ZÁŽITKOVÁ ZAHRADA PRO DĚTI

MILESTONE 02

ZÁŽITKOVÁ ZAHRADA PRO DĚTI within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"

VÝUKOVÉ PRVKY V ZAHRADĚ PRACOVIŠTĚ ROZMARÝNEK, ODBORNÉ INFORMACE

Helena Šabatková

Brno, October 2014

AW! Milník02 – výukové prvky v zahradě pracoviště Rozmarýnek

LIPKA-ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Lipová 20,602 00 Brno

MILESTONE 02

ZÁŽITKOVÁ ZAHRADA PRO DĚTI within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"

VÝUKOVÉ PRVKY V ZAHRADĚ PRACOVIŠTĚ ROZMARÝNEK, ODBORNÉ INFORMACE

OBSAH

3 – MAPA UMÍSTĚNÍ VÝUKOVÝCH PRVKŮ V ZAHRADĚ ROZMARÝNKU 4 – SOLÁRNÍ SUŠIČKA 6 – BYLINNÉ ZÁHONY 7 – PĚSTOVÁNÍ NA BALKÓNĚ 12 – PĚSTOVÁNÍ VE VLASTNÍCH NÁDOBÁCH 14 – UŽITEČNÉ NÁPADY A RADY

Šabatková | October '14

2 | 18


MAPA UMÍSTĚNÍ VÝUKOVÝCH PRVKŮ V ZAHRADĚ ROZMARÝNKU

4 1 9

2,3

2

0

6

5

1

7 4

4

3, 8

1 solární sušárna na bylinky 2 bylinné čajové záhonky, čajový koutek 0-9 zastavení v zahradě pro výukový program M02

Zastavení v zahradě Při přípravě výukového programu jsme se přiklonili ke kompromisu mezi stabilními zahradními zastaveními a specializovanými zastaveními v zahradě, které umožňují umístění na konkrétních místech dle potřeby pro připravený výukový program M02. K stabilním prvkům patří zápichy ke květinám, ptačí panel, vonný koutek, stromy. K výměnným patří kalendář sběru, podobizny rostlin, jak sít a sázet, dobří sousedé.

Mobilní hra Při podrobném plánování prvků v zahradě a přípravě výukového programu jsme zjistili, že přidání dalších stabilních prvků (nášlapná hra v trávníku, stolní hra na pískovišti) do zahrady by částečně ztížilo prostorové možnosti výukového programu v zahradě, proto jsme se přiklonili k zařazení mobilního hracího prvku „padák“, který je možné na zahradě umístit pouze ve chvíli, kdy je potřeba (např. pro opakovací aktivitu).


3 | 18


SOLÁRNÍ SUŠIČKA Moderní a ekologický způsob, jak usušit vybranou plodinu, spočívá ve využití solární sušičky na ovoce. Jedná se o nejmodernější způsob sušení ovoce. Základním článek ve sluneční sušičce je ohřívač vzduchu. Nejjednodušší sušičkou je samotný ohřívač. Do něj se vloží vámi vybraná plodina, kterou chcete usušit. Vysoušení se provádí jednak pomocí slunečního záření a jednak horkým vzduchem. Lepší typy obsahují sušicí komory. Sušicí komora je vlastně uzavřený prostor, kde se nalézají síta. Na tyto síta se pak ukládají plátky ovoce, zeleniny, hub, bylinek či jiných plodin. Horký vzduch z ohřívačů odebírá vlhkost. Následně se ochlazuje a pomalu sestupuje dolů. Při dodatečném ochlazení se vlhkost vysráží jako voda, která se následně odstraní. Ochlazený vzduch se pak vrací zpátky do ohřívače vzduchu, kde se opět ohřívá. Tím klesá jeho relativní vlhkost a horký vzduch pak proudí do sušící komory, kde nabírá novou vlhkost. A tak pořád dokola. Tento způsob sušení probíhá na tzv. samovolném principu. Jelikož chladný vzduch je těžší, tak klesá dolů. Naopak horký vzduch je lehčí a stoupá směrem vzhůru. Průměrná využitelná doba možnosti sušení je 120 dní v roce. Teplota v kolektoru je během slunečného dne cca 90 ° C, dokud provozní teplota sušičky je cca 60 ° C, a to vše nám poskytuje sluneční energie, tedy nepotřebujeme žádné jiné topení nebo přitápění sušičky. Předností takových sušiček je, že neplatíte za žádný jiný zdroj energie, čili nemáte žádné náklady, jelikož sušící proces je čistý a probíhá přirozenou cestou využitím sluneční energie a návratnost nákladů je tím pádem rychlá, protože sluneční energie je nám k dispozici zdarma.


