Konference EU-Severní Amerika spolu s presidentem Velebou

Zprávy ze dne 30. 10. 2011

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA....................................................................................................................... 1 Konference EU-Severní Amerika 24.-26.10. spolu s presidentem Velebou...................... 1 Pracovní skupina Škrob – 27.10......................................................................................... 4 Pracovní skupina Vepřové 28.10. ...................................................................................... 5 Reakce zemí na CAP.................................................................................................................. 7 EU – počet farem klesl o 20% za 8 let ....................................................................................... 7 EU a G20 zemědělství................................................................................................................ 7 Rada – potravinová pomoc?....................................................................................................... 8 EP – intenzivnější výzkum včel ................................................................................................. 8 Vyhodnocení biodieslu – otázky? .............................................................................................. 8 Sarkozy potvrdil snížení sociální zátěže .................................................................................... 8

COPA, COGECA Konference EU-Severní Amerika 24.-26.10. spolu s presidentem Velebou Úvodem musím říci, že celkový program byl určitým zklamáním proti dřívějším konferencím. Chyběl celkový přehled světového zemědělství a obchodu, tendence vývoje, citlivé body. To měl dříve na starosti generální sekretář IFAP David King, který ve spolupráci s OECD dělal velmi dobré přehledy. Doufejme, že v podobném stylu bude fungovat i zpravodajství WFO (světové organizace farmářů), ale jejich zástupkyně v závěrečném kole ve Varšavě zatím příliš nepřesvědčila. Poláci zařídili politickou záštitu, měli jsem ministra Sawicki a také náměstka premiéra Waldemara Pawlaka, kteří se zúčastnil i otevření. Musel ale odejít poměrně brzo, protože byla intenzivní jednání o složení nové vlády. Velké zklamání byla rovněž neúčast Bob Stalmann, z National Farm Bureau (Texas), který je nyní v důsledku velkých problémů okolo nového Farm Bill, prakticky nastěhován do Washington. Zastupoval ho vedoucí druhého největšího národní svazu USA Steve Baccus, z Kansas Farm Bureau, který zde měl několik projevů. Co zde bylo zásadní? Když porovnám přístup Kanaďanů a Američanů, ten je přímočarý, výsledkem má být vždy vyšší a efektivnější produkce, a tím pádem i ziskovost. Bob Stalmann nyní hájí potřebu nového Farm Bill, kde dojde k podstatnému snížení podpor, především přímých plateb. Ty mají být nahrazeny novým systémem pojištění příjmů a také jiným rozdělením investic do inovací a výzkumu. Kanaďané mají přístup trochu měkčí, ale také ne tak zpolitizovaný jako je tomu v Evropě. Škoda jen, že na této konferenci nebyl někdo z EP, aby si vyslechl racionální řešení Severní Ameriky, která namísto snižování produkce (30% zelenání, 7% eko půdy v klidu) dělají vše, aby si uchovala potenciál produkce a ještě ho zvýšila. Nicméně je dobré se takových setkání účastnit, řada účastníků říká, že by do budoucna se takové setkání mělo rozšířit i o nové ekonomiky Číny nebo Indie, ale taková setkání se budou pravděpodobně dělat v rámci WFO. Samotný program byl rozdělen do několika sekcí. Po úvodu, kterým otevřel jednání president polské komory Wiktor Szmulewicz, přišel na řadu ministr Sawicki a státní sekretář z presidentské kanceláře Dariusz Mlotkiewicz, náměstek premiéra přišel o něco později. Po něm měli krátké proslovy vedoucí delegací EU, Gert Sonnleitner a Paolo Bruni, Steve Baccus za USA, Benjamin Ruiz za Mexiko a Christian Lacasse za Kanadu. Všichni z těchto vedoucích v následné první sekci jednání, kterou střídavě vedl Gilbert Bros (APCA Fr) a Ron Maynard (mlékaři Kanady), měla téma přehled zemědělské politiky. CAP tak, jak je předložil Sonnleitner či Bruni známe, nebylo tam překvapení. Jen ve svých závěrech vyzvaly jak ministra Sawicki (předseda zemědělské Rady), tak náměstka premiéra, aby co nejvíce omezili snižování evropské produkce a pomohli narovnat nerovné podmínky v konkurenci s ostatním světem. Příspěvky kolegů z americké strany byly vcelku jasné, zvýšit produkci, využít všech technologických a genetických možností (USA), být stále produktivnější. Kanada má více méně stejné cíle s o něco menší intenzitou. Mexiko má problémy se změnami počasí a s požadavky na kultury, problémy s celními bariérami.

