Koncepce prevence kriminality města Moravský Beroun na období

Koncepce prevence kriminality města Moravský Beroun na období 2014 – 2015

„Po zločinu následuje trest. Nemusí tak ale být, umíme-li tomu předejít.“

1

Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Úvod Bezpečnostní analýza Sociálně – demografická analýza SWOT analýza bezpečnostní situace Institucionální analýza Shrnutí bezpečnostních rizik Shrnutí rizikových faktorů Cíle a cílové skupiny koncepce prevence kriminality Hlavní projektové a systémové nástroje k dosažení cílů Závěr

2

str. 3 str. 4 str. 8 str. 13 str. 14 str. 16 str. 17 str. 18 str. 23 str. 26

Koncepce prevence kriminality města Moravský Beroun na období 2014 a 2015

1. Úvod K prevenci kriminality přistupuje obec Moravský Beroun aktivně již řadu let. V roce 2011 byl zpracovaný Městský program prevence kriminality na období 2012 – 2013. Drtivá většina úkolů, které program stanovuje, byla splněná a došlo k realizaci i několika dalších. Předložená koncepce na uvedený program navazuje a dále jej rozvíjí. Od roku 2011 se však odehrála řada změn, které jsou relevantní s ohledem na bezpečnost a prevenci kriminality. Změnila se například povaha sociálního vyloučení v obci. Došlo k zániku lokality na ulici Karla IV., na druhé straně přibylo soukromých nemovitostí, ve kterých žijí sociálně slabí obyvatelé. Proměnila se také skladba neziskových organizací. V současné době zde působí tři poskytovatelé sociálních služeb, kteří pracují v oblasti sociální prevence. Jedná se o společnost Ecce homo o.s., která pracuje především s dětmi a mládeží, o Poradnu pro občanství/Občanská a lidská práva o.s., která zde vykonává terénní programy a o HelpIn o.p.s., který pracuje s rodinami. Město rovněž zřídilo nový sportovní klub zaměřený na práci s rizikovou mládeží. Od pololetí 2013 pracují v Moravském Berouně dva městští strážníci. Od stejné doby zde působí Agentura pro sociální začleňování a pravidelně se zde schází lokální partnerství a jeho pracovní skupiny. Pracovní skupina „Vzdělávání a bezpečnost“ se od září 2013 pravidelně zabývá otázkami rizikového chování a jeho předcházení. Kromě místních aktérů jako je vedení obce, sociální pracovnice, městská policie, škola, školka apod., vítá skupina jako své členy nebo hosty také zástupce Krajského úřadu (krajská koordinátorka, manažer prevence kriminality), Ministerstva vnitra, Krajského ředitelství PČR. Skupina provedla podrobnou SWOT analýzu v oblasti bezpečnosti a naznačila cíle vedoucí k umenšení zaznamenaných rizik. Dalším důležitým krokem směřujícím ke zvýšení bezpečnosti a k systematizaci spolupráce na tomto poli bylo vytvoření pracovní skupiny prevence kriminality, která je složená ze zástupců samosprávy, městské policie, zástupce PČR, sociální pracovnice města, zástupce základní školy, neziskových organizací (Ecce Homo o.s., Poradny pro občanství, Help-In o.p.s.), orgánu sociálně právní ochrany a Agentury pro sociální začleňování. Město také ustavilo manažera prevence kriminality, jímž se stal jeden ze strážníků. Předložená koncepce, která vznikla na půdoryse uvedené pracovní skupiny, si klade za cíl provázat dílčí aktivity na poli prevence kriminality a vytvořit základ pro jednotný postup všech důležitých aktérů na tomto poli. Koncepce vznikla v souladu se Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015 podle závazné metodiky pro tvorbu strategií uvedené jako příloha číslo 8. Zásad pro poskytování dotace v rámci programu prevence kriminality.

3

Základní terminologie Prevenci kriminality lze dělit přinejmenším ze dvou různých hledisek. Jako nejdůležitější pro následující dokument je dělení na sociální prevenci, situační prevenci a informování občanů o možnostech ochrany proti rizikovému chování. Situační prevence je úsilí a snaha omezovat, lokálně korigovat kriminogenní situace a příležitosti k páchání deliktů prostřednictvím určitých režimových, fyzických a technických opatření. Sociální prevencí se rozumí soubor opatření, jimiž se předchází sociálnímu selhání, a to zejména těm typům sociálního selhání, které ohrožují základní hodnoty společnosti. Doplňkově uvádíme také dělení prevence na tři základní stupně, které se navzájem prolínají, a lze tedy předpokládat, že aplikace jednotlivých projektů bude mít pozitivní dopad také na ostatní stupně. Primární prevence se zaměřuje na kořeny delikvence, na hlubší příčiny kriminálního jednání. Zahrnuje celou populaci, tedy děti, mládež i dospělé. Sekundární prevence se zaměřuje na konkrétní rizikové jedince a skupiny obyvatelstva úžeji vymezené podle věku, druhu ohrožení, teritoria apod. Usiluje o odvrácení od kriminálního jednání a o aktivní podporu společensky akceptovatelného chování. Terciální prevence představuje resocializační a reintegrační opatření směřující k těm, kteří se již protiprávního jednání dopustili, na lokality, které již byly kriminalitou zasaženy a na osoby, které se staly obětmi trestných činů. 2. Bezpečnostní analýza Údaje v tabulkách jsou uváděny za celý služební obvod OO PČR Moravský Beroun pro roky 2011 a 2012. To znamená, že údaje zohledňují nejen samotné město Moravský Beroun, ale i spádové obce OO PČR Moravský Beroun. Toto obvodní oddělení zahrnuje obce: Domašov nad Bystřicí, Heroltovice, Horní Loděnice, Hraniční Petrovice, Jívová, Město Libavá, Moravský Beroun, Norberčany, Nová Véska, Nové Dvorce, Nové Valteřice, Ondrášov, Rudoltovice, Sedm Dvorů, Stará Libavá, Čabová. Vyznačené obce tvoří součást města Moravský Beroun. Analýza trestné činnosti za rok 2013 se týká pouze Moravského Berouna včetně všech vyznačených městských částí. Důvodem je, že data pro minulý rok nejsou za celý obvod ještě k dispozici a plán bude aktualizovaný, jakmile tato data policie shromáždí, tedy v březnu 2014. Jelikož Moravský Beroun tvoří největší a nejlidnatější část obvodu, kde se také koncentrují některé rizikové faktory, přináší i srovnání s rokem 2013 přesvědčivou výpověď o vývoji trestné činnosti na daném území. Rok Druh trestné činnosti Celková TČ Obecná TČ Násilná Mravnostní Majetková z toho vloupání

2011 Počet

123 81 4 0 58 31

2012

objasněno v%

68,29 56,79 75 0 45,65 45,16

Počet

127 92 9 1 74 28 4

2013 (pouze MB)

objasněno v%

50,39 33,70 55,56 0 24,32 7,14

Počet

objasněno v%

139

53,24

9 0 78 31

77,70 0 24,36 19,35

z toho krádeže prosté Hospodářská TČ Ostatní TČ Zbývající TČ

23 4 19 38

52,17 50 84,21 94,74

39 6 8 29

30,77 100 100 93,10

40

32,50

15 35

86,67 94,29

Tabulka 2a: srovnání nápadu let 2011 až 2013

2011 krádeže vloupáním krádeže prosté jiné majetkové násilné hospodářské ostatní zbývající

Graf 2b

2012 krádeže vloupáním krádeže prosté jiné majetkové násilné mravnostní hospodářská ostatní zbývající

