KONCEPCE MĚSTA CHEBU V OBLASTI PROTIDROGOVÉ POLITIKY A OSTATNÍCH PATOLOGICKÝCH ZÁVISLOSTÍ

KONCEPCE MĚSTA CHEBU V OBLASTI PROTIDROGOVÉ POLITIKY A OSTATNÍCH PATOLOGICKÝCH ZÁVISLOSTÍ

2016 – 2019

Město Cheb, odbor sociálních věcí a zdravotnictví Cheb, 2015

OBSAH: Úvodní slovo ................................................................................................................................ 4 1

Použité zkratky ..................................................................................................................... 5

2

Právní rámec „protidrogových opatření“ ............................................................................... 6

3

Stručná sociodemografická analýza města Cheb .................................................................... 8 3. 1 Obyvatelstvo............................................................................................................................ 8 3. 2 Vzdělávání ............................................................................................................................... 9 3. 3 Nezaměstnanost .................................................................................................................... 10 3. 4 Sociálně vyloučené lokality v Chebu...................................................................................... 10 3. 4. 1 Monitoring osob bez přístřeší ........................................................................................ 11

4

Drogová scéna v Chebu ....................................................................................................... 13 4. 1 Nejčastěji užívané návykové látky v Chebu a jejich stručná charakteristika ......................... 13 4. 1. 1 Alkohol a tabák .............................................................................................................. 13 4. 1. 2 Marihuana, konopí ........................................................................................................ 13 4. 1. 3 Pervitin........................................................................................................................... 14 4. 1. 4 Heroin ............................................................................................................................ 14 4. 1. 5 Nové syntetické drogy ................................................................................................... 14 4. 2 Trendy v užívání drog a závislostního chování v Chebu ........................................................ 14 4. 2. 1 Užívání tabáku a alkoholu ............................................................................................. 14 4. 2. 2 Experimentální až příležitostné užívání návykových látek............................................. 15 4. 2. 3 Problémoví uživatelé drog ............................................................................................. 16 4. 2. 4 Prevence ........................................................................................................................ 19 4. 2. 5 Léčba a sociální reintegrace .......................................................................................... 19 4. 3 Zkušenosti dětí a mládeže s alkoholem, tabákem a jinými návykovými látkami v chebských ZŠ a SŠ……………………………………………………………………………………………………………………………….20 4. 3. 1 Výsledky místního šetření ................................................................................................. 20 4. 3. 2 Srovnání užívání tabáku, alkoholu a jiných návykových látek chebských dětí a mládeže s celorepublikovými šetřeními ......................................................................................... 26 4. 4 Hazardní hráčství, gambling .................................................................................................. 28 4. 4. 1 Hráči, patologické hráčství ............................................................................................ 28 4. 4. 2 Přehled povolených hazardních zařízení v Chebu .......................................................... 29 4. 4. 3 Opatření města Cheb ..................................................................................................... 30

5

Kriminalita v oblasti drog v Chebu ....................................................................................... 31 5. 1 5. 2 5. 3

6

Síť služeb a subjektů v protidrogové oblasti v Chebu ............................................................ 34 6. 1 6. 2

7

Trestné činy na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi ....................... 31 Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi ........................... 32 Opilost, vliv návykové látky u nezletilých .............................................................................. 33

Pracovní skupina protidrogové politiky města Chebu........................................................... 34 Síť služeb v protidrogové oblasti v Chebu a blízkém okolí .................................................... 35

Protidrogová politika města Cheb ........................................................................................ 38 Stránka 2 z 51

7. 1 7. 2 7. 3

SWOT analýza ........................................................................................................................ 38 Strategie města Chebu .......................................................................................................... 39 Naplňování a kontrola koncepce ........................................................................................... 45

8

Složení pracovní skupiny protidrogové politiky města Cheb a kontakty ................................ 47

9

Seznam tabulek, map, diagramů .......................................................................................... 49

10

Použité zdroje .................................................................................................................... 50

Stránka 3 z 51

ÚVODNÍ SLOVO Vážení občané, Koncepce města Chebu v oblasti protidrogové politiky a ostatních patologických závislostí na období let 2016 – 2019 je prvním uceleným dokumentem, který zmapoval oblast drog v Chebu, síť místních návazných služeb a také spolupráci mezi jednotlivými aktéry v „protidrogové sféře“ zabývajících se touto problematikou. V koncepci jsou navržené priority, které jsou řešitelné, reálné a dostupné. Vzhledem k tomu, že se jedná o čtyřletý dokument, bude každý rok zpracován Plán města Chebu v oblasti protidrogové politiky a ostatních patologických závislostí, ve kterém se odrazí aktuální priority a opatření na konkrétní rok. Alkohol, tabák, jiné návykové látky, hazardní hráčství nejsou jen okrajovou záležitostí naší společnosti, čím dál více se stávají celospolečenským problémem a ovlivňují životy jak samotných uživatelů, tak jejich rodin a blízkých osob. Nikdo z nás si jistě nestaví vzdušné zámky a ví, že v dnešní společnosti jsou drogy snadno dostupné, síť výroben a distribuce drog je propletená a následky užívání drog bývají fatální. Proto je důležité, aby se toto téma řešilo s celou veřejností, aby kromě odborníků, byla informována i široká veřejnost, aby nebyl nikdo nevšímavý ke svému okolí a věděl jakým způsobem, má tuto problematiku řešit, a že nám tato problematika není lhostejná. Vhodným východiskem od závislostí se jeví pozitivně a smysluplně trávený volný čas, celoživotní motivace k určitému cíli a celoživotní výchova ke zdravému životnímu stylu. Pokud nebude ve světě po drogách poptávka (uživatelé drog) nebude ani nabídka (výrobce, prodejce) a s tím spojený byznys, kriminalita, pohnuté zdraví a jiné. To by bylo zcela ideální a k tomu bychom rádi směřovali. Tato koncepce byla schválena Zastupitelstvem města Chebu dne 18. 02. 2016 usnesením ZM č. 45/16/2016. Ing. Petr Navrátil starosta města Chebu

Stránka 4 z 51

1 POUŽITÉ ZKRATKY ČR MěÚ MP NNO ORP OSPOD Cheb P ČR RVKPP SŠ SVL odbor SvZ ZŠ EHZ UTA VLT VZSVD

Česká republika městský úřad městská policie nestátní neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti, charity, občanská sdružení a jiná) obec s rozšířenou působností oddělení sociálně-právní ochrany dětí při MěÚ Cheb Policie ČR Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky střední škola (y) sociálně vyloučená lokalita (y) odbor sociálních věcí a zdravotnictví (při MěÚ) základní škola (y) elektronická herní zařízení Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2014 videoloterní terminály Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014

Stránka 5 z 51

2 PRÁVNÍ RÁMEC „PROTIDROGOVÝCH OPATŘENÍ“ Důležitým dokumentem v oblasti protidrogové politiky je v Evropě Protidrogová strategie Evropské unie na období let 2013 – 2020. Na tu navazuje v ČR Národní strategie protidrogové politiky na období let 2010 až 2018 a její akční plány, které jsou tříleté. V době vyhotovování této koncepce byl platný Akční plán na období let 2013 – 2015 s následujícími prioritami: -

snížení míry nadměrného pití alkoholu a intenzivního užívání konopí mladými lidmi, zaměření na vysokou míru problémového užívání pervitinu a opiátů, zefektivnění financování protidrogové politiky, integrovaná protidrogová politika.

Odpovědnost za naplňování národní protidrogové politiky nese vláda ČR. Poradním a koordinačním orgánem vlády ČR je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVPK), ta má různé výbory a pracovní skupiny. Výborů a pracovních skupin se účastní krajští protidrogoví manažeři. Většina krajů má zpracovanou svou protidrogovou koncepci, strategii. Pro území Karlovarského kraje je platná (v době vyhotovování této koncepce) Krajská protidrogová strategie na léta 2013 – 2016. Chebský koordinátor protidrogové politiky úzce spolupracuje s krajským protidrogovým manažerem a je členem pracovní skupiny protidrogové politiky Karlovarského kraje. Důležité zákony, metodiky, dokumenty, nařízení vlády související s drogovou, tabákovou, alkoholovou, závislostní problematikou: - Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. - Zákon č. 272/2013 Sb., o prekurzorech drog, ve znění pozdějších předpisů. - Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. - Nařízení vlády č. 458/2013 Sb., seznam výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech. - Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.1 - Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. - Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů. - Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, - Nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejich dosažení v krevním vzorku se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou. - Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. - Zákon č. 218/2013 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů. - Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 1

Od roku 2016 by mělo dojít ke změně tohoto zákona, v době zpracovávání této Koncepce zatím nebyla změna tohoto zákona přijata. Stránka 6 z 51

- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. - Vyhláška č. 123/2006 Sb., o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků ve znění pozdějších předpisů.

Stránka 7 z 51

3 STRUČNÁ SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA CHEB Město Cheb je součástí správního obvodu Cheb – obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) a spadá pod Karlovarský kraj. ORP Cheb je druhým největším obvodem v Karlovarském kraji s rozlohou 496,86 km2 s počtem obyvatel 52 766 a je zde zahrnuto 21 obcí: Dolní Žandov, Františkovy Lázně, Cheb, Křižovatka, Libá, Lipová, Luby, Milhostov, Milíkov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Skalná, Třebeň, Tuřany, Velký Luh a Vojtanov. Na území chebského obvodu se nachází 1 pověřený obecní úřad a zároveň obec s rozšířenou působností, a to Cheb. Správní obvod ORP Cheb sousedí se správním obvodem ORP Aš, Kraslice, Sokolov a Mariánské Lázně. Okres Cheb zahrnuje správní obvod Cheb, správní obvod Aš a Mariánské Lázně. Na území ORP Cheb se nachází silniční přechody s Německem, a to Pomezí nad Ohří – Schirnding, Svatý Kříž – Waldsassen a Vojtanov – Schönberg. Dále pak železniční přechody Vojtanov – Bad Brambach a Cheb – Schirnding. Mapa č. 1: Rozdělení Karlovarského kraje

Zdroj: Český statistický úřad

3. 1 Obyvatelstvo V Karlovarském kraji se nachází něco málo přes 298 000 obyvatel (12/2014), převažují mírně ženy 50,6 %. Nejvíce obyvatel se nachází ve městě Karlovy Vary, které má 49 781 obyvatel, poté následuje Cheb s 32 351 obyvateli a město Sokolov, které má 23 762 obyvatel. Celkově v Karlovarském kraji, jako ve většině krajů ČR, dochází k mírnému snižování počtu obyvatel. Jednak je to způsobeno nižším počtem narozených dětí, dále pak dochází také k nezanedbatelnému vystěhovávání z tohoto kraje. Stránka 8 z 51

Především dochází k odlivu vysokoškolských studentů, kteří zůstávají ve městech, kde studovali. Dále lidé odchází za prací do jiných koutů republiky i do zahraničí. Tabulka č. 1: Srovnání počtu obyvatel ve vybraných městech Karlovarského kraje (12/2014) Město: Karlovy Vary Cheb Sokolov Mariánské Lázně Aš

Počet obyvatel: 49 781 32 351 23 762 13 283 13 204

Zdroj: Český statistický úřad

Vývoj počtu obyvatel má ve městě Cheb klesající tendenci, v roce 2010 ve městě mělo trvalý pobyt 34 626 osob, v roce 2015 již jenom 32 351 osob, což je o 2 275 osob méně. Rok od roku se zvyšuje počet obyvatel, kteří jsou starší 65 let, naopak ubývá mladších ročníků a lidí v produktivním věku. Ubývá i počet cizinců s bydlištěm ve městě Cheb. Tyto trendy jsou srovnatelné s trendy v celé republice. Tabulka č. 2: Složení obyvatelstva města Chebu (data vždy k 01.01.) 1 2010 Celkem obyvatel města Cheb z toho žen z toho mužů Věk do 14 let 15 – 19 let 15 – 64 65 + Počet cizinců s bydlištěm ve městě Cheb z toho trvalý pobyt z toho přechodný pobyt

34 626 17 532 17 094 5 339 24 843 4 444 4 507

2011

2012

2013

2014

2015

33 195 33 067 32 823 16 906 16 839 16 735 16 289 16 228 16 088 5 362 5 110 5 089 Údaje nejsou k dispozici 24 618 23 161 22 656 4 550 4 796 5 078 4 317 4 167 3 803

32 617 16 639 15 978 5 145 22 165 5 277 3 658

32 351 16 455 15 896 5 083 1 451 21 839 5 429 3 527

2 815 843

2 770 757

Údaje nejsou k dispozici

2 819 984

Zdroj: Městský úřad Cheb, odbor správních činností a obecní živnostenský úřad a MVČR

3. 2 Vzdělávání Ve městě Cheb se nachází celkem: - šest mateřských škol a dvě soukromé mateřské školy, - sedm základních škol, - čtyři střední školy – gymnázium, střední zdravotní škola, integrovaná střední škola a jedno soukromé gymnázium, - dvě vyšší odborné školy – při střední zdravotnické škole a při integrované střední škole, - jedna vysoká škola – fakulta ekonomická, pobočka Západočeské univerzity v Plzni. Děti a mládež mohou využít rozmanité množství zájmových, uměleckých a sportovních aktivit, a to při všech základních školách, při Domu dětí a mládeže – SOVA a při Základní umělecké škole – Jindřicha 1

Poznámka: Údaje o počtu cizinců v obci mají pouze informativní charakter. Starší statistiky nerozlišovaly druh pobytu. Stránka 9 z 51

Jindřicha Cheb. Odhaduje se, že více jak polovina dětí ze základních škol navštěvuje minimálně jeden kroužek, většinou navštěvují dva až tři kroužky najednou. Dále se ve městě nachází tři nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – dvě jsou pro děti do 15 let (Útočiště o.p.s. – Klubík a Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb – Pohoda), třetí klub je pro děti a mládež od 13 let do 26 let (KOTEC o.p.s. – klub Respekt). Mimo to se ve městě vyskytují i další volnočasové aktivity – například Občanské sdružení Rokršti., Rošťáci o.s., Junák, Stiga Hockey Klub Cheb a jiné. Údaje o dosaženém vzdělání v rámci města nebo okresu Chebu nejsou k dispozici. Poslední dostupná data jsou z roku 2011 od Českého statistického úřadu. V celorepublikovém srovnání se nachází v Karlovarském kraji nejméně vysokoškolsky vzdělaných osob a osob s úplným středním vzděláním s maturitou. V Karlovarském kraji je i nejnižší počet vysokých škol a vyšších odborných škol.

3. 3 Nezaměstnanost V Karlovarském kraji bylo k 30. 06. 2015 evidováno na úřadech práce celkem 14 884 uchazečů o zaměstnání, podíl nezaměstnanosti je tedy 6,79 %, v roce 2013 se jednalo o 19 600 osob, to je o 4 716 osob více než v roce 2015. Karlovarský kraj je na třetím místě ze 14 krajů s vysokým podílem nezaměstnaných obyvatel. Nejvyšší nezaměstnanost má už jen Ústecký kraj 9,4 % a Moravskoslezský kraj 8,56 %. Nejnižší nezaměstnanost je v Hlavním městě Praha, v Plzeňském kraji a Jihočeském kraji, kde mají 4,5 % nezaměstnanost. Celkově v celé republice za rok 2015 je patrný vzrůst ekonomiky a hospodářství, přibývá volných pracovních míst, zaměstnanost lidí se zlepšuje. Nejnižší míru nezaměstnanosti v roce 2015 má v Karlovarském kraji dlouhodobě okres Cheb (ORP Cheb, Aš a Mariánské Lázně dohromady), který eviduje 3 410 uchazečů (5,14 % nezaměstnanost) o zaměstnání, okres Karlovy Vary 5 887 (7,05 % nezaměstnanost) a okres Sokolov 5 587 uchazečů. (8,72 % nezaměstnanost). Průměrná měsíční mzda v Karlovarském kraji je 21 755 Kč (2. čtvrtletí 2015), což je nejnižší hodnota z celé ČR, nejvyšší průměrná měsíční mzda je v Hlavním městě Praha, a to je 32 192 Kč, většina krajů má průměr mezi 22 000 Kč až 24 000 Kč.