4 | 18


Jak funguje solární sušička? Požadavky: •

pojízdnost,

•

teploměr – pro zjištění vnitřní teploty,

•

černá nahřívací plocha má zvlněný profil – krytá sklem,

•

nastavitelnost nahřívací plochy,

•

omyvatelná vysouvací síta,

•

nahřívací kameny,

•

boční otvírání,

•

průduchy opatřené síťkou proti průniku hmyzu.

Nákres:

http://needtosaveearthiete.blogspot.cz/2011/06/soalr-dryer.html


5 | 18


BYLINNÉ ZÁHONY Pro bylinkové záhony byla zvolena varianta mobilních bylinkových záhonů, které slouží jako prezentování možnosti pěstování nejen na zahradách, ale na balkonech, či jiných prostranstvích v mobilních nádobách. Hrnkové nádoby jsou umístěny na balkoně.

Zimující truhlíky a příklad dalších nádob čekající na začátek jarní sezóny. Lze experimentovat s barevnými odrůdami v jednom květináči. Mimo mátu, petržel a koriandr bylinky upřednostňují slunná stanoviště, většina nesnáší přemokřenou půdu ROZMARÝN – i plazivé odrůdy, nesnáší přemokřenou půdu, smíchat s pískem, příliš nezalévat TYMIÁN – lákadlo pro opylovače, přídavek písku, po odkvětu zkrátit výhony PETRŽEL – částečně stín, dvouletá, každý rok novou MÁTA – ráda zarůstá celý květináč, stínomilná BAZALKA – velká spotřeba, více rostlin pohromadě, do květináčů s průměrem 10 cm dejte asi 8 semen do houbky 0,5 cm, po vyklíčení protrhat na 4 rostliny, slunné stanoviště, přesadit, když dorostou do výšky 5 cm tak zaštípnout – podpoříme tak keříčkovou formu KORIANDR - po seříznutí koriandru další již nevyroste, nejlépe na slunci, ale snese i polostín PAŽITKA – jedlé paličky květů, snese stín, původní trs lze po zimě rozdělit na 2 ŠALVĚJ – přežije i drsnější zimy, většinou stačí jedna rostlina, slunné stanoviště DOBROMYSL (OREGÁNO) – láká opylovače, na podzim zastřihněte


6 | 18


PĚSTOVÁNÍ NA BALKÓNĚ

PĚSTEBNÍ NÁDOBY

Pěstební pytle Koupit pytle se substrátem (naplnit pytel kompostem), lze pěstovat vertikálně i horizontálně, nutno udělat do dna perforaci pro odtok přebytečné vody Brambory – asi 15 cm pod povrch do ohrnutého pytle, během růstu přihrnujeme zeminu a ohrnujeme pytel, sklízet až po odkvětu (plody jedovaté), nejlépe po zaschnutí lodyh – cca 3-4 měsíce Vhodné rostliny: rajčata, papriky, lilky, cukety, brambory Ale také hrášek, ředkvičky, hlávkový salát, čili papričky, mangold Rajče – do pytlu udělejte pouze křížové otvory a jejich hroty ohněte dovnitř – do těchto otvorů zasaďte rajčata – bude se odpařovat méně vody – poblíž dát bazalku, tyčkové rajče potřebuje pevnou oporu, Nezapomeňte, že rajčata a papriky (a jiné rostliny z teplých krajů) vysazujeme až po třech zmrlících)

Rostliny pro okenní parapety Jahody (měsíční i klasické – ale ty měsíční lze sklízet až do podzimu, jedlé květiny – fialky, macešky, lichořeřišnice, měsíček, čili papričky, bylinky – bazalka, pažitka, petržel.

Hlubší nádoby Tymián, šalvěj, dobromysl (oregáno), rozmarýn.

Závěsné nádoby Lze osázet zdi či nádoby zavěsit do prostoru, převislé odrůdy rajčat, jahod, hlávkový salát, pažitka, petržel, tymián, bazalka


7 | 18


Treláže, zábradlí, zavěšené sítě Nechte po nich plazit rostlinky, postačí špagát přivázaný, kam až dosáhnete, poskytuje stín, pozor na vítr, zavěsit do míst odkud spadnou na podlahu balkonu a ne na ulici - hrášek, tykve, pnoucí fazolka, pnoucí lichořeřišnice.

