KONCERTNÍ SÁL PRO PRAHU

KONCERTNÍ SÁL PRO PRAHU Tereza Keilová | diplomní projekt | letní semestr 2015

2

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: AR 2014/2015, LS

Tereza Keilová

NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) KONCERTNÍ SÁL PRO PRAHU (AJ) CONCERT HALL FOR PRAGUE JAZYK PRÁCE: ČESKÝ Vedoucí práce:

doc. Ing. Mgr. akad. arch. Petr Hájek Ústav: Navrhování III ( 15129 )

Oponent práce:

prof.Ing.arch Zdeněk Fránek

Klíčová slova (česká): Koncertní sál, Filharmonie, Kongresové centrum, Praha, hudba

Anotace(česká): Jedním z aktuálních témat v Praze je hledání místa pro novou koncertní síň. Tato práce by měla ukázat možnosti využití Kongresového centra při jeho přestavbě na koncertní síň. Anotace (anglická): One of the current topic of Prague is looking for the new place or concert hall. This work should show new possibilities of Congress Centre and its conversion into a concert hall.

Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“

V Praze dne

podpis autora

3

OBSAH

ÚVOD MÍSTO HISTORIE PRO KOHO PRO CO PROJEKT

autorská zpráva

koncept urbanismus schéma pohledy konstrukce akustika plášť půdorysy řezy ZÁVĚR

4

Strom života, skleněná plastika od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové 5

ÚVOD jak chápat ,,Pakul”

Zadáním této diplomové práce je najít vhodné místo pro koncertní sál pro Prahu, téma, o kterém se dle profesora Miroslava Masáka již sto let diskutuje a není o něm doposud rozhodnuto. Tato práce se zaměřuje na jinou variantu než je novostavba a prověřuje možnosti přestavby stávajícího Kongresového centra v Nuslích na koncertní sál. Kongresové centrum bylo dostavěno v roce 1981, ale o jeho výstavbě se již rozhodovalo v 70.letech. Inspirací pro jeho vzhled bylo jistě kongresové centrum v Hamburku, které bylo postaveno zhruba o deset let dříve. Jeho architektura tedy navazuje na tendenční styly konce 60.let. Toto období se vyznačuje mnoha stavebními styly, funkcionalismus byl nahrazen postmodernou, brutalismem, a celková doba byla charakterizována velkou různorodostí a rychlostí ve výstavbě, vymizelo období socialistického realismu, který byl dán ideologií politiky komunistické strany. Studium těchto krátkých dějin architektury je velice zajímavé. Na jednotlivých stylech se velmi odráží nálada společnosti a i samotné nahlížení na architekturu v minulosti i dnes. Dalo by se říct, že socialistický realismus skončil v roce 1954, kdy se v Moskvě na konferenci stavbařů N.S.Chruščov vyslovil proti zdobnictví a zbytečnostem a požadoval ekonomickou výkonnost. Atmosféra doby se víceméně uvolnila, architekti a jiní umělci nebyli toliko tlačeni do požadavků režimu a období 60.let je u nás z hlediska architektury hned přijímáno pozitivněji. Rychlost výstavby nám ovšem přinesla

mnoho pozůstatků této doby a to je jeho masová bytová výstavba. Dle mého názoru je ale na sídliště pohlíženo podobně jako na ostatní architekturu této doby a to že na začátku bylo chápáno jako velký pokrok a mnoho lidí mělo zájem a toto bydlení, dnes je pohled nové generace rozpoluplný. V 90.letech byla sídliště několikrát označována za králíkárny, ale postupně se na ně nahlíží jako na objekty své doby, které je lepší přijmout než odmítnout. Nakonec obyvatelé sídlišť jsou z velké části spíše spokojeni se svým prostředím i když i to má své nedostatky. Ale na otázku sídlišť má práce nemá odpovídat. 60.léta byla pro naší společnost určitým otevřením vůči Západu, architektura přestala být ideologická, ale odrážel se v ní duch společnosti. Tedy ten pozitivní, plný nadějí a snahy překračovat hranice, zkoušet nové věci a inspirovat se i zahraničními věcmi, o kterých byl přehled. Architektura se stávala Gesamtkunstwerkem, můžeme říct, že šlo o symbiotický vztah mezi architektem, výtvarníky a uměleckými řemeslníky. ,,Interiér šedesátých let je natolik, svázaný s architekturou, že když ho dnes změníte, tak je po architektuře, prostě jsme měli zásadu dělat objekt vcelku, až po interiér a nábytek v jednotném charakteru.” ( V. Machoninová) Konec 60.let a konkrétně vpád vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 znamenal pro společnost určitý zlom, který se projevil i v architektuře. Následující léta přinesla do architektury již jinou náladu, a kontakt se Západem byl definitivně ukončen. Zakázky na veřejné stavby byly rozdávány státem jen osobám, které nebyly v rozporu s jeho ideologií. Pohled na architekturu této doby

zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich, BENEŠ, Ondřej, 2009, Architektura 60.let 6

se tedy změnil i u veřejnosti. Generace této doby má snahu vnímá stavby z této doby s negativní konotací a my se tak snažíme se těchto staveb zbavovat, možná právě proto abychom překonali část naší minulosti. Česká společnost má obecně snahu odbourávat symboly jiné doby, příkladem mohou být pomník maršála Radetzkého na Malostranském náměstí, Stalinův pomník na Letenské pláni, oba pomníky byly odstraněny právě díky činům zmíněných osob. Z dnešní doby mohu zmínit hotel Praha, postavený právě v 70.letech a nedávno zbouraný miliardářem Petrem Kellnerem či demolice stavby Rudého práva a dnes nahrazena administrativním celkem Florentinum. Nechci tvrdit, že všechny stavby z této doby si zaslouží být zachovány, ale do jisté míry reprezentují naši historii, ať už byla pozitivní či negativní a tudíž by se na každou z nich mělo hledět s určitým odstupem a bez názoru k tehdejší době. Dalším problémem vnímám i to, že se na stavby tohoto období hledí jako na ne dostatečně ,,staré” na ochranu. Tudíž nejsou vnímány jako objekt, který přetrval určité vzestupy a pády doby. Společnost se ale neustále vyvíjí a věřím, že to co je pro nás dnes méněcenné, bude mít možná pro další generaci (třeba právě již pro tu mou) větši hodnotu. Tato práce má tedy za úkol úkazat pozitivní stránky ,,Pakulu” ale zároveň ukázat i na jeho nedostatky.

Kongresové centrum Hamburg, Heiko Dassow, structurae.net/structures/congress-center-hamburg

Kongresové centrum Hamburg, Frank Scymanska, www. hamburgfotos.de

Kongresové centrum praha Nusle

7

MÍSTO a jeho historie

Praha je morfologicky velmi členitá, má mnoho příhodných míst pro rozhledy a následné výhledy na panorama a jedním z těchto míst je právě i předmostí Nuselského mostu. Právě instituce jakou je filharmonie si zaslouží tyto jedinečné výhledy. Navíc díky tomuto místu nemá jen výhledy, ale stává se i dalším prvkem Prahy pro oční

kontakt. Uvažované místo se sice nachází již za současným koncentrovaným centrem Prahy, ale jeho poloha je spojena s centrem výbornou dopravní dostupností díky severojižní magistrále či metrem C.

