MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie Obor politologie
Komunální volby a exekutivní koalice ve vybraných městech okresu Zlín Bakalářská práce
Jáchym Plášek (UČO: 398007) Politologie – Hospodářská politika bakalářské studium imatrikulační ročník 2011
V Brně 10. 5. 2015
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Komunální volby a exekutivní koalice ve vybraných městech okresu Zlín“, vypracoval samostatně a vyuţil jsem jen zdroje uvedené v seznamu literatury.
V Brně dne 11.5.2015
………………………………………… Podpis autora
Na tomto místě bych chtěl vyjádřit své díky panu Mgr. Michalu Pinkovi, Ph.D., za vedení bakalářské práce a za jeho cenné připomínky, rady a náměty, které mi při psaní této práce poskytl.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1.
Volby do zastupitelstva obcí a orgány obcí ....................................................................... 6 1.1 Volební zákony a pravidla................................................................................................ 6
2.
Volené orgány obce ............................................................................................................ 8 2.1 Zastupitelstvo města ......................................................................................................... 8 2.2 Rada města ....................................................................................................................... 9 2.3 Starosta ............................................................................................................................. 9
3.
Výběr vzorku zkoumání ................................................................................................... 11
4.
Koalice v komunální politice ........................................................................................... 12 4.1 Teorie koalic ................................................................................................................... 12
5.
Výsledky jednotlivých voleb a sestavování exekutivních koalic ..................................... 17 5.1 Volby do zastupitelstev vybraných obcí 1994 ............................................................... 17 5.1.1 Slavičín (1994) ........................................................................................................ 17 5.1.2 Valašské Klobouky (1994) ...................................................................................... 18 5.1.3 Brumov - Bylnice (1994) ........................................................................................ 19 5.2. Volby do zastupitelstev vybraných obcí 1998 .............................................................. 19 5.2.1 Slavičín (1998) ........................................................................................................ 19 5.2.2 Valašské Klobouky (1998) ...................................................................................... 21 5.2.3 Brumov - Bylnice (1998) ....................................................................................... 21 5.3Volby do zastupitelstev vybraných obcí 2002 ................................................................ 22 5.3.1Slavičín (2002) ......................................................................................................... 22 5.3.2 Valašské Klobouky (2002) ...................................................................................... 23 5.3.3 Brumov - Bylnice (2002) ....................................................................................... 23 5.4 Volby do zastupitelstev vybraných obcí 2006 ............................................................... 24 5.4.1 Slavičín (2006) ........................................................................................................ 24 5.4.2 Valašské Klobouky (2006) ...................................................................................... 25 5.4.3
Brumov - Bylnice (2006) .................................................................................. 26
5.5 Volby do zastupitelstev vybraných obcí 2010 ............................................................... 27 5.5.1 Slavičín (2010) ........................................................................................................ 27 5.5.2 Valašské Klobouky (2010) ...................................................................................... 28 5.5.3 Brumov - Bylnice (2010) ....................................................................................... 29 5.6 Volby do zastupitelstev vybraných obcí 2014 ............................................................... 30
5.6.1. Slavičín (2014) ....................................................................................................... 30 5.6.2 Valašské Klobouky (2014) ...................................................................................... 31 5.6.3 Brumov - Bylnice (2014) ....................................................................................... 32 6.
Souhrnné hodnocení voleb – společné znaky a odlišnosti ............................................... 32 6.1 Počet kandidujících subjektů .......................................................................................... 33 6.2 Počet kandidujících osob ................................................................................................ 33 6.3 Volební účast .................................................................................................................. 34 6.4 Četnost výskytu jednotlivých forem koalic .................................................................... 35 6.5 Vítězové voleb............................................................................................................ 37 6.6 Úspěšnost stran při koaličních vyjednáváních – podíl na exekutivě .......................... 37
Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 39 Jiné zdroje........................................................................................................................... 40 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 41 Seznam grafů ............................................................................................................................ 42
Úvod Komunální volby v řádné termínu probíhají jednou za čtyři roky ve více neţ 6200 obcích po cele ČR. Tato bakalářská práce si pak vybrala tři menší města, v nichţ se snaţí analyzovat nejen jejich výsledky, ale také následné sestavování exekutivních koalic. Vybranými městy jsou Brumov-Bylnice, Slavičín a Valašské Klobouky. Z důvodu snahy o získání co největšího počtu dat, pak bylo zkoumané období nastaveno relativně široce. Konkrétně je ohraničeno lety 1994 a 2014. Fakt, ţe práce analyzuje šestery komunální volby ve třech městech, sice částečně omezuje podrobnost analýzy, na druhou stranu ale umoţňuje identifikaci dlouhodobějších trendů Pro moţnost lepšího pochopení samotné analytické části, jí bude předcházet teoretická část zaměřená na volební zákony vztahující se ke komunálním volbám a na popis jednotlivých volených orgánů obcí, včetně nástiny jejich pravomocí. Tato část je tedy zaloţena na samotných zákonech, které upravují jak volby, tak práva a povinnosti jednotlivých orgánů obce. Druhá část této práce se věnuje typologii exekutivních koalic. Pro účely této práce pak vyuţívá Balíkovu typologii. Nastiňuje však i odlišné pohledy na tvorbu koalic a jiná dělení. Další kapitola pak detailně vysvětluje důvody výběru tří konkrétních měst. Rozebrány tak jsou jak faktory naznačující blízkost těchto města, ale i rozdíly mezi jednotlivými městy. Další kapitoly se jiţ věnují konkrétním volbám v jednotlivých městech. Zde se jiţ práce nesnaţí jen o popis jednotlivých voleb, ale i o krátkou analýzu. Ta je v této části zaměřena především na proces sestavování konkrétních exekutivních koalic. Poslední část této práce se snaţí o analýzu společných znaků jednotlivých voleb umoţňující tvořit širší závěry o komunálních volbách v daném regionu.
1. Volby do zastupitelstva obcí a orgány obcí Vzhledem k tématu bakalářské práce, zaměřenému na komunální politiku, nelze opomenout základní znaky voleb do zastupitelstev obcí a také základní znaky jednotlivých orgánů obce. Tato část práce se tedy bude ve zkratce věnovat volebním zákonům, dle nichţ se konaly všechny volby do zastupitelstev obcí, se kterými pracuje tato bakalářské práce a také zákonu o obcích, který rozděluje pravomoci mezi jednotlivé orgány obce.
1.1 Volební zákony a pravidla Volby do obecních zastupitelstev, o kterých pojednává tato bakalářská práce, se řídily dvěma volebními zákony. Konkrétně pak Zákonem č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, dle kterého proběhly volby v roce 1994 a 1998, a Zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, dle kterého se volby uskutečnily v roce 2002, 2006, 2010 a 2014. Základní rysy komunálního volebního systému se však výrazně neměnily. Věková hranice přisuzující jak aktivní, tak pasivní volební právo, byla v obou případech zákonem stanovena na 18 let. Této hranice musí volič/kandidát dosáhnout nejpozději 2. den konání voleb. Dalšími shodnými podmínkami jsou: trvalé bydliště v obci, kde osoba volí/kandiduje a absence některé z překáţek výkonu volebního práva, vyjmenované ve volebním zákoně. Výraznou změnou je pak rozšíření volebního práva pouze z občanů ČR i na občany jiného státu, kteří mají v místě volby trvalý pobyt. (Machová 2013: 28-30)Úprava nastala také v době konání komunálních voleb v řádném termínu. Volby probíhají nadále v pátek od 14:00 do 22:00, v sobotu se však o hodinu posunul čas otevření volebních místností, které jsou tak nyní otevřeny od 8:00 do 14:00, místo původních 7:00 aţ 14:00. Co se týče přímo volebního systému, je při volbách na komunální úrovni vyuţíván proporční volební systém. Tento volební systém navíc pracuje s otevřenými volebními listinami, tedy s takzvaným panašováním. To ve své podstatě umoţňuje volit kandidáty napříč jednotlivými kandidátkami, bez ohledu na navrhující subjekt. Tento volební systém je sice hlavně v menších obcích a městech oblíbený, pro běţného občana je však také velice sloţitý. Volič si totiţ ne vţdy uvědomí, ţe jeho hlas pro konkrétního kandidáta je nejdříve započítán jeho navrhující straně, a aţ následně dochází k přidělování mandátů jednotlivým kandidátům. Pro moţnost posouvání se vzhůru kandidátkou je navíc zapotřebí získat průměrný počet hlasů kandidátky + 10%. (Zákon č.491/2001 Sb.)
Největšími změnami, které přinesl nový zákon o komunálních volbách z roku 2001, bylo zavedení 5% uzavírací klauzule, která se však pro ne zcela obsazené kandidátky poměrně sniţuje a změna dělitele, dle něhoţ se přepočítávají hlasy na mandáty. Ten byl změněn ze Sainte-Laguë na d´Hontův volební dělitel.(Krejčí 2006 : 331) Posledním důleţitým faktorem, který ovlivňuje zákon o volbách do obcí je forma moţných kandidujících uskupení. Tyto uskupením se pro účely komunální politiky souhrnně označují jako volební strany. Můţou být tvořeny na základě kandidátek politických stran nebo jako sdruţení nezávislých kandidátek, případně lze kandidovat i samostatně jako nezávislý kandidát. Důleţité však je, ţe registrovaná politická strana můţe být vţdy součástí pouze jedné volební strany. (Balík 2009 : 90)
2. Volené orgány obce Tato kapitola ve zkratce představí přímo i nepřímo volené orgány obce. Právě těmto orgánům je totiţ na základě jejich vysoké legitimity vzešlé z voleb svěřeno nejvíce pravomocí spadajících do samostatné působnosti obcí. Z důvodu omezeného rozsahu a zaměření bakalářské práce především na popis formování exekutivních koalic v jednotlivých městech budou opomenuty zbylé orgány obce.
