -> ne vždy správně využita

– Rozvoj podnikatelského prostředí: marketing, podpora spolupráce, služby pro podnikání -> málo využívána, málo žádána podniky, dobré výsledky

– Přímá podpora podnikání: dotace -> žádána podniky, současně kritizována, dobré výsledky zvláště v inovacích

– Záruky, půjčky na rozvoj MSP -> žádány, dobré výsledky přes vyšší riziko selhání

– Úspory energií -> žádána, dobré výsledky ve firmách, malé v ekonomice © 2010. Berman Group.

Jak je Česká republika konkurenceschopná? Průmyslová tradice Cena a kvalifikace pracovní síly Geografická poloha Kvalita institucionální ho prostředí zaostává za zavedenými tržními ekonomikami

Nízká technologická a manažerská úroveň domácích firem

Restrukturalizace a transformace české ekonomiky

Malé kapacity VaV Hlavní problémové okruhy rozvoje ČR

Slabý domácí podnikatelský sektor

Závislost růstu na zahraničních firmách (přímá a nepřímá)

Nerozvinutá znalostní ekonomika Konkurenceschopnost založená na nízkých nákladech

Nekonzistentní neselektivní a roztříštěné politiky a strategické koncepce

Potřeby a důsledky Nové zdroje konkurenční výhody Přechod od nízkých cen k © 2010. Berman Group. inovacím

Změna objemu a struktury přílivu PZI Nová fáze vývoje PZI des-investice (?)

Potřeba modernizace a růstu produktivity domácích firem Domácí sektor zatím nedokáže nahradit PZI

Východisko strategie veřejných intervencí na podporu růstu v České republice Tvorba a využívání vlastních znalostí

Konkurenceschopnost založená na FAKTORECH

Přejímání jinde vytvořených znalostí © 2010. Berman Group.

Konkurenceschopnost založená na EFEKTIVNOSTI

Kvalitativní konkurenceschopnost

Cenová konkurenceschopnost

Konkurenceschopnost založená na INOVACÍCH







Konkurenceschopnost založená na INOVACÍCH







Konkurence -schopnost založená na INOVACÍCH

Oblasti žádoucích intervencí pro období 2014+ • Intervence zaměřené na podniky: – – – – – –

•

Zlepšení postavení v hodnotových řetězcích, Zlepšení postavení na trzích, vstup na nové trhy, zvláště zahraniční Větší a lepší využívání inovací a jejich komerční zhodnocení, rychlejší rozpoznání a reakce na tržní příležitosti Zlepšení efektivity výroby pomocí inovací Rozvoj hospodářských aktivit založených na VaV, vzik jedinečných vlastních know-how VHODNÉ financování rozvojových aktivit

Nástroje: co nejvíce tržně konformí, ne dotace, ne výstavba další podnikatelské infrastruktury


Oblasti žádoucích intervencí pro období 2014+ • Intervence ve školství a na trhu práce – – –

–

•

Intervence v oblasti výzkumu a VŠ – –

•

zásadní zlepšení kvality vzdělání, zejména v technických a přírodovědných oborech – SŠ a VŠ zlepšení fungování trhu práce zlepšování kvality pracovní síly, včetně systému celoživotního vzdělávání vzdělávání k podnikavosti a v netechnických dovednostech podpora mladých talentů, mladých vědců podpora transferu technologií a spolupráce mezi výzkumnou sférou a firmami

Intervence na zlepšení fungování státních úřadů


Oblasti žádoucích intervencí pro období 2014+ • Jsou tyto intervence v souladu s návrhy Nařízení pro novou politiku soudržnosti? • Podpora podnikání ANO • Podpora kvality pracovní síly a trhu práce ANO • Zlepšení fungování státních úřadů – jen částečně • Žádoucí cíle: – –

zaměřit intervence realizované mimo podnikatelskou sféru na podporu konkurenceschopnosti podniků provázat (zajistit spolupůsobení) různých intervenců různých OP na konkurenceschopnost


Děkuji za pozornost Jan Vozáb [email protected]


Náměty ke zlepšení nového OPPI z pohledu financující banky

Zaměření nového OPPI •

•

• • • •

Zachovat stávající podpory pro rozšíření kapacit VaV (Potenciál), podpora zavádění inovací (Inovace), rozvoje MSP (Rozvoj), podpora úspor energií (Eko-Energie), revitalizace brownfields na podnikatelské nemovitosti (Nemovitosti) a infrastrukturu pro vzdělávání (Školící střediska) Zvážit zahrnutí do nového OP také podpory, které jsou nyní součástí OP Životní prostředí (znečištění průmyslových vod, znečištění ovzduší, nakládání s odpady) Vytvořit nový program na podpory VaV (mzdové náklady, výroba prototypu) místo finančně málo pokrytých resortních programů Nastavit alokace jednotlivých programů dle absorpční kapacity a zkušeností z OPPI 2007-2013 Neomezovat příjemce pouze na MSP či podniky do 1200 zaměstnanců, ponechat mezi příjemci velké podniky bez omezení Snížit výši podpory na 30% (VP), 40% (SP) a 50% (MP)