1

Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel



Ale první slovo zde měl zástupce FAO, který měl do jisté míry nahradit dřívější přehledy, které dělal David King, ale to se moc nepovedlo. Luc Guyau, dříve president FNSEA, pak 10 let předseda APCA (komory) je dnes president Rady FAO, kde předsedá téměř padesáti nezávislým expertům, a tvoří tak určitou paralelu k jinému výkonnému výboru. Mluvil především o celkových světových investicích do zemědělství za posledních 30 let (jejich podíl klesl z víc než 30% na méně než 5). O pomoci rozvojovým zemím. Měl by se udělat CAP na míru pro každou zemí. O to se FAO pokusilo a výsledky jsou rozpačité. 15 zemí Afriky to udělalo, 15 se snaží a zbytek neudělal vůbec nic. Ve svém přehledu se dotkl otázky vody (opět především v Africe), změnu afektace půdy – klima. Za úspěšné příklady zde dal rozvoj Číny nebo Vietnamu, v Africe je úspěchů moc málo. Uveden příklad Angoly, kde dnes nejsou prakticky žádní zemědělci, ale země nabízí milióny hektarů k využívání cizincům. Trh zde neřeší vůbec nic. 2. sekce. Vyhodnocení současné obchodní politiky a budoucího řízení – WTO a bilaterální dohody. Tuto část řídil slovinský předseda družstev Peter Vrisk. První příspěvek měl irský předseda John Bryan – očekávání evropských farmářů od obchodu. Řekl přímo, že Irové neočekávají vůbec nic, protože takový trh nefunguje. EU udělala příliš ústupků a výsledkem je propad bilance o 40 mld€. Také návrh Komise je nesmyslný, 30% na zelenání a 7% na půdu v klidu zruinují Evropu. Dohody s Mercosur či Ukrajinou jsou sice připraveny, ale nejsou také vyrovnané a je lepší je nepodepsat. Zemědělství je všude použito jako vyjednávací část bez ohledu na dopad. EU zatím tak jednala vždy na úkor zemědělství. Další jednání by se měla změnit a rozšířit. Příspěvek mexického zástupce byl hodně obecný. Také zde byl obecný souhlas s tím, že je nepochopitelné, jak Evropa dělá vše pro snížení produkce a likviduje potenciál a soběstačnost. Další sekce byla věnována derivátům a stabilitě cen. Této části předsedal ředitel Coldiretti a vedoucí výkonného výboru Pizza a Marco Galindo. Oba dva příliš nepřesvědčili. Daleko lepší příspěvky měl kanadský Ron Bonnet, president Kanadské federace farmářů a James Mann z Národní farmářské aliance. Dalším členem panelu byl vedoucí holandské LTO, Jan Maat. Všichni se shodli na tom, že chybí tržní systémy s určitými pravidly, potvrdily pozitivní roli družstev a spolupráce v seskupování ze strany farmářů. Dost se sice konstatovalo, že se sektor stal předmětem spekulace (po finančních trzích), teoreticky se zde mluvilo o derivátech, i když bylo jasné, že o tom z účastníků ví dost jen možná deset lidí. To se o přestávce potvrdilo, ale také snaha nějak tomuto velmi komplikovanému problému porozumět. Podobné úvahy byly na dřívějších schůzích s Komisí, o velkém přesahu finančních operací na fyzickou hodnotou trhu či komodit, fyzická velikost trhu je mnohem menší než finanční (30 až 90x vyšší). Vyslovil naději, že výsledky jednání G20 přispěje k vytvoření nového rámce pravidel, omezí spekulaci a začne uvažovat či přímo překročí k vytváření světových strategických zásob nejdůležitějších komodit. Ostatní účastníci panelu rovněž mluvili o nutnosti zapojit všechny operátory do Potravinového řetězce – současný návrh CAP vede zpět od produktivity a nepomáhá inovacím. Problém je též se zveřejňování statistik a jejich ověřitelnost. Čína odmítá cokoliv sdělit, nikdo neví kolik konkrétně produkuje, jaké má zásoby. V USA a v Kanadě se snaží lepší organizací farmářů se bránit kartelů producentů hnojiv a sami se snaží organizovat export. Kanadský zástupce říká, že všichni hráči vstupů (hnojiva, energie, PPP) během roku několikanásobně zvýšily ceny, aby překonaly navýšení cen komodit (hlavně obilí). A vlády odmítly zakročit a povolit větší organizovanost producentů. Také se zde rozebraly Futures a jejich možnosti pro farmáře. Bennet k tomu řekl, že v Severní Americe prodávají farmáři 60-70% úrody dopředu, to je běžná věc již víc než 30 roků, zbytek pak jde na přímý prodej po sezóně. Maat k tomu připomněl, že role družstev v době krize byla zásadní, daleko lépe se vypořádaly s dopady, mají skvěle propracovaný opční systém, který jim pomohl přežít i se ziskem. Sekce 4. Potravinový řetězec – a příjmy.