2.1 Zastupitelstvo města Zastupitelstvo města je dle zákona orgánem, který rozhoduje o věcech patřících do samostatné působnosti obce a které jsou vyhrazeny zákonem, například o územním plánu obce, rozpočtu a majetkových transakcích. Jedná se o jediný orgán obce, který je volen v přímých, rovných a tajných volbách. Díky silné legitimitě vzešlé z těchto voleb pak disponuje nejširšími pravomocemi. Samotné zastupitelstvo je pak ve své podstatě tvořeno jednotlivými zastupiteli, kteří vykonávají svůj mandát jako reprezentativní. (Balík 2009 : 6180) Počet členů zastupitelstva obce je určen na základě hlasování předešlého zastupitelstva. Toto hlasování musí proběhnout nejpozději 85 dní přede dnem voleb. Neproběhne-li, volí se stejný počet zastupitelů jako v končícím volebním období. Počet mandátů navíc musí být v rozmezí stanoveném zákonem. Všechna města zkoumaná v této práci spadají během všech sledovaných voleb do kategorie nad 3000 a do 10000 obyvatel a mohou tedy mít 11-25 zastupitelů. (Zákon č. 128/2000 Sb.) Jednání zastupitelstva svolává starosta. Neučiní-li tak, svolá ho místostarosta, případně jiný jeho člen. Je veřejné a musí z něho být pořizován zápis. Uskutečnit se musí nejméně jedenkrát za tři měsíce a pro usnášenischopnost je zapotřebí nadpoloviční účast všech jeho členů. Tato podmínka plyne jiţ z nutnosti nadpoloviční podpory všech členů zastupitelstva pro schválení jakéhokoliv bodu jednání. (Zákon č. 128/2000 Sb.) Mezi základní práva zastupitele obce patří právo iniciativy, právo interpelace a právo na informace. Důleţitými pravomocemi z hlediska tvorby exekutivních koalic jsou především volba a případné odvolání starosty, místostarosty a rady města. Zastupitelstvo rozhoduje také o počtu radních a místostarostů stejně jako o tom zda budou tyto funkce vykonávány jako uvolněné nebo neuvolněné. Mezi povinnosti zastupitele pak patří sloţení slibu na prvním
jednání zastupitelstva, kterého se daný zastupitel účastní, aktivní účast na jednáních zastupitelstva a vyhýbání se střetu zájmu. (Balík 2009 : 67-72) Pro přehlednost je dobré zmínit, ţe všechny tři zkoumaná města v této práci měla po celé období mezi lety 1994 – 2014 21 zastupitelů.(volby.cz)
2.2 Rada města ,,Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce.´´ (Zákon č. 128/2000 Sb.)Radu města tak lze připodobnit k vládě města, která je sloţena ze starosty, místostarosty a jednotlivých radních. Počet členů rady je vţdy lichý, v rozmezí pěti aţ jedenácti a nesmí překročit jednu třetinu počtu zastupitelů. Rada města se navíc nestanovuje v obcích, které mají méně neţ 15 zastupitelů. V těchto obcích pravomoci rady vykonává starosta. Stejně jako Vláda ČR je odpovědna parlamentu a ten ji můţe odvolat, rada města je odpovědna jeho zastupitelstvu. Rada vykonává funkce vyjmenované v zákoně a ,,zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo´´ (Zákon č. 128/2000 Sb. : § 102). Konkrétním příkladem náplně práce je například příprava návrhů pro jednání zastupitelstva, zabezpečení plnění jeho usnesení, hospodaření dle schváleného rozpočtu a vydávání nařízení obce. (Koudelka 2007 : 197 - 199) Rada města zasedá dle potřeby a je svolávána starostou. Stejně jako v případě zastupitelstva je pro usnášenischopnost nutná účast nadpoloviční většiny všech členů rady. Na rozdíl od veřejného zasedání zastupitelstva je však zasedání rady neveřejné. Musí však být vyhotoven zápis z jednání, do kterého na základě zákona o obcích mají právo nahlíţet zastupitelé. Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím má však toto právo v podstatě kdokoliv. (Zákon č. 128/2000 Sb.) Všechna města sledovaná v této práci disponují radou města. Po celé období ji ve všech obcích tvořilo shodně sedm radních. Jedná se tedy o nejvyšší moţný počet členů rady v daných městech, jelikoţ i při zvýšení počtu zastupitelů na 25, tedy maximální počet, by města nemohla mít devět radních.
2.3 Starosta Starosta obce je sice jejím nejviditelnějším orgánem, jelikoţ právě on zastupuje obci navenek, ve skutečnosti však má jen velice omezené pravomoci. Navíc nemá povahu
statutárního orgánu a z tohoto pohledu je jen jedním ze členů rady. Dle Balíka je tak fakticky nejsilnější pravomocí řízení zastupitelstva města, díky čemuţ můţe starosta ovlivnit pořadí projednávaných bodů. (Koudelka, Balík) Místostarosta pak dle zákona zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v období mezi odvoláním starosty a novou volbou. (Zákon č. 128/2000 Sb.) Ve vybraných městech byl ve zkoumaném období vţdy uvolněný starosta a jeden uvolněný místostarosta. Funkce druhého místostarosty nikdy nevznikla. Zároveň nikdy nedošlo k odvolání starosty ani místostarosty.
3. Výběr vzorku zkoumání Při výběru měst, jejichţ komunální politiku bych mohl srovnávat, jsem se řídil dle mého názoru všeobecně platnou poučkou, ţe srovnávat se dá jen srovnatelné. Města, jimţ se věnuje tato bakalářská práce, tedy Brumov-Bylnice, Slavičín a Valašské Klobouky jsem si tak nevybral náhodně, ale z několika důvodů uvedených níţe. Prvním důvodem, z hlediska práce však nejméně významným, je osobní vztah ke Slavičínu jakoţto městu, ve kterém ţiji a s tím související dlouhodobý zájem o komunální politiku zde, ale i v okolí. Druhým důvodem výběru je geografická blízkost těchto měst, která se všechny nachází ve východní části okresu Zlín v blízkosti hranic se Slovenskou republikou. Na mapě pak tvoří pomyslný trojúhelník, jehoţ jednotlivé strany měří zhruba deset kilometrů. Dalším homogenizačním prvkem je počet obyvatel jednotlivých měst. Na základě dělení velikosti obcí uţívaném zákonem o obcích, spadají všechna do kategorie 3000 aţ 10000 obyvatel. Největším z měst co do počtu obyvatel je Slavičín s 6595 obyvateli1. Nejmenším městem jsou pak Valašské Klobouky s 5019 obyvateli. (čsú) Srovnatelnými jsou i socio-ekonomické faktory. Jediným výrazným rozdílem v této oblasti je střední školství, kde pouze v Brumově-Bylnici není gymnázium ani jiná střední škola. Posledním a zároveň hlavním důvodem výběru daného regionu je pak nadprůměrně silná podpora KDU-ČSL v tomto regionu a povědomí o relativní stabilitě na postech starostů a místostarostů těchto měst. Analýza zdejší komunální politiky a exekutivních koalic by tak mohla přinést zajímavé informace například o vlivu KDU-ČSL na zmiňovanou personální stabilitu. (Pink 2012: 29) Největší rozdíl mezi zkoumanými městy je tak na úrovni územní veřejné správy. Valašské Klobouky se na základě správní reformy od 1.1.2003 staly obcí s rozšířenou působností zatím co Brumov-Bylnice a Slavičín se staly jen obcemi s pověřenými obecními úřady. ( Zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností č. 314/2002 Sb.) 1
Údaje k 1.1.2015
4. Koalice v komunální politice Pro správné vyhodnocení volebních výsledků v širším kontextu je nezbytné pochopit teorii koaličního vládnutí na komunální úrovni. Je potřeba si uvědomit racionální předpoklad, ţe strana v komunálních volbách kandiduje za účelem maximalizace politického vlivu na chod města, stejně jako například v parlamentních volbách za účelem maximalizace politického vlivu na chod státu. Tohoto vlivu dosahuje prostřednictvím účasti na moci výkonné, kterou na komunální úrovni představuje rada města. () Z tohoto předpokladu plyne, ţe v Českém prostředí, ve kterém je na komunální úrovni uplatňován poměrný volební systém, je kromě dobrého volebního zisku pro maximalizaci vlivu2 většinou nezbytně nutný i koaliční potenciál3. Je totiţ spíše výjimkou, ţe jedna strana4 získá ve volbách většinu mandátů. K vytváření formálních či neformálních koalic tak i na komunální úrovni nakonec dochází v naprosté většině obcí ČR. (Balík 2009 : 120)
4.1 Teorie koalic Koalicí je v politice označováno spojení minimálně dvou politických stran, jejichţ účelem je získání legislativní většiny v daném orgánu. Na úrovni komunální tuto definici můţeme modifikovat na spojení minimálně dvou volebních stran5 za účelem zajištění většiny zastupitelských mandátů, umoţňujících jak schvalování koaličních návrhů na zastupitelstvech města, tak i obsazení postu starosty, místostarosty a radních. (Balík 2009 : 187, Říchová 2006 : 119) Stejně jako v mnoha jiných oblastech politologie, i zde proti sobě stojí dvě odlišné teorie vycházející z tradic různých politických systémů. Tou první je tradice Americká. Je spojována s W. H. Rikerem a je postavena na základech teorie racionality a teorie her6. Do značné míry je taky ovlivněna americkým politickým systémem, v němţ proti sobě stojí dvě velké politické strany. Ostatní subjekty jsou
2
Účast v radě města
3
S výjimkou malých obcí, ve kterých často kandiduje pouze jedena nebo dvě volební strany.
4
Kandidátka
5
Případně volební strany a nezávislého kandidáta.
6
Především pak her s nulovým součtem.
většinou marginální. Tato teorie ve své podstatě říká, ţe rozhoduje den voleb, po kterém je jasno, zda daná strana vyhrála a bude v následujícím volebním období vládnout nebo prohrála a bude v opozici. V kontextu české komunální politiky vyuţívající poměrný volební systém, přinášející více hráčů7 a malou pravděpodobnost, ţe by jeden z nich získal sám většinu mandátů, se americká tradice přiklání k minimálním vítězným koalicím, které z principu racionality maximalizují politický vliv8. Koncept vlád menšinových, nadměrných, širokých či dokonce všestranických povaţuje tato tradice za iracionální a deviantní. (Říchová 2009 : 121123) Druhým přístupem je tradice Evropská. Tato tradice upřednostňuje empirický výzkum a na rozdíl od Americké tradice zohledňuje politickou kulturu, tradice a vzájemnou historickou zkušenost mezi potencionálními koaličními partnery. Tyto prvky nepovaţuje za iracionální, protoţe v nich vidí strategické moţnosti přesahující jedno volební období. Apriori tedy nevylučuje ţádnou z moţností vlády. (Říchová 2009) Politologie nabízí mnoho moţností dělení koaličních vlád. My k detailnější kategorizaci koalic ve vybraných městech vyuţijeme české autory, jejichţ typologie by mohla nejlépe sedět na tuzemské komunální prostředí. Jednou z autorek, zabývající se typologií koalic, je Blanka Říchová. Ta odlišuje tři základní typy vlád: velkou koalici, minimální vítěznou koalici a menšinovou vládu9. Dále pak rozlišuje čtyři kritéria určující konkrétní podobu dané vlády. Těmito kritérii jsou: počet křesel v legislativě, počet členů koalice, ideologická vzdálenost členů a kritérium kombinující druhou a třetí moţnost. (Říchová 2006 : 130-136) Pro potřebu této práce jsem se však rozhodl vyuţít typologii Stanislava Balíka, který ve své knize Komunální politika nastiňuje určité výhrady k výše zmíněné typologii a z důvodu zvýšení vypovídající hodnoty tuto kategorizaci modifikuje a rozšiřuje za pomocí vyuţití Sartoriho typologie stranických systémů. Stejně jako Sartori totiţ rozlišuje třídu a typ dané koalice. V otázce třídy ponechává dvě původní, tedy minimální vítěznou a nadměrnou. 7
Politických stran
8
Minimální vítězná koalice zajistí většinu a zároveň rozdělí moc mezi nejmenší moţný počet koaličních
partnerů. 9
Menšinová vládu často tvoří pouze 1 strana a nejedná se tedy o koalici.
