UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství
Eva Hlávková
Komplikace u dárců krve během přístrojových odběrů, role sestry Bakalářská práce
Vedoucí práce: MUDr. Dana Galuszková, Ph.D., MBA
Olomouc 2011
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Název práce: Komplikace u dárců krve během přístrojových odběrů, role sestry
Název práce v AJ: Comlications in donors during the blood sampling instrument, the role of nurses
Datum zadání: 2011-01-11
Datum odevzdání: 2011-04-29
Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav ošetřovatelství
Autor práce: Hlávková Eva
Vedoucí práce: MUDr. Dana Galuszková, Ph.D., MBA
Abstrakt v ČJ: Bakalářská práce se věnuje komplikacím u dárců krve během přístrojových odběrů a roli všeobecné sestry při řešení těchto komplikací. Předkládá výsledky dotazníkového průzkumného šetření, které informují o komplikacích u dárců krve během přístrojového odběru a po odběru. Práce přispívá k odpovědi na otázku, zda mají dárci dostatek informací a edukačních materiálů o možných komplikacích, které mohou nastat v souvislosti s odběrem. Další otázkou je informovanost sester o možných komplikacích a jejich řešení. Pro účely šetření byla použita metoda anonymních dotazníků u dvou typů respondentů. Jedná se o dárce krve a všeobecné sestry, které provádějí u dárců odběry pomocí separátorů krevních elementů. Součástí bakalářské práce je edukační materiál pro dárce krve, kteří absolvují přístrojové odběry.
Abstrakt v AJ: The aim of this bachelor thesis is to describe complications for the blood donor during the aphaeresis. The thesis presents the results of a questionnaire which asked about the blood donor’s complications during and after the aphaeresis. The main goals of the thesis are to ascertain whether blood donors have sufficient information and education material about potential complications which can happen during the taking of the specimen and also ascertain whether nurses have such information as to how to solve any complications that may arise. In the research part of the project a query sheet was used for two types of respondent - blood donors and graduate nurses who conduct the blood specimen procedure using the blood element separator. A part of the thesis is an educational brochure for blood donors who apply for aphaeresis to avoid chylous plasma.
Klíčová slova v ČJ: dárci krve, přístrojové odběry, aferéza, venepunkce, plazmaferéza, trombocytaferéza, erytrocytaferéza
Klíčová slova v AJ: blood donor, machine blood specimen, aphaeresis, venepuncture, Plasmapheresis, thrombocytapheresis, Erythrocytapheresis
Rozsah: 55 s., 5 příl.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením MUDr. Dany Galuszkové, Ph.D., MBA a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.
V Olomouci dne 29. dubna 2011
…………………………….
Děkuji MUDr. Daně Galuszkové, Ph.D., MBA, za odborné vedení bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Poděkování patří i mé rodině za trpělivost a podporu při studiu a zpracování bakalářské práce.
Obsah Úvod ............................................................................................. 8 1 Historie a současnost dárcovství krve............................................... 9 1.1 Historie dárcovství krve.................................................................. 9 1.2 Darování krve................................................................................ 10 1.2.1 Základní předpoklady dárcovství ......................................................................... 10 1.2.2 Samovyloučení..................................................................................................... 11 1.2.3 Kritéria pro výběr dárců krve a jejich složek ....................................................... 11
1.3 Typy odběrů .................................................................................. 13 1.3.1 Běžný odběr ......................................................................................................... 14 1.3.2 Plazmaferéza ........................................................................................................ 15 1.3.3 Trombocytaferéza ................................................................................................ 16 1.3.4 Erytrocytaferéza ................................................................................................... 16 1.3.5 Granulocytaferéza ................................................................................................ 17 1.3.6 Leukocytaferéza ................................................................................................... 18
1.4 Multikomponentní dárcovství....................................................... 18 1.4.1 Popis multikomponentního odběru ...................................................................... 19 1.4.2 Přínos pro pacienty............................................................................................... 19 1.4.3 Přínos pro transfuzní pracoviště........................................................................... 20 1.4.4 Vliv aferéz na zdravotní stav dárce krve.............................................................. 20
1.5 Separátory pro multikomponentní odběry na TO Olomouc......... 20 1.5.1 Separátor krevních elementů Haemonetics PCS2................................................ 21 1.5.2 Separátor krevních elementů Haemonetics MCS+ .............................................. 21 1.5.3 Separátor krevních elementů Trima Accel........................................................... 22 1.5.4 Vedení dokumentace, proškolení obsluhujícího personálu.................................. 22
1.6 Komplikace při odběru a role sestry............................................. 23
6
1.6.1 Nejčastější nežádoucí reakce na odběr................................................................. 23 1.6.2 Technické komplikace ......................................................................................... 25 1.6.3 Komplikace ze strany dárce ................................................................................. 25 1.6.4 Záznam komplikací.............................................................................................. 25 1.6.5 Prevence komplikací ............................................................................................ 25
1.7 Hemovigilance .............................................................................. 26 1.8 Doporučení pro dárce krve ........................................................... 27 2 Průzkumné šetření ............................................................................ 28 2.1 Cíle práce ...................................................................................... 28 2.2 Výzkumné otázky ......................................................................... 28 2.3 Metodika průzkumného šetření .................................................... 29 2.4 Výsledky dotazníkového šetření a jejich analýza......................... 30 2.4.1 Vyhodnocení dotazníku pro všeobecné sestry ..................................................... 30 2.4.2 Vyhodnocení dotazníku pro dárce........................................................................ 36
Diskuze....................................................................................... 42 Závěr .......................................................................................... 46 Literatura a prameny............................................................... 48 Seznam zkratek......................................................................... 52 Seznam grafů............................................................................. 53 Seznam tabulek ......................................................................... 54 Seznam příloh ........................................................................... 55
7
Úvod Dárcovství krve nebo jejich komponent má i v dnešní moderní době nezastupitelnou roli. Dárce krve svým jedinečným darem umožňuje mnohdy zachránit ohrožený lidský život. S rozvojem medicíny a nových léčebných metod, dochází ke změnám při odběru krve a jejich komponent. Od roku 1990 dochází v ČR k zavádění nových moderních technologií v oblasti odběru i zpracování krve. Nové separační přístroje umožňují multikomponentní odběry a jsou v dnešní době považovány za metodu odběru, která je pro dárce krve i příjemce bezpečná. Odběr pomocí speciálních separačních přístrojů klade velký důraz na výběr dárců a jeho edukaci. Moderní vybavení transfuzního oddělení a erudovaná práce všeobecných sester, přispívá k nekomplikovanému průběhu přístrojového odběru. Dodržování platných norem a legislativy, zajišťuje bezpečnost pro dárce i příjemce. Neméně důležitou roli má v této problematice prevence komplikací. Přesto se můžeme u dárců setkat s vedlejšími účinky a to jak uvádějí použité literární zdroje, mohou být krátkodobé i dlouhodobé. Cílem této práce je přiblížit možné komplikace u dárců během přístrojových odběrů a roli setry. Informovat o různých typech separací, možných komplikacích a jejich prevenci. Dále pak zjistit názor respondentů z řad dárců a sester, které separace provádějí, zda mají dostatek informací a edukačních materiálů o možných komplikacích. U všeobecných sester je také důležitá informovanost jak vzniklé komplikace řešit.
8
I Teoretická část
1 Historie a současnost dárcovství krve
1.1 Historie dárcovství krve Významu krve pro život si byli lidé vědomi už hluboko v minulosti. Krev považovali za zázračnou a omlazující tekutinu. Kolem roku 450 před naším letopočtem již Empedoklés napsal, že krev je život. První pokusy o transfuzi krve nacházíme již v 17. století po objevení krevního oběhu Wiliamem Harveym (1628). Prováděly se krevní převody mezi zvířaty, ale brzy se objevily i pokusy o převod krve ze zvířete na člověka. Jean-Baptista Denis (1628–1704) je v historii popisován jako první člověk, který provedl úspěšnou transfuzi krve u člověka. K transfuzi použil beranní krev. Další pokusy s transfuzemi zvířecí krve člověku nebyly úspěšné. Léčba však vždy končila smrtí pacienta. Z tohoto důvodu byla léčba transfuzí po dalších více než 150 let odmítána. Teprve počátkem 20. století, kdy došlo k objevu systému AB0 krevních skupin MUDr. Karlem Landsteinerem a prokázání čtvrté krevní skupiny – AB v roce 1907 MUDr. Janem Jánským, byl položen pevný vědecký základ pro transfuzi krve, a to objevením a klasifikováním krevních skupin.1 Česká Národní transfuzní služba byla ustanovena vládním usnesením ze dne 7. 12. 1948. S rozvojem transfuzní služby a budováním Národní transfuzní služby úzce souvisí propagace dárcovství a nábor nových dárců. Tím byl pověřen Československý červený kříž.2 V Olomouci zahájila transfuzní stanice svoji činnost v dubnu 1949. Od roku 1990 dochází k zásadním změnám v práci transfuzního oddělení (dále jen TO). Změněn je samotný způsob odběru krve a jejích komponent i výrobní postupy, dochází k zavádění 1
MIKŠOVÁ, Z., FROŇKOVÁ, M., a kol. Ošetřovatelský proces při aplikaci transfuze, Kapitoly z ošetřovatelské
péče I, s. 196 – 197. 2
BOHONĚK, M., HORNYCH, J., PROCHÁZKA, J. Český červený kříž a dárcovství krve, 50 let Národní
transfuzní služby, s. 13.
9
moderní technologie výroby transfuzních přípravků, modernizaci přístrojového vybavení. Systém odběrů krve do transfuzních láhví nahradil uzavřený systém krevních vaků. Vývoj TO je zaměřen na rozvoj správné výrobní praxe. Státní ústav pro kontrolu léčiv hodnotí pravidelnými audity kvalitu prováděných činností v souladu s naší i evropskou legislativou a vydává povolení k výrobě transfuzních přípravků. TO spolupracuje s Českým červeným křížem, s čestným registrem dárců krvetvorných buněk a s ostatními transfuzními stanicemi. V současné době působí v areálu Fakultní nemocnice Olomouc společně s Hemato-onkologickou klinikou a rehabilitačním oddělením. Od roku 2004 je držitelem certifikátu kvality ISO 9001:2000.
1.2 Darování krve Na základě doporučení Rady Evropy a Etického kodexu se na TO v ČR preferuje dárcovství krve dobrovolné a bezplatné. Darování krve je jedinečný dar, který mnohdy umožňuje zachránit ohrožený život pacienta. Preferujeme dárcovství krve dobrovolné a bezplatné, protože pokud dárce není motivován finančním prospěchem, nemá důvod zatajovat informace o svém zdravotním stavu. Hlavní důvod proč lidé přicházejí darovat krev je pomoc jinému člověku ve zdravotní nouzi. Toto je cílem i při výchově k dárcovství.3 Mnohdy přicházejí dárci proto, že někomu z rodiny či blízkých byla při léčbě v nemocnici transfuze krve aplikována. Svým dobrovolným darováním krve nebo některé z jejich složek chtějí taky pomoci zachránit lidský život.
1.2.1 Základní předpoklady dárcovství Při posuzování způsobilosti k dárcovství krve a krevních složek hodnotíme zdravotní stav, výsledky vyšetření a anamnézu dárce. Před každým odběrem vyplňuje dárce dotazník. U přístrojových odběrů podepisuje dárce „Souhlas s přístrojovým odběrem“, který vytiskne sestra v evidenci dárců krve. Za posouzení zdravotní způsobilosti odpovídá pověřený zdravotnický pracovník vždy s cílem zamezit poškození zdraví dárce odběrem, poškození zdraví příjemce léčivého přípravku 3
KUBISZ, P., a kol. Hematológia a transfuziológa, s. 217-222
10
vyrobeného z krve nebo krevní složky dárce.4 Posuzování způsobilosti dárců podléhá vyhlášce č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejich složek (dále jen vyhláška o lidské krvi). Další související dokumenty jsou zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů.
1.2.2 Samovyloučení Jedná se o možnost dárce vyjádřit nesouhlas s použitím své krve nebo jejich komponent pro pacienta. Dárce se může samovyloučit např. z důvodu rizikového chování, které neuvedl v dotazníku (viz Příloha 3) ani během vyšetření. Tímto krokem může zabránit komplikacím, které by mohly nastat u příjemce po aplikaci transfuze. Jde o formulář „Použití mé krve“, který dárce vyplní a vhodí do určené schránky na TO. Schránka je 2 x denně kontrolována a konzervy označeny. Tyto odebrané produkty nemohou být použity pro hemoterapii.
