Komunikační prostředí internetu a sociálních sítí Seminární práce k předmětu Základy informační vědy
Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK Vypracoval: Petr Čermák Datum zpracování: 30. 7. 2013
1
OBSAH: OBSAH:..................................................................................................................................... 2 1
ÚVOD ................................................................................................................................ 3
2
KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................... 4
3
4
2.1
Komunikační technologie ............................................................................................ 4
2.2
Internet ......................................................................................................................... 4
2.3
Služby internetu ........................................................................................................... 5
2.4
Portály .......................................................................................................................... 6
2.5
Internetové vyhledávače .............................................................................................. 6
SOCIÁLNÍ SÍTĚ .............................................................................................................. 9 3.1
Role sociální sítě .......................................................................................................... 9
3.2
Obchodní účel sociální sítě .......................................................................................... 9
3.3
Social Business Inteligence ....................................................................................... 10
3.4
Využití a zpracování dat v sociálních sítích .............................................................. 10
3.5
Druhy sociálních sítí .................................................................................................. 11
3.6
Nejvýznamnější sociální sítě ..................................................................................... 11
3.7
Rizika sociálních sítí .................................................................................................. 12
3.8
Ochrana a prevence sociální sítě ............................................................................... 13
ZÁVĚR ............................................................................................................................ 14
Seznam použité literatury: .................................................................................................... 15
2
1
ÚVOD
Současná doba nabízí velké možnosti využití moderních technologií v jakékoliv podobě. Stále se zdokonalující komunikační prostředky, kdy jsou vyvinuty takové uživatelské aplikace, že ještě před několika léty nebylo možné mít pomyšlení, co všechno s nimi budeme moct dělat. Společnost je vržena do prostředí, které je spjaté s moderními technologiemi. Někdo to vnímá jako klasický pokrok doby, někdo zase jako přetechnizované období. Nikdo z nich, ale neumí a nemůže zastavit pokrok. Zejména v dnešní době, je opravdu velmi důležitou stránkou obchodních strategií komunikační systémy a s tím spjaté uživatelské aplikace. Je to technologický pokrok, který ruku v ruce drží s obchodními cíli a požadavky společnosti. Dnešní přetechnizovaný svět, tedy nabízí mnoho témat, která jsou sice již rozebrána, ale jsou zároveň stále prozkoumávána a vylepšována. Jedním z nejpodstatnějších momentů současného rozvoje informačních a komunikačních technologií, je jejich postupná integrace do nejrůznějších aktivit, nejen těch firemních, ale i běžných lidských. Tyto technologie se staly součástí ekonomických a obchodních transakcí a analýz, marketingu, projekčních, nebo konzultačních potřeb či prosté komunikace v internetovém prostředí. S tím se razantně rozšířil okruh bezprostředních uživatelů a nároky na výkon, kvalitu, resp. efekty služeb. Mezi velmi rozšířené a užívané komunikační prostředí patří internet. Je to globální síť, která je vytvořena obrovským množstvím dílčích počítačových sítí s definovanými protokoly, které určují propojení těchto sítí a způsob komunikace jejich jednotlivých prvků. Abychom, byli schopni kvalifikovaně, nebo laicky posuzovat úroveň komunikačního a informačního prostředí (v podobě internetu a sociálních sítí), řešit jejich problémy, vyhodnocovat a poznávat, je nutné, alespoň v základním přehledu se seznámit s jejich prvky. Záměrem této seminární práce je tedy poskytnout základní přehled o jednotlivých prvcích komunikačního a informačního prostředí, tedy internetu a sociálních sítí na uživatelské úrovni. Současná nabídka těchto technologií, představuje velmi široké spektrum nejrůznějších produktů, služeb a s nimi spojených pracovních metod a metodik. Není možné postihnout tedy celou škálu těchto prostředků a činností v rámci seminární práce a proto jsem se zaměřil jen na základní informace o těchto moderních technologických vymoženostech.