2




Skupinu řídil Peter Kendall (NFU), který rovněž řídí pracovní skupinu C/C se stejným tématem. Jemu asistoval president drůbežářů Kanady, David Fuller, Paolo Bruni za Cogeca a zástupce Eurocommerce, který byl na posední chvíli nahrazen polským vedoucím. A jako určité překvapení sem byl zařazen také vedoucí Aliance severoamerických farmářů, James Mann. Kendall mluvil především o pokroku, kterého se zde za poslední 2 roky dosáhlo (Kód praxe, od ledna 2010 UK), ale také o problémech s vynucováním. Distribuce dostala v roce 2010 přes 4 mld liber pokud, ale ne všechny se podařilo vymáhat. Ukázal zde také současný příklad Tesco, které před 4 týdny zveřejnilo, že udělá slevu 100m liber a zároveň oznámilo, že všichni dodavatelé musí slevit o 20%. NFU na to dalo prohlášení v němž žádá, aby se Tesco podělilo o svůj roční zisk, který dosáhl 3,2 mld liber. Paolo Bruni pak hovořil o rozdělení hodnot v potravinovém řetězci, zde nebylo příliš příkladů, ale třeba jen poukázal na to, že za loňský rok byly platby po termínu ve výši přes 30 mld €, kdyby byla lepší kontrola od případného EU ombudsmana a povinné kontrakty, to by se mohlo radikálně změnit. Potřeba respektovat dohody, vytvořit EU legální rámec, který umožňuje nejen monitorování, ale i postihy. Dalším podnětem je vytvoření EU Agency pro obchod potravinami a funkci ombudsmana. Je třeba začít jednat a přimět politiky k reakcím a konkrétním návrhům. Podobné problémy se týkají i Ameriky a tato konference může sloužit jako základ. Dříve se o tom nemluvilo, nebo jen velmi málo. James Mann – FNA – Farmers of North Amerika Sám je farmář již 42 roků, působí ale mnohem mladší. Ve své funkci představitele FNA se zabývá organizováním farmářů včetně coops. Trhy nefungují, není návratnost, nebo jen velmi slabá, nadměrná návratnost pro distribuci. Trh tyto otázky neřeší a ani po delší době, když se dříve věřilo, že neviditelná ruka trhu tyto přehmaty bude řeší, se neděje nic. Konkurence nefunguje – proč : - kapitálové požadavky (představují 37 mld $ ročně jen pro Kanadu) - exkluzivní přístup ke zdrojům – ostatní vůbec - regulace Problém nerovnováhy trhu – mnoho dodavatelů (a málo informací) oproti nim silná koncentrace distribuce a trvale přicházející přehnané signály z jejich strany. Jaká odpověď? - řízení dodávek – větší koncentrace - coops - dobrovolné Marketing Boards (společní prodejní výbory) - joint venture s organizacemi v zemích kde jsou produkty nedostatkové - mít banku na semena, která se užije v případech potřeby Dalším řešením je hledat alternativní zdroje příjmů – nyní jsou to především biopaliva, ale i jiné využití materiálů. Při průzkumech se ukazuje, že kanadské farmáře nejvíc tíží vysoké náklady (přes 50%), následuje ziskovost s 20% a na třetím místě jsou to ceny komodit s 10% Termínové obchody v rozmezí 1985-2008 měly hodnotu 802 mld $, ale z toho se zpět k farmářům dostaly jen 3 mld (0,4%). Trh semen je ovládán 10 největšími společnostmi na americkém kontinentě, u chemických prostředků je těchto společností jen 7. Důsledek - čím více se v Kanadě produkuje, tím více stoupají vstupy – mizí ziskovost. FNA se stará, aby farmáři zlepšili konkurečnost. Dojednává spojování dodavatelů, dává farmářům lepší a rychlejší informace. Jejich konečným cílem je - připravit a spojit dodavatele. - vytvořit nové distribuční řetězce - podpořit vytváření větších coops - joint venture s novými partnery - zkrátit dodávkový řetězec. Vyjednávat silou:

3




- objemy, nákupy mimo sezónu, tendry - vlastnit a kontrolovat části s nejvyšší ziskovostí FCH (food chain) - spolupráce s universitami - pracovat neustále na zlepšení konkrétních podmínek Mají k tomu 2 typu spojování: - coops - NA farmers aliance Výsledek: FNA zvýšila za posledních 5 let zisky svých farmářů o 5 mld $. Sekce 5. Biomasa a užití půdy. Rozdíly v užití nejsou nijak výrazné mezi EU a Severní Amerikou. Je tu rozdíl v přístup, jak využít všechny možnosti k vyšším výnosům, lepší ochraně půdy a její zachování. Zde nebylo příliš nových věcí. Před závěrečným slovem zde byl ještě příspěvek zástupce Eurocommerce, pan Falinski, který zde měl dát pohled obchodu. Bylo to velmi jednostranně uděláno, obchod jako dobrý partner s hledáním lepších podmínek pro spolupráci, téměř idyla. Také celá řada tabulek a grafů, které měly ukázat, že distribuce vlastně nemá skoro žádný zisk, (maximálně okolo 4%) zatímco smetanu seberou zpracovatelé s 18-20% marží. Bylo ta až trapné, a trvalo to velmi dlouho. Řečník nedbal na pokyny vedoucího panelu a trvale pokračoval. Nakonec president Veleba začal tleskat a ostatní se přidali. Tím tento panel skončil. Je na tom vidět nesmírně arogantní přístup obchodu a to nejen k farmářům, ale i k ostatním hráčům potravinového řetězce. Co k tomu ještě dodat. Celá konference byla v úplně jiném kontextu než ty předcházející, pro EU je to nový CAP 2013, pro USA nový Farm Bill a všude méně peněz z federální kasy. Nicméně je důležité znát, jaké problémy mají naší největší konkurenti ve světovém zemědělském obchodu a kdy jejich příklady nám mohou sloužit k reakcím. Zvláště když se Komise snaží evropskou produkci omezovat, zatímco za mořem jedou plnou parou vpřed, bez ohledu na snížení financí. Škoda také, že se zde letos nekonala schůze družstevní části, americká družstva v Evropě nikdo moc nezná, je jich překvapivě dost a představují důležitou součást americké zemědělské ekonomiky. Cogeca bude muset vyvinout trochy více úsilí a zajistit pro tuto sekci v budoucích setkáních místo.

Pracovní skupina Škrob – 27.10. Jedna z menších pracovních skupin, která se schází jen jednou za rok. Účast všech hlavních producentských zemí. Předseda skupiny pan Hilse z DBV nechal schválit program a zápis. K programu nebyly připomínky, k zápisu dvě malé. Některé otázky se opakují jako na loňské schůzi.. Především dopad reformy tak, jak to navrhla AAF. I dnes se zde jednalo o sektoru škrobu. Většina západních zemí nehlásí větší problémy, jen menší odbyt. Poláci říkají, že je u nich úplný propad s cenami maximálně 5 centů za kilo. Podobně jako vloni byla produkce škrobu ve výši zhruba 80% plnění kvóty. To byly poznámky na zahájení. Předseda Hilse pak oznámil, že musí skončit s předsednictvím poradní skupiny, takže tam bude pokračovat jen jako vicepresident. Jedním z hlavních bodů bylo projednání předpokládané situace po 2012. Většina se zde vyslovuje pro zachování určitého propojení na produkci. Ukazuje se, že členské země mají po roce 2012 různé scénáře na tempo snižování, Německo má mít roční výjimku. CAP 2013. Také zde udělala Dominique přehled dosavadních jednání, včetně prezentace reformy Komisařem Ciolos 12.října (hlavní body). I zde jsou vysloveny námitky proti 30% na zelenání s další administrativní zátěží, pokuta za neplnění (neví se kolik), výhrady jsou rovněž k ekologické půdě v klidu. Skupina Škrob zatím v rámci svého jednání nepřipravila pozici – Hilse říká, že to nespěchá, potřeba jen dát jako bod k příští pozici C/C na prosincových presidiích. Francouzi k tomu říkají, že oni mají již vlastní pozici a také Rakušané. Francie chce recoupling po 2014, ale také jsou si vědomi, že mohou být určitá omezení kvůli nízkému rozpočtu. Také Poláci by chtěly propojené platby, bez nich se budou v zemi pěstovat jen spotřební brambory. Kupující se

