KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP Učebnicová sada „Dějiny 19. století pro střední školy“ je koncipována tak, že primárně naplňuje požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (dále jen RVP G), ale také Rámcového vzdělávacího programu pro střední odborné vzdělávání (dále jen RVP SOV) – konkrétně pak obsahy vzdělávání a výstupy vzdělávacích oblastí Člověk a společnost podle RVP G (vzdělávací obor Dějepis) a Společenskovědní vzdělávání podle

RVP SOV. Svou podstatou však témata z oblasti historie přesahují hranice jediné vzdělávací oblasti, proto jsou v sadě okrajově zapojeny i oblasti další – jejich stručné vymezení následuje níže po charakteristice obou pro sadu kmenových vzdělávacích oblastí. Konkrétní naplnění požadavků dokumentů RVP G a RVP SOV v jednotlivých tematických celcích je zachyceno v navazujícím tabulkovém přehledu.

Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a společnost (RVP G) Dějepis patří k předmětům všeobecného vzdělávání a ve svém vzdělávacím obsahu – s ohledem na požadavky RVP G – zahrnuje primárně vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Cílem vzdělávací oblasti Člověk a společnost je utváření historického vědomí, uchování kontinuity hodnot naší civilizace a občanské vzdělávání mládeže. Vzdělávací oblast směřuje k posilování respektu k základním principům demokracie a připravuje žáky na odpovědný občanský život v demokratické společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Žáci jsou vedeni zejména k: a) chápání současnosti v kontextu minulosti a budoucnosti, vnímání společenské skutečnosti v minulosti jako souhrnu příkladů modelových společenských situací a vzorů lidského chování a jednání; b) chápání vývoje společnosti jako proměny sociálních projevů života v čase; c) posuzování společenských jevů v synchronních i diachronních souvislostech provázaných kauzálními a jinými vazbami; d) rozvíjení znalosti geografických souvislostí historických a soudobých jevů; e) vnímání sounáležitosti s evropskou kulturou a současně pochopení civilizačního přínosu různých kultur v závislosti na širších společenských podmínkách; f) uplatňování tolerantních postojů vůči minoritním skupinám ve společnosti, odhalování rasistických, xenofobních a extremistických názorů a postojů v mezilidském styku; g) zvládání základů společenskovědní analýzy a historické kritiky, rozlišování mezi reálnými a fiktivními ději, chápání proměnlivosti interpretace jevů a idejí v závislosti na vývoji jedince a společnosti; h) rozvíjení pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou i aktuální zkušenost lidstva a také k součásnému chápání nesprávnosti mechanického přenosu současných etických představ do reality minulosti. Ve výsledku si žáci osvojují povědomí o provázanosti minulosti a současnosti, o dlouhodobých kořenech současných problémů a komplexnosti významných sociálních, politických nebo ekonomických jevů. Mají zájem o promýšlení a kritickou reflexi společenské skutečnosti a o porozumění své roli v ní – vyhýbají se přitom zjednodušeným, dogmatickým či záměrně manipulativním interpretacím. Nezbytným předpokladem k tomu je vědomí historické kontinuity a vývoje lidské společnosti. Přirozeně v souvislosti s těmito výstupy posiluje vzdělávací oblast respekt k základním principům liberální demokracie

a připravuje žáky na odpovědný občanský život v demokratické společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a společnost je rozdělen do tří vzdělávacích oborů: 1. Dějepis – cíle vzdělávacího oboru jsou přirozeně zahrnuty do cílů, které sleduje učebnicová sada „Dějiny 19. století pro střední školy“, resp. další díly učebnicové řady „Dějepis pro střední školy“ (včetně v roce 2014 vydané sady „Moderní dějiny pro střední školy“). Žáci se seznamují s minulostí lidstva a lidské kultury, a to ve snaze uvědomit si vývojový charakter skutečnosti a pochopit současnost v kontextu minulosti. Snaží se lépe porozumět minulosti, a to jak zohledněním sociálních či kulturních dějin, tak i uvědoměním si odlišnosti minulosti a jejích intepretací. Dějiny jsou žákům představovány jako proces společenských změn, přičemž jednotlivé jevy, instituce atd. jsou zobrazovány v chronologických souvislostech. Vzdělávací obor kultivuje u žáků vědomí národní i evropské identity a vede k rozvoji hodnot potřebných pro život v demokratické společnosti. 2. Občanský a společenskovědní základ – hlavní náplní vzdělávacího oboru je výchova k porozumění a informované účasti na složité skutečnosti společenského života, ať už na úrovni jedince, jeho sociálních vztahů, nebo politických, právních a ekonomických reálií, které určují jeho život. Žáci se seznamují se základy společenskovědních oborů (psychologie, sociologie, právo atd.) a filozofie formou klíčových problémů společenského života a jejich analýzy. Vzdělávací obor rozvíjí u žáků potřebné osobnostní a občanské kvality a zájem o jevy, které je na zmíněných úrovních každodenně provázejí. Řada výstupů oboru (např. vybraná politologická, sociologická nebo filozofická problematika) se prolíná s výstupy oboru dějepis, a je proto zohledněna i v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“. 3. Geografie – v rámci vzdělávacího oboru se žáci seznamují se složkami a principy fungování přírodního prostředí, přičemž mezi výstupy oboru patří i podmínky a proměny demografického vývoje lidstva, rozdělení surovinových zdrojů a bohatství ve světě, zásadní globální problémy, kulturní a politická specifika regionů atd. Žáci se také učí pracovat s kartografickými pomůckami (mapami aj.) a jejich terminologií. Tyto výstupy naplňuje také učebnicová sada „Dějiny 19. století pro střední školy“.

Charakteristika vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání (RVP SOV) Středoškolský vyučovací předmět dějepis zahrnuje svým vzdělávacím obsahem – s ohledem na požadavky RVP SOV – primárně vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání. Cílem vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání je připravit žáky na začlenění do demokratické společnosti a odpovědný život v ní, což nezbytně předpokládá porozumění složité společenské skutečnosti, jejím kořenům a také předešlému vývoji. Žáci jsou seznamováni se základními jevy a problémy společenského a politického života, je kultivováno jejich historické vědomí, a tím je rozvíjena jejich schopnost porozumět současnosti. Rozvíjeno je rovněž kritické myšlení žáků, které jim umožňuje odolávat myšlenkové manipulaci nebo dogmatismu. V rámci naplňování cílů vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání jsou žáci zvlášť vedeni k: a) kritické práci s různými zdroji informací; b) úctě k liberální demokracii a preferování liberálnědemokratických hodnot před hodnotami nedemokratickými; c) odmítání názorové, etnické aj. netolerance; d) schopnosti kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, odolávat myšlenkové manipulaci; e) kultivaci historického vědomí. Vzdělávací oblast zvlášť klade důraz na historickou problematiku – žáci se v rámci výuky dějepisu seznamují s mezníky vývoje lidské kultury a společnosti, což jim umožňuje vnímat současný společenský stav jako výsledek dlouhodobého vývoje; díky tomu si současně uvědomují, že stav věcí, se kterým se běžně setkávají, není trvalý a může podléhat změně, jejíž směřování v budoucnosti mohou sami ovlivnit.

KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP Dějiny 19. století pro střední školy © Didaktis 2016

Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání je rozdělen do šesti obsahových okruhů: 1. Člověk v dějinách – obsahový okruh, který je přirozeně základem učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ a jehož výukové cíle jsou bezezbytku realizovány v celé učebnicové řadě „Dějepis pro střední školy“. Okruh se soustředí na základní dějepisnou problematiku období od starověku po 20. století, důraz je kladen na dějiny 19. a 20. století a na osvětlení změn (společenských a politických) v delších časových horizontech. Tématy jsou tak např. proměna společnosti v procesu modernizace, rozvoj instituce lidských práv, národní hnutí, problematika vztahů etnik, proměna mezinárodních vztahů atd. 2. Soudobý svět – obsahový okruh seznamuje žáky s aktuální globálně-politickou situací ve světě a předchozími vývojovými procesy, které k této situaci vedly. Žáci se orientují v kořenech civilizační a kulturní rozmanitosti současného světa, vysvětlí základní integrační trendy na mezinárodní úrovni a identifikují jejich výsledky, dokážou objasnit pozici České republiky v současném světě. Plné pochopení uspořádání současného světa skrze zdroje/základy těchto procesů umožňuje právě sada „Dějiny 19. století pro střední školy“. 3. Člověk v lidském společenství – tématem vzdělávacího okruhu je společnost, její struktura a proměny, základy společenského života člověka a problémové situace, které život ve společnosti člověku přináší. Žáci se seznamují se základní sociologickou či ekonomickou problematikou, porozumí sociálním vztahům a procesům. Takto vymezený obsah je zohledněn v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ spíše okrajově, a to

1

především v rámci témat, jako je charakter moderní společnosti (v komparaci se společností tradiční) a konzumního způsobu života, sociální otázka a její řešení ve druhé polovině 19. století, migrace a vztahy etnické většiny a menšin aj. 4. Člověk jako občan – je obsahový okruh, jehož výstupy jsou částečně zohledněny ve vybraných podkapitolách učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“. Obsahově se okruh soustředí na politologickou problematiku – jeho klíčovým učivem je tak moderní stát, politická demokracie a nedemokratické režimy, charakter státní moci, politický život společnosti a politická participace občanů. Žáci se seznamují se základními politologickými kategoriemi, porozumí významu existence státu a státní moci. Uvědomují si význam individuální politické aktivity. Dokážou identifikovat hrozby a projevy politického extremismu a nesvobody, v souvislosti s tím docení principy demokratického politického systému a seznámí se se základními politickými právy občana České republiky. Jedná se tedy o výstupy, které souvisí také s dějinami 19. století, kdy se začaly prosazovat základní politické ideologie, ideje moderní politické demokracie, všeobecné volební právo, masové politické strany atd.

5. Člověk a právo – žáci se v rámci obsahového okruhu zorientují v základních právních souvislostech společenského a politického života, identifikují významné právní pojmy, se kterými se běžně setkávají ve svém životě. Porozumí významu právní regulace a respektují její podoby. Seznámí se s právy a povinnostmi účastníků základních forem právních vztahů, dokážou identifikovat, jak mohou být právně regulovány jejich nejrůznější každodenní aktivity. Okruh je v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ zastoupen jen velmi okrajově, a to např. texty o proměnách pracovního či rodinného práva v průběhu 19. století. 6. Člověk a svět (praktická filozofie) – obsahový okruh seznamuje žáky se základním charakterem a tématy filozofické a etické reflexe skutečnosti a s významem této reflexe pro život člověka. Žáci rozliší klíčové pojmy etiky (morálka, mravnost atd.) a jsou schopni diskutovat o morálních problémech a zaujímat k nim poučený postoj. Okruh vede žáky k reflexi vlastního hodnotového žebříčku, uvědomění si jeho kulturní podmíněnosti; žáci jsou schopni posoudit své jednání s ohledem na kritérium odpovědnosti vůči druhým. Filozofická a etická problematika je do učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ zařazena jako doplňující obsah některých podkapitol a tematických sond (v souvislosti s antisemitismem, migrací, volební manipulací či jevem fin de siècle aj.).

Další vzdělávací oblasti RVP G uplatněné v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ Z podstaty vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Člověk a společnost a samotného předmětu dějepis vyplývá jejich interdisciplinární charakter. Vzdělávací oblast Člověk a společnost pracuje s poznatky z hned několika společenskovědních disciplín, témata těchto disciplín jsou přitom přirozeně obsažena i v jiných vzdělávacích oblastech. Současně platí, že samotné zařazení pracovního sešitu jako součásti sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ vyžaduje zohlednění jiných vzdělávacích oblastí. V rámci cvičení pracovního sešitu je (primárně s ohledem na požadavky práce s internetem a softwarovými programy) zařazována vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie; tato vzdělávací oblast je však zohledněna také tématem kritické práce se zdroji informací, které prostupuje celou sadou. Obdobně systematicky se v celé učebnicové sadě (primárně v pracovním sešitě) uplatňuje vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. V souvislosti s touto oblastí je třeba připomenout především cvičení pracovního sešitu zaměřená na kritiku a interpretaci textů a vlastní písemné nebo ústní vyjádření žáků. Jazyk a jazyková komunikace Do učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ je integrována vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, a to konkrétně výstupy vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Cílem vzdělávacího oboru je naučit žáky užívat jazyka jako nástroje myšlení a dorozumívání, zpracovávat různé typy textů a získávat z nich informace, čímž jsou rozvíjeny zejména jejich komunikační kompetence. Jazykové vzdělávání zároveň kultivuje jazykový projev žáků, a podílí se tak na rozvoji jejich sociálních kompetencí. Ve výsledku by měli být žáci schopni volit efektivní a situačnímu kontextu odpovídající komunikační projev a měli by být odpovídajícím způsobem čtenářsky gramotní. Učebnicová sada směřuje k naplnění některých výstupů vzdělávacích obsahů: Jazyk a jazyková komunikace – žáci se kontinuálně v celé učebnici i pracovním sešitě seznamují se zásadami tvorby dějepisného textu a související nezbytnou kritikou a heuristikou textových pramenů. V navazujících cvičeních pracovního sešitu aplikují teoreticky osvojené znalosti při tvorbě vlastních textů mapujících historickou problematiku. Následně jsou žáci téměř ve všech podkapitolách / tematických sondách pracovního sešitu vedeni k práci s různými zdroji informací, k ověřování jejich relevance, k jejich interpreta-

2

ci a vytváření vlastních výstupů ve formě psaného nebo mluveného projevu (primárně v rámci cvičení Práce s úryvkem). Žáci se tak učí vhodně prezentovat vlastní stanoviska před kolektivem, příp. jsou vybízeni k formulování a k obhajobě vlastního postoje v rámci kolektivní diskuse. Literární komunikace – vzdělávací obsah rozvíjí (spíše okrajově) pracovní sešit, který opakovaně nabízí práci s literárním textem jako specifickou formou výpovědi o dějinné skutečnosti. Současně jsou v rámci všech tematických celků zařazovány učebnicové texty a na ně navázaná cvičení pracovního sešitu, které pracují se znalostmi z dějin literatury vztahujícími se k tématu podkapitoly (např. Victor Hugo jako „občanské svědomí“ francouzské společnosti 19. století). Pravidelně jsou žáci konfrontováni také s odborným (historickým) textem a jeho specifiky. Informatika a informační a komunikační technologie Cílem vzdělávací oblasti je naučit žáky pracovat s dostupnými prostředky ICT, využívat jejich služeb v osobním i budoucím profesním životě. Stěžejním výstupem, který je sledován i učebnicovou sadou „Dějiny 19. století pro střední školy“, je naučit žáky efektivně pracovat s moderními informačními zdroji, odlišit výhody i rizika těchto zdrojů a vhodně využívat informace, které poskytují. Žáci si uvědomí možnosti využití moderních informačních technologií k dalšímu studiu a pochopí jejich význam pro vlastní celoživotní vzdělávání. Učebnicová sada systematicky napomáhá realizaci vybraných výstupů vzdělávacího oboru Informatika a informační a komunikační technologie, a to primárně skrze cvičení pracovního sešitu. Zdroje a vyhledávání informací, komunikace – systematicky jsou cíle vzdělávacího obsahu sledovány v pracovním sešitě, a to především v těch cvičeních, která jsou postavena na dohledávání informací na internetu, příp. přímo na interpretaci doporučeného on-line zdroje. Žáci jsou vedeni k odlišení relevantních internetových informačních zdrojů, uvědomují si problematičnost spojenou s častou autorskou anonymitou internetového prostředí. Zpracování a prezentace informací – vzdělávací obsah rozvíjí pracovní sešit. Do všech tematických celků jsou zařazovány aktivity, jejichž výstupem je zpracování vybraných informací za použití softwaru (textové editory či základní prezentační programy).


Další vzdělávací oblasti RVP SOV uplatněné v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ Také vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání má ze své podstaty výrazně interdisciplinární charakter. V učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ jsou tak s ohledem na širší souvislosti učebního obsahu oblasti Společenskovědní vzdělávání naplňovány také vybrané cíle a výstupy vzdělávacích oblastí Jazykové vzdělávání a komunikace, Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích a konečně i vzdělávacího oboru Biologické a ekologické vzdělávání vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání. Vzdělávací oblast Jazykové vzdělávání a komunikace systematicky prostupuje všemi tematickými celky (hlavně v pracovním sešitě), a to s ohledem na téma zdrojů historického poznání, typů historických pramenů či vztahu informací a jejich interpretací; primárně se tak děje díky těm cvičením, která vedou žáky k interpretaci a práci s různými informačními zdroji, k ústní a písemné prezentaci závěrů a základním návykům tolerantní a efektivní sociální komunikace. Cíle vzdělávacího oboru Biologické a ekologické vzdělávání vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání naplňují průběžně oddíly učebnice a pracovního sešitu, které jsou věnovány vztahu lidské kultury a přírody a environmentálním souvislostem lidské činnosti. Vzdělávací oblast Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je integrována systematicky v pracovním sešitě, a to s ohledem na cvičení vyžadující práci s internetem, příp. se základními softwarovými programy. Jazykové vzdělávání a komunikace Cílem jazykového vzdělávání je naučit žáky užívat jazyka jako nástroje myšlení a dorozumívání, zpracovávat různé typy textů a získávat z nich informace – tímto jsou rozvíjeny zejména komunikační kompetence žáků. Jazykové vzdělávání zároveň kultivuje jazykový projev žáků, a podílí se tak na rozvoji jejich sociálních kompetencí. Vzdělávací oblast Jazykové vzdělávání a komunikace se skládá ze tří obsahových okruhů: Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností, Komunikační a slohová výchova a Práce s textem a získávání informací. V učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ je okrajově zapojen druhý a výrazněji třetí obsahový okruh, a to primárně v pracovním sešitě. Práce s textem a získávání informací jsou systematicky rozvíjeny ve cvičeních pracovního sešitu, v nichž mají žáci např.: • dohledávat informace ve zdrojích, posuzovat relevantnost těchto zdrojů; • interpretovat text, odlišovat jeho faktické sdělení od hodnocení; • odpovědět na otázky na základě informací z textu;


• • • •

interpretovat klíčové sdělení úryvku a toto sdělení písemně či ústně formulovat; interpretovat obrazové či statistické zdroje informací; na základě sdělení úryvku rozhodovat o pravdivosti konstatování; na základě textu vést diskusi o daném tématu.

Komunikační a slohovou výchovu rozvíjejí zejména ty úkoly v pracovním sešitě, v nichž mají žáci: • písemně či ústně vyjádřit svůj postoj k vybranému problému; • argumentovat a věcně obhajovat své stanovisko v rámci diskuse; • připravit krátkou ústní prezentaci před kolektivem spolužáků na vybrané téma; • vypracovat text (např. referát, součást prezentace, popis) na zadané téma. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Cílem realizace výstupů vzdělávacího obsahu je naučit žáky pracovat s informacemi a prostředky informačních a komunikačních technologií. Vzdělávací oblast vede žáky k efektivnímu nakládání s informacemi a ke komunikaci pomocí internetu a jiných moderních komunikačních technologií. Podstatnou složku vzdělávacího obsahu tvoří práce s výpočetní technikou. Učebnicová sada zahrnuje především obsahový okruh Informační zdroje, celosvětová počítačová síť Internet. V jeho rámci žáci získávají zkušenosti při volbě vhodných informačních zdrojů k vyhledávání požadovaných informací, učí se orientovat v informacích, třídit je, správně interpretovat a kriticky hodnotit. Výsledky zpracování informačních zdrojů poté dokážou vhodným způsobem prezentovat. Dále jsou v rámci sady naplňovány také cíle a výstupy obsahového okruhu Práce se standardním aplikačním programovým vybavením, a to v pracovním sešitě v těch cvičeních, která vyžadují zpracování výstupů za užití vybraných softwarových aplikací (textové editory či prezentační programy). Tato vzdělávací oblast souvisí rovněž s průřezovým tématem Informační a komunikační technologie podle RVP SOV, které je rozvíjeno především v pracovním sešitě učebnicové sady, a to zejména těmi úkoly, v nichž mají žáci např. vyhledat informace o určité problematice v učebnici, encyklopediích, na internetu apod. a využít je při tvorbě daného výstupu (referát, prezentace atd.).

3

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PODLE RVP G Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a společnost podle RVP G V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek (a také pro úvodní podkapitolu učebnice „Dlouhé“, „evropské“, „britské“? Proměnlivé 19. století) učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ shrnut do tabulky obsah vzdělávání a přesné znění očekávaných výstupů vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia pro vzdělávací oblast Člověk a společnost a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Ve sloupci „Další dílčí výstupy“ jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s obsahem

vzdělávání příslušného tematického celku. Každá tabulka je doplněna přehledem rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitě. Všechny klíčové kompetence spolu úzce souvisejí. Při tvorbě učebnicové sady bylo dbáno na to, aby boxy rozvíjely klíčové kompetence systematicky a vyváženě. Užitím vhodně zvolené kombinace boxů a úkolů pracovního sešitu je možné výuku zacílit k požadovaným kompetencím. Informace v tabulce jsou zamýšleny jako návrh, na které klíčové kompetence je vhodné se v jednotlivých částech učebnicové sady zaměřit.

„Dlouhé“, „evropské“, „britské“? Proměnlivé 19. století Obsah vzdělávání: • minulost a dějiny – konstrukce obrazu minulosti • dějiny 19. století: geografické a chronologické vymezení problému • 19. století jako předmět zájmu odborné historie: specifické problémy výzkumu dějinného období, sporné otázky • klíčové procesy měnící společnost 19. století • momenty napětí ve vývoji evropské společnosti 19. století

Realizované výstupy podle RVP G: • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace

Učebnice:

U str. 6–7 Další dílčí výstupy:

• vymezí periodizační termín „dlouhé 19. století“ a porozumí důvodům jeho užívání • vnímá historické poznání dějin 19. století jako nutně neuzavřené a proměnlivé, uvědomuje si mnohost výchozích bodů poznání dějin 19. století a jejich vlivu na výslednou interpretaci • rozliší klíčové sporné otázky související s výzkumem dějin 19. století • uvede výčet hlavních dlouhodobých procesů, které proměnily společnost 19. století, a položily tak základy dnešní společnosti

Pracovní sešit:

Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a v praxi) Kompetence k řešení problémů Klíčové (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; kompetence: kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran; zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků)

Průřezová témata:

4

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; být solidární s lidmi žijícími v obtížných podmínkách; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; vnímat dopady a důsledky globalizačních a rozvojových procesů, rozlišovat mezi nimi příznivé i nepříznivé prvky a jevy, učit se hledat kompromisy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; vnímat a hodnotit lokální a regionální jevy a problémy v širších evropských a globálních souvislostech; projevovat solidaritu s postoji evropských a jiných národů usilujících o harmonický rozvoj, mír a demokracii; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Geografické vnímání globalizace; Evropské kulturní kořeny a hodnoty


„Starý svět“ druhé poloviny 18. století Obsah vzdělávání:

Realizované výstupy podle RVP G:

• evropská společnost 18. století • stavovská společnost: její znaky a situace v 18. století, zdroje napětí • absolutismus: základní vymezení • evropská města 18. století • nevolnictví a nevolnické rebelie • společenská a kulturní různorodost Starého kontinentu 18. století • osvícenství a jeho cíle ve vztahu ke společnosti, poznání a víře • deismus, panteismus a ateismus • Anglie a kořeny osvícenství • francouzské osvícenství: klíčové postavy a jejich společensko-politické myšlení • osvícenský absolutismus a příklad vlády Josefa II. • habsburská monarchie v polovině 18. století • státoprávní postavení zemí Koruny české v habsburské monarchii • společenská struktura českých zemí a evidence obyvatelstva v 18. století • poddanství a robota v českých zemích, pokusy o řešení robotní otázky • ekonomická situace českých zemí • vztah státu a katolické církve • školství v druhé polovině 18. století • jazyková otázka v českých zemích • zemský patriotismus a počátky národního obrození • Brno jako příklad centra textilního průmyslu 19. století • osvícenství v českých zemích • Velká Británie v druhé polovině 18. století: státoprávní uspořádání, ekonomická a mezinárodní pozice země • sedmiletá válka a britská koloniální expanze • evropská kolonizace v Severní Americe: stav v druhé polovině 18. století • třináct anglických osad a jejich společenská a ekonomická specifika • zdroje napětí ve vztazích mezi Británií a severoamerickými osadami • americká válka za nezávislost • nezávislost Spojených států amerických a otázka jejich státoprávního uspořádání • dějinný význam zisku nezávislosti, role politické demokracie a lidských práv

• určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století • na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení • posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů • vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev • vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období • rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) • vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti života upravuje • vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu • rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace


U str. 12–21, PS str. 7–16 Další dílčí výstupy: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

charakterizuje stavovskou společnost určí hlavní rozdíly mezi stavovskou a občanskou společností vyjmenuje zásadní zdroje napětí existující v evropské společnosti 18. století objasní, proč nebyla moc absolutisticky vládnoucího panovníka zcela neomezená charakterizuje pozici evropských měst 18. století v ekonomickém a politickém životě státu a popíše stručně strukturu dobové měšťanské společnosti vymezí nevolnictví a objasní, proč jeho uplatňování vedlo k povstáním a rebeliím charakterizuje osvícenství jako tendenci ke kritickému zkoumání a používání rozumu jako klíčové autority zařadí osvícenství chronologicky i geograficky rozlišuje jednotlivé přístupy osvícenců k náboženství odliší pojmy „deismus“ a „ateismus“, vnímá toleranci jako klíčový znak osvícenského myšlení objasní, proč a v čem byla Anglie inspirací pro kontinentální osvícenství uvede základní body společensko-politické teorie Charlese-Louise Montesquiea, Voltaira a Jeana-Jacquesa Rousseaua popíše, co patřilo k základním znakům tzv. osvícenského absolutismu stručně charakterizuje postavení českých zemí v habsburské monarchii 18. století a to, jak se postavení proměnilo v průběhu daného období porozumí symbolické roli královské korunovace ve vztahu k národním požadavkům charakterizuje obyvatelstvo českých zemí 18. století co do počtu, sociální struktury a užívaného jazyka vysvětlí, co byly hlavní motivy pro zavedení systematické evidence obyvatelstva vnímá závislost poddaného na feudálním pánovi jako základní charakteristiku společenské reality českých zemí 18. století popíše, co vedlo ke snahám o reformu společenských institucí, a uvede základní reformní opatření ve vztahu k robotě/poddanství zhodnotí ekonomickou situaci českých zemí v rámci habsburské monarchie vyjmenuje zásadní změny, k nimž došlo ve druhé polovině 18. století na poli školství v habsburské monarchii vystihne hlavní výzvy, před něž byl ve druhé polovině 18. století postaven vztah habsburského státu a katolické církve vysvětlí, v čem se lišilo právní a společenské postavení nekatolického obyvatelstva popíše stav jazykové otázky a její souvislost se štěpením jednotné identity obyvatelstva českých zemí určí hlavní projevy a osobnosti spjaté s pronikáním osvícenství do českých zemí vymezí ekonomickou a zahraničněpolitickou situaci, v níž se ve druhé polovině 18. století nacházela Velká Británie popíše hlavní směry britské koloniální expanze v 18. století a její motivy orientuje se v tom, čím se vyznačovalo evropské osídlení v Severní Americe a co emigraci do této oblasti motivovalo uvědomuje si, že se společnost a ekonomika jednotlivých britských osad lišily porozumí tomu, co může být považováno za hlavní zdroje napětí, které panovalo mezi Londýnem a anglickými osadami v Severní Americe popíše hlavní události vedoucí od tzv. bostonského pití čaje k uzavření Pařížské smlouvy uvědomuje si, nakolik komplikované bylo hledání politického systému v nově utvořených Spojených státech amerických zhodnotí, v čem a proč mohla americká revoluce působit jako vzor pro zbytek světa

5

Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a v praxi) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá Klíčové dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně kompetence: symbolických a grafických vyjádření informací různého typu) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)


6

Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jim předcházet Mediální výchova (zvyšovat citlivost vůči kulturním rozdílům, chápat je jako obohacení života, učit se rozumět odlišnostem; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Moderní společnost a svoboda projevu; Jak společnost komunikovala: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílání k internetu; Média a dějiny

Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a v praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně, s ohledem na to, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání) Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj; Jak fungovat jako člen skupiny a komunity, jak prokazovat ochotu ke spolupráci s ostatními Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; vytvořit si na základě osvojených informací vlastní názor, umět ho vyjádřit a obhajovat ho argumentací v diskusích o politických, ekonomických a sociálních problémech v kontextu evropských a globálních vývojových tendencí; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jim předcházet; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů) Tematické okruhy: Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Stereotypy, které se projevují v mediovaných reprezentacích, identifikace a vyhodnocení předsudku ve zpravodajství; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti: význam knihtisku; Moderní společnost a svoboda projevu; Jak společnost komunikovala: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílání k internetu


Evropa v bouři: mezi revolucí a Napoleonem

U str. 26–41, PS str. 18–33

Obsah vzdělávání:


Další dílčí výstupy:

• politický a společenský systém Francie po polovině 18. století • starý režim: vymezení termínu obecně a ve vztahu k Francii • zdroje sociálního napětí ve Francii, ekonomické problémy a pokusy o daňovou reformu • osobnost a vláda Ludvíka XVI. • generální stavy a pojem „třetí stav“ • Ústavodárné národní shromáždění a jeho klíčová usnesení z roku 1789 • instituce přirozených lidských práv a pád feudálního zřízení • pád Bastily a počátek lidové revoluce • budování občanského státu a počátky moderního politického života • majetkové a hospodářské změny v revoluční Francii • vztah revolučního státu a církve, „Civilní ústava duchovenstva“ • ustavení konstituční monarchie a ústava z roku 1791 • role války s evropskými zeměmi ve vnitropolitickém vývoji Francie • první Francouzská republika • radikalizace revoluce, proces s Ludvíkem XVI. a jeho poprava • protirevoluční hnutí, jeho motivy a rozšíření, povstání ve Vendée • jakobínská diktatura a vláda teroru • thermidoriánský převrat a vláda direktoria • revoluční náboženství a sekularizace • vztah Francouzské revoluce a umění • revoluce jako obecný sociální a historický jev • proměny termínu „revoluce“ v čase • kontrarevoluce • revoluce v dějinách 19. století • problematičnost konceptu revoluce • ruská a Francouzská revoluce jako typové příklady • osobnost a kariérní vzestup Napoleona Bonaparta • územní expanze Francouzské republiky v 90. letech 18. století • cesta Napoleona Bonaparta k moci • ústava z roku VIII a charakter nového politického režimu konzulátu • vztah napoleonského režimu k republikánským principům Francouzské revoluce • doživotní konzulát a císařství • budování francouzského impéria a jeho historické a ideologické motivace • reformy právního systému: „Code Civil“ a jiné právní kodifikace • další vnitřní reformy francouzského státu • konkordát: vymezení termínu • situace katolické církve ve Francii a cesta k jejímu urovnání, konkordát z roku 1804 a jeho nejednoznačné hodnocení • situace nekatolického obyvatelstva v Napoleonově Francii • vojenská expanze Napoleonovy říše a její význam pro fungování státu • dynastická politika a formování impéria

• určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století • na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení • posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů • vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev • vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období • rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) • vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti života upravuje • vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace

