KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP Učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy je koncipována tak, že naplňuje primárně požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (dále jen RVP G), ale také Rámcového vzdělávacího programu pro střední odborné vzdělávání (dále jen RVP SOV) – konkrétně pak obsahy vzdělávání a výstupy vzdělávacích oblastí Člověk a společnost podle RVP G (vzdělávací obor Dějepis) a Společenskovědní vzdělávání podle RVP

SOV. Svou podstatou však témata z oblasti historie přesahují hranice jediné vzdělávací oblasti, proto jsou v sadě okrajově zapojeny i oblasti další – jejich stručné vymezení následuje níže po charakteristice obou pro sadu kmenových vzdělávacích oblastí. Konkrétní naplnění požadavků dokumentů RVP G a RVP SOV v jednotlivých tematických celcích je zachyceno v navazujícím tabulkovém přehledu.

Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a společnost (RVP G) Dějepis patří k předmětům všeobecného vzdělávání a ve svém vzdělávacím obsahu – s ohledem na požadavky RVP G – zahrnuje primárně vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Cílem vzdělávací oblasti Člověk a společnost je utváření historického vědomí, uchování kontinuity hodnot naší civilizace a občanské vzdělávání mládeže. Vzdělávací oblast směřuje k posilování respektu k základním principům demokracie a připravuje studenty na odpovědný občanský život v demokratické společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Studenti jsou vedeni zejména k: a) chápání současnosti v kontextu minulosti a budoucnosti, vnímání společenské skutečnosti v minulosti jako souhrnu příkladů modelových společenských situací a vzorů lidského chování a jednání; b) chápání vývoje společnosti jako proměny sociálních projevů života v čase; c) posuzování společenských jevů v synchronních i diachronních souvislostech provázaných kauzálními a jinými vazbami; d) rozvíjení znalosti geografických souvislostí historických a soudobých jevů; e) vnímání sounáležitosti s evropskou kulturou a současně pochopení civilizačního přínosu různých kultur v závislosti na širších společenských podmínkách; f) uplatňování tolerantních postojů vůči minoritním skupinám ve společnosti, odhalování rasistických, xenofobních a extremistických názorů a postojů v mezilidském styku; g) zvládání základů společenskovědní analýzy a historické kritiky, rozlišování mezi reálnými a fiktivními ději, chápání proměnlivosti interpretace jevů a idejí v závislosti na vývoji jedince a společnosti; h) rozvíjení pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou i současnou zkušenost lidstva a součásnému chápání nesprávnosti mechanického přenosu současných etických představ do reality minulosti. Ve výsledku si studenti osvojují povědomí o provázanosti minulosti a současnosti, o dlouhodobých kořenech současných problémů a komplexnosti významných sociálních, politických a ekonomických jevů. Mají zájem o promýšlení a kritickou reflexi společenské skutečnosti a o porozumění své role v ní – vyhýbají se přitom zjednodušeným, dogmatickým či záměrně manipulativním interpretacím. Nezbytným předpokladem k tomu je vědomí historické kontinuity a vývoje lidské společnosti. Přirozeně v souvislosti s těmito výstupy posiluje vzdělávací oblast respekt k základním principům demokracie a připravu-

je studenty na odpovědný občanský život v demokratické společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a společnost je rozdělen do tří vzdělávacích oborů: 1. Dějepis – cíle vzdělávacího oboru jsou přirozeně zahrnuty do cílů, které sleduje učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy, resp. další díly učebnicové řady Dějepis pro střední školy. Studenti se seznamují s minulostí lidstva a lidské kultury, a to ve snaze uvědomit si vývojový charakter skutečnosti a pochopit současnost v kontextu minulosti. Snaží se lépe porozumět minulosti, a to jak zohledněním sociálních či kulturních dějin, tak i uvědoměním si odlišnosti minulosti a jejích intepretací. Dějiny jsou studentům představovány jako proces klíčových společenských změn, přičemž jednotlivé jevy, instituce atd. jsou zobrazovány v příslušných chronologických souvislostech. Vzdělávací obor kultivuje u studentů vědomí národní i evropské identity a vede k rozvoji hodnot potřebných pro život v demokratické společnosti. 2. Občanský a společenskovědní základ – hlavní náplní vzdělávacího oboru je výchova k porozumění a informované účasti na složité skutečnosti společenského života, ať už na úrovni jedince, jeho sociálních vztahů, nebo politických, právních a ekonomických reálií, které určují jeho život. Studenti se seznamují se základy jednotlivých společenskovědních oborů (psychologie, sociologie, právo, politologie atd.) a filozofie ve formě klíčových problémů společenského života a jejich odborné analýzy. Vzdělávací obor rozvíjí u studentů potřebné osobnostní a občanské kvality a zájem o jevy, které je na zmíněných úrovních každodenně provázejí. Řada výstupů oboru (např. vybraná politologická, sociologická nebo filozofická problematika) se prolíná s výstupy oboru dějepis, a je proto zohledněna i v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy. 3. Geografie – v rámci vzdělávacího oboru se studenti seznamují se složkami a principy fungování přírodního prostředí, přičemž mezi výstupy oboru patří i podmínky a proměny demografického vývoje lidstva, rozdělení surovinových zdrojů a bohatství v současném světě, zásadní globální problémy dneška a vztah přírodního prostředí s prostředím sociálním. Tyto výstupy naplňuje také učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy.

Charakteristika vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání (RVP SOV) Středoškolský vyučovací předmět dějepis zahrnuje svým vzdělávacím obsahem – s ohledem na požadavky RVP SOV – primárně vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání. Cílem vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání je připravit studenty na začlenění do demokratické společnosti a odpovědný život v ní, což nezbytně předpokládá porozumění složité společenské skutečnosti, jejím kořenům a předešlému vývoji. Studenti jsou seznamováni se základními jevy a problémy společenského a politického života, je kultivováno jejich historické vědomí, a tím je rozvíjena jejich schopnost plně porozumět současnosti. Rozvíjeno je kritické myšlení studentů, které jim umožní odolávat myšlenkové manipulaci či dogmatismu. V rámci naplňování cílů vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání jsou studenti zvlášť vedeni k: a) kritické práci s různými zdroji informací; b) úctě k demokracii a preferování demokratických hodnot (systému jako celku) před hodnotami nedemokratickými; c) odmítání názorové, etnické aj. netolerance; d) schopnosti kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, odolávat myšlenkové manipulaci; e) kultivaci historického vědomí. Vzdělávací oblast zvlášť klade důraz na historickou problematiku – studenti se v rámci výuky dějepisu seznamují s hlavními mezníky vývoje lidské kultury a společnosti, což jim umožňuje vnímat současný společenský stav jako výsledek dlouhodobějšího vývoje; díky tomu si současně uvědomují, že stav věcí, se kterým se běžně setkávají, není trvalý a může podléhat změně, jejíž směřování v budoucnosti mohou sami ovlivnit.

KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP Moderní dějiny pro střední školy © Didaktis 2015

Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání je rozdělen do šesti obsahových okruhů: 1. Člověk v dějinách – obsahový okruh, který je přirozeně základem učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy a jehož výukové cíle jsou bezezbytku realizovány v celé učebnicové řadě Dějepis pro střední školy. Okruh se soustředí na základní dějepisnou problematiku období od starověku po 20. století, přičemž důraz je kladen na dějiny 19. a 20. století a na osvětlení vývojových změn (společenských a politických) v delších časových horizontech. Klíčovými tématy jsou tak např. proměna společnosti s důrazem kladeným na proces modernizace, rozvoj instituce lidských práv, národní hnutí a vztahová problematika jednotlivých etnik, proměna mezinárodních vztahů v průběhu 20. století atd. 2. Soudobý svět – obsahový okruh seznamuje studenty s aktuální globálně-politickou situací ve světě a předchozími vývojovými procesy, které k této situaci vedly. Studenti se orientují v civilizační a kulturní rozmanitosti současného světa, vysvětlí základní integrační trendy na mezinárodní úrovni a identifikují jejich výsledky, dokážou objasnit pozici České republiky v současném světě. Takto vymezený obsahový okruh je zohledněn v posledním tematickém celku sady Moderní dějiny pro střední školy. 3. Člověk v lidském společenství – klíčovým tématem vzdělávacího okruhu je společnost, její struktura a proměny, základy společenského života člověka (sociální interakce, pravidla soužití atd.) a základní problémové situace, které život ve společnosti člověku přináší. Studenti se tak seznamují se základní sociologickou či ekonomickou problematikou,

1

porozumí principům sociálních vztahů a procesů. Takto vymezený obsah je zohledněn v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy spíše okrajově, a to především v rámci témat, jako je charakter moderní společnosti, konzumního způsobu života, transformace společnosti postkomunistických zemí aj. 4. Člověk jako občan – je obsahový okruh, jehož výstupy jsou částečně zohledněny ve vybraných podkapitolách učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy. Obsahově se okruh soustředí na politologickou problematiku – jeho klíčovým učivem je tak moderní stát, politická demokracie a nedemokratické režimy, charakter státní moci, politický život společnosti a participace občanů. Studenti se seznamují se základními politologickými kategoriemi, porozumí významu existence státu a státní moci. Uvědomují si význam vlastní politické aktivity, ať už na úrovni celostátní politiky či regionální samosprávy. Dokážou identifikovat hrozby a projevy politického extremismu a nesvobody, v souvislosti s tím docení principy demokratického politického systému a seznámí se se základními politickými právy občana České republiky. Jedná se tedy o výstupy, které úzce souvisí s problematikou dějin 20. století (např. téma demokracie a diktatury v meziválečné Evropě, politická transformace postkomunistických zemí po roce 1989 aj.).

5. Člověk a právo – studenti se v rámci obsahového okruhu zorientují v základních právních souvislostech společenského a politického života, identifikují významné právní pojmy, se kterými se běžně setkávají ve svém životě. Porozumí významu právní regulace a respektují její jednotlivé formy. Seznámí se s právy a povinnostmi účastníků základních forem právních vztahů, dokážou identifikovat, jak mohou být právně regulovány jejich nejrůznější každodenní aktivity. Umí odlišit protiprávní jednání a znají strukturu a systém fungování základních orgánů právní ochrany České republiky. 6. Člověk a svět (praktická filozofie) – obsahový okruh seznamuje studenty se základním charakterem a tématy filozofické a etické reflexe skutečnosti a s významem této reflexe pro život člověka. Studenti rozliší náplň a klíčové pojmy etiky (morálka, mravnost atd.) a jsou schopni diskutovat o významných morálních problémech současnosti a zaujímat k nim poučený postoj. Okruh vede studenty k reflexi vlastního hodnotového žebříčku, uvědomění si jeho kulturní podmíněnosti, studenti jsou schopni posoudit své jednání s ohledem na kritérium odpovědnosti vůči druhým. Filozofická a etická problematika je do učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy zařazena jako doplňující obsah některých podkapitol.

Další vzdělávací oblasti RVP G uplatněné v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy Z podstaty vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Člověk a společnost a samotného předmětu dějepis vyplývá jejich interdisciplinární charakter. Vzdělávací oblast Člověk a společnost pracuje s poznatky hned několika společenskovědních disciplín, témata těchto disciplín jsou přitom přirozeně obsažena i v jiných vzdělávacích oblastech. Současně platí, že samotné zařazení pracovního sešitu jako součásti sady Moderní dějiny pro střední školy vyžaduje zohlednění jiných vzdělávacích oblastí. V učebnicové sadě jsou tak dále naplňovány např. požadavky vzdělávací oblasti Člověk a příroda, a to zejména v souvislosti s tématy demografického vývoje lidstva a vlivů společnosti na životní prostředí a naopak. V rámci jednotlivých cvičení pracovního sešitu je (primárně s ohledem na požadavky práce s internetem a softwarovými programy) integrována vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie; tato vzdělávací oblast je však zohledněna také tématem kritické práce se zdroji informací, které prostupuje celou sadou a jemuž je např. věnována i první podkapitola učebnice. Obdobně systematicky se v celé učebnicové sadě (primárně v pracovním sešitě) uplatňuje vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. V souvislosti s touto oblastí je třeba připomenout především cvičení pracovního sešitu zaměřená na kritiku a interpretaci textů a vlastní písemné či ústní vyjádření studentů. Jazyk a jazyková komunikace Do učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy je integrována vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, a to konkrétně výstupy vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Cílem vzdělávacího oboru je naučit studenty užívat jazyka jako nástroje myšlení a dorozumívání, zpracovávat různé typy textů a získávat z nich informace, čímž jsou rozvíjeny zejména komunikační kompetence studentů. Jazykové vzdělávání zároveň kultivuje jazykový projev studentů, a podílí se tak na rozvoji jejich sociálních kompetencí. Ve výsledku by měli být studenti schopni volit efektivní a situačnímu kontextu odpovídající komunikační projev a měli by být odpovídajícím způsobem čtenářsky gramotní. Učebnicová sada směřuje k naplnění některých z výstupů vzdělávacích obsahů: Jazyk a jazyková komunikace – studenti se již v úvodní podkapitole učebnice seznamují se zásadami tvorby dějepisného textu a související nezbytnou kritikou a heuristikou textových pramenů. V navazujících cvičeních pracovního sešitu studenti aplikují teoreticky osvojené znalosti při tvorbě vlastních textů mapujících historickou problematiku. Následně jsou studenti téměř ve všech podkapitolách pracovního sešitu vedeni k práci s různými zdroji informací, k ověřování jejich relevance, k jejich intepretaci a vytváření vlastních výstupů ve formě psaného nebo mluveného projevu (primárně v rámci cvičení Práce s úryvkem). Studenti se tak učí vhodně ústně prezentovat vlastní stanoviska před kolektivem, příp. jsou vybízeni ke zformulování a k obhajobě vlastního postoje v rámci kolektivní diskuse. Literární komunikace – vzdělávací obsah rozvíjí (spíše okrajově) pracovní sešit, který opakovaně nabízí práci s literárním textem jako specifickou formou výpovědi o skutečnosti. Současně jsou v rámci všech tematických celků zařazovány učebnicové texty a na ně navázaná cvičení pracovního sešitu, které pracují se znalostmi z dějin literatury vztahu-

2

jícími se k tématu podkapitoly. Pravidelně jsou studenti konfrontováni také s odborným (historickým) textem a jeho specifiky. Informatika a informační a komunikační technologie Cílem vzdělávací oblasti je naučit studenty pracovat s dostupnými prostředky ICT, využívat jejich služeb v osobním i budoucím profesním životě. Stěžejním výstupem, který je sledován i učebnicovou sadou Moderní dějiny pro střední školy, je naučit studenty efektivně pracovat s moderními informačními zdroji, odlišit výhody i rizika těchto zdrojů a vhodně využívat informace, které poskytují. Studenti si uvědomí možnosti využití moderních informačních technologií k dalšímu studiu a pochopí jejich význam pro vlastní celoživotní vzdělávání. Učebnicová sada systematicky napomáhá realizaci těchto vybraných výstupů vzdělávacího oboru Informatika a informační a komunikační technologie. Současně – formou několika textů v učebnici – přispívá i k teoretické znalosti vývoje informačních a komunikačních technologií ve druhé polovině 20. století. Zdroje a vyhledávání informací, komunikace – vzdělávací obsah v omezené míře zohledňuje již učebnice, a to v příslušných výkladových pasážích věnovaných otázce spolehlivosti webových zdrojů informací a historickému vývoji informačních a komunikačních technologií. Systematicky jsou cíle vzdělávacího obsahu sledovány pracovním sešitem, a to především v těch cvičeních, která jsou postavena na dohledávání informací na internetu, příp. přímo na interpretaci doporučeného on-line zdroje. Studenti jsou vedeni k odlišení relevantních internetových informačních zdrojů, uvědomují si problematičnost spojenou s častou autorskou anonymitou. Zpracování a prezentace informací – vzdělávací obsah rozvíjí pracovní sešit. Do všech tematických celků jsou zařazovány aktivity, jejichž výstupem je zpracování vybraných informací za použití softwaru (textové editory či základní prezentační programy). Člověk a příroda Studenti se v rámci učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy setkají opakovaně (v učebnici i pracovním sešitě) s tématem vztahu životního prostředí a lidské společnosti – řeší vztah lidské aktivity a ekologických škod, vlivu klimatických podmínek na ekonomiku státu a migraci obyvatelstva, aktuální globální hrozby environmentální povahy apod. Geografie – sada zohledňuje ty výstupy vzdělávacího obsahu, které se soustředí na charakter lidského osídlení a kulturní, ekonomické či politické odlišnosti jednotlivých regionů světa. Studenti se učí s pomocí dějepisných map, zařazených do učebnice, odlišovat integrační uskupení států nebo klíčové bezpečnostní problémy současného světa – a samozřejmě také pracovat s mapami jako specifickým zdrojem informací. Problematika integračních projektů a procesů je náplní posledních dvou tematických celků učebnice i pracovního sešitu; poslední tematický celek se pak věnuje také otázce nerovnoměrného rozložení bohatství a surovinových zdrojů v současném světe.


