KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ KLADNĚ

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unii

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ KLADNĚ 2008−2010

Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci střední Čechy Na Václavce 46 150 00 Praha 5 – Smíchov

Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně

Úvodní slovo primátora Statutárního města Kladna

Vážení spoluobčané,

Komunitní plán sociálních služeb je výsledkem práce jak poskytovatelů sociálních služeb, tak jejich příjemců, široké veřejnosti a zadavatele, kterým je Statutární město Kladno. Byl vytvářen ve spolupráci všech zmíněných subjektů v rámci jejich volného času. Proto, jak doufám, podává věrný obraz toho, co je třeba v těchto službách změnit, aby se těm, kteří sociální služby potřebují, žilo v našem městě lépe. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se řadu měsíců scházeli a tento program vytvářeli. Zejména si však přeji, aby se společně s ostatními občany našeho města podíleli na jeho realizaci.

Ing. Dan Jiránek primátor města Kladna

1


Vážení a milí občané,

dostává se Vám do rukou 1. komunitní plán sociálních služeb města Kladna na rok 2008−2010. Statutární město Kladno se do procesu komunitního plánování zapojilo ve snaze zmapovat, poznat a zprůhlednit systém sociálních služeb v Kladně. Chtěli jsme najít odpovědi na otázky, jaké sociální služby potřebují občané Kladna, jaké zdroje je možné využít pro jejich zajištění a jaké služby tedy budou v následujících letech prioritně poskytovány. Uvědomovali jsme si potřebu veřejné diskuse v sociální oblasti. Proto jsme hledali odpovědi na tyto otázky u poskytovatelů sociálních služeb, u těch, kteří jejich služby užívají, ale i těch, kteří jsou potencionálními uživateli sociálních služeb.

Je velmi cenné, že tento proces umožnil propojení aktivit většiny poskytovatelů sociálních služeb mezi sebou navzájem, s činností veřejných institucí a s politickou reprezentací. Domnívám se, že samotný proces, který byl zahájen na začátku roku 2006, byl stejně přínosný jako tento výchozí dokument. Věřím, že vzájemné setkávání a poznávání jednotlivých účastníků projektu v pracovních skupinách je dobrým základem pro pokračování tohoto otevřeného procesu. Tento dokument je prvním uceleným materiálem, který zmapoval skutečné potřeby občanů v oblasti sociálních služeb. Obsahuje podrobnou sociodemografickou analýzu a analýzu finančních toků v sociální oblasti. Může být dobrou pomůckou k zefektivnění a optimalizaci sociálních služeb, které odpovídají skutečným potřebám občanů našeho města.

Poděkování patří všem, kteří se do procesu aktivně zapojili a neváhali věnovat svůj čas a invenci. Poskytovatelům sociálních služeb přeji sílu a vytrvalost v jejich nelehké práci. Uživatelům potom aby v různých životních situacích našli potřebnou pomoc v podobě kvalitní sociální služby. Mgr. Marie Vacková vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Kladna

2


OBSAH 1.

Proces zahájení komunitního plánování sociálních služeb města Kladna.... 5

1.1 Popis výchozího stavu před zahájením procesu komunitního plánování ..........5 1.2 Zahájení procesu...................................................................................................................5

1.3 Principy komunitního plánování sociálních služeb ..................................................6 1.4 Harmonogram procesu ......................................................................................................8

1.5 Organizační struktura.........................................................................................................8

1.6 Řídící skupina ......................................................................................................................10 1.7 Pracovní skupiny.................................................................................................................11 Analytická část ..................................................................................................16 2.

Základní sociodemografické údaje .............................................................16

2.1 Cíl sociodemografické analýzy .......................................................................................16 2.2 Obecná charakteristika území .....................................................................16

2.2.1 Historie města ............................................................................................................................ 16 2.2.2 Kultura ....................................................................................................................................... 18 2.2.3 Sport ........................................................................................................................................... 18

2.3 Obyvatelstvo.........................................................................................................................19 2.3.1 Dlouhodobý populační vývoj obyvatelstva ............................................................................... 19 2.3.2 Věková struktura obyvatelstva v Kladně ..................................................................................20 2.3.3 Struktura obyvatelstva dle rodinného stavu ............................................................................23 2.3.4 Vývoj porodnosti a úmrtnosti ...................................................................................................23 2.3.5 Národnostní struktura obyvatel a státní občanství..................................................................25 2.3.6 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ........................................................................................26

2.4 Ekonomická aktivita .........................................................................................................28 2.5 Nezaměstnanost .................................................................................................................30 2.5.1 Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti..........................................................................................30 2.5.2 Struktura nezaměstnaných .......................................................................................................30 2.5.3 Aktivní politika zaměstnanosti..................................................................................................32

2.6 Demografická prognóza...................................................................................................33 2.6.1 Očekávaný vývoj plodnosti ........................................................................................................33 2.6.2 Očekávaný vývoj úmrtnosti.......................................................................................................33 2.6.3 Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel..............................................................................34

2.7 Shrnutí ...................................................................................................................................35 3. Speciální část sociodemografické analýzy....................................................................37

3.1 Oblast informovanosti o sociálních službách............................................................37 3.2 Oblast děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi...............................................38 3.2.1 Co říkají statistiky.......................................................................................................................38 3.2.2 Poskytovatelé, poskytující služby v dané oblasti......................................................................39 3.2.3 O poskytovatelích podrobněji .................................................................................................. 40

3.3 Oblast zdravotně handicapovaných občanů, duševně nemocných a mentálně postižených občanů...............................................................................................44 3.3.1 Co říkají statistiky.......................................................................................................................44 3.3.2 Poskytovatelé poskytující služby v dané oblasti.......................................................................45 3.2.3 O poskytovatelích podrobněji ...................................................................................................46

3.4 Oblast seniorů .....................................................................................................................50 3.4.1 Poskytovatelé poskytující služby v dané oblasti .......................................................................50

3


3.5 Oblast občanů a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí ................................54 3.5.1 Poskytovatelé poskytující služby v dané oblasti .......................................................................56 3.5.2 O poskytovatelích podrobněji ................................................................................................... 57

4. Závěr/doporučení......................................................................................... 64 5.

Analýza finančních zdrojů systému sociálních služeb................................ 67

5.1 Úvod – předmět a cíl analýzy ..........................................................................................67

5.2 Metodika sběru a zpracování dat ..................................................................................67

5.3 Přehled vybraných ukazatelů v oblasti sociálních služeb .....................................68

5.3.1 Souhrnný přehled údajů ve vybraných oblastech sociálních služeb v roce 2005...................69 5.3.2 Přehled finančních nákladů ve vybraných oblastech sociálních služeb v roce 2005 .............70 5.3.3 Struktura zdrojů financování sociálních služeb v roce 2005................................................... 72 5.3.4 Omezení služeb z důvodu nedostatku finančních prostředků ................................................74

5.4 Využívání finančních prostředků Statutárního města Kladna na sociální služby ............................................................................................................................................75 5.4.1 Systém přidělování finančních prostředků Statutárního města Kladna na sociální služby... 75 5.4.2 Přehled využívání finančních prostředků Statutárního města Kladna na sociální služby..... 75

5.5 Shrnutí ...................................................................................................................................79 Strategická část ................................................................................................ 81 Celkový přehled priorit a opatření ................................................................... 82 6. Rozpracované jednotlivé prioritní oblasti .................................................... 84

6.1 Priority a opatření společné pro všechny cílové skupiny ......................................84 6.2. Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi ..........................................................91 6.2.1 SWOT analýza ............................................................................................................................ 91 6. 2. 2 Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této cílové skupině .............................93

6.3 Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané ...........................................................................................................................................98

6.3.1 SWOT analýzy systému sociálních služeb v Kladně.................................................................98 6.3.2 Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této cílové skupině ............................. 101

6.4 Senioři .................................................................................................................................108

6.4.1 SWOT analýzy systému sociálních služeb v Kladně...............................................................108 6.4.2 Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této cílové skupině ............................. 110

6.5 Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí ...........................................116 7.

6.5.1 SWOT analýzy systému sociálních služeb v Kladně ................................................................116 6.5.2 Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této skupině........................................ 118

Realizační plán na rok 2007–2008 .......................................................... 130

8. Indikátory udržitelnosti ..............................................................................134

9. Dodavatel metodiky.....................................................................................135

4


1. Proces zahájení komunitního plánování sociálních služeb města Kladna

1.1 Popis výchozího stavu před zahájením procesu komunitního plánování

Sociální politika města Kladna je výrazně ovlivňována státní sociální politikou, pro kterou byla charakteristická zastaralost právních norem upravujících sociální oblast a zejména oblast sociálních služeb.

Systém sociálních služeb města je tvořen zadavatelem sociálních služeb, poskytovateli a uživateli služeb. Zadavatelem sociálních služeb je město Kladno, které je odpovědné za zajištění služeb na území města. Poskytovatelé služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí. Ve městě působí v roli poskytovatelů služeb nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem a soukromá zařízení. Sociální služby poskytují také lidé pečující o své blízké a příbuzné v domácím prostředí. Uživatelé sociálních služeb jsou lidé v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří využívají sociálních služeb nabízených poskytovateli. Podoba systému je ve velké míře ovlivňována dotační politikou města, kraje, státu a příp. dalších finančních zdrojů. Stávající systém není prioritně postavený na potřebách a přáních uživatelů sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb se na jeho podobě podílejí v minimální míře. Systém neumožňoval zadavateli sociálních služeb, městu Kladnu, objektivně hodnotit správnost sociální politiky města, kvalitu sociálních služeb a efektivitu vynaložených finančních prostředků. Město Kladno nemělo zpracovaný plán rozvoje sociálních služeb, komunitní plánování sociálních služeb považuje za účinný nástroj pro plánování a realizaci moderní sociální politiky a standardy kvality sociálních služeb, za systém zajišťující kvalitu poskytovaných sociálních služeb.

Výše uvedené důvody vedly Statutární město Kladno k rozhodnutí realizovat ve městě proces komunitního plánování sociálních služeb (KPSS). 1.2 Zahájení procesu

Cílem zahájení procesu v lednu roku 2006 bylo zavedení metody komunitního plánování sociálních služeb ve Statutárním městě Kladně, a to za účelem zvýšení dostupnosti a kvality sociálních služeb, informovanosti o sociálních službách a podpory programů služeb sociální integrace a vytvoření komunitního plánu sociálních služeb.

Sociální služby poskytují obyvatelům Kladna organizace a zařízení poskytovatelů sídlících na území města a také mimokladenští poskytovatelé. V době zahájení procesu nebyl znám celkový počet poskytovatelů sociálních služeb a neexistovala jednotná a aktualizovaná databáze poskytovatelů sociálních služeb. Informace o poskytovatelích sociálních služeb byly k dispozici pouze u těch organizací, které získaly v minulosti finanční podporu z rozpočtu města. Nastartováním procesu KPSS získává město Kladno jeden z možných nástrojů moderní sociální politiky, spočívající v systematickém, transparentním a otevřeném plánování sociálních služeb za účasti všech zainteresovaných subjektů na trhu sociálních služeb.

Zavedením metody komunitního plánování sociálních služeb je snaha vytvářet efektivní systém sociálních služeb s důrazem na místní specifika, odlišné potřeby jednotlivých skupin občanů, rozvoj současné nabídky a její rozšíření o chybějící služby.

5


Cílem je nejenom co nejpřesněji zmapovat existující sociální služby, jejich efektivní využití, ale i stanovení priorit v rozvoji sociálních služeb a možností získávání finančních prostředků. Důležitým rysem této metody je partnerství a spolupráce všech subjektů, kterých se daná problematika týká, přičemž potřeby a cíle všech účastníků procesu komunitního plánování sociálních služeb jsou si rovny.

Na vzniku dokumentu „Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně“ se odráží vývoj v trendech komunitního plánování sociálních služeb na území České republiky v posledních dvou letech, který je díky Ministerstvu práce a sociálních věcí a jeho snaze zajistit metodickou podporu procesů KPSS v neustálém vývoji. Pro Středočeský kraj, a nejen pro něj, vyplynula z nového zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách povinnost vytvořit střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje, lze tudíž předpokládat, že komunitní plány jednotlivých měst budou podkladem pro jeho vznik. V přípravné fázi byla navázána spolupráce s těmito poskytovateli sociálních služeb: • Středisko komplexní sociální péče, o.p.s. • Domov důchodců Kladno – příspěvková organizace • Dobrovolnické centrum Kladno, o.s. • Speciální pečovatelská služba – občanské sdružení • Člověk v tísni, společnost při České televizi, o.p.s. • Azylový dům Kladno – obecně prospěšná společnost • Zahrada – Ústav sociální péče, příspěvková organizace • Úřad práce v Kladně • Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA – občanské sdružení • Centrum pro zrakově postižené Středočeského kraje – občanské sdružení 1.3 Principy komunitního plánování sociálních služeb

Bez dohody není KPSS Komunitní plán je smlouva, ve které se (přinejmenším) tři strany, tj. uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé, navzájem zavazují ke spolupráci a součinnosti. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy. Předmětem dohody musí být nejen záměry, ale také o způsob a postup realizace odsouhlasených aktivit. Posílení principů občanské společnosti Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Komunitní plánování je z principu napojeno na samosprávu obce (města, městské části) jedním dílem. V řadě případů je obec ( město, městská část) zároveň i zřizovatelem zařízení poskytujících sociální služby. Mnoho poskytovatelů a všichni uživatelé jsou mimo rámec tohoto úřadu. Je nutné, aby zastupitelé vnímali další subjekty poskytující sociální služby v rámci obce jako rovnocenné partnery organizací, vůči nimž plní funkci zřizovatele. Komunitní plánování propojuje aktivitu a potřeby občanů s rozhodováním samosprávy. Bez uživatelů není KPSS Teprve dosáhneme-li svobodného, aktivního a rovného zapojení uživatelů na všech úrovních můžeme, hovořit o komunitním plánování sociálních služeb. Do té doby jde o užitečné kroky na přípravě komunitního plánování. Princip pozitivní diskriminace uživatelů je užitečný. Cílem pro uživatele je: „Už nikdy o nás bez nás.“ Demokratická spolupráce Do sociálních služeb můžeme princip dodržování lidských práv a demokratických principů zavést jedině tehdy, budeme-li je sami dodržovat. V komunitním plánování má přednost souhlasné rozhodnutí – tj., „dokud nesouhlasí všichni, není odsouhlaseno nic“. Hlasování je nouzový prostředek, jímž přiznáváme, že se neumíme dohodnout. Vše je veřejné

6


Komunitní plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v komunitním plánování jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu celého procesu. Svoboda vyjadřování Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny. Rovnost mezi všemi účastníky Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Organizace a procesy komunitního plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Jedině pak je možná spolupráce, při níž jsou ke společnému prospěchu využity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální a mocenská postavení jednotlivců. Průběh je stejně důležitý jako výsledek Kvalitně probíhající proces komunitního plánování je pro komunitu stejně přínosný jako vlastní plán. Kvalita výstupů komunitního plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu. Řízení V řízení komunitního plánování musí být profesionalita, kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a pozicí. Demokratické spolupráci, efektivní rozpravě, uzavírání dohod atd. účinně napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení stejně jako dovednost budovat týmy, projektově řídit a plánovat. Legitimita Legitimitu sociálním službám dávají přání a potřeby uživatelů (resp. budoucích uživatelů). Jsou základnou, na které stojí komunitní plánování. Nejlepší přístup k nim mají uživatelé. Uživatelům je nutné vytvářet podmínky, aby mohli vyslovovat svá přání a potřeby a tam, kde to jde, mohli i sami hledat řešení, hledat nebo pojmenovávat své potřeby. Cyklický proces Komunitní plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují, a je nutné se jimi opětovně zabývat na nové úrovni vývoje. Hledání nových lidských a finančních zdrojů Na služby, které chceme, si musíme zajistit peníze. Získávání finančních prostředků není možné bez konkrétního plánu. Při hledání zdrojů je nutné zohlednit již vytvořené a osvědčené. Řešení, v něž komunitní plán vyústí, budou kompromisem přání a možností místních lidských a finančních zdrojů. Hranice tohoto kompromisu však nejsou dány zvenčí. Řešit dosažitelné Komunitní plánování může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům. Přání lidí je víc než normativy Komunitní plán je především dohodou mezi uživateli, zadavateli a poskytovateli o podobě sociálních služeb. Analýzy popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy může být užitečnou pomůckou pro tuto dohodu, nemůže ji však nahradit. Tyto principy vznikly v rámci zakázky MPSV ČR „Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb“ - Návrh kapitol komunitního plánování sociálních služeb 2005.

7


1.4 Harmonogram procesu Proces komunitního plánování sociálních služeb ve městě Kladně byl zahájen v lednu 2006. První komunitní plán sociálních služeb byl naplánován na květen 2007. Aktivity probíhali v tomto časovém horizontu: 1.5 Organizační struktura 2006 01−03

04−06

07−09

2007 10−12

01−03

04−06

Ustanovení řídící skupiny

Vznik pracovních skupin a jejich pravidelné setkávání Zpracování obecné sociodemografické analýzy Analýzy poskytovatelů, uživatelů a široké veřejnosti Zpracování strategické části komunitního plánu Veřejná setkání komunitního plánování Zpracování katalogu poskytovatelů sociálních služeb Kompletace komunitního plánu

Předložení komunitního plánu Radě a Zastupitelstvu města Kladna Při zahájení procesu KPSS v Kladně byl tým lidí složený ze zaměstnanců Města Kladna, vedený Mgr. Marií Vackovou, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Pro kvalitní zahájení procesu navázali spolupráci s občanským sdružením – Centrem pro komunitní práci střední Čechy (CpKP střední Čechy) – dodavatel. Statutární město Kladno získalo finanční podporu v rámci 2. kola výzvy Společného regionálního operačního programu opatření 3.2 „Podpora sociální integrace“, grantové schéma „Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji“. Pro realizaci vznikl tento tým: Projektový manažer Mgr. Marie Vacková − odpovědná za přípravu a realizaci výběrového řízení na dodavatele služeb, realizaci projektu po obsahové stránce (za organizaci a průběh projektu), zajištění smluv o dílo s dodavateli služeb a součinnost s dodavateli, podávání technických částí průběžných (etapových) a závěrečných zpráv a dalších dokladů vyžádaných poskytovatelem finančních prostředků, zajištění kontaktu a průběžné komunikace s poskytovatelem finančních prostředků. Finanční manažer Jiří Dostál − odpovědný za realizaci plateb dodavatelům, vedení účetnictví a výkaznictví v souladu s požadavky na projekty financované z SROPu a zajištění informování o finančních záležitostech realizovaného projektu. Metodička projektu Ing. Eva Škrabalová Macurová (leden 2006 – říjen 2006) zajišťovala metodické a odborné vedení projektu, provedení odborného porovnání stávajících sociálních služeb s jejich uživatelskou potřebností, vypracovala analýzu finančních zdrojů v sociální oblasti, vedla konzultace při zpracování monitorovacích zpráv.

8


Krajský metodik/vzdělavatel komunitního plánování sociálních služeb Martina Mirovská, DiS. (listopad 2006 – květen 2007) − zajišťuje metodické a odborné vedení projektu, provedení odborného porovnání stávajících sociálních služeb s jejich uživatelskou potřebností, analýzu finančních zdrojů v sociální oblasti, konzultace při zpracování monitorovacích zpráv a závěrečné zprávy. Místní koordinátorka Mgr. Petra Kolevová – zajišťuje každodenní činnost spojenou s komunitním plánováním sociálních služeb a má trvalý přehled o všech aktivitách. Do její kompetence dále spadá zajišťování informační kampaně, formování pracovních skupin, sběr podkladů pro sociodemografickou analýzu a její zpracování, praktické zajištění všech dotazníkových akcí, sběr údajů, organizace setkávání řídící skupiny a pracovních skupin, účast na jejich jednáních, běžné administrativní práce, písemné zpracování všech výstupů z KPSS a archivace materiálů, příprava textů pro katalog sociálních služeb, příprava podkladů pro CD-ROM, příprava podkladů pro webovou stránku v rámci oficiálních internetových stránek města, kompletace dokumentu KPSS, organizační zajištění veřejných projednání KPSS, zpracování monitorovacích zpráv a závěrečné zprávy ve spolupráci s dodavatelem.

Základní složkou organizační struktury komunitního plánování sociálních služeb je Řídící skupina a pracovní skupiny.

Statutární město Kladno dodavatelsky zajistilo: • koordinaci realizace jednotlivých analýz a jejich vyhodnocení • zpracování sociodemografické analýzy • zpracování a vyhodnocení analýzy poskytovatelů sociálních služeb • realizace a vyhodnocení ankety pro uživatele sociálních služeb • realizace a vyhodnocení ankety pro veřejnost • zpracování podkladů pro CD-ROM o komunitním plánování sociálních služeb • vedení zpracování katalogu poskytovatelů sociálních služeb • školení o komunitním plánování sociálních služeb • zpracování strategické části komunitního plánu sociálních služeb • koordinaci setkání pracovních skupin a řídící skupiny • příprava a realizace veřejných setkání • facilitaci veřejných projednání • zajištění programu zapojení veřejnosti a široké informovanosti veřejnosti včetně informační kampaně.

Město Kladno jako iniciátor zahájení procesu KPSS je jednou z důležitých součástí procesu. Vynakládá finanční prostředky na zabezpečení sociálních služeb a zajišťuje svým občanům jejich co nejširší nabídku.

Poskytovatelé přinášejí znalosti ohledně problematiky jednotlivých služeb i ohledně samotného poskytování služeb, mají znalosti o uživatelích služeb, jejich potřebách a přinášejí do systému sociálních služeb na území města finanční prostředky z dalších národních i zahraničních zdrojů.

Uživatelé služeb jsou dalšími velmi důležitými členy partnerství. Jen uživatelé mohou nejlépe seznámit ostatní členy partnerství se svými potřebami a přáními v oblasti sociálních služeb, a proto jsou nepostradatelní. Důvodem pro zapojení veřejnosti do tvorby komunitního plánu sociálních služeb je jejich znalost místního prostředí. Veřejnost přináší zajímavé postřehy, nápady a nové pohledy.

9


Rada Manažer projektu Řídící skupina

Pracovní skupina „Senioři“

Pracovní skupina „Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané“

Pracovní skupina „Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí“

Místní koordinátor KPSS

Zastupitelstvo

Pracovní skupina „Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi“

1.6 Řídící skupina Složení řídící skupiny bylo stanoveno na základě principu partnerství – zastoupení zadavatele, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Většiny jednání řídící skupiny se zúčastňoval primátor města Ing. Dan Jiránek, který se zapojil i do práce pracovních skupin. Členové řídící skupiny:

Mgr. Marie Vacková Antonín Kajgr Mgr. Miroslav Vacek Ilona Binhacková Magda Michalová Bc. Eva Bartošová Vladimíra Bajerová Mgr. Libuše Homolková Karel Kuchař PhDr. Marie Kopřivová Mgr. Petra Sedláčková Bc. Martin Šimáček

manažer projektu, vedoucí Odboru SVaZ MMK náměstek primátora města Kladna náměstek primátora města Kladna administrátor projektu, Odbor dopravy a služeb vedoucí úseku sociální prevence a ochrany dětí, odbor SVaZ MMK ředitelka Ústavu sociální péče Zahrada uživatel koordinátorka projektů, Středisko komplexních sociálních služeb uživatel psycholog, Úřad práce Kladno - leden - prosinec 2006 koordinátorka Kontaktního centra Člověk v tísni leden – září 2006 regionální ředitel pobočky – Člověk v tísni Kladno říjen 2006 – současnost

Řídící skupina realizovala tyto aktivity: -

monitorovala postup realizace projektu, připomínkovala závěry jednotlivých pracovních skupin, 10


-

připomínkovala průběžné výsledky jednotlivých částí komunitního plánu sociálních služeb, schvalovala části komunitního plánu, komunikovala s Radou a Zastupitelstvem města Kladna.

1.7 Pracovní skupiny

Před zahájením procesu byly stanoveny čtyři cílové skupiny: • Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi • Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané • Senioři • Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí

Volba zaměření pracovních skupin vycházela ze zkušeností iniciátorů procesu ve městě Kladně. Vzhledem ke stárnutí populace se jedná o seniory, problémová byla i početná skupina občanů s tělesným postižením, u nichž vzniká potřebnost služeb specifických pro tento typ postižení. Dále se zadavatel zaměřil na osoby duševně nemocné a mentálně postižené, na problematiku integrace romských občanů do majoritní společnosti, na občany v psychosociální nouzi a na skupiny občanů ohrožených sociálním vyloučením. Cílem bylo co nejvíce zaměřit proces na tyto skupiny obyvatel, a to z důvodu nedostatečnosti zajištění sociálních služeb pro tyto skupiny obyvatel. Upřesnění cílových skupin a oblastí probíhalo v rámci pracovních skupin během celého procesu na základě výsledků analýz potřeb uživatelů, poskytovatelů sociálních služeb a veřejnosti.

V pracovních skupinách je zastoupen zadavatel, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb a široká veřejnost. Pracovní skupiny v průběhu procesu byly otevřené všem zájemcům. V průběhu času členové zvolili zástupce jednotlivých pracovních skupin, kteří prezentovali výstupy skupin na veřejných setkáních.

Pracovní skupiny pracovaly na stanovení návrhu prioritních oblastí, na jejich rozpracování do opatření a aktivit a vytipovávání realizátorů.

11


V průběhu procesu, se jednání pracovních skupin účastnili tito členové: Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Jméno a příjmení Ilona Binhacková

Mgr. Tibor A. Brečka Jakub Dudák

Mgr. Marie Dudová Radek Hejret Jan Holeček

Ludmila Janžurová Mgr. Martin Jelínek Mgr. Rut Kabelová Karel Kuchař

Mgr. Květa Kšírová Magda Michalová

Emilie Motalová Mgr. Magda Olivová Mgr. Simona Pekárková Alice Peroutková PaeDr. Ivana Poláková

PhDr. Marcela Pospíšilová Mgr. Eva Sedlaříková Mgr. Hana Šteklová Mgr. Ivana Svobodová Yveta Šteruská Eva Švecová

Ludmila Švecová

Mgr. Lenka Schořálková Hana Tomanová Tomáš Trávníček

PhDr. Věra Urbářová Ivana Vajdlová

Bohumila Zbíralová

organizace

Statutární město Kladno

Poradna pro osobnostní rozvoj a krizové situace Volnočasové aktivity uměleckého rázu Speciální pedagogické centrum Floriánek Apoštolská církev, sbor Kladno 37. Přední hlídka Royal Rangers Kladno Kolpingova rodina Smečno, o.s., Rodinná poradna, Dům rodin ve Smečně Pedagogicko psychologická poradna Člověk v tísni

Speciální pečovatelská služba Kladno Klinický psycholog

pracovní zařazení

koordinátor projektů EU terapeut

univerzitní lektor

speciální pedagog

pastor sboru koordinátor

výkonná ředitelka speciální pedagog koordinátorka podpory vzdělávání

předseda sdružení

klinický psycholog

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK

vedoucí Oddělení sociálně právní ochrany a prevence

Institut Arrter

psychoterapeut

veřejnost

Člověk v tísni veřejnost

koordinátorka volnočasových aktivit

Pedagogicko psychologická poradna

speciální pedagog

Probační a mediační služba ČR – Středisko Kladno

vedoucí PMS


vedoucí oddělení sociálně právní ochrany dětí

Klinický psycholog

Středisko pomoci ohroženým dětem – Rosa

psycholog

ředitelka

Střep

vedoucí střediska Kladno


kurátorka pro mládež

Dobrovolnické centrum Kladno Azylový dům pro matku s dětmi

koordinátorka

ředitelka

Základní a praktická škola Kladno ředitelka veřejnost

Centrum drogové prevence a krizové pomoci MMK Probační a mediační služba ČR − Středisko Kladno Pedagogicko psychologická poradna

vedoucí zařízení asistentka PMS

speciální pedagog

12


Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané: Jméno a příjmení Antonín Adamec

Vladimíra Bajerová Ing. Četsmír Balcar Bc. Eva Bartošová Zdeňka Čambálová Vladimír Deil Jana Fendrichová Petra Horynová Daniel Hottmar Zdeněk Janda Jitka Jiroutová

Jakub Judl Helena Klasnová Emilie Konvičková PhDr. Marie Kopřivová Jiřina Kothanová

Květoslava Krejčová Monika Krchovová Romana Krupková Hana Kubíková Karel Kuchař

Lenka Kyselová Ladislava Průšová Věra Pupová Zdeňek Škrlant Mgr. Dagmar Šmolíková Jitka Teryngerová Lenka Veverková

Mgr. Marie Vydrová Jana Vykouková

Dona Zalmanová

Monika Wimmerová Senioři:

Jméno a příjmení Jitka Beránková

Mgr. Vladislava Bělohlávková

Alena Garažiová Jan Hofman

Organizace

uživatel Centrum pro zdravotně postižené Středočeského kraje uživatel Ústav sociální péče – Zahrada Mateřská škola pro zrakově postižené osoby uživatel uživatelka

6. ZŠ Kladno Evangelická církev Metodistická uživatel

Poradenské centrum pro sluchově postižené SNN v ČR

veřejnost Svaz tělesně postižených v ČR, o.s. uživatelka Ústav sociální péče Zahrada uživatel, členka výboru o.s. Korálek Odbor sociální péče MMK SONS – pobočka Kladno

uživatel, členka výboru o.s. Korálek Mateřská škola pro zrakově postižené osoby Speciální pečovatelská služba Kladno uživatelka veřejnost uživatelka veřejnost 6. ZŠ Kladno Dětský rehabilitační stacionář − Zvonek Společnost pro rannou péči − Středisko ranné péče Praha 6. ZŠ Kladno ZŠ praktická, ZŠ speciální, MŠ speciální − Korálek uživatelka

pracovní zařazení

vedoucí ředitelka

ředitelka

učitelka pastor sboru vedoucí

psycholog vedoucí Oddělení sociálních služeb

předsedkyně okresní pobočky Kladno učitelka

předseda sdružení

učitelka

vrchní sestra

koordinátorka střediska ředitelka

učitelka

Hiporehabilitační sdružení občanů Falco, o.s.

předsedkyně sdružení

Organizace

Pracovní zařazení

Domov důchodců ředitelka Nemocnice Kladno sociální pracovnice Středisko komplexní sociální péče sociální pracovnice – Fontána uživatel

13


Mgr. Libuše Homolková Zuzana Chmelařová Zdeňka Kučerová

Blanka Lorberová Josef Lukášek Marie Macková

Miroslava Marková

Hana Němcová Václav Ráž MUDr.Kateřina Rydlová Ivana Schäferová

Ing. Kateřina Slánská Markéta Slavíčková Milada Smíšková Stanislava Šumná

Ladislava Tobiášová Mgr. Marie Vacková

Marie Vachová Ing. Jan Vejvančický Jana Vošmíková

Jiří Vévoda Věra Zinková, DiS. Jaroslava Žáková

Středisko komplexní sociální péče – Fontána Domov důchodců Středisko komplexní sociální péče – Fontána Svaz postižených civilizačními chorobami – Komunitní centrum Kladno Svaz důchodců České republiky uživatelka Středisko komplexní sociální péče – Fontána uživatelka Svaz důchodců České republiky GaRC Kladno Středisko komplexní sociální péče – Fontána Dobrovolnické centrum Kladno GaRC Kladno uživatelka Domov s pečovatelskou službou – Buštěhrad uživatelka Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK uživatelka veřejnost Regionální pečovatelská služba Kladno uživatel Nemocnice Kladno uživatelka

koordinátorka projektů sociální pracovnice

vedoucí zařízení ředitelka

předseda svazu důchodců Kladno okrsková sestra člen sdružení lékařka vedoucí koordinátorka pečovatelské služby koordinátorka sociální pracovnice ředitelka vedoucí odboru

vedoucí zařízení sociální pracovnice

Členové pracovní skupiny Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí: Jméno a příjmení

Organizace

Ing. Petr Bořkovec Jiří Bulan Vladimír Černý

Skaut pro romské děti a mládež

vedoucí

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví – MMK

kurátor pro dospělé

Jaroslava Burleová

Josef Duka

Jana Frýdlová

Ludmila Janžurová Zuzana Kárová

PhDr. Marie Kopřivová Natálie Landová, DiS. PhDr. Jana Lavická Anton Lukač

ZSI Kladno – Azylový dům Kladno – Dubí

Sdružení Romů ČR Zařízení sociální intervence

veřejnost Kolpingova rodina Smečno, o.s., Rodinná poradna, Dům rodin ve Smečně Střep

Úřad práce Kladno – oddělení poradenství a kvalifikací Člověk v tísni

ZSI Kladno – Manželská a rodinná poradna Kladno Odbor sociálních věcí a zdravotnictví – MMK

Pracovní zařazení

vedoucí zařízení

dobrovolník zástupce ředitelky

ředitelka sociální pracovnice psycholog terénní sociální pracovník vedoucí zařízení poradce pro národnostní menšiny

14


Jana Mirková

Mgr. Helena Mrázková Simona Pekárková PhDr. Jana Petráková

Mgr. Helena Plešingerová Hana Rabochová Petra Sedláčková

Mgr. Ivana Sedláková Mgr. Eva Sedlaříková Bc. Martin Šimáček Michaela Šlégrová Zdeňek Škrlant Ludmila Švecová Martin Tancoš

Mgr. Hana Tomanová Mgr. Marie Vacková Ivana Vajdlová

Mgr. Jan Vaňura

Mgr. Viktor Velek Mgr. Jan Zajíc

ZSI Kladno−Terapeutické komunity Kladno – Dubí

sociální pracovnice

Člověk v tísni

právní poradenství

ZSI Kladno – Terapeutické komunity Kladno – Dubí / Resocializační institut Šance

vedoucí zařízení/Psychoterapeut

Člověk v tísni

veřejnost Zařízení sociální intervence Člověk v tísni

koordinátorka volnočasových aktivit

ředitelka ředitelka regionální pobočky Kladno (do konce podzimu roku 2006)

Odborné učiliště a praktická škola ředitelka Probační a mediační služba ČR – vedoucí PMS Středisko Kladno Člověk v tísni veřejnost veřejnost Člověk v tísni

ředitel regionální pobočky Kladno dobrovolník

2. Základní škola a praktická škola učitel

2. Základní škola a praktická škola ředitelka školy Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK

vedoucí odboru

Člověk v tísni

terénní sociální pracovník

Probační a mediační služba ČR – Středisko Kladno Středisko integrace menšin pro středočeský kraj Člověk v tísni

asistentka PMS

koordinátor střediska pracovní poradenství

15


Analytická část 2. Základní sociodemografické údaje

2.1 Cíl sociodemografické analýzy

Sociálně demografická analýza je vstupním analytickým materiálem, který mapuje aktuální situaci ve městě jako podklad pro vypracování komunitního plánu sociálních služeb. Má za cíl přehledně zpracovat demografické údaje o městě a trendy sociálního vývoje, které z nich vyplývají. 2. 2 Obecná charakteristika území

Město Kladno, největší město Středočeského kraje, je v současnosti dynamické město plné vyspělých průmyslových technologií, zeleně, sportu a moderního životního stylu. Administrativně se Kladno dělí na následující části: Dubí, Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Hnidousy, Motyčín, Vrapice.