• charakterizuje stav francouzské monarchie po sociální, politické a geopolitické stránce • popíše hlavní kořeny sociálního napětí v zemi a společenské klima v předvečer revoluce • identifikuje klíčové problémy ve fungování francouzského státu před revolucí • vysvětlí, v čem spočívaly zásadní ekonomické problémy země a příčiny neúspěchu jejich řešení • kriticky vnímá diskusi o vlivu jednotlivých osobností na další vývoj událostí ve Francii • určí, co patřilo k hlavním zdrojům vnitropolitického a společenského napětí ve Francii na jaře roku 1789 • popíše, z jakého důvodu byly svolány generální stavy a jakou cestou se z nich vydělilo Národní shromáždění • objasní, co patřilo k zásadním politickým, společenským a ekonomickým změnám ve Francii v létě 1789 • je schopen vysvětlit, proč v létě 1789 hovoříme o pádu feudálního režimu v zemi a proč šlo o zlomový krok v celých dějinách Evropy • odůvodní, proč v souvislosti s Francouzskou revolucí hovoříme o počátcích moderního politického života • odliší jednotlivé politické kluby a směry, které vznikly v prvních letech Francouzské revoluce • popíše, v čem spočívaly momenty napětí mezi novou revoluční vládou země a katolickou církví • vyjmenuje klíčové právní a politické kroky na cestě k občanskému státu, ke kterým bylo přistoupeno v letech 1790–1791 • charakterizuje nový politický systém utvořený v souvislosti s ústavou z roku 1791 • posoudí, jakou roli sehrála ve vnitropolitickém vývoji Francie válka s evropskými zeměmi • určí momenty, které vedly k radikalizaci lidové revoluce v roce 1792 a k vyhlášení republiky • uvědomuje si, co umožnilo prosazení jakobínské diktatury a které nedemokratické prvky tento režim obsahoval • vysvětlí, co vedlo k pádu jakobínské diktatury a které znaky charakterizují období vlády direktoria • vyjmenuje demokratické principy, které zůstaly ve Francii zachovány i po konci vlády teroru • objasní, jakou funkci hrály během revoluce občanské kulty • charakterizuje proměnu vztahu francouzského státu k umění, ke které došlo během revoluce • vnímá revoluci jako obtížně definovatelný, mnohovrstevnatý jev • popíše historické proměny obsahu termínu „revoluce“ • vymezí znaky revoluce jako sociálního jevu • uvědomuje si přirozenou odlišnost zájmů jednotlivých sociálních skupin v průběhu revoluce • posoudí, v čem mohla spočívat inspirativnost Francouzské revoluce a ruské revoluce roku 1917 pro dějinný vývoj 19. a 20. století • popíše kariérní vzestup Napoleona Bonaparta před rokem 1799 a charakterizuje jeho osobnostní rysy, které tento vývoj umožnily • určí podmínky, které umožnily úspěch státního převratu v listopadu 1799 • je schopen určit prvky nového Napoleonova režimu, které se odlišovaly od republikánských ideálů předchozích let Francouzské revoluce • posoudí, nakolik byla veřejnost zapojena do fungování francouzského státu v jednotlivých fázích vývoje Napoleonova režimu • charakterizuje období konzulátu a císařství a hlavní principy, jimiž se řídila Napoleonova vláda • objasní, jaké motivy vedly Napoleona ke snaze o vybudování francouzského impéria • zamyslí se nad možnými zdroji popularity Napoleonova režimu ve společnosti • vysvětlí hlavní změny v právním systému Francie, k nimž došlo mezi lety 1799–1815 • orientuje se v motivech uzavření konkordátu v roce 1804, v obsahu dohody a příčinách nespokojenosti papežství s ní • definuje roli války pro francouzské impérium


7



• protifrancouzské koalice s důrazem na třetí koaliční tažení • kontinentální blokáda • tažení do Ruska a Napoleonův pád • vztah Napoleonova režimu k umění • různé interpretace Napoleonovy vlády • „sekularizace“: historické proměny pojmu • proces sekularizace v 19. století • sekularizace a ateismus • darwinismus a sociální darwinismus • lidová kultura a lidová zbožnost v 19. století • osvícenství a racionalizované náboženství • feminizace církví • možný „návrat“ náboženství do veřejného života na přelomu 20. a 21. století

Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a v praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní Klíčové (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická kompetence: vyjádření informací různého typu; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)

8

Další dílčí výstupy: • orientuje se v hlavních bitvách a taženích napoleonských válek, zvlášť je schopen popsat vliv válečných událostí na české země • popíše podoby Napoleonovy dynastické politiky • určí složky vztahu Napoleonova režimu k umění a uvede, co tento vztah motivovalo • uvede, v čem se odlišují hlavní proudy interpretací Napoleonovy osoby a jeho režimu • uvědomuje si mnohovrstevnatost pojmu „sekularizace“ a historickou proměnu jeho obsahu • určí základní znaky sekularizace evropské společnosti 19. století • vysvětlí, jak se sekularizace dotkla vztahů státu a církve • objasní propojenost lidové kultury s náboženskou vírou a uvede některé projevy tohoto propojení • popíše příčiny a projevy feminizace evropských církví 19. století • shrne, proč dnes můžeme hovořit o návratu náboženství do veřejné sféry a jakými projevy se tento trend ohlašuje Pracovní sešit:

Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a v praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně, s ohledem na to, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)



Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Lidská práva v tzv. rozděleném světě; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané Multikulturní výchova (uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet Mediální výchova (zvyšovat citlivost vůči kulturním rozdílům, chápat je jako obohacení života, učit se rozumět odlišnostem; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Moderní společnost a svoboda projevu; Jak společnost komunikovala: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílání k internetu; Média a dějiny


Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj; Jak fungovat jako člen skupiny a komunity, jak prokazovat ochotu ke spolupráci s ostatními Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávání a posuzování jejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy; vytvořit si na základě osvojených informací vlastní názor, umět ho vyjádřit a obhajovat ho argumentací v diskusích o politických, ekonomických a sociálních problémech v kontextu evropských a globálních vývojových tendencí; umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Lidská práva v tzv. rozděleném světě; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané Multikulturní výchova (uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet Mediální výchova (zvyšovat citlivost vůči kulturním rozdílům, chápat je jako obohacení života, učit se rozumět odlišnostem; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že ho naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Stereotypy, které se projevují v mediovaných reprezentacích; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Moderní společnost a svoboda projevu; Jak společnost komunikovala: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílání k internetu; Média a dějiny

9

Hledání ztraceného řádu: 1815–1848

U str. 47–71, PS str. 35–59




• vliv Francouzské revoluce a napoleonských válek na evropské země a jejich obyvatelstvo • recepce Francouzské revoluce a Napoleonova režimu v českých zemích • restaurace Bourbonů a charakter nového francouzského režimu, „bílý teror“ • Vídeňský kongres: důvody jeho svolání, projednávaná problematika, sporné otázky a nejdůležitější přijaté změny • pojem „koncert velmocí“ • geopolitické změny v ponapoleonské Evropě • klíčové principy poválečného uspořádání Evropy: legitimismus, konzervatismus, odpor proti revoluci, liberalismu a nacionalismu • Německý spolek a postavení německých zemí • Svatá aliance a principy jejího fungování • odlišná hodnocení Francouzské revoluce pohledem dnešních historiků • romantismus: hlavní znaky, projevy, souvislost s „duchem doby“ • průmyslová revoluce: vymezení, předpoklady a hlavní znaky • chronologie šíření průmyslové revoluce • industrializace a její etapy, protoindustrializace • tzv. druhá průmyslová revoluce • Anglie jako kolébka průmyslové revoluce: příčiny stavu • sociální důsledky průmyslové revoluce a industrializace • změny v dopravě v souvislosti s průmyslovou revolucí • rozvoj mezinárodního obchodu, volný obchod a celní spolky • nové ekonomické teorie: ekonomický liberalismus a malthusianismus • dílo Karla Marxe a Friedricha Engelse jako reakce na průmyslovou revoluci, spory o hodnocení marxismu • modernizace a moderní společnost: vymezení termínů • etapy modernizace • klíčové sociální změny související s modernizací • kult práce a občanský čas jako příklady hlubokých změn společnosti • role trhu pro proces modernizace • kritické postoje vůči modernizaci a jejich argumentace • urbanizace: vymezení pojmu, klíčové složky procesu, nová města a jejich funkce • dělba práce a specializace • vznik průmyslových oblastí a metropolí • dělnická čtvrť jako nový fenomén • dopady urbanizace na vzdělanost obyvatelstva, kultura chudoby • idea pokroku a trvalého růstu a jejich současná kritika • hlavní principy „rekonstrukce“ Evropy po napoleonských válkách • konzervatismus • charakteristické procesy v politické struktuře Evropy let 1815–1848 • Velká Británie v první polovině 19. století: politický systém (toryové a whigové) a jeho reformy, otázka volebního práva • obilní zákony v Británii • osobnost královny Viktorie a tzv. viktoriánské období • Francie v první polovině 19. století: restaurace Bourbonů a vláda Karla X. • červencová revoluce 1830 a charakter režimu Ludvíka Filipa Orleánského • německá oblast v první polovině 19. století: roztříštěnost, Německý spolek a role Pruska a Rakouska, hnutí slavností na hradě Wartburgu • Osmanská říše v první polovině 19. století: úpadek moci a jeho vnitřní kořeny • počátky národních hnutí v Evropě: různá pojetí národa, koncepce Johanna Gottfrieda Herdera, otázka nositelů národní myšlenky • řecké povstání, boj za samostatnost a jeho podpora v Evropě, filhelénské hnutí

• určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století • na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení • vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů • charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace • rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace

• identifikuje hlavní příklady vlivu revoluční a napoleonské Francie na evropské země počátku 19. století • charakterizuje společnost a politický režim ponapoleonské Francie • porozumí tomu, proč se sešel Vídeňský kongres, s jakými geopolitickými problémy se především musel vyrovnat a jaké zásadní územní a politické změny přinesl • objasní, na jakých principech byly vystavěny poválečné mezinárodní vztahy v Evropě a které politické principy byly základem nového systému • popíše nové státoprávní uspořádání německého prostoru po Vídeňském kongresu • shrne základní cíle, funkce a nástroje Svaté aliance • charakterizuje romantismus jako umělecký a myšlenkový směr, a to s ohledem na dobové souvislosti • definuje průmyslovou revoluci s ohledem na hlavní ekonomické a sociální změny, které přinesla • určí základní předpoklady průmyslové revoluce • vymezí industrializaci a protoindustrializaci • uvědomuje si, že nová architektura a podoba krajiny vzniklé v souvislosti s industrializací mohly být současníky přijímány také negativně • objasní, proč se Anglie stala kolébkou průmyslové revoluce • popíše dopady industrializace na podobu rodiny • vymezí proces urbanizace • identifikuje hlavní změny v dopravě související s průmyslovou revolucí • shrne nejdůležitější změny v mezinárodním obchodu, k nimž došlo v souvislosti s průmyslovou revolucí • vymezí hlavní ideje ekonomického liberalismu a zařadí počátky této teorie do dobových souvislostí • porozumí změnám ve struktuře evropské společnosti, k nimž došlo vlivem průmyslové revoluce • vnímá teoretické koncepty Karla Marxe a Friedricha Engelse jako reakci na důsledky průmyslové revoluce a uvědomuje si nejednoznačnost jejich myšlenkového odkazu • odliší od sebe stavovskou a moderní společnost • uvede hlavní společenské změny, k nimž došlo v souvislosti s modernizací • na příkladu kultu práce a občanského času vnímá hloubku změn, k nimž došlo v souvislosti s modernizací • porovná argumenty zastánců víry v pokrok a jejich odpůrců • vymezí proces urbanizace a uvede jeho základní projevy • posoudí motivaci, která vedla evropské obyvatelstvo 19. století k přesunu do měst • popíše klíčové problémy, které masová migrace do měst přinášela • objasní souvislost urbanizace s proměnami vzdělávacích systémů a nástupem tzv. kultury chudoby • uvědomuje si, že přesvědčení o trvalém pokroku a pozitivnosti tohoto jevu není bezproblémové • shrne základní charakteristiky společenské a politické situace v Evropě • vymezí konzervatismus jako klíčový princip dějin Evropy první poloviny 19. století • charakterizuje politický systém Velké Británie a uvědomuje si roli parlamentu v něm • popíše hlavní znaky vlády Karla X. ve Francii a proměnu francouzského politického a společenského systému po roce 1830 • uvědomuje si územně-politickou roztříštěnost německé oblasti v první polovině 19. století a soupeření Rakouska a Pruska v oblasti • odliší od sebe tradiční chápání národa a jeho moderní pojetí • určí možné kořeny mocenského úpadku Osmanské říše a důsledky tohoto úpadku pro situaci na Balkánském poloostrově • vymezí evropská národní hnutí, jejich motivace a cíle a také společenské skupiny, které je podporovaly • odliší koncepci národa, která se zrodila za Francouzské revoluce, od koncepce spjaté s teorií Johanna Gottfrieda Herdera • objasní, proč mělo řecké hnutí za samostatnost výraznou podporu u evropské společnosti • určí hlavní znaky moderního nacionalismu, jeho požadavky a cíle

10


Obsah vzdělávání: • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • •

obsah termínu „národ“ v minulosti moderní národ: vymezení, základní znaky novodobý nacionalismus: jeho vymezení, znaky, nositelé nacionalismus státní a nacionalismus lidový národní hnutí v Evropě 19. století státní národ a národní stát role jazyka při utváření národa negativní stránky nacionalismu, šovinismu a imperialismu charakteristika ruského politického a společenského systému na počátku 19. století nevolnictví v carském Rusku vláda cara Alexandra I.: napoleonské války a Rusko, reformy Michaila M. Speranského, obrat ke konzervativní politice na konci vlády povstání děkabristů: jeho příčiny, průběh a důsledky pro politické směřování carismu vláda cara Mikuláše I.: konzervativní linie, triáda Sergeje S. Uvarova, neřešené nevolnictví, tajná policie ruská zahraniční politika v první polovině 19. století cenzura a intelektuální život v Rusku Mikuláše I. Království polské jako součást carského státu, cesta k povstání, listopadové povstání a jeho důsledky samoděržaví jako specifická forma absolutistické vlády, jeho kořeny vztah Ruska a Evropy jako intelektuální problém, slavjanofilství a zapadnictví zánik Svaté říše římské a vznik Rakouského císařství demografická situace habsburské monarchie v první polovině 19. století politické uspořádání Rakouska: pozice panovníka, státní konference, stavovské sněmy, tajná policie metternichovský absolutismus ekonomická situace habsburské monarchie, státní bankrot roku 1811 a rozvoj podnikání pozice českých zemí v ekonomické struktuře monarchie průmyslová revoluce v českých zemích: první strojová výroba, klíčová odvětví proměna krajiny českých zemí v souvislosti s industrializací, urbanizovaná krajina počátky památkové péče jako součást procesu modernizace proměna dopravy a komunikací s důrazem na rozvoj železnice sociální struktura obyvatelstva českých zemí v první polovině 19. století rozvíjející se národní uvědomění a česká kultura náboženská situace v českých zemích: pozice římskokatolické církve, legalizace protestantských církví, postavení nekatolíků památky klasicismu, romantismu a empíru v českých zemích biedermeier v českých zemích divadlo a jeho význam pro české národní hnutí proměny školství: trivium, triviální školy, role výuky německého jazyka gramotnost a čtenářská revoluce české národní obrození: vymezení, etapy pojetí národní identity podle Josefa Jungmanna a české zemské vlastenectví v koncepci Bernarda Bolzana: srovnání přístupů a jejich dějinný význam slovenské národní hnutí a jeho specifické podmínky spory o výklad národního obrození: otázka původu a role češtiny, obrození jako přirozený, nebo uměle stvořený jev historismus, jeho role a projevy ve společnosti českých zemí první poloviny 19. století „Dějiny“ Františka Palackého a jejich vliv na formování českého národního vědomí a další vývoj historiografie



Další dílčí výstupy: • stanoví rozdíly mezi nacionalismem státním a lidovým • vyjmenuje hlavní příčiny rozvoje a šíření nacionalismu v 19. století • posoudí, k jakým důsledkům může vést vypjatý nacionalismus, a tyto důsledky demonstruje na příkladech z dějin 20. století • určí shodné a rozdílné prvky nacionalismu a šovinismu • určí hlavní znaky společenské, politické a ekonomické situace Ruska v první polovině 19. století • zhodnotí stav a dopady nevolnictví v carském Rusku • popíše důvody a projevy obratu od reformní politiky k politice konzervativní za cara Alexandra I. • porozumí dějinnému významu děkabristického povstání, který překonává pouhé aktuální dopady nezdařeného pokusu o převrat • uvede hlavní znaky vlády cara Mikuláše I. • popíše postavení Království polského v rámci carského Ruska • identifikuje příčiny polského listopadového povstání a jeho důsledky • definuje ruské samoděržaví jako specifickou formu absolutistické vlády • odliší ideové základy slavjanofilství a zapadnictví a porozumí tomu, jak tyto koncepty mohly ovlivnit vnitřní i zahraniční politiku Ruska • uvědomuje si význam státoprávní změny, kdy roku 1804 došlo k vyhlášení Rakouského císařství • charakterizuje politickou a ekonomickou roli českých zemí v habsburské monarchii první poloviny 19. století • popíše politickou strukturu výkonu státní moci v Rakouském císařství, přičemž podobu systému posuzuje z hlediska centralizace/decentralizace • vysvětlí pojem „metternichovský absolutismus“, pojem vnímá kriticky • uvědomuje si zásadní rozdíl mezi politickým a hospodářským životem monarchie v letech 1815–1848 • vnímá Rakouské císařství první poloviny 19. století jako celek složený z ekonomicky odlišných částí a je schopen definovat pozici českých zemí v tomto celku • zařadí chronologicky a geograficky počátky průmyslové revoluce v českých zemích • objasní, jakou proměnu prodělala krajina českých zemí v souvislosti s průmyslovou revolucí • určí důvody toho, proč nacházíme kořeny systematické péče o památky u nás v první polovině 19. století • orientuje se v hlavních proměnách komunikace a dopravy, k nimž došlo v českých zemích v první polovině 19. století • objasní, které sociální vrstvy společnosti českých zemí prožívaly v první polovině 19. století vzestup a které svou pozici ztrácely a proč • popíše, jak se ve sledovaném období vyvíjelo národní uvědomění obyvatelstva a kdo byl jeho nositelem • charakterizuje pozici římskokatolické církve ve vztahu ke společnosti a státu • určí základní znaky postavení nekatolického obyvatelstva českých zemí v první polovině 19. století • vyjmenuje některé projevy klasicismu, empíru, romantismu a biedermeieru v českých zemí • uvědomuje si, že klíčovým uměleckým oborem pro rozvoj českého národního vědomí bylo v první polovině 19. století divadlo • shrne, jakou proměnu prodělalo v první polovině 19. století školství a vzdělanost obyvatelstva obecně • definuje proces národního obrození a jeho jednotlivé etapy • porovná dvě koncepce národní identity – přístup Josefa Jungmanna a přístup Bernarda Bolzana – a je si vědom jejich dějinných důsledků • určí zásadní sporné body v diskusích o národním obrození a jeho charakteru • posoudí projevy historismu a jeho roli ve společnosti 19. století • zhodnotí roli, kterou pro české národní uvědomění sehrály „Dějiny“ Františka Palackého

11

Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a v praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní Klíčové (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická kompetence: vyjádření informací různého typu; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)

12

Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a v praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně, s ohledem na to, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)



Učebnice:

Pracovní sešit:

Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Environmentální výchova (hledat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředí v minulosti i současnosti a hledat možnosti dalšího vývoje; pochopit velkou provázanost faktorů ekologických s faktory ekonomickými a sociálními a být schopen vybrat optimální řešení v reálných situacích) Tematické okruhy: Jak ovlivňuje člověk životní prostředí od počátku své existence po současnost; Jaká je historie a současný stav ochrany přírody a krajiny v ČR Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Moderní společnost a svoboda projevu; Jak společnost komunikovala: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílání k internetu; Média a dějiny

Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj; Jak fungovat jako člen skupiny a komunity, jak prokazovat ochotu ke spolupráci s ostatními Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávání a posuzování jejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy; vytvořit si na základě osvojených informací vlastní názor, umět ho vyjádřit a obhajovat ho argumentací v diskusích o politických, ekonomických a sociálních problémech v kontextu evropských a globálních vývojových tendencí; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Environmentální výchova (hledat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředí v minulosti i současnosti a hledat možnosti dalšího vývoje; pochopit velkou provázanost faktorů ekologických s faktory ekonomickými a sociálními a být schopen vybrat optimální řešení v reálných situacích) Tematické okruhy: Jak ovlivňuje člověk životní prostředí od počátku své existence po současnost; Jaká je historie a současný stav ochrany přírody a krajiny v ČR Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že ho naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Moderní společnost a svoboda projevu; Jak společnost komunikovala: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílání k internetu; Média a dějiny


13

Proměna Evropy

U str. 78–103, PS str. 61–86




• obecné příčiny evropských revolučních událostí let 1848 a 1849 • nacionalismus a „jaro národů“, národní identita • role komunikací a prostředků šíření informací jako příčin revolučních nálad • požadavky politických svobod v Evropě 40. let 19. století • ekonomické problémy 40. let 19. století, krize v zemědělství • revoluce roku 1848 ve Francii • revoluce roku 1848 v německých zemích • revoluce roku 1848 na Apeninském poloostrově • revoluce roku 1848 v habsburské monarchii • revoluce roku 1848 v českých zemích • zrušení poddanství a roboty v habsburské monarchii • nová sociální skupina: dělnictvo, jeho životní a pracovní podmínky • sociální hnutí • průmyslová revoluce a pracovní podmínky, zaměstnávání žen a dětí • klasický liberalismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce • socialismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce • sociální otázka a hledání odpovědí na ni: utopičtí socialisté, Karel Marx, marxismus a tzv. revizionismus, sociální učení katolické církve • sociální otázka a katolická církev • počátky sociálního zákonodárství a důvody růstu angažovanosti státu v sociální otázce • termín „oktrojovaná ústava“, vydání oktrojované ústavy v březnu 1849 • ústavní meziobdobí a silvestrovské patenty • tzv. bachovský neoabsolutismus, jeho znaky • ekonomický liberalismus a hospodářský vzestup monarchie • konec absolutismu a obnovení ústavnosti: problematika Říjnového diplomu a únorové ústavy, nová organizace politického systému • pasivní rezistence českých a moravských poslanců • role Františka Palackého v české politice a národním hnutí • vznik Rakouska-Uherska: důvody pro státoprávní změnu, společné a rozdělené pravomoce obou částí monarchie, charakteristika soustátí • prosincová ústava a její základní ustanovení, pravomoci říšské rady a volby do ní • snahy o české vyrovnání – tábory lidu a fundamentální články, neúspěch „fundamentálek“ • počátky politických stran a moderního politického života v českých zemích • politická ideologie: vymezení termínu, souvislost rozvoje moderních politických ideologií s dobovou situací a společenskými změnami • funkce politických ideologií • vymezení klasického liberalismu, jeho klíčové ideje, ekonomický liberalismus • vymezení klasického konzervatismu, jeho klíčové ideje • konzervatismus autoritativní a pragmatický • socialismus a jeho klíčové ideje, jednotlivé proudy socialismu v 19. století • liberalismus v dějinách 19. století, vztah liberalismu a demokracie, systém liberální demokracie • liberalizace a demokratizace evropských států v 19. století: příčiny procesu a jeho vnímání soudobou společností • volební právo žen v 19. století • politické stranictví v 19. století, strany honorační • Apeninský poloostrov v první polovině 19. století a počátky risorgimenta • Sardinsko-piemontské království jako centrum snah o sjednocení Itálie • italské války za sjednocení 1859–1860, osobnost Giuseppa Garibaldiho • vznik Italského království a jeho další územní expanze po roce 1861

• určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století • na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení • vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období • vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů • rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) • rozlišuje složky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a problémů každodenního života občanů • charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace

• objasní, které jevy lze považovat za obecné příčiny vypuknutí série evropských revolucí roku 1848 • vysvětlí, proč se národní identita a požadavek národního státu staly vůdčím principem revoluce roku 1848 • popíše, které politické požadavky zaznívaly napříč evropskou společností • uvědomuje si roli hospodářských problémů ve vypuknutí revoluce roku 1848 • popíše vývoj a specifika revoluce ve Francii, německé oblasti a habsburské monarchii a určí jejich důsledky • orientuje se v hlavních revolučních událostech, které v letech 1848 a 1849 zasáhly české země • porozumí tomu, proč v souvislosti s revolučními událostmi roku 1848 nelze hovořit o jednotném postupu společnosti • zhodnotí zrušení poddanství jako zásadní dlouhodobý přínos revoluce roku 1848 v habsburské monarchii • vysvětlí, s jakými problémy se musela vyrovnávat nová společenská vrstva dělnictva • objasní, které problémy spjaté s životem dělnictva se staly celospolečenskou otázkou a proč tomu tak bylo • vnímá pracovní podmínky žen a zaměstnávání dětí jako zásadní součást sociální otázky 19. století • uvede, jak na sociální otázku nahlížel klasický liberalismus a jak utopický socialismus • určí základní body sociální teorie Karla Marxe a tzv. revizionismu • charakterizuje přístup katolické církve k sociální otázce ve druhé polovině 19. století • vysvětlí, proč se koncem 19. století začaly státy výrazněji angažovat v řešení sociální otázky a jaké nástroje k tomu volily • určí sociální skupiny, které v habsburské monarchii nejvíce profitovaly z výsledků revoluce roku 1848 • vymezí období tzv. bachovského neoabsolutismu • shrne rozdíly mezi Říjnovým diplomem a únorovou ústavou • popíše strukturu politického systému zavedeného únorovou ústavou a porovná kompetence říšské rady a zemských sněmů • orientuje se v tom, co vedlo k rozdělení jednotné monarchie na Rakousko a Uhersko, co obě části po roce 1867 spojovalo a které kompetence vykonávaly samostatně • porozumí tomu, proč rakousko-uherské vyrovnání motivovalo snahy o české vyrovnání a proč tyto snahy neuspěly • charakterizuje počátky moderního politického života a moderních politických stran v českých zemích • charakterizuje funkce moderních politických ideologií • objasní, proč se moderní politické ideologie výrazně rozvíjely v 19. a 20. století • vymezí hlavní ideje klasického liberalismu a ekonomického liberalismu • vymezí hlavní ideje konzervatismu • odliší od sebe autoritativní a pragmatický konzervatismus • vymezí hlavní ideje socialismu a odliší jeho jednotlivé proudy • porovná přístup liberalismu, konzervatismu a socialismu ke klíčovým společenským a ekonomickým otázkám • vnímá dějiny 19. století také jako období zápasu liberální ideologie s ideologiemi omezujícími svobodu jedince • odliší od sebe pojmy „liberalismus“ a „demokracie“ • politické spojení liberalismu a demokracie vnímá jako charakteristický znak moderního západního světa, ale současně také jako nesamozřejmý jev • charakterizuje pohled společnosti 19. století na ideály politické demokracie a republikánství • objasní, které příčiny umožnily v 19. století postupnou liberalizaci a demokratizaci společnosti • vysvětlí, proč lze počátky novodobé politické demokracie spatřovat v období Francouzské revoluce • vnímá rozšiřování volebního práva jako klíčovou součást procesu prosazování politické demokracie v 19. století a na příkladech vybraných zemí je schopen tento proces popsat

14


Obsah vzdělávání: • ekonomické a sociální problémy Itálie po sjednocení, odlišnost situace na jihu a severu poloostrova • politické uspořádání německé oblasti po roce 1848 • Prusko jako centrum sjednocovacích snah: jeho politická a ekonomická charakteristika • osobnost a politika Otty von Bismarcka • hlavní znaky německého sjednocovacího procesu • dánsko-pruská válka a prusko-rakouská válka: jejich průběh a výsledky, příčiny rakouské porážky • prusko-francouzská válka, její důsledky pro německou oblast i pro Francii • vznik Německého císařství • vliv německého sjednocení na vnímání Německa v českých zemích a na česko-německé vztahy • režim Ludvíka Bonaparta (Napoleona III.) a jeho proměny • obnovení francouzského císařství a osobnost Napoleona III. v dobových interpretacích (Alexis de Tocqueville a Karel Marx) • viktoriánská Anglie: základní znaky období • proměny anglického politického systému v průběhu 19. století • britská zahraniční politika a její zásady, princip rovnováhy sil, Pax Britannica • britské impérium 19. století: motivy pro jeho budování, struktura impéria, klíčová dominia, postavení a situace Irska, Indie jako centrální prvek britského impéria • krymská válka a pařížský mír • vnitropolitické změny v carském Rusku po krymské válce • nástup cara Alexandra II. na trůn a jeho reformní snahy • zrušení nevolnictví v Rusku a dlouhodobé dopady tohoto kroku, rozporuplnost reformy • ilegální radikální a revoluční uskupení v Rusku • zavraždění Alexandra II. a doba vlády Alexandra III. – období protireforem a jejich motivace • územní expanze Ruska ve druhé polovině 19. století • úpadek moci Osmanské říše a tzv. východní otázka, situace na Balkáně ve druhé polovině 19. století • berlínský kongres roku 1878 a jeho výsledky • Polsko ve druhé polovině 19. století: situace v ruském záboru, lednové povstání a polská emigrace • klíčové momenty ve vývoji evropské ekonomiky a společnosti 70.–90. let 19. století: hospodářská krize roku 1873, druhá průmyslová revoluce, urbanizace a socialistické hnutí • moderna: vymezení pojmu • pád druhého francouzského císařství • Pařížská komuna a její symbolický odkaz • třetí francouzská republika, ekonomické a politické problémy, s nimiž se musela vypořádat • Dreyfusova aféra • Německo v době kancléřství Otty von Bismarcka: struktura politického systému, postavení a priority kancléřovy politiky • Kulturkampf: jeho příčiny a důsledky • první vatikánský koncil a jeho význam pro další směřování katolické církve, katolický ultramontanismus • protisocialistické zákony, jejich motivace a vliv na postavení socialistického hnutí v Německu • sociální zákonodárství bismarckovského Německa • britský politický systém konce 19. století a počátku 20. století: volební reforma, postavení Irska, stranický systém a postavení sněmovny lordů



Další dílčí výstupy: • zhodnotí, jak rozšiřování volebního práva podmiňovalo utváření moderního politického stranictví • uvědomuje si, že liberální demokracie je systém typický pro současný západní svět a současně je schopen určit největší výzvy, jimž dnes tento systém čelí • popíše, z jakých kořenů vyrůstalo hnutí risorgimenta první poloviny 19. století • orientuje se v základních mocensko-politických reáliích Apeninského poloostrova poloviny 19. století a zvlášť charakterizuje pozici Sardinsko-piemontského království • popíše základní principy zahraniční politiky Sardinsko-piemontského království • charakterizuje průběh války za italskou nezávislost • objasní mocenskou a územně-politickou situaci v německé oblasti po roce 1848 • uvědomuje si, proč bylo centrem sjednocovacích snah v německé oblasti právě Prusko • je schopen charakterizovat hlavní cíle politiky prosazované Ottou von Bismarckem • popíše v krátkosti průběh prusko-dánské a prusko-rakouské války a určí jejich důsledky pro německou oblast • je schopen zdůvodnit, proč byla Francie klíčovou překážkou německého sjednocení • uvede klíčové momenty prusko-francouzské války a její důsledky • ví, kdy a kde došlo k vyhlášení Německého císařství, a je schopen tento stát geograficky vymezit • identifikuje klíčové ekonomické a sociální problémy sjednocené Itálie • posoudí, proč se sjednocení Německa stalo důležitou otázkou české politiky a jak tento proces poznamenal dobové česko-německé vztahy • charakterizuje vnitřní a zahraniční politiku režimu Napoleona Bonaparta realizovanou v 50. a 60. letech 19. století • vnímá obnovu francouzského císařství jako velkou otázku soudobých evropských vztahů • obecně popíše postavení Británie ve světě 19. století, a to z hlediska ekonomiky a mezinárodního systému • vysvětlí, jakými základními změnami prošel britský politický systém v 50.–70. letech 19. století • popíše hlavní principy britské zahraniční politiky 19. století a určí klíčové problémy, s nimiž se musela tato politika vyrovnávat • zamyslí se nad důvody, které vedly Británii k budování koloniální říše • popíše strukturu britského impéria druhé poloviny 19. století a vymezí jeho nejvýznamnější území • charakterizuje pozici Indie v rámci britského impéria a je schopen identifikovat klíčové změny správy tohoto dominia, k nimž došlo po povstání roku 1857 • popíše průběh krymské války a zhodnotí její vyznění a význam pro Rusko • charakterizuje počáteční období vlády Alexandra II. a připomene klíčové reformy, které byly v této době prosazeny • objasní, v čem spočíval dějinný význam zrušení nevolnictví, a podrobněji popíše konkrétní obsah reformy • je schopen posoudit, proč nebývá hodnocení zrušení nevolnictví jednoznačné a proč se tento krok setkával i s odmítavými reakcemi • vysvětlí, proč se v 60. letech 19. století v Rusku objevila řada radikálních a později i teroristických organizací a jaké byly jejich cíle • vymezí hlavní znaky vlády cara Alexandra III. • určí hlavní směry územní expanze Ruska ve druhé polovině 19. století • porozumí tomu, co bylo základem tzv. východní otázky a jak se tento problém projevoval ve druhé polovině 19. století • popíše hlavní územně-politické změny, k nimž došlo na Balkáně po rusko-turecké válce a v souvislosti s usneseními berlínského kongresu (1878) • identifikuje motivy lednového polského povstání roku 1863 a důsledky jeho neúspěchu • charakterizuje klíčové ekonomické a sociální změny, k nimž v Evropě došlo v 70.–90. letech 19. století • uvede důvody pádu druhého francouzského císařství • popíše hlavní události a opatření spjaté s Pařížskou komunou a objasní, proč se Komuna stala předmětem četných diskusí