Místo jako takové se architektonicky začalo řešit až po stavbě Nuselského mostu. Po jeho dostavbě zde byla vybudována stanice metra a sochařsky řešená Kolíbalova stěna. Do této doby zde stálo fotbalové hřiště SK Nusle s vysokými hliněnými ochozy.

M

památky/ dominanty 8

magistrála jako spojnice institucí

dopravní dostupnost metro/ magistrála/ železnice

letecký snímek z roku 1938 fotbalové hřiště SK Nusle

Orientační plán Prahy 1948

2015 9

MÍSTO problémová mapa HODNOTY

!

PROBLÉMY

NÁVRHY ZMĚN POTENCIÁLY

01 Magistrála - Jedná se o 6-ti proudou silnici, která vytváří značný hluk, zejména na mostě, kde hluk je pravděpodobně také zesílen díky protiskokovým zábranám, zábrany neumožňují přímý oční kontakt s budovou z centra

Snížení počtu automobilových pruhů-> snížení hluku

02 Výstup z metra- přímý vstup na plošinu před Kongresovým centrem je možný jen po schodech- velmi nevhodné místo pro vozíčkáře

pokusit se změnit plošinu před Kongresovým centrem

03 Vrhající stín- Současné Kongresové centrum vrhá neustále stín na severní stranu 04 Pankrácké náměstí- velikost 19925 m2, vylučuji pojem náměstí, jedná se o dopravní uzel, který se tak stává bariérou pro chodce.

zrušením náměstí a trasování dopravy, možná nová výstavba

05 betonové plochy- zbytkové neudržované plochy 06 pumpa

zrušením pumpy->redukce automobilových pruhů i jejich počet

07 dvoupatrové parkoviště, plocha 7522m2, povrchové parkoviště cca pro 100 míst, podzemní pro 256 míst

zanechat podzemní parkoviště, z nadzemní části je možné vytvořit místo pro odpočinek

08 chybí reprezentační vstup 01 Stanislav Kolíbal- sochařsky pojedanné opěrné zdi Nusleského mostu, 1968 02 Jiří Kryštůfek, Prameník, 1980, nehodivský mramor 03 plastika 04 Petr Honzátek, Prameník, 1980, nehodivský mramor 05 zalesněný svah- modříny, smrky, břízy 06 hrana s výhledem na pražské panorama 07 Vyšehrad, přestože se zastávka metra jmenuje po tomto významném turistickém cíli, při výstupu z metra je poněkud nejasné kudy se má člověk vydat 08 první vizualní kontakt s budovou kongresového centra při vjezdu autem do Prahy časté trasy chodců cestičky parkem, svahem dopravní směry, počet pruhů 10

celková koncepce zachová sochařsky významné prvky

kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově

Pražský hrad

05

06 03

!

! 01

02 03

01

M

! 02 05

04 07

08 06

07

! 04

08

1:2000 11

MÍSTO SWOT

• vstupní brána do Prahy- přitahující prvek

• magistrála-dopravní bariéra, momentálně se jedná především o automobilové spojení, nepřijatelná pro chodce, zvyšuje hluk

• krásné místo s výhledem na panorama Prahy, Karlův kostel

• dopravní uzel na místě Pankráckého náměstí

• dopravní dostupnost díky severojižní maistrále, metru C- stanice Vyšehrad

• dohromady s magistrálou vytváří z Kongresového centra nedostupný ostrov

• blízkost Vyšehradu- turisticky atraktivní místo

• vzhled Kongresového centra • příliš mnoho vchodů • velmi těžká orientace v interiéru při první návštěvě

S W O T • česká filharmonie bude mít svou novou koncertní síň + zkušebny, zázemí • zlepšení výstupu z metra Vyšehrad • dotvoření Pankráckého náměstí

12

• konec kongresové politiky- snížení počtu odborných velkých kongresů

Pražský hrad

kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově

05

06 03

!

! 01

01

M

! 02

02 03

05 04 07

08 06

07

X ! 04

08

1:2000

13

HISTORIE fakta

Investor stavby: Výstavba hl. města Prahy- Výstavba účelových staveb Generální projektant: Vojenský projektový ústav, Praha Autorský koletiv: Jaroslav Mayer, Antonín Vaněk, Josef Karlík, Vladimír Ustohal Zastavěná plocha: 34 800 m2 Zastavěná plocha všech podlaží: 181 107 m2 Obestavěný prostor: 925 000 m2 Kapacita: Sjezdový sál: 2843 osob Společenský sál: 800- 1200 osob Komorní sál: 220 osob Malý sál: 240- 440 osob Konfereční sál: 60- 200 osob Gastronomický provoz: 1700 osob parkoviště osobních vozů: 835 míst parkoviště autobusů: 46 míst zahájení stavby: leden 1976 ukončení stavby: prosinec 1980 vybavení: 42 výtahů. 14 eskalátorů předpokládaný počet pracovníků: cca 1800 (dnes 180) restaurace 340 technický personál 320 služby 200 administrativa 100 programy 70 počet květináčů v okolí 218 doba stavby 5 let

Snaha režimu bylo postavit víceúčelové zařízení prvořadého politického významu, které bude určeno pro pořádání sjezdů a shromáždění celostátní a mezinárodní důležitosti a pro vrcholné kulturní a společenské události.

14

řekli o něm: Palác kulturyPraha, Brož PD, Městská knihovna Praha, Pragensia

TJ Atletiko praha 1890,

,, Praha a celá naše vlast se dnešním dnem stávají bohatší o Palác kultury. Toto krásné dílo je důstojným svědectvím naší socialistické současnosti, vyspělosti, československé architektury, schopnosti projektantům techniků, výtvarníků a dovednosti našich dělníků. Naše upřímné poděkování patří těm, kteří se svou obětavou prací zasloužili o vybudování tohoto paláce, v němž se v nejbližších dnech uskuteční XVI. sjezd KSČ. Ať toto nádherné dílo všestranně uspokojuje a rozvíjí kulturní a společenské zájmy našeho lidu, ať dobře slouží současným i budoucím generacím.” Gustav Husák, 2.IV.1981, První zápis v pamětní knize Paláce kultury ,,Praha dostává v Paláci kultury zařízení, jaké dosud nikdy nebylo v Československu vybudováno, kulturní stánek takové krásy a velikosti, jakých je jen málo v Evropě i na celém světě. Každá doba vytyčila nad Prahou své dominanty- Pražský hrad, Vyšehrad, Národní divadlo, katedrály, paláce. Vítězná dělnická třída vytvořila v epoše socialismu díla neméně významná- pražské metro, nová smělá dopravní a technická řešení. Je to i Palác kultury, který celým svým pojetím dokládá a zvýrazňuje možnosti, jaké vytvořilo pro všestranný rozvoj člověka právě naše socialistické zřízení, naše socialistická republika. Z úvodního projevu vedoucího tajemníka NV KSČ v Praze, A. Kapka

