616 . 124 - 008 . 313 . 2 - 085 .472 - 085.842
KONDENZÁTOROVÝ DEFIBRILÁTOR PRO PŘÍMOU I TRANSTORAKÁLNÍ DEFIBRILACI SRDCE B . P e le š k a , J . P o h a n k a , Z. B la ž e k
Technická spolupráce M. Rabl, V. Pos Ostav klinické a experimentální chirurgie v Praze, ředitel prof. dr. B. Špaček, DrSc.
Üvod A ktivnější p ostu p při léčen í srd e č n í z á stav y byl v p o sledn í době vyvolán p ře d e v ším roz p rac o v á n ím jed n o d u c h é a účinné tr a n sto r a k á ln í m a sá ž e srd ce. Zasloužili se o to p řed ev ším Kouw enhoven a spol. (5, 6), Jude a spol. (4 ). Ú činnost m etody e x p e rim e n tálně prověřili a zhodnotili S a f a r a spol. (13), Red d ing a Cozine (12) Gurew ich a spol. (2) a další. K linické výsledky a ž d osu d d o sa ž e n é při ap lik ac i m etody u lidí p ostižen ých srd e č n í z á stav o u jso u n a d ějné a lze p ře d p o k lá d a t, že tato m od erní m etod a n a jd e šir o k é uplatnění v celé m edicíně. Ja k je zn ám o r e s u s c ita c e srd e č n í z á stav y p řin á ší m nohé k o m p likace, z nichž n e jč a s t ě jš í bývá k om o rov á fibrilace, k te rá m á ste jn é oběhové d ůsled ky j a k o sa m o tn á zá sta v a . Mnohdy, nap ř. při ú raz u e le k trickým p rou d em bývá p rim árn í p říčino u oběhové zástavy. Podle S te p h e n so n a (14) vysky tuje se fib ri la c e více než v 11 % n áh lé srd e č n í zástavy. N e jv ě t ším pod nětem k vyvolání kom oro vé fib rilac e při r e su sc ita c i je p řím á srd eč n í m asáž. Zde vzniká f ib rila c e n a p o d k la d ě zvýšené citlivosti k fibrilaci p ři ischém ii za so u č a sn é h o m e ch a n ic k é h o dráždění. Ko m o rová fib rila c e je vždy vážnou kom p likací, vyžad u jící okam žité terapie. N ejú č in n ějším a tak é n e jry c h le jším zp ůsob em tera p ie je e le k tr ic k á defib rila c e siln ým elek tric k ým im p ulsem . Zde v ša k s t o jím e p řed obtížemi, daným i povah ou této m etody a vývojem funkčních změn n a s tá v a jíc íc h v m yokard u během fibrilace. Po n áh lém vzniku fib rilac e se rychle vyvíjí atonie srd eč n íh o svalu, k te rá podle W ig ge rse (15) n a s tu p u je mezi 2. a 3. m inutou, podle n a š ic h zk u šen ostí mezi 1. a 2. minutou. Aby byla z a sta v e n a fib rilac e a ob noven a ko n trak č n í sc h o p n o st
m yokard u , je nutné p ro v é s t d e fib rila c i v ton ickém stad iu fib rilac e, což z n am e n á n e jd é le do 1—2 minut, nebo p ro v é s t před d e fib rilac i to m za cl s r d c e a p lik ac í ionizujících fa r m a k a m asáže . V k až d é m p říp a d ě je v ša k nutné d efib rilač n í im p u ls ap lik o v at co m ožná n ejdříve. Je sic e p rav d a, že srd eč n í m a s á ž í ať již přím ou, nebo n ep řím ou m ůžem e u d ržet nutnou c ir ku lac i krve, a v š a k p řím á m a s á ž z p ů so b u je m orfolog ic k é p oškozen í m y o k ard u a n e p řím á m a s á ž je m é ně efektivní po d elší době. V boji s č a s e m a někdy i n e d o sta tk e m p e r s o n á lu je proto velm i výhodné, je stliže p řístro je nutné k r e su sc ita c i jso u pohotově k ruce. Proto se v p o sledn í době k o n stru u jí p ř ístr o je na síti n ezávislé, s vlastn ím i zd ro ji a lehce p řen osn é, jež um ožňují je d n a k m obilnost, je d n a k pohotovost k použití při náh lé příhodě. Také my j s m e s e zam ěřili na vývoj a k on stru k c i takového d efib rilátoru, který by bylo možno p o h o tově použít kd ekoliv a jež by byl nez ávislý na síti a který by um ožňoval ja k přímou, tak i t r a n s t o r a kální d e fib rilac i srd c e . Ke sp ln ěn í těchto p o ža d a v k ů se n ejlép e hodí k on den záto rový výboj. E n e rgii n a s h ro m áž d ěn o u v k o n d en záto rec h lze v k rá tk é m č a s e vybít a ta k docílit silného e lek tric k éh o im pulsu, p o třebného k p ř e r u še n í kom orové fib rila c e [Gurvič (3 ), M ackay ( 7 ) ] .