4




zkoncentrovali a velmi ztížily nákupy, vzhledem k vysoké úrodě po 2 roky, si dnes vybírají jen určitou kategorii brambor (určitý kalibr) a navíc je trh dost značně ovlivněn rozdělením mezi škrobárny. Konstatováno, že v návrhu reformy CAP není nic o škrobu. Na poradní skupině bude dotaz, proč tak Komise rozhodla. Podobné problémy jsou u cukru, skupina by nechtěla, aby se šlo stejnou cestou. Nyní se vidí, že na trhu cukr chybí. Návrh u půdy v klidu k řešení nenapomáhá. Francouzský zástupce k pozici skupiny řekl, že jsou v návrhu dokumentu potřeba udělat některé úpravy, aby byl přijatelný pro všechny. Minorita zemí chce propojení na produkci (argumentují speciální pozicí v některých regionech), většina tvrdí, že to povede k překroucení trhu (bude velký konkurenční boj mezi továrnami – trh na škrob je nyní slabý). Skupina chce mít odlišný (specifický postoj) než má skupina brambory. Dominique tu zopakovala známá fakta, že v EU se produkuje mezi 60 – 64 m t brambor. Z toho je něco přes 10 m t použito přímo na produkci škrobu. Sektor je velmi přísně regulován a dopady Health Check z 2008 měly dost nepříznivý vliv na stav sektoru. Skupina opakuje obavy, že po úplné liberalizace trhu škrobu v 2012, dojde k likvidaci až třetiny produkce a zpracovatelé nevydrží ekonomický tlak. To znamená, že se zvýší produkce stolních brambor a to povede k další cenové krizi i v této části produkce. Střednědobé a dlouhodobé výhledy dávají naději na širší uplatnění škrobu (nyní je EU vedoucím producentem škrobu), riziko přichází ještě ze sektoru obilí. Pracovní skupina žádá Komisi aby vytvořila nástroje, které umožní fungování systému po roce 2012, nejlépe do 2020. Obchodní jednání. EU-Mercosur, zatím bez pokroku Čína: uvažuje se, že se podá stížnost, protože Čína uplatňuje různé formy cel na dovozy z EU (z Francie 6-8%, z Holandska 12%, u některých společností ale až 50%). Podobnou politiku provádí Rusko, které opět uvažuje o zvýšení cel při vývozu obilí. Bioekonomie: Dominique udělala krátký přehled posledního vývoje. Komise požádala CEN o vypracování standardů. C/C by do styčné pracovní skupiny měla vyslat alespoň jednoho experta. Měl by zde být podobný postup jako v ad hoc skupině o biotechnologii/bioenergii. Skupina škrobu by měla být v každém případě zastoupena ve skupině bioplastické hmoty. CEN, která má vypracovat návrhy standardů, spolupracuje s normalizačními úřady členských zemí a tak na státní úrovni provázanost je. Ale C/C by o této činnosti měla mít také určitý přehled, takže C/C bude muset najít jednoho či dva specialisty, kteří mají znalosti biotechnologie.

Pracovní skupina Vepřové 28.10. President skupiny Tavares (P), nechal schválit program jednání, do kterého byly ještě na žádost Finska a Francie zařazeny body o kastraci a výskytu prasečího moru v Rusku a jeho dopad na obchod. Němci k tomu ještě připojili požadavek na projednání možnosti odchodu (a kompenzace) pro ty, kteří nemohou dále investovat do nových opatření a chtějí ukončit činnost. Trh. Poslední předpovědi byly podle předsedy mírně optimistické, i když ceny zůstávají slabé, v září začal obrat, ale to je proti určité cyklické logice minulých let. Německo: sektor se zlepšuje, ale rentabilitu blokují vysoké ceny za krmiva. Kastrace – jen s anestezií, ale NGO chtějí stále více. Ostatně to bylo vidět u všech starých členských zemí s výjimkou Španělska a Portugalska. Řecko nebylo zastoupeno. Francie: tak tam se zlepšily ceny (celý rok má zcela obrácený vývoj), v záři došlo téměř k vyrovnání nákladů a prodejních cen. Domácí spotřeba klesá, jen u šunky je zlepšení, vývozy dobré. Kastrace: šíří se užití anestezie, ale nefunguje to všude. Irsko: stav stabilní (poslední 4 týdny), export se zvýšil o 20%. Většina farem vykazuje negativní výsledky, jen pár jich je na nule. Polsko: ceny – průměr EU, pomohl kurz zloty/euro, zlepšily se marže vývozu, klesly ceny obilí. Kastrace – není žádný tlak od NGO. Finsko: většina farem provádí nové podmínky ochrany zvířat. Kastrace – 60% prováděno s anestezií. Ceny po celý rok 1,46-1,5€. Produkce klesá, není ziskovost, propad bude pokračovat i v 2012.