3. 4 Sociálně vyloučené lokality v Chebu První Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR byla zpracována již v roce 2006, v této analýze bylo stanoveno celkem 310 sociálně vyloučených lokalit (dále SVL). V Karlovarském kraji se jednalo celkem o 13 obcí se SVL. Mezi obcemi, ve kterých se vyskytovalo SVL, bylo i město Cheb. V roce 2013 byla zpracována Analýza sociálně vyloučených romských lokalit v Karlovarském kraji, ve které bylo identifikováno již 31 obcí se SVL v Karlovarském kraji. I v této analýze byl Cheb zařazen mezi SVL. V roce 2015 byla zpracována Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR, ve které bylo identifikováno z původních 310 SVL (z roku 2006) na neuvěřitelných 606 SVL.

Stránka 10 z 51

Tabulka č. 3: Sociálně vyloučené lokality v Karlovarském kraji v roce 2006 a v roce 2013 Sociálně vyloučené lokality v Karlovarském kraji v roce 2006 Aš Rotava Habartov Nová Ves Cheb Oloví Sokolov Teplá Kraslice Chodov Horní Slavkov Toužim Jáchymov Sociálně vyloučené lokality v Karlovarském kraji v roce 2013 Aš Rotava Habartov Nová Ves Cheb Oloví Sokolov Teplá Kraslice Chodov Horní Slavkov Toužim Rovná Vřesová Nové sedlo Poutnov Nejdek Vintířov Nová Ves Služetín Ostrov Karlovy Vary Kozlov Dobrá Voda Žlutice

Jáchymov Dasnice Dolní Rychnov Mrázov Pěkovice Albeřice

Zdroj: GAC spol. s r. o. Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR

Sociálně vyloučené lokality jsou většinou taková místa, kde žije více lidí, kteří se potýkají s různými nakumulovanými problémy (nezaměstnanost, nízké příjmy, dluhy, nízké vzdělání, sociálněpatologické jevy a jiné), a zároveň tato místa jsou většinou obyvatel označována negativně ve smyslu nevhodného místa k bydlení s mnohými problémy. Některé lokality se různě v čase proměňují, některé zůstávají téměř nezměněné. 1 Odhadovaný počet sociálně vyloučených obyvatel ve městě Cheb je mezi 2 700 až 3 000 osob. Za sociálně vyloučené lokality ve městě považujeme několik ulic a nebytových prostor. V centru města v blízkosti nám. Krále Jiřího z Poděbrad se jedná o jednotlivé domy v okolních uličkách jako je Kamenná, Dlouhá, Kollárova, Cechovní. Dále se jedná o několik domů v ulicích blízko nádraží, jako je ulice Pivovarská, Karlova, Wolkerova, Hálkova, Dukelská, Evropská. Domy v SVL jsou v majetku soukromých fyzických, nebo právnických osob. Často dochází v průběhu roku k různým proměnám vyloučených lokalit. V minulosti bylo označováno sídliště Zlatý vrch za vyloučenou lokalitu, v posledních několika letech tato lokalita nevykazuje známky SLV. Znaky SVL má ulice Pražská, K Nemocnici. Za SVL jsou také považovány 2 objekty, a to objekt bývalých kasáren na Zlatém vrchu, a objekt bývalého kláštera na Spáleništi. Tyto objekty jsou především vyhledávány osobami bez přístřeší, které jsou závislé na alkoholu a jiných návykových látkách. Na periferii města se nachází několik „stanových a bunkrových“ menších táborů z řad osob bez domova. V letech 2012 až 2015 byl na vyloučené lokality cílen i „Individuální projekt města Chebu na změnu situace sociálně vyloučených obyvatel města, zejména sídliště Zlatý vrch,“ který byl financován z prostředků ESF, prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu. S obyvateli SVL je průběžně pracováno zejména v rámci terénní sociální práce a pobytových sociálních služeb.

3. 4. 1 Monitoring osob bez přístřeší V květnu 2015 odbor SvZ ve spolupráci s Diecézní Charitou Plzeň a KOTEC o.p.s. provedl monitoring osob bez přístřeší. Tento monitoring bude probíhat pravidelně dvakrát do roka (v zimním a letním

1

[2] Mgr. Tereza Dvořáková a kol., Analýza sociálně vyloučených romských lokalit v Karlovarském kraji Stránka 11 z 51

období). Vybrané 4 dvojice mapovaly vytipované lokality ve městě. Celkem se podařilo zmapovat dohromady 76 osob přímo v terénu a dalších 77 osob na noclehárně a nízkoprahovém denním centru. Počet osob bez přístřeší je tedy odhadován na 150 až 200 osob. Naprostá většina zmapovaných vykazovala známky několikaleté závislosti na alkoholu, tabáku a jiných návykových látkách. Někteří z nich využívají sociálních služeb, především terénní programy, nízkoprahové denní centrum a kontaktní centrum. V rámci služeb je s těmito osobami pracováno.

Stránka 12 z 51

4 DROGOVÁ SCÉNA V CHEBU Celkově v celém Karlovarském kraji je dostupnost drog považována za dobrou. Cheb se nachází v blízkosti hranic s Německem, má specifickou polohu, díky níž bohužel dochází k příhraničnímu prodeji a distribuci drog. Postupně od roku 2010 je zaznamenáno rozšíření drog do okolních měst a vesnic. V Chebu se spíše jedná o polootevřenou drogovou scénu. V regionu chybí vysokoškolsky vzdělaní lidé, šikovní mladí lidé odchází za prací do jiných regionů, nebo do Německa. Zvyšuje se podíl osob, které jsou velmi zadlužené. Ve městě se nachází sociálně vyloučené lokality 1 a zároveň chybí levné, adekvátní nájemní bydlení v malometrážních bytech, které by nezruinovalo rodinné rozpočty. Zároveň vzrůstá počet osob bez přístřeší, které jsou v naprosté většině závislé na alkoholu, tabáku a jiných návykových látkách. Dále je problém s čím dál častějšími pěstírnami konopí a s výrobnami pervitinu, které se často nachází ve starších odlehlých objektech, ale také v běžné bytové zástavbě. Výroba pervitinu, pěstírny konopí pochází především z domácích výroben a z výroben vietnamských komunit.

4. 1 Nejčastěji užívané návykové látky v Chebu a jejich stručná charakteristika 4. 1. 1

Alkohol a tabák

Nejvíce užívanou návykovou látkou v naší společnosti je alkohol a tabák. Alkohol se pije v podobě alkoholického nápoje jako je pivo, víno a různé destiláty. Tabák se nejčastěji kouří ve formě cigaret, doutníku, nebo se kouří napěchovaný ve fajfkách. Češi jsou bohužel na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu i tabáku. Na tabák vzniká poměrně velmi rychle závislost. Příjemné pocity trvají krátce. Silný kuřák má nutkání pořád myslet na to, kdy si zase zapálí, bývá podrážděný, mívá špatnou náladu (zvýšená tepová frekvence a srdeční tep – možné např. poruchy spánku, karcinom plic aj.). Závislost na alkoholu vzniká o něco pomaleji, ale důsledky bývají horší. Alkoholik kromě podrážděnosti a špatné nálady, může být nebezpečný sobě a svému okolí, často není schopen fungovat v běžné společnosti, je ohrožen ztrátou práce, bydlení, důvěry ostatních osob, potýká se zdravotními problémy (např. karcinom jater, při dlouhodobém užívání deprese aj.) a ostatní.

4. 1. 2

Marihuana, konopí

Marihuana je po alkoholu a tabáku nejužívanější návykovou látkou. Marihuaně se říká – tráva, brčko, špek, skunk, gandža, joint a jiné. Marihuana může být podávána v různé podobě, jako cigareta, součást jídla, kouřená ve vodní dýmce, nakládaná do alkoholu a jiné. Ze začátku užívání marihuana přináší příjemné pocity, lidé bývají po ní veselí, usměvaví, příjemně naladěni a zpomalení. Čím déle se užívá, pocity štěstí se dostavují čím dál méně, uživatel je nucen požít víc a víc marihuany, aby docílil původních pocitů. U některých uživatelů se může stát, že jenom marihuana nestačí a uživatel může začít vyhledávat jinou, účinnější drogu. Dlouhodobé užívání způsobuje přehnanou zpomalenost jedince jak fyzickou, tak duševní, může způsobovat psychotické příznaky, poškozuje srdce, plíce a jiné. Dnešní uměle pěstovaná marihuana je nebezpečnější, než marihuana z 60. až 80. let 20. století, obsahuje více látek THC, které více devastují jedince, než dříve. Dnešní marihuana může obsahovat i látky, které jsou upravovány pro svůj účinek, obecně se nazývají - Desingner drugs.

1

Viz kapitola 3. 4 Sociálně vyloučené lokality v Chebu Stránka 13 z 51

4. 1. 3

Pervitin

Pervitinu se jinak říká – perník, piko, peří, péčko, ice, met a jiné. Jedná se o chemicky vytvořený krystalický metamfetamin, který může mít dle různých příměsí bílou až žlutou barvu. Pervitin je vysoce návykový, léčba závislosti je velmi těžká a složitá. Ze začátku užívání se dostavují velmi pěkné pocity, člověk je velmi výkonný, neunavitelný. Po delším užívání závislý potřebuje čím dál větší a častější dávku, přestává být výkonný, naopak je neschopen fungovat běžným způsobem. Může pociťovat úzkost, nespavost, nechuť k jídlu, křeče, výpadky paměti, agresivitu, poruchy chování a sebekontroly, psychické problémy až degradaci celého organismu.

4. 1. 4

Heroin

Heroin je polosyntetický opioid. Vzniká na něj silná závislost. Jeho trvalé užívání způsobuje poměrně velkou toleranci v porovnání s jinými látkami. Nejčastěji se užívá intravenózně, ale je možné jej šňupat, kouřit. Působí na centrální nervový systém, zpomaluje všechny reakce, myšlení, zhoršuje výkonnost, paměť, dýchání, zpomaluje srdeční rytmus a jiné.

4. 1. 5

Nové syntetické drogy

Nové syntetické drogy jsou nevyzpytatelné, existuje jich celá řada a stále jsou vyráběny nové. Jde o to, že jsou vyráběny čistě chemickou cestou a výrobce vyrobí takovou psychoaktivní látku, která zatím není na seznamu ilegálních látek, a tak se stává legální. Jsou dostupné nejčastěji na internetu, ve speciálních obchodech (např. označovány jako legal highs – prodávány v tzv. Smart shopech) i na ulici. Mezi nové syntetické drogy se řadí zejména látky odvozené od fenyletylaminu a tryptaminu. Řada z nich je distribuována v tabletové formě a vydávána za drogu extázi nebo za „něco, co má podobné účinky“. V některých případech se jedná o halucinogenní látky, které jsou vydávány za LSD. V Chebu se nejčastěji objevuje fentanyl. Jedná se o syntetický opioid. Používá se jako analgetikum, je asi 100 krát účinnější než morfin, ale s velmi krátkým účinkem. Často se podává ve formě náplastí. Závislí na drogách látku z náplastí odstraňují, následně vyvařují nebo louhují v jiných látkách, a tu si nitrožilně aplikují. Je velmi rychle návykový a často zaměňován s heroinem. Problémem je jeho účinek, který je mnohem vyšší i v malých dávkách. Při záměně s heroinem může dojít snadno ke smrtelnému předávkování. Mimo fentanyl se zde objevuje i takzvaná látka – Crystal, je to obdoba metamfetaminu (pervitinu), vyráběný z rostliny Kata jedlá. Výrobci a distributory je asijský trh. Problém spočívá v tom, že má kratší účinek, aplikuje se několikrát denně a dochází k výraznému poškození periferních žil.

4. 2 Trendy v užívání drog a závislostního chování v Chebu 4. 2. 1 Užívání tabáku a alkoholu Nejvíce užívanou legální návykovou látkou v naší společnosti je tabák a alkohol. Počet kuřáků v ČR mezi dospělou populací (starší 15 let) je udáván mezi 28 – 32 % v roce 2014, to je cca 2 miliony lidí. 1 Užívání tabáku a alkoholu patří k nejvýznamnějším rizikovým faktorům, které způsobují závažná onemocnění a předčasná úmrtí. Následkům kouření se přisuzuje 15 – 19 % roční úmrtnost, alkoholu 4 1

Pokud není uvedeno jinak, údaje v celé kapitole 4 jsou uvedeny za rok 2014 z různých zdrojů popsaných v kap. 10 Použité zdroje. Stránka 14 z 51

– 7 % roční úmrtnost. Muži kouří častěji, než ženy, a to jak denně, příležitostně, tak i v počtu denně vykouřených cigaret. Je uváděno, že celkem 54 % populace je celoživotními nekuřáky, ženy z 60 %, muži ze 47 %. Nejvíce kouří mladí dospělí ve věku 15 – 24 let, což představuje 38 % osob, ve věku 25 – 44 let kouří 34 %, ve věku 45 – 64 let 33 % a starší 65 let z 19 %. Nejméně kouří vysokoškolsky vzdělaní lidé z 26 %. Naopak nejvíce kouří ti, kteří mají základní a střední odborné vzdělání 34 %. Elektronické cigarety užívá cca 4 % populace (rok 2014), oproti roku 2013 došlo k trojnásobnému nárůstu. Více elektronické cigarety kouří muži (4,6 %) než ženy (3,2 %). Zhruba třetina všech kuřáků se snaží přestat kouřit, více ženy než muži a především ve věkové skupině 15 – 24 let.1 Celkem 3 % populace ČR (2014) uvádí, že nikdy nepila alkohol. Alespoň jednou týdně pije alkohol téměř polovina mužů a čtvrtina žen. Nejvyšší průměrnou spotřebu alkoholu má věková skupina 25 – 44 let (7,9 l alkoholu) a věková skupina do 25 let (7,5 l alkoholu). Alkohol pije denně 12 % osob. Vysokoškolsky vzdělaní a lidé s maturitou mají nižší spotřebu alkoholu (5,9 – 6,3 l alkoholu), než ti, kteří mají základní vzdělání nebo střední odbornou školu bez maturity (8, 7 l alkoholu). Celkově je udáváno, že 74 % populace konzumuje alkohol umírněně (občas, příležitostně), 7 % rizikově (často a ve velké míře) a 6 % škodlivě (závislí lidé). Téměř 13 % populace jsou abstinenti, z toho muži z 9, 6 %, ženy z 16, 1 %. S konzumací alkoholu vzrůstá prevalence konzumace tabáku. Ve věkové skupině mladých dospělých je souvislost s rizikovým užíváním alkoholu a tabáku z 50 – 53 %.2

4. 2. 2 Experimentální až příležitostné užívání návykových látek Uvádí se, že v české populaci celkem 31 % osob ve věkové kategorii 15 – 64 let užilo v životě nějakou nelegální drogu. Ve skupině mladých dospělých ve věku 15 – 34 let má tuto zkušenost téměř polovina lidí. Muži vykazují vyšší zkušenost s nelegálními drogami než ženy. Nejčastěji užívanou drogou celkově byla marihuana, v produktivním věku z 29 %, mezi mladými dospělými již ze 45 %. V menší míře pak mají zkušenost lidé s extází, pervitinem a halucinogenními houbami. Vzrůstá i počet osob, které užívají léky jako sedativa, hypnotika, opioidní analgetika a také anabolické steroidy. Tabulka č. 4: Užívání drog v populaci v ČR Typ drogy jakákoliv nelegální droga marihuana, konopné látky extáze pervitin halucinogenní houby léky (sedativa, hypnotika, opiodní analgetika) anabolické steroidy