Konstrukce přístroje Při n áv rh u p řen o sn éh o d efib rilá to r u s vlastn ím zd ro jem vycházeli jsm e z vlastn ích zk u šen ostí, d o saž en ý c h p řístro je m PREMA, p o p san ý m v d řívějších p ra c íc h [P e le šk a (8, 9) J . S n až ili jsm e se d o sáh n o u t stejn ý c h p a r a m e tr ů d efib rilač n íh o im p u lsu ja k o
u zm íněného d efib rilátoru, protože výzkum ná p rác e, k tero u jsm e v s o u č a s n é době p ro v á d ě li za účelem n av ržen í n e jo p tim á ln ě jšíh o tvaru , délky a síly im p ulsu , nebyla je ště u zavřen a.
Obr. 1. Prototyp p ř e n o sn é h o d e fib r ilá to r u , z k o n s tr u o v a n é ho ve vývojových l a b o r a t o ř í c h Ú stav u klin ické a e x p e r i m e n tá ln í c h iru rg ie , P rah a
U kon den záto rových d e fib riláto rů se používá v y š šího napětí než u d efib riláto rů p ou žívajících im p u l su stříd av éh o p ro u d u a je jic h k o n stru k c e je tudíž n á r o č n ě jší a složitější. Abychom alesp o ň č áste č n ě o d stra n ili některé kon stru k č n í obtíže, navrhli jsm e a vyzkoušeli im pulsn í tran sfo rm á to r, p om ocí jehož d o sah u je m e potřeb ného nap ětí d efib rilač n íh o im p u l su. Má to tu výhodu, že p roved ení zd ro je lze k o n stru o v a t ja k o n ízkon apěťov é zařízení. Blokové s c h é m a p řístro je je na g r a f u 1. Přístroj s e s t á v á z těchto so u č ástí: 1. baterie, 2. ov lá d a č, 3. tran zistorov ý m ěnič napětí, 4. kon den zátory, 5. a u tom atické dobíjení kon den zátorů, 6. elektricky ří zený sp ín ač, 7. im pu lsn í tra n sfo rm á to r. Podrobné sc h é m a e lek tric k éh o zapo jení je na g r a f u 2.
Funkce přístroje E lek trick ý proud z 12voltové b aterie je p řes h la v ní vypínač V i a p ře p ín a č S 1 p řiv ád ěn do tra n z isto rového m ěniče. Celý měnič je tvořen tran zistory T 1 a T 2, odpory R 1 a R 2, ko n d en záto rem C l a t r a n s form áto ry TR 1 a TR 2. Na se k u n d á rn ím vinutí tra n sfo r m á to r u TR 1 vytváří se nap ětí kolem 500 V. U sm ěrň ov ač s křem íkovým i diodam i D 1 a D 2 p r a c u je ja k o zd vojovač nap ětí a p ř e s relé Re 1/2 a Re 1/3 nab íjí hlavní kon den záto ry C 2 a C 3 za p o jen é v sérii, je jic h ž výsled n á k a p a c ita je 800 uF. Aby bylo d o saž e n o stejn o m ěrn éh o rozložení n áboje, jso u k o n d en zátory p řeklen u ty odpory R 3 a R 4. Lineárního p rů b ěh u n ab íjen í j e d o sah o v án o p roud ov ou zpětnou vazbou pom ocí TR 2 a n ap ěťovo u zpětnou vazbou, jež tvoří vinutí na TR 1. Potřebné napětí n a kondenz á to rec h je dáno polohou p ře p ín a č e S 2. Jeho h o d nota je u d ržov án a auto m a tic k y p om ocí p o la r iz o v a ného relé Re II a systém em p ře d řa d n ý c h odporů R 5 až R 15. N apětí na kon d en záto rec h je in dikováno na voltm etru, v jeh o ž obvodu js o u zapo jeny och ran n é odpory R 16 a R 17. D efibrilační výboj se p ro v á d í přepnutím p ř e p ín a če S 1, čímž je vypojeno relé Re I. Tím je p řeru šen proud do tran zistorov éh o m ěniče, odp ojeny k o n d e n zátory od u sm ěrň o v a č e a so u č a sn ě je p řip o je n a b a terie na obvod siln o pro ud éh o sp ín a č e Re III. Vlastní výboj se p rovádí stisknu tím tlač ítk a T, č ím ž je
G r af 1. B lok ové s c h é m a p ř e n o sn é h o d e f ib r ilá to r u s v l a s t ním zd ro je m