1.2.3 Kritéria pro výběr dárců krve a jejich složek •
Věk
Pro dárce krve se doporučuje věk mezi 18 – 65 let. Darovat krev poprvé ve věku nad 60 let lze pouze se souhlasem lékaře. Nad 65 let lze darovat krev výjimečně se souhlasem lékaře transfuzního zařízení, obnovovaným při každém odběru. •
Tělesná hmotnost
≥ 50 kg u dárců plné krve nebo jejich složek z aferézy ≥ 70 kg možný odběr dvojité erytrocztaferézy •
Hodnoty hemoglobinu u dárce
≥ 125g/l ženy ≥ 135g/l muži 4
SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP [online] 2005 [cit. 2011–04-03] Dokumenty.
Doporučené
postupy.
DOP
STL
2007
03
Způsobilost
11
dárce
V4.
Dostupné
z WWW:
> 140 g/l u odběru dvojité erytrocytaferézy •
Hodnoty hematokritu
nad 0,38 l/l ženy nad 0,40 l/l muži nad 0,42 l/l u odběru dvojité erytrocytaferézy •
Hodnoty celkové bílkoviny v krvi dárce plazmy aferézou
≥ 60 g/l Stanovení koncentrace celkové bílkoviny v séru a elektroforéza v séru musí být provedena u odběru plazmy aferézou alespoň jednou ročně. •
Hodnoty trombocytů v krvi dárce trombocytů aferézou
≥ 150x109/l •
Krevní tlak
systolický ≤180 mmHg diastolický ≤100 mmHg •
Pulz
50- 100/minutu, pravidelný •
Výsledky testování infekcí
testy na hepatitidu B (HBsAg), hepatitidu C (anti-HCV) – negativní hodnoty testy na HIV - negativní hodnoty testy na syfilis - negativní hodnoty •
Další kritéria
Dárcem krve nebo jejich komponent může být pouze osoba, se kterou lze navázat odpovídající kontakt a s odběrem souhlasí. U každého dárce při jakémkoliv typu odběru se ověřuje, zda není evidován v Národním registru vyřazených dárců. V místě venepunkce musí být kůže bez patologických lézí a lokálního ekzému.5
5
SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP [online] 2005 [cit. 2011-04-03] Dokumenty.
Doporučené
postupy.
DOP
STL
2007
03
Způsobilost
12
dárce
V4.
Dostupné
z WWW:
1.3 Typy odběrů Autologní odběr je odběr plné krve u pacienta, jehož konečný transfuzní přípravek slouží výhradně k hemoterapii pacienta, jemuž byl odběr proveden. Autologní odběry jsou prováděny většinou formou běžného odběru. Pták publikoval k danému
tématu
nový
způsob
odběru
krve
pro
autotransfuzi
technikou
erytrocyteferézy. Popisuje techniku erytrocyteferézy jako možnost odběru 2 TU erytrocytů bez buffy-coatu resuspendovaných pro autotransfuzi při jednom sezení u pacientů před předem plánovanými chirurgickými výkony. Pokud je autologní transfuze použita jako jediný zdroj krve ke krytí operačních ztrát, její základní výhodou je snížení rizika vzniku komplikací transfuzí přenosných infekčních onemocnění i nežádoucích imunologických účinků alogenní krve. Uvádí, že eliminace co největšího množství leukocytů a trombocytů z autologní krve snižuje riziko vzniku komplikací. Autologní plazma zde není indikována, protože při chirurgických výkonech se nepředpokládá větší krevní ztráta s nutností aplikace plazmy.6 Homologní odběr je odběr plné krve, respektive krevních komponent od dárce, jehož konečný transfuzní přípravek je určen k hemoterapii jiných osob. Běžný odběr je odběr plné krve vhodnému dárci do sterilního odběrového plastového vaku s apyrogenním antikoagulačním roztokem, čímž získáme odebraný výchozí produkt pro přípravu konečného transfuzního přípravku v předepsaném objemu.7 Aferéza je přístrojový odběr krevních částí prováděný pomocí automatických přístrojů pro separaci krevních částí, pomocí této separace získáme produkt pro přípravu konečného transfuzního přípravku od dárce. Aferetické odběry jsou využity i při terapii nemocných. Aferéza z řeckého (aphaeresis-separace, oddělování). Afertickým odběrem je možné odebírat lidskou plazmu (plazmaferéza), krevní destičky (trombocyteferéza). Bílé nebo červené krvinky jsou odebírány formou (leukocytaferézy, erytrocytaferézy). Původně se tyto odběry prováděly tzv. manuálním způsobem, při kterém docházelo k opakovaným odběrům plné krve od dárce s následnou centrifugací, odstraněním potřebné složky a vrácením zbylé krve zpět dárci do krevního oběhu. Velkého rozvoje dosáhly aferetické odběry ve druhé polovině 6
PTÁK, J. Erytrocytaferéza-nový způsob odběru krve pro autotransfuzi, Transfuze dnes, 2000, č. 2, s. 49 -51
7
SOP/VYŠ-01, 2. vydání. Vyšetření dárce krve před odběrem. [s.l.] : TO Olomouc, 23.06.2008. 9 s.
13
80. a zejména v 90. letech zavedením přístrojových odběrů pomocí separátorů krevních komponent.8
1.3.1 Běžný odběr Dárce po registraci v kartotéce TO vyplní podrobný dotazník, podepíše tzv. „informovaný souhlas“, tj. souhlas s provedením odběru, včetně předepsaných vyšetření. Dárce je řádně poučen o celé proceduře a podepisuje, že souhlasí s tím, aby byl zařazen do národního registru dárců krve. Potvrzuje, že nepatří mezi osoby s rizikovým chováním vzhledem k nákaze a přenosu infekčních onemocnění. Tímto výrazně eliminuje možnost vzniku komplikací u pacienta, kterému by byla transfuze aplikována. V hematologické laboratoři je dárci odebrán vzorek krve na základní laboratorní vyšetření – krevní obraz. Pověřený zdravotnický pracovník, který určuje způsobilost dárce k odběru, zhodnotí výsledky laboratorních vyšetření, změří krevní tlak, pulz, tělesnou teplotu, provede základní vyšetření a zhodnotí vyplněný dotazník. Je-li dárce způsobilý k odběru, může být odběr proveden. V opačném případě je dárce informován o dalším postupu, popřípadě podmínkách za jakých bude moci eventuelně krev v budoucnu darovat. Odběr krve provádí všeobecné setry, trvá obvykle méně než 10 minut. Odběry se provádí do plastových vaků. Jde o systém více vaků, které jsou navzájem propojeny hadičkami, hadička vedoucí od odběrového vaku je zakončena jehlou. Celý proces odběru a zpracování krve probíhá uzavřeným způsobem.9 Odebírá se 450 ml ± 10 % dárci nemá být při jednom odběru odebráno více než 13 % vypočteného objemu krve.10
8
SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP[online]. 2005 [cit. 2011–04-03] Pro dárce. Speciální
odběrové postupy. 9
SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP[online]. 2005 [cit. 2011–04-03] Pro dárce. Jak probíhá
odběr? 10
SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP [online] 2005 [cit. 2011–04-03] Dokumenty.
Doporučené
postupy.
DOP
STL
2007
03
Způsobilost
14
dárce
V4.
Dostupné
z WWW:
1.3.2 Plazmaferéza Dárci se odebírá pouze plazma pomocí speciálních přístrojů (separátorů), kdy se z krve dárce pomocí centrifugace oddělí krevní plazma od ostatních krevních komponentů. Zbývající část krve je vrácena dárci zpět do krevního oběhu. Odběr plazmy trvá 45 – 60 minut a probíhá v několika cyklech. Odebrané množství plazmy je 660 – 850 g, dle ordinace lékaře. Při odběru 660 g plazmy se odebírá bez náhrady objemu, u vyšších odebíraných množství je náhrada odebraného objemu nutná. K náhradě odebraného objemu se používá fyziologický roztok - Sodium chloride 0,9 %. Během jednoho roku nesmí být odebráno více než 25 litrů plazmy. Vyšetření dárce před odběrem plazmy je stejné jako u běžného odběru a navíc kontrolujeme hladinu celkové bílkoviny v séru a elektroforézu bílkovin v séru. Plazma obsahuje všechny koagulační faktory a jejich přirozené inhibitory v různých koncentracích. Plazma musí být během jedné hodiny zmrazena, a to tak, aby zůstaly zachovány všechny koagulační faktory ve funkčním stavu. Plazma takto odebraná je určena pro klinické použití nebo průmyslově zpracovaná farmaceutickými firmami na krevní deriváty. U plazmy pro klinické použití je důležitá opakovaná kontrola dárce vyšetřením krve na infekční markery. Teprve při negativním výsledku lze plazmu po 6 měsících uvolnit z karantény ke klinickému použití. Univerzálním přípravkem je plazma AB. Na Rh systém se nebere zřetel. U plazmy určené k výrobě léků jde o velice nákladný a složitý proces zpracování frakcionaci, který provádí pouze několik zpracovatelů na světě. Z jednotlivých frakcí plazmatických bílkovin jsou hromadně vyráběny léky (krevní deriváty).11 Patří sem: •
albumin
•
imunoglobuliny
•
koncentráty koagulačních faktorů
•
koncentráty inhibitorů. Tyto deriváty se užívají u pacientů např. na oddělení hematoonkologickém
u krvácivých chorob vrozených i získaných na oddělení chirurgickém např. u popálenin aj. Nejvyšší bezpečnost léků a krevních derivátů vyrobených z plazmy 11
KAŠPAROVÁ, D., BURDOVÁ, I. Plazmaferéza, kritéria dárcovství krevní plazmy, Sestra, 2009, č. 7–8, s. 39–
40.
15
zajišťuje tzv. inaktivace virů. Tato probíhá při zpracování plazmy a je založena na velmi komplexních chemických a tepelných metodách.
1.3.3 Trombocytaferéza Odběr se provádí pomocí speciálních přístrojů (separátorů). K odběrům aferetickou technikou jsou dárci zváni i telefonicky s nevelkým časovým předstihem, trombocyty z aferézy se většinou připravují pro konkrétního příjemce. Jde o dárce, který již absolvoval běžný odběr bez komplikací s negativními výsledky laboratorních vyšetření, vyjádřil potřebný souhlas s tímto typem odběru a jeho žilní přístup aferézy umožňuje. Pro odběry trombocytů platí pro dárce stejné podmínky jako u odběru plazmy důležitý je dostatečný počet trombocytů v krvi dárce. Separace trvá 1 – 2 hodiny a krevní destičky se nahradí během 1 – 2 dnů. Provádět se mohou 1 x za 2 týdny, maximálně 48x za rok.
1.3.4 Erytrocytaferéza Při jednom odběru, který trvá asi 45 minut, odebereme 2 TU erytrocytů během dvou cyklů. Interval mezi dvěma odběry je 6 měsíců. Reakce dárců na odběr erytrocytů a změny laboratorních hodnot v závislosti na odběru na TO Hradec Králové sledovali a první zkušenosti ve své příspěvku uvedli Řeháček, Rondiak.12 K danému tématu také publikoval Janek výsledky a hodnocení laboratorních kontrol kvality deleukotizovaných erytrocytů a erytrocytů bez buffy-coatu, vyrobených metodou aferézy na přístroji Haemonetics MCS+. Konstatuje vysokou standardnost a kvalitu konečných produktů, relativní bezpečnost odběrů a dobrou toleranci procedury dárcem. Nežádoucí účinky u dárců se vyskytly převážně vazovagálního charakteru, a to u 4 erytrocytaferéz ze 138, pouze u jednoho bylo nutno odběr ukončit po prvním cyklu.13
12
ŘEHÁČEK, V., RONDIAK, J. Odběr dvou jednotek erytrocytů pomocí aferézy-první zkušenosti, 50 let Národní
transfuzní služby, s. 51. 13
JANEK, D. Dárcovské erytrocytaferézy-první zkušenosti se separátorem Haemonetics MCS+. Transfuze dnes,
2000, č. 4, s. 134–136.
