KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY A DROGOVÉ POLITIKY MĚSTA TŘEBÍČE

KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY A DROGOVÉ POLITIKY MĚSTA TŘEBÍČE (na léta 2012 - 2016)

I. ČÁST – KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY

TŘEBÍČ 2012

OBSAH

Anotace pro oblast prevence kriminality ............................................................................................................ 5 I. Analytická část pro oblast prevence kriminality ............................................................................................ 5 1. Zpráva Policie ČR o bezpečnostní situaci v lokalitě....................................................................................... 5 1.1. Celková kriminalita ..................................................................................................................................... 5 1.2. Skladba kriminality...................................................................................................................................... 6 1.3. Majetková kriminalita ................................................................................................................................. 7 1.4. Struktura pachatelů ................................................................................................................................... 10 2. Zpráva Městské policie Třebíč o bezpečnostní situaci ................................................................................. 11 2. 1. Statistický přehled řešených přestupků..................................................................................................... 11 2.2. Statistika počtu řešených přestupků podle obvodů města.......................................................................... 12 2.3. Struktura pachatelů a přehled uložených blokových pokut ....................................................................... 13 2.4. Městský kamerový dohledový systém ........................................................................................................ 14 3. Sociálně demografická analýza ...................................................................................................................... 16 3.1. Základní údaje o obyvatelstvu ................................................................................................................... 16 3.2. Informace o nezaměstnanosti .................................................................................................................... 16 3.3. Vývoj počtu dávek a složení příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi........................................................ 18 4. Institucionální analýza státních a samosprávních subjektů ........................................................................ 18 4.1. Komise prevence kriminality a drogové problematiky .............................................................................. 19 4.2. Policie České republiky ............................................................................................................................. 19 4.3. Městská policie Třebíč............................................................................................................................... 19 4.4. Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu v Třebíči .......................................................... 20 4.5. Sociální kurátor pro dospělé ..................................................................................................................... 23 4.6. Středisko probační a mediační služby ....................................................................................................... 23 4.7. Psychocentrum – manželská a rodinná poradna kraje Vysočina .............................................................. 24 5. Nestátní neziskové organizace, zdravotnická a školská zařízení................................................................. 24 5.1. Diecézní charita Brno, Oblastní charita Třebíč ........................................................................................ 24 5.1.1. Klub Zámek ....................................................................................................................................... 24 5.1.2. Streetwork.......................................................................................................................................... 25 5.1.3. BARÁK - nízkoprahový klub ............................................................................................................ 27 5.1.4. AMBRELA – komunitní centrum pro děti a mládež Třebíč ............................................................. 29 5.1.5. Komunitní centrum KLUBÍČKO ...................................................................................................... 30 5.1.6. Domov pro matky Třebíč................................................................................................................... 31 5.1.7. Azylový dům pro muže ..................................................................................................................... 31 5.1.8. AL PASO – podpůrný sociální program pro osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody ..... 32 5.1.9. K-CENTRUM NOE - Probační Program MOST .............................................................................. 32 5.2. STŘED, o.s., Třebíč ................................................................................................................................... 33 5.2.1. Linka důvěry STŘED ........................................................................................................................ 33 5.2.2. Výchovně-rekreační tábory ............................................................................................................... 35 5.2.3. Programy primární prevence ............................................................................................................. 35 5.2.4. Sociální asistence a poradenství ........................................................................................................ 36 5.2.5. Šance ve STŘEDu ............................................................................................................................. 37

2

5.2.6. Program Pět P .................................................................................................................................... 38 5.2.7. Ambulance klinické psychologie ....................................................................................................... 39 5.3. Občanská poradna Třebíč ......................................................................................................................... 39 5.4. Dětská psychiatrická ambulance ............................................................................................................... 40 5.5. Dům dětí a mládeže Třebíč ........................................................................................................................ 40 5.5.1.Bezva klub Budík ............................................................................................................................... 40 5.5.2. Intervenční programy pro ZŠ a SŠ .................................................................................................... 41 5.6. Pedagogicko-psychologická poradna Třebíč ............................................................................................ 41 5.7. Na Počátku, o.s. , azylový dům pro těhotné ženy a matky s dětmi ............................................................ 42 5.8. Dětské domovy........................................................................................................................................... 43 6. Základní, střední školy a učiliště ................................................................................................................... 43 6.1. Forma realizovaných preventivních aktivit na základních a středních školách. ....................................... 43 6.2. Počty žáků za roky 2009, 2010, u kterých se objevily a byly řešeny následující rizikové jevy .................. 43 6.3.Zapojení škol do systému včasné intervence a spolupracující organizace ................................................. 44 6.4. Nejčastěji řešené problémy ve školách a náměty na zlepšení ................................................................... 44 6. Informace o sociologických výzkumech a šetřeních ..................................................................................... 45 6.1. Průzkum vnímání pocitu bezpečí občanů .................................................................................................. 45 7. Komunitní plán sociálních služeb .................................................................................................................. 55 8. Informace o vybraných projektech a výši nákladů na jejich realizaci ....................................................... 55 8.1. Projekty spolufinancované ze státních dotací............................................................................................ 55 8.2. Projekty financované z rozpočtu města ..................................................................................................... 57 9. Systém včasné intervence ............................................................................................................................... 58 9.1. Jednotný informační systém ...................................................................................................................... 59 9.2. Činnost Týmu pro mládež .......................................................................................................................... 60 9.3. Opatření péče o ohrožené děti .................................................................................................................. 60 10. SWOT analýza členů komise prevence kriminality a drogové problematiky .......................................... 63 11. Rekapitulace východisek z provedených analýz ......................................................................................... 64 II. Koncepční část pro oblast prevence kriminality ......................................................................................... 64 Cíle: ...................................................................................................................................................................... 64 12. Priority ....................................................................................................................................................... 65 Anotace pro oblast protidrogové politiky ......................................................................................................... 67 1. Základní východiska a pilíře protidrogové politiky ..................................................................................... 68 1. 1

Závislost na nelegálních drogách ........................................................................................................ 68

1. 2

Typy zařízení a jejich poslání .............................................................................................................. 69

2. Analytická část ................................................................................................................................................ 71 2. 1

Drogová kriminalita ............................................................................................................................ 71

2. 2

Zpráva Police ČR o bezpečnostní situaci lokalitě ............................................................................... 72

3

2. 3

Zpráva Městské policie v Třebíči o bezpečnostní situaci..................................................................... 73

2. 4

Organizace zabývající se drogovou problematikou v regionu............................................................. 74

2. 5

Výstupy z dotazníkového šetření .......................................................................................................... 80

3. Koncepční část ................................................................................................................................................. 84 3. 1

Swot analýza protidrogové prevence v Třebíči .................................................................................... 84

3. 2

Obecné cíle .......................................................................................................................................... 85

4. Priority v oblasti drogové problematiky ....................................................................................................... 86 Závěr .................................................................................................................................................................... 88

4

ANOTACE PRO OBLAST PREVENCE KRIMINALITY Koncepce prevence kriminality města Třebíče na léta 2012 až 2016 (dále jen „koncepce“) je zpracována v návaznosti na Strategii prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015, která byla schválena Usnesením vlády České republiky dne 14. prosince 2011, a Programu prevence kriminality kraje Vysočina na rok 2012. Dokument je rozdělen do tří částí. První část je věnována analýze bezpečnostní situace zpracované Krajským ředitelstvím Policie ČR kraje Vysočina, Územní obvod Třebíč a Městskou policií v Třebíči. Následuje sociálně demografická a institucionální analýza, informace průzkumu pocitu bezpečí občanů města, o realizovaných projektech a výši finančních prostředků vynaložených v oblasti prevence kriminality. Analytickou část uzavírá SWOT analýza zpracovaná členy komise pro prevenci kriminality a drogové problematiky, poradního orgánu rady města Třebíče (dále jen „komise“). Ve druhé koncepční části jsou uvedené priority vycházející z analytické části. Po prezentaci rozpracovaného dokumentu vedení města Třebíč dne 6. 2. 2012 bude práce členů komise pokračovat nastavením opatření a způsobu jejich realizace. Tento dokument by měl být zárukou účinnosti přijatých opatření a udržitelnosti dosažených pozitivních výsledků. K tomuto je nutné kvalitně připravovat, plánovat a průběžně opatření vyhodnocovat.

I. ANALYTICKÁ ČÁST PRO OBLAST PREVENCE KRIMINALITY 1. ZPRÁVA POLICIE ČR O BEZPEČNOSTNÍ SITUACI V LOKALITĚ Pro potřebu dokumentu Koncepce prevence kriminality města Třebíče byla vypracována analýza nápadu trestné činnosti Krajským ředitelstvím Policie ČR kraje Vysočina, Územní obvod Třebíč. K tomuto účelu byly využity statistické údaje Policie ČR z roku 2008, 2009 a 2010. Statistické výstupy se týkají celého teritoria Obvodní oddělení Policie České republiky Třebíč (dále jen OO PČR Třebíč), tzn. město Třebíč a další přilehlé obce (např. Vladislav, Budišov, Stařeč, aj.). V současné době není policie schopna získat údaje týkající se pouze města Třebíče. Dále je nutno uvést, že od 1. 1. 2010 vstoupil v platnost nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), který některé trestné činy vypustil, čímž došlo ke snížení celkového počtu trestných činů (např. jízda bez řidičského oprávnění § 180d zák. č. 140/4961 Sb.). Statistické údaje pro analýzu kriminality v teritoriu OO PČR Třebíč jsou členěny na kategorie celkové trestné činnosti, násilné, majetkové a mravnostní trestné činnosti, ostatní a zbývající kriminalita, hospodářská kriminalita.

1.1. Celková kriminalita V roce 2008 bylo v teritoriu Třebíče spácháno celkem 890 trestných činů, v roce 2009 celkem 882 a v roce 2010 celkem 778. Postupně dochází ke snižování páchání trestné činnosti.

5

1.2. Skladba kriminality V roce 2008 bylo z celkového počtu 890 skutků spácháno 63 trestných činů násilných (tj. 7 %), 358 trestných činů majetkových (tj. 40 %), 2 mravnostní (tj. 0,2 %), 105 ostatní kriminalita (výtržnictví, sprejerství, šíření toxikomanie, požáry, výbuchy, nedovolené ozbrojení, obchodování s dětmi) (tj. 12 %), 228 zbývající kriminalita (poškozování věřitele, nadržování, týrání zvířat, šíření poplašné zprávy, zanedbání povinné výživy) (tj. 26 %) a 134 hospodářská (tj. 15 %).

V roce 2009 bylo z celkového počtu 882 skutků spácháno 64 trestných činů násilných (tj. 7 %), 445 trestných činů majetkových (tj. 50 %), 4 mravnostní (tj. 0,4 %), 66 ostatní kriminalita (tj. 8 %), 220 zbývající kriminalita (tj. 23 %) a 103 hospodářská (tj. 12 %).

V roce 2010 bylo z celkového počtu 778 skutků spácháno 70 trestných činů násilných (tj. 9 %), 393 trestných činů majetkových (tj. 50 %), 5 mravnostní (tj. 1 %), 69 ostatní kriminalita (tj. 9 %), 128 zbývající kriminalita (tj. 16 %) a 113 hospodářská (tj. 15 %).

6

Největší podíl na celkovém nápadu trestné činnosti představuje majetková kriminalita, která dosahuje 50 % všech evidovaných skutků. Ke zvýšenému nápadu trestné činnosti dochází především v oblastech s hustší koncentrací obyvatelstva, což představuje zejména centrum města Třebíče, kde je vysoká koncentrace restaurací a zábavních podniků, a dále sídliště v městských částech Nové Dvory, Horka-Domky a Borovina. U veškeré trestné činnosti lze z následujícího grafu vypozorovat vyrovnanou tendenci nápadu trestné činnosti mimo majetkové kriminality, kde byl v roce 2009 zaznamenán mírný nárůst, a zbývající kriminality, která má sestupný trend, což je dáno zejména změnou trestního zákoníku, kde jsou nově vypuštěny některé trestné činy (např. jízda bez řidičského oprávnění).

1.3. Majetková kriminalita Majetková kriminalita představuje téměř polovinu z celkového nápadu trestné činnosti, a proto je jí věnována zvýšená pozornost. Je dále členěna podle skutků na kategorie krádeže vloupáním, krádeže prosté a ostatní majetková kriminalita.

7

V roce 2008 bylo z celkového počtu 358 majetkových trestných činů spácháno 94 krádeží vloupáním (tj. 26 %), 220 krádeží prostých (tj. 62 %) a 44 ostatních majetkových trestných činů (tj. 12 %).



8

V následujícím grafu jsou porovnány roky 2008, 2009 a 2010 dle kategorie majetkové trestné činnosti. Z grafu je patrné, že ve sledovaných kategoriích nedochází k výraznějším výkyvům v nápadu trestné činnosti, pouze u krádeží vloupáním došlo v roce 2008 k poklesu nápadu.

Krádeže vloupáním V roce 2008 můžeme zaznamenat pokles počtu krádeží vloupáním do obchodů a restaurací, v ostatních letech 2009 a 2010 je nápad vyrovnaný. Nejvíce napadenými objekty, co do počtu skutků, jsou ve sledovaném období rekreační objekty. Za povšimnutí stojí vzrůstající počet případů krádeží vloupáním do rodinných domů, kdy se počet případů oproti předchozímu roku zdvojnásobil. V této skupině je především zaznamenán vzrůstající počet případů krádeží vloupáním do novostaveb. U krádeží vloupáním do bytů byl v roce 2010 zaznamenán mírný pokles nápadu trestné činnosti.

9

Krádeže prosté U kategorie krádeže prosté můžeme ve sledovaném období pozorovat vyrovnaný, příp. mírně klesající trend. Největší skupinu představují krádeže věcí z aut, kam také statisticky řadíme vloupání do motorových vozidel, kde můžeme zaznamenat mírný pokles nápadu trestné činnosti. Ve skupině krádeže součástek motorových vozidel, kam také spadají krádeže pohonných hmot z nádrží vozidel, byl v roce 2008 zaznamenán zvýšený nápad této trestné činnosti. Dále v roce 2009 došlo k nárůstu počtu případů krádeží jízdních kol.

1.4. Struktura pachatelů Následující tabulka vypovídá o počtu stíhaných a prověřovaných osob v teritoriu OO PČR Třebíč. Z tabulky je zřejmá klesající tendence, přičemž v roce 2010 došlo k výraznému poklesu počtu stíhaných a prověřovaných osob.

10

nezletilí mladiství celkem recidivisté % 0-14 let % 15-17 let % ženy % 2008 452 206 45,58 5 1,11 17 3,76 56 12,39 2009

433

219 50,58

2 0,46

20 4,62

57 13,16

2010

326

166 50,92

3 0,92

19 5,83

42 12,88

V téměř polovině případů se trestné činnosti dopouštějí recidivisté. Ženy se trestné činnosti dopouštějí ve 13 % případů, přičemž převládá majetková kriminalita. Mladistvými a nezletilými osobami je v ojedinělých případech páchána majetková a násilná kriminalita, v jednom případě v roce 2008 je evidován jeden případ drogové kriminality spáchané mladistvou osobou. Drogová kriminalita je páchána především muži, recidivisty.

2. ZPRÁVA MĚSTSKÉ POLICIE TŘEBÍČ O BEZPEČNOSTNÍ SITUACI Statistické výstupy Městské policie Třebíč se týkají města Třebíče. Ve zprávě o bezpečnostní situace ve městě jsou zpracovány statistické údaje o přestupcích řešené městskou policií ve městě, rozdělení spáchaných přestupků dle obvodů města, struktura pachatelů páchajících přestupkovou činnost a počty uložených blokových pokut vyčíslených v peněžních jednotkách.

2. 1. Statistický přehled řešených přestupků Městská policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku na území města Třebíče. Mimo jiných povinností uvedených v § 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, odhaluje přestupky a jiné správní delikty. Přehled o této činnosti za uplynulé období je uveden v následující tabulce.

Řešené přestupky § 22 zák. 200/1990 Sb. – přestupky na úseku silničního provozu § 30 zák. 200/1990 Sb. – alkohol a jiné toxikomanie § 46 zák. 200/1990 Sb. – porušení vyhlášky města § 47 zák. 200/1990 Sb. – přestupky proti veřejnému pořádku § 49 zák. 200/1990 Sb. – přestupky proti občanskému soužití § 50 zák. 200/1990 Sb. – přestupky proti majetku Jiné přestupky Celkový počet řešených přestupků:

2008 2 995 35 84 294 62 174 63 3 667

2009 2 503 77 312 279 58 95 72 3 396

2010 3 238 53 203 232 20 110 78 3 934

Přestupky postoupené Přestupkové komisi (§ 22 zák. 200/1990 Sb.) Přestupkové komisi (ostatní) Policii ČR Postoupeno celkem:

2008 131 337 92 560

2009 85 117 167 369

2010 153 89 156 398

11

Počty přestupků zjištěných za pomoci měřiče rychlosti Zadržení pachatelé trestné činnosti Zadržení hledaných osob Počet předvedení na základě žádostí orgánů obce Počet zjištěných trestních činů postoupených Policii ČR Nařízené odtahy Odchyceno toulavých zvířat Osoby převezené na záchytnou stanici Přijatá oznámení občanů

2008 164 86 60 0 109 1

2009 -74 66 1 108 0 76 29 3142 10169

2010 --68 110 0 99 14 111 63 9 874

Těžiště činnosti ochrany osob a majetku spočívá v prevenci, tj. co největšímu výskytu strážníků na pochůzkových trasách ve dne v noci, které jsou naplánovány tak, aby pokryly co největší obydlené území města a zachytily co největší počet možných výskytů trestné činnosti a porušování pravidel občanského soužití. Dále strážníci řeší vozidla parkující v rozporu se zákonem o silničním provozu tak, aby byla zachována průjezdnost ulic a dopravní obslužnost. Strážníci v ranních hodinách nepravidelně provádějí dohled u přechodů pro chodce v blízkosti základních škol. Měření rychlosti – vzhledem k tomu, že byla stanovena zákonná podmínka označit měřený úsek přenosným dopravním značením, bylo od měření rychlosti Městskou policií Třebíč upuštěno. V tomto režimu bylo provedeno několik hodin měření s poznatkem, že řidiči snižovali rychlost pouze v označeném úseku. Radar byl smluvně zapůjčen do října 2011 dopravní službě PČR Třebíč k využití. Na základě novely zákona číslo 361/2000 platné od 1. 8. 2011, kdy došlo k odstranění povinnosti označovat měřený úsek, bude Městská policie Třebíč v budoucnosti v místech určených policií ČR provádět namátkové měření rychlosti.

2.2. Statistika počtu řešených přestupků podle obvodů města Z důvodu mapování rizikových lokalit na území města jsou páchané přestupky evidovány v pěti územních obvodech. Obvod 1 představuje místní část – Podklášteří a Týn. Obvod 2 – sídliště Hájek a Nové Dvory. Obvod 3 - lokalitu Horka-Domky. Obvod 4 - území Boroviny. Pátým obvodem je centrum města. Přestupky

Dopravní

Proti veř. poř

Obvod 1 2008 2009 2010

111 61 54

9 19 10

Proti obč. Majetkové Alkohol soužití Podklášteří, Týn 4 7 0 4 9 0 2 3 0

Obvod 2 2008 2009 2010 Obvod 3 2008 2009 2010 Obvod 4 2008

Vyhl. města

Ostatní

Celkem

12 28 17

9 11 8

152 132 94

19 116 76

24 26 33

758 676 637

15 75 51

4 7 14

747 825 1022

2

8

250

Hájek, Nové Dvory 581 389 425

65 83 70

19 24 6

505 616 885

111 69 46

18 16 7

189

99

10

40 10 26 12 23 4 Horka-Domky 86 8 19 23 15 4 Borovina 6 2

12

2009 2010 Centrum 2008 2009 2010

95 156

41 26

3 1

8 15

6 11

6 11

7 11

166 231

1506 1297 1682

64 63 75

5 6 3

32 23 45

15 31 31

15 31 31

18 21 12

1655 1472 1879

Z hlediska nejvíce rizikových oblastí a problémových skupin obyvatelstva se často vyskytují problémy zejména z těchto možných příčin: • Vysoká koncentrace občanů v centru města a v Židech, Hájku. Tento prostor je využíván k procházkám, jízdě na kolech, bruslích, návštěvě plovárny, skateparku. Velký počet návštěvníků přitahuje zloděje a vandaly. • Skupiny mladistvých osob tráví volný čas na místech, která by měla sloužit potřebám rodin s malými dětmi (dětská hřiště, parky). V těchto prostorách se dopouští přestupků na úseku veřejného pořádku. • Dalším problémem jsou majetkové přestupky (krádeže v supermarketech, nezaplacené útraty, poškozování dopravního značení). Těchto přestupků se často dopouští osoby nezletilé a mladistvé. • V centru města a v lokalitách autobusového a vlakového nádraží dochází k problematickému chování osob bez domova, často pod vlivem alkoholického nápoje. • Nárůst občanů bez domova, kdy strážníci často řeší tyto osoby pod vlivem alkoholu i s převozem na Protialkoholní záchytnou stanici Jihlava z důvodu porušení veřejného pořádku hlavně v centru města – lokalita Karlovo náměstí a autobusové nádraží. U těchto osob se míjí přestupkové řízení účinkem, neboť se ve většině případů jedná o osoby bez finančního příspěvku nebo o nemajetné osoby.

