Komunitní zahrada: bezpečné místo pro trénink a pracovní začlenění osob se zkušeností s duševním onemocněním. KOKOZA o.p.s

Komunitní zahrada: bezpečné místo pro trénink a pracovní začlenění osob se zkušeností s duševním onemocněním KOKOZA o.p.s.

Metodika Komunitní zahrada: bezpečné místo pro trénink a pracovní začlenění osob se zkušeností s duševním onemocněním KOKOZA o. p. s.

METODIKA / KOKOZA o.p.s.

1

Obsah

2

Úvod

3

Informace a pravidla o tréninkových místech a pravidla v komunitní zahradě Vidímova

8

Stupně tréninku

10

Vstup do tréninku

14

Role konzultanta a asistenta, dále pracovníka, jako průvodce při pracovním tréninku a plánování

22

Mapování

24

Hodnocení

26

Pracovní deník

28

Pravidla pro pozdní příchody, absence a následné sankce

30

Přerušení a ukončování tréninku

34

Přílohy

39


Milí čtenáři, připravovali jsme tyto stránky s radostí, protože vidíme, že naše práce přináší radost a užitek. V první řadě děkujeme našim zahradníkům, kteří prošli tréninkovým programem a bez nichž by tato metodika nemohla vzniknout. Dík patří také občanskému sdružení Green Doors, které je odborným partnerem a garantem projektu Komunitní zahrada: Bezpečné místo pro trénink lidí s duševním onemocněním. Metodika i celý projekt vznikly za podpory ESF OP Praha Adaptabilita. Smyslem této metodiky je přiblížit zaměstnávání lidí s duševním onemocněním a jejich podporu v praxi. Metodika je určena zejména realizátorům komunitních projektů, neziskovým organizacím či zaměstnavatelům, kteří přemýšlejí o zaměstnávání lidí, jež mají zkušenost s duševním onemocněním.


3

Milí přátelé, KOKOZA se profiluje jako společensky prospěšný podnik. Mezi lidmi, firmami a dalšími organizacemi propagujeme kompostování a pěstování ve městě. Inspirujeme a motivujeme je k využívání kompostovacích technologií vhodných do města, k pěstování pro svoji spotřebu a pro radost. Pro zviditelnění těchto témat vytváříme prostor pro spolupráci s aktivními lidmi, firmami a veřejnou správou. Spolupracujeme s lidmi s duševním onemocněním. Vytváříme pro ně pracovní příležitosti a podporujeme je k účasti na aktivitách, které pořádáme. Ještě než se pustíme do samotné metodiky vytváření tréninkových a integračních míst, pojďme krátce prozkoumat právě svět komunitních a městských zahrad, které v ní hrají stěžejní a unikátní roli. Fenomén komunitních a městských zahrad V USA se městské zahradničení se rozvinulo v roce 1934 v době hospodářské krize, 23 000 000 osob v té době zahradničilo na městských pozemcích. Ve Velké Británii se tento trend rozšířil během druhé světové války a reagoval na nedostatek kvalitních potravin. Jako významnou inspirací pro rozvoj městského zahradničení bývá uváděna Kuba, kde po roce 1990 začínají fungovat tzv. organopónicos, městské zahrady, které podporují samozásobitelství a významně se podílejí na prevenci hladovění až do dnes. Na území hlavního města Prahy v 19. století fungovaly zahrady, které se zaměřovaly především na produkci potravin, jednalo se o tzv. zásobní zahrady, např. Rajská zahrada na Vinohradech nebo dodnes fungující polnosti psychiatrické léčebny v Bohnicích. Od roku 1944 funguje také Český svaz zahrádkářů. Podle některých odborníků navazuje novodobé městské pěstitelství právě na tradici záhrádkářských kolonií, které začaly na konci 19. století vznikat na tehdejších okrajích města. Jejich cílem bylo především zajištění vlastního zdroje ovoce a zeleniny a tuto funkci si částečně drží do dnes, i přesto, že i zde vznikají svébytná společenství zahrádkářů.

4


Městké zahradničení v měřítku posledních let se od toho tradičního liší především v povaze využívaných ploch. Městští zahradníci pěstují drobné ovoce, zeleninu a květiny na nevyužitých plochách, často v dlouhodobě zanedbaných či nevyužitých oblastech a spokojí se s malou úrodou. Své aktivity směřují do centra města. Platí zde jednoduché pravidlo, čím blíže obydleným oblastem, tím lépe. Komunitni zahrady jsou narozdíl od tradičních kolonií otevřené příchozím zvenku a často bývají místem pro setkávání. Komunitní zahrady nebývají primárně zaměřeny na produkci a pěstování zde bývá často prostředkem ke kultivaci vztahů místní komunity. První dvě komunitní zahrady (Komunitní zahrada KOKOZA, o. p. s. na Jižním městě a Prazelenina v Holešovicích) vznikly v Praze v roce 2012 a inspirací jim byly především zahraniční projekty z VB, Německa, Švédska nebo Finska. Trend komunitních zahrad roste a tak v hlavním městě vznikla v roce 2013 přibližně desítka nových komunitních zahrad a v roce 2014 přibyly další, v sezoně 2015 čekáme alespoň deset nových zahrad. Těší nás, že se pěstební a kompostovací činnosti vrací také na pozemky školek a škol nebo sociálních služeb. Se zatajeným dechem pozorujeme nově se formující obor sociálního zemědělství a postaráme se o to, aby i městské zahrady a na ně navázané aktivity našly v toto oboru své stabilní místo. Městské zahrady s sebou nesou mnoho pozitivních externalit a benefitů. V následujících několik větách jsme je krátce shrnuli. Ekologické benefity Městské zahrady přispívají k ozeleňování a funkčnímu využití nevyužívaných městských ploch, podporují transpiraci vody. Lokální aspekt hraje roli při snižování emisí pro dopravu lokálních potravin. Některé ze zahrad organizují kurzy a workshopy, které inspirují a vzdělávají obyvatele měst v oblasti pěstování, kompostování, chov včel a dalších témat. Na zahradě dochází také k lokálnímu zpracování bioodpadu.


5

Zdravotní benefity Dle některých výzkumů působí zahradničení jako prevence proti duševním onemocněním, zároveň je práce na zahradě skvělou příležitostí pro přirozený pohyb. Nedílnou součástní působení městských a komunitních zahrad je působení na děti a možnost ovlivnit jejich vztah k pěstování a zdravému způsobu života. Zahrada může sloužit jako ukázkové místo pro možnosti kompostování a pěstování ve městě, součástí některých zahrad jsou informační systémy a nabídka workshopů pro různé cílové skupiny, včetně škol. Ekonomické benefity Produkcí zdravých potravin přispívají k rozvoji lokálních ekonomik, snižování nákladů na dopravu a zvyšují dostupnost lokálních potravin. Některé zahrady vytvářejí pracovní místa a to jak pro běžné občany nebo osoby se znevýhodněním. Společenské benefity Některé zahrady se zaměřují na integraci osob se znevýhodněním, pro jiné zahrady především na okrajích velkých měst nebo v rozvojových zemích je hlavním cílem zajištění lokálních kvalitních potravin. Některé studie také ukazují, že v okolí zahrad klesá kriminalita. Právě na tréninková a integrační místa se částečně zaměřuje i zahrada ve Vidimově ulici, která využívá dlouhodobě nevyužitý pozemek u úřadu městské části Praha 11. Během otevírací doby je zahrada veřejně přístupná pro občany dané městské části i ostatní zájemce. Chceme, aby prostor splňoval představy a potřeby lidí, kteří zahradu využívají a to jak aktivně, tak pasivně. Vedle propagace pěstování ve městě a nabídky aktivit, služeb a produktů souvisejících s tímto tématem, možnosti odložení organických zbytků přímo v zahradě, nabízíme další doplňkové služby určené pro občany z komunity, jsou to například workshopy nebo společné akce.