16
Třebešková popsala odběry erytrocytů formou erytrocytaferézy na separátoru Baxter Alyx. Jde o přístroj určený k výrobě 2 TU deleoukotizovaných erytrocytů. Jako výhodu uvádí možnost podání 2 jednotek jednomu pacientovi od jednoho dárce, což snižuje rizika potransfuzních reakcí.14 Možné komplikace při erytrocytaferéze pro dárce mohou být ztráty elementárního železa. Janek při jejich zkušenostech s dárcovskými erytrocytaferézami uvádí, že u dárce se průměrné ztráty elementárního železa pohybují kolem 552 mg Fe, za optimální tedy považuje poskytnout suplementaci preparátem Ferronat retard. Procházková publikovala porovnání dvojité erytrocytaferézy a dárcovství plné krve z pohledu vlivu dárcovství na zásoby železa u dárců. Uvádí, že ztráta železa při dvojitém odběru erytrocytů je cca 320 – 420 mg. Tato ztráta je obdobná i u dárcovství plné krve. Výsledky dvouletého sledování souboru dárců, jak Procházková uvádí, ukazují, že k preventivní aplikaci preparátů Fe je nutno přistupovat individuálně a monitorovat zásoby železa při opakovaných odběrech.15 Na TO FN Olomouc poskytujeme suplementaci preparátem Fe. Erytrocytaferézy jsou využívány také jako léčebná metoda. Jde o odseparování části erytrocytu a snížení hladiny hematokritu při onemocnění způsobující jejich nadprodukci např. primární polycytemie vera a sekundární polyglobulie.
1.3.5 Granulocytaferéza Granulocytaferéza je aferetický odběr, kdy získáme granulocytový koncentrát obsahující hlavně granulocyty resuspendované v plazmě.16 Využívá se jednak k transfuzi granulocytů pacientům s infekčními komplikacemi při granulocytopeniích, jednak ke snížení množství těchto krevních elementů u chronické granulocytární leukémie.17
14
TŘEBEŠKOVÁ, J., LANDMESSEROVÁ, S., ŘEHÁČEK, V. Erytrocytaferéza-odběry na separátoru Alyx, IXX.
celostátní pracovní konference laborantů a sester. Krkonoše- Špindlerův Mlýn, 22.-24.4.2007, s. 12-13 15
PROCHÁZKOVÁ, R., aj. Výběr dárců pro multikomponentní odběry krve, Transfuze a hematologie dnes, 2010,
č. 4, s. 224–229. 16
KUBISZ, P., a kol. Hematológia a transfuziológia, s. 226.
17
ŠTOREK, J. Aferéza na separátorech (Moderní metoda dárcovství krevních derivátů.) Zdravotnické noviny, 1988,
č. 26, s. 6.
17
K tématu granulocytaferéz Fehérvízyová uvádí, že v 80. letech se léčba prakticky přestala používat vzhledem k nejednoznačným léčebným výsledkům. Koncentráty obsahovaly relativně málo granulocytů. V 90. letech se zájem o granulocyty obnovuje. Naskytla se možnost produkovat koncentráty s podstatně vyšším obsahem granulocytů od dárců stimulovaných rekombinovaným granulocytovým růstovým faktorem. Při výběru dárců se upřednostňují příbuzní pacientů. Dále Fehérvízyová publikovala: „Samotná technika separace je pro dárce v podstatě bezpečná. Příležitostně se může vyskytnout vaso-vagální reakce. Většina komplikací souvisí s podávaným citronanem sodným, sedimentačními látkami, kortikoidy a růstovým faktorem.“18
1.3.6 Leukocytaferéza Tento odběr se provádí pouze na specializovaných pracovištích. Příbuzným a častěji prováděným odběrem je sběr tzv. kmenových buněk, které při transplantaci mohou nahradit kostní dřeň.19
1.4 Multikomponentní dárcovství Multikomponentní dárcovství představuje nový trend v darování krve a krevních komponent, který se sebou přinesl vývoj moderních krevních separátorů v 90. letech 20. století. Dle publikace Procházkové nejsou dosud sjednocena výběrová kritéria pro dárce, ale uvádí, že je třeba respektovat základní pravidla pro aferetické odběry dle Doporučení Rady Evropy a kritéria FDA.20
18
FEHÉRVÍZYOVÁ, E. Príprava a liečebné použitie granulocytov, Transfuze dnes, 2000, č. 1, s. 5–9.
19
SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP[online]. 2005 [cit. 2011–04-03] Pro dárce. Speciální
odběrové postupy. < http://www.transfuznispolecnost.cz/specialni_postupy.php> 20
PROCHÁZKOVÁ, R. Multikomponentní aferetické odběry krve, s. 14.
18
1.4.1 Popis multikomponentního odběru Multikomponentní odběr umožňuje odebrat od jednoho dárce během jednoho odběru více transfuzních jednotek krevních složek v různých kombinacích. Objem odebraných transfuzních přípravků celkem při jednom odběru nemá přesáhnout 650 ml. U odběru erytrocytu by nemělo u dárce po odběru dojít k poklesu koncentrace hemoglobinu na 110 g/l při normovolemii. Procházková uvedla: „Metoda byla poprvé představena na kongresu European Society for Hemapheresis v roce 1993 v Aberdeenu, americkou FDA byl nejprve povolen odběr 1 TU erytrocytů a 2 TU pazmy (1995), po té odběr 2 TU autologních erytrocytů v roce 1996 a roku 1997 odběr 2 TU alogenních erytrocytů.“21 Zvyšující se požadavky na množství a jakost transfuzních přípravků sebou přinášejí i rozsah množství různých typů odběru. Metoda multikomponentních odběrů umožňuje připravit standardizované transfuzní přípravky vysoké jakosti.
1.4.2 Přínos pro pacienty Aplikace více transfuzních přípravků od jednoho dárce snižuje riziko přenosu infekce
u
pacientů,
snižuje
možnost
imunizace
hemoterapií
zejména
u polytransfundovaných pacientů, umožňuje bezpečnější pokračování v léčbě již imunizovaných nemocných výběrem fenotypově shodných dárců krve. Výhodou pro pacienty jsou transfuzní přípravky deleukotizované, které snižují riziko komplikací při aplikaci transfuze. Při odběru na separátoru může být instalován přímo set s filtrem. Možnost využití multikomponentního odběru při autotransfuzních odběrech uvedl ve své publikaci Pták. Popisuje odběr technikou erytrocytaferézy u 65 pacientů. U žádného pacienta nezaznamenali nežádoucí reakce na odběr, 2 uváděli cirkumorální parestezie a pocit brnění v prstech rukou. Výhodou je nižší počet venepunkcí.22
21
PROCHÁZKOVÁ, R. Multikomponentní aferetické odběry krve, s. 10.
22
PTÁK, J. Erytrocytaferéza-nový způsob odběru krve pro autotransfuzi. Transfuze dnes, 2000, č. 2, s. 49–51.
19
1.4.3 Přínos pro transfuzní pracoviště Podle Procházkové metoda multikomponentích odběrů přináší TO řadu výhod. Umožňuje lepší organizaci odběrů podle aktuálních požadavků, přináší zvýšení flexibility. Metoda umožňuje odběr více jednotek na základě klinických indikací, jako jsou požadavky na fenotypově shodné erytrocyty. Výsledkem separace je transfuzní přípravek ve finální formě, kde již není potřeba následného zpracování. Procházková k dané problematice dále uvádí, že metoda je jen relativně nákladná, protože její ekonomická výhodnost odpovídá použitému protokolu a přispívá k ekonomizaci provozu aferetické jednotky.23
1.4.4 Vliv aferéz na zdravotní stav dárce krve Dle současných znalostí a zkušeností s multikomponentními odběry je metoda považována za bezpečnou pro dárce krve. Odběr je dárci přijímán většinou kladně. Multikomponentní odběry nejsou spojeny s vyšším rizikem komplikací. Komplikace – vedlejší účinky, které se mohou u dárce projevit, můžeme rozdělit na krátkodobé i dlouhodobé. Podrobněji jsou komplikace rozpracovány v podkapitole 6.1.
1.5 Separátory pro multikomponentní odběry na TO Olomouc Aferetická jednotka TO FN Olomouc je separační pracoviště s moderním technickým vybavením. Technické vybavení umožňuje separovat u dárců různé kombinace multikomponentních odběrů (trombocyty, plazma, erytrocyty). Celkový objem odebraných přípravků při jednom odběru nemá převyšovat 650 ml.
Přístroje MCS+, PCS
Haemonetics
Trima Accel
Caridian
23
PROCHÁZKOVÁ, R., Multikomponentní aferetické odběry krve, s. 11.
20
1.5.1 Separátor krevních elementů Haemonetics PCS2 Systém PCS umožňuje maximální flexibilitu při shromažďování plazmy. Přístroj je plně automatizován. Po zapnutí dokončí PCS řadu autodiagnostických kontrol zobrazených na obrazovce. Vyžaduje po obsluze, aby instalovala odběrovou soupravu na jedno použití, a zvolila nebo modifikovala program a spustila funkci. Během celé procedury displej zobrazuje aktuální stav přístroje. U separátoru nastavíme doporučený objem plazmy dle ordinace lékaře od zdravého dárce, a to s nebo bez kompenzace fyziologickým roztokem. Reinfuzi až do 500 ml fyziologického roztoku můžeme využít při komplikacích u dárce pro kompenzaci objemu. Jde o tzv. diskontinuální separátor, který využívá k separaci pouze jeden žilní přístup. Pro dárce je diskontinuální odběr výhodou, protože druhá paže zůstává volná a dárci zajišťuje více komfortu při odběru. Odběr probíhá v několika cyklech, kdy v jednom je dárci odebráno cca 250 ml krve. Antikoagulans prochází přes monitor pro odkapávání při plnění a odběru krve. Plazma je sbírána do odběrového vaku a krvinky jsou vráceny zpět do oběhu dárce. Aferéza probíhá v uzavřeném systému hadiček a vaků na jedno použití, tím se riziko kontaminace snižuje téměř na nulu. Obsluhující personál sleduje provoz přístroje a rovněž zdravotní stav dárce, aby nedošlo k nepříznivým reakcím.
1.5.2 Separátor krevních elementů Haemonetics MCS+ Separátor MCS+ je kompaktní přístroj na zpracování krve. Umožňuje multikomponentní odběry krve. Sbírá krevní komponenty krevní destičky, plazmu, koncentráty erytrocytů s využitím nejmodernější počítačové technologie a technologie pro zpracování krve. K dispozici máme několik speciálních jednorázových setů pro zpracování krve v různých kombinacích. Všechny sety sestávají ze soupravy hadiček, centrifugačního zvonu a sběrných vaků. Přístroj se ovládá přes obslužný panel, systém zajišťuje informace týkající se stavu procedury pomocí signalizačních světel pro průtok krve dárce a zobrazovacího panelu. Protokolové karty přístroje umožňují snadnou aktualizaci nebo změnu programu MCS+.24
24
Všeobecný návod k obsluze. MCS+. Haemonetics MCS+ LN 9000- 220 E.
21
Procházková uvádí: “Metoda představuje několik desítek minut (35 – 110 min.) trvající odběr na krevním separátoru, kterým projde cca ½ celkového krevního objemu dárce. Během tohoto procesu je krev dárce vystavena kontaktu s odběrovým materiálem a centrifugací cca 3000 – 7000 otáček. Do krevního oběhu dárce se vrací složky krve, které nejsou předmětem sběru.“25
1.5.3 Separátor krevních elementů Trima Accel Na tomto typu separátorů také odebíráme multikomponentní odběry. Mobilní, automatizovaný systém pro odběr krevních složek používá odběrovou soupravu na jednou použití. Ta se skládá z předem propojeného prstence, kazety, odběrových vaků a hadiček pro průtok krve. Součástí kazety jsou čerpací smyčky hadiček, filtry, tlakové membrány, senzory a vrtný rezervoár. Kazeta poskytuje hardwarové rozhraní pro senzory ventily a detektor erytrocytů. Odběrová souprava má snadnou instalaci do přístroje i likvidaci. K dispozici máme několik setů na možné varianty odběru. Dotyková obrazovka umožňuje snadné ovládání pro personál a dárce na ní muže sledovat průběh separace. Používáme antikoagulační roztok ACD-A, inhibuje srážení krve. Automatický systém má mnoho vlastností zajišťující bezpečnost je však naprosto nutné sledovat v průběhu celého odběru dárce i proces separace. Po celou dobu procedury musíme zajistit bezpečnost dárce a kvalitu produktu.26
1.5.4 Vedení dokumentace, proškolení obsluhujícího personálu Všeobecné sestry s registrací provádějící separaci musí byt proškoleny kvalifikovaným personálem firmy. Firmy zajišťují preventivní údržbu servisním technikem, pravidelnou validaci 2 x ročně. U každého přístroje musí být náležitá dokumentace: Servis a údržba přístroje, Provozní deník přístroje, Pracovní deník. Základní údaje o dárci, laboratorní hodnoty, průběh separace i výsledné hodnoty musí být zaznamenávány do dokumentace. Tématu zdravotnické dokumentace v práci 25
PROCHÁZKOVÁ, R. Multikomponentní aferetické odběry krve, s. 11.