Lehké nádoby S perforací dna (barevné plechovky, kuchyňské cedníky, závěsné nádoby lehce vysychají, nutno častěji zalévat, žebříkový styl umístěných květináčů na zeď

Tunel pro pnoucí rostliny Ffazole – z bambusových tyčí (pružné, lehké, mobilní) – do hlubokých kontejnerů.

Stupínky po okraji balkónu Zvětšení plochy - bedničky od ovoce, nízké lavice, pod nimi pěstovat rostliny, kterým nevadí stín (petržel, salát, máta), na horním stupínku pěstovat světlomilné rostliny (rajčata, cukety). Drenáž - na dno nádob použít drenáž, pokud nemáte po ruce rozbitý květináč či kamínky, použijte kousky polystyrénu (který je lehký)

VHODNÉ ROSTLINY PRO BALKONY RAJČE - tyčkové potřebuje oporu, vyštvávejte postranní výhony, květináč o průměru 30 cm až 4 sazenice, oporou mohou být bambusová tyče uspořádané do tvaru teepee, koncem léta zaštípněte i vrcholový výhon – rostlina bude stále kvést a plody nestihnou dozrát. Potřebují hnojit draslíkem (přípravky z mořských řas) BRAMBORY - ve velkém kbelíku, na balkon radeji rané odrudy, otvor pro odtok vody, až budou výhonky cca 10 cm vysoké, přihrňte další zeminu a zakryjte je. FAZOLE -nechat je šplhat po zábradlí či jim vytvořit tee-pee, sklízet jako zelené fazolky (když se lusk při ohnuté zlomí) nebo než se na nich vyboulí fazolky, čím víc budeme zelené fazolky sbírat, tím víc bude plodit

Či

sklízet

po

dozrání


semena,

8 | 18


potřebují slunné stanoviště a hlubší nádoby pro kořeny, mají rády teplo a dostatek vody. SALÁT - nenáročné pro pěstování, na balkony se nedoplazí slimáci, koření mělce – mohou být v malých nádobách, některé druhy rostou venku i v zimě, nutné pravidelně zalévat, lze otrhávat jednotlivé listy – salát pak stále obrůstá. ŘEDKVIČKY - Lze sklízet již po měsíci od zasetí, jaro i podzim. RUKOLA – její pikantní listy a později i květy lze jíst až do podzimu. ŠPENÁT – jaro a podzim. VÝHONKY HRÁŠKU – semena asi 1 cm od sebe. VÝHONKY SLUNEČNICE – asi po týdnu jsou k jídlu, než pustí 2 řadu lístků, mají rády sluníčko. JAHODY – květináč s otvory, spodní rostliny by mohly trpět suchem. Doprostřed dát proděravělou trubici a do ní kamínky – při zalévání se voda dostane i do spodních vrstev. Vlastní jahody sladké od sluníčka, mělce kořenící – mělčí nádoby, potřebují hnojit draslíkem, srdíčko (špičatý střed sazenice) jahodníku těsně nad povrchem substrátu – aby nevysychalo ale ani nehnilo. MRKEV – dobré je miniaturní odrůdy, hluboké nádoby, vyžaduje dobrou drenáž – substrát 4:1 s pískem, protrhat po 5 cm, dozrává za 2-3 měsíce, lepší rané druhy, dobrá je kombinace s měsíčkem. ČERVENÁ ŘEPA – mladé listy do salátů, lze ji vysévat postupně – stále k dispozici mladé sladké řepy. Semena po 4 cm do středního kontejneru, jíme velikosti pingpongového míčku. Miniodrůda Pablo, Pronto, pak Boltardy, Bulls Blood, Chioggia s bílými soustřednými kruhy. CUKETA, DÝNĚ, TYKVE – velká nádoba s průměrem 45 cm, popínavé přivazovat k podpěře (zábradlí, treláž), tee-pee, Květy cuket se plní sýrem ricotta, obalují