6


Zájemci o zpracování biologicky rozložitelného odpadu z řad občanů mohou osobně přinést svůj odpad či si nechat odpad pravidelně svážet. Kokoza bezplatně zapůjčí nádoby na biologicky rozložitelný odpad domácnostem či organizacím, které o to projeví zájem a zároveň umisťuje větší kontejnery na exponovaná místa, odkud pak organický materiál sváží do zahrady k dalšímu zpracování. Naši zaměstnanci se znevýhodněním se aktivně zapojují do provozu zahrady nebo údržby pozemků městské části Praha 11. Přijměte pozvání a nahlédněte pod pokličku procesu vytváření příležitostí pro jejich uplatnění. Uvítáme vaši zpětnou vazbu nebo se s radostí podíváme společně na váš záměr. Napište nám na mail info@kokoza. Příjemné čtení,

Vaše Kokoza


7

Informace a pravidla o tréninkových místech a pravidla v komunitní zahradě Vidímova

Obecné informace o programu

Nabídka pracovního tréninku v komunitní zahradě Vidímova je určena lidem s psychickým onemocněním. Pracovní trénink umožní práci v přirozených pracovních podmínkách bez účasti pracovního konzultanta, s podporou pracovního asistenta. Pracovní náplň i způsob provádění práce se blíží běžnému zaměstnání s nižší pracovní zátěží na volném pracovním trhu. Jedná se o zaměstnání v komunitní zahradě.

— — —

Komu je program určen Trénink je určen lidem s psychickým onemocněním, kteří: mají zájem o zlepšování pracovních a sociálních dovedností v běžných pracovních situacích – v oblasti zahradnictví chtějí si ověřit své nabyté pracovní dovednosti chtějí získat dlouhodobější pracovní zkušenosti Podmínkou pro přijetí je diagnostikované duševní onemocnění z okruhu psychóz, stabilizovaný zdravotní stav, souhlas a doporučení ošetřujícího lékaře a chuť na sobě pracovat. Práce je vhodná pro lidi s invalidním důchodem. Cíl programu Kromě formy tréninkového zaměstnání program nabízí motivační a podpůrné aktivity, které by měly pomoci k upevnění pracovních návyků, zvýšení a zlepšení sociálních a pracovních dovednosti, včetně práce se zátěží. Program nabízí možnost získat dlouhodobější zkušenosti s prací po dobu minimálně šesti měsíců až jednoho roku. Spolupráce s pracovním konzultantem Pracovní konzultant bude poskytovat pravidelnou podporu a to prostřednictvím setkávání mimo pracovní prostor zahrady, v kanceláři Kokoza o.p.s. Účast na těchto setkáních je povinná.

8


Nabídka pracovní pozice Pomocný zahradník a její pracovní náplň Pomocný zahradník pracuje v provozu komunitní zahrady. Každá směna má svá specifika, tedy pracovní náplň, které se bude zahradník věnovat. Pomocný zahradník je přímo podřízený vedoucímu směny – pracovnímu asistentovi, který mu zadává úkoly. Směny probíhají od 9 do 14 h, tzn. 6 hodin 3 × týdně Náplň práce: úklid zahrady, sázení, péče o rostliny, zalévání, pletí, zametání, čištění nářadí, obsluha kompostovacího zařízení, výroba vyvýšených záhonů a zařízení zahrady Finanční ohodnocení V případě přijetí do programu je odměna vyplácená na základě Dohody o provedení práce. Zahradníkovi náleží odměna 51 Kč za odpracovanou hodinu. Výplatní termín je každého 15. dne v následujícím měsíci. Kontaktní osoba, příjmový pracovník: Michaela Nosková, tel. 777 083 870 Adresa komunitní zahrady: MÚ Praha 11, Vidimova ul., Praha 11, Háje


9

Stupně tréninku

Ze zkušeností vyplývá, že pracovní trénink je třeba mít odstupňovaný. Do zahrady přichází lidé s různou úrovní dovedností a schopností a s různými potřebami. Pracovní trénink je rozdělený do tří stupňů, které určují míru zátěže, míru dovedností, které zahradník trénuje a také odlišnou míru následků při porušování pravidel (viz Pozdní příchody, absence, sankce). Stupně určují míru zvládnutí pracovních činností/dovedností a sociálních dovedností. V rámci tréninku se zahradník může posouvat v rozmezí tří stupňů, které udávají míru jeho zahradnických dovedností a sociálních dovedností, které si v rámci tréninku osvojil, případně se v nich zdokonalil. Na přechodu mezi jednotlivými stupni se musí shodnout konzultant a asistent. Přechod do vyššího stupně nemusí být definitivní a v případě, že zahradník soustavně nezvládá či nedodržuje náplň práce daného stupně, je možné ho vrátit na nižší stupeň. O posunu do nižšího stupně se radí tým, zahradníkovi to s odůvodněním sděluje konzultant. Přestup do vyššího stupně je možný, když se tým shodne na pozorovatelné změně a zlepšení zahradníka v jednotlivých klíčových dovednostech (viz Příloha č. 3 Škála pracovních dovedností). Mezi jednotlivými stupni jsou definována přechodová kritéria (co musí/nemusí umět), podle kterých (ale nejen) se tým rozhoduje o postupu zahradníka v rámci tréninku. Pokud zahradník jednotlivé dovednosti daného stupně již ovládá, je možné uskutečňovat přípravu na přechod do vyššího stupně. Přechod mezi stupni je v přeneseném slova smyslu kariérním postupem, navyšováním kompetencí zahradníka a stejně tak zvyšováním nároků, které jsou na něj kladeny.

10


O. stupeň „Komunitní pěstování“ Osoby se zdravotním či sociálním znevýhodněním mohou na zahradě zdarma či za výhodnějších podmínek pěstovat zeleninu, ovoce apod. O podpoře každého konkrétního zájemce rozhoduje koordinátor zahrady či zahradník. 1. stupeň „Dobrovolník“ Dobrovolník je zahradník, který potřebuje velkou míru podpory a zároveň není ještě připraven nastoupit na tréninkové místo, teprve se rozhoduje. O docházce do zahrady a pracovních činnostech v zahradě se domlouvá více s asistentem na směně. Cílem je naučit se a samostatně zvládat základní pracovní a sociální dovednosti (viz Příloha č. 1). Pokud zahradník zvládne dovednosti a činnosti 1.stupně, bude to provozně možné a bude sám chtít, může přejít do 2. stupně na tréninkové místo. Podpora prac. asistenta je intenzivní. Více úkoluje, poskytuje zpětnou vazbu v průběhu i po skončení práce. Schůzky s konzultantem probíhají 1× měsíčně, tématem je motivace k práci a trénink pracovních činností a dovedností. Pokud chce, účastní se provozních porad zahradníků. Min. docházka do zahrady je 2× týdně na 2 h, aby byla efektivní podpora konzultanta a asistenta. Není tlak na rychlé navyšování hodin.

— —

Cílem je motivovat zahradníka k tréninku či pracovní rehabilitaci a získat zkušenost práce. Dobrovolník pracuje za nefinanční benefity: ovoce, zelenina, bylinky a vůbec výpěstky ze zahrady (množství určuje koordinátor zahrady spolu s pracovním asistentem) získávání prac. a soc. dovedností METODIKA / KOKOZA o.p.s.

11

— — — — — — — —

káva, čaj zdarma v práci schůzky s pracovním konzultantem podpora pracovního asistenta v práci možnost podílet se na rozvoji zahrady, účast na poradách týmu zahradníků možnost zdarma pěstovat na zahradě ovoce, zeleninu apod. možnost vzdělávání (příspěvek na kurzy, workshopy pořádané Kokozou a partnery) podpora pracovního konzultanta v hledání následujícího zaměstnání možnost přechodu na pracovní místo 2. stupeň „Tréninkové místo“ Zahradník, který potřebuje pracovní trénink s podporu pracovního asistenta. Chce zmapovat své dovednosti, schopnosti a limity a připravit se na další zaměstnání (chráněné či na otevřeném trhu práce). Cílem je zlepšování pracovních a sociálních dovedností tedy zdokonalení se v zahradnické práci, větší samostatnost u činností. Asistent je přísnější, více hodnotí pracovní výkon z pohledu zaměstnavatele, méně podpůrně – zahradník se učí objektivně nahlížet na svůj výkon. Oproti 1. stupni má asistent vyšší nároky na zahradníkův výkon a samostatnost. Svoji roli hraje i celkový dojem – tedy nejen to, jak jsou zvládnuté technické postupy, ale i to, jak dlouho to zahradníkovi trvá, jak komunikuje s kolegy, s nadřízenými, s návštěvníky zahrady, jak se u práce chová… atd. Ve 2. stupni se musí zahradník umět přizpůsobit provozu zahrady. Schůzky s pracovním konzultantem 1 × za 3 týdny až měsíc. Při nástupu na tréninkové místo pracuje zahradník min. 3 × týdně 3 h, po třech měsících je třeba zátěž navýšit na 3 × týdně 5 h. V rámci 2. stupně si zahradník může vyzkoušet jednotlivé činnosti a dovednosti z náplně práce 3. stupně s tím, že do něj poté nemusí přestoupit.