2.3. Struktura pachatelů a přehled uložených blokových pokut Struktura pachatelů a počty uložených blokových pokut vyjádřených v peněžních jednotkách. Veřejný pořádek

Doprava

2008

Občanské soužití

Majetkové

Alkohol

Vyhláška města

Ostatní

Celkem

Poč

BP

Poč

BP

Po č

BP

Poč

BP

Poč

BP

Po č

BP

Poč

BP

Mladiství Ostatní

25 2176

5900 875900

3 225

400 97000

3

1100

2 16

1000 13000

1 27

500 17300

4 69

800 20400

-

-

35 8100 2516 1025200

Celkem

2201

881 800

228

97 400

3

1100

18

14000

28

17800

73

21200

-

-

2551 1033300

Doprava

Veřejný pořádek


Majetkové

Alkohol

Vyhláška města

Poč

BP

Celkem

Ostatní

2009 Poč

BP

Poč

BP

Poč

BP

Poč

BP

Poč

BP

Poč

BP

Po č

BP

Poč

BP

Mladiství

25

6500

24

6800

-

-

13

3500

-

-

24

6800

-

-

86

22700

Ostatní

1919

619300

197

93000

2

1500

27

15500

68

22700

262

77000

-

-

2475

829000

Celkem

1944

624900

221

99800

2

1500

40

19000

68

22700

286

83800

-

-

2561

851700

13

2010

Doprava

Veřejný pořádek


Majetkové

Poč

BP

Poč

BP

Poč

BP

Poč

BP

Poč

BP

Poč

BP

-

Alkohol

Vyhláška města

Ostatní

Celkem

Poč

BP

Mladiství Ostatní

58 2564

9600 599800

23 3900 173 78700

1

1000

2 39

200 25700

10 42

1200 5400

7 187

1600 31900

-

-

100 3006

16500 742500

Celkem

2622

609400

196 82600

1

1000

41

25900

52

6600

194

33500

-

-

3106

759000

Poč

BP

2.4. Městský kamerový dohledový systém Městský kamerový dohledový systém (dále jen MKDS) vznikl v roce 2000, kdy se i datují první kamery. První kamerové body byly instalovány v centru města na Komenského a Karlově nám. Dále se kamerový systém rozšířil do velmi problémových lokalit na ul. Heyrovského a ul. Marie Majerové. V roce 2004 na ul. Modřínová, dále v roce 2005 v Borovině na ul. Zahraničního odboje. Rok 2006 přinesl rozšíření kamerového systému o první digitální kamery umístěné na ZŠ Kpt. Jaroše, ZŠ Na Kopcích a ZŠ Benešova. V roce 2008 přibyla další digitální kamera, která je mobilní, takže může měnit stanoviště. Zpočátku byla nainstalována na ZŠ Týnská, po roce byla kamera přemístěna na ulici Družstevní, kde je dosud. Digitalizace kamerového systému pokračovala v roce 2010, kdy byla nainstalována kamera na ulici Bráfova. V září 2011 došlo k dalšímu rozšíření MKDS o digitální kameru na Staré poště. V listopadu 2011byla analogová kamera na ulici Modřínová vyměněna za kameru digitální. V současné době je ve městě Třebíči rozmístěno 16 kamer, do konce roku se počítá s rozšířením o další kamerový bod. Z těchto 16 kamer je 5 analogových a 11 kamer digitálních. Obsluha MKDS je v současné době zajištěna 4 operátory – občanští pracovníci, kteří pracují v šestihodinovém nepřetržitém provozu. V souladu se zpracovanou koncepcí dalšího rozvoje MKDS na období 2011-2015 se plánuje instalace nových kamerových bodů (dále jen KB): − KB Židovské město a hřbitov − KB Karlovo nám. OSSZ nebo Sparkasse o plánovaný termín: rok 2012 − KB Kočičina − KB Atom − KB Františka Hrubína − KB Borovina – Pražská − KB Kocanda − KB Družstevní – křižovatka se Znojemskou o plánovaný termín 2013 – 2015 Konkrétní upřesnění lokalit a pořadí budování kamerových bodů bude pravidelně aktualizováno na základě konkrétních požadavků komise prevence kriminality a bezpečnostní rady města a bude schváleno radou města. Finance na rozvoj MKDS budou plánovány v příslušném rozpočtu MP (investiční část) a OIK5 (datové přenosy). Obsluha MKDS bude zajištěna v nepřetržitém 24hodinovém monitoringu kvalifikovaným operátorem: − strážníkem městské policie − zaměstnancem obecní policie ve smyslu příslušných zákonných ustanovení Mimo dodržování stanovených pravidel je pro obsluhující personál velmi důležité jejich technické, taktické a právní proškolení. Každý operátor musí být na počátku své činnosti důkladně proškolen. Odesláním do akreditovaného školicího střediska na kurz operátorů

14

kamerových systémů. S ohledem na doporučený empiricky stanovený počet sledovaných KB pro obsluhu (10, max. 14 kamer) je potřebné, aby byla na pracovišti MKDS obsluha 2členná (strážník + občanský zaměstnanec MP). Monitorované prostory musí být úměrně rozděleny podle důležitosti kamerových bodů a složitosti bezpečnostní situace. Jde o velice náročnou službu, nemající nic společného se zažitým stereotypem v posuzování práce různých strážníků či hlídačů. Velmi vhodné je, aby měli místní a osobní znalost, nebyli odtrženi od bezpečnostní reality ve městě a uměli organizovat případný zákrok bezpečnostních sil z dohledového pracoviště MKDS.

1. 1. 2010 – 31. 12. 2010 Druh přestupku Přestupky dopravní Přestupky proti majetku Přestupky – veřejný pořádek Zadržení pachatelů TČ Alkohol Události různé – KO (kontrola osob) Přivolání RZS nebo HZS Celkový počet událostí Vyhodnocování, uložení záznamu pro potřeby dalšího šetření

Počet přestupků 88 26 28 10 14 37 3 206 73

1. 1. 2009 – 31. 12. 2009 Druh přestupku Přestupky dopravní Přestupky proti majetku Přestupky – veřejný pořádek Zadržení pachatelů TČ Alkohol vyhláška 46/2 Události různé – KO (kontrola osob) Přivolání RZS nebo HZS Celkový počet událostí Vyhodnocování, uložení záznamu pro potřeby dalšího šetření

Počet přestupků 79 13 45 14 25 4 1 181 56

1. 1. 2008 – 31. 12. 2008 Druh přestupku Přestupky dopravní Přestupky proti majetku Přestupky –veřejný pořádek Zadržení pachatelů TČ Sprejeři – předáno PČR Pes na volno bez majitele předán do

Počet přestupků 94 20 43 15 3 3

15

útulku Události různé – KO(kontrola osob) Přivolání RZS nebo HZS Celkový počet událostí

18 1 139

3. SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA 3.1. Základní údaje o obyvatelstvu Třebíč jako obec I. typu a jako obec III. svým správním obvodem (dále jen region) spadá svým územím do okresu Třebíč a kraje Vysočina. Region Třebíč sousedí v rámci okresu s regiony Moravské Budějovice a Náměšť nad Oslavou a mimo okres Třebíč s okresem Jihlava a Znojmo. Počet obyvatel města Třebíče je 37 188 obyvatel, 18 018 mužů a 19 170 žen. Cizinců je ke krátkodobému a dlouhodobému pobytu hlášeno celkem 726. Počet živě narozených dětí v okrese činil v roce 2010 374 a počet zemřelých byl 340. Do města se v roce 2010 přistěhovalo 218 mužů a 221 žen, tedy 439 osob a současně se 793 osob vystěhovalo (401 mužů, 392 žen). Věková struktura obyvatelstva Rok

Věk 0-14

Věk 15-64

Věk 65 a více

2009 2010 2011

5 378 5 314 5 289

27 632 27 257 25 464

5 146 5 265 6 389

3.2. Informace o nezaměstnanosti Nezaměstnanost je považována za jeden z činitelů, které mohou přispívat ke kriminálnímu jednání osob. Nezaměstnanost mládeže či mladých dospělých může mít negativní vliv na jejich vstup do společnosti; může vést k neschopnosti či neochotě vytvoření si potřebných pracovních návyků a zapříčinit tak sociální exkluzi těchto mladých lidí. Nezaměstnaní mladiství jsou také ve zvýšené míře ohroženi účastí na kriminálních aktivitách. V situaci, kdy dítě vyrůstá a socializuje se v rodině dlouhodobě nezaměstnaných rodičů, může být též více ohroženo sociálně nežádoucími jevy. K 31.12. 2008 bylo v evidenci Úřadu práce v Třebíči vedeno celkem 1 682 uchazečů o zaměstnání - třebíčských občanů. V meziročním porovnání dochází k navýšení tohoto počtu – ve stejném období roku 2009 je evidováno 2 504 osob, v roce 2010 - 2 690 osob (dochází, oproti stejnému období roku 2008, k nárůstu o 1 008 uchazečů o zaměstnání). Nejpočetnější věkovou skupinou v letech 2009 i 2010 byli mladí dospělí ve věku 20 – 24 let (31.12.2009 – 14,1%, 31.12.2010 - 13,4 %), v roce 2008 to byla skupina ve věku 50-54 let (14,1%). Ve sledovaném období postupně rostl i počet sankčně vyřazených občanů, uchazečů o zam., z evidence úřadu práce, v roce 2008 se jednalo o 78 občanů, v roce 2009 o 82 občanů a v roce 2010 již o 120 občanů města Třebíče. Rostoucí tendenci můžeme sledovat i v oblasti dlouhodobé nezaměstnanosti, (tzn. uchazeči vedení déle než 6 měsíců). V roce 2008 se jednalo o 47,9 %, v roce 2009 51,6 % a v roce 54,8 % evidovaných uchazečů o zaměstnání z celkového počtu nezaměstnaných občanů města Třebíče (hodnoceno vždy k 31.12. daného roku).

16

Ve sledovaném období rostl i počet nezletilých dětí vedených v evidenci Úřadu práce v Třebíči. Za celý okres Třebíč se jednalo o 32 (k 31. 12. 2008), 36 (k 31. 12. 2009) a o 42 (k 31.12.2010) dospívajících. Z hlediska vzdělání bylo v evidenci uchazečů o zaměstnání vedeno 20,2 % (k 31. 12. 2008), 16,5 % (k 31.12.2009) a 17,1 % (k 31.12.02010) jedinců se základním vzděláním. Počet absolventů středních škol byl v roce 2008 (k 31. 12.) 6,6 %, v roce 2009 (k 31.12.) 7,7 % a v roce 2010 (k 31.12.) to bylo 7,4 % z celkového počtu jedinců vedených v evidenci ÚP, kteří jsou občany města Třebíče. údaje poskytnuté úřadem práce za okres Třebíč K 31.12. daného roku Celkový počet uchazečů vedených v evidenci ÚP Počet uchazečů o zam. se základním vzděláním v evidenci ÚP Počet nezletilých dětí v evidenci ÚP Počet absolventů škol v evidenci ÚP Počet dlouhodobě nezaměstnaných vedených v evidenci ÚP

2008

2009

2010

5088

7695

8429

1010

1269

1380

32 376

36 615

42 586

2296

3501

4043

Počet sankčně vyřazených uchazečů o zam. z evidence ÚP

40 za měsíc 12/2008, 598 za celý rok 2008

34 za měsíc 12/2009, 456 za celý rok 2009

Nejpočetnější věková skupina uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP

50-54let (15% 764 osob)

36 za měsíc 12/2010, 474 za celý rok 2010 50-54let 20-24let (13,1 % (13,5% 1102 1040 osob) osob)

údaje poskytnuté úřadem práce za město Třebíč K 31.12. daného roku Celkový počet uchazečů vedených v evidenci ÚP Počet uchazečů o zam. se základním vzděláním v evidenci ÚP Počet nezletilých dětí v evidenci ÚP Počet absolventů škol v evidenci ÚP Počet dlouhodobě nezaměstnaných vedených v evidenci ÚP

Počet sankčně vyřazených uchazečů o zam. z evidence ÚP Nejpočetnější věková skupina uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP

2008 1682

2009 2504

2010 2690

339 8 112

413 10 192

461 12 200

806

1292

1474 6 za měsíc 12/2010, 120 za celý rok 2010 20-24let (13,4 % 361 osob)

7 za měsíc 5 za měsíc 12/2008, 12/2009, 78 za celý 82 za celý rok 2008 rok 2009 50-54let 20-24let (14,1% (14,1% 237 osob) 352 osob)

17

3.3. Vývoj počtu dávek a složení příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi Koncepce prevence kriminality města Třebíče na léta 2009 až 2011 uvádí, že v obvodu města bylo v roce 2007 na dávkách hmotné nouze vyplaceno 18.690.247 Kč, z toho ve městě Třebíči 15.887.000 Kč. Dávky v regionu přijalo 750 občanů, z toho ve městě Třebíči 638. Čerpání i počet klientů ve městě odpovídá 85 %. Přesto, že tento poměr zůstal v následujících letech stejný, došlo vzhledem ke změnám v legislativě v roce 2007 ke změnám v objemu a složení dávek. V roce 2008 bylo v regionu vyplaceno 16.066.394 Kč. Městu Třebíči tedy odpovídá částka 13.656.434, která byla vyplacena 388 příjemcům. Ve vyplacené částce je započteno i 350 mimořádných okamžitých pomocí kurátora. Je zřejmé, že nová legislativa snížila počet občanů, kterým zůstal nárok na opakované dávky, ale značná část klientely se neobešla bez pomoci sociálního kurátora pro dospělé. V roce 2009 se zvýšil počet příjemců dávek hmotné nouze ve městě Třebíči na 472 a příjemců finanční pomoci kurátora na 408, celkový objem vynaložených prostředků v částce 17.844.115 Kč v regionu se však přiměřeně nezvýšil. Příčinou je zavedení povinnosti veřejné služby pro příjemce dávek hmotné nouze a následné snižování výše příspěvků při jejím nevykonání. V Třebíči byla sice na rozdíl od jiných obcí regionu veřejná služba zřízena, účastní se jí však přibližně čtvrtina z cca 400 možných zájemců. Příčinou je nedostatek nebo úplná absence pracovních návyků, nezájem ze strany příjemců nebo špatný zdravotní stav. V roce 2010 byla již celková částka dávek hmotné nouze v regionu 21.885.373 Kč, ale počet příjemců v Třebíči se navýšil na 651 a příjemců jednorázové finanční výpomoci od kurátora na 489. Z těchto údajů je zřejmé, že přestože se v roce 2007 změnila legislativa, v poskytování dávek sociální péče došlo k přechodnému snížení počtu příjemců. V současné době je však již vyšší než před těmito změnami. Tyto údaje potvrzují poznatky a zkušenosti z praxe, kdy v sociální práci s klienty je zřejmá podstatná ztráta funkce užší i širší rodiny, nárůst občanů ohrožených sociálním vyloučením, současný fenomén zadluženosti i koncepčně nedořešené změny v legislativě. V samotném městě došlo i k podstatnému nárůstu počtu občanů, kteří jsou nahlášeni na obci. Podstatnou část této klientely tvoří mladí lidé. Rozšiřují tak skupinu občanů bez přístřeší částečně pouze administrativně, ale v podstatné části i ve skutečnosti. Problematickými adresami jsou především lokality, kde jsou v městských bytech soustředěni občané nepřizpůsobiví nebo ohrožení sociálním vyloučením. Mezi tyto lokality se z poznatků výplat dávek sociální péče i práce sociálních pracovníků řadí ulice Bezručova, Alšova, Tkalcovská, Soukenická, Na Potoce, Zámostí a ubytovna na Manž. Curieových. Občané bez přístřeší se v průběhu dne i večera zdržují především ve Vnitřním Městě.

4. INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA STÁTNÍCH A SAMOSPRÁVNÍCH SUBJEKTŮ V roce 2001 bylo město Třebíč zařazeno do „Komplexního součinnostního programu prevence kriminality na místní úrovni“, řízených OPK MV ČR. Radou města byla zřízena funkce manažera prevence kriminality a komise pro prevence kriminality poradní orgán rady města v otázkách zajištění bezpečí občanů města. Ve spolupráci se členy komise a dalšími subjekty je každým rokem zpracován a zastupitelstvem města schvalován program prevence kriminality reagující na aktuální problémy a potřeby v lokalitě. Členy komise jsou zástupci institucí a politických stran, které se s problematikou „prevence“ setkávají v profesním nebo běžném životě. Stručný popis obsahu preventivní činnosti nejvýznamnějších zástupců uvádíme v následujícím textu.

18

4.1. Komise prevence kriminality a drogové problematiky V roce 2001 schválila rada města jako svůj poradní orgán v otázkách zajištění bezpečnosti občanů komisi pro prevenci kriminality a drogové problematiky (dále jen KPK a DP), která aktivně pracuje v oblasti prevence do současné doby. Od roku 2010 je manažerkou prevence kriminality Nikola Tesařová, pracovně zařazena na městské policii. Komise je složena ze zástupců politických stran a odborníků. Členy komise jsou: zástupce pedagogicko-psychologické poradny, vedoucí probačního mediačního střediska v Třebíči, tisková mluvčí Policie ČR, ředitel Městské policie v Třebíči, místostarosta města, kurátor pro mládež - odbor sociálních věcí (OSPOD) MÚ Třebíč, pracovníci Oblastní charity Třebíč (vedoucí K-centrum NOE, vedoucí nízkoprahového klubu Barák, vedoucí azylového domu pro muže a vedoucí komunitního centra Klubíčko), ředitelka DDM Třebíč, zástupci politických stran a pracovnice odboru školství. Předsedkyní komise je Mgr. Martina Bártová – ředitelka STŘED,o.s. a tajemníkem je manažerka prevence kriminality. Významnými partnery komise jsou organizace, které mají „prevenci“ jako součást svého profesního zaměření: Policie ČR (dále PČR), hasičský záchranný sbor, vojenská letecká základna, úřad práce, školská zařízení ad. Komise průběžně zpracovává bezpečnostní analýzy města, rekapituluje roční období činnosti, nastavuje priority a opatření pro projekční záměry.

4.2. Policie České republiky Krajské ředitelství police ČR, Územní odvod Třebíč, realizuje preventivní činnost v těchto aktivitách: • Pro děti mateřských školek realizuje interaktivní program, kde se děti aktivně zapojují do besedy s policistou a povídají si o vlastním bezpečí, učí se základy bezpečnosti v silničním provozu a seznamují se s policejní prací. • Dlouhodobě je realizován projekt „Ajaxův zápisník“. Cílovou skupinu tvoří žáci 2. tříd základních škol, kterým jsou poskytovány informace o práci policie, bezpečnosti dětí, o trestné činnosti mládeže apod. Součástí jsou i ukázky práce policejního psovoda. • Policisté seznamují žáky základních škol 9. a 8. tříd, středních škol a učilišť se základy právního vědomí. Na základě konkrétních požadavků ze strany pedagogických pracovníků jsou jednotlivé besedy stanoveny od 1 do 3 vyučovacích hodin. Seznamují je s jejich právy a povinnostmi. • Dle požadavků škol provádí pracovníci PIS řadu dalších přednášek, besed a ukázkové činnosti sloužící k prezentaci policejní práce. Součástí těchto aktivit je i působení na mládež prostřednictvím propagačních materiálů. • Policisté dopravní služby pořádají přednášky týkající se problematiky BESIP a preventivní dopravně bezpečnostní akce ve spolupráci s pracovníky PIS a sponzory. • Každoročně pořádají policisté PIS vědomostní závod pro žáky základních škol 8. a 9. tříd a 1. ročníků středních škol pod názvem „Mladý ochránce zákona“. • Preventivně působí i na seniory, pro které pracovníci provádí přednášky a besedy, ve kterých se zaměřují na poskytování rad seniorům, jak předcházet nebezpečným situacím, zvýšit své bezpečí a ochránit svůj majetek.

4.3. Městská policie Třebíč Manažerka prevence kriminality a strážníci městské policie se v rámci svých povinností věnují i preventivním programům, a to v tomto rozsahu:

19

•

•

•

•

Programy zaměřené na prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže pro MŠ, ZŠ, SŠ, učiliště, organizace pracující s dětmi a mládeží a organizacemi, které pracují se seniory a tělesně postiženými. Programy jsou zaměřené podle věkové kategorie. Preventivní programy, které jsou realizovány, např. Bezpečně do školy (1. třída), Bezpečně doma a venku (žáci 4. -5. tříd), Jak se nestát obětí (8. třídy), a další. Preventivní programy jsou doplněny o praktické ukázky vybavení strážníků městské policie a ukázkami činnosti práce strážníků. „Dopravní dopoledne“ - jedná se o akci, která je každoročně pořádaná Městskou policií Třebíč. Akce je určená pro děti, ale i samotné rodiče a dospělé. Smyslem konání je neustále upozorňovat na problematiku bezpečnosti silničního provozu a bezpečnějšímu chování v ulicích a silnicích našeho města i mimo něj. Děti si zde mohou vyzkoušet cyklistickou jízdu zručnosti, vybavení MP a PČR. Testíky a soutěže, které připravili městská policie, Policie ČR, BESIP, sdružení STŘED, Autoškola, hasičský záchranný sbor, záchranná služba a další. „Bezpečná cesta do školy“ - strážníci se první školní den zaměřili na prvňáčky s preventivním programem ,,Bezpečně a viditelně do školy´´. Strážníci na určitých přechodech u základních škol rozdávají prvňáčkům, ale nejen těm i dalším reflexní samolepky a upozorňují je na možné nebezpečí na cestě do školy. Strážníci v průběhu celého roku pravidelně dohlížejí na bezpečnost mladých školáků při cestě do školy. „Bezpečné parkoviště“ - v průběhu vánočních svátků se strážníci více zaměřili na kontrolu parkovišť. Hlavním výstupem byl projekt Bezpečné parkoviště, který realizovala Městská policie Třebíč ve spolupráci s Policií České republiky a Zdravým městem Třebíč. Návštěvníci a obyvatelé města Třebíč při vánočních nákupech v centru města nebo v některých třebíčských supermarketech byli strážníky, kteří se pohybovali na parkovištích u obchodních domů prostřednictvím letáků a strážníků informováni o tom, jak nebezpečné je nechávat cenné předměty ve vozidle.

