2.
Efektivnost využívání zdrojů - výsledky podnikání
2.1
Vývoj a strukturální změny účetní přidané hodnoty
Ve sledovaném období vzrostla účetní přidaná hodnota (dále jen přidaná hodnota) ve sféře nefinančních podniků se 100 a více zaměstnanci celkově ze 711,9 na 934,5 mld. Kč. U jednotlivých ISEKTORů se však vývoj projevil rozdílně. Podobně jako u vývoje zdrojů byl také celkový růst přidané hodnoty v jednotlivých letech důsledkem růstu především u zahraničních podniků, který převážil nad absolutními poklesy, resp. stagnací u podniků domácích soukromých i veřejných. Grafy 7
Vývoj přidanéhodnoty vmldKčb.c. 950 850 750 650
celkem
550
soukr,domácí
450 350
veřejné
250
zahranič,kontrol,
150 50 mldKč
2000
2001
2002
2003
2004
V období let 2000 až 2004 došlo u sledovaného souboru podniků k celkovému zvýšení přidané hodnoty o 222,6 mld. Kč (průměr. meziroč. index 107,1) při nárůstu u podniků pod zahraniční kontrolou o 206,4 mld. Kč (průměr. meziroč. index 117,9) a nárůstu u soukromých domácích podniků o 51,5 mld. Kč (průměr. meziroč. index 103,7). U podniků veřejných se naopak projevil pokles o 35,4 mld. Kč (průměr. meziroč. index 95,1). Došlo tím ke změnám podílů na přidané hodnotě u jednotlivých ISEKTORů: zvýšení u zahraničních podniků o 14,5 % (z 31,8 na 46,3 %), snížení u soukromých domácích podniků o 6,1 % (z 49,1 na 43,0 %) a snížení u veřejných podniků o 8,3 % (z 19,0 na 10,7 %). Podniky pod zahraniční kontrolou měly tedy rozhodující význam z hlediska růstu přidané hodnoty a získaly během tohoto období i vyšší podíl na přidané hodnotě než podniky soukromé domácí. V roce 2004 byl podíl na přidané hodnotě u zahraničních podniků o 11,5 %-ních bodů vyšší než jejich podíl na počtu zaměstnanců (46,3 proti 34,8 %).
Grafy 8.
Ú č e tn í p řid a n á h o d n o ta m e z iro č n í in d e x y
p o d íly IS E K T O R
m e z iro č n í z m ě n y (m ld .K č )
(% )
1 0 0% 100 120
80% 60
60%
100
20
40% 80
-2 0
60
20%
-6 0 2 0 0 1 /0 0 2 0 0 2 /0 1 2 0 0 3 /0 2 2 0 0 4 /0 3 s o u kr,d o m á c í v e ře jn é z a h ra n ič ,k o n tro l, c e lke m
2.2
0%
2 0 0 1 /0 0 2 0 0 2 /0 1 2 0 0 3 /0 2 2 0 0 4 /0 3
20 00
z a h ra n ič ,k o n tro l, v e ře jn é s o u kr,d o m á c í c e lke m
2 00 1
20 02
2 00 3
20 04
za h ra n ič,k o n tro l, ve ře jn é so u kr,d o m á cí
Vývoj produktivity práce a průměrných mezd
Jedním ze základních kriterií hodnocení efektivnosti využívání zdrojů je produktivita práce, vyjádřená zde jako průměrná měsíční přidaná hodnota na zaměstnance v tis.Kč. U jednotlivých ISEKTORů jsou v produktivitě práce zřejmé značné rozdíly a ve sledovaném období docházelo k „rozevírání nůžek“ u tohoto ukazatele mezi podniky domácími a pod zahraniční kontrolou.Tento proces se promítal pochopitelně také do absolutní výše výstupních ekonomických