9 | 18


v těstíčku a smaží – samčí květy – ty na koncích tenkých stonků (samičí mají za sebou malou cuketku). ČILI PAPRIČKY – velmi dekorativní, teplomilné, pokud na zimu schováme, přežijí do další sezóny. HRÁCH – běžný hrách není výhodný, protože dozrává najednou,lépe cukrový hrášek či odrůdy, kde se konzumuje celý lusk, střední nádoby či truhlík, opora pletivo, neudrží se na příliš hladkém povrchu bambusových tyček, lze do závěsných nádob aby visel přes okraje, Cascadia, Sugar Rae, Sugar Bon, Zuccola, (Sweet Green, Norli – trpasličí). BOB OBECNÝ – dekorativní, sladký, ozim, listy chvíli povařené v páře chutnají jako špenát. MANGOLD – listy otrháváme po celou sezónu, barevné řapíky, listy upravujeme jako špenát, řapíky chutnají podobně chřestu, ale déle se vaří. ČESNEK – lepší koupit sadbový česnek, jaro či ozim. KADEŘAVÁ KAPUSTA – velmi produktivní, lze ji sklízet i v zimě. MALINÍK – velký květináč, celoročně plodící odrůda, mulčovat – je mělce kořenící a mohl by vysychat. PAPRIKA – velmi teplomilné, pro vybarvení musí být na slunném a chráněném stanovišti. OKURKY – potřebují draslík, teplomilné. BORŮVKY – květináč alespoň Ø 30 cm, odolné na zimu, kyselá půda, ideál je dešťová voda na zalévání. HROZNOVÉ VÍNO – po zasazení přivázat hlavní kmínek k tyčce, kterou jsme zarazili doprostřed květináče. První dva roky nechte růst postranní větve bez prořezávání. Ve třetím roce – přesněji třetí zimu – odstraňte postranní větve kromě pěti nebo šesti,


10 | 18


které ponecháte růst z koncové části kmínku. Tyto zbylé větve zkraťte tak, aby na každé z nich zůstalo jen pět pupenů. Na začátku léta seřízněte všechny nové postranní výhony, které zůstávají z těchto větví, tak aby za květy či vznikajícími hrozny zůstaly jenom dva listy. Nedlouho potom už by se visící hrozny měly začít zalévat. V zimě znovu seřízněte postranní větve – ponechte jen dva pupeny. Každý rok tento proces opakujte. CUKROVÁ KUKUŘICE – čerstvě utrhnutá – cukr nemá čas změnit se na škrob, nemá ráda větrno, opylení větrem – raději skupinka než řada, nádoba o průměru 30 cm max. 3 rostlinky, sklízí se, když ze zrna po poranění vytéká mléčná tekutina (když je čirá, je ještě nezralá) MĚSÍČEK ZAHRADNÍ – ozdoba salátů. KIWI (Actinidia arguta) - dvoudomé, odrůda Jenny jednodomá, květináč Ø alespoň 30 cm, chráněné a slunné místo, nutno stříhat jinak mnoho šlahounů bez velkého množství plodů, jako opora dráty na zeď v horizontálních rozestupech 45 cm, či mříž po které se bude pnout, Do květináče vtlačte bambusový prut a přivažte ji k oporám na zdi, Když kiwi dosáhne ke spodnímu drátu, zlikvidujte všechny výhony kromě 3 – ty vyvažte k oporám tak, že prostřední výhon bude připevněn k prutu a oba krajní (laterální) k horizontální opoře po pravé a levé straně od hlavního kmínku. Když rostlina povyroste o dalších 45 cm, přivažte k dalšímu drátu opět nové dva výhony a zbytek nově narostlých ostříhejte. Až budou laterární výhony dlouhé 90 cm, ustřihněte je a podpoříte tak jejich obrůstání po celé délce. Nové výhony na laterárních větvích se zkracují za 5. Listem a tu budou plody. V zimě ořízněte odplozené větvičky – na nich již další plody nebudou. DENIVKA – kvete jen jeden den, po velkém zahuštění nevykvete, ideální je zakrslá forma.


