K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem ve výši 1,5 mld. Kč. Přebytek vykázaly především obce a DSO, a to ve výši 6,1 mld. Kč, resp. 0,4 % celkových příjmů. V předcházejících třech letech byly celkové příjmy územní samospráv vždy nižší než objem celkových výdajů, a to v rozmezí od 0,3 % až po 7 % příjmů v daném roce. Objem celkových příjmů územních samospráv v roce 2012 dosáhl výše 379 mld. Kč, objem výdajů pak 377 mld. Kč. Meziročně se objem příjmů snížil o 25,3 mld. Kč, zatímco objem výdajů byl nižší o 29,5 mld. Kč. Rozhodující část snížení celkových příjmů a souvztažně s tím i výdajů jde na vrub (cca 25 mld. Kč) změny výplaty některých sociálních dávek. Ty namísto pověřených obecních úřadů vyplácely úřady práce. Po započtení tohoto vlivu zůstaly celkové příjmy územní samosprávy v roce 2012 na zhruba stejné úrovni jako v předchozím roce a výdaje se snížily o necelých 5 mld. Kč. Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. Dluh územní samosprávy se meziročně zvýšil o necelých 10 mld. Kč na 117 mld. Kč. Takže rozdíl mezi stavem peněžních prostředků na účtech a výší dluhu se meziročně snížil z 10 mld. Kč na necelých 5 mld. Kč.
Kraje – výsledky hospodaření Celkové příjmy krajských samospráv dosáhly v roce 2012 výše 136,6 mld. Kč a byly o 0,2 mld. vyšší než v roce 2011. Na tomto přírůstku se podílel především růst dotací (meziročně o 0,4 mld. Kč) a růst daňových příjmů (o 0,2 mld. Kč). Nedaňové a kapitálové příjmy se naopak meziročně snížily o 0,4 mld. Kč. Přestože v posledních třech letech se objem daňových příjmů zvyšoval, stále ještě nepřekonal propad z roku 2009, a tak i v roce 2012 byl objem daňových příjmů nižší než v roce 2008. Přehled příjmů a výdajů krajů v roce 2012 ukazuje tabulka 1: Tabulka 1: Příjmy a výdaje krajské samosprávy (mld. Kč)
Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
Struktura příjmů krajských samospráv byla v posledních letech poměrně stabilní. Kolem třetiny příjmů připadá na příjmy daňové. Necelé dvě třetiny na dotace a zbývající část na nedaňové příjmy. Příjmy
1
z prodeje majetku jsou pro většinu krajů zanedbatelné, za souhrn krajů většinou nedosahovaly ani 1 % z celkových příjmů. Zatímco se celkové příjmy krajských samospráv se meziročně zvýšily o 0,2 mld. Kč, celkové výdaje vzrostly téměř o 3 mld. Kč na 140,8 mld. Kč. I tak však nedosáhly úrovně z roku 2009, avšak vedly k tomu, že se prohloubil schodek krajských rozpočtů, a to ze 1,5 mld. Kč v roce 2011 na 4,2 mld. Kč v roce 2012. Podíl záporného salda rozpočtu na celkových příjmech se z 1 % zvýšil na 3 %. Na meziročním zvýšení celkových výdajů o 2,9 mld. Kč participovaly běžné výdaje částkou 2,6 mld. Kč a na kapitálové výdaje tak zbyly pouhé 0,3 mld. Kč. V předchozích dvou letech se celkové výdaje naopak meziročně snižovaly. Kapitálové výdaje tvořily stále menší díl z celkových výdajů. Jejich podíl se postupně snižoval, a to z 16 % v roce 2009 až na 13 % v posledních dvou letech.
Snížení dotací O tom, že ani kraje se nevyhnou meziročním výkyvům v úrovni příjmů, zejména v rámci dotací, svědčí údaje v grafu 1. Jak je z grafu vidět, v roce 2011 se objem dotací krajům výrazně snížil, a to tak, že ani po jejich růstu v roce 2012 nedosáhl úrovně z roku 2010. A to jsou dotace nejvýznamnějším zdrojem příjmů krajských samospráv. Objem nedaňových příjmů, jejichž váha v celkových příjmech osciluje kolem 3 %, se postupně snižuje a úbytky se v čase zvětšují. Meziroční zvýšení daňových příjmů bylo v posledních dvou letech minimální a jejich váha v celkových příjmech se pohybuje kolem jedné třetiny. Graf 1: Roční změna příjmů krajských samospráv
Roční změna příjmů krajů
mld. Kč
příjmy daňové 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0 -2,5 -3,0 -3,5 -4,0
nedaňové
2010
kapitálové
2011
dotace
2012
Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
Je potěšitelné, že se v roce 2012 po minimálně dvou letech snižování objevil přírůstek kapitálových výdajů, i když velmi malý. Běžné výdaje se po poklesu v roce 2010 zvyšovaly, a to v rostoucí míře (viz graf 2).