4.4. Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu v Třebíči V roce 2008 bylo Oddělením sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu v Třebíči (dále jen OSPOD) evidováno celkem 2 968 rodin. V letech 2008 – 2010 bylo nově přijato dalších 854 rodin. Podezření z týrání, zneužívání a zanedbávání dětí bylo pracovníky OSPOD ve sledovaném období řešeno celkem v 83 případech. Orgán sociálně-právní ochrany dětí v letech 2008 - 2010 podal celkem 13 oznámení policii na podezření z ohrožování výchovy dítěte/mládeže ze strany rodičů. Lze konstatovat, že v průběhu let dochází k nárůstu počtu zneužívaných dětí (dívek) v souvislosti se získáváním prvních sexuálních zkušeností před 15. rokem a dále pak dětí, u nichž došlo k zanedbávání péče s následkem úrazu (dopravní nehoda pod vlivem alkoholu, přístup k hořlavinám, atd.). Objevil se také vyšší počet dětí psychicky týraných, a to v souvislosti s domácím násilím, kde děti figurují jako svědci. Kurátoři pro mládež pracovali průměrně s 247 klienty ročně. Nejčastěji se jednalo o výchovné problémy (např. záškoláctví, nerespektování autorit, konzumaci alkoholu, experimentování s marihuanou). Trestná činnost a přestupky byly nejvíce řešeny v roce 2009. Z důvodu výchovných problémů, trestné činnosti nebo užívání návykových látek (pervitinu) bylo do ústavní výchovy v letech 2008 - 2010 umístěno celkem 22 dětí. Z obdobných důvodů byl nad 17 dětmi stanoven dohled nad výchovou. V jednotlivých letech byl dohled vykonáván průměrně nad výchovou 60 dětí. Sociální práce s těmito rodinami spočívá v dlouhodobé spolupráci s rodinou, průběžném vyhodnocování situace v rodině, v aktivizaci a v motivaci klientů, zapojování do návazných služeb (sociální asistence,

20

sociálně-výchovné programy – např. Klub Naděje, volnočasové aktivity, ambulance klinické psychologie, apod.). Na úseku prevence sociálně nežádoucích jevů aktivně působí oddělení sociálněprávní ochrany dětí MěÚ Třebíč. Jeho hlavními úkoly, vyplývajícími ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, jsou: ochrana práv dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. V rámci těchto úkolů pracovníci oddělení pomáhají rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě, poskytují nebo zprostředkovávají jim poradenství při výchově dětí. Podávají podněty a návrhy na uložení opatření na ochranu dětí, poskytují okamžitou pomoc, ocitne-li se dítě bez jakékoliv péče a jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, sledují dodržování práv dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a vykonávají mnoho dalších činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Protiprávním jednáním nezletilých se zabývají specializovaní pracovníci oddělení – kurátoři pro mládež. Jejich cílovou skupinou jsou nezletilé děti do 15 roků, které se dopustily činu jednak trestného nebo přestupku, mladiství (15 – 18 roků), u nichž bylo zahájeno trestní stíhání, nebo kteří se dopustili přestupku, děti a mladiství s poruchami chování závažného rázu nebo s opakovanými poruchami chování (dle zákona o SPO děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, dopouštějí se opakovaně útěků od rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu). Kurátoři sledují nepříznivé vlivy působící na děti, zjišťují příčiny jejich vzniku a činí opatření k omezování působení těchto vlivů. Péče o tyto děti spočívá v poskytování pomoci při překonávání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů s cílem umožnit jim začlenění do společnosti, včetně začlenění pracovního. V rámci trestního řízení kurátoři pro mládež úzce spolupracují s probační a mediační službou. Společně realizují jednání s klienty, projednávají návrhy možných opatření, která by mohla být uložena soudem, atd. Výhodou je možnost nabídky probačních programů, která bývají mladistvým delikventům ukládána soudem ve formě výchovných opatření. V letech 2008 – 2010 se jednalo o tři probační programy: Právo pro každý den, Probační program Most a Šance ve Středu. Tato nabídka je z celorepublikového pohledu nadprůměrná. Pracovníci OSPOD v Třebíči mají možnost spolupracovat s různými neziskovými organizacemi, které nabízejí pro klienty pestré sociální programy a služby. Tato skutečnost zvyšuje efektivitu pomoci klientům a umožňuje tzv. interdisciplinární spolupráci, která spočívá ve spolupráci mezi státním sektorem a nestátními neziskovými organizacemi. Dva kurátoři pro mládež jsou členy Týmu pro mládež Systému včasné intervence, který funguje v Třebíči od roku 2008 a zaměřuje se na metodickou spolupráci institucí i řešení aktuálních problémů v oblasti péče o ohrožené děti. Kolektiv OSPOD pracuje pod supervizí Mgr. Veroniky Vymětalové. Pracovníci se průběžně vzdělávají a zkvalitňují tak své profesní kompetence. 4.4.1. Klub Naděje

Formy činnosti zařízení

Zařízení sociálně výchovné činnosti Výchovně rekreační tábory pro děti

Sídlo zařízení

Klub mládeže Hájek Mládežnická 229, 674 01 Třebíč

21

Cíle zařízení

Prevence rizikového chování ohrožené skupiny dětí a mládeže formou skupinové sociální práce

Organizační rozdělení zařízení

Zařízení sociálně výchovné činnosti pro děti od 7 do 13 let věku

Zařízení sociálně výchovné činnosti podporuje rozvoj sociálních dovedností a nabízí vhodné využití volného času dětí vedených v evidenci orgánu sociálně právní ochrany dětí v Třebíči. Cílem projektu, realizovaného zařízením sociálně-výchovné činnosti při orgánu sociálněprávní ochrany dětí při MěÚ Třebíč, je u cca čtyřiceti dětí vytipovaných z evidence org. SPOD Třebíč, s bydlištěm v Třebíči a blízkém okolí ve věku od 6 do 8 let a od 9 do 15 let, podpořit rozvoj sociálních dovedností (dovednost navazovat vztahy, jasně a srozumitelně komunikovat, dodržovat pravidla slušného chování, vcítit se do druhých, vyjádřit asertivně svůj názor, vyřešit konflikt bez násilí apod.) a nabídnout jim možnosti hodnotného využití volného času. V rámci pravidelných klubových schůzek, víkendových pobytů, letních výchovně-rekreačních táborů jsou využívány: • dramatická výchova (divadlo hrané dětmi), • výtvarné aktivity (keramická dílna, malba na textil, masky ze sádry apod.), • muzikoterapie (návštěva hudební zkušebny, využití Orffova instrumentaria apod.), • sportovní a pohybové aktivity (florbal, fotbal, petang, lanové aktivity, jízda na raftu, plavání apod.), • kolektivní hry a soutěže, • pobyty v přírodě, turistika, získávání tábornických dovedností.

Počet dětí, využívajících zařízení sociálně výchovné činnosti Klub Naděje Rok 2008 2009 2010

Počet přihlášených dětí 48 37 29

Počet kontaktů 678 591 564

4.4.2. Komise pro sociálně-právní ochranu dětí Komise pro sociálně-právní ochranu dětí jako zvláštní orgán obce s rozšířenou působností byla zřízena starostou města v souladu s § 38 zák. č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí (SPO). Je určena k výkonu přenesené působnosti na úseku sociálněprávní ochrany dětí a rozsah její působnosti je vymezen zákonem o SPO. Komise je složena z odborníků působících v oblasti ochrany a péče o děti (zástupců OSPOD, pedagogicko-psychologické poradny, škol, zdravotníků, Policie ČR, probační a mediační služby, úřadu práce, NNO). Dlouhodobě se zaměřuje na problematiku dětí týraných, zneužívaných a zanedbávaných, projednává dle potřeby jednotlivé případy nezletilých, vedených orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Dalšími tématy jednání komise ve sledovaném období byla nezaměstnanost mládeže v třebíčském regionu, prevence zneužívání alkoholu nezletilými, zejména vymezení právní

22

úpravy a kompetencí institucí na úseku ochrany nezl. před zneužíváním alkoholu, problematika domácího násilí, kyberšikana a další sociálně patologické jevy. V roce 2011 komise věnovala pozornost zajištění krizové intervence pro děti a jejich rodiny v případech, kdy je potřeba zabezpečit okamžitou pomoc. Cílem komise bylo zmapovat existující služby krizové pomoci ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Třebíče, určit chybějící služby a nalézt vhodné řešení. Ve zpracovaném materiálu byly tyto služby popsány a označeny nedostatky v jejich zajištění, zejména v mimopracovní době. Na návrh komise byl vytvořen adresář krizových interventů, na které se mohou pracovníci OSPOD v naléhavých případech při poskytování pomoci ohroženým dětem obracet.

4.5. Sociální kurátor pro dospělé V roce 2008 bylo propuštěno z výkonu trestu odnětí svobody 59 osob. Z tohoto počtu byly dvě ženy, obě byly ve výkonu trestu poprvé. U mužů bylo 27 osob prvotrestaných. V roce 2009 bylo propuštěno 53 osob, z toho 2 ženy, jedna byla ve výkonu trestu opakovaně. U mužů bylo prvotrestaných 19, u zbytku se jednalo o recidivu. V roce 2010 se vrátilo z výkonu trestu odnětí svobody 50 osob, z toho 7 žen, šest jich byl ve VTOS poprvé. U mužů se jednalo o první trest v 26 případech. Většina osob, kteří byli ve výkonu trestu poprvé jsou mladí dospělí ve věku mezi 20-30 roky života. Většinou se jedná o majetkovou trestnou činnost, v několika případech i o výrobu a distribuci drog. V dosti případech se jedná o neplacení leasingových nákupů, což je dále v přímé souvislosti s vyhlašováním exekutorských titulů. V současné době je 103 osob odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody, 12 osob je ve vazbě, kde čekají na rozhodnutí soudů. Velká část odsouzených je ve výkonu trestu za porušení podmínek alternativních trestů, tzn. za neodpracované hodiny při nařízených obecně prospěšných prací. Další cílová skupina kurátora pro dospělé jsou tzv. bezdomovci. Jejich počet je variabilní. Počet lidí, kteří nejsou na žádné ubytovně, či v různých pronájmech a podnájmech a žijí a přespávají v ulicích města, se dá odhadovat zhruba na čtyři desítky. Většina z nich má za sebou kriminální minulost. Na přespávání využívají různé opuštěné budovy, nádraží, otevřené panelové domy apod. Někteří občas využijí služeb noclehárny při azylovém domě v Třebíči, avšak nemají žádnou velkou snahu svoji situaci nějakým způsobem řešit. Další velkou skupinou osob žádajícím o pomoc soc. kurátora jsou minoritní skupiny. Zde se většinou řeší dopady exekučních řízení za nezvládnuté dluhy. Jedná se o splátkové kalendáře, odklady splátek, sociální a právní poradenství. Jako největší problém se v současné době jeví umísťování lidí ve věku blízkém starobnímu důchodu, a invalidních důchodců, kteří z důvodu chybějícího zdravotního a sociálního pojištění nemají finanční plnění. Pro normální domovy důchodců jsou neumístitelní, ústavy sociální péče mají naprosto nedostatečnou kapacitu. V kontraindikaci s alkoholismem jsou tito lidé často necháváni na ulici. Problém je léta neřešen, v nejlepším případě je takovýto nešťastník na zimu umísťován do některých z psychiatrických léčeben, což však zdravotní pojišťovna hodnotí jako sociální pobyt a snaží se klienta z léčebny vypudit. Případy však geometrickou řadů narůstají.

4.6. Středisko probační a mediační služby Významnou roli v preventivním systému třebíčského regionu zaujímá probační a mediační služba ČR. Středisko Třebíč probační a mediační služby, se sídlem na ulici Bráfově v budově okresního soudu, evidovalo v roce 2008 celkem 306 klientů, z toho 44 mladších 18

23

let. V roce 2009 došlo ke snížení celkového počtu klientů na 291, z toho se ale zvedl počet dětí do 15 let a mladistvých na 52. V roce 2010 se jednalo o 231 klientů, z toho 35 mladistvým a nezletilých klientů. V roce 2010 došlo k celkovému snížení. V regionu fungují 3 dlouhodobé probační programy, akreditované Ministerstvem spravedlnosti ČR: • MOST (Diecézní Charita – K Centrum NOE Třebíč) • Právo pro každý den (o. s. STŘED) • Šance ve STŘEDu Středisko je spolu s Občanskou poradnou Třebíč zapojeno do pilotního programu na pomoc obětem domácího násilí, jehož cílem je vytvořit systém specializovaného komplexního poradenství obětem trestných činů a domácího násilí. Je rozvíjena aktivní spolupráce s ostatními subjekty působícími v prevenci kriminality v regionu. Dále se podílí i na primární prevenci nabídkami besed a přednášek pro školy, odborná pracoviště apod.

4.7. Psychocentrum – manželská a rodinná poradna kraje Vysočina Psychocentrum – manželská a rodinná poradna kraje Vysočina se sídlem v Třebíči na Karlově náměstí je speciální, odborné a psychologické pracoviště, které se zaměřuje na poskytování služeb lidem, kteří se ocitli v osobní, vztahové, rodinné, životní či existenciální krizi. V rámci své činnosti nabízí pomoc jednotlivcům i rodinám ohroženým rozvratem při řešení všech souvisejících problémů a potíží, od narušených vztahů, přes manželské krize, domácí násilí, generační problémy, až po těžké životní situace.

5. NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE, ZDRAVOTNICKÁ A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ 5.1. Diecézní charita Brno, Oblastní charita Třebíč Poskytuje mimo jiné služby sociální prevence a další preventivní aktivity v těchto zařízeních: • Klub Zámek • Streetwork • Centrum prevence Třebíč • Barák – nízkoprahový klub • Komunitní centrum – Ambrela • Komunitní centrum Klubíčko • Domova pro matky v tísni • Azylový dům pro muže • AL-PASSO – podpůrný sociální program pro osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody • K-centrum NOE – Probační program MOST 5.1.1. Klub Zámek Zařízení se zabývá neorganizovanou rizikovou mládeží a mládeží vykazující poruchy chování. Programy pořádané klubem Zámek: • Streetwork • Centrum prevence Třebíč • Barák-nízkoprahový klub

24

5.1.2. Streetwork Služba funguje od roku 2009 (Klub Zámek – centrum prevence od roku 1994). Jedná se o terénní sociální službu. Posláním je kontaktovat děti a mládež ve věku od 12 do 20 let, kteří se ocitli nebo mohou ocitnout v nepříznivé životní situaci a nabídnout jim pomoc, zázemí, a podpora prostřednictvím služby v jejich přirozeném prostředí. Jedná se o primární - selektivní, indukovanou a sekundární oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • intervence • základní poradenství • zážitkové programy • akce, které si iniciují sami uživatelé Jedná se o individuální a skupinovou formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Chování s prvky agrese - fyzická a slovní agresivita mezi uživateli řešená většinou situační intervencí pracovníkem. Šikana - naši klienti se s tímto fenoménem setkávají buď v roli iniciátorů, obětí či pozorovatelů. Vandalismus – ničení obecního majetku, nepořádek u laviček, kde se uživatelé naší služby setkávají. Kyberšikana – uživatelé, kteří útočí na učitele, což souvisí s nerespektováním jejich autority. Většina uživatelů služby je z rozvrácených, neúplných či nefunkčních rodin (častým problémem je, že uživatelé nepřijímají nebo nejsou přijímáni náhradním partnerem rodiče). Páchání přestupků (kouření na zastávkách, pití alkoholu v lokalitách, kde je jeho konzumace vyhláškou města zakázána, konzumace alkoholu a marihuany osobami mladšími 18ti let). Rizikové chování v dopravě, např. řízení pod vlivem alkoholu atd. Pracujeme s uživateli, kteří mají problémy se záškoláctvím, s mladistvými, kteří mají pouze základní vzdělání, střídají školy (např. jsou již na třetím učilišti), jsou nezaměstnaní, dále s mládeží opouštějící dětský domov aj. Trendem je klesající autorita učitelů a rodičů, nízká motivace uživatelů se vzdělávat (nejsou orientováni do budoucnosti). Užívání návykových látek – tabák, alkohol, konopné drogy, gamblerství. Zařazení alkoholu jako akceptované drogy ze strany vrstevnické skupin (popíjení v parcích, na lavičkách) a rodičů (podávání alkoholu na rodinných oslavách), užívání marihuany jako norma chování ve vrstevnické skupině. Většinou je to důsledkem pasivního trávení volného času – díky nudě a touze poznat něco nového a zároveň nedostatku chuti se do něčeho aktivně zapojovat, pak volí tuto „zábavu“. Sebepoškozování jako důsledek ventilace stresu, emoci, napětí, potlačení psychické bolesti. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok

počet zaměstnanců (přepočet na pracovní úvazek)

2009

2

2010

2

2011

2

Problémy při realizaci preventivní služby: • fluktuace pracovníků • koncepce programu (projekt není nastaven jako prodloužená ruka Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM)

25

• těžší spolupráce s uživateli (v terénu se s uživatelem nevidíme pravidelně, nemusíme se zastihnout) Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • návaznost na ostatní služby (NZDM, primární prevence) • působení na uživatele přímo v jeho přirozeném prostředí (nemusí nikam docházet) • vysoká účast uživatelů na preventivních akcích, které jsou iniciovány terénními pracovníky Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • předsudky obyvatel města, zkreslené představy o službě • závislost na výši poskytnutých dotací • práce v různých klimatických podmínkách (horko, déšť, mráz) Příležitosti při realizaci preventivní služby: • jsme součástí minimální sítě soc. služeb (v rámci komunitního plánování) • ochota ke spolupráci ze strany institucí (samospráva, NNO, atd.) • zvýšené povědomí o terénní službě mezi potencionálními uživateli (když kontaktujeme nové zájemce, terénní službu znají) 5.1.3. Centrum prevence Třebíč Služba funguje od roku 2007 (KLUB Zámek – centrum prevence od roku 1994). Primární prevence zajišťuje realizaci programů primární prevence na základních a středních školách. Stěžejním nástrojem práce je zážitková pedagogika, jejímž prostřednictvím jsou žáci seznamováni s rizikovými jevy a k zaujmutí zdravých postojů. Jedná se o primární selektivní oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • besedy • základní poradenství • zážitkové programy • výchovně-rekreační aktivity Jedná se o skupinovou formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Chování s prvky násilí a agrese, šikana, krádeže, ublížení na zdraví. O chování s prvky těchto negativních jevů se dozvídáme prostřednictvím rozhovorů s pedagogy na školách. Nejčastěji se tyto rizikové jevy vyskytují na speciálních školách, ale nevyhýbají se ani běžným typům základních škol. Při preventivních programech se s těmito projevy setkáváme jen zřídka. Přesto lze konstatovat, že z dosud realizovaných programů obecně vyplývá nutnost velmi cíleně pracovat na podpoře pozitivních vztahů, posílení sebehodnoty, umění zdravého sebeprosazení a vyjádření vlastního názoru. Další negativní jev je rizikové užívání návykových látek. Naší nejrozšířenější cílovou skupinou jsou žáci II. stupně základních škol. Zde se setkáváme převážně s experimentátory v oblasti legálních návykových látek (alkohol, tabák). Jejich znalosti i zkušenosti se však liší jak místně (obec x město), tak na konkrétních školách v rámci toho místa (např. ve dvou základních školách běžného typu v jednom městě můžeme sledovat výrazné rozdíly v přístupech žáků k rizikovým jevům). Na speciálních základních školách se běžně vyskytují každodenní kuřáci, a to ve všech ročnících. Na středních školách učňovského typu je pak normou pravidelně užívání marihuany. Většinou se svými prodrogovými postoji netají, dokáží je otevřeně obhajovat, často však mají zkreslené informace o zákoně i sociálních dopadech pravidelného užívání. Trendem jsou sílící snahy o legalizaci marihuany pro její léčebné účinky.

26

Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

2

2010

2

2011

2

Problémy při realizaci preventivní služby: • závislost na výši dotací • personální obsazení (z důvodu obtížného shánění finančních zdrojů není možné zaměstnat více osob) • komunikace s certifikační agenturou IPPP, která má v současné době pozastavenou svoji činnost Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • zpětné vazby od žáků – naprostá většina žáků hodnotí preventivní programy kladně, baví je forma práce (hry, práce ve skupinách, diskuze o tématech, které jsou jim blízká a která je zajímají) • zpětné vazby od pedagogů – hodnotí kladně strukturu programů a přístup lektorů. Vidí jako důležité, aby byli žáci seznamováni s rizikovými jevy i prostřednictvím jiných osob než pedagogických autorit ze školy. Často také sdělují, že měli při programu možnost poznat žáky z jiné stránky, než jak je znají z běžné výuky Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • rodiče – nejvíce preventivních aktivit nebo osvětu v oblasti výchovy a prevence rizikových jevů by měli absolvovat právě oni, aby si mohli uvědomit, jak velký dopad na děti má jejich vzor. Vše, co říkají, dělají a jak se chovají, děti přijímají za své a utváří si obrázek o světě (např. že všichni Rómové jsou zloději, že staří lidé jsou nepotřební atd.) • informační šumy vznikající prostřednictvím médií /např. o marihuaně) • zákony nastavené tak, že v očích veřejnosti nepůsobí vždy jako dostatečně zdvižený prst, ale spíše jako ,,co není zakázáno je dovoleno´´ (poté pak navazující otázky sazeb trestů apod.) Příležitosti při realizaci preventivní služby: • osvěta rodičů • chápání prevence jako nejjednodušší a nejlevnější nástroj pro zlepšení situace

5.1.3. BARÁK - nízkoprahový klub Služba funguje od listopadu 2006 (navazuje na činnost nízkoprahového klubu SKLEP a ZEĎ, Klub Zámek – centrum prevence od roku 1994). Barák-nízkoprahový klub poskytuje dětem a mladým lidem ve věku 12 – 20 let v Třebíči a okolí, kteří se mohli ocitnout nebo se ocitli v nepříznivé životní situaci, zázemí, pomoc a podporu s cílem předcházet sociálnímu vyloučení. Jedná se o sekundární a primární - všeobecnou, selektivní oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • besedy • intervence • základní poradenství • zážitkové programy

27

• výchovně-rekreační aktivity • akce iniciované uživateli nízkoprahového klubu Jedná se o individuální a skupinovou formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Setkáme se s jevy, které mají prvky agrese (fyzické i verbální střety mezi uživateli klubu), drobné krádeže v prostorách klubu. Víme o klientech, kteří byli iniciátory šikany, v klubu pak u tohoto klienta byly zřejmé náznaky této patologie ve formě zesměšňování druhých, hodnocení druhých, jízlivých poznámek. Pracujeme s klienty, kteří jsou nebo byli oběťmi šikany. Ubližování na zdraví: většinou v rámci napadení, tento jev má většinou přímou souvislost s dalšími rizikovými projevy chování (např. šikanou, agresivitou, zneužívání návykových látek). Rasismus – projevuje se většinou vůči rómským uživatelům služby (nepřímé slovní útoky). Opakované napadání druhých (fyzická agrese) – někteří z našich uživatelů už byli za tyto skutky podmínečně potrestáni. K výkonu trestu byl odsouzen klient, který se dopustil opakovaného napadení spojeného s okradením oběti. Podezření na sexuální obtěžování mladistvých – uživatel naší služby dostal podmínečný trest (ze strany pracovníků NZDM byla splněna ohlašovací povinnost). Negativním jevem, se kterým se setkáváme, je i sociální vyloučení. Opakovaní ročníků, které se často řeší změnou školy, záškoláctvím, v některých případech uživatelé vzdělání nedokončí. Tento jev není spojen pouze se samotnou neúspěšností ve škole, nýbrž se situací v rodině uživatele (rozvod rodičů, neporozumění s novým partnerem matky). Výsledkem tohoto procesu je pak nezaměstnanost a dále také nízká motivace uživatelů pracovat za mzdu a v podmínkách, které jsou adekvátní jejich vzdělání. Pracujeme s jednou osobou, která se vrátila z výkonu trestu odnětí svobody – je zřejmé, že tohoto uživatele je nutno podporovat v začleňování do vrstevnické skupiny, která ho nebude dále ohrožovat (pro tohoto uživatele je totiž snadnější kontaktovat skupinu vrstevníků, která má problémy s delikventním a rizikovým chováním, protože je v ní přijímán, než skupinou vrstevníků, která se chová v daných společenských normách odpovídajícím způsobem a která má k tomuto uživateli odstup). Trendem je nízká motivace některých uživatelů k přípravě na budoucí povolání, snižující se autorita pedagogů, výrazný vliv vrstevnických skupin na chování jedince. Konzumace alkoholu a marihuany jako norma chování ve vrstevnické skupině. Uživatelé reálně ohrožení netolismem („síťová generace“ komunikuje převážně přes facebook) a gamblingem (prvotní pokusy, vzhledem k tomu, že tito uživatelé nemají většinou pravidelný příjem, je hraní na automatech omezeno jejich finanční situací). Těžiště komunikace u našich uživatelů směřuje na sociální sítě. Bagatelizace následků užívání návykových látek, především alkoholu a marihuany. Sebepoškozování jako projev hyperaktivity, uvolnění stresu, úzkosti, snahy se zviditelnit. Sebepoškozování jako „snadný způsob“, jak se v danou chvíli vypořádat s výše uvedenými stavy. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

4,5

2010

4,5

2011

4,5

28

Problémy při realizaci preventivní služby: • fluktuace pracovníků (průměrná délka PP 3 roky, zájemci o PP z řad absolventů) • nedostatek kvalifikovaných pracovníků z řad mužů (negativní ohlas uživatelů služby) Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • individuální plány, které vznikají jako reakce na témata preventivních programů • stoupající počet uživatelů služby, iniciativa klientů při realizaci preventivních služeb • návaznost na další služby (primární prevence, streetwork) Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • závislost na výši poskytnutých dotací • nejsme vlastníky budovy, ve které se služba realizuje (pronájem) Příležitosti při realizaci preventivních služby: • ochota spolupracovat ze strany ostatních institucí (samospráva, NNO, atd.) • jsme součástí minimální sítě sociálních služeb (v rámci komunitního plánování)