Další vzdělávací oblasti RVP SOV uplatněné v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy Také vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání má ze své podstaty výrazně interdisciplinární charakter. V učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy jsou tak s ohledem na širší souvislosti učebního obsahu oblasti Společenskovědní vzdělávání naplňovány také vybrané cíle a výstupy vzdělávacích oblastí Jazykové vzdělávání a komunikace, Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích a konečně i vzdělávacího oboru Biologické a ekologické vzdělávání vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání. Vzdělávací oblast Jazykové vzdělávání a komunikace systematicky prostupuje všemi tematickými celky (hlavně pracovního sešitu), a to s ohledem na téma zdrojů historického poznání, typů historických pramenů či vztahu informací a jejich interpretací a primárně díky těm cvičením, které vedou studenty k interpretaci a práci s různými informačními zdroji, k ústní či písemné prezentaci a základním návykům tolerantní a efektivní sociální komunikace. Cíle vzdělávacího oboru Biologické a ekologické vzdělávání vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání naplňují průběžně oddíly učebnice a pracovního sešitu, které jsou věnovány vztahu lidské kultury a přírody a environmentálním souvislostem lidské činnosti. Vzdělávací oblast Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je integrována systematicky v pracovním sešitu, a to s ohledem na cvičení či konkrétní zadání vyžadující práci s internetem, příp. se základními softwarovými programy. Jazykové vzdělávání a komunikace Cílem jazykového vzdělávání je naučit studenty užívat jazyka jako nástroje k myšlení a dorozumívání, zpracovávat různé typy textů a získávat z nich informace, čímž jsou rozvíjeny zejména komunikační kompetence studentů. Jazykové vzdělávání zároveň kultivuje jazykový projev studentů, a podílí se tak na rozvoji jejich sociálních kompetencí. Vzdělávací oblast Jazykové vzdělávání a komunikace se skládá ze tří obsahových okruhů: Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností, Komunikační a slohová výchova a Práce s textem a získávání informací. V učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy jsou zapojeny okrajově druhý a výrazněji třetí obsahový okruh, a to primárně v pracovním sešitu. Práce s textem a získávání informací jsou teoreticky zohledněny v první podkapitole a systematicky rozvíjeny ve cvičeních pracovního sešitu, v nichž mají studenti např.: • dohledávat informace ve zdrojích, posuzovat relevantnost těchto zdrojů; • interpretovat text, odlišovat jeho faktické sdělení od hodnocení; • odpovědět na otázky na základě informací z textu; • interpretovat klíčové sdělení úryvku a toto sdělení písemně či ústně formulovat; • interpretovat obrazové či statistické zdroje informací; • na základě sdělení úryvku rozhodovat o pravdivosti konstatování; • na základě textu vést diskusi o daném tématu.


Komunikační a slohovou výchovu rozvíjejí zejména ty úkoly v pracovním sešitu, v nichž mají studenti např.: • písemně či ústně vyjádřit svůj postoj k vybranému problému; • argumentovat a věcně obhajovat své stanovisko v rámci diskuse; • připravit krátkou ústní prezentaci před kolektivem spolužáků na vybrané téma; • vypracovat text (např. referát, součást prezentace, popis) na zadané téma. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Cílem realizace výstupů vzdělávacího obsahu je naučit studenty pracovat s informacemi a prostředky informačních a komunikačních technologií. Vzdělávací oblast vede studenty k efektivnímu nakládání s informacemi a ke komunikaci pomocí internetu a jiných moderních komunikačních technologií. Podstatnou složku vzdělávacího obsahu tvoří práce s výpočetní technikou. Učebnicová sada zahrnuje především obsahový okruh Informační zdroje, celosvětová počítačová síť Internet. V jeho rámci studenti získávají zkušenosti při volbě vhodných informačních zdrojů k vyhledávání požadovaných informací, učí se orientovat v informacích, třídit je, správně interpretovat a kriticky hodnotit. Výsledky zpracování informačních zdrojů poté dokážou vhodným způsobem prezentovat. Dále jsou v rámci sady naplňovány také cíle a výstupy obsahového okruhu Práce se standardním aplikačním programovým vybavením, a to v pracovním sešitu v těch cvičeních, která vyžadují zpracování výstupů za užití vybraných softwarových aplikací (textové editory či prezentační programy). Tato vzdělávací oblast souvisí rovněž s průřezovým tématem Informační a komunikační technologie podle RVP SOV, které je rozvíjeno především v pracovním sešitu učebnicové sady, a to zejména v těch úkolech, v nichž mají studenti např. vyhledat informace k určité problematice v učebnici, encyklopediích, na internetu apod. a využít je při tvorbě daného výstupu (referát, prezentace atd.). Přírodovědné vzdělávání Učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy průběžně zohledňuje také výstupy a požadavky vzdělávacího oboru Biologické a ekologické vzdělávání vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání. Vzdělávací obor je členěn do obsahových okruhů Základy biologie, Ekologie a Člověk a životní prostředí, přičemž učebnicová sada realizuje vybrané výstupy posledního ze zmíněných okruhů – konkrétně se pak jedná o problematiku historických proměn vztahu člověka a životního prostředí, vlivu lidské činnosti na stav životního prostředí a také globálních problémů současnosti. Témata jsou zohledněna jak v konkrétních boxech učebnice, tak i v navazujících cvičeních pracovního sešitu.

3

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PODLE RVP G Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a společnost podle RVP G V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek (a také pro úvodní podkapitolu „Historikovo řemeslo“) učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy shrnut do tabulky obsah vzdělávání a dále přesné znění očekávaných výstupů vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia pro vzdělávací oblast Člověk a společnost a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Ve sloupci „Další dílčí výstupy“ jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s obsahem vzdělávání příslušného tematic-

kého celku. Každá tabulka je také doplněna přehledem rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitu. Všechny klíčové kompetence spolu úzce souvisejí. Při tvorbě učebnicové sady bylo dbáno na to, aby jednotlivé boxy rozvíjely klíčové kompetence systematicky a vyváženě. Užitím vhodně zvolené kombinace boxů a úkolů pracovního sešitu je možné výuku zacílit směrem k požadovaným kompetencím. Informace v tabulce jsou zamýšleny jako návrh, na které klíčové kompetence je vhodné v jednotlivých částech učebnicové sady zaměřit pozornost.

Historikovo řemeslo Obsah vzdělávání:

U str. 7–9, PS str. 6–8 Realizované výstupy podle RVP G:

• minulost a dějiny – konstrukce obrazu • charakterizuje smysl historického poznání minulosti a jeho povahu jako poznání neuzavřeného • historie jako věda – její cíl, a proměnlivého charakteristické prvky • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich • dějinné vědomí společnosti • postup historikovy práce interpretace • objektivita historického poznání • zdroje historických informací, práce s nimi • internet a otevřené zdroje jako nástroj historika, jejich přínosy a rizika Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; Klíčové kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro kompetence: své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry) Kompetence komunikativní (efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem)

Průřezová témata:

4

Výchova k myšlení v evropských souvislostech (umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět)

Další dílčí výstupy: • objasní význam historické vědy pro jedince a společnost • charakterizuje základní znaky historické vědy • popíše vznik a obsah dějinného vědomí společnosti, je si vědom nebezpečí kolektivně sdílených stereotypů • rozlišuje základní fáze historické práce, jejich cíle a možná úskalí • porozumí tomu, co je ideálním výsledkem práce historika a proč tohoto ideálu nelze bezezbytku dosáhnout • uvědomuje si nebezpečí stranickosti a tendenčnosti při zpracování dějin • vymezí specifika, s nimiž se musí vyrovnávat historik moderních dějin

Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů; rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (efektivně využívá moderní informační technologie; používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět)


První světová válka a nová Evropa

U str. 16–35, PS str. 10–29

Obsah vzdělávání:

Realizované výstupy podle RVP G:

Další dílčí výstupy:

• evropská společnost a hospodářství na počátku 20. století • kolonialismus a jeho kořeny • krizové momenty a zdroje napětí v mezinárodních vztazích počátku 20. století • moderní nacionalismus a jeho kořeny • diplomacie a diplomatické aliance před první světovou válkou • další příčiny první světové války • boje na západní frontě v letech 1914–1918 a fenomén zákopové války • východní a jižní fronta první světové války • technologické inovace a světový konflikt • české národní hnutí v době první světové války, česká politika ve vztahu k Rakousku-Uhersku • konec první světové války a její sociální, ekonomické a politické dopady • pařížská mírová konference, mírové smlouvy a nová mapa Evropy • pojem Versailleský systém • princip národnostního sebeurčení • vznik Československé republiky, boj o hranice a národnostní situace nového státu, základy politického systému • krize carského Ruska, únorová revoluce 1917 a bolševický převrat • bolševismus jako ideologie, její kořeny

• vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období • charakterizuje dvě světové války, dokumentuje jejich sociální, hospodářské a politické důsledky • uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku • rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace

• charakterizuje společenskou, ekonomickou, politickou a vědecko-technickou situaci v Evropě počátku 20. století • určí krizové regiony a problémy, které se staly zdrojem napětí v evropských mezinárodních vztazích před první světovou válkou • rozliší významné příčiny vypuknutí světového konfliktu • vysvětlí, co označuje termín „nacionalismus“ a co patří k jeho kořenům • popíše nastavení diplomatických vztahů v Evropě v předvečer první světové války • popíše sled událostí vedoucích k vypuknutí první světové války • charakterizuje boje na západní, východní a jižní frontě první světové války, uvede jejich odlišnosti a podobnosti • zhodnotí roli technologií ve světovém konfliktu • charakterizuje vývoj a proměny české politiky v období konfliktu • popíše ekonomické a sociální dopady první světové války na české země • objasní, proč se o konfliktu v letech 1914–1918 hovoří jako o světové válce • vysvětlí, co patří mezi klíčové dopady první světové války na společnost, ekonomiku a politickou situaci v Evropě • vysvětlí, na jakých principech mělo být budováno poválečné uspořádání Evropy • popíše vznik a obsah mírových smluv uzavřených s poraženými mocnostmi po první světové válce • vymezí motivaci vzniku, cíle a kompetence meziválečné Společnosti národů • popíše proces vzniku Československé republiky • vysvětlí, s jakými problémy a jak se musela vyrovnat nová československá vláda v letech 1918–1919 • porozumí kořenům krize a pádu ruského carismu a tomu, proč se tzv. prozatímní vláda nebyla schopna dlouhodobě udržet u moci • charakterizuje ruský bolševismus jako uskupení/hnutí a jako ideologii

Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Klíčové Kompetence komunikativní kompetence: (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)


Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)

5


6

Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnosti a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Globalizace a kulturní změny; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka)

Výchova k myšlení v evropských souvislostech (umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávání a posuzování jejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Globalizace a kulturní změny; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak se ovládám v situacích řešení problémů; Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj


Meziválečné období

U str. 42–69, PS str. 31–58




• versailleský mírový systém a jeho fungování, evropské mocnosti po první světové válce a jejich vztahy • Československo ve 20. letech: od konsolidace k růstu • mimoevropský svět ve 20. letech: USA, Čína, Indie, Turecko • demokracie a nedemokratické režimy v meziválečné Evropě, kořeny totalitarismu, fašistická a nacistická ideologie • nástup fašismu v Itálii a nacismu v Německu • Velká hospodářská krize, její kořeny, společenské a politické důsledky, politická radikalizace • Československo a Velká hospodářská krize: dopady, vládní opatření, vliv krize na politickou scénu • stalinismus v SSSR před druhou světovou válkou: kolektivizace, industrializace, velký teror, ideologické posuny • španělská občanská válka a její celoevropský význam • rozpad versailleského systému a kořeny politiky appeasementu • japonská agrese ve východní a jihovýchodní Asii • cesta k Mnichovu, zánik první republiky a druhá republika, problém tzv. mnichovského komplexu

• uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku • vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie • objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit • vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil • popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury • vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu • porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě • objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace

• charakterizuje systém zahraničněpolitických vztahů, který byl nastaven po první světové válce • popíše postavení evropských mocností po roce 1918 a příčiny změny jejich role • charakterizuje Československou republiku ve 20. letech 20. století – její ekonomiku, politický systém, demografickou strukturu, národnostní situaci • vysvětlí, s jakými klíčovými problémy se musela potýkat meziválečná Čína, Indie a Turecko • objasní, proč se vedoucí mocností světa staly v meziválečném období Spojené státy americké a jak se v tomto období vyvíjela ekonomická, sociální a vnitropolitická situace země • odliší demokratické a nedemokratické režimy a vymezí totalitární režimy • určí kořeny popularity nedemokratických režimů v meziválečné Evropě • identifikuje kořeny fašistické a nacistické ideologie • popíše události vedoucí k prosazení fašistického režimu v Itálii a nacistického režimu v Německu a příčiny, které tento proces umožnily • vysvětlí příčiny vypuknutí a rozšíření Velké hospodářské krize, charakterizuje její dopady na společnost a politický systém postižených zemí • objasní souvislost mezi ekonomickou krizí a radikalizací politické scény • popíše projevy Velké hospodářské krize v Československu • vymezí stalinismus jako ideologii a epochu v dějinách Sovětského svazu • objasní příčiny a dopady kolektivizace, industrializace a politických procesů v meziválečném SSSR • vysvětlí význam španělské občanské války pro zahraničněpolitickou situaci Evropy druhé poloviny 30. let • popíše sled událostí souvisejících s rozpadem versailleského mírového systému • charakterizuje mocenské cíle nacistického Německa ve druhé polovině 30. let • popíše průběh a cíle japonské agrese v Číně a jihovýchodní Asii • objasní kořeny a projevy politiky appeasementu • popíše vývoj vnitropolitické situace v Československu 30. let a proměny strategie sudetoněmeckého hnutí • vysvětlí, jak a proč se otázka německé menšiny v Československu stala mezinárodním problémem • identifikuje cíle politiky nacistického Německa vůči Československu • určí průběh mnichovské konference a její dopady (okamžité i dlouhodobé)

Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Klíčové Kompetence komunikativní kompetence: (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)


Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)

7


8

Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka)

Výchova k myšlení v evropských souvislostech (umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávání a posuzování jejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Globalizace a kulturní změny; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že ho naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak se ovládám v situacích řešení problémů; Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj


Druhá světová válka

U str. 75–95, PS str. 60–80




• německo-sovětský pakt o neútočení a počátek druhé světové války • válečné cíle nacistického Německa, obrat francouzské a britské politické linie • agrese proti Polsku, válka na západě v roce 1940, bitva o Británii • protektorát Čechy a Morava a Slovenský stát – charakter režimů • kolaborace v době okupace, její možné motivy a podoby • domácí a zahraniční československý odboj • boje na východní frontě v letech 1941–1943: útok na Sovětský svaz, dlouhodobé cíle nacistického Německa na východě • antisemitismus a holokaust, genocida Romů, poválečná reflexe holokaustu • boje v Pacifiku, o Atlantik a v severní Africe – jejich průběh, cíle válčících stran, charakter bojů • válka v Evropě v letech 1943–1945: průběh bojů, diplomacie Velké trojky • Spojenecké konference a kořeny poválečného uspořádání světa • otázka poválečného Německa, vysídlení německého obyvatelstva z Československa • demografické, ekonomické a politické dopady konfliktu • odraz druhé světové války ve filmu a literatuře

• charakterizuje dvě světové války, dokumentuje jejich sociální, hospodářské a politické důsledky • vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie • objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit • vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě • objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace

• vysvětlí, v čem spočíval obrat sovětské a německé zahraniční politiky v létě 1939 a jaký měl tento obrat důsledky pro další vývoj ve střední a východní Evropě • objasní, co patřilo ke krátkodobým a dlouhodobým cílům nacistické agrese • popíše vývoj bojů v Polsku a v severní a západní Evropě v letech 1939–1940 • charakterizuje režim a politickou a sociální situaci v protektorátu Čechy a Morava • objasní, jakých podob mohla nabývat kolaborace v době druhé světové války a jaké mohly být její motivace • popíše strukturu a cíle domácího a zahraničního československého odboje • vysvětlí, jaké záměry sledoval Adolf Hitler napadením Sovětského svazu • charakterizuje průběh a charakter bojů na východní frontě v letech 1941–1943 • objasní holokaust jako integrální součást nacistické politiky, vymezí jeho průběh, důsledky a uvede problémy spojené s vyrovnáváním se s holokaustem po druhé světové válce • popíše průběh spojeneckých diplomatických jednání, cíle Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie v těchto jednáních; objasní, jak se v těchto jednáních rodilo poválečné uspořádání světa • popíše hlavní mezníky bojů v Pacifiku, Atlantiku a v severní Africe • objasní, v čem spočívala tzv. německá a polská otázka a jaké bylo jejich definitivní řešení v závěru a po skončení druhé světové války • popíše motivy, cíle a průběh vysídlení německého obyvatelstva z českých zemí • zhodnotí hlavní demografické, ekonomické, politické (geopolitické) dopady druhé světové války

Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Klíčové Kompetence komunikativní kompetence: (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)


Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)

9


10

Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka)

Výchova k myšlení v evropských souvislostech (umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávání a posuzování jejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že ho naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak se ovládám v situacích řešení problémů; Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj


Rozdělený svět

U str. 103–147, PS str. 82–126




• vznik bipolárního rozdělení světa: zájmy SSSR, USA, pozice evropských zemí, události vedoucí ke vzniku dvou táborů • Organizace spojených národů: její vznik, cíle, agenda • studená válka: vymezení, charakteristické prvky, role ideologií a masových médií, klíčové konfliktní oblasti • vznik Státu Izrael a otázka Palestiny ve 40. letech 20. století • Československo v letech 1945–1948: od omezené demokracie k totalitárnímu režimu, cesta k únorovému převratu, vnitropolitické, hospodářské a sociální změny • nastolení komunistického režimu v Československu • vznik a dotváření tzv. východního bloku, sovětsko-jugoslávská roztržka, neúspěšné pokusy o sovětizaci • stalinismus a kult osobnosti ve východním bloku • Čína po druhé světové válce a vznik ČLR, maoismus, vztahy Číny a SSSR • korejská válka • poválečná rekonstrukce Japonska • vznik dvou německých států, organizace NATO a Varšavská smlouva, společná bezpečnostní politika Západu • USA po druhé světové válce: geopolitická role, hospodářský růst, konzumerismus a masová kultura • jaderné zbraně, závody ve zbrojení, hrozba vzájemného zničení supervelmocí jako klíčový prvek studené války • charakter československého komunistického režimu v tzv. budovatelském období, komunistická ideologie a společnost, proměna československého hospodářství (kolektivizace, těžký průmysl, centrální plánování), politické perzekuce, politické procesy 50. let • problematika tzv. třetího odboje • východní blok v 50. a 60. letech, Nikita S. Chruščov a jeho politika, kosmický program • dekolonizace Asie a Afriky, britská, francouzská a portugalská koloniální politika a jejich důsledky • vývoj západní Evropy v 50. a 60. letech: ekonomický růst, sociální stát, počátky evropské integrace • vznik populární kultury, fenomén „zlatá šedesátá“ • Československo v 60. letech: cesta k tzv. pražskému jaru, reformní proces a jeho podoby, vojenská okupace Československa a její důsledky • USA v 60. letech: vnitřní liberalizace, vietnamská válka, kontrakultura a protestní hnutí na Západě • období tzv. normalizace v Československu: politika, společnost, ekonomický vývoj, situace opozice, životní prostředí a lidská práva • USA v 70. a 80. letech: ropné šoky, Nixonova politika a aféra Watergate, prezidentství Jamese Cartera – zahraniční a domácí politika • Ronald Reagan: zahraniční politika vůči SSSR, změna domácí politiky • počátky a rozvoj informačních technologií • západní a jižní Evropa v 70. a 80. letech • tzv. východní blok v 70. a 80. letech, příčiny jeho hospodářské a politické krize • válka v Afghánistánu

• charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty • vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi • porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích • popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech; vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování • objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí • objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě • rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) • zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití • uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství • objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy • vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace

• objasní důvody vzniku bipolárního rozdělení světa po roce 1945 (včetně kořenů ideologických) • vymezí regionálně západní a sovětský blok, jejich cíle a oblasti vzájemné konfrontace • popíše vznik, podobu a cíle Organizace spojených národů • objasní, jakou cestou došlo v letech 1945–1948 k omezení a následné likvidaci demokratického politického systému v Československu • určí klíčové příčiny, které umožnily KSČ chopit se v únoru 1948 státní moci • charakterizuje budování a upevňování komunistického režimu v Československu na konci 40. let a v 50. letech v oblasti politické, sociální, ekonomické a kulturní • popíše příčiny, cíle a průběh politických procesů v komunistickém Československu a proces vyrovnávání se s nimi v pozdějším období • charakterizuje proměny československého pohraničí po druhé světové válce a dopady těchto změn • popíše příčiny a projevy utváření tzv. východního bloku ve střední, východní a jihovýchodní Evropě; určí společné jmenovatele sovětizace zemí uvedených regionů • uvede příklady neúspěšných pokusů o sovětizaci země a příčiny těchto neúspěchů • objasní, jak souvisely první berlínská krize, ustavení dvou německých států a urychlení tvorby společné bezpečnosti • popíše, k jakým změnám došlo v USA po druhé světové válce (v rovině ekonomické, sociální a zahraničněpolitické) • vysvětlí, kde a proč došlo k prvním vnitřním krizím východního bloku a jak se k těmto krizím postavily domácí komunistické strany a Sovětský svaz • charakterizuje proces dekolonizace ve druhé polovině 20. století a jeho důsledky • popíše vývoj v západoevropských zemích v 50. a 60. letech 20. století; identifikuje projevy a dopady hospodářského růstu oblasti • charakterizuje sociální stát, jeho složky, cíle • objasní, z jakých kořenů vyrůstala v 50. letech populární kultura a co patří k jejím typickým znakům • vymezí cíle a průběh reformního procesu v Československu 60. let • vysvětlí, co bylo motivem vojenské okupace Československa v srpnu 1968 a jak se k okupaci stavělo československé obyvatelstvo • porozumí tomu, co bylo specifikem normalizačního režimu v Československu, jaké cíle sledovali jeho představitelé a jak se proměnila ekonomická a sociální situace země v tomto období • popíše postavení československé opozice vůči komunistickému režimu v 70. a 80. letech • popíše proměny americké zahraniční politiky v 60. letech 20. století a určí klíčové problémy, s nimiž se musela tato politika vyrovnávat • pochopí kořeny a projevy tzv. protestního hnutí na Západě • určí krizové momenty, s nimiž se musela vyrovnávat administrativa prezidentů Richarda Nixona, Jamese Cartera a Ronalda Reagana, a způsoby, jimiž tak činila • vymezí dopady ropných šoků a hospodářské krize na země západní Evropy 70. let • určí klíčové příčiny krize východního bloku v 70. a 80. letech 20. století a projevy této krize


11

Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní Klíčové (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací kompetence: různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)

12

Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání)



Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa; uvědomit si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Geografické vnímání globalizace; Globalizace a kulturní změny; Nerovnoměrný vývoj světa; Historické kořeny rozvojové spolupráce; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě; Evropský integrační proces Environmentální výchova (pochopit, že člověk z hlediska své existence potřebuje využívat přírodní zdroje ve svůj prospěch, ale vždy tak, aby nedošlo k nevratnému poškození životního prostředí; hledat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředí v minulosti i současnosti a hledat možnosti dalšího vývoje) Tematické okruhy: Jak ovlivňuje člověk životní prostředí od počátku své existence po současnost a jaké je srovnání těchto forem ovlivňování z hlediska udržitelnosti; Jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka)


Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa; uvědomit si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Geografické vnímání globalizace; Globalizace a kulturní změny; Nerovnoměrný vývoj světa; Historické kořeny rozvojové spolupráce; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě; Evropský integrační proces Environmentální výchova (pochopit, že člověk z hlediska své existence potřebuje využívat přírodní zdroje ve svůj prospěch, ale vždy tak, aby nedošlo k nevratnému poškození životního prostředí; hledat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředí v minulosti i současnosti a hledat možnosti dalšího vývoje) Tematické okruhy: Jak ovlivňuje člověk životní prostředí od počátku své existence po současnost a jaké je srovnání těchto forem ovlivňování z hlediska udržitelnosti; Jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat „nedořečená“ místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti – role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak se ovládám v situacích řešení problémů; Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj

13

Nejnovější dějiny

U str. 154–177, PS str. 128–151




• rozpad Sovětského svazu a východního bloku – příčiny a průběh • problematika vyrovnávání se s komunismem • pád komunistického režimu v Československu – společenské, ekonomické a politické příčiny, průběh událostí, diskuse o charakteru tzv. sametové revoluce • transformace Československa a vznik České republiky: klíčové charakteristiky nového systému, proměna české společnosti a ekonomiky • ekonomická, politická a sociální transformace zemí střední a východní Evropy, postkomunistická společnost • rusko-čečenská válka • válka v bývalé Jugoslávii • evropská integrace v 80. a 90. letech, Evropská unie a její charakteristiky • nacionalismus a separatismus v Evropě 90. let • mezinárodní situace a spolupráce po konci studené války • Spojené státy americké a západní Evropa v 90. letech – vnitropolitický vývoj; sjednocení Německa jako problém mezinárodní politiky a problém vnitroněmecký • válka v Perském zálivu • rozvoj digitálních technologií a internetu • vývoj afrického kontinentu v 90. letech 20. století a na počátku 21. století, zdroje nestability kontinentu a přísliby; diskuse o humanitární pomoci • ekonomický růst východní Asie a Indie na počátku 21. století • klíčové světové bezpečnostní hrozby počátku 21. století • finanční a dluhová krize po roce 2007, jejich příčiny a důsledky • tzv. arabské jaro • prohlubující se proces ekonomické a kulturní globalizace a reakce na něj (politická hnutí) • problémy integrované Evropy a možný vývoj další integrace • korupce a její projevy v dnešním světě • politická radikalizace v Evropě

• porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích • popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování • objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí • objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě • vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje • objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy • rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti • posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na každodenní život občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva • uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR • posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich možné důsledky • rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) • uvede příklady projevů korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její možné důsledky • vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě • objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií • objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace

• vymezí příčiny rozpadu východního bloku a Sovětského svazu; popíše průběh pádu komunistického režimu ve vybraných zemích bloku • zhodnotí reformní politiku Michaila S. Gorbačova a její důsledky • porozumí tomu, proč je proces vyrovnávání se s komunismem složitým a intenzivně diskutovaným tématem • popíše průběh událostí spojených s pádem komunistického režimu v Československu • charakterizuje základní procesy související s transformací politiky, společnosti a ekonomiky Československa / České republiky • objasní, jak probíhal proces rozpadu Československa • určí společné a rozdílné prvky transformací zemí bývalého východního bloku • vysvětlí, co patří ke kořenům rusko-čečenského konfliktu a jak tento konflikt probíhal • popíše klíčové příčiny rozpadu Jugoslávie a následných konfliktů; zhodnotí dopady těchto konfliktů • identifikuje motivy a podoby procesu evropské integrace v 80. a 90. letech 20. století; určí klíčové problémy a výzvy, s nimiž se musí Evropská unie vyrovnávat ve 21. století • vysvětlí, jak se projevoval separatismus v západní Evropě 90. let 20. století a prvního desetiletí 21. století • charakterizuje vnitropolitickou situaci Spojených států amerických, Velké Británie a Francie v 90. letech 20. století • popíše proměnu mezinárodních vztahů po konci studené války • porozumí tomu, proč byl proces sjednocení Německa nesamozřejmý • určí vybrané klíčové mezníky vývoje digitálních technologií a celosvětové informační sítě Internet od 70. let 20. století do současnosti • charakterizuje situaci afrického kontinentu na počátku 21. století vzhledem k politickému a ekonomickému vývoji • charakterizuje proměnu ekonomické a geopolitické role regionu východní Asie a Indie a určí možné příčiny tohoto vývoje • identifikuje klíčové bezpečnostní hrozby současnosti a popíše jejich projevy • vysvětlí, v čem spočívá proces tzv. arabského jara a proč se jedná o složitě uchopitelný proces • určí klíčové příčiny finanční a dluhové krize 21. století a jejich dopady na národní ekonomiky, společnost i politickou scénu v Evropě • objasní, proč jsou korupce, nerovnoměrnost distribuce bohatství a politický radikalismus zásadními problémy dnešního světa

14


Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části) Kompetence komunikativní (rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích; správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje) Kompetence občanská Klíčové (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností kompetence: ostatních lidí; posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání, hájí svá práva i práva jiných; informovaně zvažuje vztahy mezi svými osobními zájmy, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými; rozhoduje se a jedná vyváženě)


Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (přijímat zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém žije; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; bránit se proti násilí, teroru a škodlivým vlivům, které jsou nepříznivým důsledkem globalizačních procesů; uvědomovat si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty: křesťanství, demokracie, právo, věda a umění; Lidská práva v tzv. rozděleném světě: občanská, politická, ekonomická, sociální, kulturní Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů) Tematické okruhy: Vliv médií na uspořádání každodenního světa; Moderní společnost a svoboda projevu: zda mohou být média nezávislá a odpovědná


Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování; informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými; rozhoduje se a jedná vyváženě) Kompetence sociální a personální (aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů, přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (přijímat zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém žije; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; bránit se proti násilí, teroru a škodlivým vlivům, které jsou nepříznivým důsledkem globalizačních procesů; uvědomovat si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty: křesťanství, demokracie, právo, věda a umění; Lidská práva v tzv. rozděleném světě: občanská, politická, ekonomická, sociální, kulturní Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si poznatky usnadňující orientaci v současném světě) Tematické okruhy: Vliv médií na uspořádání každodenního světa; Moderní společnost a svoboda projevu: zda mohou být média nezávislá a odpovědná; Vnější vlivy na chování médií – institucionální a neformální (nátlak, lobbing, public relations apod.)

15

Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace podle RVP G V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek (a také pro úvodní podkapitolu „Historikovo řemeslo“) učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy shrnut do tabulky obsah vzdělávání a dále přesné znění realizovaných výstupů vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia pro vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Jedná se o výsledky vzdělávání, k jejichž realizaci učebnicová sada přispívá především formou studentské aktivity v pracovním sešitu.

Ve sloupci „Další dílčí výstupy“ vzdělávání jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace; vzhledem k vazbě výstupů primárně na aktivitu studentů realizovanou díky cvičením pracovního sešitu mají výstupy univerzální charakter pro všechny tematické celky. Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitu naleznete výše v oddílu věnovaném analýze učebnicové sady s ohledem na vzdělávací oblast Člověk a společnost RVP G.