Graf 2c

5

2013 (pouze MB)

krádeže vloupáním krádeže prosté násilné ostatní zbývající

Graf 2d Navzdory faktu, že z časových důvodů nebylo možné pro rok 2013 získat data za celý obvod, ale jen pro město Moravský Beroun, je z výše doložených grafů zjevné, že zatímco podíl hospodářské kriminality vykazuje ve třech sledovaných letech minimální proměnlivost, každým rokem narůstá podíl majetkové kriminality, zejména krádeží vloupáním a krádeží prostých. Pozitivním zjištěním je pokračující nárůst objasněnosti zjištěné násilné kriminality a vymizení kriminality mravnostní. Kriminogenní faktory jsou v posledních letech stabilizovány a v porovnání s rokem 2011 a 2012 zůstávají v podstatě neměnné. Zdejší region, vyznačující se nízkou zaměstnaností spolu s pokračující hospodářskou recesí, je však příznivým podhoubím pro nárůst majetkové kriminality. Příčinou je ovšem nejen rostoucí chudoba stále většího počtu lidí, ale i nedostačená ostražitost a vnímavost občanů k dění kolem sebe. Nízký počet podnikatelských subjektů podmiňuje relativně nízký počet hospodářských deliktů, ať již páchaných na nich nebo jimi samotnými. Jinak se ale skladba nápadu trestné činnosti nijak významně neliší od jiných částí republiky, narůstá podíl krádeží, zejména nafty z odstavených nákladních vozidel, autobusů a pracovních strojů, druhotných surovin a drobné moderní elektroniky, tedy lehce zpeněžitelných a na trhu poptávaných komodit. Problémem ve městě Moravský Beroun jsou krádeže z garáží. Objekty garáží jsou umístěny po celém městě, často na nepřehledných a neosvětlených místech, kde zloději mohou působit bez rizika vyrušení. Byla zaznamenána též vloupání do domů nebo bytů a do jiných objektů. Množí se i počet vloupání do motorových vozidel, předmětem zájmu pachatele jsou věci odložené ve vozidlech, kola vozidel a zejména pohonné hmoty. Nebylo však odcizeno jediné motorové vozidlo. Obecně značně narůstá i počet krádeží železa, případně barevných kovů, byť s ohledem na výši způsobené škody jsou mnohé kvalifikovány jako přestupky. V souvislosti s tímto tématem je nutné podotknout, že v posledních letech přibývá krádeží z nouze, totiž situací, kdy pachatelé použili krádeže jako poslední možnost pro naplnění svých základních potřeb.

6

Co se týká speciálně přestupkové činnosti, získali jsme za uplynulé roky data od Policie České republiky a z Komise pro projednávání přestupků v Moravském Berouně. Komise pro projednávání přestupků města Moravský Beroun projednává přestupky dle ustanovení § 53, odst. 1, zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Ostatní přestupky projednává Městský úřad Šternberk v souladu s § 53, odst. 2, zákona o přestupcích. Ten však shromažďuje data pouze za celý správní obvod, která nejsou pro specifickou situaci v Moravském Berouně relevantní. Dalším činitelem, který se zabývá přestupkovým jednáním, je městská policie, která však vznikla ve městě až 1. 7. 2013 a data od ní bude smysluplné sledovat až od roku 2014. Výsledné tabulky tedy odrážejí statistiku přestupků od Policie České republiky a Přestupkové komise v Moravském Berouně. 2011

2012

2013

Počet došlých přestupků

150

135

175

Z toho nezl. pachatelů

4

4

2

majetku

74

47

53

občanskému soužití

48

54

63

veřejnému pořádku

4

15

19

ostatní

25

17

40

Přestupky proti:

ROK

Tabulka 2b Vidíme, že v roce 2012 došlo k dočasnému snížení počtu přestupků, který však v roce 2013 vzrostl na hodnotu, která zásadně překonává počet z roku 2011. Co stojí za povšimnutí je kontinuální nárůst přestupků v oblasti občanského soužití a veřejného pořádku. Zatímco předchozí statistiky se týkaly souhrnných dat o trestné a přestupkové činnosti a jejich typech, následující tabulky se zabývají typologií pachatelů a obětí trestné a přestupkové činnosti obecně. Data vycházejí z evidence Policie české republiky. Pachatelé Rok 2011 2012 2013 Tabulka 2c Oběti Rok 2011 2012 2013 Tabulka 2e

Věk do 18 let 14 5 4

18 a více let 70 79 95

Recidivisté 40 33 52

Děti do 18 let 1 2 2

Ženy 11 2 9

Osoby starší 65 let 3 3 2

7

3. Sociálně – demografická analýza Následující analýza se zaměřuje zejména na otázku vysoké nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení v obci Moravský Beroun. 3.1.

Základní demografická charakteristika města Moravský Beroun

Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) žilo na území Moravského Berouna k 31. 12. 2012 – 3 134 obyvatel. Následující graf ukazuje neustále mírně klesající tendenci v počtu obyvatel. Hlavní příčinou tohoto trendu je migrace.

Graf 3a: Počet obyvatel Moravského Berouna v letech 1991–2012 (zdroj ČSÚ) 3.2.

Nezaměstnanost a sociální situace obyvatel Moravského Berouna

Sociální situace obyvatel Moravského Berouna byla v posledních letech vícekrát zjišťována, především s ohledem na rozsah a vývoj sociálního vyloučení. Z popudu Olomouckého kraje zde prováděla v letech 2011 a 2012 šetření společnost Sociofaktor s.r.o, v roce 2012 vytvořila Agentura pro sociální začleňování mikroanalýzu pro potřeby vlastní spolupráce s obcí. Poslední výzkum, dokončený na konci roku 2013, je situační analýza, která vznikla rovněž z popudu Agentury pro sociální začleňování. Tato analýza je vedle vlastních rozhovorů s klíčovými aktéry hlavním zdrojem informací pro tuto část koncepce. Uvedené tabulky ÚP, ČSÚ atd. jsou převzaty právě z tohoto aktuálního šetření. Chudoba označuje sociální status člověka vyznačující se hmotnou nouzí či nedostatkem. Z tohoto hlediska je výskyt chudoby v Moravském Berouně poměrně rozšířený. Jak vyplývá z údajů v následujících tabulkách, na hranici chudoby ve shora uvedeném smyslu slova žije v Moravském Berouně poměrně vysoké procento lidí. Toto číslo může být poněkud znepokojivé. Do určité míry také koresponduje se statistikou výskytu trestné činnosti, převážně majetkové. Zdá se nezpochybnitelné, že s narůstající chudobou narůstá přímo úměrně také kriminalita. 8

Přestože míra nezaměstnanosti v obci prochází určitým vývojem (viz graf 3b), zůstává míra relativní chudoby obyvatel dlouhodobě neměnná. Příčin může být několik. Za klíčovou lze považovat skutečnost, že skupina osob pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi je pobírá relativně velmi dlouho, dlouhodobě nepracuje a neexistuje prakticky žádný stimul, který by vzorec jejich dosavadního chování zásadním způsobem změnil. Důležitá je v této souvislosti také skutečnost, že osoby pobírající dávky mají v obrovské míře pouze základní vzdělání. Pro tyto osoby je na trhu práce dlouhodobě omezený počet pracovních míst. Jiným faktorem, který míru chudoby v obci udržuje, je nepříznivý vliv migrace. Zatímco na emigraci z obce se podílejí spíše mladí lidé s vyšším vzděláním, na imigraci spíše lidé chudí hledající levnější bydlení. Současná míra nezaměstnanosti je dle údajů z ÚP v Moravském Berouně 17,5 % (k listopadu 2013). V porovnání s okolím je tento údaj výrazně nadprůměrný: ve Šternberku činí 11,5 %, v olomouckém okrese 9,7 % a pro celou ČR pak 8,7 %. Na ÚP bylo k srpnu 2013 evidováno 269 uchazečů o zaměstnání. Ilustrativním údajem dokreslujícím komplikovaný stav zaměstnanosti v Moravském Berouně je, že ÚP evidoval v roce 2011 jedinou nabídku pracovního místa. Připadalo na něj přitom 317 uchazečů (okresní průměr byl v té době 47 uchazečů na místo).