2
Graf 2: Roční změna výdajů krajských samospráv
Roční změna výdajů krajů
mld. Kč
výdaje běžné 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0 -2,5 -3,0 -3,5 -4,0 -4,5
výdaje kapitálové
2010
2011
2012
Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
Dluh krajských samospráv (včetně jejich příspěvkových organizací) dosáhl v roce 2012 výše 24,5 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2011 se zvýšil o 2,2 mld. Kč. Stav prostředků na účtech krajské samosprávy se poprvé od roku 2011 meziročně snížil, a to o 1 mld. Kč na 23,1 mld. Kč. A poprvé byl dluh krajů vyšší než objem jejich prostředků na bankovních účtech, a to o 1,4 mld. Kč. Ještě v roce 2008 byl dluh o 10 mld. Kč nižší než objem prostředků na bankovních účtech. Naprostou většinu krajského dluhu tvoří bankovní úvěry. Na rozdíl od obecních rozpočtů, se celkové příjmy krajů v roce 2012 ve srovnání s předchozím rokem zvýšily, i když jen o 0,2 mld. Kč. O meziroční zvýšení jejich příjmů se „zasloužily“ především dotace s nárůstem o 0,4 mld. Kč a dále i daňové příjmy (+0,2 mld. Kč). Navzdory jen velmi mírnému růstu příjmů, se výdaje krajů zvedly o téměř 3 mld. Kč. Výsledkem bylo prohloubení deficitu jejich rozpočtů v roce 2012, a to z 1,5 mld. Kč až na 4,2 mld. Kč. Daňové příjmy tvořily jednu třetinu příjmů celkových. Podíl kapitálových výdajů na celkových se postupně snižoval až na 13 % v roce 2012, což je výrazně méně než v případě obcí. Podíl dluhu krajských samospráv na veřejném dluhu se sice pohybuje kolem 1 %, jeho průměrná roční dynamika v období 2009 až 2012 však byla vyšší než v případě veřejného dluhu (15 % versus 13 %).
Obce – výsledky hospodaření Příjmy obecních rozpočtů dosáhly v roce 2012 výše 246,6 mld. Kč a byly o 27,5 mld. Kč nižší než v roce předchozím. V rámci čtyř hlavních příjmových položek se meziročně snížily pouze dotace, a to z velké části v důsledku již výše uvedeného převodu výplaty některých sociálních dávek (např. pomoc v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým a příspěvek na péči) z pověřených obecních úřadů na úřady práce). O 3 % se meziročně zvýšily daňové příjmy, o 2 % pak příjmy z prodeje majetku, přičemž objem nedaňových příjmů zůstal na úrovni roku 2011. Administrativní změna výplaty některých sociálních dávek se odrazila i ve snížení běžných výdajů (o 26 mld. Kč). O 8 mld. Kč se však snížily i kapitálové výdaje. Přesto se podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích meziročně zvýšil o 2 procentní body na 43 %. Je to sice více než trojnásobek ve srovnání s krajskými samosprávami, avšak v roce 2009 kapitálové výdaje tvořily téměř polovinou celkových výdajů. Přehled celkových příjmů a výdajů obcí v roce 2012 uvádí tab. 2.
3
Tabulka 2: Příjmy a výdaje obcí, včetně DSO (mld. Kč)
Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
Výsledkem rozpočtového hospodaření obcí v roce 2012 byl přebytek rozpočtu ve výši 6,1 mld. Kč, což je výrazným zlepšení, protože rok 2011 zakončily obce schodkem na úrovni necelé 1 mld. Kč. Schodek rozpočtů vykázalo 37 % obcí, což je o jeden procentní bod více než v roce 2011. Daňové příjmy se meziročně zvýšily o 3,6 mld. Kč. Největším dílem, a to 2,4 mld. Kč, k tomu přispěl výnos daně z příjmu právnických osob, 2,2 mld. Kč a na meziročním zvýšení participovaly i poplatky a daně z vybraných činnost, včetně příjmů obcí z loterií a hazardních her. Meziročně se zvýšil i výnos daně z příjmu fyzických osob podnikatelů (o 1,1 mld. Kč) a daně z nemovitosti (o 1 mld. Kč). V rámci hlavních daňových položek vykázal pokles pouze výnos daně z přidané hodnoty, a to o 3,1 mld. Kč. Přesto má tato daň nejvyšší váhu v rámci daňových příjmů. Daň z nemovitosti dosáhla v loňském roce zatím nevyšší výnos, a to 9,6 mld. Kč, i tak je však její podíl na celkových daňových příjmech velmi malý (necelých 7 %). Jak se meziroční vývoj celkových příjmů v období 2009 až 2012 projevil u velikostních kategorií – to uvádí graf 3. Nejmenší kategorie obcí vykázala největší přírůstek celkových příjmů v rámci všech kategorií v roce 2009 i nejmenší přírůstek v roce 2010 a také největší jejich propad v roce 2011. Propad příjmů pokračoval i v roce 2012, přičemž tato velikostní skupina obcí byla převodem výplaty sociálních dávek z obcí na pracovní úřady ovlivněna na nejméně. Nejvíce se toto opatření, které ovšem bylo kompenzováno i poklesem příslušných výdajů, takže propad příjmů největších obcí v roce 2012 pro ně neměl až tak fatální důsledky, jak to na první pohled vypadá.