veličin a projevil se také ve změnách podílů ISEKTORů na celkové výši přidané hodnoty jak bylo popsáno v předcházející kapitole. Na grafech je patrný celkový trend růstu produktivity ve sledovaném období u všech ISEKTORů. Rovnoměrnost růstového trendu narušil rok 2002, kdy došlo k poklesu produktivity u veřejných podniků a k výraznému snížení růstu až stagnaci u zbývajících dvou subsektorů. Naproti tomu průměrné mzdy zaznamenaly rovnoměrný růstový trend po celé sledované období u všech ISEKTORů. Hodnoty obou ukaztelů byly nejvyšší po celé období u zahraničních podniků, kde dosahovaly výrazně vyšších hodnot než u podniků domácích. Grafy 9 Vývoj produktivity práce a průměrné mzdy v tis.Kč za měsíc Přidaná hodnota na zaměstnance (tis.Kč / měsíc)
Mzda na zaměstnance (prům.přepočt.) (tis.Kč / měsíc)
70
22
65
20
60 55
18
50 16
45 40
14
35 30
12 2000
2001
2002
2003 soukr,domácí
2004 veřejné
2000
2001
zahranič,kontrol,
2002
2003 celkem
2004
Zajímavé je porovnání uvedených ISEKTORů z hlediska poměru produktivity a mezd. U zahraničních podniků dosahoval tento poměr nejvyšších hodnot a během sledovaného období vzrostl ze 3,0 na 3,3; u domácích soukromých podniků stagnoval s oscilací kolem hodnot 2,4 až 2,5; veřejné podniky zaznamenaly sestupný trend hodnoty tohoto poměru z 2,7 na 2,2 s propadem na 1,8 v roce 2002. Celkový vývoj tohoto poměru u nefinančních podniků pak představuje mírný vzestup z 2,6 na 2,8. Znamená to, že celkově rostla produktivita práce mírně rychleji než mzdy, což je pozitivní relace z hlediska vývoje inflace v podnikové sféře. Zvyšování poměru hodnot produktivity ke mzdám i při relativně vyšších průměrných mzdách u zahraničních podniků jim vytváří větší prostor při tvorbě provozního zisku a jeho dalšímu užití, k rozdělení mezi věřitele, stát a vlastníky i na další investice Grafy 10
Poměr produktivita z přidané hodnoty / průměrná mzda
3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 mld Kč 2000
2.3
soukr,domácí
veřejné
zahranič,kontrol, celkem
2001
2002
2003
2004
Základní dělení účetní přidané hodnoty
Vytvořená účetní přidaná hodnota je během následujících ekonomických procesů rozdělena mezi čtyři základní typy ekonomických subjektů: stát, podnik, resp. jeho majitele, zaměstnance a věřitele. Na základě údajů ze statistických výkazů ČSÚ není možno kvantifikovat detailně celkovou strukturu rozdělení přidané hodnoty, z dostupných údajů je však možné udělat si představu o základním rozdělení přidané hodnoty mezi zaměstnance (osobní náklady vč. sociální a nemocenské pojištění), vlastníky (čistý zisk1, tj. výsledek hospodaření po zdanění), věřitele (nákladové úroky) a stát (daň z příjmů2 aj. daně a poplatky3, s výjimkou daně z přidané hodnoty). Toto základní rozdělení je znázorněno na grafech.