K první zmíněné třídě přiřazuje tři různé typy. K třídě nadměrných koalic pak přiřazuje pět různých typů. Jeden z jiţ započítaných typů, tzv. velká koalice, je moţné přiřadit k oběma třídám. (Balík 2006 : 55, Balík 2009 : 188) Tab. č. 1: Balíkova typologie koalic
Zdroj: (Balík2009 : 189) Schéma sestavené Balíkem tedy vypadá následovně: ,,Pouze ke třídě minimální vítězné koalice lze přiřadit typ:
minimální vítězné ideově propojené (MVIP) minimální vítězné ideově nepropojené (MVIN) Pouze ke třídě nadměrné koalice lze přiřadit typy koalic:
nadměrné ideově propojené (NIP) nadměrné ideově nepropojené (NIN) široké všestranické Pouze jeden typ koalic lze přiřadit k oběma třídám, a to:
velké´´ (Balík 2009 : 188)
Konkrétněji lze výše zmíněné typy koaličních vlád definovat takto: 1. Minimální vítězná ideově propojená První podmínkou tohoto typu koalice je účast takového počtu subjektů, který zajistí většinu mandátů. Zároveň se na koalici nepodílí ţádný nadbytečný člen. Tedy takový, který jiţ není nutný k získání 50 % + jednoho mandátu v zastupitelstvu. Právě tento nadbytečný koaliční partner by z pohledu Americké tradice pouze ubíral křesla v radě a politickou moc zbylým koaličním partnerům. Druhou důleţitou podmínkou je ideová blízkost koaličních stran. Tento typ koaličního vládnutí by měl podporovat soutěţivost při volbách a zároveň díky ideové blízkosti partnerů zaručit i akceschopnost vlády. (Balík 2009: 190). 2. Minimální vítězná ideově nepropojená Stejně jako u předchozího typu je nutné zachování ,,těsné většiny´´. Koalice se tedy opět nesmí účastnit ţádný nadbytečný člen. Rozdílem je pak větší ideová vzdálenost mezi jednotlivými stranami, coţ můţe vést k častějším programovým neshodám a sníţené akceschopnosti vlády. (Balík 2009: 191). 3. Velká koalice ,,Typ koalice velké je mezi ostatními výjimečný, neboť není definován primárně mechanicky, ale ideově. Chápeme jím situaci, kdy v exekutivě spolupracují dva dominantní, ideově protikladní aktéři.´´ (Balík 2009 : 191) Právě velkou koalici lze s ohledem na Balíkovu typologizaci řadit do obou tříd. Důvodem je fakt, ţe členy velkých koalic mohou případně být i menší středové strany. Podmínkou je však existence minimálně dvou ideologicky odlišně zaměřených opozičních stran. Důvodem k utváření velkých koalic můţe být pocit bezpečné většiny mandátů nebo personální důvody neumoţňující vytvoření koalice s ideově bliţším subjektem. (Balík 2009: 192) 4. Nadměrná ideově propojená koalice Je tvořena podobně jako minimální vítězná ideově propojená. Rozdíl je však v tom, ţe jejím členem je minimálně jeden nadbytečný člen, bez něhoţ by koaliční vláda stále měla většinu. Strany, které jsou členy takovéto koalice, sice nemaximalizují podíl svého vlivu na výkonnou moc, mají však většinu například i v případě dlouhodobější nemoci některého ze svých zastupitelů. (Balík 2009: 193).
5. Nadměrná ideově nepropojená koalice Tato koalice je tvořena ideově vzdálenými stranami a zároveň je její součástí minimálně jeden člen, bez něhoţ by stále koalice disponovala většinou mandátů. Sloţením se pak často můţe podobat koalicím velkým či širokým. Je tedy otázkou, zda se v tomto případě opravdu jedná o samostatný typ koalice. (Balík 2009: 194). 6. Široká koalice Jedná se o specifický typ koalice, kdy se ideologicky vzdálené politické strany spojí proti jedné jediné opoziční, případně proti jednomu ideologickému proudu. Tato koalice pak můţe nabývat dvou dosti odlišných forem. První formou můţe být koalice bez někoho. Takto tvořená koalice je pak velice podobná koalici všestranické. Důvodem pro nevstoupení jedné strany do koalice můţe být například její neochota ji otevřeně podporovat nebo její poţadavek na člena rady, ve které však jiţ není místo. Druhou moţností je koalice proti někomu a to ať jiţ z důvodu ideologického nebo personálního. (Balík 2009: 184-195). 7. Všestranická Této vlády se účastní všechny strany, které získaly ve volbách alespoň jeden mandát. Důvodem pro sestavení takovéto vlády můţe být například snaha o odstranění opozice. (Balík 2009: 195-196). 8. Jednobarevné a menšinové exekutivy Jednobarevná vláda můţe mít formu většinovou či menšinovou. Ve své podstatě však ani nepatří do kategorie koalic, jelikoţ nesplňuje kritérium minimálně dvou stran, podílejících se na výkonné moci. Menšinová exekutiva, můţe mít formu jiţ zmiňované jednobarevné menšinové vlády nebo menšinové koalice. V tomto případě se vláda musí v kaţdém hlasování spoléhat na hlasy opozičních zastupitelů. Dle zákona o obcích je totiţ pro schválení jakéhokoliv návrhu zastupitelstvem města, včetně volby starosty a rady města, potřebná většina všech zastupitelů a nejen většina přítomných. Nelze tedy například odejít z jednacího sálu a sníţit tak kvorum potřebné pro přijetí návrhu. Z tohoto důvodu je tedy otázkou, zda například strany, které odmítnou účast v radě města, ale z nějakého důvodu při volbě starosty, místostarosty a radních podpoří svými hlasy menšinovou koalici, zůstávají skutečně opozičními stranami nebo se stávají neformální součástí koalice. (Balík 2009: 189-191).
5. Výsledky jednotlivých voleb a sestavování exekutivních koalic 5.1 Volby do zastupitelstev vybraných obcí 1994 5.1.1 Slavičín (1994) Jak ukazuje tabulka níţe, v prvních komunálních volbách od vzniku samostatné České republiky kandidovalo ve Slavičíně šest volebních stran. Všechny volební strany navíc byly zaloţeny na základě stran politických. Ve volbách zvítězila Občanská demokratická strana se ziskem šesti z 21 mandátů. Na druhém místě se pak umístila Českomoravská strana středu se ziskem pěti mandátů10. Na třetím místě se se stejným počtem mandátů umístila Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová. Čtvrté místo se ziskem tří mandátů obsadila kandidátní listina Komunistické strany Čech a Moravy s nezávislými kandidáty. Další místa pak se shodným ziskem jednoho mandátu obsadila koalice Strany pro republiku – Republikánské strany Československa a Svazu důchodců České republiky a kandidátka Křesťanskosociálního hnutí. Výrazným prvkem je formace kandidátek kolem politických stran a naopak absence jakékoliv samostatné kandidátky nezávislých kandidátů. Relativně vysokého zisku pak v součtu dosáhly strany poţadující vytvoření spolkového státního systému, tedy ČMSS a SPR-RSČ. Na dnešní poměry byla vysoká i volební účast – 69,3%. (Volby.cz) Na základě voleb a následného vyjednávání vznikla koalice tvořená ODS, ČMSS, KDU-ČSL a KSU. Tato koalice by se dala povaţovat za nadměrnou ideově nepropojenou, jelikoţ obsahovala i středolevicovou KSU a ČMSS, která do značné míry usilovala o změnu systému směrem k federalizaci. Tato koalice obsadila v 21 členném zastupitelském sboru 17 míst a měla tak pohodlnou většinu. Starostkou byla zvolena kandidátka ODS a místostarostou představitel KDU-ČSL. Navíc ODS získala ještě dvě místa v radě města a KDU-ČSL jedno. Zbylí dva koaliční partneři získali po jednom postu v radě města. Zvláště u ČMSS, která skončila ve volbách druhá s ani ne tříprocentním odstupem od ODS, se tedy jedná o určité podreprezentování této strany v rámci rady města. (Slavičínský zpravodaj 1995: číslo 1)
10
Tato dnes jiţ marginální strana byla v době konání voleb stranou parlamentní a to díky volbám do České národní rady konaných v roce 1992, z nichţ se pak transformovala Poslanecká sněmovna PČR.
Volební subjekt
Počet kandidátů
Počet platných hlasů v % 26,13 23,48 22,15 16,22
Počet mandátů
21 21 21 21
Absolutní počet hlasů 21 137 18 995 17 917 13 125
ODS ČMSS KDU – ČSL Sdruţení KSČM, NK Koalice SPRRSČ, SDČR Sdruţení KSU, NK
21
4 915
6,08
1
15
4 812
5,95
1
6 5 5 3
Tab. č.2: Výsledky voleb ve Slavičíně 1994 Zdroj: volby.cz, tabulka vlastní 5.1.2 Valašské Klobouky (1994) Komunální volby ve Valašských Kloboukách vypadaly jiţ z prvního pohledu na kandidátní listiny dosti odlišně. Těch sice bylo celkem sedm, pouze dvě z nich však byly plně obsazeny11. Dva kandidáti dokonce kandidovali samostatně. Stejně jako ve Slavičíně a Brumově-Bylnici se do zastupitelstva dostala Koalice ODS a KAN, KDU-ČSL a KSČM12. Na rozdíl od těchto měst však propadla Koalice ČMSS a KSU. Značný vliv na tomto neúspěchu však mohl mít jiţ zmiňovaný fakt malého obsazení kandidátky. Jeden zastupitelský mandát pak obsadila i koalice SPR-RSČ a SDČR. Volby ve Valašských Kloboukách se také vyznačovaly vysokou volební účastí dosahující téměř 75%. Pro srovnání celostátní účast byla pouze 62,26%. (Volby.cz) I přestoţe ODS ve volbách získala více jak polovinu zastupitelských mandátů a mohla tedy vládnout sama, rozhodla se pro utvoření koalice s KDU-ČSL, která obsadila post místostarosty. Tato koalice je tedy dle Balíkovy typologie nadměrnou ideově propojenou koalicí.(rozhovor : Maniš) Tab. č. 3: Výsledky voleb ve Valašských Kloboukách 1994 Volební subjekt Koalice ODS, 11 12
Počet kandidátů 21
Absolutní počet hlasů 27 731
Počet platných hlasů v % 57.19
Počet mandátů 12
To znamená, ţe se počet kandidátů na kandidátní listině rovná počtu volených zastupitelů.