12


3. stupeň „Integrační místo“ Zahradník, který je schopen zvládnout samostatný provoz zahrady se všemi náležitostmi (viz Náplň práce pracovníka/zahradníka na integračním místě). 3. stupeň je pro ty zahradníky, kteří chtějí odejít pracovat do zahradnictví anebo pro ty, kteří si chtějí vyzkoušet zodpovědnější funkci v zaměstnání nebo řídící pozici. Zahradník na integračním místě je součástí užšího týmu Kokozy, podílí se na plánování aktivit v zahradě. Je schopný vést kolegy na tréninkovém místě, zadávat jim práci, kontrolovat ji. Může přebírat jednodušší dílčí úkoly asistenta. Zahradník na integračním místě pracuje na 0,3 až 0,5 úvazku. Konzultant a asistent pracují se zahradníkem na individuální zakázce – ve 3. stupni lze v rámci možností trénovat přípravu na konkrétní zaměstnání, např. v konkrétním zahradnictví nebo zahradě, které bude zahradník po ukončení tréninku pracovat.


13

Vstup na tréninkové místo

Popis příjmu zaměstnance na tréninkové místo Pomocný zahradník v komunitní zahradě OBSAH: První kontakt Informační schůzka Následné kroky Informativní směny Přijímací schůzka Postup a pravidla vstupu na tréninkové místo Zkušební doba Čekatelství Poradenství Další související metodiky a dokumenty Co vše obsahuje dokumentace

Zájemce se o pracovním místě v komunitní zahradě může dozvědět pomocí internetu, letáků, prezentace, informací od psychiatrů či jiných profesionálních pracovníků v sociálních službách, od přátel nebo z workshopu, kterého se zúčastnil.

První kontakt Zájemce kontaktuje pracovního konzultanta e-mailem či telefonem. Pracovní konzultant zaznamená jméno, datum kontaktu, telefon a email na zájemce o tréninkové místo. Zájemce dostane informaci, že pracovní konzultant mu zavolá do jednoho týdne, aby si s ním domluvil informační schůzku. Čekatelství započíná až po osobní schůzce. Viz dále Čekatelství.

14


Jde pouze o krátký kontakt zájemce o tréninkové místo s pracovním konzultantem, který může být telefonický nebo osobní, může být zprostředkován i třetí osobou. Zájemce je v krátkosti seznámen s tím, pro koho je práce určena. Pokud je kontakt zprostředkován třetí osobou, usiluje pracovní konzultant o dojednání kontaktu přímo se zájemcem. Cílem prvního kontaktu je naplánování informační schůzky a krátká informace o tom, k čemu informační schůzka slouží a jak dlouho bude trvat. Na závěr se pracovní konzultant ujistí, že zájemce ví, jak se na místo schůzky dostane, případně sdělí, co je potřeba k nástupu na tréninkové místo. Informace, které potřebuje pracovní konzultant při prvním kontaktu od zájemce vědět: jméno a telefon a email na zájemce. Zároveň se konzultant ptá, jestli zájemce potřebuje ještě nějaké bližší informace a opakovaně se ujistí, že si zapsal datum domluvené schůzky správně.

Informační schůzka (dále jen infoschůzka) Slouží oběma stranám k tomu, aby získaly dostatek informací, které jsou rozhodujícím měřítkem pro příjem nebo odmítnutí nástupu na tréninkové místo. Informační schůzka bývá domluvena při prvním kontaktu se zájemcem. Zcela na začátku schůzky se konzultant a zájemce navzájem představí, vyjasní si, o čem infoschůzka bude, jaký je její cíl a jaký bude časový rozvrh. Konzultant se zájemce ptá, proč přichází, jak se o Kokoze dozvěděl, jaké jsou jeho představy a očekávání. Dále zmapuje jeho situaci před příchodem do Kokozy a další anamnestická data, která jsou potřebná k zjištění toho, zda zájemce odpovídá kritériím příjmu na tréninkové místo. Důležitá je také motivace zájemce. Zájemce bývá na této schůzce podrobně informován o průběhu spolupráce, dostane informace o provozu a pravidlech práce, informativních směnách, volných pracovních pozicích a náplni práce v těchto pozicích. Zájemci jsou tyto informace předány ústně i písemnou formou. METODIKA / KOKOZA o.p.s.

15

Podmínkou přijetí je doporučení ošetřujícího psychiatra/psychiatričky (zájemce jej donese nejpozději na 3. zkušební směnu). (viz Příloha č. 1 Psychiatrické doporučení) Konzultant získá prostřednictvím rozhovoru informace o zájemci – o jeho vzdělání a pracovních zkušenostech, o průběhu onemocnění; jak dlouho se léčí, zda pozná, že se blíží krize, jaké služby využívá či využíval, zda zná svoji diagnózu. Dále informace o jeho sociální situaci; zmapuje oblast bydlení, tedy jestli má kde bydlet, a jaké jsou jeho pracovní nebo studijní plány do budoucna. Splní-li zájemce kritéria pro vstup na tréninkové místo domluví konzultant se zájemcem (někdy se zájemce rozmýšlí) informativní směny (bod 3). Pokud jsou na zahradě obsazeny veškeré pracovní pozice je zájemce zařazen mezi čekatele a domluví si s konzultantem další postup.

—

— — —

Konzultant na infoschůzce předá zájemci: formulář Psychiatrické doporučení pro vyjádření ošetřujícího psychiatra k práci na tréninkovém místě a informaci o tom, do kdy má být vyplněná zpráva přinesena pravidla práce k přečtení – prozatím, aby se s nimi seznámil náplň práce dané pozice – prozatím, aby se s nimi seznámil informace o projektu Konzultant se ujišťuje, zda informace, které podává zájemci jsou srozumitelné a dává mu prostor pro otázky. K vyřízení, včetně informace do kdy: 1. psychiatrické doporučení (dotazník pro lékaře) K předání pro přečtení: 2. info a pravidla 3. náplň práce 4. informace o tréninkovém místě 5. leták o Kokoze, o.p.s. Důležité je, aby byl průběh informační schůzky zaznamenán do Vstupního listu. Vstupní list se zakládá do pracovníkovy dokumentace.

— — 16

Dokumentace při infoschůzce k založení do složky klienta: Vstupní list případně dokumenty donesené klientem (životopis, zpráva od lékaře) METODIKA / KOKOZA o.p.s.

—

Následné kroky V případě, že zájemce splňuje kritéria příjmu na tréninkové místo: může nastoupit do práce a je volné místo: – jsou mu nabídnuty informativní směny – je domluven přibližný termín nástupu

—

může nastoupit do práce a není volné místo v pozici, o kterou má zájemce zájem: – dostává informaci o volných místech v soc. službách poskytujících pracovní rehabilitaci (o.s. Green Doors, o.s. Eset Help, o.s. Fokus, Modrý domeček aj.)

—

upřednostní zápis do Pořadníku čekatelů: – pracovní konzultant se s ním domluví, že pokud se uvolní tréninkové místo, znovu jej kontaktuje. Zájemce na infoschůzce získá prognózu možného nástupu a informaci kolik čekatelů je před ním. Do pořadníku čekatelů se zapíše jméno zájemce, datum infoschůzky a kontaktní údaje zájemce.

—

zájemce do služby nenastoupí ze svého rozhodnutí – zájemce dostává informaci o volných místech v soc. službách, poskytujících pracovní rehabilitaci (o.s. Green Doors, o.s. Eset Help, o.s. Fokus, Modrý domeček aj.)

—

—

—

V případě, že zájemce nesplňuje kritéria příjmu na tréninkové místo: je mu tato skutečnost vysvětlena a je přesměrován na jiné zaměstnání či soc. službu, která by více odpovídala potřebám cílové skupiny, do níž zájemce patří. Pracovní konzultant se ujistí, zda zájemce důvodům odmítnutí rozumí. V případě, že na infoschůzce není získáno potřebné množství informací: je se zájemcem domluvena další schůzka. Na tuto schůzku může zájemce přinést zprávy od jiných odborníků nebo informace, na které si při první schůzce nemohl vzpomenout. Ve zvláště rozporuplných případech, kdy není jednoznačné, zda klienta přijmout, či nikoli: si pracovní konzultant vyjedná určitý časový odstup, kdy své rozhodnutí projedná s týmem (ředitelkou organizace a pracovním asistentem) a dotyčnému se podle dohody ozve. V některých případech je možné domluvit s týmem výjimku z kritérií a daného zájemce na tréninkové místo přijmout.


