Podnikání a obchodování na internetu

Semestrální práce Podnikání a obchodování na internetu (zimní semestr 2001/2002)

24. XML a jeho využití v e-obchodování a e-podnikání. ebXML

Vypracoval:

Jindřich Hlaváč

E-mail:

[email protected]

Hlavní specializace:

Informační technologie

Vedlejší specializace: Ekonomická žurnalistika Datum:

listopad 2001

Hlaváč Jindřich, IT

ZS 2001-2002

Obsah Obsah ......................................................................................................................... 2 1. Úvod ....................................................................................................................... 3 2. EDI ......................................................................................................................... 3 2.1 Co to je.............................................................................................................. 3 2.2 Výhody a nevýhody.......................................................................................... 4 3. XML ........................................................................................................................ 5 3.1. Co je to XML? .................................................................................................. 5 3.2 Přínosy XML ..................................................................................................... 5 3.2.1 Standardní formát....................................................................................... 5 3.2.2 Vyhledávání................................................................................................ 5 3.2.3 Konverze a universálnost ........................................................................... 6 3.3 Užití XML .......................................................................................................... 6 3.3.1 Lepší webové stránky pro různá zařízení ................................................... 6 3.3.2 Datový formát budoucnosti......................................................................... 7 3.3.3 Publikování ................................................................................................. 7 3.3.4 E-business.................................................................................................. 7 4. ebXML .................................................................................................................... 8 4.1 Co to je?............................................................................................................ 8 4.2 Přínos a podpora .............................................................................................. 8 4.3 Architektura....................................................................................................... 9 4.4. Spolupráce a vývoj ebXML ............................................................................ 11 4.5 Zázemí a podpora iniciativy ............................................................................ 13 4.6 Souhrn charakteristik ebXML .......................................................................... 14 5. Závěrem ............................................................................................................... 15 Postup zpracování práce .......................................................................................... 15 Seznam informačních zdrojů: ................................................................................... 15 6. Přílohy .................................................................................................................. 16 A – Slovníček a vysvětlení pojmů ......................................................................... 16 B – Článek v AJ .................................................................................................... 19 5. Design Objectives ............................................................................................... 19 5.1 Goals/Objectives/Requirements/Problem Description ................................................ 19

IT_396 - ebXML

2


ZS 2001-2002

1. Úvod Elektronická výměna informací mezi obchodními partnery začala s prvními e-maily v komerční síti Internet. Časem přibyla možnost posílat přílohy a zveřejňovat údaje na statických webovských stránkách. Následovaly dynamické weby s napojením na databáze a dnes již nikoho nepřekvapí online webový obchod, který má otevřeno 24 hodine denně. Stále je ale třeba vyřizovat korespondenci typu poptávka, nabídka, objenávka, faktura. Můžete to udělat e-mailem, ale již v 70.letech se zjistilo, že pro efektivnější komunikaci ji bude třeba standardizovat. A vzniklo EDI, elektronická výměna dat. S růstem objemu obchodu na internetu začaly přicházet i malé a střední firmy (SME) a zjistily, chtějíli obchodovat s těmi velkými, potřebují něco na způsob EDI, ale ne tak drahé. Vznik jazyka XML dává reálnou možnost i malým firmám zapojit se do velkého businessu. Jednou z možností je ebXML, o kterém bude většina práce. Začneme ale krátkým úvodem do EDI a XML. Poznámka: V práci se objevuje mnoho zkratek, ať již poměrně známých, tak i neznámých, často souvisejících jen s danou aplikací či modelem. Proto nebude-li čtenář některé zkratce rozumět, je velice pravděpodobné, že ji najde vysvětlenou v příloze A.

2. EDI Místo abyste tiskli objednávky či faktury, posílali je poštou a příjemce je musel opět do počítače přepsat, lze dokumenty poslat elektronicky z počítače do počítače pomocí počítačové sítě (zejména internetu). Údaje se nemusí znovu vkládat do systému, jsou automaticky vloženy do vašeho backofficu. To šetří náklady na poštovné a čas pracovníků. Navíc data jsou v systému mnohem rychleji a bez nebezpečí, že dojde při ručním vkládání do počítače k chybě. To je jednoduše řečeno EDI.

2.1 Co to je EDI (Electronic data interchange) je výměna strukturovaných dat mezi počítačovými systémy zasílaných automaticky, bez nutnosti ručního zásahu. Řešení, které umožňuje přenos informací v rámci obchodních procesů ve standardní elektronické formě. Využitím tohoto řešení, kdy veškerý fyzický tok dat a informací je nahrazen elektronickým, dochází k velkému šetření času a nákladů, které jsou zapotřebí pro jejich doručení mezi jednotlivými partnery. V roce 1986 byla v rámci OSN (UN/CEFACT ) založena iniciativa UN/EDIFACT s cílem vypracovat celosvětový nadresortní informační standard na základe syntaxe ISO 9735 pro elektronickou výměnu dat. Standard EDIFACT se v USA nazývá X12. Základem EDIFACTu je předem dohodnutý formát předlohy dokumentu a normalizace formátu a architektury dat přenosu i archivace. Technologicky služba spadá do 7. vrstvy RM OSI. Komunikačním rozhraním je dle normy X25 možné se připojit k paketové datové síti, nyní tedy běžně k internetu na protokolu TCP/IP. Význam EDICFACTu je v úspornějším přenosu dat a v normované struktuře umožňující rozvoj systémů elektronické výměny dokumentů, nyní známé zejména pod souhrnou zkratkou EDI. EDIFACT je mezinárodně uznávaný EDI standard.