1
Za rok 2004 je čistý zisk počítán orientačně jako součet čtvrtletních údajů o výsledku hospodaření před zdaněním po odečtení 28 % jako odhad daně z příjmů. 2 Za rok 2004 je daň z příjmů počítána orientačně jako 28 % ze součtu čtvrtletních údajů o výsledku hospodaření před zdaněním; ostatní daně a poplatky nejsou zahrnuty 3 Daně a poplatky v letech 2000 až 2003 zahrnují: daň z příjmu, daň silniční a poplatek za dálniční známku, daň z nemovitostí, ostatní daně a poplatky, z toho: poplatek za znečištění životního prostředí, soudní a správní poplatky
Grafy 11
Dělení přidané hodnoty Osob.nákl. / přid.hodnota
Čistý zisk / přid.hodnota
(%)
Úrok.nákl. / přid.hodnota
Daně / přid.hodnota
100
25
25
25
80
20
20
20
60
15
15
15
40
10
10
10
20
5
5
5
0
0 2000 2001 2002 2003 2004
soukr,domácí
0 2000 2001 2002 2003 2004
veřejné
0 2000 2001 2002 2003 2004
zahranič,kontrol,
2000 2001 2002 2003 2004
celkem
U podniků zahraničních a domácích soukromých lze pozorovat stejné vývojové trendy v rozdělování přidané hodnoty na osobní náklady zaměstnanců a čistý zisk pro vlastníky: relativně stabilní a mírně klesající trendy podílů osobních nákladů a výrazně růstové trendy u podílů čistého zisku - zahraniční podniky nárůst o 7 %-ních bodů, podniky soukromé domácí až o 16 %-ních bodů. U veřejných podniků byl vývojový trend podílu osobních nákladů silně volatilní zejmína v roce 2002. Na osobní náklady připadal u zahraničních podniků relativně nižší podíl než u podniků domácích, u podílů čistého zisku je tomu naopak podobně jako u podílu daní. Klesající trend pak měly ve všech ISEKTORech podíly nákladových úroků z přidané hodnoty, připadající na věřitele. Také podíly dalších nákladů podniku (např. odpisy a vytvářené rezervy ...) zaznamenaly mnohem výraznější pokles u podniků domácích soukromých (o 10,2 %-ních bodů na 14,4 %) než u podniků zahraničních (o 2,3 %-ních bodů na 22,1 %). U veřejných podniků měl vývoj tohoto podílu opět vysokou volatilitu, v roce 2002 byla jeho hodnota dokonce záporná – znamená to, že vytvořená účetní přidaná hodnota byla tak nízká, že nepokryla ani součet (osobní náklady +nákladové úroky + čistý zisk + daně). Z grafů je zřejmý rozdílný charakter v dělení přidané hodnoty pro subsektory podniků pod zahraniční kontrolou a podniků domácích, soukromých i veřejných. Je zde především názorně vidět, jak dosahovaná vyšší produktivita práce umožňuje podnikům pod zahraniční kontrolou vydávat na osobní náklady zaměstnanců značně nižší podíl přidané hodnoty (48 až 43 %) než je tomu u podniků domácích (52 až 78 %). A to i přesto, že průměrné měsíční mzdy byly po celou dobu cca o 10 % vyšší, než u domácích podniků. Vlastníci zahraničních podniků tak získávali větší podíl z přidané hodnoty formou čistého zisku (15 až 22 %), než vlastníci domácích podniků (3 až 19 %). Podniky pod zahraniční kontrolou současně odváděli na daních ve sledovaných letech pravidelně cca 8 %-ní podíl své přidané hodnoty. U domácích soukromých podniků to bylo 4 až 7 %, velikost podílu z přidané hodnoty odváděné na daních veřejnými podniky byla značně kolísavá mezi 7 až 12 %.
Grafy 12
Dělelní přidané hodnoty dle ISEKTOR
15%
0%
Osob.nákl. / přid.hodnota
20 00 20 01 20 02 20 03 20 04
04
03
20
02
20
01
20
20
20
00
-5%
Čistý zisk / přid.hodnota
40%
20%
20%
0%
0%
Úrok.nákl. / přid.hodnota
Daně / přid.hodnota
20 00 20 01 20 02 20 03 20 04
20%
40%
04
35%
60%
03
40%
60%
20
55%
80%
02
60%
80%
20
75%
100%
01
80%
pod zahraniční kontrolou
100%
20
95%
00
100%
domácí soukromé
20
veřejné
20
Podniky celkem
(%)
Ostat.nákl. / přid.hodnota