26
GAMBRO BCT, Inc. Příručka pro operátory pro verzi 5.1 2006. díl č. 777821-023, objednací č. 704266-000.
22
sestry se věnoval Vondráček.27 Zdravotnická dokumentace musí být vedena čitelně, pravdivě a průkazně, aby byla schopna plnit svou funkci a odpovídala tak platným předpisům.
1.6 Komplikace při odběru a role sestry K problematice neočekávaných situací v průběhu hemaferéz publikovala Gašová: I když se jedná o velmi bezpečné výkony, mohou se v průběhu separace vyskytnout neočekávané situace. Ty je nutno rychle vyřešit a přitom zajistit co nejvyšší bezpečnost dárce nebo pacienta. Komplikace můžeme rozdělit na technické, které mohou souviset s použitou technikou a nežádoucí reakce u dárce nebo pacienta. K nejčastějším komplikacím patří v průběhu dárcovských i terapeutických separací nedostatečná funkce periferního nebo centrálního žilního přístupu. Separace u zdravých dárců nejsou tak zatěžující jako terapeutické výkony, které trvají 3 – 5 hodin a dochází při nich k aplikaci větších dávek antikoagulačních roztoků, pacienti mohou mít další přidružená onemocnění. Dárci i pacienti musí být v průběhu separace pod stálým dohledem sestry a lékaře.28 Vedlejší efekty procedury můžeme rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé. Jak uvádí Procházková, mezi krátkodobé patří například bolest při vpichu, hematomy, oběhové reakce, vliv citrátového antokoagilans, pocit chladu a další. K dlouhodobým účinkům aferéz patří vývoj parametrů krevního obrazu a metabolismus železa u dvojitých erytrocytaferéz. Diskutována je preventivní substituce železa.29
1.6.1 Nejčastější nežádoucí reakce na odběr 1. Hematom v místě vpichu – riziko této komplikace můžeme snížit, pokud je místo vpichu po odběru na několik minut řádně stlačeno na natažené paži dvěma prsty.
27
VONDRÁČEK, L., a WIRTHOVÁ, V. Sestra a její dokumentace:návod pro praxi, s. 15.
28
GAŠOVÁ, Z., Neočekávané situace v průběhu dárcovských a terapeutických hemaferéz, IXX. celostátní pracovní
konference laborantů a sester. Krkonoše- Špindlerův Mlýn, 22.-24. 4. 2007, s. 16-17. 29
PROCHÁZKOVÁ, R., Multikomponentní aferetické odběry krve, s. 16–19.
23
Prevencí před vznikem hematomu je převázání místa odběru elastickým obinadlem a poučení dárce, že nesmí končetinu v den odběru nadměrně zatěžovat.
2. Mírné vazo-vagální reakce – u prvodárců, u dárců s nepřiměřenou psychickou reakcí nebo u dárců lačných je důležitá správná edukace dárce před odběrem, pomalé opouštění odběrového křesla. Pokud při odběru k nevolnosti dojde, uloží VS dárce do Trendeleburgovi polohy, změří krevní tlak a puls. Podává tekutiny a dárce sleduje do úplné stabilizace zdravotního stavu.
3. Kolaps, křeče – VS přivolá lékaře, zajistí průchodnost dýchacích cest a ukončí odběr. Dárce uloží do horizontální polohy. Sleduje a zaznamenává FF a postupuje dle pokynů lékaře. Na odběrovém sále je resuscitační vozík s pomůckami k neodkladné KPR. Pomůcky a léky jsou pravidelně kontrolovány, doplňovány. VS jsou 1 x ročně proškoleny v KPR.
4. Reakce na citrátovou antikoagulaci-hypokalcémie. Procházková popisuje, že tato komplikace se projevuje v několika stupních, od cirkumorální parestezie, brnění, svalové záškuby, nauseu až po synkopy a tetanické křeče. Může dojít i k prodloužení QT intervalu na EKG. „Příčinou může být zvýšená plasmatická hladina citrátu, způsobená zvýšeným poměrem antikoagulans ke krvi a také kolísání hladiny antikoagulant v plazmě. Zvýšená koncentrace citrátu s sebou následně přináší významné snížení hladiny ionizovaného kalcia a magnézia v rozmezí 33 – 39 % pod fyziologické hodnoty. Hladina parathormonu se zvyšuje po 30 minutách trvání aferézy.“ Vysoká rychlost při návratu krve do oběhu dárce může být také příčinou citrátové reakce. Zpomalíme-li návrat a dárci podáme 1 tbl Calcia eff dochází k rychlé úpravě. V praxi se podává kalcium v perorální i intravenosní formě, avšak možnost reakcí zcela eliminována není.30 Na TO Olomouc podáváme 1 tbl Calcia eff preventivně na začátku separace při návratu, kdy dárci tuto komplikaci nejčastěji pociťují.
30
PROCHÁZKOVÁ, R. Multikomponentní aferetické odběry krve, s. 16.
24
1.6.2 Technické komplikace Jde o komplikace způsobené technickým stavem přístroje, a to selháním některé jeho části nebo chybou ze strany personálu. Těmto komplikacím předcházíme pravidelnou údržbou (servis, validace) přístrojů. VS provádí separaci podle standardních operačních postupů, pracovních instrukcí, návodů a jsou pravidelně proškolovány 1 x za 3 roky nebo při každém zavádění nového postupu do provozu. Zkušený zdravotní personál je důležitým předpokladem pro předcházení nežádoucích reakcí. Situace, kdy dojde k výpadku elektrického napětí, by prakticky nastat neměla, protože všechny separátory jsou připojeny na náhradní zdroj.
1.6.3 Komplikace ze strany dárce Chylozní plazma – tato situace nastane u dárce, který nedodržel dietu s nízkým obsahem tuků před odběrem. Taková separace musí být ukončena, krev a její komponenty jsou všechny vráceny dárci do krevního oběhu. Dárce je poučen o dietní chybě a edukován o vhodné stravě před odběrem (viz Příloha 4).
1.6.4 Záznam komplikací Každá komplikace musí být zaznamenána do evidenčního záznamu dárce krve, do pracovního deníku přístroje kde byla separace prováděna a do ISTO. Záznamy o komplikacích jsou vedeny v listinné i elektronické formě. Na TO Olomouc jsou komplikace statisticky vyhodnocovány.
1.6.5 Prevence komplikací •
vhodný výběr dárců
•
edukace dárců
•
fixace místa vpichu po venepunkci obinadlem
•
výběr vhodné procedury pro daného dárce
25
•
pravidelná kontrola a údržba přístrojů
•
pravidelné proškolování personálu v obsluze přístrojů
•
stanovení standardních operačních postupů pro řešení komplikací
•
vedení a vyhodnocování záznamů o komplikacích při odběru
•
dodržování správné výrobní praxe pro zajištění maximální bezpečnosti odběru
•
pravidelné proškolování personálu v KPR, hygienickém režimu a dezinfekčním
režimu, a to nejméně 1x ročně
1.7 Hemovigilance K problematice hemovigilance publikovala Galusková: „Hemovigilancí se rozumí soubor systematických postupů pro dohled nad transfuzními přípravky a surovinami z krve a jejich složek pro další výrobu, týkající se závažných nežádoucích nebo neočekávaných událostí nebo reakcí u dárců či příjemců, a epidemiologické sledování dárců. (Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech).“31 Celý proces usiluje o kontinuální zvyšování bezpečnosti krevních transfuzí. Smyslem procesu je eliminace odstranitelných rizik a minimalizace rizik neodstranitelných. Za cíl má zajistit dohled nad transfuzní činností, zachytit nežádoucí účinky při aplikaci transfuzních přípravků, nastavit jednotná pravidla k indikaci hemoterapie a definovat alternativní postupy. Aktuálními platnými normami jsou Zákon o léčivech č. 378/2007 Sb., Vyhláška o lidské krvi, zákon definuje závažnou nežádoucí reakci a závažnou nežádoucí událost.32 „Závažná nežádoucí rekce – jedná se o nezamýšlenou odezvu dárce či pacienta v souvislosti s odběrem krve, její složky transfuzí transfuzního přípravku, která má za následek smrt, ohrožení života, poškození zdraví, popř. omezení schopností, eventuálně zapříčiní hospitalizaci, onemocnění či jejich prodloužení. Závažná nežádoucí událost – nepříznivá skutečnost související s odběrem, vyšetřením, zpracováním, skladováním, distribucí, nebo výdejem transfuzního přípravku a distribucí suroviny pro další výrobu, která by mohla vést k smrti, ohrožení 31 32
GALUSZKOVÁ, D., Hemovigilance, 12. pracovní dny v transfuzním lékařství, Olomouc 2009, s. 7. GALUSZKOVÁ, D., Hemovigilance, 12. pracovní dny v transfuzním lékařství, Olomouc 2009, s. 7.
26
života či poškození zdraví, potažmo omezení schopnosti pacienta, nebo která zapříčiní hospitalizaci, omezení anebo jejich prodloužení.“33 Procházková uvedla k tématu, termín hemovigilance vznikl v 90. letech ve Francii, následovala definice pojmu a její zařazení do Doporučení Rady Evropy v roce 1995. V roce 1998 dochází ke vzniku European Hemovigilance Network. Dále publikuje o jistém podceňování problematiky v praxi v ČR, a to absenci pregraduální i postgraduální výuky transfuziologie a absenci kvalitních učebních textů.
1.8 Doporučení pro dárce krve •
Vhodná strava s nižším obsahem tuků.
•
Dostatečný příjem nealkoholických tekutin.
•
Dostatečný a kvalitní odpočinek a spánek před odběrem.
•
Před odběrem nekouřit.
•
Pokud dojde ke komplikaci, ihned informovat personál.
•
V den odběru klidový režim.
33
GALUSZKOVÁ, D. Hemovigilance, 12. pracovní dny v transfuzním lékařství, Olomouc 2009, s. 7.
27
II Praktická část
2 Průzkumné šetření
2.1 Cíle práce Cíl 1 Zjistit, zda se u dotazovaných dárců během odběru na přístroji vyskytla komplikace, pokud ano-jaká? Cíl 2 Zjistit, možný výskyt komplikací, které mohou nastat po ukončení přístrojového odběru u dárců? Cíl 3 Zjistit, jestli mají dárci dostatek informací o komplikacích, které mohou nastat při odběru na přístroji? Cíl 4 Zjistit, potřebu vytvoření edukačního materiálu „Jak předcházet komplikacím souvisejícím s odběrem“ pro dárce z pohledu sestry, která separaci provádí? Cíl 5 Zjistit, potřebu vypracování edukačního materiálu pro sestry k řešení komplikací během přístrojových odběrů u dárců?
2.2 Výzkumné otázky Jsou dárci krve dostatečně informováni o komplikacích, které mohou nastat při přístrojovém odběru? Mají všeobecné sestry provádějící separace u dárců krve dostatek informací o komplikacích u dárců a způsobu řešení komplikací?
28
2.3 Metodika průzkumné šetření Průzkum bakalářské práce byl zaměřený na komplikace u dárců krve během přístrojových odběrů a roli sestry. Na počátku průzkumného šetření bylo studium odborné literatury, odborných časopisů a internetových zdrojů, zabývající se daným tématem. Vypracování dotazníků a konzultace s vedoucí bakalářské práce. K naplnění cílů bakalářské práce byla použita kvantitativní dotazníková metoda sběru informací. Dotazníky byly předány respondentům dvěma způsoby. Dárcům krve a zdravotním sestrám na TO v Olomouci osobně a zdravotním sestrám pracujícím na dalších TO rozesláním poštou. Dotazníky byly anonymní. Průzkumné šetření bylo provedeno v měsících leden až březen roku 2011. Sběr informací v jednotlivých nemocnicích probíhal po schválení dotazníkového průzkumu náměstky/náměstkyněmi pro ošetřovatelskou péči, na 7 TO u VS provádějící separace (viz Příloha 5). V úvodu dotazníku jsou respondenti oslovováni s žádostí o vyplnění, ujištěni o anonymitě dotazníků a pokyny pro vyplnění dotazníků. Dotazník pro dárce krve (viz Příloha 1) má celkem 7 položek. Úvodní část obsahuje základní charakteristiku respondentů (položka 1–3). Druhá část dotazníku (položka 4–5) zjišťuje výskyt komplikací a jejich rozdělení Třetí část (položka 6–7) zjišťovala
informovanost
o
komplikacích.