4
Graf 3: Roční změna příjmů obcí podle počtu obyvatel
Roční změna příjmů obcí 2009
2010
2011
2012
15% 10% 5% 0% -5%
1 - 199
200 - 499
500 - 999
1000 - 4999
nad 5000
-10% -15% -20% Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
Zadluženost obcí Dluh obcí dosáhl koncem roku 2012 výše 90 mld. Kč. Meziročně se zvýšil o 7,6 mld. Kč. Z celkového přírůstku obecního dluhu však jeho podstatná část (7,1 mld. Kč) připadlo na čtyři největší města, takže dluh ostatních obcí se zvýšil pouze o 0,5 mld. Kč. Zůstatky peněžních prostředků na bankovních účtech byl koncem roku 2012 o 2,7 mld. Kč nižší než objem obecního dluhu. Tato relace však platí minimálně od roku 2001 s výjimkou roku 2008. Objem zůstatků se meziročně zvýšil o více než 16 mld. Kč, dluh jen o 7,6 mld. Kč, takže rozdíl mezi oběma veličinami byl v loňském roce nejnižší (s výjimkou roku 2008) za posledních více než 10 let. Meziročně se dluh obcí zvýšil o 9 %, bez započtení čtyř největších měst to bylo pouze o 1 %. Veřejný dluh se v roce 2012 zvýšil o 12 %. V posledních třech letech se dluh obcí zvyšoval v průměru o 4 % za rok, u obcí bez čtyř největších měst o 3 %. Veřejný dluh rostl podstatně rychleji. Graf 4 ukazuje, jak se v letech 2008 až 2012 měnil podíl obecního dluhu na dluhu veřejném, a to pro obecní dluh celkem a také pro dluh obcí bez čtyř největších měst. V obou případech měl podíl dluhu obcí na veřejném dluhu klesající tendenci. Podíl celkového dluhu obcí se v daném období snížil ze 7,5 % na 5,1 % a podíl dluhu obcí bez čtyř největších měst pak z 3,2 % na 2,5 %.
5
Graf 4: Podíl obecního dluhu na veřejném dluhu
Podíl dluhu obcí na veřejném dluhu všechny obce
obce bez čtyř největ.měst
8% 7% 6% 5% 4% 3%
2% 1% 0% 2008
2009
2010
2011
2012
Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
Z toho vyplývá, že obecní dluh nepředstavuje téměř žádnou hrozbu pro nadměrný růst veřejného dluhu, resp. na zvyšování podílu veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. Hrozbou přesto je, ale jen pro malé velmi zadlužené obce, jejichž celkový objem dluhu se však v objemu veřejného dluhu neprojeví, avšak může výrazně ovlivnit hospodaření dané obce. Z hlediska dluhových nástrojů největší podíl na obecním dluhu má úvěr. Na celkovém dluhu se koncem roku 2012 podílel 76 %, což je o dva procentní body více než v předchozím roce. Na druhém místě skončily komunální dluhopisy s podílem ve výši 15 %, o rok dříve to bylo 17 %. Podíl návratných finančních výpomocí a ostatních nástrojů se meziročně nezměnil a byl 9 %.