Graf 3b: Vývoj míry nezaměstnanosti 2005 – 2011 (zdroj MPSV) V následující tabulce je rozvedena struktura ekonomické aktivity v Moravském Berouně. Pozoruhodným údajem je zvyšující se podíl důchodců (20,6 %). Při sčítání v roce 2001 byl podíl této skupiny 17,8 %. Další nárůst přitom můžeme vzhledem ke stárnutí obyvatel očekávat. Naopak kategorie „žáci, studenti, učni“ dramaticky poklesla z 20,1 % na 13,9 % Obyvatelstvo celkem

Ekonomická aktivita

v tom

abs.

%

Obyvatelstvo celkem

3 004

100,0

1 484

1 520

Ekonomicky aktivní

1 535

51,1

848

687

9

Muži

Ženy

EA zaměstnaní

1 215

40,4

672

543

1 134

37,7

656

478

pracující studenti a učni

11

0,4

1

10

pracující důchodci

49

1,6

34

ženy na mateřské dovolené

21

0,7

15 –

320

10,7

176

144

67

2,2

27

40

253

8,4

149

104

1 357

45,2

576

781

620

20,6

243

377

ostatní s vlastním zdrojem obživy

59

2,0

3

56

osoby v domácnosti, děti předškolního věku, ostatní závislé osoby

259

8,6

134

125

žáci, studenti, učni

419

13,9

196

223

zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní, pomáhající v tom v tom

EA nezaměstnaní v tom

hledající první zaměstnání ostatní nezaměstnaní

Ekonomicky neaktivní nepracující důchodci v tom

21

Nezjištěno 112 3,7 60 52 Tabulka 3c: Dělení typu obyvatelstva v MB dle ekonomické aktivity (zdroj SLDB 2011) Jedním z důležitých indikátorů nezaměstnanosti je délka evidence na Úřadu práce. Tato doba byla v roce 2011 v průměru 577 dnů, tedy přibližně rok a sedm měsíců. Tento údaj je asi 40 % nad okresním průměrem. Pro srovnání lze uvést, že ve Šternberku byla v tomtéž roce tato doba 444 dní a v Olomouci 419. Na druhou stranu v nedalekém Uničově byla dokonce ještě vyšší – 629 dní. Průměrná délka evidence se v Moravském Berouně příliš nemění – v roce 2008 byla 543 dní. Tenkrát to bylo dokonce 52 % nad průměrem okresu (357 dní). Zajímavé údaje přináší i statistika uchazečů z hlediska zdravotního stavu. Ukazuje, že z moravskoberounských nezaměstnaných je 46 osob s přiznanou invaliditou (15%). V okresním průměru je to pouze 10%.

Graf 3d: Nezaměstnaní podle délky evidence na Úřadu práce 10

srovnání let 2008 a 2011 (zdroj MPSV) Délka pobytu na ÚP je rovněž určující pro zařazení lidí do systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Podle pracovnic ÚP je v současné době nemožné přesně vyčíslit počet poživatelů jednotlivých dávek, neboť statistika se dělá pouze pro celé ORP. Nicméně podařilo se zjistit s vysokou přesností několik základních ukazatelů. Vzhledem k vysoké relativní nezaměstnanosti je v Moravském Berouně také vysoké procento příjemců dávek. Tuto bilanci ovlivňují dva faktory. Jednak značné strukturální znevýhodnění regionu Nízký Jeseník, jednak značný počet obyvatel, kteří zde žijí v sociálním vyloučení. Podle údajů ÚP ve Šternberku žije v obci celkem 155 příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi. Tento počet odpovídá příjemcům základní dávky – příspěvku na živobytí. Většina jejích příjemců však pobírá také doplatek na bydlení a příležitostně žádá také o dávku mimořádné okamžité pomoci. Specifikem Moravského Berouna je podle pracovníků ÚP zvýšené pobírání dávky „pěstounský příspěvek“ (12 případů) a „příspěvku na péči“ (74 případů). Poměrně velké je i množství invalidních důchodů. 3.3. Sociální vyloučení Problematika sociálního vyloučení je dnes v Moravském Berouně převážně spjata s romským obyvatelstvem. Nutno však dodat, že nejen s ním. V poslední době například narůstá počet neromských rodin, které se ocitají na okraji společnosti kvůli socioekonomické situaci. Poměr romských a neromských obyvatel žijících v sociálním vyloučení vyjadřuje následující graf.

Graf 3e: Etnická skladba sociálně vyloučených obyvatel Řada problémů spjatých se sociálním vyloučením má kořeny v minulosti. Příčiny jsou většinou strukturálního charakteru. Jde zejména o důsledek transformace ekonomiky po roce 1989, v jejímž rámci došlo k privatizaci státních podniků i bytového fondu. V současnosti se do situace výrazně promítá ekonomická krize. Zvláště méně kvalifikovaní obyvatelé byli těmito procesy zasaženi velmi citelně, a to v prvé řadě na poli zaměstnanosti. 11

Sociální vyloučení části obyvatel je podporováno strukturálním znevýhodněním regionu, do kterého Moravský Beroun spadá. K vysoké nezaměstnanosti a nízkému vzdělání se přidávají další faktory, například nedostatečná obslužnost veřejnou dopravou. Jiným faktorem je poměrně značná vzdálenost spádových obcí, v nichž se nacházejí střední školy, specializovaní lékaři či úřady. K oslabení role obce přispělo i zrušení Úřadu práce či reforma ve vyplácení sociálních dávek od roku 2012. Tuto agendu měl totiž v kompetenci Městský úřad Moravský Beroun, odbor sociálních věcí. Dnes však agenda dávek spadá do kompetencí úřadů práce. Snižování kompetencí města v oblasti státní správy je současně jedním z faktorů působících úbytek obyvatelstva a nárůst nezaměstnanosti. V Moravském Berouně v současnosti neexistují velké sociálně vyloučené lokality v přesném slova smyslu. Ačkoli zde je sociální vyloučení rozsáhlým problémem, jsou obyvatelé jím postižení spíše rozptýlení po celém městě. Namísto sociálně vyloučených lokalit je tedy vhodnější hovořit o sociálně vyloučených či znevýhodněných jednotlivcích či rodinách, jakkoli i oni žijí především domech, které mají určité společné charakteristiky. Většina z domů obývaných sociálně vyloučenými se nachází na ulici Opavská a v přilehlých ulicích Janáčkova, Ostrov, Střední, Povelská, Karla IV., Dolní a Mlýnský vrch. Trochu stranou této oblasti stojí nemovitosti na ulici Lidická, Dvořákova a bytové jednotky na ulici Masarykova. Některé romské rodiny žijí také na sídlišti na ulici Gen. Svobody. V zásadě jsou všechny domy součástí běžné zástavby a obvykle nevybočují svou polohou ani vnější úpravou. Z hlediska stavebnětechnického stavu tvoří výjimku bytovka ve vlastnictví obce na ulici Ostrov a některé rodinné domy s viditelně neupraveným zevnějškem (ten nicméně často kontrastuje s pečlivě zařízeným a udržovaným interiérem). Sociálně vyloučení v Moravském Berouně neobývají pouze bytové domy, ale i soukromé nemovitosti. Většinou jde o romské starousedlíky, v posledních pěti letech k nim však přibývají ještě další Romové, kteří se stěhují do cenově dostupných domků ve špatném stavu. Ve většině případů nelze říci, že by domy, kde bydlí sociálně vyloučení, a jejich okolí, působily zanedbaným dojmem. Viditelné rozdíly nacházíme spíše opačného charakteru: ve vyšší kvalitě bydlení a lepší údržbě veřejných prostor na jiných místech. Jedná se především o sídliště na ulici Gen. Svobody, náměstí 9. května a prostor před novými bytovkami na ulici Smetanova. Domy se sociálně vyloučenými jsou naopak spíše v části města, která se odlišuje například zvýšeným množstvím prázdných nemovitostí. Navzdory relativně malým pozorovatelným rozdílům od běžné zástavby mívají domy obývané sociálně vyloučenými prvky, které komfort a kvalitu bydlení snižují. Především na Opavské ulici je to například nedostatečná šířka či místy dokonce úplná absence chodníků, které navíc – jak často zaznívalo ve výpovědích respondentů – nejsou na této rušné ulici opatřeny bezpečnostními zábranami. Dalším znakem společným většině těchto objektů je jejich stavebně-technický stav. Navzdory relativně příznivému vnějšímu dojmu je v nich kvalita života často snižována závadami a nedostatky, zvláště pak u objektů ve vlastnictví města. Jako sociálně vyloučené výzkumníci v Moravském Berouně identifikovali osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby, které jsou existenčně závislé na příjmech z dávek v hmotné nouzi, matky samoživitelky, invalidní důchodce a lidi s fyzickým nebo duševním handicapem. Za sociálně vyloučené lze také považovat osoby s vysokými dluhy a exekucemi, osoby závislé na návykových látkách, osoby po skončení výkonu trestu, lidi bez domova anebo osoby, kteří jsou ohroženy ztrátou bydlení. 12