Věková skupina 15 – 64 let

Mladí dospělí 15 – 34 let

31 % 29 % 6% 3% 4% 35 %

49 % 45 % 13 % 5% 9% 26 %

2%

3%

Zdroj: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014

Různé zdroje uvádí, že první experimenty s nelegálními drogami mívají děti ve věku 12 – 15 let, s alkoholem a tabákem mají děti zkušenost mnohem dříve, a to v 10 až 12 letech. Ve srovnání s evropskými vrstevníky mají české děti dřívější zkušenosti jak s legálními, tak nelegálními drogami. 1 2

Sovinová, H., Csémy L. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2014. Sovinová, H., Csémy L. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2014. Stránka 15 z 51

Čeští mladí lidé podceňují rizika spojená s jednorázovým i příležitostným užíváním nelegálních drog, zejména s konopnými látkami. 72 % mladých si myslí, že rizika nejsou žádná, nebo minimální. U pravidelného užívání drog si myslí, že rizika jsou velká. 37 % žáků ZŠ si myslí, že pravidelná konzumace alkoholu není riziková. 27 % žáků ZŠ si myslí, že příležitostná konzumace konopných látek je bez rizika. Ale jen 18,6 % si myslí, že pravidelné a denní kouření více jak 20 cigaret denně je bez rizika. I přesto, že neexistuje legální možnost, jak se nezletilí mohou dostat k alkoholu a tabáku, přesto je pro ně dostupnost velmi dobrá, jednoduchá. Ucelené výzkumy a šetření o experimentálním a příležitostném užívání dětí a mládeže ve srovnání regionů ČR zatím neexistují. Z toho důvodu jsme si v Chebu udělali vlastní krátké mapování. Výsledky tohoto mapování jsou uvedené v kapitole 4. 3 Zkušenosti dětí a mládeže s alkoholem, tabákem a jinými návykovými látkami v chebských ZŠ a SŠ. Je až alarmující kolik dětí začne experimentovat s nelegálními drogami „jen tak“. Děti jsou přesvědčeny o tom, že „to“ stejně nic moc nedělá, že oni závislí rozhodně nebudou, a že se není čeho bát. Děti opravdu neví, co všechno může droga způsobit. Ve většině případů si dospělí s dětmi promluví o drogách, až když už je vyzkoušely, ne před tím, kdy by preventivní účinek mohl být pozitivnější. V samých počátcích se dítě formuje dle svého přirozeného prostředí, a tou je rodina, pokud v rodině rodiče kouří, k večeru si dají dvě skleničky a o víkendu vícekrát sklenku za den, dítě automaticky toto jednání přejímá a považuje to za něco naprosto přirozeného, normálního. Rodiče si často neuvědomují, nebo nechtějí, že primární prevenci všech sociálně-patologických jevů by měli u svých dětí řešit především oni sami a teprve až dítě nastoupí do školy, tak v součinnosti se školou. V praxi to bývá tak, že rodiče čekají, až si na toto téma promluví s dětmi ve škole někdo jiný a všechno jim vysvětlí. To je bohužel velmi mylná představa, která se míjí účinkem a na prevenci, pak už bývá pozdě.

4. 2. 3 Problémoví uživatelé drog Místní poskytovatelé služeb (KOTEC o.p.s. a Diecézní Charita Plzeň) odhadují, že zhruba polovina osob, které jsou rizikovými, problémovými uživateli drog, 1 využívají sociálních služeb. V celé ČR se odhaduje celkem na 43 000 až 48 000 problémových uživatelů drog, z toho cca 36 400 osob je uživateli pervitinu, 4 100 uživatelů heroinu, 7 200 uživatelů buprenorfinu (zejména Subutexu). Každoročně odhadované počty uživatelů jsou vyšší a vyšší. V roce 2006 bylo odhadováno cca 30 000 problémových uživatelů drog, v roce 2009 to již bylo cca 37 000, v roce 2012 cca 41 300 osob. V Karlovarském kraji se odhaduje počet rizikových uživatelů drog cca 1 700 – 1 900 osob. 2 Karlovarský kraj patří v republikovém srovnání dlouhodobě ke krajům s nadprůměrnou prevalencí počtu uživatelů na počet obyvatel (vysoké počty má také hl. m. Praha, Ústecký, Liberecký, Jihočeský a Olomoucký kraj). V Chebu se počet odhaduje na 300 až 400 osob. Služeb kontaktního centra Cheb (KOTEC o.p.s.) využívá dlouhodobě stabilně cca 130 osob ročně. Služeb terénních programů (KOTEC o.p.s.) využívá cca 200 osob ročně. Průměrný věk uživatelů drog se pohybuje kolem 31 – 32 let. Nejčastěji užívanou drogou problémových uživatelů v Chebu je pervitin, a to asi z 95 %. Velmi často dochází ke kombinaci užívání marihuany a pervitinu, poté kombinace pervitinu a léků na úzkost, či deprese. Nitrožilním užíváním dochází ke zdravotním komplikacím.

1

Problémový uživatel drog je osoba, která užívá drogu rizikově především injekčně, a to heroin a další opiáty, kokain, amfetamin, pervitin. 2 Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 Stránka 16 z 51

Tabulka č. 5: Odhadované počty problémových, rizikových uživatelů drog Místní působnost: Celkem ČR Karlovarský kraj město Cheb

Odhadovaný počet problémových, rizikových uživatelů drog cca 43 000 až 48 000 osob cca 1 700 až 1 900 osob cca 300 až 400 osob

Na trhu v Karlovarském kraji se nachází i takzvaný „vietnamský pervitin“ (crystal, methcathinon), výroba a distribuce tohoto pervitinu pochází od asijských skupin, zejména od vietnamských skupin. Má nižší kvalitu, než běžný pervitin. Nachází se především na Kolínsku, Chebsku, v Ústí nad Labem, v Ostravě a Olomouci. Vietnamský pervitin nízké kvality je využíván na domácím trhu, kvalitnější je distribuován do Německa. Běžná cena 1 dávky pervitinu běžné kvality stojí cca 800 až 1 200 Kč. Vietnamský pervitin strojí cca 500 – 600 Kč. Účinek vietnamského pervitinu je krátkodobější, musí se aplikovat častěji. Díky vyšší toxicitě dochází u uživatelů k vyššímu výskytu bludů, halucinací, agrese a projevům poruch osobnosti. V Chebu se eviduje i malá uzavřená komunita uživatelů heroinu – fentanylu. Heroin je zde málo dostupný, proto tito uživatelé přechází k nebezpečnému užívání fentanylu. Tento trend je patrný již od roku 2013. V roce 2014 na předávkování fentanylem zemřel 1 člověk. Fentanylové náplasti jsou předepisovány lékařem, nejčastěji pro těžce nemocné osoby, seniory. Dochází tak ke zneužívání ze strany zdravotnického personálu, kdy předepisovaný lék je psán na někoho jiného. Dále lék poskytují uživatelům pacienti, kteří lék nespotřebují celý, nebo je využíván z nemocničního odpadu. Výskyt uživatelů buprenorfinu nebyl na Chebsku zaznamenán. Co se týče etnických menšin, dle zpráv KOTCE o.p.s. vyplývá, že cca 60 – 65 % klientů uživatelů z celkového počtu problémových uživatelů drog tvoří romská populace, která nejčastěji užívá rizikově pervitin. V evidenci jsou i Vietnamci, Slováci, Bulhaři, kterých je velmi málo, jde spíše o jednotlivce. Služby kontaktního centra využívají více muži než ženy. Ročně žádá pomocí služeb KOTCE o.p.s. o zprostředkování léčby cca 20 osob, část z nich léčbu řeší opakovaně. V Karlovarském kraji se nenachází detoxifikační oddělení, léčebna pro alkoholiky a toxikomanii, terapeutické komunity, což velmi stěžuje zájemcům o abstinenci jejich motivaci a vůli. V rámci služeb Kontaktního centra dochází k poradenství pro abstinující osoby a jejich blízké, ale již v omezené míře, než za doby trvání Individuálního projektu (Individuální projekt města Chebu na změnu situace sociálně vyloučených obyvatel města, zejména obyvatel sídliště Zlatý vrch, financovaný z ESF, prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu, v období 7/2012 – 4/2015). Zdravotní důsledky užívání drog Často mezi závislými dochází ke zdravotním komplikacím v souvislosti s užíváním drog a z důvodu nešetrného způsobu života. Každoročně dochází ke zhoršování zdravotního stavu uživatelů návykových látek. a)

Kožní, respirační, kardiovaskulární a jiné potíže: Mezi nejčastější zdravotní komplikace patří kožní změny, respirační obtíže, kardiovaskulární onemocnění a jiné. Je to způsobeno nevhodným způsobem života a rizikovým jednáním, Stránka 17 z 51

b)

c)

d)

zejména se jedná o dlouhodobé užívání drog intravenózně. V posledních letech pracovníci v sociálních službách i zdravotníci upozorňují na zhoršující se psychický stav drogově závislých, kteří trpí často bludy, jsou agresivní a vykazují známky poruchy osobnost. Dlouhodobé užívání marihuany způsobuje v častých případech rozvoj toxických psychóz a schizofrenii. Virová hepatitida: Velmi často mezi intravenózními uživateli dochází k onemocnění virovou hepatitidou (žloutenkou) B a C, v roce 2013 se jednalo ve správním obvodě Cheb o 69 osob nemocných. Na konci roku 2014 došlo k vypuknutí žloutenkové epidemie typu A v Chebu, která trvala prozatím i celý rok 2015. K prvnímu propuknutí došlo právě mezi uživateli drog z řad osob bez přístřeší, které se postupně rozšířilo i mezi běžnou populaci a později také na Sokolovsko a Karlovarsko. Nemocní byli léčeni na infekčním oddělení v Karlovarské krajské nemocnici. V Chebu v rámci epidemie docházelo ke zvýšeným hygienickým opatřením, například toalety v nákupních centrech byly dostupné jen na vyžádání klíče na informacích, vícekrát za den se uklízely, na úřadech pro pracovníky byly dostupné desinfekční prostředky, o epidemii a ochranných opatřeních byla informována široká veřejnost. Dohromady onemocnělo přes 200 osob (informace k 11/2015) z toho 123 z okresu Cheb, 46 z okresu Sokolov a 31 z okresu Karlovy Vary. Celkem 93 osob mělo v anamnéze užívání drog. Intoxikace: Intoxikaci 1 evidují lůžková zdravotnická zařízení, nejčastěji oddělení ARO, JIP v nemocnicích, emergency a gynekologicko-porodnické oddělení. Jednotlivá úmrtí intoxikací jsou hlášena z oddělení soudního lékařství nemocnice v Sokolově. V roce 2014 došlo v Karlovarském kraji celkem k 261 případům intoxikací, z toho 16 případů bylo smrtelných, v roce 2013 bylo o 51 případů méně. Z 261 intoxikací v roce 2014 se jednalo v 28 případech o rodičky pod vlivem návykových látek. V roce 2014 zemřelo 322 osob na předávkování etanolem 7 na otravu metanolem. HIV, AIDS: Od roku 2002 je v ČR zaznamenáván každoročně nárůst výskytu infekce HIV u občanů ČR a cizinců s dlouhodobým pobytem v ČR (rezidentů). Od roku 1985 do 31. 10. 2015 bylo v ČR celkově zjištěno 2 567 případů HIV pozitivních z toho 2 007 u občanů ČR a 560 rezidentů. Z toho bylo 2 171 (84,6 %) mužů a 396 (15,4 %) žen. Za období leden až říjen roku 2015 bylo nově zjištěno 213 případů pozitivních na HIV, což je více než v roce předešlém. V 78 % se jednalo o muže, kteří měli sex s muži, v 16 % se jednalo o heterosexuální sex a v 0,9 % se jednalo o injekční uživatele drog. Mezi nově infikovanými je 198 mužů a 15 žen. Nejvyšší počet výskytu HIV je v Praze (51,2 %), poté v Jihomoravském kraji (7,5 %), ve Středočeském kraji (7,0 %), v Ústeckém kraji (6,6 %), v Karlovarském kraji (2,6 %). Od roku 1985 do roku 2015 se v Karlovarském kraji eviduje 75 osob, u kterých se vyskytuje infekce HIV, z toho u 18 osob se jedná o rozvinutou nemoc AIDS. 2

Výměnný program V rámci celého okresu Cheb (ORP Aš, Cheb, Mariánské Lázně) bylo v roce 2013 přijato 60 459 ks použitého injekčního materiálu a vydáno 63 340 ks nového pracovníky KOTEC o.p.s. (terénní programy + kontaktní centrum). V roce 2014 došlo k výraznému nárůstu o cca 18 000 ks, oproti roku 2013. Toto bylo způsobeno zkontaktováním nových klientů z ORP Mariánské Lázně, kteří intenzivně 1 2

Intoxikace = otrava alkoholem nebo jinou návykovou látkou http://www.szu.cz/tema/prevence/zprava-o-vyskytu-a-sireni-hiv-aids-za-rok-2015 Stránka 18 z 51

vyměňovali použitý materiál. V roce 2013 spolupracovali pracovníci terénních programů KOTEC o.p.s. s 209 klienty uživateli drog, v roce 2014 jich bylo již 229. Nárůst výměnného programu roste rok od roku více. V rámci snižování rizik spojených s užíváním drog se snaží klienty přemluvit k šetrnějšímu způsobu užívání drog (pokud nejsou schopni přestat), a to přechod z intravenózního užívání na šňupání, nebo užití drogy formou kapsle, kouřením, u kterých je riziko nákazy přenosných nemocí nižší. Díky výměnnému programu je chráněna i široká veřejnost, část uživatelů odevzdává použitý materiál a dále pracovníci v terénu sbírají použitý materiál přímo v ulicích. Díky tomu se široká veřejnost setkává s minimem pohozené použitého materiálu po ulicích. Tabulka č. 6: Výměnný program na Chebsku Chebsko Přijatý použitý injekční materiál Vydaný nový injekční materiál

2013

2014

60 459 ks 63 340 ks

78 335 ks 81 316 ks

Zdroj: KOTEC o.p.s.

4. 2. 4 Prevence Primární prevence – především zůstává na školách a na rodině, blízkém prostředí dítěte. Ve školách se nachází školní metodici prevence nebo výchovní poradci, kteří tuto problematiku mají ve škole řešit koncepčně, tedy tvorbou preventivních programů. Pro metodickou pomoc mohou využít metodiky prevence při Pedagogicko-psychologické poradně. Každá škola má zpracovaný Minimální preventivní program jako součást vzdělávacích a výchovných programů. Prevence rizikového chování ve školách je koordinována MŠMT, v každém kraji působí krajští školní koordinátoři prevence. Základními dokumenty pro školskou oblast jsou Národní strategie primární prevence rizikového chování na období 2013 – 2018 a Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže. V Karlovarském kraji není dostupný žádný certifikovaný program primární prevence rizikového chování (k 8/2015). Realizaci programů primární prevence má zejména v Chebu na starosti Policie ČR – preventivně informační oddělení. V Chebu se uskutečňují besedy na školách, které realizuje společně pracovnice OSPOD při MěÚ Cheb a pracovník Policie ČR – Cheb. Prevence, kterou by měli poskytovat především rodiče dětem, je na zvážení každého. Faktem je, že často rodiče toto neřeší a přenechávají ji pouze školám, což opravdu nestačí. Snižováním rizik 1 v Chebu se zabývá organizace KOTEC o.p.s., v rámci svých registrovaných sociálních služeb (terénní programy + kontaktní centrum). Pracovníci Kotce poskytují poradenství závislým, abstinujícím i jejich blízkým osobám, zprostředkovávají jiné služby, snižují rizika spojená s užíváním drog formou výměnného injekčního materiálu, distribucí desinfekčního materiálu, testováním na přenosné choroby a jiné. Naprostá většina klientů organizace jsou dlouhodobě závislé osoby zejména na pervitinu.