....Moby Dick. Briketa, Lidojem, Pakul Strašný, odporný dům... vypadá trochu jako kravské lejno v mamutím rozměru”, Milan Knížák

15

O výstavbě Paláce kultury se rozhodovalo v 70.letech, ale takovéto podobné víceúčelové stavby vznikaly v celé Evropě již od šedesátých let. Návrh současného kongresového centra se inspiroval podobným centrem v Hamburku, které bylo postaveno 1973. Na konečný návrh ,,Pakulu” byly vybrány dva návrhy, jeden od Vojenského projektového ústavu a druhý od Projektového ústavu hlavního města Prahy, který tenkrát vedl architekt Jan Bočan. Vítězný návrh od Vojenského ústavu byl z architektonického návrhu velmi konzervativní a málo odvážný, což sami přiznali později i autoři. Podle dobových zvyklostí byl palác kultury v roce 1981 otevřen velkou politickou akcí, sjezdem vládnoucí Komunistické strany Československa. Budova má půdorysně tvar nepravidelného sedmiúhelníka, na severní straně se nachází vstupy a foyer sálů vysoké přes tři podlaží s galeriemi a s výhledem na pražské panorama. Jižní strana obsahuje místnosti s administrativou a šatny účinkujících. Uvnitř půdorysu je Kongresový sál, společenský sál a několik dalších salónků a zkušebny. Stavba samotná obsahovala i restauraci Panorama, kavárnu Vyšehrad a noční klub Krystal Severní průčelí je horizontálně členěné s průhledy do interiéru přes skleněnou fasádu. Obvodový plášť je tvořen ocelohliníkovou nosnou konstrukcí se střídajícími prosklenými plochami v hnědé barvě a bílými velkoplošnými betonovými panely. Palác měl sloužit jako víceúčelové zařízení pro politické, společenské a kulturní akce v našem státě ale i na mezinárodní scéně, proto bylo architektonicko výtvarné řešení interiéru a exteriéru podřízeno ideové politice

16

tehdejší doby. Na vnějším i vnitřím prostředí pracovalo mnoho preferovaných umělců (zasloužilí či národní umělci). Bylo to dáno i vládní vyhláškou a stavebním zákonem, dle kterého se mělo vyčlenit maximálně 3% z celkových finančních nákladů na výtvarnou výzdobu. V případě paláce se jednalo o 25 milionů Kčs.

divadlení a filmová představení, koncerty, plesy. Prostor obsahuje výsuvné podium a hlediště. Maximální kapacita sálu je 1034 míst (přízemí 648 míst , balkon- 386 míst).

Umělecká díla Na vyhlídkové terase se nacházela plastika Radostný den od sochaře Jana Hány a kamenné prameníky od Slavoje Nejdla, Kongresový sál (Sjezdový sál) Jiřího Kryštůfka a Jiřího Vystrčila. V hlavním Jeho řešení umožňovalo pořádat sjezdy, sále bývaly zmíněné varhany, které bylo kongresy, sympozia, koncerty. V sále je možno zakrýt výtvarně pojatými vraty od celkem 2843 míst, 1850 v parteru a 993 slovenského sochaře Jaroslava Kočiše a na balkoně. Při sjezdech se počítalo s spousty dalších gobelínu či skleněných předsednickou tribunou s prostorem 40 plastik. 000m2 a při koncertech se sál z akustických důvodů redukoval vyřazením části balkonu Po listopadu 1989 se Palác kultury na 26 000m2 s celkovou kapacitou 2190 stal majetkem magistrátu V roce 1995 míst. Sál je doplněn tzv. technickým patrem se příspěvková organizace Palác se zvukovou světelnou a překladatelskou kultury změnila na akciovou společnost režií, s tlumočnickými a promítacími Kongresové centrum Praha, v níž jediným kabinami. Podium tvoří variabilní podlaha akcionářem zůstalo město. Nová firma s bočními stěnami a podhledy, což se snažila Kongresové centrum nadále umožňuje nejrůznější varianty prostorového vyplňovat víceúčelovými akcemi ale bez uspořádání. V samotném čele sálu byly politického podtextu. umístěny varhany, které bylo možné zakrýt Od roku 1998 do 2000 Kongresové centrum výtvarně řešenými vraty. prošlo modernizací za 3 miliardy korun kvůli V křeslech sálu jsou zabudovány zasedání Mezinárodního měnového fondu reproduktory a také klimatizace, v parteru a Světové banky a také summitu NATO v jsou navíc vybaveny pracovní výsuvnou roce 2002. deskou. Významnými výtvarnými díly Fakt, že Kongresové centrum připadlo sálu byla opona dle původního návrhu komerční firmě mělo za následek, že přišlo národního umělce Aloise Fišárka, a bývala o svá umělecká díla. Mnoho z nich bylo zde i maska varhan a varhanová vrata od prodáno či přeunuto do depozitáře nebo na akademického sochaře Jaroslava Kočiše. jiné místo ale i třeba zakryto sádrokartonem. Varhany nakonec získala v roce 1999 Firma KCP měla tak na svém kontě Janáčkova filharmonie v Ostravě. dvoumiliardový dluh, který v roce 2014 pokryl stát tím, že se stal majoritním Společenský sál vlastníkem Kongresového centra. Jedná se o druhý velký sál, který je vhodný především pro kongresy, symposia,

Prezident Gustav Husák, přestříhává pásku při slavnostním otevření Paláce Kultury 1981

Summit EU- USA - Barack Obama s prezidentem Václavem Havlem 5.dubna 2009

Pohled z Vyšehradu při výstavbě

Dnešní pohled z Vyšehradu

Kruhové šatny před hlavním sálem

Stavba severního foyeru se stromem Života

Dnešní stav severního foyeru

Prezidenský salonek

restaurace ve 4. patře

dnešní casino

Jednací sál II

severní strana Paláce kultury před otevřením

sjezdový sál při zasedání XVi. sjezdu KSČ

17

PRO KOHO pražská hudební tělesa

Diplomová práce již s navrhujícím programem od Prof. Masáka předpokládá, že hlavním provozovatelem Filharmonie bude Česká filharmonie. Je ale ovšem další možností filharmonii také pronajímat jiným souborům, proto je zde předložen výčet hlavních hudebních těles, které v Praze figurují a kde doposud hrají. Jedná se o hlavní koncertní sály Prahy, kde dosavadně nejlepším sálem i se zázemím je Rudolfinum, následuje Obecní dům, které ale neobsahuje důstojné zázemí pro orchestr. Dále je možnost hrát i na Pražském hradě ve Španělském sále, ten ale neslouží především pro koncertní účely. Komorní orchestry hrají převážně v kostelech po celé Praze, nejčastěji v kostele sv. Šimona a Judy či v Pražské křižovatce. ČESKÁ FILHRAMONIE První koncert České filharmonie se konal 4. ledna 1896 pod taktovkou našeho českého skladatele a dirigenta Antonína Dvořáka, který dirigoval své skladby a to Třetí slovanskou rapsodii, Othella a symfonii ,,Z nového světa”. Vše se odehrávalo v pražském Rudolfinu v následně pojmenovaném Dvořákově sále. Společně ještě s Bedřichem Smetanou tak započala tradice symfonických koncertů v Praze. I přes počáteční finanční problémy Česká filharmonie vydržela do vzniku samostatného československého státu a jejím dirigentem se stal slavný Václav Talich. Ten ji vedl až do roku 1941 a zajistil tak cca 1000 koncertů. Největší umělecký rozkvět ČF byl za období dirigentování Karla Ančerla, který rozšířil