proud zapn u t do cívky ele k tro m a g n e tic k é h o sp ín ač e Re III, p ře s který se vybíjejí kon den záto ry C 2 a C 3 do obvodu Im pulsního au to tra n sfo rm á to ru TR 3. Na jeho výstup jso ú p řip ojen y elektrod y E pro d efi brilaci. Přístroj byl vyvinut ve vývojových lab o rato řích ÚKECH a je n a obr. 1. Má skříň ze sklolam in átu . Na přední stěně je p a n e l s o v lá d a cím i prvky a z a s u n u tou baterií a m ěřidlem napětí na kon den záto rech . V zadní stěn ě p o u zd ra je p ro sto r pro p říslu šen stv í ( e le k tr o d y ). Vnitřní u sp o řá d á n í jednotlivých prvků u k a z u je obr. 2. Téměř polovinu p ro sto ru z a b írá im pulsn í a u to tra n sfo rm á to r navinutý z pěti sek c í h li níkového d rátu a im p regn o v an éh o bakelizováním .
Technické údaje přístroje
Obr. 2. Vnitřní u s p o ř á d á n í p ř e n o sn é h o d e fib r ilá to r u
Při stan oven í technických p a ra m e trů jsm e v y c h á zeli z úd ajů síťového typu d efib rilátoru, p o p san éh o již dříve. Doba nab íjení (při zfo rm o vaný ch k o n d en z á to re c h ) n a m ax im áln í hodnotu, tj. 1000 voltů, činí 30 sec. Poloviční h od nota nap ětí 500 voltů je d o s a žen a za 14 sec. Maxim ální en erg ie na k o n d e n z á to
rec h je 400 Ws. V zhledem k tomu, že d é lk a Im pulsů je jen m álo o d lišn á od síťového typu, je ro z h o d u jí cím fak to re m p ro d e fib rila c i proud. Na g r a f u 3 je sro v n án í křivek proudu obou typů d e fib riláto rů při
20 do 25 kg. ního a srd c e další tab u lce fibrilačn ích
Psi této váhy se fyziologií oběhu k r e v n ejvíce blíží h odnotám u člo věka. Na 2 jso u sro v n áv án y p rah o v é hodnoty d e im pu lsů síťového a p řen o sn éh o typu
G r af 2. S c h é m a e le k t ric k é h o za p o je n í d e f ib r ilá to r u s t ran z istoro vým m ě n iče m n ap ětí a im p u lsn ím t r a n s f o r m á to r e m
zátěži 30 a 50 ohmů. Prům ěrný odpor mezi e le k tr o d am i za n ašic h podm ín ek činil okolo 40 ohm ů [P e le š k a [10] ]. Z g r a fů není vidět z á sa d n í rozdíly v m a xim álních hod no tách obou sro v n áv an ý c h p řístrojů. Přístroj s im pulsním t ra n sfo rm á to re m m á o něco vyšší výstupní im p ed anci, což je pro tra n sto ra k á ln í defib rilac i v lastn o st výhodná. Na tab ulce 1 vidíme hodnoty nap ětí a délky im p u lsu u p řen osn éh o d e fib riláto ru v rozmezí od 100 do 800 voltů, které jso u p rů m ěry hodnot n a m ě ř e ných na biologickém objektu, tj. u p sů ve váze od
d efib rilátoru. Maxim ální e n e rg ie p ře n o sn é h o typu je větší, je to v ša k d áno m enší účinností tohoto z a p o jení. Defibrilační p rah ov é nap ětí na kon den záto ru je u obou typů okolo 50 °/o ± 10 °/o nap ětí m a x im á l ního, což činí asi V\ m axim áln í energ ie. Prahová nap ětí na ob jektu n e jso u význam ně rozd ílná, a v ša k potřebný proud je o 25 °/o m enší u p řen o sn éh o typu, což m ůže být n á sle d k e m prodloužení im p ulsu na 5,5 m llisec. D efibriláto r v provedení na obr. 1 váží 14 kg, což je a si V 5 váhy univerzáln ího síťového typu. Srovná-
G raf 3. A) c h a r a k t e r i s t i k a pr o u d u síťo v é h o typu u n iverzáln íh o d e f ib r ilá to r u s LC obvodem při zá těži 30 a 50 ohmů (C = 16 uF, L = 0,25 H). — B) c h a r a k t e r i s t i k a p r o u d u p ř e n o sn é h o d e f ib r ilá to r u s im pulsn ím t r a n s f o r m á to r e m při zátěži 30 a 50 ohmů (C = 800 u F)