4. 2. 5 Léčba a sociální reintegrace V Karlovarském kraji se nenachází služby, které by řešily krátkodobou, střednědobou i dlouhodobou pobytovou léčbu, detoxifikaci, terapeutické komunity, programy následné péče, substituční léčbu, doléčovací programy. Je zde nedostatek psychiatrické, psychoterapeutické a psychologické péče. 1

Snižování rizik = harm reduction Stránka 19 z 51

Krátkodobé hospitalizace v omezené míře jsou řešeny na psychiatrickém oddělení nemocnice Ostrov, problémem jsou dlouhé čekací lhůty. V Sokolově se nachází Protialkoholní záchytná stanice, která je využívaná v rámci celého kraje. V Karlových Varech působí Protialkoholní a protitoxikomanická poradna Karlovy Vary, působnost je sice na celý Karlovarský kraj, ale kapacita lékaře je ovšem omezená. V Chebu se nachází terénní programy, kontaktní centrum (KOTEC o.p.s.); dále pak terénní sociální práce, kurátor pro dospělé, kurátor pro mládež při MěÚ Cheb. Návaznými službami jsou noclehárna, azylový dům, nízkoprahové denní centrum, krizová pomoc, dluhové poradenství, poradna pro oběti trestných činů (Diecézní Charita Plzeň), nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (Útočiště o.p.s., KOTEC o.p.s., Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb). Obecně většina uživatelů drog se potýká s obdobnými problémy, jedná se většinou o lidi s nízkým vzděláním, nezaměstnané, zadlužené, kteří mají problémy s rodinou a blízkými osobami, jsou bez stálého bydlení, často se jedná o osoby ze SVL. Zadluženost a bezdomovectví jsou pro uživatele drog největší bariérou žít život bez drog. Mladiství uživatelé drog jsou popisováni jako individualisté, zaměření na sebe, agresivnější, s vyšší mírou kriminálního jednání, často nevytváří stálé komunity. Tato situace vytváří podhoubí pro vzrůstající počet rodičů malých dětí, kteří jsou uživatelé drog. Postupem času vzrůstá počet osob, které trpí paranoidními poruchami, psychózami, které nejsou léčené. Protože uživatel sám situaci neřeší, ale také důvodem je neochota psychiatrů, psychologů tyto osoby léčit.

4. 3 Zkušenosti dětí a mládeže s alkoholem, tabákem a jinými návykovými látkami v chebských ZŠ a SŠ Alkohol a tabák patří mezi nejužívanější látky v celé naší společnosti. U dětí a mládeže dochází jak k nárazovému, tak i dlouhodobému užívání. I přesto, že by pro nezletilé měly být tyto dvě látky nedostupné. Bohužel postupně dochází ke snižování věku dětí a mladistvých, kteří přechází z příležitostného užívání na intenzivní užívání, a to jak u alkoholu, tabáku, tak i u marihuany.

4. 3. 1 Výsledky místního šetření Odbor SvZ v součinnosti a spolupráci s chebskými základními a středními školami zmapoval zkušenosti dětí a mládeže s alkoholem, tabákem a jinými návykovými látkami. Byl vytvořen dotazník s názvem Alkohol, tabák a jiné návykové látky (drogy), který byl dostupný na webové stránce dva měsíce. Tento odkaz byl zaslán ředitelům škol, metodikům prevence, výchovným poradcům do všech uvedených chebských škol. Dotazníkového šetření se účastnili žáci a studenti od 6. do 9. třídy ZŠ a 1., 2. ročníku SŠ. V tomto výběru se v roce 2015 mělo nacházet cca 1.200 žáků. Dotazník žáci vyplňovali během školní výuky online na počítačích. Bohužel dotazník nebyl vyplněn celou cílovou skupinou, vyplnilo ho cca 60 % všech žáků a studentů, což představuje celkem 731 osob ve věku 11 až 20 let, z toho bylo 366 žen a 365 mužů. Dětí od 11 let do 15 let bylo 462, mladistvých od 16 do 20 let bylo 269. Věkové rozložení dotazovaných je v následující tabulce č. 7:

Stránka 20 z 51

Tabulka č. 7: Počet dotazovaných a jejich věk Věkové rozmezí

Počet osob

%

462

63,20

269 731 Počet osob

36,80 100 % %

101 216 279 118 17 731

13,82 % 29,55 % 38,17 % 16,14 % 2,33 % 100 %

11 – 15 let 16 – 20 let celkem Věkové rozmezí 11, 12 let 13, 14 let 15, 16 let 17, 18 let 19, 20 let celkem Zdroj: vlastní zdroj 2015

V následujících tabulkách je vždy uvedena v názvu tabulky otázka, nebo skutečnost, na kterou měli dotazovaní žáci a studenti odpovědět. V prvním sloupci se nachází výběr odpovědí – Ano, Ne. Druhý sloupec zahrnuje výsledné odpovědi všech dotazovaných, nazvaný celkový vzorek – věk 11 – 20 let. Třetí sloupec značí tu samou skupinu, ale v procentech. Čtvrtý sloupec znázorňuje počet odpovědí vybrané části z celkového vzorku, a to skupinu 11 – 15 letých (nezletilé osoby). Pátý sloupec znázorňuje skupinu 11 – 15 letých v procentech. Šestý sloupec znázorňuje počet odpovědí vybrané části z celkového vzorku, a to skupinu 16 – 20 letých. Sedmý sloupec značí tu samou skupinu, ale v procentech. Za tabulkou následuje text, který popisuje, srovnává data uvedená v tabulce a doplňuje informace, které vyplynuly z šetření. a) Chození za školu Tabulka č. 8: Počet dotazovaných, kteří někdy byli za školou Odpověď

celkový vzorek celkový vzorek z toho 11 – 20 let 11 – 20 let 11 - 15 let v%

Ano, byl Ne, nebyl Celkem

145 586 731

20 % 80 % 100 %

32 430 462

z toho z toho z toho 11 – 15 let 16 – 20 let 16 – 20 let v% v% 7% 93 % 100 %

113 156 269

42 % 58 % 100 %

Zdroj: vlastní zdroj 2015

Celkem 145 osob ze všech 731 dotazovaných bylo někdy za školou, to je 20 %. Z toho 71 dotazovaných uvedlo, že za školou již bylo několikrát a 9 uvedlo, že chodí za školu často. Ve věku 11 – 15 let bylo někdy za školou celkem 32 osob, což představuje 7 % dětí a naprostá většina 11 – 15 letých za školou nikdy nebyla (93 %). Ve věku 16 – 20 let již bylo přes 40 % dotazovaných někdy za školou, což je 113 osob z 269. Z výsledků vyplynulo, že se vzrůstajícím věkem, více žáků a studentů chodí za školu, a to i opakovaně. U dětí ve věku 11 až 13 let se jedná o výjimky, u 16 letých a výš již o běžný jev. Nejčastěji jako důvod chození za školu dotazovaní uváděli, že se jim do školy nechtělo (cca 75 %), pak z důvodu zkoušení nebo písemek, na které se neučili (cca 15 %), z důvodu velké únavy, kvůli kamarádům, kvůli současným láskám a také z důvodu špatného kolektivu ve škole (cca 10 %).

Stránka 21 z 51

b) Zkušenosti s tabákem Tabulka č. 9: Počet dotazovaných, kteří vyzkoušeli cigarety nebo tabákové výrobky Odpověď

celkový vzorek celkový vzorek z toho z toho z toho z toho 11 – 20 let 11 – 20 let 11 - 15 let 11 – 15 let 16 – 20 let 16 – 20 let v% v% v%

Ano, vyzkoušeli Ne, nevyzkoušeli Celkem

466 265

64 % 36 %

245 217

53 % 47 %

221 48

82 % 18 %

731

100 %

462

100 %

269

100 %


64 % všech dotazovaných ve věku 11 – 20 let někdy kouřilo tabákové výrobky, z nich 18 % uvádí, že kouří pravidelně. Mezi 11. až 15. rokem vyzkoušelo tabák celkem 53 % dotazovaných a 8 % kouří již pravidelně. Ve věku 16 až 20 let vyzkoušelo tabák již 82 % a 36 % uvádí, že již kouří pravidelně. I zde platí pravidlo, že se vzrůstajícím věkem, vzrůstá počet těch, kteří již vyzkoušeli tabákové výrobky, a také vzrůstá počet těch, kteří již pravidelně užívají tabák. Zatímco v 11, ve 12 letech se jedná spíše o jednorázové vyzkoušení, od 13 let přibývá těch, kteří kouří již pravidelně. Od 14 let také přibývá osob, které uváděly, že dříve kouřily a nyní již nekouří. Celkově ze všech dotazovaných již 12,7 % uvedlo, že dříve kouřili a nyní již nekouří. Ač pro nezletilé by měl být tabák tabu, je zřejmé, že je snadno dostupný. c) Zkušenosti s alkoholickými nápoji – pivo, víno Tabulka č. 10: Počet dotazovaných, kteří někdy pili alkoholický nápoj jako je pivo, víno Odpověď

Ano, pil Ne, nepil Celkem

celkový vzorek celkový vzorek z toho 11 – 20 let 11 – 20 let 11 - 15 let v% 553 178 731

76 % 24 % 100 %

316 146 462

z toho z toho z toho 11 – 15 let 16 – 20 let 16 – 20 let v% v% 68 % 32 % 100 %

237 32 269

88 % 12 % 100 %


Alkoholické nápoje jako je víno a pivo vyzkoušelo 76 % dotazovaných ve věku 11 – 20 let, ve věku 11 – 15 let ho vyzkoušelo již 68 %, ve věku 16 – 20 let již 88 %. Alkohol je jednoznačně nejčastěji užívanou látkou mezi dětmi a mládeží. Již ve věku 11 let je zhruba stejný počet dětí, které ještě alkohol nevyzkoušely a těch, které ho již vyzkoušely. S přibývajícím věkem výrazně přibývá těch, kteří již alkohol vyzkoušeli a ti, kteří ho nevyzkoušeli, jsou v menšině. Je zajímavé, že alkohol děti a mladiství spíše konzumují příležitostně. Pravidelné pití uvádělo minimum dotazovaných (jednotlivci). U tabákových výrobků je tomu naopak, více dotazovaných uvádělo pravidelné užívání nad příležitostným.

Stránka 22 z 51

d) Zkušenosti s alkoholickými nápoji – tvrdý alkohol, destilát Tabulka č. 11: Počet dotazovaných, kteří někdy pili alkoholický nápoj – tvrdý alkohol, destilát Odpověď

Ano, pil Ne, nepil Celkem

celkový vzorek celkový vzorek z toho 11 – 20 let 11 – 20 let 11 - 15 let v% 388 343 731

53 % 47 % 100 %

184 287 462


204 65 269

76 % 24 % 100 %


Zkušenost s konzumací tvrdého alkoholu, destilátu má sice méně dotazovaných, než s tabákem a alkoholickými nápoji jako je pivo a víno, ale i tak je počet, kteří ho již vyzkoušeli dost vysoký zejména mezi nezletilými. S tvrdým alkoholem má zkušenost 53 % všech dotazovaných. Děti ve věku 11 – 15 let mají zkušenost s tvrdým alkoholem ze 40 %, mladiství ve věku 16 – 20 let mají zkušenost ze 76 %. I zde platí, že s přibývajícím věkem vzrůstá počet osob, které tvrdý alkohol již vyzkoušely. V 11 a 12 letech se jedná o jednotlivce, od 13 let věku již počet zkušeností roste, v 15 je to již více jak polovina. Pravidelné užívání tvrdého alkoholu celkově uvádí pouze jednotlivci ze 731 dotázaných pouze 14 osob. Většina dotázaných uváděla, že tvrdý alkohol vyzkoušela jednou, od 15 let nejčastěji uvádí příležitostné pití. Na otázku, zda podala někdy dotázaným dospělá osoba alkohol, odpovědělo 340 osob kladně ze 731 dětí a mladistvých, to je 47 %. 391 dotazovaným nepodala alkohol dospělá osoba (53 %). Dětem ve věku 11 – 15 let podala alkohol dospělá osoba ve 35 % případů, nezletilým (11 – 18 let) ve 45 %. Nejčastěji alkohol podávají starší zletilý kamarádi nebo sourozenci ze 36 %, rodiče ze 34 %, dále pak blízcí příbuzní jako je babička, děda, strýc, teta ze 32 %, hospodská, hospodský, obsluha restaurace v 15 %. e) Zkušenosti s hraním na výherních hracích automatech Tabulka č. 12: Počet dotazovaných, kteří někdy hráli na výherních hracích automatech Odpověď

Ano, hrál Ne, nehrál Celkem

celkový vzorek 11 – 20 let

celkový vzorek 11 – 20 let v%

z toho 11 - 15 let

93 638 731

13 % 87 % 100 %

55 407 462


38 231 269

14 % 86 % 100 %


Na výherních hracích automatech někdy hrálo celkem 13 % dotazovaných ve věku 11 – 20 let (93 osob ze 731), ve věkové hranici 11 – 15 let tuto zkušenost již má 12 % dětí, ve věku 16 až 20 letech zkušenost s hraním na výherních hracích automatech má 14 % mladých. Naprostá většina uvádí, že hrát na automatech vyzkoušela pouze jednou 74 osob (ze 731), příležitostné hraní uvádí 11 osob (ze 731) a pravidelné hraní uváděly pouze dvě osoby.

Stránka 23 z 51

f) Zkušenosti s marihuanou Tabulka č. 13: Počet dotazovaných, kteří někdy užili marihuanu Odpověď

Ano, užil Ne, neužil Celkem



z toho 11 - 15 let

184 547 731

25 % 75 % 100 %

64 398 462


120 149 269

45 % 55 % 100 %


25 % všech dotázaných někdy vyzkoušelo marihuanu, to je 184 (ze 731) osob, z toho uvedlo 111 osob, že ji vyzkoušely jednou, 35 osob ji užívá příležitostně, 17 osob pravidelně a 21 osob jí užívalo, ale nyní již neužívá. Ve věku 11 – 15 let marihuanu vyzkoušelo 14 % dětí, ve věku 16 – 20 let jí vyzkoušelo již 45 % dotazovaných. Ve věku 11 – 12 let ji užili pouze dva jedinci. Mezi 13. a 14. rokem přibývá dětí, které již jednou marihuanu užily nebo jí příležitostně užívají. Od 16., 17. roku marihuanu vyzkoušela již téměř polovina dotázaných, nejčastěji ji užívají jednorázově nebo příležitostně. Pravidelné užívání marihuany uvedlo celkem 17 osob ze 731, nejčastěji ve věku 16, 17 let. Se vzrůstajícím věkem roste výrazně užívání marihuany. g) Zkušenosti s pervitinem Tabulka č. 14: Počet dotazovaných, kteří někdy užili pervitin Odpověď




z toho 11 - 15 let

17 714 731

2% 98 % 100 %

6 456 462


11 258 269

4% 96 % 100 %


Pervitin celkově vyzkoušely 2 % dotazovaných, což představuje 17 osob (ze 731), z toho 4 uvedly, že ho vyzkoušely jednou, 8 ho příležitostně užívá, 3 pravidelně a 2 ho užívaly a již neužívají. Ve věku 11 – 15 let užilo pervitin celkem 1 % dotazovaných dětí (6 ze 462) a ve věku 16 – 20 let ho užili již 4 % dotazovaných (11 z 269). Pervitin užily nejčastěji osoby ve věku 16 a 17 let. Ve věku 11 – 15 let uvedly dvě osoby, že ho užívají pravidelně, 1 příležitostně, 1 jednou a 2, že ho užívaly, ale nyní již neužívají. I zde platí, že se vzrůstajícím věkem, roste zkušenost s užitím pervitinu.