Historikovo řemeslo

• • • • • • •

U str. 7–9, PS str. 6–8



minulost a dějiny – konstrukce obrazu minulosti historie jako věda – její cíl, charakteristické prvky dějinné vědomí společnosti postup historikovy práce objektivita historického poznání zdroje historických informací, práce s nimi internet a otevřené zdroje jako nástroj historika, jejich přínosy a rizika

• efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) • pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty • posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou • tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje • postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu • rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit

Další dílčí výstupy: • orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky • analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost • odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících • posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce • využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací • porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.) • je si vědom nebezpečí propagandistického či ideologického zneužití písemných a jiných projevů


U str. 16–35, PS str. 10–29




• evropská společnost a hospodářství na počátku 20. století • kolonialismus a jeho kořeny • krizové momenty a zdroje napětí v mezinárodních vztazích počátku 20. století • moderní nacionalismus a jeho kořeny • diplomacie a diplomatické aliance před první světovou válkou • další příčiny první světové války • boje na západní frontě v letech 1914–1918 a fenomén zákopové války • východní a jižní fronta první světové války • technologické inovace a světový konflikt • české národní hnutí v době první světové války, česká politika ve vztahu k Rakousku-Uhersku • konec první světové války a její sociální, ekonomické a politické dopady • pařížská mírová konference, mírové smlouvy a nová mapa Evropy; pojem versailleský systém • princip národnostního sebeurčení • vznik Československé republiky, boj o hranice a národnostní situace nového státu, základy politického systému • krize carského Ruska, únorová revoluce 1917 a bolševický převrat • bolševismus jako ideologie, její kořeny

• efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) • pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty • posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou • tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje • postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu • rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit

• orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky • analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost • odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících • posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce • využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací • porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.) • je si vědom nebezpečí propagandistického či ideologického zneužití písemných a jiných projevů

16



U str. 42–69, PS str. 31–58





• efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) • pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty • posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou • tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje • posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou • postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu • rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit



U str. 75–95, PS str. 60–80








17

Rozdělený svět

U str. 103–147, PS str. 82–126 Obsah vzdělávání:



• vznik bipolárního rozdělení světa: zájmy SSSR, USA, pozice evropských zemí, události vedoucí ke vzniku dvou táborů • Organizace spojených národů: její vznik, cíle, agenda • studená válka: vymezení, charakteristické prvky, role ideologií a masových médií, klíčové konfliktní oblasti • vznik Státu Izrael a otázka Palestiny ve 40. letech 20. století • Československo v letech 1945–1948: od omezené demokracie k totalitárnímu režimu, cesta k únorovému převratu, vnitropolitické, hospodářské a sociální změny • nastolení komunistického režimu v Československu • vznik a dotváření tzv. východního bloku, sovětsko-jugoslávská roztržka, neúspěšné pokusy o sovětizaci • stalinismus a kult osobnosti ve východním bloku • Čína po druhé světové válce a vznik ČLR, maoismus, vztahy Číny a SSSR • poválečná rekonstrukce Japonska • korejská válka • vznik dvou německých států, organizace NATO a Varšavská smlouva, společná bezpečnostní politika Západu • USA po druhé světové válce: geopolitická role, hospodářský růst, konzumerismus a masová kultura • jaderné zbraně, závody ve zbrojení, hrozba vzájemného zničení supervelmocí jako klíčový prvek studené války • charakter československého komunistického režimu v tzv. budovatelském období, komunistická ideologie a společnost, proměna československého hospodářství (kolektivizace, těžký průmysl, centrální plánování), politické perzekuce, politické procesy 50. let • problematika tzv. třetího odboje • východní blok v 50. a 60. letech, Nikita S. Chruščov a jeho politika, kosmický program • dekolonizace Asie a Afriky, britská, francouzská a portugalská koloniální politika a jejich důsledky • vývoj západní Evropy v 50. a 60. letech: ekonomický růst, sociální stát, počátky evropské integrace • vznik populární kultury, fenomén „zlatá šedesátá“ • Československo v 60. letech: cesta k tzv. pražskému jaru, reformní proces a jeho podoby, vojenská okupace Československa a její důsledky • USA v 60. letech: vnitřní liberalizace, vietnamská válka, kontrakultura a protestní hnutí na Západě • období tzv. normalizace v Československu: politika, společnost, ekonomický vývoj, situace opozice, životní prostředí a lidská práva • USA v 70. a 80. letech: ropné šoky, Nixonova politika a aféra Watergate, prezidentství Jamese Cartera – zahraniční a domácí politika • Ronald Reagan: zahraniční politika vůči SSSR, změna domácí politiky • počátky a rozvoj informačních technologií • západní a jižní Evropa v 70. a 80. letech • tzv. východní blok v 70. a 80. letech, příčiny jeho hospodářské a politické krize • válka v Afghánistánu



18









Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Informatika a informační a komunikační technologie podle RVP G V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro tematické celky (a také pro úvodní podkapitolu „Historikovo řemeslo“) učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy shrnut do tabulky obsah a dále přesné znění realizovaných výstupů vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia pro vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Jedná se o výsledky vzdělávání, k jejichž realizaci učebnicová sada přispívá primárně formou studentské aktivity v pracovním sešitu. Ve sloupci s dalšími dílčími výstupy vzdělávání jsou vyjádřeny cíle výchovně-vzděláva-

cího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání vzdělávací oblasti Informatika a informační a komunikační technologie; vzhledem k vazbě výstupů na aktivitu studentů realizovanou cvičeními pracovního sešitu mají výstupy univerzální charakter pro všechny tematické celky (pouze v posledních dvou tematických celcích jsou navíc zařazeny výstupy související s učebnicovým výkladem o vývoji informačních technologií). Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitu naleznete výše v oddílu věnovaném analýze učebnicové sady s ohledem na vzdělávací oblast Člověk a společnost RVP G.


U str. 7–9, PS str. 6–8

Obsah vzdělávání: • minulost a dějiny – konstrukce obrazu minulosti • historie jako věda – její cíl, charakteristické prvky • dějinné vědomí společnosti • postup historikovy práce • objektivita historického poznání • zdroje historických informací, práce s nimi • internet a otevřené zdroje jako nástroj historika, jejich přínosy a rizika

Realizované výstupy podle RVP G: • orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe • využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci • využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů • posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací • zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu


Další dílčí výstupy: • chápe internet jako významný zdroj historických informací • vyhledá na internetu zdroje informací podle klíčových slov či jinak specifikovaného zadání • uvědomuje si rizika, která plynou z využívání otevřených (webových) zdrojů informací pro zmapování dějepisné problematiky (možná subjektivnost, neodbornost, propagandistický účel podání aj.) • je schopen rozpoznat relevantní internetové zdroje informací • využívá internetové encyklopedie a slovníky • ke zpracování textů a prezentací používá softwarové nástroje

19


• • • • • • • • • • • • • • • •

U str. 16–35, PS str. 10–29




evropská společnost a hospodářství na počátku 20. století kolonialismus a jeho kořeny krizové momenty a zdroje napětí v mezinárodních vztazích počátku 20. století moderní nacionalismus a jeho kořeny diplomacie a diplomatické aliance před první světovou válkou další příčiny první světové války boje na západní frontě v letech 1914–1918 a fenomén zákopové války východní a jižní fronta první světové války technologické inovace a světový konflikt české národní hnutí v době první světové války, česká politika ve vztahu k Rakousku-Uhersku konec první světové války a její sociální, ekonomické a politické dopady pařížská mírová konference, mírové smlouvy a nová mapa Evropy; pojem versailleský systém princip národnostního sebeurčení vznik Československé republiky, boj o hranice a národnostní situace nového státu, základy politického systému krize carského Ruska, únorová revoluce 1917 a bolševický převrat bolševismus jako ideologie, její kořeny

• orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe • využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci • využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů • posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací • zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu

• chápe internet jako významný zdroj historických informací • vyhledá na internetu zdroje informací podle klíčových slov či jinak specifikovaného zadání • uvědomuje si rizika, která plynou z využívání otevřených (webových) zdrojů informací pro zmapování dějepisné problematiky (možná subjektivnost, neodbornost, propagandistický účel podání aj.) • je schopen rozpoznat relevantní internetové zdroje informací • využívá internetové encyklopedie a slovníky • ke zpracování textů a prezentací používá softwarové nástroje


U str. 42–69, PS str. 31–58







20


Druhá světová válka Obsah vzdělávání: • • • • • • • • • • • • • •

německo-sovětský pakt o neútočení a počátek druhé světové války válečné cíle nacistického Německa, obrat francouzské a britské politické linie agrese proti Polsku, válka na západě v roce 1940, bitva o Británii protektorát Čechy a Morava a Slovenský stát – charakter režimů kolaborace v době okupace, její možné motivy a podoby domácí a zahraniční československý odboj boje na východní frontě v letech 1941–1943: útok na Sovětský svaz, dlouhodobé cíle nacistického Německa na východě antisemitismus a holokaust, genocida Romů, poválečná reflexe holokaustu boje v Pacifiku, o Atlantik a v severní Africe – jejich průběh, cíle válčících stran, charakter bojů válka v Evropě v letech 1943–1945: průběh bojů, diplomacie Velké trojky Spojenecké konference a kořeny poválečného uspořádání světa otázka poválečného Německa, vysídlení německého obyvatelstva z Československa demografické, ekonomické a politické dopady konfliktu odraz druhé světové války ve filmu a literatuře


U str. 75–95, PS str. 60–80 Realizované výstupy podle RVP G:




21

Rozdělený svět






• chápe internet jako významný zdroj historických informací • vyhledá na internetu zdroje informací podle klíčových slov či jinak specifikovaného zadání • uvědomuje si rizika, která plynou z využívání otevřených (webových) zdrojů informací pro zmapování dějepisné problematiky (možná subjektivnost, neodbornost, propagandistický účel podání aj.) • je schopen rozpoznat relevantní internetové zdroje informací • využívá internetové encyklopedie a slovníky • ke zpracování textů a prezentací používá softwarové nástroje • popíše historické počátky a následný vývoj výpočetní techniky

22



U str. 154–177, PS str. 128–151




• rozpad Sovětského svazu a východního bloku – příčiny a průběh • problematika vyrovnávání se s komunismem • pád komunistického režimu v Československu – společenské, ekonomické a politické příčiny, průběh událostí, diskuse o charakteru tzv. sametové revoluce • transformace Československa a vznik České republiky: klíčové charakteristiky nového systému, proměna české společnosti a ekonomiky • ekonomická, politická a sociální transformace zemí střední a východní Evropy, postkomunistická společnost • rusko-čečenská válka • válka v bývalé Jugoslávii • evropská integrace v 80. a 90. letech, Evropská unie a její charakteristiky • nacionalismus a separatismus v Evropě 90. let • mezinárodní situace a spolupráce po konci studené války • Spojené státy americké a západní Evropa v 90. letech 20. století – vnitropolitický vývoj; sjednocení Německa jako problém mezinárodní politiky a problém vnitroněmecký • válka v Perském zálivu • rozvoj digitálních technologií a internetu • vývoj afrického kontinentu v 90. letech 20. století a na počátku 21. století, zdroje nestability kontinentu a přísliby; diskuse o humanitární pomoci • ekonomický růst východní Asie a Indie na počátku 21. století • klíčové světové bezpečnostní hrozby počátku 21. století • finanční a dluhová krize po roce 2007, jejich příčiny a důsledky • tzv. arabské jaro • prohlubující se proces ekonomické a kulturní globalizace a reakce na něj (politická hnutí) • problémy integrované Evropy a možný vývoj další integrace • korupce a její projevy v dnešním světě • politická radikalizace v Evropě


• chápe internet jako významný zdroj historických informací • vyhledá na internetu zdroje informací podle klíčových slov či jinak specifikovaného zadání • uvědomuje si rizika, která plynou z využívání otevřených (webových) zdrojů informací pro zmapování dějepisné problematiky (možná subjektivnost, neodbornost, propagandistický účel podání aj.) • je schopen rozpoznat relevantní internetové zdroje informací • využívá internetové encyklopedie a slovníky • ke zpracování textů a prezentací používá softwarové nástroje • popíše základní změny ve vývoji digitálních technologií a celosvětové počítačové sítě internet v 90. letech 20. století a po roce 2000


23

Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda podle RVP G V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro poslední dva tematické celky učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy („Rozdělený svět“ a „Nejnovější dějiny“) shrnut do tabulky obsah vzdělávání a dále přesné znění realizovaných výstupů vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia pro vzdělávací oblast Člověk a přídoda (konkrétně pak pro vzdělávací obor Geografie) a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Právě tyto tematické celky svým obsahem úzce souvisejí s vybranými cíli vzdělávací oblasti. Jedná se o výsledky

Rozdělený svět

vzdělávání, k jejichž realizaci učebnicová sada přispívá jak informačními texty v učebnici, tak i na učebnici navazujícími cvičeními v pracovním sešitu. Ve sloupci s dalšími dílčími výstupy vzdělávání jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitu naleznete výše v oddílu věnovaném analýze učebnicové sady s ohledem na vzdělávací oblast Člověk a společnost RVP G.




• vznik bipolárního rozdělení světa: zájmy SSSR, USA, pozice evropských zemí, události vedoucí ke vzniku dvou táborů • Organizace spojených národů: její vznik, cíle, agenda • studená válka: vymezení, charakteristické prvky, role ideologií a masových médií, klíčové konfliktní oblasti • vznik Státu Izrael a otázka Palestiny ve 40. letech • Československo v letech 1945–1948: od omezené demokracie k totalitárnímu režimu, cesta k únorovému převratu, vnitropolitické, hospodářské a sociální změny • nastolení komunistického režimu v Československu • vznik a dotváření tzv. východního bloku, sovětsko-jugoslávská roztržka, neúspěšné pokusy o sovětizaci • stalinismus a kult osobnosti ve východním bloku • Čína po druhé světové válce a vznik ČLR, maoismus, vztahy Číny a SSSR • poválečná rekonstrukce Japonska • korejská válka • vznik dvou německých států, organizace NATO a Varšavská smlouva, společná bezpečnostní politika Západu • USA po druhé světové válce: geopolitická role, hospodářský růst, konzumerismus a masová kultura • jaderné zbraně, závody ve zbrojení, hrozba vzájemného zničení supervelmocí jako klíčový prvek studené války • charakter československého komunistického režimu v tzv. budovatelském období, komunistická ideologie a společnost, proměna československého hospodářství (kolektivizace, těžký průmysl, centrální plánování), politické perzekuce, politické procesy 50. let • problematika tzv. třetího odboje • východní blok v 50. a 60. letech, Nikita S. Chruščov a jeho politika, kosmický program • dekolonizace Asie a Afriky, britská, francouzská a portugalská koloniální politika a jejich důsledky • vývoj západní Evropy v 50. a 60. letech: ekonomický růst, sociální stát, počátky evropské integrace • vznik populární kultury, fenomén „zlatá šedesátá“ • Československo v 60. letech: cesta k tzv. pražskému jaru, reformní proces a jeho podoby, vojenská okupace Československa a její důsledky • USA v 60. letech: vnitřní liberalizace, vietnamská válka, kontrakultura a protestní hnutí na Západě • období tzv. normalizace v Československu: politika, společnost, ekonomický vývoj, situace opozice, životní prostředí a lidská práva • USA v 70. a 80. letech: ropné šoky, Nixonova politika a aféra Watergate, prezidentství Jamese Cartera – zahraniční a domácí politika • Ronald Reagan: zahraniční politika vůči SSSR, změna domácí politiky • počátky a rozvoj informačních technologií • západní a jižní Evropa v 70. a 80. letech • tzv. východní blok v 70. a 80. letech, příčiny jeho hospodářské a politické krize • válka v Afghánistánu

• zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva • analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa • zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa • zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů • rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti • zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí na lokální, regionální a globální úrovni

• charakterizuje klíčová ekonomická a geopolitická centra současného světa • určí historické příčiny růstu/úpadku významu ekonomických/ /geopolitických center současného světa • porozumí tomu, co a proč patří k významným problémům a výzvám světové ekonomiky posledních desetiletí • určí hlavní bezpečnostní hrozby současného světa • popíše, kdy a proč se stal vztah k životnímu prostředí klíčovým společenským (a politickým) problémem

24



U str. 154–177, PS str. 128–151





• zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva • analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa • identifikuje obecné základní geografické znaky a funkce sídel a aktuální tendence ve vývoji osídlení • zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa • zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů • rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti • lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji • zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí na lokální, regionální a globální úrovni

• charakterizuje klíčová ekonomická a geopolitická centra současného světa • určí historické příčiny růstu/úpadku významu ekonomických/geopolitických center současného světa • porozumí tomu, co a proč patří k významným problémům a výzvám světové ekonomiky posledních desetiletí • určí hlavní bezpečnostní hrozby současného světa • popíše, kdy a proč se stal vztah k životnímu prostředí klíčovým společenským (a politickým) problémem


25

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PODLE RVP SOV Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání podle RVP SOV V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek (a také pro úvodní podkapitolu „Historikovo řemeslo“) učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy shrnut do tabulky obsah vzdělávání a dále přesné znění očekávaných výsledků vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání pro vzdělávací oblast Člověk a společnost. Ve sloupci s dalšími dílčími výstupy vzdělávání jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání. Každá tabulka je také doplněna

přehledem rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitu. Všechny klíčové kompetence spolu pochopitelně úzce souvisejí. Při tvorbě učebnicové sady bylo dbáno na to, aby jednotlivé boxy rozvíjely klíčové kompetence systematicky a vyváženě. Užitím vhodně zvolené kombinace boxů a úkolů pracovního sešitu je možné výuku zacílit směrem k požadovaným kompetencím. Informace v tabulce jsou zamýšleny jako návrh, na které klíčové kompetence je vhodné v jednotlivých částech učebnicové sady zaměřit pozornost.