17

—

Dokumentace: Vše se zaznamená do Vstupního listu.

Informativní směny Informativní směny se domlouvají v případě volné kapacity přímo na infoschůzce. V případě, že je zájemce zařazen mezi čekatele, se informativní směny domlouvají v okamžiku, kdy se uvolní místo. Informativní směny jsou tři a proplácejí se zpětně pouze těm, kteří nastoupí do zaměstnání. Informativní směny jsou dvou- až čtyřhodinové, nejsou v časovém intervalu delším než 2 týdny, a pokud si to zájemce sám nevyžádá, je mezi každou z nich alespoň 1 den volna. Vždy se zohledňuje náročnost směny (zájemce nenastupuje na informativní směnu v případě konání mimořádné akce), zda zájemci bude moci být poskytnuta potřebná podpora ze strany konzultanta a zda je směna obsazena potřebným počtem zkušených kolegů. Informativní směny jsou určeny k tomu, aby si zájemce vyzkoušel náročnost práce a systém tréninku a mohl se rozhodnout, zda chce nastoupit na tréninkové místo v komunitní zahradě. Zároveň se také tým po absolvování směn rozhoduje, zda je zájemce pro trénink vhodný, zda mu má Kokoza co nabídnout a zda práci na zahradě zvládne. Zájemce se na směnách seznamuje s provozem, snaží se zorientovat v prostředí, pracovních pomůckách, nářadí, způsobu práce apod. a dle svých možností spolupracuje s ostatními (zpočátku je spíše v roli pozorovatele, posléze sám zkouší samostatně pracovat). Zájemce se účastní schůzky po směně. Asistent na směně informuje ostatní členy týmu o průběhu a subjektivním dojmu z práce zahradníků na společné poradě týmu a po směnách činí záznam do pracovního deníku.

Přijímací schůzka Po třetí informativní směně se na předem dohodnuté (přijímací) schůzce zájemce s konzultantem rozhodne, zda zájemce do tréninku finálně nastupuje. Podmínkou vstupu je vyjádření ošetřujícího psychiatra k tréninku (Psychiatrické doporučení), kde je mimo jiné uvedena i diagnóza zájemce. Toto vyjádření má zájemce povinnost doručit během informativních směn nebo před nástupem na ně.

18


— — — —

Pokud se zájemce rozhodne, že na tréninkové místo nastoupí, musí se vstupem souhlasit pracovní konzultant a pracovní asistent. Na přijímací schůzce jsou se zájemcem vyřízeny potřebné dokumenty: Dohoda o provedení práce k podepsání souhlas s pravidly k podepsání náplň práce na danou pozici k podepsání záznam o školení z BOZP a PO Konzultant vyjedná se zájemcem požadavky na směny: Buď se hned naplánují další směny, nebo budou naplánovány v následujícím měsíci.

— — —

Náležitosti při uzavírání DPP Dohoda o provedení práce prohlášení poplatníka daně z příjmů („růžové“) potvrzení o příspěvcích na děti DPP se podepisuje vždy na celý kalendářní rok (např. 1. 2. 2014 – 31. 12. 2014)

Postup a pravidla nástupu na tréninkové místo Na příjímací schůzce s novým zaměstnancem se vymezí cíl tréninku (co by se měl zaměstnanec na tréninkovém místě naučit, co by se v jeho životě mělo tréninkem změnit), zkušební doba (vymezená časem nebo počtem směn), podmínky přerušení a ukončení tréninku. Cíl tréninku je předběžný, je to rámcový cíl klienta, jehož naplnění bude absolvování tréninku napomáhat. Konzultant vybízí zaměstnance k přesnějšímu popisu cíle, aby nebyl příliš obecný či nejasný. Cíl je žádoucí situace na konci tréninku, při jejím popisu konzultant pomáhá zaměstnanci otázkami a doptáváním se. Cíl také svědčí o motivaci zaměstnance a může být rozhodujícím kritériem při přijetí. Napovídá, zda je jeho očekávání v souladu s nabídkou, naznačuje jeho představu o tréninku. Konkretizace cíle pro účely individuálního plánování je předmětem další spolupráce zaměstnance s konzultantem.


19

Zkušební doba Zkušební dobu vymezují Pravidla a je stanovená na jeden měsíc (minimálně 10 směn včetně informativních). Slouží k ověření, zda zaměstnanec splňuje všechna kritéria pro tréninkové místo (motivace, spolupráce s lékařem, diagnóza, spolupráce s konzultantem atd.), zda mu zahrada má opravdu co nabídnout, zda zvládne fyzickou zátěž a zároveň zda mu tréninkové místo vyhovuje a chce na něm nadále pokračovat. Po absolvování zkušebního měsíce následuje schůzka konzultanta se zaměstnancem, kde se obě strany dohodnou na další spolupráci. Konzultant ještě před touto schůzkou na poradě týmu získává názory a postoje od svých kolegů.

Čekatelství Pořadník čekatelů se tvoří již infoschůzkou. Pak se uzpůsobuje měnícímu se zájmu čekatelů. Konzultant tedy průběžně upravuje seznam čekatelů podle zájmu, jinak jsou chronologický seřazené. Zpravidla se na infoschůzce konzultant se zájemcem rovnou domluví, zda ho má zapsat do listu čekatelů a kdy ho bude kontaktovat. Konzultant přehodnocuje pořadí čekatelů v případech, kdy je potřeba reagovat na momentální potřebnost provozu zahrady. Uvolní-li se na zahradě místo, konzultant osloví zájemce z pořadníku čekatelů. V případě, že první pokus o kontakt s čekatelem není úspěšný (konzultant se zájemci nedovolá), platí pravidlo „3 × a dost“. V průběhu následujícího měsíce se příjmový konzultant pokusí dovolat zájemci ještě 2 × (s frekvencí ne vyšší než 1x týdně). Není-li kontakt navázán, napíše jednu sms s upozorněním, že pokud se čekatel neozve do určitého data (tj. do konce oné měsíční lhůty), bude z listiny vyřazen. Po uplynutí jednoho měsíce od doby, kdy se konzultant pokusil poprvé kontaktovat daného čekatele, je tento čekatel z listiny vyřazen.

Poradenství Poradenství má formu informací, rad či osobní podpory v oblasti zaměstnávání či profesní orientace, hledání zaměstnání, přesměrování na sociální služby či organizace. V rámci poradenství jsou doporučovány konkrétní postupy, kam se může zájemce obrátit, jestliže nesplňuje hlavní kritéria příjmu a konzultant ho odkazuje na patřičné organizace za účelem přiléhavější realizace jeho potřeb a požadavků.

20


Poradenství může probíhat jak v rámci prvního kontaktu, tak při informační schůzce. Může být také potřebné pro přijatého zaměstnance, a to v případě, že má zaměstnanec otázky, nebo pokud má konzultant potřebu vznést určitá doporučení. Výstupem poradenství, které může obsáhnout maximálně dvě schůzky, je nalezení adekvátního řešení v případě nesplněných kritérií pro přijetí na tréninkové místo nebo informování zájemce o spektru možností v oblasti sociálních služeb v dané lokalitě. Dokumentace poradenství: Vše se zapisuje do Vstupního listu.

Co vše obsahuje dokumentace Seznam dokumentů, záznamů a náležitostí přijmu

Doba předání zaměstnanci k seznámení

Doba podepsání či vyplnění a založení

Záznam o infoschůzce do vstupního listu

Infoschůzka

Vstupní list dokumentace

První kontakt či infoschůzka

Podepsaná náplň práce

Infoschůzka

Příjmová schůzka

Informace o Kokoze o.p.s.