Na základě terénního výzkumu, hloubkových rozhovorů s neziskovými organizacemi i pečlivé analýze nemovitostí odhaduje analýza počet sociálně vyloučených osob v Moravském Berouně na 172–185. To znamená 5,5 až 5,9 % z 3 134 obyvatel evidovaných k 31. 12. 2012. Převážná většina sociálně vyloučených jsou Romové (odhadem jich je kolem 160). Nejde však rozhodně o všechny moravskoberounské Romy. V obci žijí ještě další 3–4 rodiny, které nelze z hlediska uvedených indikátorů za sociálně vyloučené považovat. Na druhou stranu 17 ze 134 osob zahrnutých do skupiny sociálně vyloučených byli ne-Romové (tj. 13 %). Tito ne-Romové se od sociálně vyloučených Romů podstatněji neliší ani v příčinách sociálního vyloučení, ani v životních strategiích. Většina z nich obývá soukromý bytový dům na ulici Opavská, několik jich bydlí i na Janáčkově ulici. Sociálně vyloučení obyvatelé bydlí v Moravském Berouně zejména v městských bytech na ulicích Ostrov, Opavská a Janáčkova. Kromě městských bytů žijí sociálně vyloučení i v soukromých nájmech. Týká se to asi 8–9 (23 %) rodin. Stejně jako u bytových domů ve vlastnictví obce se nejedná o souvislou zástavbu, ale o nemovitosti, které jsou rozesety prakticky po celém městě a jejichž pojítkem je především více či méně nevyhovující stavebně-technický stav. To se týká zejména bytových domů na ulicích Lidická a Opavská, které obývá většina rodin. Nezanedbatelným fenoménem je rovněž vlastnické bydlení sociálně vyloučených osob. Některé, především nově příchozí rodiny zakoupily v Moravském Berouně rodinné domy v havarijním stavu, kde nyní dočasně bydlí. V souvislosti s bydlením je třeba zmínit také skutečnost, že v Moravském Berouně přibývá nemovitostí, které jsou dlouhodobě prázdné a na realitním trhu cenově snadno dostupné. Jedná se především o rodinné domy, ale jsou tu i domy bytové. Cenová dostupnost těchto objektů představuje riziko, protože může vést ke spekulativnímu nákupu a vzniku ubytoven, nebo k vykupování ze strany lidí ohrožených sociálním vyloučením. Těm pak zpravidla chybí prostředky na rekonstrukci a míra jejich vyloučení se tak vinou podstandardního bydlení zvyšuje. 4. SWOT analýza bezpečnostní situace sestavená členy PS prevence kriminality. Tato analýza přehledně shrnuje názor klíčových aktérů na problémy bezpečnosti v Moravském Berouně. Na jejím sestavení se podíleli politici i zaměstnanci města, ředitelky mateřské a základní školy, obě policie a neziskové organizace, které zde působí.

SILNÉ STRÁNKY MB je malé město – přehlednost Přítomnost MP a PČR NNO – prevence, přímá práce, spolupráce s OSPOD Spolupráce s PČR obvodní i krajské oddělení Existence MŠ a ZŠ – autorita pedagogického vlivu Činnost MěÚ a samosprávy

SLABÉ STRÁNKY 2 3

1

Krádeže na zahrádkách a druhotných surovin Hlučnost a vulgarita Romských skupin (veřejný prostor) Chabý dohled dospělých Romů nad dětmi Ničení a znečišťování veřejného prostoru Neřešená drogová scéna Alkoholismus – napříč etniky Gambling Zadluženost Riziková místa (naučná stezka, park Křížový vrch, ZŠ) Nonstopy a bary – nedodržování zavírací doby (Gambling)

13

5 3

1 1 1 1 1

Nárůst poškozování soukromého majetku (vzájemné spory mezi Romy v komunitě)

PŘÍLEŽITOSTI Projekt prevence kriminality (MV) Adresnější a cílenější přímá práce NNO Protidrogový streetworker (např. Podané ruce)

2

RIZIKA 2 1

Zavedení omezujících vyhlášek (výherní automaty) Návykové chování – výzkum Další spolupráce s Podané ruce (přednášky, školení) Institut zvláštního příjemce dávek

Hrozba společenské radikalizace a represe Zvýšení nezaměstnanosti Bydlení (prázdné vybydlené domy, exekuce, hrozba delegace rizikového bydlení) Migrace rizikových skupin do MB

1 1

Ukončení činnosti jedné ze tří složek (MP, PČR, NNO)

1

5. Institucionální analýza Následující analýza představuje subjekty, které na území města působí preventivně nebo přímo ovlivňují úroveň veřejného pořádku a bezpečnosti. 5.1.

Přehled institucí

Subjekty, které působí v Moravském Berouně v oblastech sociální a situační prevence, představuje následující výčet. Jsou v něm uvedené i některé subjekty, které se zatím nezapojily do společného plánování, ale mají veliký potenciál k němu do budoucna přispět (ZUŠ, Římskokatolická farnost a tělovýchovná jednota): Vedení města a Městský úřad Moravský Beroun, Orgán sociálně právní ochrany (ORP Šternberk), Úřad práce, kontaktní pracoviště Šternberk, Městská policie Moravský Beroun, Policie ČR, Ecce Homo o.s., Berounská Lípa o.s., Interwork service s.r.o., Poradna pro občanství, občanská a lidská práva o.s., Help-in o.p.s., základní škola, mateřská škola, umělecká škola, TJ Granitol Moravský Beroun, Shooting bears o.s. (sportovní oddíl organizovaný městskou policií), Římskokatolická farnost MB. 5.2.

Zaměření jednotlivých institucí

Tabulka přehledu institucí působících na území města Moravského Berouna je rozdělena do dvou základních skupin podle typu působnosti v oblasti prevence kriminality a bezpečnosti, tedy na skupinu sociální a situační prevence. U některých subjektů dochází k prolínání obou typů působnosti. 5.2.1.

Oblast sociální prevence

Sociální prevencí se rozumí soubor opatření, jimiž se předchází sociálnímu selhání, a to zejména těm typům soc. selhání, které ohrožují základní hodnoty společnosti. V Moravském Berouně k ní přispívají následující organizace:

14

Městský úřad Moravský Beroun Základní škola Opavská Základní umělecká škola Mateřská škola Ecce Homo o.s. OSPOD Berounská lípa o.s. Interwork service s.r.o. Poradna pro občanství….. Help-in o.p.s. Římskokatolická farnost MB MP - Shooting bears o.s. TJ Granitol Moravský Beroun

Pověřená sociální pracovnice, částečně odbor správy majetku formou zaměstnávání lidí a preventivního působení v oblasti neplatičství nájemného. Školní a mimoškolní aktivity, výchova žáků, intenzivní práce s rodiči. Výchova žáků, nabídka smysluplného trávení volného času. Předškolní a mimoškolní aktivity, výchova žáků, intenzivní osobní práce s rodiči. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, volnočasové aktivity s dětmi a mládeží. Práce s rodinami a mládeží, předcházení selhání. Volnočasové aktivity dětí, mládeže a dospělých. Příprava a tvorba pracovních míst pro ohrožené skupiny. Terénní sociální práce. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Volnočasové aktivity dětí, mládeže a dospělých. Organizované sportovní aktivity pro děti, mládež a dospělé, zaměření na prevenci. Organizované sportovní aktivity pro děti, mládež a dospělé. Tabulka 5a

5.2.2.