• • • • • • •

U str. 7–9, PS str. 6–8


Realizované výstupy podle RVP SOV:



• objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů • vysvětlí význam péče o kulturní hodnoty, význam vědy a umění • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupnými texty

• objasní význam historické vědy pro jedince a společnost • charakterizuje základní znaky historické vědy • popíše vznik a obsah dějinného vědomí společnosti, je si vědom nebezpečí kolektivně sdílených stereotypů • rozlišuje základní fáze historické práce, jejich cíle a možná úskalí • porozumí tomu, co je ideálním výsledkem práce historika a proč tohoto ideálu nelze bezezbytku dosáhnout • uvědomuje si nebezpečí stranickosti a tendenčnosti při zpracování dějin • vymezí specifika, s nimiž se musí historik moderních dějin vyrovnávat

Klíčové kompetence:


26

Učebnice:

Pracovní sešit:

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky) Komunikativní kompetence (účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje)

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; volit prostředky a způsoby – pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky – vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi) Komunikativní kompetence (formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat souvislé texty na běžná i odborná témata; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí) Občanské kompetence a kulturní povědomí (respektovat práva a osobnost druhých lidí – popř. jejich kulturní specifika –, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu) Personální a sociální kompetence (ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností)

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita Informační a komunikační technologie (být schopen pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; používat základní a aplikační programové vybavení počítače)



U str. 16–35, PS str. 10–25





• vysvětlí rozdělení světa v důsledku koloniální expanze a rozpory mezi velmocemi • popíše první světovou válku a objasní významné změny ve světě po válce • charakterizuje první Československou republiku • uvede příklady úspěchů vědy a techniky ve 20. století • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů • vysvětlí význam péče o kulturní hodnoty, význam vědy a umění • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupnými texty

• charakterizuje společenskou, ekonomickou, politickou a vědecko-technickou situaci v Evropě počátku 20. století • určí krizové regiony a problémy, které se staly zdrojem napětí v evropských mezinárodních vztazích před první světovou válkou • rozliší významné příčiny vypuknutí světového konfliktu • vysvětlí, co označuje termín „nacionalismus“ a co patří k jeho kořenům • popíše nastavení diplomatických vztahů v Evropě v předvečer první světové války • popíše sled událostí vedoucí k vypuknutí první světové války • charakterizuje boje na západní, východní a jižní frontě první světové války, uvede jejich odlišnosti a podobnosti • zhodnotí roli technologií ve světovém konfliktu • charakterizuje vývoj a proměny české politiky v období konfliktu • popíše ekonomické a sociální dopady první světové války na české země • objasní, proč se o konfliktu v letech 1914–1918 hovoří jako o světové válce • vysvětlí, co patří mezi klíčové dopady první světové války na společnost, ekonomiku a politickou situaci v Evropě • vysvětlí, na jakých principech mělo být budováno poválečné uspořádání Evropy • popíše vznik a obsah mírových smluv uzavřených s poraženými mocnostmi po první světové válce • vymezí motivaci vzniku, cíle a kompetence meziválečné Společnosti národů • popíše proces vzniku Československé republiky • vysvětlí, s jakými problémy a jak se musela vyrovnat nová československá vláda v letech 1918–1919 • porozumí kořenům krize a pádu ruského carismu a tomu, proč se tzv. prozatímní vláda nebyla schopna dlouhodobě udržet u moci • charakterizuje ruský bolševismus jako uskupení/hnutí a jako ideologii

Učebnice:

Pracovní sešit:

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky) Komunikativní kompetence (účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své Klíčové názory a postoje) kompetence: Občanské kompetence a kulturní povědomí (respektovat práva a osobnost druhých lidí – popř. jejich kulturní specifika –, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu)

Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; volit prostředky a způsoby – pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky – vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi) Komunikativní kompetence (formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat souvislé texty na běžná i odborná témata; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí) Občanské kompetence a kulturní povědomí (respektovat práva a osobnost druhých lidí – popř. jejich kulturní specifika –, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu) Personální a sociální kompetence (ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností)

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média Informační a komunikační technologie (být schopen pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; používat základní a aplikační programové vybavení počítače)



27


U str. 42–69, PS str. 31–58





• charakterizuje první Československou republiku a srovná její demokracii se situací za tzv. druhé republiky (1938–1939), objasní vývoj česko-německých vztahů • vysvětlí projevy a důsledky Velké hospodářské krize • charakterizuje fašismus a nacismus, srovná nacistický a komunistický totalitarismus • popíše mezinárodní vztahy v době mezi první a druhou světovou válkou, objasní, jak došlo k dočasné likvidaci ČSR • uvede příklady úspěchů vědy a techniky ve 20. století • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů • charakterizuje demokracii a objasní, jak funguje a jaké má problémy • vysvětlí význam péče o kulturní hodnoty, význam vědy a umění • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupnými texty • dovede kriticky přistupovat k mediálním obsahům a pozitivně využívat nabídky masových médií • vysvětlí, proč je nepřijatelné propagovat hnutí omezující práva a svobody jiných lidí • vysvětlí, jaké projevy je možné nazvat politickým radikalismem nebo politickým extremismem

• charakterizuje systém zahraničněpolitických vztahů, který byl nastaven po první světové válce • popíše postavení evropských mocností po roce 1918 a příčiny změny jejich role • charakterizuje Československou republiku ve 20. letech 20. století – její ekonomiku, politický systém, demografickou strukturu, národnostní situaci • vysvětlí, s jakými klíčovými problémy se musely potýkat meziválečná Čína, Indie a Turecko • objasní, proč se vedoucí mocností světa staly v meziválečném období Spojené státy americké a jak se v tomto období vyvíjela ekonomická, sociální a vnitropolitická situace země • odliší demokratické a nedemokratické režimy a vymezí totalitární režimy • určí kořeny popularity nedemokratických režimů v meziválečné Evropě • identifikuje kořeny fašistické a nacistické ideologie • popíše události vedoucí k prosazení fašistického režimu v Itálii a nacistického režimu v Německu a příčiny, které tento proces umožnily • vysvětlí příčiny vypuknutí a rozšíření Velké hospodářské krize, charakterizuje její dopady na společnost a politický systém postižených zemí • objasní souvislost mezi ekonomickou krizí a radikalizací politické scény • popíše projevy Velké hospodářské krize v Československu • vymezí stalinismus jako ideologii a epochu v dějinách Sovětského svazu • objasní příčiny a dopady kolektivizace, industrializace a politických procesů v meziválečném SSSR • vysvětlí význam španělské občanské války pro zahraničněpolitickou situaci Evropy druhé poloviny 30. let • popíše sled událostí souvisejících s rozpadem versailleského mírového systému • charakterizuje mocenské cíle nacistického Německa ve druhé polovině 30. let • popíše průběh a cíle japonské agrese v Číně a jihovýchodní Asii • objasní kořeny a projevy politiky appeasementu • popíše vývoj vnitropolitické situace v Československu 30. let a proměny strategie sudetoněmeckého hnutí • vysvětlí, jak a proč se otázka německé menšiny v Československu stala mezinárodním problémem • identifikuje cíle politiky nacistického Německa vůči Československu • určí průběh mnichovské konference a její dopady (okamžité i dlouhodobé)

Učebnice: Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky) Komunikativní kompetence (účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své Klíčové názory a postoje) kompetence: Občanské kompetence a kulturní povědomí (respektovat práva a osobnost druhých lidí – popř. jejich kulturní specifika –, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu)

28

Pracovní sešit: Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; volit prostředky a způsoby – pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky – vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi) Komunikativní kompetence (formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat souvislé texty na běžná i odborná témata; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí) Občanské kompetence a kulturní povědomí (respektovat práva a osobnost druhých lidí – popř. jejich kulturní specifika –, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu) Personální a sociální kompetence (ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností)




Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média Informační a komunikační technologie (být schopen pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; používat základní a aplikační programové vybavení počítače)


U str. 75–95, PS str. 60–80





• charakterizuje fašismus a nacismus, srovná nacistický a komunistický totalitarismus • objasní cíle válčících stran ve druhé světové válce, její totální charakter a její výsledky, popíše válečné zločiny včetně holokaustu • objasní uspořádání světa po druhé světové válce a důsledky pro Československo • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupnými texty • dovede kriticky přistupovat k mediálním obsahům a pozitivně využívat nabídky masových médií • vysvětlí, proč je nepřijatelné propagovat hnutí omezující práva a svobody jiných lidí • vysvětlí, jaké projevy je možné nazvat politickým radikalismem nebo politickým extremismem

• vysvětlí, v čem spočíval obrat sovětské a německé zahraniční politiky v létě 1939 a jaký měl tento obrat důsledky pro další vývoj ve střední a východní Evropě • objasní, co patřilo ke krátkodobým a dlouhodobým cílům nacistické agrese • popíše vývoj bojů v Polsku, v severní a západní Evropě v letech 1939–1940 • charakterizuje režim, politickou a sociální situaci v protektorátu Čechy a Morava • objasní, jakých podob mohla nabývat kolaborace v době druhé světové války a jaké mohly být její motivace • popíše strukturu a cíle domácího a zahraničního československého odboje • vysvětlí, jaké záměry sledoval Adolf Hitler napadením Sovětského svazu • charakterizuje průběh a charakter bojů na východní frontě v letech 1941–1943 • objasní holokaust jako integrální součást nacistické politiky, vymezí jeho průběh, důsledky a uvede problémy spojené s vyrovnáváním se s holokaustem po druhé světové válce • popíše průběh spojeneckých diplomatických jednání, cíle Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie v těchto jednáních; objasní, jak se v těchto jednáních rodilo poválečné uspořádání světa • popíše hlavní mezníky bojů v Pacifiku, Atlantiku a v severní Africe • objasní, v čem spočívala tzv. německá a polská otázka a jaké bylo jejich definitivní řešení v závěru a po skončení druhé světové války • popíše motivy, cíle a průběh vysídlení německého obyvatelstva z českých zemí • zhodnotí hlavní demografické, ekonomické, politické (geopolitické) dopady druhé světové války


29

Učebnice: Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky) Komunikativní kompetence (účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje) Klíčové kompetence: Občanské kompetence a kulturní povědomí (respektovat práva a osobnost druhých lidí – popř. jejich kulturní specifika –, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu)


30


Pracovní sešit: Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; volit prostředky a způsoby – pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky – vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi) Komunikativní kompetence (formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat souvislé texty na běžná i odborná témata; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí) Občanské kompetence a kulturní povědomí (respektovat práva a osobnost druhých lidí – popř. jejich kulturní specifika –, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu) Personální a sociální kompetence (ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností) Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média Informační a komunikační technologie (být schopen pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; používat základní a aplikační programové vybavení počítače)


Rozdělený svět

U str. 103–147, PS str. 82–126





• charakterizuje komunistický totalitarismus • objasní uspořádání světa po druhé světové válce a důsledky pro Československo • popíše projevy a důsledky studené války • charakterizuje komunistický režim v ČSR v jeho vývoji a v souvislostech se změnami v celém komunistickém bloku • popíše vývoj ve vyspělých demokraciích a vývoj evropské integrace • popíše dekolonizaci a objasní problémy třetího světa • vysvětlí rozpad sovětského bloku • uvede příklady úspěchů vědy a techniky ve 20. století • popíše funkci a činnost OSN a NATO • charakterizuje demokracii a objasní, jak funguje a jaké má problémy • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupnými texty • dovede kriticky přistupovat k mediálním obsahům a pozitivně využívat nabídky masových médií • vysvětlí, proč je nepřijatelné propagovat hnutí omezující práva a svobody jiných lidí • vysvětlí, jaké projevy je možné nazvat politickým radikalismem nebo politickým extremismem

• objasní důvody vzniku bipolárního rozdělení světa po roce 1945 (včetně kořenů ideologických) • vymezí regionálně západní a sovětský blok, jejich cíle a oblasti vzájemné konfrontace • popíše vznik, podobu a cíle Organizace spojených národů • objasní, jakou cestou došlo v letech 1945–1948 k omezení a následné likvidaci demokratického politického systému v Československu • určí klíčové příčiny, které umožnily KSČ chopit se v únoru 1948 státní moci • charakterizuje budování a upevňování komunistického režimu v Československu na konci 40. let a v 50. letech v oblasti politické, sociální, ekonomické a kulturní • popíše příčiny, cíle a průběh politických procesů v komunistickém Československu a proces vyrovnávání se s nimi v pozdějším období • charakterizuje proměny československého pohraničí po druhé světové válce a dopady těchto změn • popíše příčiny a projevy utváření tzv. východního bloku ve střední, východní a jihovýchodní Evropě; určí společné jmenovatele sovětizace zemí uvedených regionů • uvede příklady neúspěšných pokusů o sovětizaci země a příčiny těchto neúspěchů • objasní, jak souvisela první berlínská krize, ustavení dvou německých států a urychlení tvorby společné bezpečnosti • popíše, k jakým změnám došlo v USA po druhé světové válce (v rovině ekonomické, sociální, zahraničněpolitické) • vysvětlí, kde a proč došlo k prvním vnitřním krizím východního bloku a jak se k těmto krizím postavily domácí komunistické strany a Sovětský svaz • charakterizuje proces dekolonizace ve druhé polovině 20. století a jeho důsledky • popíše vývoj v západoevropských zemích v 50. a 60. letech 20. století; identifikuje projevy a dopady hospodářského růstu oblasti • charakterizuje sociální stát, jeho složky, cíle • objasní, z jakých kořenů vyrůstala v 50. letech populární kultura a co patří k jejím typickým znakům • vymezí cíle a průběh reformního procesu v Československu 60. let • vysvětlí, co bylo motivem vojenské okupace Československa v srpnu 1968 a jak se k okupaci stavělo československé obyvatelstvo • porozumí tomu, co bylo specifikem normalizačního režimu v Československu, jaké cíle sledovali jeho představitelé a jak se proměnila ekonomická a sociální situace země v tomto období • popíše postavení československé opozice vůči komunistickému režimu v 70. a 80. letech • popíše proměny americké zahraniční politiky v 60. letech 20. století a určí klíčové problémy, s nimiž se musela tato politika vyrovnávat • pochopí kořeny a projevy tzv. protestního hnutí na Západě • určí krizové momenty, s nimiž se musela vyrovnávat administrativa prezidentů Richarda Nixona, Jamese Cartera a Ronalda Reagana, a způsoby, jimiž tak činila • vymezí dopady ropných šoků a hospodářské krize na země západní Evropy 70. let • určí klíčové příčiny krize východního bloku v 70. a 80. letech 20. století a projevy této krize


31

Učebnice: Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky) Komunikativní kompetence (účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje) Klíčové Občanské kompetence a kulturní povědomí kompetence: (respektovat práva a osobnost druhých lidí – popř. jejich kulturní specifika –, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje)


32

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažit se je chránit a zachovat pro budoucí generace) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média Člověk a životní prostředí (pochopit souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy; porozumět souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji) Obsah tématu: Současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí

Pracovní sešit: Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; volit prostředky a způsoby – pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky – vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi) Komunikativní kompetence (formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat souvislé texty na běžná i odborná témata; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí) Občanské kompetence a kulturní povědomí (respektovat práva a osobnost druhých lidí – popř. jejich kulturní specifika –, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje) Personální a sociální kompetence (ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností) Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot; vážit si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažit se je chránit a zachovat pro budoucí generace) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média Člověk a životní prostředí (pochopit souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy; porozumět souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji) Obsah tématu: Současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí Informační a komunikační technologie (být schopen pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; používat základní a aplikační programové vybavení počítače)