IT_396 - ebXML

3


ZS 2001-2002

2.2 Výhody a nevýhody Rychlost, bezpečnost a efektivitu přináší do dodavatelsko-odběratelských vztahů právě EDI a umožňuje tak firmě soustředit se na vlastní jádro podnikání. Automatické sledování výrobků v každém okamžiku, jednoznačně identifikovatelných (EDI umí pracovat s čárovými kody), dává dokonalou kontrolu nad pohybem produktů. •

Jednoduché zpracovaní velkého množství zásilek denně - rychlost

•

Redukování nákladů - méně papírování

•

Snížení chybovosti (není nutné ruční zadávání dat)

•

Vyhledávání informací o odeslaných nebo příchozích zásilkách

•

Propojené řešení na obou stranách

•

Nižší skladové zásoby, méně nutného pracovního kapitálu, inf. podpora pro BPR

•

Využívání různého hardware a software

•

Využití posledních trendů v elektronickém obchodování

Za nevýhodné se považuje zejména vysoká nákladnost a obtížnost implementace do firmy. Implementace EDI jsou různé a tak lze najít i ty méně náročné, např. v Anglii nabízí jedna firma implementaci s počátečními náklady 500 liber. Je zde snaha i o zjednodušení standardu. Simpl-eb je vyvíjený mezinárodní standard založený na zjednodušení procesů původně obsazžených v UN/EDIFACT. Při návrhu se používá syntaxe nezávislých konceptů v UML modelech nebo XML. Z EDIFACTu vychází řada oborových skupin, které používají určitou podmnožinu syntaxe nebo svou vlastní. Takovými skupinovými standardy jsou třeba ODETTE, EANCOM, FEDI.

Zdroje k této kapitole: http://www.dhl.cz/using/ecommerc/edi_c.htm http://www.e-centre.org.uk/products_edi.htm http://www.e-centre.org.uk/frameset_edi.htm http://edi.skoda-auto.cz/cz/odette/odetteCZ.htm

IT_396 - ebXML

4


ZS 2001-2002

3. XML 3.1. Co je to XML? XML je značkovací jazyk, který rozvíjí populární HTML o další možnosti (eXtensible Markup Language). Překonává omezení, které HTML má v pevně daném počtu značek (tagů) a umožňuje prezentovat informace bez závislosti na konkrétní platformu. Historie značkovacích jazyků, jejichž zástupcem je HTML či XML, je dlouhá. Standardizovaný původ mají v ISO normě 8879 z roku 1986 v jazyce SGML (Standard Generalized Markup Language). To je jazyk velice obecný a komplexní, ale úplně jej implementovat je velice náročné. Proto vznikly jednodušší jazyky, které si berou z SGML podstatné prvky (jako je např. definice typu dokumentu, DTD) a zpřísňují jeho syntaxi, což umožňuje snazší a levnější vývoj konkrétních aplikací. Výsledkem je právě HTML a XML. Nutno říci, že XML neznamená konec HTML, pracuje se na spojení těchto jazyků, na platformě XHTML.

3.2 Přínosy XML

3.2.1 Standardní formát Komunikace, neboli výměna informací je nezbytnou součástí obchodního procesu. Přestože si řada z nás zvykla na de facto standardy Microsoftu, rádi bychom používali nějaký jednoduchý otevřený formát, který není úzce svázán s konkrétní platformou nebo proprietární technologií. Takovým formátem může být třeba XML. Je otevřený, protože jeho specifikaci si může každý zdarma prohlédnout na serveru konsorcia W3C, které se o jazyk stará. Vývoj je od počátku standardizovaný a mezinárodní – znaková sada ISO 10646, která se používá, je 32bitová a dokáže tak obsáhnout všechny znaky dnes používaných jazyků.

3.2.2 Vyhledávání Na rozdíl od HTML, které definuje zejména vzhled dokumentu umožňuje XML zahrnout také informace o struktuře a významu dokumentu. Umožňuje vám tak říci „toto je název výrobku“, „toto je cena“, „toto je název firmy“ apod. To má velký význam pro vyhledávání informací na internetu, které tak bude i při stále větším množství dokumentů přesnější. Prohlížeče samozřejmě neznají značku „název firmy“ a proto je třeba k dokumentu XML přiřadit příslušnou definici typu dokumentu (DTD), která umožní si nadefinovat vlastní značky. Vyhledávání a komunikaci ale příliš nepomůže, když bude jeden označovat název firmy značkou , druhý a třetí . Proto existují skupiny a sdružení, které vydávají definice DTD nebo schémata, která by se měla používat v dané oblasti. Sem patří iniciativa Microsoftu známá pod názvem BizTalk nebo server XML.ORG. Jde o to se shodnout na značkách, které se budou standardně používat pro označování určitých částí dokumentu. Jsou tak značky pro potřeby ebusinessu, pro psaní matematických či chemických vzorců.

IT_396 - ebXML

5


ZS 2001-2002

3.2.3 Konverze a universálnost Protože dokument XML nese mnoho informací, není problém s konverzí do jiné podoby (viz obr. 1.) pro různá koncová zařízení.

Obr. 1

Zdroj: [2]

Abychom dokázali, že XML umí prezentovat dokumenty na různých zařízeních, je nutné použít nějaký stylový jazyk. Ten umožní definovat, jak se mají jednotlivé značky zobrazit. Styl je pak soubor pravidel nebo příkazů, které definují, jak se dokument převede do jiného formátu (např. nějaké podmnožiny XHTML). Jedním stylem tak vygenerujeme z dokumentu postscriptový soubor pro DTP studio, druhým pak HTML kód pro webové stránky. Nejznámějším stylovým jazykem je CSS (kaskádové styly), ale pro použití s XML slouží lépe podobný stylový jazyk XSL.