Položky (1–6)
v dotazníku
jsou
strukturované (uzavřené), položka 7 je polozavřená, výčtová, kde respondenti mají možnost vybrat více možností. Dotazník pro všeobecné sestry (viz Příloha 2) má 9 položek. Úvodní část je zaměřena na základní charakteristiku respondentů (položka 1–3). Druhá část dotazníku (položka 4, 6, 8) zjišťovala, jestli mají sestry dostatek edukačních materiálů souvisejících s komplikacemi při odběru. Třetí část dotazníku (položka 5) zjišťovala, jak je veden záznam o komplikacích, položka 7 je kontrolní a při řešení komplikací má zásadní význam. Položka 9 zjišťovala, zda chtějí sestry ze svého pohledu doplnit nějaké informace ke komplikacím. V dotazníku jsou položky (1–3, 6, 8) strukturované (uzavřené), položka 4 polytomická, položky (5, 7) polozavřené a položka 9 nestrukturovaná (otevřená).
29
Výsledky jsou zpracovány do tabulek a grafů pomocí programu Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel 2007. Výsledky jsem vyjádřila pomocí absolutní a relativní četnosti.
2.4 Výsledky dotazníkového šetření a jejich analýza
2.4.1Vyhodnocení dotazníku pro všeobecné sestry Průzkumné šetření u ZS na odběrovém úseku TO proběhlo v lednu až březnu 2011. Po schválení dotazníkového šetření byly předány dotazníky vrchním sestrám na 7 TO. Na TO Brno Bohunice 6 dotazníků, TO Ostrava 20 dotazníků, TO Prostějov 3 dotazníky, TO Hradec Králové 8 dotazníků, TO Olomouc 10 dotazníků, TO Praha Královské Vinohrady, TO Přerov 5 dotazníků. Celkem bylo distribuováno 59 dotazníků. Všech 59 respondentů dotazníky vyplnilo a tyto byly použity pro následující analýzu výsledků.
Položka 1 „Jaký je Váš věk?“ Tab. 1 Věk respondentů
Věk respondentů 100% 90% 80% 70% do 30 let 60%
31 - 40 let
50%
41 - 50 let
40%
51 - 60 let 61 a více let
30% 20% 10% 0% Brno
Ostrava
Prostějov
Hradec Kr.
Graf 1 Věk respondentů
30
Olomouc
Praha
Přerov
Závěr: Z celkového počtu 59 respondentů (100 %) ze 7 TO jsou ve věku do 30 let 4 respondenti (7 %), 31–40 let 27 respondentů (46 %), 41–50 let 17 respondentů (29 %), 51–60 let 11 respondentů (19 %), 61 a více let 0 respondentů.
Položka 2 „Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?“ Tab. 2 Dosažené vzdělání respondentů
Nejvyšší dosažené vzdělání 120%
100%
80% středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou
60%
vyšší odborné vysokoškolské
40%
20%
0% Brno
Ostrava
Prostějov
Hradec Kr.
Olomouc
Praha
Přerov
Graf 2 Dosažené vzdělání respondentů Závěr: Z celkového počtu 59 (100 %) respondentů ze 7 TO má 50 (85 %) středoškolské vzdělání s maturitou, 1 respondent (2 %) vyšší odborné vzdělání a 8 (14 %) respondentů vzdělání vysokoškolské. Položka 3 „Kolik roků pracujete na TO (odběrový úsek)?“ Tab. 3 Délka zaměstnání na odběrovém úseku
31
Délka zaměstnání na TO 70% 60% 50%
do 5 let do 10 let
40%
do 15 let 30%
do 20 let více
20% 10% 0% Brno
Ostrava
Prostějov
Hradec
Olomouc
Praha
Přerov
Graf 3 Délka zaměstnání na odběrovém úseku Závěr: Z celkového počtu 59 respondentů (100 %) na 7 sledovaných TO pracuje do 5 let na odběrovém úseku 22 respondentů (37 %), do 10 let 14 respondentů (24 %), do 15 let 7 respondentů (12 %), do 20 let 9 respondentů (15 %), více než 20 let 7 (12 %) respondentů. Položka 4 „Máte na oddělení pro dárce krve k dispozici edukační materiály – jak předcházet komplikacím souvisejících s odběrem?“ Tab. 4 Edukační materiály – pro dárce
Edukační materiály na pracovišti - pro dárce 120%
100%
80%
ano, dostatek ano, dostatek, chyba je na straně dárců
60%
nevím ne, nedostatek
40%
20%
0% Brno
Ostrava
Prostějov
Hradec
Olomouc
Graf 4 Edukační materiály-pro dárce
32
Praha
Přerov
Závěr: Položka č. 4 zjišťovala, zda dotazovaní respondenti mají na svém TO pro dárce krve dostatek edukačních materiálů jak předcházet komplikacím souvisejícím s odběrem. Z celkového počtu 59 (100 %) respondentů ze 7 TO uvedlo nejvíce respondentů 41 (69 %) odpověď „ano, dostatek, chyba na straně dárců“, dalších 11 (19 %) uvedlo „ano, dostatek“, 1 respondent (2 %) „neví“, 6 (10 %) respondentů uvedlo, že nemají dostatek edukačních materiálů. Položka 5 „Záznamy o komplikacích u dárců během přístrojových odběrů jsou na Vašem pracovišti vedeny ve formě?“ Tab. 5 Forma vedení záznamu
Záznamy o komplikacích jsou vedeny 120%
100%
80%
písemné elektronické
60%
písemné i elektronické žádné
40%
jiné
20%
0% Brno
Ostrava
Prostějov
Hradec
Olomouc
Praha
Přerov
Graf 5 Forma vedení záznamu Z celkového počtu 59 (100 %) respondentů ze 7 TO uvedla většina 52 (88 %) respondentů, že záznamy o komplikacích jsou na jejich pracovišti vedeny ve formě písemné i elektronické a pouze 7 respondentů (12 %) ve formě písemné. Položka 6 „Máte na Vašem oddělení edukační materiály pro sestry k řešení komplikací během přístrojových odběrů u dárců?“
33
Tab. 6 Edukační materiály pro sestry
Edukační materiály na pracovišti - pro sestry 120%
100%
80% ano 60%
ne nevím
40%
20%
0% Brno
Ostrava
Hradec
Prostějov
Olomouc
Praha
Přerov
Graf 6 Edukační materiály pro sestry Závěr: V položce č. 6 jsem zjišťovala, pohled respondentů ze 7 TO na dostatek edukačních materiálů pro sestry k řešení komplikací u dárců během přístrojových odběrů. Z celkového počtu respondentů 59 (100 %) uvedla většina respondentů, a to 53 (90 %), že má dostatek edukačních materiálů pro sestry, 5 (8 %) respondentů nemá a 1 respondent (2 %) neví.
Položka 7 „Jak často jste proškolováni v KPR?“ Tab. 7 Intenzita proškolování v KPR
Intenzita proškolování v KPR 120%
100%
80% 1x za rok 60%
1x za dva roky jinak
40%
20%
0% Brno
Ostrava
Prostějov
Hradec
Graf 7 Intenzita proškolování v KPR
34
Olomouc
Praha
Přerov
Závěr: Z celkového počtu 59 (100 %) respondentů ze 7 TO uvedlo, na otázku intenzity proškolování v KPR nejčastěji odpověď 1 x za rok, a to 48 (81 %), 1 respondent (2 %) 1 x za 2 roky, 10 respondentů (17 %) uvedlo „jinak“.
Položka 8 „Myslíte si, že vytvoření podrobného edukačního materiálu o všech komplikacích u dárců během přístrojových odběrů a role sestry by bylo pro Vaši práci přínosné?“
Tab. 8 Vytvoření komplexního edukačního materiálu
Přínos vytvoře ní komple xního e dukačního mate riálu pro se stry 120% 100% 80% ano 60%
ne nevím
40% 20% 0% Brno
Ostrava
Prostějov
Hradec
Olomouc
Praha
Přerov
Graf 8 Vytvoření komplexního edukačního materiálu Závěr: Z celkového počtu 59 (100 %) respondentů ze 7 TO uvedla převážná většina, 48 (81 %) respondentů vytvoření edukačního materiálu pro sestry o všech komplikacích u dárců během přístrojových odběrů za přínosné. 7 (12 %) respondentů neví a 4 (7 %) respondenti si myslí, že by jim to přínosné nebylo. Položka 9 „Chtěli byste k problematice komplikací u dárců během přístrojových odběrů z pohledu ZS něco doplnit?“
35
Závěr: Tato otázka patřila mezi otevřené. Respondenti zde měli možnost, doplnit svůj názor a připomínky k problematice komplikací u dárců během přístrojových odběrů z pohledu sestry. Respondenti na TO Brno, Olomouc, Praha, Přerov neuvedli žádný názor. Na TO Ostrava odpověděl 1 respondent z 20, že noví dárci někdy přijdou nalačno a s tím mohou být spojené komplikace. Na TO Prostějov odpověděli 2 respondenti ze 3. Respondenti jsou názoru, že chybí certifikovaný kurz pro všeobecné sestry a hlášení chyb na přístroji v českém jazyce. TO Hradec Králové odpověděli 2 respondenti z 8. Respondenti si myslí, že je důležité zajistit individuální přístup k dárcům.
2.4.2 Vyhodnocení dotazníku pro dárce Průzkumné šetření u respondentů z řad dárců krve proběhlo ve FN Olomouc na TO v měsíci únoru 2011. Do evidence dárců bylo dodáno 100 dotazníků, osloveni s žádosti o vyplnění byli pouze dárci, kteří absolvovali přístrojový odběr. Celkem vyplnilo dotazník 95 respondentů a všechny byly použity pro analýzu výsledků. Položka 1 „Vaše pohlaví?“ Tab. 9 Pohlaví
Pohlaví respondentů 9%
91% žena
muž
Graf 9 Pohlaví
36
Závěr: Z celkového počtu 95 respondentů (100 %) je 86 mužů, tj. 91 % a 9 žen, tj. 9 %.
Položka 2 „Jaký je Váš věk?“ Tab. 10 Věk respondentů
Věk respondentů 1%
16%
18%
65%
18-30 let
31-40 let
41-50 let
51-60 let
Graf 10 Věk respondentů Z celkového počtu 95 respondentů (100 %) byla největší skupina ve věku 31–40 let, a to 62 respondentů (65 %), pak následovala skupina 17 respondentů (18 %) ve věku 18–30 let, 15 respondentů (16 %) ve věku 41–50 let, 1 respondent (1 %) ve věku 51– 60 let. Položka 3 „Kolikátý byl Váš dnešní odběr na přístroji?“ Tab. 11 Počet přístrojových odběrů u respondentů
37
Počet odběrů na přístroji u dotazovaných 15%
0% 28%
30% 27%
první
do 20 odběrů
do 40 odběrů
do 80 odběrů
více
Graf 11 Počet přístrojových odběrů u respondentů Závěr: Z celkového počtu 95 (100 %) respondentů neuvedl nikdo svůj přístrojový odběr jako první, 27 respondentů (28 %) absolvovalo do 20 odběrů, 26 respondentů (27 %) do 40 odběrů, 28 respondentů (29 %) do 80 odběrů, 14 respondentů (15 %) uvedlo více.
Položka 4 „Vyskytla se u Vás během odběru na přístroji některá z následujících komplikací?“ Tab. 12 Výskyt komplikací při odběru
Výskyt komplikací při odběru 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% Chylozní palzmadietní chyba Drobné svalové záškuby, trnutí rtů,
Bolest v místě vpichu
Hematom
Kolaps
Nevolnost
ANO NE
Graf 12 Výskyt komplikací při odběru
38
Závěr: Z celkového počtu 95 (100 %) respondentů uvedlo výskyt komplikací při odběru dle rozdělení takto: 3 respondenti (3 %) nevolnost, 15 respondentů (16 %) hematom, 15 respondentů (16 %) bolest v místě vpichu, 8 respondentů (8 %) dietní chyba, 7 respondentů (7 %) drobné svalové záškuby, trnutí rtů, mravenčení jazyka, žádný z respondentů neuvedl kolaps.