15



Další dílčí výstupy: • uvědomuje si, proč byla třetí Francouzská republika zpočátku složitě přijímaným režimem • určí významné vnitropolitické problémy, s nimiž se musela třetí republika v prvních desetiletích své existence potýkat • porozumí symbolickému významu Dreyfusovy aféry v kontextu dobových antisemitských nálad • charakterizuje hlavní složky politického systému císařského Německa • objasní, proč Otto von Bismarck zahájil kampaň proti katolické církvi a jak se výsledky kampaně lišily od původních záměrů kancléře • zhodnotí první vatikánský koncil v kontextu vývoje katolické církve • vysvětlí, proč byly v Německu přijaty tzv. protisocialistické zákony a jaký měly dopad na socialistické hnutí v zemi a německou vnitřní politiku vůbec • pojmenuje hlavní problémy, s nimiž se potýkala britská vnitřní politika v závěru 19. století a na počátku 20. století • charakterizuje podobu britského politického systému na počátku 20. století

Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a v praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření Klíčové informací různého typu; rozumí sdělením různého typu v různých kompetence: komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)

16




Učebnice:

Pracovní sešit:

Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Chudoba a bohatství: rozdílné aspekty a kritéria hodnocení; Historické kořeny rozvojové spolupráce: kolonialismus; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jim předcházet; Jaké představy mám o imigrantech, žadatelích o azyl, uprchlících; Z čeho vzniká strach z cizinců; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Moderní společnost a svoboda projevu; Jak společnost komunikovala: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílání k internetu; Média a dějiny

Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj; Jak fungovat jako člen skupiny a komunity, jak prokazovat ochotu ke spolupráci s ostatními Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávání a posuzování jejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy; vytvořit si na základě osvojených informací vlastní názor, umět ho vyjádřit a obhajovat ho argumentací v diskusích o politických, ekonomických a sociálních problémech v kontextu evropských a globálních vývojových tendencí; umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Chudoba a bohatství: rozdílné aspekty a kritéria hodnocení; Historické kořeny rozvojové spolupráce: kolonialismus; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké představy mám o imigrantech, žadatelích o azyl, uprchlících; Z čeho vzniká strach z cizinců; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že ho naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Moderní společnost a svoboda projevu; Jak společnost komunikovala: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílání k internetu; Média a dějiny


17

Moderní svět

U str. 116–148, PS str. 88–120




• ekonomické postavení českých zemí v habsburské monarchii • druhá průmyslová revoluce a české země • vlastnická struktura průmyslu českých zemí s ohledem na etnicitu • tzv. gründerské období a ekonomická krize v habsburské monarchii • ukončení pasivní rezistence českých poslanců • „drobečková politika“ a Stremayrova jazyková nařízení • punktace, jejich přijetí českou veřejností a jejich politické dopady • stranický systém v českých zemích v 80. a 90. letech 19. století • reformy volebního systému do říšské rady před rokem 1905 • Tomáš G. Masaryk jako osobnost politické scény a jeho program národní politiky • boj o rukopisy, spor o smysl českých dějin, hilsneriáda • formování a proměny národního vědomí na Moravě v druhé polovině 19. století • židovské obyvatelstvo v Evropě – kulturní skupiny židovského obyvatelstva: Sefardové a Aškenázové • situace evropských Židů po osvícenských reformách • migrace Židů v rámci Evropy i mimo ni • problematika židovské emancipace a asimilace • židovský nacionalismus, sionismus a myšlenky Theodora Herzla • moderní antisemitismus: vymezení pojmu, jeho ideové kořeny, hlavní principy a projevy • lidový antisemitismus a kulturní antisemitismus • pogromy v Evropě konce 19. století a počátku 20. století • profesní a společenská úspěšnost asimilovaných Židů jako moment zneužívaný/dezinterpretovaný stoupenci antisemitismu • státoprávní uspořádání Spojených států amerických, vztahy mezi státy Unie a centrem • územní expanze směrem na západ a domorodé obyvatelstvo • britsko-americká válka roku 1812 a její důsledky, Monroeova doktrína • americké hospodářství v první polovině 19. století • instituce otroctví, protiotrokářské hnutí • cesta k americké občanské válce, její vypuknutí a klíčové bitvy, postava Abrahama Lincolna, otázka otroctví v průběhu konfliktu • příčiny vítězství Severu, tzv. rekonstrukce Jihu • fenomén tzv. Divokého západu, role železnice pro expanzi na západ • americký hospodářský zázrak a jeho kořeny • Britská Severní Amerika a utváření Kanady • Latinská Amerika v 19. století: úpadek koloniální moci Španělska a Portugalska, Simón Bolívar a boj za nezávislost • mladé jihoamerické státy a jejich problémy • emigrace do Spojených států amerických v průběhu 19. století • elektrifikace v USA, řešené problémy a dopady elektrifikace • migrace: vymezení pojmu, 19. století jako epocha „velké migrace“ • příčiny masové migrace v 19. století, mezikontinentální migrace v 19. století, podíl Evropanů na ní, důsledky tohoto podílu • snahy o omezování migrace na konci 19. století – zákonodárství • růst xenofobie a rasismu v souvislosti s migrací • migrace fenoménem 20. a 21. století: nové otázky • sociální mobilita, její výrazně vyšší míra v 19. století a příčiny tohoto stavu • struktura průmyslové a urbanizované společnosti a časté podoby sociální mobility v ní

• na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení • vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období • rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) • vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje složky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a problémů každodenního života občanů • charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace • využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci • využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů • posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací • posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou • pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty • efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) • postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

• zhodnotí ekonomické postavení českých zemí v rámci Předlitavska i celé habsburské monarchie • uvede, která průmyslová odvětví se v českých zemích zvlášť rozvíjela • popíše hlavní změny a události v ekonomickém vývoji habsburské monarchie v druhé polovině 19. století • vymezí, jaké politické pozice zastávala mladočeská strana a jakým způsobem došlo k překonání pasivní rezistence českých poslanců vůči říšskému sněmu • objasní pojem „drobečková politika“ • vysvětlí, proč došlo k jednání o tzv. punktacích a k jakým změnám v politickém životě českých zemí punktace vedly • charakterizuje stranický systém v českých zemích v období 80. a 90. let 19. století • orientuje se v proměnách volebního systému do říšské rady • popíše podstatu sporu o rukopisy a zařadí jej do širšího kontextu dobového historismu • popíše podstatu tzv. hilsneriády a zařadí ji do kontextu dobového evropského antisemitismu • uvede, co bylo jádrem tzv. sporu o smysl českých dějin, a zvlášť upřesní, jak se na něm podílel Tomáš Garrigue Masaryk • uvědomuje si specifika formování národního vědomí na Moravě • charakterizuje postavení a životní podmínky evropských Židů v 19. století • charakterizuje základní směry židovské migrace v 19. století • uvědomuje si, že židovské obyvatelstvo bylo v Evropě 19. století vystavováno diskriminaci, a uvede příklady této diskriminace • objasní, v čem spočívala židovská emancipace a s čím se obecně musela vyrovnávat • vymezí sionismus, jeho cíle a související myšlenky Theodora Herzla • definuje antisemitismus, určí klíčové teze moderního antisemitismu a jeho ideové zdroje • porozumí tomu, proč mohla být společenská a profesní úspěšnost Židů kořenem moderního antisemitismu • vnímá pogromy jako důsledek vypjatého evropského antisemitismu • charakterizuje politický systém a strukturu ústředních mocenských institucí Spojených států amerických • určí základní problémy, před nimiž stály na počátku 19. století nově utvořené Spojené státy americké • uvede, proč docházelo k pronikání na západ a na úkor koho/čeho se tak dělo • popíše vztahy americké zahraniční politiky první poloviny 19. století s evropskými mocnostmi • uvede příklady ekonomické a společensko-kulturní odlišnosti oblasti tzv. amerického Jihu a Severu • vysvětlí, proč se stalo otroctví zásadním politickým problémem Spojených států • zrekapituluje chronologii základních událostí americké občanské války • zhodnotí v krátkosti dopady americké občanské války • vysvětlí, co lze řadit ke kořenům rozkvětu americké ekonomiky ve druhé polovině 19. století • popíše proces konstituování Kanady • porozumí tomu, proč došlo k rozpadu portugalského a španělského koloniálního panství v Jižní Americe • uvede, ze kterých zemí směřovalo během 19. století nejvíce emigrantů do USA a co tuto emigraci motivovalo • uvědomuje si, nakolik zásadní roli v utváření moderních Spojených států amerických hrála migrace • určí specifické charakteristiky masové migrace 19. století ve srovnání s předchozími obdobími • vysvětlí, co patřilo k hlavním sociálním a ekonomickým příčinám masové migrace v 19. století • popíše, co podmiňovalo a urychlovalo vystěhovalectví Evropanů a do kterých zámořských regionů směřovali • vnímá protiimigrační zákonodárství a nárůst xenofobie a rasismu jako specifickou reakci na migraci • vysvětlí, které jevy umožnily výrazný nárůst sociální mobility v evropské společnosti 19. století

18


Obsah vzdělávání: • souvislost tržní ekonomiky a zvýšené míry sociální mobility • přetrvávající omezení sociální mobility v evropské společnosti 19. století • obecné znaky vývoje asijských říší v 19. století, vliv Západu • Čína v 19. století: důvody mocenského úpadku, prosazování vlivu evropských mocností a úpadek čínské suverenity, opiové války, povstání, snahy o modernizaci Číny na přelomu 19. a 20. století a důvody jejich neúspěchu • tzv. boxerské povstání a jeho širší dopady • pád čínského císařství a vyhlášení republiky v roce 1911 • cesta Japonska k pozici východoasijské velmoci, reformy éry Meidži • rusko-japonská válka a prosazení japonské hegemonie na Dálném východě, význam pro vývoj Ruska • úpadek moci Osmanské říše a jeho příčiny, územní ztráty říše, mladoturecká revoluce • britsko-ruské soupeření v Íránu, Afghánistánu a Tibetu: tzv. velká hra • xenofobie a rasismus Evropanů ve vztahu k asijskému obyvatelstvu • vztahy mezi evropskými mocnostmi na přelomu 19. a 20. století, cíle evropských mocností • hlavní znaky zahraniční politiky evropských mocností: budování koloniálních říší, imperialismus, rivalita • priority zahraniční politiky Velké Británie, Francie, Německa a Ruska • hospodářský a mocenský vzestup Německé říše, klíčová hospodářská odvětví země, velmocenské cíle země • proměna německé politiky po nástupu Viléma II. na trůn • vláda cara Mikuláše II.: ekonomický rozvoj a sociální struktura země, přetrvávající společenské problémy • tzv. krvavá neděle a revoluce roku 1905, jejich dlouhodobé důsledky • Pjotr A. Stolypin a pokus o reformy • evropské vztahy na přelomu 19. a 20. století: utváření mocenských aliancí • koloniální soupeření před první světovou válkou, tzv. souboj o Afriku a fašodská krize, koloniální državy Británie a Francie v oblasti • Balkán jako klíčové ohnisko mezinárodního napětí: balkánské války, teritoriální změny s nimi spojené a zájmy evropských mocností na tomto poloostrově • kolonialismus a imperialismus: vymezení termínů, příčiny, typy kolonialismu • způsoby správy koloniálního území, otázka zapojení místního obyvatelstva • britská a francouzská koloniální říše na konci 19. století • imperiální strategie Ruska a Spojených států amerických • recepce kolonialismu ve druhé polovině 20. století • klíčové procesy charakterizující evropskou společnost počátku 20. století • moderní světová ekonomika, „atlantická ekonomika“ a první éra globalizace • růst životní úrovně evropského obyvatelstva a jeho (ne)rovnoměrnost • dělnické hnutí, sociální reformy a zákonodárství na konci 19. století • politická liberalizace a převládající politický systém evropských států • nástup masové politiky a populismus • ženská politická práva a hnutí za emancipaci žen • růst vzdělanosti evropského obyvatelstva a nástup masové kultury • pozice křesťanských církví a nové výzvy, encyklika „Rerum novarum“ • vědecko-technická revoluce na konci 19. století: klíčové objevy • pesimismus konce 19. století a belle époque



Další dílčí výstupy: • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

uvědomuje si, že současná masová migrace není dejinně ojedinělý jev je si vědom, že v 19. století i nadále existovala řada omezení sociální mobility určí obecné znaky vývoje asijských říší v 19. století uvede klíčové příčiny úpadku moci a mezinárodního postavení Číny v 19. století popíše, jakým způsobem využívaly evropské mocnosti úpadku čínské moci a jaké motivy je k tomu vedly porozumí tomu, proč selhaly pokusy o modernizaci Číny shrne průběh a důsledky tzv. boxerského povstání vysvětlí, proč, jak a s jakými výsledky byla ve druhé polovině 19. století reformována japonská společnost a ekonomika uvede hlavní příčiny mocenského pádu Osmanské říše a popíše teritoriální změny, které tento pád provázely charakterizuje proměnu vnímání obyvatelstva Číny a Asie obecně v očích evropské veřejnosti 19. století uvede, které evropské státy patřily na počátku 20. století ke světovým mocnostem charakterizuje pozici a cíle jednotlivých evropských mocností v systému mezinárodních vztahů identifikuje kořeny ekonomického růstu Německého císařství a charakterizuje pozici země v evropských vztazích vysvětlí, jak se proměňovala zahraniční politika Německé říše na počátku 20. století v hlavních rysech vystihne ekonomickou a sociální situaci carského Ruska na počátku 20. století popíše příčiny, průběh a dopady ruské revoluce roku 1905 porozumí proměně systému evropských vztahů na počátku 20. století považuje soupeření o Afriku za zásadní otázku mezinárodních vztahů přelomu 19. a 20. století a popíše formování koloniálních říší Velké Británie a Francie v oblasti vnímá Balkánský poloostrov jako rozhodující ohnisko napětí v mezinárodních vztazích před první světovou válkou uvědomuje si, že pohledy na příčiny vypuknutí první světové války se mohou výrazně lišit uvědomuje si, že druhá polovina 19. století a první polovina 20. století byly vrcholným obdobím evropského imperialismu a kolonialismu určí dlouhodobé důsledky šíření evropského vlivu ve světě definuje kolonialismus a jeho obecné cíle a motivy popíše strukturu britské koloniální říše s ohledem na správu území srovná koloniální/imperiální strategii Velké Británie, Francie, Ruska a Spojených států amerických shrne argumenty podporující i odmítající kolonialismus charakterizuje evropskou společnost počátku 20. století skrze klíčové procesy měnící její podobu vysvětlí, proč o období počátku 20. století hovoříme jako o první éře globalizace identifikuje klíčová hospodářská centra Evropy počátku 20. století popíše projevy postupující politické liberalizace Evropy objasní problémy spojené s nástupem masové politiky určí příčiny a projevy nastupující masové kultury charakterizuje vědecko-technickou revoluci skrze její nejvýznamnější objevy a společenské dopady porozumí tomu, proč i přes zjevný technologický a ekonomický pokrok hovoříme v souvislosti s koncem 19. století o „atmosféře pesimismu“ porozumí tomu, proč nemůžeme dějiny žen 19. století omezit jen na hnutí za jejich emancipaci uvede zásadní proměny života evropských žen, které souvisely s procesem modernizace, resp. urbanizace popíše příklady předsudků a diskriminace, které existovaly vůči ženám druhé poloviny 19. století vymezí hlavní cíle a zisky hnutí za emancipaci žen v 19. století odliší od sebe tři vlny feminismu, a to s ohledem na jejich cíle a časové zařazení popíše ekonomickou strukturu Předlitavska na počátku 20. století a pozici českých zemí v ní je schopen charakterizovat společenskou, kulturní a ekonomickou situaci německého etnika v českých zemích

19



• „dějiny žen“ 19. století: emancipace, boj proti diskriminaci, změna pohledu společnosti na roli žen, předsudky vůči ženám • odlišnost společenského postavení a možností mužů a žen v Evropě druhé poloviny 19. století • hnutí za emancipaci žen na konci 19. století: jeho požadavky a politické a právní úspěchy, tzv. sufražetky a boj za volební právo žen • tři vlny feminismu a jejich charakteristika • ekonomická situace habsburské monarchie na počátku 20. století a pozice českých zemí v hospodářské struktuře říše • klíčová hospodářská odvětví v českých zemích počátku 20. století a elektrifikace území • rozvoj a podoby ekonomického nacionalismu • německé etnikum v českých zemích: jeho kulturní, společenské a ekonomické postavení • nárůst česko-německých národnostních sporů, vliv demokratizace na dynamiku sporů • problematika jazykových nařízení a sporů o ně • Moravský pakt a jeho ustanovení jako příklad národnostního kompromisu • české politické strany na počátku 20. století • socialistické hnutí v Předlitavsku a v českých zemích: politické strany, jejich program a proměny hnutí • volební reforma roku 1905 a první volby podle všeobecného volebního práva pro muže do říšské rady • růst sporů a politického napětí v českých zemích a v Předlitavsku před první světovou válkou, ochromení činnosti českého zemského sněmu • česká společnost na počátku 20. století: demografické ukazatele, modernizace života, změny životního stylu • vědecký a technologický rozvoj českých zemí • rozvoj čtenářské společnosti a počátky filmu v českých zemích Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a v praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření Klíčové informací různého typu; rozumí sdělením různého typu v různých kompetence: komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)

20

Další dílčí výstupy: • objasní, proč od konce 19. století narůstaly národnostní česko-německé spory a ve kterých oblastech společenského života se tyto spory nejčastěji projevovaly • chápe jazykovou otázku jako pole, na němž se intenzivně střetaly české a německé národnostní požadavky • popíše strukturu systému českých politických stran na počátku 20. století • určí, co vedlo ke změně systému voleb do říšské rady v roce 1905 a jak se zavedení všeobecného a rovného volebního práva pro muže promítlo do volebních výsledků • posoudí, které události vedly k oslabení důvěry v konstituční systém Předlitavska v období bezprostředně předcházejícím první světové válce • připomene klíčové vynálezy a změny související s vědeckým a technologickým rozvojem českých zemí • porozumí tomu, proč je druhá polovina 19. století označována jako zlaté období čtení • shrne stručně sociální, kulturní, ekonomickou a politickou situaci českého etnika v českých zemích na počátku 20. století




Učebnice:

Pracovní sešit:

Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; být vnímavý ke kulturním rozdílnostem, chápat je jako obohacení života, učit se porozumět odlišnostem; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Chudoba a bohatství: rozdílné aspekty a kritéria hodnocení; Historické kořeny rozvojové spolupráce: kolonialismus; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlovat příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké představy mám o imigrantech, žadatelích o azyl, uprchlících; Z čeho vzniká strach z cizinců; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců; Které příčiny způsobují imigraci: historické, sociální, ekonomické; Jaké představy mám o imigrantech, žadatelích o azyl, uprchlících) Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Moderní společnost a svoboda projevu; Jak společnost komunikovala: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílání k internetu; Média a dějiny

Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj; Jak fungovat jako člen skupiny a komunity, jak prokazovat ochotu ke spolupráci s ostatními Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; být vnímavý ke kulturním rozdílnostem, chápat je jako obohacení života, učit se porozumět odlišnostem; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávání a posuzování jejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy; vytvořit si na základě osvojených informací vlastní názor, umět ho vyjádřit a obhajovat ho argumentací v diskusích o politických, ekonomických a sociálních problémech v kontextu evropských a globálních vývojových tendencí; umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Chudoba a bohatství: rozdílné aspekty a kritéria hodnocení; Historické kořeny rozvojové spolupráce: kolonialismus; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlovat příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké představy mám o imigrantech, žadatelích o azyl, uprchlících; Z čeho vzniká strach z cizinců; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců; Které příčiny způsobují imigraci (historické, sociální, ekonomické; Jaké představy mám o imigrantech, žadatelích o azyl, uprchlících) Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že ho naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Moderní společnost a svoboda projevu; Jak společnost komunikovala: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílání k internetu; Média a dějiny


21

Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace podle RVP G V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ shrnut do tabulky obsah vzdělávání a dále přesné znění realizovaných výstupů vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia pro vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Jedná se o výsledky vzdělávání, k jejichž realizaci sada přispívá především formou žákovské aktivity v pracovním sešitu. Ve sloupci „Další dílčí výstupy“ vzdělávání jsou vyjádřeny konkrétní

cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace; vzhledem k vazbě výstupů primárně na aktivitu žáků realizovanou díky cvičením pracovního sešitu mají výstupy univerzální charakter pro všechny tematické celky. Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitě naleznete výše v oddílu věnovaném analýze učebnicové sady s ohledem na vzdělávací oblast Člověk a společnost RVP G.




• efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) • pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty • posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou • tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje • postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu • rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit • vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení

22

U str. 12–21, PS str. 7–16 Další dílčí výstupy: • orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky • analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost • odliší informační jádro textu od jeho hodnotících složek • posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce • využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací • vnímá ikonický materiál jako důležitý historický pramen a chápe jeho specifika • porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.) • je si vědom nebezpečí propagandistického či ideologického zneužití písemných a jiných projevů



• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

U str. 26–41, PS str. 18–33




politický a společenský systém Francie po polovině 18. století starý režim: vymezení termínu obecně a ve vztahu k Francii zdroje sociálního napětí ve Francii, ekonomické problémy a pokusy o daňovou reformu osobnost a vláda Ludvíka XVI. generální stavy a pojem „třetí stav“ Ústavodárné národní shromáždění a jeho klíčová usnesení z roku 1789 instituce přirozených lidských práv a pád feudálního zřízení pád Bastily a počátek lidové revoluce budování občanského státu a počátky moderního politického života majetkové a hospodářské změny v revoluční Francii vztah revolučního státu a církve, „Civilní ústava duchovenstva“ ustavení konstituční monarchie a ústava z roku 1791 role války s evropskými zeměmi ve vnitropolitickém vývoji Francie první Francouzská republika radikalizace revoluce, proces s Ludvíkem XVI. a jeho poprava protirevoluční hnutí, jeho motivy a rozšíření, povstání ve Vendée jakobínská diktatura a vláda teroru thermidoriánský převrat a vláda direktoria revoluční náboženství a sekularizace vztah Francouzské revoluce a umění revoluce jako obecný sociální a historický jev proměny termínu „revoluce“ v čase kontrarevoluce revoluce v dějinách 19. století problematičnost konceptu revoluce ruská a Francouzská revoluce jako typové příklady osobnost a kariérní vzestup Napoleona Bonaparta územní expanze Francouzské republiky v 90. letech 18. století cesta Napoleona Bonaparta k moci ústava z roku VIII a charakter nového politického režimu konzulátu vztah napoleonského režimu k republikánským principům Francouzské revoluce doživotní konzulát a císařství budování francouzského impéria a jeho historické a ideologické motivace reformy právního systému: „Code Civil“ a jiné právní kodifikace další vnitřní reformy francouzského státu konkordát: vymezení termínu situace katolické církve ve Francii a cesta k jejímu urovnání, konkordát z roku 1804 a jeho nejednoznačné hodnocení situace nekatolického obyvatelstva v Napoleonově Francii vojenská expanze Napoleonovy říše a její význam pro fungování státu dynastická politika a formování impéria protifrancouzské koalice s důrazem na třetí koaliční tažení kontinentální blokáda tažení do Ruska a Napoleonův pád vztah Napoleonova režimu k umění různé interpretace Napoleonovy vlády „sekularizace“: historické proměny pojmu proces sekularizace v 19. století sekularizace a ateismus darwinismus a sociální darwinismus lidová kultura a lidová zbožnost v 19. století osvícenství a racionalizované náboženství feminizace církví možný „návrat“ náboženství do veřejného života na přelomu 20. a 21. století

• efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) • pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty • posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jejich všestrannou analýzou • tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje • postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu • rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit • vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení

• orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky • analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost • odliší informační jádro textu od jeho hodnotících složek • posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce • využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací • vnímá ikonický materiál jako důležitý historický pramen a chápe jeho specifika • porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.) • je si vědom nebezpečí propagandistického či ideologického zneužití písemných a jiných projevů


23


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

U str. 47–71, PS str. 35–59




vliv Francouzské revoluce a napoleonských válek na evropské země a jejich obyvatelstvo recepce Francouzské revoluce a Napoleonova režimu v českých zemích restaurace Bourbonů a charakter nového francouzského režimu, „bílý teror“ Vídeňský kongres: důvody jeho svolání, projednávaná problematika, sporné otázky a nejdůležitější přijaté změny pojem „koncert velmocí“ geopolitické změny v ponapoleonské Evropě klíčové principy poválečného uspořádání Evropy: legitimismus, konzervatismus, odpor proti revoluci, liberalismu a nacionalismu Německý spolek a postavení německých zemí Svatá aliance a principy jejího fungování odlišná hodnocení Francouzské revoluce pohledem dnešních historiků romantismus: hlavní znaky, projevy, souvislost s „duchem doby“ průmyslová revoluce: vymezení, předpoklady a hlavní znaky chronologie šíření průmyslové revoluce industrializace a její etapy, protoindustrializace tzv. druhá průmyslová revoluce Anglie jako kolébka průmyslové revoluce: příčiny stavu sociální důsledky průmyslové revoluce a industrializace proměny v dopravě v souvislosti s průmyslovou revolucí rozvoj mezinárodního obchodu, volný obchod a celní spolky nové ekonomické teorie: ekonomický liberalismus a malthusianismus dílo Karla Marxe a Friedricha Engelse jako reakce na průmyslovou revoluci, spory o hodnocení marxismu modernizace a moderní společnost: vymezení termínů etapy modernizace klíčové sociální změny související s modernizací kult práce a občanský čas jako příklady hlubokých změn společnosti role trhu pro proces modernizace kritické postoje vůči modernizaci a argumentace jejich zastánců urbanizace: vymezení pojmu, klíčové složky procesu, nová města a jejich funkce dělba práce a specializace vznik průmyslových oblastí a metropolí dělnická čtvrť jako nový fenomén dopady urbanizace na vzdělanost obyvatelstva, kultura chudoby idea pokroku a trvalého růstu a jejich současná kritika hlavní principy „rekonstrukce“ Evropy po napoleonských válkách konzervatismus charakteristické procesy v politické struktuře Evropy let 1815–1848 Velká Británie v první polovině 19. století: politický systém (toryové a whigové) a jeho reformy, otázka volebního práva obilní zákony v Británii osobnost královny Viktorie a tzv. viktoriánské období Francie v první polovině 19. století: restaurace Bourbonů a vláda Karla X. červencová revoluce 1830 a charakter režimu Ludvíka Filipa Orleánského německá oblast v první polovině 19. století: roztříštěnost, Německý spolek a role Pruska a Rakouska, hnutí slavností na hradě Wartburgu Osmanská říše v první polovině 19. století: úpadek moci a jeho vnitřní kořeny počátky národních hnutí v Evropě: různá pojetí národa, koncepce Johanna Gottfrieda Herdera, otázka nositelů národní myšlenky řecké povstání, boj za samostatnost a jeho podpora v Evropě filhelénské hnutí proměny obsahu termínu „národ“ v minulosti moderní národ: vymezení, základní znaky novodobý nacionalismus: jeho vymezení, znaky, nositelé nacionalismus státní a nacionalismus lidový národní hnutí v Evropě 19. století státní národ a národní stát role jazyka při utváření národa negativní stránky nacionalismu, šovinismu a imperialismu charakteristika ruského politického a společenského systému na počátku 19. století nevolnictví v carském Rusku vláda cara Alexandra I.: napoleonské války a Rusko, reformy Michaila M. Speranského, obrat ke konzervativní politice



24





• povstání děkabristů: jeho příčiny, průběh a důsledky pro politické směřování carismu • vláda cara Mikuláše I.: konzervativní linie, triáda Sergeje S. Uvarova, neřešené nevolnictví, tajná policie • ruská zahraniční politika v první polovině 19. století • cenzura a intelektuální život v Rusku Mikuláše I. • Království polské jako součást carského státu, cesta k povstání, listopadové povstání a jeho důsledky • samoděržaví jako specifická forma absolutistické vlády, jeho kořeny • vztah Ruska a Evropy jako intelektuální problém, slavjanofilství a zapadnictví • zánik Svaté říše římské a vznik Rakouského císařství • demografická situace habsburské monarchie v první polovině 19. století • politické uspořádání Rakouska: pozice panovníka, státní konference, stavovské sněmy, tajná policie • metternichovský absolutismus • ekonomická situace habsburské monarchie, státní bankrot roku 1811 a rozvoj podnikání • pozice českých zemí v ekonomické struktuře monarchie • průmyslová revoluce v českých zemích: první strojová výroba, klíčová odvětví • proměna krajiny českých zemí v souvislosti s industrializací, urbanizovaná krajina • počátky památkové péče jako součást procesu modernizace • proměna dopravy a komunikací s důrazem na rozvoj železnice • sociální struktura obyvatelstva českých zemí v první polovině 19. století • rozvíjející se národní uvědomění a česká kultura • náboženská situace v českých zemích: pozice římskokatolické církve, legalizace protestantských církví, postavení nekatolíků • památky klasicismu, romantismu a empíru v českých zemích • biedermeier v českých zemích • divadlo a jeho význam pro české národní hnutí • proměny školství: trivium, triviální školy, role výuky německého jazyka • gramotnost a čtenářská revoluce • české národní obrození: vymezení, etapy • pojetí národní identity podle Josefa Jungmanna a české zemské vlastenectví v koncepci Bernarda Bolzana: srovnání přístupů a jejich dějinný význam • slovenské národní hnutí a jeho specifické podmínky • spory o výklad národního obrození: otázka původu a role češtiny, obrození jako přirozený, nebo uměle stvořený jev • historismus, jeho role a projevy ve společnosti českých zemí první poloviny 19. století • „Dějiny“ Františka Palackého a jejich vliv na formování českého národního vědomí a další vývoj historiografie


25

Proměna Evropy

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

U str. 78–103, PS str. 61–86 Obsah vzdělávání:



obecné příčiny evropských revolučních událostí let 1848 a 1849 nacionalismus a „jaro národů“, národní identita role komunikací a prostředků šíření informací jako příčin revolučních nálad požadavky politických svobod v Evropě 40. let 19. století ekonomické problémy 40. let 19. století, krize v zemědělství revoluce roku 1848 ve Francii revoluce roku 1848 v německých zemích revoluce roku 1848 na Apeninském poloostrově revoluce roku 1848 v habsburské monarchii revoluce roku 1848 v českých zemích zrušení poddanství a roboty v habsburské monarchii nová sociální skupina: dělnictvo, jeho životní a pracovní podmínky sociální hnutí průmyslová revoluce a pracovní podmínky, zaměstnávání žen a dětí klasický liberalismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce socialismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce sociální otázka a hledání odpovědí na ni: utopičtí socialisté, Karel Marx, marxismus a tzv. revizionismus, sociální učení katolické církve sociální otázka a katolická církev počátky sociálního zákonodárství a důvody růstu angažovanosti státu v sociální otázce termín „oktrojovaná ústava“, vydání oktrojované ústavy v březnu 1849 ústavní meziobdobí a silvestrovské patenty tzv. bachovský neoabsolutismus, jeho znaky ekonomický liberalismus a hospodářský vzestup monarchie konec absolutismu a obnovení ústavnosti: problematika Říjnového diplomu a únorové ústavy, nová organizace politického systému pasivní rezistence českých a moravských poslanců role Františka Palackého v české politice a národním hnutí vznik Rakouska-Uherska: důvody pro státoprávní změnu, společné a rozdělené pravomoce obou částí monarchie, charakteristika soustátí prosincová ústava a její základní ustanovení, pravomoci říšské rady a volby do ní snahy o české vyrovnání – tábory lidu a fundamentální články, neúspěch „fundamentálek“ počátky politických stran a moderního politického života v českých zemích politická ideologie: vymezení termínu, souvislost rozvoje moderních politických ideologií s dobovou situací a společenskými změnami funkce politických ideologií vymezení klasického liberalismu, jeho klíčové ideje, ekonomický liberalismus vymezení klasického konzervatismu, jeho klíčové ideje konzervatismus autoritativní a pragmatický socialismus a jeho klíčové ideje, jednotlivé proudy socialismu v 19. století liberalismus v dějinách 19. století, vztah liberalismu a demokracie, systém liberální demokracie liberalizace a demokratizace evropských států v 19. století: příčiny procesu a jeho vnímání soudobou společností volební právo žen v 19. století politické stranictví v 19. století, strany honorační Apeninský poloostrov v první polovině 19. století a počátky risorgimenta Sardinsko-piemontské království jako centrum snah o sjednocení Itálie italské války za sjednocení 1859–1860, osobnost Giuseppa Garibaldiho vznik Italského království a jeho další územní expanze po roce 1861 ekonomické a sociální problémy Itálie po sjednocení, odlišnost situace na jihu a severu poloostrova politické uspořádání německé oblasti po roce 1848 Prusko jako centrum sjednocovacích snah: jeho politická a ekonomická charakteristika osobnost a politika Otty von Bismarcka hlavní znaky německého sjednocovacího procesu dánsko-pruská válka a prusko-rakouská válka: jejich průběh a výsledky, příčiny rakouské porážky prusko-francouzská válka, její důsledky pro německou oblast i pro Francii vznik Německého císařství vliv německého sjednocení na vnímání Německa v českých zemích a na česko-německé vztahy režim Ludvíka Bonaparta (Napoleona III.) a jeho proměny obnovení francouzského císařství a osobnost Napoleona III. v dobových interpretacích (Alexis de Tocqueville a Karel Marx) viktoriánská Anglie: základní znaky období