KSČM dosáhla také výrazně niţšího volebního zisku neţ ve zbylých městech. I zde však mohl svou roli sehrát nízký počet kandidátů.
KAN KDU-ČSL KSČM Koalice SPRRSČ, SDČR Nezávislí kandidáti Koalice ČMSS, KSU Nezávislí kandidáti
21 9
13 455 3 488
27.75 7.19
6 2
8
1 738
3.58
1
1
1 032
2.13
0
3
613
1.26
0
1
433
0.89
0
Zdroj: volby.cz 5.1.3 Brumov - Bylnice (1994) V Brumově – Bylnici kandidovaly pouze čtyři kandidátní listiny, z nichţ pouze KSČM obsadila všechna místa na kandidátní listině. Volby vyhrála KDU-ČSL, byla následována KSČM, ODS a ČMSS. Vítězné KDU-ČSL nakonec chyběl jeden mandát k tomu, aby získala většinu a mohla vládnout sama. Volební účast činila 64,3%. Byla tedy výrazně niţší neţ ve Valašských Kloboukách, ale stále mírně vyšší, neţ celostátní průměr. (Volby.cz) KDU-ČSL se nakonec rozhodla vytvořit koalici s druhou v pořadí, KSČM. Tato koalice byla z pohledu typologie minimální vítěznou ideově nepropojenou a zajišťovala většinu 15 z 21 mandátů. Na základě koaličních vyjednávání připadl post starosty KDU-ČSL a KSČM obsadila pozici místostarosty. (Zpravodaj města Brumov : 1994) Tab. č. 4: Výsledky voleb v Brumově-Bylnici 1994 Volební subjekt
Počet kandidátů 17
Absolutní počet hlasů 19 948
Počet platných hlasů v % 45.60
KDU – ČSL Sdruţení KSČM, NK ODS ČMSS
21
11 611
26.54
16 9
7 004 5 184
16.01 11.85
Počet mandátů 10 6 3 2
Zdroj: volby.cz
5.2. Volby do zastupitelstev vybraných obcí 1998 5.2.1 Slavičín (1998) V roce 1998 ve Slavičíně kandidovalo sedm kandidátních listin. Ve srovnání s předešlými volbami došlo k výrazným změnám souvisejícím s etablováním se některých stan na celostátní úrovni a naopak marginalizací jiných. Důsledkem druhého případu jiţ nekandidovala ČMSS ani KSU. Místo těchto stran však kandidovalo sdruţení ČSSD a NK, NEZÁVISLÍ a US. Koalice SPR-RSČ a SDČR pak sice kandidovala, ale se ziskem necelého
1,5 procentního bodu nezískala ţádný mandát. Neúspěch republikánské kandidátky je pro Slavičín neobvyklý, jelikoţ v ţádných dalších volbách se nestalo, ţe by některá z kandidátek nezískala ani jeden zastupitelský mandát a její hlasy tak propadly. Je však pravdou, ţe i US získala svůj mandát pouze těsně, navíc jen díky tomu, ţe v tehdejším volebním zákoně ještě nebyla zavedena 5% uzavírací klauzule. US by nepřekročila ani zhruba 4,3% volební klauzuli, kterou by se svými 18 kandidáty musela překročit dle současného volebního zákona. Z výsledků je zjevná stále vysoká podpora parlamentních stran, kterými v době konání voleb byly ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KSČM a US. Na rozdíl od minulých voleb však kandido alespoň jedno sdruţení nezávislých kandidátů. Volby vyhrála nově utvořená kandidátka ČSSD. Na druhé místo se posunula KDU-ČSL a aţ třetí skončila ODS, která vyhrála předešlé volby. Dosavadní starostka (ODS) ji v těchto volbách nekandidovala. Kromě ODS pak v těchto volbách zaznamenala propad i volební účast, která klesla na 52,7%. (volby.cz) Koalici nakonec utvořila KDU-ČSL, ODS a NEZÁVISLÍ. V opozici tak zůstala vítězná ČSSD spolu s KSČM a US. Koalice měla většinu 12 mandátů z celkového počtu 21 a jednalo se tak o minimální vítěznou ideově propojenou koalici. Díky propadu volebního zisku ODS, se novým starostou stal dosavadní místostarosta za KDU-ČSL. ODS pak obsadila post místostarosty13, na který nominovala nového lídra své kandidátky. NEZÁVISLÍ obsadili dva mandáty v radě města.(Slavičínský zpravodaj 1998) Tab. č.5: Výsledky voleb ve Slavičíně 1998 Volební subjekt
Počet kandidátů
Absolutní počet hlasů
Počet platných hlasů v %
Počet mandátů
Sdruţení ČSSD, NK
21
17 785
27.09
6
KDU-ČSL
21
16 581
25.26
5
ODS
21
12 103
18.44
4
NEZÁVISLÍ
21
8 389
12.78
3
KSČM Unie svobody Koalice SPR-RSČ, SDČR
21 18
7 384 2 430
11.25 3.70
2 1
9
973
1.48
0
Zdroj: Volby.cz
13
Ten ve volbách nebyl zvolen do zastupitelstva města a stal se prvním náhradníkem. Po rezignaci jednoho z kandidátu ODS na svůj mandát se tak stal zastupitelem.
5.2.2 Valašské Klobouky (1998) V komunálních volbách v roce 1998 kandidovalo ve Valašských Kloboukách osm kandidátek a na rozdíl od minulých voleb šest z nich bylo plně obsazeno. Všech šest těchto kandidátek také zasedlo v zastupitelstvu, konkrétně se jednalo o tři kandidátky se shodným názvem Sdruţení nezávislých kandidátů, dále pak o Sdruţení ODS a NK, KDU-ČSL a KSČM. Stejně jako ve Slavičíně svůj mandát jiţ neobhájila SPR-RSČ. Diametrálně odlišně neţ ve Slavičíně dopadla kandidátka ČSSD. Zatím co tam volby vyhrála, zde její čtyři kandidáti se ziskem 1,1% zcela propadli. Zajímavý je také pokles volební přízně dosluhující koalice, tedy ODS a KDU-ČSL. První zmiňovaná nedosáhla ani na polovinu hlasů, které obdrţela v minulých volbách. KDU-ČSL pak zaznamenala propad o více neţ třetinu. Volební účast byla stejně jako v minulých volbách vysoce nadprůměrná (66,2%). (volby.cz) Koalici vytvořila Sdruţení nezávislých kandidátů, která se umístila na prvním a čtvrtém místě, společně s ODS a KDU-ČSL. Novým starostou se stal lídr vítězné strany a pozici místostarosty obsadil zástupce ODS. Koalici lze povaţovat za nadměrnou ideově propojenou.(rozhovor : Maniš) Tab. č. 6: Výsledky voleb ve Valašských kloboukách 1998 Volební subjekt Sdruţ.nezáv.kand. Sdruţení ODS, NK KDU – ČSL Sdruţ.nezáv.kand. KSČM Sdruţ.nezáv.kand. Sdruţení ČSSD, NK Koalice SPR-RSČ, SDČR
Počet kandidátů
Počet platných hlasů v % 24.39 24.31 16.13 15.80 9.24 7.88 1.14
Počet mandátů
21 21 21 21 21 21 4
Absolutní počet hlasů 12 115 12 073 8 011 7 847 4 587 3 913 568
13
552
1.11
0
5 5 4 3 2 2 0
Zdroj: volby.cz 5.2.3 Brumov - Bylnice (1998) Volby v roce 1998 dopadly v Brumově- Bylnici drtivým vítězstvím KDU-ČSL. Přesto ţe získala více jak 50% hlasů, vinou přerozdělování hlasů nedostala většinu mandátů. Kromě KDU-ČSL se voleb zúčastnila ještě KSČM, ČSSD a ODS. Za vítězem voleb však značně zaostaly. KDU-ČSL nakonec vytvořila minimální vítěznou ideově propojenou koalici s ODS. Tab. č. 7: Výsledky voleb v Brumově-Bylnici 1998
Volební subjekt
Počet kandidátů
Počet platných hlasů v % 51.36
Počet mandátů
20
Absolutní počet hlasů 17 472
KDU – ČSL Sdruţení KSČM, NK Sdruţení ČSSD, NK ODS
21
9 263
27.23
6
9
4 719
13.87
3
4
2 565
7.54
2
10
5.3Volby do zastupitelstev vybraných obcí 2002 5.3.1Slavičín (2002) Volby v roce 2002 dopadly ve Slavičíně podobně jako ty předchozí, tedy těsným vítězstvím ČSSD před KDU-ČSL a ODS. Následovaly KSČM, Sdruţení nezávislých a US DEU. Jedinou změnou z pohledu mandátů bylo přesunutí jednoho od Sdruţení nezávislých ke KDU-ČSL. Volební účast pak poprvé ve Slavičíně poklesla těsně pod 50%. (Volby.cz) Přestoţe KDU-ČSL mohla stejně jako po minulých volbách uzavřít většinovou koalici pouze s jednou stranou, konkrétně s ČSSD, rozhodla se pro vytvoření širší koalice, utvořené na základech té z předchozího volebního období14. Novým partnerem se stala také US DEU. Navíc v takto sestavené koalici byla KDU-ČSL nejsilnější stranou a starostou se stal její představitel. Místostarostou zůstal kandidát ODS. V zastupitelstvu města usedlo 13 koaličních zastupitelů proti osmi opozičním a z hlediska Balíkovy typologie šlo o nadměrnou ideově propojenou koalici. (Usnesení I. Zastupitelstva : 2002) Tab. č.8: Výsledky voleb ve Slavičíně 2002 Volební subjekt ČSSD KDU – ČSL ODS KSČM Sdruţení nezávislých US DEU
14
Počet kandidátů 21 21 21 21
Absolutní počet hlasů 14 185 13 761 9 665 6 790
Počet platných hlasů v % 26.74 25.94 18.21 12.79
21
4 578
8.63
21
4 068
7.66
Sloţené z KDU-ČSL, ODS a Sdruţení nezávislých.