G raf 4. A] EKG z á z n a m fib r il a c e a d e fib r il a c e síťový m typ em (E na k o n d e n z áto ru = 2000 V olt). P es č. 760 — B) EKG zá z n a m fib r il a c e a d e f ib r il a c e p ř e n o sn ý m typem (E n a k o n d e n z áto ru = 550 V olt). Pes č. 164
vací p ok u sy p roved en é za stejn ý c h pod m ín ek na p se c h ve váze 20— 25 k g u k á z a ly d obro u účinnost. N a g r a f u 4 zá zn a m u A je e le k tr o k a r d io g r a m fi b r il a ce a d e fib rilac e p ro v ed en é síťovým typem a na z á zn am u B je d e fib rila c e p ro v e d e n á p řen osn ým typem. Ja k je vidět z hodnot u obou p řístro jů bylo použito asi Vi jejic h c elk ové m axim áln í energie.
Závěr Po psané řešen í p řen o sn éh o d e fib riláto ru je pouze Tab. 1. T a b u l k a p r ů m ě rn ý c h h odn ot n a p ě t í a doby trvání im p u lsu u typu d e f ib r ilá to r u s im pulsn ím t r a n s f o r m á t o rem při výbojích od 100 do 800 V, n a m ě ř e n ý c h n a 6 p se c h od 20 do 25 k g
jed ním z m ožných řešení, kterých s e n a s k ý tá více. Im pulsní a u to tr a n sfo r m á to r m á jisté výhody s p o č í v ající v tom, že m ěnič m ůže být ře še n ja k o n ízko n ap ěťo v é zařízení. Dále m á výhodu v tom, že může být zvolena tak o v á k o n stru k c e au to tran sfo rm á to ru , k te rá by d á v a la n ejo p tim á ln ější tv a r im pulsu. J e d i Tab. 2. S r o v n á v a c í ta b u l k a p rah o v ý c h de fib r ila č n íc h h o d not u u n iv e rz áln íh o typu s LC ob vode m a p ř e n o sn é h o typu s im p u lsn ím t r a n s f o r m á to r e m . T a b u l k a u k a z u je prům ěry hodn ot n am ě ře n ý c h u 6 p sů od 20 do 25 k g
ríoü nevýhodou j e relativně m en ší ú činnost než v z a p o jen í LC obvodu, k d e jso u ztráty p o u ze v oh m ic ké složc e induktivní cívky. Moderní m etody re s u s c ita c e se n eu stá le rozvíjejí a p ro n ik ají nejen do stá le většího počtu lé k a řsk ý c h oborů, ale přím o na oh ro žen á p racov iště. Aby bylo možné zajistit využití m od erních metod, je bez p o d m ínečně nutné vybavení p říslu šn o u p řístrojo vou technikou, mezi které p atří hlavn ě p řen o sn é a p o hotové dýchací p řístro je, k ard io stim u láto ry a defibrilátory. Existují jíž vhodné tran zistorov é „pac e m a k e r y “ , vyžadující n ep atrn éh o en erg etic k éh o příkonu, rovněž tak byly již zko n stru ov án y m alé p řen osn é d ý ch ací p řístroje, nehledě к tomu, že byly využity i účinné m etody um ělé r e s p ir a c e z úst do ú st [E lam a spol. ( 1 ) ] . Daleko slo žitější byl problém d eflb riláto rů , u nichž použití záv iselo na síťovém připojení. Proto rozvíjení otázek kon den zátorových d efib riláto rů a jejic h využití v terénn í praxi m á v so u č a sn é době m im ořád ný význam. A však d efin i tivní v yřešení k o n stru k c e je ště m en ších p řístrojů není zá vislé jenom na m in iatu rizaci so u č á st e k a tran zisto rizac i určitých částí. Je to p řed ev ším z á vislé na d alším výzkumu p atofyzio lo g ie a terapie e lek tric k é d e fib rila c e a stan oven í nejo p tim á ln ějšíc h p a ra m e trů d efib rilač n íh o im p ulsu [ P e le šk a (1 1 )]. Také na řešen í těchto otá zek jsm e s e v d a lší p rác i zaměřili.