Infoschůzka


Podepsané prohlášení o seznámení s BOZP

Infoschůzka

Infoschůzka nebo první informativní směna

Psychiatrické doporučení

Zkušební doba

Další administrativní náležitosti Dohoda o provedení práce


Dotazník s osobními (identifikačními) údaji (pro mzdovou účetní)


Prohlášení poplatníka daně z příjmů – (růžové)



21

Role konzultanta a asistenta, dále pracovníka, jako průvodce při pracovním tréninku a plánování

Role konzultanta a asistenta jsou v procesu pracovního tréninku stejně důležité. Pokud by zahradník navštěvoval pouze pracovní směny v zahradě, stala by se z jeho tréninku obyčejná brigáda. Pokud by docházel pouze na konzultace, suploval by proces psychoterapii. Proto jsou obě složky pracovního tréninku – účast na směnách i na konzultacích – důležité. Základním předpokladem dobré spolupráce je plně respektující vztah k zahradníkovi, jeho rodině a jeho okolí. Není-li vztah dobře navázán, může to způsobit, že zahradník nemluví o svých přáních a potřebách (o tom, co mu nejde, čeho se obává, s čím není spokojen, neotvírá intimní témata). V dobře navázaném vztahu je bezpečný prostor pro to, aby zahradník mohl všechny své potřeby vyjádřit. Je to nástroj k poznávání sama sebe a toho, jak působím na druhé. Pro konzultanta / asistenta znamená dobře navázaný vztah možnost více se ptát, otevírat citlivá témata, dávat pozitivní zpětnou vazbu a konstruktivní kritiku. Vztah mezi konzultantem/asistentem a zahradníkem je vymezen hranicemi pracovníka stejně jako hranicemi zahradníka. Za dodržení hranic je odpovědný vedoucí pracovník jako zaměstnavatel a poskytovatel tréninku lidem se znevýhodněním. Tento postoj ze strany pracovníků (konzultanta/asistenta a ostatních členů týmu), tedy vzájemný partnerský vztah, je nutné zachovat po celou dobu tréninku.

22



23

Mapování

Na každého zájemce o tréninkové místo musíme být patřičně zvědaví. Abychom mu mohli pomoci natrénovat přesně to, co potřebuje, musíme ho nejprve co nejlépe poznat. Na začátku naší spolupráce tedy zjišťujeme, jak nový zahradník funguje, jaké je jeho prostředí, jaká jsou jeho přání, potřeby, co by chtěl změnit a jak změny dosáhnout (viz Příloha č. 2 Typický den). Během tohoto procesu sbíráme, třídíme a analyzujeme informace. Je to proces, který probíhá během celého tréninku. Průběžně podle toho upravujeme obsah individuálních schůzek i práce v zahradě. Tomuto doptávání a pozorování někdy říkáme mapování. Dobrému mapování nejlépe pomáhají otevřené otázky. Jak přijdu na to, že nejsem v práci rychlý? Tak, že něco dělám a někdo se o tom se mnou baví. Mapujeme již na informativní schůzce. Vyprávíme zahradníkovi o Kokoze a zároveň se ptáme na jeho očekávání, přání, dosavadní zkušenosti a dovednosti. Druhým důležitým krokem mapování jsou zkušební směny a první zkušební měsíc, během něhož sledujeme, zda je trénink a zahradničení to, co náš zahradník opravdu potřebuje. První zkušební směnu tráví na zahradě i pracovní konzultant, který zahradníka do práce uvede, seznámí ho s pracovním asistentem a pracovním týmem zahradníků. Důležité je, aby konzultant a asistent společně vyhodnotili zkušební směny a sjednotili se v přístupu k zahradníkovi. Mapování pak probíhá po celou dobu tréninku. Přání, potřeby a cíle zahradníka se mohou měnit, je třeba dávat neustále pozor na to, aby nám neutekl smysl tréninku a abychom mířili se zahradníkem ke stejnému cíli.

24


—

— —

I v mapování mohou nastat obtížné situace. Máme zkušenosti s několika případy: Přichází zahradník, který nemá žádný cíl tréninku a říká, že „nic nepotřebuje“. V tomto případě je třeba se společně ptát, proč přichází na tréninkové místo a nepracuje na tzv. otevřeném trhu práce, bez podpory. Zahradník přichází s nějakým cílem a během tréninku se ukáže, že cíl je zcela jiný. Zapomeneme se ptát na věci, které fungují. Ptáme se jen na ty, které nefungují.


25

Hodnocení

Během spolupráce se zahradníky na tréninkových místech je třeba spolupráci neustále hodnotit. Hodnotíme pomocí zpětné vazby či reflexe. Hodnocení je důležité pro to, abychom si ověřili, zda se nám daří dobře spolupracovat na cílech, které si zahradník na začátku tréninku stanovil, jak se zahradník na tréninkovém místě cítí, jestli mu naše spolupráce dává smysl. Hodnotíme každý individuální plán, každou společnou dohodu a cíle tréninku. (viz Příloha č. 4 Individuální plány) Cílem hodnocení je zjistit, zda jsme došli, kam jsme chtěli, a co se cestou dělo.

— — —

— — —

26

Ze zkušenosti víme, že se vyplácí dobře vysvětlit, proč je hodnocení užitečné. Zde je několik tipů: Vyhodnocování je důležité, aby zahradník zjistil, kde je na cestě k cíli a co ještě potřebuje k jeho dosažení. Je motivující se podívat, co vše se už povedlo. Je to nástroj k posilování sebedůvěry. Je důležité dívat se na to, co zahradníkovi pomáhalo – učí se, o jakou podporu si může říct, učí se vyhodnocovat strategie k dosažení cíle, co fungovalo, co ne. Díky hodnocení je možné se poučit z chyb a příště se jich vyvarovat. Může významně přispívat k udržení dosaženého cíle, změny. Když vím, jak jsem k čemu došel a čím to bylo, je větší šance, že dosažené dokážu udržet. Je to vhodný moment k přehodnocení cíle, pokud se ukáže, že byl nereálný. Je to také zpětná vazba pro konzultanta – byly kroky dobře naplánovány, byl cíl dobře stanoven?



27

Pracovní deník

Úvod Tato metodika popisuje práci s deníkem jako tréninkovým nástrojem pro práci se zahradníky v rámci pracovního tréninku v komunitní zahradě Vidímova.

—

—

— — —

— — — —

— — —

28

Účel deníku Zachycuje průběh pracovní směny. Je to nástroj pro předávání informací – obsahuje všechno, co by měl vědět asistent či konzultant, pokud se střídají na směnách. Díky tomu mohou všichni pracovníci pracovat se zahradníky kontinuálně a systematicky. Deník je zdrojem informací a témat pro individuální práci konzultanta a asistenta se zahradníky. Obsah zápisu Účast zahradníků na pracovní směně. Docházka a dodržování pracovní doby. Stručné shrnutí směny, zpětná vazba asistenta a zhodnocení směny zahradníky, jak se kdo cítil, dohody, pochvaly. Doporučení na co se zaměřit na dalších směnách. Důležité události toho dne (plán práce, telefony, návštěvy, vzkazy apod.). Události v zahradě, které mohou být významné pro chod směny (např. náročná směna, akce, exkurze, dětská odpoledne, havarijní situace). Situace týkající se zdravotního stavu zahradníka, kterou je potřeba sdělit dalším členům týmu či řešit v následujících dnech. Informace o tom, jaké práce (nad rámec běžné náplně práce) byly na směně udělány a případně v čem je možné pokračovat na další směně. Forma zápisu Zápis psát čitelně. Datum, den v týdnu, jméno asistenta (konzultanta), který vedl směnu. Směna (časové rozmezí od – do), křestní jména zahradníků na směně a k nim zkratky v případě pozdních příchodů a absencí.


— — —

— — — — —

Obsah směny – zapisovat zahradníky odděleně, aby si mohli případně číst zápis pouze o své osobě. Významné události toho dne (např. omluvy, telefony, návštěvy, vzkazy) dávat do rámečku, aby se odlišily od zápisů ze směny. Za zápis odpovídá ten, kdo směnu vedl. Pravidla, jak zacházet s deníkem Deník obsahuje interní údaje, a nesmí do něj tedy nahlížet nepovolaná osoba. V průběhu směny deník nenechávat bez pozornosti ležet na zahradě bez dozoru. Asistent pročítá minulé zápisy nejlépe před začátkem směny, případně v průběhu. Do deníku zapisují asistent a konzultant popř. stážista. Do deníku se zapisuje v průběhu směny a po skončení směny. Zahradník má právo do deníku nahlédnout a je také o tomto svém právu poučen na informační schůzce. Může si přečíst jen zápis o své osobě za přítomnosti vedoucího směny.