11 | 18


PĚSTOVÁNÍ VE VLASTNÍCH NÁDOBÁCH

Recyklujte, zachraňte a znovu upotřebte Vracejte věci do života, smaltované vany, kbelíky, soudky, čajové konvice, velké plechovky, věšák na klobouky, staré okapy, starý cedník, košík…, nutno do dna vyvrtat odtokové otvory, limitem váha, starý dřez, bedničky od ovoce, vyřazené šuplíky, poličky do koupelny, staré botníky, buďte kreativní a nápadití, dřevěné bedýnky od ovoce – vyložte je fólií a i když budou sloužit jen 1 sezónu…, plastové úložné boxy na kolečkách, dětské nafukovací bazénky. Šikulové si mohou truhlíky vyrobit samy ze starých prken, z proutí, limitem je životnost materiálu dle povětrnostních podmínek vašeho balkonu, police na knihy u zdi, stojan na slunečník jako opora pro oporu popínavkám, Dřevo začne za čas hnít – napustit přírodním olejem, rohy zpevnit železem. Pod lakem dřevo nemůže dýchat a s uvíznutou vodou začne hnít. Dřevěné nádoby vyložit plastovou folii, než ji naplníme substrátem a propíchneme ji na stejném místě jako nádobu. Kovové nádoby – stará vědra, žlaby pro zvířata, vany, plechy na pečení. Pozinkované plechy – lehké, nerezaví, pozinkované nádoby na smetí, Nemusíte kupovat drahé nádoby na pěstování vašich rostlin, poohlédněte … Hrášek v proutěném koši – koš na papír – ideální hloubka pro hrášek, lusky hrášku otrhávejte a tím podpoříte tvorbu nových, po sklizni nechte kořeny v květináči a osázejte podzimním salátem, lze i do částečného stínu. Staré plechovky od mouky – dost hluboké pro hrášek, červenou řepu, mrkev, bylinky, jahody. Šuplík s cuketami – cukety stále žíznivé a rozpínavé, keříkové místo plazivých, než cuketa zaplní prostor, nasejte ředkvičky, vyložte fólii s otvory, do dna asi 1é otvorů, lze jíst i květy.


12 | 18


Věšák na kabáty – na okurky a fazole, dejte do rohu či připoutejte ke stěně, velké nádoby k patě věšáku, okurku navazujte k věšáku či k motouzu, který jste k věšáku napnuli, až je okurka 5tilistá, tak zaštípněte – podpoříte tvorbu odnoží. A až se vyšplhá nahoru věšáku, tak taky zaštípněte. Kelímky od jogurtů na sadbu. Odříznuté PET lahve na sadbu. Vaničky od hroznů na předpěstování sazenic – třeba fazolí – jsou průhledné a vytvoří mini skleníček. Kropící lahvička u PET láhví - propíchané víčko šídlem – vytvoříte jemnou sprchu na kropení malých rostlinek a už je nevyplavíte. Závěsný botník – obvykle mívá háčky na zavěšení, světlé barvy budou brzo špinavé od hlíny – saláty, jahody, bylinky. Zbytky plastového okapu + postranní koncovky přišroubovat na zeď, vhodné pro rostliny, které hned po vyrašení zkonzumujeme – výhonky kukuřice či hrášku, listový salát, špenát, mangold, jarní cibulka, nutno ve stínu či polostínu, když zaléváme opatrně, nepošpiní zeď, ale přebytek vody zavlaží okap pod ním, otvory ve dně ve vzdálenosti cca 10 cm. Závěsné plastové lahve – zbytek PET a motouz na přivázání k zábradlí, lze z venku natřít barevně, petržel, koriandr, tymián, oregano, pažitka, bazalka, písek do substrátu, na dno hrubý písek jako drenáž. Vršky od uříznutých PET vmáčkněte do substrátu ke kořenům žíznivým rostlinám – cuketa, rajče


13 | 18


UŽITEČNÉ NÁPADY A RADY

Kombinace amerických indiánů – Tři sestry – kukuřice je oporou pro fazole, fazole zásobují obě dusíkem, tykev zastiňuje půdu listy, květináč o průměru 60 cm, 5 sazenic cukrové kukuřice, 10 sazenic fazolí, tykev doprostřed, výhony fazolí usměrňovat kolem kukuřice. Vítr – zemina v kontejnerech níž – stěny poskytnou druhou ochranu, vyvýšené záhony ohrazeny proutím, mulč z kokosových skořápek. Nejvhodnější rostliny – rozmarýn,

tymián, šalvěj, oregano, pažitka, petržel,

ředkvičky, rukola, hlávkový salát, keříčkové fazole, mrkev, jarní cibulka, šalotka, mangold, jahody, česnek, brambory, maliník. Střechy – mezi budovami má vítr specifické vlastnosti, vítr mechanicky ničí rostliny a vysušuje substrát, filtrovat vítr přes větrolamy – zástěny z bambusu, rákosů, vrbové proutí.