Počet mandátů 6 6 4 2 2 1
5.3.2 Valašské Klobouky (2002) I ve Valašských Kloboukách dopadly volby velice podobně jako ty minulé. Vyhrálo Sdruţení nezávislých kandidátů z Val. Klobouk, které vedl dosavadní starosta města. Na druhém místě skončilo Sdruţení ODS a NK, následované KDU-ČSL, Sdruţením nezávislých kandidátů, KSČM, ČSSD a US-DEU. Stejně jako v minulých volbách tak propadly levicově orientované strany a naopak uspěly nezávislé kandidátky, které v součtu obdrţely přes 42% hlasů. Dle starosty města pana Maniše navíc byly obě nezávislé kandidátky domluveny na vytvoření koalice jiţ před volbami a v podstatě je sestavovali stejní lidé se záměrem podpořit dosavadního starostu města. (rozhovor: Maniš) Zájem o volby sice mírně klesal, ale díky poklesu celorepublikové účasti zůstával stále vysoce nadprůměrný. Místa v radě tedy obsadily obě nezávislé kandidátky spolu s KDU-ČSL a ČSSD. Tato koalice měla v zastupitelstvu města 13 z 21 zastupitelů a vznikla tak nadměrná ideově propojená koalice. Největší změnou byla absence pravicové ODS a naopak vstup levicové ČSSD do koalice. Ze středopravé exekutivy se tak stávala spíše středolevá. S ohledem na nízký volební zisk ČSSD a její ,,nadbytečnost´´ v této koalici je to spíše spekulace. Tab. č. 9: Výsledky voleb ve Valašských kloboukách 2002 Volební subjekt Sdruţ.nezáv.kand.z Val.Klobouk Sdruţení ODS, NK KDU – ČSL Sdruţ.nezáv.kand.I. KSČM ČSSD US-DEU, NK
Počet kandidátů
Absolutní počet hlasů
Počet platných hlasů v %
21
12 776
27.51
21 21 21 21 21 21
9 498 7 519 6 983 3 817 3 082 2 762
20.45 16.19 15.04 8.22 6.64 5.95
Počet mandátů 6 5 3 3 2 1 1
Zdroj: volby.cz 5.3.3 Brumov - Bylnice (2002) Volby v roce 2002 přinesly v Brumově několik změn. První byl výrazný pokles volební podpory KDU-ČSL. Její procentuální zisk se propadl o více neţ 15 procentních bodů, coţ ale nakonec znamenalo úbytek pouze dvou mandátů. O více neţ 10% bodů se pak propadl i zisk KSČM. Další klíčovou změnou byla absence kandidátky ODS v těchto volbách. ČSSD tak jako jediná zůstala na zisku podobnému předchozím volbám. Navíc kandidovaly dvě nově vzniklé nezávislé kandidátky. Ty získaly čtyři, respektive tři mandáty a obsadily druhé a třetí místo. Volební účast byla stejně jako ve Slavičíně těsně pod 50%. (volby.cz)
Z do značné míry obměněného zastupitelstva pak vzešla i nová exekutivní koalice. V té se spojily levicové politické subjekty spolu s oběma nezávislými kandidátkami a obešly tak vítěznou KDU-ČSL, která tak jako jediná zůstal v opozici. Novou starostkou se stala zastupitelka za SNK VLÁRA a místostarostou zastupitel KSČM. Strany koalice tak měly 13 zastupitelů, z nichţ však jeden při tajné volbě starosty, místostarosty i rady hlasoval s opoziční KDU-ČSL. Nově vzniklá koalice lze dle Balíkovy typologie označit jako minimální vítěznou ideově propojenou, ale zároveň také jako širokou. S ohledem na vynechání KDU-ČSL, která vládla v minulém volební období, bych však označil koalici spíše jako širokou, jelikoţ primárním důvodem vzniku mohla být právě snaha odstavit KDU-ČSL od exekutivy. Jednalo se tak o širokou koalici proti KDU-ČSL. (Usnesení I. Zastupitelstva města : 2002) Tab. č. 10: Výsledky voleb v Brumově-Bylnici 2002 Volební subjekt KDU – ČSL Sdruţ.nezáv.kand.za Bru.-Byl. Sdruţ.nezáv.kand. (SNK) VLÁRA ČSSD KSČM
Počet kandidátů 21
Absolutní počet hlasů 15 014
Počet platných hlasů v % 34.63
21
8 546
19.71
21
7 349
16.95
21 21
6 304 6 142
14.54 14.17
Počet mandátů 8 4 3 3 3
5.4 Volby do zastupitelstev vybraných obcí 2006 5.4.1 Slavičín (2006) V roce 2006 vyhrála ČSSD ve Slavičíně jiţ potřetí v řadě. ODS si polepšila a ve výsledcích přeskočila KDU-ČSL. Na čtvrtém místě skončila opět KSČM. Na posledních třech místech se seřadily kandidátky nezávislých, kterých bylo na Slavičín nezvykle mnoho. Z výsledků taky plyne, ţe na rozdíl od minulých dvou volebních období, bylo k vytvoření většinové koalice zapotřebí minimálně tří subjektů. Volební účast pak opět mírně poklesla na 48,5%. Koalice nakonec vznikla na základech té dosluhující, tedy z ODS a KDU-ČSL. K těm se přidali Nestraníci pro zdravé město a Nezávislá volba pro Slavičín, Divnice, Hrádek a Nevšovou. Hlavní změnou se tak s ohledem na výsledky voleb stala vzájemná výměna postů dosavadního starosty (KDU-ČSL) a místostarosty (ODS). Většina v zastupitelstvu byla tvořena na základě nadměrné ideově propojené koalice. Zajímavou se stává situace, kdy volby
jiţ potřetí v řadě vyhrála ČSSD, rada města však opět vznikla spojením ODS, KDU-ČSL a dalšího koaličního partnera. Tab. č.11: Výsledky voleb ve Slavičíně 2006 Volební subjekt ČSSD ODS KDU – ČSL KSČM Sdruţ.nezávislých 2006 Nestraníci pro zdravé město "Nezáv. volba pro S.,D.,H. a N
Počet kandidátů 12 673 11 502 11 160 5 874
Absolutní počet hlasů 24,20 21,97 21,31 11,22
Počet platných hlasů v % 21 21 21 21
4 311
8,23
21
3 686
7,04
21
3 142
6,00
21
Počet mandátů 5 5 5 2 2 1 1
Zdroj: volby.cz 5.4.2 Valašské Klobouky (2006) Výsledky podobné dvojím předchozím volbám zaznamenali i ve Valašských Kloboukách. Sdruţení NK z Val. Klobouk vedené starostou města opět s náskokem zvítězilo. Následovala ho pak KDU-ČSL, ODS, Občané pro město – SNK, Sdruţení SNK ED, ČSSD, SNK pro rozvoj a prospěch města, KSČM a na posledním místě Sdruţení nezávislých kandidátů 99, které jako jediné těsně nepřekonalo 5% volební klauzuli. Z výsledků je zřejmé, ţe opět neuspěly levicová ČSSD a KSČM a naopak se dařilo kandidátkám nezávislých. Volební účast byla opět o více neţ 10% vyšší neţ ve Slavičíně a Brumově-Bylnici. Exekutivní koalice byla sestavena z nezávislých kandidátek, KDU-ČSL a ČSSD. Jednalo se tak opět o nadměrnou ideově propojenou koalici, jeţ disponovala 15 zastupiteli. Funkci starosty obsadil opět staronový starosta města a post místostarosty připadl jiţ tradičně KDUČSL. Stejně jako v minulých volbách byly dvě kandidátky nezávislých kandidátů utvořeny jako ,,podpůrné´´ pro SNK z Val. Klobouk. (rozhovor : Maniš) Tab. č. 12: Výsledky voleb ve Valašských kloboukách 2006 Volební subjekt Sdruţ.nezáv.kand. z Val. Klob. KDU – ČSL ODS Občané pro město – SNK Sdruţení SNK ED,
Počet kandidátů
Absolutní počet hlasů
Počet platných hlasů v %
21
12 333
26,94
21 21
8 138 4 784
17,78 10,45
21
4 449
9,72
21
4 351
9,50
Počet mandátů 7 4 2 2 2
NK ČSSD SNK za rozvoj a prosp. Města KSČM Sdruţení nez. kandidátů 99
21
3 701
8,08
21
3 040
6,64
21
2 746
6,00
21
2 237
4,89
2 1 1 0
Zdroj: volby.cz 5.4.3 Brumov - Bylnice (2006) Ve volbách 2006 pokračoval v Brumově-Bylnici pokles voličské přízně KDU-ČSL. Naopak ČSSD zaznamenala nárůst volební podpory. Tento růst mohla zapříčinit kandidatura dosavadní starostky (SNK VLÁRA) právě na kandidátní listině ČSSD. Po absenci v minulých volbách jiţ opět kandidovala ODS, která obsadila třetí místo. Do zastupitelstva se dostaly i dvě nezávislé kandidátky, z nichţ jedna byla členem dosluhující koalice, druhá však byla utvořená nově. Pokračoval pokles podpory KSČM. Z pohledu jiných měst jde však spíše jen o normalizaci oproti předchozím vysokým volebním ziskům. Další dvě nezávislé kandidátky nepřekročily 5% uzavírací klauzuli. Volební účast byla necelých 47%, tedy opět nejniţší ze sledovaných měst. Kandidaturou ODS získala KDU-ČSL opět potencionálního koaličního partnera, se kterým jiţ navíc měla zkušenost. Exekutivní koalice tak vznikla právě na základě spojenectví těchto dvou stran. Třetím koaličním partnerem se pak stali zastupitelé zvolení na kandidátce Za zdravé město Brumov-Bylnice. Starostou byl zvolen představitel KDU-ČSL, který se tak po čtyřech letech vrátil. Místostarostou se stal kandidát ODS.