U str. 154–177, PS str. 128–151





• popíše rozčlenění soudobého světa na civilizační sféry a civilizace, charakterizuje základní světová náboženství • vysvětlí, s jakými konflikty a problémy se potýká soudobý svět, jak jsou řešeny, debatuje o jejich možných perspektivách • objasní postavení České republiky v Evropě a v soudobém světě • charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí její politiku • popíše funkci a činnost OSN a NATO • vysvětlí zapojení ČR do mezinárodních struktur a podíl ČR na jejich aktivitách • uvede příklady projevů globalizace a debatuje o jejích důsledcích • popíše vývoj ve vyspělých demokraciích a vývoj evropské integrace • popíše dekolonizaci a objasní problémy třetího světa • vysvětlí rozpad sovětského bloku • uvede příklady úspěchů vědy a techniky ve 20. století • popíše funkci a činnost OSN a NATO • charakterizuje demokracii a objasní, jak funguje a jaké má problémy • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů • dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupnými texty • dovede kriticky přistupovat k mediálním obsahům a pozitivně využívat nabídky masových médií • vysvětlí, proč je nepřijatelné propagovat hnutí omezující práva a svobody jiných lidí • vysvětlí, jaké projevy je možné nazvat politickým radikalismem nebo politickým extremismem • charakterizuje současnou českou společnost • charakterizuje současný český politický systém, objasní funkci politických stran a svobodných voleb

• vymezí příčiny rozpadu východního bloku a Sovětského svazu; popíše průběh pádu komunistického režimu ve vybraných zemích bloku • zhodnotí reformní politiku Michaila S. Gorbačova a její důsledky • porozumí tomu, proč je proces vyrovnávání se s komunismem složitým a intenzivně diskutovaným tématem • popíše průběh událostí spojených s pádem komunistického režimu v Československu • charakterizuje základní procesy související s transformací politiky, společnosti a ekonomiky Československa / České republiky • objasní, jak probíhal proces rozpadu Československa • určí společné a rozdílné prvky transformací zemí bývalého východního bloku • vysvětlí, co patří ke kořenům rusko-čečenského konfliktu a jak tento konflikt probíhal • popíše klíčové příčiny rozpadu Jugoslávie a následných konfliktů; zhodnotí dopady těchto konfliktů • identifikuje motivy a podoby procesu evropské integrace v 80. a 90. letech 20. století; určí klíčové problémy a výzvy, s nimiž se musí Evropská unie vyrovnávat ve 21. století • vysvětlí, jak se projevoval separatismus v západní Evropě 90. let 20. století a prvního desetiletí 21. století • charakterizuje vnitropolitickou situaci Spojených států amerických, Velké Británie a Francie v 90. letech 20. století • popíše proměnu mezinárodních vztahů po konci studené války • porozumí tomu, proč byl proces sjednocení Německa nesamozřejmý • určí vybrané klíčové mezníky vývoje digitálních technologií a celosvětové informační sítě Internet od 70. let 20. století do současnosti • charakterizuje situaci afrického kontinentu na počátku 21. století vzhledem k politickému a ekonomickému vývoji • charakterizuje proměnu ekonomické a geopolitické role regionu východní Asie a Indie a určí možné příčiny tohoto vývoje • identifikuje klíčové bezpečnostní hrozby současnosti a popíše jejich projevy • vysvětlí, v čem spočívá proces tzv. arabského jara a proč se jedná o složitě uchopitelný proces • určí klíčové příčiny finanční a dluhové krize 21. století a jejich dopady na národní ekonomiky, společnost i politickou scénu v Evropě • objasní, proč jsou korupce, nerovnoměrnost distribuce bohatství a politický radikalismus zásadními problémy dnešního světa


33

Učebnice: Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky) Komunikativní kompetence (účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje) Klíčové Občanské kompetence a kulturní povědomí kompetence: (respektovat práva a osobnost druhých lidí – popř. jejich kulturní specifika –, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje)


34

Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažit se je chránit a zachovat pro budoucí generace) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média Člověk a životní prostředí (pochopit souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy; porozumět souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji) Obsah tématu: Současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí

Pracovní sešit: Kompetence k učení (uplatňovat různé způsoby práce s textem – zvl. studijní a analytické čtení, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí) Kompetence k řešení problémů (porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; volit prostředky a způsoby – pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky – vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi) Komunikativní kompetence (formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat souvislé texty na běžná i odborná témata; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí) Občanské kompetence a kulturní povědomí (respektovat práva a osobnost druhých lidí – popř. jejich kulturní specifika –, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje) Personální a sociální kompetence (ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností) Občan v demokratické společnosti (být schopen odolávat myšlenkové manipulaci; orientovat se v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; být schopen diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážit si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažit se je chránit a zachovat pro budoucí generace) Obsah tématu: Historický vývoj (především v 19. a 20. století); Stát, politický systém, politika, soudobý svět; Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; Masová média Člověk a životní prostředí (pochopit souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy; porozumět souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji) Obsah tématu: Současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí Informační a komunikační technologie (být schopen pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; používat základní a aplikační programové vybavení počítače)


Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Vzdělávání a komunikace v čekém jazyce podle RVP SOV V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek (a také pro úvodní podkapitolu „Historikovo řemeslo“) učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy shrnut do tabulky obsah vzdělávání a dále přesné znění očekávaných výsledků vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání pro vzdělávací oblast Vzdělávání a komunikace v českém jazyce a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Jedná se o výsledky vzdělávání, k jejichž realizaci učebnicová sada přispívá především formou studentské aktivity

v pracovním sešitu. Ve sloupci s dalšími dílčími výstupy vzdělávání jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání vzdělávací oblasti Vzdělávání a komunikace v českém jazyce; vzhledem k vazbě výstupů primárně na aktivitu studentů realizovanou díky cvičením pracovního sešitu mají výstupy univerzální charakter pro všechny tematické celky. Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitu naleznete výše v oddílu věnovaném analýze sady s ohledem na vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání RVP SOV.


• • • • • • •

U str. 7–9, PS str. 6–8




• vhodně se prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska • vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně • zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů, umí si je vybírat a přistupovat k nim kriticky • používá klíčová slova při vyhledávání informačních pramenů • samostatně zpracovává informace • rozumí obsahu textu i jeho částí • pořizuje z odborného textu výpisky a výtah, dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů • vypracuje anotaci • zaznamenává bibliografické údaje

Další dílčí výstupy: • orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky • analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost • odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících • posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce • využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací • porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.)

První světová válka a nová Evropa Obsah vzdělávání: • evropská společnost a hospodářství na počátku 20. století • kolonialismus a jeho kořeny • krizové momenty a zdroje napětí v mezinárodních vztazích počátku 20. století • moderní nacionalismus a jeho kořeny • diplomacie a diplomatické aliance před první světovou válkou • další příčiny první světové války • boje na západní frontě v letech 1914–1918 a fenomén zákopové války • východní a jižní fronta první světové války • technologické inovace a světový konflikt • české národní hnutí v době první světové války, česká politika ve vztahu k Rakousku-Uhersku • konec první světové války a její sociální, ekonomické a politické dopady • pařížská mírová konference, mírové smlouvy a nová mapa Evropy; pojem versailleský systém • princip národnostního sebeurčení • vznik Československé republiky, boj o hranice a národnostní situace nového státu, základy politického systému • krize carského Ruska, únorová revoluce 1917 a bolševický převrat • bolševismus jako ideologie, její kořeny


U str. 16–35, PS str. 10–29 Realizované výstupy podle RVP SOV: • vhodně se prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska • vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně • zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů, umí si je vybírat a přistupovat k nim kriticky • používá klíčová slova při vyhledávání informačních pramenů • samostatně zpracovává informace • rozumí obsahu textu i jeho částí • pořizuje z odborného textu výpisky a výtah, dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů • vypracuje anotaci • zaznamenává bibliografické údaje


35

Meziválečné období Obsah vzdělávání: • versailleský mírový systém a jeho fungování, evropské mocnosti po první světové válce a jejich vztahy • Československo ve 20. letech: od konsolidace k růstu • mimoevropský svět ve 20. letech: USA, Čína, Indie, Turecko • demokracie a nedemokratické režimy v meziválečné Evropě, kořeny totalitarismu, fašistická a nacistická ideologie • nástup fašismu v Itálii a nacismu v Německu • Velká hospodářská krize, její kořeny, společenské a politické důsledky, politická radikalizace • Československo a Velká hospodářská krize: dopady, vládní opatření, vliv krize na politickou scénu • stalinismus v SSSR před druhou světovou válkou: kolektivizace, industrializace, velký teror, ideologické posuny • španělská občanská válka a její celoevropský význam • rozpad versailleského systému a kořeny politiky appeasementu • japonská agrese ve východní a jihovýchodní Asii • cesta k Mnichovu, zánik první republiky a druhá republika, problém tzv. mnichovského komplexu



Druhá světová válka Obsah vzdělávání: • • • • • • • • • • • • • •

německo-sovětský pakt o neútočení a počátek druhé světové války válečné cíle nacistického Německa, obrat francouzské a britské politické linie agrese proti Polsku, válka na západě v roce 1940, bitva o Británii protektorát Čechy a Morava a Slovenský stát – charakter režimů kolaborace v době okupace, její možné motivy a podoby domácí a zahraniční československý odboj boje na východní frontě v letech 1941–1943: útok na Sovětský svaz, dlouhodobé cíle nacistického Německa na východě antisemitismus a holokaust, genocida Romů, poválečná reflexe holokaustu boje v Pacifiku, o Atlantik a v severní Africe – jejich průběh, cíle válčících stran, charakter bojů válka v Evropě v letech 1943–1945: průběh bojů, diplomacie Velké trojky Spojenecké konference a kořeny poválečného uspořádání světa otázka poválečného Německa, vysídlení německého obyvatelstva z Československa demografické, ekonomické a politické dopady konfliktu odraz druhé světové války ve filmu a literatuře

36




Rozdělený svět




Realizované výstupy podle RVP SOV: • vhodně se prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska • vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně • zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů, umí si je vybírat a přistupovat k nim kriticky • používá klíčová slova při vyhledávání informačních pramenů • samostatně zpracovává informace • rozumí obsahu textu i jeho částí • pořizuje z odborného textu výpisky a výtah, dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů • vypracuje anotaci • zaznamenává bibliografické údaje


37

Nejnovější dějiny Obsah vzdělávání: • rozpad Sovětského svazu a východního bloku – příčiny a průběh • problematika vyrovnávání se s komunismem • pád komunistického režimu v Československu – společenské, ekonomické a politické příčiny, průběh událostí, diskuse o charakteru tzv. sametové revoluce • transformace Československa a vznik České republiky: klíčové charakteristiky nového systému, proměna české společnosti a ekonomiky • ekonomická, politická a sociální transformace zemí střední a východní Evropy, postkomunistická společnost • rusko-čečenská válka • válka v bývalé Jugoslávii • evropská integrace v 80. a 90. letech, Evropská unie a její charakteristiky • nacionalismus a separatismus v Evropě 90. let • mezinárodní situace a spolupráce po konci studené války • Spojené státy americké a západní Evropa v 90. letech – vnitropolitický vývoj; sjednocení Německa jako problém mezinárodní politiky a problém vnitroněmecký • válka v Perském zálivu • rozvoj digitálních technologií a internetu • vývoj afrického kontinentu v 90. letech 20. století a na počátku 21. století, zdroje nestability kontinentu a přísliby; diskuse o humanitární pomoci • ekonomický růst východní Asie a Indie na počátku 21. století • klíčové světové bezpečnostní hrozby počátku 21. století • finanční a dluhová krize po roce 2007, jejich příčiny a důsledky • tzv. arabské jaro • prohlubující se proces ekonomické a kulturní globalizace a reakce na něj (politická hnutí) • problémy integrované Evropy a možný vývoj další integrace • korupce a její projevy v dnešním světě • politická radikalizace v Evropě

38


Další výstupy: • orientuje se typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky • analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost • odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících • posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce • využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací • porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.)


Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích podle RVP SOV V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek (a také pro úvodní podkapitolu „Historikovo řemeslo“) učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy shrnut do tabulky obsah vzdělávání a přesné znění očekávaných výsledků vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání pro vzdělávací oblast Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Jedná se o výsledky vzdělávání, k jejichž realizaci učebnicová sada přispívá především formou studentské aktivity v pracovním sešitu (např. tvorba dějepisných textů s využitím otevřených zdrojů). Ve sloupci s dalšími dílčími výstupy vzdělávání jsou vyjádřeny konkrét-

ní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání vzdělávací oblasti Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích; vzhledem k vazbě výstupů primárně na aktivitu studentů realizovanou díky cvičením pracovního sešitu mají výstupy univerzální charakter pro všechny tematické celky (pouze v posledních dvou tematických celcích jsou navíc zařazeny výstupy související s učebnicovým výkladem o vývoji informačních technologií). Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitu naleznete výše v oddílu věnovaném analýze učebnicové sady s ohledem na vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání RVP SOV.


U str. 7–9, PS str. 6–8



• minulost a dějiny – konstrukce obrazu minulosti • historie jako věda – její cíl, charakteristické prvky • dějinné vědomí společnosti • postup historikovy práce • objektivita historického poznání • zdroje historických informací, práce s nimi • internet a otevřené zdroje jako nástroj historika, jejich přínosy a rizika

• vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové dokumenty • volí vhodné informační zdroje k vyhledávání požadovaných informací a odpovídající techniky (metody, způsoby) k jejich získávání • získává a využívá informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet, ovládá jejich vyhledávání, včetně použití filtrování • orientuje se v získaných informacích, třídí je, analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je zpracovává • uvědomuje si nutnost posouzení validity informačních zdrojů a použití informací relevantních pro potřeby řešení problému • správně interpretuje získané informace a výsledky jejich zpracování následně prezentuje vhodným způsobem s ohledem na jejich další uživatele • rozumí běžným i odborným graficky ztvárněným informacím

Další dílčí výstupy: • chápe internet jako významný zdroj historických informací • vyhledá na internetu zdroje informací podle klíčových slov či jinak specifikovaného zadání • je schopen dále zpracovávat získané informace • uvědomuje si rizika, která plynou z využívání otevřených (webových) zdrojů informací pro zmapování dějepisné problematiky (možná subjektivnost, neodbornost, propagandistický účel podání aj.) • je schopen rozpoznat relevantní internetové zdroje informací • využívá internetové encyklopedie a slovníky • ke zpracování textů a prezentací používá softwarové nástroje


U str. 16–35, PS str. 10–29






• chápe internet jako významný zdroj historických informací • vyhledá na internetu zdroje informací podle klíčových slov či jinak specifikovaného zadání • je schopen dále zpracovávat získané informace • uvědomuje si rizika, která plynou z využívání otevřených (webových) zdrojů informací pro zmapování dějepisné problematiky (možná subjektivnost, neodbornost, propagandistický účel podání aj.) • je schopen rozpoznat relevantní internetové zdroje informací • využívá internetové encyklopedie a slovníky • ke zpracování textů a prezentací používá softwarové nástroje


39


U str. 42–69, PS str. 31–58








U str. 75–95, PS str. 60–80







40


Rozdělený svět








41


U str. 154–177, PS str. 128–151







42


Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání podle RVP SOV V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro poslední dva tematické celky učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy („Rozdělený svět“ a „Nejnovější dějiny“) shrnut do tabulky obsah vzdělávání a přesné znění očekávaných výsledků vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání pro vzdělávací oblast Přírodovědné vzdělávání a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Právě tyto tematické celky svým obsahem úzce souvisí s vybranými cíli zmíněné vzdělávací oblasti. Jedná se o výsledky vzdělávání, k je-

Rozdělený svět

jichž realizaci učebnicová sada přispívá jak informačními texty v učebnici, tak i cvičeními v pracovním sešitu navazujícími na příslušné texty učebnice. Ve sloupci s dalšími dílčími výstupy vzdělávání jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání. Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitu naleznete výše v oddílu věnovaném analýze učebnicové sady s ohledem na vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání RVP SOV.