3.3 Užití XML 3.3.1 Lepší webové stránky pro různá zařízení Možnost definice vlastních značek umožní přesněji určit význam částí stránky a bude mít pozitivní efekt na přesnost a rychlost vyhledávání informací. Radikální možností je, že stránky se začnou psát celé znova s vlastními sadami značek. Pravděpodobnější variantou je použití HTML tagů a pouze je doplnit o některé další, které zefektivní vyhledávání. Na převodu HTML do XML pracuje konsorcium W3C a prvním výsledkem je jazyk XHTML 1.0, který odpovídá standardu HTML 4.0. Nyní se pracuje na tom, aby to velké množství značek bylo rozděleno do nezávislých modulů (sad značek). Byl by pak zvláštní modul pro formátování textu, pro tvorbu odkazů, pro tabulky, formuláře apod. Nebude problém si vytvořit modul vlastní. Každý XHMTL dokument bude obsahovat i svůj profil (seznam modulů a daných objektů, které používá). Je to vlastně informace o tom, jaké schopnosti musí mít klient, který dokument požaduje, aby jej mohl správně zobrazit. To má velký význam pro budoucí různorodá zařízení, která budou přistupovat na internet. Mobilní telefon, PDA, PC nebo webTV zašle požadavek o dokument a server pošle stránku s odpovídajícím profilem. A to je ta univerzálnost XML. IT_396 - ebXML

6


ZS 2001-2002

3.3.2 Datový formát budoucnosti Data mají různé formy (binární, textové) a mnoho formátů (ASCII, ANSI, RTF, DOC, PDF, PPS, DBF…). Pokud mají ale informační a komunikační systémy pracovat efektivně, je třeba, aby používaly jednotné formáty dat. Kolik energie je vkládáno do vzájemných konverzí zřejmě těžko někdo spočítá. Zatím jsou převládající formáty dat dány silou firem v oboru. XML by mohl být tím standardizovaným formátem, který vyhoví většině požadavků na univerzální formát budoucnosti.

3.3.3 Publikování Papír není jediné cílové médium našich dokumentů. Stejná data můžeme chtít vydat jako hypertextovou příručku na CD-ROM nebo na webové stránky. Pokud jsou dokumenty uloženy v XML, můžeme je pomocí stylů lehko konvertovat do dalších formátů. Také můžeme generovat dokumenty s různým obsahem. Některé údaje v technické dokumentaci mohou být tajné a tak je tiskneme jen pro potřeby firmy a zákazníkovi ze stejného XML dokumentu vygenerujeme HTML verzi.

3.3.4 E-business Jednoduchý a mnoha platformami podporovaný jazyk XML může pomoci i při výměně objednávek, faktur a dalších dokumentů mezi obchodními partnery. A nemusí jít jen o firemní sféru, ale v budoucnosti jistě bude možné komunikovat se státními orgány, např. v USA lze již posílat pomocí XML čtvrtletní finanční výkazy. O využití XML v oblasti obchodní výměny dat bude následující kapitola.

Zdroje k této kapitole: [1], [2] http://www.xml.org http://www.xml.com http://www.kosek.cz - stránky věnované XML http://nb.vse.cz/~zelenyj/IT380/Eseje/xzdej02/it380sem.htm

IT_396 - ebXML

7


ZS 2001-2002

4. ebXML Již bylo řečeno, že standardizovaná obchodní komunikace vede k vyšší efektivnosti, zvláště při velkém množství obchodních dokumentů. Vidíme, že EDI je velmi drahé a náročné na implementaci a další postupy nestandardizované. Jednou z možností praktického využití unifikovaného XML je otevřená infrastruktura ebXML.

4.1 Co to je? Electronic Business XML je celosvětový projekt standardizace elektronické výměny obchodních dat. Cílem ebXML je poskytnout systém, který umožní výkonně a spolehlivě spolupracovat firmám na globálním trhu. Jde o sadu specifikací, která dovolí všem firmám, bez ohledu na velikost či geografické umístění, podnikat a komunikovat za pomoci zpráv založených na XML. Umožňuje standardizovanou výměnu obchodních zpráv, řídit obchodní vztahy, definovat a zapisovat obchodní procesy.

4.2 Přínos a podpora Obecné zásady ebXML jsou veřejné a to umožňuje vývojářům programovat aplikace vytvořené na základě známé a jednotné syntaxe ebXML a snížit tak náklady na výměnu obchodních informací. ebXML software je mnohem levnější než implementace EDI a také firmy, doteď používající papírové formuláře, mají nyní možnost přejít na elektronický běh dokumentů. Zajistí jednodušší navazování kontaktů a hledání nových obchodních partnerů elektronickou cestou. •

Představuje jediný celosvětově vyvíjený XML-standard pro e-business (dále jen EB) a vzhledem k podpoře organizace UN/CEFACT půjde o de jure standard,

•

umožňuje vytvoření jednotného globálního e-trhu (bez ohledu na velikost a umístění firem),

•

firmy, které již investovaly do EC/EDI, mohou rozšířit své aktivity směrem k novým firmám, které sice nemají EDI, ale umí ebXML,

•

usnadní konvergenci současných a přicházejících iniciativ založených na XML.