Administrace žádostí 1 • • •

•

• • • • •

Zachovat dobře fungující systém eAccount Zachovat dvoustupňový systém registrační a plné žádosti Nahradit systém výzev kontinuálním příjmem žádostí jako je tomu např. v programu investičních pobídek nebo pravidelným systémem výzev (2x za rok) Vyžadovat do plné žádosti doklady prokazující vysoký stav připravenosti projektu k realizaci (stavební povolení, demoliční výměr, doložení financování apod.) Nastavit náročnější podmínky pro získání dotace pro velké podniky Nastavit hodnotící kritéria dle velikosti podniku Používat ve větší míře kvantifikovatelná hodnotící kritéria => zvýšit predikovatelnost získání podpory Sjednotit metodiku k dotačním programům (výzva, příručka, hodnocení) Hodnotitelé – zkvalitnit výběr, školení a přiřazování projektů

Administrace žádostí 2 • Hodnotitelské komise – zapojit zástupce podnikatelských subjektů (např. Svazu průmyslu, zaměstnavatelských svazů apod.) • Odborné posudky – rozhodující, nikoliv jen podpůrné • Automaticky u všech projektů, schválených i neschválených, nahrávat hodnotící posudky + zdůvodnění závěru hodnotitelské komise do eAccountu • Zavést institut a proceduru odvolání proti rozhodnutí hodnotitelské komise => snížení nákladů na administraci a zvýšení transparentnosti procesu hodnocení • Největší problém = výběrová řízení – dobrovolná kontrola zadávací dokumentace ze strany CI/MPO před vyhlášením výběrového řízení => odsouhlasenou zadávací dokumentaci pak nebudou moci následné kontroly neuznat

Finanční realizovatelnost projektů • •

Vyžadovat vždy do plné žádosti doložení vlastních a cizích zdrojů Financování úvěrem – vyžadovat vždy závazný úvěrový příslib, neakcepovat nezávazná prohlášení banky (nezávazné přísliby)

•

Výhody závazného úvěrového příslibu: – Žadatel bude vážně řešit otázku financování již před podáním plné žádosti – Banka provede rating žadatele, posouzení rizikovosti projektu/managementu žadatele, úvěrové zatížení firmy/skupiny a v případě, že hodnocení úvěrové žádosti bude schváleno, zaváže se poskytnout na daný projekt úvěr => žadatel má jistotu, že v případě schválení dotace projekt bude moci zrealizovat – Czechinvest/MPO budou hodnotit pouze finančně realizovatelné projekty => úspora administrativních nákladů

• •

Financování jinými cizími zdroji – doložit smlouvu o půjčce, finanční výkazy věřitele či rating věřitele Zkrátit lhůtu na realizaci projektu ze 3 let na 2 roky od Rozhodnutí => zvýší se vyčerpatelnost alokovaných dotací

Představení ČSOB EU Centra •

Vzniklo v roce 2004 za účelem financování projektů s podporou SF EU

•

Součást útvaru Specializované financování (SF) na NHQ v Praze s obsluhou pro celou ČR

•

Komplexní dotační poradenství pro investiční projekty s rozpočtem nad 50 mil Kč

•

Tým 7 seniorních poradců s praxí v oblasti dotací 6 – 14 let

•

Zkušenosti s hodnocením projektů v OPPI pro MPO

•

Od r. 2007 zpracováno více jak 200 investičních projektů

•

Úspěšnost zpracovaných žádostí více než 97%

•

Pro klienty ČSOB zajištěny dotace přesahující 6,5mld Kč

•

Specializace na projekty podnikatelských subjektů - OPPI, OPŽP a investiční pobídky

•

Zkušenosti s financováním několika stovek dotovaných projektů za více jak 10 mld Kč

Kdo jsou naši klienti?

Děkuji za pozornost a těším se na spolupráci!

ČSOB EU Centrum Jakub Tomaštík, M.A. Tel: 224 114 388, 603 800 695 e-mail: [email protected]



www.enforum.cz

KONFERENCE EUROFONDY PRO PODNIKY Spojte se s námi na sociálních sítích!

Recommend Documents