Město Kladno leží na území bývalého okresu Kladno, který vznikl jako samostatný územní a správní celek v roce 1960 sloučením tehdejších okresů Kladno a Slaný a připojením okrajových obcí okresů Kralupy nad Vltavou a Nové Strašecí. Vznikl tak územní celek se 114 obcemi. V roce 1974 přešly obce Červený Újezd, Ptice a Úhonice do okresu Praha-západ a od té doby se okres územně neměnil. K 1. březnu 1961 měl tedy okres Kladno na území srovnatelném s dnešním územním vymezením okresu celkem 111 obcí. V průběhu sedmdesátých let docházelo k rozsáhlé integraci obcí, v 80. a částečně ještě i v 90. letech se mnohé části obcí naopak opět osamostatňovaly a vytvářely samostatné obce, takže sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo provedeno ve 100 obcích s obecním úřadem. Pokud jde o počet částí obcí a počet základních sídelních jednotek, nedošlo mezi sčítáními v letech 1961−2001 v jejich počtu k podstatným změnám, tj. struktura osídlení zůstala v podstatě zachována, i když v naprosté většině sídelních jednotek došlo k poklesu počtu obyvatel.1 Od 1. 1. 2003 byla v souvislosti s reformou územní veřejné správy velká část kompetencí výkonu státní správy přenesena z okresních úřadů na 205 obcí s přenesenou působností, jednou z nich je i město Kladno.

Kladno leží v Kladenské tabuli, která je součástí Pražské kotliny, ve výšce 380 m n. m., ze tří stran je obklopeno lesy. Město Kladno leží 25 km na severozápad od centra hlavního města České republiky Prahy a je charakterizováno velice dobrým dopravním spojením, a to silničním, železničním i leteckým. Protíná jej silnice č. 30, směřující z Příbrami přes Beroun do severních Čech, a v bezprostřední blízkosti Kladna vedou důležité silnice č. 6 z Prahy do Karlových Varů a č. 7, spojující Prahu a severočeský Chomutov. Městem Kladnem prochází železniční trať č. 120 z Prahy do severních Čech. Pouhých 16 km od Kladna je vzdáleno mezinárodní letiště Praha-Ruzyně. Nejvyšším místem je les Propadník při výjezdu na Smečno ve výšce 430 m. n. m, nejnižším místem je lokalita Vrapic, pod haldou ve výšce 283 m n. m. Geografická poloha Kladna je 50° 08’ 30’’ severní šířky a 14° 06’ 00’’ východní délky. 2.2.1 Historie města První potvrzená písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Ves vlastnil rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymřel "po meči" a Kladno poté vlastnicky převzal rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Za jejich vlády se dočkalo roku 1561 povýšení na městečko 1 Sčítání lidu, domů a bytů 2001

16


i přiznání práva používat vlastního znaku – modrého štítu s polovinou stříbrné orlice a rysem v přirozené barvě. Kladenské panství zakoupila roku 1701 od potomků Žďárských ze Žďáru Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská. Ta jej však již roku 1705 odprodala mnišskému řádu benediktinů z Břevnovského kláštera, v jehož držení pak Kladno zůstalo až do roku 1848. Z této doby pochází i nejvýznamnější kladenské barokní památky. Bouřlivý růst města spolu s rozvojem jeho ekonomického potenciálu přispěl v roce 1870 k povýšení Kladna na město. Kolem poloviny 19. století nastal bouřlivý přerod zemědělského městečka a jeho okolí v důležitou průmyslovou oblast Čech s rozvojem těžby uhlí a hutnictví. Od počátku 50. let 19. století tedy nastal nebývalý růst města, doprovázený přílivem pracovních sil, který v krátké době zněkolikanásobil počet jeho obyvatel. Závěrem devatenáctého století, roku 1898, byl Kladnu udělen čestný titul „královského horního města“ a v předvečer první světové války roku 1914 císař František Josef I. rozšířil znak města o symboly hornictví – zkřížená stříbrná kladívka ovinutá zlatou stuhou. Od devadesátých let minulého století za řízení starosty města MUDr. Jaroslava Hrušky začalo Kladno nabývat výstavbou infrastruktury i řadou výstavních veřejných budov nabývat moderního rázu.

V památných podzimních dnech roku 1918 byl na základě zprávy z Prahy o proklamaci vzniku samostatné Československé republiky již dne 28. října tohoto roku ustaven na Kladně Národní výbor v čele s předsedou MUDr. Ignácem Hajnem a mohutná shromáždění občanů podpořila zrod tolik vytoužené republiky. Tímto historickým aktem byl v Kladně završen odpor jeho obyvatel proti válce, nedostatku potravin a všeobecné bídě, vyjadřovaný v průběhu celého tohoto roku stávkami, tábory lidu a protesty občanů, jakož i touha po sebeurčení českého národa.

Dobu prosperity a rozvoje města zastavila až nacistická okupace v březnu 1939. Předchozí období však vtisklo Kladnu jeho specifickou lepší tvář, se kterou se jeho obyvatelé i návštěvníci setkávají až do současnosti. Vláda nacistů postihla i Kladno, a to sesazením a uvězněním všech členů městského zastupitelstva a podílem na smrti tehdejšího starosty Františka Pavla. Kladenské gestapo bylo jedním z iniciátorů vyplenění obce Lidice, jejího srovnání se zemí, zavraždění lidických mužů a odvlečení lidických žen a jejich dětí do koncentračních táborů či k převýchově. Kaple reálného gymnázia byla posledním místem pobytu lidických žen a dětí před jejich transporty do říše. Část kladenských občanů se zapojila do práce odbojových složek různého politického zaměření a mnoho „kladeňáků“ hrdinsky bojovalo v zahraničních spojeneckých jednotkách za osvobození Československa. Ve válečném a poválečném období docházelo k rozšiřování území města Kladna, a to jeho sloučením s obcemi Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd v roce 1941. Ke Kladnu byly v roce 1950 připojeny Vrapice a v roce 1980 obec Švermov. Poválečné historii Kladna se rovněž nevyhnuly nezákonnosti komunistické totalitní moci. Rozvoj města byl určován extenzivními směry, tj. přílivem pracovních sil, nemajících k městu jakýkoliv vztah, výstavbou unifikovaných, monstrózních a odcizených sídlišť a zrůdnou snahou o fyzické vymazání původní zástavby centra města. 21. srpna 1968 bylo Kladno podruhé během třiceti let okupováno, tentokrát vojsky sovětského imperialismu – Rudou armádou. V průběhu 60. a 70. let byly ve městě postaveny některé důležité a potřebné stavby pro sport, kulturu a volný čas obyvatel města. Velmi však byla zanedbána oblast infrastruktury a životního prostředí.2

2 Zdroj: www.mestokladno.cz

17


2.2.2 Kultura Kladno je přirozeným centrem kultury regionu. Na území města působí dvě divadla, Zámecká galerie města, Sládečkovo vlastivědné muzeum, muzeum Poldi, Středočeská vědecká knihovna, Městská knihovna Kladno, další galerie, kluby pro mládež, hudební tělesa, taneční soubory atd. Již tradicí se stávají v Kladně některé kulturní, zábavní, společenské či charitativní akce, jako je např. pořádání výstav, expozic ze širokého spektra výtvarného umění či kulturních akcí s nimi spojených v Zámecké galerii města, jakož i divadelních a hudebních vystoupení v zámecké zahradě.

Jedná se například o: Den Země, pořádaný každoročně Klubem alternativního života za účasti města v polovině dubna, Den dětí, Výstava profesionálních i amatérských výtvarníků pod širým nebem Kladenské dvorky v pitoreskní části města Podprůhon, pořádaná každoročně městem v polovině června;, Celostátní přehlídka absolventských prací studentů středních uměleckých škol, která se koná v Zámecké galerii Kladno v období červen – září, Den města, pořádaný každoročně městem v areálu kladenského Sletiště počátkem září. V roce 1998 byla tato akce spojena s oslavami 100 let radnice a 100 let od vyhlášení města Kladna královským horním městem, Vánoce města Kladna, již tradiční kulturní akce související s Vánocemi, mající charakter koncertů v kostele Nanebevzetí Panny Marie, Středočeském divadle Kladno; vystoupení pěveckých sborů pod otevřeným nebem na kladenské pěší zóně; vánočních výstav v zámecké galerii a vánočních trhů., Pohádkový vánoční strom splněných přání, charitativní akce pod záštitou primátora města, jejímž cílem je splnění tajných vánočních přání dětí z dětských domovů a azylových domů v Kladně a jeho okolí. 2.2.3 Sport Co se týče sportovních zařízení, patří Kladno mezi nadstandardně vybavená města. Poskytuje svým obyvatelům široké sportovní vyžití. Sportovní areály města Kladna, s.r.o., jejichž 100% vlastníkem je Statutární město Kladno, provozují a rozvíjejí významnou část kladenských sportovišť. Většinu z nich nalezne návštěvník na jihozápadním okraji Kladna na rozhraní městských čtvrtí Kladno a Rozdělov mezi ulicemi Sportovců, Petra Bezruče, Ke Stadionu a Fr. Kloze. Tato atraktivní lokalita moderních sportovních areálů určená pro široký okruh vyžití nejen pro sport, ale i pro volný čas je obklopena lesoparkem Lapák, představujícím okraj křivoklátských lesů. Jsou zde zajištěny dobré parkovací podmínky, napojení na městskou autobusovou dopravu a cyklotrasu Kladenský okruh 0017. Další sportovní zařízení jsou situována po celém území města Kladna. Mezi nejvýznamnější patří následující sportovní zařízení: Aquapark Letní koupaliště u Městského stadionu Sletiště Kladenská sportovní hala Městský stadion Sletiště Městský zimní stadion Městská hokejbalová aréna Finská sauna Tenisové kurty

18


Turistická ubytovna Letní koupaliště Bažantnice Krytý bazén při Základní škole Kladno, Norská 2633 Školní hřiště3

2.3 Obyvatelstvo

2.3.1 Dlouhodobý populační vývoj obyvatelstva

Sledujeme vývoj počtu obyvatelstva od roku 1996 do 2006. V tomto období klesl celkový počet obyvatel z 72 085 obyvatel na 69 329, tím se snížil počet obyvatel o 2 756 obyvatel. Pokles počtu obyvatel se promítá v poměru u obou pohlaví stejně. Tabulka č.1: Vývoj počtu obyvatel v Kladně k 1. 1. Rok Celkem muži ženy 72 085 34 897 37 188 1996 71 797 34 711 37 086 1997 71 737 34 638 37 099 1998 71 680 34 584 37 096 1999 71 508 34 491 37 017 2000 71 848 34 747 37 101 2001 4 70 702 34 120 36 582 2002 70 328 33 840 36 488 2003 70 003 33 783 36 220 2004 69 355 33 345 36 010 2005 69 329 33 296 36 033 2006

Zdroj: Český statistický úřad

Pro názornost uvádíme grafické znázornění předchozí tabulky. Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatelstva v Kladně 80000 70000 60000 50000

celkem

40000

muži ženy

30000 20000 10000 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Zdroj: Vlastní zpracování 3 4

Zdroj: www.mestokladno.cz Pokles počtu obyvatel je mezi roky 2001 a 2002 způsoben zpřesněním údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001.

19


Oproti městu Kladnu počet obyvatel Středočeského kraje naopak stoupá. Od roku 1999 do roku 2005 narůstá počet obyvatel o 49 643 osob, a to zejména z toho důvodu, že do Středočeského kraje se stěhují mladí lidé, kteří tu zakládají rodiny, zvyšuje se tedy počet přistěhovalých a v důsledku toho se zvyšuje i porodnost. Tabulka č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve Středočeském kraji k 31. 12. 2006 rok

celkem

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

1 106 013 1 105 469 1 108 465 1 111 354 1 115 038 1 123 931 1 128 674 1 135 795 1 144 071 1 158 108


V grafickém znázornění předchozí tabulky je patrná stoupající tendence počtu obyvatel Středočeského kraje. Od roku 1998 přibývá obyvatel kraje především z důvodu přistěhování. Současně díky struktuře přistěhovalých mladých obyvatel, kteří tu zakládají své rodiny, se snižuje i úbytek obyvatel přirozenou výměnou, tedy stoupající porodností. Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve Středočeském kraji 1 170 000 1 160 000 1 150 000 1 140 000 1 130 000 1 120 000 1 110 000 1 100 000 1 090 000 1 080 000 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: Vlastní zpracování

2.3.2 Věková struktura obyvatelstva v Kladně V tabulce č.3 sledujeme počet zástupců ve věkových skupinách od roku 1996 do roku 2005 ve městě Kladně. V první skupině od 0 do 14 let je patrný klesající počet obyvatel z důvodu klesající porodnosti. Ve věkové skupině 15 až 59 let se v porovnání let 1996 a 2005 snížil stav 20


o 105 obyvatel, přičemž v průběhu těchto let se stav nejprve zvyšoval a následně (na přelomu roku 2000 a 2001) se počet obyvatel začal snižovat. Ve skupině obyvatel starších 60 let vidíme nárůst o 138 obyvatel, přičemž skupina se nejprve početně zmenšuje a od roku 2001 se začíná zvětšovat. V této skupině je zahrnuta i skupina osob starších 65 let a tato skupina se od roku 2001, kdy začíná být i samostatně monitorována, početně zvětšuje. Tabulka č.3: Věkové skupiny v Kladně k 31. 12. rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

počet počet Počet obyv. ve z toho počet obyvatel ve obyvatel ve věku 60 let a obyvatel ve věku 0−14 let věku 15−59 více věku 65 a více 12 553 45 134 14 110 12 351 47 082 12 304 12 115 47 053 12 512 11 692 47 246 12 570 11 498 47 326 12 748 10 812 46 949 12 941 9 429 10 621 46 431 13 276 9 549 10 347 46 052 13 604 9 651 10 176 45 233 13 946 9 686 10 052 45 029 14 248 9 795


Z tabulky č. 4 je patrné, že ve věkových skupinách 15 až 59 a 60 a více let převažují ženy, přičemž v té nejstarší skupině převažují významně. Děje se tak v důsledku společenskohistorických událostí, stejně tak tato skutečnost odpovídá celospolečenským statistikám, které vypovídají o faktu, že ženy se dožívají vyššího průměrného věku. Naopak v mladších věkových kategoriích je patrná mírná početní převaha u mužské části populace. Tato převaha není markantní a ve středním věku se situace vyrovnává. Odchylky v této věkové kategorii nejsou významné a mezi pohlavími se střídají. Tabulka č. 4: Počet obyvatel ve věkových skupinách v roce 1991 a 2001 v Kladně

obyvatelstvo celkem v tom ve věku: 0–14 15–59 60 a více včetně nezjištěného věku

obyvatelstvo celkem Počet v%

1991

v tom muži Ženy

obyvatelstvo celkem počet v%

2001

v tom muži Ženy

71 753 100,0 34 755 36 998

71 132 100,0 34 368 36 764

14 552 45 707

20,3 63,7

7 392 22 770

7 160 22 937

11 078 47 282

15,6 66,5

5 688 23 506

5 390 23 776

11 494

16,0

4 593

6 901

12 772

18,0

5 174

7 598

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

21


Tabulka č. 5: Počet obyvatel podle věkových skupin v Kladně dle pohlaví k 31. 12. 2005 počet Počet obyvatel celkem 0–4 5–9 10–14 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 65–69 70–74 75–79 80–84 85–89 90–94 95−99 100 +

v%

muži

ženy

poměr žen poměr ve mužů ve věkových věkových skupinách skupinách

69 329

100

33 296

36 033

51,92

48,08

3 506 2 929 3 617 4 105 4 267 5 798 6 171 4 929 4 842 4 325 5 266 5 326 4 453 2 997 2 624 2 194 1 380 406 165 28 1

5,06 4,22 5,22 5,92 6,15 8,36 8,90 7,11 6,98 6,24 7,59 7,68 6,42 4,32 3,78 3,16 1,99 0,59 0,24 0,04 0,00

1 806 1 493 1 879 2 080 2 144 2 872 3 066 2 541 2 396 2 116 2 566 2 505 2 010 1 367 1 054 798 449 107 40 6 1

1 700 1 436 1 738 2 025 2 123 2 926 3 105 2 388 2 446 2 209 2 700 2 821 2 443 1 630 1 570 1 396 931 299 125 22 0

48,49 49,03 48,05 49,33 49,75 50,47 50,32 48,45 50,52 51,08 51,27 52,97 54,86 54,39 59,83 63,63 67,46 73,65 75,76 78,57 0,00

51,51 50,97 51,95 50,67 50,25 49,53 49,68 51,55 49,48 48,92 48,73 47,03 45,14 45,61 40,17 36,37 32,54 26,35 24,24 21,43 100,00


Graf č. 3: Poměr žen a mužů ve věkových skupinách v Kladně k 31. 12. 2005 100%

90% 80% 70% 60%

50% 40%

muži ženy

30% 20%

100 a více 95-100 90-94

85 – 89 80 – 84 75 – 79

70 – 74

65 – 69 60 – 64 55 – 59

50 – 54 45 – 49 40 – 44

35 – 39

30 – 34 25 – 29

20 – 24

15 – 19 10 – 14 5– 9

0–4

10% 0%

Zdroj: vlastní zpracování

22


2.3.3 Struktura obyvatelstva dle rodinného stavu Rodinný stav obyvatelstva se na úrovni měst zjišťuje Českým statistickým úřadem jen v obdobích sčítání lidu. V roce 2001, kdy bylo prováděno poslední sčítání lidu, domů a bytů, byl rodinný stav ve společnosti rozvržen následovně: 40,6 % mužů bylo svobodných, 46,7 % bylo ženatých, rozvedených jen 9,3 %, ovdovělí muži tvořili v populaci 2,4 %. U žen byla situace následující: 31,2 % bylo svobodných, 43, 8 % žen bylo vdaných, 11,6 % bylo rozvedených a ovdovělých bylo 12,6 %. Situace odpovídá poměrnému zastoupení pohlaví ve věkových skupinách. V mladších věkových skupinách je zastoupeno více mužů, bude jich tedy i více svobodných. Naopak ve starších věkových skupinách převažují ženy, což odpovídá i procentuelnímu zastoupení ovdovělých žen, které je několikanásobně vyšší než u mužů. Tabulka č. 6: Obyvatelé Kladna podle rodinného stavu k 1. 3. 2001 celkem obyvatelstvo celkem v% Muži v% Ženy v%

71 132 100,0 34 368 100 36 764 100

svobodní

25 420 35,7 13 964 40,6 11 456 31,2

2.3.4 Vývoj porodnosti a úmrtnosti

rodinný stav

ženatí, rozvedení ovdovělí nezjištěno vdané 32 151 7 464 5 462 635 45,2 10,5 7,7 0,9 16 065 3 193 821 325 46,7 9,3 2,4 0,9 16 086 4 271 4 641 310 43,8 11,6 12,6 0,8 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Stárnutí populace a nízká porodnost je průvodním jevem ve všech moderních společnostech. Tato situace ovlivňuje všechna odvětví lidského života. Sociální služby jsou tímto jevem ve velké míře ovlivněny také. Jednou z možností, jak pozitivně ovlivňovat demografické složení obyvatelstva, je podpora imigrace do města. Za posledních 13 let, které se do tabulky č. 6 promítají, můžeme porovnat dva ukazatele − přirozený a migrační přírůstek. Obě tyto hodnoty pak ve svém součtu mají vliv na výsledný celkový přírůstek. Na snižujícím se počtu obyvatel má větší vliv emigrační tendence obyvatel spíše než nízká porodnost. Tabulka č. 7: Vývoj přirozeného přírůstku a celkového přírůstku v Kladně k 1. 1. 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Živě přirozený migrační celkový zemřelí přistěhovalí vystěhovalí narození přírůstek přírůstek přírůstek 828 731 97 1 310 1 374 −64 33 876 745 131 1 317 1 246 71 202 771 747 24 1 365 1 126 239 263 709 726 −17 1 171 1 131 40 23 663 726 −63 1 029 1 254 −225 −288 736 703 33 1 081 1 174 −93 −60 647 732 −85 1 179 1 151 28 -57 588 748 −160 1 205 1 217 −12 −172 673 739 −66 1 274 1 144 130 64 697 751 −54 1 214 1 660 −446 −500 705 718 −13 1 628 1 989 −361 −374 700 732 −32 1 779 2 072 −293 −325 737 735 2 1 477 2 127 −650 −648 753 772 −19 1 800 1 807 −7 −26 Zdroj: Český statistický úřad

23


Graf č. 4: Vývoj přírůstku v Kladně od roku 1992 do roku 2005 400 200

2 0 0 4 2 0 0 5

2 0 0 3

2 0 0 2

2 0 0 0 2 0 0 1

9 9

19

9 8

19

9 7

19

9 6

19

9 5

19

9 4

9 3

19

19

-200

19

9 2

0

-400 -600 -800

Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek


Pro porovnání ve Středočeském kraji žilo ke konci roku 2004 celkem 1 144 071 obyvatel, což představuje 11,2 % obyvatel Česka. Podíl Středočeského kraje na obyvatelstvu republiky se od počátku sledovaného období zvyšuje – na začátku roku 2000 dosahoval hodnoty 10,8 %. Důvodem je neustálý výrazný růst počtu obyvatel, přičemž Středočeský kraj je jediný mezi všemi kraji republiky, kde k tak velkému nárůstu dochází. Do roku 1996 docházelo ve Středočeském kraji k celkovému úbytku počtu obyvatel, na čemž měl hlavní podíl úbytek přirozenou měnou. Od roku 1997 obyvatelstva postupně přibývá. Důvodem je přírůstek daný stěhováním, ke kterému dochází již od roku 1992 a který je ve srovnání s ostatními kraji výrazně nejvyšší. Ve sledovaném období 2000−2004 se přírůstek stěhováním zvýšil zhruba o polovinu (z 5,9 na 8,4 promile) a ovlivňuje i přirozenou měnu obyvatel. Díky struktuře přistěhovalých, kteří jsou většinou mladší a zakládají v kraji své rodiny, se postupně snižuje úbytek přirozenou měnou (z −2,6 na −1,1 promile). Výsledkem je více než zdvojnásobení celkového přírůstku z 3,3 promile v roce 2000 na 7,3 promile v roce 2004. Mezi roky 2000 a 2004 přibylo v kraji téměř 22,5 tisíc obyvatel.

24


Graf č. 5 : Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji


2.3.5 Národnostní struktura obyvatel a státní občanství Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní, občan uvede národnost podle vlastního přesvědčení. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská a také romští občané měli možnost přihlásit se ke své národnosti. Národnostní složení místních populací je významnější v regionech, které svou polohou a dalšími podmínkami implikují různorodost stávající populace. V roce 1991, v době sčítání lidu, domů a bytů, byl okres Kladno oblastí s naprostou převahou české národnosti, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatel činil 95,0 %. Druhou nejpočetnější byla národnost slovenská, ke které se při sčítání přihlásilo celkem 2 480 obyvatel, tj. 1,7 % z celkového počtu. Zastoupení ostatních národností v okrese je minimální a nepřesahuje 0,3 %. K romské národnosti se přihlásilo 518 občanů, tj. 0,3 % z celkového počtu obyvatel. Jedná se zřejmě o údaj podhodnocený, neboť podle poznatků sčítacích komisařů značná část Romů neuvedla žádný údaj o národnosti nebo se přihlásila k národnosti české nebo slovenské. Ve městě Kladno se při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 přihlásilo k české národnosti 93,82 % dotazovaných. Početná je i skupina obyvatel nezjištěné národnosti. Tabulka č. 8: Státní občanství v Kladně k 1. 3. 2001

Česká republika Slovenská republika EU ostatní celkem počet obyvatel Kladno 69 921 159 44 1 008 71 132 Zdroj: Český statistický úřad

25


Tabulka č. 9: Rozdělení národnosti v Kladně k 1. 3. 2001 národnost česká moravská slezská slovenská romská polská německá ruská ukrajinská vietnamská ostatní nezjištěna celkem

počet obyvatel 66 736 82 10 1 195 457 143 84 227 222 156 584 1 236 71 132

Graf č. 6: Rozdělení národnosti v Kladně k 1. 3. 2001


česká moravská slezská slovenská romská polská německá ruská ukrajinská veitnamská ostatní nezjištěna


2.3.6 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Důležitou součástí sčítání je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 15 let.

Postoj města ke vzdělanostní struktuře obyvatel ve městě vyplývá mimo jiné i ze Strategického plánu města, který byl vypracován v roce 2002, pro informaci je z něho čerpána část týkající se vzdělávání. Je nutné doplnit, že některé body již nejsou aktuální, například Školský úřad v Kladně byl zrušen. Důležitou změnou je vznik nových vysokých škol, v současnosti existují v Kladně již 3 vysoké školy. Strategický plán rozvoje města z roku 2002 se na téma vzdělání vyslovuje následovně: „Jedním z velkých problémů v oblasti lidských zdrojů je přetrvávající špatná vzdělanostní struktura obyvatel. Pozitivem je naopak aktivní politika a zahájená spolupráce zodpovědných institucí – Úřadu práce a Školského úřadu – se zaměstnavateli. Blízkost Prahy se promítá i do

26


této kritické oblasti jak stahováním kvalifikované pracovní síly, tak možností, že se město v budoucnu stane lokalitou, z níž lidé budou dojíždět do Prahy za prací, a bydlet budou v Kladně.“

Silné a slabé stránky tohoto problému můžeme shrnout následovně: Silné stránky5 • administrativní omezování nabídky neperspektivních oborů • poptávka nových podniků po technicky vzdělané pracovní síle • speciální rekvalifikační kursy úřadu práce, spolupráce se zaměstnavateli • dobrá nabídka vzdělání pro ženy • relativně stabilizovaná situace v nezaměstnanosti, stejný trend jako v ČR • blízkost Prahy nabízí i nekvalifikovaná pracovní místa Slabé stránky • nízká úroveň vzdělání obyvatel, nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, nízká kvalifikace pracovní síly • špatná profesní orientace • neadekvátní zaměření středních škol, učilišť • nezájem o technické obory, zájem o obory manažerské, které však nemají uplatnění • špatně zaměřená poptávka po vzdělání • nedostatek praxe absolventů – neochota podnikatelů • chybějící motivace pracovní síly – vysoká mzdová očekávání pracovní síly • horší možnost uplatnění pro ženy • nelegální zaměstnávání zahraničních dělníků6

Jako další negativní faktor ovlivňující kvalitu lidských zdrojů spatřují v tom, že kvalitní pracovní síla má tendenci migrovat do Prahy.

Plány, jak situaci zlepšit, se týkají zlepšení komunikace mezi školami a podniky, lepší připravenosti studentů jak po stránce odborné, tak po stránce jazykové. Dále je potřeba zvýšit informovanost o trhu práce a vytvářet pružnější trh práce prostřednictvím rekvalifikace. Tabulka č. 10 vypovídá o vzdělanostní struktuře obyvatel města Kladna v roce 2001, kdy bylo provedeno Sčítání lidu, domů a bytů.

5 6

čerpáno ze Strategického plánu rozvoje města z roku 2002 Strategický plán ekonomického rozvoje Kladna

27


Tabulka č. 10: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání v Kladně k 1. 3. 2001 obyvatelstvo

celkem základní, vč. neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity učební obor s maturitou úplné střední všeobecné s mat. úplné střední odborné s mat. nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské Z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno

celkem

v%

v tom

muži

ženy

60 054 100,0 28 680 31 374 14 041

23,4

4 985

9 056

10 539

17,5

5 602

6,0

10 883 979

3 627

11 313 1 522 896 4 799 277 149 283 1 023

18,1 1,6

18,8

2,5 1,5 8,0 0,5 0,2 0,5 1,7

ekonomicky aktivní muži ženy počet v% počet v% 20 264 100,0 17 834 100,0 2 092

10,3

4 937

4 609

22,7

1 259

2 368

890

4,4

550 415 2 734 153 126 111 532

972 481 2 065 124 23 172 491

6 364

703

5 299

4 519 276

6 014

4 476

638

4 257

446 272 2 348 113 105 59 72

2 791

15,6

3 117

17,5

22,1

2 441

3,1

204

21,0

2,2 1,3 11,6 0,6 0,5 0,3 0,4

1 628

4 698

782 332 1 698 80 21 60 62


13,7 1,1

9,1

26,3

4,4 1,9 9,5 0,4 0,1 0,3 0,3

2. 4 Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivních obyvatel bylo v Kladně celkem 38 098, což je 53,56 % z celkového počtu 71 132 obyvatel sečtených v roce 2001.

Počet ekonomicky aktivních byl nejvyšší ve věkové skupině 25−34 let, což koresponduje s faktem, že tato skupina je i obecně nejpočetnější. V ostatních skupinách počet ekonomicky aktivních obyvatel odpovídá skutečnosti, že například ve skupině 15−24 let se nejvíce vyskytují studenti. Naopak skupina seniorů je méně ekonomicky aktivní, neboť se do této skupiny započítávají jen pracující důchodci. Tabulka č. 11: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v Kladně podle věku k 1. 3. 2001 Kladno

15−24 25−34 35−44 45−54 55−59 60−64 65 a více nezjištěn let let let let let let let o 5 268 10 095 8 967 10 046 2 538 723 449 12

EA celkem 38 098


Nejvíce ekonomicky aktivních pracuje v odvětví průmyslu, celkem 7 947 osob, podíl žen v tomto odvětví je 33,8 %. Nejvyšší podíl žen pracuje v odvětví školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, kde z celkového počtu ekonomicky aktivních 38 098, pracují 3 732 osoby.

28


Tabulka č. 12: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle odvětví v Kladně k 1. 3. 2001 celkem ekonomicky aktivní celkem v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné a osobní služby nezjištěné odvětví

v tom

muži

ženy

38 098 20 264 181 7 947 2 616

94 5 260 2 271

1 470 3 673 1 151

572 2 232 389

4 536

struktura v %

17 834

celkem muži

ženy

100,0 100,0 100,0

87 2 687 345

0,5 20,9 6,9

0,5 26,0 11,2

898 1 441 762

3,9 9,6 3,0

2,8 11,0 1,9

46,8

0,5 15,1 1,9

48,1 33,8 13,2

5,0 8,1 4,3

61,1 39,2 66,2

2 073

2 463

1 230

1 102

2 515

1 421

1 094

6,6

7,0

6,1

43,5

3 732

689

3 043

9,8

3,4

17,1

81,5

2 332

1 987 5 958

934 3 099

1 053 2 859

11,9

podíl žen v odvětví v%

6,1

5,2 15,6

10,2

13,8

6,1

6,2

4,6 15,3

54,3

47,3

5,9 16,0

53,0 48,0


Ekonomicky aktivních je v Kladně 38 098 obyvatel, převažuje tu počet zaměstnanců v pracovním poměru, který tvoří 72,1 % celkového počtu ekonomicky aktivních.

Tabulka č. 13: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle postavení v zaměstnání v Kladně k 1. 3. 2001 celkem ekonomicky aktivní celkem v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

muži

v tom

38 098

20 264

1 096

740

struktura v %

ženy celkem muži počet v %

17 834 46,8 100,0 100,0 100,0 356

27 477

14 205

13 272

101

29

72

1 767 3 560 20 4 077

922 2 382 10 1 976

ženy

32,5

2,9

3,7

2,0

48,3

72,1

70,1

74,4

71,3

0,3

0,1

0,4

845 1 178 10

47,8 33,1 50,0

2 101

51,5

4,6 9,3 0,1

10,7

4,5 11,8 0,0 9,8

4,7 6,6 0,1

11,8


29


2.5 Nezaměstnanost Nezaměstnanost v Kladně patří mezi ne zcela nevýznamné problémy, kterého jsou si zástupci města vědomi. Problém nezanedbávají, naopak se snaží aktivně zaměstnanost podporovat. Město si jako hlavní cíle klade revitalizaci starých průmyslových lokalit a rozvoj nových. Podpora podnikání se zástupcům města jeví jako klíčová pro řešení situace nezaměstnanosti. 2.5.1 Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti V tabulce č. 14 můžeme porovnat vývoj míry nezaměstnanosti v městě Kladně, okresu a celorepublikové ukazatele. Ve městě klesla míra nezaměstnanosti od roku 2001 do prosince roku 2005 o 0,8 procentního bodu. V úvahu však musíme brát novou metodiku výpočtu nezaměstnanosti, která se začala používat na přelomu let 2004 až 2005. Tabulka č. 14: Porovnání vývoje nezaměstnanosti v Kladně, v okresu Kladno a v ČR vždy k 31. 12. 2005 město Kladno

I2/2001 I2/2002 I2/2003 I2/2004 I2/2005 10,3

okres Kladno

9,5

ČR

8,9

11,4

10,8

10,5

9,8

10,3

9,5

10,2

9,9

9,5

8,9

8,4

8,9

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Míra nezaměstnanosti v průběhu roku 2005 s přihlédnutím k meziročnímu rozdílu kulminuje v letních měsících, červenci a srpnu. Děje se tak z důvodů ukončení školní docházky absolventů a jejich přihlášení na úřad práce. Podobně je to s nástupem zimního období, kdy končí sezónní stavební práce. Tabulka č. 15: Porovnání míry nezaměstnanosti v průběhu roku 2005 a počátek roku 2006

I/05 II/05 III/05 IV/05 V/05 VI/05 VII/05 VIII/05 IX/05 X/05 XI/05 XII/05 I/06

město 10,0 Kladno okres 9,1 Kladno ČR

9,82

9,7

9,7

9,5

9,5

9,7

10,2

10,2

10,1

9,5

9,4

9,5

9,6

8,8

8,7

8,4

8,3

8,5

8,8

8,8

8,7

8,3

8,2

8,4

8,5

9,6

9,4

8,9

8,6

8,6

8,8

8,9

8,8

8,5

8,4

8,9

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce okresu Kladno

2.5.2 Struktura nezaměstnaných V následujících řádcích uvádíme přehled vývoje počtu osob nezaměstnaných podle délky evidence na úřadu práce a zároveň přehled počtu osob, které jsou na trhu práce znevýhodněné. Tyto přehledy jsou uváděny od roku 2004 do prvního pololetí roku 2006. Z tabulky č. 16 je patrné, že pozitivně se vyvíjí situace u osob krátkodobě nezaměstnaných, naopak osoby nezaměstnané dlouhodobě se umisťují hůře. Tabulka č. 17 je přehledem počtu osob, které pro umístění v zaměstnání mají specifické požadavky, celkový počet uchazečů o zaměstnání klesl od roku 2004 do pololetí roku 2006 30

9,2


o 912 osob. Osob nějakým způsobem znevýhodněných je v prvním pololetí roku 2006 o 233 méně než v roce 2004.