29

Pravidla pro pozdní příchody, absence a následné sankce

Když nastupujete na tréninkové místo, jednou ze základních povinností a zároveň dovedností, kterou se učíte, je dodržování včasných příchodů do práce a omlouvání Vaší nepřítomnosti.

— — —

Včasné příchody a omluva nepřítomnosti na pracovišti jsou nutné k: dodržování základních pracovních dovedností uspokojivé týmové spolupráci profesionalitě v zaměstnání

EVIDENCE POZDNÍCH PŘÍCHODŮ A ABSENCÍ: 1. Na směně v zahradě či při údržbě zeleně v okolí zahrady: Veškeré pozdní příchody na směny či porady jsou evidovány v pracovním deníku v šatně. Je povinností vedoucího směny, aby do deníku tyto údaje uváděl. 2. Na schůzce s pracovní konzultantkou: Všechny pozdní příchody na domluvených individuálních schůzkách s pracovním konzultantem jsou evidovány ve vstupním listě v dokumentaci. Za jejich evidenci odpovídá konzultant.

— — —

—

30

POZDNÍ PŘÍCHODY SE TÝKAJÍ: směn schůzek s pracovním konzultantem společných porad

POZDNÍ PŘÍCHOD OBECNĚ: je zpoždění do 15 minut po začátku směny, porady či schůzky s pracovní konzultantkou. Rozlišují se omluvené pozdní příchody (OPP) a neomluvené pozdní příchody (PP), viz níže.


—

OMLUVENÝ POZDNÍ PŘÍCHOD – OPP: je zpoždění do 15 minut po začátku směny, porady či konzultace s pracovním konzultantem s předchozí omluvou

NEOMLUVENÝ POZDNÍ PŘÍCHOD – NPP: je zpoždění do 15 minut po začátku směny, porady či konzultace s pracovním konzultantem bez předchozí omluvy

OMLUVA POZDNÍHO PŘÍCHODU NA SMĚNU A NA PORADU: Pokud máte zpoždění, VŽDY to dávejte vědět na mobil pracovního asistenta – buď prostřednictvím sms, nebo přímo zatelefonujte, a to nejpozději před začátkem směny či porady. Pokud budete posílat sms, do textu uveďte, o kolik minut později dorazíte. Omluva pozdního příchodu je velice důležitá, protože když Váš nadřízený neví, kde jste, musí na Vás on i ostatní kolegové čekat. Včasnou omluvou kolegům výrazně ulehčíte situaci.

OMLUVA POZDNÍHO PŘÍCHODU NA DOMLUVENOU SCHŮZKU S PRACOVNÍM KONZULTANTEM: Pokud máte zpoždění, VŽDY o tom informujte pracovního konzultanta – buď prostřednictvím SMS, nebo mu přímo zatelefonujte a to nejpozději před začátkem schůzky. K běžným společenským konvencím patří chodit na domluvená setkání včas. Pokud se Vám to z nějakého důvodu nepodaří, je vhodné se omluvit nejlépe v předstihu před začátkem setkání (již cestou musíte vědět, že to nestíháte…).

—

OMLUVENÁ ABSENCE – OA: je to PŘEDEM oznámená neúčast na směně, poradě či schůzce s pracovním konzultantem.


31

— — — —

Příklady důvodů omluvených absencí: pracovní neschopnost / nemoc návštěva lékaře z akutních důvodů (nešlo ji předem naplánovat) vážné rodinné důvody péče o člena rodiny

OMLUVA ABSENCE NA SMĚNĚ ČI NA PORADĚ: O Vaší neúčasti na směně, poradě nebo schůzce (případně o domluveném zástupu) je nutné informovat co nejdříve = ihned, jak tuto skutečnost zjistíte. Svou nepřítomnost oznamujte na mobil pracovního asistenta buď prostřednictvím sms, nebo přímo zatelefonujte.

— — — —

—

Povinnosti plynoucí z nepřítomnosti: informovat konzultanta, kdy znovu nastoupíte nejpozději do 5 pracovních dnů po ukončení pracovní neschopnosti doručit konzultantovi omluvenku (potvrzení od lékaře) pokud omluvenku do stanoveného termínu nedonesete, stává se z omluvené absence neomluvená

NEOMLUVENÁ ABSENCE – NA: je to neúčast nebo zpoždění delší než 15 minut na směně, schůzce nebo poradě

SANKCE:

— —

—

—

32

Omluvené pozdní příchody – OPP: OPP jsou bez sankce pokud bude OPP více (např. více než 10 za měsíc), je to již téma na schůzku s pracovní konzultantkou a řešení důvodů OPP Neomluvené pozdní příchody – NPP: na pravidelné schůzce s konzultantem se řeší důvody NA a hledají se možnosti jejich předcházení, procházejí se pravidla a sankce pozdních příchodů a absencí Omluvená absence – OA: bez sankce


—

— — — —

Neomluvená absence – NA: na pravidelné schůzce s konzultantem se řeší důvody NA a hledají se možnosti jejich předcházení, procházejí se pravidla a sankce pozdních příchodů a absencí 5 NA: schůzka s konzultantem, vystavení písemné podmínky a řešení důvodů NA, stanovení termínu, do kdy podmínka platí, a sankce za její nedodržení více než 5 NA = písemná podmínka 3 písemné podmínky = ukončení spolupráce po 3 měsících pravidelné docházky se NA a NPP mažou


33

Přerušení a ukončování tréninku

Popis přerušení a ukončení spolupráce se zaměstnancem na tréninkovém místě Pomocný zahradník v komunitní zahradě OBSAH: Přerušení tréninku Ukončení tréninku

Přerušení tréninku je dočasné pozastavení docházky do práce (na směny). Přerušení není dovolená. Na vybrání dovolené má zahradník nárok (20 pracovních dní) jako u běžných zaměstnanců. Není to nárok vyplývající z DPP, ale naše dohoda, že tento nárok zahradníci budou mít. Informace o dovolené je v Pravidlech – neplacené volno. Přerušení tréninku je možné v případě vážného zhoršení zdravotního stavu, hospitalizace nebo závažných změn v osobním životě. Přerušením rozumíme to, že zahradník zůstává v kontaktu s pracovním konzultantem – na základě individuální domluvy si volají a mají pravidelné schůzky, upravuje se obsah spolupráce. Po skončení důvodu přerušení trénink pokračuje na základě společné dohody konzultanta a zahradníka (a případné konzultace s ošetřujícím lékařem) v plném rozsahu. Časové nastavení: Přerušení je možné maximálně na dobu v rozsahu 1–3 měsíců. Pokud důvod přerušení trvá, spolupráce se zahradníkem na tréninkovém místě je ukončena. V případě zájmu ze strany zahradníka je mu umožněn znovu nástup. Doba přerušení se může v průběhu upravovat – lze ji podle potřeby zahradníka zkrátit či prodloužit do maximální možné doby 3 měsíců. Zahradník na začátku přerušení dostává informaci, že nástup po přerušení je třeba domlouvat minimálně týden předem kvůli včasnému zařazení do směn. 34


— —

Možnosti přerušení tréninku ze strany zahradníka: zdravotní důvody, psychické důvody, hospitalizace jakékoli problémy v osobním životě, např. stěhování apod.

—

Trénink není vhodné přerušit z důvodů (např.): jiné práce, brigády, prázdnin (jako že je léto a chci být u vody)

—

Možnosti přerušení tréninku ze strany organizace: provozní důvody

—

— — — — —

— —

Postup při přerušení: Přerušení by měla předcházet společná schůzka s cílem vytvořit individuální plán. Je-li přerušení náhlé, učiní se záznam v dokumentaci o okolnostech a dohodách. Obsah schůzky: Probírají se důvody přerušení. Přerušení je čas na odpočinek, sebrání se, vyřešení problémů. Vychází z individuálních potřeb zahradníka. Informujeme, jak v době přerušení může vypadat kontakt (formy a obsah kontaktu). Ptáme se zahradníka na jeho představu přerušení a na jeho představu kontaktu v této době. Sestavíme plán kontaktů – jak často, jakou formou (osobně – kde, tel., e-mail), obsah. Zjišťujeme, jak můžeme zahradníkovi v době přerušení pomoci. Během přerušení jsou zahradníci zváni na porady, je to nabídka, ne povinnost. Frekvence kontaktů: Dle dohody, doporučeno minimálně 1x za měsíc – připomínáme se, ptáme se, jak se má. V případě hospitalizace jsou po domluvě se zahradníkem možné návštěvy konzultanta v nemocnici. Jinak může být forma kontaktu telefonická, buď přímo, nebo do místa hospitalizace.