26





• proměny anglického politického systému v průběhu 19. století • britská zahraniční politika a její zásady, princip rovnováhy sil, Pax Britannica • britské impérium 19. století: motivy pro jeho budování, struktura impéria, klíčová dominia, postavení a situace Irska, Indie jako centrální prvek britského impéria • krymská válka a pařížský mír • vnitropolitické změny v carském Rusku po krymské válce • nástup cara Alexandra II. na trůn a jeho reformní snahy • zrušení nevolnictví v Rusku a dlouhodobé dopady tohoto kroku, rozporuplnost reformy • ilegální radikální a revoluční uskupení v Rusku • zavraždění Alexandra II. a doba vlády Alexandra III. – období protireforem a jejich motivace • územní expanze Ruska ve druhé polovině 19. století • úpadek moci Osmanské říše a tzv. východní otázka, situace na Balkáně ve druhé polovině 19. století • berlínský kongres roku 1878 a jeho výsledky • Polsko ve druhé polovině 19. století: situace v ruském záboru, lednové povstání a polská emigrace • klíčové momenty ve vývoji evropské ekonomiky a společnosti 70.–90. let 19. století: hospodářská krize roku 1873, druhá průmyslová revoluce, urbanizace a socialistické hnutí • moderna: vymezení pojmu • pád druhého francouzského císařství • Pařížská komuna a její symbolický odkaz • třetí francouzská republika, ekonomické a politické problémy, s nimiž se musela vypořádat • Dreyfusova aféra • Německo v době kancléřství Otty von Bismarcka: struktura politického systému, postavení a priority kancléřovy politiky • Kulturkampf: jeho příčiny a důsledky • první vatikánský koncil a jeho význam pro další směřování katolické církve, katolický ultramontanismus • protisocialistické zákony, jejich motivace a vliv na postavení socialistického hnutí v Německu • sociální zákonodárství bismarckovského Německa • britský politický systém konce 19. století a počátku 20. století: volební reforma, postavení Irska, stranický systém a postavení sněmovny lordů


27

Moderní svět


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • •

ekonomické postavení českých zemí v habsburské monarchii druhá průmyslová revoluce a české země vlastnická struktura průmyslu českých zemí s ohledem na etnicitu tzv. gründerské období a ekonomická krize v habsburské monarchii ukončení pasivní rezistence českých poslanců „drobečková politika“ a Stremayrova jazyková nařízení punktace, jejich přijetí českou veřejností a jejich politické dopady stranický systém v českých zemích v 80. a 90. letech 19. století reformy volebního systému do říšské rady před rokem 1905 Tomáš G. Masaryk jako osobnost politické scény a jeho program národní politiky boj o rukopisy, spor o smysl českých dějin, hilsneriáda formování a proměny národního vědomí na Moravě v druhé polovině 19. století židovské obyvatelstvo v Evropě – kulturní skupiny židovského obyvatelstva: Sefardové a Aškenázové situace evropských Židů po osvícenských reformách migrace Židů v rámci Evropy i mimo ni problematika židovské emancipace a asimilace židovský nacionalismus, sionismus a myšlenky Theodora Herzla moderní antisemitismus: vymezení pojmu, jeho ideové kořeny, hlavní principy a projevy lidový antisemitismus a kulturní antisemitismus pogromy v Evropě konce 19. století a počátku 20. století profesní a společenská úspěšnost asimilovaných Židů jako moment zneužívaný/ /dezinterpretovaný stoupenci antisemitismu státoprávní uspořádání Spojených států amerických, vztahy mezi státy Unie a centrem územní expanze směrem na západ a domorodé obyvatelstvo britsko-americká válka roku 1812 a její důsledky, Monroeova doktrína americké hospodářství v první polovině 19. století instituce otroctví, protiotrokářské hnutí cesta k americké občanské válce, její vypuknutí a klíčové bitvy, postava Abrahama Lincolna, otázka otroctví v průběhu konfliktu příčiny vítězství Severu, tzv. rekonstrukce Jihu fenomén tzv. Divokého západu, role železnice pro expanzi na západ americký hospodářský zázrak a jeho kořeny Britská Severní Amerika a utváření Kanady Latinská Amerika v 19. století: úpadek koloniální moci Španělska a Portugalska, Simón Bolívar a boj za nezávislost mladé jihoamerické státy a jejich problémy emigrace do Spojených států amerických v průběhu 19. století elektrifikace v USA, řešené problémy a dopady elektrifikace migrace: vymezení pojmu, 19. století jako epocha „velké migrace“ příčiny masové migrace v 19. století, mezikontinentální migrace v 19. století, podíl Evropanů na ní a důsledky tohoto podílu snahy o omezování migrace na konci 19. století – zákonodárství růst xenofobie a rasismu v souvislosti s migrací migrace fenoménem 20. a 21. století: nové otázky sociální mobilita, její výrazně vyšší míra v 19. století a příčiny stavu struktura průmyslové a urbanizované společnosti a časté podoby sociální mobility v ní souvislost tržní ekonomiky a zvýšené míry sociální mobility přetrvávající omezení sociální mobility v evropské společnosti 19. století obecné znaky vývoje asijských říší v 19. století, vliv Západu Čína v 19. století: důvody mocenského úpadku, prosazování vlivu evropských mocností a úpadek čínské suverenity, opiové války, povstání, snahy o modernizaci Číny na přelomu 19. a 20. století a důvody jejich neúspěchu tzv. boxerské povstání a jeho širší dopady pád čínského císařství a vyhlášení republiky v roce 1911 vztahy mezi evropskými mocnostmi na přelomu 19. a 20. století, cíle evropských mocností hlavní znaky zahraniční politiky evropských mocností: budování koloniálních říší, imperialismus, rivalita priority zahraniční politiky Velké Británie, Francie, Německa a Ruska hospodářský a mocenský vzestup Německé říše, klíčová hospodářská odvětví země, velmocenské cíle země proměna německé politiky po nástupu Viléma II. na trůn vláda cara Mikuláše II.: ekonomický rozvoj a sociální struktura země, přetrvávající společenské problémy

28



• efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) • pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty • posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jejich všestrannou analýzou • tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje • posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou • postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu • rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit • vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení



Obsah vzdělávání: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •



tzv. krvavá neděle a revoluce roku 1905, jejich dlouhodobé důsledky Pjotr A. Stolypin a pokus o reformy evropské vztahy na přelomu 19. a 20. století: utváření mocenských aliancí koloniální soupeření před první světovou válkou, tzv. souboj o Afriku a fašodská krize, koloniální državy Británie a Francie v oblasti Balkán jako klíčové ohnisko mezinárodního napětí: balkánské války, teritoriální změny s nimi spojené a zájmy evropských mocností na tomto poloostrově kolonialismus a imperialismus: vymezení termínů, jejich příčiny, typy kolonialismu způsoby správy koloniálního území, otázka zapojení místního obyvatelstva britská a francouzská koloniální říše na konci 19. století imperiální strategie Ruska a Spojených států amerických recepce kolonialismu ve druhé polovině 20. století klíčové procesy charakterizující evropskou společnost počátku 20. století moderní světová ekonomika, „atlantická ekonomika“ a první éra globalizace růst životní úrovně evropského obyvatelstva a jeho (ne)rovnoměrnost dělnické hnutí, sociální reformy a zákonodárství na konci 19. století politická liberalizace a převládající politický systém evropských států nástup masové politiky a populismus ženská politická práva a hnutí za emancipaci žen růst vzdělanosti evropského obyvatelstva a nástup masové kultury pozice křesťanských církví a nové výzvy, encyklika „Rerum novarum“ vědecko-technická revoluce na konci 19. století: klíčové objevy pesimismus konce 19. století a belle époque „dějiny žen“ 19. století: emancipace, boj proti diskriminaci, změna pohledu společnosti na roli žen, předsudky vůči ženám odlišnost společenského postavení a možností mužů a žen v Evropě druhé poloviny 19. století hnutí za emancipaci žen na konci 19. století: jeho požadavky a politické a právní úspěchy, tzv. sufražetky a boj za volební právo žen cesta Japonska k pozici východoasijské velmoci, reformy éry Meidži rusko-japonská válka a prosazení japonské hegemonie na Dálném východě, význam pro vývoj Ruska úpadek moci Osmanské říše a jeho příčiny, územní ztráty říše, mladoturecká revoluce britsko-ruské soupeření v Íránu, Afghánistánu a Tibetu: tzv. velká hra xenofobie a rasismus Evropanů ve vztahu k asijskému obyvatelstvu


29

Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Informatika a informační a komunikační technologie podle RVP G V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro tematické celky učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ shrnut do tabulky obsah a dále přesné znění realizovaných výstupů vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia pro vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Jedná se o výsledky vzdělávání, k jejichž realizaci učebnicová sada přispívá primárně formou žákovské aktivity v pracovním sešitě. Ve sloupci s dalšími dílčími výstupy vzdělávání jsou vyjádřeny cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdě-

lávání vzdělávací oblasti Informatika a informační a komunikační technologie; vzhledem k vazbě výstupů na aktivitu žáků realizovanou cvičeními pracovního sešitu mají výstupy univerzální charakter pro všechny tematické celky (pouze v posledních dvou tematických celcích jsou navíc zařazeny výstupy související s učebnicovým výkladem o vývoji informačních technologií). Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitě naleznete výše v oddílu věnovaném analýze učebnicové sady s ohledem na vzdělávací oblast Člověk a společnost RVP G.

„Starý svět“ druhé poloviny 18. století

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

U str. 12–21, PS str. 7–16




evropská společnost 18. století stavovská společnost: její znaky a situace v 18. století, zdroje napětí absolutismus: základní vymezení evropská města 18. století nevolnictví a nevolnické rebelie společenská a kulturní různorodost Starého kontinentu 18. století osvícenství a jeho cíle ve vztahu ke společnosti, poznání a víře deismus, panteismus a ateismus Anglie a kořeny osvícenství francouzské osvícenství: klíčové postavy a jejich společensko-politické myšlení osvícenský absolutismus a příklad vlády Josefa II. habsburská monarchie v polovině 18. století státoprávní postavení zemí Koruny české v habsburské monarchii společenská struktura českých zemí a evidence obyvatelstva v 18. století poddanství a robota v českých zemích, pokusy o řešení robotní otázky ekonomická situace českých zemí vztah státu a katolické církve školství v druhé polovině 18. století jazyková otázka v českých zemích zemský patriotismus a počátky národního obrození Brno jako příklad centra textilního průmyslu 19. století osvícenství v českých zemích Velká Británie v druhé polovině 18. století: státoprávní uspořádání, ekonomická a mezinárodní pozice země sedmiletá válka a britská koloniální expanze evropská kolonizace v Severní Americe: stav v druhé polovině 18. století třináct anglických osad a jejich společenská a ekonomická specifika zdroje napětí ve vztazích mezi Británií a severoamerickými osadami americká válka za nezávislost nezávislost Spojených států amerických a otázka jejich státoprávního uspořádání dějinný význam zisku nezávislosti, role politické demokracie a lidských práv

• orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe • využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci • využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů • posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací • zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu

• chápe internet jako významný zdroj historických informací • vyhledá na internetu zdroje informací podle klíčových slov či jinak specifikovaného zadání • uvědomuje si rizika, která plynou z využívání otevřených (webových) zdrojů informací pro zmapování dějepisné problematiky (možná subjektivnost, neodbornost, propagandistický účel podání aj.) • je schopen rozpoznat relevantní internetové zdroje informací • využívá internetové encyklopedie a slovníky • ke zpracování textů a prezentací používá softwarové nástroje

30



U str. 26–41, PS str. 18–33




• politický a společenský systém Francie po polovině 18. století • starý režim: vymezení termínu obecně a ve vztahu k Francii • zdroje sociálního napětí ve Francii, ekonomické problémy a pokusy o daňovou reformu • osobnost a vláda Ludvíka XVI. • generální stavy a pojem „třetí stav“ • Ústavodárné národní shromáždění a jeho klíčová usnesení z roku 1789 • instituce přirozených lidských práv a pád feudálního zřízení • pád Bastily a počátek lidové revoluce • budování občanského státu a počátky moderního politického života • majetkové a hospodářské změny v revoluční Francii • vztah revolučního státu a církve, „Civilní ústava duchovenstva“ • ustavení konstituční monarchie a ústava z roku 1791 • role války s evropskými zeměmi ve vnitropolitickém vývoji Francie • první Francouzská republika • radikalizace revoluce, proces s Ludvíkem XVI. a jeho poprava • protirevoluční hnutí, jeho motivy a rozšíření, povstání ve Vendée • jakobínská diktatura a vláda teroru • thermidoriánský převrat a vláda direktoria • revoluční náboženství a sekularizace • vztah Francouzské revoluce a umění • revoluce jako obecný sociální a historický jev • proměny termínu „revoluce“ v čase • kontrarevoluce • revoluce v dějinách 19. století • problematičnost konceptu revoluce • ruská a Francouzská revoluce jako typové příklady • osobnost a kariérní vzestup Napoleona Bonaparta • územní expanze Francouzské republiky v 90. letech 18. století • cesta Napoleona Bonaparta k moci • ústava z roku VIII a charakter nového politického režimu konzulátu • vztah napoleonského režimu k republikánským principům Francouzské revoluce • doživotní konzulát a císařství • budování francouzského impéria a jeho historické a ideologické motivace • reformy právního systému: „Code Civil“ a jiné právní kodifikace • další vnitřní reformy francouzského státu • konkordát: vymezení termínu • situace katolické církve ve Francii a cesta k jejímu urovnání, konkordát z roku 1804 a jeho nejednoznačné hodnocení • situace nekatolického obyvatelstva v Napoleonově Francii • vojenská expanze Napoleonovy říše a její význam pro fungování státu • dynastická politika a formování impéria • protifrancouzské koalice s důrazem na třetí koaliční tažení • kontinentální blokáda • tažení do Ruska a Napoleonův pád • vztah Napoleonova režimu k umění • různé interpretace Napoleonovy vlády • „sekularizace“: historické proměny pojmu • proces sekularizace v 19. století • sekularizace a ateismus • darwinismus a sociální darwinismus • lidová kultura a lidová zbožnost v 19. století • osvícenství a racionalizované náboženství • feminizace církví • možný „návrat“ náboženství do veřejného života na přelomu 20. a 21. století




31


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

U str. 47–71, PS str. 35–59




vliv Francouzské revoluce a napoleonských válek na evropské země a jejich obyvatelstvo recepce Francouzské revoluce a Napoleonova režimu v českých zemích restaurace Bourbonů a charakter nového francouzského režimu, „bílý teror“ Vídeňský kongres: důvody jeho svolání, projednávaná problematika, sporné otázky a nejdůležitější přijaté změny pojem „koncert velmocí“ geopolitické změny v ponapoleonské Evropě klíčové principy poválečného uspořádání Evropy: legitimismus, konzervatismus, odpor proti revoluci, liberalismu a nacionalismu Německý spolek a postavení německých zemí Svatá aliance a principy jejího fungování odlišná hodnocení Francouzské revoluce pohledem dnešních historiků romantismus: hlavní znaky, projevy, souvislost s „duchem doby“ průmyslová revoluce: vymezení, předpoklady a hlavní znaky chronologie šíření průmyslové revoluce industrializace a její etapy, protoindustrializace tzv. druhá průmyslová revoluce Anglie jako kolébka průmyslové revoluce: příčiny stavu sociální důsledky průmyslové revoluce a industrializace proměny v dopravě v souvislosti s průmyslovou revolucí rozvoj mezinárodního obchodu, volný obchod a celní spolky nové ekonomické teorie: ekonomický liberalismus a malthusianismus dílo Karla Marxe a Friedricha Engelse jako reakce na průmyslovou revoluci, spory o hodnocení marxismu modernizace a moderní společnost: vymezení termínů etapy modernizace klíčové sociální změny související s modernizací kult práce a občanský čas jako příklady hlubokých změn společnosti role trhu pro proces modernizace kritické postoje vůči modernizaci a jejich argumentace urbanizace: vymezení pojmu, klíčové složky procesu, nová města a jejich funkce dělba práce a specializace vznik průmyslových oblastí a metropolí dělnická čtvrť jako nový fenomén dopady urbanizace na vzdělanost obyvatelstva, kultura chudoby idea pokroku a trvalého růstu a jejich současná kritika hlavní principy „rekonstrukce“ Evropy po napoleonských válkách konzervatismus charakteristické procesy v politické struktuře Evropy let 1815–1848 Velká Británie v první polovině 19. století: politický systém (toryové a whigové) a jeho reformy, otázka volebního práva obilní zákony v Británii osobnost královny Viktorie a tzv. viktoriánské období Francie v první polovině 19. století: restaurace Bourbonů a vláda Karla X. červencová revoluce 1830 a charakter režimu Ludvíka Filipa Orleánského německá oblast v první polovině 19. století: roztříštěnost, Německý spolek a role Pruska a Rakouska, hnutí slavností na hradě Wartburgu Osmanská říše v první polovině 19. století: úpadek moci a jeho vnitřní kořeny počátky národních hnutí v Evropě: různá pojetí národa, koncepce Johanna Gottfrieda Herdera otázka nositelů národní myšlenky řecké povstání, boj za samostatnost a jeho podpora v Evropě filhelénské hnutí proměny obsahu termínu „národ“ v minulosti moderní národ: vymezení, základní znaky novodobý nacionalismus: jeho vymezení, znaky, nositelé nacionalismus státní a nacionalismus lidový národní hnutí v Evropě 19. století státní národ a národní stát role jazyka při utváření národa negativní stránky nacionalismu, šovinismu a imperialismu charakteristika ruského politického a společenského systému na počátku 19. století nevolnictví v carském Rusku vláda cara Alexandra I.: napoleonské války a Rusko, reformy Michaila M. Speranského, obrat ke konzervativní politice



32





• povstání děkabristů: jeho příčiny, průběh a důsledky pro politické směřování carismu • vláda cara Mikuláše I.: konzervativní linie, triáda Sergeje S. Uvarova, neřešené nevolnictví, tajná policie • ruská zahraniční politika v první polovině 19. století • cenzura a intelektuální život v Rusku Mikuláše I. • Království polské jako součást carského státu, cesta k povstání, listopadové povstání a jeho důsledky • samoděržaví jako specifická forma absolutistické vlády, jeho kořeny • vztah Ruska a Evropy jako intelektuální problém, slavjanofilství a zapadnictví • zánik Svaté říše římské a vznik Rakouského císařství • demografická situace habsburské monarchie v první polovině 19. století • politické uspořádání Rakouska: pozice panovníka, státní konference, stavovské sněmy, tajná policie • metternichovský absolutismus • ekonomická situace habsburské monarchie, státní bankrot roku 1811 a rozvoj podnikání • pozice českých zemí v ekonomické struktuře monarchie • průmyslová revoluce v českých zemích: první strojová výroba, klíčová odvětví • proměna krajiny českých zemí v souvislosti s industrializací, urbanizovaná krajina • počátky památkové péče jako součást procesu modernizace • proměna dopravy a komunikací s důrazem na rozvoj železnice • sociální struktura obyvatelstva českých zemí v první polovině 19. století • rozvíjející se národní uvědomění a česká kultura • náboženská situace v českých zemích: pozice římskokatolické církve, legalizace protestantských církví, postavení nekatolíků • památky klasicismu, romantismu a empíru v českých zemích • biedermeier v českých zemích • divadlo a jeho význam pro české národní hnutí • proměny školství: trivium, triviální školy, role výuky německého jazyka • gramotnost a čtenářská revoluce • české národní obrození: vymezení, etapy • pojetí národní identity podle Josefa Jungmanna a české zemské vlastenectví v koncepci Bernarda Bolzana: srovnání přístupů a jejich dějinný význam • slovenské národní hnutí a jeho specifické podmínky • spory o výklad národního obrození: otázka původu a role češtiny, obrození jako přirozený, nebo uměle stvořený jev • historismus a jeho role a projevy ve společnosti českých zemí první poloviny 19. století • „Dějiny“ Františka Palackého a jejich vliv na formování českého národního vědomí a další vývoj historiografie


33

Proměna Evropy

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •




obecné příčiny evropských revolučních událostí let 1848 a 1849 nacionalismus a „jaro národů“, národní identita role komunikací a prostředků šíření informací jako příčin revolučních nálad požadavky politických svobod v Evropě 40. let 19. století ekonomické problémy 40. let 19. století, krize v zemědělství revoluce roku 1848 ve Francii revoluce roku 1848 v německých zemích revoluce roku 1848 na Apeninském poloostrově revoluce roku 1848 v habsburské monarchii revoluce roku 1848 v českých zemích zrušení poddanství a roboty v habsburské monarchii nová sociální skupina: dělnictvo, jeho životní a pracovní podmínky sociální hnutí průmyslová revoluce a pracovní podmínky, zaměstnávání žen a dětí klasický liberalismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce socialismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce sociální otázka a hledání odpovědí na ni: utopičtí socialisté, Karel Marx, marxismus a tzv. revizionismus, sociální učení katolické církve sociální otázka a katolická církev počátky sociálního zákonodárství a důvody růstu angažovanosti státu v sociální otázce termín „oktrojovaná ústava“, vydání oktrojované ústavy v březnu 1849 ústavní meziobdobí a silvestrovské patenty tzv. bachovský neoabsolutismus, jeho znaky ekonomický liberalismus a hospodářský vzestup monarchie konec absolutismu a obnovení ústavnosti: problematika Říjnového diplomu a únorové ústavy, nová organizace politického systému pasivní rezistence českých a moravských poslanců role Františka Palackého v české politice a národním hnutí vznik Rakouska-Uherska: důvody pro státoprávní změnu, společné a rozdělené pravomoce obou částí monarchie, charakteristika soustátí prosincová ústava a její základní ustanovení, pravomoci říšské rady a volby do ní snahy o české vyrovnání – tábory lidu a fundamentální články, neúspěch „fundamentálek“ počátky politických stran a moderního politického života v českých zemích politická ideologie: vymezení termínu, souvislost rozvoje moderních politických ideologií s dobovou situací a společenskými změnami funkce politických ideologií vymezení klasického liberalismu, jeho klíčové ideje, ekonomický liberalismus vymezení klasického konzervatismu, jeho klíčové ideje konzervatismus autoritativní a pragmatický socialismus a jeho klíčové ideje, jednotlivé proudy socialismu v 19. století liberalismus v dějinách 19. století, vztah liberalismu a demokracie, systém liberální demokracie liberalizace a demokratizace evropských států v 19. století: příčiny procesu a jeho vnímání soudobou společností volební právo žen v 19. století politické stranictví v 19. století, strany honorační Apeninský poloostrov v první polovině 19. století a počátky risorgimenta Sardinsko-piemontské království jako centrum snah o sjednocení Itálie italské války za sjednocení 1859–1860, osobnost Giuseppa Garibaldiho vznik Italského království a jeho další územní expanze po roce 1861 ekonomické a sociální problémy Itálie po sjednocení, odlišnost situace na jihu a severu poloostrova politické uspořádání německé oblasti po roce 1848 Prusko jako centrum sjednocovacích snah: jeho politická a ekonomická charakteristika osobnost a politika Otty von Bismarcka hlavní znaky německého sjednocovacího procesu dánsko-pruská válka a prusko-rakouská válka: jejich průběh a výsledky, příčiny rakouské porážky prusko-francouzská válka, její důsledky pro německou oblast i pro Francii vznik Německého císařství vliv německého sjednocení na vnímání Německa v českých zemích a na česko-německé vztahy režim Ludvíka Bonaparta (Napoleona III.) a jeho proměny obnovení francouzského císařství a osobnost Napoleona III. v dobových interpretacích (Alexis de Tocqueville a Karel Marx) viktoriánská Anglie: základní znaky období



34





• proměny anglického politického systému v průběhu 19. století • britská zahraniční politika a její zásady, princip rovnováhy sil, Pax Britannica • britské impérium 19. století: motivy pro jeho budování, struktura impéria, klíčová dominia, postavení a situace Irska, Indie jako centrální prvek britského impéria • krymská válka a pařížský mír • vnitropolitické změny v carském Rusku po krymské válce • nástup cara Alexandra II. na trůn a jeho reformní snahy • zrušení nevolnictví v Rusku a dlouhodobé dopady tohoto kroku, rozporuplnost reformy • ilegální radikální a revoluční uskupení v Rusku • zavraždění Alexandra II. a doba vlády Alexandra III. – období protireforem a jejich motivace • územní expanze Ruska ve druhé polovině 19. století • úpadek moci Osmanské říše a tzv. východní otázka, situace na Balkáně ve druhé polovině 19. století • berlínský kongres roku 1878 a jeho výsledky • Polsko ve druhé polovině 19. století: situace v ruském záboru, lednové povstání a polská emigrace • klíčové momenty ve vývoji evropské ekonomiky a společnosti 70.–90. let 19. století: hospodářská krize roku 1873, druhá průmyslová revoluce, urbanizace a socialistické hnutí • moderna: vymezení pojmu • pád druhého francouzského císařství • Pařížská komuna a její symbolický odkaz • třetí francouzská republika, ekonomické a politické problémy, s nimiž se musela vypořádat • Dreyfusova aféra • Německo v době kancléřství Otty von Bismarcka: struktura politického systému, postavení a priority kancléřovy politiky • Kulturkampf: jeho příčiny a důsledky • první vatikánský koncil a jeho význam pro další směřování katolické církve, katolický ultramontanismus • protisocialistické zákony, jejich motivace a vliv na postavení socialistického hnutí v Německu • sociální zákonodárství bismarckovského Německa • britský politický systém konce 19. století a počátku 20. století: volební reforma, postavení Irska, stranický systém a postavení sněmovny lordů


35

Moderní svět


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • •

ekonomické postavení českých zemí v habsburské monarchii druhá průmyslová revoluce a české země vlastnická struktura průmyslu českých zemí s ohledem na etnicitu tzv. gründerské období a ekonomická krize v habsburské monarchii ukončení pasivní rezistence českých poslanců „drobečková politika“ a Stremayrova jazyková nařízení punktace, jejich přijetí českou veřejností a jejich politické dopady stranický systém v českých zemích v 80. a 90. letech 19. století reformy volebního systému do říšské rady před rokem 1905 Tomáš G. Masaryk jako osobnost politické scény a jeho program národní politiky boj o rukopisy, spor o smysl českých dějin, hilsneriáda formování a proměny národního vědomí na Moravě v druhé polovině 19. století židovské obyvatelstvo v Evropě – kulturní skupiny židovského obyvatelstva: Sefardové a Aškenázové situace evropských Židů po osvícenských reformách migrace Židů v rámci Evropy i mimo ni problematika židovské emancipace a asimilace židovský nacionalismus, sionismus a myšlenky Theodora Herzla moderní antisemitismus: vymezení pojmu, jeho ideové kořeny, hlavní principy a projevy lidový antisemitismus a kulturní antisemitismus pogromy v Evropě konce 19. století a počátku 20. století profesní a společenská úspěšnost asimilovaných Židů jako moment zneužívaný/ /dezinterpretovaný stoupenci antisemitismu státoprávní uspořádání Spojených států amerických, vztahy mezi státy Unie a centrem územní expanze směrem na západ a domorodé obyvatelstvo britsko-americká válka roku 1812 a její důsledky, Monroeova doktrína americké hospodářství v první polovině 19. století instituce otroctví, protiotrokářské hnutí cesta k americké občanské válce, její vypuknutí a klíčové bitvy, postava Abrahama Lincolna, otázka otroctví v průběhu konfliktu příčiny vítězství Severu, tzv. rekonstrukce Jihu fenomén tzv. Divokého západu, role železnice pro expanzi na západ americký hospodářský zázrak a jeho kořeny Britská Severní Amerika a utváření Kanady Latinská Amerika v 19. století: úpadek koloniální moci Španělska a Portugalska, Simón Bolívar a boj za nezávislost mladé jihoamerické státy a jejich problémy emigrace do Spojených států amerických v průběhu 19. století elektrifikace v USA, řešené problémy a dopady elektrifikace migrace: vymezení pojmu, 19. století jako epocha „velké migrace“ příčiny masové migrace v 19. století, mezikontinentální migrace v 19. století, podíl Evropanů na ní a důsledky tohoto podílu snahy o omezování migrace na konci 19. století – zákonodárství růst xenofobie a rasismu v souvislosti s migrací migrace fenoménem 20. a 21. století: nové otázky sociální mobilita, její výrazně vyšší míra v 19. století a příčiny tohoto stavu struktura průmyslové a urbanizované společnosti a časté podoby sociální mobility v ní souvislost tržní ekonomiky a zvýšené míry sociální mobility přetrvávající omezení sociální mobility v evropské společnosti 19. století obecné znaky vývoje asijských říší v 19. století, vliv Západu Čína v 19. století: důvody mocenského úpadku, prosazování vlivu evropských mocností a úpadek čínské suverenity, opiové války, povstání, snahy o modernizaci Číny na přelomu 19. a 20. století a důvody jejich neúspěchu tzv. boxerské povstání a jeho širší dopady pád čínského císařství a vyhlášení republiky v roce 1911 vztahy mezi evropskými mocnostmi na přelomu 19. a 20. století, cíle evropských mocností hlavní znaky zahraniční politiky evropských mocností: budování koloniálních říší, imperialismus, rivalita priority zahraniční politiky Velké Británie, Francie, Německa a Ruska hospodářský a mocenský vzestup Německé říše, klíčová hospodářská odvětví země, velmocenské cíle země proměna německé politiky po nástupu Viléma II. na trůn vláda cara Mikuláše II.: ekonomický rozvoj a sociální struktura země, přetrvávající společenské problémy

36






Obsah vzdělávání: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •



tzv. krvavá neděle a revoluce roku 1905, jejich dlouhodobé důsledky Pjotr A. Stolypin a pokus o reformy evropské vztahy na přelomu 19. a 20. století: utváření mocenských aliancí koloniální soupeření před první světovou válkou, tzv. souboj o Afriku a fašodská krize, koloniální državy Británie a Francie v oblasti Balkán jako klíčové ohnisko mezinárodního napětí: balkánské války, teritoriální změny s nimi spojené a zájmy evropských mocností na tomto poloostrově kolonialismus a imperialismus: vymezení termínů, jejich příčiny, typy kolonialismu způsoby správy koloniálního území, otázka zapojení místního obyvatelstva britská a francouzská koloniální říše na konci 19. století imperiální strategie Ruska a Spojených států amerických recepce kolonialismu ve druhé polovině 20. století klíčové procesy charakterizující evropskou společnost počátku 20. století moderní světová ekonomika, „atlantická ekonomika“ a první éra globalizace růst životní úrovně evropského obyvatelstva a jeho (ne)rovnoměrnost dělnické hnutí, sociální reformy a zákonodárství na konci 19. století politická liberalizace a převládající politický systém evropských států nástup masové politiky a populismus ženská politická práva a hnutí za emancipaci žen růst vzdělanosti evropského obyvatelstva a nástup masové kultury pozice křesťanských církví a nové výzvy, encyklika „Rerum novarum“ vědecko-technická revoluce na konci 19. století: klíčové objevy pesimismus konce 19. století a belle époque „dějiny žen“ 19. století: emancipace, boj proti diskriminaci, změna pohledu společnosti na roli žen, předsudky vůči ženám odlišnost společenského postavení a možností mužů a žen v Evropě druhé poloviny 19. století hnutí za emancipaci žen na konci 19. století: jeho požadavky a politické a právní úspěchy, tzv. sufražetky a boj za volební právo žen cesta Japonska k pozici východoasijské velmoci, reformy éry Meidži rusko-japonská válka a prosazení japonské hegemonie na Dálném východě, význam pro vývoj Ruska úpadek moci Osmanské říše a jeho příčiny, územní ztráty říše, mladoturecká revoluce britsko-ruské soupeření v Íránu, Afghánistánu a Tibetu: tzv. velká hra xenofobie a rasismus Evropanů ve vztahu k asijskému obyvatelstvu


37

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PODLE RVP SOV Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání podle RVP SOV V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek (a také pro úvodní podkapitolu učebnice „Dlouhé“, „evropské“, „britské“? Proměnlivé 19. století) učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ shrnut do tabulky obsah vzdělávání a dále přesné znění očekávaných výsledků vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání pro vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání. Ve sloupci s dalšími dílčími výstupy vzdělávání jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsa-

hem vzdělávání. Každá tabulka je doplněna přehledem rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitě. Všechny klíčové kompetence spolu úzce souvisejí. Při tvorbě učebnicové sady bylo dbáno na to, aby jednotlivé boxy rozvíjely klíčové kompetence systematicky a vyváženě. Užitím vhodně zvolené kombinace boxů a úkolů pracovního sešitu je možné výuku zacílit k požadovaným kompetencím. Informace v tabulce jsou zamýšleny jako návrh, na které klíčové kompetence je vhodné se v jednotlivých částech učebnicové sady zaměřit.