Souhrn V p ráci je stru č n ě u ved ena p ro b lem atik a k o n stru k c e přen osn ých d efib riláto rů s vlastním z d r o jem. Je p o p sán o jed no řešen í takového na síti n ezávisléh o d e fib rilá to r ů s im pulsním t r a n s fo r m á torem. Dále je uvedeno p od robn é s c h é m a p řístro je a jeho technické p a ram etry , které přibližně o d p o vídají p aram e trů m již vyráběného síťového typu. Defibrilátor je určen ja k pro přím ou, tak i pro tra n sto ra k á ln í d e fib rilac i srdce.
Выводы П е л е ш к а Б., П о г а н к а И., Б л а ж е н 3.: Конденсаторный дефибриллятор для прямой и трансторакальной дефибрилляции сердца В работе вкратце описана проблематика кон струкции портативного дефибриллятора с собст венным источником питания. Приведен один из способов конструкции такого, независимого от электрической сети дефибриллятора с импульс ным трансформатором. Далее приводятся подробная схема аппарата и его технические параметры, которые приблизи тельно отвечают параметрам выпускаемого уже аппарата с подключением к сети. Дефибриллятор предназначен как для прямой, так и для транс торакальной дефибрилляции сердца. С. Č as. Lék. č e s. СII , 26, 705, 1963.
Summary P e l e š k a В., P o ha n k a J., Вl a ž e k Z.: D efib ril la to r fo r D irect and In d irect D efib rillatio n of th e H eart In the p resen t p a p e r the a u th o rs d isc u ss briefly the problem of the d esign of p o rta b le d e fib rilla to rs
with their own pow er source. One type of d e fib rillato r is d e sc rib e d which is in dep en d en t on the netw ork and is fitted with an im p ulse tran fo rm er. Next the au th o rs p re se n t a d etailed d ia g r a m of the a p p a r a t u s and its tech n ical p a r a m e t e r s which roughly co rresp o n d to that of the alre a d y prod uced d efib rilla to r which is conn ected to the electricity network. The d efib rilla to r is to be used for direct a s well a s in direct d efib rillatio n of the heart. C as. Lék. des. СП, 26, 705, 1963.
°-
Résumé P e l e š k a В., Р о h a n k a J., Вl aže k Z.: D éfib ril la te u r p o u r la d é fib rilla tio n c a r d ia q u e d ire c te et tran sth o ra ciq u e Dans ce travail, les a u t e u r s p ré se n te n t b riève m ent le p roblèm e de la con struction d es d éfibrillateu rs t r a n s p o r ta b le s avec p ro p re so u rc e d ’énergie. Ils d écriven t un tel d é fib rilla teu r in d ép en d an t du p é se a u av ec t ra n sfo rm a te u r d ’im pulsion. Ils d o n nent ensuite le sc h é m a d étaillé de l’a p p a re il et s e s p a r a m è t r e s tec h n iq u es qui répond ent a p p ro x im a ti vement aux p a r a m è tr e s du type fon ction n an t su r le c o u ran t ord inaire. Ce d éfib rilla te u r est d estin é à la d éfib rillatio n c a rd ia q u e d irecte et tran sth o ra ciq u e. Cas. Lék. des. C il, 2 6 ,.705, 1963.