Realizované výstupy podle RVP SOV: • popíše historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody • hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí • charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska jejich obnovitelnosti, posoudí vliv jejich využívání na prostředí • charakterizuje globální problémy na Zemi

Další dílčí výstupy: • popíše, kdy a proč se stal vztah k životnímu prostředí klíčovým společenským (a politickým) problémem • vysvětlí, proč se problémy životního prostředí řadí mezi nejvýznamnější globální problémy současnosti

43

Nejnovější dějiny Obsah vzdělávání: • rozpad Sovětského svazu a východního bloku – příčiny a průběh • problematika vyrovnávání se s komunismem • pád komunistického režimu v Československu – společenské, ekonomické a politické příčiny, průběh událostí, diskuse o charakteru tzv. sametové revoluce • transformace Československa a vznik České republiky: klíčové charakteristiky nového systému, proměna české společnosti a ekonomiky • ekonomická, politická a sociální transformace zemí střední a východní Evropy, postkomunistická společnost • rusko-čečenská válka • válka v bývalé Jugoslávii • evropská integrace v 80. a 90. letech, Evropská unie a její charakteristiky • nacionalismus a separatismus v Evropě 90. let • mezinárodní situace a spolupráce po konci studené války • Spojené státy americké a západní Evropa v 90. letech – vnitropolitický vývoj; sjednocení Německa jako problém mezinárodní politiky a problém vnitroněmecký • válka v Perském zálivu • rozvoj digitálních technologií a internetu • vývoj afrického kontinentu v 90. letech 20. století a na počátku 21. století, zdroje nestability kontinentu a přísliby; diskuse o humanitární pomoci • ekonomický růst východní Asie a Indie na počátku 21. století • klíčové světové bezpečnostní hrozby počátku 21. století • finanční a dluhová krize po roce 2007, jejich příčiny a důsledky • tzv. arabské jaro • prohlubující se proces ekonomické a kulturní globalizace a reakce na něj (politická hnutí) • problémy integrované Evropy a možný vývoj další integrace • korupce a její projevy v dnešním světě • politická radikalizace v Evropě

44

U str. 154–177, PS str. 128–151 Realizované výstupy podle RVP SOV: • popíše historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody • hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí • charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska jejich obnovitelnosti, posoudí vliv jejich využívání na prostředí • charakterizuje globální problémy na Zemi

Další dílčí výstupy: • určí historické příčiny růstu/úpadku významu ekonomických/geopolitických center současného světa • určí hlavní bezpečnostní hrozby v současném světě • popíše, kdy a proč se stal vztah k životnímu prostředí klíčovým společenským problémem • vysvětlí, proč se problémy životního prostředí řadí mezi nejvýznamnější globální problémy současnosti


Průřezová témata podle RVP G zapojená v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy Průřezovými tématy jsou podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Tato témata prostupují všemi vzdělávacími oblastmi – spíše než získání sumy faktografických znalostí je jejich cílem budování postojů, osvojování hodnot a rozvíjení schopností a dovedností, tedy to, aby studenti byli schopni orientovat se ve složité skutečnosti, porozuměli jejím vývojovým (historickým) kořenům a na základě tohoto porozumění byli schopni vhodně se rozhodovat a jednat. Průřezová témata podporují a prohlubují rozvoj jednotlivých klíčových kompetencí a hodnot, které mají studenti v průběhu výchovně-vzdělávacího procesu získat. Průřezová témata jsou realizována mimo jiné výběrem dobře zvolených výchovně-vzdělávacích strategií, tzn. forem a metod výuky. S ohledem na charakter dějepisného vzdělávání jsou v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy cíleně zapojena čtyři průřezová témata, přičemž největší důraz je kladen na průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Průřezové téma je v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy zařazováno systematicky. Téma rozvíjí u studentů pochopení klíčových sociálních, politických či ekonomických procesů a problémů v širších (evropských, globálních) souvislostech – nezbytným předpokladem tohoto pochopení je pak znalost historického vývoje Evropy a českých zemí. K obsahu průřezového tématu tak patří i otázka kulturní a historické identity Evropy a vztahu českého prostředí k evropské kultuře a dějinám. Studenti by neměli omezovat svůj pohled na svět pouze na struktury středoevropského prostoru. Měli by si uvědomit, že v současné globalizované skutečnosti je mohou ovlivňovat i procesy probíhající na celosvětové úrovni – to předpokládá také základní seznámení se s fenoménem globalizace (děje se tak např. v posledním tematickém celku sady Moderní dějiny pro střední školy), klíčovými globálními problémy současnosti, s historickým průběhem modernizačních sociálních a ekonomických změn a nerovnoměrností tohoto vývoje (což jsou přirozená témata učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy). Studenti jsou v rámci realizace průřezového tématu vedeni k tomu, aby cítili odpovědnost ke světu, jenž je obklopuje, a snažili se o aktivní přispívání k řešení jednotlivých problémů, pokud je to samozřejmě v jejich možnostech (jsou např. opakovaně konfrontováni s příklady důsledků vyloučení obyvatelstva z rozhodování o věcech veřejných). Zařazení průřezového tématu rozvíjí toleranci k odlišným pohledům na svět a na konkrétní dějinné a s nimi související společenské problémy – děje se tak systematicky nejen v pracovním sešitu (např. v rámci práce s různými interpretacemi minulosti), ale také pomocí boxu Obrazy minulosti v učebnici. Multikulturní výchova Realizace průřezového tématu má napomáhat studentům v přípravě na život v multikulturní/multietnické společnosti. Primárním cílem je tedy rozvoj kulturní a etnické tolerance založené na znalostech jiných kultur a etnik a současné pochopení klíčových procesů (historických, sociálních aj.) vedoucích ke zformování multikulturní společnosti a charakterizujících její existenci. Jako nezbytný základ je u studentů rozvíjeno porozumění vlastní kultuře a významu kulturních hodnot obecně. Studenti se seznamují se sociálními aspekty interkulturality; kulturní odlišnosti vnímají jako přirozené a obohacující. Jsou konfrontováni s nebezpečím a důsledky etnické a kulturní netolerance, xenofobie a rasismu. Konečně jsou studentům představeny i základy multikulturní teorie, její klíčové pojmy a souvislosti. Průřezové téma je v sadě Moderní dějiny pro střední školy zařazeno průběžně, a to jak v podobě klíčové teorie v učebnici, tak i pomocí cvičení pracovního sešitu. Učebnicová sada


se vyrovnává s natolik vážnými tématy, jako je holokaust, etnické genocidy 20. století, nacismus a jeho rasistické kořeny, antisemitismus či historicky ojedinělá míra migrace obyvatelstva v tomto období. V posledním tematickém celku je řešen nárůst xenofobních nálad v evropské společnosti po roce 2000. Studenti jsou cíleně konfrontováni s projevy rasismu či xenofobie v historických dokumentech, dobovém tisku a politických rozhodnutích, učí se tyto projevy nacházet, uvažují o jejich příčinách a důsledcích, o motivech jejich využívání např. v politickém boji; některé osvojené poznatky mohou studenti dále aplikovat také při analýze dnešních sociálně-patologických jevů. Průběžně v rámci učebnice i pracovního sešitu se budou seznamovat s klíčovými světovými kulturami, přičemž ty budou uchopeny jako rovnocenné a jejich odlišnosti jako zcela přirozené (a umožňující vzájemné obohacení). Environmentální výchova Cílem realizace průřezového tématu je příprava mladé generace k myšlení a jednání v souladu s principy udržitelného rozvoje. Ve studentech je posilováno vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a úcta k životu ve všech jeho formách. Studenti by si měli uvědomit oboustrannost interakce člověk–příroda, pochopit zásadní závislost člověka na životním prostředí, a tedy i význam lidských aktivit ve vztahu k přírodě. Cílem je tedy rozvoj znalostí a dovedností potřebných k tomu, aby studenti pochopili princip udržitelného rozvoje a ztotožnili se s ním. Učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy přirozeně sleduje vývojové souvislosti vztahu člověka a životního prostředí – tedy to, jak se změnilo využívání životního prostředí člověkem a jaké to mělo důsledky (např. v souvislosti s vědecko-technickou revolucí). Primárně je toto téma zohledněno v příslušných podkapitolách posledních dvou tematických celků sady. Teorie problému je obsahem jednotlivých podkapitol učebnice (např. problémy ekologických škod v Československu 70. a 80. let), s širšími (např. politickými) souvislostmi problému je dále pracováno ve cvičeních pracovního sešitu. Mediální výchova Průřezové téma, kterému přirozeně věnuje pozornost i učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy, reaguje na povahu sociální skutečnosti posledních desetiletí, pro níž je charakteristický proces „medializace“, tedy skutečnost, že velká část informací je dnešnímu člověku zprostředkována masovými či novými médii, jejichž produkce má svou vlastní logiku, své zákonitosti – a ty je třeba znát a rozeznávat. Současná společnost vyžaduje, aby se její členové dokázali orientovat v mediální produkci a byli schopni kriticky interpretovat informace jí předávané. Klíčovým se tedy stává požadavek rozvoje mediální gramotnosti. Tento požadavek je natolik významný, že zvládnutí mediální nabídky je dnes již kompetencí svého druhu. Studenti budou v rámci zmíněných dvou dílů učebnicové řady opakovaně konfrontováni s problémem vyváženosti mediálního zpravodajství, s rolí médií při vytváření masové kultury, s otázkou zneužití médií pro propagandistické cíle, ovšem také s rolí médií pro růst informovanosti společnosti, demokratizaci politických systémů ve 20. století a povědomí veřejnosti o současném světě. V učebnici bude popsán i postupný vývoj prostředků masové komunikace (tisk, televize atd.). Velkou roli pro rozvíjení průřezového tématu hraje pracovní sešit zařazující cvičení založená např. na interpretaci článků dobového tisku, novinových fotografií či dobových rozhlasových relací. Učebnice napomáhá rozvíjení průřezového tématu příslušnými výkladovými texty věnovanými např. roli prvorepublikového tisku, mediální propagandy v době studené války, mediálního informování o válce v bývalé Jugoslávii apod. Pracovní sešit umožňuje další rozvíjení a aplikaci znalostí osvojených v učebnici; nabízí především četná cvičení zaměřená na práci s dobovými mediálními obsahy (články z novin, dobové rozhlasové relace), resp. na práci s interpretacemi role médií v konkrétních historických událostech.

45

Průřezová témata podle RVP SOV zapojená v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy Průřezovými tématy podle Rámcového vzdělávacího programu pro střední odborné vzdělávání jsou Občan v demokratické společnosti, Informační a komunikační technologie, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce. Tato témata prostupují všemi vzdělávacími oblastmi a obdobně jako průřezová témata podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia jsou zaměřena primárně na osvojení hodnot a rozvíjení schopností a dovedností, které usnadní studentům orientaci v současné složité společnosti. Průřezová témata podporují a prohlubují rozvoj jednotlivých klíčových kompetencí, které mají studenti v průběhu výchovně-vzdělávacího procesu získat. Průřezová témata jsou realizována mimo jiné výběrem dobře zvolených výchovně-vzdělávacích strategií, tzn. forem a metod výuky. S ohledem na charakter dějepisného vzdělávání jsou v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy zapojena průřezová témata Občan v demokratické společnosti, Informační a komunikační technologie a Člověk a životní prostředí, přičemž největší důraz je kladen na první jmenované průřezové téma. Občan v demokratické společnosti Jedná se o průřezové téma RVP SOV, které je v učebnicové sadě zohledněno nejvýrazněji. Průřezové téma se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace studentů, které jsou potřebné pro fungování demokratické společnosti a politického systému. Jde přitom o kombinaci rozvoje konkrétních dovedností a schopností, osvojení si potřebných znalostí z oblasti politologické a sociologické teorie a dějepisu a současné upevňování pocitu odpovědnosti za věci veřejné a vlastní jednání vzhledem k širšímu sociálnímu prostředí. Studenti se tak v učebnici i pracovním sešitu seznamují s procesem demokratizace politického života v průběhu 20. století, s demokratizací společenského života, s hrozbou autoritativních, resp. totalitárních režimů, nástroji jejich prosazení, se vztahem charakteru masových médií a podoby politického systému, s příklady občanské odvahy, s důsledky politické pasivity společnosti apod. Průřezové téma je naplňováno příslušnými texty učebnice, které se věnují výše uvedeným tématům (za všechny lze zmínit např. podkapitolu „Demokracie versus diktatura“). Jedná se tedy o texty, které popisují souvislosti prosazování demokratických, resp. nedemokratických režimů, včetně otázek manipulace veřejného mínění, role médií ve společnosti a politice, občanské angažovanosti a pasivity atd. Průřezové téma je rozvíjeno také v pracovním sešitu, a to např. pomocí práce s dobovými mediálními obsahy (primárně samozřejmě s tiskem), historickými dokumenty a prameny.

Člověk a životní prostředí Cílem realizace průřezového tématu je příprava studentů k myšlení a jednání v souladu s principy udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách. Studenti by si měli uvědomit oboustrannost interakce člověk–příroda, zásadní závislost člověka na životním prostředí a tedy i význam lidských aktivit ve vztahu k přírodě. Cílem je rozvoj znalostí a dovedností potřebných pro pochopení a ztotožnění se studentů s principem udržitelnosti života na Zemi a vytváření hodnot a postojů ve vztahu k životnímu prostředí. Učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy přirozeně sleduje vývojové souvislosti vztahu člověka a přírody – tedy to, jak se měnilo využívání přírodních zdrojů člověkem a jaké to mělo důsledky (např. v souvislosti se zemědělskou revolucí, průmyslovou revolucí). Základní teorie problému je obsahem jednotlivých podkapitol učebnice (např. problémy ekologických škod v Československu 70. a 80. let, environmentální problémy jako klíčová globální hrozba současnosti); s širšími souvislostmi problému je dále pracováno ve cvičeních pracovního sešitu. Informační a komunikační technologie Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií patří k všeobecnému vzdělání moderního člověka. Obsah průřezového tématu sleduje cíl rozvoje kompetencí využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Studenti se učí pracovat s osobním počítačem, získávat informace z otevřených zdrojů a zejména z internetu, posuzovat jejich relevanci. Studenti jsou obecně v rámci průřezového tématu vedeni k tomu, aby si uvědomovali rozdílnou věrohodnost informačních zdrojů, dokázali si z nich kvalifikovaně vybírat (na základě kritéria spolehlivosti, věrohodnosti), a přistupovali tak i k samotným získaným informacím kriticky. Učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy zapojuje průřezové téma pouze okrajově, přesto systematicky v rámci všech tematických celků. Již v první podkapitole učebnice a pracovního sešitu jsou studenti konfrontováni s tématem otevřených zdrojů informací a jejich specifik ve vztahu k tvorbě dějepisných textů. Primárně je průřezové téma zohledňováno v pracovním sešitu, a to pomocí zadání, v rámci nichž studenti pracují s internetovými zdroji informací – zvažují jejich relevanci, provádějí kritiku jejich obsahu atd. Studenti se učí vyhledávat (i podle zadaných kritérií), zpracovávat a dále předávat informace. V pracovním sešitu jsou pravidelně zařazována taková zadání, která vyžadují zpracování výstupu v jednom z typů softwarových programů (nejčastěji textové editory). Součástí naplňování cílů průřezového tématu je také rozvoj komunikačních dovedností. Studenti zpracovávají různé druhy textů, učí se vhodně vyjadřovat své postoje, argumentovat v jejich prospěch, podpořit závěry fakty a obhájit svou volbu zdroje informací.