3
2
KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDÍ
2.1 Komunikační technologie Jak bylo napsáno v úvodu, dnešní komunikační prostředí, je závislé na určitých technologických možnostech a postupech, resp. vzájemných kooperací aplikací a nejrůznějších softwarů, které mohou být provozovány na různých počítačích s nezbytnou možností komunikace mezi nimi. K tomu, aby mezi sebou komunikovali, je potřeba počítačová síť, kde jsou vzájemně propojeny jednotlivé počítače pomocí kabelů, nebo bezdrátových technologií, tedy tzv. spojnice sítě (přenosové cesty). Uzly této počítačové sítě tvoří buď počítače, nebo jiná speciální zařízení. Obdobně jako počítače, se rovněž celé počítačové sítě různě klasifikují, nejčastěji podle rozsahu teritoria či oblasti, kterou síť pokrývá. Mluvím tedy o místní (LAN) síti, kdy jsou počítače propojeny strukturovanou kabeláží, což je komplexní řešení nízkonapěťových rozvodů po budově. Vedle toho se používají i bezdrátové technologie, nejčastěji WI-FI, jejíž pomocí může být vystavena celá WLAN. Počítačovou síť tvoří i mnohem větší prvky v podobě MAN, tzv. metropolitní sítě, které jsou svým rozsahem větší než LAN a používají se v rámci městské aglomerace, propojují větší počet koncových zařízení vyšší rychlostí. Počítačové sítě, které mohou být rozprostřeny na území regionu, státu, kontinentu, případně představují mezikontinentální sítě, se nazývají WAN. Nejsou k nim připojeni jednotlivé počítače uživatelů, ale výše zmíněné sítě MAN a LAN.1 Samozřejmě, dnešní technologické možnosti umožňují i jiné specializované sítě, ale to není předmětem, této seminární práce. V této kapitole, jsem uvedl základní rozlišení počítačových sítí tak, jak je známe s uživatelského hlediska a s kterými jsme se jistě mnozí z nás setkali. V následujících řádcích bych se rád věnoval globální síti, která je tvořena obrovským množstvím dílčích počítačových sítí. Nazýváme ji Internet.
2.2 Internet Na úvod bych rád uvedl definici internetu, je to globální (celosvětová síť), která je vytvořena obrovským množstvím dílčích počítačových sítí s definovanými pravidly (protokoly), které určují propojení těchto sítí a způsob komunikace jejich jednotlivých prvků. Zapojení jednotlivých sítí do internetu se realizuje na úrovni technologické a institucionální.2 Z technologického hlediska, jsou tyto sítě propojeny prostřednictvím technických prostředků s příslušným programovým vybavením (směrovači), které zajišťují směrování toku dat mezi sítěmi. Počítačové sítě internetu vytvářejí tzv. páteřní sítě, které svým rozsahem pokrývají region, stát, kontinent, nebo je navzájem spojují. Jedná se obvykle o již zmíněné sítě WAN. A takovéto navzájem propojené sítě, mají svého vlastníka. Pokud se tedy mají sítě různých vlastníků propojit, musí mít mezi sebou ujednané smlouvy o propojení, které mohou být mezi dvěma, či více vlastníky.3 V rámci internetu pak mohou uživatelé využívat jak jeho 1
POUR, Jan; Informační systémy a technologie, vydání první. Praha; 2006. 492 s. ISBN 80-86730-03-4
2
POUR, Jan; Informační systémy a technologie, vydání první. Praha; 2006. 492 s. ISBN 80-86730-03-4
3
DOČEKAL, Daniel. Český Internet 2011: největší weby, sociální sítě. In: Lupa.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0730].Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesky-internet-jaky-byl-za-praveuplynuly-rok-1/
4
přenosových kapacit sítí, tak i zdrojů, tedy počítačů, nebo koncových specifických zařízení. Pro adresování jednotlivých počítačů internetu se využívají IP adresy, které se nazývají podle Internet protokolu (IP), který s nimi pracuje. Jednotlivé prvky, nebo počítače komunikují mezi sebou pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Pokud chce koncové specifické zařízení v internetu komunikovat, musí mít přidělenou IP adresu. Jednotlivé prvky v síti se tedy identifikují prostřednictvím IP adres. Používá se adresa s délkou 32 bitů, což v desítkové soustavě zapisujeme jako posloupnost čtyř čísel vzájemně oddělených tečkou (např. 192.168.48.39). Jelikož by pro běžné uživatele počítačových sítí bylo velice obtížné pamatovat si číselné adresy, existuje služba DNS (Domain Name System), která umožňuje používat snadněji zapamatovatelná doménová jména počítačů, která jsou automaticky převáděna na