Stránka 24 z 51

h) Zkušenosti s jinou návykovou látkou Tabulka č. 15: Počet dotazovaných, kteří někdy užili jinou návykovou látku, drogu Odpověď




z toho 11 - 15 let

35 696 731

5% 95 % 100 %

15 447 462


20 249 269

7% 93 % 100 %


Jiné drogy, než výše vyjmenované, vyzkoušelo celkem 5 % všech dotazovaných (35 ze 731). Ve věku 11 – 15 let užila jinou drogu celkem 3 % dětí (15 ze 462), ve věku 16 – 20 let je to již 7 % dotazovaných (20 z 269). Nejčastěji uváděnou jinou drogou byly houbičky (lysohlávky), dále pak extáze a LSD, někteří jednotlivci uvedli antidepresiva, toluen, kokain, heroin, hašiš. I zde platí, že se vzrůstajícím věkem, roste zkušenost s užitím jiných návykových látek. Na otázku, co dotazované vedlo k užití nějaké drogy, uvedli z 53 %, že to chtěli vyzkoušet, z 26 %, že si chtěli navodit lepší náladu, zažít pocit uvolnění. Jednotlivci uváděli jako důvod užití – společnou zábavu s kamarády, ale také nátlak ze strany kamarádů, někteří chtěli utéci z reality a řešili tím stresovou situaci, jako je rozvod rodičů a jiné nepříjemné životní situace. i) Opatření si jiné návykové látky a s kým by řešili problém s drogami Tabulka č. 16: Počet dotazovaných, kteří vědí, na koho se mají obrátit v případě, že by chtěli sehnat jinou návykovou látku Odpověď

Ano, vím Ne, nevím Celkem



z toho 11 - 15 let

243 488 731

33 % 67 % 100 %

113 349 462


130 139 269

48 % 52 % 100 %


Třetina všech dotazovaných ví, na koho by se měla obrátit v případě, že by chtěla sehnat jinou návykovou látku, drogu. Ve věku 11 – 15 let to ví 24 %, ve věku 16 – 20 let to ví téměř polovina dotazovaných. Tyto výsledky dokládají to, že dostupnost drog je v Chebu velmi dobrá jak pro nezletilé, tak pro mladistvé. Na otázku, zda ví, na koho se mají dotazovaní obrátit v případě, že by měli problém s drogami, nebo někdo z jejich okolí, odpovědělo 98 %, že ví. 60 % dotázaných odpovědělo, že by se obrátilo na rodiče a příbuzné, 22 % na učitele, preventistu, výchovného poradce ve škole, 14 % na kamarády. 2 % neví, na koho by se obrátili. 16 % všech dotazovaných tvrdí, že zná místní (chebskou) organizaci, která pomáhá drogově závislým osobám. Ale pouze 3 % byly schopny uvést název, nebo adresu, kde se organizace nachází. Povědomí o službách terénních programů a kontaktního centra KOTEC o.p.s., měl málokdo. Někteří uvedli aspoň Linku bezpečí, OSPOD, protidrogové léčebny, záchytku a Policii ČR. Stránka 25 z 51

Na otázku, proč si myslí, že lidé berou drogy, nejčastěji dotazovaní odpovídali, že lidé tímto způsobem utíkají od problémů, nebo se chytí špatné party cca 50 %. 25 % uvedlo, že to chtěli vyzkoušet a nechtěli být smutní.

4. 3. 2 Srovnání užívání tabáku, alkoholu a jiných návykových látek chebských dětí a mládeže s celorepublikovými šetřeními V této kapitole je uvedeno srovnání výsledků celorepublikových šetření s výsledky šetření mezi chebskými dětmi a mládeží. 1 Chebské šetření proběhlo na konci roku 2015. Výsledky celorepublikových šetření vychází z Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 (dále jen „VZSVD“) a z dokumentu Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2014 (dále jen „UTA“). a) Užívání tabáku Ve VZSVD je dostupný údaj o zkušenosti kouření cigaret 11, 13 a 15 letých žáků základních škol v ČR. 11 letí kouří z 8 %, 13 letí z 28 %, 15 letí již z 52 %. Více kouří chlapci než děvčata ve věku 11 až 13 let. Ve věku 14, 15 let kouří více děvčat než chlapců. V chebských základních školách ve srovnání s republikovým srovnáním dochází k mnohonásobně vyššímu užívání tabáku - 11 letých 21 %, 13 letých 42 %, 15 letých již 74 %. Mezi chebskými dětmi kouří více děvčata než chlapci ve všech věkových kategoriích. Tabulka č. 17: Srovnání zkušeností s kouřením 11, 13, 15 v ČR a na chebských školách Věk

V ČR

V Chebu

11 let 13 let 15 let

8% 28 % 52 %

21 % 42 % 74 %

Zdroj: vlastní zdroj 2015, Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014

Pravidelné kouření tabákových výrobků uvedlo v celorepublikovém šetření (UTA) 2 % 11 letých, 5 % 13 letých a 16 % 15 letých. V chebském šetření mezi stejně starými dětmi nebyl evidován žádný 11 letý, který by kouřil pravidelně (6 uvedlo jedno vyzkoušení a 1 příležitostné kouření), chebští 13 letí vykazují stejného výsledku v pravidelném kouření jako v celé ČR, a to 5 %. Naopak chebští 15 letí kouří více pravidelně tabákové výrobky (30 %), než jejich vrstevníci v ČR (16 %). Tabulka č. 18: Srovnání pravidelného kouření tabákových výrobků v ČR a v Chebu mezi 11, 13 a 15 letými

Pravidelné kouření tabákových výrobků

11 let ČR šetření

11 let chebské šetření





2%

0%

5%

5%

16 %

30 %

Zdroj: vlastní zdroj 2015, Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 1

viz předešlá kapitola Stránka 26 z 51

b) Užívání alkoholu Pravidelné pití alkoholu uvedlo v celorepublikovém šetření (VZSVD i UTA) 2 % 11 letých, 5 % 13 letých a 16 % 15 letých (stejné hodnoty jako u pravidelného kouření). V chebském šetření mezi stejně starými dětmi nebyl evidován žádný 11 letý ani 13 letý, který by uvedl, že pravidelně pije alkohol. Ve věku 15 let uvedli pravidelné pití alkoholu pouze 2 %. Tabulka č. 19: Srovnání pravidelného pití alkoholických nápojů v ČR a v Chebu mezi 11, 13 a 15 letými

Pravidelné pití alkoholu







2%

0

5%

0

16 %

2%


c) Užití konopných látek a pervitinu Celorepublikové šetření o stavu užívání drog v populaci (VZSVD) bylo provedeno ve skupině 15 – 64 let a z toho ve skupině mladých dospělých ve věku 15 – 34 let. Této skupině se nejvíce v našem šetření blíží skupina 16 – 20 let. Dostupné je srovnání jen užívání marihuany a pervitinu. U marihuany jsou výsledky stejné, zkušenost má 45 % mladých dospělých jak v ČR, tak i v chebském šetření. V republikovém srovnání má zkušenost s pervitinem 5 % osob ve věku 15 – 34 let, v Chebu ve věku 16 – 20 let 4 % mladých. Tabulka č. 20: Užívání drog v populaci v ČR 15 – 34 let a v Chebu 16 – 20 let Odpověď konopné látky pervitin

15 – 34 let celorepublikové šetření

16 – 20 let chebské šetření

45 % 5%

45 % 4%


V celorepublikovém srovnání (VZSVD) má zkušenost s konopnými látkami ve věku 11 – 15 let 9 – 11 % dětí, ve věku 14, 15 let již zkušenost má 26 – 33 % a v 16 letech již tuto zkušenost má 42 – 47 % mladé populace. V tomto srovnání mají chebští žáci ve věku 11 – 15 let větší zkušenost s konopnými látkami, a to 14 %. A naopak ve věku 14, 15 let mnohem nižší zkušenost 22 %, v 16 let 36 % mladých má zkušenost s konopnými látkami. Tabulka č. 21: Srovnání zkušeností s konopnými látkami v ČR a v Chebu mezi 11 – 15 letými, 14 – 15 letými, 16 letými Odpověď

Zkušenost s konopnými látkami

11 – 15 let 11 – 15 let ČR chebské šetření šetření 9 – 11 %

14 %

14, 15 let ČR šetření

14, 15 let chebské šetření



26 – 33 %

22 %

42 – 47 %

36 %


Stránka 27 z 51

d) Zkušenost s hazardním hraním V celorepublikovém srovnání (VZSVD) uvedlo celkem 13, 1 % osob ve věku 11 – 19 let, že pravidelně hrají na výherních hracích automatech. Pouze 2,2 % chebských žáků a mládeže ve věku 11 – 19 let uvedli pravidelné hraní na výherních automatech. Různá celorepubliková, regionální srovnání i naše místní chebské šetření jen dokládají to, že primární prevence alkoholu, tabáku a jiných návykových látek naprosto selhává a zaostává za současnou situací v drogové oblasti mezi dětmi, mladistvými i mladými dospělými.

4. 4 Hazardní hráčství, gambling Součástí Národní strategie protidrogové politiky na období let 2010 až 2018 by začátkem roku 2016 měla být i problematika hazardního hraní. Hazardní hry představují nejčastěji elektronická herní zařízení (EHZ) v hernách, v provozovnách a kasinech, a z nich nejvíce často se vyskytují videoloterijní terminály (VLT). Mezi hazardní hráčství patří i sázení číselných loterií, tomboly, bingo, kurzové, dostihové, sportovní sázky, sázkové hry v kasinu, on-line hry, on-line herní weby. Nejvyšší dostupnost heren a provozoven je na severu a západě Čech a ve větších městech. Nejvíce rozvíjenou oblastí je on-line hazard na webových stránkách, který je špatně kontrolovatelný a dochází zde k vysokým únikům na daních.

4. 4. 1

Hráči, patologické hráčství

Uvádí se, že sázkové hry alespoň jednou v životě vyzkoušelo cca 60 % české populace ve věku 15 – 64 let. Hráči sázkových her v průměru prosázeli ročně 6 000 Kč. Více sázejí muži než ženy, a to 3 krát až 5 krát častěji. Zkušenost s EHZ nebo on-line hraním je nejvyšší ve věku od 15 – 24 let (10 – 11 %), ve věku 16 let uvedlo zkušenost s EHZ nebo on-line hraním 9,6 % osob, pravidelně hraje 3,1 % 16 letých. Toto číslo je poměrně vysoké, nezletilí by k těmto hrám neměli mít žádný přístup, a přesto nějaké zkušenosti mají. Hraní představuje rizikové chování pro děti a mládež i v tom smyslu, že často mají souvislost s kouřením, užíváním alkoholu a jiných návykových látek. Nejvyšší riziko patologického hráčství a závislosti představuje v ČR hraní na EHZ, poté na on-line hrách. Hráči jsou rychle pohlceni hrou, vydrží u toho dlouho, zvyšují sázky, stále se vrací k hraní. Odhaduje se, že cca 5 % české populace rizikově 1 pravidelně hraje, to je asi 350 000 osob. Problémových hráčů 2 se odhaduje na cca 2 % procenta populace. Náchylnější k patologickému hraní jsou: - především muži, kteří nemají pravidelnou pracovní dobu, a dohled ze strany zaměstnavatele je nízký, - finančně zajištění muži, - vězni, kteří mají zkušenost 10x vyšší než běžná populace, - ti, kteří často mění zaměstnání, - ti, kteří mezi dvěma zaměstnáními jsou několik měsíců nezaměstnaní. V okolí heren, provozoven, kasin často dochází k vyššímu výskytu rušení veřejného pořádku, opilosti, nepořádku, hluku.

1 2

Rizikový hráč = již má s hraním mnoho zkušeností, začíná pravidelně hrát, ale ještě není na „hraní závislý.“ Problémový hráč = hraje pravidelně, nic kromě hraní ho více méně nezajímá, má dluhy, půjčuje si všude možně, je už na hraní závislý a nedokáže přestat. Stránka 28 z 51

Problémoví hráči trpívají na neurotické, úzkostné až depresivní stavy, hraničící s duševní poruchou. Vyskytuje se u nich vyšší riziko úmrtí a také je mezi nimi zvýšený počet sebevražd. Mají často narušené rodinné vtahy, rozpady rodin, problémy v zaměstnání, po delším hraní dochází ke ztrátě zaměstnání, mají problémy s dluhy, s půjčkami, s exekucemi, také často jsou závislí na alkoholu, tabáku a jiných návykových látkách. V důsledku všech okolností mívají zkušenost s pácháním trestné činnosti a jiné. Uvádí se, že problémový hráč průměrně prohraje měsíčně 39 000 Kč. 1 Statistické údaje o problémovém hráčství v jednotlivých regionech nejsou dostupné, ani údaje o klientech patologického hráčství. Místní organizace KOTEC o.p.s. se v rámci svých služeb dosud nesetkala s někým, kdo by se na ně obrátil s problémem hazardního hráčství.

4. 4. 2

Přehled povolených hazardních 2 zařízení v Chebu

V Chebu se nachází přes 400 hazardních zařízení, jejich počet se každoročně mírně snižuje. Všechna tato zařízení jsou povolena Ministerstvem financí ČR, nejčastěji se jedná o interaktivní videoloterní terminál a výherní hrací přístroj. Každá obec může na svém území povolovat výherní hrací přístroj (s vhazovanou hodnotou 1, 2 a 5 Kč) s povolením až na jeden rok. Ve městě Cheb je možné je povolovat pouze v lokalitě Svatý Kříž. Ze stran provozovatelů není zájem o přístroje s tak malou vhazovanou hodnotou a ve městě Cheb se již od roku 2011 nevyskytuje ani jedno hazardní zařízení, které by povolovalo město Cheb. Tabulka č. 22: Seznam počtu hazardních zařízení v Chebu – povolené Ministerstvem financí ČR Zařízení Elektromechanická ruleta Lokální výherní systém Výherní hrací přístroj Sázkové hry v kasinu Ostatní Interaktivní videoloterní terminál Celkem

2013

2014

2015

18 10 35 54 9 353 479

18 4 60 55 9 310 456

16 5 60 44 20 301 446

Zdroj: Ministerstvo financí ČR http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/loterie-a-sazkove-hry/prehled-povolenych-zarizeni

Hazard je tedy směřován z centra města do odlehlé lokality Svatý Kříž. V této lokalitě se nachází v současné době cca 7 provozoven, ve kterých je vysoká kumulace hazardních přístrojů, cca 180 přístrojů. Svatý Kříž se nachází těsně před hranicemi s Německem, většina klientů je z řad německých občanů. Přímo ve městě Cheb se nachází několik heren, provozoven, kde jsou výherní přístroje. Ve většině případů se nachází 3 až 5 přístrojů na jednom místě. V republikovém srovnání je na tom Cheb poměrně dobře, na počet obyvatel se v Chebu nachází podprůměrné množství přístrojů.

1 2

Úřad Vlády ČR. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady Tento termín zahrnuje všechny typy zařízení Stránka 29 z 51

Tabulka č. 23: Místo a počet heren a přístrojů – povolené Ministerstvem financí ČR Zařízení Město Cheb - počet heren - počet přístrojů Svatý Kříž - počet heren - počet přístrojů Dolní Dvory - počet heren - počet přístrojů

2013

2014

2015

41 300

47 259

38 251

7 175

7 189

8 178

1 4

1 8

1 17

Zdroj: Ministerstvo financí ČR http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/loterie-a-sazkove-hry/prehled-povolenych-zarizeni

4. 4. 3 Opatření města Cheb Cílem města Cheb je snížit co nejvíce počet míst, kde se hazard vyskytuje, i snížit počet hazardních zařízení. Všechna hazardní zařízení, která se vyskytují ve městě, jsou povolována Ministerstvem financí ČR. Město Cheb přistoupilo k opatření snížení dostupnosti příležitostí k hraní. Od roku 2012 je v platnosti obecně závazná vyhláška města Chebu č. 5/2012, kterou došlo ke zkrácení doby provozování heren a barů v určitých lokalitách města, mimo jiné zde byl nárůst prodeje a užívání drog. Provozování podniků ve městě Cheb je povoleno v době od 09:00 do 17:00 vyjma lokality Svatý Kříž a objektů, které mají povoleno Ministerstvem financí provozování sázek. Ve vyhlášce č. 2/2013 se stanovují místa, ve kterých mohou být provozovány výherní hrací přístroje, loterie a obdobné hry, a to v Dolních Dvorech, na Svatém Kříži, v Dragounské a Májové ulici a na dalších 219 parcelách. Ve vyhlášce č. 7/2003 se stanovuje jakým způsobem a v jaké výši je vybírán místní poplatek za hazardní přístroj. Všechny vyhlášky jsou pravidelně dle potřeby aktualizovány. Tato opatření se osvědčila, hazard se přesouvá především do lokality Svatý Kříž, kde nikoho neruší. Ve večerních a nočních hodinách je v centru města a v okolí heren klid a každoročně dochází k postupnému snižování počtu hazardních přístrojů.