„Dlouhé“, „evropské“, „britské“? Proměnlivé 19. století Obsah vzdělávání:

Realizované výstupy podle RVP SOV:

• minulost a dějiny – konstrukce obrazu minulosti • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich • dějiny 19. století: geografické a chronologické vymezení výkladů problému • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně • 19. století jako předmět zájmu odborné historie: dostupnými texty specifické problémy výzkumu dějinného období, sporné • charakterizuje proces modernizace společnosti otázky • klíčové procesy měnící společnost 19. století • momenty napětí ve vývoji evropské společnosti 19. století Učebnice:

U str. 6–7 Další dílčí výstupy: • vymezí periodizační termín „dlouhé 19. století“ a porozumí důvodům jeho užívání • vnímá historické poznání dějin 19. století jako nutně neuzavřené a proměnlivé, uvědomuje si mnohost výchozích bodů poznání dějin 19. století a jejich vlivu na výslednou interpretaci • rozliší klíčové sporné otázky související s výzkumem dějin 19. století • uvede výčet hlavních dlouhodobých procesů, které proměnily společnost 19. století, a položily tak základy dnešní společnosti

Pracovní sešit:

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Klíčové Občanské kompetence a kulturní povědomí kompetence: (uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu)


38

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita





• na příkladu významných občanských revolucí vysvětlí boj za občanská i národní práva a vznik občanské společnosti • charakterizuje proces modernizace společnosti • charakterizuje demokracii a objasní, jak funguje a jaké má problémy (korupce, kriminalita…) • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupnými texty • debatuje o praktických filozofických a etických otázkách

U str. 12–21, PS str. 7–16 Další dílčí výstupy: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •


charakterizuje stavovskou společnost určí hlavní rozdíly mezi stavovskou a občanskou společností vyjmenuje zásadní zdroje napětí existující v evropské společnosti 18. století objasní, proč nebyla moc absolutisticky vládnoucího panovníka zcela neomezená charakterizuje pozici evropských měst 18. století v ekonomickém a politickém životě státu a popíše stručně strukturu dobové měšťanské společnosti vymezí nevolnictví a objasní, proč jeho uplatňování vedlo k povstáním a rebeliím charakterizuje osvícenství jako tendenci ke kritickému zkoumání a používání rozumu jako klíčové autority zařadí osvícenství chronologicky i geograficky rozlišuje jednotlivé přístupy osvícenců k náboženství odliší pojmy „deismus“ a „ateismus“, vnímá toleranci jako klíčový znak osvícenského myšlení objasní, proč a v čem byla Anglie inspirací pro kontinentální osvícenství uvede základní body společensko-politické teorie Charlese-Louise Montesquiea, Voltaira a Jeana-Jacquesa Rousseaua popíše, co patřilo k základním znakům tzv. osvícenského absolutismu stručně charakterizuje postavení českých zemí v habsburské monarchii 18. století a to, jak se postavení proměnilo v průběhu daného období porozumí symbolické roli královské korunovace ve vztahu k národním požadavkům charakterizuje obyvatelstvo českých zemí 18. století co do počtu, sociální struktury a užívaného jazyka vysvětlí, co byly hlavní motivy pro zavedení systematické evidence obyvatelstva vnímá závislost poddaného na feudálním pánovi jako základní charakteristiku společenské reality českých zemí 18. století popíše, co vedlo ke snahám o reformu společenských institucí, a uvede základní reformní opatření ve vztahu k robotě/poddanství zhodnotí ekonomickou situaci českých zemí v rámci habsburské monarchie vyjmenuje zásadní změny, k nimž došlo ve druhé polovině 18. století na poli školství v habsburské monarchii vystihne hlavní výzvy, před něž byl ve druhé polovině 18. století postaven vztah habsburského státu a katolické církve vysvětlí, v čem se lišilo právní a společenské postavení nekatolického obyvatelstva popíše stav jazykové otázky a její souvislost se štěpením jednotné identity obyvatelstva českých zemí určí hlavní projevy a osobnosti spjaté s pronikáním osvícenství do českých zemí vymezí ekonomickou a zahraničněpolitickou situaci, v níž se ve druhé polovině 18. století nacházela Velká Británie popíše hlavní směry britské koloniální expanze v 18. století a její motivy orientuje se v tom, čím se vyznačovalo evropské osídlení v Severní Americe a co emigraci do této oblasti motivovalo uvědomuje si, že se společnost a ekonomika jednotlivých britských osad lišily porozumí tomu, co může být považováno za hlavní zdroje napětí, které panovalo mezi Londýnem a anglickými osadami v Severní Americe popíše hlavní události vedoucí od tzv. bostonského pití čaje k uzavření Pařížské smlouvy uvědomuje si, nakolik komplikované bylo hledání politického systému v nově utvořených Spojených státech amerických zhodnotí, v čem a proč mohla americká revoluce působit jako vzor pro zbytek světa

39

Učebnice:

Pracovní sešit:

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Občanské kompetence a kulturní povědomí (přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu)

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení – logické, matematické, empirické – a myšlenkové operace; volit prostředky a způsoby – pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky – vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi) Komunikativní kompetence (formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat souvislé texty na běžná i odborná témata; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí) Občanské kompetence a kulturní povědomí (přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu) Personální a sociální kompetence (ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi (pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích, a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní)

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita Informační a komunikační technologie (být schopen pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; používat základní a aplikační programové vybavení počítače)

Klíčové kompetence:


40


Evropa v bouři: mezi revolucí a Napoleonem Obsah vzdělávání:


• politický a společenský systém Francie po polovině 18. století • starý režim: vymezení termínu obecně a ve vztahu k Francii • zdroje sociálního napětí ve Francii, ekonomické problémy a pokusy o daňovou reformu • osobnost a vláda Ludvíka XVI. • generální stavy a pojem „třetí stav“ • Ústavodárné národní shromáždění a jeho klíčová usnesení z roku 1789 • instituce přirozených lidských práv a pád feudálního zřízení • pád Bastily a počátek lidové revoluce • budování občanského státu a počátky moderního politického života • majetkové a hospodářské změny v revoluční Francii • vztah revolučního státu a církve, „Civilní ústava duchovenstva“ • ustavení konstituční monarchie a ústava z roku 1791 • role války s evropskými zeměmi ve vnitropolitickém vývoji Francie • první Francouzská republika • radikalizace revoluce, proces s Ludvíkem XVI. a jeho poprava • protirevoluční hnutí, jeho motivy a rozšíření, povstání ve Vendée • jakobínská diktatura a vláda teroru • thermidoriánský převrat a vláda direktoria • revoluční náboženství a sekularizace • vztah Francouzské revoluce a umění • revoluce jako obecný sociální a historický jev • proměny termínu „revoluce“ v čase • kontrarevoluce • revoluce v dějinách 19. století • problematičnost konceptu revoluce • ruská a Francouzská revoluce jako typové příklady • osobnost a kariérní vzestup Napoleona Bonaparta • územní expanze Francouzské republiky v 90. letech 18. století • cesta Napoleona Bonaparta k moci • ústava z roku VIII a charakter nového politického režimu konzulátu • vztah napoleonského režimu k republikánským principům Francouzské revoluce • doživotní konzulát a císařství • budování francouzského impéria a jeho historické a ideologické motivace • reformy právního systému: „Code Civil“ a jiné právní kodifikace • další vnitřní reformy francouzského státu • konkordát: vymezení termínu • situace katolické církve ve Francii na počátku 19. století a cesta k jejímu urovnání, konkordát z roku 1804, jeho obsah a jeho nejednoznačné hodnocení • situace nekatolického obyvatelstva v Napoleonově Francii • vojenská expanze Napoleonovy říše a její význam pro fungování státu • dynastická politika a formování impéria

• na příkladu významných občanských revolucí vysvětlí boj za občanská i národní práva a vznik občanské společnosti • charakterizuje proces modernizace společnosti • charakterizuje demokracii a objasní, jak funguje a jaké má problémy (korupce, kriminalita…) • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupnými texty • debatuje o praktických filozofických a etických otázkách


U str. 26–41, PS str. 18–33 Další dílčí výstupy: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

charakterizuje stav francouzské monarchie po sociální, politické a geopolitické stránce popíše hlavní kořeny sociálního napětí v zemi a společenské klima v předvečer revoluce identifikuje klíčové problémy ve fungování francouzského státu před revolucí vysvětlí, v čem spočívaly zásadní ekonomické problémy země a příčiny neúspěchu jejich řešení kriticky vnímá diskusi o vlivu jednotlivých osobností na další vývoj událostí ve Francii určí, co patřilo k hlavním zdrojům vnitropolitického a společenského napětí ve Francii na jaře roku 1789 popíše, z jakého důvodu byly svolány generální stavy a jakou cestou se z nich vydělilo Národní shromáždění objasní, co patřilo k zásadním politickým, společenským a ekonomickým změnám ve Francii v létě 1789 je schopen vysvětlit, proč v létě 1789 hovoříme o pádu feudálního režimu v zemi a proč šlo o zlomový krok v celých dějinách Evropy odůvodní, proč v souvislosti s Francouzskou revolucí hovoříme o počátcích moderního politického života odliší jednotlivé politické kluby a směry, které vznikly v prvních letech Francouzské revoluce popíše, v čem spočívaly momenty napětí mezi novou revoluční vládou země a katolickou církví vyjmenuje klíčové právní a politické kroky na cestě k občanskému státu, ke kterým bylo přistoupeno v letech 1790–1791 charakterizuje nový politický systém utvořený v souvislosti s ústavou z roku 1791 posoudí, jakou roli sehrála ve vnitropolitickém vývoji Francie válka s evropskými zeměmi určí momenty, které vedly k radikalizaci lidové revoluce v roce 1792 a k vyhlášení republiky uvědomuje si, co umožnilo prosazení jakobínské diktatury a které nedemokratické prvky tento režim obsahoval vysvětlí, co vedlo k pádu jakobínské diktatury a které znaky charakterizují období vlády direktoria vyjmenuje demokratické principy, které zůstaly ve Francii zachovány i po konci vlády teroru objasní, jakou funkci hrály během revoluce občanské kulty charakterizuje proměnu vztahu francouzského státu k umění, ke které došlo během revoluce vnímá revoluci jako obtížně definovatelný, mnohovrstevnatý jev popíše historické proměny obsahu termínu „revoluce“ vymezí znaky revoluce jako sociálního jevu uvědomuje si přirozenou odlišnost zájmů jednotlivých sociálních skupin v průběhu revoluce posoudí, v čem mohla spočívat inspirativnost Francouzské revoluce a ruské revoluce roku 1917 pro dějinný vývoj 19. a 20. století popíše kariérní vzestup Napoleona Bonaparta před rokem 1799 a jeho osobnostní rysy, které tento vývoj umožnily určí podmínky, které umožnily úspěch státního převratu v listopadu 1799 je schopen určit prvky nového Napoleonova režimu, které se odlišovaly od republikánských ideálů předchozích let Francouzské revoluce posoudí, nakolik byla veřejnost zapojena do fungování francouzského státu v jednotlivých fázích vývoje Napoleonova režimu charakterizuje období konzulátu a císařství a hlavní principy, jimiž se řídila Napoleonova vláda objasní, jaké motivy vedly Napoleona ke snaze o vybudování francouzského impéria zamyslí se nad možnými zdroji popularity Napoleonova režimu ve společnosti orientuje se v motivech uzavření konkordátu v roce 1804, v obsahu dohody a příčinách nespokojenosti papežství s ní vysvětlí hlavní změny v právním systému Francie, k nimž došlo mezi lety 1799–1815 definuje roli války pro francouzské impérium orientuje se v hlavních bitvách a taženích napoleonských válek, zvlášť je schopen popsat vliv válečných událostí na české země popíše podoby Napoleonovy dynastické politiky zhodnotí, jaký byl vztah Napoleonova režimu k umění a co tento vztah motivovalo uvede, v čem se odlišují hlavní proudy interpretací Napoleonovy osoby a jeho režimu uvědomuje si mnohovrstevnatost pojmu „sekularizace“ a historickou proměnu jeho obsahu

41



• protifrancouzské koalice s důrazem na třetí koaliční tažení • kontinentální blokáda • tažení do Ruska a Napoleonův pád • vztah Napoleonova režimu k umění • různé interpretace Napoleonovy vlády • „sekularizace“: historické proměny pojmu • proces sekularizace v 19. století • sekularizace a ateismus • darwinismus a sociální darwinismus • lidová kultura a lidová zbožnost v 19. století • osvícenství a racionalizované náboženství • feminizace církví • možný „návrat“ náboženství do veřejného života na přelomu 20. a 21. století

42

• určí základní znaky sekularizace evropské společnosti 19. století • vysvětlí, jak se sekularizace dotkla vztahů státu a církve • objasní propojenost lidové kultury s náboženskou vírou a uvede některé projevy tohoto propojení • popíše příčiny a projevy feminizace evropských církví 19. století • shrne, proč dnes můžeme hovořit o návratu náboženství do veřejné sféry a jakými projevy se tento trend ohlašuje

Učebnice:

Pracovní sešit:

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Občanské kompetence a kulturní povědomí (přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu)

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení – logické, matematické, empirické – a myšlenkové operace; volit prostředky a způsoby – pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky – vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi) Komunikativní kompetence (formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat souvislé texty na běžná i odborná témata; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí) Občanské kompetence a kulturní povědomí (přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu) Personální a sociální kompetence (ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi (pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích, a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní)

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita Informační a komunikační technologie (být schopen pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; používat základní a aplikační programové vybavení počítače)






U str. 47–71, PS str. 35–59




• vliv Francouzské revoluce a napoleonských válek na evropské země a jejich obyvatelstvo • recepce Francouzské revoluce a Napoleonova režimu v českých zemích • restaurace Bourbonů a charakter nového francouzského režimu, „bílý teror“ • Vídeňský kongres: důvody jeho svolání, projednávaná problematika, sporné otázky a nejdůležitější přijaté změny • pojem „koncert velmocí“ • geopolitické změny v ponapoleonské Evropě • klíčové principy poválečného uspořádání Evropy: legitimismus, konzervatismus, odpor proti revoluci, liberalismu a nacionalismu • Německý spolek a postavení německých zemí • Svatá aliance a principy jejího fungování • odlišná hodnocení Francouzské revoluce pohledem dnešních historiků • romantismus: hlavní znaky, projevy, souvislost s „duchem doby“ • průmyslová revoluce: vymezení, předpoklady a hlavní znaky • chronologie šíření průmyslové revoluce • industrializace a její etapy, protoindustrializace • tzv. druhá průmyslová revoluce • Anglie jako kolébka průmyslové revoluce: příčiny stavu • sociální důsledky průmyslové revoluce a industrializace • změny v dopravě v souvislosti s průmyslovou revolucí • rozvoj mezinárodního obchodu, volný obchod a celní spolky • nové ekonomické teorie: ekonomický liberalismus a malthusianismus • dílo Karla Marxe a Friedricha Engelse jako reakce na průmyslovou revoluci, spory o hodnocení marxismu • modernizace a moderní společnost: vymezení termínů • etapy modernizace • klíčové sociální změny související s modernizací • kult práce a občanský čas jako příklady hlubokých změn společnosti • role trhu pro proces modernizace • kritické postoje vůči modernizaci a jejich argumentace • urbanizace: vymezení pojmu, klíčové složky procesu, nová města a jejich funkce • dělba práce a specializace • vznik průmyslových oblastí a metropolí • dělnická čtvrť jako nový fenomén • dopady urbanizace na vzdělanost obyvatelstva, kultura chudoby • idea pokroku a trvalého růstu a jejich současná kritika • hlavní principy „rekonstrukce“ Evropy po napoleonských válkách • konzervatismus • charakteristické procesy v politické struktuře Evropy let 1815–1848 • Velká Británie v první polovině 19. století: politický systém (toryové a whigové) a jeho reformy, otázka volebního práva • obilní zákony v Británii • osobnost královny Viktorie a tzv. viktoriánské období • Francie v první polovině 19. století: restaurace Bourbonů a vláda Karla X. • červencová revoluce 1830 a charakter režimu Ludvíka Filipa Orleánského • německá oblast v první polovině 19. století: roztříštěnost, Německý spolek a role Pruska a Rakouska, hnutí slavností na hradě Wartburgu • Osmanská říše v první polovině 19. století: úpadek moci a jeho vnitřní kořeny • řecké povstání, boj za samostatnost a jeho podpora v Evropě, filhelénské hnutí

• na příkladu významných občanských revolucí vysvětlí boj za občanská i národní práva a vznik občanské společnosti • objasní vznik novodobého českého národa a jeho úsilí o emancipaci • popíše česko-německé vztahy a postavení Židů a Romů ve společnosti 18. a 19. století • charakterizuje proces modernizace společnosti • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupnými texty • debatuje o praktických filozofických a etických otázkách

• identifikuje hlavní příklady vlivu revoluční a napoleonské Francie na evropské země počátku 19. století • charakterizuje společnost a politický režim ponapoleonské Francie • porozumí tomu, proč se sešel Vídeňský kongres, s jakými geopolitickými problémy se především musel vyrovnat a jaké zásadní územní a politické změny přinesl • objasní, na jakých principech byly vystavěny poválečné mezinárodní vztahy v Evropě a které politické principy byly základem nového systému • popíše nové státoprávní uspořádání německého prostoru po Vídeňském kongresu • shrne základní cíle, funkce a nástroje Svaté aliance • charakterizuje romantismus jako umělecký a myšlenkový směr, a to s ohledem na dobové souvislosti • definuje průmyslovou revoluci s ohledem na hlavní ekonomické a sociální změny, které přinesla • určí základní předpoklady průmyslové revoluce • vymezí industrializaci a protoindustrializaci • uvědomuje si, že nová architektura a podoba krajiny vzniklé v souvislosti s industrializací mohly být současníky přijímány také negativně • objasní, proč se Anglie stala kolébkou průmyslové revoluce • popíše dopady industrializace na podobu rodiny • vymezí proces urbanizace • identifikuje hlavní změny v dopravě související s průmyslovou revolucí • shrne nejdůležitější změny v mezinárodním obchodu, k nimž došlo v souvislosti s průmyslovou revolucí • vymezí hlavní ideje ekonomického liberalismu a zařadí počátky této teorie do dobových souvislostí • porozumí změnám ve struktuře evropské společnosti, k nimž došlo vlivem průmyslové revoluce • vnímá teoretické koncepty Karla Marxe a Friedricha Engelse jako reakci na důsledky průmyslové revoluce a uvědomuje si nejednoznačnost jejich myšlenkového odkazu • odliší od sebe stavovskou a moderní společnost • uvede hlavní společenské změny, k nimž došlo v souvislosti s modernizací • na příkladu kultu práce a občanského času vnímá hloubku změn, k nimž došlo v souvislosti s modernizací • porovná argumenty zastánců víry v pokrok a jejich odpůrců • vymezí proces urbanizace a uvede jeho základní projevy • posoudí motivaci, která vedla evropské obyvatelstvo 19. století k přesunu do měst • popíše klíčové problémy, které masová migrace do měst přinášela • objasní souvislost urbanizace s proměnami vzdělávacích systémů a nástupem tzv. kultury chudoby • uvědomuje si, že přesvědčení o trvalém pokroku a pozitivnosti tohoto jevu není bezproblémové • shrne základní charakteristiky společenské a politické situace v Evropě • vymezí konzervatismus jako klíčový princip dějin Evropy první poloviny 19. století • charakterizuje politický systém Velké Británie a uvědomuje si roli parlamentu v něm • odliší od sebe tradiční chápání národa a jeho moderní pojetí • popíše hlavní znaky vlády Karla X. ve Francii a proměnu francouzského politického a společenského systému po roce 1830 • uvědomuje si územně-politickou roztříštěnost německé oblasti v první polovině 19. století a soupeření Rakouska a Pruska v oblasti • určí možné kořeny mocenského úpadku Osmanské říše a důsledky tohoto úpadku pro situaci na Balkánském poloostrově • vymezí evropská národní hnutí, jejich motivace a cíle a také společenské skupiny, které je podporovaly


43

Obsah vzdělávání: • počátky národních hnutí v Evropě: různá pojetí národa, koncepce Johanna Gottfrieda Herdera • otázka nositelů národní myšlenky • proměny obsahu termínu „národ“ v minulosti • moderní národ: vymezení, základní znaky • novodobý nacionalismus: jeho vymezení, znaky, nositelé • nacionalismus státní a nacionalismus lidový • národní hnutí v Evropě 19. století • státní národ a národní stát • role jazyka při utváření národa • negativní stránky nacionalismu, šovinismu a imperialismu • charakteristika ruského politického a společenského systému na počátku 19. století • nevolnictví v carském Rusku • vláda cara Alexandra I.: napoleonské války a Rusko, reformy Michaila M. Speranského, obrat ke konzervativní politice na konci vlády • povstání děkabristů: jeho příčiny, průběh a důsledky pro politické směřování carismu • vláda cara Mikuláše I.: konzervativní linie, triáda Sergeje S. Uvarova, neřešené nevolnictví, tajná policie • ruská zahraniční politika v první polovině 19. století • cenzura a intelektuální život v Rusku Mikuláše I. • Království polské jako součást carského státu, cesta k povstání, listopadové povstání a jeho důsledky • samoděržaví jako specifická forma absolutistické vlády, jeho kořeny • vztah Ruska a Evropy jako intelektuální problém, slavjanofilství a zapadnictví • zánik Svaté říše římské a vznik Rakouského císařství • demografická situace habsburské monarchie v první polovině 19. století • politické uspořádání Rakouska: pozice panovníka, státní konference, stavovské sněmy, tajná policie • metternichovský absolutismus • ekonomická situace habsburské monarchie, státní bankrot roku 1811 a rozvoj podnikání • pozice českých zemí v ekonomické struktuře monarchie • průmyslová revoluce v českých zemích: první strojová výroba, klíčová odvětví • proměna krajiny českých zemí v souvislosti s industrializací, urbanizovaná krajina • počátky památkové péče jako součást procesu modernizace • proměna dopravy a komunikací s důrazem na rozvoj železnice • sociální struktura obyvatelstva českých zemí v první polovině 19. století • rozvíjející se národní uvědomění a česká kultura • náboženská situace v českých zemích: pozice římskokatolické církve, legalizace protestantských církví, postavení nekatolíků • památky klasicismu, romantismu a empíru v českých zemích • biedermeier v českých zemích • divadlo a jeho význam pro české národní hnutí • proměny školství: trivium, triviální školy, role výuky německého jazyka • gramotnost a čtenářská revoluce • české národní obrození: vymezení, etapy • pojetí národní identity podle Josefa Jungmanna a české zemské vlastenectví v koncepci Bernarda Bolzana: srovnání přístupů a jejich dějinný význam • slovenské národní hnutí a jeho specifické podmínky • historismus, jeho role a projevy ve společnosti českých zemí první poloviny 19. století • „Dějiny“ Františka Palackého a jejich vliv na formování českého národního vědomí a další vývoj historiografie

44


Další dílčí výstupy: • určí hlavní znaky moderního nacionalismu, jeho požadavky a cíle • odliší koncepci národa, která se zrodila za Francouzské revoluce, od koncepce spjaté s teorií Johanna Gottfrieda Herdera • objasní, proč mělo řecké hnutí za samostatnost výraznou podporu u evropské společnosti • stanoví rozdíly mezi nacionalismem státním a lidovým • vyjmenuje hlavní příčiny rozvoje a šíření nacionalismu v 19. století • posoudí, k jakým důsledkům může vést vypjatý nacionalismus, a tyto důsledky demonstruje na příkladech z dějin 20. století • určí shodné a rozdílné prvky nacionalismu a šovinismu • určí hlavní znaky společenské, politické a ekonomické situace Ruska v první polovině 19. století • zhodnotí stav a dopady nevolnictví v carském Rusku • popíše důvody a projevy obratu od reformní politiky k politice konzervativní za cara Alexandra I. • porozumí dějinnému významu děkabristického povstání, který překonává pouhé aktuální dopady nezdařeného pokusu o převrat • uvede hlavní znaky vlády cara Mikuláše I. • popíše postavení Království polského v rámci carského Ruska • identifikuje příčiny polského listopadového povstání a jeho důsledky • definuje ruské samoděržaví jako specifickou formu absolutistické vlády • odliší ideové základy slavjanofilství a zapadnictví a porozumí tomu, jak mohly tyto koncepty ovlivnit vnitřní i zahraniční politiku Ruska • uvědomuje si význam státoprávní změny, kdy roku 1804 došlo k vyhlášení Rakouského císařství • charakterizuje politickou a ekonomickou roli českých zemí v habsburské monarchii první poloviny 19. století • popíše politickou strukturu výkonu státní moci v Rakouském císařství, přičemž podobu systému posuzuje z hlediska centralizace/ /decentralizace • vysvětlí pojem „metternichovský absolutismus“, termín vnímá kriticky • uvědomuje si zásadní rozdíl mezi politickým a hospodářským životem monarchie v letech 1815–1848 • vnímá Rakouské císařství první poloviny 19. století jako celek složený z ekonomicky odlišných částí a je schopen definovat pozici českých zemí v tomto celku • zařadí chronologicky a geograficky počátky průmyslové revoluce v českých zemích • objasní, jakou proměnu prodělala krajina českých zemí v souvislosti s průmyslovou revolucí • určí důvody toho, proč u nás nacházíme kořeny systematické péče o památky v první polovině 19. století • orientuje se v hlavních proměnách komunikace a dopravy, k nimž došlo v českých zemích v první polovině 19. století • objasní, které sociální vrstvy společnosti českých zemí prodělávaly v první polovině 19. století vzestup a které svou pozici ztrácely a proč • popíše, jak se ve sledovaném období vyvíjelo národní uvědomění obyvatelstva a kdo byl jeho nositelem • charakterizuje pozici římskokatolické církve ve vztahu ke společnosti a státu • určí základní znaky postavení nekatolického obyvatelstva českých zemí v první polovině 19. století • definuje proces národního obrození a jeho jednotlivé etapy • vyjmenuje některé projevy klasicismu, empíru, romantismu a biedermeieru v českých zemích • vnímá, že klíčovým uměleckým oborem pro rozvoj českého národního vědomí bylo v první polovině 19. století divadlo • shrne, jakou proměnu prodělaly v první polovině 19. století školství a vzdělanost obyvatelstva • porovná dvě koncepce národní identity – přístup Josefa Jungmanna a Bernarda Bolzana – a je si vědom jejich dějinných důsledků • určí zásadní sporné body v diskusích o národním obrození a jeho charakteru • posoudí projevy historismu a jeho roli ve společnosti 19. století • zhodnotí roli, kterou pro české národní uvědomění sehrály „Dějiny“ Františka Palackého


Učebnice: Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Občanské kompetence a kulturní povědomí (přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje)

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení – logické, matematické, empirické – a myšlenkové operace; volit prostředky a způsoby – pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky – vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi) Komunikativní kompetence (formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat souvislé texty na běžná i odborná témata; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí) Občanské kompetence a kulturní povědomí (přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje) Personální a sociální kompetence (ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi (pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích, a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní)

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita Člověk a životní prostředí (pochopit souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami; porozumět souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji; získat přehled o způsobech ochrany přírody, o používání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje)

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita Člověk a životní prostředí (pochopit souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami; porozumět souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji; získat přehled o způsobech ochrany přírody, o používání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje) Informační a komunikační technologie (být schopen pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; používat základní a aplikační programové vybavení počítače)



Pracovní sešit:


45

Proměna Evropy

U str. 78–103, PS str. 61–86




• obecné příčiny evropských revolučních událostí let 1848 a 1849 • nacionalismus a „jaro národů“, národní identita • role komunikací a prostředků šíření informací jako příčin revolučních nálad • požadavky politických svobod v Evropě 40. let 19. století • ekonomické problémy 40. let 19. století, krize v zemědělství • revoluce roku 1848 ve Francii • revoluce roku 1848 v německých zemích • revoluce roku 1848 na Apeninském poloostrově • revoluce roku 1848 v habsburské monarchii • revoluce roku 1848 v českých zemích • zrušení poddanství a roboty v habsburské monarchii • nová sociální skupina: dělnictvo, jeho životní a pracovní podmínky • sociální hnutí • průmyslová revoluce a pracovní podmínky, zaměstnávání žen a dětí • klasický liberalismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce • socialismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce • sociální otázka a hledání odpovědí na ni: utopičtí socialisté, Karel Marx, marxismus a tzv. revizionismus, sociální učení katolické církve • sociální otázka a katolická církev • počátky sociálního zákonodárství a důvody růstu angažovanosti státu v sociální otázce • termín „oktrojovaná ústava“, vydání oktrojované ústavy v březnu 1849 • ústavní meziobdobí a silvestrovské patenty • tzv. bachovský neoabsolutismus, jeho znaky • ekonomický liberalismus a hospodářský vzestup monarchie • konec absolutismu a obnovení ústavnosti: problematika Říjnového diplomu a únorové ústavy, nová organizace politického systému • pasivní rezistence českých a moravských poslanců • role Františka Palackého v české politice a národním hnutí • vznik Rakouska-Uherska: důvody pro státoprávní změnu, společné a rozdělené pravomoce obou částí monarchie, charakteristika soustátí • prosincová ústava a její základní ustanovení, pravomoci říšské rady a volby do ní • snahy o české vyrovnání – tábory lidu a fundamentální články, neúspěch „fundamentálek“ • počátky politických stran a moderního politického života v českých zemích • politická ideologie: vymezení termínu, souvislost rozvoje moderních politických ideologií s dobovou situací a společenskými změnami • funkce politických ideologií • vymezení klasického liberalismu, jeho klíčové ideje, ekonomický liberalismus • vymezení klasického konzervatismu, jeho klíčové ideje • konzervatismus autoritativní a konzervatismus pragmatický • socialismus a jeho klíčové ideje, jednotlivé proudy socialismu v 19. století • liberalismus v dějinách 19. století, vztah liberalismu a demokracie, systém liberální demokracie • liberalizace a demokratizace evropských států v 19. století: příčiny procesu a jeho vnímání soudobou společností • volební právo žen v 19. století • politické stranictví v 19. století, strany honorační • Apeninský poloostrov v první polovině 19. století a počátky risorgimenta

• na příkladu významných občanských revolucí vysvětlí boj za občanská i národní práva a vznik občanské společnosti • objasní vznik novodobého českého národa a jeho úsilí o emancipaci • popíše česko-německé vztahy a postavení Židů a Romů ve společnosti 18. a 19. století • charakterizuje proces modernizace společnosti • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů • charakterizuje demokracii a objasní, jak funguje a jaké má problémy (korupce, kriminalita…) • debatuje o pozitivech i problémech multikulturního soužití, objasní příčiny migrace lidí • objasní funkci politických stran a svobodných voleb • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupnými texty • debatuje o praktických filozofických a etických otázkách

• objasní, které jevy lze považovat za obecné příčiny vypuknutí série evropských revolucí roku 1848 • vysvětlí, proč se národní identita a požadavek národního státu staly vůdčím principem revoluce roku 1848 • popíše, které politické požadavky zaznívaly napříč evropskou společností • porozumí roli hospodářských problémů pro vypuknutí revoluce roku 1848 • popíše vývoj a specifika revoluce ve Francii, německé oblasti a habsburské monarchii a určí jejich důsledky • orientuje se v hlavních revolučních událostech, které v letech 1848 a 1849 zasáhly české země • porozumí tomu, proč v souvislosti s revolučními událostmi roku 1848 nelze hovořit o jednotném postupu společnosti • zhodnotí zrušení poddanství jako zásadní dlouhodobý přínos revoluce roku 1848 v habsburské monarchii • vysvětlí, s jakými problémy se musela vyrovnávat nová společenská vrstva dělnictva • objasní, které problémy spjaté s životem dělnictva se staly celospolečenskou otázkou a proč tomu tak bylo • vnímá pracovní podmínky žen a zaměstnávání dětí jako zásadní součást sociální otázky 19. století • uvede, jak na sociální otázku nahlížel klasický liberalismus a jak utopický socialismus • určí základní body sociální teorie Karla Marxe a tzv. revizionismu • charakterizuje přístup katolické církve k sociální otázce ve druhé polovině 19. století • vysvětlí, proč se koncem 19. století začaly státy výrazněji angažovat v řešení sociální otázky a jaké nástroje k tomu volily • určí sociální skupiny, které v habsburské monarchii nejvíce profitovaly z výsledků revoluce roku 1848 • vymezí období tzv. bachovského neoabsolutismu • shrne rozdíly mezi Říjnovým diplomem a únorovou ústavou • popíše strukturu politického systému zavedeného únorovou ústavou a porovná kompetence říšské rady a zemských sněmů • orientuje se v tom, co vedlo k rozdělení jednotné monarchie na Rakousko a Uhersko, co obě části po roce 1867 spojovalo a které kompetence vykonávaly samostatně • porozumí tomu, proč rakousko-uherské vyrovnání motivovalo snahy o české vyrovnání a proč tyto snahy neuspěly • charakterizuje počátky moderního politického života a moderních politických stran v českých zemích • charakterizuje funkce moderních politických ideologií • objasní, proč se moderní politické ideologie výrazně rozvíjely v 19. a 20. století • vymezí hlavní ideje klasického liberalismu a ekonomického liberalismu • vymezí hlavní ideje konzervatismu • odliší od sebe autoritativní a pragmatický konzervatismus • vymezí hlavní ideje socialismu a odliší jeho jednotlivé proudy • porovná přístup liberalismu, konzervatismu a socialismu ke klíčovým společenským a ekonomickým otázkám • vnímá dějiny 19. století také jako období zápasu liberální ideologie s ideologiemi omezujícími svobodu jedince • odliší od sebe pojmy „liberalismus“ a „demokracie“ • politické spojení liberalismu a demokracie vnímá jako charakteristický znak moderního západního světa, ale současně také jako nesamozřejmý jev • charakterizuje pohled společnosti 19. století na ideály politické demokracie a republikánství • objasní, které příčiny umožnily v 19. století postupnou liberalizaci a demokratizaci společnosti • vysvětlí, proč lze počátky novodobé politické demokracie spatřovat v období Francouzské revoluce • zhodnotí, jak rozšiřování volebního práva podmiňovalo utváření moderního politického stranictví