IP adresy. Pro pojmenování domén se pak využívají, obdobně jako u jednotlivých prvků, snadno zapamatovatelná jména. A tento celý systém je založen na stromové struktuře několika úrovní, např. první úroveň je TLD, druhá SLD, a tak to pokračuje do n-té úrovně. Z praktických důvodů se používají pouze dvě úrovně. Z technologického hlediska je mnoho dalších informací a technických dat, např. hierarchie domén v DNS, vyjádření dat, značkovací jazyky, ale jak jsem zmínil v úvodu, bylo by to velmi rozsáhlé uvádět vše. Rád bych ještě uvedl, že DNS je jedna ze služeb, které internet uživatelům poskytuje. Mezi další služby patří elektronická pošta, WWW (World-Wide-Web), Instant messaging, VoIP, hovoříme o základních službách internetu. O těchto základních službách budu psát v následující kapitole, ale ještě předtím se vrátím k internetu a jeho technický aspektům, resp. infrastruktury globální počítačové sítě. Celkovou odpovědnost za správu adresy internetového protokolu, nebo názvy domén v horních patrech, je vázáno na Internet Assigned Authority (IANA), která deleguje skutečné zprávy většiny funkcí do jiných orgánů. Hlavní subjekty poskytující přidělování a registrační služby na úrovni globálních krajů jsou:4
RIPE NCC (Réseaux IP Européens Síť Koordinační centrum) ARIN (American rejstřík internetových Numbers) APNIC (Asia Pacific Network Information Centre) LACNIC (Latinské Ameriky a Karibiku IP adresa Regionální Registry) AfriNIC (Africká regionální Registr internetových zdrojů číslo)
2.3 Služby internetu V předešlé kapitole jsem se zmínil o službách internetu, kdy mezi základní služby patří elektronická pošta, WWW, Instant messaging, VoIP, atd. Zaměřím se na dvě z nich, e-mail a WWW. Elektronická pošta (e-mail), je způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes počítačové sítě. Termín e-mail se používá jak pro internetový systém elektronické pošty založený na protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), tak i pro intranetové systémy, které dovolují posílat si vzájemně zprávy uživatelům uvnitř jedné společnosti, nebo organizace5. K širokému rozšíření e-mailu přispěl zejména internet. Každý systém
4
INTERNET SOCIETY. Internet society-what internet [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://www.internetsociety.org/internet/what-internet/history-internet 5 INTERNET SOCIETY. Internet society-what internet [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. z:http://www.internetsociety.org/internet/what-internet/history-internet
5
Dostupné
elektronické služby zajišťuje tvorbu zprávy, její přenos příjemci, zobrazení příjemci a další manipulaci s ní. Typickými představiteli je MS Outlook, Lotus Notes apod. Další službou internetu je World-Wide Web (WWW, Web), která přenáší na základě požadavku zadaného uživatelem, určitý soubor a jeho následné zpracování. Příkladem je zobrazení k prohlížení. WWW pracuje na principu klient-server. Programy, které spolu komunikují v rámci služby WWW, využívají pro svoji formulaci požadavků a odpovědí soubor pravidel, protokol http. Program, který vysílá požadavky je tzv. prohlížeč, oproti tomu program, který zpracovává požadavky prohlížeče a připravující odpovědi je WWW server. Uživatel, ať již se jedná o hypertextové odkazy, nebo formuláře, zadává požadavky, které klient zasílá WWW serveru ke zpracování. Jaké zpracování WWW server vyvolá, závisí na aplikaci, kterou WWW server spustí, či jaké operace vyvolá.6Server tedy najde na pevném disku počítače požadovanou stránku a pošle ji prohlížeči, případně informuje, že stránku nenašel, nebo že nemá na ni přístupová práva. WWW stránky jsou popisované v jazyku HTML. Příkazy tohoto jazyka informují prohlížeč o tom, jak má stránku zobrazit. Prohlédnout zdrojový text WWW stránky nám umožňuje každý prohlížeč (přes View Source nebo Zdrojový kód). V souvislosti s internetem se nabízí řada služeb, např. internetová telefonie, instant messaging atd. V každém případě jsou to služby, které lze využívat samostatně, nebo tvoří základ čí součást rozsáhlejších aplikací různých charakterů. Neméně důležitou součástí internetu a jeho vstupních míst, jsou portály, které směřují k pomoci uživatelům orientovat se na internetu v obrovském množství informací. Ale o tom budu psát v následující kapitole.