Oblast situační prevence

Situační prevence kriminality je snaha omezovat a lokálně korigovat kriminogenní situace a příležitosti k páchání deliktů prostřednictvím určitých režimových, fyzických a technických opatření. Vedení města a městský úřad OSPOD v rámci ORP Šternberk Policie ČR Městská policie MB Základní škola Opavská Základní umělecká škola Mateřská škola Ecce Homo o.s. Poradna pro občanství…. Help-in o.p.s.

Organizuje městskou policii, informuje veřejnost, vytváří PS prevence kriminality, podílí se na výkonu sociálně právní ochrany. Výkon přenesené působnosti. Hlídková činnost a další aktivity uložené zákonem. Hlídková činnost a pochůzková činnost. Výkon pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Výkon pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Výkon pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Výkon pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Výkon pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Výkon pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Tabulka 5b

15

5.2.3.

Popis dosavadní spolupráce

V předchozích obdobích postupovaly organizace působící na poli sociální a situační prevence víceméně samostatně. Ačkoli i takto dosáhly řady konkrétních výsledků, bylo potřeba udělat další krok směrem k systematizaci a provázání spolupráce. Od poloviny roku 2013 proto působí v obci Agentura pro sociální začleňování. Pod jejím vedením začalo docházet k pravidelným schůzkám všech zapojených aktérů. Výše uvedené organizace si začaly pravidelně vyměňovat informace, definovaly základní problémy a stanovily priority a připravují jednotlivá řešení. Vedle produktivní spolupráce na místní úrovni je třeba také zmínit zapojení dalších organizací s širší působností. Pracovní skupina spolupracuje velmi intenzivně s krajskou koordinátorkou romských poradců, s krajským manažerem prevence a dalšími pracovníky kraje, především školského a sociálního odboru. Vedle toho je zde rozvinutá spolupráce se styčnou důstojnicí pro národnostní menšiny krajského ředitelství PČR. Dále se pracovní skupina opírá o spolupráci s pověřenými pracovníky ministerstva vnitra, se kterými pravidelně konzultuje svoje kroky v oblasti prevence kriminality. 6.

Shrnutí bezpečnostních rizik

Více druhů analýz, jejichž závěry jsme výše představili (bezpečnostní analýza, sociodemografická analýza, SWOT analýza sestavená klíčovými aktéry ve městě), poukazuje na řadu rizik a problémů, které je třeba řešit. Výstupy naznačují, že Moravský Beroun je na jedné straně vystaven nárůstu samotné trestné a přestupkové činnosti, jednak je ohrožován řadou jevů, které mají vysoký kriminogenní potenciál, byť se do statistik šetřené trestné činnosti zatím nepromítají. Co se týká trestné činnosti, k meziročnímu nárůstu dochází pravidelně především v oblasti majetkové kriminality. Pro Moravský Beroun představují zásadní problém vloupání a prosté krádeže, kde se vzrůstající trend zatím nepodařilo zvrátit. V další práci je třeba se zaměřit speciálně na jednotlivé fenomény, jako je vykrádání aut nebo garáží. Co se týká přestupků, narůstá jejich počet zejména v oblasti občanského soužití a veřejného pořádku. Také této oblasti bude věnovaná pozornost v následujícím období. Mezi jevy, které je potřeba z hlediska bezpečnosti brát v úvahu, patří vztah mezi majoritním obyvatelstvem a místními Romy. Majoritní obyvatelé města často tematizují verbální napadání ze strany Romů na náměstí, jejich hlučnost, neúctu k seniorům apod. Uchopit tento jev přitom není snadné. Na jedné straně jsou tu ověřitelné jednotlivosti, které mají ráz přestupkového chování, jako je zmíněné verbální napadání, na druhé straně je zřejmé, že veřejnosti převážně vadí i pouhý fakt, že Romové posedávají na lavičkách a hlučně se baví. Z vyjádření policie a dalších aktérů nevyplývá, že by zde docházelo k napadením nebo jiným typům ohrožujícího jednání. Ačkoli se „společenský střet“, který se odehrává na náměstí, nemůže nijak promítnout do statistik přestupkového nebo trestného jednání, je to jev důležitý, protože je jedním ze základních zdrojů společenského napětí. To má vliv na spokojenost obyvatel, pocit bezpečí, pocit sounáležitosti s městem apod. Vedle toho může tento jev rovněž eskalovat, např. posilováním extremistických postojů. Dalším místem, kde můžeme zaznamenat napětí mezi většinovou společností a Romy, je základní škola. Na základě sdělení aktérů můžeme opět identifikovat jednotlivé 16

střety mezi žáky, které pak rodiče zobecňují a dělají z nich pravidlo. Ve více či méně otevřených debatách pak majoritní rodiče opakovaně dávají najevo nechuť ke společnému vzdělávání svých dětí a romských žáků. Tento postoj se stal ústředním tématem veřejné debaty v roce 2012, kdy došlo k zániku základní školy praktické, a její žáci se začali vzdělávat na běžné základní škole. Jiným fenoménem, kterému musí pracovní skupina prevence kriminality věnovat pozornost, je chování mládeže. Občané města opakovaně upozorňují na chování mládeže na náměstí a v městském parku. Na náměstí se jedná spíše o mládež romskou a její chování patří k jevu, o kterém byla řeč výše, v městském parku se jedná o mládež spíše majoritní. V parku často dochází k devastaci veřejného majetku, ke znečišťování prostředí, občané tu nacházejí jehly. Městský park, zvláště jeho vybrané části, tak získává pověst nebezpečného místa, kterému je třeba se vyhnout. Jen malé procento z těchto jevů se přitom prošetřuje a dostává se tak do statistik přestupkové činnosti. Pozornost je potřeba věnovat projevům návykového chování. V souvislosti s mládeží se mluví především o nadužívání marihuany. Z nálezů jehel a stříkaček je ale zřejmé, že jsou tu také injekční uživatelé návykových látek, pravděpodobně pervitinu. Jiný jev, který souvisí spíše s lidmi středního věku, je patologické hráčství. Situační analýza naznačuje, že mnoho lidí žijících v situaci sociálního vyloučení považuje hráčství za svůj výrazný problém. Hráčství však postihuje řadu lidí střední třídy. Hráčství je v mnoha případech propojené také s alkoholismem. V Moravském Berouně představuje problém, že návykové chování jakéhokoli druhu není dostatečně zmapované a není tu žádný poskytovatel sociálních služeb, který by se danou problematikou zabýval. Souhrn rizikových jevů • • • • • •

nárůst majetkové trestné činnosti nárůst počtu trestných činů spáchaných z důvodů nouze nárůst přestupkové činnosti napětí mezi romskými obyvateli a majoritní společnosti rizikové chování mládeže návykové chování různých skupin obyvatel

7. Shrnutí rizikových faktorů V této kapitole shrneme jevy, které nelze přímo pojmenovat jako rizikové jednání z hlediska bezpečnosti. Jedná se však o zásadní faktory, které mohou rizikové jednání způsobovat. Ve městě žije vysoké procento lidí, kteří jsou sociálně vyloučení (5,6-5,9%), převážně Romů (asi 87%). Žijí zejména v lokalitách ulic Lidická, Opavská a Janáčkova, které tak celkově tvoří „chudší část města“. Tato diferenciace je patrná na první pohled. Soubor jevů, které charakterizují sociální vyloučení, začíná u nízké vzdělanosti a motivace ke vzdělání. Na ni navazuje vysoká míra nezaměstnanosti a s ní související problémy s bydlením a obživou. Na ni může v tomto zjednodušeném řetězci příčin navazovat zvýšená kriminalita a návykové chování. Jelikož se jedná o dlouhodobý fenomén, dochází k tomu, že děti přijímají tuto sociální situaci, životní praktiky a celkové chování svých rodičů a blízkých za normativ, sami pak logicky vzorce takového chování přejímají a považují je za zcela přirozené. 17