18

repertoár o díla zahraničních autorů jako Stravinského, Strausse, Bély Bártoka, Dmitrije Šostakoviče či Sergeje Prokofjeva. Dále až do roku 1990 vedl orchestr Václav Neumann, který též zajišťoval jeho vysokou úroveň. Orchestr má velmi dobrou pověst i v zahraničí, především ve Velké Británii nebo v japonské SuntoriyHall

SYMFONICKÝ ORCHESTR ČESKÉHO ROZHLASU Orchestr byl založen roku 1926 jako součást vysílání Radiojurnalu. Po roce 1945 se tělesu proměnilo ve velký symfonický orchestr, který měl neustále stoupající reputaci c českém koncertním životě. Vystupují ve Dvořákově síni v Rudlfinu či ve Smetanově SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. síni v Obecním domě. Často vystupují i PRAHY FOK na významných kulturních událostech i v Patří ke špičkovým českým hudebním zahraničí. Mají bohatou nahrávací činnost tělesům v Praze. Byl založen v roce 1934 a u vydavatelských domů jako Supraphon, jeho zkratka FOK symbolizuje : Film- Opera- Radioservis.... Koncert. Orchestr sídlí ve Smetanově síni v Obecním domě. Zakladatelem byl ČESKÝ NÁRODNÍ SYMFONICKÝ dirigent a hudební organizátor Rudolf ORCHESTR Pekárek. Ve 30. letech nahrávali hudbu k Založen v roce 1993 trumpetistou Janem většině českých filmů 30.let a vystupovali Hasenöhrlem s dirigentem Zdeňkem také v Československém rozhlasu, tím si Košlerem a v současné době se jedná zajistili ekonomickou existenci a umožnilo jeden z předních českých souborů k to i rozvoj koncertní činnosti. Dr. Václav nejvytíženějším v Evropě. Pořádají koncerty Smetáček dokázal z hudebního tělesa v Praze i v zahraničí a jsou velmi oblíbení. vytvořit mezinárodní konkurenceschopný Od roku 2005 organizují letní Mezinárodní orchestr hudební festival Prague Proms, v němž hostují světově proslulí umělci. Jejich PRAGUE PHILHARMONIA PKF dosvadní domácí koncertní sál je v Obecním Vznikla z iniciativi pana dirigenta Jiřího domě. Bělohlávka v roce 1994 pod původním názvem Pražská komorní filhramonie. TALICHOVA KOMORNÍ FILHRAMONIE Její repertoár se zaměřuje především na Založena v roce 1992 houslistou Janem vídeňský klasicismus, skladby Josepha Talichem ml, prasynovcem českého Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a dirigenta Václava Talicha. Orchestr Ludwiga van Beethovena. pravidelně vystupuje v Čechách i v zahraničí Hrají převážně po celé Praze- Rudlfinum, a jejich koncerty mají netradiční dramaturgii, Obecní dům. Španělský sál na Pražském která bývá doplněna slovem významných hradě znalců umění. Vystupují v Praze často v koncertním sále pražské konzervatoře.

Španělský sál na Pražském hradě

- kapacita 600 osob obdélný sál 47x24m s plochým štukovým stropem ve výšce 13m. užívá se též pro reprezentační shromáždění, velké recepce prezidenta...

Kostel sv. Šimona a Judy

Koncertní sál pražské konzervatoře

- hlavní koncertní síň komorní hudby - v režii koncertního jednatelství FOK více než 50 let - kapacita 400 míst + 5 invalidních míst

- kapacita 333 osob - realizace 2011, Ing. Vít Domkář

Obecní dům

- Balšánek, Polívka - 1905-1912 - Smetanova síň má kapacitu cca pro 1200 posluchačů

Rudolfinum

- Schulz, Zítek - 1885 - Dvořákova síň 1148 míst Sukova síň 222 míst

Pražská křižovatka

- gotický kostel ze 14.století - dnes vlastní Národní divadlo - rekonstrukce od Nadace Dagmar a Václava Havlových

19

PRO CO pražské hudební festivaly

Koncertní sál pro Prahu bude zajisté pořádat i mezinárodně známé pražské koncerty, které zaplňují téměř celý kalendářní rok. Jedná se především o festivaly, které hostí zahraniční hudebníky či dirigenty a stávají se tak prestižní akcí pro celé město. Festivaly díky světově známým hudebníkům jsou atraktivní nejen pro návštěvníky z České republiky, ale lákají mnoho zahraničích turistů. Program festivalů je různorodý, nejedná se jen o velké koncerty, ale také o komorní, které se většinou odehrávají právě v kostelech po celé Praze. Právě tato mozaika velikostí koncertů je pro festivaly jedině výhodou a nový koncertní sál s větší kapacitou než má Rudolfinum může tak nabídnout další možnosti pro uskutečnění hudebního zážitku. PRAŽSKÉ JARO Jedná se o mezinárodní hudební festival, kde se každoročně představí vynikající světoví umělci, symfonické orchestry a komorní tělesa. Festival začíná 12. května na výročí úmrtí Bedřicha Smetany a trvá do 4. června. První ročník festivalu začal v roce 1946 pod záštitou prezidenta republiky Edvarda Beneše při příležitosti 50. výročí založení České filharmonie. Festival je zahajován cyklem symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany a uzavírán 9. symfonií s Ódou na radost od Ludwiga van Beethovena.

20

STRUNY PODZIMU Patří mezi mezinárodní hudební festivaly, který se koná již od roku 1996. Festival je známý především různorodou mozaikou hudebních žánrů od klasické hudby přes jazz a world music. Struny podzimu běží od září po listopad a konáse v nejrůznějších sálech po Praze- Nová scéna, Španělský sál, kino Lucerna, Veletržní palác, České muzeum hudby, Rudolfinum, Pražská křižovatka, Státní opera, Stavovské divadlo.

a díla A. Dvořáka. Praha se každoročně stává mekkou světově nejuznávanějších orchestrů, dirigentů a dalších interpretů klasické hudby. Festival začíná 8. září v den výročí narození Antonína Dvořáka a trvá zhruba do konce září. Koncerty se odehrávají v Dvořákově síni Rudolfina, v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, v koncertním sále Pražské konzervatoře a také v Pražské křižovatce.