Tabulka č. 16: Struktura nezaměstnaných podle délky evidence na úřadu práce v Kladně délka evidence do 3 měsíců 3−6 měsíců 6−9 měsíců 9−12 měsíců 12−24 měsíců více než 24 měsíců

2004 1 795 1 286 670 555 1 171 2 326

2005 1 701 1 252 697 479 1 084 2 188

2006 (k 30. 6.) 1 519 1 057 611 533 982 2 189

Zdroj: Úřad práce Kladno

Tabulka č. 17: Přehled znevýhodněných uchazečů na trhu práce v Kladně uchazeči celkem osoby se zdravotním postižením: - osoby plně invalidní - osoby částečně invalidní - osoby zdravotně znevýhodněné absolventi VŠ do 30 let ženy − těhotné, kojící, matky 9m osoby pečující o dítě do 15 let osoby potřebující zvláštní pomoc celkem znevýhodněných uchazečů

2004 2005 2006 (k 30.6.) 7 803 7 401 6 891 871 850 816 5 2 753 721 92 93 28 17 22 132 142 130 1 218 1 123 1 154 106 84 68 2 355 2 216 2 122


Graf č. 7: Vývoj podílu dlouhodobě nezaměstnaných na úřadu práce v Kladně od prvního čtvrtletí roku 1999 do druhého čtvrtletí roku 2006


Vývoj podílu dlouhodobě nezaměstnaných má podle grafu mírně stoupající tendenci.

31


Graf č. 8: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých osob na úřadu práce v Kladně


2.5.3 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je souhrnem opatření směřujících k zajištění maximální možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečují Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Tabulka č. 18: Počty chráněných míst v Kladně k 31. 12. 2005 společensky účelné pracovní místo (SÚPM) u zaměstnavatele 159 15

veřejně prospěšné práce

SÚPM − vyhrazená místa 121

chráněné dílny – zřízení 24

Tabulka č. 19: Chráněná pracovní místa, chráněné dílny v Kladně

chráněná pracovní místa – zřízení Zdroj: Český statistický úřad

rok počet příspěvků na zřízení počet příspěvků na provoz 2003 1 2004 1 2 2005 5 2 2006 6


32

12


2.6 Demografická prognóza Projekce obyvatelstva ve Středočeském kraji.7 Výpočet byl proveden bez uvažování vnitřního i zahraničního vlivu na populační vývoj. Důvodem byla skutečnost, že při odhadu migrace nelze vycházet z minulých trendů a její vývoj závisí zejména na celkové hospodářské situaci (pracovní příležitosti, bytová výstavba) a tím je atraktivnost regionu prakticky nepředvídatelná. Jedná se tedy o údaje prezentující hypotetický vývoj počtu a věkového složení obyvatelstva kraje ovlivněný pouze přirozenou měnou, tzn. vývojem porodnosti a úmrtnosti. 2.6.1 Očekávaný vývoj plodnosti Středočeský kraj se ve vývoji plodnosti neliší od ostatních krajů, ke změně nedošlo ani během devadesátých let, tedy v období zásadních změn reprodukčního chování obyvatelstva České republiky. Tabulka č. 20: Vývoj plodnosti v krajích od 2002 do 2050 úhrnná plodnost

Středočeský kraj Hlavní město Praha ČR – střední varianta

2002

1,20 1,08 1,17

2050

1,65 1,76 1,62

průměrný věk matek při porodu 2002

27,80 29,50 27,80

2050

29,40 30,90 29,50


Předpoklad budoucího vývoje plodnosti vycházel ze současné celkové úrovně plodnosti a její struktury podle věku ženy a z předpokladu vývoje zakomponovaného ve střední variantě projekce celorepublikové. Vzhledem k dnešní velmi nízké intenzitě plodnosti ve všech krajích byl vzestup předpokládán po celém území republiky stejně tak jako pokračování v trendu, započatém po roce 1989, a sice posunu nejvyšší plodnosti do vyššího věku. 2.6.2 Očekávaný vývoj úmrtnosti Rozdíly ve vývoji úmrtnosti jsou dány především skladbou obyvatelstva v jednotlivých regionech podle vzdělání, socioekonomického postavení, rodinného stavu, národnosti aj. V průběhu devadesátých let se intenzita úmrtnosti snížila, stejně jako v případě plodnosti, ve všech krajích, a to v zásadě stejnou měrou. Projekce předpokládá pokračování procesu zlepšování úmrtnosti8 ve všech krajích spolu se zachováním současného základního územního rozložení rozdílů. Ani v hypotézách změn úmrtnosti podle věku se jednotlivé kraje od sebe příliš nelišily. Budoucí trendy jsou jednoznačně dány možnými rezervami dalšího zlepšování, zejména ve vyšším a vysokém věku.

7 8

Zdroj: Český statistický úřad, Prognoza Středočeského kraje, www.czso.cz Pojem zlepšování úmrtnosti znamená, že se zvyšuje věk dožití,v prognóze tedy, že je naděje na dožití vyššího věku.

33


Tabulka č. 21: Očekávaná naděje dožití při narození v krajích 2001–02 a 2050 muži

Středočeský kraj Hlavní město Praha ČR – střední varianta

2001– 02

72,1

2050

78,9

Ženy

2001– 02

78,3

73,7

80,2

78,9

72,19

78,9

78,52

2050

84,2

rozdíl ženy − muži 2001– 02

6,2

85,0 84,5

2050

5,4

5,2

4,8

6,5

5,6


2.6.3 Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel: Jak již bylo uvedeno, projekce za kraje (a oblasti) byla vypočtena bez zvažování vlivu migrace. Prezentovaná čísla o početní velikosti se tak týkají pouze změn na základě vývoje přirozené měny obyvatelstva jednotlivých krajů. Přírůstek obyvatel České republiky přirozenou měnou byl naposledy zaznamenán v roce 1993. Od roku 1994 byl roční počet zemřelých vždy vyšší než počet živě narozených. Pro Středočeský kraj jsou ale trvalé úbytky obyvatel přirozenou měnou charakteristické již na přelomu 70. a 80. let. Projekce obyvatel nepočítá s tím, že by ještě někdy do roku 2050 roční počet živě narozených dětí převýšil počet zemřelých. Počet obyvatel přirozenou měnou by se neměl zvyšovat, naopak úbytky se budou postupně prohlubovat. Tabulka č. 22: Očekávaný počet obyvatel a přirozený přírůstek v krajích 2002 a 2050 počet obyvatel (v tis., k 31. 12.)

Středočeský kraj Hlavní město Praha ČR – střední varianta bez migrace

2002

2050

10 203,3

8 129,9

1 128,7 1 161,9

896,4 898,4

změna počtu obyvatel absolutně index (v tis.) 2050/2002 −232,3 −263,6

−2 073,4

79,4 77,3 79,7

přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel

2002

−1,7 −3,1 −1,5

2050

−7,2 −7,2

−6,7


2.6.4 Očekávaný vývoj věkového složení

Věková struktura obyvatel je k danému okamžiku výsledkem vývoje porodnosti, úmrtnosti a migrace v uplynulých přibližně sta letech. Příznivému věkovému složení napomáhá populace migrantů, protože zde platí, že se stěhují převážně mladí lidé.

9

rok 2002

34


Tabulka č. 23: Očekávaná procentní struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin a index stáří 2002 a 2050 0–14

Středočeský kraj Hlavní město Praha ČR – střední varianta bez migrace

15–64

65+

index stáří10

2002

2050

2002

2050

2002

2050

2002

2050

13,0

13,9

71,1

51,8

16,0

34,3

123

246

56,3

13,9

31,3

89

252

15,5

15,6

13,0

12,4

70,3

70,5

55,0

14,2

31,9

92

245


Budoucí celkový počet obyvatel a věkové složení bude do větší či menší míry ovlivněno vývojem vnitřní i zahraniční migrace. Projekce tak ukazuje, že bez přírůstků stěhováním bude úbytek obyvatel hluboký a povede k ještě výraznějšímu zhoršení věkové struktury. Tabulka č. 24: Vývoj počtu obyvatel ve Středočeském kraji do roku 2050 2002

počet obyvatel v tom ve věku: 0−14 15−64 65 a více živě narození zemřelí přirozený přírůstek porodnost úmrtnost naděje dožití při narození muži ženy úhrnná plodnost

1128674 175 327 792 908 160 439 10 483 12 401

2003 1 135 795

2004 1 144 071

173291 172 642 801 633 809 790 160 871 161 639 10 633 11 289 13 050 12 597

2004 2005 1 123 504 1 121 256

2010 1 109 019

2020 1 074 054

2030 2050 1 022 690 896 389 132 852 116 694 649 655 493 400 240 183 286 295 8 333 7 280 14 099 13 787

168 693 795 035 159 776 10 688 13 121

165 345 795 049 160 862 10 786 13 034

155 111 778 542 175 366 10 340 13 057

149 611 697 132 227 311 9 240 13 401

−1 918 9,3 11

−2 417 9,4 12

−1 308 9,9 11,1

−2 433 9,5 11,7

−2 248 9,6 11,6

−2 717 9,3 11,8

−4 161 8,6 12,5

−5 766 8,1 13,7

−6 507 8,1 15,3

72,1 78,3

72 78,2

72,0 78,4

72,0 78,2

72,1 78,4

72,9 79,0

74,4 80,3

75,9 81,6

78,9 84,2

1,2

1,21

1,27

1,23

1,25

1,32

1,48

1,63

1,65


2.7 Shrnutí Obyvatelstvo V posledních deseti letech, od roku 1996 do roku 2006, se snížil počet obyvatel města Kladna o 2 756 osob, z 72 085 obyvatel na 69 329 obyvatel. Na výsledný stav mají vliv výkyvy porodnosti a migrace obyvatel z města s tím, že na snižující se počet obyvatel má větší vliv emigrační tendence obyvatel než nízká porodnost.

10

Počet osob ve věku 0–14 a 65 a více let na 100 osob ve věku 15–64 let

35


Výrazným jevem, pozorovatelným ve věkové struktuře obyvatelstva, je vysoký podíl žen starších věkových skupin. Nejvýrazněji se tento ukazatel projevuje ve skupině mezi 75 až 79 rokem. Údaje ze Sčítání lidu domů a bytů z roku 2001 uvádějí za území bývalého okresu následující data. V této skupině je o 590 žen více než mužů. Podíl žen na celkovém úhrnu obyvatel okresu v roce 2001 dosáhl 51,3 %. Je tedy cca o 0,2 procentního bodu nižší než v letech 1991 a 1980, kdy činil 51,5 %, resp. 51,6 %. Přibližně vyrovnané přírůstky mužů a žen s mírnou převahou mužů způsobují, že asi do věku 48 let trvá početní převaha mužů nad příslušným ročníkem žen. Ve vyšším věku pak postupně narůstá převaha žen, která se směrem k vyšším věkovým skupinám vzhledem k vyšší úmrtnosti mužů stále zvyšuje. Počet žen ve věku nad 60 let je téměř o polovinu vyšší než počet mužů ve stejném věku.

Národnostní složení ve městě odpovídá ukazatelům na území bývalého okresu Kladno, který je oblastí s naprostou převahou české národnosti, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatel činil 95,0 %. Druhou nejpočetnější je národnost slovenská, ke které se přihlásilo při sčítání celkem 2 480 obyvatel, tj. 1,7 % z celkového počtu. Zastoupení ostatních národností v okrese je minimální a nepřesahuje 0,3 %. K romské národnosti se přihlásilo 518 občanů, tj. 0,3 % z celkového počtu obyvatel. Ekonomická aktivita obyvatelstva Podle údajů ze sčítání 2001 činil počet ekonomicky aktivních v okrese celkem 78 932 osob, to je 52,6 % z celkového počtu trvale bydlících obyvatel. Ve srovnání s rokem 1991 absolutní počet ekonomicky aktivních osob nepatrně vzrostl. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel však mírně poklesl − z 52,8 % v roce 1991 na 52,6 % v roce 2001. Ekonomicky aktivních je v Kladně celkem 38 098, což je 53,56 % z celkového počtu 71 132 obyvatel sečtených v roce 2001.

Nezaměstnanost Nezaměstnanost se v Kladně snižuje. Od roku 2001, kdy dosáhla míra nezaměstnanosti 9,5 %, poklesla v roce 2005 na 8,4 %. V Kladně je nižší míra nezaměstnanosti, než je celorepublikový průměr. K 31. 12. 2005 tento rozdíl činil 0,4 procentního bodu. Zprávy z úřadu práce ukazují, že klesá počet nezaměstnaných absolventů, zároveň stoupá podíl dlouhodobě nezaměstnaných ve skupině evidované na úřadu práce.

I reálné počty uchazečů se snižují, v roce 2004 byli k 31. 12. evidováni 7 803 uchazeči a k 30. 6. 2006 se počet evidovaných na úřadu práce snížil na 6 891 uchazeče. Naopak počet nezaměstnaných se zdravotním postižením se výrazně nesnižuje, z 871 osob evidovaných v roce 2004 k 31. 12. na 816 osob evidovaných k 30. 6. 2006. Aktivní politika zaměstnanosti Možnost podpory zaměstnanosti se odráží v budování nových společensky účelných pracovních míst, zřizováním a podporou chráněných pracovních míst.

36


3. Speciální část sociodemografické analýzy 3.1 Oblast informovanosti o sociálních službách Z dotazníkového šetření mezi širokou veřejností a uživateli vyplynulo, že velká část občanů města Kladna není dostatečně informovaná o poskytovaných sociálních službách. Neinformovanost se týká uživatelů ze všech cílových skupin, na které je KPSS zaměřeno.

V oblasti informovanosti široké veřejnosti o sociálních službách je zjevné, že respondenti se cítí neinformováni. Z celkového počtu odpovědí se negativně na otázku „Máte dostatek informacích o sociálních službách v Kladně?“ vyjádřilo 59 % respondentů, kladně 41 % respondentů. Graf č. 9: Máte dostatek informací o sociálních službách v Kladně? 41 ,40 %

ano ne

58,60 %

Kde hledat informace o sociálních službách, ví 53 % respondentů. 37 % respondentů uvedlo, že neví, kde by takovéto informace hledali. Ostatní na otázku neodpověděli. Z odpovědí na otázku „Jaký zdroj informací upřednostňujete?“ vyplývá, že nejpoužívanějším zdrojem informací je internet. Dalším důležitým zdrojem je místní tisk, informační letáky a úřady. Závislost věku respondenta na zvoleném médiu nelze statisticky potvrdit, nicméně lze usuzovat, že tato závislost existuje. Každý z respondentů měl možnost uvést více zdrojů informací, proto se konečný součet odpovědí nerovná počtu dotazníků. Graf č. 10: Jaký zdroj informací upřednostňujete? úřady 3% 3%

místní tisk

15 %

informační letáky 38 %

23 % 18 %

internet neziskov é organizace městské informační centrum

Informovanost o sociálních službách mezi uživateli Necelá polovina respondentů se aktivně zajímá o sociální služby. Stejná část respondentů se o sociální služby aktivně nezajímá. 37


Z odpovědí na otázku „Z jakých zdrojů tyto informace čerpáte?“ vyplývá, že nejvíce respondentů se o dané službě dozvědělo z tisku (např. Kladenský deník, ROZKA, Vozíčkář). Někteří byli sami kontaktováni přímo poskytovatelem sociální služby, jiní čerpali informace z televize či rozhlasu. Jako zdroje důležité pro získání informací uvedli respondenti také internet, své známé, rodinu nebo například letáky v lékárně a úřady. Graf č. 11: Z jakých zdrojů čerpáte informace o sociálních službách?

9%

5%

3%

2%

tisk

od posky tov atele

38 %

9%

TV , rozhlas

nejbližší okolí, rodina internet ostatní

letáky - v lékárně

15 %

úřady

19 %

3.2 Oblast děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi 3.2.1 Co říkají statistiky

Na území města Kladna pracuje 6 kurátorů pro mládež, jejichž klienti jsou děti s výchovnými problémy, a 10 sociálních pracovnic z oddělení sociálně právní ochrany dětí( SPOD ) Tabulka č. 25 je přehledem vývoje počtu dětí, které jsou v péči kurátorů pro mládež a sociálních pracovnic od roku 2003 do roku 2006. Tabulka č.25: Počty dětí v péči kurátorů pro mládež a sociálních pracovnic v letech 2003−2006 v Kladně děti kurátora rodiny v péči soc. pracovníků

z toho z toho z toho z toho 2003 do 15 let 2004 do 15 let 2005 do 15 let 2006 do 15 let 523 310 485 251 669 266 516 260 5454

5169

5659

5402

Zdroj: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Pro ucelený pohled na situaci dětí, mládeže a dospělých v psychosociální krizi musíme brát v potaz dětskou trestnou činnost. V následující tabulce jsou počty případů řešených Odborem sociálních věcí a zdravotnictví MMK. Tabulka č.26: Kriminalita dětí a mládeže v letech 2003−2006 v Kladně trestná činnost přestupky výchovné problémy dohledy návrh na předběžné opatření návrh na ústavní výchovu

2003 113 74 183 14 4 14

2004 113 65 154 13 6 6

2005 136 93 172 23 4 19

2006 137 64 217 15 3 11


38


Pro úplnost statistických dat uvádíme vývoj počtu dětí v ústavní péči od roku 2003 do roku 2006. Počet dětí se v průběhu posledních třech let pohybuje na stejné hodnotě. Počet dětí, u kterých je nařízena ústavní výchova z důvodu výchovných problémů klesl z 61 v roce 2003 na 36.v roce 2006. V oblasti výchovných problémů počet dětí klesl z 61 v roce 2003 na 36 v roce 2006. Důvodem poklesu je zintenzivnění práce státních i nestátních organizací s těmito dětmi. Tabulka č.27: Děti v ústavní péči v letech 2003−2006 v Kladně ústavní výchova – ochrana dítěte (SPOD ) ústavní výchova – děti s výchovnými problémy ( kurátoři ) celkem

2003 87 61 148

2004 82

50 132

2005 82 39 121

2006 72

36 108


3.2.2 Poskytovatelé, poskytující služby v dané oblasti Přehled poskytovatelů dané oblasti: Apoštolská církev, sbor Kladno Centrum drogové prevence a krizové pomoci Kladno Dětský domov Kladno Dětský rehabilitační stacionář Zvonek Institut Artter Klinická psychologie Kolpingova rodina Smečno, o.s. Letohrádek Vendula – řemeslná manufaktura lidí se zvláštními potřebami Linka důvěry Kladno Pedagogicko-psychologická poradna Středočeského kraje Poradna pro osobní rozvoj a krizové situace Psychologické poradenství a diagnostika Psychologické středisko pro děti a dospělé Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa Střep Zařízení sociální intervence Kladno – Terapeutická komunita

Služby těchto poskytovatelů primárně využívají: dospívající a dospělé osoby s psychickými problémy, dospívající a dospělí s psychosomatickými a psychospirituálními problémy, lidé v krizi, osoby v psychosociální krizi, rodiny, matky s dětmi.

Služby mohou využívat nebo využívají i následující skupiny: děti a mládež ohrožené delikvencí, děti s odlišným vývojem, etnické menšiny, matky s dětmi, rodiny s postiženými dětmi, mládež v krizi, neorganizované děti a mládež, nezaměstnaní, oběti násilí, osamělé matky, těhotné ženy v krizi, osoby ohrožené prostitucí, osoby po výkonu trestu odnětí svobody, osoby s duševním onemocněním, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s psychosomatickými potížemi, osoby s tělesným postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby v tísni nebo krizi, pěstounské rodiny, uprchlíci a běženci, uživatelé drog a bývalí narkomani.

39


3.2.3 O poskytovatelích podrobněji Na základě „Analýzy poskytovatelů sociálních služeb“ a vyhledávání dalších dat jsme se dozvěděli více o některých poskytovatelích sociálních služeb. Zde uvádíme ty, kteří se primárně zaměřují na tuto cílovou skupinu nebo část jejichž služeb je na ni zaměřena. Další informace uvádíme v přílohách dokumentu „Analýzy poskytovatelů sociálních služeb“ a v Katalogu poskytovatelů sociálních služeb. Apoštolská církev, sbor Kladno Poskytuje nesociální služby pro děti a mládež od 7 do 18 let, mimo jiné i pro děti z okolí bezbariérových bytovek Meta, rodinám s dětmi z okolí Kladna, osobám po výkonu trestu odnětí svobody. Jedná se o organizaci letních táborů a jiných akcí pro mládež. Kapacita je 20 dětí jak pro tábory, tak pro další činnosti. Kapacita je omezena nedostatkem financí a pracovníků. Tabulka č. 28: Kapacity Apoštolská církve organizování celoročních akcí pro děti a mládež organizování letních táborů pro děti a mládež přednášková a osvětová činnost kulturní akce, koncerty, konference Osobní péče pravidelné besídky pro děti od 3 let

kapacita 2004

2005

počty uživatelů 2004 2005

10

29

8

15

10 150 200 10 10

20 150 200 10 10

5 150 100 5 10

5 150 200 5 10

Zdroj: dotazníkové šetření

V oblasti drogové prevence působí Centrum drogové prevence a krizové pomoci. Zařízení poskytuje služby pro děti a mládež, rodiče, učitele a osoby ohrožené závislostmi. Jedná se o služby primárně preventivních programů pro základní a střední školy, metodické semináře pro pedagogy, poradenství v oblasti drogové problematiky, pomoc při řešení krizových situacích a klubové programy pro děti a mládež. Primárně preventivní interaktivní bloky programů se vztahují k oblasti prevence rizikových jevů (drogové a jiné závislosti, prevence kouření, komunikace a vztahy ve třídě – předcházení šikany, sexualita a partnerství...). Bezplatné bloky programů realizují pro 37 škol (ZŠ, SŠ, OU) Kladna a okolí, záleží na řediteli školy a metodikovi prevence, kolik programů pro školu objedná. (V některých školách − 14. ZŠ, 5. ZŠ, 1. ZŠ − vstupují do každé třídy 2x ročně.) V roce 2006 oslovili ve 296 preventivních programech 6 168 žáků a studentů. V současnosti realizují pro žáky/studenty: kluby pro děti ( každé pondělí od 14:00 hod.) kluby pro mládež ( každý čtvrtek od 15:00 hod.) prázdniny s Centrem ( pro děti 8–12 let během měsíce července a srpna – 5 týdnů)

40


Tabulka č. 29: Struktura a využití služeb v roce 2005 typ služby

program primární prevence klub volného času alternativní klub pro mládež prázdniny s Centrem drogové prevence seminář pro metodiky prevence ze škol třídní schůzky

počet uživatelů

6 303 196 102 206 95 (počet proškolených metodiků) 2

Zdroj: Dotazníkové šetření

Dětský domov Kladno Zařízení poskytuje nepřetržitou pomoc dětem v tíživé situaci, vyžadující okamžitou pomoc. Sociální práce spočívá v navrácení dítěte zpět do původní, náhradní či pěstounské rodiny. Kapacita dětského domova je 55 míst: skutečná obsazenost v roce 2004: 41 dětí skutečná obsazenost v roce 2005: 33 dětí

Dětský rehabilitační stacionář Zvonek Poskytuje mimo jiné ambulantní služby klinické psychologie, rehabilitace a ambulance dětské neurologie. Tabulka č.30: Kapacita Dětského rehabilitačního stacionáře denní stacionář Jesle rehabilitační ambulance psychologická ambulance neurologická ambulance

kapacita 2004 36 25

2005 36 25

počty uživatelů 2004 2005 55 58 19 23 211 380 115 121 198 200


Domy na půl cesty Dva byty na půl cesty kapacitně dostačují. Jsou pod správou Středočeského kraje, pouze dohled nad klienty zajišťuje Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK.

Institut Artter Poskytuje služby všem zájemcům, mimo jiné se věnuje dětem s poruchou chování a učení, osobám v tísni nebo v krizi, osobám s duševním onemocněním, etnickým menšinám, osamělým matkám. Jedná se o arteterapii a kineziologii. Pro aktivity zaměřené na děti z ulice nemají dostatek finančních prostředků.

Klinická psychologie Poskytují služby osobám s psychickými problémy. V roce 2004 a 2005 poskytla služby 500 uživatelům, průměrně neuspokojí 50 % žadatelů o službu.

Kolpingova rodina Smečno, o.s. Programy v Domě rodin mají především charakter pomoci a podpory při fungování rodiny. Nabízejí pomoc fungujícím rodinám a současně pomoc těm rodinám, kde ať už rodina jako celek nebo někteří její členové cítí rizika, nejistoty, obavy či prožívají konkrétní těžkosti, související s chodem a fungováním rodiny jako celku.

41


Tabulka č. 31: Kapacita Kolpingovy rodiny Smečno rodinné a sociální poradenství preventivní odlehčovací a terapeutické pobyty pro rodiny a matky s dětmi poradenství pro osoby v krizi floorbalový klub pro neorganizovanou mládež

kapacita 2004 2005 1080 hod./rok 1080 hod./rok

7800 7800 lůžko/den/rok lůžko/den/rok 800 hod./rok 800 hod./rok 82 hod./rok

164 hod./rok

počty uživatelů 2004 2005 70% 60% 50% 28 15

70% 42 25


Linka důvěry Kladno Na telefonické lince poskytují nepřetržitě služby krizové intervence, poradenskou a informační službu o síti poskytovatelů sociálních služeb. Informace podávají i poskytovatelům sociálních služeb. Důležité je zmínit i Linku důvěry pro seniory. Pedagogickopsychologická poradna Středočeského kraje Poradna poskytuje ambulantní služby dětem a mládeži od 3 do 19 let, rodičům dětských klientů, učitelům MŠ, ZŠ a SŠ. Dále poskytují diagnostickou, terapeutickou a psychokorektivní péči, psychoterapeutickou péči, reedukční péči o děti se specifickými poruchami učení a chování a poradenství. Služby poradny v průběhu školního roku využije okolo 2 000 klientů, v roce 2005 to bylo 1 893 klientů, v roce 2004 vyžili jejich služeb 2 063 klienti. Rádi by své služby rozšířili také o odpolední aktivity. Poradna pro osobní rozvoj a krizové situace

Poradna poskytuje ambulantní služby v oblasti poradenství, terapie a přednáškové činnosti. Služby jsou primárně určeny pro dospívající a dospělé osoby s psychickými problémy a s potřebou osobnostního rozvoje. Psychologické poradenství a diagnostika

Poskytují ambulantní psychologické poradenství a psychoterapii pro osoby s duševním onemocněním, osoby v tísni nebo v krizi nebo osoby s psychickými problémy. Kapacitně dostačují. Psychologické středisko pro děti a dospělé Zařízení poskytuje mimo jiné ambulantní a krizovou pomoc pro osoby s psychickým onemocněním, rodinám s dětmi. Jedná se o služby rodinné psychoterapie, individuální psychoterapie nebo o psychologické vyšetření dětí od kojeneckého věku. Nárůst klientů je od roku 2001 konstantní − z původních 125 klientů na 283 klienty v roce 2005. Tabulka č. 32: Uživatelé psychologického středisko pro děti a dospělé psychologická pomoc

počty uživatelů 2004 2005 181 283


Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa Zařízení poskytující ambulantní služby dětem a mládeži ohroženým delikvencí, výchovně vzdělávacími problémy, rodinám s dětmi v náhradní rodinné péči, služby terénní, ambulantní a krizové, služby podpory rodin, které jsou z nejrůznějších důvodů handicapované, 42


volnočasové aktivity pro děti, psychoterapeutickou pomoc pro děti s poruchami chování, psychologickou diagnostiku a terapie. Tabulka č. 33: Počty uživatelů Střediska pomoci ohroženým dětem Rosa v roce 2005 typ služby psychologická diagnostika a terapie pedagogická diagnostika a náprava domácí konzultace zaměřené na rozvoj dítěte videotrénink interakcí grafomotorický kroužek pro předškoláky centrum "Mája" pro rodiče s dětmi ve věku do 4 let hračkotéka – půjčovna hraček a speciálních pomůcek knihovna pro rodiče s literaturou o výchově skupinová práce s dětmi z etnicky a sociálně znevýhodněného prostředí týdenní a víkendové pobyty pro rodiny s dětmi psychoterapeutická skupina pro maminky dětí se zdravotním postižením psychoterapeutická skupina pro děti s problémovým chováním klub rodin s dětmi se zdravotním postižením klub rodin s dětmi v adopci a pěstounské péči

počet uživatelů 145 25 20 4 10 369 68 37 19 9 18 14 19 9


Tabulka č. 34: Zařízení sociální intervence Kladno – Terapeutická komunita celoroční péče/komunita ambulantní péče krizová intervence

kapacita 2004 2005 15 15

počty uživatelů 2004 2005 60 % 80 % 12 30 6 12


Letohrádek Vendula Zařízení zajišťuje krizovou intervenci v kombinaci s přechodným ubytováním. Je určeno především zdravotně handicapovaným, v roce 2005 využilo služeb krizového centra s ubytováním 26 klientů, zařízení nepracuje nonstop.

Středisko pomoci dětem a rodinám o.s. STŘEP Zajišťuje podporu rodiny, posláním sdružení je pomáhat dětem (0–15 let), jejichž vývoj je ohrožen v důsledku existence rizik a/nebo různé míry zanedbávání péče v rodinách. Nástrojem pomoci je poskytování sociálních služeb (s aspektem sociální rehabilitace, integrace, vyrovnávání příležitostí a vazeb na dodržování lidských práv), které mají charakter služeb veřejně prospěšných. Příjemcem této pomoci je nejen dítě, ale celá jeho rodina. Prostředkem je sociální a rodičovský výcvik − stimulace a rozvoj osobnosti dítěte, nácvik a podpora rodičovského chování, úprava rodinných a sociálních podmínek celé rodiny. Cílem je zabránit odebrání dítěte z rodiny, nebo umožnit jeho návrat zpět domů ze zařízení pro výkon ústavní výchovy či z jiných typů rezidenčních služeb. Nabízejí aktivizační služby pro rodiny, poradenství, výcvikové a vzdělávací programy pro odbornou i laickou veřejnost. Služba je určena nejenom rodinám s dětmi, dětem a mládeži, ale i osamělým matkám, těhotným ženám v krizi.

43


Tabulka č. 35: Kapacita o.s. Střep aktivizační služby pro rodiny víceúrovňový program sociálních služeb pro rodiny s dětmi v regionálním středisku Kladno

kapacita 2004 2005 58 106

Tabulka č. 36: Struktura klientů o.s. Střep v roce 2004 děti - v tíživé sociální situaci - s návrhem na soudní dohled - s nařízeným soudním dohledem - s nařízeným předběžným opatřením - s nařízenou ústavní výchovou

uživatelé 2004 2005 58 106 37


počet 24 1 9 1 2


Kapacitu považují za nedostatečnou i přes to, že nemají žádného neuspokojeného klienta. 3.3 Oblast zdravotně handicapovaných občanů, duševně nemocných a mentálně postižených občanů

Zdravotně handicapovaní a mentálně postižení občané jsou na území města Kladna početnou skupinou obyvatel, u nichž vzniká potřebnost služeb specifických pro daný typ postižení. Je to další důležitá skupina obyvatel, na kterou je zaměřena pozornost v procesu komunitního plánování sociálních služeb. Zajištění sociálních služeb pro tyto skupiny obyvatel není v současné době dostačující. 3.3.1 Co říkají statistiky V Kladně se koncentrují bezbariérové byty (cca 250) jen v Hřebečské ulici. Současné době je 50 bytů využíváno nájemníky, kteří nepotřebují bezbariérové bydlení. O koncentraci a tedy i o izolaci bytů a o vhodnosti toho umístění může být vedena polemika. Tabulka č.37: Držitelé průkazu TP, ZTP A ZTP/P do 18let dospělí

TP 2004

6 337

2005

6 362

ZTP 2004 36 2514

2005 51 3288

ZTP/P 2004 140 1163

2005 175 134511

Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2005

Zaměstnanost zdravotně postižených Aktivní politika zaměstnanosti je jedním z nástrojů státní politiky, jak zlepšit zaměstnanost skupin občanů se zhoršenou možností uplatnění na trhu práce.

Počty jsou uváděny za územní jednotku Kladno, jak je uvádí Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2005, vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí, ekonomický odbor, str. 80. 11

44


Tabulka č. 38: Počty zdravotně postižených vedených na Úřadu práce Kladno zaměstnanost

uchazeči celkem zdravotně postižení plně invalidní částečně invalidní osoby zdravotně znevýhodněné

2005 2006 Celkem dosažitelní celkem dosažitelní 7 401 6 996 6 486 6 123 850 808 757 711 5 5 3 3 753 715 670 631 92 88 84 77

Zdroj: Úřad práce

Z roku 2005 na rok 2006 se počet osob zdravotně postižených v evidenci uchazečů o zaměstnání snížil o 97 lidí (rozdíl uchazečů o zaměstnání, kteří jsou dosažitelní). Z toho lze usoudit, že se skupinou zdravotně postižených se aktivně pracuje.