Žádná iniciativa nemůže být úspěšná, pokud nemá finanční, technické a odborné zázemí. ebXML toto zázemí má: •

podpora UN/CEFACT a OASIS, zakladatelů iniciativy ebXML,

•

technická specifikace je tvořená experty,

•

spolupráce s dalšími iniciativami a organizacemi zabývající se standardy,

•

zakládá se na zkušenostech a výhodách EDI,

•

řada průmyslových firem spolupracuje a přijímá ebXML.

IT_396 - ebXML

8


ZS 2001-2002

4.3 Architektura Základní principy vývoje jsou BPM (modelování obchodních procesů), UML (unifikovaný modelovací jazyk) a XML. Standardizační instituce vytvářejí modely, které definují běžné procesy ve firmách. Modely jsou ukládány a registrovány globálně, všem dostupné. Obchodní partneři si vyberou odpovídající části modelu. ebXML obsahuje definované obchodní procesní modely, slovníky a zasílání zpráv. Než se pustíme do architektury, je tu výklad některých pojmů: Company profile – profil firmy se skládá z (obchodních) modelů procesů, informačních modelů a určitých pravidel. Obsahuje informaci o tom, jaké schémata firma podporuje, jaký používá interface, jaké formáty dokumentů a technické požadavky (protokoly, bezpečnost, spolehlivost). Business scenario – scénář je obvykle definován zájmovým sdružením – odvětvím, v kterém firma podniká (dále jen anglicky Industry Group). Obsahuje modely procesů, které zachycují vztahy mezi součástmi, jejich posloupnosti a vyměňované dokumenty. Patří sem i informační modely, které popisují dokumenty a související vztahy a pravidla.

ebXML ebXML Architecture Architecture Business Process and Information Models UML to XML conversion Retrieval of new or updated ebXML Models

Registration Retrieval of new or updated ebXML Models

Repository

Retrieval of ebXML Specifications & Models

Internal Business App

Build

Implementers

Build

Shrink-wrap Application

TPA Business Message

Obr. 2

BSI Interface

ebXML Transport

BSI Interface

Business Message

Zdroj: prezentace Carol Geyer: Registry and Repository Launch

Na přehledném obrázku 2 je vidět architektura ebXML, aneb jak to funguje. Podnikové procesní a informační modely zaznamenané pomocí UML jsou konvertovány do XML a uloženy do Repository. Odtud se vybírají specifikace a modely a implementují se do podnikových aplikací (back-office) nebo aplikačních balíků. Tyto aplikace generují „obchodní zprávy“, které se pomocí rozhraní aplikace ebXML posílají partnerům. Předtím je nutné vytvořit obchodní smlouvu, která upravuje podmínky (je označena jako TPA). IT_396 - ebXML

9


ZS 2001-2002

Nejlépe bude si celý proces okomentovat na jednom příkladu (obr.3).

1

11

Reque st ebX ML sp Send e ecifica bXML tion 3 Bui specifi ld Syst cation 2 em 4 Regist er com pany p rofile

8 TPA Accepted DO BUSINESS! 7 Submit TPA

Usage Usage Example Example

X 6 any file p om ro rio ut C X’s P Scena 10 o b y ya pan X’s enario uer y m n o a 5 Q dC s Sc mp Sen st Co ny X’ a e mp equ 9 R nd Co Se

Specifications Profiles Scenarios

ebXML BO Library ebXML BP Model

Obr. 3

Zdroj: prezentace Carol Geyer: Registry and Repository Launch

Firma X se dozvěděla o ebXML a že existuje Repository, která obsahuje ebXML specifikace. 1. Firma X požaduje příslušnou ebXML specifikaci po Repository, aby se dozvěděla, zda jí má co nabídnout. 2. Výsledky jsou zaslány firmě. 3. Společnost X se po obdržení specifikace rozhodne vytvořit vlastní ebXML aplikaci. 4. Po dokončení ebXML aplikace, firma X zašle požadavek na upload svého profilu (aby zjistila možnosti a omezení) stejně jako její schémata. Tato schémata jsou XML verze obchodních procesů a dalších informací. Dojde k registraci v Repository. 5. Zaslání dotazu na firmu X. Společnost Y byla informována firmou X, že by rádi vyřizovali obchodní transakce pomocí ebXML. Firma Y našla aplikační balík, který umí ebXML a pracuje se současným firemním informačním systémem. Tento balík již má databázi informací (modely, scénáře) specifických pro odvětví, v kterém firma podniká. Informace o firmě X (scénáře) ale nejsou součástí aplikace. Proto aplikace žádá ebXML Repository o informace o firmě X. 6. Zaslání profilu firmy X firmě Y. 7. Nabídka podmínek obchodní smlouvy.

IT_396 - ebXML

10


ZS 2001-2002

Na základě dodaného profilu program určil, že je možné použít daný scénář. Před zavedením scénáře do svého balíku se firmy prostřednictvím obchodní smlouvy (TPA) dohodnou na základních věcech (jaké části scénáře budou použity, přenosové a bezpečnostní požadavky apod.). 8. Akceptace smlouvy firmou X a její potvrzení. 9. Zaslání požadavku na scénář firmy X. Protože firma Y nemá ve svém balíku scénáře firmy X, zasílá požadavek do Repository. 10. Scénář je aplikaci firmy Y poskytnut. 11. Na základě dohodnutých scénářů jsou nyní firmy schopny spolu efektivně komunikovat. Ještě k obrázku: ebXML Repository je tedy jakési skladiště specifikací, profilů a scénářů (modelů, slovníků). Údaje udržují Industry Groups, marketplacy, komunity, jednotlivé firmy a aplikace. ebXML Software je aplikace, která obsahuje knihovnu objektů (BO Library; zřejmě nejlépe lze přiblížit jako datové prvky z nějakého objektového class diagramu nebo ERDiagramu) a modely obchodních procesů (BP Model; zřejmě výsledek analýzy DFD).