35

—

— — — —

V ideálním případě přerušení předchází domluva, jestli bude aktivitu vyvíjet zahradník, či konzultant. Při zhoršení zdravotního stavu je aktivita spíše na straně konzultanta, předchází se tak vymizení kontaktu. Obsah setkání: V případě zhoršení zdravotního stavu lze vycházet z dohod stanovených v (proti)krizovém plánu. Setkávání spočívá spíše v kontaktu, rozhovoru, tolik se při něm strukturovaně neplánuje. Je to podpora v době přerušení. Zajímá nás, jak se má, kdy plánuje nástup zpět do práce – děláme plán návratu, jak to konkrétně proběhne, jak to uděláme. Témata: aktuální stav, pomoc při řešení potíží (je-li to v možnostech konzultanta, případně odkáže na odpovídající soc. službu), konzultování aktuálnosti důvodů k přerušení a jejich reflexe, plánování budoucnosti dle potřeb a možností zahradníka (např. zpět do práce – kdy, jak to bude vypadat). Zahradník může kontaktovat konzultanta, kdykoli bude potřebovat. Dokumentace při přerušení: Individuální plán, Vstupní list, psychiatrické doporučení

Ukončování: Informaci o délce tréninku (práce na zahradě) zahradník dostává už na začátku spolupráce, stejně jako o možnosti ukončení.

— — —

— —

—

36

Ukončení poskytování tréninku může nastat: dohodou obou stran ze strany zahradníka ze strany organizace Ukončení dohodou obou stran: po uplynutí doby, na kterou byla práce sjednána, vyprší DPP po dosažení cílů sjednaných v individuálním plánu nebo v případě změny potřeb či zakázky zahradníka, když jim trénink už neodpovídá. na zkušebních směnách či ve zkušební době Ukončení ze strany zahradníka: odchod ze zdravotních či jiných osobních důvodů (přechod do jiného zaměstnání, sociální služby nebo školy) ze strany zahradníka nebo bez udání důvodů. Zahradník se může rozhodnout ukončit užívání tréninku kdykoli METODIKA / KOKOZA o.p.s.

z jakýchkoli důvodů. Jeho rozhodnutí je vždy respektováno. Z provozních i tréninkových důvodů je motivován, aby dokončil započatý kalendářní měsíc. Zahradník může podat výpověď ústně či písemně. Ústní výpověď je konzultantem či asistentem zaznamenána do dokumentace (Pracovní, vstupní list, případně v zápisu z týmové porady).

— — —

Ukončení ze strany organizace: důvodem pro ukončení spolupráce ze strany organizace je pouze významné porušení pravidel práce z provozních důvodů organizace ukončí spolupráci v případě přerušení kontaktu ze strany zahradníka za podmínky, že po dobu 1 měsíce nepřijde do práce a nepodá o sobě žádnou zprávu, nebo v případě úmrtí zahradníka Závažnost porušení pravidel posuzuje celý tým, z týmové schůzky je vždy pořízen zápis. Ukončení spolupráce předcházejí tyto úkony: 1. Projednávání v rámci individuální schůzky, konzultant se snaží zjišťovat důvody porušení a v rámci individuálního plánování pracovat na cestách nápravy (například pozdní příchody). 2. Udělení písemného napomenutí zahradníkovi s uvedením porušení pravidel, nápravného opatření či sankce a termínu nápravy. 3. Ústní projednání nebo písemné informování o ukončení spolupráce. 4. Každý krok této procedury konzultuje konzultant s týmem a je zaznamenán v zápisu z týmové porady. 5. V případě hrubého porušení nemusí výše uvedené kroky navazovat a pro projednání týmu v odůvodněných situacích lze spolupráci ukončit písemně bez napomenutí. 6. Zahradníkovi se při ukončení spolupráce ze strany organizace (výpověď z tréninku) vždy nabídne poradenství s cílem umožnit návaznost a zajištění dalšího zaměstnání či sociální služby. 7. V případě jeden měsíc trvající absence zahradníka proběhne ukončení spolupráce v nepřítomnosti zahradníka. Do vstupního listu se zaznamenávají veškeré pokusy zahradníka kontaktovat. 8. Ukončení spolupráce probíhá v ideálním případě osobním rozhovorem konzultanta s konkrétním zahradníkem. Rozhovor je zaměřen na důvody ukončení spolupráce a na hodnocení (formulář Typický den a Škála pracovních dovednosti) spolupráce.


37

9. Odmítá-li zahradník osobní rozhovor nebo jej nelze z objektivních důvodů uskutečnit, vypracovává Předávací/výstupní zprávu a provádí ukončení tréninku konzultant sám. 10. Při ukončení ve zkušební době se pouze popíše ukončení ve vstupním listu, čili bez zprávy a bez hodnocení. Výpovědní lhůta: Výpovědní lhůta vždy (v případě vypovědí ze strany zahradníka i organizace) činí 1 měsíc. K ukončení spolupráce dochází poslední pracovní den následujícího měsíce, pokud se obě strany nedohodnou jinak. To znamená, že je měsíc na vyhodnocení, závěrečnou zprávu atd. Dokumentace: Vstupní list, zápis z porady, Pracovní deník, dokumentace zahradníka

38


PŘÍLOHY


39

Příloha 1

Psychiatrické doporučení pro zařazení na tréninkové místo Pomocný/á zahradník/ice Vážená paní doktorko, vážený pane doktore, Váš/Vaše pacient/ka, pan/í nar.: projevil/a zájem o práci v KOKOZA, o. p. s., na pracovním místě Pomocný/á zahradník/ice. Prosíme Vás o vyplnění krátké lékařské zprávy, která je podmínkou pro přijetí na toto pracovní místo.

Psychiatrická diagnóza, komorbidita:

Konkrétní projevy symptomů a deficitů (zdroje nebo obtíže, motivovanost, problémové oblasti, stresující faktory):

K čemu může pracovní trénink přispět? (Např. trénování komunikace, zátěže, práce se stresem, pravidelný režim, zvýšení sebejistoty, získání nových dovedností atd.) Pokud máte zájem o spolupráci, napište prosím, jakým způsobem, a uveďte prosím kontakt na Vás:

Od srpna 2013 realizuje KOKOZA, o. p. s., ve spolupráci s o. s. Green Doors projekt Komunitní zahrada: bezpečné místo pro trénink a pracovní začlenění osob se zkušeností s duševním onemocněním, jehož cílem je vytvořit tréninková a integrační místa přímo v provozu komunitní zahrady. Cílem tréninku je pomoci lidem se zdravotním znevýhodněním zařadit se na otevřený trh práce. Nabízíme podporu a pomoc, a to formou pravidelných schůzek s pracovní konzultantkou. Bc. Michaela Nosková (pracovní konzultantka) T: 777 083870 E: [email protected] Datum: Děkujeme Vám za spolupráci a vyplnění údajů

Podpis a razítko psychiatra

Příloha 2

Typický den Rozdělte následující kruh podle těchto instrukcí: Představte si svůj běžný den, to, jak v něm trávíte svůj čas. Činnosti zkuste přiřadit k následujícím 4 oblastem: Spánek a odpočinek Práce a/nebo vzdělávání se Volný čas, koníčky, zájmy apod. Běžné denní činnosti (hygiena, vaření, nakupování, uklízení, finance atd.) Kruh rozdělte na 4 části podle toho, kolik času Vám ve Vašem běžném dni zaberou výše zmíněné oblasti tak, aby byl vidět jejich vzájemný poměr. Dále pak prosím: ZELENĚ vymalujte ty části Vašeho běžného dne, se kterými jste spokojený/á. ČERVENĚ vymalujte ty části Vašeho běžného dne, se kterými nejste spokojený/á. ORANŽOVĚ pak ty, kde nejste ani spokojený/á, ani nespokojený/á.

Kruh vybarvujeme na začátku a na konci tréninku. Zahradník vidí, jak se jeho typický den proměnil během tréninku.

Příloha 3 Hodnocení pracovních dovedností vyplňuje se zahradníkem pracovní konzultant či pracovní asistent, a to nejméně dvakrát. Na začátku a na konci tréninku.