2.4 Portály S narůstající složitostí a množstvím jednotlivých aplikací, i dostupných dat, vznikají řešení pod názvem portály. Jejich prostřednictvím jsou na jednom místě soustředěny dostupné informace. Portály využívají poskytovatelé komunikačních a internetových služeb. Vyhledávací stroje jako Google, Yahoo, Fireball a on-line služby (univerzální portály). Dále je také využívají obchodní domy, softwarový výrobci a aukční domy. V neposlední řadě je portál vhodným prostředím i pro spolupracující firmy, které poskytují aplikační servis a pronájem softwaru, služeb. Pojem portál je relativně mladý pojem. Teprve v srpnu 1999 uveřejnila americká poradenská firma Forrester Reseach první studii, kde uváděla, že zatímco ve Spojených státech amerických v té době operovalo 9 velkých portálů, v Evropě to bylo celkem 23 portálů. Jejich předpověď předpokládala, že jen 15 z nich může přežít a přitom všechny budou provázány telekomunikačními firmami.7
2.5 Internetové vyhledávače Další neméně důležitým prvkem internetu jsou vyhledávače. Cílem internetových vyhledávačů je poskytnout koncovému uživateli co nejrelevantnější informace, jedná se tedy 6
BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. Podnikové informační systémy 2., rozšířené vydání. Praha: Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5 7 BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. Podnikové informační systémy 2., rozšířené vydání. Praha: Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5
6
o službu, která uživatelům umožňuje vyhledat internetové stránky, které nejlépe odpovídají dotazům uživatele a obsahují informace, které se snažíme najít. Tyto informace jsou řazeny na základě hodnocení podle toho, jak kvalitní informace se na určité webové stránce nacházejí, tomuto hodnocení se říká rank stránky (Seznam používá např. SRank, Google pak PageRank atd.). Z technologického hlediska jsou vyhledávače na bázi plně automatických systémů, které pracují samostatně, za pomocí velkého množství serverů, jejichž počet bývá závislý na typu vyhledávače. Tzn., že pro menší typ, se jedná řádově o desítky serverů, naproti tomu třeba Google, jich používá tisíce. Pro samotné procházení internetových stránek mají vyhledávače k dispozici automatický program, který se nazývá ,,vyhledávací robot“, jenž pomocí hypertextových linků se snaží vyhledat všechny internetové stránky v síti internetu. Robot obdrží na začátku celého procesu seznam webových stránek s dobrým hodnocením (seznam URL odkazů), poté každou webovou stránku uloží na server vyhledávače a zaznamená adresu, aby ji v budoucnu nenavštívil vícekrát, než je potřeba. Ve stažené webové stránce prohledá veškeré hypertextové linky, které směřují na jiné webové stránky, díky tomu obdrží další seznam URL odkazů, které může začít znovu prohledávat a v těchto cyklech se opakuje proces neustále dokola. V praxi to probíhá tedy tak, že na jedné straně sedíte u klávesnice a zadáváte úkol, který např. Google má splnit, a na druhé straně je vyhledávač, který vám zobrazí výsledky. Při vašem požadavku získá Google cookie, která se přidá do databáze. V ní je uloženo nejen to, jaký prohlížeč uživatel používá, ale také jaké byly jeho předchozí požadavky na vyhledávání a jaké výsledky uživatel označil kliknutím. V tuto chvíli začne algoritmus PageRank s kalkulacemi. Třídí texty podle toho, jak dobře jsou propojeny - často odkazované stránky článků na vysoce hodnocených webových stránkách jsou umísťovány na vrchol výsledkové listiny. Následně další algoritmus zpracovává výsledek PageRanku a porovnává informace o surfujícím uživateli. Na základě těchto údajů změní pořadí vyhledaných výsledků tak, aby teoreticky co nejlépe vyhovoval uživateli. To znamená, že tedy např. Google, to co prezentuje surfujícímu uživateli, jsou subjektivně upravené výsledky vyhledávání. Zatímco tedy u cílené reklamy uživatelé vědí o manipulaci s nimi, o zmiňované úpravě výsledků tuší jen málokdo. Pouze zkušení tvůrci webů vědí, že pokud chtějí uspět, musí své stránky optimalizovat pro vyhledávače, nebo že internetové společnosti využívají cookies pro zobrazování cílené reklamy. 8 Ve světě a v České republice se nachází velká škála internetových vyhledávačů, ty nejznámější uvedu níže v seznamu. Seznam internetových vyhledávačů: Světové
8
Google – je v současnosti největší a nejpoužívanější internetový fulltextový vyhledávač. Řazení výsledku podle PageRanku. Bing – je internetový vyhledávač provozovaný společností Microsoft, je v současnosti druhým největším vyhledávačem na internetu.
Chip: magazín informačních technologií. Praha: Chip holding; Burda Praha, 2011, roč. 21, 12/2011. ISSN 1210-0684.