4.4. Spolupráce a vývoj ebXML Aktivita ebXML není jen o přenášení zpráv, celý proces vývoje specifikace má několik fází, který se někdy nazývá jako B2B Collaboration Proces.

ebX M L Specifications Business Process, Core Components

Registry/ Repository

Process Definition

Process Reengineering Process Evolution

Process Management

Business Process Management

Partner Discovery Electronic Business Collaboration

Process Execution

Message Service, Business Service Interface

Obr. 4 IT_396 - ebXML

Collaboration Protocol Profile

Partner Sign-Up

Electronic Plug-in

Collaboration Protocol Agreement

Business Service Interface

Zdroj: prezentace „Sun ONE Architecture“ od Anne Thomas Manes 11


ZS 2001-2002

Process Definition (definice procesu) – nějaká komunita obchodních partnerů (např. RosettaNet) definuje v komunitě fungující obchodní procesy. Tyto procesy jsou definovány pomocí nějakého metamodelu a popsány pomocí UML a XML. Výsledkem jsou obchodní procesy a klíčové komponenty. Partner Discovery (poznání partnera) – dva obchodní partneři z komunity nebo marketplacu chtějí spolu obchodovat a k poznání partnera použijí ebXML dostupné profily z registru (collaboration protocol profile). Partner Sign-up (dohoda) – partneři se dohodnou na obchodních a transakčních záležitostech (technická specifikace, vazba na profily, podmínky apod.). Výsledkem je Collaboration Protocol Agreement, dohoda o spolupráci. Electronic Plug-in (technická shoda) – partneři upraví svá programová rozhraní a software podle dohody. Výsledkem je Business Service Interface, dohodnuté rozhraní. Process Execution (spuštění)- dojde k výměně dokumentů a spuštění dohodnutých procesů. Výsledkem je fungující Message Service, služba pro přenos zpráv. Process Management (řízení) – Obchodní procesy definované ve fázi Process Definition a odsouhlaseny ve fázi Partner Sign-Up jsou monitorovány a podporovány danou aplikací (process management service). Process Evolution (vývoj) – účastníci komunity vyhodnotí existující procesy, pokusí se je vylepšit pomocí reingeneeringu a vytvoří nové procesy na základě potřeb trhu. Od fáze Process Evolution se přesouváme opět do fáze Process Definition, protože nové a změněné procesy musí být zaneseny v metamodelu, registru a zveřejněny komunitě.

Výše uvedený proces ukážeme ještě na jednom obrázku (číslo 5), který pouze potvrzuje výše napsané: specifikace firmy vychází z modelů, dále vznikají dohoda a profil firmy a nakonec se nastavuje rozhraní aplikace.

Obr.5

IT_396 - ebXML

Zdroj: [4]

12


ZS 2001-2002

4.5 Zázemí a podpora iniciativy Jak již bylo řečeno, bez rozsáhlé podpory odborných i obchodních partnerů nemůže žádná iniciativa dlouhodobě fungovat. Již je zapojeno více než 1200 subjektů. Nejdůležitější podporou ebXML jsou mezinárodní organizace UN/CEFACT a OASIS.

Zde jsou některé zájmové skupiny (industry groups), které s ebXML spolupracují, přijaly jejich specifikace nebo je jinak podporují. Podrobněji se zastavím jen u několika. eBes (e-business Board for European Standardization) – Hlavním cílem tohoto workshopu je vytvořit v Evropě centrum zaměřující se na technologické novinky používané při výměně dat v rámci EB. Má reprezentovat evropský pohled na věc a potřebu multijazykového a multikulturního přístupu v procesu standardizace B2B komunikace. Bude poskytovat informace o probíhající standardizaci, podporovat jejich používání a spolupracovat s OASIS a UN/CEFACTem na ebXML. RosettaNet – je to konsorcium více než 400 společností, které se zabývají IT, elektrosoučástkami a výrobou polovodičů. Plánují integrovat podporu ebXML Messaging Services Specification (specifikace „zprávových“ služeb) v příští firemní aplikaci RosettaNet's Implementation Framework (RNIF). B2B-ECOM (projekt Evropské komise), DISA (asociace pro standardizaci výměny dat), eEG7 (evropská standardizační skupina pro EB v pojišťovnictví), EEMA (evropské forum pro EB), ECOM (úřad pro podporu EB v Japonsku), NIST (americký národní institut pro standardy a technologie), OMG (Object Management Group), Ontology.Org, Open Healthcare Group, Open Interchange Consortium, e centre UK , Korea Institute for Electronic Commerce , Open Application Group , Open Travel Alliance, Tradegate ECA Zde je několik vybraných firem. Kromě členů OASIS (např. IBM, Sun, ProNet, Commerce One, IP Net) i Fujitsu Limited, PeopleSoft, Inc., Schemantix a další. The Global Commerce Initiative (GCI), které reprezentuje výrobce a obchodníky, si vybrala ebXML jako základ jejich nového standardu pro obchodování a B2B komunikaci. Ostatní organizace zastupující různá průmyslová odvětví, jako Automotive Industry Action Group, Health Level Seven, Open Applications Group, Open Travel Alliance, SWIFT a North American EDI standards, mají také zájem o aktivní spoluúčast na iniciativě ebXML. O ebXML se zajímají kromě profesních organizací a firem, také státní úřady a akademická obec. Aby to nebylo tak jednoduché, existuje řada aktivit, které s různými cíli a cílovými skupinami fungují paralelně s ebXML a spojuje je třeba jen technologie XML. Mohou být konkurenčním projektem nebo naopak doplňkem či konkrétním naplněním obecných standardů. Zde je výčet některých, podrobnosti najdete ve slovníčku v příloze A: The e-Business Transition Ad hoc Working Group (eBTWG), EAN.UCC, CXML (Commerce XML), XCBL (XML Common Business Library), XBRL, eBIS-XML (e-business XML), GCIP (Global Commerce Internet Protocol), OBI - Open Buying on the Internet, Rosettanet, OFX - Open Financial Exchange, UDDI (Universal Description, Discovery and Integration).