Vyvýšený záhon na balkóně -

plocha asi 1m2 a hloubka 15 cm, statika musí

vydržet, konstrukce z prken – čtvercový či obdélníkový rám bez dna a položí se to na podlahu balkónu, podlaha musí mít sklon, odtok vody nesmí být blokován, na dno se dá propustná (zahradnická) textilie bránící zašpinění balkónu, mulčovat kokosovými skořápkami. Voda – sud na dešťovku a další mělké nádoby na zachytávání dešťové vody, pokud máte špatný přístup k vodě, nepěstujte žíznivé rostliny. Žíznivé – brambory, jahody, rajčata, lilky, papriky, okurky, cukety, maliny – každodenní zálivka v horkém počasí. Nově zasazené rostliny jsou k suchu méně odolné. Méně žíznivé rostliny – mrkev, červená řepa, špenát, mangold, kapusta, hrášek, česnek, kukuřice cukrová, lichořeřišnice, měsíček, rozmarýn, šalvěj, oregano, fenykl, Snazší nabírat dešťovou vodu než tahat konvici přes celý byt, lépe zalévat méně a častěji než mnoho vody jednou za čas (rajčata při nepravidelném zalévání praskají). Stinný balkón – obecně plodové rostliny chtějí sluníčko, listové snesou stín, máta a šťovík stín vyhovuje.


14 | 18


Ve stínu porostou i listové saláty, zelené fazolky, rukola, hrášek, červená řepa, ředkvičky, mangold, špenát, petržel, koriandr, Jahody, maliny, ostružiny, rybíz nebudou tak sladké. Ovocné stromy – zákrsky, dobré je tvarovat korunu, aby se plazila po zdi a využívala teplo akumulované zdí, jabloně a hrušně potřebují partnera pro opylení – lze řešit roubem např. 3 odrůd na jeden kmínek, Zato třešně, meruňky a broskvoně existují i jako samosprašné, proti ptačím zlodějům lze stromek obalit záclonou, nutno min 30 cm hluboká nádoba, dobře připevnit – vítr opírající se o olistěný stromek může květináč převrhnout, slunné stanoviště pro sladkou úrodu. Trvale udržitelný prostor – dešťová voda a kompost, včely. Žížaly v substrátu nádob – potřebují odumřelou organickou hmotu, jinak budou ožírat kořínky. Vermikompost – žížala hnojní, nejkvalitnější hnojivo, žížalí tekutina – dole kohoutkem odvádět pryč – naředit 1:10 s vodou a hnojit s ní, zabírají méně místa jak tradiční kompostéry a jsou produktivnější, rády papkají natrhaný papír i lepenku – likvidace obalového materiálu, pomohou vám likvidovat kuchyňský odpad a ušetříte na hnojivu. Zima – zahradnická fleecová tkanina a květináč omotat bublinkovou plastovou fólii,

Kombinace pro pěstování 1 máta a

2 lesní jahody a

1 brutnák – do nádoby o průměru 40 cm,

1

plastový kelímek o průměru 20 cm s uříznutým dnem na mátu aby se nerozlézala, na dně štěrk či střepy květináče, jahody dát ke kraji květináče, slunné stanoviště. 1 denivka ideálně trpaslicí odrůda, violka druhu violka trojbarevná (Viola tricolor), violka vonná (Viola odorata), 3 lichořeřišnice – nepnoucí odrůda, doprostřed denivku, kolem fialky a na okraj lichořeřišnici aby přepadávala, z květů se před konzumací odstraňují tyčinky. Listy lichořeřišnice i do salátů či nasekané na vařené brambory. Kiwi a pod ním lesní jahody, které kryjí půdu.


15 | 18


Hydroponie - vyšší produktivita (2x-10x více úrody), o 20% méně spotřebované vody. Hnojiva – žížalí hnojivo, přípravky z mořských řas či kostivalu

Škůdci a choroby MŠICE – mšice mechanicky odstraníte proudem vody NOSATCOVITI – larvy okusují kořínky PLÍSEŇ BRAMBOROVÁ na rajčatech a bramborách (ale brambory se pěstují většinou rané), rajčata napadené ostříhat a likvidovat, né kompostovat HOLUBI – milují brukvovitou zeleninu, lze chránit sítěmi PTÁCI – CD, petky, větrníky PUKLICE – odstranit kartáčkem na zuby SLIMÁCI – na balkónech nebývají problém SMUTNICE – omezit zálivku a zalévat jen na misku, zamulčovat pískem či štěrkem SVILUŠKY – milují sucho a horko, zvyšte vlhkost – častěji rosit, dravý roztoč Phytoseiulus persimilis VRTULE MRKVOVÁ – létá jen do 60 cm, odpuzuje cibule