5.1.4. AMBRELA – komunitní centrum pro děti a mládež Třebíč AMBRELA – komunitní centrum pro děti a mládež Třebíč – NZDM pro děti a mládež od 6 do 26 let. Ambrela umožňuje dětem a mládeži, kteří jsou nebo mohou být ohrožení nepříznivou životní situací, začlenit se do skupiny vrstevníků, rozvíjet svoji samostatnost pomocí zájmových a vzdělávacích činnosti. Služba je v provozu od roku 2000 a je určena pro děti do 15-ti let, mladistvé od 15 do 18-ti let a dospělé. Jedná se o sekundární a primární všeobecnou, selektivní, indukovanou oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • besedy • intervence • základní poradenství • výchovně-rekreační aktivity Jedná se o individuální a skupinovou formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Krádeže drobných předmětů, šikana, chování s prvky násilí a agrese, vandalismus. Počet se zvyšuje. Delikventní a kriminogenní chování, vliv rodinného prostředí skupin vrstevníků, počet stagnuje. Sociální vyloučení – uživatelé ze sociálně znevýhodněné skupiny, záškoláctví, nezaměstnanost, mladiství bez kvalifikace. Trendem je záškoláctví – zvyšující se, mladiství bez kvalifikace - sestupný. Rizikové užívání návykových látek, netolismus, hazardní hry. Trend vzustupný. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

3,818

2010

4,68

2011

4,2

29

Problémy při realizaci preventivní služby: • nedostatek technického vybavení • nedostatečný zájem uživatelů Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • pozitivní zpětná vazba uživatelů • posílení vzájemných vztahů mezi uživateli a pracovníky Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • vliv ostatních vrstevníků, kteří nenavštěvují zařízení • negativní vliv přirozeného prostředí uživatele Příležitosti při realizaci preventivní služby: • zapojení dalších institucí, odborníků do preventivních programů 5.1.5. Komunitní centrum KLUBÍČKO Sociálně aktivizační činnost, která je určena pro děti do 15-ti let. Zaměření na výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, na zprostředkování vztahu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnost, pomoc pro uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Služba funguje od roku 2009. Jedná se o primární všeobecnou. Formy realizovaných preventivních aktivit: • besedy • základní poradenství • výchovně-rekreační aktivity Jedná se o individuální a skupinovou formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Krádeže drobných předmětů, hyperaktivita až agresivita v chování. Trend klesající. Kriminogenní chování vlivem rodinného prostředí. Stav je přetrvávající. Uživatelé ze sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel, trend přetrvávající. Kouření v předškolním věku, trend sestupný. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

1,0

2010

1,0

2011

1,1

Problémy při realizaci preventivní služby: − nedostatečné technické vybavení Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: − pozitivní zpětná vazba uživatelů Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: − vliv přirozeného prostředí uživatelů Příležitosti při realizaci preventivní služby: − zapojení dalších institucí, odborníků do preventivních programů − zapojení celé rodiny do realizace preventivních služeb

30

5.1.6. Domov pro matky Třebíč Domov pro matky poskytuje azylové ubytování matkám s dětmi, které se ocitly v nepříznivé životní situaci (ztráta střechy nad hlavou, domácí násilí aj.) Ubytované ženy jsou přednostně z města a regionu Třebíč. Nabízíme program a činnosti, které mají posilovat kompetence matek v samostatnosti a odpovědnosti v péči o své děti. Služba je provozována od roku 1995. 5.1.7. Azylový dům pro muže Služba fungující od roku 1992, je určena pro dospělé. Posláním služby je poskytnout účinnou pomoc a podporu mužům v nepříznivé sociální situaci, předcházet jejich sociálnímu vyloučení a vést je k samostatnému způsobu života. Poskytujeme tyto základní činnosti: ubytování, pomoc při zajištění stravy, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, základní sociální poradenství. Jedná se o terciální a primární selektivní oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • základní poradenství • zabezpečení základních životních potřeb Jedná se o individuální formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Chování s prvky násilí a agrese. Agresivní chování většinou pod vlivem alkoholu, manipulativní techniky, vyhrožování, nezvládání řešení konfliktů. Sociální vyloučení (sociálně znevýhodněné skupiny), nezaměstnanost, osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody. Rizikové užívání návykových látek (alkohol), gambling.



2009

6

2010

6

2011

6

Rok 2009

Rok 2010

Rok 2011/10

ubytovaní na azylovém lůžku

51osob

53 osob

38 osob

na lůžku na přenocování

47 osob

55 osob

35 osob

z toho trestaných jednou

26 osob

32 osob

29 osob

trestaných vícekrát

18 osob

12 osob

8 osob

31

Údaj o trestaných osobách je v organizaci dobrovolný údaj, který je založený na prohlášení uživatele.

5.1.8. AL PASO – podpůrný sociální program pro osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody Služba je organizací provozována od roku 2009 a je určena pro dospělé. Cílem projektu je snížení výskytu recidiv a různých forem sociální patologie u osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody pomocí těchto aktivit: • Písemný kontakt – písemné poradenství • Individuální rozhovory s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody • Individuální poradenství s prvky psychoterapie • Skupinové besedy s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody Jedná se o terciální a primární selektivní oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • základní poradenství • psychoterapie Jedná se o individuální a skupinovou formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Chování s prvky násilí a agrese. Agresivní chování většinou pod vlivem alkoholu, ublížení na zdraví, manipulativní techniky, vyhrožování, nezvládání řešení konfliktů. Delikventní a kriminogenní chování. Sociální vyloučení (sociálně znevýhodněné skupiny), nezaměstnanost, osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

2

2010

1

2011

1

5.1.9. K-CENTRUM NOE - Probační Program MOST Probační program Most funguje od roku 2005 a je určen pro mladistvé od 15 do 18-ti let. PP Most je výchovné opatření, které formou výchovy, psychoterapie a sociální práce pomáhá mladistvému odstranit příčiny, které ho přivedly do konfliktu se společností. Posláním PP je nabídnout mladistvému výhodnější alternativu trestu, která může (na rozdíl od trestu odnětí svobody) pozitivně působit na mladistvého, měnit negativní vzorce a vést ho k řádnému způsobu života. Jedná se o sekundární a terciální oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • základní poradenství • odborné poradenství • terapie

32

• psychoterapie • vzdělávání • výchovně-rekreační aktivity Jedná se o individuální formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: V programu se nejčastěji setkáváme s krádežemi, ublížením na zdraví a vandalismem. Někteří účastníci také vykazují znaky extremismu nebo rasismu. Trend je spíše vzestupný. Delikventní a kriminogenní chování. Program je zaměřen na pachatele trestné činnosti v celé její šíři. Trend je vzestupný. Sociální vyloučení – uživatelé ze sociálně znevýhodněné skupiny, záškoláctví, nezaměstnanost, mladiství bez kvalifikace a s neukončeným základním vzděláním, osoby vracející se z výkonu trestu. Těmito jevy se primárně nezabýváme, bývají ale součástí životní reality naší cílové skupiny. Rizikové užívání návykových látek (alkohol, tabák, omamné a psychotropní látky). Klienti PP Most bývají experimentátory nebo uživateli omamných a psychotropních látek, včetně alkoholu a léků. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

0,35

2010

0,35

2011

0,4

Problémy při realizaci preventivní služby: • jednoleté financování – nemožnost strategického rozvoje služby • obecně nízká motivace klientů (vyžadujeme aktivitu, oni mají program za trest) Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • někteří klienti dokážou využít čas pro ně určený a pracují na svém rozvoji nebo změně Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • jednoleté financování – nemožnost strategického rozvoje služby • obecně nízká motivace klientů (vyžadujeme aktivitu, oni mají program za trest)

5.2. STŘED, o.s., Třebíč Poskytuje služby sociální prevence a zdravotnické služby v těchto zařízeních a programech: • Linka důvěry STŘED • Výchovně-rekreační tábory • Programy primární prevence • Sociální asistence a poradenství • Šance ve STŘEDu • Program Pět P 5.2.1. Linka důvěry STŘED Služba linka důvěry funguje od roku 2007. Posláním je prostřednictvím telefonického hovoru poskytovat pomoc lidem (především) z Vysočiny v obtížné životní situaci, kterou nemohou či

33

neumí zvládnout vlastními silami. Poradenství a pomoc v krizi jsou poskytovány také formou e-mailu a chatu. Služba je realizována pro všechny věkové kategorie, které potřebují pomoci. Jedná se o sekundární oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • intervence • základní poradenství • odborné poradenství Jedná se o individuální formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Velmi častá je problematika domácího násilí a šikana ve škole, ale i na pracovišti. U domácího násilí se častěji obracejí oběti domácího násilí a jejich přátelé či příbuzní než samotní agresoři. U šikany na školách se jedná nejčastěji o rodiče šikanovaných dětí, kteří se radí. Službu také využijí oběti lobbingu a bossingu. Dalším negativním jevem jsou sociálně vyloučení – nezaměstnaní. V posledním roce prudce vzrostl počet nezaměstnaných klientů, kteří službu využívají. Mají existenční problémy, potíže s bydlením, exekucemi. Těmito problémy se lidé dostávají do situace, kdy uvažují o sebevraždě. Častým jevem, který se objevuje je syndrom CAN (syndrom týraného dítěte), u kterého v posledních letech vzrostl nárůst kontaktujících. Nejčastěji se obracejí sami týrané děti, a to především formou chatu. Setkáváme se i se závislostmi na drogách, alkoholu i automatech. Nejčastěji nás kontaktují rodinní příslušníci závislých nemotivovaných k léčbě, ptají se na to, co mohou pro své blízké v takové situaci udělat. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

4,1

2010

3,9

2011

3,9

Problémy při realizaci preventivní služby: • fluktuace pracovníků • malé množství vhodných uchazečů o práci na lince důvěry • nezařazení služby do minimální sítě sociálních služeb města Třebíče Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • zvyšující se četnost kontaktů • jediná služba tohoto typu v kraji Vysočina Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • nezařazenost služby do minimální sítě sociálních služeb v Třebíči • nedostatek financí na provoz Příležitosti při realizaci preventivní služby: • usilování o větší podporu města Třebíče • spolupráce s dalšími odbornými pracovišti na Vysočině a s linkami důvěr v celé ČR

34

5.2.2. Výchovně-rekreační tábory Výchovně-rekreační tábory jsou v chodu od roku 2005. Jedná se o pobytové akce, které směřují k nabídce zajímavého trávení volného času. Klienti se učí spolupracovat v týmu, získávají nové dovednosti a zkušenosti. Výrazným specifikem našich pobytů je zejména snaha o individuální přístup k jednotlivým účastníkům a jejich potřebám. Služba je určena pro děti do 15-ti let. Jedná se o sekundární oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • intervence • výchovně-vzdělávací aktivity • zážitkové programy Jedná se o skupinovou formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Negativní jev chování s prvky násilí a agrese, šikana, krádeže. Jedná se o projevy chování klientů ve vztahu k jiným vrstevníkům – účastníkům výchovně rekreačního tábora. Výskyt těchto projevů chování je u klientů stabilní, nezaznamenáváme vzestup či snížení. Dalším je sociální vyloučení. Jedná se o klienty ze sociálně slabého prostředí, chybí zde hygienické návyky, osvojení sociálních dovedností, schopnost navazování vrstevnických vztahů a komunikace. Výskyt těchto projevů chování je u klientů stabilní, nezaznamenáváme vzestup. Objevuje se kouření cigaret (alkohol a gambling také, ale nevyskytuje se na výchovně rekreačním táboře, stejně tak závislost na PC). Výskyt těchto projevů chování je u klientů stabilní, nezaznamenáváme vzestup či snížení. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

5

2010

6

2011

6

Problémy při realizaci preventivní služby: • finanční zajištění aktivit, větší část klientů si není schopna hradit pobyt na výchovně rekreačním táboře Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • kvalitní příprava a realizace preventivních aktivit, spolehlivý a nápaditý tým pracovníků • spokojenost klientů a dostatečný zájem o nabízenou službu • dobré zázemí organizace pro přípravu aktivit Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • zajistit dostatek finančních prostředků na dofinancování služby (částka po odečtení příspěvku klientů) 5.2.3. Programy primární prevence Programy primární prevence běží od roku 2006. Sdružení zajišťuje programy primární prevence pro mateřské, základní, střední školy a další školská zařízení z Třebíče a okolí. Programy primární prevence se rozdělují na Preventivní programy (jednorázově a

35

dlouhodobé) a Intervenční programy. Služba je zaměřena na děti do 15-ti let a mladistvé od 15 do 18-ti let. Jedná se o primární- všeobecnou oblast prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • intervence • besedy • zážitkové programy Jedná se o skupinovou formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Chování s prvky násilí a agrese, šikana, krádeže, ublížení na zdraví, vandalismus, extremismus, rasismus, aj. Rizikové užívání návykových látek (alkohol, tabák, omamné a psychotropní látky), netolismus (závislost na internetu), gambling. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

1

2010

2

2011

4

Problémy při realizaci preventivní služby: • oznamovací povinnost Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • supervize, kazuistický seminář Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • do budoucna – nedostatek financí na realizaci Příležitosti při realizaci preventivní služby: • velký zájem o programy • povědomí o programech • vzdělávání

5.2.4. Sociální asistence a poradenství Služba sociální asistence a poradenství je realizována od roku 2006. Posláním služby je doprovázet rodiče a děti na cestě k řešení jejich problémů. Služba usiluje o zvýšení jejich dovednosti změnit svou situaci vlastními silami a žít samostatný a zodpovědný život. Pomoc vychází z konkrétní situace v rodině. Služba je realizována pro děti do 15-ti let a pro rodiny s dětmi od 0 – 15 let. Služba je zaměřena do oblasti sekundární. Formy realizovaných preventivních aktivit: • základní poradenství • besedy • terapie • výchovně-vzdělávací aktivity Jedná se o individuální formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují:

36

Sociální vyloučení (sociálně znevýhodněné skupiny), nezaměstnanost. Uživatelé služby jsou rodiny s dětmi. Jedná se např. o rodiny neúplné, rodiny se zdravotně postiženými osobami, rodiny v krizi (rozvod, ztráta člena, ztráta zaměstnání, dluhy, exekuce, změna bydliště, neplánované těhotenství atd.), rodiny s dětmi s výchovnými problémy a podobně. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

3

2010

3

2011

3

Co ohrožuje práci při realizace preventivní služby z vnějšího světa: • nedostatečné finanční zajištění služeb • možná závislost na spolupráci se spolupracujícími subjekty oslovení klientely • málo zřetelné výsledky naší práce pro veřejnost

5.2.5. Šance ve STŘEDu Posláním služby, která je funguje od roku 2006, je preventivně působit na děti a mládež v obtížné životní situaci. Mladým lidem se snažíme pomoci zorientovat se v jejich životní situaci, vést je ke společensky přijatelným způsobům řešení jejich dalších životních problémů. Program je zaměřen na mládež ve věku 12 – 26 let. Jedná se o sekundární oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • základní poradenství • terapie • výchovně-vzdělávací aktivity Jedná se o individuální formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Mezi negativními jevy, které se při práci vyskytují, je chování s prvky násilí a agrese, šikana, krádeže, ublížení na zdraví, vandalismus, rasismus. Vyjmenované jevy se u klientů programu objevují nejčastěji a jejich počet neklesá. Jsou ovlivňovány chováním a „kulturou“ party, ve které působí. Přijímají její pravidla, aby zapadli, a velmi často nedomýšlejí následky svého jednání. Dalšími negativními jevy, se kterými se setkáváme, jsou nezaměstnanost, záškoláctví, mladiství bez kvalifikace. Dle zkušenosti přibývá mladistvých, kteří nedokončí učiliště nebo SŠ. Většinou to bývá z důvodu jejich nedbalosti (záškoláctví, neplnění školních povinností, nejde o nezvládnutí učiva). Následuje u nich problematika nezaměstnanosti. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

1,0

37

2010

1,0

2011

1,0

Problémy při realizaci preventivní služby: • omezené prostory pro konzultace s klienty • omezená personální kapacita programu Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • spolupráce s ambulancí klinické psychologie • jasné nastavení a vymezení spolupráce se spolupracujícími subjekty (PMS, OSPOD) Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • omezené finanční prostředky Příležitosti při realizaci preventivní služby: • rozšíření pracovního úvazku v programu na pracoviště v Třebíči • inspekce kvality sociálních služeb 5.2.6. Program Pět P Služba aktivně funguje od roku 2000. Program Pět P je sociálně preventivní program pro děti ve věku 6 až 15 let a rodiny s dětmi od 0 – 15 let. Funguje na principu individuálního přátelského vztahu mezi jedním dítětem a dospělým dobrovolníkem. Dítě má možnost zlepšit své sociální a komunikační dovednosti a lépe se zapojit do skupiny vrstevníků. Jedná se o sekundární oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • besedy • základní poradenství • terapie • výchovně-vzdělávací aktivity Jedná se o individuální formu práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Negativním jevem v programu je chování s prvky agrese a násilí, šikana. Zvýšená agrese vůči vrstevníkům, ale i rodičům a zvířatům. Děti přejímají negativní vzory (negativní televizní hrdinové, rodiče). Dále se zde objevuje sociální vyloučení. Děti s negativními vzorci chování, nedostatkem sebevědomí. Rodiče čím dál více přesouvají problémy s chováním svých dětí na školy, poradny apod. Dalším jevem jsou komunikační problémy. Děti a mládež komunikuje a komunikovat bude převážně prostřednictvím kyber světa (SMS, sociální sítě, blogy, e-maily apod.). Přibývá možností, jak mohou komunikovat nepřímo, bez následků, hranic, bez projevů emocí. Nebudou umět vyjádřit co potřebují, co vlastně chtějí, sdělovat pocity a emoce. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

1

2010

1

2011

1

38

Problémy při realizaci preventivní služby: • nedostatek dobrovolníků starších 18-ti let (studentů, absolventů…) Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • spolupráce s pracovnicemi sociálního odboru Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • negativní vnímání dobrovolnictví = nízká prestiž dobrovolnictví Příležitosti při realizaci preventivní služby: • vyslovení podpory dobrovolnictví od vedení měst a krajů 5.2.7. Ambulance klinické psychologie Služba funguje od roku 2006. Posláním služby je poskytnutí psychologické podpory lidem, kteří se ocitli v osobní, vztahové, rodinné, sociální nebo životní krizi a nemohou svoji situaci zvládnout vlastními silami. Služba je určena všem věkovým skupinám.

5.3. Občanská poradna Třebíč Občanská poradna provozuje svoje služby od roku 1999. Cílovou skupinou, pro kterou je služba určena, jsou dospělí a senioři. Poskytuje odborné sociálně-právní poradenství ambulantní a terénní formou (v současné době pouze pro klienty sociálně vyloučených lokalit). Jedná se o primární všeobecnou oblast a sekundární oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • intervence • besedy • základní poradenství • odborné poradenství • výchovně-vzdělávací aktivity Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Setkáváme se s oběťmi domácího násilí a trestných činů (krádež, ublížení na zdraví…). Z našeho pohledu dochází ke stagnaci u obětí domácího násilí, mírný nárůst o další oběti trestné činnosti. Sociální vyloučení, největším problémem je zadluženost. Stále více přibývá dlužníků. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

3

2010

4

2011

5,94

Problémy při realizaci preventivní služby: • není o službu velký zájem v sociálně vyloučených lokalitách v Třebíči • klienti řeší problémy pozdě Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • spolupráce s dalšími organizacemi (NNO) a MěÚ • propagace služby

39

Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • nejistota ve finančním zajištění služby Příležitosti při realizaci preventivní služby: • grantové výzvy • prioritní témata

5.4. Dětská psychiatrická ambulance Psychiatrické a psychoterapeutické služby nabízí dětem ve věku do 18-ti let ve zdravotnickém zařízení na ulici Vltavínské v Třebíč MUDr. Ivona Novosadová, a to včetně problémů spojených s drogovou závislostí.

5.5. Dům dětí a mládeže Třebíč Nabízí širokou škálu aktivit, kroužků, táborů, pobytů pro volný čas dětí a mládeže. Programy: • Bezva klub Budík • Intervenční programy pro ZŠ a SŠ 5.5.1.Bezva klub Budík Program Bezva klub Budík je domem dětí a mládeže provozován od roku 2001. Je určen pro děti do 15-ti let. Formou otevřeného klubu se děti snaží pochopit základy týmové spolupráce, poznávají nutnost odpovědnosti za své chování k ostatním kamarádům, hledají svoje uplatnění při řešení společenských problémů. Jednotlivé aktivity mají sportovně dobrodružný charakter. Jedná se o primární všeobecnou oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • výchovně-vzdělávací aktivity • zážitkové programy Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Nadřazování starších jedinců mladším, zesměšňování. Tendence je klesající. Rizikové chování návykových látek. První pokusy o kouření. Většinou zjištěno u dětí ve věku cca 10 let, stabilní situace. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

1

2010

1

2011

1

Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: − zapojení rodičů dětí do některých aktivit − odchovanci klubu pracují v době svých středoškolských studií jako instruktoři Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: − malý počet zaměstnanců v organizaci, široké spektrum činnosti, nebezpečí, že ostatní pracovní úkoly vytlačí preventivní činnost

40

Příležitosti při realizaci preventivní služby: − využití grantového systému ZM Třebíč 5.5.2. Intervenční programy pro ZŠ a SŠ Služba je v provozu od roku 2003 a je určena pro děti do 15-ti let a mladistvé od 15 do 18-ti let. Náplní programu je práce s třídními kolektivy vytipovanými výchovnými poradci, školními metodiky prevence, školními psychology, kde se objevují náznaky sociálně patologických jevů (agresivita, netolerance, šikana, poruchy komunikace). Program zahrnuje úvodní dotazníkové šetření a celodenní intervenční program. Jedná se o primární indikovanou oblast a sekundární oblast zaměření prevence kriminality. Formy realizovaných preventivních aktivit: • intervence • výchovně-vzdělávací aktivity Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Chování s prvky násilí a agrese, šikana. Snaha prosadit se bez ohledu na ostatní s prvky agrese či šikany. Narůstání počtu agresorů a tolerance či rezignace vůči jejich chování.