IT_396 - ebXML

13


ZS 2001-2002

4.6 Souhrn charakteristik ebXML Mezi hlavní koncepty patří: ! schemata (Business Process modely obchodních procesů + Information modely) – definované modely vyjádřené v XML, ! systém obchodních zpráv (message service) – vyjádřené pomocí XML, ! smlouva obchodních partnerů (TPA, CPA) – specifikuje parametry rozhraní obchodních služeb (BSI) a řeší další podrobnosti, ! registr/repository – prostor pro modely, slovníky a obchodní profily, ! transportní a směrová vrstva – přenáší XML data mezi partnery. ebXML •

je globální infrastruktura pro EB

•

zapojení je volné, otevřené komukoliv a kdekoliv,

•

není soupeřem EDI, spíše doplňkem; snižuje technologické bariéry u EB,

•

je zaměřeno na malé a střední podniky – jednoduché, relativně levné, rychlý vvývoj balíkových řešení;

•

je navrženo nezávisle na SW platformě nebo komunikační síti; stavěno na otevřených, vyzkoušených principech a rozšířených technologiích (http, smtp, xml, uml),

•

pružná architektura „používej to, co potřebuješ“.

ebXML umožňuje vyměňovat obchodní zprávy, autentizaci, upravovat zprávy a předávat data informačním systémům. Tyto funkce zprostředkují k uživateli transparentně se chovající aplikace.

Zdroje k této kapitole: http://www.ebxml.org http://www.unece.org/cefact http://www.oasis-open.org/ prezentace Anne Thomas Manes : „Sun ONE Architecture“ prezentace Carol Geyer: „Registry and Repository Launch“

IT_396 - ebXML

14


ZS 2001-2002

5. Závěrem Cílem bylo seznámit čtenáře s několika možnostmi, jak lze výměňovat obchodní zprávy po internetu, tedy jaké možnosti strukturovaného přenosu máme k dispozici pro e-business. Vedle EDI se tady rýsuje několik dalších možností, založených na jazyce XML, v čele s iniciativou ebXML. Ta má slušnou šanci stát se novodobým standardem rozšiřujícím možnosti komunikace v e-businessu i pro malé a střední firmy. Nebyly vyčerpány všechny možnosti, např. jsem se nezmínil o české firmě Editel a jejím řešení XML2EDI, které je konkrétním řešením pro české prostředí. Na to již není v práci prostor a budu se jím zabývat v jiném dokumentu. Věřím, že práce pomůže čtenáři zorientovat se v možnostech XML, zvláště ebXML, o kterém nebylo česky ještě psáno.

Postup zpracování práce Nejdříve bylo třeba si udělat obrázek, o čem dané téma pojednává. Protože jde o téma nové, musel jsem použít internetu. Jako odrazový můstek k ebXML jsem si přečetl základní věci o EDI a XML, o EDI z internetu, o XML z níže uvedených knih. Téma je rozsáhlé, takže bylo nutno vybrat to nejdůležitější.

Seznam informačních zdrojů: Jsou uvedeny zejména přímo v práci, zde je jen stručný souhrn. 1) KOSEK, Jiří. XML pro každého. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2000. 164 s. ISBN 80-7169860-1 2) MARCHAL, Benoit. XML v příkladech. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. 448 s. ISBN 807226-332-3. 3) Internet: adresy přímo v práci 4) oficiální dokument „ebXML Business Process Specification Schema, Version 1.01“ 5) časopis Computer 3/99, str.10.

IT_396 - ebXML

15


ZS 2001-2002

6. Přílohy A – Slovníček a vysvětlení pojmů Na následujících 3 stranách najdete vysvětlení zkratek, které se objevily v práci nebo i těch, které můžete zahlédnout na webu na stránkách souvisejících s tématem této práce. ASCII

American Standard Code for Information Interchange; Americký standardní kód pro výměnu informací nebo také Mezinárodní telegrafní abeceda č.2: 7-bitový kód pro písmena, číslice a zvláštní znaky. Osmý bit byl připojen kvůli kontrole parity pro rozpoznání chyby při přenosu. V dnešní běžné praxi je použito všech osmi bitů pro vytvoření sady 256 různých znaků, kde prvních 32 je obsazeno speciálními řídícími znaky a horní oblast nad 127 se mimo jiné využívá pro definování národních symbolů znaků s diakritikou - čárkami, háčky a přehláskami.