IH
Resumen P e l e š k a В., P o h a n k a J., Вl a ž e k Z.: El a p a ra to d e fib rila d o r de co n d en sam ien to p a r a la defib rilac ió n d ire c ta y tr a n s to r a c a l d el co razó n En este p a p e l los a u to re s nos in form an en breve so b re lo s p ro b le m a s de la co n stru c c ió n de los a p a ratos d e fib rila d o re s p o rtá tiles con su p ro p ia fuente. Se d e sc rib e un tipo de con struc c ión de este a p a r a to d e fib rilad o r in dep end iente d e la red e lé c tric a con un tra n sfo r m a d o r im pulsivo. Pues los a u to re s p r e se n ta n un e sq u e m a d e talla d o del a p a r a to y de su s p a r á m e tr o s técn ico s que ap ro x im a d a m e n te c o r r e s pond en a los p a r á m e tr o s que ya e s tá n p ro d u c id o s y están d e p e n d ien tes de la red. El a p a r a to d e fib ri lad or e stá d e sig n a d o p a r a la d efib rilac ió n del c o r a zón d irec ta tanto como tr a n sto r a c a l. Ha Cas. Lék. des. C1I, 26, 7 05, 1963.
L ite ra tu r a 1. E lam , J. O., R ub en , A. М., G reen e, D. G., B ittn er, T. J.: J. Am er. m ed. A ss. 176, 7, 565— 570, 1901. — 2. G urew ich , V., S a s a h a r a , A. A., Quinn, J. S., P e ffe r, C. J., L itm ann , D.: C ircu latio n XXIII, 4, 593— 596, 1901. — 3. G urvič, N. L.: F ib r illja c ija i d e íib r illja c ija se rd c a . M edgiz, M o sk va 1957. — 4. Ju d e , J. R., K ouw enhoven, W. B., K n ic k e rb o c k e r, G. G.: C lin ical an d E x p e rim e n ta l A p p lic atio n of a N ew T r e a t m ent fo r C a rd iac A rre st, S u rg . Forum , 46th A n n ual C li n ic al C on gress-V ol. XI, 252— 254, 1960. — 5. K ou w en h o ven, W. B., Ju d e, J. R., K n ic k e rb o c k er, G. G.: J. Am er. m ed. A ss. 173, 1064, 1960. — 6. K ouw en hoven, W. В., Ju d e , J. R., K n ick e rb o c k er, G. G.: Mod. Cone. C ard iov. Dis. 30 (2 ), 639— 643, 1961. — 7. M ackay, R. S., L e e d s, S. E.: IR E-T rans. m ed. E lectro n ics-V o l. ME-7, No 2, 104— 110, I960. — 8. P e le šk a , В.: A nesth. A n alg. XV (2 ), 238— 274, 1958. — 9. P e le šk a , В.: U n iv e r sa ld e fib r illa to r „PREM A“ ein G erät zu r B e se itig u n g d e s H e rzk a m m e rflim m e rn s bei g e ö ffn e te m o d er g e sc h lo sse n e m B ru stk o rb . KOVO, T sc h e ch o slo w . E x p o r tz e itsc h r ift 9, 5, 1959. — 10. P e le šk a , В.: A H igh Vol-
ta g e D e fib rilla to r an d the T h eory of H igh V o lta g e Defib rilla tio n . P ro c e e d in g s o f the T h ird In te rn atio n a l C o n fe re n ce on M edical E le c tro n ic s, L ondon 1960 (P265— 267). — 11. P e le šk a , В.: T h e D ep en d en ce of th e Defib r illa tio n T h re sh o ld c f th e H e a rt on D efib rillatio n Im p u lse s. D ig e st of th e 1961 In te rn atio n a l C o n fe re n c e on M edical E le c tro n ic s, p. 180, N ew -Y ork 1961. — 12. R ed din g, J. S., C ozin e, R. A.: A n a e sth e sio lo g y 22, 280, 1961. —
13. S a fa r , P., B row n, T. C., H oltey, W. J., W ilder, R. J.: J. Am er. m ed. A ss. 176, 7, 574— 577, 1961. — 14. Ste p h e n so n , H. E.: C ard iac A rre st an d R e su scitatio n . C op yrigh t 1958 by th e C. V. M osby Com pany, St. L ou is. — 15. W ig gers, С. J.: A m er. H eart. J. 20, 399— 412, 1940. B. P., P rah a-K rč, B u d ě jo v ic k á 800 Do re d a k c e d o šlo v srp n u 1962.