2009

0,3

2010

0,3

2011

0,3

Problémy při realizaci preventivní služby: • zaneprázdněnost zaměstnanců, řešeno externími spolupracovníky Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • vstřícnost ve využívání prostor, materiálu, služeb Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • narůstání požadavků na řešení problémů vycházejících z osobnostních poruch některých žáků • nerozlišení adaptačního, obecně preventivního a intervenčního programu Příležitosti při realizaci preventivní služby: • poradenská podpora PPP Třebíč • podpora finanční stránky programů prostřednictvím projektů

5.6. Pedagogicko-psychologická poradna Třebíč Pedagogicko-psychologické poradenství – řešení výukových a výchovných problémů žáků. Poradenství a psychoterapie pro děti a mládež s rizikovým chováním ve školách a školských zařízeních. Poradenská pomoc jejich učitelům a rodičům. Selektivní a indikovaná specifická primární prevence na školách, které mají zájem na včasné depistáži, poradenství a psychologické intervenci při mapování, prevenci a řešení výskytu rizikového chování dětí a mládeže. Metodické vedení a vzdělávání učitelů, zejména metodiků prevence, výchovných

41

poradců. Služba je realizována od roku 1976 pro děti do 15-ti let, mladistvé od 15 do 18-ti let, dospělé (pedagogové, rodiče). Jedná se o zaměření v oblasti primární selektivní a indikované prevence a sekundární prevenci. Formy realizovaných preventivních aktivit: • intervence • besedy • psychoterapie • odborné poradenství • vzdělávání • zážitkové programy Jedná se o individuální a skupinové formy práce. Nejčastější negativní jevy, které se při službě objevují: Chování s prvky násilí a agrese, šikana, krádeže, ublížení na zdraví, vandalismus. Trend je setrvalý. Delikventní chování, trend také setrvalý. Sociálně vyloučení (sociálně znevýhodněné skupiny), záškoláctví. Tendence setrvalá. Rizikové užívání návykových látek (alkohol, tabák, omamné a psychotropní látky). Mírně pozitivní u kouření a užívání alkoholu mladistvými (i nezletilými). Syndrom týraného dítěte – CAN trend setrvalý. Počet zaměstnanců, kteří se službou zabývají: Rok


2009

9

2010

8

2011

8

Problémy při realizaci preventivní služby: • žádné závažnější problémy se v souvislosti s realizací preventivních programů uvnitř organizace neobjevují Pozitivní zkušenosti při realizaci preventivní služby: • operativní předávání informací • soustavné vzdělávání odborných pracovníků PPP • koncepce primární prevence rizikového chování dětí a mládeže ze strany MŠMT Co ohrožuje práci při realizaci preventivní služby: • faktický převis případové práce • menší zainteresovanost některých rodičů směrem k včasnému řešení problémů svých dětí • pracovní vytížení školních metodiků prevence na školách Příležitosti při realizaci preventivní služby: • možnost grantové podpory • spolupráce s dalšími organizacemi participujícími v oblasti prevence

5.7. Na Počátku, o.s. , azylový dům pro těhotné ženy a matky s dětmi Usiluje o ochranu a rozvoj lidského života. Provozuje domy s utajenou adresou pro oběti domácího násilí a těhotné ženy a matky s dětmi matky v obtížné životní situaci.

42

5.8. Dětské domovy Dětské domovy v Náměšti nad Oslavou, Hrotovicích, Jemnici a Budkově jsou školská zařízení Kraje Vysočina, která zajišťují výchovu, vzdělávání a další potřeby dětí, které nemohou být ze závažných důvodů vychovávány ve vlastní rodině a není možno je osvojit nebo umístit v jiné náhradní rodinné péči. Jejich hlavním cílem je, aby si dítě během pobytu osvojilo takové kompetence, které mu umožní vést samostatný a plnohodnotný život ve společnosti.

6. ZÁKLADNÍ, STŘEDNÍ ŠKOLY A UČILIŠTĚ Počet základních škol: 7 Počet středních škol a učilišť:

8

6.1. Forma realizovaných preventivních aktivit na základních a středních školách. Počet škol využívající danou formu realizovaných preventivních aktivit

Forma preventivní aktivity Besedy

15

Poradenství

11

Vzdělávání

12

Výchovně-rekreační pobyty

4

Adaptační pobyty

12

Intervence

5

Výcvik sebeobrany

1

Volnočasové aktivity, kroužky

1

Mimoškolní aktivity, zájmové činnosti (keramika, posilovna, jazykové kurzy)

1

6.2. Počty žáků za roky 2009, 2010, u kterých se objevily a byly řešeny následující rizikové jevy

Návykové látky – drogy Rizikové chování v dopravě Poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, mentální bulimie) Alkohol u dětí školního věku

Základní škola

Střední škola

14

7

1 (kolize na přechodu)

0

2

8

9

17 43

Syndrom týraného dítěte – CAN

1

0

Šikana

29

9

Kyberšikana

3

0

Homofobie

0

0

Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus

4

0

Vandalismus

18

5

Záškoláctví

29

81

Tabák

42

18

Násilí

8

4

Krádeže

20

3

6.3.Zapojení škol do systému včasné intervence a spolupracující organizace Do systému včasné intervence jsou zapojeny 4 základní školy a 6 středních škol. Do systému bylo k 31. 10. 2011 zadáno 28 žáků. Problémy, které byly nejčastěji řešeny: • šikana (zde se jednalo o celou třídu 24 žáků) – základní škola • záškoláctví (střední škola) • dlouhodobá absence, problematicky omluvená, neplnění školních povinností (základní škola) Organizace, které se zabývají rizikovými projevy v chování dětí a mládeže, se kterými ZŠ a SŠ spolupracují, seřazení podle četnosti: • Pedagogicko-psychologická poradna • Městská policie • Městský úřad – oddělení sociálně právní ochrany dětí • Policie České republiky • Městský úřad – kurátor pro mládež • Středisko probační mediační služby • Oblastní charita – Klub Zámek • STŘED, o.s. • K-centrum NOE • Oblastní charita Třebíč • DDM Třebíč • ICM - Kadet • Aktuálně vybrané aktivity různých organizací, dle potřeb našeho preventivního programu

6.4. Nejčastěji řešené problémy ve školách a náměty na zlepšení Problémy, které se objevují nebo jsou řešeny uvnitř instituce, seřazeny na základě četnosti: Základní školy • šikana • záškoláctví • tabák • vandalismus

44

• • • • • • • •

krádeže drogy – marihuana kázeň žáků slušné chování a vystupování návykové látky vztahy mezi žáky, dospívání, pohlavní choroby problematika třídního kolektivu jednání s rodiči problémových žáků

Střední školy a učiliště • záškoláctví • kouření • alkohol • klima třídy, adaptace • agresivní chování • šikana • poruchy příjmu potravy Náměty na zlepšení fungování v oblasti prevence kriminality: • spolupráce rodiny • přísnější postih za nedodržování zákazu prodeje alkoholu a tabákových výrobků nezletilým • finance • nutnost dalšího vzdělávání • vlastní psycholog • přesun problémových dětí do jiného zařízení • větší zapojení ostatních kolegů Jak vidí ZŠ a SŠ pozornost, která je věnována oblasti prevenci kriminality a drogové problematiky ze strany města? V 9 případech se zdá pozornost dostačující, ve 3 případech velká a pro 3 zvýšená pozornost. Jak ZŠ a SŠ hodnotí množství a kvalitu nabídek v oblasti vzdělávání pedagogických pracovníků pro práci s dětmi s rizikovými projevy v chování? Za dostačující považuje nabídku to vidí 5 základních škol a 2 školy si myslí, že nabídka je spíše slabá. U středních škol je to stejné, kdy si 5 středních škol myslí, že je zde dostačující nabídka, naopak 3 školy si myslí, že slabá.

6. INFORMACE O SOCIOLOGICKÝCH VÝZKUMECH A ŠETŘENÍCH 6.1. Průzkum vnímání pocitu bezpečí občanů Komise prevence kriminality provedla dotazníkové šetření pocitu bezpečí občanů města Třebíče. Průzkum identifikoval pocit bezpečí a ohrožení občanů města jednotlivými trestnými činy a přestupky proti pořádku, lokalizoval riziková místa ohrožení občanů, identifikoval míru osobní negativní zkušenosti občanů s kriminalitou ve městě, identifikoval bezpečnostní opatření, která by občané učinili a jak vnímají drogovou problematiku ve městě. Na základě dožádání byly od Českého statistického ústavu získány počty jednotlivých věkových kategorií (platné k 31.12.2010) obyvatel města Třebíče. Ta byla převedena na

45

procenta, jež byla přepočítána na celkový počet plánovaných oslovených respondentů – 500 občanů města Třebíče. Počet obyvatel k 31.12.2010

%

Počet dotazníků

do 20 let 21 - 30 let 31 - 45 let 46 - 55 let 56 - 65 let 66 a více let

8 257 5 586 8 546 5 620 4 932 4 895

21,82 14,76 22,59 14,85 13,06 12,94

105 75 115 75 65 65

Počet obyvatel celkem

37 836

100

500

Věk

Sběr dat byl realizován v průběhu měsíců září, října a listopadu. Oslovováni byli občané města Třebíče, sesbírané dotazníky byly tříděny dle věkových kategorií. U každé z těchto kategorií bylo předem stanoveno, kolik dotazníků je potřeba, aby bylo respektováno věkové rozložení obyvatel města Třebíče. U pěti kategorií se podařilo cíl naplnit, u kategorie ve věku 46 – 55 let bylo získáno o 14 dotazníků méně. Pohlaví muž žena neuvedlo Celkem

Počet 158 303 25 486

% 33 62 5 100

Našeho výzkumu se zúčastnilo celkem 303 žen a 158 mužů. 25 respondentů své pohlaví neuvedlo. Místo bydliště Počet Borovina 72 Horka-Domky 97 neuvedlo 4 Nové Dvory 135 Nové Město 14 Podklášteří 33 přidružené obce 64 Stařečka 6 Týn 36 Vnitřní Město 21 Zámostí 4 Celkem 486

% 15 20 1 28 3 7 13 1 7 4 1 100

Celých 28 % respondentů bydlí v části Nové Dvory, druhým nejčastějším byly Horka-Domky, následovala Borovina. K místu v Třebíči se vztahovala i otázka č. 6, a proto získané údaje uvádíme již v této části. Občané města Třebíče byli dotazováni na lokalitu města, kterou považují z hlediska bezpečnosti, za nejvíce ohrožující. Vzhledem k tomu, že počet odpovědí nebyl předem určen, dotazovaní měli možnost označit více oblastí. MÍSTO Z HLEDISKA POCITU OHROŽENÍ, (OTÁZKA Č. 6) BOROVINA

KOLIKRÁT 27

% 4

46

JEJKOV HORKA DOMKY NOVÉ DVORY PODKLÁŠTEŘÍ PŘIDRUŽENÉ OBCE

STAŘEČKA TÝN VNITŘNÍ MĚSTO ZÁMOSTÍ NEUVEDLO ŽÁDNOU, VŠUDE SE CÍTÍM BEZPEČNĚ

CELKEM

31 10 29 64 2 17 7 172 186 36 64 645

5 2 4 10 0 3 1 27 29 6 10 100

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejčetnější odpovědí bylo Zámostí, které tvoří celých 29% odpovědí a Vnitřní město s 27% - tyto lze z pohledu občanů vnímat za nejvíce ohrožující části města. Naopak za nejvíce bezpečnou oblast mohou být považovány přidružené obce (tu označili pouze dva respondenti za ohrožující) a dále Týn (1%) a Horka Domky (2%).

47

OTÁZKA Č. 1 Jak se cítí občané ve městě Třebíči bezpečně? Oslovení občané města Třebíče se měli pokusit vyjádřit označením jednoho čísla na sedmibodové škále, kde se jejich pocit bezpečí nachází, např. označení 1 znamená, že se v Třebíči necítí vůbec bezpečně. VŮBEC

1

2

3

4

5

6

7

ZCELA

Pocit bezpečí

do 20 let

30

21-30

30 29

29

28 26

26

24

24

25

28

31-45

25

46-55

23

22

56-65

21 21

20 Počet respondentů %

66 a více

18 17

16

16 15 14 13 12 11

14 12

15

16

15

12

14 13 12

12

10

10 9

9

8 6 4

6 5 4

5 4 3

2 0

VĚKOVÁ KATEGORIE/ ODPOVĚĎ

2

2

0

0

0

1

2

DO 20 LET

4

3

DO 20 LET

2130

(%)

LET

2130 (%)

31-45 LET

5 6 Škála pocitu bezpečí 1 - 7

3145 (%)

7

neuvedlo

46-55 46-55 56-65 56-65 66 LET A LET (%) LET (%) VÍCE

66 LET A VÍCE

(%)

1

4

4

0

0

6

5

3

4

2

3

4

7

6

3 0

3

9

2 0

2

9

3

5

1

2

3

16

15

11

15

13

11

8

13

9

14

8

12

4

30

29

18

24

14

12

10

16

10

15

17

26

5

22

21

22

29

29

25

13

21

19

29

15

23

6

13

12

11

15

32

28

18

30

16

25

11

17

7

11

10

10

13

14

12

10

16

6

9

9

14

0

0

0

0

0

0

100

75

100

115

100

0 61

0

105

0 65

0 100

1 65

2 100

NEUVEDLO

CELKEM

100

Z výše uvedené tabulky a grafu vyplývá, že nejméně bezpečně se ve městě Třebíči cítí skupina občanů ve věku 31-45 let, druhou skupinou jsou občané do 20 let věku. Naopak nejvíce bezpečně své město vnímá skupina občanů ve věku 46-55 let.

Otázka č. 2 Domníváte se, že ve městě Třebíči jsou přijímána dostatečně účinná opatření proti páchání trestných činů a přestupků?

VĚKOVÁ

DO 20 LET

DO 20

21-30

(%)

0

SPÍŠE ANO SPÍŠE NE

KATEGORIE/ ODPOVĚĎ NEVÍM

NEUVEDLO

CELKEM

31-45

LET

21-30 (%)

46-55

LET

31-45 (%)

56-65

LET

46-55 (%)

0

0

0

1

1

1

48

46

48

64

79

69

55

52

27

36

35

2

2

0

0

105

100

75

100

66 LET

66 LET

LET

56-65 (%)

2

1

1

0

(%) 0

38

62

48

74

44

68

30

20

33

25

19

29

0

0

2

3

16 0

0

2

3

115

100

61

100

65

100

65

100

A VÍCE

Z odpovědí na otázku č. 2 je patrné, že kromě věkové skupiny do 20 let věku, která v 52% zvolila odpověď „spíše ne“, se ostatní občané města Třebíče v nadpoloviční většině domnívají, že ve městě Třebíči jsou přijímána dostatečně účinná opatření proti páchání trestných činů a přestupků.

49

A VÍCE

OTÁZKA Č. 3 Myslíte si, že by se dal Váš pocit bezpečí zvýšit opatřením/aktivitou/službou?

20

DO 20 LET

(%)

21- 3130 45 LET (%) LET

3145 (%)

46- 4655 55 LET (%)

LET

NE

59

56

29

39

78

68

14

ANO

40

38

43

57

NEVÍM

1

1

5

5

0 4

32 0

NEUVEDLO

0 3

37 0 0

0

105

100

75

VĚKOVÁ KATEGORIE/ ODPOVĚĎ

CELKEM

DO

2130

100 115 100

5665

66 A

LET

5666 65 LET A (%) VÍCE

23

21

32

27

41,5

43

70

41

63

27

41,5

0

0 3

0 5

2

3

4

0 7

9

14

61

100

65

100

65

100

VÍCE

(%)

Občané města Třebíče by svůj pocit bezpečí nejčastěji zvýšili následujícími opatřeními (tato doporučení jsou seřazena dle četnosti): −

− −

aktivitou policie • vyšší počet strážníků MP Třebíč • častější hlídky MP v ulicích města (Vnitřní Město, odlehlé lokality) • více pěších hlídek strážníků MP • častější kontroly strážníků na problémových místech (autobusová nádraží, restaurační zařízení, okolí škol, parky apod.) romští spoluobčané • vystěhování z centra města • zaměřit se na chování a způsob života kamerový systém • rozšíření městského kamerového dohledového systému o další kamerové body, např. lávka, méně frekventovaná místa

50

−

− −

−

bezdomovci • zařízení pro bezdomovce • práce s bezdomovci • omezení jejich působení v centru města a na autobusovém nádraží osvětlení • více osvětlení v ulicích města (parky, tmavé uličky, u židovského hřbitova) změna legislativy • přísnější tresty • omezení práv pachatelů • více ochrany a pomoci obětem TČ ostatní • podpora volnočasových aktivit • prezentace bezpečnostních opatření města Třebíče • prevence • větší informovanost seniorů

OTÁZKA Č. 4 Stal/a jste se v posledních čtyřech letech vy nebo člen Vaší rodiny obětí nějakého trestného činu – krádež (mobil, peníze…), krádeže vloupáním, ublížení na zdraví, poškozování cizí věci?

VĚKOVÁ

DO 20 LET

DO 20 LET (%)

21-30

NE

65

62

ANO

39

37

1 105

KATEGORIE/ ODPOVĚĎ

NEUVEDLO

CELKEM

21-30 (%)

31-45

31-45 (%)

46-55

49

65

77

67

1

26 0

35 0

38 0

100

75

100

115

66 A

46-55 (%)

5665

56-65 (%)

66 A

48

79

43

66

49

75

33 0

13

22 0

34 0

15

23

0

21 0

1

2

100

61

100

65

100

65

100

VÍCE

VÍCE

51

(%)

OTÁZKA Č. 5 V případě, že jste se stal/a vy nebo jiný člen Vaší domácnosti obětí trestného činu, na koho jste se obrátili se žádostí o pomoc?

do 20 let (%)

2130 let

2130 (%)

3145

3145 (%)

46-55

1 6 0 0 31 1

1 6 0 0 29 1

0 1 2 1 21 0

0 1,3 2,6 1,3 28 0

7 1 0 0 26 2

6,1 0,8 0 0 22,6 1,7

0 2 0 0 7 0

0 3 0 0 11 0

1

1

2

2,6

0

0

1

1

1

0

0

0

0

1

1

0

0

2

63 105

60 100

48 75

64 100

77 115

Věková kategorie/ do 20 odpověď let ne jiné neobrátil NNO policii policii a NNO policii a zdravotnické zařízení policii a zdravotnické zařízení a NNO zdravotnické zařízení neuvedlo Celkem

5665 (%)

66 a více

66 a více (%)

0 2 0 0 11 0

0 3 0 0 17 0

1 0 0 1 7 0

2 0 0 2 10 0

2

1

2

1

2

0

0

0

0

0

0

1,7

0

0

0

0

0

0

67 100

51 61

84 100

51 65

78 100

55 65

84 100

46-55 56-65 (%)

K otázce č. 5 se nadpoloviční většina oslovených nevyjádřila. Pokud se občané na někoho se žádostí o pomoc obrátili, byla to nejčastěji policie, případně policie a zdravotnické zařízení. Pouhých 9 oslovených občanů se neobrátilo na nikoho. Věková kategorie do 20 let U 25 občanů může být důvodem snížení pocitu bezpečí trestná činnost, která byla spáchána na nich nebo na osobě blízké. Tabulka podle četnosti rizikových lokalit, rozdělení na základě pohlaví: Počet případů 2 2 2 1 1

pohlaví

bydliště

muž muž muž muž muž

Týn Nové Dvory Horka Domky Borovina přidružené obce

7

žena

Nové Dvory

3

žena

Borovina

3

žena

Týn

2 2

žena žena

Horka-domky Nové Město

odpověď cikáni ublížení na zdraví, sprejerství, krádež peněženky ublížení na zdraví, vykradení bytu přepadení loupež, krádež, sprejerství, obtěžování, napadení rodinného příslušníka na Karlově náměstí romy, vloupání, rozbité sklepní okno přepadení, krádež krádež vloupáním, přepadení, krádež mobilu, peněženky a ublížení na zdraví krádež, sprejerství autonehoda, krádež

52

V 96 případech občané považují za ohroženou lokalitu jinou část města, než ve které žijí. V 9 případech se jedná o občany, kteří za nejvíce ohroženou lokalitu považují své bydliště. Mezi tyto lokality patří nejvíce Borovina, Nové Dvory (zde se jedná nejvíce o Kočičinu) a Týn (nejsou zde semafory a auta jezdí rychle). Věková kategorie 21 – 30 let U 14 občanů může být důvodem snížení pocitu bezpečí trestná činnost, která na nich nebo na osobě blízké byla spáchána. Tabulka podle četnosti rizikových lokalit, rozdělení na základě pohlaví: Počet případů 3 2 2 3 2 1 1

pohlaví

bydliště

odpověď

žena žena žena muž muž muž muž

přidružené obce Borovina Nové Dvory přidružené obce Borovina Nové Dvory Zámostí

krádež, krádež mobilu výtržnictví, krádež fotoaparátu a telefonu krádež, napadení rómské komunity krádež, ničení reklamy ublížení na zdraví, krádež krádež mobilu vykradený byt

Ve 112 případech občané považují za ohroženou lokalitu jinou část města, než ve které žijí. Ve 3 případech se jedná o občany, kteří za nejvíce ohroženou lokalitu považují své bydliště. Mezi tyto lokality patří Borovina, Zámostí (Romové, bezdomovci) a Nové Dvory. Věková kategorie 31- 45 let U 20 občanů může být důvodem snížení pocitu bezpečí trestná činnost, která na nich nebo na osobě blízké byla spáchána. Tabulka podle četnosti rizikových lokalit, rozdělení na základě pohlaví: Počet případů 1 1 1

pohlaví

bydliště

muž muž muž

Horka-Domky Nové Dvory Podklášteří

8

žena

Nové Dvory

4

žena

Horka-Domky

3 1 1

žena žena žena

Nové Město Vnitřní Město přidružené obce

odpověď krádež, poškozování cizí věci ublížení na zdraví výtržnictví krádež obuvi v tělocvičně, poškrábané auto, pokus o krádež auta, krádež mobilu, výtržnictví, krádež kola ze sklepní kóje, sprejerství ukradená kabelka, krádež kola a bot, krádež, ohrožování bezdomovci, rozbité dveře u bytu krádež, vloupání, šikana, krádež peněženky odcizení menší finanční hotovosti Romy navrtání nádrže auta a vypumpování benzínu

Ve 106 případech občané považují za ohroženou lokalitu jinou část města, než ve které žijí. V 9 případech se jedná o občany, kteří za nejvíce ohroženou lokalitu považují své bydliště. Mezi tyto lokality patří nejčastěji Vnitřní Město (velká koncentrace lidí, bezdomovci, romská komunita), Zámostí (Romové), Nové Dvory, přidružené obce a Podklášteří.

53

Věková kategorie 46- 55 let U 5 občanů může být důvodem snížení pocitu bezpečí trestná činnost, která na nich nebo na osobě blízké byla spáchána. Tabulka podle četnosti rizikových lokalit, rozdělení na základě pohlaví: Počet případů 1 1 1 1 1

pohlaví

bydliště

muž muž muž žena žena

Borovina Horka-Domky Vnitřní Město Nové Dvory Borovina

odpověď peníze, poškozování cizí věci, výtržnictví krádež věci násilné vniknutí do obchodu krádež mobilu, peněženky krádež kola

V 58 případech občané považují za ohroženou lokalitu jinou část města, než ve které žijí. Ve 3 případech se jedná o občany, kteří za nejvíce ohroženou lokalitu považují své bydliště. Mezi tyto lokality patří Podklášteří, Nové Dvory a Borovina (malý pohyb osob). Věková kategorie 56-65 U občanů může být důvodem snížení pocitu bezpečí trestná činnost, která na nich nebo na osobě blízké byla spáchána. Tabulka podle četnosti rizikových lokalit, rozdělení na základě pohlaví: Počet případů 1 1 1 1 1 1 1 1

pohlaví

bydliště

odpověď

žena žena žena žena muž muž muž muž

Nové Dvory Stařečka Horka-Domky přidružené obce Horka-Domky Borovina Týn Přidružené obce

napadení klientem v zaměstnání stalking krádež vloupáním krádež loupežná krádež vloupání do bytu krádež vloupáním krádež peněz

V 59 případech občané považují za ohroženou lokalitu jinou část města, než ve které žijí. V 6 případech se jedná o občany, kteří za nejvíce ohroženou lokalitu považují své bydliště. Mezi tyto lokality patří Podklášteří, Vnitřní Město (Romové), Borovina, Stařečka a Týn (malý pohyb osob, málo osvětlení). Věková kategorie 66 a více let U 8 občanů může být důvodem snížení pocitu bezpečí trestná činnost, která na nich nebo na osobě blízké byla spáchána. Tabulka podle četnosti rizikových lokalit, rozdělení na základě pohlaví: Počet případů 2 1 1 1 3

pohlaví

bydliště

žena žena žena žena

Podklášteří Nové Dvory Horka-Domky Týn

neuvedeno

Horka-Domky

odpověď loupežné přepadení krádež stoličky pod bytem v panelovém domě krádež peněženky krádež peněženky okradení v blízkosti vlakového nádraží, krádež vloupáním, poškozování cizí věci, krádež králíků ze zahrady

54

V 60 případech občané považují za ohroženou lokalitu jinou část města, než ve které žijí. V 5 případech se jedná o občany, kteří za nejvíce ohroženou lokalitu považují své bydliště. Mezi tyto lokality patří Nové Dvory, Vnitřní Město (romští spoluobčané) a Horka-Domky (mladí lidé, kteří kouří a pijí u domů).