K faktorům, které souvisejí se sociálním vyloučením, můžeme zařadit také vysokou míru migrace obyvatel, která je zapříčiněná dostupností levného bydlení. Ve městě tak dlouhodobě žije skupina obyvatel, která nemá vytvořený vztah k městu, nemá zde dostatečné společenské vazby, chybí ji stabilní bydlení. Na druhé straně dochází k odlivu lidí s perspektivou na trhu práce. Důležité riziko, se kterým musí město počítat, je nestabilita v oblasti bydlení u velké části obyvatel. Sociálně vyloučení v Moravském Berouně žijí v domech či bytech, které jsou v havarijním stavu. Mnohým z nich hrozí exekuční vystěhování. Z hlediska stability bydlení jsou přitom nejjistější nájemní smlouvy uzavírané s městem. V městském bytovém fondu přitom dnes žije méně než polovina sociálně vyloučených obyvatel. Větší část žije ve vlastních domech nebo u soukromých vlastníků. V rámci těchto forem bydlení může dojít mnohem snáze k vystěhovaní a relativně rychlé ztrátě bydlení. S problémem nestabilního bydlení souvisí rovněž problematika předluženosti, která se vztahuje na většinu sociálně vyloučených obyvatel města. Dalším jevem, který souvisí s bydlením, je viditelně horší stav některých nemovitostí a jejich okolí. Do okruhu problémů s bydlením je potřeba taky zařadit vysoké množství domů na prodej, které jsou zdevastované a cenově dostupné. Ty se mohou stát ubytovnou nebo dočasným útočištěm jednotlivých romských rodin. Dalším významným rizikem je vysoká míra nezaměstnanosti, která je dvojnásobná oproti celostátnímu průměru. Tento jev je dlouhodobý, v posledních 15 letech nezaznamenal výraznější výkyvy. V současné době tvoří míra nezaměstnanosti 17,5%. Souhrn faktorů přispívajících k rizikovému chování části obyvatel • vysoká nezaměstnanost • vysoký podíl osob ohrožených sociálním vyloučením • vysoká míra migrace obyvatelstva • nestabilita v oblasti bydlení části obyvatel 8. Cíle a cílové skupiny koncepce prevence kriminality V této ústřední kapitole celé koncepce nejprve představíme obecné předpoklady pro naplňování cílů, budeme specifikovat cílové skupiny a následně představíme soubor cílů z různých oblastí prevence. 8.1. Obecné předpoklady a zdroje financování Popsané problémy, které souvisejí s vysokou nezaměstnaností, migrací a sociálním vyloučením, představují pro malé město s velmi omezeným počtem zaměstnanců v sociální i správní oblasti velikou zátěž. Město se je s ohledem na své možnosti dlouhodobě pokouší řešit. V oblasti situační prevence vytvořilo dvě pozice městských strážníků, kteří už mají za své půlroční působení řadu zkušeností z vlastního výkonu práce, ale i z odborného vzdělávání, kterého se účastnili ve Šternberku. Dlouhodobou tradici má úzká spolupráce mezi městem a PČR. V oblasti sociální prevence město od roku 2008 spolupracuje s neziskovými organizacemi, které zde realizují terénní programy a sociálně aktivizační služby pro matky s dětmi. Město v oblasti prevence také úzce spolupracuje se základní školou. Pravidelně komunikuje s občany o problémech, které musí v oblasti bezpečnosti řešit. Je třeba také říct, že město 18

se snaží v rámci svých možností zvýšit zaměstnanost. V současné době zaměstnává 16 lidí na veřejně prospěšných pracích a bude se snažit tento stav udržet. Navzdory těmto dílčím aktivitám nedošlo ve městě k takovému poklesu rizikových jevů, které vedení města a zapojení aktéři očekávali. Na vině je skutečnost, že dílčí rizikové jevy a faktory, které je způsobují, tvoří celistvý komplex a všechny jeho stránky je potřeba řešit společně. Nelze tak oddělit řešení bezpečnostních rizik od podpůrných aktivit v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a bydlení. Nelze se zaměřovat na snížení rizikových jevů u mládeže, aniž bychom jim zároveň nabízeli cesty k smysluplnému trávení volného času. Město se tedy rozhodlo zapojit do spolupráce co nejvíce partnerů a vytvořit s nimi jednotný plán, kde budou jednotlivá opatření logicky provázaná. Za jednotlivé cíle budou zodpovědné jednotlivé subjekty, které spolu budou intenzivně komunikovat i v době realizace plánu. Pro naplnění cílů z koncepce prevence kriminality bude město využívat vícezdrojového financování. Bude samozřejmě pokračovat ve vynakládání vlastních prostředků na městskou policii, na spolupráci se školami a s neziskovým sektorem, bude podporovat pozici sociální pracovnice a spolufinancovat projekty zaměřené na prevenci. Vedle toho bude město využívat národní dotační zdroje. Zde se hlavně zaměří na přípravu projektů v oblasti prevence kriminality, na které přispívá Ministerstvo vnitra ČR. Partneři města budou využívat rovněž dotací Ministerstva práce a školství ČR, dále Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Nezanedbatelným okruhem finančních zdrojů jsou také příspěvky Olomouckého kraje na prevenci kriminality, dále tzn. malé projekty Olomouckého kraje a významné projekty Olomouckého kraje. Významnou měrou se na programech prevence budou podílet také zdroje Evropské unie. Zejména individuální projekt Olomouckého kraje zaměřený na integraci příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit, dále projekt „Pomoc školám v ORP Šternberk“ z výzvy č. 46, který povede k významné podpoře selhávajících žáků, dále projekt OSPOD z OPLZZ, výzvy č. C2, který povede k posílení týmu, standardizaci práce a metodické podpoře. Všechny tyto projekty se budou rozbíhat a realizovat v době trvání a naplňování předložené koncepce kriminality. Vedle vlastních, evropských, národních a krajských zdrojů bude město hledat prostředky také u místních podnikatelských subjektů. Zde je největším partnerem společnost Granitol a.s., která již v minulosti přispívala městu na vybrané aktivity. 8.2.

Cílové skupiny

V oblasti situační prevence budou opatření zacílené na všechny rizikové skupiny obyvatel, tedy zejména na lidi žijící v sociálním vyloučení, mládež, lidi ohrožené návykových chováním, v širším smyslu na všechny obyvatele Moravského Berouna, protože smyslem opatření bude zvýšení bezpečí a pocitu bezpečí u nich všech. V oblasti sociální prevence budou tvořit cílovou skupinu především rodiny ohrožené sociálním vyloučením a riziková mládež. V oblasti informování veřejnosti budou cílovými skupinami široká veřejnost a obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. V oblasti nepřímo podporující zvýšení bezpečnosti (bydlení, zaměstnanost vzdělávání) budou cílovými skupinami rodiny, jednotlivci, děti a mládež z vyloučeného prostředí, mladé rodiny obecně, mládež obecně.

19

8.3.