V oblasti zaměstnávání zdravotně postižených rozlišujeme mezi chráněným pracovním místem, které může vytvořit kterýkoli zaměstnavatel, a chráněnou pracovní dílnou, kde jsou pouze chráněná pracovní místa pro zdravotně postižené osoby. V roce 2006 nevzniklo žádné pracovní místo v chráněné pracovní dílně. V současnosti funguje v chráněných dílnách 24 pracovních míst. Chráněná pracovní místa jsou v Kladně 4 a ke konci roku 2006 nebylo evidováno žádné nové místo. Naproti tomu roku 2005 vznikla 4 pracovní místa v chráněných dílnách a 12 chráněných pracovních míst. Zdravotně postižené na území města zaměstnává chráněná dílna Probal a.s. Tabulka č. 39: Počty chráněných dílen a chráněných pracovních míst v Kladně chráněná pracovní místa chráněné pracovní dílny

počet míst v letech: 2005 2006 12 24

4 24

Zdroj: Úřad práce v Kladně

V roce 2006 začaly probíhat projekty podporované Evropským sociálním fondem. Projekty se týkají rekvalifikace znevýhodněných osob a pomoci těmto osobám uplatnit se na trhu práce. Pro zdravotně postižené byl otevřen kurz EQUAL – Zlepšení zaměstnatelnosti nevidomých, slabozrakých a kombinovaně (zrakově a jinak) postižených občanů. Zároveň probíhá dalších 15 programů na podporu zaměstnanosti, většina z nich je určena pro osoby na trhu práce znevýhodněné. 3.3.2 Poskytovatelé poskytující služby v dané oblasti

Centrum pro zdravotně postižené Středočeského kraje – Kladno, o.s. Dobrovolnické centrum Kladno, o.s. Domov důchodců a Ústav sociální péče Smečno Hiporehabilitační středisko HSO Falco Kladno – Hiporehabilitační sdružení občanů Letohrádek Vendula – řemeslná manufaktura lidí se zvláštními potřebami Mateřská školka speciální pro zrakově postižené SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR − Okresní pobočka Kladno Speciální pečovatelská služba, o.s. Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR, o.s. − Centrum služeb Kladno Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé Zahrada 45


Základní škola praktická, Základní škola speciální a Mateřská škola speciální – Korálek Základní škola a praktická škola Dětský rehabilitační stacionář Zvonek Liga pár páru v České republice Středisko komplexní sociální péče o.p.s. Fontána

Primárně služby těchto poskytovatelů využívají: děti se souběžným mentálním a tělesným postižením, zdravotně či mentálně handicapované děti, klienti se středně těžkým mentálním postižením, lidé s mentálním a kombinovaným postižením, nevidomí, těžce zrakově postižení a slabozrací občané, osoby s mentálním postižením ve věku 6−20 let, senioři postižení civilizačními chorobami, zdravotně a mentálně postižení, zrakově postižené děti. Služby mohou využívat nebo využívají i následující skupiny: etnické menšiny, neorganizované děti a mládež, osoby trpící neurologickými a ortopedickými poruchami, osoby s duševním onemocněním, osoby s chronickým onemocněním, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby v tísni nebo krizi, osoby pouze s lehkým postižením – bezbariérovost, rodiny s dětmi, sociálně znevýhodněné děti, zdraví sourozenci postižených dětí. Zařízení, která poskytují služby zdravotně postiženým, navštěvují uživatelé všech věkových skupin. Nejvíc uživatelů je ve věkových skupinách středního věku. Poskytované služby naopak nejméně využívají děti a starší občané. 3.2.3 O poskytovatelích podrobněji Na základě „Analýzy poskytovatelů sociálních služeb“ a vyhledávání dalších dat jsme se dozvěděli více o některých poskytovatelích sociálních služeb. Zde uvádíme ty, kteří se primárně zaměřují na tuto cílovou skupinu nebo část jejichž služeb je na ni zaměřena. Další informace uvádíme v přílohách dokumentu „Analýzy poskytovatelů sociálních služeb“ a v Katalogu poskytovatelů sociálních služeb. Centrum pro zdravotně postižené Středočeského kraje – Kladno, o.s. Poskytovatel je zaměřen na osoby se zdravotním postižením a seniory. Poskytuje základní sociální poradenství, osobní asistenci a terénní práci. Zajišťuje i volnočasové aktivity – šipky. Služby poskytují v pracovním týdnu v denních hodinách. Pracují zde 3 osobní asistentky, externě spolupracují s 2 psycholožkami.

46


Tabulka č. 40: Kapacita Centra pro zdravotně postižené 2004

poskytované služby

1028

základní sociálně právní poradenství

3

intervence delší než 30 minut

kontakty s klienty do 30 minut

kontakty a poradenství klientům telefonicky poradenství a služby v obcích regionu osobní asistence

celkem využito služeb centra

2005 468

24

288

46 11

62 6

662 1796

250

1068


Dobrovolnické centrum Kladno Dobrovolnické centrum pracuje s dobrovolníky, zaměřuje se na jejich nábor a vzdělávání. Jimi vyškolení dobrovolníci navštěvují klienty v nemocničních zařízeních, zařízeních sociální péče, oddělení péče o děti. Zaměřují se též na vzdělávání a výchovnou činnost v oblasti práce s dětmi a mládeží. Jejich klienty jsou klienti zdravotnických a sociálních zařízeních a děti a mládež. V roce 2004 jejich vzděláváním prošlo 20 dobrovolníků, v roce 2005 pracovalo v rámci centra 38 dobrovolníků a v roce 2006 jejich počet přesáhl 50.

Domov důchodců a Ústav sociální péče Smečno Toto zařízení poskytuje pobytové služby seniorům, seniorům s trvalými změnami zdravotního stavu vyžadujícím komplexní péči, osobám v invalidním důchodu, osobám s mentálním a kombinovaným postižením. Hiporehabilitační středisko HSO Falco Kladno – Hiporehabilitační sdružení občanů Poskytují ambulantní služby v oblasti pedagogicko-psychologického ježdění, hipoterapie, paradrezury, cílovou skupinou jsou mentálně a tělesně handicapované děti, děti s neurologickými a ortopedickými poruchami. Poskytovatel uvádí, že v roce 2005 nemohl uspokojit 10 žadatelů o službu. Tabulka č. 41: Kapacita Hiporehabilitačního centra Falco hipoterapie pedagogicko-psychologické ježdění paradrezúra celkem

kapacita počty uživatelů 2004 2005 2004 2005 80 120 120 90 20 20 20 20 0 3 3 2 143 143 100 pacientů 112 pacientů


Letohrádek Vendula – řemeslná dílna, manufaktura lidí se zvláštními potřebami Poskytovatel sídlí mimo území města Kladna v Horním Bezděkově. Jeho služby využívají obyvatelé města pro jeho dobrou dostupnost. Poskytuje služby denního stacionáře pro zdravotně a mentálně postižené, osoby s kombinovaným postižením, sluchovým i zrakovým, a o duševně nemocné všech věkových kategorií. V Letohrádku je jedno lůžko chráněného bydlení pro osoby v tísni nebo krizi. V chráněné dílně pracuje 18 občanů, zařízení zajišťuje i dopravu na místo z místa bydliště. Letohrádek funguje i jako denní stacionář pro lidi od dětství po stáří, přičemž nejpočetnější 47


věkovou skupinu tvoří klienti mezi 19 až 35 rokem. Domnívají se, že kapacita je dostačující, chystají se rozšířit kapacitu chráněných dílen. Tabulka č. 42: Kapacita Letohrádku Vendula

chráněná dílna denní stacionář krizové centrum s ubytováním horká linka

počet uživatelů

2004

autodoprava klientů

15 48 24 300

2005

33

18 55 26 350

33


Mateřská škola speciální pro zrakově postižené Poskytuje ambulantní a pobytové služby dětem se zrakovým postižením a jejich zdravým sourozencům. Nabízí ortoptoická cvičení. Tabulka č. 43: Kapacita mateřské školy mateřská škola

kapacita 2004 2005 30 30

počty uživatelů 2004 2005 25 26


SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR – Okresní pobočka Kladno Poskytuje ambulantní a terénní poradenství osobám se zrakovým postižením a jejich rodinám. Poskytují základní poradenství, sociálně právní a pracovně právní poradenství, skupinovou socioterapeutickou činnost a dále volnočasové aktivity, rekondiční pobyty, výlety a přednášky. Speciální pečovatelská služba, o.s. Poskytuje nepřetržité pečovatelské služby pouze v Hřebečské ulici, v č.p. 2674, 2676, 2678 a 2680. Nabízí i zapůjčení zdravotnických pomůcek, přepravu pro imobilní osoby, pomoc při řešení nepříznivé životní situace. Služby jsou určeny pro osoby s tělesným postižením a s kombinovaným postižením. Tabulka č. 44: Kapacita Speciální pečovatelské služby poskytované služby speciální pečovatelská služba autopřeprava

počet poskytnutých pečovatelských služeb za 12 měs. (jednotlivých návštěv v domácnosti klientů)

počet klientů

2004

46

2005

39

1 600

1 800

16 200

18 200


48


Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR, o.s. – Centrum služeb Kladno Svaz pořádá odborné přednášky, cvičení a volnočasové aktivity pro osoby s chronickým onemocněním, osoby dlouhodobě pečující o starého či nemocného člena rodiny a osoby s ostatními postiženími. Nabízí zastupování na úřadech, společenské aktivity, pravidelné setkávání, přednášky, klubovou a zájmovou činnost, měření krevního tlaku. Kapacitu považují za nedostatečnou a rozšíření je závislé na prostorových možnostech zařízení.

Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé – Zahrada Zařízení poskytuje ambulantní a pobytové služby pro mentálně postižené osoby, osoby s Downovým syndromem, dětskou mozkovou obrnou, kombinovaným postižením, osoby s autismem a pro osoby s lehkým tělesným postižením. Jedná se o služby pomoci při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy a ubytování, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, nácvik dovedností k sociálnímu začlenění, sociální poradenství, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, zaměstnávání klientů na otevřeném trhu práce. Ústav má kapacitu 86 lůžek a je plně vytížen. Současně poskytuje odlehčovací služby pro klienty denního a týdenního stacionáře, který též provozuje. Svou kapacitu považují za nedostatečnou. Tabulka č. 45: Kapacita u celoročních a týdenních pobytů v roce 2005 v Zahradě struktura uživatelů

kapacita zařízení kapacita jednolůžkových pokojů kapacita dvoulůžkových pokojů kapacita tří a vícelůžkových pokojů

věk 7−12

2

věk 13−18

22

věk 19−26

47

věk 27−65

Tabulka č. 46: Kapacita denních pobytů v roce 2005 v Zahradě

počet uživatelů

2

5

13

52


struktura uživatelů

celková kapacita zařízení věk 13−18

věk 19−26

věk 27−65

počet uživatelů

15 2 5

6


Základní škola praktická, Základní škola speciální a Mateřská škola speciální Korálek Na území města Kladna poskytuje předškolní a základní vzdělání pro děti ve věku od 5 do 20 let se souběžným postižením, s více vadami.

49


Tabulka č. 47: Kapacita školy základní vzdělávání předškolní vzdělávání

kapacita 2004 2005 100 100 17 17

počty uživatelů 2004 2005 76 80 16 16


Základní škola a praktická škola Poskytuje vzdělávání běžné ZŠ pro děti do 20 let s tělesným, lehkým mentálním a s kombinovaným postižením. Nabízí i zájmové aktivity pro zdravotně postižené děti.

Zvonek – Dětský rehabilitační stacionář Poskytuje komplexní léčebně rehabilitační a vzdělávací péči dětem se zdravotním handicapem formou denního pobytu . Poskytuje také ambulantní služby klinické psychologie, rehabilitace a ambulance dětské neurologie. Péče je určena pro děti předškolního věku. Jde o zdravotnické zařízení. Tabulka č. 48: Kapacita dětského stacionáře denní stacionář jesle rehabilitační ambulance psychologická ambulance neurologická ambulance

kapacita 2004 2005 36 36 25 25

počty uživatelů 2004 2005 55 58 19 23 211 380 115 121 198 200


3.4 Oblast seniorů Stárnutí populace se odráží ve zvýšené poptávce po sociálních službách určených především seniorům. 3.4.1 Poskytovatelé poskytující služby v dané oblasti Na základě „Analýzy poskytovatelů sociálních služeb“ a vyhledávání dalších dat jsme se dozvěděli více o některých poskytovatelích sociálních služeb. Zde uvádíme ty, kteří se primárně zaměřují na tuto cílovou skupinu nebo část jejichž služeb je na ni zaměřena. Další informace uvádíme v přílohách tohoto dokumentu „Analýzy poskytovatelů sociálních služeb“a v Katalogu poskytovatelů sociálních služeb. Domov důchodců Kladno Domov důchodců a Penzion pro důchodce Kladno-Švermov Domov důchodců a Ústav sociální péče Smečno Geriatrické a Rehabilitační centrum Kladno Regionální pečovatelská služba Kladno – zrušila činnost k 31. 12. 2006 Středisko komplexní sociální péče Fontána, o.p.s. Kladno Svaz důchodců ČR, o.s. – Středočeská krajská rada

50


Jako primární cílovou skupinu označili poskytovatelé následující skupiny uživatelů: senioři a tělesně postižení, zdravotně a tělesně postižené osoby. Služby mohou využívat nebo využívají i následující skupiny: pacienti potřebující rehabilitaci, doléčení, osoby s Alzhaimerovou chorobou, rodiny seniorů, rodiny uživatelů služeb SKSP o.p.s. Kladno, osoby s kombinovaným postižením, osoby s duševním onemocněním, osoby se sluchovým postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby s chronickým onemocněním, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením. Věková struktura uživatelů sociálních služeb pro seniory pokrývá věkovou skupinu lidí od 36 let do věku nad 85 let. O oblasti čekatelů na umístění do domovů pro seniory a do domovů s pečovatelskou službou na území města Kladna vypovídá následující tabulka: Tabulka č. 49: Čekatelé na umístění v oblasti pobytových služeb

Čekatelé na umístění v oblasti pobytových služeb rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 DPS čekatelé 35 5 7 3 umístění čekatelé 12 5 6 čekatelé kteří odmítli nastoupit 1 DD čekatelé 40 55 59 41 Kladno

Zdroj: Sběr místního koordinátora komunitního plánování sociálních služeb

Systém pobytové a terénní péče o seniory obsahuje v Kladně v rámci pobytových služeb následující možnosti. Pobytové služby poskytují 3 domovy pro seniory:

Domov důchodců Kladno Poskytovatel zajišťuje služby osobám ve starobním důchodu, v invalidním důchodu a seniorům s trvale změněným zdravotním stavem vyžadujícím komplexní péči. Jedná se o pobytové služby – ubytování, stravování, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, sociální poradenství a přechodné pobyty pro klienty v domácí péči. Celková kapacita 166 lůžek, 20 na ošetřovatelském oddělení, 4 lůžka přechodného pobytu, 31 jednolůžkových pokojů, 44 dvoulůžkových pokojů a 13 třílůžkových pokojů.

51


Tabulka č. 50: Kapacita Domovu důchodců Kladno kapacita zařízení kapacita jednolůžkových pokojů kapacita dvoulůžkových pokojů kapacita tří- a vícelůžkových pokojů


počet uživatelů

Věk 31

27 − 65

13

86 a více

44

2004

66−85

13

97

47

40


2004

místa pro přechodný pobyt

12

101

Tabulka č. 51: Kapacita ošetřovatelských lůžek a míst pro přechodný pobyt míst na ošetřovatelském oddělení

2005

2005

20

20

4

4


Domov důchodců a Penzion pro důchodce Kladno-Švermov Poskytovatel zajišťuje služby osobám ve starobním důchodu, v invalidním důchodu a seniorům s trvale změněným zdravotním stavem vyžadujícím komplexní péči. Jedná se o pobytové služby – ubytování, stravování, pomoc při osobní hygieně, sociálně terapeutické činnosti a aktivizační činnosti. Počet uživatelů: v roce 2005 zde bylo 172 uživatelů, na ošetřovatelském oddělení 48, celková kapacita zařízení je 247 míst. Tabulka č. 52: Počty uživatelů celoročních a týdenních pobytů v roce 2004


kapacita zařízení kapacita jednolůžkových pokojů kapacita dvoulůžkových pokojů kapacita tří-_a vícelůžkových pokojů

123 50

3

Tabulka č. 53: Kapacita DD Švermov pro denní pobyty

z celkové kapacity míst pro týdenní a celoroční pobyt: míst na ošetřovatelském oddělení kapacita zařízení pro denní pobyt

počet uživatelů

věk 27−65

věk 65−85

85 a více

2004

52

120

33


48 174

2005

48 247


Domov důchodců a Ústav sociální péče Smečno Toto zařízení poskytuje pobytové služby seniorům, seniorům s trvalými změnami zdravotního stavu vyžadujícím komplexní péči, osobám v invalidním důchodu,osobám s mentálním a kombinovaným postižením. Kapacita 138 lůžek není dostačující.

52


Geriatrické a Rehabilitační centrum Kladno (GaRc) Poskytuje služby pacientům, kteří se po pobytu v nemocnici potřebují doléčit. Jedná se o ambulantní a pobytové služby a dále terénní služby domácí péče. Také poskytují rehabilitaci, trénink paměti, denní stacionář. Disponují 140 lůžky a o pacienty v domácí péči se stará 10 terénních pracovníků. K tomu poskytují službu denního stacionáře, kde mají k dispozici 6 míst. Domnívají se, že kapacita je dostatečná. Uvádějí 1 % neuspokojených žadatelů o poskytnutí služby. Tabulka č. 54: Kapacita a využití GaRcu lůžková péče denní stacionář

kapacita 2004 2005 140 lůžek 140 lůžek 8 míst 6 míst

využití 2004 2005 90% 90% Zdroj: dotazníkové šetření

Tabulka č. 55: Rozsah služeb poskytovaných GaRcu poskytovaná služba ambulance lékaře logoped rehabilitace ambulantní

pracovní úvazek 2004 2005 0,5 0,5 0,4 0,4 0,5 0,5

Tabulka č. 56: Kapacita domácí péče v GaRcu domácí péče

počet SZP 2004 2005 9 10


počty klientů 2004 2005 280 400


V Kladně fungují ještě další dva soukromí poskytovatelé domácí péče. V době probíhajícího dotazníkového šetření se nepodařilo zjistit žádné informace. Pobytové služby jsou doplňovány službami poskytovanými v terénu. Tyto služby poskytuje:

Středisko komplexní sociální péče Fontána, o.p.s. (Fontána) Poskytují ambulantní a terénní pečovatelskou službu seniorům, osobám pečujícím o seniory a osobám zdravotně a tělesně handicapovaným. Jedná se o pečovatelské služby v následujícím rozsahu: dovoz či roznáška obědů, doprovod a další úkony dle dohody s uživatelem, středisko osobní hygieny, vývařovna pro seniory. Současně poskytují služby denního stacionáře pro seniory s kapacitou 25 uživatelů, stacionář je plně obsazen. Kapacita zařízení není dostatečná. Dále poskytují rehabilitace, ergoterapii, sociálně aktivizační služby, poradnu pro seniory a Kladenskou univerzitu třetího věku.

53


Tabulka č. 57: Kapacita poskytovaných služeb Fontány typ služby celková koupel u příjemce celková koupel v SOH donáška oběda dovoz obědů praní prádla pedikúra nákupy denní pobyt ve stacionáři obědy ve vyvařovnách celkový počet klientů

kapacita 2004 2005

25 200*

počty klientů 2004 2005 3 885 3 580 1 234 1 115 189 188 50 227 51 072 10 063 10 855 1 635 1 846 10 366 10 066 25 25 25 200 44 428** 47 892 880 850

*nejvyšší kapacita obědů denně ** počet uvařených obědů za rok


V oblasti kulturních a společenských aktivit kromě již zmíněných poskytovatelů pracuje Svaz důchodců ČR, nabízí informační a volnočasové aktivity, členské besedy. Domovy s pečovatelskou službou Na území města jsou dva s celkovým počtem 62 bytů, je důležité se zaměřit na personální navýšení a tím i možnosti rozšíření a zkvalitnění služeb.

V oblasti stravování pro seniory je seniorům poskytovaná možnost stravovat se ve vývařovnách střediska komplexní sociální péče, tj. v objektu Fontány a ve Vrchlického ulici. Dále ve výdejně jídel v Českém červeném kříži Kladno. Druhá možnost pro méně soběstačné seniory je dovážka obědů domů. Není vyřešen problém dietního stravování pro seniory a centrální kuchyně pro dovážená jídla. 3.5 Oblast občanů a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Sociální vyloučení je „proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti.“12 Jednou z dalších možných definicí, jak pojmenovat proces sociálního vyloučení, je ztráta participace ve veřejném prostoru,13 či vyloučení ze společně sdíleného morálního řádu.14 Některé skupiny obyvatel jsou sociálním vyloučením ohroženy více než jiné. Nejvíce ohrožené jsou skupiny občanů:

s nedostatečným vzděláním, dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnaní, s mentálním či fyzickým handicapem, trpící nějakým druhem závislosti, imigrující,

Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti 13 Sccoty 1994 14 Walker 1997 12

54


kteří patří do různě (etnicky, nábožensky, sexuální orientací aj.) definovaných menšin, kteří se ocitli v těžké životní situaci, z níž si sami nedokáži pomoci.15

Riziko sociálního vyloučení se zvyšuje v případě jedinců a skupin, u kterých se kumulují výše uvedené (popř. některé další) faktory. Sociální vyloučení je často spojeno a projevuje se zejména (nikoli však pouze): prostorovým vyloučením (jedinci a skupiny postižené sociálním vyloučením často žijí v uzavřených a/nebo izolovaných lokalitách s nízkou úrovní bydlení a nedostatečnou občanskou vybaveností.), symbolickým vyloučením spojeným se stigmatizací (zevšeobecňujícím přisuzováním negativních vlastností) jedinců či skupin, nízkou mírou vzdělanosti a ztíženou možností tuto nevýhodu překonat, ztíženým přístupem k legálním formám výdělečné činnosti, závislostí na sociálních dávkách a s tím spojenou materiální chudobou, rizikovým životním stylem, špatnými hygienickými poměry a s nimi souvisejícím horším zdravotním stavem, uzavřeným ekonomickým systémem vyznačujícím se častým zastavováním majetku a půjčováním peněz na vysoký úrok (lichva a tzv. rychlé půjčky), větším potenciálem výskytu sociálně patologických jevů (např. alkoholismu, narkomanie či gamblerství) a kriminality (zvýšeným rizikem stát se pachatelem, ale i obětí trestné činnosti), sníženou sociokulturní kompetencí (např. jazykovou bariérou, nezkušeností či neznalostí vlastních práv a povinností). Řešení situace občanů a skupin občanů ohrožených sociální exkluzí se rozděluje do dvou směrů. Jedním z úkolů je prevence vzniku sociálně vyloučených občanů a skupin občanů, druhým úkolem je řešení aktuálního stavu sociálně vyloučených lokalit, které v Kladně již existují.

V ohrožení sociálním vyloučením žijí zejména lidé, kteří ztratili zaměstnání, lidé s nízkým vzděláním, lidé, kteří ztratili bydlení, lidé nemocní, lidé v osobní nebo rodinné déletrvající krizi, lidé handicapovaní, marginalizovaní, ostrakizovaní, diskriminovaní, příslušníci různých menšin apod. V ohrožení sociálním vyloučením se lidé ocitají jednak nenadále v důsledku okamžité krize, nebo k němu dlouhodobě tendují. Nelze nikdy stanovit ani přibližné počty lidí, kteří jsou v rámci určitého celku ohroženi sociálním vyloučením, neboť do této situace se může za jistých okolností dostat každý občan. Lidé ohrožení sociálním vyloučením žijí jednak v běžné městské zástavbě, na první pohled jsou jen obtížně rozeznatelní od ostatních obyvatel, ale − stejně jako v jiných českých městech – zejména ve více či méně segregovaných lokalitách, které jsou obvykle na okraji městské zástavby, zanedbané, často se jedná o objekty ve špatném technickém stavu, přelidněné, vnímané okolím jako problematické. Nejčastěji do nich byli lidé vystěhováni z důvodu neplacení za nájem a související služby, někdy i kvůli vizuální podobnosti s lidmi označovanými jako „nepřizpůsobiví“ (např. někteří Romové). Mezi největší kladenské sociálně vyloučené lokality patří zejména tyto:16

15

16

Petr Mareš, Marginalizace, sociální vyloučení Zpracoval pro potřeby KPSS M. Šimáček, Člověk v tísni

55


Lokalita „Masokombinát“, ul. U Masokombinátu 698 – jedná se o třípatrový dům, který dříve sloužil jako ubytovna pro zaměstnance přilehlých závodů. Od 90. let minulého století slouží jako nájemní bydlení nejnižší kategorie pro lidi, kteří neplatili nájemné, popř. služby. Až na výjimky je zasídlen Romy. Budova je přelidněná(250−300 obyv.), v katastrofálním technickém stavu. Byty jsou provlhlé, vytápěné na elektřinu, častý je výskyt švábů apod., sociální zařízení je společné, v okolí budovy je silný nepořádek. Lokalita je zcela izolována od města (cca 2 km od nejbližší jiné bytové zástavby), městský autobus sem zajíždí jen několikrát denně. Lokalita byla v roce 2005 rozšířena o stavební buňky. V lokalitě jsou značně rozšířeny sociálně patologické jevy typu lichvářství, prodeje a užívání drog, prostituce i jiné kriminality. Lokalita „U hřiště“, ul. Na Vysokém 989 – jedná se o zcela segregovanou budovu bývalých šaten vedle hřiště, vzdálenou od MHD na kraji města cca 20 min. chůze. Budova je ve velmi špatném technickém stavu, přelidněná, v okolí je nepořádek, lidé topí tuhými palivy a elektřinou, kuchyně a sociální zařízení je společné. V jednopokojových bytech zde žije cca 60 lidí. Lidé zde žijící dokáží přes uvedené podmínky udržovat budovy v provozuschopném stavu, na rozdíl např. od lokality Masokombinát kooperují při její údržbě. Lidé zde žijící jsou vesměs bezdlužní, část z nich je zaměstnána. Lokalita „Velvarská“, ul. Velvarská 1273 a 1417 – lokalita není prostorově segregována, tvoří ji dvě vícepatrové budovy pro cca 25 rodin. Budovy jsou v relativně dobrém technickém stavu, ovšem připravuje se jejich rekonstrukce a přebudování na chráněné bydlení. Lidé zde žijící mají různou sociálně úroveň – část nájemníků je zcela integrována do života ve společnosti. Lokalita „Rokovnická“, ul. Rakovnická 409 – od okolí se objekt odlišuje pouze zanedbaným vzhledem, lokalita je vnímána jako „nejlepší“ ze sociálně vyloučených míst v Kladně. Mimo zmíněné lokality žijí lidé ohrožení sociálním vyloučením také např. v ulici Vrapická 29, za sociálně vyloučené lze považovat i některé jednotlivé objekty v části Staré Kročehlavy. 3.5.1 Poskytovatelé poskytující služby v dané oblasti Skupině se věnují tito poskytovatelé:

Azylový dům Kladno, o.p.s. Centrum drogové prevence a krizové pomoci Zařízení sociální intervence Kladno − Poradna Zařízení sociální intervence Kladno – Terapeutická komunita Zařízení sociální intervence Kladno – Ubytovna pro muže Resocializační institut – ŠANCE, o.s. Český červený kříž Kladno, o.s. Člověk v tísni, společnost při České televizi, o.p.s.

Primárně služby těchto poskytovatelů využívají: bezdomovci, děti a mládež, matky s dětmi, nezaměstnaní, zájemci o nové zaměstnání, zaměstnavatelé, osoby závislé na návykových látkách, osoby, které spáchaly trestný čin nebo se staly obětí trestného činu, rodiny s dětmi, snoubenci a manželé v plodném věku, sociálně vyloučení a osoby ohrožené sociálním vyloučením, závislí na drogách. Služby mohou využívat nebo využívají i následující skupiny: uživatelé drog, neorganizované děti a mládež, rodiny s dětmi, osamělé matky, těhotné ženy v krizi, děti a mládež ohrožené delikvencí, osoby bez přístřeší, oběti násilí, osoby po výkonu trestu odnětí svobody, osoby ohrožené prostitucí, senioři, etnické menšiny, nezaměstnaní, absolventi škol – poradenství k volbě povolání, žáci ZŠ, SŠ – příprava pro volbu zaměstnání, prarodiče s vnoučaty, které jsou jim svěřeny do péče, děti umístěné v kojeneckých ústavech, dětských 56


diagnostických ústavech nebo dětských domovech a jejich rodiče, experimentátoři, osoby s drogovou zkušeností, jejich rodiny a sociální okolí, osoby ve výkonu trestu žádající o podmíněné propuštění. 3.5.2 O poskytovatelích podrobněji V oblasti skupin občanů ohrožených sociální exkluzí se poskytovatelé věnují všem věkových skupinám, nejsilněji jsou zastoupené skupiny středního věku, děti a senioři se tu jako uživatelé objevují jen zřídka. Služba terénní sociální práce se v kontextu sociálního vyloučení prolíná do všech tří priorit, které v Komunitním plánu sociálních služeb ve městě Kladně řešíme. Terénní sociální práci poskytuje

Člověk v tísni, společnost při České televizi, o.p.s. Kontaktní centrum Kladno, disponuje 3 terénními pracovníky. Ti navštěvují sociálně vyloučené lokality – Masokombinát, Velvarská, Rakovnická, Lesík. Dále poskytují ambulantní a terénní služby osobám ohroženým sociálním vyloučením, osobám bez přístřeší, osobám ze sociálně vyloučených lokalit, rodinám s dětmi, dětem a mládeži z problémových rodin, osobám v tísni nebo v krizi, nezaměstnaným, etnickým menšinám, osobám přicházejícím z výkonu trestu odnětí svobody a obětem násilí a dalších trestných činů sociální poradenství, právní a pracovní poradenství, podporu vzdělávání, vzdělávací a zaměstnanostní aktivity a volnočasové aktivity. Tabulka č. 58: Personální kapacita Člověka v tísni terénní sociální práce sociální poradenství právní poradenství pracovní poradenství celkem

2004 1 TSP*

*TPS – terénní sociální pracovník

3 3 1

2005

4

2007 4 TSP 4 TSP 1 právník 1 poradce 6 osob Zdroj: Dotazníkové šetření

Kapacita poskytovatele je plně vyčerpána.

Tabulka č. 59: Počty kontaktů komunitního centra Člověk v tísni Kladno lokalita kontaktu Masokombinát, Lesík, Slaný Masokombinát, Kladno a okolí, Slaný Velvarská, Rakovnická právník celkem za pobočku Kladno

počet kontaktů

525 483 647 502 2167

Bytová problematika u sociálně vyloučených občanů


Azylový dům Kladno, o.p.s. Azylový dům poskytuje ambulantní, pobytové a terénní služby matkám s dětmi, těhotným ženám, ženám majícím svěřené děti do péče, obětem domácího násilí. V zařízení jsou poskytovány služby sociální prevence, sociální poradenství základní i odborné, ubytování matkám s dětmi v nepříznivé životní situaci, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Dalšími činnostmi jsou výchovné, vzdělávací 57


a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, telefonická krizová pomoc. Zařízení má kapacitu 12 lůžek v azylovém domě pro matky s dětmi, kapacita není dostačující, v roce 2004 museli odmítnout 133 žadatelek, za rok 2005 informaci neuvádějí. Tabulka č. 60: Kapacita azylového domu ubytování pro matky s dětmi poradna – žadatelky o azyl poradna – poradenské služby poradna – celkem

počet žadatelek 2004 2005 45 44 178 68 103 168 281 236


Zařízení sociální intervence Kladno – ubytovna pro muže Pobytové služby jsou poskytovány osobám bez přístřeší, mužům v nepříznivé sociální situaci a bezdomovcům. Poskytují ubytování, pomoc při zajištění stravy, při uplatňování práv a oprávněných zájmů, pomoc při obstarávání osobních záležitostí, krizovou intervenci, ambulantní péči. Kapacita je 48 lůžek, provoz je nepřetržitý. V roce 2004 byla využita kapacita z 88 % a v roce 2005 z 92 %. Zařízení sociální intervence Kladno – poradna Ambulantní zařízení poskytuje služby rodinám a osobám, které se ocitly se v psychosociální krizi, obětem násilí, osobám s chronickým duševním onemocněním. Jedná se o služby sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů, pomoc při obstarávání osobních záležitostí. Tabulka č. 61: Přehled poskytovaných služeb a počet klientů poradny poskytovaná služba

psychologické poradenství Individuální psychoterapie psychoterapie skupinová sociálně právní poradenství krizová intervence celkový počet uživatelů

počet uživatelů 2005

120 187 35 22 10 355


Zařízení sociální intervence Kladno – terapeutické komunity Zařízení poskytuje pobytové služby osobám závislým na návykových látkách. Uživatelům je nabízeno ubytování, pomoc při zajištění stravy, pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů, pomoc při obstarávání osobních záležitostí. V roce 2004 v terapeutické komunitě byla využita kapacity 15 lůžek na 60 % (18 klientů) a v roce 2005 mají využití na 80 % (24 klientů).

58


Tabulka č. 62: Služby poskytované Zařízením sociální intervence – ubytovna pro muže Ambulantní péče krizová intervence

služba

počet klientů 2004 2005 12 30 6 12


Český červený kříž Kladno, o.s. Poskytuje ubytování pro matky s dětmi. Dále provozují výdejnu obědů, pečovatelskou službu, azylové pobyty, hygienické a ošacovací centrum. Kapacitu jednotlivých služeb neuvedli, ale považují ji za dostatečnou. Letohrádek Vendula Zařízení zaměřené na zdravotně postižené poskytuje službu krizového ubytování přechodného charakteru − 1 lůžko.

Resocializační institut – Šance Poskytuje ambulantní a pobytové služby uživatelům drog, uživatelům i v důchodovém věku. Jedná se o služby chráněného bydlení a terapie osob se závislostmi. Celkem 12 lůžek, kapacita je vcelku dostatečná, mají tak 1 až 2 čekatele, rozšíření nejvíce o 1, 2 lůžka.

Oblast vzdělávání z pohledu této problematiky Vzhledem k provázanosti problematiky vzdělávání osob ohrožených sociální exkluzí se sociální problematikou je důležité se dotknout i oblasti vzdělávání. Asistenti pedagogů – ustavení funkce asistenta pedagogů (dříve romského asistenta) vychází se Školského zákona 561/2004 Sb.,§ 16, kde jsou definovány 3 body, na jejichž základě může být konstatováno, že konkrétní žák pochází ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, tudíž škola získává nárok žádat o prostředky na asistenta pedagoga. Dotazováním přímo v základních školách jsme zjistili, že 4 základní školy spolupracují s asistenty pedagogů. Základní a mateřská škola v Norské ulici spolupracuje se dvěma asistenty, z nichž jeden se věnuje dětem z rozdílných sociokulturních prostředí a druhý se věnuje vzdělávacímu programu Montesorri.17 Základní škola a základní škola praktická v Pařížské ulici zaměstnává 2 asistenty a Základní škola a praktická škola v Pařížské ulici 2249 zaměstnává 3 asistenty pedagogů. Základní a mateřská škola v Doberské ulici zaměstnává 4 asistenty pedagoga. Pouze jedna škola má zřízené předškolní vzdělávání, jde o Základní školu praktickou a základní školu speciální v Pařížské ulici. Jedna škola má s předškolním vzděláváním zkušenosti, ale v tomto ani v minulém roce tzv. nulté ročníky základních škol neotvírala. Základní školy vedou statistiky, kam odcházejí jejich žáci po skončení povinné školní docházky. Následující tabulka vypovídá, kolik žáků pokračuje v jakém vzdělání.

Montessori je alternativní pedagogický směr, jemuž jde o všestranný rozvoj osobnosti a o individuální přístup k dítěti.