46


Obsah vzdělávání: • Sardinsko-piemontské království jako centrum snah o sjednocení Itálie • italské války za sjednocení 1859–1860, osobnost Giuseppa Garibaldiho • vznik Italského království a jeho další územní expanze po roce 1861 • ekonomické a sociální problémy Itálie po sjednocení, odlišnost situace na jihu a severu poloostrova • politické uspořádání německé oblasti po roce 1848 • Prusko jako centrum sjednocovacích snah: jeho politická a ekonomická charakteristika • osobnost a politika Otty von Bismarcka • hlavní znaky německého sjednocovacího procesu • dánsko-pruská válka a prusko-rakouská válka: jejich průběh a výsledky, příčiny rakouské porážky • prusko-francouzská válka, její důsledky pro německou oblast i pro Francii • vznik Německého císařství • vliv německého sjednocení na vnímání Německa v českých zemích a na česko-německé vztahy • režim Ludvíka Bonaparta (Napoleona III.) a jeho proměny • obnovení francouzského císařství a osobnost Napoleona III. v dobových interpretacích (Alexis de Tocqueville a Karel Marx) • viktoriánská Anglie: základní znaky období • proměny anglického politického systému v průběhu 19. století • britská zahraniční politika a její zásady, princip rovnováhy sil, Pax Britannica • britské impérium 19. století: motivy pro jeho budování, struktura impéria, klíčová dominia, postavení a situace Irska, Indie jako centrální prvek britského impéria • krymská válka a pařížský mír • vnitropolitické změny v carském Rusku po krymské válce • nástup cara Alexandra II. na trůn a jeho reformní snahy • zrušení nevolnictví v Rusku a dlouhodobé dopady tohoto kroku, rozporuplnost reformy • ilegální radikální a revoluční uskupení v Rusku • zavraždění Alexandra II. a doba vlády Alexandra III. – období protireforem a jejich motivace • územní expanze Ruska ve druhé polovině 19. století • úpadek moci Osmanské říše a tzv. východní otázka, situace na Balkáně ve druhé polovině 19. století • berlínský kongres roku 1878 a jeho výsledky • Polsko ve druhé polovině 19. století: situace v ruském záboru, lednové povstání a polská emigrace • klíčové momenty ve vývoji evropské ekonomiky a společnosti 70.–90. let 19. století: hospodářská krize roku 1873, druhá průmyslová revoluce, urbanizace a socialistické hnutí • moderna: vymezení pojmu • pád druhého francouzského císařství • Pařížská komuna a její symbolický odkaz • třetí francouzská republika, ekonomické a politické problémy, s nimiž se musela vypořádat • Dreyfusova aféra • Německo v době kancléřství Otty von Bismarcka: struktura politického systému, postavení a priority kancléřovy politiky • Kulturkampf: jeho příčiny a důsledky • první vatikánský koncil a jeho význam pro další směřování katolické církve, katolický ultramontanismus • protisocialistické zákony, jejich motivace a vliv na postavení socialistického hnutí v Německu • sociální zákonodárství bismarckovského Německa • britský politický systém konce 19. století a počátku 20. století: volební reforma, postavení Irska, stranický systém a postavení sněmovny lordů



Další dílčí výstupy: • vnímá rozšiřování volebního práva jako klíčovou součást procesu prosazování politické demokracie v 19. století a na příkladech vybraných zemí je schopen tento proces popsat • uvědomuje si, že liberální demokracie je systém typický pro současný západní svět a současně je schopen určit největší výzvy, jimž dnes tento systém čelí • popíše, z jakých kořenů vyrůstalo hnutí risorgimenta první poloviny 19. století • orientuje se v základních mocensko-politických reáliích Apeninského poloostrova poloviny 19. století a charakterizuje zvlášť pozici Sardinsko-piemontského království • popíše základní principy zahraniční politiky Sardinsko-piemontského království • charakterizuje průběh války za italskou nezávislost • objasní mocenskou a územně-politickou situaci v německé oblasti po roce 1848 • uvědomuje si, proč bylo centrem sjednocovacích snah v německé oblasti právě Prusko • je schopen charakterizovat hlavní cíle politiky prosazované Ottou von Bismarckem • popíše v krátkosti průběh prusko-dánské a prusko-rakouské války a určí jejich důsledky pro německou oblast • je schopen zdůvodnit, proč byla Francie klíčovou překážkou německého sjednocení • uvede klíčové momenty prusko-francouzské války a její důsledky • ví, kdy a kde došlo k vyhlášení Německého císařství, a je schopen tento stát geograficky vymezit • identifikuje klíčové ekonomické a sociální problémy sjednocené Itálie • posoudí, proč se sjednocení Německa stalo důležitou otázkou české politiky a jak tento proces poznamenal dobové česko-německé vztahy • charakterizuje vnitřní a zahraniční politiku režimu Napoleona Bonaparta realizovanou v 50. a 60. letech 19. století • vnímá obnovu francouzského císařství jako velkou otázku soudobých evropských vztahů • obecně popíše postavení Británie ve světě 19. století, a to z hlediska ekonomiky a mezinárodního systému • vysvětlí, jakými základními změnami prošel britský politický systém v 50.–70. letech 19. století • popíše hlavní principy britské zahraniční politiky 19. století a určí klíčové problémy, s nimiž se musela tato politika vyrovnávat • zamyslí se nad důvody, které vedly Británii k budování koloniální říše • popíše strukturu britského impéria druhé poloviny 19. století a vymezí jeho nejvýznamnější území • charakterizuje pozici Indie v rámci britského impéria a je schopen identifikovat klíčové změny správy tohoto dominia, k nimž došlo po povstání roku 1857 • popíše stručně průběh krymské války a zhodnotí její význam pro Rusko • charakterizuje počáteční období vlády Alexandra II. a připomene klíčové reformy, které byly v této době prosazeny • objasní, v čem spočíval dějinný význam zrušení nevolnictví, a podrobněji popíše konkrétní obsah reformy • je schopen posoudit, proč nebývá hodnocení zrušení nevolnictví jednoznačné a proč se tento krok setkával i s odmítavými reakcemi • vysvětlí, proč se v 60. letech 19. století v Rusku objevila řada radikálních a později i teroristických organizací a jaké byly jejich cíle • vymezí hlavní znaky vlády cara Alexandra III. • určí hlavní směry územní expanze Ruska ve druhé polovině 19. století • porozumí tomu, co bylo základem tzv. východní otázky a jak se tento problém projevoval ve druhé polovině 19. století • popíše hlavní územně-politické změny, k nimž došlo na Balkáně po rusko-turecké válce a v souvislosti s usneseními berlínského kongresu (1878) • identifikuje motivy lednového polského povstání roku 1863 a důsledky jeho neúspěchu • charakterizuje klíčové ekonomické a sociální změny, k nimž v Evropě došlo v 70.–90. letech 19. století • uvede důvody pádu druhého francouzského císařství

47



Další dílčí výstupy: • popíše hlavní události a opatření spjaté s Pařížskou komunou a objasní, proč se Komuna stala předmětem četných diskusí • uvědomuje si, proč byla třetí Francouzská republika zpočátku složitě přijímaným režimem • určí významné vnitropolitické problémy, s nimiž se musela třetí republika v prvních desetiletích své existence potýkat • porozumí symbolickému významu Dreyfusovy aféry v kontextu dobových antisemitských nálad • charakterizuje hlavní složky politického systému císařského Německa • objasní, proč Otto von Bismarck zahájil kampaň proti katolické církvi a jak se výsledky této kampaně lišily od původních záměrů kancléře • zhodnotí první vatikánský koncil v kontextu vývoje katolické církve • vysvětlí, proč byly v Německu přijaty tzv. protisocialistické zákony a jaké měly dopady na socialistické hnutí v zemi a německou vnitřní politiku vůbec • pojmenuje hlavní problémy, s nimiž se potýkala britská vnitřní politika v závěru 19. století a na počátku 20. století • charakterizuje podobu britského politického systému na počátku 20. století

48


Učebnice:

Pracovní sešit:

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Občanské kompetence a kulturní povědomí (vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje)

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení – logické, matematické, empirické – a myšlenkové operace; volit prostředky a způsoby – pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky – vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi) Komunikativní kompetence (formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat souvislé texty na běžná i odborná témata; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí) Občanské kompetence a kulturní povědomí (vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje) Personální a sociální kompetence (ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi (pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích, a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní)

Občan v demokratické společnosti (být schopen orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média

Občan v demokratické společnosti (být schopen orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média Informační a komunikační technologie (být schopen pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; používat základní a aplikační programové vybavení počítače)




49

Moderní svět

U str. 116–148, PS str. 88–120




• ekonomické postavení českých zemí v habsburské monarchii • druhá průmyslová revoluce a české země • vlastnická struktura průmyslu českých zemí s ohledem na etnicitu • tzv. gründerské období a ekonomická krize v habsburské monarchii • ukončení pasivní rezistence českých poslanců • „drobečková politika“ a Stremayrova jazyková nařízení • punktace, jejich přijetí českou veřejností a jejich politické dopady • stranický systém v českých zemích v 80. a 90. letech 19. století • reformy volebního systému do říšské rady před rokem 1905 • Tomáš G. Masaryk jako osobnost politické scény a jeho program národní politiky • boj o rukopisy, spor o smysl českých dějin, hilsneriáda • formování a proměny národního vědomí na Moravě v druhé polovině 19. století • židovské obyvatelstvo v Evropě – kulturní skupiny židovského obyvatelstva: Sefardové a Aškenázové • situace evropských Židů po osvícenských reformách • migrace Židů v rámci Evropy i mimo ni • problematika židovské emancipace a asimilace • židovský nacionalismus, sionismus a myšlenky Theodora Herzla • moderní antisemitismus: vymezení pojmu, jeho ideové kořeny, hlavní principy a projevy • lidový antisemitismus a kulturní antisemitismus • pogromy v Evropě konce 19. století a počátku 20. století • profesní a společenská úspěšnost asimilovaných Židů jako moment zneužívaný/dezinterpretovaný stoupenci antisemitismu • státoprávní uspořádání Spojených států amerických, vztahy mezi státy Unie a centrem • územní expanze směrem na západ a domorodé obyvatelstvo • britsko-americká válka roku 1812 a její důsledky, Monroeova doktrína • americké hospodářství v první polovině 19. století • instituce otroctví, protiotrokářské hnutí • cesta k americké občanské válce, její vypuknutí a klíčové bitvy, postava Abrahama Lincolna, otázka otroctví v průběhu konfliktu • příčiny vítězství Severu, tzv. rekonstrukce Jihu • fenomén tzv. Divokého západu, role železnice pro expanzi na západ • americký hospodářský zázrak a jeho kořeny • Britská Severní Amerika a utváření Kanady • Latinská Amerika v 19. století: úpadek koloniální moci Španělska a Portugalska, Simón Bolívar a boj za nezávislost • mladé jihoamerické státy a jejich problémy • emigrace do Spojených států amerických v průběhu 19. století • elektrifikace v USA, řešené problémy a dopady elektrifikace • migrace: vymezení pojmu, 19. století jako epocha „velké migrace“ • příčiny masové migrace v 19. století, mezikontinentální migrace v 19. století, podíl Evropanů na ní a důsledky tohoto podílu

• na příkladu významných občanských revolucí vysvětlí boj za občanská i národní práva a vznik občanské společnosti • objasní vznik novodobého českého národa a jeho úsilí o emancipaci • popíše česko-německé vztahy a postavení Židů a Romů ve společnosti 18. a 19. století • charakterizuje proces modernizace společnosti • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů • charakterizuje demokracii a objasní, jak funguje a jaké má problémy (korupce, kriminalita…) • objasní funkci politických stran a svobodných voleb • debatuje o pozitivech i problémech multikulturního soužití, objasní příčiny migrace lidí • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupnými texty • debatuje o praktických filozofických a etických otázkách

• zhodnotí ekonomické postavení českých zemí v rámci Předlitavska i celé habsburské monarchie • uvede, která průmyslová odvětví se v českých zemích zvlášť rozvíjela • popíše hlavní změny a události v ekonomickém vývoji habsburské monarchie v druhé polovině 19. století • vymezí, jaké politické pozice zastávala mladočeská strana a jakým způsobem došlo k překonání pasivní rezistence českých poslanců vůči říšskému sněmu • objasní pojem „drobečková politika“ • vysvětlí, proč došlo k jednání o tzv. punktacích a k jakým změnám v politickém životě českých zemí punktace vedly • charakterizuje stranický systém v českých zemích v období 80. a 90. let 19. století • orientuje se v proměnách volebního systému do říšské rady • popíše podstatu sporu o rukopisy a zařadí jej do širšího kontextu dobového historismu • popíše podstatu tzv. hilsneriády a zařadí ji do kontextu dobového evropského antisemitismu • uvede, co bylo jádrem tzv. sporu o smysl českých dějin, a zvlášť upřesní, jak se na něm podílel Tomáš Garrigue Masaryk • uvědomuje si specifika formování národního vědomí na Moravě • charakterizuje postavení a životní podmínky evropských Židů v 19. století • charakterizuje základní směry židovské migrace v 19. století • uvědomuje si, že židovské obyvatelstvo bylo v Evropě 19. století vystavováno diskriminaci, a uvede příklady této diskriminace • objasní, v čem spočívala židovská emancipace a s čím se obecně musela vyrovnávat • vymezí sionismus, jeho cíle a související myšlenky Theodora Herzla • definuje antisemitismus, určí klíčové teze moderního antisemitismu a jeho ideové zdroje • porozumí tomu, proč mohla být společenská a profesní úspěšnost Židů kořenem moderního antisemitismu • vnímá pogromy jako důsledek vypjatého evropského antisemitismu • charakterizuje politický systém a strukturu ústředních mocenských institucí Spojených států amerických • určí základní problémy, před nimiž stály na počátku 19. století nově utvořené Spojené státy americké • uvede, proč docházelo k pronikání na západ a na úkor koho/čeho se tak dělo • popíše vztahy americké zahraniční politiky první poloviny 19. století s evropskými mocnostmi • uvede příklady ekonomické a společensko-kulturní odlišnosti oblasti tzv. amerického Jihu a Severu • vysvětlí, proč se stalo otroctví zásadním politickým problémem Spojených států • zrekapituluje chronologii základních událostí americké občanské války • zhodnotí v krátkosti dopady americké občanské války • vysvětlí, co lze řadit ke kořenům rozkvětu americké ekonomiky ve druhé polovině 19. století • popíše proces konstituování Kanady • porozumí tomu, proč došlo k rozpadu portugalského a španělského koloniálního panství v Jižní Americe • uvede, ze kterých zemí směřovalo během 19. století nejvíce emigrantů do USA a co tuto emigraci motivovalo • uvědomuje si, nakolik zásadní roli pro utváření moderních Spojených států amerických hrála migrace • odliší specifické charakteristiky masové migrace 19. století ve srovnání s předchozími obdobími • vysvětlí, co patřilo k hlavním sociálním a ekonomickým příčinám masové migrace v 19. století • popíše, co podmiňovalo a urychlovalo vystěhovalectví Evropanů a do kterých zámořských regionů směřovali • vnímá protiimigrační zákonodárství a nárůst xenofobie a rasismu jako specifickou reakci na migraci • uvědomuje si, že současná masová migrace není dejinně ojedinělý jev • vysvětlí, které jevy umožnily výrazný nárůst sociální mobility v evropské společnosti 19. století • uvědomuje si, že v 19. století i nadále existovala řada omezení sociální mobility

50




• snahy o omezování migrace na konci 19. století – zákonodárství • růst xenofobie a rasismu v souvislosti s migrací • migrace fenoménem 20. a 21. století: nové otázky • sociální mobilita, její výrazně vyšší míra v 19. století a příčiny tohoto stavu • struktura průmyslové a urbanizované společnosti a časté podoby sociální mobility v ní • souvislost tržní ekonomiky a zvýšené míry sociální mobility • přetrvávající omezení sociální mobility v evropské společnosti 19. století • obecné znaky vývoje asijských říší v 19. století, vliv Západu • Čína v 19. století: důvody mocenského úpadku země, prosazování vlivu evropských mocností a úpadek čínské suverenity, opiové války, povstání, snahy o modernizaci Číny na přelomu 19. a 20. století a důvody jejich neúspěchu • tzv. boxerské povstání a jeho širší dopady • pád čínského císařství a vyhlášení republiky v roce 1911 • cesta Japonska k pozici východoasijské velmoci, reformy éry Meidži • rusko-japonská válka a prosazení japonské hegemonie na Dálném východě, význam války pro vnitřní vývoj Ruska • úpadek moci Osmanské říše a jeho příčiny, územní ztráty říše, mladoturecká revoluce • britsko-ruské soupeření v Íránu, Afghánistánu a Tibetu: tzv. velká hra • xenofobie a rasismus Evropanů ve vztahu k asijskému obyvatelstvu • vztahy mezi evropskými mocnostmi na přelomu 19. a 20. století, cíle evropských mocností • hlavní znaky zahraniční politiky evropských mocností: budování koloniálních říší, imperialismus, rivalita • priority zahraniční politiky Velké Británie, Francie, Německa a Ruska • hospodářský a mocenský vzestup Německé říše, klíčová hospodářská odvětví země, velmocenské cíle země • proměna německé politiky po nástupu Viléma II. na trůn • vláda cara Mikuláše II.: ekonomický rozvoj a sociální struktura země, přetrvávající společenské problémy • tzv. krvavá neděle a revoluce roku 1905, jejich dlouhodobé důsledky • Pjotr A. Stolypin a pokus o reformy • evropské vztahy na přelomu 19. a 20. století: utváření mocenských aliancí • koloniální soupeření před první světovou válkou, tzv. souboj o Afriku a fašodská krize, koloniální državy Británie a Francie v oblasti • Balkán jako klíčové ohnisko mezinárodního napětí: balkánské války, teritoriální změny s nimi spojené a zájmy evropských mocností na poloostrově • kolonialismus a imperialismus: vymezení termínů, příčiny, typy kolonialismu • způsoby správy koloniálního území, otázka zapojení místního obyvatelstva • britská a francouzská koloniální říše na konci 19. století • imperiální strategie Ruska a Spojených států amerických • recepce kolonialismu ve druhé polovině 20. století • klíčové procesy charakterizující evropskou společnost počátku 20. století • nástup masové politiky a populismus


Další dílčí výstupy: • určí obecné znaky vývoje asijských říší v 19. století • uvede klíčové příčiny úpadku moci a mezinárodního postavení Číny v 19. století • popíše, jakým způsobem využívaly evropské mocnosti úpadku čínské moci a jaké motivy je k tomu vedly • porozumí tomu, proč selhaly pokusy o modernizaci Číny • shrne průběh a důsledky tzv. boxerského povstání • vysvětlí, proč, jak a s jakými výsledky byla ve druhé polovině 19. století reformována japonská společnost a ekonomika • uvede hlavní příčiny mocenského pádu Osmanské říše a popíše teritoriální změny, které tento pád provázely • charakterizuje proměnu vnímání obyvatelstva Číny a Asie obecně v očích evropské veřejnosti 19. století • uvede, které evropské státy patřily na počátku 20. století ke světovým mocnostem • charakterizuje pozici a cíle jednotlivých evropských mocností v systému mezinárodních vztahů • identifikuje kořeny ekonomického růstu Německého císařství a charakterizuje pozici země v evropských vztazích • vysvětlí, jak se proměňovala zahraniční politika Německé říše na počátku 20. století • v hlavních rysech vystihne ekonomickou a sociální situaci carského Ruska na počátku 20. století • popíše příčiny, průběh a dopady ruské revoluce roku 1905 • porozumí proměně systému evropských vztahů na počátku 20. století • považuje soupeření o Afriku za zásadní otázku mezinárodních vztahů přelomu 19. a 20. století a popíše formování koloniálních říší Velké Británie a Francie v oblasti • vnímá Balkánský poloostrov jako rozhodující ohnisko napětí v mezinárodních vztazích před první světovou válkou • uvědomuje si, že pohledy na příčiny vypuknutí první světové války se mohou výrazně lišit • uvědomuje si, že druhá polovina 19. století a první polovina 20. století byly vrcholným obdobím evropského imperialismu a kolonialismu • určí dlouhodobé důsledky šíření evropského vlivu ve světě • definuje kolonialismus a jeho obecné cíle a motivy • popíše strukturu britské koloniální říše s ohledem na správu území • srovná koloniální/imperiální strategii Velké Británie, Francie, Ruska a USA • shrne argumenty podporující i odmítající kolonialismus • charakterizuje evropskou společnost počátku 20. století prostřednictvím klíčových procesů měnících její podobu • vysvětlí, proč o období počátku 20. století hovoříme jako o první éře globalizace • identifikuje klíčová hospodářská centra Evropy počátku 20. století • popíše projevy postupující politické liberalizace Evropy • objasní problémy spojené s nástupem masové politiky • určí příčiny a projevy nastupující masové kultury • charakterizuje vědecko-technickou revoluci skrze její nejvýznamnější objevy a společenské dopady • porozumí tomu, proč i přes zjevný technologický a ekonomický pokrok hovoříme v souvislosti s koncem 19. století o „atmosféře pesimismu“ • porozumí tomu, proč nemůžeme dějiny žen 19. století omezit jen na hnutí za jejich emancipaci • vymezí hlavní cíle a zisky hnutí za emancipaci žen v 19. století • uvede zásadní proměny života evropských žen, které souvisely s procesem modernizace, resp. urbanizace • popíše příklady předsudků a diskriminace, které existovaly vůči ženám druhé poloviny 19. století • odliší od sebe tři vlny feminismu, a to s ohledem na jejich cíle a časové zařazení • popíše ekonomickou strukturu Předlitavska na počátku 20. století a pozici českých zemí v ní • je schopen charakterizovat společenskou, kulturní a ekonomickou situaci německého etnika v českých zemích • objasní, proč od konce 19. století narůstaly národnostní česko-německé spory a ve kterých oblastech společenského života se tyto spory nejčastěji projevovaly • chápe jazykovou otázku jako pole, na němž se intenzivně střetaly české a německé národnostní požadavky • popíše strukturu systému českých politických stran na počátku 20. století

51

Obsah vzdělávání: • moderní světová ekonomika, „atlantická ekonomika“ a první éra globalizace • růst životní úrovně evropského obyvatelstva a jeho (ne)rovnoměrnost • dělnické hnutí, sociální reformy a zákonodárství na konci 19. století • politická liberalizace a převládající politický systém evropských států • ženská politická práva a hnutí za emancipaci žen • růst vzdělanosti evropského obyvatelstva a nástup masové kultury • pozice křesťanských církví a nové výzvy, encyklika „Rerum novarum“ • vědecko-technická revoluce na konci 19. století: klíčové objevy • pesimismus konce 19. století a belle époque • „dějiny žen“ 19. století: emancipace, boj proti diskriminaci, změna pohledu společnosti na roli žen, předsudky vůči ženám • odlišnost společenského postavení a možností mužů a žen v Evropě druhé poloviny 19. století • hnutí za emancipaci žen na konci 19. století: jeho požadavky a politické a právní úspěchy, tzv. sufražetky a boj za volební právo žen • tři vlny feminismu a jejich charakteristika • ekonomická situace habsburské monarchie na počátku 20. století a pozice českých zemí v hospodářské struktuře říše • klíčová hospodářská odvětví v českých zemích počátku 20. století a elektrifikace území • rozvoj a podoby ekonomického nacionalismu • německé etnikum v českých zemích: jeho kulturní, společenské a ekonomické postavení • nárůst česko-německých národnostních sporů, vliv demokratizace na dynamiku sporů • problematika jazykových nařízení a sporů o ně • Moravský pakt a jeho ustanovení jako příklad národnostního kompromisu • české politické strany na počátku 20. století • socialistické hnutí v Předlitavsku a v českých zemích: politické strany, jejich program a proměny hnutí • volební reforma roku 1905 a první volby podle všeobecného volebního práva pro muže do říšské rady • růst sporů a politického napětí v českých zemích a v Předlitavsku před první světovou válkou, ochromení činnosti českého zemského sněmu • česká společnost na počátku 20. století: demografické ukazatele, modernizace života, změny životního stylu • vědecký a technologický rozvoj českých zemí • rozvoj čtenářské společnosti a počátky filmu v českých zemích

52


Další dílčí výstupy: • určí, co vedlo ke změně systému voleb do říšské rady v roce 1905 a jak se zavedení všeobecného a rovného volebního práva pro muže promítlo do volebních výsledků • posoudí, které události vedly k oslabení důvěry v konstituční systém Předlitavska v období bezprostředně předcházejícím první světové válce • připomene klíčové vynálezy a změny související s vědeckým a technologickým rozvojem českých zemí • porozumí tomu, proč je druhá polovina 19. století označována jako zlaté období čtení • shrne stručně sociální, kulturní, ekonomickou a politickou situaci českého etnika v českých zemích na počátku 20. století


Učebnice:

Pracovní sešit:

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Občanské kompetence a kulturní povědomí (vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje)

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení – logické, matematické, empirické – a myšlenkové operace; volit prostředky a způsoby – pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky – vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi) Komunikativní kompetence (formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat souvislé texty na běžná i odborná témata; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí) Občanské kompetence a kulturní povědomí (vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje) Personální a sociální kompetence (ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi (pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích, a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní)

Občan v demokratické společnosti (být schopen orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média

Občan v demokratické společnosti (být schopen orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média Informační a komunikační technologie (být schopen pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; používat základní a aplikační programové vybavení počítače)




53

Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Jazykové vzdělávání a komunikace podle RVP SOV V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ shrnut do tabulky obsah vzdělávání a dále přesné znění očekávaných výsledků vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání pro vzdělávací oblast Jazykové vzdělávání a komunikace a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Jedná se o výsledky vzdělávání, k jejichž realizaci učebnicová sada přispívá především formou žákovské aktivity v pracovním sešitě. Ve sloupci s dalšími dílčími výstupy

vzdělávání jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání vzdělávací oblasti Jazykové vzdělávání a komunikace; vzhledem k vazbě výstupů primárně na aktivitu žáků realizovanou díky cvičením pracovního sešitu mají výstupy univerzální charakter pro všechny tematické celky. Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitě naleznete výše v oddílu věnovaném analýze sady s ohledem na vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání RVP SOV.


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

U str. 12–21, PS str. 7–16





• vhodně se prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska • vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně • zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů, umí si je vybírat a přistupovat k nim kriticky • používá klíčová slova při vyhledávání informačních pramenů • samostatně zpracovává informace • rozumí obsahu textu i jeho částí • pořizuje z odborného textu výpisky a výtah, dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů • vypracuje anotaci • zaznamenává bibliografické údaje

• orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky • analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost • odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících • posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce • využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací • vnímá ikonický materiál jako důležitý historický pramen a chápe jeho specifika • porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.)