7
České
Seznam – je nejnavštěvovanější český internetový vyhledávač, založen roku 1996 Ivem Lukačovičem. Stal se prvním českým vyhledávačem a jeho návštěvnost vygradovala přes 4 miliony návštěvníků měsíčně. Atlas – je český internetový vyhledávač s rozsáhlými zdroji informací pro byznys, komunikaci i volný čas. Patří pod firmu Centrum Holdings, jež vlastní i portál Centrum. Centrum – třetí nejnavštěvovanější web v České republice.
V této části seminární práce jsem se věnoval internetu, resp. jeho základním technologickým prvkům. Představil jsem moderní komunikační prostředí internetu, které je dnes velmi populární a zajisté, je důležité se v tomto směru rozvíjet, lépe chápat jeho pozadí a dobré či špatně stránky. Jak tak učiníme, je na každém z nás. V další části této práce, bych se rád zaměřil na sociální sítě, které můžeme díky internetu dnes a denně sledovat a využívat je. Díky komunikačnímu prostředí, které internet nabízí, se sociální sítě, tedy ty, které ho využívají, dostávají častěji do podvědomí lidí a jsou stále více a více využívány koncovými uživateli. Proto si myslím, že je velmi zajímavé se tomuto tématu věnovat. Představím tedy sociální síť v několika kapitolách, kde se budu věnovat hlediskům využívání sociálních sítí, s tím spjaté role, účely a v neposlední řadě o jejich rizicích a ochraně proti nim.
8
3
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
3.1 Role sociální sítě Sociální sítě jsou dnešní fenomén číslo jedna. Ve světě komunikačního prostředí internetové sítě se s nimi seznamujeme dnes a denně. Funkce a význam sociálních sítí z pohledu uživatele, spočívá především v udržování a rozšiřování sítě kontaktů. Samozřejmě nejenom kontaktů osobních, ale i pracovních. Co se týče role sociální sítě v rovině osobních kontaktů, tak se jedná spíše o volnočasovou zábavnou aktivitu, kdy se kompenzuje nemožnost setkání tváří v tvář. Udržují se stará přátelství, nebo navazují nová. Sociální sítě umožňují uživatelům také zábavu prostřednictvím her. Dále je možnost získávat informace, sdílet data, podporovat komunity s jakýmkoli názorem, nebo výrobkem. V obecném smyslu jde o přirozeně se formující struktury vztahů ve společnosti. A jsou odlišné na základě postavení v určité platformě, kterou vytváří tvůrce dané sociální sítě. Online sociální sítě jsou v principu méně přirozené, jedná se spíše o služby. Odlišnost sociální sítě, resp. co je a co není, nemusí být plně automatické. Obecně všechny služby na internetu, kde se uživatel definuje a kde dojde k propojení a interakci mezi jednotlivými uživateli, jejich profily, můžeme hovořit jako o sociální síti. Na internetu existuje velké množství sociálních sítí s neuvěřitelně rozmanitým zaměřením. Základními dvěma prvky sociální sítě na internetu je tedy určitý sociální okruh (přímé propojení s přáteli, známými online). Tedy obsah, který v dyadických vztazích je vzájemně sdílen uživateli.9 Sociální sítě mají samozřejmě i stinné stránky, o nichž nechtějí jejich uživatelé slyšet a svým způsobem si je v mnoha případech ani neuvědomují. Dochází ke ztrátě soukromí, zneužití osobních dat, vydírání, obtěžování, zneužívání atd. Mladší generace je tímto ohrožena nejvíce, zejména díky svému dětskému přístupu s určitou naivitou, která je dána věkovou hranicí uživatele. Všechna ta rizika si bohužel neuvědomují a přicházejí následky s nepříjemnými důsledky.
3.2 Obchodní účel sociální sítě Drtivá většina online sociálních sítí, jsou položeny na základu podnikatelských záměrů. Nejpoužívanější systém, jak využívat sociální sítě, je obchodování stylem customer to customer. Kdy účastníci nabízejí své služby a zboží, nebo mohou sami nakupovat (např. ebay.com, aukro.cz). Přes obě popsané uživatelské interakce se setkáváme s tzv. crowdsourcingem, který umožňuje využívat potenciál sociální sítě lidí s jejich postoji a zkušenostmi s možností získání očekávaného doporučení, inspirace, nebo subjektivního názoru.10
9
List of social networking websites. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. ID 484785110. SanFrancisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List of social networking websites 10
DOČEKAL, Daniel. Český Internet 2011: největší weby, sociální sítě. In: Lupa.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0730].Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesky-internet-jaky-byl-za-praveuplynuly-rok-1/
9
Uživatelé to sice tolik nevnímají, ale skutečný důvod, využití sociálních sítí je vydělávání peněz. Je mnoho způsobů jak to udělat. Pravděpodobně nejpoužívanější metodou je využití velikosti a prostoru sítě k reklamním účelům, které všichni uživatelé při procházení sítí vidí. Dalším způsobem, jak vydělat peníze je poskytování členství v určité síti za poplatek, nebo za využití pokročilejších funkcí. Dále jsou to provize za obchod, zprostředkování prodeje, poplatky za úspěšné doporučení atd. Neméně hodnotnou interakcí uživatelů jsou herní portály, které jsou založeny na principu menších poplatků za participaci v online hře, nebo za nákup statků v prostředí hry, případně nákup virtuálních komodit.