17

59


Tabulka č. 63 Počet žáků podle typu vzdělání, ve kterém pokračují v roce 2006 Škola Gymnázium Střední odborná škola Střední odborné učiliště −maturitní zkouška Střední odborné učiliště − výuční list Úřad práce Jinam Odborné učiliště Praktická škola Ústav sociální péče

počet žáků 290 581

193 322 26 −− 8 3 2

Zdroj: Místní koordinátor komunitního plánování sociálních služeb

Tabulka č. 64: Počty žáků ukončujících povinnou školní docházku v roce 2006

škola ZŠ Kladno, Amálská 2511 ZŠ Kladno, Zd. Petříka 1756 ZŠ Kladno, Norská 2633 ZŠ Kladno, Moskevská 2929 ZŠ Kladno, Doberská 323 ZŠ Kladno, Vodárenská 2115 ZŠ Kladno, Vodárenská 2116 ZŠ Kladno, Školská 322 ZŠ Kladno, C.Boudy 1188 ZŠ Kladno, Vašatova 1438 ZŠ Kladno, Brjanská 3078 ZŠ Kladno, Ukrajinská 2447 ZŠ Kladno, Velvarská 1206 ZŠ Kladno, Jiráskova 457 Město Kladno – celkem

počet žáků, kteří ukončili docházku v ZŠ 9.třída 8.třída 7.třída 6.třída 57 47 66 69 47 89 71 69 65 23 93 75 10 28 809

2 1 5 2

2 1

4 2 6

1 4

1

8

1 1 4

3 2 1 1 2 31

1 0

do středních škol

celkem z z 1.−5. celkem ukončeno 5.tř. 7.tř. třída 59 5 0 5 49 0 0 0 1 74 13 0 13 72 5 0 5 47 3 3 93 1 1 74 5 5 80 1 1 65 9 9 26 1 1 95 1 1 76 6 6 12 0 0 1 32 0 0 2 854 50 0 50

Zdroj: Místní koordinátor komunitního plánování sociálních služeb

Vzděláváním dětí se též zabývají nestátní neziskové organizace: Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa Jejich posláním je systematická dlouhodobá psychologická a pedagogická podpora rodin s dětmi, ve kterých nastaly obtíže z důvodu různého znevýhodnění – zdravotního, etnického, sociálního – či z důvodu narušení vztahů. V rámci vzdělávání pracují v několika lokalitách a zabývají se předškolní přípravou pro děti. Od roku 1996 se podílí na projektu „Péče o děti etnicky a sociálně znevýhodněné“ – pracují především s předškolními dětmi, zaměřují se na volnočasové aktivity.

60


Tabulka č. 65: Počty uživatelů služeb Rosy v roce 2005 typ služby psychologická diagnostika a terapie pedagogická diagnostika a náprava domácí konzultace zaměřené na rozvoj dítěte videotrénink interakcí grafomotorický kroužek pro předškoláky centrum "Mája" pro rodiče s dětmi ve věku do 4 let hračkotéka – půjčovna hraček a speciálních pomůcek knihovna pro rodiče s literaturou o výchově skupinová práce s dětmi z etnicky a sociálně znevýhodněného prostředí týdenní a víkendové pobyty pro rodiny s dětmi psychoterapeutická skupina pro maminky dětí se zdravotním postižením psychoterapeutická skupina pro děti s problémovým chováním klub rodin s dětmi se zdravotním postižením klub rodin s dětmi v adopci a pěstounské péči

Počet zapojených rodin 145 25 20 4 10 369 68 37 19 9 18 14 19 9


Tabulka č. 66: Programy a jejich využití v roce 2004

Program program pro širokou veřejnost program pro rodiny s dětmi se zdravotním postižením program pro rodiny etnicky a sociálně znevýhodněné program pro rodiny s dětmi se specifickými potřebami program pro rodiny s dětmi ve věku od 0 do 4 let program pro rodiny s dětmi v adopci a pěstounské péči

počet uživatelů 110 35 16 50 318 16


Člověk v tísni, společnost při České televizi, o.p.s. – kontaktní centrum Kladno Realizuje program na doučování dětí ze sociálně vyloučených lokalit. V době, kdy bylo provedeno dotazníkové šetření, vyučovala organizace 17 dětí (červen 2006), dále realizovala program přípravy mladých lidí ve věku 13−18 let na zaměstnání (18členná skupina) a volnočasový kroužek pro děti z prvního stupně ZŠ (10 zapojených dětí).

Doučování dětí probíhá i na Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MMK ve spolupráci s dobrovolníky.

Vzdělávání dospělých probíhá prostřednictvím rekvalifikačních kurzů při Úřadu práce a ve spolupráci s programy Evropského sociálního fondu. V současné době existuje 15 programů na podporu zaměstnanosti obtížně zaměstnatelných osob. Rekvalifikační kurzy odpovídají poptávce pracovního trhu. 2006: 423 účastníků rekvalifikačních kurzů 2005: 514 účastníků rekvalifikačních kurzů 2004: 474 účastníků rekvalifikačních kurzů

75 % účastníků rekvalifikačních kurzů je zahrnuto v programu aktivní politiky zaměstnanosti. Po obsahové stránce se nejčastěji otvírají kurzy: počítačová gramotnost 61


svářečské průkazy vysokozdvižné vozíky malý a střední podnikatel sociální pracovník

Zaměstnanost Významným nástrojem k zaměstnávání obtížně zaměstnatelných je aktivní politika zaměstnanosti. Cílem aktivit je zvýšit jejich uplatnění na trhu práce. Programy aktivní politiky zaměstnanosti realizují úřady práce, nestátní neziskové organizace, případně podnikatelské subjekty. V současné době většinu z nich realizují úřady práce. Společensky účelné pracovní místo (SÚPM) je nástroj, jehož prostřednictvím jsou zřizována nová pracovní místa, nebo jsou podporováni zaměstnavatele v hrazení části mzdy zaměstnance. Společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatele vznikla v roce 2006 dvě. SÚPM – od počátku roku do konce roku 2006 vzniklo 218. V roce 2006 bylo ve veřejně prospěšných pracích zaměstnáno 186 uchazečů o zaměstnání. Úřad práce organizuje Program speciálního poradenství – individuální akční plán. Vznikají homogenní skupiny – „job kluby“, které pomáhají znevýhodněným uplatnit se na trhu práce. Pracovníci pomáhají neztratit či znovuzískat pracovní návyky. V tuto chvíli existují 3 skupiny po 8 lidech. V tomto záměru pomáhá i 16 programů Evropského sociálního fondu. Každý z těchto programů se zaměřuje na jinou skupinu obtížně zaměstnatelných skupin občanů a pomáhá jim získat pracovní místo nejčastěji prostřednictvím rekvalifikace. Jak vzdělanost koresponduje se zaměstnaností, lze vyčíst v následující tabulce. Tabulka č. 67: Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání vzdělanostní struktura celkem uchazečů bez vzdělání neúplné základní vzdělání základní vzdělání + praktická škola nižší střední vzdělání vzdělání střední odborné vzdělání (vyučen) střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity a bez vyučení ÚSV vzdělání ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské vzdělání doktorské vzdělání

2005 6 996 255 154 2 604 8 202 2 304 95 176 217 767 36 22 152 4

2006 6 123 221 128 2 310 6 152 1 971

86 169 184 718 27 11 134 618


V následující tabulce je možné porovnat roky 2005 a 2006 na základě počtů uchazečů o zaměstnávání podle délky evidence na Úřadu práce v Kladně.

18

Jsou uváděna čísla dosažitelných uchazečů o zaměstnání vždy ke konci roku.

62


Tabulka č. 68: Struktura nezaměstnaných podle délky evidence na Úřadu práce 19 doba evidence uchazečů v evidenci celkem 2005 2006 Do 3 měsíců 1 631 1 433 3−6 měsíců 1 150 959 6−9 měsíců 643 520 9−12 měsíců 437 385 12−24 měsíce 1 038 854 více než 24 měsíce 2 097 1 972


19

Počty dosažitelných uchazečů, vždy ke konci roku.

63


4. Závěr/doporučení Systém sociálních služeb doznal z důvodu přijetí nového zákona o sociálních službách řadu významných změn. Posláním zákona o sociálních službách je ochrana práv a oprávněných zájmů lidí, kteří jsou v jejich prosazování oslabeni z důvodu zdravotního postižení, věku či nepříznivé životní situace. Nový systém má za cíl umožnit poskytovatelům přesnější vymezení rozsahu služeb a zároveň dává uživatelům sociálních služeb možnost výběru. Město Kladno má jednu z rozhodujících rolí v zajištění dostupnosti sociálních služeb pro své občany. Na území města jsou poskytovány sociální služby v široké míře a zabírají širokou škálu kvalitních služeb.

Cílová skupina děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi: U cílové skupiny Děti mládež a dospělí v psychosociální krizi se jako velký problém ukazuje nedostatek volnočasových aktivit pro děti a mládež. Vzhledem ke svému charakteru nespadá tato služba do řešení v oblasti sociálních služeb, a proto je nutné se na tuto problematiku zaměřit komplexně, zmapovat existující aktivity a zvážit podporu této oblasti, kterou vnímáme jako důležitou součást prevence sociálně patologických jevů. V organizování neplacených aktivit pro děti a mládež se angažuje občanské sdružení ROSA (Středisko pomoci ohroženým rodinám), Centrum drogové prevence, společnost Člověk v tísni a některé křesťanské církve a speciální školy. Ze šetření vyplývá, že ve městě není vidět práce dobrovolníků, kteří by s rizikovými dětmi a mládeží pracovali. Je důležité zaměřit se na vznik a podporu nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v nejohroženějších lokalitách, protože tato zařízení na území města schází. Je to velmi důležitá součást v oblasti sociálních služeb a jejich provázanosti ve všech úrovních. Aktivity, které se týkají tohoto typu činnosti, jsou sice součástí dalších aktivit poskytovatelů, ale v nedostatečné míře. V této oblasti je u dětí a mládeže do 18 let nutné, aby se škola stala jejich důležitou součástí. Spolupráce odborníků z řad pedagogů, psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pracovníků je pro tuto cílovou skupinu důležitá. Jedná se o proces přesahující hranice plánování sociálních služeb a je důležité ho neopomenout. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK se snaží o spolupráci s nestátními subjekty. Je důležité v této snaze, která jde napříč problematikou školství, zdravotnictví a sociální, pokračovat.

V oblasti psychosociální pomoci jsou na území města poskytovány kvalitní služby, ale jen minimum uživatelů je uspokojeno. Vzhledem k nárůstu potřeby těchto služeb za poslední dva roky se dá očekávat rostoucí tendence i do budoucna a je potřeba podporovat současné poskytovatele v rozvoji jejich služeb.

Cílová skupina Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané: Struktura zdravotně postižených je obecně velmi diferencovaná jednak podle druhu zdravotního postižení, jednak i dle věku. Na území města Kladna je v Hřebečské ulici soustředěno cca 250 bezbariérových bytů, které tito občané využívají v souladu s rozhodnutím Rady vlády pro zdravotně postižené. V 50 případech využívají tyto bezbariérové byty i nájemníci, kteří nemají zdravotní postižení. Doporučujeme udržet stávající počet bezbariérových bytů na území města, vhodnějším se jeví, aby tyto byty nebyly soustředěny na jednom místě. Ze šetření vyplývá, že denní stacionáře pro zdravotně postižené na území města jsou plně využity a jejich kapacitu je potřeba rozšířit. Město v současné době zvažuje možnost chráněného bydlení ve Velvarské ulici, vzhledem k malému množství tohoto typu bydlení na území města je tento krok velmi důležitý. Doporučujeme zvýšit kapacitu této služby. Služby sociálně terapeutických dílen jsou poskytovány jedním poskytovatelem a kapacity jsou plně vytíženy. Vzhledem k počtu zdravotně postižených a počtu těchto míst doporučujeme rozvoj těchto služeb. 64


Na základě nového zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. je potřeba řešit situaci nedostatečné sociální služby v oblasti osobní asistence, protože je předpoklad, že podle nového zákona dojde k větší poptávce po těchto službách. V současné době je nabídka této služby nedostačující. Pečovatelské služby fungující na území města poskytují kvalitní služby, proto je nutné podpořit jejich rozvoj, rozšířit kapacitní možnosti a zajistit poskytování služeb v průběhu celého dne. Bylo by dobré provázat tyto služby s osobní asistencí. Volnočasové aktivity pro zdravotně postižené děti v současné době poskytují pouze speciální základní školy pro tyto děti. Doporučujeme za podpory sítě osobních asistentů umožnit zdravotně postiženým dětem navštěvovat aktivity působící na území města. Bezbariérovost je oblast, která je velmi problematická nejen pro zdravotně postižené. Řešením současné situace je nejen analýza současného stavu v oblasti bezbariérovosti města Kladna, ale i prevence vzniku dalších bariér, je důležitá spolupráce se všemi zúčastněnými stranami. Je nutné tuto část zařadit do strategie města, vzhledem k charakteru problému není možné ho zařadit do KPSS. Cílová skupina Senioři: V oblasti seniorů jsou poskytovány kvalitní služby všech typů sociálních služeb, problém je v jejich nedostatečné kapacitě. Doporučujeme navýšení kapacity pečovatelské služby a prodloužení doby na celodenní poskytování, za důležitou považujeme podporu seniorů v co nejdelším setrvání v domácím prostředí. Poskytování odlehčovacích služeb – jde o služby, které pomáhají pečujícím rodinám v péči o člena rodiny. Na území města není kapacitně dostatečné.

V současné době ve městě Kladně fungují dva domovy důchodců a několik zařízení pro seniory (SKSP Fontána, GaRC, DPS a terénní pečovatelské služby a terénní domácí péče). Nedostatek péče spočívá z velké části v malé kapacitě, nedostatku ošetřovatelských lůžek a zařízení pro seniory s různými typy poruch (závislosti, psychiatrická onemocnění, neurologická onemocnění a další poruchy), a zatěžuje tak současné poskytovatele. V této oblasti je důležitá spolupráce mimo území města Kladna a také spolupráce se Středočeským krajem. Podpora terénních služeb pro seniory umožní setrvání v domácím prostředí a vytvoří prostor volby pro uživatele služeb. V oblasti bývalých Domů s pečovatelskou službou doporučujeme zaměřit se na navýšení personálních kapacit, rozšíření a zkvalitnění služeb.

Služby denního stacionáře jsou plně využity. Vzhledem ke stárnutí populace lze očekávat zvýšenou poptávku po této službě, a proto je nezbytné tyto kapacity navýšit. Pro skupinu seniorů je též důležité, aby se centrálně řešil problém stravování pro tuto skupinu.

Cílová skupina Občané a skupiny občanů ohrožených sociální exkluzí: V Kladně neexistuje žádné relevantní sociální ani tréninkové bydlení, existuje jen minimum potřebných návazných sociálních služeb. Je nutné vytvořit takovýto typ bydlení a rozšířit kapacity návazných služeb, které umožňují postupný sociální vzestup a zařazovaní do společnosti a tak snižují počty sociálně vyloučených lidí, žijících v izolovaných lokalitách. V Kladně chybí transparentní systém přidělování nájemních bytů a systém postupného zlepšování bytových podmínek pro ty sociálně slabé lidi, kteří nejsou dlužníky, řádně platí nájem a snaží se, ve spolupráci s úředníky a sociálními pracovníky, svoji bytovou a sociální situaci zlepšovat.

65


Kapacity terénních pracovníků jsou na území města plně vyčerpány, vzhledem k počtu vyloučených (nedostupných) lokalit je potřeba tyto kapacity navýšit a podporovat poskytovatele, kteří poskytují tento typ služeb.

V oblasti azylového bydlení je velký počet neuspokojených klientů, jeho kapacita je nedostatečná. Je potřeba rozšířit kapacity, především azylových domů pro matky s dětmi.

Nízkoprahová zařízení na území města neexistují. Vzhledem k několika oblastem vyloučených lokalit je potřeba zaměřit se na podporu vzniku těchto aktivit. Na území města Kladna se nachází skupina romských občanů, kteří se převážně ke své romské národnosti nehlásí. U těchto občanů vznikají sociální problémy s integrací do majoritní společnosti

Obecná doporučení Analytická část Komunitního plánu se zaměřuje jen na analýzu potřebnosti sociálních služeb na území města Kladna. Doporučujeme analyzovat míru potřebnosti poskytovaných služeb ve spádové oblasti města Kladna vzhledem k tomu, že určitá část poskytovaných sociálních služeb na území města je využívána i obyvateli spádové oblasti města Kladna. Za velmi důležitou považujeme oblast informovanosti. Tuto problematiku není žádoucí opomíjet. Opatření navržená pracovní skupinou vnímáme jako klíč k řešení této problematiky.

V oblasti nezaměstnanosti, v rámci všech cílových skupin, je nutná spolupráce s příslušným úřadem práce.

66


5.

Analýza finančních zdrojů systému sociálních služeb 5.1 Úvod – předmět a cíl analýzy

Analýza finančních zdrojů systému sociálních služeb byla zpracována pro projekt „Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně“. Jejím zpracovatelem je občanské sdružení Centrum pro komunitní práci střední Čechy. Analýza finančních zdrojů systému sociálních služeb v Kladně se snaží zhodnotit vybrané ukazatele v oblasti sociálních služeb v Kladně a využívání finančních prostředků statutárního města Kladna podle jednotlivých cílových oblastí projektu „Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně“ pro tyto cílové skupiny: • • • •

senioři, zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané, děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi, občané a skupiny občanů ohrožení sociální exkluzí.

Zjištěné informace budou sloužit jako jeden z podkladů pro plánování rozvoje sociálních služeb v Kladně.

5.2 Metodika sběru a zpracování dat Analýza finančních zdrojů systému sociálních služeb v Kladně se skládá ze dvou hlavních částí: • •

přehled vybraných ukazatelů v oblasti sociálních služeb (kapitola č. 5. 3), využívání finančních prostředků města Kladna na sociální služby (kapitola č. 5. 4).

První část mapuje poskytované sociální služby v Kladně podle jednotlivých cílových oblastí komunitního plánování sociálních služeb. Údaje pro tuto část analýzy byly získány na základě dotazníkového šetření mezi poskytovateli sociálních služeb, které proběhlo formou strukturovaných rozhovorů během dubna až května 2006. Hlavním výchozím zdrojem informací o poskytovatelích sociálních služeb byl Katalog psychosociálních služeb regionu Kladno. V průběhu sběru dat byl tento seznam dále doplňován o další kladenské poskytovatele sociálních služeb místním koordinátorem komunitního plánování sociálních služeb. Kritériem pro výběr subjektů, které budou do analýzy zahrnuty, bylo poskytování sociálních služeb podle typologie Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a sídlo organizace na území města Kladna. Jedním ze sekundárních cílů provedených rozhovorů bylo poskytnout jednotlivým organizacím informace o komunitním plánování sociálních služeb a současně jim dát prostor se do tohoto procesu zapojit.

Zapojení všech poskytovatelů do procesu komunitního plánování sociálních služeb je dobrovolné a poskytnutí všech detailních informací záleželo na jejich rozhodnutí a dobré vůli. Některé podrobnější informace, především z finanční oblasti, se i přes ochotnou spolupráci většiny poskytovatelů nepodařilo získat (celková návratnost dotazníků byla 90 %).

V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 49 poskytovatelů sociálních služeb. Celkem bylo uskutečněno 44 strukturovaných rozhovorů s poskytovateli sociálních služeb v Kladně. Do analýzy finančních zdrojů systému sociálních služeb byly zahrnuty informace o 26 místních 67


poskytovatelích sociálních služeb. 4 dotazníky nebyly zahrnuty do této analýzy z důvodu sídla organizace mimo území města Kladna a u 2 organizací z důvodu, že neposkytují sociální služby podle typologie MPSV. 12 organizací do dotazníku neuvedlo informace o finančních zdrojích, z toho 3 organizace nevedou odděleně hospodaření a účetnictví, takže nebyly schopny vyčíslit finanční údaje za středisko působící v Kladně, 9 organizací do dotazníku informace o finančních zdrojích nebylo ochotno uvést (jednalo se především o soukromá zařízení). Druhá část popisuje a hodnotí rozdělování finančních prostředků města Kladna. Dalším zdrojem informací byla sekundární analýza dat z Magistrátu města Kladna. Jedná se především o sběr interních dat Magistrátu města Kladna (rozpočet města Kladna, údaje z vyúčtování Komise Rady města pro sociální záležitosti a zdraví, informace Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MMK apod.)

Jedná se o dvě na sobě nezávislé části analýzy. Rozdíly v uvedených číslech jsou způsobeny zvolenou metodou sběru dat. Do dotazníkového šetření byly zahrnuty pouze organizace se sídlem na území města Kladna, zatímco druhá část zahrnuje veškeré finance na sociální služby rozdělované ze strany Statutárního města Kladna, tzn. včetně financí určených organizacím, které poskytují sociální služby občanům trvale bydlícím v Kladně, nicméně nemusí nutně sídlit na území města Kladna (např. Armáda spásy apod.). 5.3 Přehled vybraných ukazatelů v oblasti sociálních služeb

Tato kapitola byla zpracována na základě dotazníkového šetření mezi poskytovateli sociálních služeb v Kladně. Z 26 organizací, které byly zahrnuty do analýzy finančních zdrojů systému sociálních služeb (viz kapitola č. 5.2.), 1 organizace neposkytla finanční údaje za rok 2005, neboť nevede hospodaření a účetnictví odděleně, takže nebyla schopna vyčíslit finanční údaje za středisko působící v Kladně. Ve městě působí v roli poskytovatelů sociálních služeb nestátní neziskové organizace, organizace zřízené Statutárním městem Kladnem nebo Středočeským krajem a soukromá zařízení. Sociální služby poskytují také lidé pečující o své blízké a příbuzné v domácím prostředí. Sociální služby obyvatelům města Kladna poskytují organizace a zařízení poskytovatelů sídlících na území města a také mimokladenští poskytovatelé. Tato analýza je zaměřena na kladenské poskytovatele sociálních služeb.

Statutární město Kladno je zřizovatelem příspěvkových organizací: jednoho domova důchodců (Domov důchodců Kladno), jenž sídlí ve dvou objektech v různých částech města. Město je také zřizovatelem Dětského rehabilitačního stacionáře ZVONEK a Centra drogové prevence a krizové pomoci. Dále je zakladatelem obecně prospěšných společností − nestátních neziskových organizací, které poskytují sociální služby pro obyvatele města. Jedná se o Středisko komplexní sociální péče Fontána, o.p.s. a Azylový dům Kladno, o.p.s.20

Středočeský kraj je zřizovatelem příspěvkové organizace Ústavu sociální péče pro klienty s mentálním postižením (Zahrada). Dále je zřizovatelem příspěvkové organizace Domov důchodců a Penzion pro důchodce Kladno-Švermov a zvláštního sociálního zařízení azylového typu (Zařízení sociální intervence – Terapeutické komunity, Poradna, Ubytovna pro muže).21

20 21

www.mestokladno.cz www.mestokladno.cz

68


Následující přehled je rozdělen podle cílových oblastí projektu „Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně“ (viz kapitola č. 5. 1). Poskytovatelé sociálních služeb byli rozděleni do jednotlivých oblastí komunitního plánování sociálních služeb podle cílových skupin, na které jsou jejich služby zaměřeny. V případě, že poskytovatelé poskytují služby více cílovým skupinám, byli přiděleni podle jejich primární cílové skupiny. 5.3.1 Souhrnný přehled údajů ve vybraných oblastech sociálních služeb v roce 2005 Tabulka č. 69: Souhrnný přehled údajů v oblasti sociální péče za rok 2005 Počet zařízení

Název oblasti

Počet uživatelů

Počet dobrovolníků

Celkové náklady z různých zdrojů

Senioři Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané

7

1 836

65

90 748 523,15

8

4 541

9

60 259 752,50

Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí

5

47

11 164 441,00

Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Celkem

7

10 919

32

27

17 825

153

529

27 405 860,71

189 578 577,36

Tabulka č. 69 poskytuje souhrnný přehled o počtech zařízení, o počtech uživatelů, o počtech dobrovolníků a finančních nákladech, které byly vynaloženy za rok 2005 do jednotlivých oblastí. Počet zařízení není shodný s počtem poskytovatelů sociálních služeb, neboť některé organizace poskytují služby v několika zařízeních. Graf č. 12: Počet zařízení v dané oblasti v roce 2005 (v procentech)

19%

Senioři 26% Zdravotně handicapovaní občané Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi

26% 29%


Počet zařízení v jednotlivých oblastech komunitního plánování je poměrně vyrovnaný.

69

Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně Graf č. 13: Počet uživatelů sociálních služeb v dané oblasti v roce 2005 (v procentech)

3%

Senioři

10%

Zdravotně handicapovaní občané

25%

Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi 62%


Podle údajů poskytovatelů sociálních služeb je nejvíce uživatelů v oblasti děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi (62 %). Nejedná se však o absolutní počet uživatelů. Stejní uživatelé mohou využívat služby více poskytovatelů a tím se jejich počet zvyšuje. Tento počet může být také ovlivněn způsobem, jakým jednotliví poskytovatelé počítají své uživatele. Většina poskytovatelů uvádí průměrné počty svých uživatelů, nicméně někteří především z oblasti děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi uvádějí všechny uživatele, kterým poskytli své služby. Tento počet může být ovlivněn formou služby, kterou organizace poskytují. V případě oblasti děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi se zpravidla jedná o ambulantní formu poskytování služeb. Jedná se většinou o poradny a podobné služby (např. Pedagogicko-psychologická poradna a Centrum drogové prevence). Počet uživatelů se u těchto poskytovatelů velmi liší od organizací, které poskytují pobytové služby. 5.3.2 Přehled finančních nákladů ve vybraných oblastech sociálních služeb v roce 2005 Tabulka č. 70: Porovnání počtu uživatelů s finančními náklady na danou oblast v roce 2005 Název oblasti Senioři Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi

Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Celkem

Počet uživatelů počet

v%

Celkové náklady částka

V%

1 836

10,30 %

90 748 523,15

47,87 %

4 541

25,48 %

60 259 752,50

31,79 %

529

2,97 %

11 164 441,00

10 919

17 825

61,26 %

100.00 %

27 405 860,71

14,46 %

189 578 577,36

100,00%

5,89 %

Celkové náklady na zajištění sociálních služeb v Kladně činili v roce 2005 ve všech cílových oblastech 189 578 577, 36 Kč. Z celkového množství byla největší část alokována do oblasti seniorů (48 %), dále do oblasti zdravotně postižených občanů (32 %) a oblasti občanů v psychosociální krizi (14 %). Finanční pokrytí oblasti občanů a skupin občanů ohrožených sociální exkluzí představovalo 6 % z celkových nákladů.

70

Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně Graf č. 14: Porovnání počtu uživatelů sociálních služeb a finančních nákladů na danou oblast za rok 2005 počet uživatelů

celkové náklady 100

12,000

90 10,000

70

8,000

60 50

6,000

40 4,000

v milionech Kč

80

30 20

2,000

0

občané ohrožené sociální exkluzí

občané v psychosociální krizi

zdravotně postižení

0

senioři

10

Na celkově vysokých nákladech v oblasti seniorů a zdravotně postižených občanů mají podíl vysoké náklady na provoz zařízení, které poskytují pobytové služby, o čemž vypovídá tabulka č. 71. Tabulka č. 71: Porovnání různých forem poskytování sociálních služeb v daných oblastech za rok 2005 (v absolutních hodnotách) Název oblasti Senioři Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Celkem

Název oblasti Shrnutí za všechny cílové skupiny v %

Ambulantní a terénní forma poskytování služeb Počet Počet Finanční zařízení uživatelů náklady

Pobytová forma poskytování služeb

Počet zařízení

Počet uživatelů

Finanční náklady

4

1 508

31 113 428,50

3

328

59 635 094,65

7

4 456

41 584 871,50

1

85

18 674 881,00

6

10 890

7 300 183,50

1

29

20 105 677,21

4

410

5 063 549,00

1

119

5 200 892,00

21

17 264

85 062 032,50

6

561

103 616 544,86

Ambulantní a terénní forma poskytování služeb Počet Počet Finanční zařízení uživatelů náklady 77,78 %

96,86 %

45,08 %

Pobytová forma poskytování služeb Počet zařízení 22,22 %

Počet uživatelů

Finanční náklady

3,14 %

54.92 %

V roce 2005 tvořily náklady na pobytovou formu poskytování služeb 55 % veškerých nákladů alokovaných do oblasti sociální péče. Tato částka byla určena pro 3 % uživatelů sociálních služeb. Na 97 % uživatelů bylo vynaloženo 45 % z celkových finančních prostředků na ambulantní a terénní sociální služby.

71


5.3.3 Struktura zdrojů financování sociálních služeb v roce 2005 Zdroje finančních nákladů sociálních služeb byly rozčleněny na:

veřejné zdroje o místní veřejné zdroje o zdroje ze státního rozpočtu neveřejné zdroje přímé platby uživatelů vlastní činnost poskytovatelů sociálních služeb

Graf č. 15: Zdroje finančních prostředků na sociální služby v roce 2005

1%

21% 3%

75%

Veřejné zdroje

Neveřejné zdroje

Vlastní činnost

Přímé platby uživatelů

75 % veškerých finančních zdrojů na zajištění sociálních služeb v Kladně pocházely z veřejných prostředků. Nejedná se pouze o finanční prostředky z místních veřejných zdrojů, ale také o finanční zdroje ze státního rozpočtu (viz níže). Podrobné rozdělení finančních zdrojů v jednotlivých cílových skupinách vyjadřuje tabulka č. 72. Tabulka č. 72: Zdroje finančních prostředků na sociální služby podle daných oblastí v roce 2005 Název oblasti Senioři Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Celkem

Veřejné zdroje 55 880 519,00

Neveřejné zdroje

1 292 935,57

Přímé platby uživatelů

32 438 972,00

Vlastní činnost

701 880,00

90 314 306,57

52 845 072,14

2 609 985,85

5 073 119,50

28 489,00

60 556 666,49

21 790 143,00

1 672 431,82

0.00

0.00

23 462 574,82

8 617 341,00

762 324,00

798 510,00

635 937,00

10 814 112,00

139 133 075,14

6 337 677,24

38 310 601,50

1 366 306,00

Tabulka č. 73: Podíl a rozčlenění veřejných zdrojů z celkové částky v roce 2005 Název oblasti

Senioři Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané

Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Celkem

Celkem

Místní veřejné zdroje

44 413 700,00

Zdroje státního rozpočtu

11 466 819,00

Ostatní zdroje

185 147 659,88

Celkem

34 433 787,57

90 314 306,57

34 531 238,00

18 313 834,14 1 074 418,00

1 672 431,82

7 711 594,35

60 556 666,49

7 107 318,00

1 510 023,00

2 196 771,00

10 814 112,00

20 715 725,00

106 767 981,00

32 365 094,14 46 014 584,74

23 462 574,82

185 147 659,88

72


Veřejné zdroje zahrnují místní veřejné zdroje (rozpočet města a kraje) a zdroje ze státního rozpočtu (jednotlivá ministerstva, úřad práce apod.). Graf č. 16: Podíl a rozdělení veřejných zdrojů z celkové částky v roce 2005

25% Místní veřejné zdroje Zdroje státního rozpočtu 17%

Ostatní zdroje

58%

V roce 2005 tvořily místní veřejné zdroje 58 % celkových nákladů poskytnutých pro oblast sociálních služeb. Podrobné rozčlenění místních veřejných zdrojů včetně zdrojů z rozpočtu města znázorňuje tabulka č. 74 a graf č. 17. Tabulka č. 74: Rozdělení místních veřejných zdrojů v roce 2005 Název oblasti Senioři Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané


14 271 700,00

16 658 096,00

Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi


Celkem

30 142 000,00

44 413 700,00

17 873 142,00

34 531 238,00

2 149 203,00

18 566 522,00

34 193 599,00

72 574 382,00

1 114 600,00

Celkem

Středočeský kraj

5 992 718,00

20 715 725,00 7 107 318,00

106 767 981,00

Graf č. 17: Rozdělení místních veřejných zdrojů v roce 2005 (shrnutí ze všech cílových skupin)

32% Statutární město Kladno Středočeský kraj 68%

Podíl Středočeského kraje na financování sociálních služeb z místních veřejných zdrojů je téměř 68 %. Statutární město Kladno se na této částce podílí 32 %. Tento fakt je významně 73


ovlivněn přerozdělováním finančních prostředků z Evropské unie prostřednictvím regionu NUTS II Střední Čechy. 5.3.4 Omezení služeb z důvodu nedostatku finančních prostředků

Na otázku, zda si poskytovatelé myslí, že současná kapacita jejich organizace je dostatečná, tedy plně vyhovuje typu zařízení, které provozují, 58 % respondentů odpovědělo, že jejich současná kapacita dostatečná není. Z tohoto počtu 41 % poskytovatelů uvedlo, že rozšíření kapacity je závislé na nedostatku finančních prostředků. Graf č. 18: Myslíte si, že současná kapacita Vaší organizace je dostatečná?

42%

58%

Ano

Ne

Graf č. 19: Pokud ne, rozšíření kapacity poskytovaných služeb je závislé na:

12% 30% 17%

41%

prostorové podm ínky

nedostatek finančních zdrojů

nedostatek pracovníků

jiné důvody

74


5.4 Využívání finančních prostředků Statutárního města Kladna na sociální služby

5.4.1 Systém přidělování finančních prostředků Statutárního města Kladna na sociální služby

Statutární město Kladno poskytuje finanční podporu poskytovatelům sociálních služeb prostřednictvím různých nástrojů:

a) prostřednictvím poskytování dotací z příslušné kapitoly rozpočtu města

Statutární město Kladno poskytuje finanční dotace na provozní i investiční náklady příspěvkovým organizacím a nestátním neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby z rozpočtu města prostřednictvím kapitoly 05 Odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Poskytovatelé sociálních služeb mohou získat dotaci od města na základě žádosti podané přímo na sociální odbor. Poskytování dotací se řídí rozpočtovými pravidly města a zákonem. b) prostřednictvím fondů Komisí Rady města

Dalším nástrojem dotační politiky města jsou finanční příspěvky rozdělované prostřednictvím Komisí Rady města. Poskytované dotace z fondů komisí se řídí rozpočtovými pravidly města. Hospodaření s finančními prostředky fondů zabezpečují příslušné komise RM. Sociální oblasti se týká především Komise Rady města pro sociální záležitosti a zdraví a Fond primátora. Komise RM jsou iniciativním a poradním orgánem Rady města Kladna. Komise projednává žádosti o finanční podporu, které jsou předkládané v průběhu roku. Svá stanoviska k jednotlivým žádostem předkládá Komise Radě města, která rozhoduje o poskytnutí finanční podpory formou uzavření smlouvy o poskytnutí dotace ve výši do 50 tis. Kč. Finanční podporu nad 50 tis. Kč schvaluje Zastupitelstvo po předchozím projednání v Radě města.

Komise Rady města pro sociální záležitosti a zdraví hospodaří se svěřeným fondem a na základě posuzování jednotlivých žádostí pak tyto prostředky rozděluje. Žádosti mohou být podávány jednotlivci nebo různými organizacemi. Organizace nemusí být jen kladenské, ale vždy ve své žádosti musí uvést, že se jedná o podporu občanů města Kladna, jinak jim nemůže být dotace přiznána. Žádosti jsou předkládány na jednání komise průběžně. Komise má statut a jednací řád, podle kterého se řídí. V případě schválení žádosti získává poskytovatel finanční dotaci na jeden kalendářní rok na základě podepsané smlouvy. Finanční prostředky jsou vymezeny přímo v rozpočtu města Kladna. Do konce ledna následujícího roku musí příjemce dotace předložit vyúčtování.