PRAGUE PROMS Prague Proms je mezinárodní hudební festival, který je pořádán každoročně v Praze, a to již od roku 2005. Pořadatelem je Český národní symfonický orchestr. Inspiroval se v Londýně, kde jsou BBC Proms jako tradiční „promenádní koncerty“ (Promenade Concerts Proms) považovány za vrchol sezony. Povolení k užití názvu mají čeští pořadatelé přímo od BBC. Letní festival je plný jazzové, muzikálové, filmové ale i klasické hudby. Divácky nejatraktivnější jsou koncerty Hollywood night. Jubilejní 10. ročník navštívilo v roce 2014 21000 diváků. Největší zájem vzbudil zahajovací koncert Hollywood night na Václavském náměstí. Letos se bude konat ve - Forum DVOŘÁKOVA PRAHA Karlín, Divadelní loď Tajemství, Smetanova Mezinárodní hudební festival, který síň Obecního domu, Václavské náměstí, se v Praze konal poprvé v roce 2008. Občanská plovárna, Chrám sv. Barbory v Festival Dvořákova Praha je oslavou Kutné hoře. díla nejznámějšího českého skladatele, čas konání: 10.6- 19.7.2015 která důstojným způsobem vyzdvihuje celosvětový přínos tohoto hudebního génia, ale je též významnou společenskou událostí. Tématem festivalu je propagace života ČESKÉ DOTEKY HUDBY Hudební festival, který nabízí publiku klasickou hudbu v oblasti orchestrální, komorní a recitálové tvorby v zimním období a na přelomu roku. Jedná se o sedmý největší profesionální hudební festival v ČR, a proto patří do prioritních akcí státu. Festival je pravidelně spolupořádán hlavním městem Praha a Městskou částí Praha 1 Koná se výhradně na území Prahy 1. Každoročně uvede i světové (popřípadě pražské) premiéry pražských autorů a tvůrců. Koncerty se odehrávají v Obecním domě, Rudolfinu, Novoměstské radnici či na Pražském hradě.

21

PROJEKT autorská zpráva

Koncept Návrh respektuje původní tvar budovy a zachovává jej, přičemž odstraňuje nadbytečné prostory, které by v novém pojednání nenalezly uplatnění. Prostorové formy sledují jednotící účel stavby, jímž se v tomto pojednání stává zajištění zázemí pro uměleckou hudební instituci, českou filharmonii. Jakožto kostra zůstávají dva hlavní sály, horní deska a původní parter, přičemž současný tvar je překryt pláštěm novým, který tak ctí a zvýrazňuje skutečné rysy budovy, jež jsou ve stávajícím uchopení roztříštěné a nepřiznané. Vzniká tak nová forma, socha-budova, která se co noc rozehrává barvami, světly a obrazy znovu a znovu jako maják světla díky transparentněji pojednanému opláštění, na nějž je možné promítat kupříkladu aktuální dění v sálech. Koncertní sál se tak nově řadí po bok dalších dominant hlavního města. Urbanistické řešení Koncertní sál je zasazen do parku, který ho objímá z jižní i severní strany. Venkovní parkoviště na jižní straně je zrušeno a nahrazeno parkem. Vjezd do podzemních garáží je zakryt částečně deskou a jeho příjezd je z ulice Na Pankráci, která je rozšířena na obousměrný provoz. Příjezd pro autobusy a do velína je zachován. Příchod ze stanice metra je plynulý po rampách až na horní plošinu. Návštěvníkovi se tak postupně otevírá pohled na Koncertní sál při výstupu z metra, původní sochařsky vyzdobená stěna od Kolíbala je zachována. Návrh Veškeré zázemí, provoz a mozek celé budovy jsou uloženy do skrytých pater pod

22

zemí a parteru. Ten nyní odděluje zázemí pro hudebníky a poskytuje nad sebou prostor pro veřejnost, který díky svému uvolnění odkrývá dvě hlavní složky budovy. Těmi jsou její sály určené posluchačům k vychutnání si hudby v kvalitě odpovídající světovému standardu. Objekt se stává průchozím jak mezi sály, tak i kolem nich (rozhraní interiér/exteriér). Návrh na severní straně počítá s úplným otevřením prostranství návštěvníkům. Hlavní sál je proporčně upraven pro zajištění dobrých akustických poměrů pro koncertní účely filharmonie a jeho nová kapacita je 2034 posluchačů. Společenský sál je zachován v nezměněné podobě. Do 2.NP pod společenský sál je prostor doplněn kavárnou, pod kterou se dále nachází malý sál pro cca 243 posluchačů. Sál je určen jako zkušebna, nahrávací studio či pro komorní orchestr. Díky svým zachovalým interiérům návrh zachovává v nezměněné podobě i salonky nacházející se na jižní straně. 1.PP je určeno především jako sklad nástrojů, dílny, zázemí pro účinkující. Jsou zde i zkušebny či archivy notového materiálu.

původního návrhu, odstraňuje nepotřebná patra a zanechává jen ,,cestičky”/lávky mezi sloupy. Prostorová tuhost konstrukce po odstranění stropů je zajištěna pomocí podélných průvlaků a v místech křížení jsou ponechány IPE nosníky. Ty zároveň zajišťují vzájemnou provázanost v prostřední části budovy, kde dojde i k zesílení sloupů na celou jejich konstrukční výšku. Dalším pomocným prvkem k prostorové tuhosti pomáhají lávky vedoucí k jednotlivým vchodům sálů.

Konstrukční řešení Kongresové centrum má dvě podzemní podlaží, která jsou železobetonová a 5 nadzemních podlaží, kde se jedná o ocelovou konstrukci. Základní modul sloupů je 9 x 9 m. Tloušťka stropní desky podzemních podlaží je 30 cm. Ocelová konstrukce nadzemních podlaží se základním modulem 9 x 9m je z podélným průvlaků vysokých 610 a 970 mm a na podélných průvlacích jsou uloženy nosníky IPE. Nosné sloupy jsou svařované I- profily. Návrh se řídí nosnou konstrukcí dle jejího

Materiály Obložení sálů je kamenné, ve stejném odstínu a materiálově bude sladěn i interiér budovy. Stěny velkého sálu jsou obloženy ze sádrovláknitých desek.

TZB a požární bezpečnost Nový návrh ponechává stávající rozvržení technického zařízení, které je soustředěno do 2.PP. Novým prvkem budovy je dvojitá fasáda s vnějším pláštěm z polykarbonátu, která napomáhá chlazení celku v průběhu noci, což umožňuje snížit spotřebu energie. jednotlivá patra jsou chráněna požárními únikovými cestami, samotný objekt je vybaven hasičskou stanicí s centrálou ve velíně. Nové odkryté konstrukční prvkyprůvlaky, nosníky jsou natřeny protipožárním nátěrem. Stávající sloupy jsou chráněny protipožárním obkladem.