Stránka 30 z 51

5 KRIMINALITA V OBLASTI DROG V CHEBU V Karlovarském kraji bylo v roce 2014 spácháno celkem 168 trestných činů na úseku drogové problematiky, z nich bylo objasněno celkem 139 případů (82,7 %), ve srovnání s rokem 2013 ubylo těchto trestných činů. Karlovarský kraj patří v republikovém srovnání na první místa v objasněnosti trestných činů. Tabulka č. 24: Počet trestných činů na úseku drogové problematiky v Karlovarském kraji

Počet trestných činů – drogová oblast - z nich objasněno

2013

2014

191 161

168 139

Zdroj: Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Karlovarského kraje za rok 2013, 2014

V roce 2014 bylo odhaleno v ČR celkem 272 varen pervitinu a 301 indoor pěstíren marihuany. V Karlovarském kraji byly odhaleny 4 varny omamných a psychotropních látek, 6 pěstíren marihuany, a ve 4 případech přechovávání materiálu k výrobě drog. Významnou roli v produkci i distribuci mají organizované skupiny z řad vietnamské národnosti. Policie ČR pro Karlovarský kraj úzce spolupracuje s německými kolegy při řešení drogové kriminality, především se kontrolují hraniční přechody, příhraniční tržnice, provozovny. V roce 2014 se podařilo na území ČR zadržet 4 osoby, na které byl vydaný mezinárodní zatykač pro trestnou činnost na úseku drog v Německu.

5. 1 Trestné činy na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Orgány Policie ČR, městské policie vyhodnocují, zda protiprávní čin je trestným činem nebo přestupkem. O přestupek se jedná tehdy, pokud někdo neoprávněně přechovává v malém množství drogy pro svou potřebu, množství více než malé je již trestný čin. Trestným činem je výroba, distribuce, nedovolené pěstování rostlin obsahujících psychotropní látku, šíření toxikomanie. Zákonem je stanoveno, kdo může přechovávat drogy (například: lékárny, zdravotnické zařízení, laboratoř). Trestné činy na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi se řídí zákonem č. 40/2009 Sb., trestního zákona ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o trestné činy dle: - § 274 – ohrožení pod vlivem návykové látky; ten kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, a který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku; nejčastěji se jedná o spáchání dopravní nehody za užití pervitinu. - § 283 – nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy; ten kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed; i zde se nejčastěji jedná o pervitin. - § 284 – přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu; ten kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí Stránka 31 z 51

nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), jinou omamnou nebo psychotropní látku v množství větším než malém. - § 285 – nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku; ten kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém rostlinu konopí, houbu nebo jinou rostlinu obsahující omamnou nebo psychotropní látku. - § 286 – výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu; ten kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jed. - § 287 – šíření toxikomanie, ten kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří. Počet trestných činů je evidován dle okresů. Okres Cheb je tvořen ORP Aš, Cheb, Mariánské Lázně. Okres Sokolov je tvořen ORP Kraslice, Sokolov. Okres Karlovy Vary je tvořen ORP Karlovy Vary a Ostrov. Nejvíce trestných činů je dle § 274 a dle § 283. Ve srovnání s okresy Karlovarského kraje se v letech 2013 a 2014 nachází nejvíce trestných činů dle § 274 v okrese Karlovy Vary. Ostatní trestné činy jsou v okresech Karlovarského kraje poměrně vyrovnány. Tabulka č. 25: Trestné činy v drogové oblasti v Karlovarském kraji Počet trestných činů:

§ 274 § 283 § 284 § 285 § 286 § 287

Okres Cheb

Okres Sokolov

Okres Karlovy Vary

2012

2013

2014

2012

2013

2014

2012

2013

2014

36 64 12 2 2 1

69 57 10 3 1 2

58 58 15 2 2 0

11 57 10 5 1 2

67 50 12 3 3 4

88 37 6 2 5 0

48 71 15 4 0 0

113 69 16 6 1 0

124 58 14 4 1 0

Zdroj: Policie ČR

5. 2 Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Přestupky v drogové oblasti řeší ve městě Cheb Městský úřad Cheb, odbor SvZ. Přestupky v oblasti řízení vozidla pod vlivem alkoholu a jiné návykové látky jsou řešeny Městským úřadem Cheb, odborem správních činností a obecní živnostenský úřad. Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi se řídí zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o přestupky dle: - § 30 odst. 1 písm. j), který se týká neoprávněného přechovávání omamné nebo psychotropní látky v malém množství pro svoji potřebu; zejména se jedná o držení marihuany a pervitinu. V roce 2013 bylo řešeno celkem 34 takových přestupků, v roce 2015 jich bylo 14.

Stránka 32 z 51

- § 30 odst. 1 písm. a), jedná se o prodání, podání nebo jinak umožnění požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší osmnácti let, osobě, o níž lze mít pochybnost, zda splňuje podmínku věku, nebo osobě, o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek. V roce 2013 se jednal o 7 přestupků, v roce 2014 a 2015 to bylo celkem 5 přestupků. - § 30 odst. 1 písm. k), jedná se o neoprávněné pěstování pro vlastní potřebu v malém množství rostliny nebo houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku. Tento přestupek byl řešen v roce 2013 ve dvou případech, v roce 2014 a 2015 se nevyskytoval. Přestupky v oblasti § 125c odst. 1, písm. b), zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), se týkají jevu, kdy fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Těchto přestupků každoročně přibývá. Nejčastěji jsou řidiči vozidla pod vlivem alkoholu nebo methamphetaminu. Cyklisté bývají ovlivněni alkoholem, jedná se ročně o několik jednotek. Samostatné statistiky nejsou vedeny. Tabulka č. 26: Počet přestupků související s drogovou oblastí Počet přestupků: § 30 odst. 1 písm. j) z. č. 200/1990 Sb. § 30 odst. 1 písm. a) z. č. 200/1990 Sb. § 30 odst. 1 písm. k) z. č. 200/1990 Sb. § 125c odst. 1, písm. b), zákona č. 361/2000 Sb.

2013

2014

2015

34 7 2 87

21 5 0 118

14 5 0 123

Zdroj: MěÚ Cheb, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, odbor správních činností a obecní živnostenský úřad, Policie ČR

5. 3 Opilost, vliv návykové látky u nezletilých V oblasti sledování, odhalování delikventního a predelikventního chování dětí a mládeže jsou několikrát do roka uskutečněny společné výjezdy Policie ČR – Cheb + OSPOD při MěÚ Cheb + Městská policie Cheb za účelem sledování konzumace alkoholu a jiných návykových látek mezi nezletilými dětmi po hernách, barech, restauracích a na veřejných prostranstvích. V roce 2013 bylo odhaleno 25 dětí, které byly pod vlivem alkoholu, v roce 2014 to bylo jen 6 dětí. Nutno podotknout, že v roce 2014 došlo k méně výjezdům než v roce 2013. Požití alkoholu dětí bylo řešeno jednak v rámci práce OSPOD, a jednak v rámci přestupkového řízení. Opilost, vliv návykové látky u nezletilých na chebských základních školách Opilost u dětí v chebských základních školách se zatím nevyskytla. Ze sedmi základních škol řešili v roce 2014 na dvou školách celkem tři případy užití marihuany mezi školními dětmi a 4 případy kouření cigaret. Ve všech případech byla tato situace řešena pohovorem s rodiči a ve spolupráci s OSPODem, v některých případech byla žákům udělena důtka ředitele školy. V jednom případě byl žákovi nařízen diagnostický pobyt ve středisku výchovné péče. U dvou žákyň se jednalo o opakované kouření cigaret na záchodcích, kromě pohovoru s rodiči jim byly uděleny důtky ředitele školy.

Stránka 33 z 51

6 SÍŤ SLUŽEB A SUBJEKTŮ V PROTIDROGOVÉ OBLASTI V CHEBU I přesto, že se Karlovarský kraj v celorepublikovém srovnání potýká s výrazným problémem počtu závislých osob a zároveň i s vyšší mírou kriminality spojenou s drogami, chybí zde zcela síť služeb pro alkoholově a drogově závislé jako je léčebna, terapeutická komunita, centrum adiktologických služeb a další služby. Na druhou stranu je počet osob závislých na omamných a psychotropních látkách v Karlovarském kraji za posledních 10 let stabilní a nedochází k nárůstu jako v jiných krajích. V následujících podkapitolách je popsána dostupná chebská síť služeb v protidrogové oblasti. Zástupci vyjmenovaných institucí tvoří Pracovní skupinu protidrogové politiky města Chebu.

6. 1 Pracovní skupina protidrogové politiky města Chebu Protidrogovou politiku ve městě Cheb zaštiťuje především odbor sociálních věcí a zdravotnictví (SvZ) Městského úřadu Cheb. Na odboru SvZ je zřízena pozice koordinátora protidrogové politiky,1 který shromažďuje informace o protidrogových aktivitách a „drogové scéně ve městě“. Koordinátor se podílí na realizaci protidrogové politiky na území města Chebu, spolupracuje s Karlovarským krajem – zejména s krajským manažerem protidrogové politiky, s poskytovateli služeb v oblasti protidrogové politiky (NNO), s Policií ČR, s Městskou policií, se Státním zastupitelstvím Cheb, s Probační a mediační službou Cheb a dalšími. Koordinuje činnosti obce v oblasti protidrogové politiky. Mapuje drogovou scénu a protidrogové aktivity na území města Cheb. Spolupodílí se na tvorbě strategického dokumentu protidrogové politiky Karlovarského kraje. Úzce spolupracuje s Pracovní skupinou protidrogové politiky. Svolává několikrát do roka pravidelná pracovní jednání, na kterých se projednávají aktuální témata v oblasti „protidrog“ za účasti místních odborníků. Zpracovává ve spolupráci s Pracovní skupinou protidrogové politiky místní „Koncepci protidrogové politiky a ostatních patologických závislostí“ (dále jen „Koncepce“), která je tvořena na období 2016 – 2019. A také místní „Plán protidrogové politiky a ostatních patologických závislostí“ (dále jen „Plán“), který je tvořen v souladu s Koncepcí na jeden rok. Koncepci i Plán schvaluje Zastupitelstvo města Chebu. Každoročně pracovní skupina ve spolupráci s koordinátorem zhodnotí „drogovou scénu ve městě Cheb“ a plnění Plánu za uplynulý rok a toto zhodnocení předloží Zastupitelstvu města Chebu současně s novým plánem. Pracovní skupina protidrogové politiky je tvořena místními odborníky, kteří působí různou měrou v oblasti protidrogové politiky – jedná se o zástupce Městkého úřadu Cheb, Policie ČR – Cheb, Městské policie Cheb, Okresní státní zastupitelství Cheb, Probační a mediační služba Cheb, KOTEC o.p.s., Diecézní Charita Plzeň, výchovní poradci a metodici prevence při ZŠ, SŠ a další. 2 Pracovní skupina protidrogové politiky města Cheb není jedinou skupinou, která se touto problematikou zabývá, mnohdy obdobná témata jsou projednávána na „Týmu pro mládež“ 3 a na „Pracovní skupině

1

2 3

Obce mohou dle zákona č. 379/2005 sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, zřídit za účelem koordinace protidrogové politiky na svém území místního protidrogového koordinátora. Viz kapitola 8 SLOŽENÍ PRACOVNÍ SKUPINY PROTIDROGOVÉ POLITIKY MĚSTA CHEB A KONTAKTY „Tým pro mládež“ = dříve Tým Eger, vede jej OSPOD Cheb, jedná se o interaktivní skupinu, ve které se řeší jakákoliv problematika dětí a mladistvých za účasti chebských odborníků. Řeší se především problematika výchovných problémů, návykových látek a jiných závislostí, delikventní a predelikventní chování dětí a mládeže a jiná aktuální témata a individuální případy. Stránka 34 z 51

prevence kriminality“.1 Vzhledem k tomu, že skupiny jsou tvořeny stejnými odborníky a projednávaná témata spolu úzce souvisí, dochází k pravidelnému jednotnému setkávání všech skupin zároveň.

6. 2 Síť subjektů v protidrogové oblasti v Chebu a blízkém okolí Samotný výkon protidrogových opatření a aktivit vykonávají různé subjekty v rámci své působnosti, zejména se jedná o Policii ČR v Chebu, KOTEC o.p.s. (terénní programy, kontaktní centrum, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež), Diecézní Charitu Plzeň (nízkoprahové denní centrum, noclehárna, azylový dům, dluhové poradenství, poradna pro oběti trestných činů, krizové bydlení), MěÚ Cheb, odbor SVZ (OSPOD, úsek sociální práce), Útočiště o.p.s. (sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež), místní školy, Okresní státní zastupitelství v Chebu, Městská policie Cheb, Probační a mediační služba Cheb, Okresní soud Cheb a jiné. Tabulka č. 27: Síť subjektů v protidrogové oblasti v Chebu Instituce, organizace:

Poskytované služby:

 Sociálně-právní ochrana dětí – kurátor pro děti a mládež, náhradní rodinná péče, terénní sociální pracovník  Úsek sociální práce – sociální práce, opatrovník, kurátor pro dospělé, terénní pracovnice, terénní sociální pracovnice, koordinátor inkluzivních nástrojů a protidrogové politiky, koordinátor komunitního plánování rozvoje sociálních služeb  Komise sociální a zdravotní při RM  Komise národnostních menšin při RM  Komise sociálně-právní ochrany dětí Krajské ředitelství  Služba kriminální policie a vyšetřování policie Karlovarského  Obvodní oddělení Cheb-město kraje Územní odbor Cheb Městská policie Cheb  Hlídková služba  Koordinátor prevence kriminality  Útvar pro řešení přestupků Probační a mediační  Probační služba služba ČR – Cheb  Mediační služba Okresní státní  Okresní státní zástupce, náměstek zastupitelství v Chebu okresního státního zástupce, státní zástupci okresního státního zastupitelství Diecézní Charita Plzeň  Nízkoprahové denní centrum  Noclehárna  Krizové pomoc  Dluhové poradenství  Azylový dům  Poradna pro oběti trestných činů Městský úřad Cheb – odbor sociálních věcí a zdravotnictví

1

Adresa poskytované služby: 26. dubna 4, Cheb

Valdštejnova 4, Cheb Hviezdoslavovo nám. 4, Cheb

Jiráskova 2, Cheb

Lidická 2, Cheb Lidická 2, Cheb

Svobody 29, Cheb Komorní 3, Cheb Koželužská 19, Cheb

„Pracovní skupina prevence kriminality“, vede ji Městská policie Cheb, skupina se věnuje prevenci kriminality, bezpečnosti občanů, řešení aktuálních otázek z oblasti kriminality a veřejným pořádkem. Stránka 35 z 51

 Kontaktní centrum  Terénní programy  Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (13+) Pomoc v nouzi, o.p.s.  Intervenční centrum v Karlovarském kraji pro osoby ohrožené domácím násilím Správa zdravotních a  Nízkoprahové zařízení pro děti a sociálních služeb mládež (6 - 15 let) Cheb, p.o. Útočiště o.p.s.  Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (6 - 15 let)  Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Dům dětí a mládeže  Volnočasové, zájmové a vzdělávací SOVA CHEB aktivity Základní umělecká  Hudební, výtvarné, taneční, literárně škola Jindřicha dramatické volnočasové, vzdělávací Jindřicha Cheb, p.o. aktivity Občanské sdružení  Volnočasové aktivity, vzdělávací kurzy, Rokršti výchovně-rekreační tábory Pedagogicko Primární prevence soc. patolog. jevů, psychologická diagnostika, nápravná péče, terapie poradna Cheb Výchovní poradci,  Prevence na školách metodici prevence při ZŠ, SŠ KOTEC o.p.s.