Výchovné a vzdělávací strategie v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy Cílem učebnicové sady je naplnit smysluplně vyučovací hodinu vyváženou a pestrou kombinací výkladové části, ilustračních textů a společné či samostatné práce studentů. Důraz je kladen na motivaci studentů, a to především pomocí různorodých forem a metod práce, které jsou střídány tak, aby vyučování nebylo stereotypní. Učebnice i pracovní sešit nabízejí řadu prvků umožňujících kontrolu procesu vlastního učení a osvojování poznatků (kontrolní otázky, faktografická cvičení aj.). Výchozím učebním materiálem je učebnice, na její obsahy jsou podle přesně stanovených pravidel navázána cvičení pracovního sešitu. Netradiční obsahové i formální (grafické) zpracování sady umožňuje lépe zaujmout, motivovat studenty a budovat v nich kladný vztah ke studiu. V učebnici jsou kromě obvyklých výkladových částí zařazeny demonstračních bloky (uvádějící konkrétní příklady) a motivační obsahy (např. vstupní dobová fotografie či text). Pracovní sešit obsahuje úkoly různého typu, počet cvičení je záměrně naddimenzován, což umožňuje vyučujícím vybrat a vhodně poskládat obsah vyučovací hodiny (resp. zohlednit různé schopnosti studentů). Současně platí, že některé typy cvičení se opakují v každé podkapitole; jedná se o úkoly, které slouží k základnímu ověření osvojení si poznatků. Tato cvičení tvoří základní kostru pracovního sešitu. Početnější jsou ovšem cvičení, která nejsou zastoupena povinně, avšak nabízí variabilnější aktivity a obsahy. Úkoly, které jsou součástí tohoto druhého typu cvičení, jsou zaměřeny především na práci s dobovým historickým materiálem, textem, kvalifikované posuzování problémových situací, identifikaci kauzálních vztahů atd. U studentů je podporována schopnost interpretace, ale i samostatné vyhledávání informací

46

a tvorba textů či příprava a realizace prezentací. Jednotlivá zadání kombinují individuální, párovou a skupinovou formu práce, čemuž odpovídá i jejich grafické odlišení (užití ikon, viz níže). Učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy nabízí řadu forem a metod práce, což umožňuje sestavit vyučovací hodinu podle aktuálních potřeb učitele a studentů. Formy práce Formy práce souvisí s organizací výchovně-vzdělávacího procesu. Učebnice je určena ke skupinové práci ve třídě i k individuálnímu studiu; v pracovním sešitu je pak obsažena kombinovaná možnost samostatné práce (označena ikonou – všichni samostatně plní stejný úkol), párové práce (označena ikonou ), skupinové práce (označena ikonou ). Metody výuky Práce s učebnicí předpokládá především využití reproduktivní metody informačně-receptivní, která se realizuje prostřednictvím výkladu, vysvětlení, popisu ilustrací s pomocí tištěného textu (učebnice, pracovní sešit) apod., a dále metody názorně-demonstrační (např. práce s ilustracemi a fotografiemi). Důraz je kladen na metody produktivní, a to např. na metodu problémového výkladu, kdy učitel vytyčí studentům nějaký problém, tj. takový úkol, k jehož řešení musí studenti dospět na základě studia dostupných materiálů (odborná literatura, encyklopedie, internet). Při práci s textem lze využívat především metodu slovní, v jejímž rámci se nabízejí metody monologické (popis) a dialogické (diskuse).


Klíčové kompetence podle RVP G rozvíjené v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy Vzdělávací obor dějepis vzdělávací oblasti Člověk a společnost svou povahou podporuje rozvoj velké většiny klíčových kompetencí tak, jak jsou vymezeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia. Svým vzdělávacím obsahem a zaměřením rozvíjí především kompetenci občanskou (s ohledem na samotné stěžejní téma učebnicové sady), kompetenci komunikativní (s ohledem na převládající formy aktivity studentů v pracovním sešitu) a kompetenci k řešení problémů (opět primárně s ohledem na aktivity v pracovním sešitu). Základním nástrojem rozvoje klíčových kompetencí jsou vhodně zvolené vzdělávací strategie (metodické přístupy, organizační formy a postupy) i mimotřídní aktivity, což se vztahuje k aplikaci průřezových témat. Nezbytnou součástí rozvoje kompetencí je také příslušná báze teoretických poznatků, kterou primárně zprostředkovává učebnice. Při práci s učebnicí i pracovním sešitem se studenti učí uplatňovat různé strategie k získávání a zpracování poznatků a informací. Zvlášť v pracovním sešitu kriticky analyzují různé informační zdroje – rozvíjejí tak svou kompetenci k učení. Kompetence je dále naplňována i pravidelným zařazováním prvků, které studentům umožňují kontrolu procesu učení. Pracovní sešit také nabízí řadu cvičení založených na interpretaci různých informačních zdrojů (symbolických, grafických i písemných), současně jsou studenti opakovaně vedeni k efektivnímu a srozumitelnému vyjadřování vlastních myšlenek a postojů, a to ať už v písemné (krátké eseje, referáty), či ústní formě (prezentace před třídou, řízená diskuse). Tyto aktivity, stejně jako např. důraz pracovního sešitu na práci s internetem a jinými zdroji informací (často odborné historické povahy) podporují také rozvoj kompetence komunikativní. Rozvoj kompetence sociální a personální zajišťují především jednotlivá zadání cvičení v pracovním sešitu zaměřená na skupinovou práci (tato zadání jsou graficky označena příslušnou ikonou). Pokud studenti pracují v týmu, učí se zodpovědnému přístupu ke svěřeným úkolům, zjišťují, že místo každého člena v týmu je nezastupitelné a důležité. Velký důraz je kladen na rozvoj tolerantních a chápajících postojů, a to zcela samozřejmě v souvislosti s problematikou dějin 20. století. Studenti jsou vedeni k rozpoznávání netolerantních, xenofobních a rasistických projevů a k pochopení jejich iracionální povahy


a motivace. Klíčová kompetence je naplňována také systematickým vedením studentů ke kritickému promýšlení jednotlivých interpretací (včetně těch, které prezentují média) a k identifikaci prvků myšlenkové manipulace. Realizace kompetence občanské souvisí se samotným předmětem dějepis a s obsahem vzdělávání ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost RVP G. Kompetence je proto kontinuálně rozvíjena v rámci celé učebnicové řady, a to jak konkrétním učivem, tak i cvičeními v pracovním sešitu. Problematika fungování moderního státu a společnosti či komparace demokratických a nedemokratických režimů se prolíná všemi tematickými celky sady. Učebnice i pracovní sešit systematicky věnují pozornost závažným a stále aktuálním společenským a politickým problémům (např. zastoupení žen v politice a jejich postavení na trhu práce, politický radikalismus, manipulace a masová média, rasismus), přičemž vedou studenty k diskusi o těchto problémech, k zamyšlení se nad jejich kořeny atd. Přirozeně jsou studenti vedeni k respektu vůči různorodosti hodnot, názorů, postojů a schopností druhých – jak v učebnici, tak i v pracovním sešitu se seznamují s různými interpretacemi historických událostí; tyto intepretace srovnávají, přičemž si uvědomují nutnou existenci názorové plurality v demokratické společnosti. Dané vede k posílení názorové tolerance. Učebnicová sada konečně zohledňuje také rozvoj kompetence k řešení problémů. Cílem rozvíjení kompetence je systematicky připravovat studenty na řešení problémových životních situací. Z obecného hlediska učíme studenty zvládat problémové situace v běžném životě, zvažovat možná řešení, odlišit jádro problému, stanovit si dílčí cíle na cestě k potřebnému výsledku, identifikovat kauzální vztahy a na základě identifikace se dále rozhodovat atd. K rozvoji kompetence směřují např. cvičení pracovního sešitu zaměřená na rekonstrukci kauzálního vztahu (nalézání odpovídajících příčin/důsledků popsaného jevu), tvorbu hypotéz na základě stanovených faktů či práci s textem spočívající na kritice jeho sdělení a návrzích na řešení k textu připojených otázek. Významnou složku kompetence – schopnost nahlížet problémy z různých stran a kriticky zvažovat různé interpretace a řešení – naplňují učebnice i pracovní sešit, a to pravidelným zařazováním textů mapujících odlišné interpretace dějinných událostí zmíněných v podkapitole.

47

Klíčové kompetence podle RVP SOV rozvíjené v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy Vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání svou povahou podporuje rozvoj většiny klíčových kompetencí tak, jak jsou vymezeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro střední odborné vzdělávání. Svým vzdělávacím obsahem a zaměřením umožňuje zejména rozvoj občanských kompetencí a kulturního povědomí, kompetencí k řešení problémů a kompetencí komunikativních. Základním nástrojem rozvoje klíčových kompetencí jsou vhodně zvolené vzdělávací strategie (metodické přístupy, organizační formy a postupy) i mimotřídní aktivity, což souvisí i s aplikací průřezových témat. Nezbytnou součástí rozvoje kompetencí je také báze teoretických poznatků, kterou primárně zprostředkovává učebnice. Učebnice i pracovní sešit soustavně vedou studenty k práci s textem a k uplatňování různých strategií při jeho analýze. Především pracovní sešit pomocí jednotlivých cvičení vede studenty k práci s různými informačními zdroji (odborná literatura, denní tisk, internetové zdroje aj.) a k samostatnému dohledávání potřebných informací – tímto způsobem přispívá učebnicová sada k rozvoji kompetencí k učení. Především pracovní sešit dále směřuje k rozvíjení kompetencí k řešení problémů – cílem rozvíjení kompetencí je systematicky připravovat studenty na aktivní řešení nastolených problémových životních situací. Studenti jsou v jednotlivých cvičeních pracovního sešitu vedeni k identifikaci jádra problémů, k obezřetnému posuzování problémových situací, k identifikaci jejich příčin a důsledků, ke schopnosti nahlížet problémy z různých úhlů pohledu (a nepřijímat tak automaticky jedinou interpretaci) a zvažovat různé formy řešení. V tomto ohledu je třeba zmínit především zařazení typových cvičení zaměřených na identifikaci příčin historických jevů. K rozvoji kompetencí dále slouží cvičení založená na rekonstrukci kauzálního vztahu (hledání příčin/důsledků popsaného jevu) či práce s textem, spočívající v analýze a kritice textového sdělení a návrzích řešení souvisejících problémů zmíněných v navazujících zadáních. K rozvoji kompetencí směřuje i jeden ze tří typů zadání pracovního sešitu: skupinová práce, vyžadující kooperaci a kolektivní řešení problému. Pracovní sešit výrazně rozvíjí také komunikativní kompetence – ve většině jeho cvičení se objevuje některá z forem písemného nebo ústního vyjádření. Učebnice a především pracovní sešit systematicky směřují k tomu, aby si studenti osvojili schopnost souvislého, samostatného a kultivovaného projevu, který použijí adekvátně k sociální situaci a prostředí, v němž komunikace probíhá. Studenti by měli být schopni se účelně a správně vyjadřovat, a to nejen v rámci ústní, ale i písemné komunikace. Učebnicová sada s ohledem na stanovené cíle podporuje (především v rámci pracovního sešitu) schopnost studentů prezentovat svůj názor, a to i před kolektivem, příp. svůj postoj obhájit v diskusi či krátce písemně shrnout. S ohledem na učivo dějepisu je kladen důraz na schopnost studentů vystihnout smysl psaného sdělení, formulovat svůj postoj vůči vybranému

dějinnému problému, příp. řešit stanovený problém na základě skupinové komunikace. Mezi zadáními pracovního sešitu lze nalézt např. podněty na vytvoření a představení krátké prezentace zvoleného tématu, písemné shrnutí obsahu vstupního textu, aktivní vystoupení v diskusi o daném tématu apod. Zvlášť je třeba upozornit na první podkapitolu učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy, která studenty cíleně seznamuje s procesem kritiky a interpretace písemných zdrojů informací a procesem tvorby písemného pojednání na zvolené téma. Dále učebnicová sada směřuje k rozvoji personálních a sociálních kompetencí. Výraznou složkou personálních a sociálních kompetencí tak, jak jsou rozvíjeny v rámci učebnicové sady, je schopnost spolupráce a uvědomění si významu této spolupráce pro úspěšné zvládání různých problémových situací – tento cíl zvlášť naplňuje pracovní sešit systematickým zařazováním skupinových úkolů. Prací v týmu se studenti učí reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany druhých, přijímá jejich radu i kritiku, v návaznosti na to se dále učí ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí. Velký důraz je – přirozeně v souvislosti s problematikou moderních dějin – kladen na rozvoj tolerantních a chápajících postojů, a to zejména ve vztahu k etnickým, náboženským aj. menšinám. Studenti jsou vedeni k rozpoznávání netolerantních, xenofobních a rasistických projevů a k pochopení jejich iracionální povahy. Klíčová kompetence je naplňována také systematickým vedením studentů ke kritickému promýšlení jednotlivých interpretací (včetně těch, které prezentují média) a k identifikaci prvků myšlenkové manipulace. Témata moderních dějin velmi úzce souvisí s rozvojem občanských kompetencí a kulturního povědomí. Kompetence jsou kontinuálně rozvíjeny v rámci celé učebnicové sady, a to jak konkrétním učivem, tak i cvičeními v pracovním sešitu. Studenti se seznamují s principy fungování moderní společnosti a státu, se základy demokracie a odlišnostmi demokratických a nedemokratických politických režimů. Také pracovní sešit cvičeními zaměřenými na posouzení vybraných společenských či politických problémů (s přesahy do současnosti) soustavně směřuje studenty k pocitu odpovědnosti za vývoj věcí veřejných a možnosti tento vývoj ovlivnit. Celá učebnicová sada přirozeně klade důraz na vývojové/ /historické souvislosti sledovaných jevů, čímž si studenti uvědomí význam předávaných hodnot a získají představu o obsahu a tradicích vlastní kultury. Rozvíjením kompetencí napomáhá učebnicová sada výchově studentů v aktivní občany demokratického politického systému, kteří projevují nejen zájem o veřejné dění, ale i patřičnou toleranci vůči názorům a postojům druhých – učebnice i pracovní sešit pravidelně zařazují diskuse k tématům podkapitoly, případně vybízejí studenty k diskusi o (i) sporných společenských otázkách.

Hodnocení studentů Učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy je zaměřena na dosažení očekávaných výsledků vzdělávání primárně ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost podle RVP G a Společenskovědní vzdělávání podle RVP SOV a na rozvoj vybraných klíčových kompetencí, jichž mají studenti po absolvování studia (nejen) předmětu dějepis nabýt. Učebnicová sada umožňuje hodnotit různé aspekty očekávaných výstupů, a to především na základě úkolů zařazených v pracovním sešitu. Pro ověření faktografických znalostí mohou být využity např. ty úkoly, v jejichž rámci mají studenti identifikovat faktické chyby v textu nebo doplňovat časovou řadu událostí. Obdobně lze využít tzv. kontrolní otázky,

které jsou průběžně zařazovány v textech učebnice a jsou zaměřeny na kontrolu osvojení si základních informací v rámci předchozího bloku textu. Schopnost praktické aplikace nabytých znalostí lze ověřit s pomocí cvičení zaměřených na identifikaci příčin či důsledků historických událostí a interpretaci obrazového materiálu. Řada cvičení umožňuje posouzení a hodnocení komunikačních schopností studentů – zařazována jsou zadání vyžadující písemný projev (vypracování krátké eseje, referátu aj.), ústní prezentaci před spolužáky nebo zadání směřující k řízené diskusi.

Učební plán Časová dotace vzdělávací oblasti Člověk a společnost (RVP G) tvoří společně s časovou dotací pro vzdělávací oblast Člověk a příroda pro všechny čtyři ročníky středoškolského studia 36 vyučovacích hodin, tedy v průměru 9 vyučovacích hodin týdně na jeden ročník studia. Tento počet lze navýšit uplatněním tzv. disponibilních hodin. Časová dotace vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání RVP SOV je 5 hodin týdně během všech čtyř let studia, celkem tedy 160 hodin za celou dobu vzdělávání. Tento počet lze opět navýšit uplatněním tzv. disponibilních hodin. Návrh časového plánu výuky podle učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy pak byl vytvořen pro dotaci 2 hodiny týdně. Pro školy s dotací menší (což je primárně případ středních odborných škol) může učebnicová sada sloužit stejným způsobem s tím, že učitel omezí počet ve výuce realizovaných boxů – s ohledem na tuto možnost byla také navržena celková struktura

48

učebnice i pracovního sešitu. V samotné učebnici je tak např. odlišen Výkladový box a doplňující boxy Příčiny a důsledky a Obrazy minulosti, přičemž s realizací doplňujících boxů se počítá především pro výuku na gymnáziích či přímo v hodinách historických seminářů.


KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

Recommend Documents