5.4.2 Přehled využívání finančních prostředků Statutárního města Kladna na sociální služby

Přehled využívání finančních prostředků města Kladna byl zpracován na základě sekundární analýzy dat. Jedná se o sběr interních dat Magistrátu města Kladna (rozpočet města Kladna, údaje z vyúčtování Komise Rady města pro sociální záležitosti a zdraví, informace Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MMK apod.).

75

Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně Tabulka č. 75: Celkové výdaje Statutárního města Kladna na sociální služby podle cílových oblastí (v tis. Kč) Senioři Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Celkem

2001

2002

2003

2004

2005

2006

8 457

16 782

16 335

13 488

14 322

17 052

5 399 712

5 478 1 125

5 933 867

6 516 1 004

7 620 1 200

7 410 1 265

652

991

1 520

1 234

1 702

2 604

15 220

24 376

24 655

22 243

24 843

28 331

Graf č. 20: Vývoj celkových výdajů na sociální služby města Kladna podle cílových oblastí (v tis. Kč) 30,000 25,000 20,000 15,000 10,000 5,000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

senioři

zdravotně handicapovaní občané

děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi

občané ohrožení sociální exkluzí

V roce 2006 město Kladno vynaložilo na sociální služby 28 331 tis. Kč. Z celkového rozpočtu (1 503 443 tis. Kč) tato částka představuje přibližně 2 %. Od roku 2001 se podíl výdajů na sociální služby téměř zdvojnásobil. Tento zdánlivý nárůst lze vysvětlit skutečností, že v roce 2002 založilo Statutární město Kladno obecně prospěšnou společnost Středisko komplexní sociální péče Fontána. Zaměstnanci této společnosti byli do roku 2001 zaměstnanci města a mzdové náklady ve výši více než 9 186 tis. Kč na tyto pracovníky byly součástí rozpočtu města v rámci příslušné kapitoly. Nebyly tedy uváděny jako náklady na sociální služby. Kolísavé náklady v jednotlivých letech jsou způsobeny investičními akcemi v jednotlivých zařízeních. Podíl jednotlivých cílových skupin na celkové částce je poměrně stabilní. Podíl výdajů na seniory se zpravidla pohybuje od 57–60 %, pouze v roce 2002 a 2003 vzrostl téměř na 66−69 %. Tento nárůst byl zapříčiněn vyššími investičními výdaji do domovů důchodců v roce 2003 (viz tabulka č. 76) a současně založením a postupným rozvojem Střediska komplexní sociální péče, o.p.s. Fontána v roce 2002. V roce 2001 byly rovněž vynaloženy vysoké finanční prostředky na investice do oblasti seniorů (jedná se např. o nákup auta pro pečovatelskou službu, úpravu pokojů pro ležící, lůžkový výtah a lůžka na ošetřovatelském oddělení v domovech důchodců). Podíl výdajů na zdravotně postižené občany se pohybuje mezi 22−33 %. Svěřený fond Komisi RM Kladna pro sociální záležitosti klesl od roku 2001, kdy byl podíl výdajů do oblasti zdravotně postižených největší, téměř na polovinu. Podíl výdajů na děti, mládež a dospělé v psychosociální krizi se pohyboval kolem 4,5 %. Podíl výdajů určených občanům a skupinám občanům ohroženým sociální exkluzí se v průměru zvyšoval. Od roku 2001 se zvýšil téměř na dvojnásobek (2001: 4,3 %, 2006: 9,2 %).

76

Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně Tabulka č. 76: Investiční výdaje na sociální služby podle cílových oblastí (v tis. Kč) 2001

Senioři Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí

3 550

Celkem

2002 850

3 550

850

2003

1 720

2004

2005

155

1 000

155

1 000

1 720

2006

540

540

Graf č. 21: Celkové výdaje na sociální služby města Kladna podle cílových oblastí v roce 2006

4.5%

9.2%

26.2%

60.2%

senioři




Většina finančních prostředků z částky určené na sociální služby směřuje v roce 2006 do cílové oblasti seniorů (cca 60 %). V oblasti zdravotně postižených občanů bylo vynaloženo přibližně 26 % prostředků na sociální služby. Do oblasti občanů a skupin občanů ohrožených sociální exkluzí směřuje 9 % a do oblasti dětí, mládeže a dospělých v psychosociální krizi 4,5 % finančních prostředků určených na sociální služby. Tabulka č. 77: Provozní výdaje na sociální služby podle cílových oblastí (v tis. Kč) Senioři Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Celkem

2001

2002

2003

2004

2005

2006

5 257

15 932

14 615

13 488

14 322

16 512

5 049 712

5 478 1 125

5 933 867

6 361 1 004

6 620 1 200

7 410 1 265

652

991

1 520

1 234

1 702

2 604

11 670

23 526

22 935

22 088

23 843

27 791

77

Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně Graf č. 22: Provozní výdaje Statutárního Města Kladna na sociální služby podle cílových oblastí (v tis. Kč) 30,000 25,000 20,000 15,000 10,000 5,000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

senioři




Graf č. 23: Podíl investičních a provozních nákladů Statutárního města Kladna na sociální služby města Kladna (v tis. Kč)

30,000 25,000 20,000 Provozní výdaje

15,000

Investiční výdaje 10,000 5,000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Tabulka č. 78: Finanční prostředky pro sociální oblast prostřednictvím Komise RM Kladna pro sociální záležitosti a zdraví pro organizace (v tis. Kč) 2001 Senioři Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Celkem

2002

2003

2004

2005

2006

0

175

10

16

50

0

795 2

446 21

312 8

191 6

345 0

302 0

121

90

40

34

50

90

918

732

370

247

445

392

78

Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně Tabulka č. 79: Finanční prostředky pro sociální oblast prostřednictvím Komise RM Kladna pro sociální záležitosti a zdraví pro jednotlivce (v tis. Kč) Cílové skupiny Senioři Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Celkem

2001

2002

2003

2004

2005

2006

16

0

0

0

0

0

139 9

80 0

81 9

53 0

55 0

51 0

165

80

90

53

55

51

5.5 Shrnutí Přehled vybraných ukazatelů v oblasti sociálních služeb Podíl počtu zařízení, které poskytují sociální služby v jednotlivých oblastech komunitního plánování sociálních služeb, je poměrně vyrovnaný.

Nejvíce uživatelů je soustředěno v oblasti děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi (62 %). Tento počet může být ovlivněn formou služby, kterou organizace poskytují (ambulantní nebo pobytová forma poskytované služby). V této oblasti se jedná především o služby typu poradny apod. V roce 2005 byly celkové náklady na zajištění sociálních služeb v Kladně 189 578 577 Kč. Z celkové částky byl největší podíl směrován do oblasti seniorů (48 %), dále do oblasti zdravotně postižených občanů (32 %) a oblasti děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi (14 %). Nejméně finančních prostředků bylo soustředěno do oblasti občanů a skupin občanů ohrožených sociální exkluzí. Na celkově vysokých nákladech v oblasti seniorů a zdravotně postižených občanů mají podíl vysoké náklady na provoz a investice do zařízení, které poskytují pobytové služby.

Pobytová forma poskytování služeb v roce 2005 tvořila 55 % veškerých nákladů alokovaných do oblasti sociální péče a byla určena pro 3 % uživatelů sociálních služeb. Na 97 % uživatelů bylo vynaloženo 45 % z celkových finančních prostředků na ambulantní a terénní sociální služby. Co se týče struktury zdrojů financování, 75 % veškerých finančních zdrojů na zajištění sociálních služeb v Kladně pocházelo v roce 2005 z veřejných prostředků. Místní veřejné zdroje tvořily 58 % celkových nákladů v oblasti sociálních služeb.

Podíl Středočeského kraje na financování sociálních služeb z místních veřejných zdrojů byl v roce 2005 téměř 68 %. Statutární město Kladno se na této částce podílelo 32 %. Tento fakt je významně ovlivněn přerozdělováním finančních prostředků z Evropské unie prostřednictvím regionu NUTS II Střední Čechy. Využívání finančních prostředků města Kladna na sociální služby

Město Kladno vynaložilo v roce 2006 na sociální služby 28 331 tis. Kč. Z celkového rozpočtu města (1 503 443 tis. Kč) tato částka představuje přibližně 2 %. Celkové náklady na sociální služby od roku 2001 vzrostly téměř na dvojnásobek. Tento zdánlivý nárůst lze vysvětlit skutečností, že v roce 2002 založilo Statutární město Kladno obecně prospěšnou společnost Středisko komplexní sociální péče Fontána. Podobně vzrostl i jejich podíl na celkovém 79


rozpočtu. Podíl jednotlivých cílových skupin na celkové částce je poměrně stabilní. Podíl výdajů na seniory se zpravidla pohybuje mezi 57−60 %, pouze v roce 2002 a 2003 vzrostl téměř na 66−69 %, na zdravotně postižené občany mezi 22−33 %, na děti, mládež a dospělé v psychosociální krizi kolem 4,5 %. Podíl výdajů určených občanům a skupinám občanů ohrožených sociální exkluzí se v průměru zvyšoval, od roku 2001 se zvýšil téměř na dvojnásobek (2001: 4,3 %, 2006: 9,2 %). Svěřený fond Komisi RM pro sociální záležitosti a zdraví klesl od roku 2001 téměř na polovinu. Tento pokles je možné vysvětlit tím, že se zvýšily dotace některým poskytovatelům přímo z rozpočtu města. Kolísavé náklady v jednotlivých letech jsou způsobeny investičními akcemi v jednotlivých zařízeních.

80


Strategická část Struktura strategie odpovídá standardní struktuře strategií tohoto typu. Je stupňovitě členěna do 4 základních úrovní: vize prioritní oblasti opatření aktivity Vize je dlouhodobý konkretizovaný cíl, stanovení stavu „kam chceme dlouhodobě směřovat“ a jaký je náš „cílový stav“. Prioritní oblasti korespondují s celkovou vizí koncepce a jejich definování je odvislé od definice vize. Vize je tedy naplňována prostřednictvím jednotlivých prioritních oblastí. Jde o hlavní dílčí oblasti zájmu, které je potřeba řešit. To znamená, že jednotlivé části popisují konkrétní prioritní oblasti, kterými je nezbytné se zabývat pro úspěšné naplnění vize. Opatření rozpracovávají prioritní oblasti. Opatření upřesňují a vymezují soubor aktivit, které je nutné vykonat k naplňování prioritních oblastí. Každé opatření má stanovenou vlastní strukturu: o Stručný popis situace – stručně informuje o problému, který bude řešen navrženým opatřením, a zdůvodňuje konkrétní opatření. o

Dopad opatření na cílovou skupinu – dopad, kterého chceme dosáhnout navrženým opatřením. Když realizujeme dané opatření, dosáhneme tohoto dopadu.

Aktivity jsou návrhem možných činností realizovatelných v rámci opatření. Pokud se realizují navržené aktivity, dochází ke splnění cíle opatření. Pod úrovní aktivit si můžeme představit typy konkrétních projektů naplňujících cíle opatření. U aktivit se nejedná o definitivní výčet všech možností, ale spíše o soupis návrhů a aktuálních potřeb. Jednotlivé prioritní oblasti, opatření i aktivity jsou z praktických důvodů číslovány, to ovšem neznamená, že by toto označení určovalo jejich důležitost nebo pořadí. Vize

Zajistit občanům města Kladna dostupné, efektivní a kvalitní sociální služby, odpovídající jejich potřebám. Informovaní občané a spolupracující poskytovatelé.

Specifické potřeby všech budou zohledňovány v aktivitách města.

81


Celkový přehled priorit a opatření

Priorita 1. Zkvalitnění a zvýšení v sociální oblasti

Priority a opatření společné pro všechny cílové skupiny Opatření 1.1. Vytvoření efektivního řetězce výměny informací mezi poskytovateli sociálních služeb informovanosti Opatření 1.2. Zapojení zařízení nesociálního charakteru do systému toku informací o sociálních službách Opatření 1.3. Tvorba a tisk Propagačních materiálů a tiskovin Opatření 1.4. Aktualizace „Katalog u poskytovatelů sociálních služeb“ Opatření 1.5. Zajištění přístupného internetu Opatření 1.6. Vznik „Poradny pro sociální záležitosti“

Priorita 2. Opatření 2. 1. Zajištění poradenství v oblasti čerpání prostředků ze SF EU Zkvalitnění využívání a čerpání finančních prostředků v oblasti sociálních služeb Priorita a opatření pracovní skupiny „Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi“ Priorita 3. Opatření 3.1. Realizace preventivních a volnočasových aktivit pro děti a mládež Prevence sociálně patologických jevů u dětí Opatření 3.2. Vznik nových a podpora stávajících nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a mládeže Priorita 4. Opatření 4.1. Zajištění sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Zajištění psychosociální pomoci Opatření 4.2. Zajištění krizové pomoci pro děti a mládež Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané Priorita 5. Podpora volnočasových aktivit pro děti a mládež se zdravotním postižením

Priorita 6. Provázanost systému služeb pro osoby se zdravotním postižením

Priorita 7. Zajištění bezbariérovosti pro všechny typy zdravotního postižení Priorita 8. Provázání o seniory

pobytové

a

terénní

péče

Opatření5.1. Podpora bezbariérových volnočasových aktivit pro děti a mládež se zdravotním postižením

Opatření 6.1. Rozvoj stacionářů pro děti a mládež se zdravotním postižením Opatření 6.2. Podpora chráněného bydlení Opatření 6.3. Vybudování kvalitní sítě asistenčních služeb Opatření 6.4. Vznik agentury pro podporované zaměstnávání Opatření 6.5. Podpora rozvoje chráněných dílen/centra denních služeb Opatření 7.1. Podpora bezbariérového bydlení Opatření 7.2. Rozvoj a rozšíření bezbariérové dopravy imobilních osob Senioři Opatření 8.1. Posílení terénní pečovatelské služby Opatření 8.2. Zřízení/doplnění odlehčovacích služeb Opatření 8.3. Rozvoj chráněného bydlení – bývalé Domy s pečovatelskou službou

82

Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně Opatření 8.4. Navýšení kapacity ošetřovatelských lůžek Opatření 8.5. Podpora domovů pro seniory Opatření 1.6. Podpora Hospiců Priorita 9. Opatření 9.1. Zajištění prostor pro setkávání seniorů Podporovat sociálně aktivizační služby Opatření 9.2. Podpora individuálního přístupu k seniorům Opatření 9.3. Vznik centrální vyvařovny Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Priorita 10. Opatření 10.1. Prostupný systém bydlení Řešení bytové problematiky u sociálně Opatření 10.2. Vyčlenění části bytového fondu a výstavba sociálního bydlení vyloučených občanů Opatření 10.3. Vytvoření systému prevence ztráty bydlení Opatření 10.4. Podpora stávajících a výstavba nových azylových domů Opatření 10.5. Rozšíření terénní sociální práce se sociálně znevýhodněnými osobami Priorita 11. Podporovat zaměstnávání sociálně vyloučených osob

Opatření 11.1. Vytvoření provázané databáze uchazečů o zaměstnání a spolupracujících zaměstnavatelů Opatření 11.2. Předcházení nezaměstnanosti u absolventů ze sociálně vyloučených lokalit

Priorita 12. Podpora vzdělávání u sociálně vyloučených osob

Opatření 12.1. Podpora sociokulturní spolupráce školských zařízení s poskytovateli sociálních služeb při vzdělávání dětí ze sociálně slabých rodin Opatření 12.2. Spolupráce v oblasti vzdělávání pedagogického personálu pracujícího se sociálně vyloučenými dětmi Opatření 12.3. Podpora zapojení dětí se sociokulturními specifiky do vzdělávacího procesu

Opatření 11.3. Programy vzdělávání a rekvalifikace pro nízkokvalifikované a dlouhodobě nezaměstnané lidi

83


6. Rozpracované jednotlivé prioritní oblasti 6.1 Priority a opatření společné pro všechny cílové skupiny Priorita 1. Zkvalitnění a zvýšení informovanosti v sociální oblasti Opatření 1.1. Vytvoření efektivního řetězce výměny informací mezi poskytovateli sociálních služeb Opatření 1.2. Zapojení zařízení nesociálního charakteru do systému toku informací o sociálních službách Opatření 1.3. Tvorba a tisk propagačních materiálů a tiskovin Opatření 1.4. Aktualizace „Katalogu poskytovatelů sociálních služeb“ Opatření 1.5. Zajištění přístupného internetu Opatření 1.6. Vznik „Poradny pro sociální záležitosti“ Priorita 2. Zkvalitnění využívání a čerpání finančních prostředků v oblasti sociálních služeb Opatření 2. 1. Zajištění poradenství v oblasti čerpání prostředků ze SF EU

84


Priorita 1. Zkvalitnění a zvýšení informovanosti v sociální oblasti

Opatření 1.1. Vytvoření efektivního řetězce výměny informací mezi poskytovateli sociálních služeb

Popis opatření: Pro kvalitní fungování poskytování sociálních služeb je důležitá spolupráce jednotlivých poskytovatelů, vzájemné informování o aktivitách, poskytovaných službách a výměna zkušeností. V průběhu kalendářního roku budou probíhat semináře poskytovatelů sociálních služeb, na které budou zváni zástupci města, úředníci státní správy, poskytovatelé sociálních služeb působící na území města. Důležité je také zapojení nově vzniklých poskytovatelů. Na setkání budou představeny aktivity, poskytované služby jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb dle jejich zájmu. Část setkání bude věnována odbornému publiku – výměna zkušeností formou anonymních kasuistik.

Dopad opatření na cílovou skupinu: Výměna zkušeností mezi jednotlivými poskytovateli a možnost uživatelů informovat se aktivně o sociálních službách. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Indikátor plnění

1. Fungování místního koordinátora KPSS, 2. vyhledávání a kontaktování dalších potencionálních poskytovatelů a neziskových organizací z oblasti sociálních služeb, 3. organizace odborných seminářů, 4. prezentace jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, 5. podpora Statutárního města Kladna.

Každoročně

Realizace jednoho semináře ročně.

85


Opatření 1.2. Zapojení zařízení nesociálního charakteru do systému toku informací o sociálních službách

Popis opatření: V oblasti informování o poskytovaných službách je důležité spolupracovat se zařízeními poskytujícími služby nesociálního charakteru, které na péči poskytovatelů sociálních služeb navazují nebo s ní úzce souvisí: zdravotnická zařízení, pracovníci státní správy, vývěsky města, školská zařízení, samotní poskytovatelé sociálních služeb a jiní. Jedná se o informování o sociálních službách prostřednictvím katalogu poskytovatelů sociálních služeb a propagačních materiálů o jednotlivých poskytovatelích sociálních služeb. Pro kvalitní tok informací je potřeba navázat spolupráci s těmito zařízeními, hledat vhodné možnosti aktivního informování a vytipovat vhodná místa pro umístění informací. Toto opatření je provázané s úspěšnou realizací opatření 1.3. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zvýšení informovanosti o poskytovatelích sociálních služeb v Kladně a okolí. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. 2. 3. 4. 5.

Vytipování vhodných zařízení a míst pro distribuci informací, navázání spolupráce s vytipovanými zařízeními, zajištění vhodných propagačních materiálů viz opat. 1.3., zajištění distribuce propagačních materiálů, využití dobrovolníků k distribuci.

500 distribuovaných letáků do zařízení nesociálního charakteru.

Opatření 1.3. Tvorba a tisk propagačních materiálů a tiskovin

Popis opatření: Pro zlepšení informovanosti o poskytovaných sociálních službách jsou potřebné informační letáky informující o jednotlivých sociálních službách nabízených na území města Kladna. Zpracování informačních letáků, které budou obsahovat: nabídku služeb jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, informace o poradně pro občanské záležitosti, o informačních centrech, krizových číslech, poradenských centrech a o krizové intervenci. Propagační materiály je důležité vytvářet srozumitelně vzhledem k široké škále uživatelů sociálních služeb. Opatření je provázané s opatřením 1.2. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zefektivnění informování o sociálních službách občanů města Kladna.

86


Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. 2. 3.

Zpracování info letáků, které budou obsahovat nabídku služeb jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, zajištění informací o krizových číslech, poradenských centrech a krizové intervenci, zajištění tisku materiálů.

500 distribuovaných letáků o poskytovatelích sociálních služeb.

Opatření 1.4. Aktualizace „Katalogu poskytovatelů sociálních služeb“

Popis opatření: V rámci tvorby Komunitního plánu sociálních služeb města Kladna vychází „Katalog poskytovatelů sociálních služeb města Kladna“. Katalog představuje poskytovatele sociálních služeb města a jeho aktualizace je důležitou součástí informovanosti o službách a o možnosti poskytovatelů prezentovat své služby. Katalog je důležitý nejenom v tištěné podobě, ale i v elektronické podobě, tato podoba bude přístupná na webových stránkách města. Cílem opatření je pravidelná aktualizace na webových stránkách(1 x za 3 měsíce), vyhledávání podle klíčových slov a možnost vytvoření odkazů na webové stránky poskytovatelů. U tištěné podoby katalogu je důležité zajistit jeho distribuci mezi cílové uživatele prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb, zajistit jeho dostupnost ve veřejných institucích – opatření 1.2. Dopad opatření na cílovou skupinu: Aktuální informace o poskytovaných sociálních službách. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4.

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování

Statutární město Kladno Poskytovatelé sociálních Služeb 2007 30 000,− Kč Statutární město Kladno

Indikátory plnění

Pravidelná aktualizace tištěné podoby katalogu, technické zajištění webové podoby katalogu, pravidelná aktualizace webové podoby katalogu, distribuce katalogu mezi cílové uživatele.

1 x za dva roky aktualizovaný tištěný katalog poskytovatelů sociálních služeb a 1 x ročně aktualizovaná webová podoba

87


Opatření 1.5. Zajištění přístupného internetu

Popis opatření: Kvalitní informace na webových stránkách jsou jedním z možných informačních kanálů, který je potřeba prostřednictvím bezplatného internetu zpřístupnit všem cílovým skupinám. Podporuje se vznik sociálních vazeb, samostatnost a zvyšuje se informovanost. Dojde k rozšíření obzoru sociálně slabých spoluobčanů, kteří tak budou mít šanci více se zorientovat v nových možnostech komunikace. Je důležité zaměřit se na občany ze sociálně vyloučených lokalit. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zvýšení přístupu k informacím prostřednictvím bezplatného internetu. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Vytipování vhodných míst pro poskytování bezplatného internetu, 2. spolupráce s úřadem práce, 3. zajištění technického zázemí pro bezplatný internet, 4. zajištění jeho přístupu v Poradně pro sociální záležitosti.

Tři bezplatná přístupová místa na internet s průměrnou návštěvností dva uživatelé denně.

88


Opatření 1.6. Vznik „Poradny pro sociální záležitosti“

Popis opatření: Cílem opatření je vytvořit místo, kde bude přítomen zaměstnanec zkušený v sociální oblasti, disponující komunikačními schopnostmi, zorientovaný v sociální problematice a schopný nabídnout škálu sociálních služeb poskytovaných nejenom na území města Kladna. Je důležité zajistit poradenství osobám v nepříznivé životní situaci a zaměřit se na klienty ze všech cílových skupin hledající sociální pomoc. Informace jsou důležité i z oblasti nesociálního charakteru, které ale se sociální oblastí úzce souvisejí. Poradna bude spojena s bezplatnou informační telefonní linkou, bezplatným internetem a bude propojovat tok informací mezi sociální a zdravotnickou péčí k uživateli. Nedílnou součástí je kvalitní informování o existenci služby formou letáků, propagačních materiálů (samolepek) zaměřených na všechny cílové skupiny (viz opatření 1.3.). Dopad opatření na cílovou skupinu: Možnost kvalitního, průběžného a dosažitelného informování o celé škále sociálních služeb pro ty, kteří se k informacím jinak nedostanou, a kvalitní hledání vhodného řešení pro danou situaci uživatele. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Zajištění prostoru pro zřízení „Poradny pro sociální záležitosti“, 2. zajištění kontaktů na sociální i zdravotnické služby ve městě, 3. zajištění kvalifikovaného zdroje informací a poradenství, 4. nabídka informačních materiálů, 5. zřízení bezplatné informační telefonní linky, 6. zajištění přístupu k bezplatnému internetu s omezenými vstupy. Středisko komplexní sociální péče o.p.s. Fontána Město Kladno Rok 2008–2009 360 000,− Kč Středočeský kraj MPSV Město Kladno Vytvoření kontaktního místa pro sociální oblast. Průměrně 2 návštěvníci denně.

89


Priorita 2. Zkvalitnění využívání a čerpání finančních prostředků v oblasti sociálních služeb Opatření 2.1. Zajištění poradenství v oblasti čerpání prostředků ze SF EU

Popis opatření: Získávání prostředků ze SF EU je pro některé poskytovatele sociálních služeb administrativně velmi náročné. Podpora v této oblasti je důležitá v oblasti poradenství, vytipovávání vhodných projektů a spolupráce v administraci projektů.

Dopad opatření na cílovou skupinu: Zefektivnění využívání finančních prostředků, k poskytování kvalitních sociálních služeb ze všech dostupných zdrojů. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Zajištění kontaktní osoby poskytující poradenství v oblasti čerpání finančních prostředků, 2. spolupráce s Statutárním městem Kladnem, 3. zajištění informací o možnosti získávání finančních prostředků.

Metodická spolupráce na přípravě jednoho projektu v sociální oblasti.

90


6.2. Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi 6.2.1 SWOT analýza

Prioritní oblasti, kterým se komunitní plán věnuje, byly stanoveny na základě výstupů analýz proběhlých mezi uživateli a širokou veřejností a SWOT analýzy ,,zpracované na základě podnětů z jednání pracovní skupiny proběhlé v červnu 2006.

„Děti, mládež, dospělí v psychosociální krizi“ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

•

•

•

•

vzájemná spolupráce Oddělení sociálně právní ochrany dětí s nestátními neziskovými organizacemi

existence určitých služeb a zařízení, např.: azylový dům pro matku a dítě – poradna pro domácí násilí domy na půl cesty pro děti odcházející z dětských domovů širokospektrální primární drogová prevence – Centrum drogové prevence primární, sekundární, terciální preventivní péče o děti v psychosociální oblasti dobrovolnické centrum (mládež a dospělí) péče o mládež a dospělé v psychosociální krizi – Zahrada široká nabídka psychologických služeb pro děti mimořádné sportovní zázemí pro děti a mládež

ochota města Kladna investovat do nových nápadů zaměřených na aktivity pro děti

• •

• •

nedostatek určitých služeb a zařízení, např.: nekomerční volnočasové aktivity pro děti psychologové v nemocnici a v zařízeních pro dlouhodobě nemocné občany terénní pracovníci nedostatek dobrovolníků věnujících se dětem neexistence určitých služeb a zařízení, např.: středisko výchovné péče dětský psychiatr příměstský letní tábor během letních prázdnin zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle zákona č.359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí

nedostatečná informovanost o zařízeních poskytujících sociální služby

nevhodně umístěná zařízení pro děti (chybí v krizových lokalitách, koncentrace aktivit v centru města)

není zajištěna péče o občany ze zahraničí, kteří jezdí do Kladna za prací

nedostatek financí na vybudování kvalitního týmu, který by se zabýval volnočasovými aktivitami pro děti

91


PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

•

•

• • • •

•

nekomerční nízkoprahová centra

vytvoření organizační složky Magistrátu města Kladna, která bude pomáhat s přípravou projektů a se získáváním financí z Evropské unie

vznik klubu volnočasových aktivit pro osamělé ženy (nově přistěhovalé, v důchodu apod.)

možnost využití financí z fondů Evropské unie, krajských, městských a dalších zdrojů

výstavba „domů na půl cesty“ pro mládež po odchodu z ústavních zařízení – tyto byty na Kladně existují a nejsou využity možnost vybudování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ve stávajícím Dětském domově v Rozdělově

• • • • • •

nechuť mládeže docházet do volnočasových zařízení

nechuť hledání aktivit mimo centrum

nedostatek sociálních bytů

zvýšení počtu dětí „ulice“ (např. z důvodu špatného umístění volnočasových aktivit)

špatná péče rodiny o děti

složitost administrativy při získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie

finančně nákladné volnočasové aktivity dětí

92


6. 2. 2 Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této cílové skupině Priorita 3. Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže Opatření 3.1. Realizace preventivních a volnočasových aktivit pro děti a mládež Opatření 3.2. Vznik nových a podpora stávajících nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Priorita 4. Zajištění psychosociální pomoci Opatření 4.1. Zajištění sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Opatření 4.2. Zajištění krizové pomoci pro děti a mládež

Priorita 3. Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže Opatření 3.1. Realizace preventivních a volnočasových aktivit pro děti a mládež

Popis opatření: Děti a mládež nemají dostatek zkušeností a příležitostí, aby mohly volný čas prožívat smysluplně, proto je nutné jejich volnočasové vedení. Největší problémy se projevují ve volném čase dětí, proto je nezbytné naplnění volného času konkrétními činnostmi. Cílem volnočasových aktivit je zlepšení životní situace dítěte (rozvíjení talentu a schopností jedinců, využívání volného času smysluplně a racionálně, navázání společenských kontaktů, otevřené doučování). Výsledkem předchozích zmiňovaných činností, realizací preventivních programů a volnočasových aktivit pro děti a mládež je pak snižování výskytu sociálně patologických jevů ve městě, to jest prevence. Cílem tohoto opatření je nejenom prevence, ale i širší socializace, snaha a podpora seberealizace, požadovaná hodnotová orientace a formování osobnosti. Není zaměřená pouze na podporu dětí, mládeže a rodin ohrožených sociální exkluzí, ale i na funkční rodiny a jejich podporu. Vytvořením motivačního prostředí pro efektivní využití volného času dětí a mládeže, pomoc v krizových situacích, hledání životních hodnot, rozvoj sociálního cítění. Setkávání dětí z různých společenských vrstev a dostupnost těchto služeb v jednotlivých lokalitách města Kladna. Dopad opatření na cílovou skupinu: Rozvoj motivace k různým lidským činnostem (sociální komunikace, družnost, motivy vzdělání, společenská integrace, aktivnější přístup k životu), pozitivní dopady na psychické zdraví dětí a mladých lidí a jejich plnohodnotné využití volného času. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Podpora vzniku preventivních programů, 2. podpora volnočasových aktivit na území města Kladna, 3. dotování nákladů na mimoškolní aktivity nejrizikovějších a ekonomicky nejslabších rodin, 4. organizování doprovodných vzdělávacích aktivit motivujících k dalšímu studiu a volbě povolání pro skupinu mladistvých, 5. zajištění prostorové, časové i informační dosažitelnosti 93


Realizátor I. Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Realizátor II. Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Indikátory plnění

volnočasových aktivit, 6. organizace táborů, víkendových pobytů formou zážitkové pedagogiky, 7. zapojení dobrovolníků. Dobrovolnické centrum Kladno Neurčeno 384 020,− Kč Středočeský kraj Dobrovolnické centrum, o.s. – vlastní zdroje Člověk v tísni

Neurčeno 600 000,− Kč ROP MŠMT možnost spoluúčasti Města Kladna Navýšení počtu preventivních a volnočasových aktivit pro uživatele.

94


Opatření 3.2. Vznik nových a podpora stávajících nízkoprahových zařízení pro děti a mládež

Popis opatření: Nízkoprahová zařízení jsou určena rizikovým dětem a mládeži pro společné trávení volného času s nabídkou spektra specifických programů, sociální intervence a sociální podpory. Klienty tvoří rizikové a neorganizované děti a mládež, které jsou ohroženy sociálně patologickými jevy. Nabídka volnočasových aktivit je jednou z možných aktivit nízkoprahového zařízení. Prioritní oblasti jsou Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Vrapice a Švermov.

Dopad opatření na cílovou skupinu: Zvýšení kvality života cílové skupiny, umožnění lepší orientace v sociálním prostředí, ve kterém žijí, větší připravenost na řešení krizových situací a rozvoj komunitního života. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

Realizátor

Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Indikátor plnění

1. Vytipování míst pro vznik nízkoprahových zařízení v základních lokalitách, 2. podpora vzniku nových míst, 3. realizace vzdělávací aktivity pro mladistvé s cílem motivovat je k delšímu studiu a volbě povolání, 4. podpora utváření sociálních kontaktů a jejich trénink, 5. zajištění rozšíření nabídky bezplatných volnočasových aktivit, 6. mapování, vyhledávání a kontaktování uživatelů, 7. podpora současných zařízení. Člověk v tísni – s výjimkou aktivity 7

Neurčeno 1 000 000,− Kč spodní hranice minimálních ročních nákladů na celé opatření ROP MŠMT možnost spoluúčasti Města Kladna Navýšení počtu uživatelů nízkoprahových služeb.

95


Priorita 4 Zajištění psychosociální pomoci Opatření 4.1. Zajištění sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi

Popis opatření: Opatření sleduje poskytování bezplatného poradenství a terapeutických služeb občanům v náročných životních situacích. Je poskytována ambulantní pomoc rodinám a dětem, které se nacházejí v situacích, kdy je ohrožen vývoj dětí nebo kdy je vývoj dětí ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě obtížné sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami zvládnout. Součástí služby jsou důležité výchovné, vzdělávací i aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Jedním z možných řešení je realizace skupinové psychoterapie v náročných životních situacích. Realizace skupinových setkání, setkávání s rodiči dětí, supervize a porady v pravidelných týdenních intervalech. Vzhledem k důležitosti provázat služby s pobytovými službami, je nezbytná kvalitní spolupráce se Střediskem výchovné péče – Slaný a ostatními poskytovateli zajišťující následnou ambulantní péči v Kladně (např.: Pedagogicko-psychologické centrum). Vzhledem k typu služby a jejímu využívání v rámci spádové oblasti by bylo dobré provést analýzu potřebnosti pobytové služby v rámci spádových obcí města Kladna a zvážit řešení potřebnosti pobytových služeb.

Dopad opatření na cílovou skupinu: Občané se naučí, jak hájit svá práva a jak dostát svým zákonným povinnostem. Získáním informací se pod odborným vedením naučí zvládat složité životní situace. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Indikátory plnění

1. 2. 3. 1. 2.

Podpora aktivit současných poskytovatelů těchto služeb, realizace sociálně aktivizačních služeb, spolupráce s SVP Slaný, spolupráce s ostatními poskytovateli z této oblasti, provedení analýzy potřebnosti pobytové služby v rámci spádových obcí města Kladna. Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA – aktivita 2

Neurčeno 128 000,− Kč/rok Středočeský kraj možnost spoluúčasti Města Kladna sponzoři Rozšíření nabídky sociálně aktivizačních služeb. Zpracovaná analýza potřebnosti pobytových služeb v rámci spádové oblasti města Kladna. Monitorování spolupráce s SVP Slaný.