Koalice tak měla
v zastupitelstvu města 12 mandátu. Koalici lze označit za minimální vítěznou ideově propojenou. Tab. č. 13: Výsledky voleb v Brumově-Bylnici 2006 Volební subjekt KDU – ČSL ČSSD ODS "Za zdr. město BrumovBylnice" SNK města Br.-By. KSČM SNK za zdravé město Společně pro BrumovBylnice
Zdroj: Volby.cz
Počet kandidátů 21 21 21
Absolutní počet hlasů 12 053 8 837 5 612
Počet platných hlasů v % 28,86 21,16 13,44
21
4 478
10,72
21 21 21
4 152 4 065 1 556
9,94 9,73 3,73
17
1 012
2,42
Počet mandátů 7 5 3 2 2 2 0 0
5.5 Volby do zastupitelstev vybraných obcí 2010 5.5.1 Slavičín (2010) V roce 2010 vyhrála ve Slavičíně jiţ tradičně ČSSD. Následována byla ODS, KDUČSL a KSČM. Výraznější změnu na těchto místech tak lze spatřovat snad jen ve ztrátě KDUČSL, která získala pouze tři zastupitelské mandáty, přičemţ jich obhajovala pět. V druhé polovině výsledkové tabulky skončili NEZÁVISLÍ, TOP 09, SPO ZEMANOVCI a Nestraníci. Obě nezávislé kandidátky ani kandidátky dvou nových politických stran tedy nijak výrazně neotřásly Slavičínských ,,stranickým systémem´´. Poprvé za sledované období pak nepatrně vzrostla volební účast na rovných 50%. Změnu však nakonec přineslo povolební vyjednávání, ve kterém se na spolupráci domluvily ODS, KDU-ČSL, TOP09, ale i vítězná ČSSD. ODS však ve vyjednáváních uhájila post starosty města a na zástupce ČSSD zbyl post místostarosty. To bylo stejně jako účast ČSSD v radě města velkou změnou. Ani po předchozích volbách se sice nestával starostou předseda nejsilnější kandidátky, vţdy však kandidát nejsilnější koaliční strany. ODS při dojednání koalice vyuţila nedostatečného koaličního potenciálu ČSSD a naopak svého ,,vyděračského´´ potencionálu vůči ČSSD. Dle vyjádření jak tehdejšího starosty (ODS), tak i místostarosty (ČSSD) by sociální demokracie byla vyloučena z vyjednávání o sestavení rady města, kdyby trvala na obsazení postu starosty svým kandidátem a ODS by se i přes některé personální neshody dohodla raději s KUD-ČSL, TOP 09 a některým SNK. Dle místostarosty (ČSSD) tuto nabídku od ODS raději přijali. Nevěděli především, jak by vysvětlili svým voličům, ţe počtvrté vyhráli volby a nedokázali se nikdy domluvit na koalici. Byla zde tedy obava s výhledem na další volby. ČSSD navíc dlouhodobě chybí koaliční potenciál i s KDUČSL. (rozhovor : Končický, Pinďák) Zajímavé je i ,,polovičaté´´ zapojení KDU-ČSL do koalice. Té totiţ bylo nabídnuto jedno křeslo v radě města, to však bylo nabídnuto konkrétně jedné jejich zastupitelkyni. KDU-ČSL ho tak nemohla obsadit například dosluhujícím starostou města. Oslovená zastupitelkyně nakonec nabídnuté místo přijala, zastupitelský klub však při tajné volbě rady města nejspíš nehlasoval jednotně. I tento fakt ztěţuje typologizaci koalice. Ta se v mnohém podobá koalici velké, jelikoţ dvě dominantní strany této koalice (ODS a ČSSD) obsadily pět ze sedmi míst radních a i v zastupitelstvu jim chybí pouze jeden mandát k samostatné většině. Také KDU-ČSL by zde díky své rozpolcenosti mohla plnit roli malého středového koaličního partnera. Díky spoluúčastni TOP 09, se však jedná o koalici nadměrnou ideově nepropojenou. Nejedná se totiţ o partnera ze středu politického spektra a
především pak nezbývá v opozici ţádný pravicový subjekt, ale pouze nezávislé kandidátky a levicová KSČM. Tab. č.14: Výsledky voleb ve Slavičíně 2010 Volební subjekt
Počet kandidátů 21 21 21 21 21 21
Absolutní počet hlasů 13 133 11 308 8 908 5 226 5 114 4 768
Počet platných hlasů v % 24,27 20,89 16,46 9,65 9,45 8,81
ČSSD ODS KDU-ČSL KSČM NEZÁVISLÍ TOP 09 SPO ZEMANOVCI Nestraníci
21
2 898
5,35
21
2 752
5,08
Počet mandátů 5 5 3 2 2 2 1 1
Zdroj: volby.cz 5.5.2 Valašské Klobouky (2010) V Kloboukách do volebního klání vstupoval deset kandidátních listin, coţ byl do té doby nejvyšší počet. Stejně jako ve Slavičíně však i ve Valašských Kloboukách ve čtvrtých volbách v řadě zvítězila stejná kandidátka, i kdyţ její procentuální podpora mírně klesala. Na druhé místo dosáhla nová kandidátka nezávislých s názvem Nový impuls pro Val. Klobouky. Tato kandidátka však nebyla zřízena na podporu dosavadního starosty, ale spíše proti němu. Ostatní ,,zavedené´´ kandidátky získaly podobný výsledek jako v předešlých volbách. Zajímavostí bylo sestavení dvou kandidátek zaloţených na zcela nové cleavege. Zatímco dříve se jednalo o kandidátky politických stran, případně o kandidátky nezávislých, nové kandidátky byly sestaveny na základě věku, potaţmo na základě pohlaví. Tyto kandidátky však získaly pouze jeden, respektive v druhém případě ţádný zastupitelský mandát. Volební účast ve výši 58,1% byla opět vysoko nad průměrem. Koalice byla sestavena na původním základu, tedy ze Sdruţení NK z Val. Klobouk, KDU-ČSL, OBČANŮ PRO MĚSTO, ČSSD a také z Kandidátky mladých. I přes nejniţší volební zisk ze všech kandidujících stran nakonec právě Kandidátce mladých připadl post místostarosty. Jednalo se tak opět o nadměrnou ideově propojenou koalici, která však na rozdíl od předchozího volebního období měla v zastupitelstvu pouze relativně těsnou většinu 12 mandátů z 21. Tab. č. 15: Výsledky voleb ve Valašských Kloboukách 2010 Volební subjekt
Počet kandidátů
Absolutní počet hlasů
Počet platných hlasů v %
Počet mandátů
Sdruţení NK z Val. Klobouk Nový Impuls pro Val. Klobouky ODS KDU-ČSL OBČANÉ PRO MĚSTO ČSSD "Občanský dialog"sdr.nez.kan. KSČM Nez.kandidátky"Ţeny pro město" KANDIDÁTKA MLADÝCH
21
9 409
20,52
21
7 491
16,33
21 21
6 404 5 490
13,96 11,97
21
3 705
8,08
21
3 368
7,34
21
3 242
7,07
21
2 504
5,46
21
2 216
4,83
16
2 033
4,43
5 4 3 3 2 1 1 1 0 1
Zdroj: volby.cz 5.5.3 Brumov - Bylnice (2010) Také v Brumově-Bylnici byl vítěz voleb jiţ tradiční. Zde KDU-ČSL zvítězila dokonce jiţ popáté v řadě. Přišla však o svůj náskok a poprvé získala shodný počet mandátů jako v pořadí druhá strana ČSSD. Třetí místo obsadila ODS, před nezávislou kandidátkou Za zdravé město Brumov-Bylnice, KSČM a Novým impulsem pro Brumov - Bylnici. Poslední místo obsadil kandidát reprezentující Starosty a nezávislé, který se však do zastupitelstva nedostal. Stejně jako nedošlo k výrazným změnám ve volebních výsledcích, nedošlo k výrazným změnám ani při formování rady města. V té tak jako v minulých volbách zasedli zástupci KDU-ČSL, ODS a kandidátky Za zdravé město Brumov-Bylnici. Koalice nadále zůstala minimální vítěznou ideově propojenou. Tab. č. 16: Výsledky voleb v Brumově-Bylnici 2010 Volební subjekt KDU – ČSL ČSSD ODS "Za zdr. město Brumov-Bylnice" KSČM Nový Impuls Brumova-Bylnice "STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ"
Zdroj: volby.cz
Počet kandidátů 11 272 10 218 6 116
Absolutní počet hlasů 27,66 25,07 15,01
Počet platných hlasů v % 21 21 21
5 909
14,50
21
3 855
9,46
21
3 273
8,03
21
113
0,28
1
Počet mandátů 6 6 3 3 2 1 0
5.6 Volby do zastupitelstev vybraných obcí 2014 5.6.1. Slavičín (2014) Zatím poslední komunální volby v roce 2014 vyhrála ve Slavičíně opět ČSSD. Největší změnou ve volebních výsledcích od roku 1998 pak byl úspěch kandidátky parlamentní strany ANO 201115, která se umístila na druhém místě. Na třetím skončila KDUČSL, která poprvé od voleb v roce 2002 těsně porazila svého tradičního koaličního partnera ODS. Následovala KSČM, Nezávislá kandidátka s podporou TOP 09 a NEZÁVISLÍ. Jediná nezávislá kandidátka nespojená ve svém názvu s některou z parlamentních stran tak získala pouze jeden mandát. Po pro nezávislé kandidátky ,,příznivějších´´ volbách v roce 2006 a 2010 tak opět zcela dominovaly parlamentní strany. Je však potřeba zdůraznit, ţe i čtyři mandáty, které získaly dohromady tři nezávislé kandidátky ve volbách v roce 2006, jsou ve srovnání se zbylými městy velice málo. Volební účast po mírném růstu v minulých volbách poklesla na 44,3%, coţ je jednoznačně nejniţší volební účast v tomto městě za sledované období. Nová koalice byla sloţena z ANO 2011, KDU-ČSL, ODS a TOP09. Vítězná ČSSD tak byla po jednom volebním období, ve kterém byla součástí rady, opět odstavena od moci. Překvapivým pak můţe být fakt, ţe ODS pro sebe i s nejslabším volebním výsledkem za celé sledované období opět uhájila post starosty a TOP09 získala post místostarosty. ANO 2011 a KDU-ČSL pak společně získaly pět ze sedmi postů v radě města. Typologicky lze tuto kandidátku označit jako nadměrnou ideově propojenou. Tab. č.17: Výsledky voleb ve Slavičíně 2014 Volební subjekt ČSSD ANO 2011 KDU – ČSL ODS KSČM Nez. kand. s podporou TOP 09 NEZÁVISLÍ
Počet kandidátů
Počet platných hlasů v % 22,04 17,97 17,36 17,11 9,67
Počet mandátů
21 20 21 21 21
Absolutní počet hlasů 10 005 8 158 7 879 7 770 4 391
21
3 977
8,76
2
21
3 210
7,07
1
Zdroj: volby.cz
15
Lídrně kandidátky ANO 2011 kandidovala v minulých volbách na kandidátce ODS.