Položka 5 „Vyskytla se u Vás po ukončení přístrojového odběru některá z těchto komplikací?“ Tab. 13 Výskyt komplikací po odběru
Výskyt komplikací po odběru 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0%
ANO NE Nevolnost
Kolaps
Hematom
Bolest v místě vpichu
Únava
Graf 13 Výskyt komplikací po odběru Závěr: Z celkového počtu 95 respondentů (100 %) uvádí výskyt komplikací po odběru dle rozdělení takto: 4 respondenti (4 %) nevolnost, 16 respondentů (17 %) hematom, 8 respondentů (8 %) bolest v místě vpichu, 11 respondentů (12 %) únava, žádný z respondentů neuvedl kolaps.
Položka 6 „Máte dostatek informací o komplikacích, které mohou nastat při odběru na přístroji?“
39
Tab. 14 Názor dárců na dostatek informací
Máte dostatek informací? 14%
ano ne
86%
Graf 14 Názor dárců na dostatek informací Závěr: Z celkového počtu respondentů 95 (100 %) odpovědělo 82 respondentů (86 %), že má dostatek informací o komplikacích, které mohou při odběru na přístroji nastat, 13 respondentů (14 %) uvedlo, že dostatek informací nemá.
Položka 7 „Kdo Vám poskytl informace o možných komplikacích při odběru na separátorech?“ Tab. 15 Kde získávají respondenti informace o komplikacích
Informace o komplikacich jsem získal? 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% sestra v evidenci dárců
lékař
sestra při odběru
jinde
Graf 15 Kde získávají respondenti informace o komplikacích
40
Závěr: Z celkového počtu respondentů 95 (100 %) na otázku, kde získávají informace o komplikacích, odpovědělo 49 (52 %) respondentů, že má informace od sestry při odběru, 45 (47 %) respondentů má informace od lékaře, 19 (20 %) respondentů získalo informace od sestry v evidenci dárců, 10 (11 %) jinde.
41
Diskuze Bakalářská práce zjišťovala, zda jsou dárci krve dostatečně informováni o komplikacích, které mohou nastat v souvislosti s přístrojovým odběrem, a současně, kdo jim informace poskytl. Sleduje výskyt komplikací u respondentů z řad dárců. Další cíl této práce byl zmapovat pohled sester provádějící separace u dárců krve na dostatek informací o komplikacích, vedení záznamu komplikací a způsobu jejich řešení. Podle zvolených klíčových slov proběhla od prosince 2010 do února 2011 rešerše relevantních zdrojů v časovém rozmezí 1970–2010. Pro získání dostatečného množství informací k vypracování bakalářské práce bylo použito vyhledávání relevantních zdrojů v databázi Bibliographia Medica Čechoslovaca, Jednotná informační brána, databáze Národní knihovny ČR, katalogy Vědecké knihovny v Olomouci. Pro získání dalších informací byly použity vyhledávací zdroje Google scholar a seznam. Z nalezených záznamů byly použity 4 knihy, 3 sborníky a 10 odborných článků v seriálových publikacích (časopisech). Průzkumné šetření, které bylo realizováno prostřednictvím kvantitativního dotazníku, kde jednotlivé položky nám posloužily ke splnění stanovených cílů. Šetření přináší zajímavé poznatky, které mohou být pro dárce i VS pracující na odběrovém úseku TO přínosné. Dotazníkové šetření proběhlo na 7 TO v Olomouci, Prostějově, Přerově, Praze – Královské Vinohrady, Ostravě, Brně Bohunice a Hradci Králové. Další u dárců na TO ve FN Olomouc. Dotazníky pro oba typy respondentů byly dobrovolné a anonymní. První soubor tvořilo 59 respondentů, a to VS ze 7 TO úseku odběru, které u dárců separace provádějí. Druhým souborem byli dárci krve nebo krevních komponent, u kterých byl odběr proveden pomocí přístroje. Tento soubor tvořilo 95 respondentů. První část dotazníků, kde respondenti jsou VS, obsahuje jejich základní charakteristiku. Bylo zjištěno, že největší část dotazovaných respondentů je ve věku 31–40 let, a to 27 (46 %). Nejvíce zastoupené nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské s maturitou u 50 respondentů (85 %). Délku zaměstnání do 5 let uvedl největší počet respondentů 22 (37 %). I úvodní část dotazníků u dárců krve je základní charakteristikou respondentů. Soubor respondentů tvořilo 86 (91 %) mužů a 9 (9 %) žen. Největší skupinu tvořili respondenti ve věku 31–40 let, a to 62 (65 %).
42
Cílem 1 bylo zjistit, zda se u dotazovaných dárců během odběru na přístroji vyskytla komplikace a jaká. V položce zjišťující u respondentů výskyt komplikací během odběru na přístroji, odpověděla většina respondentů 91,58 %, že komplikace neměla. U těch respondentů, kteří komplikace uvedli 8,42 %, to byli v 16 % hematom, 16 % bolest v místě vpichu, 8 % dietní chyba – chylózní plazma, 7 % drobné svalové záškuby, trnutí rtů, mravenčení jazyka. Procházková uvádí stejné krátkodobé efekty u aferéz s tím, že výskyt oběhových reakcí bývá i nižší než u dárců plné krve, protože při aferéze nedochází k náhlé ztrátě objemu.34 Ke komplikacím u dárců, uvedl Janek první zkušeneosti se separátorem Haemonetics MCS+ u dárcovských erytrocytaferéz jako jednoho z typů multikomponentních odběrů. U 138 erytrocytaferéz se u 4 (2,9 %) vyskytly nežádoucí účinky, z čehož pouze u jediného bylo nutno odběr ukončit na konci prvního cyklu. Ostatní se vyskytly těsně před koncem procedury a byly převážně vazovagálního charakteru.35 Cíl 1 byl splněn. Dárci zaznamenali své komplikace do dotazníku a tyto byly v bakalářské práci vyhodnoceny. Cílem 2 bylo zjistit výskyt komplikací, které mohou nastat po ukončení přístrojového odběru u dárců. Data označující komplikace po odběru u dárců jsme vyhodnocovali z tabulky, kde měli dárci možnost výběru některé z uvedených komplikací. I zde převážná většina respondentů 91,79 % komplikace neuvedla. U respondentů, kteří komplikace uvedli 8,21 %, se nejčastěji vyskytoval hematom (17 %), únava po odběru (12 %), bolest v místě vpichu (8 %), nevolnost (4 %). Pro srovnání byly použity výsledky statistiky TO v Olomouci s názvem „Reakce po odběru mimo TO“, která se uskutečnila v měsících únor až červenec v roce 2009 a 2010. Data z roku 2009 uvádějí, že ankety se zúčastnilo 132 dárců, což je pouze 2,7 % dárců za uvedené období. Z celkového počtu respondentů nemělo 91% žádné komplikace po odběru. Z 9 %, kteří komplikace po odběru uvedli, jich 60 % nespecifikovalo charakter potíží, u ostatních dominovaly hematom v místě vpichu, slabost a únava po odběru, 4,7 % vyhledalo pro potíže lékařské ošetření. V roce 2010 se ankety zúčastnilo 69 dárců, což je pouhých 0,6 % všech dárců za uvedené období. 65 respondentů nemělo žádné potíže, pouze 4 uvedli komplikace po odběru, jednalo se o hematom v místě vpichu, slabost a únava, 1 x nevolnost. 34
Procházková, R., Multikomponentí aferetické odběry krve, s. 16.
35
Janek, D., Dárcovské erytrocytaferézy – první zkušenosti se separátorem Haemonetics MCS+, Transfuze dnes,
2000, č. 4, s. 134–136.
43
Procházková z dlouhodobých účinků aferéz na dárce sledovala zejména „hematologická
recovery“
a
parametry
metabolismu
železa
u
dvojitých
erytrocytaferéz. Zdůrazňuje nutnost pečlivého zhodnocení zdravotního stavu dárců, zejména dvojitých erytrocytaferéz.36 Současně doporučuje pro monitorování dárců aferéz zaměřit se na sledování vybraných plazmatických bílkovin a doplnit o monitorování feritinu 1 x ročně u dvojitých erytrocytaferéz.37 Cíl 2 byl v bakalářské práci splněn. Cílem 3 jsme zjišťovali, jestli mají dárci dostatek informací o komplikacích, které mohou nastat při odběru na přístroji. V položce zjišťující informovanost dárců o komplikacích odpovědělo 86 % respondentů, že mají dostatek informací. 14 % respondentů uvádí, že nemá dostatek informací. I když procentu dárců, kteří informace nemají, je relativně malé, zůstává edukace a informovanost dárců stále aktuální. Jak uvádí Mertová a kol. v anketě Průzkum spokojenosti dárců krve, je informovanost dárců důležitá nejen pro stávající dárcovský registr, ale také pro získávání nových dárců. Anketa proběhla v listopadu a prosinci 2004 formou anonymního dotazníku u 509 dárců. 91,1 % respondentů bylo s informacemi spokojeno, 1,6 % spokojeno nebylo a 7,3 % by o dárcovství chtělo vědět více.38 Další navazující položka měla zjistit, kde dárci získali informace o komplikacích. Většina respondentů 52 % uvedla od sestry při odběru, 45 % získalo informace od lékaře, 19 % informovala sestra v evidenci a 10 % získalo informace jinde. Cíl 3 byl splněn. Cílem 4 bylo zjistit potřebu vytvoření edukačního materiálu „Jak předcházet komplikacím souvisejícím s odběrem“ pro dárce z pohledu sestry, která separaci provádí. Vyhodnocení položky, která zjišťovala potřebu vytvoření edukačního materiálu pro dárce, vypovídá o tom, že edukačních materiálů pro dárce je dostatek. Chyba však je na straně dárců, kteří ne vždy dodržují podmínky související s odběrem. Takto odpovědělo 69 % respondentů, 19 % se domnívá, že edukačních materiálů je dostatek, 10 % respondentů má nedostatek materiálů a 2 % neví. Při své práci sestry na odběrovém úseku se setkávám s nedodržením podmínek ze strany dárců např. diety, a to má za následek komplikaci chylozní plazma. Součástí bakalářské práce je
36
Procházková, R. Multikomponentní aferetické odběry krve, s. 17-19. Procházková, R. Multikomponentní aferetické odběry krve, s. 72. 38 Mertová, J., a kol., Průzkum spokojenosti dárců krve- anketa, Transfuze a hematologie dnes, 2005, č. 3, s. 122124. 37
44
edukační materiál pro dárce, který jsem vytvořila v průběhu studia. (viz Příloha 4), jež je na TO v Olomouci dárcům volně přístupný. Cíl 4 byl splněn. Cílem 5 byla zjišťována potřeba vypracování edukačního materiálu pro sestry k řešení komplikací během přístrojových odběrů u dárců. Jak uvádí Adámek, pro zajištění bezproblémového odběru je důležité rychle a správně reagovat na pokyny krevního separátoru. Opakované proškolování personálu a zároveň vysvětlení některých základních principů separace, může předcházet komplikacím.39 V položce, která zjišťovala, zda na TO mají VS k řešení komplikací během přístrojových odběrů u dárců dostatek edukačních materiálů, odpovědělo 90 % respondentů ano. Pouze 8 % takové materiály nemá a 2 % neví. Dále nás zajímalo, v jaké formě je veden záznam o komplikacích. 88 % respondentů uvedlo vedení záznamu písemné a elektronické, 12 % pouze písemné. Na přínos vytvoření podrobného edukačního materiálu o všech komplikacích u dárců během přístrojových odběrů a roli VS, odpověděli respondenti v 81 % kladně, 12 % neví, zda by to pro jejich práci bylo přínosné, a 7 % si myslí, že by jim to přínosné nebylo. Poslední položkou, ale v řešení komplikací důležitou, je proškolování v KPR. 81 % dotázaných odpovědělo 1 x za rok, 2 % 1 x za 2 roky a 17 % jinak, avšak ani jeden z respondentů neodpověděl jak. Respondenti mají dostatek edukačních materiálů, ale z šetření vyplývá, že vytvoření komplexního edukačního materiálu o všech komplikacích u dárců během přístrojových odběrů z pohledu VS by jim bylo v práci přínosné.
39
ADÁMEK, F. Řešení problémů při odběru plazmy na přístroji Haemonetics PCS2, 12. pracovní dny
v transfuzním lékařství, Olomouc 2009, s. 17.