Kostelní nám. 15, Cheb nám. Krále Jiřího z Poděbrad 7, Cheb Palackého 8, Cheb Palackého 8, Cheb

Karlova 17, Cheb

Dobrovského 19, Cheb

Goethova 26, Cheb Židovská 8, Cheb

Goethova 26, Cheb Palackého 8, Cheb

ZŠ, SŠ v Chebu

Přednášky, besedy pro školy v protidrogové oblasti: Pro chebské základní školy především poskytuje pravidelné přednášky v protidrogové oblasti – OSPOD při MěÚ Cheb, ve spolupráci s Policií ČR – Cheb; nebo samostatně Policie ČR. Zprostředkování služeb, které ve městě chybí: Bohužel Karlovarskému kraji celkově chybí určité služby pro uživatele drog, kteří se rozhodli abstinovat. Zejména se jedná o pobytovou i ambulantní léčbu pro drogově závislé, centrum adiktologických služeb, detoxifikační léčba, psychoterapeutické komunity, denní stacionář pro drogově závislé, substituční léčba, následná péče a doléčování, odvykání kouření. I přesto, že se zde tyto služby nenachází, je možné tyto služby zprostředkovat, zejména pomocí pracovníků KOTCE o.p.s. Klienti využívající služeb KOTCE se připravují na nástup do léčebny a pracuje se s jejich motivací k léčbě. Doporučení: 1. Manuál – Společně proti drogám, Jak společně postupovat v oblasti protidrogové prevence, Manuál pro veřejnost, organizace a instituce v obci, který vytvořili: Společně k bezpečí o. s., Město Aš, Město Trmice. Pokud potřebujete vědět, jak řešit určité situace z drogové oblasti a nevíte si rady, velmi doporučujeme Manuál, který je dostupný na webových stránkách: http://www.cheb.cz/spolecne-proti-drogam/d-951115/p1=56282

Stránka 36 z 51

2.

Mapa pomoci – Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti má na svých webových stránkách oddíl Mapy pomoci, zde jsou uvedeny kontakty na zařízení poskytující léčbu, poradenství a prevenci. Kontakty jsou členěny podle jednotlivých krajů a druhů poskytovaných služeb, dostupné na webových stránkách: http://www.drogy-info.cz/

Stránka 37 z 51

7 PROTIDROGOVÁ POLITIKA MĚSTA CHEB Pracovní skupina protidrogové politiky města Cheb 1 se dohodla a vytvořila následující SWOT analýzu a strategii města Chebu. Domníváme se, že jedinou možností, jak bojovat v protidrogové oblasti, je multidisciplinární řešení (zapojení všech aktérů), komplexní přístup, zájem řešit problematiku a široká spolupráce všech zainteresovaných na všech možných úrovních.

7. 1 SWOT analýza SWOT analýza je metoda, která je využívaná pro zmapování si místních zdrojů v „drogové/ protidrogové oblasti“, a to formou silných a slabých stránek prostředí, následných příležitostí, kterých se dá využít a následných hrozeb (obav), které mohou nastat. Tabulka č. 28: SWOT analýza Cheb

S - SILNÉ STRÁNKY

W - SLABÉ STRÁNKY

- Existence sítě sociálních služeb – terénní sociální práce, noclehárna, azylový dům, nízkoprahové denní centrum, kontaktní centrum, dluhové poradenství, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. - Spolupráce zainteresovaných subjektů – NNO, MěÚ Cheb, Městská policie Cheb, Policie ČR Cheb. - Pravidelná setkání pracovních skupin – Prevence kriminality a protidrogové politiky, Tým pro mládež, Lokální partnerství Cheb. - Školní metodici prevence a Minimální preventivní programy na všech školách + činnost pedagogicko-psychologické poradny Cheb. - Široká nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež. - Společné výjezdy Městská policie Cheb + Policie ČR – Cheb + OSPOD Cheb – kontroly na alkohol dětí a mládeže.

-

O- PŘÍLEŽITOSTI

T - HROZBY

- Informování veřejnosti o možnostech pomoci uživatelům návykových látek a o poskytovaných sociálních a návazných službách. - Zkvalitnění komunikace a kompetencí zainteresovaných subjektů. - Zlepšení dostupnosti a kvality sociálních i zdravotních služeb. - Existence této koncepce + snaha o koncepční řešení za účasti odborníků. - Uvědomění si významu sociálních služeb ze

- Přehazování kompetencí a zodpovědnosti z jednoho subjektu na druhý (nikdo nechce rozhodovat). - Špatná komunikace a spolupráce mezi rodiči a školou. - Nedostatek finančních prostředků na protidrogové služby. - Nárůst trestné činnosti, přestupků v souvislosti s návykovými látkami. - Snižování věkové hranice uživatelů návykových

1

-

-

Nedostatek finančních prostředků na programy primární prevenci protidrogových aktivit. Nestabilita financování sociálních i návazných služeb pro uživatele drog, osoby ohrožené závislostí. Nedostatek zájmu veřejnosti o protidrogové aktivity. Snadná dostupnost alkoholu, tabáku a jiných návykových látek. Nedostatek odborných lékařů v oboru psycholog, psychiatr, psychoterapeut. Blízkost německých hranic – vysoká distribuce, výroba drog. Výskyt sociálně vyloučených lokalit. Nízké vzdělání, žádné pracovní návyky sociálně vyloučených obyvatel. Šíření infekčních onemocnění – zejména žloutenka A.

Více o Pracovní skupině protidrogové politiky města Cheb v kap. 6 SÍŤ SUBJEKTŮ V PROTIDROGOVÉ OBLASTI V CHEBU a v kap. 8 SLOŽENÍ PRACOVNÍ SKUPINY PROTIDROGOVÉ POLITIKY MĚSTA CHEB A KONTAKTY Stránka 38 z 51

strany veřejnosti. - Zvýšit a zkvalitnit preventivní programy realizované ve školách.

látek. Zvýšený počet závislých matek, které jsou řešeny OSPOD. - Neexistence – protialkoholní léčebny, detoxifikačních lůžek, terapeutických komunit, centra adiktologických služeb, ambulantní léčby návykových závislostí. - Snadná dostupnost legálních i nelegálních drog - Zvyšování tolerance společnosti vůči negativním jevům (nevšímavost, apatie, přijetí). - Neexistence certifikovaného programu primární prevence v Karlovarském kraji jako celku. - Vysoká tolerance společnosti k užívání tabáku, alkoholu i marihuaně a medikamentům. SWOT analýza byla vytvořena pracovními skupinami prevence kriminality a protidrogové politiky a Týmem pro mládež. -

7. 2 Strategie města Chebu Strategie města Chebu je plně v souladu s Národní strategií protidrogové politiky na období 2010 – 2018 a také v souladu s Krajskou protidrogovou strategií na léta 2013 – 2016. Účelem strategie je: „Zabezpečit ochranu jednotlivců a společnosti před zdravotními, sociálními, ekonomickými riziky škod, které může užívání drog přinášet, a zajistit bezpečnost jednotlivců, společnosti a majetku před dopady v podobě trestné činnosti spojené s distribucí a užíváním drog.“ 1 Cílem strategie je (viz zelená a oranžová pole diagramu):  snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména mezi mladými lidmi,  snížit míru problémového a intenzivního užívání drog,  snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost,  snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi. Na cíle strategie navazují pilíře (viz světlá obdélníková pole diagramu), které jsou nutné k realizaci a zkvalitnění dosažených cílů. Jedná se o:  primární prevenci,  léčbu a sociální začleňování,  snižování rizik,  snižování dostupnosti.

1

[1] Úřad Vlády ČR. Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018 Stránka 39 z 51

Diagram č. 1: Cíle a priority strategie protidrogové politiky

• PRIMÁRNÍ PREVENCE

• LÉČBA A SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ Snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog, zejména mezi mladými lidmy

Snížit míru problémového a intenzivního užívání drog

Snížit potencionální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost

Snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi

• SNIŽOVÁNÍ RIZIK

• SNIŽOVÁNÍ DOSTUPNOSTI DROG

Cílové skupiny v Chebu jsou: děti a mládež, uživatelé alkoholu, tabáku, jiných návykových látek; gambleři, zájemci o abstinenci, osoby v abstinenci od závislostí, osoby blízké. Prioritami Koncepce města Chebu v oblasti protidrogové politiky a ostatních patologických závislostí na léta 2016 až 2019 jsou: 1. Multidisciplinární přístup k řešení problémů spojených s užíváním drog, tj. zachování Pracovní skupiny protidrogové politiky. 2. Podporovat a vytvářet projekty, programy a aktivity v primární prevenci – zejména pro děti a mladistvé. 3. Podporovat sociální a návazné služby, které pracují s cílovou skupinou – uživatelé návykových látek, jejich blízké, abstinující, ohrožené užíváním návykových látek. 4. Znalost místní „drogové scény“ a ostatních patologických závislostí, zmapování prevence v Chebu. 5. Kontroly a dohled nad dodržováním zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Stránka 40 z 51

Priorita č. 1: Multidisciplinární přístup k řešení problémů spojených s užíváním drog, tj. zachování Pracovní skupiny protidrogové politiky Návaznost na cíl Na všechny 4 cíle i všechny 4 pilíře. strategie/ pilíř: Popis priority: Multidisciplinární přístup je zaručen složením Pracovní skupiny protidrogové polity, která je tvořena různými místními odborníky zainteresovaných subjektů v protidrogové politice.1 Pracovní skupina protidrogové politiky bude zachována po celou dobu trvání této koncepce i v letech následujících. Práce skupiny je zaměřena na spolupráci a koordinaci všech zainteresovaných subjektů, pro efektivní a stálý systém sběru, předávání a poskytování informací v oblasti drogových a jiných závislostí mezi všemi úrovněmi subjektů. Hlavním cílem je snaha o společné způsoby řešení vzniklých problémů. Opatření: 1. Pravidelné schůzky Pracovní skupiny protidrogové politiky – minimálně 4x ročně. 2. Vytvoření Plánu protidrogové politiky a ostatních patologických závislostí – každý rok zvlášť. Zodpovídá: Pracovní skupina protidrogové politiky města Cheb a koordinátor protidrogové politiky při MěÚ Cheb. Časový horizont: 2016 – 2019 Výstup:

Financování:

1

1. Předávání aktuálních informací v oblasti drogových a jiných patologických závislostí (informování o rizikových skupinách, o rizikovém chování, kriminalitě spojené s drogovou oblastí, o rizicích způsobených s užívání drog a jiném). 2. Vyhodnocování Plánu protidrogové politiky a ostatních patologických závislostí – každý rok zvlášť. Řešení vzniklých problémů kontinuálně, ve spolupráci zainteresovaných osob a ve stanovených mezích právních norem. Žádné, tato priorita spadá do pracovních náplní jednotlivých subjektů.

Složení Pracovní skupiny protidrogové politiky města Chebu a kontakty jsou v kapitole č. 8 SLOŽENÍ PRACOVNÍ SKUPINY PROTIDROGOVÉ POLITIKY MĚSTA CHEB A KONTAKTY Stránka 41 z 51

Priorita č. 2: Podporovat a vytvářet projekty, programy a aktivity v primární prevenci – zejména pro děti a mladistvé Návaznost na cíl Cíl: snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog, zejména mezi strategie/ pilíř: mladými lidmi; snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost. Pilíř: primární prevence; snižování rizik. Popis priority: Cílem této priority je podporovat projekty a aktivity, které se soustředí na efektivní primární prevenci drogových a jiných patologických závislostí zejména se jedná o výchovné, vzdělávací, volnočasové, osvětové aktivity, které jsou zaměřeny na obecnou populaci a především na pozitivní motivování dětí – k životnímu stylu bez drog, posunutí zahájení experimentálního a příležitostného užívání drog, mládeže. Primární prevenci tedy zejména poskytují rodiny, školy, komunita, ve které žijí, dále pak Policie ČR, neziskový sektor a jiní. Opatření: 1. Zajistit různorodé spektrum preventivních programů a příslušné realizátory aktivit (počet projektů, počet zúčastněných dětí). 2. Zajistit širokou a zajímavou nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež. Zodpovídá: ZŠ, SŠ, Policie ČR, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – Útočiště (Klubík), Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb (Pohoda), KOTEC o.p.s. (Respekt), Pracovní skupina protidrogové politiky města Cheb. Časový horizont: 2016 – 2019 Výstup:

Financování:

1. Počet realizovaných preventivních programů. 2. Zájem dětí o preventivní programy + počet zúčastněných dětí. 3. Kvalita a efektivnost realizovaných programů. MŠMT, ESF fondy 2014 – 2020, Karlovarský kraj, dotace z rozpočtu města dle směrnice SPA, MPSV a jiné zdroje.

Stránka 42 z 51

Priorita č. 3: Podporovat sociální a návazné služby, které pracují s cílovou skupinou – uživatelé návykových látek, jejich blízké, abstinující, ohrožené užíváním návykových látek Návaznost na cíl Cíl: snížit míru problémového a intenzivního užívání drog; snížit potenciální strategie/ pilíř: rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost, snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog, zejména mezi mladými lidmi. Pilíř: primární prevence, snižování rizik, léčba a sociální začleňování. Popis priority: Udržení sítě služeb, které se již ve městě nachází a které jsou funkční, osvědčené, popřípadě vytvoření nových služeb, které se ve městě a blízkém okolí dosud nevyskytují a bylo by jich zapotřebí. Podporovat především organizace, které se zabývají primární prevencí, snižováním rizik užívání návykových látek, léčbou a sociálním začleňováním. Opatření: 1. Zapojení služeb do sítě služeb při komunitním plánování rozvoje sociálních a navazujících služeb Karlovarského kraje i města Cheb. 2. Účast poskytovatelů na Pracovní skupině protidrogové politiky a prevence kriminality, Týmu pro mládež, na Lokálním partnerství Cheb. 3. Nutnost zajištění služeb pomocí vícezdrojového financování (MPSV, kraj a jiné dotace). Zodpovídá: MěÚ Cheb – odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Časový horizont:

2016 – 2019

Výstup:

1. Poskytování sociálních a navazujících služeb s ohledem na efektivitu, kvalitu a návaznost služeb mezi sebou. 2. Počet klientů služeb, úspěšnost klientů. Dotace Karlovarského kraje, MPSV, ESF fondy 2014 – 2020, formou dotace z rozpočtu města dle směrnice SPA + jiné zdroje

Financování:

Stránka 43 z 51

Priorita č. 4: Znalost místní „drogové scény“ a ostatních patologických závislostí, zmapování prevence v Chebu Návaznost na cíl Na všechny 4 cíle i všechny 4 pilíře. strategie/ pilíř: Popis priority: Znalost místní „drogové scény“ a ostatních patologických závislostí je klíčová v jakémkoliv smyslu při řešení protidrogových politik a aktivit. Je žádoucí vědět: počet osob, které jsou závislé na alkoholu a jiných návykových látkách; jejich zdravotní, sociální, ekonomický, psychický stav; zda se ve městě nachází SVL lokality; jaká je záchranná síť sociálních a navazujících služeb; jak je město na tom s kriminalitou spojenou s drogami (distribuce, výroba, prodej drog); kdy děti a mládež začínají experimentovat s alkoholem a jinými návykovými látkami a proč a další doprovodné ukazatele, jak probíhá prevence zejména na školách, jaké jsou možnosti preventivních programů, akcí a jiné. Z toho důvodu bude docházet k pravidelnému mapování drogové scény a ostatních patologických závislostí. Opatření: Mapování bude probíhat v několika rovinách, sleduje se: 1. počet a stav osob (zdravotní, sociální, ekonomický, psychický) závislých na různých látkách, které využívají sociální služby – zejména sledují terénní programy a kontaktní centrum (KOTEC o.p.s.); terénní sociální práce (MěÚ Cheb, odbor SvZ), azylový dům, noclehárna, nízkoprahové denní centrum (Diecézní Charita Plzeň) a ostatní služby, 2. protiprávní jednání – přestupky, trestné činy spáchané pod vlivem drog, nebo za účelem získání, výroby a distribuce drog – zejména sleduje Policie ČR – Cheb, Městská policie Cheb, MěÚ Cheb, odbor SvZ, odbor Spr, 3. přítomnost SVL lokalit, vývoj nezaměstnanosti, možnosti trhu práce, dávkové systémy, síť sociálních a navazujících služeb, místní možnosti bydlení, dluhy obyvatelstva, rizika spojená s užíváním alkoholu a jiných návykových látek, rozmanitost volnočasových aktivit a další jevy, 4. drogová scéna (experimentální a příležitostné zkušenosti) mezi dětmi a mládeží formou webového dotazníkového šetření pro chebské žáky základních škol od 6. třídy do 9. třídy a studenty středních škol od 1. do 2. ročníku; sleduje koordinátor protidrogové politiky, nutná spolupráce ZŠ, SŠ, 5. prevence na školách, preventivní programy, preventivní akce v protidrogové oblasti, jejich četnost, efektivita, návaznost, komplexnost a další. Zodpovídá: MěÚ Cheb, odbor SvZ, KOTEC o.p.s., Diecézní Charita Plzeň, Policie ČR – Cheb, Městská policie Cheb, ZŠ, SŠ a ostatní z Pracovní skupiny protidrogové politiky Časový horizont: 2016 – 2019 Výstup:

Financování:

1. Shromážděné aktuální informace přehledně uvést v každoročním Plánu protidrogové politiky a ostatních patologických závislostí zpětně za předešlý rok a zároveň s těmito daty pracovat. 2. Adekvátně, kontinuálně, multidisciplinárně a efektivně řešit aktuální problémy a změny v „drogové scéně.“ Žádné, tato priorita spadá do pracovních náplní jednotlivých subjektů.