54



U str. 26–41, PS str. 18–33








55

Hledání ztraceného řádu: 1815–1848 Obsah vzdělávání: • vliv Francouzské revoluce a napoleonských válek na evropské země a jejich obyvatelstvo • recepce Francouzské revoluce a Napoleonova režimu v českých zemích • restaurace Bourbonů a charakter nového francouzského režimu, „bílý teror“ • Vídeňský kongres: důvody jeho svolání, projednávaná problematika, sporné otázky a nejdůležitější přijaté změny • pojem „koncert velmocí“ • geopolitické změny v ponapoleonské Evropě • klíčové principy poválečného uspořádání Evropy: legitimismus, konzervatismus, odpor proti revoluci, liberalismu a nacionalismu • Německý spolek a postavení německých zemí • Svatá aliance a principy jejího fungování • odlišná hodnocení Francouzské revoluce pohledem dnešních historiků • romantismus: hlavní znaky, projevy, souvislost s „duchem doby“ • průmyslová revoluce: vymezení, předpoklady a hlavní znaky • chronologie šíření průmyslové revoluce • industrializace a její etapy, protoindustrializace • tzv. druhá průmyslová revoluce • Anglie jako kolébka průmyslové revoluce: příčiny stavu • sociální důsledky průmyslové revoluce a industrializace • proměny v dopravě v souvislosti s průmyslovou revolucí • rozvoj mezinárodního obchodu, volný obchod a celní spolky • nové ekonomické teorie: ekonomický liberalismus a malthusianismus • dílo Karla Marxe a Friedricha Engelse jako reakce na průmyslovou revoluci, spory o hodnocení marxismu • modernizace a moderní společnost: vymezení termínů • etapy modernizace • klíčové sociální změny související s modernizací • kult práce a občanský čas jako příklady hlubokých změn společnosti • role trhu pro proces modernizace • kritické postoje vůči modernizaci a jejich argumentace • urbanizace: vymezení pojmu, klíčové složky procesu, nová města a jejich funkce • dělba práce a specializace • vznik průmyslových oblastí a metropolí • dělnická čtvrť jako nový fenomén • dopady urbanizace na vzdělanost obyvatelstva, kultura chudoby • idea pokroku a trvalého růstu a jejich současná kritika • hlavní principy „rekonstrukce“ Evropy po napoleonských válkách • konzervatismus • charakteristické procesy v politické struktuře Evropy let 1815–1848 • Velká Británie v první polovině 19. století: politický systém (toryové a whigové) a jeho reformy, otázka volebního práva • obilní zákony v Británii • osobnost královny Viktorie a tzv. viktoriánské období • Francie v první polovině 19. století: restaurace Bourbonů a vláda Karla X. • červencová revoluce 1830 a charakter režimu Ludvíka Filipa Orleánského • německá oblast v první polovině 19. století: roztříštěnost, Německý spolek a role Pruska a Rakouska, hnutí slavností na hradě Wartburgu • Osmanská říše v první polovině 19. století: úpadek moci a jeho vnitřní kořeny • počátky národních hnutí v Evropě: různá pojetí národa, koncepce Johanna Gottfrieda Herdera • otázka nositelů národní myšlenky • řecké povstání, boj za samostatnost a jeho podpora v Evropě, filhelénské hnutí • proměny obsahu termínu „národ“ v minulosti • moderní národ: vymezení, základní znaky • novodobý nacionalismus: jeho vymezení, znaky, nositelé • nacionalismus státní a nacionalismus lidový • národní hnutí v Evropě 19. století • státní národ a národní stát • role jazyka v utváření národa • negativní stránky nacionalismu, šovinismu a imperialismu • charakteristika ruského politického a společenského systému na počátku 19. století

56

U str. 47–71, PS str. 35–59 Realizované výstupy podle RVP SOV:








• nevolnictví v carském Rusku • vláda cara Alexandra I.: napoleonské války a Rusko, reformy Michaila M. Speranského, obrat ke konzervativní politice • povstání děkabristů: jeho příčiny, průběh a důsledky pro politické směřování carismu • vláda cara Mikuláše I.: konzervativní linie, triáda Sergeje S. Uvarova, neřešené nevolnictví, tajná policie • ruská zahraniční politika v první polovině 19. století • cenzura a intelektuální život v Rusku Mikuláše I. • Království polské jako součást carského státu, cesta k povstání, listopadové povstání a jeho důsledky • samoděržaví jako specifická forma absolutistické vlády, jeho kořeny • vztah Ruska a Evropy jako intelektuální problém, slavjanofilství a zapadnictví zánik Svaté říše římské a vznik Rakouského císařství • demografická situace habsburské monarchie v první polovině 19. století • politické uspořádání Rakouska: pozice panovníka, státní konference, stavovské sněmy, tajná policie • metternichovský absolutismus • ekonomická situace habsburské monarchie, státní bankrot roku 1811 a rozvoj podnikání • pozice českých zemí v ekonomické struktuře monarchie • průmyslová revoluce v českých zemích: první strojová výroba, klíčová odvětví • proměna krajiny českých zemí v souvislosti s industrializací, urbanizovaná krajina • počátky památkové péče jako součást procesu modernizace • proměna dopravy a komunikací s důrazem na rozvoj železnice • sociální struktura obyvatelstva českých zemí v první polovině 19. století • rozvíjející se národní uvědomění a česká kultura • náboženská situace v českých zemích: pozice římskokatolické církve, legalizace protestantských církví, postavení nekatolíků • památky klasicismu, romantismu a empíru v českých zemích • biedermeier v českých zemích • divadlo a jeho význam pro české národní hnutí • proměny školství: trivium, triviální školy, role výuky německého jazyka • gramotnost a čtenářská revoluce • české národní obrození: vymezení, etapy • pojetí národní identity podle Josefa Jungmanna a české zemské vlastenectví v koncepci Bernarda Bolzana: srovnání přístupů a jejich dějinný význam • slovenské národní hnutí a jeho specifické podmínky • spory o výklad národního obrození: otázka původu a role češtiny, obrození jako přirozený, nebo uměle stvořený jev • historismus a jeho role a projevy ve společnosti českých zemí první poloviny 19. století • „Dějiny“ Františka Palackého a jejich vliv na formování českého národního vědomí a další vývoj historiografie


57

Proměna Evropy Obsah vzdělávání: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

obecné příčiny evropských revolučních událostí let 1848 a 1849 nacionalismus a „jaro národů“, národní identita role komunikací a prostředků šíření informací jako příčin revolučních nálad požadavky politických svobod v Evropě 40. let 19. století ekonomické problémy 40. let 19. století, krize v zemědělství revoluce roku 1848 ve Francii revoluce roku 1848 v německých zemích revoluce roku 1848 na Apeninském poloostrově revoluce roku 1848 v habsburské monarchii revoluce roku 1848 v českých zemích zrušení poddanství a roboty v habsburské monarchii nová sociální skupina: dělnictvo, jeho životní a pracovní podmínky sociální hnutí průmyslová revoluce a pracovní podmínky, zaměstnávání žen a dětí klasický liberalismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce socialismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce sociální otázka a hledání odpovědí na ni: utopičtí socialisté, Karel Marx, marxismus a tzv. revizionismus, sociální učení katolické církve sociální otázka a katolická církev počátky sociálního zákonodárství a důvody růstu angažovanosti státu v sociální otázce termín „oktrojovaná ústava“, vydání oktrojované ústavy v březnu 1849 ústavní meziobdobí a silvestrovské patenty tzv. bachovský neoabsolutismus, jeho znaky ekonomický liberalismus a hospodářský vzestup monarchie konec absolutismu a obnovení ústavnosti: problematika Říjnového diplomu a únorové ústavy, nová organizace politického systému pasivní rezistence českých a moravských poslanců role Františka Palackého v české politice a národním hnutí vznik Rakouska-Uherska: důvody pro státoprávní změnu, společné a rozdělené pravomoce obou částí monarchie, charakteristika soustátí prosincová ústava a její základní ustanovení, pravomoci říšské rady a volby do ní snahy o české vyrovnání – tábory lidu a fundamentální články, neúspěch „fundamentálek“ počátky politických stran a moderního politického života v českých zemích politická ideologie: vymezení termínu, souvislost rozvoje moderních politických ideologií s dobovou situací a společenskými změnami funkce politických ideologií vymezení klasického liberalismu, jeho klíčové ideje, ekonomický liberalismus vymezení klasického konzervatismu, jeho klíčové ideje konzervatismus autoritativní a konzervatismus pragmatický socialismus a jeho klíčové ideje, jednotlivé proudy socialismu v 19. století liberalismus v dějinách 19. století, vztah liberalismu a demokracie, systém liberální demokracie liberalizace a demokratizace evropských států v 19. století: příčiny procesu a jeho vnímání soudobou společností volební právo žen v 19. století politické stranictví v 19. století, strany honorační Apeninský poloostrov v první polovině 19. století a počátky risorgimenta Sardinsko-piemontské království jako centrum snah o sjednocení Itálie italské války za sjednocení 1859–1860, osobnost Giuseppa Garibaldiho vznik Italského království a jeho další územní expanze po roce 1861 ekonomické a sociální problémy Itálie po sjednocení, odlišnost situace na jihu a severu poloostrova politické uspořádání německé oblasti po roce 1848 Prusko jako centrum sjednocovacích snah: jeho politická a ekonomická charakteristika osobnost a politika Otty von Bismarcka hlavní znaky německého sjednocovacího procesu dánsko-pruská válka a prusko-rakouská válka: jejich průběh a výsledky, příčiny rakouské porážky prusko-francouzská válka, její důsledky pro německou oblast i pro Francii vznik Německého císařství

58

U str. 78–103, PS str. 61–86 Realizované výstupy podle RVP SOV:








• vliv německého sjednocení na vnímání Německa v českých zemích a na českoněmecké vztahy • režim Ludvíka Bonaparta (Napoleona III.) a jeho proměny • obnovení francouzského císařství a osobnost Napoleona III. v dobových interpretacích (Alexis de Tocqueville a Karel Marx) • viktoriánská Anglie: základní znaky období • proměny anglického politického systému v průběhu 19. století • britská zahraniční politika a její zásady, princip rovnováhy sil, Pax Britannica • britské impérium 19. století: motivy pro jeho budování, struktura impéria, klíčová dominia, postavení a situace Irska, Indie jako centrální prvek britského impéria • krymská válka a pařížský mír • vnitropolitické změny v carském Rusku po krymské válce • nástup cara Alexandra II. na trůn a jeho reformní snahy • zrušení nevolnictví v Rusku a dlouhodobé dopady tohoto kroku, rozporuplnost reformy • ilegální radikální a revoluční uskupení v Rusku • zavraždění Alexandra II. a doba vlády Alexandra III. – období protireforem a jejich motivace • územní expanze Ruska ve druhé polovině 19. století • úpadek moci Osmanské říše a tzv. východní otázka, situace na Balkáně ve druhé polovině 19. století • berlínský kongres roku 1878 a jeho výsledky • Polsko ve druhé polovině 19. století: situace v ruském záboru, lednové povstání a polská emigrace • klíčové momenty ve vývoji evropské ekonomiky a společnosti 70.–90. let 19. století: hospodářská krize roku 1873, druhá průmyslová revoluce, urbanizace a socialistické hnutí • moderna: vymezení pojmu • pád druhého francouzského císařství • Pařížská komuna a její symbolický odkaz • třetí Francouzská republika, ekonomické a politické problémy, s nimiž se musela vypořádat • Dreyfusova aféra • Německo v době kancléřství Otty von Bismarcka: struktura politického systému, postavení a priority kancléřovy politiky • Kulturkampf: jeho příčiny a důsledky • první vatikánský koncil a jeho význam pro další směřování katolické církve, katolický ultramontanismus • protisocialistické zákony, jejich motivace a vliv na postavení socialistického hnutí v Německu • sociální zákonodárství bismarckovského Německa • britský politický systém konce 19. století a počátku 20. století: volební reforma, postavení Irska, stranický systém a postavení sněmovny lordů


59

Moderní svět


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • •

ekonomické postavení českých zemí v habsburské monarchii druhá průmyslová revoluce a české země vlastnická struktura průmyslu českých zemí s ohledem na etnicitu tzv. gründerské období a ekonomická krize v habsburské monarchii ukončení pasivní rezistence českých poslanců „drobečková politika“ a Stremayrova jazyková nařízení punktace, jejich přijetí českou veřejností a jejich politické dopady stranický systém v českých zemích v 80. a 90. letech 19. století reformy volebního systému do říšské rady před rokem 1905 Tomáš G. Masaryk jako osobnost politické scény a jeho program národní politiky boj o rukopisy, spor o smysl českých dějin, hilsneriáda formování a proměny národního vědomí na Moravě v druhé polovině 19. století židovské obyvatelstvo v Evropě – kulturní skupiny židovského obyvatelstva: Sefardové a Aškenázové situace evropských Židů po osvícenských reformách migrace Židů v rámci Evropy i mimo ni problematika židovské emancipace a asimilace židovský nacionalismus, sionismus a myšlenky Theodora Herzla moderní antisemitismus: vymezení pojmu, jeho ideové kořeny, hlavní principy a projevy lidový antisemitismus a kulturní antisemitismus pogromy v Evropě konce 19. století a počátku 20. století profesní a společenská úspěšnost asimilovaných Židů jako moment zneužívaný/ /dezinterpretovaný stoupenci antisemitismu státoprávní uspořádání Spojených států amerických, vztahy mezi státy Unie a centrem územní expanze směrem na západ a domorodé obyvatelstvo britsko-americká válka roku 1812 a její důsledky, Monroeova doktrína americké hospodářství v první polovině 19. století instituce otroctví, protiotrokářské hnutí cesta k americké občanské válce, její vypuknutí a klíčové bitvy, postava Abrahama Lincolna, otázka otroctví v průběhu konfliktu příčiny vítězství Severu, tzv. rekonstrukce Jihu fenomén tzv. Divokého západu, role železnice pro expanzi na západ americký hospodářský zázrak a jeho kořeny Britská Severní Amerika a utváření Kanady Latinská Amerika v 19. století: úpadek koloniální moci Španělska a Portugalska, Simón Bolívar a boj za nezávislost mladé jihoamerické státy a jejich problémy emigrace do Spojených států amerických v průběhu 19. století elektrifikace v USA, řešené problémy a dopady elektrifikace migrace: vymezení pojmu, 19. století jako epocha „velké migrace“ příčiny masové migrace v 19. století, mezikontinentální migrace v 19. století, podíl Evropanů na ní a důsledky tohoto podílu snahy o omezování migrace na konci 19. století – zákonodárství růst xenofobie a rasismu v souvislosti s migrací migrace fenoménem 20. a 21. století: nové otázky sociální mobilita, její výrazně vyšší míra v 19. století a příčiny tohoto stavu struktura průmyslové a urbanizované společnosti a časté podoby sociální mobility v ní souvislost tržní ekonomiky a zvýšené míry sociální mobility přetrvávající omezení sociální mobility v evropské společnosti 19. století obecné znaky vývoje asijských říší v 19. století, vliv Západu Čína v 19. století: důvody mocenského úpadku, prosazování vlivu evropských mocností a úpadek čínské suverenity, opiové války, povstání, snahy o modernizaci Číny na přelomu 19. a 20. století a důvody jejich neúspěchu tzv. boxerské povstání a jeho širší dopady pád čínského císařství a vyhlášení republiky v roce 1911 cesta Japonska k pozici východoasijské velmoci, reformy éry Meidži rusko-japonská válka a prosazení japonské hegemonie na Dálném východě, význam pro vývoj Ruska úpadek moci Osmanské říše a jeho příčiny, územní ztráty říše, mladoturecká revoluce britsko-ruské soupeření v Íránu, Afghánistánu a Tibetu: tzv. velká hra xenofobie a rasismus Evropanů ve vztahu k asijskému obyvatelstvu vztahy mezi evropskými mocnostmi na přelomu 19. a 20. století, cíle evropských mocností

60

Realizované výstupy podle RVP SOV: • vhodně se prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska • vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně • zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů, umí si je vybírat a přistupovat k nim kriticky • používá klíčová slova při vyhledávání informačních pramenů • samostatně zpracovává informace • rozumí obsahu textu i jeho částí • pořizuje z odborného textu výpisky a výtah, dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů • vypracuje anotaci • zaznamenává bibliografické údaje

Další dílčí výstupy: • orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky • analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost • odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících • posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce • využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací • vnímá ikonický materiál jako důležitý historický pramen a chápe jeho specifika • porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.)





• hlavní znaky zahraniční politiky evropských mocností: budování koloniálních říší, imperialismus, rivalita • priority zahraniční politiky Velké Británie, Francie, Německa a Ruska • hospodářský a mocenský vzestup Německé říše, klíčová hospodářská odvětví země, velmocenské cíle země • proměna německé politiky po nástupu Viléma II. na trůn • vláda cara Mikuláše II.: ekonomický rozvoj a sociální struktura země, přetrvávající společenské problémy • tzv. krvavá neděle a revoluce roku 1905, jejich dlouhodobé důsledky • Pjotr A. Stolypin a pokus o reformy • evropské vztahy na přelomu 19. a 20. století: utváření mocenských aliancí • koloniální soupeření před první světovou válkou, tzv. souboj o Afriku a fašodská krize, koloniální državy Británie a Francie v oblasti • Balkán jako klíčové ohnisko mezinárodního napětí: balkánské války, teritoriální změny s nimi spojené a zájmy evropských mocností na tomto poloostrově • kolonialismus a imperialismus: vymezení termínů, příčiny, typy kolonialismu • způsoby správy koloniálního území, otázka zapojení místního obyvatelstva • britská a francouzská koloniální říše na konci 19. století • imperiální strategie Ruska a Spojených států amerických • recepce kolonialismu ve druhé polovině 20. století • klíčové procesy charakterizující evropskou společnost počátku 20. století • moderní světová ekonomika, „atlantická ekonomika“ a první éra globalizace • růst životní úrovně evropského obyvatelstva a jeho (ne)rovnoměrnost • dělnické hnutí, sociální reformy a zákonodárství na konci 19. století • politická liberalizace a převládající politický systém evropských států • nástup masové politiky a populismus • ženská politická práva a hnutí za emancipaci žen • růst vzdělanosti evropského obyvatelstva a nástup masové kultury • pozice křesťanských církví a nové výzvy, encyklika „Rerum novarum“ • vědecko-technická revoluce na konci 19. století: klíčové objevy • pesimismus konce 19. století a belle époque • „dějiny žen“ 19. století: emancipace, boj proti diskriminaci, změna pohledu společnosti na roli žen, předsudky vůči ženám • odlišnost společenského postavení a možností mužů a žen v Evropě druhé poloviny 19. století • hnutí za emancipaci žen na konci 19. století: jeho požadavky a politické a právní úspěchy, tzv. sufražetky a boj za volební právo žen • tři vlny feminismu a jejich charakteristika • ekonomická situace habsburské monarchie na počátku 20. století a pozice českých zemí v hospodářské struktuře říše • klíčová hospodářská odvětví v českých zemích počátku 20. století a elektrifikace území • rozvoj a podoby ekonomického nacionalismu • německé etnikum v českých zemích: jeho kulturní, společenské a ekonomické postavení • nárůst česko-německých národnostních sporů, vliv demokratizace na dynamiku sporů • problematika jazykových nařízení a sporů o ně • Moravský pakt a jeho ustanovení jako příklad národnostního kompromisu • české politické strany na počátku 20. století • socialistické hnutí v Předlitavsku a v českých zemích: politické strany, jejich program a proměny hnutí • volební reforma roku 1905 a první volby podle všeobecného volebního práva pro muže do říšské rady • růst sporů a politického napětí v českých zemích a v Předlitavsku před první světovou válkou, ochromení činnosti českého zemského sněmu • česká společnost na počátku 20. století: demografické ukazatele, modernizace života, změny životního stylu • vědecký a technologický rozvoj českých zemí • rozvoj čtenářské společnosti a počátky filmu v českých zemích


61

Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích podle RVP SOV V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ shrnut do tabulky obsah vzdělávání a přesné znění očekávaných výsledků vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání pro vzdělávací oblast Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Jedná se o výsledky vzdělávání, k jejichž realizaci učebnicová sada přispívá především formou žákovské aktivity v pracovním sešitě (např. tvorba dějepisných textů s využitím otevřených zdrojů). Ve sloupci s dalšími dílčími výstupy vzdě-

lávání jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání vzdělávací oblasti Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích; vzhledem k vazbě výstupů primárně na aktivitu žáků realizovanou díky cvičením pracovního sešitu mají výstupy univerzální charakter pro všechny tematické celky. Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitě naleznete výše v oddílu věnovaném analýze učebnicové sady s ohledem na vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání RVP SOV.


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

U str. 12–21, PS str. 7–16





• vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové dokumenty • volí vhodné informační zdroje k vyhledávání požadovaných informací a odpovídající techniky (metody, způsoby) k jejich získávání • získává a využívá informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet, ovládá jejich vyhledávání, včetně použití filtrování • orientuje se v získaných informacích, třídí je, analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je zpracovává • uvědomuje si nutnost posouzení validity informačních zdrojů a použití informací relevantních pro potřeby řešení problému • správně interpretuje získané informace a výsledky jejich zpracování následně prezentuje vhodným způsobem s ohledem na jejich další uživatele • rozumí běžným i odborným graficky ztvárněným informacím

• chápe internet jako významný zdroj historických informací • vyhledá na internetu zdroje informací podle klíčových slov či jinak specifikovaného zadání • je schopen dále zpracovávat získané informace • uvědomuje si rizika, která plynou z využívání otevřených (webových) zdrojů informací pro zmapování dějepisné problematiky (možná subjektivnost, neodbornost, propagandistický účel podání aj.) • je schopen rozpoznat relevantní internetové zdroje informací • využívá internetové encyklopedie a slovníky • ke zpracování textů a prezentací používá softwarové nástroje

62



U str. 26–41, PS str. 18–33








63


U str. 47–71, PS str. 35–59




• vliv Francouzské revoluce a napoleonských válek na evropské země a jejich obyvatelstvo • recepce Francouzské revoluce a Napoleonova režimu v českých zemích • restaurace Bourbonů a charakter nového francouzského režimu, „bílý teror“ • Vídeňský kongres: důvody jeho svolání, projednávaná problematika, sporné otázky a nejdůležitější přijaté změny • pojem „koncert velmocí“ • geopolitické změny v ponapoleonské Evropě • klíčové principy poválečného uspořádání Evropy: legitimismus, konzervatismus, odpor proti revoluci, liberalismu a nacionalismu • Německý spolek a postavení německých zemí • Svatá aliance a principy jejího fungování • odlišná hodnocení Francouzské revoluce pohledem dnešních historiků • romantismus: hlavní znaky, projevy, souvislost s „duchem doby“ • průmyslová revoluce: vymezení, předpoklady a hlavní znaky • chronologie šíření průmyslové revoluce • industrializace a její etapy, protoindustrializace • tzv. druhá průmyslová revoluce • Anglie jako kolébka průmyslové revoluce: příčiny stavu • sociální důsledky průmyslové revoluce a industrializace • proměny v dopravě v souvislosti s průmyslovou revolucí • rozvoj mezinárodního obchodu, volný obchod a celní spolky • nové ekonomické teorie: ekonomický liberalismus a malthusianismus • dílo Karla Marxe a Friedricha Engelse jako reakce na průmyslovou revoluci, spory o hodnocení marxismu • modernizace a moderní společnost: vymezení termínů • etapy modernizace • klíčové sociální změny související s modernizací • kult práce a občanský čas jako příklady hlubokých změn společnosti • role trhu pro proces modernizace • kritické postoje vůči modernizaci a jejich argumentace • urbanizace: vymezení pojmu, klíčové složky procesu, nová města a jejich funkce • dělba práce a specializace • vznik průmyslových oblastí a metropolí • dělnická čtvrť jako nový fenomén • dopady urbanizace na vzdělanost obyvatelstva, kultura chudoby • idea pokroku a trvalého růstu a jejich současná kritika • hlavní principy „rekonstrukce“ Evropy po napoleonských válkách • konzervatismus • charakteristické procesy v politické struktuře Evropy let 1815–1848 • Velká Británie v první polovině 19. století: politický systém (toryové a whigové) a jeho reformy, otázka volebního práva • obilní zákony v Británii • osobnost královny Viktorie a tzv. viktoriánské období • Francie v první polovině 19. století: restaurace Bourbonů a vláda Karla X. • červencová revoluce 1830 a charakter režimu Ludvíka Filipa Orleánského • německá oblast v první polovině 19. století: roztříštěnost, Německý spolek a role Pruska a Rakouska, hnutí slavností na hradě Wartburgu • Osmanská říše v první polovině 19. století: úpadek moci a jeho vnitřní kořeny • počátky národních hnutí v Evropě: různá pojetí národa, koncepce Johanna Gottfrieda Herdera • otázka nositelů národní myšlenky • řecké povstání, boj za samostatnost a jeho podpora v Evropě, filhelénské hnutí • proměny obsahu termínu „národ“ v minulosti • moderní národ: vymezení, základní znaky • novodobý nacionalismus: jeho vymezení, znaky, nositelé • nacionalismus státní a nacionalismus lidový • národní hnutí v Evropě 19. století • státní národ a národní stát • role jazyka v utváření národa • negativní stránky nacionalismu, šovinismu a imperialismu • charakteristika ruského politického a společenského systému na počátku 19. století



64





• nevolnictví v carském Rusku • vláda cara Alexandra I.: napoleonské války a Rusko, reformy Michaila M. Speranského, obrat ke konzervativní politice • povstání děkabristů: jeho příčiny, průběh a důsledky pro politické směřování carismu • vláda cara Mikuláše I.: konzervativní linie, triáda Sergeje S. Uvarova, neřešené nevolnictví, tajná policie • ruská zahraniční politika v první polovině 19. století • cenzura a intelektuální život v Rusku Mikuláše I. • Království polské jako součást carského státu, cesta k povstání, listopadové povstání a jeho důsledky • samoděržaví jako specifická forma absolutistické vlády, jeho kořeny • vztah Ruska a Evropy jako intelektuální problém, slavjanofilství a zapadnictví zánik Svaté říše římské a vznik Rakouského císařství • demografická situace habsburské monarchie v první polovině 19. století • politické uspořádání Rakouska: pozice panovníka, státní konference, stavovské sněmy, tajná policie • metternichovský absolutismus • ekonomická situace habsburské monarchie, státní bankrot roku 1811 a rozvoj podnikání • pozice českých zemí v ekonomické struktuře monarchie • průmyslová revoluce v českých zemích: první strojová výroba, klíčová odvětví • proměna krajiny českých zemí v souvislosti s industrializací, urbanizovaná krajina • počátky památkové péče jako součást procesu modernizace • proměna dopravy a komunikací s důrazem na rozvoj železnice • sociální struktura obyvatelstva českých zemí v první polovině 19. století • rozvíjející se národní uvědomění a česká kultura • náboženská situace v českých zemích: pozice římskokatolické církve, legalizace protestantských církví, postavení nekatolíků • památky klasicismu, romantismu a empíru v českých zemích • biedermeier v českých zemích • divadlo a jeho význam pro české národní hnutí • proměny školství: trivium, triviální školy, role výuky německého jazyka • gramotnost a čtenářská revoluce • české národní obrození: vymezení, etapy • pojetí národní identity podle Josefa Jungmanna a české zemské vlastenectví v koncepci Bernarda Bolzana: srovnání přístupů a jejich dějinný význam • slovenské národní hnutí a jeho specifické podmínky • spory o výklad národního obrození: otázka původu a role češtiny, obrození jako přirozený, nebo uměle stvořený jev • historismus a jeho role a projevy ve společnosti českých zemí první poloviny 19. století • „Dějiny“ Františka Palackého a jejich vliv na formování českého národního vědomí a další vývoj historiografie


65

Proměna Evropy

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •




obecné příčiny evropských revolučních událostí let 1848 a 1849 nacionalismus a „jaro národů“, národní identita role komunikací a prostředků šíření informací jako příčin revolučních nálad požadavky politických svobod v Evropě 40. let 19. století ekonomické problémy 40. let 19. století, krize v zemědělství revoluce roku 1848 ve Francii revoluce roku 1848 v německých zemích revoluce roku 1848 na Apeninském poloostrově revoluce roku 1848 v habsburské monarchii revoluce roku 1848 v českých zemích zrušení poddanství a roboty v habsburské monarchii nová sociální skupina: dělnictvo, jeho životní a pracovní podmínky sociální hnutí průmyslová revoluce a pracovní podmínky, zaměstnávání žen a dětí klasický liberalismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce socialismus a otázky spjaté s důsledky průmyslové revoluce sociální otázka a hledání odpovědí na ni: utopičtí socialisté, Karel Marx, marxismus a tzv. revizionismus, sociální učení katolické církve sociální otázka a katolická církev počátky sociálního zákonodárství a důvody růstu angažovanosti státu v sociální otázce termín „oktrojovaná ústava“, vydání oktrojované ústavy v březnu 1849 ústavní meziobdobí a silvestrovské patenty tzv. bachovský neoabsolutismus, jeho znaky ekonomický liberalismus a hospodářský vzestup monarchie konec absolutismu a obnovení ústavnosti: problematika Říjnového diplomu a únorové ústavy, nová organizace politického systému pasivní rezistence českých a moravských poslanců role Františka Palackého v české politice a národním hnutí vznik Rakouska-Uherska: důvody pro státoprávní změnu, společné a rozdělené pravomoce obou částí monarchie, charakteristika soustátí prosincová ústava a její základní ustanovení, pravomoci říšské rady a volby do ní snahy o české vyrovnání – tábory lidu a fundamentální články, neúspěch „fundamentálek“ počátky politických stran a moderního politického života v českých zemích politická ideologie: vymezení termínu, souvislost rozvoje moderních politických ideologií s dobovou situací a společenskými změnami funkce politických ideologií vymezení klasického liberalismu, jeho klíčové ideje, ekonomický liberalismus vymezení klasického konzervatismu, jeho klíčové ideje konzervatismus autoritativní a konzervatismus pragmatický socialismus a jeho klíčové ideje, jednotlivé proudy socialismu v 19. století liberalismus v dějinách 19. století, vztah liberalismu a demokracie, systém liberální demokracie liberalizace a demokratizace evropských států v 19. století: příčiny procesu a jeho vnímání soudobou společností volební právo žen v 19. století politické stranictví v 19. století, strany honorační Apeninský poloostrov v první polovině 19. století a počátky risorgimenta Sardinsko-piemontské království jako centrum snah o sjednocení Itálie italské války za sjednocení 1859–1860, osobnost Giuseppa Garibaldiho vznik Italského království a jeho další územní expanze po roce 1861 ekonomické a sociální problémy Itálie po sjednocení, odlišnost situace na jihu a severu poloostrova politické uspořádání německé oblasti po roce 1848 Prusko jako centrum sjednocovacích snah: jeho politická a ekonomická charakteristika osobnost a politika Otty von Bismarcka hlavní znaky německého sjednocovacího procesu dánsko-pruská válka a prusko-rakouská válka: jejich průběh a výsledky, příčiny rakouské porážky prusko-francouzská válka, její důsledky pro německou oblast i pro Francii vznik Německého císařství vliv německého sjednocení na vnímání Německa v českých zemích a na česko-německé vztahy režim Ludvíka Bonaparta (Napoleona III.) a jeho proměny



66





• obnovení francouzského císařství a osobnost Napoleona III. v dobových interpretacích (Alexis de Tocqueville a Karel Marx) • viktoriánská Anglie: základní znaky období • proměny anglického politického systému v průběhu 19. století • britská zahraniční politika a její zásady, princip rovnováhy sil, Pax Britannica • britské impérium 19. století: motivy pro jeho budování, struktura impéria, klíčová dominia, postavení a situace Irska, Indie jako centrální prvek britského impéria • krymská válka a pařížský mír • vnitropolitické změny v carském Rusku po krymské válce • nástup cara Alexandra II. na trůn a jeho reformní snahy • zrušení nevolnictví v Rusku a dlouhodobé dopady tohoto kroku, rozporuplnost reformy • ilegální radikální a revoluční uskupení v Rusku • zavraždění Alexandra II. a doba vlády Alexandra III. – období protireforem a jejich motivace • územní expanze Ruska ve druhé polovině 19. století • úpadek moci Osmanské říše a tzv. východní otázka, situace na Balkáně ve druhé polovině 19. století • berlínský kongres roku 1878 a jeho výsledky • Polsko ve druhé polovině 19. století: situace v ruském záboru, lednové povstání a polská emigrace • klíčové momenty ve vývoji evropské ekonomiky a společnosti 70.–90. let 19. století: hospodářská krize roku 1873, druhá průmyslová revoluce, urbanizace a socialistické hnutí • moderna: vymezení pojmu • pád druhého francouzského císařství • Pařížská komuna a její symbolický odkaz • třetí Francouzská republika, ekonomické a politické problémy, s nimiž se musela vypořádat • Dreyfusova aféra • Německo v době kancléřství Otty von Bismarcka: struktura politického systému, postavení a priority kancléřovy politiky • Kulturkampf: jeho příčiny a důsledky • první vatikánský koncil a jeho význam pro další směřování katolické církve, katolický ultramontanismus • protisocialistické zákony, jejich motivace a vliv na postavení socialistického hnutí v Německu • sociální zákonodárství bismarckovského Německa • britský politický systém konce 19. a počátku 20. století: volební reforma, postavení Irska, stranický systém a postavení sněmovny lordů


67

Moderní svět

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • •




ekonomické postavení českých zemí v habsburské monarchii druhá průmyslová revoluce a české země vlastnická struktura průmyslu českých zemí s ohledem na etnicitu tzv. gründerské období a ekonomická krize v habsburské monarchii ukončení pasivní rezistence českých poslanců „drobečková politika“ a Stremayrova jazyková nařízení punktace, jejich přijetí českou veřejností a jejich politické dopady stranický systém v českých zemích v 80. a 90. letech 19. století reformy volebního systému do říšské rady před rokem 1905 Tomáš G. Masaryk jako osobnost politické scény a jeho program národní politiky boj o rukopisy, spor o smysl českých dějin, hilsneriáda formování a proměny národního vědomí na Moravě v druhé polovině 19. století židovské obyvatelstvo v Evropě – kulturní skupiny židovského obyvatelstva: Sefardové a Aškenázové situace evropských Židů po osvícenských reformách migrace Židů v rámci Evropy i mimo ni problematika židovské emancipace a asimilace židovský nacionalismus, sionismus a myšlenky Theodora Herzla moderní antisemitismus: vymezení pojmu, jeho ideové kořeny, hlavní principy a projevy lidový antisemitismus a kulturní antisemitismus pogromy v Evropě konce 19. století a počátku 20. století profesní a společenská úspěšnost asimilovaných Židů jako moment zneužívaný/ /dezinterpretovaný stoupenci antisemitismu státoprávní uspořádání Spojených států amerických, vztahy mezi státy Unie a centrem územní expanze směrem na západ a domorodé obyvatelstvo britsko-americká válka roku 1812 a její důsledky, Monroeova doktrína americké hospodářství v první polovině 19. století instituce otroctví, protiotrokářské hnutí cesta k americké občanské válce, její vypuknutí a klíčové bitvy, postava Abrahama Lincolna, otázka otroctví v průběhu konfliktu příčiny vítězství Severu, tzv. rekonstrukce Jihu fenomén tzv. Divokého západu, role železnice pro expanzi na západ americký hospodářský zázrak a jeho kořeny Britská Severní Amerika a utváření Kanady Latinská Amerika v 19. století: úpadek koloniální moci Španělska a Portugalska, Simón Bolívar a boj za nezávislost mladé jihoamerické státy a jejich problémy emigrace do Spojených států amerických v průběhu 19. století elektrifikace v USA, řešené problémy a dopady elektrifikace migrace: vymezení pojmu, 19. století jako epocha „velké migrace“ příčiny masové migrace v 19. století, mezikontinentální migrace v 19. století, podíl Evropanů na ní a důsledky tohoto podílu snahy o omezování migrace na konci 19. století – zákonodárství růst xenofobie a rasismu v souvislosti s migrací migrace fenoménem 20. a 21. století: nové otázky sociální mobilita, její výrazně vyšší míra v 19. století a příčiny tohoto stavu struktura průmyslové a urbanizované společnosti a časté podoby sociální mobility v ní souvislost tržní ekonomiky a zvýšené míry sociální mobility přetrvávající omezení sociální mobility v evropské společnosti 19. století obecné znaky vývoje asijských říší v 19. století, vliv Západu Čína v 19. století: důvody mocenského úpadku, prosazování vlivu evropských mocností a úpadek čínské suverenity, opiové války, povstání, snahy o modernizaci Číny na přelomu 19. a 20. století a důvody jejich neúspěchu tzv. boxerské povstání a jeho širší dopady pád čínského císařství a vyhlášení republiky v roce 1911 cesta Japonska k pozici východoasijské velmoci, reformy éry Meidži rusko-japonská válka a prosazení japonské hegemonie na Dálném východě, význam pro vývoj Ruska úpadek moci Osmanské říše a jeho příčiny, územní ztráty říše, mladoturecká revoluce britsko-ruské soupeření v Íránu, Afghánistánu a Tibetu: tzv. velká hra xenofobie a rasismus Evropanů ve vztahu k asijskému obyvatelstvu vztahy mezi evropskými mocnostmi na přelomu 19. a 20. století, cíle evropských mocností priority zahraniční politiky Velké Británie, Francie, Německa a Ruska proměna německé politiky po nástupu Viléma II. na trůn