Cíle

Hlavní cíl koncepce: Snížení počtu trestných činů, omezení rizikových faktorů, zvýšení pocitu bezpečí a zlepšení kvality soužití v městě Moravský Beroun Popis: Hlavní cíl bude po dva roky naplňovaný řadou jednotlivých aktivit, každého půl roku bude vyhodnocovaný pokrok pracovní skupinou prevence kriminality a lokálním partnerstvím. 8.3.1 Dílčí cíle v oblasti situační prevence: Cíl č. 1

Snížení počtu majetkových trestných činů

Popis cíle:

Cíl bude postupně naplňovaný prohloubením práce obvodního oddělení policie ČR, které prochází v současné době rekonstrukcí, prohloubením její spolupráce s městskou policií, efektivní dělbou práce mezi oběma policiemi, výměnou informací mezi všemi relevantními aktéry a cílenou sociální prací s rizikovými skupinami obyvatel. Každoroční policejní statistika, počet majetkových trestných činů

Způsob měření dopadů a indikátor Cíl č. 2 Popis cíle:

Způsob měření dopadů a indikátor

Zvýšení pocitu bezpečí a zlepšení komunikace ve veřejném prostoru. Naplnění cíle povede k omezení napětí na náměstí a dalších místech Moravského Berouna a ke zvýšení bezpečí v místech, které jsou dnes považována za riziková. Hlavním nástrojem pro naplnění cíle bude vytvoření 2 pozic asistentů prevence kriminality, promyšlení a provázání jejich činnosti se strážníky. Dalšími prostředky bude zlepšení komunikace s veřejností prostřednictvím stránek města, veřejných debat a apod. Důležitým příspěvkem bude i pozice domovníka. Pravidelné zjišťování pocitu bezpečí u občanů, snížení počtu stížností, zpětná vazba od členů PS prevence kriminality (často manažeři veřejných institucí).

Cíl č. 3

Instalace kamery na náměstí

Popis cíle:

V tak malém městě jako je Moravský Beroun není možné zajistit službu městské policie na 24 hodin. Kamera bude sloužit především pro to, aby monitorovala veřejný prostor v době, kdy strážníci nejsou ve službě. Počet odhalených přestupků, případně trestných činů

Způsob měření dopadů a indikátor

20

8.3.2. Cíle v oblasti sociální prevence Cíl č. 4 Popis cíle:

Způsob měření dopadů a indikátor

Omezení rizik spojených s užíváním drog pro uživatele i veřejnost Problém užívání nealkoholových návykových látek je potřeba v Moravském Berouně nejprve zmapovat a následně připravit a realizovat harm reduction program. Partnerem pro tuto aktivitu je především společnost Podané ruce o.p.s., která se byla na pracovní skupině již představit, a Agentura pro sociální začleňování, která může přispět finančně i expertně na zmapování problematiky. Závěrečná zpráva z výzkumu, snížení množství nalezených jehel, evidence terénní práce (počet výměn, kontaktů, typy kontraktů atd.), jejíž souhrnné výsledky budou pravidelné sdělovány pracovní skupině.

Cíl č. 5

Omezení rizik spojených s patologickým hráčstvím

Popis cíle:

V rámci naplňování cíle dojde ke zmapování problému, k přizvání odborníka na tuto problematiku a ke zvážení míry regulace hazardu. Směrnice nebo jiné opatření regulující hazard.

Způsob měření dopadů a indikátor Cíl č. 6 Popis cíle:

Způsob měření dopadů a indikátor Cíl č. 7 Popis cíle:

Zapojení rizikové mládeže do sportovních a volnočasových aktivit Ruku v ruce s prohlubujícími se nástroji sociální prevence musí k mládeži směřovat nabídka smysluplného trávení volného času. V rámci naplňování cíle dojde k rozšíření aktivit klubu, který provozuje v Moravském Berouně občanské sdružení Ecce Homo. Nově byl z popudu městské policie založený sportovní klub Shooting bears, který se bude rizikové mládeži věnovat. Během let 2014 a 2015 dojde k oslovení i dalších subjektů, které pracují s mládeží, a bude s nimi konzultované aktivity směřující k prevenci rizikového chování. Především se jedná o ZUŠ a o sportovní oddíl, který zde působí. Počty podpořených osob v rámci jednotlivých organizací, realizované akce. Prohloubení a rozšíření sociální práce s jednotlivci a rodinami, které jsou ohrožené sociálním vyloučením. V Moravském Berouně se realizuje individuální projekt Olomouckého kraje zaměřený na sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, na terénní programy a na protidluhové poradenství. Poskytovatelé služeb, kteří zde služby realizují, mají hlavní centra působení ve Šternberku a Bruntále. Moravský Beroun si proto zaslouží zvýšenou pozornost 21

z hlediska dostupnosti služeb. V následujícím období bude třeba více seznámit klienty s možnostmi neziskových organizací, rozšířit počet otvíracích hodin, prohloubit spolupráci neziskových organizací se sociálním pracovníkem města a s asistenty. Způsob měření dopadů a indikátor

Počet klientů služeb, individuální plány klientů. Pracovníci neziskových organizací budou průběžně informovat pracovní skupinu o souborných výstupech služeb.

Cíl č. 8

Zlepšení komunikace mezi obyvateli sociálně vyloučených domů a městem. Město s některými obyvateli sociálně vyloučených lokalit nenachází společnou řeč v oblasti údržby bytových jednotek, okolí bytových domů, placení nájemného. Jako prevenci proti problémům s exekucemi, vystěhováváním a konfliktu s okolím zvolilo město podání žádosti na domovníka do programu prevence kriminality. Zlepšení stavu okolí nemovitostí a spravovaných jednotek, zlepšení výběru nájemného.

Popis cíle:

Způsob měření dopadů a indikátor Cíl č. 9

Větší dostupnost hřišť pro mládež

Popis cíle:

V Moravském Berouně je rozsáhlý sportovní areál u základní školy. Ten však není dostatečně využíván mimo rámec organizovaných aktivit (výuka, kroužky). Spoluprací s neziskovými organizacemi, komunikací s rodiči a režimovými úpravami se pokusí škola docílit větší návštěvnosti hřiště. Pokud se to nepodaří, bude město zvažovat vytvoření jiného sportoviště pro mládež. Počet žáků navštěvujících hřiště

Způsob měření dopadů a indikátor

8.3.3. Cíle v oblasti komunikace s veřejností Cíl č. 10 Zvýšení informovanosti veřejnosti Popis cíle:

Způsob měření dopadů a indikátor

Cíl bude realizován zejména prostřednictvím informování občanů a varováním před bezpečnostními riziky v tisku a na internetu, pořádáním besed, seminářů a osvětových akcí o bezpečnostních rizicích. Vedle toho budou občané také informování o všech aktivitách situační a sociální prevence. Na pravidelných workshopech je bude město průběžně seznamovat s výsledky práce asistentů prevence. Informování o rizicích i o nástrojích prevence povede ke zvýšení pocitu bezpečí. Výsledky výzkumu pocitu bezpečí, počet konaných akcí.

22

Cíl č. 11

Komunikace s obyvateli sociálně vyloučených lokalit

Popis cíle:

Jedním z nedostatků dosavadní práce s cílovou skupinou v Moravském Berouně je nedostatečné zapojení obyvatel sociálně vyloučených domů do řešení problémů. Město vytvoří platformu pro setkávání s nimi a bude konat setkání, na kterých bude s obyvateli diskutovat o problematických oblastech soužití, které přímo či nepřímo souvisejí s bezpečností. Tyto schůzky se nebudou konat pravidelně, ale podle potřeby. Vybranými tématy se mohou s ohledem na aktuální situaci stát například povinná školní docházka, pořádek kolem nemovitostí, zahájení činnosti asistentů, zahájení činnosti domovníka. Počet konaných akcí, počet zapojených lidí

Způsob měření dopadů a indikátor

8.3.4. Cíle nepřímo podporující zvýšení bezpečnosti V rámci spolupráce města Moravský Beroun s Agenturou dojde v následujícím pololetí k doplánování dalších cílů. V seznamu jsou uvedené pouze ty, které už jsou naplánované a připravují se. Tyto cíle s nepřímým dopadem na rizikové formy chování uvádíme ve zjednodušené formě. Oblast vzdělávání Cíl č. 11

Snížení projevů skrytého záškoláctví

Cíl č. 12

Zvýšení úspěšnosti selhávajících žáků na základní škole a podpora jejich setrvání ve vzdělávacím systému

Cíl č. 10

Podpora předškolní přípravy v mateřské škole a klubu Ecce Homo

Oblast bydlení Cíl č. 10 Cíl č. 11 Cíl č. 12 Cíl č. 13

Vytvoření dalších kapacit bydlení pro seniory na ulici Masarykova Vytvoření azylového domu na ulici Karla IV. Rekonstrukce bytového domu na ulici Ostrov Vytvoření komise a pravidel pro přidělování bytů

Oblast zaměstnanosti Cíl č. 14 Cíl č. 15

Rozvoj uplatnění sociálně vyloučených obyvatel ve veřejném sektoru Vytvoření nových pracovních míst pro obyvatele lokalit 23

Cíl č. 16 Cíl č. 17 Cíl č. 18

v soukromém sektoru Vytvoření sociální agentury práce Vytvoření sociálního podniku Využití zásad prostupného zaměstnávání

9. Hlavní projektové a systémové nástroje k dosažení cílů K dosažení výše stanovených cílů bude město využívat všechny dostupné nástroje sociální a situační prevence, komunikace s veřejností a další nástroje nepřímo přispívající k poklesu rizikového chování (v oblasti bydlení, vzdělávání a zaměstnanosti). Konkrétní nástroje pro daná období jsou uvedeny v tabulkách níže. Nejprve uvádíme nástroje, které souvisejí s podáním žádosti o dotaci pro roky 2014 a 2015, následně nástroje systémové, které se budou realizovat v roce 2014. 9.1.