5




Slovinsko: stabilní ceny (nyní). Ochrana – malé farmy neplní, velké jsou připraveny. Podobný trend u kastrace. Španělsko: také říkají, že je to zvláštní rok a trvale chybí ziskovost. Také u nich je kastrace bez problémů, anestezie se teprve zkouší. UK: ziskovost je nulová, ceny dále klesají. Jediný pozitivní krok je, že se zvýšily vývozy do Číny. Kastrace bez problému – všeobecně s anestezií. Švédsko: o 10% méně prasnic, ceny stoupají od konce léta. Špatná úroda obilí, také nedostatek slámy. Od dubna provádějí plně anestezii (podle zákona), ale je to nákladné. Maďarsko: malá stabilita – velké výkyvy v kurzu forint/euro Kastrace – zatím nedůležitá, problém je jen u vývozů do Německa. Neví se, které farmy dodržují direktivu o ochraně zvířat, podobná situace jako u klecí pro nosnice. Estonsko: ceny se zlepšily a také vývoz do Ruska. Úroda slabá, neklesají náklady. Kastrace – podobně jako ve Finsku, největší produkce v zemi vlastní Finové. Litva: počátkem léta měli prasečí horečku – to vyvolalo problémy s obchodem. Ceny klesly o dalších 20%. ČR zlepšení cen (mírné), náklad zůstávají vysoké. Ochrana je bez problémů, vše je připraveno. Kastrace – bez tlaku NGO. Slovensko: malé zlepšení, ale krize sektoru pokračuje, jatka nefungují, na porážku se vozí do Maďarska (problémy kvůli paritě Forint/euro). Kastrace bez problémů. Rakousko: snížily se zásoby, problémy s ochranou i s kastrací. Stále větší tlak na úplný zákaz. Ochránci chtějí jít dál než EU legislativa, neustále obviňují farmy, že nedodržují pravidla. Holandsko: 40% bez kastrace – do zpracování, zbytek s anestezií. Trh jako v Německu. Většina producentů je zadlužena, 10% přestalo činnost, objemy se ale nezměnily Dánsko: produkce se zvyšuje za rok o 5,5% (statistika k 1.10.). Ceny, kompenzace z vývozu do Číny, ale vzhledem k čínským plánům se neví jak tento trend bude pokračovat a do kdy. Počítají s dalším navýšením o 5% pro 2012. Portugalsko: obtíže všude, vliv současného snížení mez o 5% a plánovaných 10% pro příští rok na domácí spotřebu. Země dováží 80% obilí na krmiva. 25% chovů je připraveno pro 2013. Belgie ztráty se nedaří zastavit, většina farem je silně zadlužena. Tavares: Copa-Cogeca uspořádá počátkem ledna velkou konferenci o krmivech, kam budou pozvání obilnáři, sektor olejnin a proteinů a všechny živočišné sektory. Tématem má být, jak vyloučit či omezit prostředníky a spekulaci. 3.3. TSE a BSE a proteiny. Velké zklamání nad postojem FEFAC, který nyní nesouhlasí s novým použitím mouček. Před měsíce udělal prohlášení, bez konzultace s C/C, když před rokem podepsal platformu, že podpoří požadavek na povolení. 4. Analýza nákladů – Sekretariát podobně jako u mléka chce sbírat měsíční informace o cenách a produkci. Zatím se hledá vhodný model, který by byl jednoduchý a obecně použitelný. Má také sloužit k objasnění prvků spekulace při porovnání cen obilí a krmiv (ta vzrostla mnohem více). CAP 2013. Lucia Zitti zde udělala krátký přehled, většina o tom má dost dobrý přehled. Zde se objevil opět požadavek na možnosti odchodu do důchodu, či ukončení činnosti – je na to možné získat část peněz z EU? Tento požadavek vznesli Holanďané. Britové mají vlastní systém, který hradí a spravuje vláda. Podobně jako Holandsko se staví Dánsko, především celá řada starých zadlužených farem není schopna pokračovat, ale také vědí, že jejich vládá nedá podporu, takže pro ně jediným řešením je nějaký evropský fond. Informace o potravinách – označení. Christophe zde upozornil na pokračující diskuzi okolo etiket a původu. Vepřové, drůbež, skopové – všechny mají mít označení původu. Provádění – místo původu, nebo „produkt pochází z“? Lucia dále udělal krátký přehled o současném stavu obchodních dohod s Kanadou, Mercosur a Ukrajinou. Kanada: jednání ukončilo již 9. cyklus, pro vepřové v posledním kole nebyl žádný pokrok. Ukrajina: dohoda sice je, ale zatím z politických důvodů nefunguje (možná obnovení v prosinci), týká se nyní 20 000 t vepřového.