Výsledky výzkumného šetření Z výsledků šetření je patrné, že občané města Třebíče se cítí ve svém městě spíše bezpečně. Z 486 dotázaných jich 105 (tzn. 21,6 %) označilo svůj pocit bezpečí na sedmibodové škále na hodnotách 1, 2 nebo 3, které vyjadřují sníženou míru pocitu bezpečí. Za nejvíce ohrožující části města jsou považovány Zámostí a Vnitřní město. Občané města Třebíče by uvítali větší aktivitu policie, doporučují zabývat se romskými spoluobčany a pracovat s bezdomovci, rozšířili by kamerový systém, některé ulice v Třebíči by více osvětlili. Mezi častá doporučení patřila i změna legislativy, podpora volnočasových aktivit, prezentace bezpečnostních opatření města, prevence a více informovat seniory.

7. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Město Třebíč je zapojeno do procesu komunitního plánování od roku 2002. Tehdy se začal tvořit dlouhodobý Komunitní plán sociálních služeb města Třebíč. Tento plán byl dokončen v roce 2005. V té době však již plně neodpovídal potřebám města ani poskytovatelů sociálních služeb působících ve městě, jejich snaze o systematický rozvoj a efektivní financování sociálních služeb a také již nevycházel z aktuálních a koncepčně monitorovaných potřeb občanů města a jejich poptávky po sociálních službách. V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, byla obcím s rozšířenou působností uložena zákonná povinnost zjišťovat potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území a zajišťovat dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území. Zákon o sociálních službách taktéž stanovuje krajům povinnost zpracovávat ve spolupráci s obcemi střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území kraje, a to na základě informací o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích. Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb jsou strategickými dokumenty, které slouží jako doporučující podklad pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie pro investiční i neinvestiční rozvoj všech poskytovatelů sociálních služeb, a to bez ohledu na to, kdo je jejich zřizovatelem. Z těchto důvodů vznikl předkládaný dokument, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Třebíči, který je koncipovaný na období 2012 až 2016. Plán je realizován prostřednictvím každoročních akčních plánů.

8. INFORMACE O VYBRANÝCH PROJEKTECH A VÝŠI NÁKLADŮ NA JEJICH REALIZACI 8.1. Projekty spolufinancované ze státních dotací Město Třebíč pravidelně čerpá finanční prostředky ze státních dotací, z resortu Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. Za období uplynulých sedmi let využilo částku 5 miliónů korun. O výši čerpání státních dotací a spoluúčasti města v jednotlivých rocích vypovídá následující tabulka. Následuje stručný přehled a popis projektů takto financovaných.

55

rok 2005

rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

Celkem

Zdroj Dotace MVČR Spoluúčast města Celkové náklady

618 000

450 000

600 000

213 200

240 000

308 000

78 500

522 112

690 000

800 000

74 000

60 000

548 000

33 000

1 140 112

1 140 000

1 400 000

287 000

300 000

856 000

111 500

2 507 700

2 727 112

10 272 166

Klub mládeže Hájek – středisko sociálních služeb V roce 2003 Město Třebíč realizovalo projekční záměr zřízení střediska sociálních služeb pro mládež v lokalitě Hájek. Město získalo do svého majetku budovu, která nabízí činnost nízkoprahového zařízení, psychologického poradenství a zázemí pro NNO. Za přispění dotací z MVČR byl tento prostor vybaven a bylo zde vytvořeno kvalitní zázemí pro cílovou skupinu dětí a mládeže. Městský kamerový dohledový systém (rozšíření propojení) Městský kamerový systém začal ve městě Třebíči vznikat již v roce 1999. V průběhu let docházelo k jeho rozšiřování a modernizování. V roce 2004 došlo k propojení přenosu dat ze služebny městské policie na služebnu Policie ČR. V současné době má náš kamerový systém sedm stálých kamerových bodů a šest kamerových bodů pracujících ve zvláštním režimu. Propojení MKDS s kamerovými systémy ZŠ V roce 2007 byl zrealizován pilotní projekt, kdy na kamerovým systém bylo napojeno šest dalších kamerových bodů (vždy dvě kamery na jedné základní škole). Celý systém je napojen na PCO. Tímto způsobem Městská policie Třebíč chrání majetek ve vlastnictví města Třebíče a zvyšuje pocit bezpečí občanů pohybujících se v daných lokalitách. Bezpečná lokalita V roce 2005 se povedlo zabezpečit a označit prostřednictví letáků a dalšího technického zařízení dům s pečovatelskou službou na ul. Koutkova v Třebíči. Senioři a osoby žijící v tomto domě byli dostatečně poučeni o bezpečnosti pohybu v ulicích města i za zavřenými dveřmi svého bytu. Všichni byli vybaveni prostředky osobní ochrany – flashalarmy. Preventivní radary Dva deskové preventivní měřiče rychlosti byly na vytipovaná místa umístěny v roce 2005. Od té doby vede městská policie evidenci pohybu vozidel v těchto lokalitách. V návaznosti na tyto informace používá i klasický radar – laserový měřič (i ten byl pořízen z prostředků MVČR). Systém včasné intervence Od roku 2008 je na území okresu Třebíč realizován dlouhodobý projekt Systém včasné intervence (SVI), jehož metodiku vypracovalo Ministerstvo vnitra ČR. Cílem projektu je nastavení efektivní multidisciplinární spolupráce subjektů, do jejichž působnosti spadá péče o ohrožené děti. Realizace projektu byla stanovena jako jedna z priorit Koncepce prevence kriminality na léta 2009 až 2011. Prevence, podpora a pomoc dětem a rodinám

56

"Prevence, podpora a pomoc dětem a rodinám" je projekt s cílem snížit počet dětí umísťovaných do ústavní péče, a to rozšířením, zkvalitněním a provázáním nabídky služeb sociální prevence ohroženým rodinám v Třebíči. Primární cílovou skupinou projektu jsou děti a mládež ve věku 0-18 let se specifickými problémy a jejich rodiny. Prostřednictvím aktivit projektu: poskytováním sociální asistence a poradenství pro rodiny s dětmi a děti a mládež s rizikovými projevy v chování, odborným psychologickým poradenstvím, rodinnou nebo individuální psychoterapií a realizací letního výchovně-rekreačního tábora pro tyto děti chceme nabídnout včasnou, snadno dostupnou a zejména kvalitní podporu a pomoc ohroženým dětem a jejich rodinám.

Speciální výslechová místnost - Krizové a poradenské zařízení Uvedený projekt se týká realizace a zřízení krizové a poradenské místnosti umístněné v budově Policie České republiky, Územního odboru vnější služby a SKPV Třebíč na adrese Třebíč, Bráfova 3. Hlavním důvodem k vybudování krizového a poradenského zařízení, je dále nepoškozovat dítě – oběť, popřípadě svědka, trestné činnosti, a zmírnit tak traumatický zážitek prožité události vhodně zvoleným optimálním prostředím v rámci samotného procesu. Optimálním prostředím je myšlena místnost, krizové a poradenské pracoviště, které namísto strohého kancelářského vybavení nabízí komfort domácího prostředí a má u účastníka procesu navodit příjemnou a klidnou atmosféru. Cílem je tedy vybudovat místnost, která se bude zásadně odlišovat od tradičních policejních kanceláří, aby nutný pobyt obětí byl co nejméně traumatizující. Vedení procesu v takovéto místnosti umožní usnadnit kontakt s policií a chránit oběť před nepříjemnými zážitky způsobenými standardním prostředím policejního pracoviště. Cílovou skupinou projektu jsou tedy traumatizované oběti trestné činnosti, zejména děti a ženy. Vyšetřovací místnost může být se stejným účelem využita i pro výslech jiných zranitelných obětí, zejména obětí sexuálních trestných činů či obětí domácího násilí. Speciální výslechová místnost byla otevřena v únoru 2011 v budově Policie České republiky, Územního odboru Územního odboru Vnější služby a SKPV Třebíč na adrese Třebíč, Bráfova 3. Celkem byla využita v 18 případech při výslechu nezletilých osob.

8.2. Projekty financované z rozpočtu města Grantový systém Zdravého města Třebíče je finančním nástrojem města Třebíče k realizaci projektů nekomerčního charakteru. Je určen na podporu činnosti a projektů organizací a občanů při rozvoji města a zlepšení kvality života obyvatel města. Grantový systém je tvořen dílčími grantovými programy. Rámec grantových programů, druhy grantových programů jsou vymezeny stanovenými prioritami, rozvojovými záměry a schválenými koncepcemi města: Strategie udržitelného rozvoje města Třebíče, Plán zdraví a kvality života města Třebíče, Komunitní plán sociálních služeb města Třebíče, Plán činnosti prevence kriminality a drogové problematiky. Na grantový program prevence kriminality je každoročně je vyčleňována částka z rozpočtu města Třebíče. Žadatelům o grant jsou každoročně sdělovány konkrétnější návodné okruhy dle stanovených priorit komisí prevence kriminality (viz plán činnosti prevence kriminality). Realizátorům poskytují členové komise pravidelné konzultace, ať už při zpracování projektu nebo při jeho realizaci. Stanovený konzultant dohlíží nad dodržováním všech zásad po celou dobu realizace konkrétního projektu. Město Třebíč v roce 2011 podpořilo prostřednictvím grantového systému města pro oblast prevence kriminality a drogové problematiky dílčích projektů realizovaných partnerskými organizacemi

57

podpořené projekty Rok 2006 Částka 400 000,podpořené projekty Rok 2007 Částka 400 000,podpořené projekty Rok 2008 Částka 400 000,podpořené projekty Rok 2009 Částka 400 000,podpořené projekty Rok 2010 Částka 360 000,podpořené projekty Rok 2011 Částka 380 000,-

Sociální Situační Informování občanů Sociální Situační Informování občanů Sociální Situační Informování občanů Sociální Situační Informování občanů Sociální Situační Informování občanů Sociální Situační Informování občanů Sociální Situační Informování občanů Sociální Situační Informování občanů Sociální Situační Informování občanů Sociální Situační Informování občanů Sociální Situační Informování občanů Sociální Situační Informování občanů

20 0 1 367 000,0 33 000,16 0 0 400 000,0 0 20 0 1 375 000,0 25 000,15 0 0 400 000,0 0 14 0 0 360 000,0 0 15 0 0 380 000,0 0

9. SYSTÉM VČASNÉ INTERVENCE Od roku 2008 je na území okresu Třebíč realizován dlouhodobý projekt Systém včasné intervence (SVI), jehož metodiku vypracovalo Ministerstvo vnitra ČR. Cílem projektu je nastavení efektivní multidisciplinární spolupráce subjektů, do jejichž působnosti spadá péče o ohrožené děti. Realizace projektu byla stanovena jako jedna z priorit Koncepce prevence kriminality na léta 2009 až 2011. SVI tvoří tři pilíře: - jednotný informační systém - interdisciplinární spolupráce v rámci Týmu pro mládež - konkrétní opatření pro pomoc ohroženým dětem Základními subjekty zapojenými od počátku v SVI Třebíč jsou:

58

Města Třebíč, Moravské Budějovice a Náměšť nad Oslavou (oddělení sociálně-právní ochrany dětí jednotlivých měst), Policie ČR, územní odbor Třebíč, Středisko Probační a mediační služby Třebíč, Okresní soud v Třebíči a Městská policie Třebíč. Okresní státní zastupitelství v Třebíči není zapojeno v SVI, v případě potřeby je zástupce přizván k jednání Týmu pro mládež.

9.1. Jednotný informační systém Informační systém SVI slouží k předávání, sdílení a vyhodnocování informací mezi účastníky systému. Je vytvořen jako webový systém, do něhož jsou na základě stanovených pravidel vkládány prostřednictvím elektronických formulářů informace o dětech, na něž se zaměřuje sociálně-právní ochrana. Koncem roku 2008 byla v Třebíči nainstalována původní verze aplikace SVI. V průběhu roku 2008 probíhaly práce na jejím vylepšení, aby aplikace zahrnovala celou agendu sociálně-právní ochrany dětí. Ostrý provoz této verze byl zahájen v červenci 2009 a od té doby byla vytvářena databáze spisové dokumentace OSPOD Třebíč v informačním systému SVI. Průběžně dochází k upgradu aplikace IS SVI. V polovině roku 2009 byl celostátně zahájen automatizovaný import dat z Policejního prezidia ČR do SVI. Pro jeho využití bylo nutné zřízení REP schránky, kterou provozuje Česká pošta. V důsledku technicko-organizačních komplikací se schránku podařilo zřídit až v květnu 2010. Policie ČR Třebíč zasílá oznámení o dětech, které se dostaly do kontaktu s policií (pachatelé, poškození, svědci, pohřešovaní), pravidelně od září 2010. Do konce roku 2010 bylo do informačního systému SVI Třebíč přijato 224 oznámení. Nejčastěji se jednalo o události, v nichž vystupovaly děti v pozici poškozeného (zejména zanedbání povinné výživy rodičem) a svědka protiprávního jednání (např. krádeže, fyzického napadení a také fyzických i verbálních konfliktů v rodině). Dále byla zaslána oznámení o dětech s výchovnými problémy (většinou požití alkoholu nezletilými), v menším počtu pachatele protiprávního jednání (provinění či přestupků), včetně podezření z tohoto jednání. Do systému byly také oznámeny pohřešované děti (na útěku od rodičů nebo ústavní výchovy). V roce 2010 byla oznamovatelem pouze Policie PČR a Městská policie Třebíč. Pro další rozvoj SVI bylo zapotřebí rozšíření sítě spolupracujících subjektů zejména o základní a střední školy, lékaře a zdravotnická zařízení. K tomuto úkolu byl zpracován projekt „S SVI k odborné veřejnosti“, který byl součástí Městského programu prevence kriminality města Třebíče v roce 2010. Cílem projektu bylo seznámit školy a zdravotnická zařízení s principy Systému včasné intervence, na příkladech z praxe ukázat součinnost subjektů a motivovat zúčastněné ke spoluúčasti v SVI. Po skončení semináře se do konce roku 2010 zapojilo do SVI 16 škol okresu Třebíč. Zdravotníci prozatím o účast v SVI zájem neprojevili. V roce 2011 (do konce září) bylo přijato do IS SVI Třebíč 322 oznámení, přičemž díky zapojení škol došlo ke zvýšení počtu oznámení dětí s výchovnými problémy. Počátkem roku 2011 jsme zpracovali projekt Integrace informačního systému SVI jako samostatného agendového systému se spisovou službou úřadu, který měl přispět ke snížení administrativní náročnosti a zvýšení efektivity systému SVI. V březnu téhož roku však vláda ČR schválila realizaci Národního projektu Systému včasné intervence, který předpokládá zavedení SVI na území celé ČR. Podle informací dodavatele aplikace IS SVI bude národní verze SVI obsahovat rovněž integraci IS SVI se spisovou službou.Termín jejího zpracování je plánován do konce roku 2011. S ohledem na tyto skutečnosti se realizace individuálního projektu na integraci IS SVI se spisovou službou nejevila účelná, a proto město od projektu odstoupilo.

59

9.2. Činnost Týmu pro mládež Tým pro mládež jako koordinační článek SVI, který zajišťuje metodickou spolupráci mezi institucemi, zahájil svoji činnost v prosinci 2008. Zaměřuje se zejména na řešení aktuálních problémů v oblasti péče o ohrožené děti v regionu, sjednocování metodických postupů a řešení úkolů při zavádění nové verze informačního systému SVI. Složení týmu: • zástupci OSPOD Třebíč, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou • vedoucí střediska Probační a mediační služby Třebíč • pracovník SKPV PČR Třebíč • zástupce Okresního soudu Třebíč • strážník Městské policie Třebíč • tajemnice Týmu - koordinátorka SVI K jednání Týmu pro mládež jsou přizváni dle projednávané problematiky zástupci dalších spolupracujících subjektů. Z počátku se setkání týmu konalo cca 1x za 2 měsíce, v roce 2011 se tým schází téměř každý měsíc. V roce 2009 se členové týmu zabývali optimalizací postupů jednotlivých subjektů v trestních věcech mladistvých, problematikou záškoláctví, zkvalitněním spolupráce s úřadem práce a rovněž aktuálními úkoly při zavádění Informačního systému SVI. V roce 2010 bylo jednání týmu zaměřeno na problematiku zneužívání návykových látek, sjednocování postupů v protidrogové oblasti a řešení konkrétních problémů při práci s informačním systémem SVI. Hlavním úkolem byla příprava, zpracování odborných materiálů, realizace a aktivní účast na semináři pro školy a zdravotníky „S SVI k odborné veřejnosti“. Kromě toho členové Týmu pro mládež prezentovali SVI v tisku, na celostátním setkání manažerů prevence městských policií pořádaném MP Třebíč, poskytovali informace a materiály k SVI pro zájemce z jiných měst informovali o SVI v komisích města. V roce 2011 se tým zabýval existující nabídkou návazných služeb péče o ohrožené děti a zpracoval Přehled služeb a programů péče o ohrožené děti, které jsou k dispozici v okrese Třebíč. Dalším tématem jednání týmu byla problematika sociálně-právní ochrany dětí ve školských předpisech a spolupráce v této oblasti se školami. Tým dále inicioval a podílel se spolu s manažerkou prevence kriminality na přípravě semináře „Prevence zneužívání návykových látek (nejen) ve školách“, učeného pro spolupracující subjekty v SVI. Na semináři vystoupil s kvalifikovanou prezentací JUDr. Břetislav Brejcha z Národní protidrogové centrály, následné panelové diskuse k problematice drog v našem regionu se účastnili zástupci K-centra, pedagogicko-psychologické poradny a členové Týmu pro mládež.

9.3. Opatření péče o ohrožené děti Třetí pilíř SVI tvoří konkrétní opatření směřující k nápravě a pomoci ohroženým dětem. Jedná se jak o zákonná opatření, zakotvená zejména v zák. č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, dále zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, zák. č. 94/1963 Sb., o rodině a dalších, tak o aktivity, které navazují na práci hlavních subjektů, např. probační programy, sociální služby a různé projekty NNO v oblasti péče o ohrožené děti (o.s. STŘED, Charita Třebíč apod.). Jak uvedeno výše, Tým pro mládež se v roce 2011 zabýval mapováním existující nabídky těchto návazných programů. Ve zpracovaném Přehledu služeb a programů péče o ohrožené děti jsou tyto služby rozděleny podle hlavních oblastí problémů (např. sanace rodiny, programy sociálního výcviku, zneužívání návykových látek apod.) a je uvedena jejich stručná charakteristika. Z přehledu je zřejmé, že existující nabídka navazujících služeb zahrnuje široké spektrum problémů a rizikových situací. Realizátoři těchto programů se snaží

60

reagovat na aktuální potřeby regionu. Materiál rovněž upozorňuje na chybějící služby, resp. služby, které je nutné zajišťovat v zařízeních mimo okres Třebíč. Tabulka oznámení přijatých do Systému včasné intervence Třebíč Oznámení přijatá do SVI

Rok 2010*

Rok 2011 (k 30.09.2011)

256

454

Třebíč

224

322

Moravské Budějovice

21

69

Náměšť nad Oslavou

11

63

224

322

Oznamovatel Policie ČR

199

300

Oznamovatel Městská policie Třebíč

17

6

Oznamovatelé školy

8

16

Oznámení celkem

Počet oznámení zaslaných do SVI Třebíč celkem

* Zasílání oznámení do informačního systému SVI Třebíč bylo zahájeno v říjnu 2009. Oznamovatelem byla pouze Městská policie Třebíč, která do konce roku 2009 zaslala do IS SVI 6 oznámení o dětech, u nichž bylo při kontrolních akcích policie zjištěno požití alkoholu.