23

PROJEKT stavební program

vstupní prostor: vstup, vestibul, pokladny šatna, záchody, první pomoc foyer a koridory v přízemí

400 m2 600 m2 1.000 m2

společenské místnosti: foyer a koridory v 1. a 2. patře 1.500 m2 zimní zahrada 500 m2 kavárna 300 m2 provozní zázemí kavárny, zázemí zaměstnanců 150 m2 záchody 100 m2 koncertní síň (1800 posluchačů), typ shoebox: prostor síně (včetně akustických předsíní) 1 900 m2 podium 300 m2 sbor 100 m2 zvuková a světelná režie, nahrávání, inspicient hlediště, zázemí personálu 200 m2 prostor účinkujících (shromažďování) 200 m2 malý sál (400 posluchačů): prostor sálu 600 m2 technické zázemí, šatna 100 m2 společenský sál (250 osob): víceúčelový sál 300 m2 přístup a prostory účinkujících: vstup, vrátnice, společenský prostor 100 m2 společné šatny (operativní) 150 m2 šatny podle nástrojů, housle, violy, violoncella, kontrabasy, flétny, hoboje, klarinety, fagoty, lesní rohy, trubky, trombony a tuba, bicí, harfa a klavír 550 m2 šatna dámská, šatna pánská 200 m2 dirigenti, sbormistr 100 m2 relaxační prostor (zimní zahrada) 100 m2 zkušebny

24

zkušebna pěveckého sboru 200 m2 2 zkušebny komorního sboru 100 m2 ladírny nástrojů 150 m2 sklad nástrojů 100 m2 archiv notového materiálu 50 m2 archiv nenotového materiálu 50 m2 záchody 50 m2 technická zařízení: rozvodna elektro, náhradní zdroj 120 m2 strojovna vzduchotechniky 250 m2 strojovna vytápění 100 m2 strojovna chlazení 100 m2 sprinklery 50 m2 místnost telekomunikací 50 m2 velín 30 m2 sklady a údržba: prostor příjezdu, manipulace 300 m2 rampa příjmu a expedice 50 m2 manipulační prostor, sklad obalů a sklad odpadu 50 m2 sklad nábytku 350 m2 dílny údržby 100 m2 sklad materiálu údržby 50 m2 vedení, administrativa: kanceláře vedení 150 m2 zasedací síň 50 m2 správa budov 30 m2 koridor, záchody 20 m2 komunikace: 15% z provozních ploch (12.000 m2) 1.300 m2 Předpoklad souhrnu užitkových ploch uvedeného stavebního programu 13.300 m2

vstupní prostor vstupní prostor šatny

vstupní prostor

vstupní prostor vstup, vestibul, pokladny

šatny vstup, foyer vestibul, pokladny

foyer

vstup

WC, úklid

WC, úklid

WC, úklid

šatny

šatny

WC, úklid

společenské místnosti foyer

soutěžní stavební program pro novou filharmonii

společenské místnosti společenské místnosti foyer 1.NP

koncertní síň 1800 posluchačů

foyer 1.NP

postor posluchačů nad podiem

zimní zahrada

foyer 2.NP

WC, úklid

kavárna

zázemí kavárny

malý sál (400 posluchačů)

zázemí kavárny

kavárna

sál sál

zvuk. a svět. režie

sbor

k. vět. režie

bor

šatny dle nástrojů

dílny údržby

sklad

zkuš. 1

archiv

zkuš. 2

zázemí

zkuš. 1

archiv

zkuš. 2

zázemí

archiv

archiv

klub zkuš. 3 filharmoniku

zasedací síň

WC, úklid

vedení, administrativa

sklad nábytku

doplňkové komunikace

dílny doplňkové komunikace vedení, administrativa kanceláře údržby příjezd, kanceláře manipulace

správa

velín

příjezd, manipulace

echniky WC, úklid

sklady a údržba

zasedací síň

sklad

strojovna vytápění nábytku vzduchotechniky

vstup, chlazení vestibul, pokladny vytápění

rampa příjmu

restaurace

zázemí WC restaurace úklid zimní zahrada

zázemí WC restaurace úklid

rampa příjmu

foyer 3.NP

foyer 4.NP

foyer 3.NP

kongresový sál pro 2 764 posluchačů kongresový sál pro 2 764 posluchačů

záchody, úklid


WC, úklid

velín

hasiči

telekomunikace

sklady a údržba chlazení

telekomunikace

ladírny

ladírny

technická zařízení

cká zařízení

zkušebny

š. š. dámská, hostujícího š. pánská orchestru sklad

šatny solistů

š. š. dámská, hostujícího š. pánská orchestru šatny dle nástrojů

šatny solistů

správa

relax vstup šatny dirigentů

elektro

provoz a technické zázemí

zkušebny

přístup a prostor účinkujících přístup a prostor

restaurace


záchody, úklid

relax vstup šatny účinkujících dirigentů

společenské místnosti

foyer


foyer 2.NP plocha balkonu

zimní zahrada

WC, úklid

podium

ocha plocha přízemí konu

hasiči

vstup

prostor za podiem

prostor za podiem

balkony

balkony foyer 1.NP foyer 2.NP foyer 1.NP

kongresový sál kongresový sál

ostatní jednací sály m osob

ostatní jednací sály maximální kapacita 4 550 osob

vstupní prostor vstup

WC, úklid

manipul. prostor

šatny

sklad materiálu

manipul. prostor sklad materiálu

společenské místnosti foyer

stnosti ostor

zimní zahrada

vstupní prostor

rna

vstup

WC,vstup, úklidvestibul,

pokladny


WC, zázemí úklid kavárny

sál


ké místnosti záchody, úklid

zimní zahrada

WC, úklid

zkušebny kavárna

zázemí kavárny

sklad


zkuš. 1 zkuš. 2

archiv archiv zázemí

sál


záchody, úklid

správa

WC, úklid

doplňkové komunikace edení, administrativa sedací síň zkušebny ch

anceláře

sklad

zkuš. 1 zkuš. 2

kanceláře

WC, úklid

správa

zasedací síň

šatny

foyer 3.NP

kongresový sál pro 2 764 posluchačů

společenské místnosti

foyer

zimní zahrada prostor za podiem

balkony

restaurace

společenský sál pro 1034 lidí

zázemí WC restaurace úklid foyer 2.NP

foyer 1.NP

zázemí

archiv zázemí

doplňkové komunikace

balkony

foyer 4.NP

foyer 3.NP

společenský sál

kongresový sál

kongresový sál pro 2 764 posluchačů prostor za podiem

balkony


foyer 2.NP

společenský sál pro 1034 lid zázemí

balkony

foyer 1.NP

archiv


vedení, administrativa


WC, úklid

zázemí WC restaurace úklid

foyer 4.NP

stávající kapacita Kongresového centra

í ada

restaurace

společenský sál kongresový sál


25

PROJEKT koncept

Návrh zanechává původní tvar budovy a odstraňuje nadbytečné prostory nepotřebné pro novou funkci- filharmonie. Zůstává jen parter, dva hlavní sály a horní deska. Stávající tvar je překryt novým pláštěm, zvyrázňuje tak opravdové rysy budovy, které jsou díky stávajícími vzhledu roztříštěné. Vzniká tak nová socha-budova, která se vždy v noci rozehraje a rozsvítí nad Prahou díky svému plášti, na který je možné promítat probíhající program. Koncertní sál se tak stává novou dominantou Prahy.