Hodnocení pracovních činností a dovedností V této škále najdete seznam různých dovedností, které k práci potřebujete, používáte. Zkuste prosím označit jednotlivé položky na škále od jedné do pěti podle toho, jak si myslíte, že odpovídají Vaší současné situaci. Škála je vysvětlena níže. V hodnocení Vašich současných pracovních dovedností a schopností můžete využít své předešlé zkušenosti s prací a vzděláváním. Můžete také použít svá očekávání – jak si myslíte, že budete práci v Kokoze zvládat. 1 2 3 4 5

Mám s tím velké problémy většinu času Často s tím mám problémy Někdy s tím mám problémy Nemám s tím skoro žádné problémy Nemám s tím žádné problémy

Včasné příchody, dodržování pracovní doby Soustředění Paměť Sebedůvěra Schopnost vydržet u úkolu, dokončit ho Zvládání pracovní zátěže Pracovní tempo Schopnost organizovat a plánovat si práci Schopnost řešit neočekávanou situaci Samostatnost Odpovědnost za vlastní práci Pečlivost (kvalita práce) Schopnost vyhledávat a vykonávat práci Schopnost učit se nové dovednosti Schopnost pracovat ve stresu Impulzivita Týmová spolupráce Schopnost říct si, co potřebuji Komunikace s cizími lidmi Komunikace s kolegy Komunikace s nadřízenými Péče o vzhled, upravenost

42


1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

Následující návody se dají aplikovat na všechny položky dotazníku. Nejprve necháme na zahradníkovi, aby si sám zkusil popsat, jaké obtíže v dané dovednosti nebo schopnosti může mít. Konzultant se doptává zahradníka, jak dovednosti nebo schopnosti rozumí. Manuál pro konzultanta a asistenta ke škále pracovních a sociálních dovedností Zde jsou blíže popsány dovednosti, které vyžadují větší vysvětlení, aby zahradník lépe rozuměl, na co se ho ptáme, co mapujeme. Dovednosti, které nepotřebují vysvětlení, zde nejsou popisovány. Soustředění – např. schopnost vydržet u jedné činnosti, schopnost zvládat více úkolů najednou, schopnost soustředit se na práci pod stresem. Při posuzování nesmíme zapomenout na fakt, že se často dobře soustředíme na to, co nás baví, než na to, co pro nás není záživné, co nás nebaví. Paměť – např. snadno si zapamatuji nové informace, náročné zadání více úkolů najednou, postupy práce. Sebedůvěra – jde o velmi abstraktní pojem, proto je třeba se doptávat, v čem nebo v jakých situacích si zahradník věří a kdy nebo v čem méně nebo vůbec. Např. zahradník si nevěří, a tak se neustále utvrzuje, zda něco neudělal špatně, nebo se do určité činnosti vůbec nepustí z obavy, že by v ní neuspěl. V této oblasti můžete pozorovat, jak se zahradník vnímá, zda je jeho sebereflexe zdravá a odpovídá reálným výkonům, nebo má tendenci se shazovat, podceňovat se, nevěřit si. Schopnost vydržet u úkolu, dokončit ho – souvisí se soustředěním. Zde jde o posouzení celého procesu při plnění úkolu či nějaké činnosti, která vyžaduje více kroků. Např. člověk odbíhá od rozdělané práce, nechává se strhnout jinými činnostmi a k té původní už se nevrátí. Úkol považuje za dokončený, aniž by provedl kontrolu jeho plnění. Zvládání pracovní zátěže – např. zvládne pracovat 5 hodin denně, zvládne pracovní zátěž zahradníka. Schopnost organizovat a plánovat si práci – určování priorit v pracovních postupech a úkolech. Schopnost řešit neočekávanou situaci – v práci se stane nějaká situace, s níž se zahradník zatím nesetkal, není na ni zcela připraven (např. havárie vody, stížnost návštěvníka zahrady, rozbitá sekačka). Mapujeme jeho schopnost improvizace v takových situacích, schopnost zareagovat tak, aby to odpovídalo potřebám všech zúčastněných. METODIKA / KOKOZA o.p.s.

43

Samostatnost – zahradník zvládá práci bez asistenta, nepotřebuje se ujišťovat. Odpovědnost za vlastní práci – např. zadaný úkol zahradník dotáhne do konce, pokud tak nemůže učinit, předá úkol s vysvětlením kolegovi; je schopný přijmout odpovědnost, nevymlouvá se na vnější vlivy. Schopnost vyhledávat a vykonávat práci – např. zahradník si umí všímat práce, aniž by mu ji někdo zadal. Schopnost pracovat ve stresu – odolnost vůči stresu, zvládání stresových situací, reakce na stres. Např. více úkolů zadaných najednou způsobuje, že úkoly odbývá, nebo je na zahradě sám a zvyšuje se úzkost. Jak reaguje na stres: zpomalením či zrychlením, nesoustředěním, zamrznutím. Impulzivita – přehnaná reakce na kritiku nebo stížnost nadřízeného, na úkoly, prosbu kolegy. Jejím základem může být vztahovačná projekce, neadekvátní reakce. Při představování citlivě doladit, aby se v tom zahradník poznal. Týmová spolupráce – schopnost se domluvit a rozdělit si práci, pomáhat kolegovi, všímat si, co dělá okolí, nepřekážet při výkonu práce kolegy, nepředhánět se či nezdravě soutěžit; včas sdělit, že něco nezvládám nebo potřebuji pomoc. Schopnost říct si, co potřebuji – jedná se i o asertivitu, schopnost včas odhadnout potřeby, sdělovat adekvátně, v správný čas na správném místě, komunikovat potřeby týkající se zátěže, únavy a zdravotních potíží. Komunikace s cizími lidmi – jsou tím myšleny i dobré mravy a zahradnické dovednosti, pozdrav, navázání očního kontaktu, hlasitost verbálního projevu (např. křičí nebo „brblá pod fousy“). Způsob jednání s návštěvníky zahrady a kvalita práce. Komunikace s kolegy – schopnost empatie, zájem, společenské vystupování při oslovování a navazování přátelských vztahů, respekt k potřebám druhých. Vyjadřování o druhých. Udržování konverzace. Péče o vzhled, upravenost – citlivě otvíráme téma hygieny (čisté ruce, vlasy, nehty, čisté a nezapáchající oblečení), oblékání (např. někomu padají kalhoty, a když se při práci ohne, je mu vidět půlka pozadí).

Příloha 4.1

Individuální plán po nástupu do pracovního tréninku Zahradník: Pracovní doba: Dlouhodobý cíl:

Co očekávám od pracovního tréninku? Co se chci přiučit?

Z čeho mám obavy? S čím mám potíže?

Co zvládám, co se mi daří?

Datum: Datum dalšího individuálního plánu: Podpis zahradníka:

KOKOZA, o. p. s. Počátecká 8/1011 140 00 Praha 4

IČO: 24228630 Bankovní spojení: 2834672339/0800, Česká spořitelna Kontaktovat nás můžete na [email protected] nebo 736 438 581

Příloha 4.2

Individuální plán č. Zahradník: Pracovní doba: Dlouhodobý cíl:

Zhodnocení předchozího individuálního plánu:

Krátkodobý cíl:

Co je potřeba udělat pro jeho splnění:

Datum: Datum dalšího individuálního plánu: Podpis zahradníka:


Podpis konzultanta:


Příloha 4.3

Individuální plán při odchodu zahradníka z pracovního tréninku Zahradník: Pracovní doba: Datum nástupu:

Datum ukončení:

Dlouhodobý cíl:

Zhodnocení pracovního tréninku

Co jsem očekával/a?

Jaká byla skutečnost?

Největší překážky:

Další plány:

Podpis zahradníka:


Podpis konzultanta:


METODIKA Komunitní zahrada: bezpečné místo pro trénink a pracovní začlenění osob se zkušeností s duševním onemocněním Vydává: KOKOZA o.p.s., Počátecká 8, 140 00 Praha. Autorka textů: Michaela Nosková, pracovní konzultantka KOKOZA o.p.s a Lucie Matoušková Lankašová, ředitelka KOKOZA o.p.s. Grafický design a ilustrace: Kateřina Kubánková Tisk: ALTAIR Grafické Studio s.r.o., Lužná 591/4, 160 00 Praha 6 ISBN: 978-80-260-7954-5 Vydání první, Praha 2015 Volně neprodejné

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.

48 KOKOZA o.p.s.


Komunitní zahrada: bezpečné místo pro trénink a pracovní začlenění osob se zkušeností s duševním onemocněním. KOKOZA o.p.s

Recommend Documents