3.3 Social Business Inteligence V následujících kapitolách, bych rád uvedl, jak pracují sociální sítě s velkým množstvím dat, jak se využívají, zpracovávají a jak rozmanitá data jsou na sociálních sítích. Sociální sítě mají miliardy uživatelů, kteří každý den provádějí různorodé interakce a tím vzniká velké množství strukturovaných a nestrukturovaných dat. Tyto data vybízejí k tomu, aby v nich byly hledány skryté závislosti, vztahy a informace. Je to podobné jako úlohy, které řeší Business Inteligence. Protože téměř stejné postupy, jaké se používají u integrace a zpracování dat z různých systémů uvnitř podniku, je možné použít i u dat ze sociálních sítí. K vypořádání a pochopení této disciplíny s jejími odlišnostmi hovoříme o tzv. Social Business Inteligence.11
3.4 Využití a zpracování dat v sociálních sítích Aby se data ze sociálních sítí mohla zpracovat, pak se musí zákonitě i získat. Technicky to zajišťují API sociální sítě, ke kterým je připojen datový konektor. Po stránce obsahu, je to trochu obtížnější, závisí to na více faktorech. První faktor je ochota provozovatele sítě, data poskytovat na základě jím určených podmínek, kde může dojít k rozkrytí pro konkurenci, což může být v rozporu s jeho zájmy. Ale to by mělo být ošetřeno v podmínkách použití služby dané sítě, kde se stanoví účel, ke kterým data budou využívána. Druhým faktorem je ochota uživatele sdílet svoje data s třetí stranou. Tato ochota se zpravidla řeší právní legislativou daného státu, ve kterém je síti zaregistrována. U nás ochranu osobních dat řeší zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Na trhu jsou společnosti, které se zabývají zpracováním dat ze sociálních sítí. Je to ideální řešení, pokud nechce uživatel sám investovat, protože tím odpadá potřeba řešit vztahy s uživateli i provozovateli sociálních sítí. Uživatel se může plně soustředit na zadání a zpracování výsledku. Mluvíme tedy o určitých analýzách, z nichž lze vyčíst vývoj spokojenosti uživatelů s produktem v čase, nebo dominanci konkrétní služby či produktu nad ostatními. K této činnosti není potřeba využití osobních údajů jednotlivých uživatelů sítě.
11
BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. Podnikové informační systémy 2., rozšířené vydání. Praha: Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5
10
3.5 Druhy sociálních sítí
Data v sociálních sítích jsou velmi rozmanitá a je mnoho možností jak je využít, resp. jaký smysl pro každého z nás mají. Sociální sítě mají určité zaměření podle toho, jestli jsou obecné a specializované, otevřené a uzavřené, nebo podle smyslu za jakým účelem byly zřízeny. Pro obecné platí zejména, že uživatel sdílí na síti stejné zájmy, nebo může být něčí přítel, kolega, fanoušek či tzv. follower. Specializovaná síť spojuje spolužáky přes umělce, sportovce či jiné umělecké, nebo další kulturní komunity. Pro otevřené platí, že se do těchto sítí může přidat kdokoli po provedení registrace. Zatímco u specializované musí být uživatel např. zaměstnancem v dané společnosti, nebo obdrží pozvánku k přidání do sítě. Ostatní sítě jsou vytvořeny podle smyslu za kterým byly zřízeny například12: -
Dle subjektivního profilu, zejména Facebook, Lidé, MySpace
-
Dle sdílení fotografií, jako je Flickr či Rajče
-
Dle servisu při tvorbě kontaktů, např. LinkedIn
-
Dle sítě webových radií, např. Last.fm
-
Dle sdílení populárních článků a webů, např. Delicious
-
Dle aktuální informace o tom co právě uživatel dělá, týká se sítě Twitter
3.6 Nejvýznamnější sociální sítě Na světě je hned několik sociálních sítí s více než sto miliony členů/uživatelů 13. Celosvětově největší sociální sítí je Facebook. Je to obecná sociální síť, která umožňuje uživatelům udržovat sociální kontakty a sdílet mezi sebou krátké zprávy, obrázky, články, videa. Facebook má v tuto chvíli přes osm set miliónů uživatelů. Mezi další velké sociální sítě patří: -
Qzone (536 miliónů uživatelů): Čínská obdoba Facebooku, uživatelé si mohou přizpůsobit svůj profil. Mohou psát blog, sdílet fotografie, poslouchat hudbu atd.