96


Opatření 4.2. Zajištění krizové pomoci pro děti a mládež

Popis opatření: Poskytování krizové služby je určeno pro děti a mládež, kteří se ocitnou v nelehké životní situaci, kterou nejsou schopny vlastními silami zvládnout. Jedná se o krátkodobou, nepřetržitou pomoc s dosahem krizového lůžka. Nutno zajistit ubytování v případech týrání, zneužívání, zanedbávání a v případech, kdy rodiče nejsou schopni z vážných důvodů zajistit péči o dítě. Zvážit využití současných zařízení – Azylový dům pro matky s dětmi a Dětský domov ke zřízení krizové pomoci − a zapojit do spolupráce církevní organizace, které jsou v této oblasti aktivní. Pro fungování služby je důležité informování o její existenci formou vhodnou pro uživatele – děti a mládež (provázanost s opatření 1.2. a 1.3.). Dopad opatření na cílovou skupinu: Vytvoření bezpečného zázemí pro děti a mládež, kteří se ocitnou v tísni. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Nalezení vhodných prostor ve stávajících zařízeních, 2. informování o službě – provázanost s opatř. 1.2. a 1.3., 3. spolupráce s církevními organizacemi.

Existence krizového lůžka poskytujícího nepřetržitou pomoc pro děti a mládež.

97


6.3 Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané 6.3.1 SWOT analýzy systému sociálních služeb v Kladně Prioritní oblasti, kterým se komunitní plán věnuje, byly stanoveny na základě výstupů analýz proběhlých mezi uživateli a širokou veřejností a SWOT analýzy, zpracované na základě podnětů z jednání pracovní skupiny proběhlého v červnu 2006. „Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané“ SLABÉ STRÁNKY SILNÉ STRÁNKY • •

• • • •

•

integrace mentálně postižených občanů do společnosti formou jejich zaměstnávání

•

úspěšná integrace dětí s postižením do běžných škol

•

existence určitých služeb a zařízení, např.: bezbariérové byty – Meta Speciální pečovatelská služba v Hřebečské ul. s bezbariérovou autodopravou s asistencí pro osoby se specifickými potřebami dobrá úroveň možností předškolní a školní docházky pro zdravotně a mentálně postižené děti signalizace pro zrakově postižené v autobusech MHD hipoterapie signalizace semaforů pro zrakově postižené zařízení pro zdravotně postižené děti – např. typu Dětský rehabilitační stacionář – Zvonek péče o rodiny s handicapovanými dětmi – Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa

investice města do budování bezbariérových chodníků

bezbariérová doprava – zlepšení autodopravy, zvýšené obrubníky pro nástup do prostředků MHD, bezbariérové linky

ochota města při čerpání nenárokových příspěvků na kompenzační pomůcky pro zdravotně postižené občany podle vyhlášky 182/1991 Sb.

kvalitní činnost Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Kladna v oblasti zdravotně postižených občanů

• •

•

nedostatek, popř. neexistence určitých služeb a zařízení nejen pro mentálně postižené občany, např.: chráněná pracoviště agentury pro podporované zaměstnání prostory pro chráněné bydlení asistenční služby terénní 24hodinová pečovatelská služba nedostatečná kapacita pečovatelské služby canisterapie v Kladně odlehčovací centrum lékaři s bezbariérovým přístupem denní stacionáře pro lidi s psychiatrickou diagnózou nedostatek bezbariérových autobusů (autobusy nezajíždí k vyvýšeným obrubníkům) denní stacionáře pro mentálně postižené děti psychiatrická lůžka neexistence určitých služeb a zařízení pro postižené občany, např.: zařízení pro volnočasové aktivity mentálně a tělesně handicapovaných dětí předškolního i školního věku ozvučené semafory u nově budovaného Domu služeb na Náměstí Svobody speciální školy pro smyslově postižené děti

cílená koncentrace služeb a bydlení pro handicapované občany do jedné lokality

postupná likvidace sociálních a zdravotních služeb pro tělesně a mentálně postižené v okolí bezbariérových bytovek v Hřebečské ulici bez náhrady jinými bezbariérovýi službami (servis, rehabilitace, společné zázemí apod.)

celkový nedostatek financí v oblasti péče

98

Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně o mentálně a tělesně postižené občany

• • • •

• •

•

• • •

možná neschopnost čerpání dotací nestátními neziskovými organizacemi

minimální zapojení dobrovolníků do práce se zdravotně a mentálně postiženými občany

neexistence databáze profesionálních asistenčních pracovníků

nekvalitní nájezdy na bezbariérové chodníky (technické provedení, nerespektování norem)

nevyužívání hlásičů pro zrakově postižené občany v linkách MHD a nedůsledný postih řidičů autodopravci

nedostatek kvalitních pracovníků pro speciální pečovatelskou službu (vysoké nároky na pracovníky, nedostatečná kvalifikace)

špatný přístup zdravotnického personálu ke zdravotně postiženým občanům (neetický přístup, neochota hospitalizace v nemocnici apod.)

nedostatečná informovanost doktorů (pediatrů) a rodičů

nevyhovující systém financování asistentů v mateřských i základních školách

opomíjená cílová skupina duševně nemocných občanů

99


PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

•

•

• • • • •

• •

• •

nový zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.

budování informačních systémů pro uživatele služeb transformace ústavní péče

•


•

příležitost kandidatury zdravotně postižených v komunálních volbách

vytvoření organizační složky Magistrátu města Kladna, která bude pomáhat s přípravou projektů a se získáváním financí z Evropské unie pro organizace poskytující sociální služby

spolupráce místních nestátních neziskových organizací

rozvoj vědy a techniky ve výrobě elektronických pomůcek pro nevidomé a občany s dalším smyslovým postižením

obnovení společenského a kulturního života v bezbariérových bytovkách v Hřebečské ulici redukce bezbariérových bytů v Hřebečské ulici a pozvolné vytváření bezbariérových bytů v běžné bytové zástavbě

•

• •

•

• •

•

administrativa při získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie

dlouhý časový horizont transformace ústavní péče

nerespektování podnětů zdravotně postižených občanů (přehlížení a neřešení problémů v bezbariérovém domě v Hřebečské ulici) ze strany vedení města

beznaděj a lhostejnost občanů žijících v bezbariérovém domě v Hřebečské ulici sociální problematika není prioritním tématem pro vedení města

zkreslený pohled veřejnosti na tělesně a mentálně postižené spoluobčany (stigmatizace, neznalost problematiky, předsudky apod.)

nebezpečí zániku malých organizací v souvislosti s novým zákonem o sociálních službách (podmínka vysokoškolského vzdělání pro vedoucí pracovníky v pomocných organizacích)

lhostejnost zdravotnického personálu k zdravotně postiženým

nedůslednost stavebního úřadu při kontrole respektování stavebního zákona neochota řidičů MHD vůči zdravotně postiženým občanům

100


6.3.2 Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této cílové skupině Priorita 5. Podpora volnočasových aktivit pro děti a mládež se zdravotním postižením Opatření5.1. Podpora bezbariérových volnočasových aktivit pro děti a mládež se zdravotním postižením Priorita 6. Provázanost systému služeb pro osoby se zdravotním postižením Opatření 6.1. Rozvoj stacionářů pro děti a mládež se zdravotním postižením Opatření 6.2. Podpora chráněného bydlení Opatření 6.3. Vybudování kvalitní sítě asistenčních služeb Opatření 6.4. Vznik agentury pro podporované zaměstnávání Opatření 6.5. Podpora rozvoje chráněných dílen/centra denních služeb Priorita 7. Zajištění bezbariérovosti pro všechny typy zdravotního postižení Opatření 7. 1. Podpora bezbariérového bydlení Opatření 7.2. Rozvoj a rozšíření bezbariérové dopravy imobilních osob

Priority 5. Podpora volnočasových aktivit pro děti a mládež se zdravotním postižením

Opatření 5.1. Bezbariérové volnočasové aktivity pro zdravotně postižené děti a mládež

Popis opatření: Podporovat rozvoj volnočasových aktivit na území města Kladna, které budou bezbariérové pro zdravotně postižené děti a mládež. Odstraňovat nejenom stavební, ale i komunikační a společenské bariéry. Zvážit využití prostor v blízkosti MŠ pro zrakově postižené děti pro aktivity dětí a mládeže se zdravotním postižením. Zvážit možnost využít k těmto aktivitám bezbariérovou knihovnu. Pro realizaci těchto aktivit je důležitá možnost vzdělávání lektorů volnočasových aktivit, kterého se budou účastnit děti a mládež se zdravotním postižením. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zapojení dětí a mládeže se zdravotním postižením do života zdravé populace. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Podporovat projekty volnočasových aktivit zaměřených také na děti a mládež se zdravotním postižením, 2. vyhledávat vhodné bezbariérové prostory pro realizaci bezbariérových aktivit, 3. podpora vzdělávání lektorů zabývajících se volnočasovými aktivitami pro ZP děti. 101



Nabídka volnočasových bezbariérových aktivit pro ZP děti – nárůst jedna aktivita ročně.

Priorita 6. Provázanost systému služeb pro osoby se zdravotním postižením

Opatření 6.1. Rozvoj stacionářů pro děti a mládež se zdravotním postižením

Popis opatření: Činnost stacionářů pro zdravotně postižené děti a mládež je kvalitní a potřebná, je důležitou sociální službou pro zdravotně postižené. Nadálá podpora jejich činnosti je důležitou součástí systému sociálních služeb a součástí pomoci pečujícím rodinám.

Dopad opatření na cílovou skupinu: Kvalitní péče o zdravotně postižené děti a umožnění jim plnohodnotný život v domácím prostředí. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Podporovat současnou činnost stacionářů, podpora vzniku nových zařízení, 2. zpracovat analýzu potřebnosti v rámci spádových oblastí.

Zvýšení počtu míst ve stacionářích pro děti a mládež se zdravotním postižením.

102


Opatření 6.2. Podpora chráněného bydlení

Popis opatření: Vytvořit podmínky podporovaného/chráněného bydlení na území města Kladna a umožnit handicapovaným spoluobčanům zůstat v běžném prostředí a v tomto prostředí využívat poskytované sociální služby. Jedná se o poskytnutí služby v bytě, který pro uživatele představuje domov a má všechny náležitosti bytu. Posilujeme tím přirozené sociální vazby, vytváříme přirozenou sociální síť podpory. Obyvatelé jsou vedeni a motivováni k samostatnosti, rozhodují o věcech, které se jich dotýkají, je respektována jejich dospělá role. Dopad opatření na cílovou skupinu: Plnohodnotné zařazení osob se zdravotním postižením do společnosti. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Zvážení využití několika bytů v Heřebečské ulici k této formě bydlení, 2. vytipování vhodných prostor, 3. zvážit doplnění stávajících projektů, 4. podpora současných aktivit, 5. zařazení chráněného bydlení do běžné zástavby.

Vznik dvou chráněných bytů.

Opatření 6.3. Vybudování kvalitní sítě asistenčních služeb

Popis opatření: Poskytováním služeb osobám se zdravotním postižením v jejich přirozeném sociálním prostředí jim zajistíme plnohodnotný život. Cílem tohoto opatření je vybudováním sítě kvalitních asistentů, kteří budou provozovat služby nepřetržitě. Vzdělaní asistenti ve školských zařízeních, běžném prostředí, v pracovním procesu zajistí přirozené zapojení zdravotně postižených do společnosti. Je důležité, aby asistenti byli vzdělaní i v oblasti speciálně pedagogické, vývojové psychologie, základech zdravotnického vzdělání, první pomoci, a to při poskytování služeb zdravotně postiženým dětem, při realizaci volnočasových aktivit. Do vzdělávání zapojit samotné uživatele služeb, kteří nejlépe dokáží upřesnit své potřeby, specifika, rozdíly v komunikaci a přístupu k životu. K zahájení vybudování sítě je potřeba zmapovat požadavky na osobní asistenci a vytipování vhodných lektorů. Bylo by dobré vytvořit nejen databázi osobních asistentů, ale i databázi uživatelů služeb. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Zjištění požadavků uživatelů služby, 2. příprava vzdělávání, 3. vytipování vhodných budoucích asistentů, 103


4. realizace vzdělávání na základě místních potřeb, 5. vzdělávání uživatelů, jak využívat služby osobní asistence, 6. zapojení samotných uživatelů do vzdělávání osobních asistentů, 7. vytvoření databáze osobních asistentů, 8. vytvoření databáze uživatelů osobní asistence, 9. podpora rozvoje asistenčních služeb. Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Indikátor plnění

Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA – realizace opatření zaměřené na děti a mládež Neurčeno 235 000,− Kč /rok Středočeský kraj strukturální fondy EU možnost spoluúčasti města Kladna Databáze 10 osobních asistentů sociálních služeb.

Opatření 6.4. Vznik agentury pro podporované zaměstnávání

Popis opatření: Agentura zaměřující se na poskytování podpory lidem se ztíženým přístupem na otevřený trh práce. Podpora uživatele ve všech oblastech souvisejících s prací a zaměstnáním. Zjišťování představ, motivace a schopností uživatele. Podpora přímo na pracovišti. Agentura nabízející poradenství pro zaměstnavatele. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zpřístupnění trhu práce zdravotně postiženým. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. 2. 3. 4.

Zajištění místa pro vznik agentury, technické vybavení, provázanost s databází osobních asistentů viz opatření 6.3., vytvoření databáze možných zaměstnavatelů zdravotně postižených, 5. příprava zdravotně postižených na zaměstnání, 6. spolupráce s poskytovateli sociálních služeb.

Agentura podporovaného zaměstnávání.

104


Opatření 6.5. Podpora rozvoje chráněných dílen/centra denních služeb

Popis opatření: Ve spolupráci s úřadem práce podporovat rozvoj chráněných dílen a současně podporovat aktivity současných poskytovatelů, např.: Letohrádek Vendula.

Dopad opatření na cílovou skupinu: Možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které se nemohou zapojit v rámci otevřeného trhu práce. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Na základě potřeb osob se zdravotním postižením podporovat vznik dalších chráněných dílen, 2. podporovat rozvoj současných poskytovatelů této služby, 3. spolupráce s ostatními poskytovateli v oblasti vyhledávání vhodných uživatelů služby, 4. spolupráce s Úřadem práce.

Navýšení počtu chráněných dílen.

105


Priorita 7. Zajištění bezbariérovosti pro všechny typy zdravotního postižení Opatření 7.1. Podpora bezbariérového bydlení

Popis opatření: Cílem je zachovat současný počet bezbariérových bytů města Kladna soustředěných v oblasti Hřebečské ulice. Zajistit při nastěhování občanů, kteří nepotřebují bezbariérové byty, vznik bezbariérových bytů v jiných lokalitách. Tím zajistit integraci do běžné zástavby. Zajistit tělesně handicapovaným spoluobčanům možnost volby místa bydliště. Dopad opatření na cílovou skupinu: Možnost svobodné volby lokality, kde tělesně handicapovaný chce žít. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4. 5.


Zachovat stávající počet bezbariérových bytů, spolupráce s městem Kladnem při přidělování uvolněných bytů v Hřebečské ulici, vytvoření domovního řádu v Hřebečské ulici, podpora rozvoje bezbariérových bytů v běžné zástavbě, podpora vzniku bezbariérových bytů při výstavbě nových bytových jednotek.

Udržení počtu bezbariérových bytů na území města Kladna.

106


Opatření 7.2. Rozvoj bezbariérové dopravy imobilních osob

Popis opatření: Využít maximálně možným způsobem současný stav bezbariérové dopravy, zajistit navazování jednotlivých spojů na sebe a umožnit tak handicapovaným občanům jejich využití. Navázat spolupráci s MHD Kladno v oblasti provázanosti linek, např.: lokality Hřebečská. Zvážit směrování bezbariérových linek do místy, kde sídlí poskytovatelé sociálních služeb. Součástí zajištění bezbariérové dopravy je podpora a rozvoj individuální dopravy po celém území města Kladna. Dopad opatření na cílovou skupinu: Samostatné zapojení zdravotně postižených do běžného života. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Zajištění vozidla, 2. podpora rozvoje individuální bezbariérové dopravy..

Realizátor Partneři Harmonogram

Speciální pečovatelská služba

Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Indikátor plnění

2008 – zajištění druhého vozidla pro autopřepravu

1 365 000,− Kč Roční provoz včetně investice Středočeský kraj

Navýšení kapacity stávajících služeb.

107


6.4 Senioři 6.4.1 SWOT analýzy systému sociálních služeb v Kladně

Prioritní oblasti, kterým se komunitní plán věnuje, byly stanoveny na základě výstupů analýz proběhlých mezi uživateli a širokou veřejností a SWOT analýzy, zpracované na základě podnětů z jednání pracovní skupiny proběhlého v červnu 2006. „Senioři“ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

•

•

• • • • •

existence určitých dobře fungujících služeb a zařízení, např.: Geriatrické a rehabilitační centrum Středisko komplexní sociální péče – Fontána Linka okamžité pomoci Psychosociální poradna pro seniory ve Fontáně Linka důvěry pro seniory

vzdělávání seniorů – např.: Kladenská universita 3. věku přístupnost zdravotní péče

zahájení komunitního plánování sociálních služeb v Kladně

kladný postoj města ke kulturním akcím pro seniory (i jako realizátora)

přátelské prostředí města pro seniory (např. dostupnost supermarketů, autobusová doprava i v okrajových částech Kladna, zvýšení obrubníků na autobusových stanicích pro osoby omezené v pohybu atd.) • • • • • •

•

nedostatek (popř. neexistence) určitých služeb a zařízení, např.: lůžková zařízení typu hospic, psychiatrie, ubytovna domy s pečovatelskou službou osobní asistenti zařízení pro odlehčovací péči malá nabídka dobrovolníků nedostatečná kapacita stávajících domovů důchodců cestovní kancelář pro seniory dietní jídelny pro seniory, centrální vyvařovna terénní péče nedostatek nestátních neziskových zařízení pro seniory typu Fontána nedostatečná kapacita a nabídka pečovatelské služby nepřetržitá pečovatelská služba nedostatečná kapacita v denním stacionáři pro seniory

chybí propojenost zdravotní a sociální péče

nízká informovanost praktických lékařů o problematice seniorů a celkově nízká spolupráce praktických lékařů s geriatrickými odděleními

nespolupráce praktických lékařů se státními a nestátními organizacemi

nevyjasněné kompetence sociální a zdravotní sféry

nedostatečná spolupráce s charitou

nízká informovanost o některých poskytovaných sociálních službách, např.: o psychosociální poradně pro seniory o existenci linky důvěry pro seniory o lince okamžité pomoci apod. nedostatečná spolupráce s rodinou seniora

108


PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

• •

•

• • • • • • • •

obnovení institutu geriatrických sester monitorování seniorů a jejich zdravotního stavu

vytvoření katalogu sociálních služeb komunitní plánování sociálních služeb v Kladně


širší využití spolupráce s redakcí Měsíčníku Kladno 2006 jako zdroje informací o seniorech a pro seniory

výstavba a rekonstrukce již fungujících domů s pečovatelskou službou komunikace a setkávání seniorů

rozšíření kapacit pečovatelské služby a následné možné snížení počtu zájemců o domov důchodců, který by pak měl dost míst pro potřebné osoby

možnost občasných společných seminářů praktických lékařů a pracovníků v sociální oblasti

• • • • • • • • • •

možné zrušení Geriatrického a rehabilitačního centra pro seniory

změny v legislativě (praktičtí lékaři nemusí aktivně monitorovat seniory ve své spádové oblasti)

zánik institutu geriatrických sester v ordinacích praktických lékařů, které aktivně vyhledávaly a sledovaly seniory

nový zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.

nedostatečná zdravotní péče o seniory

nesystémové řešení péče o seniory

postoj kompetentních osob samosprávy vůči seniorské otázce – preference jiných oblastí v sociálních službách

celospolečenské opomíjení seniorské otázky

nezájem a nedostatečná aktivita seniorů hájit své zájmy

neschopnost seniorů adaptovat se na systém vyžadující především aktivní přístup občanů v péči o sebe

růst skupiny nezaměstnaných občanů postproduktivním věku bez nároku na starobní a invalidní důchod

109


6.4.2 Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této cílové skupině Priorita 8. Provázání pobytové a terénní péče o seniory Opatření 8.1. Posílení terénní pečovatelské služby Opatření 8.2. Zřízení/doplnění odlehčovacích služeb Opatření 8.3. Rozvoj chráněného bydlení – bývalé Domy s pečovatelskou službou Opatření 8.4. Navýšení kapacity ošetřovatelských lůžek Opatření 8.5. Podpora domovů pro seniory Opatření 8.6. Podpora hospiců Priorita 9. Podporovat sociálně aktivizační služby Opatření 9.1. Zajistit prostory pro setkávání seniorů Opatření 9.2. Podporovat individuální přístup k seniorům Opatření 9.3. Vznik centrální vývařovny

Priorita 8. Provázání pobytové a terénní péče o seniory

Opatření 8.1. Posílení terénní pečovatelské služby

Popis opatření: Zvýšení kapacity pečovatelské služby tak, aby mohla poskytovat služby i v odpoledních hodinách. Cílem tohoto opatření je dále podporovat činnost stávajících poskytovatelů a podporovat zvýšení kapacity poskytovaných služeb, v návaznosti na to i zkvalitnění služeb. Zajistí se podmínky pro delší setrvání např. seniorů v domácím prostředí. Dopad opatření na cílovou skupinu: Uživatelé, kteří budou moci užívat služby podle svých potřeb. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

Realizátor

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Rozvoj stávajících služeb, personální posílení pečovatelské služby, poskytování služeb v odpoledních hodinách, linka okamžité pomoci, zajištění akutní pomoci, využití dobrovolníků při poskytovaní méně kvalifikovaných služeb. Středisko komplexní sociální péče o.p.s. Fontána 110



Město Kladno 2008–2009 236. 250,− Kč Středočeský Kraj MPSV Město Kladno Zvýšení personální kapacity pečovatelské služby.

Opatření 8.2 Zřízení/doplnění odlehčovacích služeb

Popis opatření: Na území města je potřeba podpořit vznik mobilní odlehčovací péče, kterou budou moci využívat jak rodiny seniorů, tak i rodiny zdravotně postižených občanů. Je to forma odlehčovacích služeb, které pomáhají rodinným příslušníkům starat se o své blízké v domácím prostředí. Využívání služeb odlehčovací péče v době, kdy je pro rodinné příslušníky obtížné zajistit péči svým blízkým, je důležitou součástí celého systému služeb. Pro rodinu je péče o osobu blízkou příjemnější. Dopad opatření na cílovou skupinu: Podpora blízkých, kteří se starají o seniory a zdravotně postižené. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. 2. 3. 4.

Vytipovat vhodná zařízení, zvýšení kapacity v rámci současných zařízení, podpora mobilních odlehčovacích služeb, spolupráce se zdravotnickými zařízeními.

Zřízení dvou odlehčovacích lůžek.

Opatření 8.3. Zkvalitnění chráněného bydlení – bývalé Domy s pečovatelskou službou

Popis opatření: V zařízeních poskytujících chráněné bydlení pro seniory – bývalé Domovy s pečovatelkou službou − se zaměřit na navýšení personálu a rozšíření a zkvalitnění poskytovaných služeb. Současně je potřeba zvýšit kapacity těchto zařízení, které přinese i zlepšení kvality poskytovaných služeb, neboť je-li pociťován kvalitativní nedostatek, týká se bezprostředně kapacity. Umožnit volbu frekvence návštěv pečovatelky u uživatelů. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zkvalitnění služeb pro stávající uživatele a uspokojení dalších žadatelů služby. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

Realizátor

1. Rozšíření nabídky sociálních služeb v chráněném bydlení pro seniory, 2. navýšení personálu 3. navýšení ubytovacích kapacit, 4. .podpora rozvoje nových zařízení. Kolpingova rodina Smečno, o.s.

111


Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Indikátor plnění

2007–2010 Projektová dokumentace a realizace stavby: 25 000 000,− Kč ESF státní rozpočet Město Kladno – Chráněné bydlení – Vrapická Neurčeno Realizace stavby chráněného bydlení ve Vrapické ul. 40 000 000,− Kč MMR ČR Statutární město Kladno Navýšení kapacity.

Opatření 8.4. Navýšení kapacity ošetřovatelských lůžek

Popis opatření: Aby byla kapacita lůžek co nejlépe využívána, je potřeba spolupracovat s okolními obcemi tak, aby všechna místa byla využívána efektivně. Pro navýšení počtu ošetřovatelských lůžek zvážit možnosti spolupráce se zdravotnickými zařízeními. Dopad opatření na cílovou skupinu: Dostatečná kapacita ošetřovatelských lůžek. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Zvýšení počtu ošetřovatelských lůžek ve stávajících zařízeních, 2. spolupráce s okolními obcemi, 3. zvážit možnosti spolupráce se zdravotnickými zařízeními.

Navýšení počtu lůžek.

Opatření 8.5. Podpora domovů pro seniory

Popis opatření: Pro zkvalitnění služeb (vznik více jednolůžkových pokojů) v domově pro seniory Kladno zvážit využití hospodářských prostor budovy. Podporovat stavební úpravy stávající budovy tak, aby podmínky pro pobyt v zařízeních odpovídaly specifickým potřebám uživatelů a klienti se navzájem nerušili. V důsledku většího počtu jednolůžkových pokojů dojde sice ke snížení kapacity, ale také ke zvýšení kvality poskytovaných služeb. Je nutné podporovat dodržování standardů kvalit poskytování sociálních služeb. Pro navýšení kapacity služeb zřídit nový dům pro seniory, který bude splňovat požadavky uživatelů na důstojné prostředí, s prostorem pro setkávání uživatelů. Dopad opatření na cílovou skupinu: Uspokojení specifických potřeb většího počtu uživatelů služeb domovů pro seniory. Aktivity vedoucí

1. Podpora výstavby jednolůžkových pokojů,

112


k naplnění opatření


2. rekonstrukce hospodářské budovy v areálu domu pro seniory ve Švýcarské ulici, 3. upřesnění reorganizace budov, 4. respektování specifických potřeb uživatelů, 5. výstavba nového domu pro seniory.

Navýšení počtu jednolůžkových pokojů.

Opatření 8.6 Podpora hospiců

Popis opatření: Hospic je specializované zařízení poskytující péči zaměřenou na úlevu od bolesti, kterou postupující nemoc přináší, na rozdíl od standardní lékařské péče, zaměřené na léčbu nemoci. Tvoří ji souhrn lékařských, ošetřovatelských a rehabilitačně-ošetřovatelských činností, poskytovaných preterminálně a terminálně nemocným. Cílem tohoto opatření je zaměřit se na podporu této služby formou spolupráce se zařízeními, které poskytují tyto služby mimo území města Kladna. Dopad opatření na cílovou skupinu: Uspokojení požadavků uživatelů služby. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. 2. 3. 4.

Spolupráce s mimokladenskými poskytovateli, spolupráce s charitou a s církevními organizacemi, spolupráce s okolními obcemi, podpora stávajících mimokladenských zařízení.

Navázání spolupráce se Středočeským krajem.

113


Priorita 9. Podporovat sociálně aktivizačních služby Opatření 9.1. Zajistit prostory pro setkávání seniorů Popis opatření: Podpora činnosti a společensko-kulturních aktivit seniorů.

Dopad opatření na cílovou skupinu: Skupina seniorů bude mít možnost se setkávat a rozvíjet tak komunitní a kulturní život skupiny. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. 2. 3. 4.

Monitoring prostor v kladenských školách, oslovení škol, vytipování vhodných prostor, navázání spolupráce.

Realizace monitorovací akce.

Opatření 9.2. Podporovat individuální přístup k seniorům

Popis opatření: Zajistit seniorům, pro které je komplikované začleňovat se do společnosti, kontakt se společenským prostředím. Pomoc při orientaci v kulturním a společenském prostředí. Vznik nové služby, která by zajišťovala pro seniory kulturní a společenské vyžití prostřednictvím „asistenta“, který seniorům pomůže při orientaci v běžném životě. Nová služba zajistí databázi občanů, kteří by měli zájem seniorům pomáhat, bude aktivně vyhledávat a kontaktovat seniory, kteří o tyto služby projeví zájem. Nabídku a poptávku po službě bude smysluplně propojovat.

Dopad opatření na cílovou skupinu: Skupina seniorů, která má problémy při zapojování se do společenského dění, bude mít možnost se prostřednictvím služeb, které budou odpovídat jejich potřebám, zúčastňovat společenskokulturních akcí. Rozšíří se tak skupina aktivních občanů v seniorském věku. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Vznik databáze asistentů seniorů − provázanost s opatřením 6.4., 2. zapojení dobrovolníků, 3. informování o službě − provázanost s opatřením 1.2 a 1.3. 4. spolupráce s ostatními poskytovateli.

Nabídka služeb 10 asistentů na území města.

114


Opatření 9.3. Vznik centrální vyvařovny

Popis opatření: Zřídit centrální vývařovnu pro výdej a rozvoz jídel ve vznikajícím zařízení ve Vrapické ulici. Současné vývařovny využít na výdejny jídel. V případě, že tento projekt nebude moci být uskutečněn, hledat možnosti využití kuchyní ve stávajících zařízeních, např. škol, které nejsou využité. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zlepšení stravování pro seniory, kteří služby rozvozu obědů/stravy využívají. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Zvážit umístění kuchyně v prostorách domů s pečovatelskou službou ve Vrapické ulici, v případě nemožnost aktivity jedna 2. vytipovat vhodné prostory v rámci stávajících zařízeních, 3. vybudovat centrální vývařovnu, 4. ze současných vývařoven udělat výdejny.

Centrální vývařovna.

115


6.5 Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí

6.5.1 SWOT analýzy systému sociálních služeb v Kladně

Prioritní oblasti, kterým se komunitní plán věnuje, byly stanoveny na základě výstupů analýz proběhlých mezi uživateli a širokou veřejností a SWOT analýzy, zpracované na základě podnětů z jednání pracovní skupiny proběhlého v červnu 2006. „Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí“ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

•

•

• • • • • • • • •

velký počet nestátních neziskových organizací zabývajících se občany a skupinami občanů ohrožených sociální exkluzí

zkušenost a tradice nestátních neziskových organizací, které s občany a skupinami občanů ohrožených sociální exkluzí dlouhodobě pracují

otevřenost Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Kladna ke spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi

individuální řešení problémů klientů ohrožených sociální exkluzí

dobré využívání grantového systému města nestátními neziskovými organizacemi

dobrá spolupráce s krajským úřadem Středočeského kraje (především na čerpání grantového systému)

existence krajské strategie v oblasti drogové prevence

kvalifikovaný a odborný personál v jednotlivých organizacích a institucích

otevřenost stávající sociální sítě k romské komunitě

kvalitní terénní sociální práce zajišťována organizacemi typu Člověk v tísni, Střep apod.

• •

• • • • • • • •

• • • • • • • •

nedostatečná spolupráce, komunikace a informovanost mezi nestátními neziskovými organizacemi

nejasné vymezení kompetencí jednotlivých organizací

existence občanů nebo skupin občanů, které na systém sociálních služeb z různých důvodů (časových, finančních, dopravní dostupnosti, neinformovanosti) nedosáhnou

fyzické vyloučení některých ohrožených skupin obyvatel (Romové)

malý posun v romské problematice

špatná informovanost Romů o systému sociálních služeb

nedostatek volnočasových aktivit pro romskou komunitu

nedostatečné fungování poradce pro národnostní menšiny na magistrátu jako mezníku mezi magistrátem a romskou komunitou

nedostatečná motivace Romů

chybí koncepce v romské oblasti (zaměstnanost, bydlení, vzdělání apod.)

nedostatek nestátních neziskových organizací zabývajících se občany a skupinami občanů ohrožených sociální exkluzí (velký počet organizací spadajících pod město – např. azylový dům pro matky s dětmi, protidrogové centrum atd.) špatná spolupráce nestátních neziskových organizací se Správou bytového fondu Kladno

neexistence sociálních bytů

nedostatek pracovních příležitostí

malá účast církevních organizací na rozvoji sociálních služeb (např. charita)

problematická spolupráce se školami

nedostatečně známá poptávka a nabídka sociálních služeb

malá prevence u skupiny nezaměstnatelných obyvatel

nedostatek určitých služeb a zařízení zabývajících se občany a skupinami občanů ohrožených

116

Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně sociální exkluzí, např.: azylové domy pro sociálně slabé občany domy na půl cesty podporované zaměstnávání terénní pracovníci ubytovny pro bezdomovce

•

neexistence určitých služeb a zařízení, např.: krizové intervence záchytné stanice – zrušena

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

•

•

• • • • • • • • • • • • •

blízkost Prahy – možnost existence dceřiných organizací v Kladně

individuální přístup k občanům ohrožených sociální exkluzí

využití motivace při práci s cílovými skupinami

větší využití institutu obecně prospěšných prací

zájem města o podporu volnočasových aktivit

pozitivní prezentace romské komunity

zapojení aktivních žen k dobrovolné práci a charitě (vysoký počet vdov na území města Kladna) práce dobrovolníků

realizace metody komunitního plánování sociálních služeb v Kladně


podpora NNO městem při čerpání finančních prostředků z fondů EU

pravidelná setkávání jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb možnost koordinace sociálních služeb

spolupráce města a nestátních neziskových organizací

• • • • • • • • • • • • •

• • • • •

•

nedostupnost sociálního bydlení

blízkost Prahy (koncentrace sociálních služeb v Praze)

vytlačování Romů na okraj města

návrat Romů, kteří se pokusili o migraci do Anglie, Irska atd.

znehodnocování nově přidělených bytů

neochota vykonávat obecně prospěšné práce

neexistence poptávky po kulturních a volnočasových aktivitách

výstavba sociálních bytů ohrožena možností zrušení Ministerstva pro místní rozvoj ČR

neexistence pozitivních vzorů pro romskou mládež

neinformovaná občanská veřejnost, její nezájem a agresivita vůči romské komunitě

složitost administrativy při získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie

xenofobie stárnutí populace

stále početnější skupina občanů s přiznanou invaliditou, nemajících nárok na invalidní ani starobní důchod (z finančních důvodů jsou neumístitelní)

celostátní nedostatek ústavů sociální péče pro občany vyžadující psychiatrickou péči (psychotici, alkoholici atd.)

existenční problémy nesvéprávných občanů velká skupina nezaměstnatelných občanů

legislativní nezájem o nevyhraněnou skupinu

přetrvávající negativní postoj veřejnosti k národnostním menšinám

negativní postoj Romů k majoritní společnosti

117


6.5.2 Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této skupině Priorita 10. Řešení bytové problematiky u sociálně vyloučených občanů Opatření 10.1. Prostupný systém bydlení Opatření 10.2. Vyčlenění části bytového fondu a výstavba sociálního bydlení Opatření 10.3. Vytvoření systému prevence ztráty bydlení Opatření 10.4. Podpora stávajících a výstavba nových azylových domů Opatření 10.5. Rozšíření terénní sociální práce se sociálně znevýhodněnými osobami Priorita 11. Podporovat zaměstnávání sociálně vyloučených osob Opatření 11.1. Vytvořit provázanou databázi uchazečů o zaměstnání a spolupracujících zaměstnavatelů Opatření 11.2. Předcházet nezaměstnanosti u absolventů ze sociálně vyloučených lokalit Opatření 11.3. Programy vzdělávání a rekvalifikace pro nízkokvalifikované a dlouhodobě nezaměstnané Priorita 12. Podpora vzdělávání u sociálně vyloučených osob Opatření 12.1. Podpora sociokulturní spolupráce školských zařízení s poskytovateli sociálních služeb při vzdělávání dětí ze sociálně slabých rodin Opatření 12.2. Spolupráce v oblasti vzdělávání pedagogického personálu pracujícího se sociálně vyloučenými dětmi Opatření 12.3. Podporovat zapojení dětí se sociokulturními specifiky do vzdělávacího procesu

118


Priorita 10. Řešení bytové problematiky u sociálně vyloučených občanů Opatření 10.1. Prostupný systém bydlení

Popis opatření: Smyslem tohoto opatření je vytvořit prostupný systém bydlení tak, aby člověk, který nežije v podmínkách, které mu vyhovují, měl možnost své bydlení změnit. Je potřeba zajistit, aby systém správy a přidělování sociálních bytů byl pro sociálně slabé nájemníky prostupný „dovnitř i ven“, tj. při řádné správě a platební morálce umožňoval zlepšení bytové situace a vystoupení ze sociálně vyloučené lokality a naopak při zadlužování a špatné správě bytu znamenal propad v kvalitě bydlení. Je žádoucí ve městě zavést systém tzv. schodišťového bydlení podpořený intenzivní terénní sociální prací a sociálním poradenstvím. Poskytovatel sociálních služeb ve vyčleněných bytech, jejichž vlastníkem je město nebo jiný subjekt, vytváří podmínky pro začlenění sociálně slabých občanů do běžného nájemního bydlení. Jsou jasně stanoveny podmínky bydlení a možnosti, jak bydlení získat. Tyto podmínky musí korespondovat s dalšími složkami řešení otázky sociálně vyloučených tak, aby systém byl komplexní. Schodišťový systém bydlení zahrnuje vytvoření systému přidělování a disponování s byty, který je jednoduchý, transparentní a zaručuje při splnění daných podmínek postup o úroveň výše nebo níže. Bydlení v rámci „schodišťového systému“ nabízí mnoho různých úrovní. Především jeho spodní části umožňují osobám, které projeví snahu a motivaci a splní předem formulované a jasné podmínky, zlepšit úroveň svého bydlení a tím i celého života. Vyřešení bytové problematiky, tj. získání „přiměřeného“ bydlení, úzce souvisí s nastartováním řešení dalších problémů lidí z vyloučených lokalit v sociální oblasti, např. vzdělávání, přístupu na trh práce apod. Pro realizaci tohoto opatření je nutná spolupráce všech zúčastněných složek – města Kladna (sociální odbor, odbor výstavby, odbor investic a správy majetku, …) a ostatních poskytovatelů sociálních služeb. Dopad opatření na cílovou skupinu: Vytvoření jasných podmínek, za kterých bude moci každý občan bydlet podle svých možností. Vznikem jednotného systému disponování s byty v obecním fondu, který je transparentní, prostupný pro uživatele a garantovaný městem Kladnem, dojde ke snížení počtu osob sociálně vyloučených jejich zapojením do společnosti a snížení všech negativních jevů spojených se sociálním vyloučením. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. 2. 3. 4. 5.