Projektové nástroje k dosažení priorit a cílů na rok 2014

Pořadí

Název nástroje

Realizátor

1.

Příprava a podání projektu „Asistent prevence kriminality“ (program prevence kriminality MV)

Město Moravský Beroun

2.

Příprava a podání projektu „Domovník“ (program prevence kriminality MV)

Město Moravský Beroun

3.

Příprava a podání projektu „Kamerový bod“ (program prevence kriminality Olomouckého kraje)

Město Moravský Beroun

4.

Rozvoj služeb sociální prevence v rámci projektu „Zajištění integrace příslušníků romských komunit v Olomouckém kraji II„ (OPLZZ 3.2.)

5.

Projekty programu MPSV na zajištění sociálních služeb

6.

Projekty programu RV ZRM na zajištění integrace romské menšiny Projekty programů MŠMT zaměřené na integraci romské menšiny a na podporu mládeže

Olomoucký kraj jako zadavatel; Ecce Homo o.s., Poradna pro občanství, občanská a lidská práva o.s., Help in o.p.s. jako dodavatelé Poradna pro občanství, občanská a lidská práva o.s., Help in o.p.s. Ecce Homo o.s.

7.

8.

Realizace projektu „Pomoc školám v ORP Šternberk“ (OP VK 1.1.)

24

Základní škola Opavská, Mateřská škola v Moravském Berouně, Ecce Homo o.s. Město Šternberk

9. 10.

11. 12. 13.

Realizace projektu „Příležitost pro nezaměstnané ve Šternberku a Moravském Berouně“ (OPLZZ 3.3.) Využití dostupných nástrojů APZ k zaměstnání obyvatel žijících v sociálním vyloučení

Interwork service s.r.o.

Příprava a realizace projektu „Rozvoj podmínek pro činnost sportovní klubu“ (Malé projekty Olomouckého kraje) Výzkum v oblasti návykového chování ve městě Moravský Beroun (Agentura pro sociální začleňování) Rozvoj projektu „Naplnění standardů kvality sociálněprávní ochrany správního obvodu ORP “

Shooting bears (sportovní oddíl organizovaný městskou policií) Agentura pro sociální začleňování OSPOD Šternberk

9.2.

Projektové nástroje k dosažení priorit a cílů na rok 2015

Pořadí

Název nástroje

1. 2. 3.

Opětovné podání projektu „Asistent prevence kriminality“ (program prevence kriminality MV) Opětovné podání projektu „Domovník“ (program prevence kriminality MV) Rozvoj služeb sociální prevence v rámci projektu „Zajištění integrace příslušníků romských komunit v Olomouckém kraji II“ (OPLZZ 3.2., do poloviny roku 2015)

4.

Zajištění návaznosti na IP Olomouckého kraje z Operačního programu Zaměstnanost prostřednictvím grantových a individuálních projektů

5.

Projekty programu MPSV na zajištění sociálních služeb

6.

Projekty programu RV ZRM na zajištění integrace romské menšiny Projekty programů MŠMT zaměřené na integraci romské menšiny a na podporu mládeže

7.

8.

Realizace projektu „Pomoc školám v ORP Šternberk“ (OP VK 1.1.) 25

ÚP ve spolupráci s veřejnými a soukromými zájemci o dotaci

Realizátor Město Moravský Beroun Město Moravský Beroun Olomoucký kraj jako zadavatel; Ecce Homo o.s., Poradna pro občanství, občanská a lidská práva o.s., Help in o.p.s. jako dodavatelé Olomoucký kraj, Agentura pro sociální začleňování, Ecce Homo o.s., Poradna pro občanství, občanská a lidská práva o.s., Help in o.p.s. Poradna pro občanství, občanská a lidská práva o.s., Help in o.p.s. Ecce Homo o.s. Základní škola Opavská, Mateřská škola v Moravském Berouně, Ecce Homo o.s. Město Šternberk

9.

Využití dostupných nástrojů APZ k zaměstnání obyvatel žijících v sociálním vyloučení

10.

Příprava a realizace projektu „Rozvoj podmínek pro činnost sportovní klubu“ (Významné projekty Olomouckého kraje) Rozvoj projektu „Naplnění standardů kvality sociálněprávní ochrany správního obvodu ORP “ Využití nových operačních programů (zejména OP VVV, OP Z a IROP) pro nové projekty v oblasti bydlení (azylový dům, dům pro seniory), v oblasti zaměstnanosti, rozvoje sociálních služeb a inovací, vzdělávání

11. 12.

9.3. Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

ÚP ve spolupráci s veřejnými a soukromými zájemci o dotaci Shooting bears (sportovní oddíl organizovaný městskou policií) OSPOD Šternberk Město Moravský Beroun a jeho partneři

Systémové nástroje pro rok 2014 Název nástroje Prohloubení spolupráce PČR a městské policie, následné zapojení asistentů do spolupráce Prohloubení spolupráce mezi městem a poskytovateli sociálních služeb Promyšlená organizace PS prevence kriminality jako platformy pro plánování, realizaci a vyhodnocování jednotlivých aktivit na poli prevence Příprava a realizace plánu komunikace s veřejností (příprava workshopů, změny na webových stránkách města, měření pocitu bezpečí apod.) Vytvoření směrnice nebo jiného opatření směřujícího k omezení rizik spojených s hazardem Změny v provozním řádu sportovního areálu při ZŠ Opavská Příprava a realizace setkání s obyvateli žijícími v sociálním vyloučení Vyčlenění kapacit pro tvorbu sociální agentury práce Vytvoření metodiky prostupného zaměstnávání Vytvoření koncepce bydlení a správy bytového fondu

26

Realizátor PČR, městská policie, město, asistenti město a poskytovatelé služeb sociální prevence město, manažer prevence kriminality město a jeho partneři Město Moravský Beroun ZŠ Opavská a partneři z neziskového sektoru město, základní škola, mateřská škola, Agentura pro sociální začleňování Ecce Homo o.s., Agentura pro sociální začleňování ve spolupráci s Úřadem páce Město Moravský Beroun ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování

10. Závěr Předložená koncepce využívá zkušeností široké škály zapojených partnerů. Vedle pracovníků města na ni spolupracovaly organizace zaměřené na bezpečnost, vzdělávání, ale i bydlení a zaměstnanost. Promyšlená spolupráce těchto rozdílných subjektů sebou přináší možnost popsat problémy ze všech možných hledisek, zapojit více pracovníků do naplňování cílů, zvýšit násobně absorbční kapacity, které mají být pro řešení problémů využité. Zároveň se ale zvyšují nároky na koordinaci všech dílčích aktivit a na provázání ne vždy souhlasných hledisek a postojů. Město Moravský Beroun se této role s plnou odpovědností ujímá přijetím této koncepce, kterou projednalo a schválilo Zastupitelstvo města Moravský Beroun na svém 18. zasedání dne 05.02.2014, bod usnesení 18/454/2014/ZM.

27