Stránka 44 z 51

Priorita č. 5: Kontroly a dohled nad dodržováním zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Návaznost na cíl Cíl: snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog, zejména mezi strategie/ pilíř: mladými lidmi; snížit potencionální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost; snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi Pilíř: primární prevence; snižování rizik; snižování dostupnosti Popis priority: V zákoně č. 379/2005 Sb., jsou popsány situace, kde a za jakých okolností je možné prodávat, podávat tabákové a alkoholové výrobky, jakým okruhům osob tabák a alkohol nelze podat, prodat – zejména se jedná o nezletilé děti, dodržování principu povinných tabulek v provozovnách, na jakých místech je kouření zakázáno a jiné. Opatření: 1. Koordinátor protidrogové politiky může na svém území vykonat v souladu § 22 odst. 4, § 24, odst. 1 kontrolu povinných informačních tabulek v provozovnách, prodejních automatů na tabák a alkohol. Koordinátor provede ročně minimálně 4 kontroly provozoven. 2. Policie ČR - Cheb a Městská policie Cheb se v rámci své působnosti zaměří na kontrolu porušování zákona č. 379/2005 Sb., zejména kontrolu dodržování prodeje a podeje tabáku, alkoholu dětem a mladistvým v provozovnách. Zodpovídá: Koordinátor protidrogové politiky, Policie ČR – Cheb, Městská policie Cheb Časový horizont:

2016 – 2019

Výstup:

1. Počet zkontrolovaných provozoven. 2. Počet zjištěných skutečností/případů + způsob jejich řešení. Žádné, tato priorita spadá do pracovních náplní jednotlivých subjektů.

Financování:

7. 3 Naplňování a kontrola koncepce U každé priority je popsáno opatření, kdo zodpovídá za realizaci, výstup priority. Zodpovídající subjekty zajišťují dle svých možností a kompetencí naplňování priorit. Krátké zhodnocení dosavadního naplňování priorit bude součástí ročního Plánu, počínaje rokem 2017. Roční Plán by měl vždy reflektovat východiska a priority z Koncepce, a také může obsahovat nová opatření, která budou reflektovat aktuální situaci ve městě. Koncepce i Plán zpracovává Pracovní skupina protidrogové politiky ve spolupráci s koordinátorem protidrogové politiky. Pracovní skupina se sejde minimálně 4 x za rok. Náplní pracovní skupiny je tedy především: - projednání plnění stávající koncepce a plánu, - vzájemné informování o drogové scéně v Chebu, o probíhající prevenci, represi v této oblasti, stanovení priorit a opatření, - hledání a vytváření preventivních programů, - zhodnocení a efektivita realizovaných aktivit. Koncepci i Plán schvaluje Zastupitelstvo města Chebu, materiály připravuje, na základě poskytnutých podkladů Pracovní skupiny protidrogové politiky koordinátor protidrogové politiky.

Stránka 45 z 51

Koncepce byla vyhotovena Pracovní skupinou protidrogové politiky města Cheb, zpracována protidrogovým koordinátorem při MěÚ Cheb na pracovním jednání dne 17.12.2015.

Stránka 46 z 51

8 SLOŽENÍ PRACOVNÍ SKUPINY PROTIDROGOVÉ POLITIKY MĚSTA CHEB A KONTAKTY Chebský koordinátor místní protidrogové politiky je zařazen pod Městský úřad Cheb, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, kontakt: Bc. Marcela Kopecká, DiS., MěÚ Cheb, pracoviště 26. dubna 4, Cheb, odbor sociálních věcí a zdravotnictví e-mail: [email protected] tel.: 354 440 251 Osoby a organizace vyjmenované v tabulce níže jsou zpravidla i součástí pracovních skupin – protidrogové politiky, prevence kriminality a Týmu pro mládež. Jednání pracovních skupinek probíhá společně. Pracovní skupina protidrogové politiky města Cheb je tvořena následujícími zástupci institucí: Jméno a příjmení Ing. Pavel Hojda Bc. Anna Doubková Bc. Marcela Kopecká, DiS. Bc. Renata Bartáková Simona Weiserová, DiS. Bc. Simona Beerová Pavel Cheníček Bc. Oldřich Orság Bc. Petr Buřič Bc. Jiří Ištvaník Alexandr Tutter Bc. Vladimír Koloc Eva Šaušová PhDr. PaedDr. Ellen Mlátilíková Bc. Jana Kotounová Alena Fialová Bc. Zuzana Skálová Mgr. Hana Procházková Mgr. Alena Samuelová Mgr. Lucie Čapíková Milan Roháč

Mgr. Zdeňka Vrbová

Organizace místostarosta města Chebu MěÚ Cheb, vedoucí odboru SVZ MěÚ Cheb, koordinátor protidrogové politiky MěÚ Cheb, vedoucí OSPOD MěÚ Cheb, OSPOD, koordinátor Týmu pro mládež MěÚ Cheb, kurátor pro dospělé Městská policie Cheb Městská policie Cheb, koordinátor Prac. sk. Prevence kriminality Policie ČR - Cheb Policie ČR - Cheb Policie ČR - Cheb Policie ČR - Cheb Probační a mediační služba Cheb Pedagogicko-psychologická poradna Cheb

E-mail, telefon [email protected] [email protected] [email protected]

Útočiště o.p.s. Rokršti o.s. KOTEC o.p.s. KOTEC o.p.s. Diecézní Charita Plzeň SZSS Cheb RUBIKON centrum Cheb

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

metodici prevence, výchovní poradci při školách: 1. ZŠ

[email protected],

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] 974 372 700 [email protected] [email protected] [email protected]

Stránka 47 z 51

[email protected] [email protected], [email protected]

Mgr. Zdeněk Toms, Mgr. Růžena Valentová, Mgr. Ivana Hruboňová Mgr. Pavlína Hošnová, Mgr. Eva Pospíšilová

2. ZŠ

Mgr. Ivana Josková, Mgr. Petra Matějovská Mgr. Eva Zítková, Mgr. Helena Kubíková Mgr. Lehocká Alice, Bc. Miroslav Dlesk

4. ZŠ

Mgr. Libuše Hladká Mgr. Marcela Benešová, Mgr. Jaroslava Rambousková Mgr. Oldřiška Kábová Mgr. Blanka Stehlíková

ZŠ kostelní Střední zdravotnická škola a VOŠ Cheb

[email protected]

Integrovaná střední škola Gymnázium Cheb

[email protected] [email protected]

3. ZŠ

5. ZŠ 6. ZŠ

[email protected], [email protected], [email protected], [email protected] [email protected] [email protected] [email protected], [email protected] [email protected], [email protected], [email protected] [email protected], [email protected]

Poznámka: V průběhu období 2016 – 2019 může dojít k aktualizaci pracovní skupiny ve jmenných zástupcích organizací. Organizace zůstávají většinou neměnné.

Stránka 48 z 51

9 SEZNAM TABULEK, MAP, DIAGRAMŮ Mapy: Mapa č. 1: Rozdělení Karlovarského kraje .............................................................................................. 8 Diagramy: Diagram č. 1: Cíle a priority strategie protidrogové politiky ................................................................. 40 Tabulky: Tabulka č. 1: Srovnání počtu obyvatel ve vybraných městech Karlovarského kraje (12/2014) .............. 9 Tabulka č. 2: Složení obyvatelstva města Chebu (data vždy k 01.01.) .................................................... 9 Tabulka č. 3: Sociálně vyloučené lokality v Karlovarském kraji v roce 2006 a v roce 2013 .................. 11 Tabulka č. 4: Užívání drog v populaci v ČR ............................................................................................ 15 Tabulka č. 5: Odhadované počty problémových, rizikových uživatelů drog ......................................... 17 Tabulka č. 6: Výměnný program na Chebsku ........................................................................................ 19 Tabulka č. 7: Počet dotazovaných a jejich věk ...................................................................................... 21 Tabulka č. 8: Počet dotazovaných, kteří někdy byli za školou............................................................... 21 Tabulka č. 9: Počet dotazovaných, kteří vyzkoušeli cigarety nebo tabákové výrobky .......................... 22 Tabulka č. 10: Počet dotazovaných, kteří někdy pili alkoholický nápoj jako je pivo, víno .................... 22 Tabulka č. 11: Počet dotazovaných, kteří někdy pili alkoholický nápoj – tvrdý alkohol, destilát ......... 23 Tabulka č. 12: Počet dotazovaných, kteří někdy hráli na výherních hracích automatech .................... 23 Tabulka č. 13: Počet dotazovaných, kteří někdy užili marihuanu ......................................................... 24 Tabulka č. 14: Počet dotazovaných, kteří někdy užili pervitin .............................................................. 24 Tabulka č. 15: Počet dotazovaných, kteří někdy užili jinou návykovou látku, drogu ............................ 25 Tabulka č. 16: Počet dotazovaných, kteří vědí, na koho se mají obrátit v případě, že by chtěli sehnat jinou návykovou látku ................................................................................................... 25 Tabulka č. 17: Srovnání zkušeností s kouřením 11, 13, 15 v ČR a na chebských školách...................... 26 Tabulka č. 18: Srovnání pravidelného kouření tabákových výrobků v ČR a v Chebu mezi 11, 13 a 15 letými ............................................................................................................................ 26 Tabulka č. 19: Srovnání pravidelného pití alkoholických nápojů v ČR a v Chebu mezi 11, 13 a 15 letými ....................................................................................................................................... 27 Tabulka č. 20: Užívání drog v populaci v ČR 15 – 34 let a v Chebu 16 – 20 let...................................... 27 Tabulka č. 21: Srovnání zkušeností s konopnými látkami v ČR a v Chebu mezi 11 – 15 letými, 14 – 15 letými, 16 letými ............................................................................................................ 27 Tabulka č. 22: Seznam počtu hazardních zařízení v Chebu – povolené Ministerstvem financí ČR ....... 29 Tabulka č. 23: Místo a počet heren a přístrojů – povolené Ministerstvem financí ČR ......................... 30 Tabulka č. 24: Počet trestných činů na úseku drogové problematiky v Karlovarském kraji ................. 31 Tabulka č. 25: Trestné činy v drogové oblasti v Karlovarském kraji ...................................................... 32 Tabulka č. 26: Počet přestupků související s drogovou oblastí ............................................................. 33 Tabulka č. 27: Síť služeb v protidrogové oblasti v Chebu ...................................................................... 35 Tabulka č. 28: SWOT analýza Cheb........................................................................................................ 38

Stránka 49 z 51

10 POUŽITÉ ZDROJE Literatura: [1] Dvořáková, T, a kol. autorů. Analýza sociálně vyloučených romských lokalit v Karlovarském kraji, Karlovarský kraj, 2015. [2] GAC spol. s r. o. Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR, Praha: GAC spol. s r. o., 2015. [3] Gregorová, P. Diplomová práce – Ekonomické a společenské aspekty kasin a hracích automatů v příhraničí, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta ekonomická, 2014. [4] Krajský úřad Karlovarského kraje, Koncepce prevence kriminality Karlovarského kraje a krajská protidrogová strategie na léta 2013 – 2016, Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2012. [5] Krajský úřad Karlovarského kraje. Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Karlovarského kraje za rok 2013, Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2014. [6] Krajský úřad Karlovarského kraje. Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Karlovarského kraje za rok 2014, Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2015. [7] Mravčík, V., Černý J., Leštinová, Z a kol. autorů. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady. Praha: Úřad vlády České republiky, 2014. ISBN 978-80-7440-111-4. [9] Mravčík, V., Chomynová, P., Grohmannová, K., a kol. autorů. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2013, Praha: Úřad vlády České republiky, Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2014. ISBN 978-80-7440-109-1. [10] Mravčík, V., Chomynová, P., Grohmannová, K., a kol. autorů. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014, Praha: Úřad vlády České republiky, Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2015. ISBN 978-80-7440-134-3. [11] Sovinová, H., Csémy L. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2014. Státní zdravotní ústav, 2015. [12] Úřad Vlády ČR. Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011. ISBN 978-80-7440-045-2. [13] Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. [14] Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). [15] Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jiné zdroje: [1] Český statistický úřad. [online]. 2015 [cit. 2015-11-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/ [2] Státní zdravotní ústav. [online]. 2015 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/prevence/zprava-o-vyskytu-a-sireni-hiv-aids-za-rok-2015 [3] Ministerstvo financí ČR. [online]. 2015 [cit. 2015-12-9]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/loterie-a-sazkove-hry/prehled-povolenych-zarizeni [4] Manuál – Společně proti drogám, Jak společně postupovat v oblasti protidrogové prevence, Manuál pro veřejnost, organizace a instituce v obci; Společně k bezpečí o. s., Město Aš, Město Trmice. [online]. 2015 [cit. 2015-10-21]. Dostupné z: http://www.cheb.cz/spolecne-proti-drogam/d-951115/p1=56282 [5] Národní monitorovací středisko. [online]. 2015 [cit. 2015-10-21]. Dostupné z: http://www.drogyinfo.cz Stránka 50 z 51

Dále byly poskytnuty statistické výstupy a jiné informace od Policie ČR – Cheb, organizace KOTEC o.p.s., Diecézní Charity Plzeň, MěÚ Cheb – odbor správních činností a obecní živnostenský úřad, MěÚ Cheb – odbor sociálních věcí a zdravotnictví a od členů pracovní skupiny protidrogové politiky města Cheb. Za poskytnuté informace děkujeme.

Stránka 51 z 51

KONCEPCE MĚSTA CHEBU V OBLASTI PROTIDROGOVÉ POLITIKY A OSTATNÍCH PATOLOGICKÝCH ZÁVISLOSTÍ

Recommend Documents