ANSI

American National Standards Institute; Americký národní institut pro standardizaci. Organizace, skládající se z uživatelů a výrobců výpočetní techniky. Úkolem tohoto institutu je vývoj průmyslových standardů, zajišťujících výrobu vzájemně slučitelných (nahraditelných nebo vzájemně kombinovatelných) výrobků. Těžištěm činnosti jsou hlavně vyšší programovací jazyky, způsoby zobrazení dat, kódy a rozhraní.

BPM

Business Process Modeling, modelování obchodních (firemních) procesů

BPR

Business Process Reingeneering, přestavění firemních procesů

BSI

Business Service Interface, rozhraní aplikace zajišťující výměnu obchodních informací (message service), např. u ebXML aplikace.

CEFACT

viz UN/CEFACT

CEN/ISSS evropský standardizační úřad užívající francouzskou zkratku CEN; má program pro rozvoj EB standardů pro malé podniky v Evropě; ISSS znamená Information Society Standardization System – standardizační systém v informační společnosti http://www.cenorm.be/isss/ CPA

Collaboratiion Protocol Agreement; dohoda o spolupráci

CPP

Collaboration Protocol Profile; profil firmy

CSS

Cascade Style Sheet; kaskádové styly

CXML

Commerce XML, proprietární XML standard vytvořený společností ARIBA – firma pro elektronické zásobování (e-procurement) a marketplaces a burzy; http://www.cxml.org

DISA

the Data Interchange Standards Association

DTD

Document Type Definition; definice typu dokumentu (součást specifikace XML).

DTP

DeskTop Publishing; el. publikování - ”vydavatelství na stole”. Nasazení počítačů při přípravě tiskových předloh, případně propojení počítače na osvitové jednotky fotosazby. Značně usnadňuje a urychluje typografické práce. Základním vybavením pro DTP je počítač s kvalitním grafickým adaptérem a monitorem, myš, laserová tiskárna, případně snímač grafických předloh - skener (scanner). Nejznámější programy pro DTP na IBM-PC jsou Quark Xpress, Aldus Pagemaker či Corel Ventura.

EB

e-business (zkratka jen pro potřeby této práce)

eBes

e-business Board for European Standardization, http://www.cenorm.be/isss/Workshop/eBES/; původní pracovní skupina EBES (workshop)

IT_396 - ebXML

16


ZS 2001-2002

byla spolu se skupinou XML/EDI spojena pod CEN/ISSS pod názvem eBES za účelem vytvoření evropského centra pro nové technologie elektronické výměny dat eBTWG

The e-Business Transition Ad hoc Working Group (eBTWG); skupina byla vytvořena pro mezidobí, protože bude založena skupina nová Electronic Business Working Group (ebWG). Úkolem eBTWG je stavět na úspěchu ebXML a bude přispívat k dokončení projektu Business Process and Core Components project; http://www.ebtwg.org/.

EAN.UCC vydala svou první verzi globálního standardu XML suite v červenci 2001; EAN.UCC XML sada má dávat řešení pro mnoho výzev, které B2B dnes ve výměně obchodních dokumentů přináší; http://www.ean-int.org EANCOM

podmnožina EDI standardu uvedená EAN International pro mezinárodní obchod

eBIS-XML

e-business XML, XML standard vytvořený organizací BASDA (British Accounting Software Developers' Association) for výměnu informací mezi účetními systémy. Standard je cílen pro SME podniky a užívá e-mail jako transportní medium; http://www.basda.org.

ECOM

Electronic Commerce Promotion Council in Japan (úřad pro podporu EB v japonsku)

EDI

Electronic Data Interchange; elektronická výměna dat

EDIFACT viz UN/EDIFACT eEG7

European e-business standards group for insurance; evropská standardizační skupina pro e-business v pojišťovnictví

EEMA

The European Forum for Electronic Business

FEDI

Podmnožina UN/EDIFACT zpráv pro řízení převodu finančních prostředků elektronicky

GCIP

Global Commerce Internet Protocol; zahrnuje XML schémata pro běžné obchodní transakce. Protokol je založen na e-centreUK's práci simple eb; http://www.globalcommerceinitiative.org/

GTIN

Global trade identification numbers; jednotné číslování

HTML

HyperText Markup Language; doslova "jazyk pro zápis hypertextu". Jde o jazyk, používaný pro tvorbu hypertextových dokumentů a vytváření vazeb mezi nimi, jakož i vazeb s dalšími objekty. Používá se jako základní prostředek při tvorbě WWW stránek

IEC

International Electrotechnical Commission - Mezinárodní elektrotechnická komise

ISO

International Organization for Standardization standardizaci, založená v roce 1947

NIST

The US National Institute of Standards and Technology

OBI

Open Buying on the Internet; nevýdělečná organizace vyvíjí otevřené standardy pro B2B

–

mezinárodní

organizace

pro

obchody; http://www.openbuy.org/

OMG

The Object Management Group

OAGI

Open Application Group (http://www.openapplications.org/)

OASIS

Organization for the Advancement of Structured Information Standards, organizace pro rozvoj strukturovaných informačních standardů (http://www.oasis-open.org/); mezinárodní nezávislá nevýdělečná organizace, která navrhuje a vyvíjí standardy založené na XML. Pomáhá EB podporováním otevřeného, společného vývoje specifikací. Provozuje XML.ORG, nekomerční portál s informacemi o užívání XML v průmyslu. Je otevřenou komunitou, která distribuuje aplikační schémata XML, slovníky a dokumenty. Pomáhá různým skupinám a organizacím, které zajímá vývoj XML specifikací.