12 List of social networking websites. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. ID 484785110. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/List of social networking websites 13
List of virtual communities with more than 100 million users. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. ID 483830209. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/List of virval communities with more than 100 million users
11
-
Twitter (380 miliónů uživatelů): Tato služba bývá označována jako SMS internetu – umožňuje uživatelům sdílet a odebírat krátké textové zprávy známé jako tweety. Odesílání těchto zpráv je označováno jako microblogging.
-
Tencent Weibo (310 miliónů uživatelů): Čínská kopie Twitteru společnosti Tencent, která stojí i za službou Qzone.
-
Badoo (120 miliónů uživatelů): Největší světová internetová seznamka. Která operuje ve sto osmdesáti zemích a které přibývá zhruba 150 000 nových uživatelů denně.
-
VK (167 miliónů uživatelů): Ruská napodobenina Facebooku, původně nazvaný VKontakte.
-
LinkedIn (150 miliónů uživatelů): Služba pro navazování a správu pracovních a obchodních vztahů. Světový ukazatel v oblasti takzvaného profesního networkingu.
Jak jsem uvedl, jistě stojí za povšimnutí, že se většině případů silných deseti zástupců jedná o kopie Facebooku, které jsou silné podle regionu, kde se vyskytují. Kromě těchto hlavních sítí existuje velké množství dalších sociálních sítí, často velmi specifického zaměření. Například Flickr9, službu na sdílení fotografií a formování kontaktů mezi fotografy s více než 32 milióny uživatelů po celém světě. Nebo SoundCloud10, službu na sdílení hudby a hudebních samplů.14
3.7 Rizika sociálních sítí Vzhledem k tomu, že na sociálních sítích existuje jakási anonymita, a každý se může schovat pod jakýkoliv profil, nemůže komunikace fungovat stejně jako v reálném světě. Pod smyšlenými jmény a údaji dochází k zneužívání jiných dat formou vydírání, vyhrožování, kyber šikaně apod. Mnoho uživatelů, a nemusí se jednat jen pouze o mladší generaci, se soustředí k sociálním sítím natolik, že každou chvíli sledují a posílají do vzduchu informace o svém čase. Např. jak a kde budou trávit dovolenou, kdy se nebudou pohybovat doma, kde budou trávit svůj čas atd. To vše jsou velmi citlivé materiály a není vůbec z technologického hlediska pro šikovného hackera se k těmto datům dostat a zneužít je individuálně. Nebo je předat dál za účelem zisku, či k provedení kyber útoku na zařízení, uživatele. A to se v neposlední řadě týká i dat, která jsou nevědomky zaměstnanci firem přeposílána jiným uživatelům v domnění, že dojde k zajímavé komunikaci např. s kolegou z jiné firmy o produktu, který půjde na trh. Nepozorností dojde k uvolnění důležitých informací, případě následného zneužití třetí stranou. 14
Badoo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. ID 484806994. San Francisco (CA):Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Badoo About Flickr. YAHOO!. Flickr [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z: www.flickr.com/about/SoundCloud - The Tour. SOUNDCLOUD LTD. SoundCloud [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://soundcloud.com/tour/ DOČEKAL, Daniel. Český Internet 2011: největší weby, sociální sítě. In: Lupa.cz [online]. 2013 [cit. 2013-07-30].Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesky-internet-jaky-byl-za-praveuplynuly-rok-1/
12
3.8 Ochrana a prevence sociální sítě Ochranou pro sociální sítě a informace či osobní údaje v nich poskytované se řídí buď právní legislativou (v ČR zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů), nebo prevencí, či jinými technickými možnostmi daného poskytovatele. V neposlední řadě do určité fáze zabezpečení samotným poskytovatelem sociální sítě, kde se za pomocí určitých algoritmů dá zabezpečit samotná uživatelská aktivita či přístup k osobním údajům. Důležitou rolí, nad hrozícím nebezpečím, nejen sociální sítě, je zejména prevence spojená se zvýšenou informovaností o problémech sociálních sítí a únikem citlivých informací během používání informačních a komunikačních technologií. Pokud budou uživatelé a zejména děti velmi dobře informováni o rizicích a následcích komunikace na sociálních sítích, mělo by docházet k úbytku těchto nežádoucích jevů. V České republice je projekt zaměřený na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou s rizikovým chováním na sociálních sítích na internetu pod názvem E-bezpečí. Projekt realizuje Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého ve spolupráci s dalšími organizacemi15. Projekt se zaměřuje na16: -
Kyberšikanu a sexting (vyhrožování, vydírání, poškozování obětí), Kybergrooming (komunikace s cizími uživateli webu směřující k oosobní schůzce), Kyberstalking a stalking (nebezpečné pronásledování s použitím ICT) Rizika sociálních sítí (především sítě Facebook) Hoax a spam Zneužití osobních údajů v prostředí elektronických médií.