5 4 4 3 2
5.6.2 Valašské Klobouky (2014) Ještě výraznější změna neţ ve Slavičíně přišla ve Valašských Kloboukách. Zde také nově vznikla kandidátka ANO 201116, ale především jiţ nekandidovalo Sdruţení NK z Val. Klobouk. Její lídr, dosavadní starosta města, nekandidoval ani na ţádné jiné kandidátce. Volby s velkým nárůstem voličů v porovnání s těmi předešlými vyhrála Kandidátka mladých17. Na druhém místě se umístilo ANO 2011, následované KDU-ČSL. Další místa pak obsadily kandidátky Val. Klobouky město pro ţivot, NEZÁVISLÍ 2014, ODS a NK a ČSSD. Další tři kandidující strany se do zastupitelstva města nedostaly. Zajímavý je především pokles volebního zisku ODS a především KSČM, která se poprvé za zkoumané období do zastupitelstva města nedostala. Volební účast klesla na 54,4%. I přes výrazné změny, které doznalo zastupitelstvo města, exekutivní koalice vznikala na starých základech. Členy rady města se tak opět staly zastupitelé Kandidátky mladých, KDU-ČSL, Val. Klobouky-město pro ţivot, Nezávislých 2014 a ČSSD. Na ODS tradičně zbyla opoziční role. Výsledná koalice disponuje 13 z 21 zastupitelů a lze ji povaţovat za nadměrnou ideově propojenou. Tab. č. 18: Výsledky voleb ve Valašských Kloboukách 2014 Volební subjekt KANDIDÁTKA MLADÝCH ANO 2011 KDU – ČSL Val. Kloboukyměsto pro ţivot " NEZÁVISLÍ 2014 " ODS a nezávislí kandidáti ČSSD "Občané pro změnu" KSČM SPO a nezávislí 16
Počet kandidátů
Absolutní počet hlasů
Počet platných hlasů v %
21
9 131
21,77
21 21
6 168 5 729
14,71 13,66
21
4 685
11,17
21
4 517
10,77
21
4 479
10,68
21
3 161
7,54
21
1 656
3,95
21 21
1 615 795
3,85 1,90
Počet mandátů 5 4 3 3 2 2 2 0 0 0
Která však z pohledu na seznam kandidátu do značné míry vznikla transformací Nového impulsu pro VK.
kandidujícího v předešlých volbách. 17
V předešlých volbách tato kandidátka obdrţela nejmenší počet absolutních hlasů. Nyní jich naopak získala
nejvíce.
kandidáti
Zdroj: volby.cz 5.6.3 Brumov - Bylnice (2014) Zatím poslední volby v Brumově-Bylnici, stejně jako všechny sledované, vyhrála KDU-ČSL. Naopak ČSSD ve srovnání s minulým volebním obdobím zaznamenala výrazný pokles voličské přízně a z druhého místa ji odsunula nově vzniklá kandidátka Nezávislých pro bezpečnost, zdraví a prosperitu. Úbytek hlasů zaznamenala i kandidátka Za zdravé město a jen těsně nad pěti procentní volební klauzuli se pak umístila KSČM i NEZÁVISLÍ. BrumovBylnice nezaznamenal pokles volební účasti, tak jako zbylá dvě města a naopak se zde účast o téměř pět procent zvýšila. V radě města stejně jako po volbách v roce 2006 a 2010 zasedli zástupci KDU-ČSL, ODS a Za zdravé město Brumov-Bylnici. Starosta města z KDU-ČSL stejně jako místostarosta z ODS tak byl znovuzvolen. Rada města tak v zastupitelstvu disponuje 11 zastupiteli, tedy nejtěsnější moţnou většinou. Koalice je tedy i nadále minimální vítěznou ideově propojenou koalicí. Tab. č. 19: Výsledky voleb v Brumově-Bylnici 2014 Volební subjekt KDU – ČSL NEZ. PRO BEZPEČ, ZDR, PROSPER ČSSD "Za zdravé město Brumov- Byl" ODS KSČM NEZÁVISLÍ STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
Počet kandidátů 12 893
Absolutní počet hlasů 28,75
Počet platných hlasů v % 21
9 359
20,87
21
6 704
14,95
21
4 787
10,68
21
4 164 2 535 2 372
9,29 5,65 5,29
21 21 21
2 025
4,52
21
Počet mandátů 7 5 3 2 2 1 1 0
Zdroj: volby.cz
6. Souhrnné hodnocení voleb – společné znaky a odlišnosti Tato část práce se snaţí přehledně zobrazit jak společné, tak rozdílné znaky ,,stranického systému´´ vypozorované z předešlé analýzy volebních výsledků. Z důvodu pozorování mnoha stran při šesterech volbách ve třech městech je pro přehlednost ke komentáři většinou připojeno i grafické znázornění.
6.1 Počet kandidujících subjektů Ve Valašských Kloboukách, které jsou co do počtu oprávněných voličů nejmenší ze zkoumaných obcí, kandidovalo ve všech komunálních volbách nejvíce subjektů. Naopak z počátku malý počet subjektů kandidujících v Brumově-Bylnici, mezi lety 1998 a 2006 rostl a dnes je podobný jako ve Slavičíně. Graf č.1: Počet kandidujících subjektů
Počet kandidujících subjektů v jednotlivých městech Počet kandidujícíhc subjektů
12 10 8 6
7 6
4
4
8 7
9 8 7
7 6 5
10
10
8 7
8 7
4
2 0 1994
1998
2002
2006
2010
2014
Rok konání voleb Brumov-Bylnice
Slavičín
Valašské Klobouky
Zdroj: data - volby.cz, graf vlastní
6.2 Počet kandidujících osob Vývoj počtu jednotlivých kandidátů je ještě zajímavějším ukazatelem neţ počet kandidátních listin, který nijak nepracuje s jejich obsazeností. Jeho vývoj se navíc od předešlého grafu dosti liší do období znázorňující volby v roce 1998, jelikoţ zatím co ve Slavičíně kandidovaly vţdy zcela nebo alespoň z větší části obsazené kandidátky, ve zbylých městech kandidovalo často jen pár kandidátů na jedné kandidátce. Ve Slavičíně tedy jiţ v roce 1994 kandidovalo 120 kandidátů a jejich počet rostl pozvolna. Ve Valašských Kloboukách tvořil počet kandidátů v roce 1994 pouhých 64, ve volbách nadcházejících však vzrostl na dvojnásobek a i v dalších volbách nadále rostl, i kdyţ pomalejším tempem. Brumov-Bylnice pak podobně jako u počtu kandidujících subjektů začínal na zhruba polovině, ale postupně se dostal na stejnou úroveň. Zatímco například ve Valašských Kloboukách v roce 1994 uspěl kaţdý třetí občan, který se rozhodl vyuţít své pasivní volební právo, tedy právo být volen,
v roce 2014 jiţ se svou kandidaturou uspěl pouze kaţdý desátý občan. Z grafu lze tady vyčíst jak ochota obyvatel jednotlivých měst podílet se na ovlivňování komunální politiky ve svém městě, tak i určitá dynamika vývoje. Zatím co ve Valašských Kloboukách vzrostl počet kandidujících občanů za 20 let na víc neţ trojnásobek, ve Slavičíně jde o nárůst těsně přesahující 20%. I kdyţ zde by zcela jistě šla pouţít jedna ze základních ekonomických pouček, tedy ţe z nízkých základů se procentuálně lépe roste. Graf č.2: Počet kandidujících osob
Počet kandidátů kandidujících v jednotlivých volbách
Celkový počet kandidátů
250 200
205
210
168
168
189
150 120
143 132
100 64 53
50
164 147
147 126 105
127
146
54
0 1994
1998
2002
2006
2010
2014
Rok konání voleb Brumov-Bylnice
Slavičín
Valašské Klobouky
Zdroj: volby.cz
6.3 Volební účast Účast voličů u voleb je v jednotlivých městech dosti odlišná. Nejvyšších hodnot dosahuje pravidelně ve Valašských Kloboukách, kde je o 10 aţ 15 procentních bodu vyšší (ve srovnání s průměrnou volební účastí v ČR komunálních voleb). Ve Slavičíně byl zpočátku zájem voličů o komunální volby také vyšší neţ celostátní průměr, a to asi o 7 procent, postupně se mu však přibliţoval a v roce 2014 jiţ byla účast nepatrně niţší neţ celostátní. V Brumově-Bylnici byla účast nejniţší jiţ v roce 1998, pod tuto hranici však jiţ v dalších letech neklesla. Je však potřeba zdůraznit, ţe průměrná volební účast u komunálních voleb klesala napříč republikou. Zatímco v roce 1994 byla průměrná volební účast v ČR při komunálních volbách 62,26%, v roce 2014 svoje aktivní volební právo vyuţilo jen 44,46% oprávněných voličů.
Všechny dosud zmíněné ukazatele tedy naznačují, ţe občané Valašských Klobouk mají o komunální politiku větší zájem neţ obyvatelé zbylých dvou měst. Zůstává však nezodpovězenou otázkou, co je k tomuto zvýšenému zájmu vede. K tomuto šetření by však byl zapotřebí zcela jiný výzkum, provedený například formou dotazníkového šetření v jednotlivých městech. Graf č.3: Volební účast
PŘEHLED % VOLEBNÍ ÚČASTI
1998
2002
58.11 2010
48.5
45.93 50
46.38
46.98 48.54 2006
50.69 44.29 54.354 44.46
Volební účast ČR
59.23
60.25
Valašské Klobouky
45.51
49.32 49.56
46.72
45.76 52.72 1994
Slavičín
66.18
64.26 69.28 74.38 62.26
Brumov-Bylnice
2014
Zdroj: volby.cz
6.4 Četnost výskytu jednotlivých forem koalic Vládnutí ve vybraných obcích probíhalo po celé sledované období na základě sestavování většinových povolebních koalic. Pohledem Balíkovy typologie exekutivních koalic byla zcela neměnná situace ve Valašských Kloboukách. Zde po celých šest období vládla nadměrná ideově propojená koalice, jejíţ ideové zaměření se však během času měnilo. Zatímco první a druhou koalici lze díky účasti ODS, KDU-ČSL a případně nezávislých řadit jako středopravicovou, následující koalice lze naopak díky absenci ODS a pravidelné účasti ČSSD povaţovat za středolevé. Z důvodu vysokých zisků nezávislých kandidátek a naopak niţšímu volebnímu zisku zavedených parlamentních stran s výjimkou středových lidovců, je však velice obtíţné zařadit tyto koalice na pravolevé škále a hodnotit je tak z hlediska ideologické propojenosti.