6




Mercosur: taký malý pohyb, čekalo se na výsledky voleb v Brazílii (7/11), další cyklus začne v březnu 2012. Doprava zvířat: Pasquale 10/11 předloží Komise raport v EP – nejsou zde žádné velké změny. 1. harmonizace monitorování pohybu přes satelit (ne všechny kamiony jsou vybaveny) 2. lepší a rychlejší přenosy dat 3. formace veterinářů (o stavu zvířat pro dopravu) K tomu se přidávají další otázky, které budou řešeny později – hustota a trvání Antimicrobial resistence. Debata pokračuje v EP, v červnu zemědělský výbor odsouhlasil raport, včera byla v EP obecná debata, zdá se, že EP chce co nejvíce omezit nebo dokonce vyloučit antibiotika. Snaha o povolení jen v případech nemocí, ne jako doplněk do krmiv či na prevenci. Holandsko se již zavázalo, že sníží použití o 50% do 2015. Komise má 17/11 předložit výsledky studie dopadu užívání léků. C/C má připravenou následně pracovní skupinu, kde rovněž proběhne jednání o této studii a také jaké problémy s tím spojené budou mít organizace. Tentokrát mám ještě další věci, i když samotná zpráva je dost dlouhá. Dnes byl přístup do informačního střediska (jak to bude dále je stále otázka). Takže, pokud bude přístup, tak něco uvedu, v opačném případě bude zpráva jen ze zápisů pracovních skupin.

Reakce zemí na CAP Francie: ministr Le Maire řekl, že otázky „zelenání“ musí být přehodnoceny. Podobně se staví země k 7 % půdy v klidu. FNSEA k tomu dodává, že tato politika je škodlivá, opustila prakticky všechny nástroje na řízení trhu. Pro Francii je silných i 40% vyrovnání v PP v roce 2014. Itálie: stejné výhrady a kritika neochoty Komise něco dělat s byrokracií. Polsko: ministr řekl, že vyrovnání PP až za 14 let je trpkým žertem. Změny jsou jen kosmetické a nepřinesou nic dobrého. Německo: cíle, které si Komise dává, nejsou podle Sonnleitner splnitelné a povedou jen k oslabení evropské kapacity. Ceja uvítá opatření pro začínající mladé, ale ostatní podmínky CAP nepřinášejí žádné nadšení. Reakce přišly prakticky ode všech národních sektorových organizací, či odborů, bez výjimky kritické k návrhu Komise.

EU – počet farem klesl o 20% za 8 let V roce 2010 měla EU 12 miliónů farem, pro rozlohy zemědělské půdy byl pokles za stejnou dobu o 1,6%. Sedm zemí koncentrovalo přes 80% počtu farem. Rumunsko je na čele s 3,9 milióny (32% EU), následované Itálii s 1,6 m farem, Polskem s 1,5 m, Španělskem s 1m farem, Řecko 0,7 m, Maďarskem s 0,6 m a Francii s 0,5 m farem. Pokles ve všech zemích s výjimkou Malty a Švédska. Největší změny v Estonsku (-46,6%), Bulharsku (-44,2%). Litvě –34,4%. Největší farmy v 2010 má ČR se 152 ha, UK se 79 ha, Dánsko s 65 ha a Lucemburk s 59 ha průměrně. Německo s 56ha a Francie s 53 ha jsou na dalších místech.