Výroba samozavlažovacího truhlíku 1. Vrtačkou se do stěny plastové nádoby provrtá několik děr, aby mohla odtékat přebytečná voda. Vzdálenost ode dna záleží na velikosti nádoby – asi 1/5 výšky. 2. Dno se těsně nad provrtané otvory vysype hrubým materiálem např. keramickými kuličkami keramzitem, či štěrkem štěrkem (ten je však zbytečně těžký). Tento prostor poslouží jako zásobárna vody. 3. Aby se do keramzitu zbytečně nevyplavovala při zalévání zemina, přikryje se keramzit propustnou fólií s mírným přesahem ke stěnám nádoby. 4. Po nasypání trochy zeminy se zasadí rostlinka a zasype další zeminou. Od vrchního okraje nádoby je lepší nechat 2-3 cm bez zeminy pro snadnější zalévání. 5. Ve společnosti rajčete poroste ráda bazalka či petržel. 6. Pořádně zalijeme.


16 | 18


Rajče + bazalka + afrikán, rajče + petržel, rajče + máta, rajče + mrkev, rajče + kedlubny, rajče + ředkvičky

Výroba samozavlažovacího truhlíku s knotem 1. Sestava se vytvoří z květináče (nádoby s provrtanými otvory ve dně) a dostatečně velké nádoby na vodu sloužící místo klasické květináčové misky (lavór, starý rendlík, pekáč) 2. Do otvorů ve dně se zasunou speciální květináčové knoty nebo kus srolované bavlněné látky tak, aby půl knotu bylo v květináči a půl knotu čouhalo ze dna ven. 3. Do lavóru se umístí tři malé dlažební kostky (kostky dřeva, kameny) tak, aby na nich květináč stál stabilně. 4. Při sázení rostlinky je důležité dávat pozor, aby knot v květináči byl obklopen ze všech stran zeminou. 5. Květináč umístíme na dlažební kostky do lavóru a zalijeme.

Jaké nádoby lze použít? Kyblíky, kalfas – zednické nádoby na míchání malty (objem), kyblíky od jogurtů či marmelád z restaurací a pekáren, staré vaničky, nafukovací bazénky, textilní kabele

Pěstování brambor v seně Podle německého časopisu Kraut & Rüben 10/005 zpracovala Zuzana Nováčková. Pěstování brambor v seně úspěšně vyzkoušela jedna německá rodina v Porýní v roce 2004. Jejich návod zní: 1. Vybereme místo (louku), kde chceme pěstovat brambory. Na určené ploše posekáme trávu a rozprostřeme na ní brambory. My jsme na začátku května posekaly na louce trávu a poté na plochu 3 x 4 metry rozprostřeli asi 15 kg brambor určených k sadbě. Vzdálenost mezi jednotlivými hlízami byla asi 40 x 40 cm. Brambory mají rády humózní, na výživu bohatou půdu a otevřená, slunečná stanoviště. Růst je možno urychlit předklíčením brambor před sadbou.


17 | 18


2. Na rozložené brambory se navrší seno popř. sláma nebo jemně nasekaná tráva (třeba ze sousedovy sekačky J) do výšky asi 40 cm. Listí či větve k mulčování nejsou vhodné. 3. Po navršení sena se plocha řádně zaleje, tím nám vrstva sena pěkně slehne. Pokud je suché léto, je třeba čas od času brambory zalít. Spíše zřídka, ale o to vydatněji. 4. Asi 6 týdnů trvá než si brambory najdou cestu senem a vykouknou ven. Pokud by se ukázal i nějaký plevel, mělo by stačit ho přikrýt trochou sena. 5. Správný čas pro sklizeň nastává v okamžiku, kdy bramborová nať a listy uschnou. Potom už stačí vrstvu sena srolovat jako koberec a posbírat úrodu. My jsme sklízeli v polovině října a výnos činil asi 55 kg brambor.


18 | 18

ZÁŽITKOVÁ ZAHRADA PRO DĚTI

Recommend Documents