15
E- bezpečí. Základní informace o projektu [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://www.ebezpeci.cz/index.php/o-projektu/oprojektu. 16
E- bezpečí. Základní informace o projektu [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://www.ebezpeci.cz/index.php/o-projektu/oprojektu.
13
4
ZÁVĚR
Ve své seminární práci jsem se snažil popsat základní informace o komunikačním moderním prostředí, které díky technologickým možnostem dnes máme. Je to jen malý výčet informací, spíše seznámení se s nimi, s výdobytky doby, které jdou interdisciplinárně napříč technologickými a sociálními vědami. Je velmi zajímavé, za jak krátkou dobu vznikají nové a nové platformy či technologie a s tím spojené uživatelské možnosti. Je toho mnoho a je jenom na každém z nás, co a jak si z toho vybere a jak s tím naloží. Dopřejme tedy společnosti čas k tomu, aby se ponaučila z chyb a vyzdvihla přednosti těchto fenoménů a dál je ještě více rozvíjela ku prospěchu všech uživatelů na této planetě.
14
Seznam použité literatury: 1
POUR, Jan; Informační systémy a technologie, vydání první. Praha; 2006. 492 s. ISBN 8086730-03-4 2
POUR, Jan; Informační systémy a technologie, vydání první. Praha; 2006. 492 s. ISBN 8086730-03-4 3
DOČEKAL, Daniel. Český Internet 2011: největší weby, sociální sítě. In: Lupa.cz [online]. 2013 [cit. 2013-07-30].Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesky-internet-jaky-byl-zapraveuplynuly-rok-1/ 4
INTERNET SOCIETY. Internet society-what internet [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://www.internetsociety.org/internet/what-internet/history-internet 5
INTERNET SOCIETY. Internet society-what internet [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://www.internetsociety.org/internet/what-internet/history-internet 6
BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. Podnikové informační systémy 2., rozšířené vydání. Praha: Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5 7
BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. Podnikové informační systémy 2., rozšířené vydání. Praha: Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5 8
Chip: magazín informačních technologií. Praha: Chip holding; Burda Praha, 2011, roč. 21, 12/2011. ISSN 1210-0684. 9
List of social networking websites. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. ID 484785110. SanFrancisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List of social networking websites 10
DOČEKAL, Daniel. Český Internet 2011: největší weby, sociální sítě. In: Lupa.cz [online]. 2013 [cit. 2013-07-30].Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesky-internet-jaky-byl-zapraveuplynuly-rok-1/ 11
BASL, Josef; BLAŽÍČEK, Roman. Podnikové informační systémy 2., rozšířené vydání. Praha: Grada, 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5 12 List of social networking websites. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. ID 484785110. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/List of social networking websites 13
List of virtual communities with more than 100 million users. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. ID 483830209. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/List of virval communities with more than 100 million users
15
14
Badoo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. ID 484806994. San Francisco (CA):Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Badoo About Flickr. YAHOO!. Flickr [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z: www.flickr.com/about/SoundCloud - The Tour. SOUNDCLOUD LTD. SoundCloud [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://soundcloud.com/tour/ DOČEKAL, Daniel. Český Internet 2011: největší weby, sociální sítě. In: Lupa.cz [online]. 2013 [cit. 2013-07-30].Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesky-internet-jaky-byl-zapraveuplynuly-rok-1/ 15
E- bezpečí. Základní informace o projektu [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://www.e-bezpeci.cz/index.php/o-projektu/oprojektu. 16
E- bezpečí. Základní informace o projektu [online]. 2013 [cit. 2013-07-30]. Dostupné z:http://www.e-bezpeci.cz/index.php/o-projektu/oprojektu.
16