Oznámení SVI Třebíč Dítě v pozici jako: Poškozený zejména neplnění vyživovací povinnosti ze strany rodičů Svědek např. protiprávního jednání - krádeže, fyzického násilí apod. z toho konflikty a násilí v rodině Výchovné problémy z toho zneužívání alkoholu

Rok 2010

Rok 2011 (k 30.09.2011)

75

104

60

75 18

41

24 77

30

53

Pachatel trestné činnosti včetně podezření

17

33

Pachatel přestupku

14

29

Pohřešovaný útěk z domova nebo ústavní výchovy

17

4

61

Oznámení SVI Třebíč celkem

224

322

62

10. SWOT ANALÝZA ČLENŮ KOMISE PREVENCE KRIMINALITY A DROGOVÉ PROBLEMATIKY Pro identifikování silných a slabých stránek současného stavu v oblasti prevence kriminality a hledání příležitostí a zmapování rizik a ohrožení na další období byla členy pracovní skupiny komise pro prevenci kriminality zpracována SWOT analýza. Silné stránky • Existující systém koncepce, koordinace, systémové práce a odbornosti pracovníků prevence kriminality • Existující síť sociálních služeb na základě dosavadních zásad financování NNO • Spolupráce zainteresovaných subjektů v oblasti prevence kriminality • Rozložení aktivit, programů, služeb do primární, sekundární a terciální prevence • Systém včasné intervence jako systémová péče o ohrožené děti Slabé stránky • Chybí systémová práce s recidivisty, bezdomovci, mladými nekvalifikovanými lidmi • Výkon sociální práce pracovníků sociálního odboru MÚ Třebíč je v souvislosti se změnami reformy nejasný, změny v novele zákona o sociálně právní ochraně dětí očekávají posílení výkonu sociální práce bez vyváženého personálního obsazení • Chybí pobytové zařízení pro děti a mládež s výchovnými problémy typu střediska výchovné péče • Chybí krizová lůžka akutní pomoc pro děti a ženy bez domova • Financování nestátních neziskových organizací působících v oblasti prevence kriminality je krátkodobé bez návaznosti na udržitelnost Ohrožení • Neochota vnímat dlouhodobou práci komise v oblasti prevence kriminality jako nezbytnou součást systémové práce • Nejistota financování projektů, služeb pro oblasti prevence kriminality a drogové problematiky • Tolerance společnosti ke konzumaci návykových látek • Bagatelizace a lhostejnost veřejnosti k problému rizikových lokalit, k dluhové problematice • Neexistuje vymahatelnost sankcí v přestupkovém řízení • Nárůst nezaměstnanosti u věkových skupin 50 – 54 let, 20 – 24 let • Nárůst počtu nezletilých (bez kvalifikace ) a mladistvých v evidenci ÚP • Nárůst počtu příjemců veřejné podpory • Porušování podmínek alternativních trestů (neodpracované hodiny OPP) • Tolerance rodičů k rizikovému chování dětí a negativní vliv přirozeného prostředí na výchovu dětí Příležitosti • Monitoring, informovanost veřejnosti o drogové kriminalitě – důležitosti prevence (Městský kamerový dohledový systém, besedy, tisk) • Monitoring rizikových lokalit prostřednictvím Městského kamerového dohledového systému • Prohloubení spolupráce v rámci systému včasné intervence • Dlouhodobá, komplexní a vyvážená podpora a práce v oblasti prevence kriminality • Reagování na rizikové trendy, lokální rizikové trendy, společenské trendy

63

11. REKAPITULACE VÝCHODISEK Z PROVEDENÝCH ANALÝZ Východiska z analýzy bezpečnostních Převažuje nápad majetkové trestné činnosti, v posledních letech vloupání do rekreačních objektů, rodinných domů (zejména u novostaveb), krádeže pohonných hmot. • Z 50% páchají trestnou činnost recidivisté. • Vysoký nápad přestupků v územních obvodech Třebíč – centrum, Hájek, Horka – Domky. Východiska z institucionální analýzy: • Nárůst počtu občanů bez přístřeší. • Nárůst počtu nezletilých a mladistvých pachatelů trestné činnosti. • Nárůst loupežných přepadení páchaných mladými dospělými. • Recidiva v páchání trestné činnosti, navazující problém dluhy, exekuce, záznam v rejstříku trestů. • Absence služeb pro ženy bez domova a lůžkových zařízení pro umísťování lidí (bezdomovců) ve věku blízkém starobnímu důchodu. • Vzrůstající agresivita, šikana, vandalismus dětí a mladistvých. Agrese jako norma. • Záškoláctví a dlouhodobá absence žáků. • Problémy spojené a s adaptací třídních kolektivů. • Rizikové chování v oblasti sexu – pohlavní zneužívání, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování dětí a mladistvých. • Tolerance rodičů (zejména u romské populace) k rizikovému chování dětí a negativní vliv přirozeného prostředí na výchovu dětí. • Vzestupný trend výskytu extremismu, rasismu. • Nárůst počtu dětí týraných v souvislosti s domácím násilím (psychické). Východiska z průzkumu vnímání pocitu bezpečí občanů města: • Problém s bezdomovci v centru města, u autobusového a vlakového nádraží. • Soustředěnost a páchání přestupků proti veřejnému pořádku rizikovými skupinami dětí a mládež na dětských hřištích. • Rizikové užívání alkoholu na místech označených vyhláškou jako nedovolené. • Soustředěnost sociálně potřebných (problémových) občanů, rodin do ulice Bezručova, Alšova, Zámostí, M.Curieových, centrum, Zámostí, Vnitřní Město, Podklášteří. • Vyšší pocit ohrožení bezpečí u seniorů. • Využití všech dostupných nástrojů na zvýšení pocitu bezpečí občanů města.

II. KONCEPČNÍ ČÁST PRO OBLAST PREVENCE KRIMINALITY CÍLE:    

Zvyšování pocitu bezpečí občanů, snižování míry závažnosti a četnosti trestné činnosti. Snížení výskytu delikventní činnosti u dětí a mladých dospělých, rodin ohrožených kriminálním chováním, recidivistů, komunit, nebo jejich ochrana. Efektivní a koordinovaný systém prevence kriminality Komplexní, koordinovaný přístup v komunitách postavený na spolupráci Města Třebíče, Policie ČR a dalších zainteresovaných subjektů.

64

12. Priority 1. Cíl: Zvyšování pocitu bezpečí občanů, snižování míry závažnosti a četnosti trestné činnosti. Priority: • Snížení nápadu majetkové trestné činnosti, se zaměřením na vloupání do rekreačních objektů, rodinných domů a krádeže pohonných hmot. • Omezení pohybu bezdomovců pod vlivem alkoholu na veřejných prostranstvích v centru města, u autobusového a vlakového nádraží zejména. • Omezení vstupu rizikových skupin nezletilých a mladistvých na dětská hřiště. • Zvýšení pocitu bezpečí seniorů. 2. Cíl: Snížení výskytu delikventní činnosti u dětí a mladých dospělých, rodin ohrožených kriminálním chováním, recidivistů, komunit, nebo jejich ochrana. Priority: • Snížení výskytu trestné činnosti páchané recidivisty. • Omezování vandalismu, poškozování veřejného majetku a dalších rizikových jevů rizikovými skupinami mládeže na dětských hřištích. • Snížení počtu nezletilých a mladistvých pachatelů trestné činnosti. • Omezování agresivity u dětí a mladistvých, rizikového chování v oblasti sexu. • Sebepoškozování dětí a mladistvých a ochrana a pomoc dětským obětem a svědkům násilí. 3. Cíl: Efektivní a koordinovaný systém prevence kriminality Priority: • • • •

Vytváření podmínek a služeb o ohrožené skupiny obyvatel – žena bez domova, osoby bezdomovci ve věku blízkém starobnímu důchodu. Systémová práce s ohroženými dětmi a dětmi a mládeží s rizikovými projevy v chování (systém SVI) Kontrola a koordinovaný přístup zainteresovaných subjektů k záškoláctví. Koordinovaná pomoc dětským obětem a svědkům násilí.

4. Cíl: Komplexní, koordinovaný přístup v komunitách postavený na spolupráci Města Třebíče, Policie ČR a dalších zainteresovaných subjektů. Priority: • Snížení počtu přestupků páchaných v územních obvodech Třebíč – centrum, Hájek, Horka – Domky. • Omezení možností požívání alkoholu na místech označených vyhláškou města jako nedovolaná • Monitoring a zvýšená kontrola v problémových lokalitách Alšova, Bezručova, Zámostí, M.Curieových, Centrum, Zámostí, Vnitřní město, Podkláštěří. • Rychlá a účinná opaření v zamezení opakování trestné činnost. • Monitroing a příprava rychlých a účinných opatření v případě výskytu extrémismu a rasismu.

65

KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY A DROGOVÉ POLITIKY MĚSTA TŘEBÍČE (na léta 2012 - 2016)

II. ČÁST – KONCEPCE PROTIDROGOVÉ POLITIKY

TŘEBÍČ 2012

66

ANOTACE PRO OBLAST PROTIDROGOVÉ POLITIKY

Koncepce protidrogové politiky města Třebíč je dokumentem vypracovaným Komisí prevence kriminality a drogové problematiky. Respektuje východiska, principy a přístupy z Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018 (Úřad vlády ČR), Akčního plánu realizace protidrogové politiky na období 2010 – 2012 (Úřad vlády ČR) a Strategie protidrogové politiky Kraje Vysočina na období 2012 – 2015 (Krajský úřad Kraje Vysočina). Koncepce protidrogové politiky města Třebíč je logickou implementací výše zmíněných dokumentů v lokalitě Třebíčska, zohledňuje však také místní specifika a problémy spojené s užíváním drog. Analytická část dokumentu přináší konkrétní údaje o drogové kriminalitě, bezpečnostní situaci v Třebíči a organizacích, které se drogovou problematikou zabývají. Byly zjišťovány podklady za roky 2008 – 2010, proto lze v některých ukazatelích vysledovat aktuální trendy. Součástí dokumentu jsou výstupy z dotazníkového šetření provedeného mezi občany města Třebíče. Koncepční část se zaměřuje na vydefinování cílů a priorit zaměřených na protidrogovou prevenci.

67

1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA A PILÍŘE PROTIDROGOVÉ POLITIKY Užívání

návykových

látek

je

komplexní

a

mnohovrstevný

jev

s celou

řadou

potencionálních rizik pro jedince a společnost. Představuje především problém ohrožení veřejného zdraví. Za účinnou strategii směřující k řešení problémů spojených s užíváním návykových látek je považován multidisciplinární a vyvážený přístup, který vychází z mezirezortní spolupráce. Protidrogová politika je soubor preventivních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, regulačních, kontrolních a dalších opatření včetně vymáhání práva. Zájmem protidrogové politiky je ochrana veřejného zdraví, ochrana bezpečnosti jednotlivců a společnosti. Základní pilíře protidrogové politiky v ČR jsou: Primární prevence – cílem je snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména mladými lidmi Snižování rizik – cílem je snížit míru problémového a intenzivního užívání drog Léčba a resocializace – cílem je snižovat rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost Snižování dostupnosti drog – snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi (represe)

1. 1

Závislost na nelegálních drogách

Drogová závislost je psychický a někdy fyzický stav, charakterizovaný změnami chování a dalšími reakcemi, které vždy zahrnují nutkání užít drogu opakovaně pro její příjemné účinky a také proto, aby se zabránilo nepříjemným stavům při nepřítomnosti drogy. Syndrom závislosti je definován jako soubor behaviorálních, kognitivních a fyziologických fenoménů, který se vyvíjí po opakovaném užití látky. Závislost je zařazena mezi chronická onemocnění, které je možno diagnostikovat, léčit a je mu možno vhodnou prevencí předcházet. Současný přístup k problematice závislostí je charakterizován komplexně jako bio – psycho – socio – spirituální. Vyvíjí se postupně a závisí na mnoha faktorech, jako je prostředí, osobnost, věk, hmotnost, pohlaví, psychický stav, doba užívání látky, druh a množství užívané látky, atd. Největší rizika jsou spojena s tzv. rizikovým užíváním drog. Jedná se zejména o injekční aplikaci, spojenou s rizikem přenosu HIV, hepatitid B, C, syfilisu, předávkování při neznámé koncentraci užité drogy, atd. S rizikovým užíváním drog úzce souvisí ochrana veřejného zdraví – riziko přenosu výše zmíněných chorob na nedrogovou populaci. Rizikové užívání drog s sebou přináší řadu psychických změn, např. toxické psychózy, poruchy osobnosti. V souvislosti s užíváním drog v poradenské praxi řeší tyto okruhy problémů:

68

krádeže v rodině, rozpad vztahů, útěky z domova, nutnost farmakoterapie u rodičů uživatelů drog, ztráta zaměstnání, zaopatřovací trestná činnost, neschopnost dostudovat, hluboký sociální propad, předluženost, ústavní péče o nechtěné děti uživatelek drog, trestní stíhání a nepodmíněná

odnětí

svobody,

depresivní

chování,

násilí,

sexuální

zneužívání,

bezdomovectví, devastace rodinného majetku, vandalismus, opakované relapsy, úrazy, suicidální tendence, dlouhodobá deprivace, atd. Národní monitorovací středisko uvádí v ČR nárůst v počtu rizikových uživatelů drog – 39200 osob, z toho 28200 jsou uživatelé pervitinu a 11000 připadá na uživatele opiátů. V Třebíči se stabilně pohybuje 100 – 200 rizikových uživatelů drog. K tomuto počtu je třeba připočítat nejméně stejné množství uživatelů drog, kteří sice nejsou označováni jako rizikoví, ale drogy jsou součástí jejich života a působí jim problémy.

Zvláštní

kapitolou

jsou

uživatelé

konopných

drog,

kdy

ČR

vykazuje

v mezinárodním srovnání nejvyšší míru prevalence u žáků a studentů (více než 40%). Užívání drog jako fenomén významně snižuje potenciál rozvoje společnosti, pro ilustraci uvádím položky, kterými lze kvantifikovat společenské škody. Náklady

na

lékařskou

péči

hrazenou

pojišťovnami Náklady

na

sociální

služby

a

léčbu

nehrazenou pojišťovnami Přímé náklady na zneužívání nelegálních

Náklady na specifickou primární prevenci

drog

Náklady na práci Policie ČR Náklady na státní zastupitelství Náklady na soudní moc a vězeňství Náklady rodin Ušlá produktivita v důsledku mortality Ušlá produktivita v důsledku nemocnosti

Nepřímé náklady na zneužívání drog

Ušlá produktivita v důsledku kriminálních kariér

1. 2

Typy zařízení a jejich poslání

Pro přehlednost uvádím obecnou typologii zařízení pro uživatele drog v ČR. Tato síť služeb má logickou návaznost a měla by reagovat na potřeby klientů od fáze experimentování, přes fázi aktivního braní, pokusů o abstinenci, až po podpůrné doléčování. Je pochopitelné, že na malém městě jako je Třebíč, nemůže být celá síť služeb

69

provozována. Z toho vyplývá, že klienti z Třebíče využívají služby, které jsou provozovány kdekoli v ČR. Proto považuji za správné, zabývat se v Koncepci protidrogové politiky města Třebíče také službami, které nejsou ve městě provozovány, ale patří do základní sítě služeb, např. Pateb s.r.o. Jemnice, Terapeutická komunita Podcestný mlýn, Doléčovací centrum Circle of life. Pro protidrogovou prevenci a léčbu je definováno devět základních typů služeb, které mohou v praxi jednotlivé prvky kombinovat: Detoxifikační jednotky (Jemnice, Brno) - cílem těchto jednotek je zvládání odvykacích stavů a intoxikací drogou, které nevyžadují intenzivní péči v jiném zařízení, například na jednotce intenzivní péče JIP nebo na ARO. Detoxifikace není zákrok pro dosažení trvalejší změny, je založena především na odeznění intoxikace drogou a je součástí přípravy pro střednědobou nebo dlouhodobou léčbu závislostí. Terénní programy (Třebíč) – cílem je aktivně vyhledávat drogou ohrožené osoby v jejich přirozeném prostředí a navazovat s nimi vztah důvěry a zprostředkovávat navazující péči. Terénní programy fungují jako součást kontaktních center nebo samostatně. Součástí práce je výměna jehel, testování na infekční choroby a poradenství. Kontaktní nízkoprahová centra (Třebíč) -

cílem je především minimalizace sociálních a

zdravotních rizik, budování vztahu důvěry mezi pracovníkem a klienty a zprostředkování další navazující péče. Základní charakteristikou nízkoprahových zařízení je bezplatnost, dostupnost a anonymita. Služby se poskytují v určitém regionu bez jakéhokoliv doporučení, omezení. Cílovou skupinou jsou především nitrožilní uživatelé drog. Program je zaměřený zejména na výměnu injekčního materiálu, podávání informací, poradenství, zprostředkování léčby, testování na virové onemocnění hepatitid B, C a HIV atd. Ambulantní léčba (Třebíč) – pro tuto léčbu je typické, že motivovaný klient, který má zpravidla dobré sociální zázemí, dochází i několikrát týdně do zařízení, kde ambulantní léčba probíhá. Jsou to většinou AT ordinace, psychiatrická zařízení, zaměřená na drogové nebo alkoholové závislosti. Při této léčbě se klient nevylučuje ze svého původního prostředí. Stacionární programy (Brno) – tyto programy jsou zaměřeny na individuální a skupinovou terapii. Jsou určeny především pro klienty, kteří mají těžší stupeň závislosti. Práce probíhá podobně jako v terapeutických komunitách, rozdíl je především v tom, že klient přespává doma. Uplatňují se edukační, rehabilitační, a volnočasové aktivity, pracuje se s rodinami. Zároveň probíhá i kontrola účinnosti léčby, monitoruje se přítomnost drog. Krátkodobá (4-9 týdnů) a střednědobá (3-6 měsíců) ústavní léčba (Jemnice, Jihlava) – cílem léčby je dlouhodobá nebo úplná abstinence. Tato léčba probíhá především v rámci psychiatrických léčeben nebo ve specializovaných lůžkových odděleních. Uplatňují se individuální a skupinové terapie, rehabilitační, edukační a volnočasové aktivity. Pracuje se s rodinou.

70

Rezidenční léčba v terapeutických komunitách (Dačice) – tato léčba je určena pro problémové klienty s dlouhodobou a těžkou drogovou kariérou. Léčba probíhá strukturovaně. Současně se sociálními aspekty práce se uplatňují různé terapie s volnočasovými, rehabilitačními a edukačními aktivitami. Důraz je kladen spíše na sociálně výchovné a sociálně rehabilitační aspekty než na zdravotnické nebo psychiatrické aspekty. Následná péče (Jihlava) - funguje jako doléčování po předcházející, již absolvované léčbě. Je to mezistupeň mezi léčbou a běžným, plnohodnotným životem. Klientům bývá poskytováno chráněné bydlení většinou na 6-12 měsíců, kdy si klienti hradí náklady na ubytování sami. V těchto zařízeních se dbá na samostatnost a zodpovědnost klientů, zároveň se zachovává jejich soukromí. Uplatňují se individuální a skupinové terapie, funguje právní poradenství nebo práce s rodinami. Pracuje se na prevenci relapsu. Substituční programy (Jemnice, Brno) -

tyto programy probíhají většinou pod státní

kontrolou nebo pod dohledem lékařského personálu. Jde o poskytování psychoaktivních substancí nebo jejich náhražek (substitucí) takovým klientům, pro které není vhodný klasický průběh léčby, mají silnou fyzickou závislost a jsou ochotni dodržovat podmínky léčby. Cílem je snižování společenských rizik, které vyplývají z užívání drog. Klienti jsou tímto způsobem odkloněni od kriminální činnosti, které by se jinak dopouštěli pro obstarávání drog. V Třebíči má K-centrum podobu víceúčelového zařízení pro problematiku drog, čímž částečně supluje ostatní typy zařízení z důvodu jejich neexistence na Třebíčsku.

2. ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část koncepce přináší konkrétní údaje o drogové kriminalitě, bezpečnostní situaci v Třebíči a o organizacích, které se drogovou problematikou zabývají. V lokalitě Třebíčska byly zjišťovány podklady za roky 2008 – 2010. Tento časový interval byl záměrně zvolen pro možnost mapovat dynamiku změn a vývojové trendy, přičemž sledovaná data mají ještě stejnou výpovědní hodnotu – porovnávání časově vzdálenějších období by mohlo snižovat validitu dat.

2. 1

Drogová kriminalita

Užívání drog úzce souvisí s trestnou činností, proto je jedním ze čtyř pilířů protidrogové politiky právě represe.

Represe je potlačování trestné činnosti orgány k tomu určenými

zákonem (policie a justice). Tvoří jeden z pilířů protidrogové politiky, zaměřuje se na snižování nabídky drog na nezákonném trhu (produkce, výroba, obchod, šíření a držení

71

drog). V oblasti represe se policie pohybuje zejména v souladu se zákonem o Policii ČR, zákonem o obecních policiích, trestním zákonem, trestním řádem, zákonem o přestupcích a navazujícími zákony a podzákonnými normami. Policie ČR se především zaměřuje na nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů, šíření toxikomanie či ohrožení pod vlivem návykové látky, což je typické pro řidiče motorových vozidel. V rovině přestupkového zákona jsou postihováni pachatelé přestupků, kteří přechovávají drogu v malém množství, vykonávají činnost pod vlivem návykových látek, při které by mohli způsobit škodu na majetku a zdraví osob. Národní monitorovací středisko uvádí za rok 2010 nárůst počtu nehod pod vlivem nealkoholových drog i počet osob při nich zemřelých. Za drogové trestné činy bylo v rámci ČR stíháno 2400 – 2500 osob. 80% trestných činů je spojeno s výrobou, pašováním a prodejem drog. V roce 2010 bylo objasněno celkem 19600 trestných činů, spáchaných pod vlivem návykové látky. Drogová kriminalita nejčastěji souvisela s pervitinem a konopnými látkami. (Na Třebíčsku je drogová scéna tvořena převážně pervitinem, konopím a sezonně opiáty domácí výroby).

2. 2

Zpráva Police ČR o bezpečnostní situaci lokalitě

Na teritoriu OOP Třebíč je evidováno pouze několik případů drogové kriminality. Drogová kriminalita je statisticky dělena, kromě kategorie „šíření toxikománie“,

na ,,nedovolená

výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů“: •

pro jiného – J

•

pro sebe – S

•

pro výrobu – V Nejvíce případů z kategorie nedovolená výroba a držení OPL a jedů pro jiného“ je

evidováno v roce 2010, kdy bylo zaznamenáno celkem 5 případů, v roce 2008 a 2009 je evidováno shodně po jednom skutku. U kategorie „šíření toxikománie“ je evidován pouze jeden skutek v roce 2008. Klesající tendenci lze sledovat u kategorie ,,nedovolená výroba a distribuce OPL a jedů pro sebe“ a u poslední sledované kategorie ,,nedovolená výroba a distribuce OPL a jedů pro výrobu“ jsou zaznamenány dva případy pouze v roce 2009.

72

Nový trestní zákoník dále zavedl nové trestné činy, a to Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku a Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem. V roce 2010 nebyl evidován žádný z těchto nových trestných činů.

2. 3

Zpráva Městské policie v Třebíči o bezpečnostní situaci

Struktura pachatelů u přestupků na úseku alkoholu: 2008

Mladiství Ostatní Celkem

2009

Počet

Bloková pokuta

Počet

1

500

-

27

17300

28

17800

2010

Bloková pokuta

Počet

Bloková pokuta

-

10

1200

68

22700

42

5400

68

22700

52

6600

Přestupky spojené s nelegálními drogami Městská policie v Třebíči neeviduje, jsou předávány Policii ČR.