Veškeré zázemí, provoz a mozek celé Objekt se již stává průchozí, mezi sály ale i budovy je schován do pater pod zemí a kolem nich (interiér/exteriér) Severní strana do parteru. Parter nyní odděluje zázemí je plně otevřena návštěvníkům. pro hudebníky a nad ním dává prostor pro veřejnost, který díky svému uvolnění odkrývá dvě hlavní složky budovy a to jsou její sály.

Inspirace:

Christo and Jeanne-Claude, zabalení Reichstagu

26

Jean Nouvel, Konzerthuset v Dánsku

krystal

odstraněná patra

stávající půdorys 2.NP

fotografie stávající stavu

27

PROJEKT urbanismus

Varianty řešení Pankráckého náměstí

Zastavění městské struktury a zrušení další varianty rozdělení bloků Pankráckého náměstí. Redukce počtu dopravních pruhů a zklidnění celkové dopravy 28

Nový městský blok se přizpůsobuje stávající dopravní situaci. Redukce smyčky Pankráckého náměstí jen na kruhový objezd.

stožár na projekci

stanice metra Vyšehrad

velín

zd

íje

př o pr sy

bu

to

au

h do níc zd em vje odz ží p ará g Pankrácké náměstí

Na Pa r nk i

ác

Koncertní sál je zasazen do parku, který ho objímá z jižní i severní strany. Venkovní parkoviště na jižní straně je zrušeno a nahrazeno parkem. Vjezd do podzemních garáží je zakryt částečně deskou a jeho příjezd je z ulice Na Pankráci, která je rozšířena na obousměrný provoz. Příjezd pro autobusy a do velína je zachován. Příchod ze stanice metra je plynulý po rampách až na horní plošinu. Návštěvníka tak zavede k průchodu Koncertním sálem.

10

20 30 40 50

1:2000

29

PROJEKT řezopohled

konferenční sál v 5.NP

30

salonek v 3.NP

salonek v 2.NP

vjezd/výjezd do podzemních garáží

konferenční sál

salonky

ické techn

ží

podla

258 parkovací míst klub filharmoniků zkušebna zázemí pro kuchyni sklad obalů

256 parkovacích míst

šatna sboru

příjezd pro zásobování koncertního sálu

31

PROJEKT večerní pohled

32

33

PROJEKT schema

2034 míst

kavárna

vedení

258 + 256 míst pod jižní terasou 34

šatny pro dirigenta, orchestr

15

zkušebny

nahrávací studia

šatny pro veřejnost

zkušebny/ nahrávací zázemí, malý sál studia technologie, sklady

pokladny

klub filharmoniků

archivy

zázemí pro kuchyni

fasáda

promítání

konstrukční systém

koncertní a společenský sál

schema přístupových lávek

2.NP

1.NP

vjezd pro obsluhu

1.PP + 2.PP vjezd pro návštěvníky

35

PROJEKT zákres při probíhajícím koncertě

36

37

PROJEKT vizualizace

38

39

PROJEKT pohledy

40

+ 39,030 + 26,570

+ 0,000

pohled jižní M 1:1000 pohled severní

+ 39,030 + 26,570

+ 0,000

41

PROJEKT konstrukce

Kongresové centrum má dvě podzemní podlaží, která jsou železobetonová a 5 nadzemních podlaží, kde se jedná o ocelovou konstrukci. Základní modul sloupů je 9 x 9 m. Tloušťka stropní desky podzemních podlaží je 30 cm. Ocelová konstrukce nadzemních podlaží se základním modulem 9 x 9m je z podélným

42

průvlaků vysokých 610 a 970 mm a na podélných průvlacích jsou uloženy nosníky IPE. Nosné sloupy jsou svařované I- profily. Návrh se řídí nosnou konstrukcí dle jejího původního návrhu. Prostorová tuhost konstrukce po odstranění stropů je zajištěna pomocí podélných průvlaků a v místech křížení jsou ponechány IPE nosníky. Ty

zároveň zajišťují vzájemnou provázanost v prostřední části budovy, kde dojde i k zesílení sloupů na celou jejich konstrukční výšku. Dalším pomocným prvkem k prostorové tuhosti pomáhají lávky vedoucí k jednotlivým vchodům sálů.

43

PROJEKT akustika

Cenným prvkem Kongresového centra je jeho velký sál, který se i dle dostupných informací řadí mezi 13 nejlepších sálů na světě. Sál byl ovšem stavěn pro pořádání mnoha různých akcí od sjezdů, kongresů, estrád ale i koncertů, proto je nutná předěvším jeho úprava pro účely filharmonie a zkvalitnění zvuku. Původní sál byl vybaven 2843 sedadly určeny především pro účely kongresů (se zabudovanou klimatizací a výsuvnými stolky). Sál je vybaven kromě podia, veškerým scénickým zařízením, hlavním balkonem a boční lóží. V tzv. technickém bloku (4.NP) jsou umístěny zvukové, světelné a překladatelské režie. V zadní čelní stěně pódia byl umístěn varhanní nástroj, který nový návrh navrací. Celý sál je vybaven náročným osvětlovacím,

ozvučovacím a akustickým zařízením. Aby byla zajištěna vysoká kvalita akustiky sálu pro koncerty je nutná jeho úprava jeho proporcí, vycházejícího z požadavků na dosažení rovnoměrného spektrálního rozložení vlastních kmitů. Dalším hlediskem je také jeho objem,dle posledních let se ukazuje, že ideální počet lidí v sále se pohybuje kolem 1800 míst ( 10m3 na sedadlo). Další důležitou veličinou je doba dozvuku, pro symfonickou hudbu, který se pohybuje od 1,8 do 2,0 s. Dobu dozvuku je možné regulovat velikostí sálu odrazivostí materiálů nebo naopak pohltivostí jeho povrchů. Sál je možné opatřit dozvukovými komorami, které umožňují jeho variabilní zvětšení.

především v jeho zúžení na 39,12 m dle Boltova diagramu. Dále dojde k jeho zkrácení na délku odpovídající parteru tedy 56,8m. Sál bude doplněn dozvukovými komorami, které vzniknou díky jeho zúžení. Otevírání lamel komor je řízeno počítačově z technického bloku ve 4.NP. Struktury, odrazové plochy balkonu a strop tvarově odpovídá současnému stavu jen dojde k materiálové změně. Stěny sálu budou obloženy ze sádrovláknitých desek bílé barvy na dřevěném roštu. Obložení stěn mušle je tvořen pyramidkami, které budou z polykarbonátu částečně podsvícené. velkou výhodou sálu je také jeho stropní konstrukce, kterou je možné výškově nastavit

Návrh mění propoce hlavního sálu,

24,5 m

56,8 m

řez hlavním sálem

44

změna poměrů velkého sálu

53 m

1: 1,63 : 2,36

39,12 m 45 3.NP 1:500

PROJEKT proměna velkého sálu

dnešní vzhled sálu

foyer před hlavním sálem

46

47

PROJEKT plášť

Kostra domu je zabalena do dvojiitého pláště tvořeného novým lehkým pláštěm z polykarbonátu, který je od té původní odsazen 660mm, původní kostra pláště je zachována, vyměněna jsou skla Spektrofloat za dvojité zasklení. Vnější plášť je přichycen kotvícími prvky na původní nosnou konstrukci pláště a díky jeho částečně otevřeným spárám vniká do meziprostoru čerstvý vzduch.