EU a G20 zemědělství Na poslední Radě se měli vyjádřit jak předseda Komise, Barroso, tak president Rady Herman Van Rompuy na podporu tomuto plánu. Bezpečnost potravy na světové úrovni by se měla stát jednou z hlavních priorit. Oba podporují akční plány na kontrolu výkyvů cen potravin tak, jak byl přijat ministry zemědělství G 20, v červnu v Paříži.

7




V červnu zahájena příprava na GEOGLAM – globální zemědělský monitoring, spuštěn 22. září ve spolupráci s FAO a OMI (mezinárodní meteorologický ústav).

Rada – potravinová pomoc? Francouzský ministr Le Maire, chce pro řešení otázky potravinové pomoci mít souhlas od německé vlády. Německo, Holandsko, Dánsko, Švédsko, UK a ČR byly proti jakémukoliv financování EU pro potravinové banky. Le Maire se již několikrát snažil přesvědčit především německou vládu, aby změnila postoj.

EP – intenzivnější výzkum včel Parlament po několika debatách o příčinách úhynu včel a dopad na produkci ovoce a zeleniny a kultur, se konečně usnesl na závěrech, že EU musí investovat trvale do výzkumu a rozvoje veterinárních produktů, které se používají na léčení včel. Posílení fondů pro včelařství v rámci CAP 2013, posílit podpory určené pro koordinovaný výzkum, podpořit výměnu informací a dát je k dispozici jak včelařům, tak zemědělcům a veterinářům. To odsouhlasil zemědělský výbor v první polovině října a hlasování v EP bude příští měsíc. Poslanci konstatovali, že zde výrazně chybí dostatečně odpovídající data. Proto doporučují ve všech zemích ustanovit národní systémy sledování a připravit harmonizované normy pro sběr těchto informací. Podobně se počítá s harmonizací ve výzkumu prevence a léčení nemocí, kde výsledky musí být povinně předány jak včelařům, tak zemědělcům či veterinářům a vyhnout se duplicitě. Farmaceutický průmysl by měl rovněž udělat daleko více v rozvoji nových přípravků a léků. Komise by zde měla udělat další revizi u legislativy zdraví zvířat a poskytnout výrazně vyšší fondy k tomuto účelu.

Vyhodnocení biodieslu – otázky? Producenti biodieslu připravili dvě studie, kde se má ukázat, že závěry ke kterým došla Komise (na podkladech raportu IFPRI) jsou velmi problematické, především u otázky využití půdy. Model, který použil Mezinárodní institut výzkumu a potravinové politiky a především závěry o užití půdy jsou velmi rozporné. Slabé stránky této analýzy IFPRI, ze kterých vychází závěr Komise jsou především ty, které se týkají potencionálního dopadu. Nepřímé změny užití půdy a s tím spojené skleníkové emise, především ve srovnání domácího (EU) biodieslu k dovezenému, vyrobenému z palmového oleje, tedy především ze zemí kde trvale dochází k likvidaci lesů. K argumentaci použili producenti též studie americké, které dochází ke stejným závěrům jako u evropských producentů. Pokud by Komise použila některý z naznačovaných postupů, říká EBB, znamenalo by to likvidaci velké části evropského průmyslu biodieslu a aplikace faktorů ILUC dlouhodobě.

Sarkozy potvrdil snížení sociální zátěže 11. října, při svém projevu v la Creuse, potvrdil president snížení sociální zátěže u pracovníků v zemědělství (trvalých) o 210 m€ pro 2012. Toto opatření bude financováno z daně na cukr v nápojích. Taxe soda, jak je nové opatření nazýváno a která má začít platit od 1. ledna 2012, umožní snížení nákladů na mzdy (přibližně o 1 Euro na hodinu). Zákon o financích bude také upraven o doložku. Daň z cukru a jiných prostředků slazení má tak sloužit k tomu, co FNSEA nazvala sociální DPH. V propočtech se počítá, že tato kombinovaná daň přinese okolo 240m€. Vedle toho MSA (Mutualité sociale agricole), oznámila, že dá ještě do konce 2011 podporu zemědělcům ve výši 32 m€, kteří utrpěli letos ztráty kvůli suchu. MSA také dává peníze na zaplacení poplatků (kotizací) těm, kteří utrpěli velké ztráty kvůli suchu a krizi sektoru ovoce a zeleniny. 5m€ je na sucho, 5 dalších miliónů za propady cen (rajčata, okurky, nektarinky) a 22m pro ostatní sektory, které utrpěly ztráty.

8


Konference EU-Severní Amerika spolu s presidentem Velebou

Recommend Documents