73

2. 4

Organizace zabývající se drogovou problematikou v regionu

K-centrum NOE (Třebíč) K-centrum Noe je víceúčelové regionální zařízení, s nízkoprahovým přístupem, se zaměřením na komplexní potřeby regionu v oblasti problematiky drog. Svými programy se zaměřuje na aktivní vyhledávání cílové skupiny, poradenské a kontaktní služby, pomoc v zabezpečování základních zdravotních potřeb, dlouhodobou práci s klienty v rámci individuálního plánu, práci s informacemi - distribuce národních a nadregionálních informací o substancích, účincích a rizicích, ale především o lokálních aspektech užívání drog, dále se zaměřuje na preventivní aktivity, jedná a vystupuje v oprávněném zájmu klientů i komunity, dále v programech práce s veřejností. Nabízí poradenství pro rodinné příslušníky a rodiče uživatelů drog. Služby v terénu Pro klienty z okresu Třebíč a přilehlých lokalit Brno-venkov, Žďár nad Sázavou a Dačicka. Veškeré služby jsou poskytovány bezplatně. Diskrétnost a anonymita je zaručena. V terénu je možno využít těchto služeb: −

všeobecné poradenství a informace o drogové problematice

−

sociální poradenství

−

právní poradenství

−

odkazy na další odborná zařízení

−

testy na žloutenky typu C, a HIV, pro dívky těhotenské testy

−

informace o bezpečném braní a sexu

−

výměnný program použitého injekčního materiálu

−

asistenční služba

Práce s informacemi – besedy a exkurze pro školy −

prohlídky prostor K-centra, exkurze

−

metody a formy práce v K-centru Noe

−

beseda spojená s videoprojekcí

−

zprostředkování besedy s bývalým uživatelem drog

−

drogová problematika a její příčiny

−

přehled kategorií drog a jejich rizika

Statistiky K-centra Noe:

Počet rizikových uživatelů drog - z toho mužů

2008 153 130

2009 172 143

2010 161 123

74

z toho injekčních uživatelů drog z toho se základní drogou heroin - opiáty z toho se základní drogou pervitin z toho se základní drogou kokain/crack z toho se základní drogou kanabinoidy z toho se základní drogou extáze z toho se základní drogou těkavé látky z toho se základní látkou Subutex nelegálně - z toho se základní látkou Subutex legálně - z toho se základní látkou metadon nelegálně - z toho se základní látkou metadon legálně Průměrný věk klienta Počet uživatelů, kteří využili alespoň jednou služeb programu

90 9 100 3 35 1 5

124 9 131 0 25 0 0

128 9 125 0 13 0 0

2

4

8

4

3

4

0

0

0

1 24,85

0 24,78

0 25,39

50

39

45

2008 323 23 746 579/30 39 27

2009 630 32 246 482/30 40 46

2010 912 31 675 577/30 47 54

-

Výměnný program – počet výměn Vydané injekční jehly Individuální poradenství Testy HIV Testy HCV

Probační program Most (Třebíč) Probační program Most je výchovné opatření, které formou výchovy, psychoterapie a sociální práce pomáhá mladistvému odstranit příčiny, které ho přivedly do konfliktu se společností. Posláním PP je nabídnout mladistvému výhodnější alternativu trestu, která může (na rozdíl od trestu odnětí svobody) pozitivně působit na mladistvého, měnit negativní vzorce chování a vést ho k řádnému způsobu života. Cílová skupina: Probační program Most je určen pro mladistvé klienty od 15 do 18 let, ale i pro osoby nepříliš překračující věk mladistvého. Klient musí být experimentátorem nebo uživatelem omamných a psychotropních látek včetně alkoholu a léků, a to především v momentě, kdy se provinění dopustil. Do programu jsou zařazováni prostřednictvím střediska PMS v Třebíči mladiství se závažnějším patologickým chováním, spojeným s pácháním trestné činnosti, s potřebou individuálního přístupu Základní cíl probačního programu: Program usiluje o rozvoj sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, a to s různým režimem omezení v běžném způsobu života, který směřuje k tomu, aby se mladistvý vyhnul chování, které by bylo v rozporu se zákonem, a k podpoře jeho vhodného sociálního zázemí

75

a k urovnání vztahů mezi ním a poškozeným. Principy probačního programu: −

individuální přístup k účastníkovi probačního programu

−

program vychází z individuálních potřeb klienta

−

respekt a podpora základních práv účastníka probačního programu, jeho svobody, důstojnosti, sebevědomí, autonomie a duševního zdraví

−

dobrovolnost a vlastní iniciativa klienta ke změně

PATEB, s.r.o. (Jemnice) Psychiatrická léčebna je určena pro muže a ženy, kteří přicházejí dobrovolně. Léčebna má tři druhy oddělení: Léčba závislostí – je určena pro muže a ženy od 15 let s diagnózou škodlivého užívání nebo závislostí na alkoholu, drogách a pro hazardní hráče. Léčba je dobrovolná a trvá 6 nebo 12 týdnů a probíhá formou komunitní režimové terapie. Psychiatrická léčba – poskytuje péči pacientům s úzkostnými a depresivními poruchami, pacientům s poruchami chování a lehce dekompenzovanými psychózami. Léčba zahrnuje individuální psychoterapii, využití relaxačních metod a tvořivosti. Sociální lůžka – jsou určena pro pacienty v tíživé životní situaci, např. se ocitli bez přístřeší, potřebují péči, kterou jim rodina nemůže nebo nechce poskytnout. Podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách je tato služba částečně hrazena pacientem. Mužské a ženské oddělení jsou oddělená, každé v samostatné budově, dohromady je zde cca 60 lůžek. Počet uživatelů je stejný, žádné výrazné zvýšení nebo snížení. Zajímavostí je, že v okolí Jemnice je větší výskyt uživatelů Subutexu než všude jinde. Informace jsou potvrzeny z Kcentra v Třebíči a Jihlavě, kde se s touto lokalitou potkávají přes Dačice v terénu. Na Jemnicku je větší počet lidí na opiátech než jinde, kde převládá pervitin. Rok, Počet pacientů Diagnóza

2008

2009

2010

syndrom závislosti na alkoholu

217

225

227

syndrom závislosti na opiátech

17

27

19

syndrom závislosti na kanabinoidech

5

11

6

syndrom závislosti na stimulanciích

72

63

67

syndrom závislosti na několika látkách a 47

38

39

76

požívání jiných psychoaktivních látek patologické hráčství

5

5

3

Doléčovací centrum Circle of life o.s. (Koněšín) Doléčovací program následné péče je pobytovou službou, která svým charakterem odpovídá službě poskytování podle § 68. Občanské sdružení bylo založeno s cílem využít fungující keramickou dílnu, výtvarný ateliér a budovu s možností ubytování jako jeden z nástrojů sociálního programu směřujícímu k sociálnímu začlenění či zamezení sociálního vyloučení uživatelů ohrožených závislostmi. Pracovní terapie spojená s rekvalifikací keramické a hrnčířské práce a terapeutickým programem následné péče jsou nástroje podpory klientů v období mezi ukončením léčby a integrací do společnosti. Nabízené služby: Doléčovací program – strukturovaný program doléčování, skupinové a individuální terapie, individuální, partnerské a rodinné poradenství, volnočasové aktivity, zprostředkování odborné zdravotní péče Ubytování v zařízení – ubytování je poskytováno pouze uživatelům zařazeným v programu následné péče – doléčování Rekvalifikace keramik, hrnčíř a chráněné pracovní dílny – služba je poskytována celoročně, uživatel se může přihlásit kdykoliv podle svých potřeb. Jde o rezidenční program, jehož délka je vymezena základním programem v délce 6 měsíců a plným programem s maximální délkou 18 měsíců. Poskytování služeb je nepřetržité. Člení se pouze denním rozvrhem, který je součástí týdenního plánu. V zařízení je stálá služba včetně víkendů, která zajišťuje nabízené služby uživatelům. Počty klientů jsou zde stabilní. Velkým tématem je sociální podnikání, kde dotace od státu klesají, musí se hledat jiné zdroje financování. Zařízení se inspiruje programy ve Skandinávii, kde jsou klienti v sociální firmě ještě 3-4 roky. U nás je nátlak na zkracování léčby.

2008

2009

2010

počet klientů

17

18

19

z toho muži

7

9

9

průměrný věk

26,4 let

27,2 let

24,7 let

hep. C

2

3

2

V každém roce byl primární drogou pervitin

77

Krajská hygienická stanice kraje Vysočina Vykonává státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví, včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť. Vykonává státní zdravotní dozor nad plněním povinností zaměstnavatele zajistit závodní preventivní péči a poskytovat zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči informace nutné k ochraně zdraví při práci. Na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení vykonávajících závodní preventivní péči. Oficiální údaje, které krajská hygienická stanice poskytla, jsou možná jen špička ledovce. Venku je neznámé množství lidí, kteří mají žloutenku typu C. Někteří z nich přijdou do K-centra na testy z kapilární krve. V případě, že test je pozitivní, posílají se na testy ze žilní krve, kam někteří z nich nedojdou. Příkladem je rok 2009, kdy KHS uvádí 24 nových případů hepatitidy, ale jsou počítání jen ti, kteří byli na žilním testu krve, jedná se o menšinu. V rámci kraje Vysočina netestují K-centra v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově a Žďáru nad Sázavou. Lidí je daleko více, kteří berou drogy, ale na testy nechodí. 2008 L/K centrum

VHC

Počet vyšetření na HIV

Počet pozitivních HIV

Počet vyšetření na

Počet pozitivních

VHA

VHA

VHB

VHC

VHB

Vyšetření žilní krve PL H. Brod

32

32

0

8

20

0

PL Jihlava Psychiatrie PATEB, Jemnice DPL Velká Bíteš

65

43

3

8

39

0

47

49

6

7

34

0

2

2

0

0

2

0

Celkem

146

126

9

23

95

0

Vyšetření kapilární krve K-centrum Jihlava

14

0

9

0

K-centrum Třebíč Klub Spektrum Žďár n/S Celkem

23

1

38

0

0

0

8

0

37

1

55

0

24

150

0

Celkem všechna

146

163

9

78

vyšetření Intoxikace drogami – hlásí zdrav. zařízení ARO, JIP, RZP a LSPP – nebyly hlášeny 2009 Počet Počet Počet vyšetření na Počet pozitivních L/K centrum vyšetření pozitivních VHA VHB VHC VHA VHB VHC na HIV HIV Vyšetření žilní krve PL H. Brod

53

54

2

5

32

0


116

86

0

13

89

0

6

6

0

0

6

0

6

6

0

0

6

0

Celkem

181

152

2

18

133

0


43

2

17

0

K-centrum Třebíč Klub Spektrum Žďár n/S Celkem

45

4

40

0

3

0

0

0

91

6

57

0

24*

190

0

Celkem všechna vyšetření

181

243

2

*Nově zjištění v daném roce, pouze ti, kteří byli testováni ze žilní krve, realita je vyšší (kapilární testy+netestovaní) Intoxikace drogami – hlásí zdrav. zařízení ARO, JIP, RZP a LSPP – nebyly hlášeny 2010 L/K centrum

Počet pozitivních VHB

VHC

Počet pozitivních HIV VHB VHC

Počet vyšetření na HIV

Počet pozitivních HIV

Vyšetření žilní krve PL H. Brod

55

55

1

3

30

0


103

85

4

18

81

0

2

2

0

0

2

0

2

2

0

0

2

0

Celkem

162

144

5

21

115

0


61

1

30

0

K-centrum Třebíč

54

2

47

0

79

Klub Spektrum Žďár n/S

0

Celkem Celkem všechna vyšetření

0

0

0

115

0

3

78

0

162

259

5

24

193

0

Intoxikace drogami – hlásí zdrav. zařízení ARO, JIP, RZP a LSPP – celkem bylo hlášeno 25 případů Výskyt virových hepatitid u i.v. uživatelů drog v kraji Vysočina (potvrzené případy onemocnění z inf. ambulance a ordinací PL) VHB

VHB

VHC

VHC

akutní

chronická

akutní

chronická

2008

1

2009

1

2010

1

2011

3

Celkem

4

1

11 2

7

2

9 11

2

4

38

Promořenost infekcemi HIV a hepatitid je v rámci ČR ve srovnání se státy západní Evropy na nižší úrovni i přes skutečnosti, že míra rizikového užívání drog je u nás a v zahraničí prakticky stejná. Tento pozitivní fakt je dán mimo jiné i existencí sítě harm reduction služeb (K –centra) v ČR již od devadesátých let minulého století.

2. 5

Výstupy z dotazníkového šetření

Komise prevence kriminality provedla během roku 2011 dotazníkové šetření pocitu bezpečí občanů města Třebíče. Průzkum identifikoval pocit bezpečí a ohrožení občanů města jednotlivými trestnými činy a přestupky proti pořádku, lokalizoval riziková místa ohrožení občanů, identifikoval míru osobní negativní zkušenosti občanů s kriminalitou ve městě, identifikoval bezpečnostní opatření, která by občané učinili a jak vnímají drogovou problematiku ve městě. Na základě dožádání jsme získali od Českého statistického ústavu počty jednotlivých věkových kategorií (platné k 31. 12. 2010) obyvatel města Třebíče. Ta jsme převedli na

80

procenta, jež jsme přepočítali na celkový počet plánovaných oslovených respondentů – 500 respondentů

Otázka č. 7 Cítíte se být bezprostředně ohroženi drogovou problematikou ve městě?

Pocit bezprostředního ohrožení drogou mírně stoupá od věkové kategorie do 20 let až po kategorii 31 – 45 let. Poté pocit bezprostředního ohrožení klesá. Věková kategorie 31 – 45 let je pravděpodobně zastoupena nejmasivněji proto, že v této skupině jsou zastoupení rodiče mladistvých uživatelů a zároveň aktivní uživatelé drog. Otázka č. 8 Ve svém okolí znám lidi, kteří problémy s drogami řeší nebo by je měli řešit? Je jich? Otázka č. 8 50 45

43

40,9

Počet respondentů (%)

40 35 30 25

21,3

20 15 10 5 0 do 20 let

21-30 Věková kategorie

31-45

0 1 2 3 4 5 6 7 10 11 15 20 30 40 50 99 100 150 190 10 až 20 20 a více 7 až 10 do 10 hodně nejmíň 50 nevím pár znám neuvedlo 4 i více 6-10 více jak 10 osobně 3, pracovně 30-40 6 až 8

81

Ve všech věkových kategoriích byla nejčastěji využita odpověď – znám hodně osob. Za zmínku stojí zjištění, že počet dotázaných, kteří neznají nikoho s drogovými problémy, je jednoznačně nejnižší v kategorii do 20 let. Mohlo by tedy platit, že mladší populace zná víc lidí zasažených drogovou problematikou. Otázka č. 9 Dokázali byste v Třebíči a okolí sehnat marihuanu nebo pervitin?

Otázka č. 9 80 70

68

67


62 57,3

60

ne 46

50 41

ano 41

40

ano (ano marihuanu, ne pervitin)

39

ano (marihuanu)

29,3

30 21

20

20 10 10

nevím

22

neuvedlo

15

13

9,3

23

9 4

2

0 do 20 let

21-30

31-45

46-55

56-65

66 a více

Věková kategorie

Dvě třetiny dotázaných do 20 let dokáže v Třebíči sehnat marihuanu nebo pervitin. Dovednost tyto drogy obstarat jednoznačně sestupně klesá s věkem respondentů. Dostupnost drog v Třebíči ve veliká a zároveň koreluje s věkem. S věkem stoupá počet těch, kteří uvedli nevím (pravděpodobně pro tuto skupinu není téma drog aktuální).

Otázka č. 10

82

Požívání alkoholu ve městě Třebíči považuji za problém, který by se měl více řešit?

Otázka č. 10 70 61


52

50 48

50 40

57

56

60

51 49

46

44 39

ne

37

ano nevím

30

neuvedlo 20 10 2

5

2

0 do 20 let

21-30

31-45

46-55

56-65

66 a více

Věková kategorie

Požívání alkoholu ve městě považuje za problém cca polovina respondentů, statisticky podobně ve všech věkových kategoriích. Výraznější rozdíl je u skupiny do 20 let (není problém) a u skupiny 56 – 65 let (je problém). Bylo by vhodné pokračovat v šetření u osob do 20 let, kde je pravděpodobně riziko vyšší tolerance k požívání alkoholu. Občané považující užívání alkoholu ve městě za problém doporučují následující řešení: −

policie o častější kontroly v restauračních zařízeních, barech, klubech, diskotékách, autobusovém nádraží, dětských hřištích, obchodních centrech o kontrola prodeje alkoholických nápojů nezletilým o kontrola bezdomovců v centru města

−

bezdomovci o řešit opilé bezdomovce povalující se v centru města (autobusové nádraží, Karlovo náměstí, obchodní domy a cukrárny) o najít jim práci a bydlení

−

nepřizpůsobiví občané o nevyplácení peněz v hotovosti

−

ostatní opatření o rozšířit působnost vyhlášky o zákazu konzumace alkoholu o nepořádat kulturní akce propagující alkohol

83

o více prevence ve školách

3. KONCEPČNÍ ČÁST 3. 1

Swot analýza protidrogové prevence v Třebíči

Silné stránky −

Nízká promořenost HCV, HIV ve srovnání s ostatními regiony ČR

−

Dlouhodobá realizace primární, sekundární, terciální prevence

−

Zájem zpracovat Koncepci protidrogové politiky města Třebíče

−

Existence zařízení participující na řešení protidrogové prevence

−

Finanční podpora NO, které řeší oblast protidrogové prevence

−

Projekt „Druhá šance“ – zaměstnávání uživatelů drog

−

Zájem KHS, infekční ambulance spolupracovat na terciální prevenci

−

Spolupráce s policií, kurátory, OSPOD, občanským sdružením STŘED, psychiatrickými ambulancemi atd.

−

Zvyšující se počty vyměněných stříkaček

Slabé stránky −

Velká prevalence u marihuany mezi žáky

−

Meziroční nárůst počtu rizikových uživatelů drog

−

Síť na malém městě není komplexní (chráněné bydlení, doléčování, terapeutická komunita)

−

Jednoletý způsob financování sociálních služeb

Ohrožení −

Zvyšování dostupnosti marihuany, pervitinu

−

Práce s infekčními osobami

−

Zvyšující se podíl na administrativě v sociálních službách

−

Přísun nových syntetických drog

−

Neaktuální legislativa, umožňuje legální prodej marihuany a potřeb k pěstování

84

−

Nízký práh odpovědnosti k problematice závislostí ze strany veřejnosti, státních institucí

−

Snižování dotací

−

Neudělení certifikací

−

Neprojití inspekcemi

−

Odchod odborníků do jiných sektorů

Příležitosti −

Záchyt uživatelů drog již ve stádiu experimentování

−

Vytvoření Koncepce prevence kriminality a drogové problematiky

−

Podpora programů doléčování a léčby

−

Výzkum stávajících strategií v oblasti protidrogové prevence

−

Udržení finanční podpory

−

Použít výsledků výzkumu k rozvoji tématu

3. 2

Obecné cíle Cíle Koncepce protidrogové politiky města Třebíč korespondují s cíli Národní

strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018 a s cíli Strategie protidrogové politiky Kraje Vysočina na období 2012 – 2015. o Snížit počet uživatelů návykových látek o Snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména u mladých lidí o Snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost o Snížit míru problémového a intenzivního užívání drog o Zvýšit informovanost o užívání návykových látek a zlepšit koordinaci subjektů participujících na protidrogové politice o Snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi o Pravidelně mapovat drogovou scénu a vyhodnocovat fungování protidrogového systému

85

4. PRIORITY V OBLASTI DROGOVÉ PROBLEMATIKY Koncepce protidrogové politiky města Třebíč na období 2012 – 2016 definuje dvacet základních priorit. Priority jsou pro přehlednost řazeny k jednotlivým obecným cílům. Hlavní prioritou, která se prolíná všemi obecnými cíli, je priorita: 1. Udržet stávající síť služeb protidrogové prevence v regionu a usilovat o její přiměřený rozvoj. Služby protidrogové prevence, spolufinancované z rozpočtu města Třebíč, jsou spolu s ostatními sociálními službami prověřovány a mapovány prostřednictvím procesu Komunitního plánování města Třebíč. To znamená, že finančně jsou podporovány pouze ty programy, které jsou součástí tzv. Minimální sítě sociálních služeb. Do Minimální sítě sociálních služeb jsou zařazovány služby, které dlouhodobě naplňují stanovené parametry v oblasti

POTŘEBNOSTI,

VÝKONNOSTI,

KVALITY

A

NÁKLADOVOSTI.

Služby

protidrogové prevence v Třebíči jsou certifikovány (Úřad vlády, MS, MŠMT, MPSV) a svými aktivitami naplňují národní strategie v oblasti drog. Za zmínku stojí také skutečnost, že aktivity prevence a jimi produkovaný společenský užitek spotřebovávají ze 100% občané Třebíče a okolí, zatímco finanční spoluúčast města Třebíč je 17% (srov. s ekonomickou příspěvkových organizací). Obecné cíle

Priority

Aktivity

Plánování aktivit, jejich časový rámec, obsah a výstupy bude třeba rozpracovat do návazného Akčního plánu. o Snížit počet uživatelů návykových látek Priority: 2. Podpora specifické primární prevence. Orientace na konopné drogy. 3. Podpora volnočasových aktivit pro úzkou skupinu rizikových osob. 4. Podpora poradenských programů a psychoterapie. o Snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména u mladých lidí Priority: 5. Nabídnout specifické služby pro uživatele konopných drog - poradenské a terénní služby pro konopné drogy. 6. Zlepšit informovanost o rizicích rozvoje drogové kariéry mezi experimentátory.

86

o Snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost Priority: 7. Udržet nízkou promořenost HIV, HCV. 8. Zajistit dostupnost harm reduction programů v lokalitě. 9. Vyhledat drogou ohrožené osoby - podpora terénní práce. o Snížit míru problémového a intenzivního užívání drog Priority: 10. Edukace uživatelů drog – přechod na bezpečnější formy užívání. 11. Poradenské a motivační programy pro aktivní uživatele drog. 12. Podporované zaměstnávání a podpůrné doléčování abstinujících. o Zvýšit informovanost o užívání návykových látek a zlepšit koordinaci subjektů participujících na protidrogové politice Priority: 13. Podpora činnosti KPKDP. 14. Spolupráce s Odborným kolegiem DCHB, ČAS. 15. Přiměřená podpora subjektů se sídlem mimo Třebíč o Snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi Priority: 16. Osvětový projekt zacílený na lékárny (zisk x etika) 17. Prostřednictvím KPKDP zlepšit komunikaci s Policií ČR o Pravidelně

mapovat

drogovou

scénu

a

vyhodnocovat

fungování

protidrogového systému Priority: 18. Výzkumné šetření mezi intenzivními uživateli konopí v Třebíči. 19. Mapovat drogovou scénu v oblasti tzv. nových syntetických drog. 20. Mapovat oblast alkoholových závislostí a patologického hráčství.

87

ZÁVĚR Koncepce prevence kriminality a drogové problematiky města Třebíče na léta 2012 2016 obsahuje veškeré potřebné podklady (statistiku Policie ČR, Městské policie Třebíč, sociálně-demografickou analýzu města Třebíče, institucionální analýzu atd.) k tomu, aby mohla vhodně reagovat na aktuální situaci a přijmout konkrétní opatření k zajištění bezpečnosti ve městě Třebíči. Odpovědnou osobou za řešení otázek prevence kriminality je manažer prevence kriminality, pracovně zařazen na městské policii. Komise prevence kriminality a drogové problematiky, která je poradním orgánem rady města. Komise prevence kriminality a drogové problematiky předkládá radě města, popřípadě zastupitelstvu, své návrhy a připomínky. Komise se skládá se zástupců politických stran, z odborníků spolupracujících organizací (OSPOD, PMS, PČR, PPP, K-centrum NOE, DDM Třebíč, STŘED o.s., nízkoprahový klub Barák atd.) Město Třebíč a jeho poradní orgán Komise prevence kriminality a drogové problematiky bude v souvislostí s Koncepcí prevence kriminality a Koncepcí drogové politiky na léta 2012 – 2016 vypracovávat akční plán naplňující priority, kde budou rozpracovány odpovědnosti z institucionálních anaýz, termíny realizací a rámcové finanční kalkulace. Z námi zjištěného vyplývá, že i přes to, že v Třebíči existují různé služby reagující na potřeby našich občanů, je nutné i nadále jejich činnost podporovat a reagovat na měnící se situaci ve společnosti, která do jisté míry souvisí s měnící se legislativou. Děkujeme všem, kteří zpracovali Koncepci prevence kriminality a drogové politiky města Třebíče na léta 2012 – 2016, jak přímým poskytovatelům služeb, státním orgánům, tak hlavně radě města a zastupitelstvu města, kteří svou podporou a zájmem o tuto oblast přispívají k aktivnímu řešení situace ve městě Třebíči.

88

KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY A DROGOVÉ POLITIKY MĚSTA TŘEBÍČE

Recommend Documents