5.NP, + 19,240

sloupek obvodového pláště

vnitřní zasklení

vnější polykarbonátový plášť

3.NP, + 10,210

údržbová lávka průvlak, v.970mm

kotvící prvek stropní nosník,v. 360mm

Detail fasády

Steven Holl, muzeum moderního umění v Kansasu

48

J

S

léto

zima

49

PROJEKT 1.PP

S14

S1 prostor příjezdu, manipulace, operativních stání transportních vozů S2 sklad nábytku S3 dílny údržby S4 sklad materiálu údržby S5 šatna dámského sboru S6 šatna pánského sboru S7 zkušebna + zvuková režie S8 zázemí pro provoz kuchyně S9 archiv notového materiálu S10 archiv nenotového materiálu S11 parkování pro 258 osobních aut S12 parkování 256 míst S13 parkování pro 15 autobusů S14 velín S15 malý sál/zkušebna pro 243 osob S16 ladírny

schéma původního půdorysu

50

S4

S12

S1

S2

S3 S16

S5

S6

S7 S9

S10

S15

S8

S13

S11

51

PROJEKT 1.NP M 1:500

118

101 vstupní foyer 102 pokladny 103 šatny 104 šatny hostujícího orchestru 105 šatny sólistů 106 šatna dirigenta 107 šatna sbormistra 108 šatny dle nástrojů 109 správa budovy 110 zasedací síň 111 kanceláře vedení 112 zkušebna 113 zkušebny/ výukové místnosti 114 kuchyňka 115 klub filharmoniků 116 kuchyně pro klub filharmoniků 117 malý sál pro 243 osob 118 relaxační prostor 119 WC


52

104

119

114

103

105

107

106

111

110

109 108 101

119

118

119

108

112

119

113

117

112

116

119

103

115

103

103

103

102 102 102

101

53


201 velký sál 202 šatna 203 kavárna 204 zázemí kavárny 205 salonek 206 wc 207 foyer 208 zázemí 209 podium


54

206

205

208

208

209 208

201 206 204

203 207

202

206

202

55


301 společenský sál 302 bar/kavárna 303 šatna 304 dozvukové komory 305 zázemí 306 salonek 307 terasa 308 vstupy na balkon 309 WC

302 304

309


56

306

305 305 305

301 308

304

309 302 302

303

309

307

57


401 zvuková a světelná režie 402 zkušebny/ salonky 403 WC 404 bar/kavárna

402

403


58

402 403

404

401

403

59


501 bar/kavárna 502 dozvukové komory 503 zázemí 504 salonek 505 WC

501

502


60

504

503

503

501

505

502

61

PROJEKT řezy M 1:500

62

řez hlavním sálem +39,030

+26,570

+19,240 +14,750 +10,210 +5,140 +0,000 -4,800 -9,760

řez společenským sálem +33,800

+26,570

+19,240 +14,750 +10,210 +5,140 +0,000 -4,800 -9,760

63

ZÁVĚR

Diplomní projekt měl ukázat využití potenciálu stávajícího Kongresového centra a nabídnout tak společnosti variantu jeho přestavby pro českou filharmonii. Dle mého názoru přestavba Kongresového centra by prospěla nejen samotné stavbě, ale také vztahu společnosti k ní takové, která ji neustále vnímá negativně. Zároveň samotné přetvoření na koncertní sál částečně odpovídá stávajícímu dispozičnímu řešení.

64

65

Vedoucí práce: Odborný asistent:

doc. Ing. Mgr. akad. arch. Petr Hájek Ing. arch. Jaroslav Hulín

Odborné konzultace: Ing. Martin Vondrášek, ředitel Divize elektroakustika, SONING doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Ústav nosných konstrukcí FA ČVUT doc. akad. arch. Vladimír Soukenka doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc, technické zařízení budov Renata Šmídová, sales executive, Kongresové centrum Ing. Soňa Havlíčková, technické oddělení Zdeněk Tintěra, vedoucí hasičského sboru Kongresového centra

66

ZDROJE:

Ondřej Císler, Koncertní sály, Disertační práce FA ČVUT, 2011 Ondřej Císler, Koncertní sály, Disertační práce, dodatek I,II, 2012 STAŇKOVÁ j., ŠTURSA j., VODĚRA s., Pražská architektura, Významné stavby jedenácti století, Vyd. 1, Praha, 1991, ISBN 80-900209-6-8 BARBEN., BARRATT M., BLACKWOOD A., KELLY E., CHRIS de SOUZA, The Kingfisher book of music, Překlad Venkrbec P., Vyd. 1., Praha, Knihcentrum, 1997, ISBN 80-86054-10-1 KAHN L., Ticho a světlo, Překl. Cisler O., Nagy L., Vyd. 1., Praha, Nakl. Arbor Vitae, 1999 ISBN 80-86300-02-1 Palác kultury- Praha, Brož PD, Městská knihovna Praha, Pragensia TJ Atletiko praha 1890, BESPERÁT O., Od kotelny po střechu: Pakul slaví třicetiny [online]. Dostupné z WWW http://zpravy.aktualne.cz/domaci/palac-kultury-kongresove-centrumpraha/r~i:gallery:19369/, 1. 4. 2011 11:00 ŠVEC P., Velký, ošklivý a nafoukaný. Proč Praha bývalý Palác kultury nezboří? [online]. Dostupné z WWW http://bydleni.idnes.cz/kongresove-centrum-prahapakul-d3g-/architektura.aspx?c=A130926_140005_architektura_web, 29. září 2013 1:00 Autor článku: čtk, nos, Záchrana KCP začíná. Stát převzal dluh, [online]. Dostupné z WWW http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/zachrana-kcp-zacina-statprevzal-dluh-1042975, 2.12.2013 16:36 ČAPKOVÁ T., Václav Novotný: Prahu dostaneme na špičku světové kongresové [online]. Dostupné z WWW http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/ vaclav-novotny-prahu-dostaneme-na-spicku-svetove-kongresove-turistiky-1035709, 6.11.2013 12:14 ŠEVČÍK, Oldřich, BENEŠ, Ondřej, 2009, Architektura 60.let časopis Pozemní stavby, 12-1980 www.pragueconvention.cz/userfiles/obecne_mice_statistiky___praha_2013.pdf, 5.2.2015 www.mmr.cz/getmedia/b0959ab5-e153-4442-8923-18428c7f7596/Analyza-kongresoveho-a-incentivniho-segmentu-cesto.pdf www.iccaworld.com/npps/presscentre.cfm www.ceskafilharmonie.cz www.fok.cz www.pkf.cz www.cnso.cz www.rozhlas.cz

Poděkování Petru Hájkovi a Jaroslavu Hulínovi za podnětné konzultace nejen během tohoto semestru, ale také v průběhu celého studia. Petru Šilhavému za připomínkování textu.

67

KONCERTNÍ SÁL PRO PRAHU

Recommend Documents