45
Závěr Bakalářská práce měla za cíl zjistit, zda je informovanost dárců krve nebo krevních komponent o možných komplikacích během odběru na přístroji a roli sestry při nich dostatečná. Dále pak zjistit, zda se u dárců v průběhu separace nebo po ní vyskytla některá komplikace. A také se průzkum zabýval názorem respondentů z řad dárců a sester, které separace provádějí, zda mají dostatek informací a edukačních materiálů o možných komplikacích. U VS je také důležitá informovanost jak vzniklé komplikace řešit. První kapitola popisuje historii a současnost dárcovství krve. Informuje o typech odběrů, popisuje multikomponentní dárcovství a předkládá typy separátorů používané na TO v Olomouci. Dále popisuje možné komplikace při odběru krve a roli sestry při jejich řešení a také význam hemovigilance. Ve druhé kapitole byla provedena analýza výsledků průzkumného šetření. Pro průzkum byla využita dotazníková metoda šetření. Zkoumaný soubor tvořilo 95 respondentů z řad dárců a 59 VS ze 7 TO. Autoři v dohledané literatuře se shodují v názoru, že metoda, kdy je dárci odebírána krev nebo její komponenty formou přístrojového odběru, je dárci kladně akceptována. Z průzkumného šetření vyplývá, že z 95 respondentů (100 %) mělo komplikace při odběru 8,42 % dotázaných. Po odběru mělo komplikace 8,21 % respondentů. Většina respondentů nemá komplikace v souvislosti s odběrem. V otázce informovanosti dárců o komplikacích, které mohou nastat v souvislosti s odběrem, nám šetření ukázalo, že dárci v 86 % mají dostatek informací. I když procento dárců, kteří informace nemají, je relativně malé (14 %), průběžná edukace a informovanost dárců o všem, co s odběrem souvisí, je důležitá. Ať jsou to nová kritéria pro dárce, možnost komplikací a jejich řešení či nové odběrové postupy. Také Mertová v své anketě uvádí, že s informacemi bylo spokojeno 91,1 % z 509 dárců zúčastněných v anketě a 7,3 % chtělo o dárcovství vědět více.40 Výsledné hodnoty při průzkumném šetření ukazují, že dárce nejčastěji informuje o komplikacích sestra při odběru, toto uvedlo 52 % respondentů. Všeobecná sestra má tedy nezastupitelnou roli při komunikaci s dárcem krve, proto je nezbytné periodické proškolování sester v oblasti možných komplikací při odběru krve.
40
Mertová, J., a kol., Průzkum spokojenosti dárců krve – anketa, Transfuze a hematologie dnes, 2005, č. 3, s. 122–
124.
46
Z výsledku průzkumného šetření taktéž vyplývá, že dárci jsou dostatečně informováni, avšak ne vždy jsou ochotni informace akceptovat, takto odpovědělo 69 % respondentů z řad sester. Z výsledných hodnot průzkumného šetření v otázce přínosu vytvoření podrobného edukačního materiálu o všech komplikacích, které mohou nastat u dárců během přístrojových odběrů, a s nimi související rolí sestry, vyplývá, že by jeho vytvoření bylo pro práci VS přínosné. 81 % respondentů odpovědělo ano, pouze 7 % ne a 12 % neví. V edukaci sester o komplikacích má důležitou roli téma prevence a jejich řešení. K tomuto se vztahovala otázka na respondenty, jak často jsou proškolováni v KPR. Pozitivní je, že 81 % respondentů je proškolována 1 x za rok. V dnešní době s rozvojem hemoterapie, přístrojové techniky a možností multikomponentních odběrů zůstává informovanost dárců a sester stále aktuální. Proto je důležité, aby byli dárci průběžně informováni o nových typech odběrů a možných komplikacích, které s odběrem souvisí. Informovanost může mít různou podobu, např. letáky, internetové stránky nemocnice, besedy, ale hlavně komunikace sester a lékařů s dárci, která má být vstřícná a otevřená. Pro práci sestry na odběrovém úseku by tedy bylo velmi přínosné vytvořit komplexní edukační materiál o všech komplikací při odběru krve na přístroji a jejich řešení. Dobrovolné a bezplatné darování krve přivádí na transfuzní oddělení řadu lidí, kteří chtějí pomoci zachránit lidský život. Jsou to většinou dárci zodpovědní a velice vnímaví. Většina dárců přijímá přístrojové odběry kladně. Kvalitní informovanost a edukace dárců krve je jednou z prevencí, jak komplikacím během přístrojových odběrů předcházet nebo alespoň jejich množství eliminovat.
47
Literatura a prameny ADÁMEK, F. Řešení problémů při odběru plazmy na přístroji Haemonetics PCS2. In MASOPUST, J., 12. pracovní dny v transfuzním lékařství, Olomouc 2009. 1. vyd. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, 2009. 56 s. ISSN 1213– 5763. S. 17. BOHONĚK, M., HORNYCH, J., PROCHÁZKA, J., Český červený kříž a dárcovství krve. In 50 let Národní transfuzní služby. 1. vyd. Praha: Galén, 1998. 96 s. ISBN 80– 902501-3–0. S. 13. FEHÉRVÍZYOVÁ, E., Príprava a liečebné použitie granulocytov. Transfuze dnes. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. ISSN 1212–9887. 2000, roč. 6, č. 1, s. 5–10. GALUSZKOVÁ, D., Hemovigilance. In MASOPUST, J. 12. pracovní dny v transfuzním lékařství, Olomouc 2009. 1. vyd. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, 2009. 56 s. ISSN 1213–5763. S. 7. GAMBRO BCT, Inc. Příručka pro operátory pro verzi 5.1. Rok vyd. 2006. Č. 777821–023, objednací č. 704266–000. GAŠOVÁ, Z. Neočekávané situace v průběhu dárcovských a terapeutických hemaferéz. In IXX. celostátní pracovní konference laborantů a sester. KrkonošeŠpindlerův Mlýn, 22. – 24. 4. 2007. 1. vyd. Praha: Vesmír, 2007. 58 s. ISBN 80– 85977-62–1. S. 16–17. INDRÁK, K., a kol. Hematologie. 1. vyd. Praha/Kroměříž: Triton, 2006. 278 s. ISBN 80–7254-868–9. IVANOVÁ, K., JURÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 99 s. ISBN 978–80-244–1832-2. JANEK, D., Dárcovské erytrocytaferézy-první zkušenosti se separátorem Haemonetics MCS+. Transfuze dnes. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. ISSN 1212–9887. 2000, roč. 6, č. 4, s. 134–136. KAŠPAROVÁ, D., BURDOVÁ, I. Plazmaferéza, kritéria dárcovství krevní plazmy. Sestra. Praha: Mladá fronta a. s. ISSN 1210–0404. 2009, roč. 19, č. 7–8, s. 39–40.
48
KUBISZ, P., a kol., Hematológia a transfuziológia.1. vyd. Bratislava: Grada, 2006. 323 s. ISBN 80–8090-000–0. MERTOVÁ, J., aj. Průzkum spokojenosti dárců krve-anketa. Transfuze a hematologie dnes. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. ISSN 1213–5763. 2005, roč. 11, č. 3, s. 122–124. MIKŠOVÁ, Z., FROŇKOVÁ, M., aj. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 248 s. ISBN 80–247-1442–6. Kap. 10, Ošetřovatelský proces při aplikaci transfuze, s. 196–203. NAVRÁTIL, J., a kol. Dialýza, hemoperfúze a plazmaferéza. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1987. 410 s. PROCHÁZKOVÁ, R. Multikomponentní aferetické odběry krve. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2009. 88 s. ISBN 978–80-7399–791-5. PROCHÁZKOVÁ, R., aj. Výběr dárců pro multikomponentní odběry krve. Transfuze a hematologie dnes. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. ISSN 1213–5763. 2005, roč. 11, č. 2, s. 54–61. PROCHÁZKOVÁ, R., Vliv dárcovství krve na zásoby železa u dárců: porovnání dvojité erytrocytaferézy a dárcovství plné krve. Transfuze a hematologie dnes. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. ISSN 1213–5763. 2010, roč. 16, č. 4, s. 224–229. PROCHÁZKOVÁ, R. Potransfuzní reakce a hemovigilance. In MASOPUST, J., Transfuze a hematologie dnes, Supplementum 2. Roč. 11. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Turkyně, 2005. 89 s. ISSN 1213–5763. S. 72–74. PROCHÁZKOVÁ, R. Multikomponentní aferézy – přínos pro krevní dárcovství. In MALÝ, J., PECKA, M., Trombóza a hemostáza 2007. 1. vyd. Hradec Králové: HK Credit, 2007. 152 s. ISBN 978–80-86780–33-7. S. 22–24. PTÁK, J., Erytrocytaferéza-nový způsob odběru krve pro autotransfuzi. Transfuze dnes. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. ISSN 1212–9887. 2000, roč. 6, č. 2, s. 49–51.
49
PTÁK, J., STEGMAYR, B. Světový aferetický registr a možnosti jeho využití v České republice. Transfuze a hematologie dnes. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. ISSN 1213–5763. 2004, roč. 10, č. 3, s. 118–121. ŘEHÁČEK, V., RONDIAK, J. Odběr dvou jednotek erytrocytů pomocí aferézy-první zkušenosti. In 50 let Národní transfuzní služby. 1. vyd. Praha: Galén, 1998. 96 s. ISBN 80–902501-3–0. S. 51. SOP/VYŠ-01 Vyšetření dárce krve před odběrem. 2. vydání. [s. l.]: TO Olomouc, 23. 06. 2008. 9 s. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP [online] 2005 [cit. 2011– 04-03] Dokumenty. Legislativní normy. Vyhláška MZ ČR č. 143/2008 Sb. o lidské krvi
(o
SVP
v TS).
Dostupné
na
WWW:
SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP [online]. 2005 [cit. 2011– 04-03]
Pro
dárce.
Dostupné
z WWW:
SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP [online] 2005 [cit. 2011– 04-03] Dokumenty. Doporučené postupy. DOP STL 2007 03 Způsobilost dárce V4. Dostupné z WWW: SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP [online]. 2005 [cit. 2011– 04-03]
Dokumenty.
Doporučené
postupy.
Dostupné
z WWW: SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP[online]. 2005 [cit. 2011– 04-03]
Pro
dárce.
Jak
probíhá
odběr?
Dostupné
z WWW: SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP[online]. 2005 [cit. 2011– 04-03]
Pro
dárce.
Speciální
odběrové
postupy.
Dostupné
z WWW: ŠTOREK, J., Aferéza na separátorech – Moderní metoda dárcovství krevních derivátů. Zdravotnické noviny. ISSN 1214–7664. 1988, roč. 37, č. 26, s. 6.
50
TŘEBEŠKOVÁ, J., LANDMESSEROVÁ, S., ŘEHÁČEK, V. Erytrocytaferézaodběry na separátoru Alyx. In IXX. celostátní pracovní konference laborantů a sester. Krkonoše – Špindlerův Mlýn, 22. – 24. 4. 2007. 1. vyd. Praha: Vesmír, 2007. 58 s. ISBN 80–85977-62–1. S. 12–13. Uživatelský návod pro obsluhu a údržbu PCS2 – Systém pro shromažďování plazmy 2. Revidovaná softwarová verze D, Haemonatics SA, Nyon, Switherland. VONDRÁČEK, L., a WIRTHOVÁ, V. Sestra a její dokumentace: návod pro praxi. 1. vyd. 2008. ISBN 978–80-247–2763-9. Všeobecný návod k obsluze. MCS+. Haemonetics MCS+ LN 9000 – 220 E WORLD HEALTH ORGANIZATION: Klinické použití krve. Příručka. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 232 s. ISBN 80–247-0268–1. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. Roč. 2007, částka 115, s. 5342–5353. ŽIAKOVÁ, K., aj. Ošetrovateĺstvo teoria a vedecký výskum. Martin: Osveta, 2003.319 s. ISBN 80–8063-131-X.