68





• hospodářský a mocenský vzestup Německé říše, klíčová hospodářská odvětví země, velmocenské cíle země • vláda cara Mikuláše II.: ekonomický rozvoj a sociální struktura země, přetrvávající společenské problémy • tzv. krvavá neděle a revoluce roku 1905, jejich dlouhodobé důsledky • Pjotr A. Stolypin a pokus o reformy • evropské vztahy na přelomu 19. a 20. století: utváření mocenských aliancí • koloniální soupeření před první světovou válkou, tzv. souboj o Afriku a fašodská krize, koloniální državy Británie a Francie v oblasti • Balkán jako ohnisko mezinárodního napětí: balkánské války, teritoriální změny s nimi spojené a zájmy evropských mocností na tomto poloostrově • kolonialismus a imperialismus: vymezení termínů, příčiny, typy kolonialismu • způsoby správy koloniálního území, otázka zapojení místního obyvatelstva • britská a francouzská koloniální říše na konci 19. století • imperiální strategie Ruska a Spojených států amerických • recepce kolonialismu ve druhé polovině 20. století • klíčové procesy charakterizující evropskou společnost počátku 20. století • moderní světová ekonomika, „atlantická ekonomika“ a první éra globalizace • růst životní úrovně evropského obyvatelstva a jeho (ne)rovnoměrnost • dělnické hnutí, sociální reformy a zákonodárství na konci 19. století • politická liberalizace a převládající politický systém evropských států • nástup masové politiky a populismus • ženská politická práva a hnutí za emancipaci žen • růst vzdělanosti evropského obyvatelstva a nástup masové kultury • pozice křesťanských církví a nové výzvy, encyklika „Rerum novarum“ • vědecko-technická revoluce na konci 19. století: klíčové objevy • pesimismus konce 19. století a belle époque • „dějiny žen“ 19. století: emancipace, boj proti diskriminaci, změna pohledu společnosti na roli žen, předsudky vůči ženám • odlišnost společenského postavení a možností mužů a žen v Evropě druhé poloviny 19. století • hnutí za emancipaci žen na konci 19. století: jeho požadavky a politické a právní úspěchy, tzv. sufražetky a boj za volební právo žen • tři vlny feminismu a jejich charakteristika • ekonomická situace habsburské monarchie na počátku 20. století a pozice českých zemí v hospodářské struktuře říše • klíčová hospodářská odvětví v českých zemích počátku 20. století a elektrifikace území • rozvoj a podoby ekonomického nacionalismu • německé etnikum v českých zemích: jeho kulturní, společenské a ekonomické postavení • nárůst česko-německých národnostních sporů, vliv demokratizace na dynamiku sporů • problematika jazykových nařízení a sporů o ně • Moravský pakt a jeho ustanovení jako příklad národnostního kompromisu • české politické strany na počátku 20. století • socialistické hnutí v Předlitavsku a v českých zemích: politické strany, jejich program a proměny hnutí • volební reforma roku 1905 a první volby do říšské rady podle všeobecného volebního práva pro muže • růst sporů a politického napětí v českých zemích a v Předlitavsku před první světovou válkou, ochromení činnosti českého zemského sněmu • česká společnost na počátku 20. století: demografické ukazatele, modernizace života, změny životního stylu • vědecký a technologický rozvoj českých zemí • rozvoj čtenářské společnosti a počátky filmu v českých zemích


69

Průřezová témata podle RVP G zapojená v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ Průřezovými tématy jsou podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Tato témata prostupují všemi vzdělávacími oblastmi – spíše než získání sumy faktografických znalostí je jejich cílem budování postojů, osvojování hodnot a rozvíjení schopností a dovedností, tedy to, aby žáci byli schopni orientovat se ve složité skutečnosti, porozuměli jejím vývojovým (historickým) kořenům a na základě tohoto porozumění se dokázali vhodně rozhodovat a jednat. Průřezová témata podporují a prohlubují rozvoj jednotlivých klíčových kompetencí a hodnot, které mají žáci v průběhu výchovně-vzdělávacího procesu získat. Průřezová témata jsou realizována mimo jiné výběrem dobře zvolených výchovně-vzdělávacích strategií, tzn. forem a metod výuky. S ohledem na charakter dějepisného vzdělávání jsou v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ cíleně zapojena čtyři průřezová témata, přičemž největší důraz je kladen na průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Průřezové téma je v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ zařazováno systematicky. Téma u žáků rozvíjí pochopení klíčových sociálních, politických či ekonomických procesů a problémů v širších (evropských, globálních) souvislostech – nezbytným předpokladem tohoto pochopení je pak znalost historického vývoje Evropy a českých zemí. K obsahu průřezového tématu tak patří i otázka kulturní a historické identity Evropy a vztahu českého prostředí k evropské kultuře a dějinám. Žáci by neměli omezovat svůj pohled na svět pouze na struktury středoevropského prostoru a současně by si vždy měli uvědomovat dlouhodobé kořeny současného stavu světa. Měli by se orientovat v klíčových globálních problémech současnosti (čemuž napomáhá box „Aktualizace“ zařazovaný na poslední místo tematických sond), v historickém průběhu modernizačních sociálních a ekonomických změn a nerovnoměrnosti tohoto vývoje (což jsou přirozená témata učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“). Žáci jsou v rámci realizace průřezového tématu vedeni k tomu, aby cítili odpovědnost ke světu, jenž je obklopuje, a snažili se o aktivní přispívání k řešení problémů, pokud je to samozřejmě v jejich možnostech (jsou např. opakovaně konfrontováni s příklady důsledků vyloučení obyvatelstva z rozhodování o věcech veřejných). Zařazení průřezového tématu rozvíjí toleranci k odlišným pohledům na svět a na konkrétní dějinné a s nimi související společenské problémy – děje se tak systematicky nejen v pracovním sešitě (např. v rámci práce s různými interpretacemi minulosti), ale také systematicky v učebnici prostřednictvím boxu Obrazy minulosti. Multikulturní výchova Realizace průřezového tématu má žákům napomáhat v přípravě na život v multietnické společnosti. Primárním cílem je tedy rozvoj kulturní a etnické tolerance založené na znalosti jiných kultur a etnik a současné pochopení klíčových procesů (historických, sociálních aj.) vedoucích ke zformování multikulturní společnosti a charakterizujících její existenci. Jako nezbytný základ je u žáků rozvíjeno porozumění vlastní kultuře a významu kulturních hodnot obecně. Žáci se seznamují se sociálními aspekty interkulturality; kulturní odlišnosti vnímají jako přirozené a obohacující. Jsou konfrontováni s nebezpečím a důsledky etnické a kulturní netolerance, xenofobie a rasismu. Průřezové téma je v sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ zařazováno průběžně, a to jak v podobě klíčové teorie v učebnici, tak i pomocí cvičení pracovního sešitu. Učebnicová sada se vyrovnává s tak vážnými tématy, jako je moderní antisemitismus a jeho kořeny, masová migrace v 19. století a její paralely se situací na počátku 21. století, formování moderního nacionalismu a jeho důsledky, česko-německé etnické vztahy a jejich projevy

70

v politice, ekonomice atd. Zvlášť v posledním tematickém celku je řešen nárůst xenofobních nálad v evropské společnosti konce 19. století a počátku 20. století. Žáci jsou cíleně konfrontováni s projevy rasismu či xenofobie v historických dokumentech, dobovém tisku a politických rozhodnutích, učí se tyto projevy nacházet, uvažují o jejich příčinách a důsledcích, o motivech jejich využívání např. v politickém boji; některé osvojené poznatky mohou žáci dále aplikovat také při analýze dnešních sociálně-patologických jevů. Průběžně se v rámci učebnice i pracovního sešitu seznamují s klíčovými mimoevropskými kulturami, přičemž ty jsou uchopeny jako rovnocenné a jejich odlišnosti jako zcela přirozené (a umožňující vzájemné obohacení). Environmentální výchova Cílem realizace průřezového tématu je formování mladé generace k myšlení a jednání v souladu s principy udržitelného rozvoje. V žácích je posilováno vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a úcta k životu ve všech jeho formách. Žáci by si měli uvědomit oboustrannost interakce člověk–příroda, pochopit zásadní závislost člověka na životním prostředí, a tedy i význam lidských aktivit ve vztahu k přírodě. Cílem je tedy rozvoj znalostí a dovedností potřebných k tomu, aby žáci pochopili princip udržitelného rozvoje a ztotožnili se s ním. Učebnicová sada „Dějiny 19. století pro střední školy“ přirozeně sleduje vývojové souvislosti vztahu člověka a životního prostředí v průběhu 19. století, tedy to, jak se změnilo využívání životního prostředí člověkem – a to primárně s ohledem na důsledky průmyslové revoluce, industrializace a urbanizace. Primárně je toto téma zohledněno v příslušných podkapitolách třetího tematického celku (Hledání ztraceného řádu: 1815–1848). Se širšími souvislostmi problému je dále pracováno ve cvičeních pracovního sešitu. Mediální výchova Průřezové téma, kterému věnuje pozornost i učebnicová sada „Dějiny 19. století pro střední školy“, reaguje na povahu sociální skutečnosti posledních desetiletí, pro niž je charakteristický proces „medializace“, tedy skutečnost, že velká část informací je dnešnímu člověku zprostředkována masovými či novými médii, jejichž produkce má svou logiku, své zákonitosti – a ty je třeba znát a rozeznávat. Základní principy fungování medializace a mediálních sdělení se přitom utvářely již v 19. století (primárně v jeho druhé polovině v souvislosti s prosazováním masové kultury, masové politiky). Současná společnost vyžaduje, aby se její členové dokázali orientovat v mediální produkci a byli schopni kriticky interpretovat informace jí předávané. Klíčovým se tedy stává požadavek rozvoje mediální gramotnosti. Tento požadavek je natolik významný, že zvládnutí mediální nabídky je dnes již kompetencí svého druhu. Žáci jsou v rámci učebnicové sady (a samozřejmě především již vydané sady „Moderní dějiny pro střední školy“ zabývající se problematikou dějin 20. století) opakovaně konfrontováni s problémem vyváženosti mediálního zpravodajství, s rolí médií ve vytváření masové kultury / politiky, s otázkou zneužití médií pro propagandistické (politické) cíle, zároveň také s rolí médií v růstu informovanosti společnosti, demokratizaci politických systémů a povědomí veřejnosti o světě. Důležitou úlohu má pro rozvíjení průřezového tématu pracovní sešit, zařazující pravidelně cvičení založená např. na interpretaci článků dobového tisku či novinových fotografií a karikatur. Učebnice sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ napomáhá rozvíjení průřezového tématu výkladovými texty věnovanými např. roli stranického tisku, propagandě v době válečných konfliktů, sebeprezentaci panujících politických režimů atd. Zásadní význam v realizaci průřezového tématu připadá v rámci učebnicové sady pracovnímu sešitu, který nabízí četná cvičení zaměřená na práci s dobovými mediálními obsahy (články z novin, politické karikatury apod.), resp. na práci s interpretacemi role médií v konkrétních historických událostech.


Průřezová témata podle RVP SOV zapojená v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ Průřezovými tématy podle Rámcového vzdělávacího programu pro střední odborné vzdělávání jsou Občan v demokratické společnosti, Informační a komunikační technologie, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce. Tato témata prostupují všemi vzdělávacími oblastmi a obdobně jako průřezová témata podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia jsou zaměřena primárně na osvojení hodnot a rozvíjení schopností a dovedností, které žákům usnadní orientaci v současné složité společnosti. Průřezová témata podporují a prohlubují rozvoj jednotlivých klíčových kompetencí, které mají žáci v průběhu výchovně-vzdělávacího procesu získat. Průřezová témata jsou realizována mimo jiné výběrem dobře zvolených výchovně-vzdělávacích strategií, tzn. forem a metod výuky. S ohledem na charakter dějepisného vzdělávání jsou v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ zapojena průřezová témata Občan v demokratické společnosti, Informační a komunikační technologie a spíše okrajově také Člověk a životní prostředí; naopak největší důraz je kladen na první jmenované průřezové téma. Občan v demokratické společnosti Jedná se o průřezové téma RVP SOV, které je v učebnicové sadě zohledněno nejvýrazněji. Průřezové téma se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování demokratické společnosti a politického systému. Jde přitom o kombinaci rozvoje konkrétních dovedností a schopností, osvojení si potřebných znalostí z oblasti politologické a sociologické teorie a dějepisu a současné upevňování pocitu odpovědnosti za věci veřejné a vlastní jednání vzhledem k širšímu sociálnímu prostředí. Žáci se tak v učebnici i pracovním sešitě seznamují s procesem demokratizace politického života v průběhu druhé poloviny 19. století, s demokratizací společenského života, s hrozbou autoritativních politických systémů, nástroji jejich prosazení, se vztahem charakteru masových médií a podoby politického života apod. Průřezové téma je naplňováno příslušnými texty učebnice, které se věnují výše uvedeným tématům (za všechny lze zmínit např. tematické sondy „Politická liberalizace a demokratizace“ a „Politické ideologie“). Jedná se tedy o texty, které popisují souvislosti prosazování liberální demokracie v Evropě 19. století a moderních politických idejí vůbec, dále masové politiky a instituce lidských práv. Systematicky a intenzivně je sledována manipulace veřejného mínění, občanská angažovanost a pasivita atd. Průřezové téma je rozvíjeno také v pracovním sešitě, a to např. pomocí práce s dobovými mediálními obsahy (primárně samozřejmě s tiskem), historickými dokumenty a prameny.

Člověk a životní prostředí Cílem realizace průřezového tématu je příprava žáků k myšlení a jednání v souladu s principy udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách. Žáci by si měli uvědomit oboustrannost interakce člověk–příroda v průběhu dějin, měli by zohledňovat zásadní závislost člověka na životním prostředí, a tedy i význam lidských aktivit ve vztahu k přírodě. Cílem je rozvoj znalostí a dovedností potřebných pro pochopení a ztotožnění se žáků s principem udržitelnosti života na Zemi a vytváření hodnot a postojů ve vztahu k životnímu prostředí. Učebnicová sada „Dějiny 19. století pro střední školy“ sleduje vývojové souvislosti vztahu člověka a přírody – tedy to, jak se měnilo využívání přírodních zdrojů člověkem a jaké to mělo důsledky. Problematika není sledována systematicky, problém proměny krajiny a životního prostředí obecně je obsahem textů věnujících se průmyslové revoluci, modernizaci a urbanizaci; se širšími souvislostmi problému je opět pracováno ve cvičeních pracovního sešitu. Informační a komunikační technologie Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií patří k všeobecnému vzdělání moderního člověka. Obsah průřezového tématu sleduje cíl rozvoje kompetencí využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci se učí pracovat s osobním počítačem, získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z internetu, a posuzovat jejich relevanci. Žáci jsou obecně v rámci průřezového tématu vedeni k tomu, aby si uvědomovali rozdílnou věrohodnost informačních zdrojů, dokázali si z nich kvalifikovaně vybírat (na základě kritéria spolehlivosti, věrohodnosti), a přistupovali tak i k samotným získaným informacím kriticky. Učebnicová sada „Dějiny 19. století pro střední školy“ zapojuje průřezové téma systematicky v rámci všech tematických celků, a to téměř výhradně skrze pracovní sešit. V něm se opakovaně objevují zadání, v rámci nichž žáci pracují s internetovými zdroji informací – zvažují jejich relevanci, provádějí kritiku jejich obsahu atd. Žáci se učí vyhledávat (i podle zadaných kritérií), zpracovávat a dále předávat informace. V pracovním sešitě jsou také pravidelně zařazována zadání, která vyžadují zpracování výstupu v jednom z typů softwarových programů (nejčastěji textové editory). Součástí naplňování cílů průřezového tématu je i rozvoj komunikačních dovedností. Žáci zpracovávají různé druhy textů, učí se vhodně vyjadřovat své postoje, argumentovat v jejich prospěch, podpořit závěry fakty a obhájit svou volbu zdroje informací.

Výchovné a vzdělávací strategie v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ Cílem učebnicové sady je naplnit smysluplně vyučovací hodinu vyváženou a pestrou kombinací výkladové části, ilustračních textů a společné či samostatné práce žáků. Důraz je kladen na motivaci žáků, a to především pomocí různorodých forem a metod práce, které jsou střídány tak, aby vyučování nebylo stereotypní. Učebnice i pracovní sešit nabízejí řadu prvků umožňujících kontrolu procesu vlastního učení a osvojování poznatků (kontrolní otázky, faktografická cvičení aj.). Výchozím učebním materiálem je učebnice, na její obsahy jsou podle přesně stanovených pravidel navázána cvičení pracovního sešitu. Netradiční obsahové i grafické zpracování sady umožňuje lépe zaujmout a motivovat žáky, a budovat v nich tak kladný vztah ke studiu. V učebnici jsou kromě obvyklých výkladových částí zařazeny demonstrační bloky (uvádějící konkrétní příklady) a motivační obsahy (např. vstupní dobová fotografie či text). Pracovní sešit obsahuje úkoly různého typu, počet cvičení je záměrně naddimenzován, což vyučujícím umožňuje vybrat a vhodně poskládat obsah vyučovací hodiny (resp. zohlednit různé schopnosti žáků). Současně platí, že některé typy cvičení se opakují v každé podkapitole (resp. tematické sondě); jedná se o úkoly, které slouží k ověření osvojení si poznatků. Tato cvičení tvoří základní kostru pracovního sešitu. Početnější jsou ovšem cvičení, která nejsou zastoupena povinně, avšak nabízí variabilnější aktivity a obsahy. Úkoly, které jsou součástí tohoto druhého typu cvičení, jsou zaměřeny především na práci s dobovým materiálem či sekundárními interpretacemi (nejčastěji textem), kvalifikované posuzování problémových situací, identifikaci kauzálních vztahů atd. U žáků je podporována schopnost interpretace, ale i samostatné


vyhledávání informací a tvorba textů či příprava a realizace prezentací. Jednotlivá zadání kombinují individuální, párovou a skupinovou formu práce, čemuž odpovídá i jejich grafické odlišení (užití ikon, viz níže). Učebnicová sada „Dějiny 19. století pro střední školy“ nabízí řadu forem a metod práce, což umožňuje sestavit vyučovací hodinu podle potřeb učitele a žáků. Formy práce Formy práce souvisí s organizací výchovně-vzdělávacího procesu. Učebnice je určena ke skupinové práci ve třídě i k individuálnímu studiu; v pracovním sešitě je pak obsažena kombinovaná možnost samostatné práce (označena ikonou – všichni samostatně plní stejný úkol), párové práce (označena ikonou ) a skupinové práce (označena ikonou ). Metody výuky Práce s učebnicí předpokládá především využití reproduktivní metody informačně-receptivní, která se realizuje pomocí výkladu, vysvětlení, popisu ilustrací s pomocí tištěného textu (učebnice, pracovní sešit) apod., a dále metody názorně-demonstrační (např. práce s ilustracemi a fotografiemi). Důraz je kladen na metody produktivní, a to např. na metodu problémového výkladu, kdy učitel vytyčí žákům nějaký problém, tj. takový úkol, k jehož řešení musí žáci dospět na základě studia dostupných materiálů (odborná literatura, encyklopedie, internet). Při práci s textem lze využívat především metodu slovní, v jejímž rámci se nabízejí metody monologické (popis) a dialogické (diskuse).

71

Klíčové kompetence podle RVP G rozvíjené v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ Vzdělávací obor dějepis vzdělávací oblasti Člověk a společnost svou povahou podporuje rozvoj velké většiny klíčových kompetencí tak, jak jsou vymezeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia. Svým vzdělávacím obsahem a zaměřením rozvíjí především kompetenci občanskou (s ohledem na samotné stěžejní téma učebnicové sady), kompetenci komunikativní (s ohledem na převládající formy aktivity žáků v pracovním sešitě) a kompetenci k řešení problémů (opět primárně s ohledem na aktivity v pracovním sešitě). Základním nástrojem rozvoje klíčových kompetencí jsou vhodně zvolené vzdělávací strategie (metodické přístupy, organizační formy a postupy) i mimotřídní aktivity, což se vztahuje k aplikaci průřezových témat. Nezbytnou součástí rozvoje kompetencí je také příslušná báze teoretických poznatků, kterou primárně zprostředkovává učebnice. Při práci s učebnicí i pracovním sešitem se žáci učí uplatňovat různé strategie k získávání a zpracování poznatků a informací. Zvlášť v pracovním sešitě kriticky analyzují různé informační zdroje – rozvíjejí tak svou kompetenci k učení. Tato kompetence je dále rozvíjena i pravidelným zařazováním prvků, které žákům umožňují kontrolu procesu učení. Pracovní sešit také nabízí řadu cvičení založených na interpretaci různých informačních zdrojů (symbolických, grafických i písemných), současně jsou žáci opakovaně vedeni k efektivnímu a srozumitelnému vyjadřování vlastních myšlenek a postojů, a to ať už v písemné (krátké eseje, referáty), či ústní formě (prezentace před třídou, řízená diskuse). Tyto aktivity, stejně jako např. důraz pracovního sešitu na práci s internetem a jinými zdroji informací (často odborné historické povahy), podporují také rozvoj kompetence komunikativní. Rozvoj kompetence sociální a personální zajišťují především jednotlivá zadání cvičení v pracovním sešitě zaměřená na skupinovou práci (tato zadání jsou graficky označena příslušnou ikonou). Pokud žáci pracují v týmu, učí se zodpovědnému přístupu ke svěřeným úkolům a zjišťují, že místo každého člena v týmu je nezastupitelné a důležité. Velký důraz je kladen na rozvoj tolerantních a chápajících postojů, a to zcela samozřejmě v souvislosti s problematikou dějin 19. a 20. století. Žáci jsou vedeni k rozpoznávání netolerantních, xenofobních a rasistických projevů a pochopení jejich iracionální povahy

72

a motivace. Klíčová kompetence je naplňována také systematickým vedením žáků ke kritickému promýšlení interpretací (včetně těch, které prezentují média) a k identifikaci prvků myšlenkové manipulace. Realizace kompetence občanské souvisí se samotným předmětem dějepis a s obsahem vzdělávání ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost podle RVP G. Kompetence je proto kontinuálně rozvíjena v rámci celé učebnicové řady, a to jak konkrétním učivem, tak i cvičeními v pracovním sešitě. Problematika fungování moderního státu a společnosti či komparace demokratických a nedemokratických režimů se prolíná všemi tematickými celky sady „Dějiny 19. století pro střední školy“. Učebnice i pracovní sešit systematicky věnují pozornost závažným a aktuálním společenským a politickým problémům (např. postavení žen v politice, politickému radikalismu, manipulaci a masovým médiím, rasismu), přičemž vedou žáky k diskusi o těchto problémech, k zamyšlení se nad jejich kořeny atd. Přirozeně jsou žáci motivováni k respektu k různorodosti hodnot, názorů, postojů a schopností druhých – jak v učebnici, tak i v pracovním sešitě se seznamují s různými interpretacemi historických událostí; tyto intepretace srovnávají, přičemž si uvědomují nutnou existenci názorové plurality v demokratické společnosti. Dané vede k posílení názorové tolerance. Učebnicová sada konečně zohledňuje také rozvoj kompetence k řešení problémů. Cílem rozvíjení kompetence je systematicky žáky připravovat na řešení problémových životních situací. Z obecného hlediska učíme žáky zvládat problémové situace v každodenním životě, zvažovat možná řešení, odlišit jádro problému, stanovit si dílčí cíle na cestě k požadovanému výsledku, identifikovat kauzální vztahy a na základě identifikace se dále rozhodovat atd. K rozvoji této kompetence směřují např. cvičení pracovního sešitu zaměřená na rekonstrukci kauzálního vztahu (nalézání odpovídajících příčin/důsledků popsaného jevu), tvorbu hypotéz na základě stanovených faktů či práci s textem spočívající v kritice jeho sdělení a návrzích na řešení k textu připojených otázek. Významnou složku kompetence – schopnost nahlížet problémy z různých stran a kriticky zvažovat různé interpretace a řešení – naplňují učebnice i pracovní sešit, a to pravidelným zařazováním textů mapujících odlišné interpretace dějinných událostí zmíněných v podkapitole.


Klíčové kompetence podle RVP SOV rozvíjené v učebnicové sadě „Dějiny 19. století pro střední školy“ Vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání svou povahou podporuje rozvoj většiny klíčových kompetencí tak, jak jsou vymezeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro střední odborné vzdělávání. Svým vzdělávacím obsahem a zaměřením umožňuje zejména rozvoj občanských kompetencí a kulturního povědomí, kompetencí k řešení problémů a kompetencí komunikativních. Základním nástrojem rozvoje klíčových kompetencí jsou vhodně zvolené vzdělávací strategie (metodické přístupy, organizační formy a postupy) i mimotřídní aktivity, což souvisí i s aplikací průřezových témat. Nezbytnou součástí rozvoje kompetencí je také báze teoretických poznatků, kterou primárně zprostředkovává učebnice. Učebnice i pracovní sešit soustavně vedou žáky k práci s textem a k uplatňování různých strategií při jeho analýze. Především pracovní sešit pomocí cvičení vede žáky k práci s různými informačními zdroji (odborná literatura, denní tisk, internetové zdroje aj.) a k samostatnému dohledávání potřebných informací – tímto způsobem přispívá učebnicová sada k rozvoji kompetencí k učení. Primárně pracovní sešit dále směřuje k rozvíjení kompetencí k řešení problémů – cílem rozvíjení kompetencí je systematicky připravovat žáky na aktivní řešení nastolených problémových životních situací. Žáci jsou v jednotlivých cvičeních pracovního sešitu vedeni k identifikaci jádra problémů, k obezřetnému posuzování problémových situací, k identifikaci jejich příčin a důsledků, ke schopnosti nahlížet problémy z různých úhlů (a nepřijímat tak automaticky jedinou interpretaci) a zvažovat různé formy řešení. V tomto ohledu je třeba zmínit především zařazení typových cvičení zaměřených na identifikaci příčin historických jevů. K rozvoji kompetencí dále slouží cvičení založená na rekonstrukci kauzálního vztahu (hledání příčin/důsledků popsaného jevu) či práce s textem, spočívající v analýze a kritice textového sdělení a návrzích řešení souvisejících problémů zmíněných v navazujících zadáních. K rozvoji kompetencí směřuje i jeden ze tří typů zadání pracovního sešitu: skupinová práce vyžadující kooperaci a kolektivní řešení problému. Pracovní sešit výrazně rozvíjí také komunikativní kompetence – ve většině jeho cvičení se objevuje některá z forem písemného nebo ústního vyjádření. Učebnice a především pracovní sešit systematicky směřují k tomu, aby si žáci osvojili schopnost souvislého, samostatného a kultivovaného projevu, který použijí adekvátně k sociální situaci a prostředí, v němž komunikace probíhá. Žáci by měli být schopni se účelně a správně vyjadřovat, a to v rámci nejen ústní, ale i písemné komunikace. Učebnicová sada s ohledem na stanovené cíle podporuje (především v rámci pracovního sešitu) schopnost žáků prezentovat svůj názor, a to i před kolektivem, příp. svůj postoj obhájit v diskusi či krátce písemně shrnout. S ohledem na učivo dějepisu je kladen důraz na schopnost žáků vy-

stihnout smysl psaného sdělení, formulovat svůj postoj vůči vybranému dějinnému problému, příp. řešit stanovený problém na základě skupinové komunikace. Mezi zadáními pracovního sešitu lze nalézt např. podněty na vytvoření a představení krátké prezentace zvoleného tématu, písemné shrnutí obsahu vstupního textu, aktivní vystoupení v diskusi na dané téma apod. Učebnicová sada dále směřuje k rozvoji personálních a sociálních kompetencí. Výraznou složkou personálních a sociálních kompetencí tak, jak jsou rozvíjeny v rámci učebnicové sady, je schopnost spolupráce a uvědomění si významu této spolupráce pro úspěšné zvládání různých problémových situací – tento cíl zvlášť naplňuje pracovní sešit systematickým zařazováním skupinových úkolů. Prací v týmu se žáci učí reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobů jednání ze strany druhých, přijímají jejich radu i kritiku, v návaznosti na to se dále učí ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí. Velký důraz je – přirozeně v souvislosti s problematikou moderních dějin – kladen na rozvoj tolerantních a chápajících postojů, a to zejména ve vztahu k etnickým, náboženským aj. menšinám. Žáci jsou vedeni k rozpoznávání netolerantních, xenofobních a rasistických projevů a k pochopení jejich iracionální povahy. Klíčová kompetence je naplňována také systematickým vedením žáků ke kritickému promýšlení interpretací (včetně těch, které prezentují média) a k identifikaci prvků myšlenkové manipulace. Témata dějin „dlouhého“ 19. století úzce souvisí s rozvojem občanských kompetencí a kulturního povědomí. Kompetence jsou kontinuálně rozvíjeny v rámci celé učebnicové sady, a to jak konkrétním učivem, tak i cvičeními v pracovním sešitě. Žáci se seznamují s formováním moderní společnosti a státu, s principy jejich fungování, se základy liberální demokracie a odlišnostmi demokratických a nedemokratických politických režimů. Také pracovní sešit cvičeními zaměřenými na posouzení vybraných společenských či politických problémů (s přesahy do současnosti) soustavně směřuje žáky k pocitu odpovědnosti za vývoj věcí veřejných a možnosti tento vývoj ovlivnit. Celá učebnicová sada přirozeně klade důraz na vývojové/historické souvislosti sledovaných jevů, čímž si žáci uvědomí význam předávaných hodnot a získají představu o obsahu a tradicích vlastní kultury. Rozvíjením kompetencí napomáhá učebnicová sada výchově žáků v aktivní občany demokratického politického systému, kteří projevují nejen zájem o veřejné dění, ale i patřičnou toleranci vůči názorům a postojům druhých – učebnice i pracovní sešit pravidelně zařazují diskuse k tématům podkapitoly, příp. vybízejí žáky k diskusi o (i) sporných aktuálních společenských otázkách.

Hodnocení žáků Učebnicová sada „Dějiny 19. století pro střední školy“ je zaměřena na dosažení očekávaných výsledků vzdělávání primárně ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost podle RVP G a Společenskovědní vzdělávání podle RVP SOV a na rozvoj vybraných klíčových kompetencí, jichž mají žáci po absolvování studia (nejen) předmětu dějepis nabýt. Učebnicová sada umožňuje hodnotit různé aspekty očekávaných výstupů, a to především na základě úkolů zařazených v pracovním sešitě. Pro ověření faktografických znalostí mohou být využity např. ty úkoly, v jejichž rámci mají žáci identifikovat faktické chyby v textu nebo doplňovat časovou řadu událostí. Obdobně lze využít tzv. kontrolní otázky,

které jsou průběžně zařazovány v textech učebnice a jsou zaměřeny na kontrolu osvojení si základních informací v rámci předchozího bloku textu. Schopnost praktické aplikace nabytých znalostí lze ověřit pomocí cvičení zaměřených na identifikaci příčin či důsledků historických událostí a interpretaci obrazového materiálu. Řada cvičení umožňuje posouzení a hodnocení komunikačních schopností žáků – zařazována jsou zadání vyžadující písemný projev (vypracování krátké eseje, referátu aj.), ústní prezentaci před spolužáky nebo zadání směřující k řízené diskusi.

Učební plán Časová dotace vzdělávací oblasti Člověk a společnost (RVP G) tvoří společně s časovou dotací pro vzdělávací oblast Člověk a příroda pro všechny čtyři ročníky středoškolského studia 36 vyučovacích hodin, tedy v průměru 9 vyučovacích hodin týdně na jeden ročník studia. Tento počet lze navýšit uplatněním tzv. disponibilních hodin. Časová dotace vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání RVP SOV je 5 hodin týdně během všech čtyř let studia, celkem tedy 160 hodin za celou dobu vzdělávání. Tento počet lze opět navýšit uplatněním tzv. disponibilních hodin. Návrh časového plánu


výuky podle učebnicové sady „Dějiny 19. století pro střední školy“ byl vytvořen pro dotaci 2 hodiny týdně. Pro školy s dotací menší (což je primárně případ středních odborných škol) může učebnicová sada sloužit stejným způsobem s tím, že učitel omezí počet ve výuce realizovaných boxů – s ohledem na tuto možnost byla také navržena celková struktura učebnice i pracovního sešitu. V samotné učebnici je tak např. odlišen box Výklad a doplňující boxy Příčiny a důsledky a Obrazy minulosti, přičemž s realizací doplňujících boxů se počítá především pro výuku na gymnáziích či přímo v hodinách historických seminářů.

73

KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

Recommend Documents