ODETTE

Organisation for Data Exchange by Tele Transmission in Europe; v roce 1984 založená organizace jejímž původním záměrem bylo vytvořit standardy zpráv, které budou

IT_396 - ebXML

17


ZS 2001-2002

používány v rámci evropského automobilového průmyslu, a zavést elektronickou výměnu dat, aby se zefektivnila spolupráce výrobců a dodavatelů.

OFX

Open Financial Exchange je jednotmá specifikace pro elektronickou výměnu finančních dat mezi finančními institucemi, firmami a spotřebiteli přes internet. Plánováno pro podporu širokého rámce finančních aktivit včetně e-bankingu pro fyzické osoby a malé firmy; investování včetně akcií, dluhopisů a fondů; http://www.ofx.net/

OMG

The Object Management Group

OSI

Open Systems Interconnection

Rosettanet konsorcium společností definující stabndardy pro různá e-odvětví a zásobovací řetězce; http://www.rosettanet.org/

SGML

Standard Generalized Markup Language

SME

Small Medium Enterprise; vžité označení pro malé a střední podnikání (podniky)

TPA

Trading Partner Agreement; obchodní smlouva

TRADACOMS

sada zpráv užívaná v Anglii v rámci EDI

UDDI

Universal Description, Discovery and Integration; projekt je mezioborovou iniciativou pro vytvoření otevřené struktury, nezávislé na platformě, pro popis služeb, hledání firem a integrované obchodní služby na internetu; http://www.uddi.org/

UML

Unified Modeling Language; jednotný modelovací jazyk

UMM

UN/CEFACT Modeling Methodology; modelovací metodika UN/CEFACT

XCBL

XML Common Business Library, proprietární vytvořený firmou Commerce One - firma pro elektronické zásobování (e-procurement) a marketplaces a burzy; XCBL je knihovna komponent XML pro B2B. Byla vytvořena pro volné užití, aniž by bylo třeba definice dokumentu pro e-commerce aplikace; http://www.xcbl.org/.

XBRL

dříve známé jako XFRML, je otevřená specifikace, která používá tagy XML k popisu finančních výkazů pro veřejné i soukromé firmy; http://www.xbrl.org/.

XML

eXtensible Markup Language

XQL

XML Query Language (připravovaný standardizovaný nástroj pro dotazy do databází)

XSL

eXtensible Stylesheet Language

UN/CEFACT – United Nations Center For Trade Facilitation And Electronic Business; jedna z částí OSN, která řídí politiku a technický vývoj v odvětví (elektronického) obchodu. Je jednou ze čtyř organizací, které jediné mohou přijímat mezinárodní standardy (další jsou ISO, IEC a ITU). Výsledkem její práce je např. UN/EDIFACT, mezinárodní EDI standard. V současnosti se zabývají objektově orientovanému EDI a dalším otevřeným a globálním standardům. (http://www.uncefact.org/; http://www.unece.org/cefact) UN/EDIFACT (Electronic Data Interchange For Administration, Commerce and Transport) – v rámci OSN založená (rok 1986) iniciativa s cílem vypracovat celosvětový nadresortní informační standard na základe syntaxe ISO 9735 pro elektronickou výměnu dat

Poznámka: informace o zkratkách jsou z internetu a Velkého frekvenčního slovníku počítačů (ver 98.1, na CD-ROM vydal Optimus; http://www.slovnik.infos.cz). IT_396 - ebXML

18


ZS 2001-2002

B – Článek v AJ Jako článek v cizím jazyce jsem vybral podkapitolu 5.1 z dokumentu ebXML Business Process Specification Schema, Version 1.01, což je oficiální část specifikace zveřejněné 11. května 2001. Je třeba říci, že je to jen jeden ze sady dokumentů, který ebXML upravuje. Článek říká, k čemu je dobré dělat procesní modely a jaký je cíl schémat. Cílem je ukázat vazbu mezi procesy ve firmě a komponentami balíkového softwaru. Také uvádí, že specifikace je dostupná v UML a XML verzi. Je proto dobré něco vědět o objektovém modelování a/nebo o definicích typu dokumentu. 5. Design Objectives 5.1 Goals/Objectives/Requirements/Problem Description Business process models describe interoperable business processes that allow business partners to collaborate. Business process models for e-business must be turned into software components that collaborate on behalf of the business partners. The goal of the ebXML Specification Schema is to provide the bridge between e-business process modeling and specification of e-business software components. The ebXML Specification Schema provides for the nominal set of specification elements necessary to specify a collaboration between business partners, and to provide configuration parameters for the partners’ runtime systems in order to execute that collaboration between a set of e-business software components. A specification created against the ebXML Business Process Specification Schema is referred to as an ebXML Business Process Specification. The ebXML Business Process Specification Schema is available in two stand-alone representations, a UML version, and an XML version. The UML version of the ebXML Business Process Specification Schema is merely a UML Class Diagram. It is not intended for the direct creation of ebXML Business Process Specifications. Rather, it is a self-contained statement of all the specification elements and relationships required to be able to create an ebXML compliant Business Process Specification. Any methodologies and/or metamodels used for the creation of ebXML compliant Business Process Specifications must at minimum support these elements and relationships. The XML version of the ebXML Business Process Specification Schema provides the specification for XML based instances of ebXML Business Process Specifications, and as a target for production rules from other representations. Both a DTD and a W3C Schema is provided. The UML and XML based versions of the ebXML Business Process Specification Schema are unambiguously mapped to each other.

IT_396 - ebXML

19

Podnikání a obchodování na internetu

Recommend Documents