51
Seznam zkratek anti-HCV
protilátky proti všem genotypům viru hepatitidy C
ČLS JEP
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně
EKG
Elektrokardiogram
FN
Fakultní nemocnice
HBsAG
Hepatitis B surface Antigen
HIV
Human Immunodeficiency Virus
ISTO
Informační systém Transfuzního oddělení
KPR
Kardiopulmonální resuscitace
mm Hg
milimetr rtuťového sloupce
MZČR
Ministerstvo Zdravotnictví České Republiky
STL
Společnost pro transfuzní lékařství
TO
Transfuzní oddělení
TU
Transfuzní jednotka
VS
Všeobecná sestra
52
Seznam grafů Graf 1 Věk respondentů ................................................................................................ 30 Graf 3 Délka zaměstnání na odběrovém úseku ............................................................ 32 Graf 4 Edukační materiály-pro dárce............................................................................ 32 Graf 5 Forma vedení záznamu...................................................................................... 33 Graf 6 Edukační materiály pro sestry ........................................................................... 34 Graf 7 Intenzita proškolování v KPR ........................................................................... 34 Graf 8 Vytvoření komplexního edukačního materiálu ................................................. 35 Graf 9 Pohlaví ............................................................................................................... 36 Graf 10 Věk respondentů .............................................................................................. 37 Graf 11 Počet přístrojových odběrů u respondentů ...................................................... 38 Graf 12 Výskyt komplikací při odběru ......................................................................... 38 Graf 13 Výskyt komplikací po odběru ......................................................................... 39 Graf 14 Názor dárců na dostatek informací.................................................................. 40 Graf 15 Kde získávají respondenti informace o komplikacích..................................... 40
53
Seznam tabulek Tab. 1 Věk respondentů ................................................................................................ 30 Tab. 2 Dosažené vzdělání respondentů......................................................................... 31 Tab. 3 Délka zaměstnání na odběrovém úseku............................................................. 31 Tab. 4 Edukační materiály – pro dárce ......................................................................... 32 Tab. 5 Forma vedení záznamu ...................................................................................... 33 Tab. 6 Edukační materiály pro sestry ........................................................................... 34 Tab. 7 Intenzita proškolování v KPR............................................................................ 34 Tab. 8 Vytvoření komplexního edukačního materiálu ................................................. 35 Tab. 9 Pohlaví ............................................................................................................... 36 Tab. 10 Věk respondentů .............................................................................................. 37 Tab. 11 Počet přístrojových odběrů u respondentů ...................................................... 37 Tab. 12 Výskyt komplikací při odběru ......................................................................... 38 Tab. 13 Výskyt komplikací po odběru.......................................................................... 39 Tab. 14 Názor dárců na dostatek informací .................................................................. 40 Tab. 15 Kde získávají respondenti informace o komplikacích..................................... 40
54
Seznam příloh Příloha 1 – Dotazník pro respondenty – dárce krve........................................................ 6 Příloha 2 – Dotazník pro respondenty - všeobecné sestry .............................................. 9 Příloha 3 – Dotazník pro dárce krve ............................................................................. 12 Příloha 4 – Edukační materiál pro dárce krve............................................................... 14 Příloha 5 – Souhlas s použitím dotazníku..................................................................... 18
55
Příloha 1 – Dotazník pro respondenty – dárce krve
Vážení respondenti, jmenuji se Eva Hlávková a jsem studentkou 4. ročníku Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci, kombinované formy studia oboru Ošetřovatelství. Dovoluji si Vás tímto požádat o vyplnění dotazníku, jehož výsledky budou sloužit ke zpracování bakalářské práce na Téma: „Komplikace u dárců krve během přístrojových odběrů, role sestry.“ Vyplněný dotazník je anonymní a informace budou využity pouze pro účely zpracování mé bakalářské práce. Děkuji Vám za pomoc a spolupráci Eva Hlávková
V dotazníku prosím označte pouze jednu odpověď (pokud není v zadání uvedeno jinak), popřípadě dopište odpověď vlastní.
1. Vaše pohlaví? a) žena b) muž 2. Jaký je Váš věk? a) 18-30 let b) 31-40 let c) 41-50 let d) 51-60 let 3. Kolikátý byl Váš dnešní odběr na přístroji? a) první b) do 20 odběrů c) do 40 odběrů d) do 80 odběrů c) více 4. Vyskytla se u Vás během odběru na přístroji některá z těchto komplikací? ANO
NE
Nevolnost
Kolaps
Hematom (modřina)
Bolest v místě vpichu
Chylozní palzma - dietní chyba
Drobné svalové záškuby, trnutí
rtů,
mravenčení
jazyka
5. Vyskytla se u Vás po ukončení přístrojového odběru některá z těchto komplikací? ANO
NE
Nevolnost
Kolaps
Hematom (modřina)
Bolest v místě vpichu
Únava
6. Máte dostatek informací o komplikacích, které mohou nastat při odběru na přístroji? a) ano
b) ne 7. Kdo Vám poskytl informace o komplikacích při odběru? a) sestra v evidenci dárců b) lékař c) sestra při odběru d) informace jsem získal(a) jinde (prosím o doplnění): …………………………………………………………………………………………
Děkuji Vám za vyplnění dotazníku.
Příloha 2 – Dotazník pro respondenty – všeobecné sestry
Vážené kolegyně a kolegové,
jmenuji se Eva Hlávková a jsem studentkou 4. ročníku Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci, kombinované formy studia oboru Ošetřovatelství. Dovoluji si Vás tímto požádat o vyplnění dotazníku, jehož výsledky budou sloužit ke zpracování bakalářské práce na téma: „Komplikace u dárců krve během přístrojových odběrů z pohledu zdravotní sestry.“ Vyplněný dotazník je anonymní a informace budou využity pouze pro účely zpracování mé bakalářské práce. Děkuji Vám za pomoc a spolupráci Eva Hlávková
V dotazníku prosím označte pouze jednu odpověď (pokud není v zadání uvedeno jinak), popřípadě dopište odpověď vlastní.
1. Jaký je Váš věk? a) do 30 let b) 31- 40 let c) 41- 50 let d) 51-60 let e) 61 a více let
2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) středoškolské bez maturity b) středoškolské s maturitou c) vyšší odborné vzdělání d) vysokoškolské
3. Kolik roků pracujete na transfuzním oddělení (odběrový úsek)?
a) do 5 let b) do 10 let c) do 15 let d) do 20 let e) více 4. Máte na oddělení pro dárce krve k dispozici edukační materiály – jak předcházet komplikacím souvisejících s odběrem? a) ano, myslím si, že naši dárci mají dostatek informačních materiálů b) ano, myslím si, že naši dárci mají dostatek informačních materiálů, ale ne vždy jsou ochotni podmínky související s odběrem dodržovat c) nevím, zda-li je informovanost dárců o komplikacích souvisejících s odběrem dostatečná d) ne, myslím si, že naši dárci nemají dostatek informací o komplikacích souvisejících s odběrem 5. Záznamy o komplikacích u dárců během přístrojových odběrů jsou na Vašem pracovišti vedeny ve formě: a) písemné b) elektronické c) písemné i elektronické d) žádné e) jiné …………......................................… (prosím o doplnění)
6. Máte na Vašem oddělení edukační materiály pro sestry k řešení komplikací během přístrojových odběrů u dárců? a) ano b) ne c) nevím 7. Jak často jste proškolováni v KPR? a) 1x za rok b) 1x za 2 roky
c) jinak ………........................... (prosím o doplnění)
8. Myslíte si, že vytvoření podrobného edukačního materiálu o všech komplikacích u dárců během přístrojových odběrů a role sestry by bylo pro Vaši práci přínosné? a) ano b) ne c) nevím
9. Chtěli byste k problematice komplikací u dárců během přístrojových odběrů z pohledu zdravotní sestry něco doplnit? ………………………………………………………………………………………………………………………………….… .......................................................................................................................................... ..........................................................................................................................................
Děkuji Vám za vyplnění dotazníku a přeji mnoho pracovních úspěchů.
Příloha 3 – Dotazník pro dárce krve
Příloha 4 – Edukační materiál pro dárce krve
CO JE VHODNÉ JÍST PŘED ODBĚREM PLAZMY? 1. CO JE VLASTĚ PLAZMA? Plazma je nažloutlá tekutina, která je spolu s krvinkami v ní obsaženými základem krve. Obsahuje vodu, bílkoviny, koagulační faktory, soli, glukosu, lipidy, žlučová barviva, hormony, vitamíny aj. Krevní plazma je tou složkou krve, která se nejrychleji obnovuje (během několika hodin až dnů). 2. CO ZNAMENÁ PLAZMAFERÉZA? Plazmaferéza je selektivní odběr krevní plazmy prostřednictvím speciálních přístrojů-separátorů, přičemž buněčné složky krve jsou vráceny zpět do krevního oběhu dárce. Na odběry plazmy se zpravidla používají tzv. diskontinuální separátory (tzn. vpich pouze jedné jehla do jedné ruky). Odběr probíhá v několika cyklech, kdy v jednom cyklu je odebráno cca 250ml krve, která je rozdělena na plazmu a krvinky. Plazma je sbírána do sběrného vaku a krvinky vráceny zpět do oběhu dárce. Takových cyklů je podle nastaveného množství 4–6 a celý proces trvá 45–60 minut. Část odebraného objemu je dárci hrazena dodáním fyziologického roztoku (tj. 0,9 % roztok NaCl), část doplní dárce formou tekutin při občerstvení a při dodržování pitného režimu během dne.
Celý proces probíhá v uzavřeném, sterilním, jednorázovém odběrovém setu, tj. soustavě hadiček, vaku a malého plastového zařízení na rozdělení krve. Po separaci se oddělí vak s plazmou a ostatní části setu se zlikvidují.
3. CO JÍST VEČER PŘED ODBĚREM? 14hodin před odběrem ANO
NE
- zeleninový salát (bez oleje)
- jídla připravovaná na tuku
-vařené hovězí maso, zelenina, rýže
- mléčné, vaječné a masové výrobky
-zeleninové rizoto (připravované bez tuku)
- oříšky, čokoláda
-čočka popř. jiná luštěnina
-tučné pečivo, koláče, olejové nebo
(připravované bez tuku)
šlehačkové bábovky
-bezvaječné těstoviny se špenátem
- cokoli s obsahem živočišných tuků
-ovocný salát
- cereální pečivo
-bílé pečivo
- majonéza, tatarka, hořčice, dressing
4. V DEN ODBĚRU, RÁNO PŘED ODBĚREM? ANO
NE
-bílé pečivo
-mléčné, vaječné a masové výrobky
-rohlík s medem, marmeládou -kukuřičné lupínky s přesnídávkou -ovoce, zelenina
NESMÍTE HLADOVĚT!!!
HODNĚ PIJTE!!!
ANO
-čaj, voda, ovocné nápoje, minerálky
NE
-alkohol a mléko
5. PROČ JE DŮLEŽITÉ DODRŽOVAT DIETU PŘED ODBĚREM? Pokud sníte jídlo připravované na tuku, nebo s velkým množstvím tuku, dojde k tomu, že při odběru zjistíme, že je plazma chylosní – tučná. Chylozní plazmu nemůžeme použít.
JAK VYPADÁ CHYLOZNÍ PLAZMA? Plazma není čirá, je zakalená, může být až bílá. Zakalení je způsobeno drobnými kapkami tuku.
CO TO ZNAMENÁ PRO DÁRCE, POKUD MÁ CHYLOZNÍ PLAZMU? Všechny složky krve jsou vráceny dárci do krevního oběhu. Separace je ukončena. Odběr není dárci uznán. Současně provádí sestra i lékař podrobný rozhovor s dárcem o dietní chybě. Při opakovaném zjištění chylozity a bez průkazu dietní chyby, odešle lékař dárce k praktickému lékaři k vyšetření tukového metabolismu.
6. UPOZORNĚNÍ!!! Pokud má dárce pochybnosti, zda dietu dodržoval správně, může postupovat takto. Upozorní sestru v evidenci nebo vyšetřujícího lékaře. Vzorek krve, který jemu odebrán v hematologické laboratoři je vyšetřen tak, že případný tuk můžeme odhalit. Dárce je pro tento den vyřazen.
DÁRCE AKTIVNĚ VSTUPUJE DO LÉČBY PACIENTA, PROTO DĚKUJEME VŠEM DÁRCŮM ZA ZODPOVĚDNÝ PŘÍSTUP K DÁRCOVSTVÍ.
DIDAKTICKÝ KONZULTANT: PhDr. Dana Tomanová, CSc. ODBORNÝ KONZULTANT: MUDr. Ivana Sulovská ZDROJ – INTERNET: www.velkylekarskyslovnik.cz www.plazmafereza.cz www.transfuznisluzba.cz
ZPRACOVALA: Eva Hlávková, Ošetřovatelství – kombinovaná forma FZV, 3. ročník, rok 2010
Příloha 5 – Souhlas s použitím dotazníku