Zavedení systému „schodiště“ do bytové politiky města, vytipování vhodných pozemků pro výstavbu, vytipování vhodných objektů pro rekonstrukci, intenzivní sociální programy, terénní sociální práce.

Člověk v tísni může být partnerem hlavního realizátora opatření 9.1. v aktivitách 4,5 týkajících se sociálních služeb Dlouhodobý záměr

Každoroční monitoring probíhajících aktivit a koncepce zavedení systému „schodiště“ do bytové politiky města.

119


Opatření 10.2. Vyčlenění části bytového fondu a výstavba sociálního bydlení

Popis opatření: Vytvoření sociálně zvýhodněných bytů, které budou spadat do systému schodišťového bydlení. o sociální a levné bydlení o vytipovat vhodné městské pozemky pro výstavbu sociálního bydlení o vestavět sociální byty do stávajícího bytového fondu o rekonstruovat stávající bytový fond pro účely sociálního bydlení o podporovat vznik bydlení z vlastních prostředků o poskytovat zvýhodněné úvěry (např. bezúročné půjčky z prostředků městského rozpočtu) Cíle bude dosaženo jednak za využití současného bytového fondu, resp. vyčleněním jeho části pro sociální bydlení, a jednak výstavbou nového sociálního bydlení všech kategorií disperzně po celém území města Kladna. Je třeba minimalizovat slučování sociálně slabých lidí do rozsáhlých izolovaných lokalit a stávající sociálně vyloučené lokality rozrušit. Dopad opatření na cílovou skupinu: Přiměřeně dostupné bydlení pro sociálně slabé. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. 2. 3. 4.

Vytipování vhodných pozemků pro výstavbu, vytipování vhodných objektů pro rekonstrukci, zařadit vznik sociálních bytů do stávajícího bytového fondu, zařazení sociálního bydlení do systému „schodiště“, který se stává součástí bytové politiky města, 5. podporovat vznik bydlení z vlastních prostředků.


Opatření 10.3. Vytvoření systému prevence ztráty bydlení

Popis opatření: Sociálně slabí lidé, zejména nezaměstnaní, špatně kvalifikovaní, závislí na sociálních dávkách, jsou ohroženi ztrátou bydlení z důvodů předlužení, krizové životní situace, zanedbání nebo neznalosti vlastních povinností apod. Ztrátě bydlení a jejich dalšímu sociálnímu propadu je vhodné předcházet intenzivní sociální prací za součinnosti pracovníků Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MMK a oddělení bytové politiky Odboru investic a správy majetku MMK, Správy bytového fondu a nestátních organizací poskytujících sociální služby. Při jakémkoliv náznaku propadu, zadlužování nebo porušování povinností nájemníka je vhodné klienta upozornit na možné následky a nabídnout mu asistenci sociálního pracovníka. Ve spolupráci zmíněných institucí zejména vést klienta k předcházení nárůstu dluhu, který by vedl ke ztrátě bydlení, zavést splátkový kalendář, který by pomohl splácet dluh na nájemném, popř. stanovit zvláštního příjemce dávky. Je vhodné zkoumat náklady na bydlení klienta, navrhovat mu opatření k jejich minimalizaci, popř. mu nabídnout jinou formu bydlení, která by lépe odpovídala jeho finanční 120


situaci. Vše doprovází práce terénních sociálních pracovníků.

Dopad opatření na cílovou skupinu: Občané, kteří se ocitnou v komplikované životní situaci, budou moci využít poradenských služeb, čímž je možné předcházet ztrátě bydlení. Sníží se tak počet lidí, kteří o bydlení přicházejí v důsledku vlastní neznalosti možností řešení životních situací. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Vytvoření informačních kanálů mezi relevantními institucemi a jejich pracovníky, kteří přicházejí do styku se sociálně vyloučenými lidmi, 2. spolupráce se Správou bytového fondu, 3. terénní sociální práce viz opatření 9.5., 4. poradenské služby. Člověk v tísni může být partnerem hlavního realizátora opatření 9.3. v aktivitách 3,4 týkajících se terénní sociální práce a poradenství.


121


Opatření 10.4. Podpora stávajících a výstavba nových azylových domů

Popis opatření: Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Jedná se o zařízení, které zajišťuje služby ubytování lidem v přechodné životní krizi či sociálně slabým lidem, kteří nenadále přišli o bydlení. Služba navazuje na opatření 9.1. Azylové domy stojí vedle „systému schodiště“, protože jsou dočasnou formou řešení krizové bytové situace, zatímco bydlení v „systému schodiště“ má při splnění podmínek trvalý charakter. Azylové domy umožňují řešit okamžitě naléhavou potřebu bydlení např. v případech domácího násilí a slouží jako „první pomoc“ pro klienta, který z nějakého náhlého důvodu vypadl ze systému. Služby azylových domů je třeba vřadit do systému sociálního bydlení a to tak, že klienti azylových domů budou za asistence sociálních pracovníků motivováni k přesunu do trvalého sociálního bytu zaneseného do systému „schodiště“. Dopad opatření na cílovou skupinu: Provázanost systému ubytovacích zařízení. Řešení akutní potřeby bydlení pomocí dočasného ubytování za současné intenzivní sociální práce s klientem především na stabilizaci jeho životní situace. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Podpora současných zařízení, 2. podpora vzniku nových zařízení, 3. rozvoj sociálních služeb pro klienty azylových domů. Kolpingova rodina Smečno

2007–2010 Projektová dokumentace a realizace stavby: 25 000 000,−Kč EFS státní rozpočet Vznik nových azylových lůžek.

122


Opatření 10.5. Rozšíření terénní sociální práce se sociálně znevýhodněnými osobami

Popis opatření: Terénní sociální práce je základním nástrojem pomoci sociálně slabým lidem a intervence v jejich životní situaci. Terénní sociální pracovník (TSP) přichází za klienty přímo do jejich prostředí, zjišťuje okolnosti jejich problémů u nich doma, ve škole, na úřadě, v zaměstnání, atp. TSP vede klienta k tomu, aby systematicky zlepšoval svoji životní situaci, radí mu, pomáhá mu v kontaktu s dalšími službami a institucemi. Pracovník nabízí své služby, analyzuje situaci, zjišťuje možnosti zlepšení, propojuje své služby s ostatními sociálními službami v regionu. Terénní sociální práce je poskytována podle standardů služby a může být vykonávána pouze řádně vystudovanými pracovníky s odborným metodickým dohledem. Je žádoucí, aby došlo k maximálnímu propojení a spolupráci mezi sociálními pracovníky na úřadech a v terénu a k jejich kooperaci v jednotlivých klientských případech. Dopad opatření na cílovou skupinu: Občané nacházející se v situaci, v níž si sami neumí pomoci, budou mít možnost využít služeb specializovaných odborníků. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

Realizátor I.

1. Podpora stávajících poskytovatelů TSP, 2. noví TSP, 3. síťování činnosti TSP a ostatních relevantních institucí, zejména MMK, vzdělávacích institucí, ÚP, policie, správy bytového fondu a dalších, 4. vzdělávání TSP.

Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA – aktivita 2, zaměřené na děti

Partneři Harmonogram Předpokládané náklady 400 000,− Kč Předpokládané zdroje Středočeský kraj financování MPSV možnost spoluúčasti města Kladna Realizátor II.

Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování

Šance resocializační institut –aktivita 2 – Terénní program pro osoby zneužívající návykové látky

Zahájení v roce 2007 900 000,− Kč Dotační programy pro rok 2007

Realizátor III. Partneři Harmonogram Předpokládané náklady

Člověk v tísni

Předpokládané zdroje financování

ROP Možná spoluúčast městského rozpočtu. Navýšení terénních pracovníků.

Indikátor plnění

Náklady na jednoho TSP jsou cca 350 000,− Kč, min. roční náklady na celé opatření se pohybují okolo 500–800 000,− Kč.

123


Priorita 11.

Podporovat zaměstnávání sociálně vyloučených osob Opatření 11.1. Vytvořit provázanou databázi uchazečů o zaměstnání a spolupracujících zaměstnavatelů Popis opatření: Cílem tohoto opatření je zřídit centra pracovního poradenství, které budou zaměstnávat profesionální pracovní poradce, vytvářet a spravovat databázi zaměstnavatelů a volných pracovních míst v regionu a databázi nízkokvalifikovaných uchazečů o zaměstnání, se kterými budou dlouhodobě a koncepčně spolupracovat. Centrum pracovního poradenství bude spolupracovat s nízkokvalifikovanými uchazeči o zaměstnání, bude je motivovat k hledání zaměstnání, nabízet jim ve spolupráci zejména s úřady práce kurzy ke zvyšování kvalifikace, povede je ke zvyšování kompetencí pro získání pracovního místa a jeho udržení. Pracovní poradci centra budou znát předpoklady jednotlivých uchazečů k zaměstnání, míru jejich motivace a spolehlivost a utvoří databázi uchazečů, kterou nabídnou zaměstnavatelům poptávajícím naplnění volných pracovních míst. Díky podrobné znalosti klientů mohou centra pracovního poradenství poskytovat zaměstnavatelům vhodné uchazeče s dostatečnou mírou záruky. Centra zřídí a budou provozovat také databázi zaměstnavatelů v regionu, kteří poptávají obsazení nejen dlouhodobých pracovních pozic, ale také krátkodobých, popř. brigádních. Vedení obou databází (uchazečů i zaměstnavatelů) umožňuje centru aktivní management v oblasti zaměstnávání sociálně slabých a nízkokvalifikovaných klientů. Dopad opatření na cílovou skupinu: Nízkokvalifikovaní uchazeči mají možnost získat nové kompetence pro úspěšné zařazení na trh práce, pracovními poradci centra jsou motivováni k hledání práce a udržení získaného pracovního místa. Zvyšují se jejich pracovní návyky. Dochází ke zvyšování ochoty zaměstnávat uchazeče o zaměstnání nabízené centry pracovního poradenství. Dochází k částečné eliminaci diskriminace na trhu práce. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Zřízení databáze zaměstnavatelů, 2. správa databáze zaměstnavatelů, 3. vytvoření databáze nízkokvalifikovaných uchazečů o zaměstnání, 4. aktivní spolupráce se zaměstnavateli, 5. klientská práce s nízkokvalifikovanými uchazeči o zaměstnání, 6. zvyšování kompetencí nízkokvalifikovaných uchazečů o práci, 7. koordinace rekvalifikačních aktivit s Úřadem práce a jeho programy, 8. zajištění profesionálního pracovního poradce, 9. aktivní management pracovních příležitostí.

Realizátor

Člověk v tísni − spolupráce s Úřadem práce je předpokladem realizace. 124



500 000,− Kč − minimální roční náklady na celé opatření. Nejsou nyní zřejmé, lze předpokládat ROP možnost spoluúčasti města Kladna. Databáze uchazečů o zaměstnání a zaměstnavatelů.

Opatření 11.2. Předcházet nezaměstnanosti u absolventů ze sociálně vyloučených lokalit

Popis opatření: Cílovou skupinou jsou především mladí lidé, kteří nastupují nebo by měli nastoupit do zaměstnání, především sociálně slabí lidé, kteří nejsou v rodině přirozeně vedeni k hledání zaměstnání nebo jsou diskriminováni na trhu práce nebo mají nízké kompetence uspět při hledání zaměstnání. Programy začínají působit již ve fázi vzdělávání tak, aby klienti získali co největší zkušenosti, které by rozvíjely jejich schopnosti a kompetence. Ve spolupráci se vzdělávacími institucemi připravit mladé lidi na vstup do zaměstnání. Motivovat je k dokončení vzdělání tak, aby uchazeči měli větší šanci zaměstnání získat. V rámci vzdělávací instituce, v nízkoprahovém klubu či v jiných vhodných podmínkách budou realizovány kurzy zvyšující porozumění studentů a absolventů mechanismu fungování trhu práce, zvyšující jejich kompetence vyjednávat o získání pracovního místa, motivující je k hledání zaměstnání. Vhodnými nástroji jsou zejména praktické exkurze u zaměstnavatelů a v závodech, nácviky praktických dovedností (zejména chování při pohovoru, telefonování, sestavení životopisu atd.), semináře vedené formou hry na práci a její získávání apod. Dopad opatření na cílovou skupinu: Vyšší vzdělanost a kompetence mladých lidí ze sociálně vyloučených lokalit umožní předcházet jejich nezaměstnanosti. Programy zvyšují pravděpodobnost získání pracovních návyků. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje

1.

Zřídit vzdělávací kurzy při vzdělávacích institucích, nízkoprahových klubech apod., 2. realizovat edukativní exkurze u zaměstnavatelů, 3. umožnit reálnou zkušenost s prací během studia, 4. realizovat semináře zaměřené na nácvik praktických dovedností, 5. realizovat semináře vedené formou hry na práci, 6. spolupracovat se školami, 7. poskytovat služby pracovního poradenství. 8. vést absolventy a klienty této služby k využití služeb center pracovního poradenství. Člověk v tísni

Minimální náklady 500 000,− Kč/rok Zdroje financování nejsou nyní zřejmé, lze předpokládat ROP 125


financování Indikátory plnění

MŠMT, možnost spoluúčasti města Kladna. Snížení počtu žáků ukončujících základní školní docházku v nižších ročnících a snížení počtu absolventů evidovaných na úřadu práce.

Opatření 11.3. Programy vzdělávání a rekvalifikace pro nízkokvalifikované a dlouhodobě nezaměstnané

Popis opatření: Opatření je určeno pro osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, nedostatečně kvalifikované nebo případně diskriminované na trhu práce. Odborní pracovníci analyzují lokální pracovní trh, vyhledávají zejména dlouhodobě neobsazená pracovní místa, pro která nejsou v regionu proškoleni vhodní zaměstnanci. Zároveň analyzují možnosti rekvalifikace dlouhodobě nezaměstnaných osob zejména ze sociálně vyloučených lokalit a mezi skupinami osob obtížně umístitelných nebo diskriminovaných na trhu práce. Na základě těchto poznatků designují takové vzdělávací a rekvalifikační kurzy, které jsou dostatečně atraktivní pro cílovou skupinu nezaměstnaných osob, jsou pro ně dostupné a tyto osoby jsou s to je úspěšně absolvovat. Vzdělávání a kurzy budou zejména krátkodobé, intenzivní a budou obsahovat různá motivační opatření včetně (v případě úspěšného absolvování) zajištění volného pracovního místa u konkrétního zaměstnavatele. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zvyšování možnosti uplatnění osob, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, nedostatečně kvalifikované, případně diskriminované na trhu práce. Lepší vstupní podmínky pro získání zaměstnání. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. 2. 3. 4.

Analýza trhu práce, analýza rekvalifikačních možností u cílové skupiny, koordinace s Úřadem práce, realizace vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů zaměřených podle potřeb lokálního trhu práce a zaměstnavatelů, 5. realizace vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů zaměřených na obtížně zaměstnavatelé občany.

Člověk v tísni může být partnerem realizátora

Snižující se počet dlouhodobě nezaměstnaných evidovaných na úřadu práce.

126


Priorita 12. Podpora vzdělávání u sociálně vyloučených osob Opatření 12.1. Podpora sociokulturní spolupráce školských zařízení s poskytovateli sociálních služeb při vzdělávání dětí ze sociálně slabých rodin.

Popis opatření: Do vzdělávacího procesu je potřeba zapojit děti z vyloučených lokalit, rodiny s dětmi se specifickými sociokulturními zvyky. Jedním z prostředků, jak je zapojit do vzdělávacího procesu, je spolupráce školy a poskytovatelů sociálních služeb. Sociální služby musí navazovat na specifické potřeby žáků ve škole a reagovat na ně, vytvářet „most“ mezi vzdělávacími institucemi a rodinami žáků ze sociálně vyloučených lokalit a fungovat jako podpora vzdělávání přímo v lokalitách či jednotlivých domácnostech. Sociální služby musí maximalizovat své zaměření na jednotlivé dětské klienty, reagovat na jejich specifické vzdělávací a výchovné potřeby a sociokulturní rozdíly, klást důraz na zvyšování významu vzdělávání nejen u samotných dětí, ale také u rodičů ze sociálně vyloučených lokalit. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zvyšuje se dostupnost a motivace ke vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit, děti snáze uspívají při vstupu do vzdělávacího procesu i během školní docházky, jsou motivovanější vstoupit do středního stupně vzdělávání. Rodiče více spolupracují se školami, participují na vzdělávání dětí. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

Spolurealizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Indikátor plnění

1. Přítomnost sociálního pracovníka, pedagogického asistenta a psychologa ve školských zařízeních, 2. zajištění individuální přípravy na vyučování přímo v rodinách dětí ze sociálně vyloučených lokalit, 3. podpora vzdělávacích a volnočasových klubů pro děti při ZŠ v odpoledních hodinách, 4. realizace vzdělávacích kurzů pro rodiče dětí ze sociálně vyloučených lokalit při ZŠ, 5. podpora nízkoprahových center vzdělávání a volného času. Člověk v tísni − spolurealizátor opatření, zejména v aktivitách 2a5

350 000,− Kč/ročně – aktivita 2 800 000,− Kč/ročně – aktivita 5, minimální roční náklady MŠMT, možnost spoluúčasti města Kladna Realizace vzdělávacích kurzů.

127


Opatření 12.2. Spolupráce v oblasti vzdělávání pedagogického personálu pracující se sociálně vyloučenými dětmi

Popis opatření: Podporovat vzdělávání pedagogického personálu formou tréninkových programů zaměřených na praktickou metodu multikulturního přístupu k žákům se specifickými sociokulturními zvyky. V rozšíření odborných kompetencí pedagogického personálu vidíme větší úspěšnost při vzdělávání dětí pocházejících z odlišného sociokulturního prostředí. Podporovat školy v sestavování individuálních vzdělávacích plánů, tvorbě školních vzdělávacích programů šitých na míru žactva a lokality, ve které je škola umístěna, a zavádění předmětů, které pomohou vyrovnat vzdělávací handicapy části žactva. Dopad opatření na cílovou skupinu: Pedagogové, kteří budou umět lépe pracovat s dětmi, které mají jiné sociokulturní zázemí, než na které jsou zvyklí. Lepší spolupráce mezi pedagogy a rodiči dětí. Vzájemně lepší pochopení kulturních specifik či odlišností. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Vzdělávání pedagogů v oblasti sociálního vyloučení, 2. spolupráce při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů žáků, 3. poradenství pro tvorbu školních vzdělávacích programů na míru školy podle lokality. Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA – aktivita 1

50 000,− Kč Středočeský kraj, MPSV, možnost spoluúčasti města Kladna, sponzoři, eventuelně účastnické poplatky. Realizace jednoho vzdělávacího programu.

Opatření 12.3. Podporovat zapojení dětí se sociokulturními specifiky do vzdělávacího procesu

Popis opatření: Při vstupu dětí do základních škol používat takové metody, které zohledňují sociokulturní podmínky dítěte, podporovat předškolní přípravu a individuální pomoc při přípravě na vyučování. Velká míra spolupráce mezi školskými zařízeními a poskytovateli by se měla odvíjet již od dětí v předškolním věku. Zde by se pomocí intenzivní sociální a pedagogické práce s těmito dětmi měla snížit pravděpodobnost jejich zařazení do speciálních škol a naopak co nejvíce z nich zařadit do základních škol, a to po celém městě. Tím dojde ke snížení vzniku a prohlubování sociálního vyloučení již od raného dětství. Během celé základní školní docházky se podporuje přestup dítěte ze speciální školy nebo třídy do základní. Důležitou součástí je motivace rodičů ze sociálně znevýhodněného prostředí k tomu, aby jejich děti navštěvovaly mateřskou školu. 128


Dopad opatření na cílovou skupinu: Děti přicházející z rodin, které mají odlišné sociální zázemí, se budou moci lépe zapojit do vzdělávacího procesu, vstup do nového prostředí pro ně bude snazší, budou moci lépe navázat sociální vazby ve skupině. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Podporovat předškolní přípravu, 2. podpora individuální pomoci při přípravě na vyučování, 3. spolupráce školských zařízení a poskytovatelů sociálních služeb, 4. podpora speciálních tříd (děti učící se podle osnov speciálních tříd vstupují do běžných tříd v předmětech, kde uspívají), 5. přítomnost asistentů pedagogů při vyučování, 6. poradci pro žáky při přípravě a vstupu na střední stupeň vzdělávání (včetně organizace exkurzí, motivace v rodinách žáků).

Existence asistentů pedagogů a poradců pro žáky na území města.

129


7.

Realizační plán na rok 2007–2008

Opatření

Realizátor

Harmonogram

Opatření 1.4. Aktualizace „Katalogu poskytovatelů sociálních služeb“ indikátor plnění


2007

Opatření 1.6. Vznik „Poradny pro sociální záležitosti“ Indikátor plnění Opatření 3.1. Realizace preventivních a volnočasových aktivit pro děti a mládež

Indikátor plnění

Opatření 3.2. Vznik nových a podpora stávajících nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Indikátor plnění Opatření 4.1. Zajištění sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi

Předpokládané náklady 30 000,− Kč

Předpokládané zdroje Město Kladno

1 x za dva roky aktualizovaný tištěný katalog poskytovatelů sociálních služeb a 1x ročně aktualizovaná webová podoba. 360 000,− Kč Středočeský kraj Středisko 2008 – 2009 komplexní MPSV sociální péče Město Kladno o.p.s. Fontána Vytvoření kontaktního místa pro sociální oblast. Průměrně 2 návštěvníci denně. Dobrovolnické centrum Kladno

neurčeno

384 020,− Kč

Člověk v tísni

neurčeno

600 000,− Kč

Člověk v tísni − s výjimkou aktivity 7

neurčeno

1 000 000,− Kč

Středočeský kraj Dobrovolnické centrum, o.s. – vlastní zdroje

ROP, MSMT, možnost spoluúčasti města Kladna Navýšení počtu preventivních a volnočasových aktivit pro uživatele. spodní hranice minimálních ročních nákl.

Navýšení počtu uživatelů nízkoprahových služeb. neurčeno Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA – aktivita 2

128 000,− Kč/rok

ROP MŠMT možnost spoluúčasti města Kladna

Středočeský kraj možnost spoluúčasti města Kladna sponzoři

Indikátor plnění

Rozšíření nabídky sociálně aktivizačních služeb. Zpracovaná analýza potřebnosti pobytových služeb v rámci spádové oblasti města Kladna. Monitorování spolupráce s SVP Slaný.

Opatření 6.3. Vybudování kvalitní sítě asistenčních

Středisko pomoci neurčeno ohroženým dětem ROSA – realizace

235 000,− Kč/rok

Středočeský kraj 130


služeb

opatření zaměřené na děti a mládež

Indikátor plnění

Databáze 10 osobních asistentů sociálních služeb.

Opatření 7.2. Rozvoj bezbariérové dopravy imobilních osob Indikátor plnění

Opatření 8.1. Posílení terénní pečovatelské služby Indikátor plnění

Opatření 8.3. Zkvalitnění chráněného bydlení – bývalé Domy s pečovatelskou službou

Speciální pečovatelská služba

2008

1 365 000,− Středočeský Kč krajský úřad Roční provoz včetně investice Navýšení kapacity stávajících služeb.

236 250,− Kč Středočeský Kraj Středisko 2008− 2009 komplexní MPSV sociální péče Město Kladno o.p.s.Fontána Zvýšení personální kapacity pečovatelské služby. Kolpingova rodina Smečno, o.s.

2007– 2010

Město Kladno – neurčeno Chráněné bydlení – Vrapická

Indikátor plnění

Navýšení kapacity

Indikátor plnění

Vznik nových azylových lůžek.

Opatření 10.4. Podpora stávajících a výstavba nových azylových domů

Opatření 10.5. Rozšíření terénní sociální práce se sociálně znevýhodněnými osobami

strukturální fondy EU možnost spoluúčasti města Kladna

Kolpingova rodina Smečno

Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA – aktivita 2, zaměřené na děti Šance resocializační institut – aktivita 2 – Terénní program pro

Zahájení v roce 2007

Projektová dokumentace a realizace stavby: 25 000 000,− Kč Realizace stavby chráněného bydlení ve Vrapické ul. 40 000 000,− Kč

ESF státní rozpočet

MMR ČR Statutární město Kladno

Projektová dokumentace a realizace stavby: 25 000 000 Kč

EFS státní rozpočet

4oo 000,− Kč

Středočeský kraj MPSV možnost spoluúčasti města Kladna

900 000,− Kč

Dotační programy pro rok 2007

131


osoby zneužívající návykové látky Člověk v tísni

Indikátor plnění

Opatření 11.1. Vytvořit provázanou databázi uchazečů o zaměstnání a spolupracujících zaměstnavatelů Indikátor plnění

Opatření 11.2. Předcházet nezaměstnanosti u absolventů ze sociálně vyloučených lokalit Indikátor plnění Opatření 12.1. Podpora sociokulturní spolupráce při vzdělávání dětí ze sociálně slabých rodin školských zařízení s poskytovateli sociálních služeb.

Vznik nových azylových lůžek

Náklady na jednoho TSP cca 350 000,− Kč, min. roční náklady na celé opatření 500– 800 000,− Kč

ROP možná spoluúčast městského rozpočtu.

Člověk v tísni − spolupráce s Úřadem práce je předpokladem realizace.

500 000,− Nejsou nyní zřejmé, Kč − lze předpokládat minimální ROP, spoluúčast městského rozpočtu roční náklady na celé opatření Databáze uchazečů o zaměstnání a zaměstnavatelů. Člověk v tísni

Minimální náklady 500 000,− Kč/rok

Zdroje financování nejsou nyní zřejmé, lze předpokládat ROP, MŠMT

Snížení počtu žáků ukončujících základní školní docházku v nižších ročnících a snižující se počet absolventů evidovaných na úřadu práce. Člověk v tísni − spolurealizátor opatření, zejména v aktivitách 2 a 5

Indikátor plnění

Realizace vzdělávacích kurzů.

Opatření 12.2. Spolupráce v oblasti vzdělávání pedagogického personálu pracujícího se sociálně vyloučenými dětmi

Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA – aktivita 1

350 000,− Kč/ročně – aktivita 2 800 000,− Kč/ročně – aktivita 5, minimální roční náklady

MŠMT, možnost spoluúčasti Kladna

50 000,− Kč

Středočeský kraj, MPSV, možnost spoluúčasti města Kladna, sponzoři, eventuelně

města

132


Indikátor plnění

Realizace jednoho vzdělávacího programu.

účastnické poplatky.

133


8. Indikátory udržitelnosti Monitorovací ukazatele Komunitní plán pracuje se třemi úrovněmi monitorovacích ukazatelů. V nejobecnější úrovni jde o ukazatele udržitelnosti procesu, které zajišťují pokračování započatého procesu komunitního plánování sociálních služeb. V druhé rovině jsou vypracovány ukazatele dopadu všech opatření, které z komunitního plánu vyplývají. Mají dlouhodobý efekt, měřitelný na konci v průběhu procesu. Nejkonkrétnější podobu mají ukazatele, které hodnotí průběh a výsledky jednotlivých opatření.

Indikátor udržitelnosti procesu Funkční pracovní skupiny a řídící skupina: Jedním z ukazatelů, jak proces komunitního plánování funguje a pokračuje, je setkávání pracovních skupin, které musí mít přesná pravidla. Bude probíhat 3 x v roce, bude z něj pořízen zápis a prezenční listina. Na každém setkání bude probíhat kontrola plnění zadaných úkolů z minulého setkání. Obdobně budou probíhat i setkání řídící skupiny. Budou se konat 2 x v roce. Bude pořízena prezenční listina a zápis, provedena kontrola plnění úkolů. Jedenkrát v roce proběhne monitoring plnění plánu.

Indikátory dopadu Spokojenost uživatelů sociálních služeb – míra spokojenosti uživatelů se zvýší. Indikátor spokojenosti u uživatelů bude proveden formou dotazování přímo u uživatelů jednotlivých zařízení. Škála spokojenosti by měla obsahovat možnost od jednoho do deseti bodů dle míry spokojenosti, zapojeni mohou být členové pracovní skupiny a poskytovatelé, průzkum by se měl udělat ve vzorku zařízení poskytujících sociální služby. Dotazník by měl být kvantitativně vyhodnocen a měl by probíhat jednou za dva roky. Měl by obsahovat otázky na kvalitu poskytovaných služeb, spokojenost s personálem a na spokojenost s dopravní obslužností.

Poměr finančních prostředků města a neziskových organizací na sociální služby se zvyšuje ve prospěch NNO. Ukazatel zhodnotí poměr financí vynakládaných na sociální služby ze strany města a z jiných zdrojů, které si budou umět neziskové organizace (za pomoci města) získat. Cílem je zachovat část, kterou se podílí město, a zvýšit přínos financí neziskových organizací do sociálních služeb. Informovanost. Jde o informovanost všech zúčastněných stran procesu. Proběhne formou dotazníkového šetření, které by mělo odpovědět na otázku, jak se jednotlivé skupiny, zapojující se do procesu, cítí informovány o sociálních službách. V tomto případě je vhodné škálování odpovědí tak, aby zjištění bylo co nejpřesnější. Dále je nutné ptát se na nedostatky v informačním toku a vyžadovat přesné odpovědi. Vhodné je znát i zdroj informací.

134


9. Dodavatel metodiky CpKP je nezisková organizace, která poskytuje služby všem zájemcům z veřejné správy, občanských organizací a soukromého sektoru v následujících oblastech:

Účast veřejnosti a občanských organizací v rozvoji obcí, měst a krajů. Navrhujeme a realizujeme programy účasti veřejnosti v investičním plánování a rozhodování. Jedná se například o zapojení veřejnosti do plánování a navrhování veřejných prostranství, do přípravy regenerace panelových sídlišť, do přípravy strategických, rozvojových nebo komunikačních koncepcí (např. koncepce nakládání s odpady, generely zeleně atd.) nebo také do přípravy dopravních staveb či jiných investic. V rámci tohoto programu organizujeme diskuze s veřejností, interaktivní výstavy, ankety, sociologické průzkumy a rovněž zajišťujeme vedení pracovních setkání s občany. Pořádáme vzdělávací programy v oblasti zapojování veřejnosti pro pracovníky veřejné správy.

Místní udržitelný rozvoj. Poskytujeme konzultační služby při přípravě projektů zaměřených na místní sociálně ekonomický rozvoj při respektování principů ochrany životního prostředí. Zpracováváme a aktualizujeme rozvojové strategie mikroregionů, měst a krajů. Asistujeme při přípravě místních rozvojových projektů a aktivit zaměřených na znevýhodněné skupiny obyvatel. V oblasti sociálních služeb poskytujeme konzultační služby při přípravě projektů komunitních plánů sociálních služeb, nabízíme zpracování projektů a jejich metodické vedení. Pracujeme ve vzájemné spolupráci s místními partnery (veřejnou správou, podnikateli a NNO), což umožňuje co nejvíce přizpůsobit projekty místním podmínkám.

Regionální politika Evropské unie a regionální rozvoj ČR. Prosazujeme principy partnerství a transparentního rozhodování v regionální politice Evropské unie. V Česku prosazujeme konzultace a zapojení veřejnosti a nevládních neziskových organizací při přípravě a využívání Strukturálních fondů. Účastníme se diskuzí o podobě regionální politiky, zprostředkováváme informace ostatním NNO v Česku a připravujeme společná doporučení a postupy. Naše zkušenosti z ČR přenášíme do ostatních kandidátských a členských zemí EU.

Vzdělávání, podpora a posilování nestátních neziskových organizací. Podporujeme a vzděláváme členy občanských a neziskových organizací na všech úrovních. Pracujeme s dobrovolníky, organizujeme semináře a vzdělávací kurzy s cílem posílit neziskový sektor. Podporujeme mezioborové setkávání a spolupráci neziskových organizací. Podrobnější informace naleznete na internetu www.cpkp.cz.

135

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ KLADNĚ

Recommend Documents