Třetina obcí má záporné saldo V roce 2012 vykázaly obce jako celek přebytek rozpočtu ve výši 6,1 mld. Kč, resp. 2,5 % celkových příjmů. S rozpočtovým schodkem skočilo hospodaření 37 % obcí, o rok dříve to bylo 36 %. Jak je vidět z grafu 5, podíl obcí, které ukončily rozpočtové hospodaření schodkem, se výrazněji neliší mezi velikostními skupinami obcí. Nejnižší podíl obcí, jejichž příjmy byly v roce 2012 nižší než jejich výdaje, nalezneme u kategorie nejmenších obcí (34 %). Pak následují dvě překvapení – druhý nejnižší podíl obcí se schodkovým rozpočtem vykázaly největší obce (35 %) a nejvyšší podíl obcí se záporným saldem rozpočtu pak měla druhá nejmenší velikostní kategorie obcí (40 % z nich).
6
Graf 5: Saldo rozpočtu obcí v roce 2012
Saldo rozpočtů obcí 2012 nezáporné saldo
záporné saldo
100% 80%
34%
40%
37%
38%
35%
66%
60%
63%
62%
65%
1-199
200-499
500-999
1000-4999
5000 a více
60% 40% 20% 0% Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
Podíl obcí s deficitem – graf 6, porovnává podíl obcí, které schválily rozpočet na rok 2012 s výdaji převyšujícími příjmy, s podílem obcí, které vykázaly koncem roku rozpočtový deficit. U dvou nejmenších kategorií obcí je podíl těch se schodkem nejnižší, avšak počet těch, které schodek plánovaly, byl nižší než počet těch, které jej pak skutečně vykázaly. Rozdíly jsou však v rámci velikostních kategorií nejmenší. Graf 6: Podíl obcí s deficitem (schválený rozpočet versus skutečnost)
Obce s deficitem rozpočtu rozpočet
skutečnost
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1-199
200-499
500-999
1000-4999
5000 a více
Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
Největší rozdíl mezi podílem obcí s plánovaným schodkem a skutečně dosaženým nalezneme u kategorie největších obcí. Téměř 70 % z nich sestavilo rozpočet s příjmy nižšími než výdaje, ale ve skutečnosti deficit rozpočtu vykázalo pouze 35 % z nich.
7
Tento graf však vypovídá něco i o tom, jak přesně obce umějí odhadnout saldo svého rozpočtu. Menší obce jako celek dokázaly lépe předpovědět, jaké budou jejich příjmy a výdaje a tudíž i saldo jejich rozpočtu, než obce větší. Svůj vliv patrně má i to, že menší obce mají jednodušší strukturu příjmů a výdajů. Na druhou stranu se však potýkají s větší meziroční fluktuací příjmů, což plánování rozpočtu naopak znesnadňuje.
Závěrem Celkové příjmy obcí se sice meziročně snížily o 27,5 mld. Kč, avšak podstatnou část poklesu (cca 25 mld. Kč) způsobil převod výplaty některých sociálních dávek z pověřených obecních úřadů na úřady práce. Tím se obcím snížily nejenom příjmy, ale i výdaje. I po očištění o toto administrativní opatření se však meziročně snížil objem dotací, a to již druhý rok po sobě. Týká se to především investičních dotací, jejichž objem byl meziročně nižší o 2,1 mld. Kč. V jejich rámci se o více než 700 mil. Kč meziročně snížily dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury, o 600 mil. Kč poklesly dotace z Ministerstva pro místní rozvoj. Méně peněz na investice poskytly obcím i Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond. O zhruba 1,1 mld. Kč se pak snížily i dotace neinvestiční (po odpočtu vlivu výplat sociálních dávek). Daňové příjmy se sice meziročně zvýšily o 3,6 mld. Kč, avšak byly o cca 10 mld. Kč nižší než v roce 2008. Na přírůstku daňových příjmů v roce 2012 participovaly zejména poplatky a daně z vybraných činností, včetně příjmů obcí z loterií a hazardních her (+2,2 mld. Kč), a výnos daně z nemovitosti (+1 mld. Kč). Výnos daně z přidané hodnoty, která tvoří zhruba polovinu sdílených daní, se meziročně o více než 3 mld. Kč snížil. Meziročně se snížil objem jak běžných, tak i kapitálových výdajů. Zatímco pokles běžných výdajů byl jen o něco vyšší, než kolik činil převod výplat sociálních dávek, kapitálové výdaje se snížily o 8 mld. Kč. Celkově skončily rozpočty obcí přebytkem ve výši 6,1 mld. Kč, přebytek vykázalo 63 % obcí. Dluh obcí se meziročně zvýšil, ovšem zejména dluhu čtyř největších měst. Podíl obecního dluhu na celkovém dluhu veřejných rozpočtů se však trvale snižuje (nyní 5,1 %).
Obec & Finance, 17. 6. 2013, rubrika: Hospodaření obcí, strana 20, autor: Věra Kameníčková, analytik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
8