Ve Slavičíně byl pak z pohledu této typologie vývoj poněkud turbulentnější a to i přesto, ţe po celých šest volebních období zasedali v radě města zástupci ODS a KDU-ČSL. Nejčastějším typem koaliční vlády byla nadměrná ideově propojená koalice, která byla sestavena po volbách v roce 2002, 2006 a 2014. Tento typ koalice byl vţdy vázán spoluprací ODS a KDU-ČSL s dalšími koaličními partnery. Druhým pouţívaným typem byla nadměrná ideově propojená koalice. Takto sloţená exekutiva byla po volbách v roce 1994 a 2010. Ideologickou blízkost KDU-ČSL a ODS zde v prvním období narušovala ČMSS a KSU, v druhém období pak ČSSD. Posledním typem koalice, vyuţitém po volbách v roce 1998, byla minimální vítězná ideově propojená koalice. Tu sestavila opět ODS a KDU-ČSL spolu s NESTRANÍKY. V Brumově-Bylnici pak byla situace také proměnlivá. Zatím co po volbách v roce 1994 vznikla minimální vítězná ideově nepropojená koalice, tak po volbách v roce 1998 vznikla koalice minimální vítězná ideově propojená. V roce pak 2002 vznikla široká koalice, jíţ se účastnily všechny strany zastoupené v zastupitelstvu města vyjma vítězné KDU-ČSL. Po volbách v roce 2006, 2010 a 2014 jiţ však opět vznikly minimální vítězné ideově propojené koalice, jejichţ hlavním článkem byla právě KDU-ČSL. Graf č.4: Četnost výskytu jednotlivých typů koalic
Souhrný graf četnosti jednotlivých typů exekutivních vlád 9
10
Četnost
8
5
6 4
2
1
2
1
0
Typ koaliční vlády
MVIP
MVIN
NIP
NIN
Široká
Zdroj: vlastní
Z grafu je zřejmé, ţe nejčastěji sestavovanými koalicemi byly nadměrné ideově propojené koalice. Tato forma koalice je v případě moţnosti jejího sestavení dle evropského pohledu poměrně logickou variantou. Můţe se v ní skloubit jak výhoda relativně bezpečné
většiny, tak zároveň ideologická blízkost a s tím související odpadnutí tvorby velice širokých kompromisů nutných při vládnutí s ideologicky vzdálenější stranou. Druhou nejvyuţívanější variantou byla minimální vítězná ideově propojená koalice. 6.5 Vítězové voleb Právě vyhodnocení vítězů jednotlivých voleb je velice zajímavé. Díky výběru podobných měst, které si jsou navíc i geograficky blízko, jsem moţná podvědomě očekával, vyvinutí se podobných stranických systémů v těchto městech. Ty sice mají některé podobné znaky, jako například výrazně vyšší podporu KDU-ČSL neţ na celostátní úrovni a naopak mírně niţší podporu KSČM, v kaţdém městě se však postupem času vytvořil jiný nejsilnější subjekt. V Brumově-Bylnici je subjektem pravidelně nejsilnějším ve volebním klání KDUČSL. Strana lidová zde vyhrála všechny komunální volby během zkoumaného období. Komunální volby v roce 1994 ve Slavičíně, stejně jako ve Valašských Kloboukách, sice vyhrála ODS, na toto vítězství však jiţ ani v jednom z těchto měst nikdy nenavázala. Zatím co voliči ve Slavičíně začali dávat přednost ČSSD, která zda vyhrála jiţ všechny další komunální volby, ve Valašských Kloboukách dali voliči přednost SNK. V roce 1998 se jednalo pouze o SNK, v dalších trojích volbách jiţ tato kandidátka vyhrála pod názvem SNK z Valašských Klobouk. V zatím posledních volbách pak pomyslný štafetový kolík úspěchu nezávislých kandidátek přebrala Kandidátka mladých. S nadsázkou se tedy dá říct, ţe vítěz voleb je občanům znám jiţ před volbami. Dle města je to KDU-ČSL, ČSSD nebo SNK. 6.6 Úspěšnost stran při koaličních vyjednáváních – podíl na exekutivě Následná tabulka shrnuje účast jednotlivých stran na exekutivních koalicích. Do tabulky byly zařazeny všechny strany, které se alespoň dvakrát dostaly do exekutivní koalice v některém ze zkoumaných měst. Do sloupce SNK jsou pak pro zjednodušení zahrnuty všechny kandidátky nezávislých kandidátů. Kritériem úspěšnosti koaličního vyjednávání jsem zde zvolil účast strany v radě města. Z tabulky tedy jasně vyplívá, ţe co do počtu četnosti podílení se na výkonné moci ve městě je ve sledovaném období nejúspěšnější stranou KDU-ČSL, která z 18 zkoumaných koalic, chyběla pouze v jedné. Konkrétně nezasedla v radě města Brumov-Bylnice po volbách v roce 2002. Pozici druhého nejvyhledávanějšího partnera obsadila ODS spolu se sdruţeními nezávislých kandidátů. Shodně usedli ve 12 radách měst. O poznání méně úspěšná je pak z pohledu koaličního vyjednávání ČSSD. Ta sice zasedla v 16krát v zastupitelstvu obcí, jen
šestkrát se ale účastnila sestavování rady města. Nejhůře v hodnocení koaličního potencionálu dopadla KSČM, která sice zasedla téměř ve všech zastupitelstvech, jen dvakrát se jí však podařilo uzavřít koaliční dohodu Tabulka č.20: Účast jednotlivých stran na koalici. KSČM 1994
1998
2002
2006
2010
2014
ČSSD
B.-B.
√
-
KDUČSL √
Sl.
×
-
V.K.
×
B.-B.
TOP 09
ODS
SNK
-
×
-
√
-
√
-
-
√
-
√
×
×
×
√
-
√
-
Sl.
×
×
√
-
√
√
V.K.
×
-
√
-
√
√
B.-B.
√
√
×
-
-
√
Sl.
×
×
√
-
√
√
V.K.
×
√
√
-
×
√
B.-B.
×
×
√
-
√
√
Sl.
×
×
√
-
√
√
V.K.
×
√
√
-
×
√
B.-B.
×
×
√
-
√
√
Sl.
×
√
√
√
√
V.K.
×
√
√
-
×
√
B.-B.
×
×
√
-
√
√
Sl.
×
×
√
√
√
V.K.
-
√
√
-
-
√
Vysvětlivky: × = neúčast v radě města, √ = účast v radě města, - = neúčast v zastupitelstvu města Zdroj: vlastní
Seznam použité literatury BALÍK, S. 2006. „Typologie exekutivních koalic v českém prostředí.“ Pp. 53-68 in: Cabada, Ladislav a kol.: Koalice a koaliční vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk. BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 250 s. Politologie (Grada). ISBN 978-80-247-2908-4. Český statistický úřad: Počet obyvatel obcí [online]. 2015. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112015 KOUDELKA, Z. 2007. Samospráva. Linde: Praha KREJČÍ, o. 2006. Nová kniha o volbách. Proffesional Publishing: Praha LEBEDA, Tomáš. (2009). Komunální volby klamou Krátké zastavení nad problematickými aspekty volebního systému pro obecní zastupitelstva. Acta Politologica, Vol. 1, No. 3, s.332342 PINK, Michal. Volební mapy České a Slovenské republiky po roce 1993: vzorce, trendy, proměny. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2012, 263 s. Politologická řada. ISBN 978-80-7325-287-8. MACHOVÁ, Zuzana. Volební právo cizinců v komunálních volbách České republiky a jeho využití. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013, 152 s. ISBN 978-80-246-2342-9. VODIČKA, K., CABADA, L. 2011. Politický systém České republiky: historie a současnost. Portál: Praha. 3. vydání. ŘÍCHOVÁ, B. 2006. Přehled moderních politologických teorií: Empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě. 2006. Praha: Portál. Volby.cz: Výsledky komunálních voleb. 2015. Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://volby.cz/
Výpisy usnesení zastupitelstva měst Brumov-Bylnice, Slavičín a Valašské Klobouky, 1994 – 2014 Městský zpravodaj Brumov, Bylnice, Svatý Štěpán a Sidónie. Slavičínský zpravodaj: 1995, 1999, 2002, 2006, 2010 a 2014 Zákon č 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
Zákon 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností
Jiné zdroje Osobní rozhovory s Ing. Jaroslavem Končickým, Ing. Pavlem Pinďákem a Ing. Daliborem Manišem.
Seznam tabulek Tab. č. 1: Balíkova typologie koalic Tab. č. 2: Výsledky voleb ve Slavičíně 1994 Tab. č. 3: Výsledky voleb ve Valašských Kloboukách 1994 Tab. č. 4: Výsledky voleb ve Brumově-Bylnici 1994 Tab. č. 5 Výsledky voleb ve Slavičíně 1998 Tab. č. 6: Výsledky voleb ve Valašských Kloboukách 1998 Tab. č. 7: Výsledky voleb ve Brumově-Bylnici 1998 Tab. č. 8: Výsledky voleb ve Slavičíně 2002 Tab. č. 9: Výsledky voleb ve Valašských Kloboukách 2002 Tab. č. 10: Výsledky voleb ve Brumově-Bylnici 2002 Tab. č. 11: Výsledky voleb ve Slavičíně 2006 Tab. č. 12: Výsledky voleb ve Valašských Kloboukách 2006 Tab. č. 13: Výsledky voleb ve Brumově-Bylnici 2006 Tab. č. 14: Výsledky voleb ve Slavičíně 2010 Tab. č. 15: Výsledky voleb ve Valašských Kloboukách 2010 Tab. č. 16: Výsledky voleb ve Brumově-Bylnici 2010 Tab. č. 17: Výsledky voleb ve Slavičíně 2014 Tab. č. 18: Výsledky voleb ve Valašských Kloboukách 2014 Tab. č. 19: Výsledky voleb ve Brumově-Bylnici 2014 Tab. č.20: Účast jednotlivých stran na koalici
Seznam grafů Graf č.1: Počet kandidujících subjektů Graf č.2: Počet kandidujících osob Graf č.3: Volební účast Graf č.4: Četnost výskytu jednotlivých typů koalic
